Kognitivní přístup ke změnám v myšlení a chování

1

Úspěch ● K překonání překážek a dosažení úspěchu je často nutná změna chování.

● Změnit zaběhnuté chování bývá velmi obtížné, i když jsme si vědomi, že to stávající ohrožuje náš vlastní život (např. kouření, špatné stravování, nedostatek pohybu).

2

Mozek

● Náš mozek je tvořen třemi hlavními částmi:

○ „plazí mozek“ – mozkový kmen (vývojově nejstarší část)

○ „savčí mozek“ – limbický systém (řízení emocí)

○ „lidský mozek“ – mozková kůra (cortex)

3

„Savčí mozek“ (mammalian brain – MB)

● Je evolučně starší než mozková kůra.

● Funguje velmi efektivně, zpracovává informace nesmírně rychle.

● Většina jeho procesů probíhá podvědomě, automaticky (řídí také rutinní chování). Přesto se něco z toho, co probíhá v MB, dostane i do vědomí.

● Řídí reakce na ohrožení a zajišťuje tak naše přežití.

● Ovlivňuje naši:○ paměť○ sociální interakce○ emoce○ motivaci

4

Mozková kůra (cortex)● Jde o evolučně nejmladší část našeho mozku.

● Je nejméně efektivní – je nejpomalejší částí mozku.

● Zajišťuje kognitivní funkce a vědomé myšlení.

● V prefrontálním cortexu sídlí centrum analytického myšlení.

5

Interakce mozkových částí

● Mozek se snaží řešit problémy co nejefektivněji – cestou nejmenšího odporu.

● Zapojení mozku do řešení probíhá tedy v pořadí 1. mozkový kmen, 2. limbický systém, 3. cortex.

● Pokud se mozek může vyhnout tomu, aby zapojil cortex do řešení problémů, tak to udělá.

● Mozek má tedy tendenci řešit problémy vždy podvědomě na úrovni MB (bez námahy, velmi efektivní procesy).

● Proto je velmi složité měnit návyky: ty jsou řízeny z MB, motivace měnit návyky ale přichází z cortexu.

6

Tendence k rutinnímu myšlení a chování

● Náš mozek je nastaven tak, aby vytvářel rutinní myšlenkové vzory.

● To šetří čas a energii – nemusíme o mnoha věcech vědomě přemýšlet.

● Dělat věci podle naučeného, známého vzoru v nás vyvolává pocity komfortu a bezpečí.

7

Proč se bráníme změně

● Změny oproti zajeté rutině se odehrávají na biologické úrovni a vyvolávají v emočním centru mozku signál, že se pohybujeme mimo standardní proces, a že je někde chyba.

● Tyto signály vedou v mozku k pocitu ohrožení a nepříjemným pocitům podobným fyzickému zranění.

● Automatické vzorce myšlení lze vědomě přepsat, ale stojí to velké úsilí, trvá to dlouho a vede rychle k únavě našeho kognitivního aparátu.

8

Ohrožení/odměna (Threat & Reward)

● Všechny části mozku jsou propojeny tak, aby neustále monitorovaly situaci ohledně hrozícího nebezpečí, a nebo šance na eventuální odměnu.

● Netýká se to pouze fyzického ohrožení, ale také všech sociálních interakcí.

● Reakce organismu na ohrožení je stejná, ať se někdo cítí ohrožen fyzicky, nebo například v rámci pracovních či osobních vztahů.

9

CORE model

● Motivace, která ovlivňuje sociální chování, je řízena snahou minimalizovat ohrožení (threat) a maximalizovat odměnu (reward).

● Sociální potřeby vnímá mozek stejně jako potřebu přežít. Proto reaguje na sociální hrozbu stejným způsobem, jako např. na hrozbu, že nebude mít přístup k jídlu nebo pití (kdy jde skutečně o život).

● To vysvětluje, proč jsou někdy naše reakce na změny (v zaměstnání / organizaci / osobním životě) tak silné.

● Mozek má tendenci dávat hrozbám větší váhu než potenciálním odměnám. Proto je třeba podstatně větších odměn, aby kompenzovaly jednu věc, kterou vnímáme jako ohrožení.

10

Spouštěče Threat/Reward reakcí v sociálních situacích

● Bezpečí (Certainty) – nakolik si myslíme, že jsme schopni odhadnout, co se stane v budoucnu a věříme tomu, že víme, jak se věci budou vyvíjet.

● Volba (Options) – nakolik si myslíme, že máme možnost volby ovlivnit konkrétní situaci, a že máme prostor se svobodně rozhodovat.

● Prestiž (Reputation) – nakolik se cítíme důležití ve srovnání s ostatními lidmi – naše relativní postavení ve společnosti.

● Spravedlnost (Equity) – nakolik vnímáme řešení situací, kterých se účastníme, jako spravedlivé – náš smysl pro férovost.

11

Procesy v rámci CORE modelu

● V sociálních situacích můžeme pociťovat hrozbu nebo potenciální odměnu v jednom nebo i více těchto (CORE) elementů.

● Tyto procesy jsou plně automatické a přicházejí podvědomě.

● Pokud chceme zabránit stresu, který souvisí s hrozbou v jedné oblasti, musíme ji překompenzovat odměnami v jiných oblastech. Příklad: restrukturalizace ohrožuje můj pocit důležitosti, hrozbu mohu překompenzovat, pokud budu mít větší volbu vybrat si nové spolupracovníky, zařídit si kancelář atd.

12

Reakce Které primární faktory aktivují tuto

reakci

Které sociální faktory nebo situace aktivují tuto reakci

Odměna Odměna ve formě peněz, jídla, pití, sexu, obydlí, nástrojů důležitých k přežití.

Štastné a atraktivní obličeje. Odměny ve formě nárůstu bezpečí, možnosti volby, sociálního postavení a spravedlnosti.

Nebezpečí/ohrožení

Nebezpečí ve formě snížení peněžní odměny nebo ztráty majetku a hrozby ve formě predátorů nebo ohrožení zbraní.

Hrozivé, neatraktivní a neznámé obličeje. Hrozba ve formě ztráty společenského statutu, ztráty bezpečí, snížená možnost volby a autonomie nebo nespravedlnost.

13

Typické spouštěče pocitu ohrožení

Zvyšuje pocit ohrožení Snižuje pocit ohrožení

Jistota ● Nedostatek informací● Nevypočitatelné chování lidí v okolí

(např. nadřízených)

● Otevřená komunikace● Vysvětlení „proč“ je změna nutná● Vytváření nových rutin

Volba ● Říkat lidem, co by měli dělat● Vyloučit lidi z účasti na rozhodování● Mikromanagement/detailní procesy

● Nechat lidi spolurozhodovat● Flexibilní pracovní doba● Management rozhoduje hlavní směr

změny a deleguje detaily změn

Prestiž ● Vyslovovat detailní příkazy, zejména na veřejnosti

● Snižovaní zodpovědnosti pracovní pozice

● Kritika

● Sebehodnocení vlastního výkonu● Pochvala● Možnosti vzdělávání a osobního rozvoje● Ptát se na názor a zkušenosti

jednotlivců

Spravedlnost ● Nadržování● Nerovné rozdělení práce● Nejasná očekávání

● Vysvětlení důvodů● Transparentní rozhodování● Držet se odsouhlasených postupů

14

Orientace na ohrožení/odměnu má vliv naše schopnosti:● rozhodovat se,

● řešit problémy,

● zvládat stres,

● spolupracovat s ostatními lidmi,

● kreativně myslet

● a na úroveň naší motivace.15

Oblasti pro využití CORE modelu

● Určení oblastí života, které byly podvědomými procesy nejvíce zasaženy.

● Zmírnění dopadů tím, že najdeme možnost odměny v ostatních oblastech.

● Plánování změn, jak zabránit negativním dopadům situací, v nichž by se lidé mohli cítit ohroženi. Jak vytvořit co možná nejvíc pozitivních reakcí (odměn).

● Seznámit s CORE modelem celý tým.

● Chápání vlastní individuální reakce na změny.

16

17

Jak překonat odpor vůči změně

● Tradiční přístup ke změnám – tedy že je někomu prostě „nařídíme“ – vyvolává u dotyčného velkou míru stresu, snižuje jeho produktivitu a kreativitu.

● Jediná cesta, jak trvale překonat odpor ke změně, je nechat lidi samostatně dojít k rozhodnutí, že změna je to, co oni sami chtějí.

● Pokud chceme něco změnit, musíme být hluboce přesvědčeni, že změna opravdu dává smysl. Musíme chápat, „PROČ“ by ke změně mělo dojít a vidět její význam v širších souvislostech. 18

Analýza dopadů změny na jednotlivé oblasti

● V případech změny statutu quo začnou lidé podvědomě pátrat, zda se v některé oblasti neobjevilo riziko ohrožení.

● Když se nám podaří přesunout podvědomé pocity spojené se změnou do vědomé oblasti, můžeme je analyzovat a začít na nich pracovat.

Ohrožení Odměna

Vědomí

Podvědomí

19

Změna bolí ● Náš mozek inklinuje k tomu řídit veškeré rutinní, opakované chování podvědomě, z evolučně starších částí mozku (bazální ganglia, savčí mozek), kde procesy probíhají velmi efektivně bez jakékoliv námahy.

● Pokus změnit zaběhlé rutinní chování, které je „zaryto“ do našeho „hardwaru“, vyžaduje velkou námahu a energii ve formě pozornosti, kterou musíme změně vědomě věnovat. Proto se náš mozek snaží jakékoliv změně pokud možno vyhnout.

20

Změna interpretovaná jako „chyba“

● Rozdíly mezi očekáváním a realitou interpretuje náš mozek jako „chybu“.

● Mozek v těchto případech vysílá silné signály, které se projevují formou

negativních emocí, strachem a pocitem stresu.

● Pokud chceme změnit zaběhlé chování, začne náš mozek vysílat signál, že „něco

není v pořádku“, který s sebou přináší zvýšenou hladinu stresu, ale i sníženou

kapacitou vyššího (vědomého) uvažování. To pak může vést k impulsivnímu

chování, jako je přejídání, zvýšená konzumace alkoholu apod.

21

Behavioristiký přístup dlouhodobě nefunguje

● Metoda cukru a biče není pro iniciaci změn komplexního chování v dnešní době vhodná.

● Funguje omezeně na jednoduché vzorce chování, jako jsou například jednoduché manuální úkoly. V ostatních oblastech ale snižuje vnitřní motivaci a kreativitu.

● Změny chování, iniciované metodou cukru a biče, nemají dlouhodobě žádný efekt, lidé se po čase vrátí zpět k původní rutině.

22

Externí motivace nefunguje

● Mozek funguje na bázi homeostáze, t.j. na bázi tendence k rovnovážnému stavu vzhledem ke stávajícímu vzoru chování. To vede tendenčně k odporu k jakékoliv změně.

● Mozek má ale zároveň tendenci vytvářet nové a nové vzory (myšlení, řešení problémů, chování) tím způsobem, že – když samostatně vyřeší nějaký problém – dojde k výronu neurotransmiterů (jako je např. adrenalin) a tento vzorec se dlouhodobě zafixuje do paměti.

● Řízení lidí na bázi ○ externí motivace (= nadchnout lidi pro nějaký úkol) nebo tzv. ○ „konstruktivní zpětné vazby“ (= slušně někomu vysvětlím, co dělá špatně) či○ manipulativních otázek

vede proto většinou dlouhodobě k odporu.

23

Quantum Zeno Effect

● QZE je pojem z kvantové fyziky: čím častěji pozorujeme chování nějakého systému subatomárních částí, tím menší má tento systém tendenci se měnit.

● Totéž platí i v oblasti neurologie: čím větší pozornost klademe na konkrétní myšlenkové vzory, představy či obavy, tím větší je šance, že z této myšlenky vznikne pevné (fyzické) neuronální spojení.

● Proto je důležité pracovat s vlastním myšlením a soustředit se na užitečné/zdravé myšlenkové vzory (pozitivní afirmace, vizualizace pozitivních výsledků).

24

Intenzivní pozornost

● Intenzivní pozornost, kterou věnujeme zamýšlené změně, je předpokladem pro hluboké pochopení nutnosti této změny.

● V okamžiku hlubokého pochopení dojde doslova k výbuchu energie v mozku, která tak pomáhá vytvářet nová spojení a iniciovat změnu chování.

● Podstatně efektivnější, než někomu radit, jakým způsobem by měl myslet a chovat se, je pomoct mu k vlastnímu pochopení nutnosti změny.

● Zásadní přitom je přivést člověka k tomu, aby věnoval tomu, co chceme změnit, dostatečnou pozornost (v detailu, pravidelně a dostatečně dlouho).

● Změřená efektivita takového tréninkového programu je cca 28 %.

● Efektivita tréninku podpořeného následným koučinkovým programem je 88 %.

25

Cesta ke změně

Lepší výsledky, než někomu ukazovat, jak se dobrat k nějakému řešení, proto dosáhneme tak, že danému jedinci pomůžeme, aby si našel řešení sám. K tomu přispějeme:

● vytvořením podnětného prostředí (dobrý tým spolupracovníků)

● odstraněním stresorů (nepoužívat autoritativní styl řízení)

● kladením (nemanipulativních) otázek, které člověku ulehčí najít si řešení sám (koučink)

26

Jak se tedy efektivně dopracovat ke změně myšlení a chování?

1. Fokus na řešení a ne na problém.

2. Pomoct lidem dospět k vlastnímu pochopení situace kladením (nemanipulativních) otázek, díky kterým si sami ulehčí cestu k řešení (koučink).

3. Role kouče: opakovaně a dlouhodobě svádět pozornost na problematické oblasti.

4. Podnětné prostředí (dobrý tým).

5. Odstranění stresorů (vyhýbat se autoritativnímu stylu řízení).

27

Mindset Academy s.r.o.

Tel.: +420 775 680 057, E-mail: info@mindset.cz

Na Pankráci 26, 140 00 Praha 4, Pankrác, Česká republika

IČ: 05053811

www.mindset.cz

www.learn-online.cz

28