Školní vzdlávací program pro základní vzdlávání...vzdělávání žáků se speciálními...

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání

„Úspěšný krok do života“

Základní škola Vysoké Mýto, Javornického, příspěvková organizace

Verze č. 12, školní rok 2018 / 2019

(platnost od 1. 9. 2018)

1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

1.1.

Název programu : Školní vzdělávací program

pro základní vzdělávání

Motivační název: „Úspěšný krok do života“

(Zpracován podle RVP ZV – verze platná od 1. 9. 2018)

Název školy: Základní škola Vysoké Mýto, Javornického,

příspěvková organizace

Adresa školy: Javornického 2

566 01 Vysoké Mýto - Litomyšlské Předměstí

Zástupce statutárního orgánu (dále jen ředitelka): Mgr. Jana Vavřinová

Kontakty: Telefon – ředitelna 465 424 310 - mobil 773 565 145

E-mail [email protected]

Web http://zsjavornickeho.cz/

Zařazení do sítě škol: IZO 049317032

REDIZO 600104281

IČO 49317032

Zřizovatel: Město Vysoké Mýto Kontakty:

B. Smetany 92 465 466 111

566 32 Vysoké Mýto

Koordinátoři tvorby ŠVP:

Mgr. Marcela Ropková Mgr. Lenka Lněničková

Kontakty: Telefon 465 424 310 (škola) 465 424 310 (škola)

E-mail [email protected] [email protected]

Platnost dokumentu od: 1. 9. 2018

Razítko školy

Podpis zástupce stat. orgánu

mailto:[email protected]

http://zsjavornickeho.cz/



2. CHARAKTERISTIKA ŠKOLY

2.1. Úplnost a velikost školy

Královské věnné město Vysoké Mýto vypsalo v říjnu 1904 veřejnou soutěž na

vypracování návrhů pro novou budovu dívčí a chlapecké měšťanské školy. Zvítězil projekt

architektů Františka Cace a Josefa Maříka ze Smíchova s heslem „Městu ku ozdobě“. Se

stavbou se začalo 1. července 1905 a již 15. července 1906 byla provedena kolaudace. Nová

budova měšťanských škol vyhovovala všem tehdy nejmodernějším požadavkům. Školní rok

1906 – 1907 byl slavnostně zahájen 16. září 1906.

Hlavní budovu v ulici Javornického (prostorově největší) navštěvují žáci celého 2.

stupně a žáci l. stupně – třetího, čtvrtého a pátého ročníku. Je zde i ředitelství školy

s ekonomickým úsekem. V budově se nachází také výdejna obědů s jídelnou a tělocvična. U

hlavní budovy, která se nachází v parku, je hřiště s umělým povrchem, které mohou žáci

využívat nejenom při hodinách tělesné výchovy a pohybových her, ale také po vyučování

v zájmových kroužcích. Ke škole patří také školní pozemek.

Ke stávající budově byly postupně přiřazeny další dva objekty. Budova l. stupně na

náměstí O. Vaňorného (první až třetí ročník a dvě oddělení školní družiny), která je vzdálena

asi sedm minut chůze, a budova školní družiny v ulici Prokopa Velikého nacházející se za

hlavní silnicí, kde jsou tři oddělení školní družiny.

Celková kapacita školy je 850 žáků, kapacita školní družiny je stanovena na 180 dětí.

Naše škola je úplnou základní školou s 1. a 2. stupněm. Kromě žáků z Vysokého Mýta

navštěvují školu i žáci z okolních vesnic a malotřídních škol.

2.2. Charakteristika pedagogického sboru

Pedagogický sbor je smíšený, převažují v něm ženy, ale počet mužů není zanedbatelný.

V uplynulých letech prošli všichni pedagogové úrovní Z ve školení práce na počítači

v projektu SIPVZ a většina úrovní P (úvodní modul, volitelné moduly: počítačová grafika a

digitální fotografie, tvorba www stránek a publikování na webu, český jazyk, anglický jazyk).

Cílem je práce na počítači, komunikace prostřednictvím elektronické pošty a využívání

výpočetní, komunikační a prezentační techniky v práci i ve výuce.

Další vzdělávání pedagogických pracovníků bude pokračovat dle dlouhodobého plánu.

Výchovná poradkyně, metodik prevence, koordinátorky environmentální výchovy a

koordinátorky ŠVP absolvovali studium pro výkon specializovaných činností zakončené

zkouškou a obhajobou závěrečné práce.

2.3. Dlouhodobé projekty

Pedagogové spolupracují vzájemně na školních projektech. Téma projektů volí

vyučující podle věkových skupin a náplně učiva. Některé projekty jsou třídní, některé

ročníkové, jiné celoškolní.

K nejvýznamnějším projektům a každoročním akcím naší školy patří:

Projekty:

EU peníze školám

OP VVV

Školympiáda aneb drogy na stadion nepatří

Vánoční jarmark (prezentace výrobků s tematikou Vánoc)

Den Země

Náš rok s přírodou (ekologický program pro 1. stupeň)

Lyžařský výcvikový kurz (týdenní zimní pobyt na horách je součástí předmětu tělesná

výchova, cílem je naučit žáky základům sjezdového a běžeckého lyžování, u

pokročilých lyžařů rozvinout jejich dovednost, 7. ročník)

Čertování (9. ročník)

Zdravé zuby (preventivní program v péči o zuby, 1. - 5. ročník)

Ovoce do škol

Školní mléko

Celé Česko čte dětem (1. stupeň)

Základní plavecký výcvik (1. – 5. ročník)

Právo pro každého

Technohrátky

Škola v přírodě (3. ročník)

Partnerství měst Vysoké Mýto – Spišská Belá (Slovensko)

Partnerství měst Vysoké Mýto – Korbach (Německo)

Partnerství měst Vysoké Mýto – Ozorkow (Polsko)

Akce:

Den s třídním učitelem (pobyt třídních kolektivů v mimoškolním prostředí zaměřený na

týmovou spolupráci, prevenci sociálně-patologických jevů a stmelení kolektivu)

Cyklisticko-turistický kurz (8. ročník)

Vodácko-turistický kurz (9. ročník)

Dopravní výchova na dopravním hřišti (4. a 5. ročník)

Burza středních škol a učilišť (pro žáky 9. ročníku a rodiče)

Den otevřených dveří pro rodiče a veřejnost

Akademie pro rodiče

Slavnostní vyřazování žáků 9. ročníku

Vánoční besídky jednotlivých tříd

Zábavná odpoledne pro předškoláky

Sběr papíru

Zdravá pětka (zdravý životní styl)

Adaptační kurz (6. ročník) - GO program (pobyt třídního kolektivu v jiném prostředí)

Soutěž řemesel SKILL (pro 9. ročník)

Divadelní představení a taneční vystoupení

Beseda s pamětnicí holocaustu

Návštěva městské policie a hasičů

Akce města, Mikáda – střediska volného času, ...

Soutěže: Coca-cola Cup (6. - 9. ročník)

Mc Donald Cup (1. - 5. ročník)

Soutěž Hlídky mladých zdravotníků (3. - 9. ročník)

Poznávání přírodnin (2. - 9. ročník)

Konverzační soutěž v anglickém jazyce (6. - 9. ročník)

Matematická soutěž Klokan, Pangea, Brloh

Pythagoriáda

Dějepisná a výtvarná soutěž Komenský a my

Recitační soutěž

Turnaj ve vybíjené (4. a 5. ročník)

Orion florbal cup

Hledá se vítěz

Přespolní běh „Údolím J.A.Komenského“ v Brandýse nad Orlicí

Výtvarná soutěž

Exkurze: Dějepisná – Všestary

Vlastivědná – Praha, Nasavrky

Planetárium Hradec Králové

Paleta Oucmanice

Ekocentrum Pasíčka

Přečerpávací elektrárna Dlouhé Stráně

Divadelní představení

Výstava hub

Městská knihovna a Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě

Další akce, soutěže a exkurze jsou pořádány dle aktuální situace a nabídky.

Ne všechny akce jsou uskutečňovány v každém školním roce.

Během školního roku probíhá Ochrana člověka za mimořádných událostí (opuštění budovy

školy formou cvičného poplachu, poskytování první pomoci,....).

Školní parlament (viz. Příloha č. 10)

2.4. Spolupráce se zákonnými zástupci a dalšími sociálními partnery

Vedení školy a učitelé mají zájem na udržování a rozvíjení dobré spolupráce se

zákonnými zástupci a jinými subjekty.

Zákonní zástupci jsou průběžně informováni o výsledcích vzdělávání a akcích školy

prostřednictvím žákovských knížek, na třídních schůzkách, v konzultačních hodinách,

popřípadě telefonicky nebo osobně, dále využívají www stránky školy a e-mail. Škola zve

zákonné zástupce, rodinné příslušníky a veřejnost na různé akce školy (besídky, akademie,

burza středních škol a učilišť, vánoční jarmark, atd.).

Při škole působí Školská rada složená ze dvou členů pedagogického sboru, dvou

zákonných zástupců a dvou zastupitelů města. Schází se 3x ročně.

Zákonní zástupci žáků jednotlivých tříd tvoří radu třídních důvěrníků SRPŠ, která se schází 2x

ročně s vedením školy a předává náměty a připomínky z řad zákonných zástupců.

Při výchově a vzdělávání integrovaných žáků úzce spolupracujeme s PPP v Ústí nad

Orlicí. V oblasti environmentální výchovy připravujeme projekty s odborem životního

prostředí (sběr hliníku, papíru, použitých elektrospotřebičů, sázení stromů, Den Země, atd.) a

Technickými službami Vysoké Mýto. Dále spolupracujeme s městskou knihovnou (besedy se

spisovateli, slavnostní přijímání začínajících čtenářů), DDM Mikádo, okresním muzeem,

městskou galerií, M-klubem, základní uměleckou školou, Plaveckou školou AAA, plaveckou

školou Aquasport a Autoklubem Vysoké Mýto (dopravní výchova na autodromu).

O dění ve škole dáváme pravidelně vědět uveřejňováním zpráv a informací v měsíčníku

Vysokomýtský zpravodaj, máme také svoje www stránky.

3. CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO

PROGRAMU

3.1. Zaměření školy

ŠVP naší školy vychází z principů, pojetí, cílů, klíčových kompetencí a vzdělávacího

obsahu Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Byl zpracován na základě

zhodnocení možností a podmínek školy se zřetelem na potřebu změn ve vzdělávání.

Sleduje utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků, znalostí a dovedností uplatnitelných

v životě a při profesní orientaci. Chceme do výuky zavádět skupinové a projektové vyučování,

využívat výpočetní techniku ve všech předmětech. Dále chceme vést žáky k dodržování

stanovených pravidel, respektování ostatních, k samostatnému myšlení, tvůrčí práci,

odpovědnosti v rozhodování, odpovědnosti k sobě i k ostatním, k chápání vztahů v přírodě i ve

společnosti. Chceme, aby žáci měli zdravé sebevědomí a byli schopni sebehodnocení a

kritického myšlení.

Hlavními prioritami jsou

- všestranný rozvoj osobnosti žáka

- otevřenost školy dětem, rodičům a veřejnosti

- znalost cizích jazyků

- čtenářská gramotnost – rozvíjení čtenářských dovedností

- matematická gramotnost – využití matematického vzdělání v praktickém životě

- přírodovědná gramotnost – porozumění výsledkům přírodních věd a jejich efektivní

využívání v každodenním životě

- finanční gramotnost – schopnost zodpovědně spravovat rodinný rozpočet

- ICT gramotnost - používání informační a komunikační technologie

- zdravý životní styl

Ve výuce chceme věnovat stejnou péči a podmínky všem žákům. Ve třídách jsou

zastoupeni žáci s různými vlohami, nadáním a vlastnostmi.

Rozšiřující učivo v jednotlivých předmětech není hodnoceno. Má pouze informativní a

doplňující charakter.

V souvislosti s novelou školského zákona č. 82/2015 Sb. a vyhláškou č. 27/2016 Sb. O

vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných dochází k úpravám

této kapitoly (Charakteristika ŠVP část 3) Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími

potřebami a zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných (viz příloha)

3.2. Výchovné a vzdělávací strategie

Výchovné a vzdělávací strategie vychází z cílů základního vzdělávání:

1) Umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení

2) Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů

3) Vést žáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci

4) Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní

i druhých

5) Připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a

zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a plnili své povinnosti

6) Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání

životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, svému prostředí i

k přírodě

7) Učit žáky aktivně rozvíjet a chránit své fyzické, duševní a sociální zdraví a být za

ně odpovědný

8) Vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním

hodnotám, učit je žít společně s ostatními lidmi

9) Pomáhat žákům poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými

možnostmi a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při

rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci.

V celkovém pojetí vzdělávání na naší škole jsou uplatňovány takové formy a metody

práce s žáky, aby docházelo k rozvoji osobnosti žáka a k získání všech klíčových kompetencí.

Kompetence k učení

• Učíme žáky vyhledávat a třídit informace a využívat je v procesu učení

• Klademe důraz na čtení s porozuměním a práci s textem

• Propojujeme získané poznatky se znalostmi ostatních vzdělávacích oblastí

• Připravujeme žáky tak, aby své poznatky využívali pro své další učení

• Podporujeme při výuce používání výpočetní techniky

Kompetence k řešení problémů

• Necháváme žáky samostatně pozorovat a experimentovat, výsledky porovnávat,

posuzovat a vyvozovat závěry

• Chceme, aby žáci hledali různá řešení

• Zadáváme problémové úlohy

• Volíme při výuce takové postupy, metody a formy, které podněcují žáky k aktivnímu

tvořivému myšlení, k logickému a racionálnímu uvažování, k samostatnému řešení

problémů

Kompetence komunikativní

• Podněcujeme žáky k využívání informační a komunikační technologie

• Učíme žáky formulovat a vyjadřovat své myšlenky a názory v písemném i ústním

projevu

• Usilujeme o to, aby žáci dokázali naslouchat jiným, snažili se jim porozumět, obhájili

svůj názor vhodnou a kultivovanou argumentací

• Učíme žáky vhodné komunikaci se spolužáky, s učiteli a ostatními lidmi

Kompetence sociální a personální

• Zadáváme práci ve skupině, aby si žáci zvykli spolupracovat a podílet se na vytváření

pravidel v týmu

• Zařazujeme práci ve dvojicích a projektové způsoby práce

• Učíme žáky diskutovat

• Odmítáme vše, co narušuje dobré vztahy v kolektivu

Kompetence občanské

• Umožňujeme žákům sebehodnocení

• Společně stanovujeme pravidla chování, snažíme se respektovat odlišnosti a rozdíly

• Učíme žáky dodržování pravidel slušného společenského chování, zdravého životního

stylu, odpovědnosti za své zdraví, vytváření hodnotových žebříčků

a životních priorit

• Prezentujeme fakta a argumenty pro utváření postojů a hodnot, které respektují

rovnoprávnost všech lidí

Kompetence pracovní

• Navozujeme u žáků pozitivním vztah k práci a k ochraně svého zdraví i zdraví ostatních

• Učíme žáky dodržovat bezpečnostní a hygienická pravidla při práci

• Dáváme žákům možnost, aby si sami rozvrhli a organizovali práci, navrhli postup,

posloupnost a časový harmonogram činností

• Seznamujeme žáky různými formami ( exkurze, besedy, film, video ) s profesními

oblastmi a výrobními odvětvími.

3.3. Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je žák, který k naplnění svých

vzdělávacích možností nebo k uplatnění a užívání svých práv na rovnoprávném základě s

ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření z výčtu uvedeného v § 16 školského

zákona. Podpůrná opatření realizuje škola.

Podpůrná opatření se podle organizační, pedagogické a finanční náročnosti člení do

pěti stupňů. Podpůrná opatření prvního stupně uplatňuje škola i bez doporučení školského

poradenského zařízení na základě plánu pedagogické podpory (PLPP). Podpůrná opatření

druhého až pátého stupně lze uplatnit pouze s doporučením školského poradenského zařízení.

Začlenění podpůrných opatření do jednotlivých stupňů stanoví Příloha č. 1 vyhlášky č. 27/2016

Sb.

Účelem podpory vzdělávání těchto žáků je plné zapojení a maximální využití

vzdělávacího potenciálu každého žáka s ohledem na jeho individuální možnosti a schopnosti.

Pedagog tomu přizpůsobuje své vzdělávací strategie na základě stanovených podpůrných

opatření.

Pro žáky s přiznanými podpůrnými opatřeními prvního stupně je ŠVP podkladem pro

zpracování PLPP a pro žáky s přiznanými podpůrnými opatřeními od druhého stupně

podkladem pro tvorbu Individuálního vzdělávacího plánu (IVP). Na úrovni IVP je možné na

doporučení školského poradenského zařízení v případech stanovených Přílohou č. 1 vyhlášky

č. 27/2016 Sb. v rámci podpůrných opatření upravit očekávané výstupy stanovené ŠVP,

případně upravit vzdělávací obsah tak, aby byl zajištěn soulad mezi vzdělávacími požadavky a

skutečnými možnostmi žáků a aby vzdělávání směřovalo k dosažení jejich osobního maxima.

K úpravám očekávaných výstupů stanovených v ŠVP se využívá podpůrné opatření

IVP, které umožňuje u žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními od druhého stupně podpory

upravovat očekávané výstupy vzdělávání, případně je možné přizpůsobit i výběr učiva. K

úpravám vzdělávacích obsahů stanovených v ŠVP dochází v IVP žáků s přiznanými

podpůrnými opatřeními od druhého stupně. Části vzdělávacích obsahů některých vzdělávacích

oborů lze nahradit jinými vzdělávacími obsahy nebo celý vzdělávací obsah některého

vzdělávacího oboru lze nahradit obsahem jiného vzdělávacího oboru, který lépe vyhovuje jejich

vzdělávacím možnostem. V IVP žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními třetího stupně a

čtvrtého stupně lze v souvislosti s náhradou části nebo celého vzdělávacího obsahu

vzdělávacích oborů změnit minimální časové dotace vzdělávacích oblastí. Minimální

doporučená úroveň pro úpravy očekávaných výstupů v rámci podpůrných opatření je uvedena

v RVP ZV.

Pro žáky s přiznanými podpůrnými opatřeními spočívajícími v úpravě vzdělávacích

obsahů může být v souladu s principy individualizace a diferenciace vzdělávání zařazována

pedagogická intervence nebo asistent pedagoga. Časová dotace na předměty speciálně

pedagogické péče je poskytována z disponibilní časové dotace.

Plán pedagogické podpory (PLPP)

Plán pedagogické podpory zpracovává škola pro žáka od prvního stupně podpůrných

opatření a to na základě potřeb úprav ve vzdělávání nebo zapojení do kolektivu. S PLPP je

seznámen žák, zákonný zástupce žáka a všichni vyučující.

PLPP obsahuje charakteristiku žáka a popis jeho obtíží, stanovení cílů rozvoje žáka,

podpůrná opatření ve škole (metody a organizace výuky, hodnocení žáka, pomůcky k naplnění

cílů, požadavky na organizaci práce učitelů), podpůrná opatření v rámci domácí přípravy,

vyhodnocení účinnosti PLPP. Škola vyhodnocuje naplňování cílů PLPP nejpozději po 3

měsících od zahájení poskytování podpůrných opatření.

PLPP sestavuje třídní učitel nebo učitel konkrétního vyučovacího předmětu za pomoci

výchovného poradce. PLPP má písemnou podobu. Před jeho zpracováním budou probíhat

rozhovory s jednotlivými vyučujícími s cílem stanovení podpůrných opatření. Výchovný

poradce stanoví termín přípravy PLPP a organizuje společné schůzky s rodiči, pedagogy,

vedením školy i žákem samotným.“

Individuální vzdělávací plán (IVP)

Individuální vzdělávací plán zpracovává škola pro žáka od druhého stupně podpůrných

opatření, anebo pro žáka nadaného, a to na základě doporučení školského poradenského

zařízení. IVP vychází ze školního vzdělávacího programu.

IVP obsahuje priority rozvoje a dalšího rozvoje žáka (cíle IVP), předměty, jejichž výuka

je realizována podle IVP, podpůrná opatření (specifikace stupňů) ve škole - metody výuky,

úpravy obsahu vzdělávání, úprava očekávaných výstupů, organizace výuky, způsob zadávání a

plnění úkolů, způsob ověřování vědomostí a dovedností, hodnocení žáka, pomůcky a učební

materiály, podpůrná opatření jiného druhu, personální zajištění úprav průběhu vzdělávání, další

subjekty, které se podílejí na vzdělávání žáka, spolupráce se zákonnými zástupci, podrobný

popis pro jednotlivé vyučovací předměty je-li potřeba dále specifikovat.

V případě podpůrného opatření spočívajícího v úpravě očekávaných výstupů pro žáky s

LMP od třetího stupně podpory, bude pro tvorbu IVP využívána minimální doporučená úroveň

pro úpravy očekávaných výstupů. Minimální doporučená úroveň, která je stanovena v RVP ZV

pro 3., 5. a 9. ročník, bude na základě doporučení školského poradenského zařízení

rozpracována pro konkrétní ročník v IVP žáka s přiznaným podpůrným opatřením. Postup

tvorby, realizace a vyhodnocování IVP je stejný jako v případě IVP ostatních žáků. IVP může

být během roku upravován podle potřeb žáka. Při tvorbě IVP bude využíváno metodické

podpory školního poradenského pracoviště.

Naplňování IVP vyhodnocuje školské poradenské zařízení na základě podkladů

vyučujících ve spolupráci se školou nejméně jednou ročně.

Zabezpečení výuky žáků nadaných a mimořádně nadaných

Nadaným žákem je žák, který vykazuje ve srovnání s vrstevníky vysokou úroveň v

jedné či více oblastech rozumových schopností, intelektových činností nebo v pohybových,

manuálních, uměleckých či sociálních dovednostech.

Mimořádně nadaným žákem je žák, jehož rozložení schopností dosahuje mimořádné

úrovně při vysoké tvořivosti v celém okruhu činností nebo v jednotlivých oblastech

rozumových schopností, v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních

dovednostech.

Škola vytváří podmínky k co největšímu využití potenciálu každého žáka s ohledem na

jeho individuální možnosti. To platí v plné míře i pro vzdělávání žáků nadaných a mimořádně

nadaných. Výuka žáků probíhá podle IVP tak, aby byl stimulován rozvoj jejich potenciálu

včetně různých druhů nadání a aby se tato nadání mohla ve škole projevit a pokud možno i

uplatnit a dále rozvíjet.

Škola využívá pro podporu nadání a mimořádného nadání podpůrných opatření podle

individuálních vzdělávacích potřeb žáků v rozsahu prvního až čtvrtého stupně podpory. Při

vyhledávání nadaných a mimořádně nadaných žáků je třeba věnovat pozornost i žákům se

speciálními vzdělávacími potřebami.

Plán pedagogické podpory nadaného a mimořádně nadaného žáka

Plán pedagogické podpory zpracovává škola pro žáka nadaného a mimořádně nadaného

na základě potřeb úprav ve vzdělávání. S PLPP je seznámen žák, zákonný zástupce žáka a

všichni vyučující.

PLPP obsahuje charakteristiku žáka a popis jeho nadání, stanovení cílů rozvoje žáka,

podpůrná opatření ve škole (metody a organizace výuky, hodnocení žáka, pomůcky k naplnění

cílů, požadavky na organizaci práce učitelů), podpůrná opatření v rámci domácí přípravy,

vyhodnocení účinnosti PLPP. Škola vyhodnocuje naplňování cílů PLPP nejpozději po 3

měsících od zahájení poskytování podpůrných opatření.

PLPP sestavuje třídní učitel nebo učitel konkrétního vyučovacího předmětu za pomoci

výchovného poradce. PLPP má písemnou podobu. Před jeho zpracováním budou probíhat

rozhovory s jednotlivými vyučujícími s cílem stanovení podpůrných opatření. Výchovný

poradce stanoví termín přípravy PLPP a organizuje společné schůzky s rodiči, pedagogy,

vedením školy i žákem samotným.“

Individuální vzdělávací plán mimořádně nadaného žáka

obsahuje:

- závěry doporučení školského poradenského zařízení

- závěry psychologického a speciálně pedagogického vyšetření a pedagogické

diagnostiky, které blíže popisují oblast, typ a rozsah nadání a vzdělávací potřeby

mimořádně nadaného žáka

- údaje o způsobu poskytování individuální pedagogické, speciálně pedagogické nebo

psychologické péče mimořádně nadanému žákovi

- vzdělávací model pro mimořádně nadaného žáka, údaje o potřebě úprav v obsahu

vzdělávání žáka, časové a obsahové rozvržení učiva, volbu pedagogických postupů,

způsob zadávání a plnění úkolů, způsob hodnocení, úpravu zkoušek

- seznam doporučených učebních pomůcek, učebnic a materiálů

- určení pedagogického pracovníka školského poradenského zařízení, se kterým bude

škola spolupracovat při zajišťování péče o mimořádně nadaného žáka

- personální zajištění úprav a průběhu vzdělávání mimořádně nadaného žáka

- určení pedagogického pracovníka školy pro sledování průběhu vzdělávání mimořádně

nadaného žáka a pro zajištění spolupráce se školským poradenským zařízením.

Individuální vzdělávací plán mimořádně nadaného žáka sestavuje třídní učitel ve

spolupráci s učiteli vyučovacích předmětů, ve kterých se projevuje mimořádné nadání žáka, s

výchovným poradcem a školským poradenským zařízením. IVP mimořádně nadaného žáka má

písemnou podobu a při jeho sestavování spolupracuje třídní učitel s rodiči mimořádně nadaného

žáka. Poskytování vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu lze pouze na základě

písemného informovaného souhlasu zákonného zástupce žáka (zajistí výchovný poradce).

Práce na sestavení IVP jsou zahájeny okamžitě po obdržení doporučení školského

poradenského zařízení. IVP je sestaven nejpozději do jednoho měsíce od obdržení doporučení

školského poradenského zařízení. Individuální vzdělávací plán může být doplňován a

upravován v průběhu školního roku

Škola seznámí s individuálním vzdělávacím plánem všechny vyučující žáka a současně

žáka a zákonného zástupce žáka, který tuto skutečnost potvrdí svým podpisem. Školské

poradenské zařízení ve spolupráci se školou sleduje a nejméně jednou ročně vyhodnocuje

naplňování individuálního vzdělávacího plánu a poskytuje žákovi, zákonnému zástupci žáka a

škole poradenskou podporu. V případě nedodržování opatření uvedených v individuálním

vzdělávacím plánu informuje o této skutečnosti ředitele školy

3. 4. Začlenění průřezových témat

Průřezová témata reprezentují okruhy aktuálních problémů současného světa a stávají

se významnou a nedílnou součástí základního vzdělávání. Jsou důležitým formativním prvkem

základního vzdělávání, vytvářejí příležitosti pro individuální uplatnění žáků i pro jejich

vzájemnou spolupráci a pomáhají rozvíjet osobnost žáka především v oblasti postojů a hodnot.

Tematické okruhy průřezových témat procházejí napříč vzdělávacími oblastmi a

umožňují propojení vzdělávacích obsahů oborů. Tím přispívají ke komplexnosti vzdělávání

žáků a pozitivně ovlivňují proces utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků. Žáci

dostávají možnost utvářet si integrovaný pohled na danou problematiku a uplatňovat širší

spektrum dovedností.

Podmínkou účinnosti průřezových témat je jejich propojenost se vzdělávacím obsahem

konkrétních vyučovacích předmětů a s obsahem dalších činností žáků realizovaných ve škole i

mimo školu.

V etapě základního vzdělávání jsou vymezena tato průřezová témata:

• Osobnostní a sociální výchova

• Výchova demokratického občana

• Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

• Multikulturní výchova

• Environmentální výchova

• Mediální výchova

OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA

Charakteristika průřezového tématu

Průřezové téma Osobnostní a sociální výchova v základním vzdělávání se orientuje na

praktické a každodenní využití v běžném životě. Respektuje osobnost žáka, jeho individuální

potřeby i zvláštnosti. Jeho smyslem je pomáhat každému žákovi utvářet praktické životní

dovednosti. Jejím smyslem je pomáhat každému žákovi hledat vlastní cestu k životní

spokojenosti založené na dobrých vztazích k sobě samému i k dalším lidem a světu.

Vztah osobnostní a sociální výchovy ke vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková

komunikace je založen na samotném faktu komunikační podstaty jazyka s tím, že se zaměřuje

na každodenní verbální komunikaci jako klíčový nástroj jednání v různých životních situacích.

Prohlubuje vztah mezi verbální a neverbální složkou komunikace a rozšiřuje specifické

aplikace jazyka o sociální dovednosti. Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět a Člověk a

společnost, a to k Výchově k občanství lze naplňovat prostřednictvím témat směřujících k

sebepoznání, zdravému sebepojetí, seberegulaci a k udržení psychického zdraví –

psychohygieně, komunikaci, mezilidským vztahům.

Vazba na vzdělávací oblast Umění a kultura se týká především společného zaměření

na rozvoj smyslového vnímání, kreativity, vnímání a utváření mimouměleckého estetična –

jako např. estetiky chování a mezilidských vztahů a chápání umění jako prostředku komunikace

a osvojování si světa. Propojení se vzdělávací oblastí Člověk a zdraví je vhodné v tématech

reflektujících fyzickou stránku člověka, sociální vztahy, komunikaci a rozhodování v běžných

i vypjatých situacích. Osobnostní a sociální výchova tak může napomoci k získání dovedností

vztahujících se k zdravému duševnímu a sociálnímu životu. Rovněž přispívá k realizaci

vzdělávací oblasti Člověk a svět práce, zejména zdokonalováním dovedností týkajících se

spolupráce a komunikace v týmu a v různých pracovních situacích.

Některé tematické okruhy jsou realizovány prostřednictvím celoškolních projektů

(Vánoční jarmark a Školympiáda).

Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka

V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma:

• vede k porozumění sobě samému a druhým

• napomáhá k zvládání vlastního chování

• přispívá k utváření dobrých mezilidských vztahů ve třídě i mimo ni

• rozvíjí základní dovednosti dobré komunikace a k tomu příslušné vědomosti

• utváří a rozvíjí základní dovednosti pro spolupráci

• umožňuje získat základní sociální dovednosti pro řešení složitých situací (např.

konfliktů)

• formuje studijní dovednosti

• podporuje dovednosti a přináší vědomosti týkající se duševní hygieny

V oblasti postojů a hodnot průřezové téma:

• pomáhá k utváření pozitivního postoje k sobě samému a k druhým

• vede k uvědomování si hodnoty spolupráce a pomoci

• vede k uvědomování si hodnoty různosti lidí, názorů, přístupů k řešení

problémů

• přispívá k uvědomování mravních rozměrů různých způsobů lidského chování

• napomáhá primární prevenci sociálně patologických jevů a škodlivých způsobů

chování

Tematické okruhy průřezového tématu

Tematické okruhy osobnostní a sociální výchovy jsou členěny do tří částí, které jsou zaměřeny

na osobnostní, sociální a morální rozvoj.

1) Osobnostní rozvoj

o Rozvoj schopností poznávání – cvičení smyslového vnímání, pozornosti a

soustředění; cvičení dovedností zapamatování, řešení problémů; dovednosti pro

učení a studium

o Sebepoznání a sebepojetí – já jako zdroj informací o sobě; druzí jako zdroj

informací o mně; moje tělo, moje psychika (temperament, postoje, hodnoty); co

o sobě vím a co ne; jak se promítá mé já v mém chování; můj vztah ke mně

samé/mu; moje učení; moje vztahy k druhým lidem; zdravé a vyrovnané

sebepojetí

o Seberegulace a sebeorganizace – cvičení sebekontroly, sebeovládání – regulace

vlastního jednání i prožívání, vůle; organizace vlastního času, plánování učení a

studia; stanovování osobních cílů a kroků k jejich dosažení

o Psychohygiena – dovednosti pro pozitivní naladění mysli a dobrý vztah k sobě

samému; sociální dovednosti pro předcházení stresům v mezilidských vztazích;

dobrá organizace času; dovednosti zvládání stresových situací (rozumové

zpracování problému, uvolnění-relaxace, efektivní komunikace atd.); hledání

pomoci při potížích

o Kreativita – cvičení pro rozvoj základních rysů kreativity (pružnosti nápadů,

originality, schopnosti vidět věci jinak, citlivosti, schopnosti "dotahovat" nápady

do reality), tvořivost v mezilidských vztazích

2) Sociální rozvoj

o Poznávání lidí – vzájemné poznávání se ve skupině/třídě; rozvoj pozornosti vůči

odlišnostem a hledání výhod v odlišnostech; chyby při poznávání lidí

o Mezilidské vztahy – péče o dobré vztahy; chování podporující dobré vztahy,

empatie a pohled na svět očima druhého, respektování, podpora, pomoc; lidská

práva jako regulativ vztahů; vztahy a naše skupina/třída (práce s přirozenou

dynamikou dané třídy jako sociální skupiny)

o Komunikace – řeč těla, řeč zvuků a slov, řeč předmětů a prostředí vytvářeného

člověkem, řeč lidských skutků; cvičení pozorování a empatického a aktivního

naslouchání; dovednosti pro sdělování verbální i neverbální (technika řeči, výraz

řeči, cvičení v neverbálním sdělování); specifické komunikační dovednosti

(monologické formy - vstup do tématu „rétorika“); dialog (vedení dialogu, jeho

pravidla a řízení, typy dialogů); komunikace v různých situacích (informování,

odmítání, omluva, pozdrav, prosba, přesvědčování, řešení konfliktů,

vyjednávání, vysvětlování, žádost apod.); efektivní strategie: asertivní

komunikace, dovednosti komunikační obrany proti agresi a manipulaci,

otevřená a pozitivní komunikace; pravda, lež a předstírání v komunikaci

o Kooperace a kompetice – rozvoj individuálních dovedností pro kooperaci

(seberegulace v situaci nesouhlasu, odporu apod., dovednost odstoupit od

vlastního nápadu, dovednost navazovat na druhé a rozvíjet vlastní linku jejich

myšlenky, pozitivní myšlení apod.); rozvoj sociálních dovedností pro kooperaci

(jasná a respektující komunikace, řešení konfliktů, podřízení se, vedení a

organizování práce skupiny); rozvoj individuálních a sociálních dovedností pro

etické zvládání situací soutěže, konkurence

3) Morální rozvoj

o Řešení problémů a rozhodovací dovednosti – dovednosti pro řešení problémů a

rozhodování z hlediska různých typů problémů a sociálních rolí problémy v

mezilidských vztazích, zvládání učebních problémů vázaných na látku

předmětů, problémy v seberegulaci

o Hodnoty, postoje, praktická etika – analýzy vlastních i cizích postojů a hodnot

a jejich projevů v chování lidí; vytváření povědomí o kvalitách typu

odpovědnost, spolehlivost, spravedlivost, respektování atd.; pomáhající a

prosociální chování (člověk neočekává protislužbu); dovednosti rozhodování v

eticky problematických situacích všedního dne

VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA


Průřezové téma Výchova demokratického občana představuje syntézu hodnot, a to

spravedlnosti, tolerance a odpovědnosti, v konkrétní rovině pak především rozvoj kritického

myšlení, vědomí svých práv a povinností a porozumění demokratickému uspořádání

společnosti a demokratickým způsobům řešení konfliktů a problémů.

Výchova demokratického občana má vybavit žáka základní úrovní občanské

gramotnosti. Ta vyjadřuje způsobilost orientovat se ve složitostech, problémech a konfliktech

otevřené, demokratické a pluralitní společnosti. Její získání má umožnit žákovi konstruktivně

řešit problémy se zachováním své lidské důstojnosti, respektem k druhým, ohledem na zájem

celku, s vědomím svých práv a povinností, svobod a odpovědností, s uplatňováním zásad slušné

komunikace a demokratických způsobů řešení.

Průřezové téma v základním vzdělávání využívá ke své realizaci nejen tematických

okruhů, ale i zkušeností a prožitků žáků. Zároveň si sami na sobě mohou ověřit nejen význam

dodržování pravidel, eventuálně v zájmu spravedlnosti se podílet na vytváření pravidel nových,

ale i to, jak je důležité se o udržování demokracie starat, protože překročení hranice k anarchii

či naopak k despotismu je neustále přítomným nebezpečím. Tato zkušenost pak rozvíjí

schopnost kritického myšlení.

Průřezové téma Výchova demokratického občana má blízkou vazbu především na

vzdělávací oblast Člověk a společnost, v níž jsou tematizovány principy demokracie a

demokratického rozhodování a řízení, lidská a občanská práva, ve kterých se klade důraz na

participaci jednotlivců – občanů na společenském a politickém životě demokratické

společnosti. Ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět se uplatňuje v tématech zaměřených na

vztah k domovu a vlasti.



• vede k aktivnímu postoji v obhajování a dodržování lidských práv a svobod

• vede k pochopení významu řádu, pravidel a zákonů pro fungování společnosti

• umožňuje participovat na rozhodnutích celku s vědomím vlastní odpovědnosti

za tato rozhodnutí a s vědomím jejich důsledků

• rozvíjí a podporuje komunikativní, formulační, argumentační, dialogické a

prezentační schopnosti a dovednosti

• prohlubuje empatii, schopnost aktivního naslouchání a spravedlivého

posuzování

• vede k uvažování o problémech v širších souvislostech a ke kritickému myšlení


• vede k otevřenému, aktivnímu, zainteresovanému postoji v životě

• vychovává k úctě k zákonu

• rozvíjí disciplinovanost a sebekritiku

• učí sebeúctě a sebedůvěře, samostatnosti a angažovanosti

• přispívá k utváření hodnot jako je spravedlnost, svoboda, solidarita, tolerance

a odpovědnost

• rozvíjí a podporuje schopnost zaujetí vlastního stanoviska v pluralitě názorů

• motivuje k ohleduplnosti a ochotě pomáhat zejména slabším

• umožňuje posuzovat a hodnotit společenské jevy, procesy, události a problémy

z různých úhlů pohledu (lokální, národní, evropská, globální dimenze)

• vede k respektování kulturních, etnických a jiných odlišností

• vede k asertivnímu jednání a ke schopnosti kompromisu


Tematické okruhy průřezového tématu jsou zaměřeny na utváření a rozvíjení demokratických

vědomostí, dovedností a postojů potřebných pro aktivní účast žáků – budoucích dospělých

občanů – v životě demokratické společnosti.

o Občanská společnost a škola – škola jako model otevřeného partnerství a

demokratického společenství, demokratická atmosféra a demokratické vztahy

ve škole; způsoby uplatňování demokratických principů a hodnot v

každodenním životě školy

o Občan, občanská společnost a stát – občan jako odpovědný člen společnosti

(jeho práva a povinnosti, schopnost je aktivně uplatňovat, přijímat odpovědnost

za své postoje a činy, angažovat se a být zainteresovaný na zájmu celku); Listina

základních práv a svobod, práva a povinnosti občana; úloha občana v

demokratické společnosti; základní principy a hodnoty demokratického

politického systému (právo, spravedlnost, diferenciace, různorodost); principy

soužití s minoritami (vztah k jinému, respekt k identitám, vzájemná komunikace

a spolupráce, příčiny nedorozumění a zdroje konfliktů)

o Formy participace občanů v politickém životě – volební systémy a demokratické

volby a politika (parlamentní, krajské a komunální volby); obec jako základní

jednotka samosprávy státu; společenské organizace a hnutí

o Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování – demokracie

jako protiváha diktatury a anarchie; principy demokracie; základní kategorie

fungování demokracie (spravedlnost, řád, norma, zákon, právo, morálka);

význam Ústavy jako základního zákona země; demokratické způsoby řešení

konfliktů a problémů v osobním životě i ve společnosti

VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH


Průřezové téma Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech podporuje

globální myšlení a mezinárodní porozumění a jako princip prostupuje celým základním

vzděláváním. Podstatnou součástí je výchova budoucích evropských občanů jako

zodpovědných a tvořivých osobností, v dospělosti schopných mobility a flexibility v občanské

a pracovní sféře i v osobním životě. Rozvíjí vědomí evropské identity při respektování identity

národní. Otevírá žákům širší horizonty poznání a perspektivy života v evropském a

mezinárodním prostoru a seznamuje je s možnostmi, které jim tento prostor poskytuje.

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech prolíná všemi

vzdělávacími oblastmi, integruje a prohlubuje poznatky a umožňuje uplatnit dovednosti, které

si žáci osvojili v jednotlivých vzdělávacích oborech. Podporuje ve vědomí a jednání žáků

tradiční evropské hodnoty, k nimž patří humanismus, svobodná lidská vůle, morálka,

uplatňování práva a osobní zodpovědnost spolu s racionálním uvažováním, kritickým myšlením

a tvořivostí.

Příležitosti k realizaci tématu poskytuje na prvním stupni vzdělávací oblast Člověk a

jeho svět. Ve vzdělávání se využívají zkušenosti a poznatky žáků z běžného života i

mimořádných událostí v rodině, v obci a nejbližším okolí. Na druhém stupni se vztahuje

průřezové téma zejména ke vzdělávacím oborům cizí jazyk, zeměpis a dějepis.



* rozvíjí a integruje základní vědomosti potřebné pro porozumění sociálním a kulturním

odlišnostem mezi národy

* prohlubuje porozumění vlivu kulturních, ideologických a sociopolitických rozdílů na vznik a

řešení globálních problémů v jejich vzájemných souvislostech

* prohlubuje základní vědomosti nezbytné pro pochopení struktury a funkcí mezinárodních a

nevládních organizací, jejich vlivu na řešení globálních i lokálních problémů v oblasti

humanitární, politické, sociální, ekonomické, kulturní a dodržování lidských práv

* rozvíjí schopnost srovnávat projevy kultury v evropském a globálním kontextu, nacházet

společné znaky a odlišnosti a hodnotit je v širších souvislostech

* rozšiřuje a prohlubuje dovednosti potřebné pro orientaci v evropském prostředí, seberealizaci

a řešení reálných situací v otevřeném evropském prostoru

* prohlubuje vědomosti potřebné k pochopení souvislostí evropských kořenů a kontinuity

evropského vývoje a podstaty evropského integračního procesu

* vede k pochopení významu společných politik a institucí Evropské unie; seznamuje s

dopadem jejich činnosti na osobní i občanský život jednotlivce i s možnostmi jejich zpětného

ovlivňování a využívání

* vede k poznání a pochopení života a díla významných Evropanů a iniciuje zájem žáků o

osobnostní vzory

* rozvíjí schopnost racionálně uvažovat, projevovat a korigovat emocionální zaujetí v situacích

motivujících k setkávání, srovnávání a hledání společných evropských perspektiv


* pomáhá překonávat stereotypy a předsudky

* obohacuje pohledy žáka na sebe sama z hlediska otevřených životních perspektiv rozšířených

o možnosti volby v evropské a mezinárodní dimenzi

* kultivuje postoje k Evropě jako širší vlasti a ke světu jako globálnímu prostředí života

* utváří pozitivní postoje k jinakosti a kulturní rozmanitosti

* podporuje pozitivní postoje k tradičním evropským hodnotám

* upevňuje osvojování vzorců chování evropského občana a smysl pro zodpovědnost


Tematické okruhy průřezového tématu podněcují zájem žáků o Evropu a svět a

zprostředkovávají jim poznání Evropy a světa jako uspořádaného prostředí, měnícího se v čase,

v němž se lidé setkávají, společně řeší problémy a utvářejí svůj život. Prostřednictvím

tematických okruhů si žáci zpřesňují obraz Evropy, uvědomují si souvislosti řešení běžných

situací občana s globálními problémy a možnosti utváření své vlastní životní perspektivy v

evropském a globálním prostoru.

* Evropa a svět nás zajímá – rodinné příběhy, zážitky a zkušenosti z Evropy a světa; místa,

události a artefakty v blízkém okolí mající vztah k Evropě a světu; naši sousedé v Evropě; život

dětí v jiných zemích; lidová slovesnost, zvyky a tradice národů Evropy

* Objevujeme Evropu a svět – naše vlast a Evropa; evropské krajiny; Evropa a svět;

mezinárodní setkávání; státní a evropské symboly; Den Evropy; život Evropanů a styl života v

evropských rodinách; životní styl a vzdělávání mladých Evropanů

* Jsme Evropané – kořeny a zdroje evropské civilizace; klíčové mezníky evropské historie;

Evropská integrace; instituce Evropské unie a jejich fungování; čtyři svobody a jejich dopad na

život jedince; co Evropu spojuje a co ji rozděluje; mezinárodní organizace a jejich přispění k

řešení problémů dětí a mládeže

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA


Průřezové téma Multikulturní výchova v základním vzdělávání umožňuje žákům

seznamovat se s rozmanitostí různých kultur, jejich tradicemi a hodnotami. Na pozadí této

rozmanitosti si pak žáci mohou lépe uvědomovat i svoji vlastní kulturní identitu, tradice a

hodnoty.

Multikulturní výchova zprostředkovává poznání vlastního kulturního zakotvení a porozumění

odlišným kulturám. Rozvíjí smysl pro spravedlnost, solidaritu a toleranci, vede k chápání a

respektování neustále se zvyšující sociokulturní rozmanitosti.

Multikulturní výchova se hluboce dotýká i mezilidských vztahů ve škole, vztahů mezi učiteli a

žáky, mezi žáky navzájem, mezi školou a rodinou. Škola jako prostředí, v němž se setkávají

žáci z nejrůznějšího sociálního a kulturního zázemí, by měla zabezpečit takové klima, kde se

budou všichni cítit rovnoprávně. Tím přispívá k vzájemné toleranci, k odstraňování nepřátelství

a předsudků vůči „nepoznanému“.

Multikulturní výchova prolíná všemi vzdělávacími oblastmi. Blízkou vazbu má zejména na

vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace, Člověk a jeho svět, Člověk a společnost,

Člověk a příroda, kde se dotýká především vzdělávacího oboru Zeměpis. Vazba na tyto oblasti

je dána především tématy, která se zabývají vzájemným vztahem mezi příslušníky různých

národů a etnických skupin.



* poskytuje žákům základní znalosti o různých etnických a kulturních skupinách žijících v

české a evropské společnosti

* rozvíjí dovednost orientovat se v pluralitní společnosti a využívat interkulturních kontaktů k

obohacení sebe i druhých

* učí žáky komunikovat a žít ve skupině s příslušníky odlišných sociokulturních skupin,

uplatňovat svá práva a respektovat práva druhých, chápat a tolerovat odlišné zájmy, názory i

schopnosti druhých

* učí přijmout druhého jako jedince se stejnými právy, uvědomovat si, že všechny etnické

skupiny a všechny kultury jsou rovnocenné a žádná není nadřazena jiné

* rozvíjí schopnost poznávat a tolerovat odlišnosti jiných národnostních, etnických,

náboženských, sociálních skupin a spolupracovat s příslušníky odlišných sociokulturních

skupin

* rozvíjí dovednost rozpoznat projevy rasové nesnášenlivosti a napomáhá prevenci vzniku

xenofobie

* učí žáky uvědomovat si možné dopady svých verbálních i neverbálních projevů a

připravenosti nést odpovědnost za své jednání,

* poskytuje znalost některých základních pojmů multikulturní terminologie: kultura, etnikum,

identita, diskriminace, xenofobie, rasismus, národnost, netolerance aj.


* pomáhá žákům prostřednictvím informací vytvářet postoje tolerance a respektu k odlišným

sociokulturním skupinám, reflektovat zázemí příslušníků ostatních sociokulturních skupin a

uznávat je

* napomáhá žákům uvědomit si vlastní identitu, být sám sebou, reflektovat vlastní sociokulturní

zázemí

* stimuluje, ovlivňuje a koriguje jednání a hodnotový systém žáků, učí je vnímat odlišnost jako

příležitost k obohacení, nikoli jako zdroj konfliktu

* pomáhá uvědomovat si neslučitelnost rasové (náboženské či jiné) intolerance s principy života

v demokratické společnosti

* vede k angažovanosti při potírání projevů intolerance, xenofobie, diskriminace a rasismu

* učí vnímat sebe sama jako občana, který se aktivně spolupodílí na utváření vztahu společnosti

k minoritním skupinám


Tematické okruhy Multikulturní výchovy vycházejí z aktuální situace ve škole, reflektují

aktuální dění v místě školy, současnou situaci ve společnosti.

* Kulturní diference – jedinečnost každého člověka a jeho individuální zvláštnosti; člověk jako

nedílná jednota tělesné i duševní stránky, ale i jako součást etnika; poznávání vlastního

kulturního zakotvení; respektování zvláštností různých etnik (zejména cizinců nebo příslušníků

etnik žijících v místě školy); základní problémy sociokulturních rozdílů v České republice a v

Evropě

* Lidské vztahy – právo všech lidí žít společně a podílet se na spolupráci; udržovat tolerantní

vztahy a rozvíjet spolupráci s jinými lidmi, bez ohledu na jejich kulturní, sociální, náboženské,

zájmové nebo generační příslušnost; vztahy mezi kulturami (vzájemné obohacování různých

kultur, ale i konflikty vyplývající z jejich rozdílnosti); předsudky a vžité stereotypy (příčiny a

důsledky diskriminace); důležitost integrace jedince v rodinných, vrstevnických a profesních

vztazích; uplatňování principu slušného chování (základní morální normy); význam kvality

mezilidských vztahů pro harmonický rozvoj osobnosti; tolerance, empatie, umět se vžít do role

druhého; lidská solidarita, osobní přispění k zapojení žáků z odlišného kulturního prostředí do

kolektivu třídy

* Etnický původ – rovnocennost všech etnických skupin a kultur; odlišnost lidí, ale i jejich

vzájemná rovnost; postavení národnostních menšin; základní informace o různých etnických a

kulturních skupinách žijících v české a evropské společnosti; různé způsoby života, odlišné

myšlení a vnímání světa; projevy rasové nesnášenlivosti – jejich rozpoznávání a důvody vzniku

* Multikulturalita – multikulturalita současného světa a předpokládaný vývoj v budoucnosti;

multikulturalita jako prostředek vzájemného obohacování; specifické rysy jazyků a jejich

rovnocennost; naslouchání druhým, komunikace s příslušníky odlišných sociokulturních

skupin, vstřícný postoj k odlišnostem; význam užívání cizího jazyka jako nástroje dorozumění

a celoživotního vzdělávání

* Princip sociálního smíru a solidarity – odpovědnost a přispění každého jedince za odstranění

diskriminace a předsudků vůči etnickým skupinám; nekonfliktní život v multikulturní

společnosti; aktivní spolupodílení dle svých možností na přetváření společnosti, zohlednění

potřeb minoritních skupin; otázka lidských práv, základní dokumenty.

ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA


Environmentální výchova vede jedince k pochopení komplexnosti a složitosti vztahů

člověka a životního prostředí, tj. k pochopení nezbytnosti postupného přechodu k udržitelnému

rozvoji společnosti a k poznání významu odpovědnosti za jednání společnosti i každého

jedince. Vede jedince k aktivní účasti na ochraně a utváření prostředí a ovlivňuje v zájmu

udržitelnosti rozvoje lidské civilizace životní styl a hodnotovou orientaci žáků.

Na realizaci průřezového tématu se podílí některé vzdělávací oblasti a projekty. Ve vzdělávací

oblasti Člověk a jeho svět poskytuje průřezové téma ucelený elementární pohled na okolní

přírodu i prostředí. Učí pozorovat, citlivě vnímat a hodnotit důsledky jednání lidí, přispívá k

osvojování si základních dovedností a návyků aktivního odpovědného přístupu k prostředí v

každodenním životě. V maximální míře využívá přímých kontaktů žáků s okolním prostředím

a propojuje rozvíjení myšlení s výrazným ovlivňováním emocionální stránky osobnosti jedince.

Ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda zdůrazňuje pochopení objektivní platnosti základních

podmínek života. K realizaci jednotlivých tematických okruhů využíváme pracovních aktivit

v projektech: Škola v přírodě, Náš rok s přírodou, Den Země, Lyžařský výcvikový kurz.



* rozvíjí porozumění souvislostem v biosféře, vztahům člověka a prostředí a důsledkům

lidských činností na prostředí

* vede k uvědomování si podmínek života a možností jejich ohrožování

* přispívá k poznávání a chápání souvislostí mezi vývojem lidské populace a vztahy k prostředí

v různých oblastech světa

* umožňuje pochopení souvislostí mezi lokálními a globálními problémy a vlastní

odpovědností ve vztazích k prostředí

* poskytuje znalosti, dovednosti a pěstuje návyky nezbytné pro každodenní žádoucí jednání

občana vůči prostředí

* ukazuje modelové příklady jednání z hledisek životního prostředí a udržitelného rozvoje

žádoucích i nežádoucích

* napomáhá rozvíjení spolupráce v péči o životní prostředí na místní, regionální, evropské i

mezinárodní úrovni

* seznamuje s principy udržitelnosti rozvoje společnosti.

* učí hodnotit objektivnost a závažnost informací týkajících se ekologických problémů

* učí komunikovat o problémech životního prostředí, vyjadřovat, racionálně obhajovat a

zdůvodňovat své názory a stanoviska


* přispívá k vnímání života jako nejvyšší hodnoty

* vede k odpovědnosti ve vztahu k biosféře, k ochraně přírody a přírodních zdrojů

* vede k pochopení významu a nezbytnosti udržitelného rozvoje jako pozitivní perspektivy

dalšího vývoje lidské společnosti

* podněcuje aktivitu, tvořivost, toleranci, vstřícnost a ohleduplnost ve vztahu k prostředí

* přispívá k utváření zdravého životního stylu a k vnímání estetických hodnot prostředí

* vede k angažovanosti v řešení problémů spojených s ochranou životního prostředí

* vede k vnímavému a citlivému přístupu k přírodě a přírodnímu a kulturnímu dědictví


Environmentální výchova je členěna do tematických okruhů, které umožňují celistvé

pochopení problematiky vztahů člověka k životnímu prostředí, k uvědomění si základních

podmínek života a odpovědnosti současné generace za život v budoucnosti.

Tematické okruhy:

* Ekosystémy – les (les v našem prostředí, produkční a mimoprodukční významy lesa); pole

(význam, změny okolní krajiny vlivem člověka, způsoby hospodaření na nich, pole a jejich

okolí); vodní zdroje (lidské aktivity spojené s vodním hospodářstvím, důležitost pro krajinnou

ekologii); moře (druhová odlišnost, význam pro biosféru, mořské řasy a kyslík, cyklus oxidu

uhličitého) a tropický deštný les (porovnání, druhová rozmanitost, ohrožování, globální význam

a význam pro nás); lidské sídlo – město – vesnice (umělý ekosystém, jeho funkce a vztahy k

okolí, aplikace na místní podmínky); kulturní krajina (pochopení hlubokého ovlivnění přírody

v průběhu vzniku civilizace až po dnešek)

* Základní podmínky života – voda (vztahy vlastností vody a života, význam vody pro lidské

aktivity, ochrana její čistoty, pitná voda ve světě a u nás, způsoby řešení); ovzduší (význam pro

život na Zemi, ohrožování ovzduší a klimatické změny, propojenost světa, čistota ovzduší u

nás); půda (propojenost složek prostředí, zdroj výživy, ohrožení půdy, rekultivace a situace v

okolí, změny v potřebě zemědělské půdy, nové funkce zemědělství v krajině; ochrana

biologických druhů (důvody ochrany a způsoby ochrany jednotlivých druhů); ekosystémy –

biodiverzita (funkce ekosystémů, význam biodiverzity, její úrovně, ohrožování a ochrana ve

světě a u nás); energie (energie a život, vliv energetických zdrojů na společenský rozvoj,

využívání energie, možnosti a způsoby šetření, místní podmínky); přírodní zdroje (zdroje

surovinové a energetické, jejich vyčerpatelnost, vlivy na prostředí, principy hospodaření s

přírodními zdroji, význam a způsoby získávání a využívání přírodních zdrojů v okolí)

* Lidské aktivity a problémy životního prostředí – zemědělství a životní prostředí, ekologické

zemědělství; doprava a životní prostředí (význam a vývoj, energetické zdroje dopravy a její

vlivy na prostředí, druhy dopravy a ekologická zátěž, doprava a globalizace); průmysl a životní

prostředí (průmyslová revoluce a demografický vývoj, vlivy průmyslu na prostředí,

zpracovávané materiály a jejich působení, vliv právních a ekonomických nástrojů na vztahy

průmyslu k ochraně životního prostředí, průmysl a udržitelný rozvoj společnosti); odpady a

hospodaření s odpady (odpady a příroda, principy a způsoby hospodaření s odpady, druhotné

suroviny); ochrana přírody a kulturních památek, změny v krajině (krajina dříve a dnes, vliv

lidských aktivit, jejich reflexe a perspektivy)

* Vztah člověka k prostředí – naše obec (přírodní zdroje, jejich původ, způsoby využívání a

řešení odpadového hospodářství, příroda a kultura obce a její ochrana, zajišťování ochrany

životního prostředí v obci - instituce, nevládní organizace, lidé); náš životní styl (spotřeba věcí,

energie, odpady, způsoby jednání a vlivy na prostředí); aktuální (lokální) ekologický problém

(příklad problému, jeho příčina, důsledky, souvislosti, možnosti a způsoby řešení, hodnocení,

vlastní názor, jeho zdůvodňování a prezentace); prostředí a zdraví (rozmanitost vlivů prostředí

na zdraví, možnosti a způsoby ochrany zdraví); nerovnoměrnost života na Zemi (rozdílné

podmínky prostředí a rozdílný společenský vývoj na Zemi, příčiny a důsledky zvyšování

rozdílů globalizace a principy udržitelnosti rozvoje, příklady jejich uplatňování ve světě, u nás)

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA


Průřezové téma Mediální výchova v základním vzdělávání nabízí elementární poznatky

a dovednosti týkající se mediální komunikace a práce s médii. Média a komunikace představují

velmi významný zdroj zkušeností, prožitků a poznatků pro stále větší okruh příjemců. Pro

uplatnění jednotlivce ve společnosti je důležité umět zpracovat, vyhodnotit a využít podněty,

které přicházejí z okolního světa, což vyžaduje stále větší schopnost zpracovat, vyhodnotit a

využít podněty přicházející z médií. Média se stávají důležitým socializačním faktorem, mají

výrazný vliv na chování jedince a společnosti, na utváření životního stylu a na kvalitu života

vůbec. Přitom sdělení, jež jsou médii nabízena, mají nestejnorodý charakter, vyznačují se

svébytným vztahem k přírodní i sociální realitě a jsou vytvářeny s různými (namnoze

nepřiznanými, a tedy potenciálně manipulativními) záměry. Správné vyhodnocení těchto

sdělení z hlediska záměru jejich vzniku (informovat, přesvědčit, manipulovat, pobavit) a z

hlediska jejich vztahu k realitě (věcná správnost, logická argumentační stavba, hodnotová

platnost) vyžaduje značnou průpravu.

Mediální výchova má vybavit žáka základní úrovní mediální gramotnosti. Ta zahrnuje jednak

osvojení si některých základních poznatků o fungování a společenské roli současných médií (o

jejich historii, struktuře fungování), jednak získání dovedností podporujících poučené, aktivní

a nezávislé zapojení jednotlivce do mediální komunikace. Především se jedná o schopnost

analyzovat nabízená sdělení, posoudit jejich věrohodnost a vyhodnotit jejich komunikační

záměr, popřípadě je asociovat s jinými sděleními. Dále pak orientaci a schopnost volby

odpovídajícího média jako prostředku pro naplnění nejrůznějších potřeb – od získávání

informací přes vzdělávání až po naplnění volného času.

Mediální výchova má blízkou vazbu na vzdělávací oblast Člověk a jeho svět, zejména tím, že

média, jako sociální instituce, se podílejí na utváření podob a hodnot moderní doby, umožňují

hledat paralely mezi minulými a současnými událostmi a porovnávat jevy a procesy v

evropském i celosvětovém měřítku. Mediální výchova je zaměřena na systematické vytváření

kritického odstupu od mediovaných sdělení a na schopnost interpretovat mediální sdělení z

hlediska jeho informační kvality (zpravodajství z hlediska významu a věrohodnosti zprávy a

události, reklamu z hlediska účelnosti nabízených informací apod.).

Propojení se vzdělávací oblastí Jazyk a jazyková komunikace se týká zejména vnímání

mluveného i psaného projevu, jeho stavby, nejrůznějších typů obsahů a uplatňování

odpovídající škály výrazových prostředků. Osvojení základních pravidel veřejné komunikace,

dialogu a argumentace. V rámci vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie se

pak jedná o využívání tištěných i digitálních dokumentů jako zdroje informací. Pozornost se

obrací k věcné správnosti a přesnosti sdělení, a to jak kritickou analýzou existujících textů, tak

vlastní produkcí a utváření návyku ověřovat si co nejdůkladněji veškeré údaje. Žáci se učí práci

v realizačním týmu prostřednictvím projektu Čertování.



* přispívá ke schopnosti úspěšně a samostatně se zapojit do mediální komunikace

* umožňuje rozvíjet schopnost analytického přístupu k mediálním obsahům a kritického

odstupu od nich

* učí využívat potenciál médií jako zdroje informací, kvalitní zábavy i naplnění volného času

* umožňuje pochopení cílů a strategií vybraných mediálních obsahů

* vede k osvojení si základních principů vzniku významných mediálních obsahů (zvl.

zpravodajských)

* umožňuje získat představy o roli médií v klíčových společenských situacích a v demokratické

společnosti vůbec (včetně právního kontextu)

* vytváří představu o roli médií v každodenním životě v regionu (v lokalitě)

* vede k rozeznávání platnosti a významu argumentů ve veřejné komunikaci

* rozvíjí komunikační schopnost, zvláště při veřejném vystupování a stylizaci psaného a

mluveného textu

* přispívá k využívání vlastních schopností v týmové práci i v redakčním kolektivu

* přispívá ke schopnosti přizpůsobit vlastní činnost potřebám a cílům týmu


* rozvíjí citlivost vůči stereotypům v obsahu médií i způsobu zpracování mediálních sdělení

* vede k uvědomování si hodnoty vlastního života (zvláště volného času) a odpovědnosti za

jeho naplnění

* rozvíjí citlivost vůči předsudkům a zjednodušujícím soudům o společnosti (zejména o

menšinách) i jednotlivci

* napomáhá k uvědomění si možnosti svobodného vyjádření vlastních postojů a odpovědnosti

za způsob jeho formulování a prezentace


Mediální výchova na úrovni základního vzdělávání obsahuje základní poznatky a

dovednosti týkající se médií a mediální komunikace. Tematické okruhy mediální výchovy se

člení na tematické okruhy receptivních činností a tematické okruhy produktivních činností.

Tematické okruhy receptivních činností:

* kritické čtení a vnímání mediálních sdělení – pěstování kritického přístupu ke zpravodajství

a reklamě; rozlišování zábavních („bulvárních“) prvků ve sdělení od informativních a

společensky významných; hodnotící prvky ve sdělení (výběr slov a záběrů); hledání rozdílu

mezi informativním, zábavním a reklamním sdělením; chápání podstaty mediálního sdělení,

objasňování jeho cílů a pravidel; identifikování základních orientačních prvků v textu

* interpretace vztahu mediálních sdělení a reality – různé typy sdělení, jejich rozlišování a jejich

funkce; rozdíl mezi reklamou a zprávou a mezi „faktickým“ a „fiktivním“ obsahem; hlavní rysy

reprezentativnosti (rozlišení reality od médii zobrazovaných stereotypů, jako reprezentace

reality); vztah mediálního sdělení a sociální zkušenosti (rozlišení sdělení potvrzujících

předsudky a představy od sdělení vycházejících ze znalosti problematiky a nezaujatého

postoje); identifikace společensky významných hodnot v textu, prvky signalizující hodnotu, o

kterou se sdělení opírá; identifikace zjednodušení mediovaných sdělení, opakované užívání

prostředků (ve zpravodajství, reklamě i zábavě)

* stavba mediálních sdělení – příklady pravidelností v uspořádání mediovaných sdělení,

zejména ve zpravodajství (zpravodajství jako vyprávění, sestavování příspěvků podle kritérií);

principy sestavování zpravodajství a jejich identifikace, pozitivní principy (význam a

užitečnost), příklady stavby a uspořádání zpráv (srovnávání titulních stran různých deníků) a

dalších mediálních sdělení (například skladba a výběr sdělení v časopisech pro dospívající)

* vnímání autora mediálních sdělení – identifikování postojů a názorů autora v mediovaném

sdělení; výrazové prostředky a jejich uplatnění pro vyjádření či zastření názoru a postoje i pro

záměrnou manipulaci; výběr a kombinace slov, obrazů a zvuků z hlediska záměru a

hodnotového významu

* fungování a vliv médií ve společnosti – organizace a postavení médií ve společnosti; faktory

ovlivňující média, interpretace vlivů působících na jejich chování; způsoby financování médií

a jejich dopady; vliv médií na každodenní život, společnost, politický život a kulturu z hlediska

současné i historické perspektivy; role médií v každodenním životě jednotlivce, vliv médií na

uspořádání dne, na rejstřík konverzačních témat, na postoje a chování; role médií v politickém

životě (předvolební kampaně a jejich význam); vliv médií na kulturu (role filmu a televize v

životě jednotlivce, rodiny, společnosti) ; role médií v politických změnách

Tematické okruhy produktivních činností:

* tvorba mediálního sdělení – uplatnění a výběr výrazových prostředků a jejich kombinací pro

tvorbu věcně správných a komunikačně (společensky a situačně) vhodných sdělení; tvorba

mediálního sdělení pro školní časopis, rozhlas, televizi či internetové médium; technologické

možnosti a jejich omezení

* práce v realizačním týmu – utváření týmu, význam různých věkových a sociálních skupin pro

obohacení týmu, komunikace a spolupráce v týmu; stanovení si cíle, časového harmonogramu

a delegování úkolů a zodpovědnosti; faktory ovlivňující práci v týmu.

Průřezové téma: OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA (OSV)

1. stupeň

Tematický okruh

1. 2. 3. 4. 5.

Ročník ročník Ročník ročník ročník

OSOBNOSTNÍ

ROZVOJ

Rozvoj schopností INTEGRACE

poznávání do všech předmětů a do všech ročníků

Sebepoznání

a sebepojetí

Seberegulace INTEGRACE a

sebeorganizace do všech předmětů a do všech ročníků

Psychohygiena

Kreativita INTEGRACE do všech předmětů a do všech ročníků

SOCIÁLNÍ

ROZVOJ

Poznávání lidí INT / Prv INT / Prv INT / Prv

Mezilidské vztahy INT / Prv INT / Prv INT / Prv

Komunikace INT / Čj, Prv INT / Čj, Prv

Kooperace INTEGRACE

a kompetice do všech předmětů a do všech ročníků

MORÁLNÍ

ROZVOJ

Řešení problémů a INTEGRACE

rozhodovací dovednosti do všech předmětů a do všech ročníků

Hodnoty, postoje,

praktická etika

Průřezové téma: OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ

VÝCHOVA (OSV)

2. stupeň

Tematický okruh

6. 7. 8. 9.

ročník ročník ročník ročník

OSOBNOSTNÍ

ROZVOJ

Rozvoj schopností poznávání

INT / F

Sebepoznání

INT / Vko

a sebepojetí

Seberegulace

INT / Vko

a sebeorganizace

Psychohygiena

INT / Vko

Kreativita INT / Vv

SOCIÁLNÍ

ROZVOJ

Poznávání lidí

Mezilidské vztahy

Komunikace

INT / Čj

Kooperace a kompetice

PRO / Vánoční jarmark

MORÁLNÍ

ROZVOJ

Řešení problémů a

rozhodovací dovednosti

INT / Pč (Volba povolání)

Hodnoty, postoje, praktická etika

PRO / Školympiáda

Průřezové téma: VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA (VDO)

1. stupeň

Tematický okruh

1. 2. 3. 4. 5.

ročník ročník ročník ročník ročník

Občanská

společnost a škola

Občan,

občanská INT / Prv

společnost a stát

Formy participace

občanů v politickém

životě

Principy demokracie

jako formy vlády

a způsobu

rozhodování

Průřezové téma: VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO

OBČANA (VDO)

2. stupeň

Tematický okruh

6. 7. 8. 9.


Občanská INT / Vko

společnost a škola

Občan,

občanská INT / Vko,

D

společnost a stát

Formy participace

občanů v politickém INT / Vko

životě

Principy demokracie

jako formy vlády INT / D

a způsobu

rozhodování

Průřezové téma: VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

(VMEGS)

1. stupeň

Tematický okruh

1. 2. 3. 4. 5.


Evropa a svět INT / Vl

nás zajímá

Objevujeme INT / Vl

Evropu a svět

Jsme Evropané

Průřezové téma: VÝCHOVA K MYŠLENÍ V

EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH (VMEGS)

2. stupeň

Tematický okruh

6. 7. 8. 9.


Evropa a svět INT / Cj

nás zajímá

Objevujeme

Evropu a svět INT / Z

Jsme Evropané

INT / D

Průřezové téma: MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA (MKV)

1. stupeň

Tematický okruh

1. 2. 3. 4. 5.


Kulturní diference

Lidské vztahy INT / Prv INT / Prv INT / Prv

Etnický původ

Multikulturalita

INT / Cj INT / Cj INT / Cj

Princip sociálního

smíru a solidarity

Průřezové téma: MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA (MKV)

2. stupeň

Tematický okruh

6. 7. 8. 9.


Kulturní diference

INT / Vko

Lidské vztahy

Etnický původ

INT / Z

Multikulturalita

INT / Cj

Princip sociálního INT / Vko

smíru a solidarity

Průřezové téma: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA (EV)

1. stupeň

Tematický okruh

1. 2. 3. 4. 5.


Ekosystémy INT / Prv P / ŠvP INT / Př

Základní

INT / Prv INT / Prv INT / Př

podmínky života

Lidské aktivity

a problémy INT / Prv INT / Prv

životního prostředí

Vztah člověka PRO / Náš rok s přírodou

k prostředí

Průřezové téma: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA (EV)

2. stupeň

Tematický okruh

6. 7. 8. 9.


Ekosystémy

PRO / Den Země

Základní INT / Př

podmínky života

Lidské aktivity

INT / Př

a problémy

životního prostředí

Vztah člověka

k prostředí

PRO /

Lyžařský výcvikový

kurz

Průřezové téma: MEDIÁLNÍ VÝCHOVA (MV)

1. stupeň

Tematický okruh

1. 2. 3. 4.


RECEPTIVNÍ

ČINNOSTI

Kritické čtení

a vnímání

mediálních sdělení

Interpretace vztahu


a reality

Stavba


Vnímání autora


Fungování a vliv INT / Prv INT / Prv

médií ve společnosti

PRODUKTIVNÍ

ČINNOSTI

Tvorba

mediálního sdělení

Práce v

realizačním týmu

Průřezové téma: MEDIÁLNÍ VÝCHOVA (MV)

2. stupeň

Tematický okruh

6. 7. 8. 9.


RECEPTIVNÍ

ČINNOSTI

Kritické čtení

a vnímání INT / Čj


Interpretace vztahu

mediálních sdělení INT / Čj

a reality

Stavba INT / Čj


Vnímání autora INT / Čj


Fungování a vliv INT / Čj médií ve společnosti

PRODUKTIVNÍ

ČINNOSTI

Tvorba INT / Inf

mediálního sdělení

Práce v

PRO / Čertování

realizačním týmu

4. UČEBNÍ PLÁN

4.1. Tabulace učebního plánu

VZDĚLÁVACÍ OBLASTI VZDĚLÁVACÍ OBORY

Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura

Anglický jazyk

Německý, Ruský, Španělský jazyk

Matematika a její aplikace Matematika

Informační a komunikační technologie Informatika

Člověk a jeho svět (1.st.) Prvouka

Vlastivěda

Přírodověda

Člověk a společnost (2.st.) Dějepis

Výchova k občanství

Člověk a příroda (2.st.) Fyzika

Chemie

Přírodopis

Zeměpis

Umění a kultura Hudební výchova

Výtvarná výchova

Člověk a zdraví Výchova ke zdraví

Tělesná výchova

Člověk a svět práce 1. st. Pracovní činnosti

(Práce s drobným materiálem

Konstrukční činnosti

Pěstitelské práce

Příprava pokrmů)

2. st. Pracovní činnosti

(Práce s technickými materiály

Pěstitelské práce a chovatelství

Příprava pokrmů

Svět práce)

Volitelné předměty: Technické činnosti Školní časopis

Praktika z přírodopisu Cvičení z českého jazyka

Praktika z dějepisu Literární seminář

Základy administrativy Praktika ze zeměpisu

Konverzace v anglickém jazyce Pohybové hry

Domácnost Mediální a filmová výchova

Informatika Fyzikální praktika

Cvičení z matematiky

Průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova

Výchova demokratického občana

Výchova k myšlení v evropských a globálních

souvislostech

Multikulturní výchova

Environmentální výchova

Mediální výchova

UČEBNÍ PLÁN (1. - 5. ročník)

(školní rok 2018/2019)

Vzdělávací obor Ročník Počet hodin

1. 2. 3. 4. 5. 1. - 5. ročník

Český jazyk a literatura 6+2 6+2 7+1 7+1 7 33+6

Anglický jazyk 0 +2 0 +2 3 3 3 9 + 4

Matematika 4 4 +1 4+1 4+1 4 20 + 3

Informatika 0 0 0 0 1 1

Prvouka 2 2 2 +1 0 0

12 + 2 Vlastivěda 0 0 0 1 1+1

Přírodověda 0 0 0 2 2

Hudební výchova 1 1 1 1 1 12

Výtvarná výchova 1 1 1 2 2

Tělesná výchova 2 2 2 2 2 10

Pracovní činnosti 1 1 1 1 1+1 5 + 1

Průřezová témata P P P P P

Disponibilní časová

dotace 4 5 3 2 2 16

Týdenní průměrná

časová dotace 21 22 24 25 26 118

UČEBNÍ PLÁN (6. - 9. ročník)

(školní rok 2018/ 2019)

Vzdělávací obor Ročník Počet hodin

6. 7. 8. 9. 6. - 9. ročník

Český jazyk a literatura 4+1 3 +1 4 + 1 4 + 1 15 + 4

Anglický jazyk 3 3 3 3 12

Německý, Ruský, Španělský jazyk 0 2 2 2 6

Matematika 4 3 +1 4 +1 4 + 1 15 + 3

Informatika 1 0 0 0 +1 1 + 1

Dějepis 2 1 +1 2 2 11 + 1

Výchova k občanství 1 1 1 1

Fyzika 2 1 +1 1 2

21 + 4 Chemie 0 0 1 +1 2

Přírodopis 2 1 +1 2 1

Zeměpis 2 1 +1 2 1

Hudební výchova 1 1 1 1 10

Výtvarná výchova 2 2 1 1

Výchova ke zdraví 1 1 0 0 10

Tělesná výchova 2 2 2 2

Pracovní činnosti 1 1 0 +1 1 3 + 1

Volitelné předměty 0 +1 0 +1 0 +1 0 +1 0 + 4

Průřezová témata P P P P

Disponibilní časová dotace

2 7 5 4 18

Týdenní průměrná časová dotace

30 30 31 31 122

Ve školním roce 2018/2019 se ve druhém ročníku z důvodu vyššího počtu žáků ve třídách

dělí Český jazyk a Matematika (1h/týden).

4.2. Poznámky k učebnímu plánu

Český jazyk a literatura

Vyučovací předmět Český jazyk a literatura na 1. stupni integruje vzdělávací obsah

vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura a doplňujícího vzdělávacího oboru Dramatická

výchova. V 1. a 2. ročníku má předmět komplexní charakter. Od 3. ročníku je členěn na

Komunikační a slohovou výchovu, Jazykovou výchovu a Literární výchovu.

Časová dotace je posílena v 1. a 2. ročníku o 2 hodiny, ve 3. a 4. ročníku o 1 hodinu a

v 6. - 9. ročníku 2. stupně z důvodu zvýšení čtenářské gramotnosti žáků o 1 hodinu

z disponibilní časové dotace. Výuka většinou probíhá v kmenových třídách, případně literární

učebně.

V 1. - 5. a v 9. ročníku se v rámci předmětu realizují průřezová témata Osobnostní a

sociální výchova, v 6. a 9. ročníku Mediální výchova.

Anglický jazyk

V 1. - 2. ročníku je předmět posílen o 2 hodiny z disponibilní časové dotace. Výuka

probíhá v jazykových učebnách, v multimediální učebně nebo v kmenové třídě.

V rámci předmětu se realizují průřezová témata Osobnostní a sociální výchova (1. - 5.

ročník), Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (2. a 8. ročník) a

Multikulturní výchova (1. - 5. a 6. ročník).

Skupiny anglického jazyka se naplňují do počtu 24 včetně, při větším počtu se dělí.

Německý, Ruský, Španělský jazyk

Celková časová dotace pro 2. stupeň – 6 vyučovacích hodin, v 7. až 9. ročníku po 2

vyučovacích hodinách. Výuka probíhá v jazykových učebnách, v multimediální učebně nebo

v kmenové třídě.

Skupiny jazyků se naplňují do počtu 24 včetně, při větším počtu se dělí.

Žáci si druhý cizí jazyk vybírají dle aktuální nabídky.

Matematika

Ve 2. - 4. ročníku, 7. - 9. ročníku je předmět posílen o 1 hodinu z disponibilní časové

dotace. Výuka většinou probíhá v kmenových třídách.

V rámci předmětu se realizuje průřezové téma Osobnostní a sociální výchova (1. -5.

ročník).

Informatika

V 9. ročníku je předmět posílen o 1 hodinu z disponibilní časové dotace. Výuka probíhá

v počítačových učebnách nebo multimediální učebně.

V rámci předmětu se realizují tato průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova

(5.ročník), Mediální výchova (5. a 6. ročník).

Předmět Informatika je ještě realizován ve 4. ročníku formou nepovinného předmětu (1

hodina týdně).

Prvouka

Ve 3. ročníku je předmět posílen o 1 hodinu z disponibilní časové dotace. Výuka

probíhá v kmenových třídách, v okolí školy, v počítačové učebně.

V rámci předmětu se realizují tato průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova (1.,

2. a 3. ročník), Mediální výchova (1., 2. a 3. ročník), Environmentální výchova

(3. ročník, Škola v přírodě), Multikulturní výchova (1., 2. a 3. ročník), Výchova

demokratického občana (3. ročník).

Vlastivěda


v kmenových třídách, v okolí školy, v počítačové učebně. Součástí výuky jsou exkurze.

V rámci předmětu se realizují tato průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova (4.

a 5. ročník), Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (5. ročník).

Přírodověda

Výuka probíhá v kmenových třídách, v okolí školy, v počítačové učebně. Součástí

výuky jsou exkurze.

V rámci předmětu se realizují tato průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova (4.

a 5. ročník), Environmentální výchova (4. a 5. ročník).

Dějepis


v kmenových třídách, v počítačové učebně. Součástí výuky jsou exkurze.

V rámci předmětu se realizují průřezová témata Výchova demokratického občana (6. a

9. ročník), Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (8. ročník).

Výchova k občanství

Výuka probíhá většinou v kmenových třídách, dále pak v okolí školy nebo v počítačové

učebně.

Realizují se průřezová témata Osobnostní a sociální výchova (7. a 8. ročník),

Multikulturní výchova (9. ročník), Výchova demokratického občana (6., 7. a 9. ročník).

Fyzika


v odborné učebně nebo v kmenové třídě.

V rámci předmětu se realizují průřezová témata Osobnostní a sociální výchova (9.

ročník).

Chemie

V 8. ročníku je využita 1 hodina z disponibilní časové dotace. Výuka probíhá v odborné

učebně nebo kmenové třídě.

Přírodopis


v odborné učebně nebo kmenové třídě.

V rámci předmětu se realizuje průřezové téma Environmentální výchova (6. ročník).

Zeměpis


v kmenové třídě nebo počítačové učebně.

V rámci předmětu se realizují průřezová témata Multikulturní výchova (9. ročník),

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (8. ročník).

Hudební výchova

Výuka probíhá v kmenové třídě nebo v hudebně.

V 1. - 5. ročníku se realizuje průřezové téma Osobnostní a sociální výchova.

Výtvarná výchova

Výuka probíhá v kmenové třídě nebo blízkém okolí školy.

V 1. – 6. ročníku se realizuje průřezové téma Osobnostní a sociální výchova.

Výchova ke zdraví

Výuka probíhá kmenové třídě nebo počítačové učebně.

Tělesná výchova

Výuka tělesné výchovy se probíhá v tělocvičně školy, v tělocvičně gymnázia, na

školním hřišti, ve sportovních zařízeních města (Sokolovna, Sportovní hala, školní tělocvična

a tělocvična při Správě školských zařízení), základní plavecký výcvik probíhá v městském

krytém bazénu, bruslení se uskutečňuje pouze za příznivého počasí v areálu „Rybníčky“.

V 1. – 5. ročníku se realizuje průřezové téma Osobnostní a sociální výchova.

Pracovní činnosti

V 5. a 8. ročníku je předmět posílen o 1 hodinu z disponibilní časové dotace. Výuka

probíhá v kmenových třídách, ve cvičné kuchyňce a na školním pozemku.

Realizuje se průřezové téma Osobnostní a sociální výchova (1. – 5. ročník, 9. ročník).

Volitelné předměty

Volitelné předměty jsou dotovány z disponibilní časové dotace. Žáci si mohou zvolit

jeden z těchto nabízených předmětů. 6. ročník: Praktika z dějepisu, Praktika z přírodopisu,

Domácnost, Cvičení z českého jazyka, Konverzace v anglickém jazyce. 7. ročník: Domácnost,

Technické činnosti, Praktika ze zeměpisu, Praktika z dějepisu, Literární seminář, Fyzikální

praktika. 8. ročník: Školní časopis, Technické činnosti, Domácnost, Praktika z dějepisu,

Konverzace v Aj., Základy administrativy. 9. ročník: Konverzace v anglickém jazyce,

Pohybové hry, Technické činnosti, Mediální a filmová výchova, Cvičení z matematiky, Cvičení

z českého jazyka.

Letos si žáci zvolili tyto volitelné předměty: 6. ročník – Praktika z přírodopisu,

Domácnost, Konverzace v anglickém jazyce. 7. ročník – Technické činnosti, Domácnost,

Praktika ze zeměpisu, Fyzikální praktika. 8. ročník – Domácnost, Technické činnosti, Základy

administrativy, Praktika z dějepisu. 9. ročník – Cvičení z matematiky, Cvičení z českého

jazyka, Mediální a filmová výchova.

Nepovinné předměty

Všechny nepovinné předměty jsou vyučovány 1 hodinu týdně. Jedná se o Informatiku

(4. ročník), Hudební teorii a flétnu (1. – 2. ročník), Konverzaci v anglickém jazyce (8. ročník)

a Náboženství.

Některé tematické okruhy průřezových témat jsou realizovány prostřednictvím projektů:

Osobnostní a sociální výchova (Kooperace a kompetice) – Vánoční jarmark

Osobnostní a sociální výchova (Hodnoty, postoje, praktická etika) – Školympiáda

Environmentální výchova (Ekosystémy) – Den Země, Škola v přírodě – 3. ročník

Environmentální výchova (Vztah člověka a prostředí) – Lyžařský výcvikový kurz 7. ročník

Mediální výchova (Práce v realizačním týmu) – Čertování - 9. ročník

Date post:	23-Aug-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	1 times
Download:	0 times

Školní vzdlávací program pro základní vzdlávání...vzdělávání žáků se speciálními...

Documents