28
KONCEPCE ZABEZPEENÍ OBYVATELSTVA PITNOU VODOU ZA KRIZOVÝCH SITUACÍ
KONCEPCE ZABEZPE�ENÍ OBYVATELSTVA PITNOU VODOU ZA KRIZOVÝCH SITUACÍ
2
Obsah : 1. Úvod 2. Základní pojmy 3. Východiska a cíle pro zpracování koncepce
4. Analýza stávajícího zp�sobu zabezpe�ení obyvatelstva pitnou vodou 4.1. V b�žných podmínkách 4.2. V mimo�ádných situacích 4.3. V krizových situacích 5. Koncepce 5.1. Návrhové období 5.2. Bezpe�nostní rizika a hrozby 5.3. Zásady a možnosti zabezpe�ení pitné vody v krizových situacích 5.4. Kvalita a množství vody 5.5. Materiální zajišt�ní 5.6. Organiza�ní zabezpe�ení 6. Návrh opat�ení
3
1. Úvod
Ministerstvo zem�d�lství �R je ve smyslu zákona �.2/1969 Sb., o z�ízení ministerstev a jiných úst�edních orgán� státní správy �R, ve zn�ní pozd�jších p�edpis� (kompeten�ní zákon), úst�edním orgánem státní správy pro vodní hospodá�ství s výjimkou ochrany p�irozené akumulace vod, ochrany vodních zdroj� a ochrany jakosti povrchových a podzemních vod, z �ehož vyplývají jeho kompetence mimo jiné i na úseku zásobování pitnou vodou, a to jak za b�žných situací, tak v situacích krizových.
Výše uvedené skute�nosti p�edur�ují Ministerstvo zem�d�lství být garantem zpracování „Koncepce zabezpe�ení obyvatelstva pitnou vodou za krizových situací “ (dále jen „Koncepce“). Tento úkol vyplynul z usnesení Bezpe�nostní rady státu ze dne 20.7.1999 �. 44 „k Informaci o pr�b�hu a záv�rech mezinárodního cvi�ení krizového managementu HEXAGRANT 99 a k Harmonogramu opat�ení k využití poznatk� ze cvi�ení CRISEX 98 a HEXAGRANT 99“.
Zpracovatelé p�istoupili ke zpracování tohoto dokumentu jako podkladu pro výstavbu systému zásobování vodou, který v návaznosti na platné právní normy zabezpe�í jednu z hlavních podmínek pro p�ežití obyvatelstva a fungování záchranného systému i v nejt�žších krizových situacích. Zárove� byla snaha respektovat související p�ipravované právní normy, jejichž p�ijetí se p�edpokládá v pr�b�hu roku 2000 a 2001. Dále byly využity podklady a doporu�ení Hlavního výboru NATO pro civilní nouzové plánování (SCEPC), zejména jeho Výboru pro zem�d�lství a potraviny (FAPC). Koncep�ní pojetí vyjád�ené systémovostí a organiza�ní provázaností p�íprav na zabezpe�ení obyvatelstva pitnou vodou za krizových situací má být základem souboru opat�ení pro další fáze p�íprav sm��ujících k maximáln� možnému zabezpe�ení dodávek pitné vody i v nejt�žších krizových situacích.
P�i hodnocení pravd�podobnosti možných rizik a vzniku krizových situací, v jejichž d�sledku m�že dojít k narušení systému zásobování pitnou vodou, vychází koncepce z Bezpe�nostní strategie �eské republiky schválené vládou dne 17.2.1999. V souladu s uvedeným dokumentem je považováno za trvale vysoce aktuální riziko - riziko vzniku živelní katastrofy, pr�myslové a ekologické havárie a vznik a ší�ení epidemií.
Rizika rozsáhlé a závažné diverzní �innosti v rámci zjevné p�ípravy agrese, hrozby agrese a vojenské napadení jsou považována za aktuáln� málo pravd�podobná aktivující se v rozmezí m�síc� až rok�. Z uvedených d�vod� je koncepce podrobn�ji rozpracována z hlediska bezpe�nostních hrozeb pro pravd�podobn�jší nevojenské krizové situace.
Protože celková koncepce zabezpe�ení pitnou vodou musí respektovat i požadavky ozbrojených sil a ozbrojených bezpe�nostních sbor� na zabezpe�ení vodou ve všech druzích krizových situací v�etn� respektování právních norem k ochran� utajovaných skute�ností, p�edpokládá se, že zp�sob zabezpe�ení ozbrojených sil pitnou vodou bude obsažen v samostatném dokumentu podléhajícímu p�íslušnému stupni utajení a není tudíž �ešen touto koncepcí.
Úkoly resort� a orgán� státní správy p�i zabezpe�ení obyvatelstva pitnou vodou za krizových situací jsou obecn� stanoveny zejména zákony „krizové legislativy“(zákon o krizovém �ízení, zákon o integrovaném záchranném systému, zákon o hospodá�ských opat�eních pro krizové stavy). Vzhledem k sou�asné situaci p�ípravy a schvalování související legislativy, reformy ve�ejné správy a našich p�íprav na vstup do Evropské unie je t�eba návrh koncepce považovat za otev�ený dokument, který bude postupn� rozvíjen podle konkrétních podmínek a možností.
4
2. Základní pojmy: Zásobování vodou je souhrn �inností, jejichž ú�elem je zabezpe�it pot�ebné množství vody
požadované jakosti pro pot�eby uživatel�. Náhradní zásobování vodou je �innost, jejímž ú�elem je zabezpe�it pot�ebné množství
vody požadované jakosti pro pot�eby uživatel� p�i p�erušení dodávky vody z ve�ejného vodovodu v d�sledku jeho oprav nebo havárií.
Nouzové zásobování vodou je zp�sob �ešení zásobování vodou v krizových situacích, jehož
ú�elem je zabezpe�ení nezbytného množství vody požadované jakosti v p�ípadech, kdy stávající systém zásobování vodou je zcela nebo �áste�n� nefunk�ní. Nouzové zásobování vodou je �asov� omezeno na dobu nezbytn� nutnou.
Systém nouzového zásobování vodou je souhrn orgán� a materiálních a technických
prost�edk� organizací zajiš�ujících zásobování vodou a Služby nouzového zásobování vodou, prost�edk� uložených v zásobách státních hmotných rezerv a prost�edk� dalších organizací uvedených v krizovém plánu p�íslušného správního ú�adu a soubor p�ijatých organiza�ních opat�ení pro slad�ní jejich �innosti p�i zásobování pitnou vodou v krizové situaci, kdy b�žný systém zásobování je �áste�n� nebo zcela nefunk�ní.
Ve�ejné zásobování pitnou vodou je zásobování vodou z ve�ejného vodovodu, ve�ejné
studny ozna�ené jako zdroj pitné vody, nebo soukromé studny využívané k takové komer�ní �innosti, kde je vyžadováno užití pitné vody.
Individuálním zásobováním pitnou vodou je zásobování vodou z jednoho zdroje , nap�.
domovní studny, s denní produkcí menší než 10 m 3 vody nebo zdroje zásobujícího maximáln� 50 osob, pokud tato voda není užívána k takové komer�ní �innosti, kde je vyžadováno užití pitné vody nebo jako studna ve�ejná.
Pitná voda je veškerá voda bu� v jejím p�vodním stavu nebo po úpravách, ur�ená k lidské
spot�eb�, tj. k pití, va�ení, p�íprav� potravin nebo k jiným ú�el�m v domácnostech, a to bez ohledu na její p�vod a na to, zda je dodávána z rozvodné sít�, ze zásobníku nebo v lahvích �i kontejnerech, - voda používaná v jakémkoli potraviná�ském výrobním za�ízení k výrob�, zpracování, uchovávání nebo prodeji výrobk� nebo látek ur�ených pro lidskou spot�ebu, pokud není na žádost výrobce rozhodnuto jinak.
Vodní zdroj je vodní útvar povrchové nebo podzemní vody, kterou lze použít pro
uspokojení pot�eb �lov�ka. Mimo�ádná událost tím se rozumí škodlivé p�sobení sil, které mimo�ádn� ohrožuje život,
zdraví, majetek nebo životní prost�edí.
5
Mimo�ádná situace je situace vzniklá v souvislosti s hrozící nebo nastalou mimo�ádnou událostí, kterou lze �ešit b�žnou �ádnou �inností orgán� ve�ejné správy a složek Integrovaného záchranného systému. Krizovou situací se rozumí mimo�ádná událost p�i níž je vyhlášen stav nebezpe�í nebo
nouzový stav nebo stav ohrožení státu (tzv. krizové stavy). Služba pro nouzové zásobování vodou je systém, jehož posláním je za krizových stav�
zabezpe�ovat nouzové zásobování obyvatelstva vodou, pot�ebná opat�ení pro zajišt�ní hospodá�ské �innosti, provád�t záchranné a likvida�ní práce na vodohospodá�ských za�ízeních, likvidace havarijních únik� závadných látek do vod a p�dy, v�etn� získávání nových zdroj� pitné vody z podzemních vod.
Ochra�ovatelé prost�edk� pohotovostních zásob pro pot�ebu nouzového zásobování pitnou
vodou v krizových situacích jsou právnické osoby, jejichž p�edm�tem �innosti je zásobování pitnou vodou a které mají se Správou státních hmotných rezerv uzav�enu smlouvu o skladování a údržb� pohotovostních zásob.
3. Východiska a cíle pro zpracování koncepce
Východiska pro zpracování koncepce jsou objektivn� daná stávajícím systémem a zp�sobem zabezpe�ení obyvatelstva pitnou vodou a legislativní podporou ve form� stávajících právních p�edpis�, p�i�emž je nutno zohlednit i p�edpisy p�ipravované, vztahující se k uvedené problematice ( p�edevším zákon o vodovodech a kanalizacích pro ve�ejnou pot�ebu,. zákon o krizovém �ízení, zákon o Integrovaném záchranném systému, zákon o hospodá�ských opat�eních pro krizové stavy).
V rámci EU není otázka zásobování obyvatel pitnou vodou za krizových situací �ešena komunitárním právem, její �ešení je v kompetenci každého �lenského státu.
Cílem, který vyplývá z uloženého zadání a p�edešlých konstatování, je zabezpe�ení
obyvatelstva pitnou vodou za krizových situací v p�ípadech, kdy je zásobování pitnou vodou vážn� narušeno, �i zcela ochromeno, a to po celou dobu trvání krizové situace, resp. po celou dobu, kdy závažné problémy v zásobování pitnou vodou p�etrvávají.
Napln�ní tohoto cíle je možno dosáhnout vybudováním uceleného funk�ního systému
zabezpe�ení obyvatelstva pitnou vodou, který v krizových situacích zajistí zásobování vodou na celém území republiky, v�etn� obyvatelstva, které není zásobováno vodou z ve�ejných vodovod� (v sou�asné dob� asi 13 % z celkového po�tu obyvatel).
K tomu je t�eba zpracovat návrh uvedeného systému s vyjád�ením opat�ení, která bude
t�eba p�ijmout, p�ipravovat a postupn� realizovat.
6
4. Analýza stávajícího zp�sobu zabezpe�ení obyvatelstva pitnou vodou 4.1. V b�žných podmínkách V roce 1999 bylo v �R zásobováno z ve�ejných vodovod� 8,94 mil. obyvatel, tj. 86,9 % z celkového po�tu obyvatel (ve�ejné zásobování), zbytek obyvatel p�ipadá na zásobování vodou z individuálních vodních zdroj� (individuální zásobování). V rámci celé �eské republiky je stav v zásobování obyvatelstva pitnou vodou nevyvážený. Nejvyšší podíl zásobených obyvatel má hlavní m�sto Praha (99,9 %), nejnižší podíl zásobených obyvatel je ve St�edo�eském kraji (70,6 %) a Jihomoravském kraji (80,8 %).
Po roce 1990 byl zahájen proces systémových zm�n, jimiž bylo zm�n�no postavení státu jako �ídícího a podnikatelského subjektu a vlastnická práva byla transformována do p�sobnosti obcí. V odv�tví ve�ejných vodovod� a kanalizací byl proces transformace vlastnických práv prakticky ukon�en. Provozování vodovod� je podnikatelskou �inností, za�azenou mezi koncesované živnosti. Ministerstvo zem�d�lství �R se na základ� zákona �. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve zn�ní pozd�jších p�edpis�, vyjad�uje k žádostem o koncese (k 31.12.1999 vydáno 795). Za �ádné dodávky vody spot�ebiteli u ve�ejného zásobování jsou odpov�dni jednotliví provozovatelé vodovod� na základ� vyhlášky o ve�ejných vodovodech a kanalizacích. O použitelnosti vody pro ve�ejné zásobování rozhoduje hygienický orgán, p�i�emž jako sm�rodatná se bere �SN 75 7111 Pitná voda, které bude nahrazena provád�cím p�edpisem Ministerstva zdravotnictví �R.
Subjekt individuálního zásobování je ve vztahu ke kvalit� dodávané vody vázán pouze vlastní zodpov�dností. V p�ípad� problém� se m�že obrátit na obec, do jejíž samostatné p�sobnosti spadá mimo jiné i zásobování vodou. 4.2. V mimo�ádných situacích
Ve�ejné zásobování �eší vyhláška �. 144/1978 Sb., o ve�ejných vodovodech a ve�ejných kanalizacích, ve zn�ní pozd�jších p�edpis� stanovením povinnosti náhradního pln�ní dodavateli vody (nap�. dovážením vody v cisternách). Provozovatelé vodovod� ve v�tšin� p�ípad� disponují technickým vybavením, které jim umož�uje odstra�ovat jen b�žné poruchy a havárie na za�ízeních, která provozují.
U individuálního zásobování zajiš�uje náhradní zásobování vodou obec. 4.3. V krizových situacích Plánování nouzového zásobování vodou
V rámci okresu zpracovaly p�íslušné útvary okresního ú�adu ve spolupráci s vlastníky a provozovateli vodovod� a kanalizací a dalšími organizacemi za�azenými v Integrovaném záchranném systému (dále IZS) plány nouzového zásobování vodou, které jsou sou�ástí krizových plán� okres�.
V nich se z hlediska územního teritoria (obcí, m�st) ne�eší jen nouzové zásobování vodou v p�sobnosti provozní organizace vodovod� a kanalizací, které jsou subjektem hospodá�ské mobilizace, ale i s ostatními provozovateli, m�stských a obecních vodovod�.
7
Systém nouzového zásobování pitnou vodou V krizových situacích se zásobování obyvatelstva vodou provádí v závislosti na konkrétním stavu narušení systému zásobování vodou. V lokalitách, které krizovou situací nebyly p�ímo postiženy se zásobování provádí b�žnými prost�edky a v rozsahu b�žných služeb dodavatel� vody.
Zabezpe�ení pitnou vodou organizují obce a regionální ú�ady tak, aby bylo p�im��ené a svým obsahem a rozsahem odpovídalo ú�elu a podmínkám konkrétní krizové situace.
Po vyhlášení krizového stavu a v d�sledku kritického nedostatku pitné vody je
aktivován systém nouzového zásobování vodou. Pro zabezpe�ení nouzového zásobování vodou v krizových situacích velkého rozsahu
na území �eské republiky byla v minulosti vytvo�ena Vodotechnická služba CO s ur�enou vnit�ní strukturou, jejíž �ízení bylo v roce 1991 delimitováno na Ministerstvo zem�d�lství �R.
Vodotechnickou službu tvo�ily dosud provozní spole�nosti vodovod� a kanalizací
a organizace Vodní zdroje, které byly, ve smyslu na�ízení vlády �. 284/1992 Sb., o opat�eních hospodá�ské mobilizace ze dne 30. dubna 1992, ur�eny subjekty hospodá�ské mobilizace. Její struktura je z�ejmá z p�ílohy �. 1.
P�i vyhlášení krizových stav� je povinností t�chto subjekt� dislokovaných v postižených regionech v rozsahu smluvních dodávek zajistit �ešení krizové situace.
Pro zabezpe�ení zásobování vodou v krizových situacích, kdy vlastní prost�edky t�chto subjekt� neposta�ují na pln�ní úkolu, byly v sou�innosti se Správou státních hmotných rezerv vytvo�eny státní hmotné rezervy materiálu pro nouzové zásobování vodou.
Základní povinnosti subjekt� hospodá�ské mobilizace jsou v obecné poloze uvedeny v materiálu „Základní dokumenty hospodá�ské mobilizace“, vydané Ministerstvem hospodá�ství �R v letech 1995. Platnost uvedených dokument� skon�í p�ijetím zákona o hospodá�ských opat�eních pro krizové stavy. Dosavadní systém Vodotechnické služby se p�i �ešení nedávných krizových situací (povodn�) pln� neosv�d�il, p�edevším s ohledem na zm�n�né ekonomické podmínky a také vzhledem k tomu, že svojí p�sobností nepokrývá celé území �eské republiky. Z tohoto d�vodu se navrhuje v souladu s p�ipravovaným zákonem o krizovém �ízení vytvo�ení odborné Služby nouzového zásobování vodou, která dosavadní systém Vodotechnické služby nahradí.
Konkrétní poznatky z krizových situací v roce 1997 a cvi�ení krizového managementu jsou uvedeny v p�íloze �. 2.
8
5. Koncepce 5.1. Návrhové období
V návrhovém období, které se uvažuje do roku 2010, se o�ekávají n�které závažné zm�ny v legislativ�, v regionálním uspo�ádání �R a v mezinárodních vztazích, zejména:
a) p�echod na funk�ní krajské uspo�ádání ( do roku 2001) b) zrušení okresních ú�ad� ( 2002 – 2003) c) p�ijetí �R do EU ( po roce 2003)
5.2. Bezpe�nostní rizika a hrozby Koncepce je vypracována p�edevším pro �ešení vysoce aktuálních a aktuálních krizových situací, které mohou nastat v d�sledku aktivace rizik a hrozeb uvedených v Bezpe�nostní strategii �R p�ijaté vládou �R v roce 1999. Dopady aktivace bezpe�nostních rizik a hrozeb a zp�soby a možnosti organiza�ního zabezpe�ení k eliminaci jejich následk� jsou uvedeny v p�íloze �. 3. Základní zásadou je, že �ešení krizových situací je vždy v kompetenci p�íslušného správního ú�adu a v�cn� p�íslušných odborných orgán� a organizací na území regionu (okresu, kraje). V p�ípad�, že krizová situace p�esáhne rámec jejich p�sobnosti nebo jejich možností, vstoupí do �ešení vyšší správní orgán. 5.3. Zásady a možnosti zabezpe�ení pitné vody v krizových situacích
Zabezpe�ení obyvatelstva pitnou vodou za krizových situací znamená vy�ešení zásobování obyvatelstva pot�ebným množstvím vody, jejíž kvalitu ur�í (odsouhlasí) hygienický orgán, aby riziko ohrožení zdraví lidí bylo po požití takové vody sníženo na minimum.
V p�ípad�, že krizová situace neovlivní stávající systém zásobování vodou, probíhá zásobování pitnou vodou v obvyklém rozsahu.
ešení systému nouzového zásobování vodou za krizových situací musí být sou�ástí krizového plánu.
Po vyhlášení krizového stavu se aktivuje systém nouzového zásobování pitnou vodou. P�i tom se v co nejv�tší možné mí�e využívá stávající vodovodní systém.
Preferuje se využití podzemních vodních zdroj� p�ed povrchovými z d�vod� jejich menší zranitelnosti.
Nouzové zásobování pitnou vodou je t�eba zahájit nejpozd�ji do 5- ti hodin od ukon�ení dodávky vody.
Do nejvíce postižených oblastí je pro po�áte�ní období krizové situace (1 až 4 dny) nutné zajistit dodávky balené pitné vody.
Pro další �asový horizont p�ijmout opat�ení pro obnovu stávajícího systému zásobování pitnou vodou.
9
Zabezpe�ení obyvatelstva pitnou vodou hlavního m�sta Prahy, Brna, Plzn�, Ostravy za krizových situací �ešit magistráty uvedených m�st samostatn�.
Pro každý vodovod nebo vodovodní systém, v�etn� oblastí bez vodovod�, je t�eba jejich provozovateli ve spolupráci s orgány odborné Služby nouzového zásobování vodou a podle požadavk� p�íslušných správních ú�ad� zpracovat návrh konkrétních technických �ešení s jejich rozpracováním pro jednotlivé typy krizových situací, který bude zapracován do plán� krizové p�ipravenosti.
P�itom je nutno zohlednit následující aspekty: • stávající systém zásobování vodou ( hromadné nebo individuální zásobování) • disponibilní vodní zdroje (jejich nezávadnost, zranitelnost a zabezpe�enost
ve vztahu k p�edpokládaným rizik�m a ohrožením, jejich dosažitelnost, dopravní dostupnost, technická využitelnost, kapacita, kvalita apod.)
• struktura osídlení (sídlištní aglomerace nebo rozptýlená zástavba) • prioritní skupiny zásobovaného obyvatelstva (ústavy sociální pé�e,
nemocnice,potraviná�ský pr�mysl, záchranné složky, armáda apod.) V závislosti na charakteru a rozsahu krizové situace jsou možná p�edevším následující
�ešení a jejich vzájemné kombinace: • propojení sít� na jiný zdroj vody (okruhování) • omezení odb�ru vody ze sít� (vyhlášení regula�ních stup��) • vy�azení narušené sít� a její rychlá oprava p�i sou�asném zajišt�ní dovážky vody • instalace náhradních zdroj� energie • uzav�ením porušené sít� a zásobování sítí zachovanou • dovoz vody do vodojemu a zásobování zachovanou sítí • rozvoz vody do míst spot�eby (cisterny, balená voda) • využití náhradní technologické úpravy vody
5.4. Kvalita a množství vody Kvalita vody za krizové situace m�že být odlišná od požadavk� na kvalitu vody pitné. Nárok�m na kvalitu i v dob� krizové situace vyhoví balená voda v�etn� vody sodové, která zajistí požadované kvalitativní ukazatele až ke spot�ebiteli. Do doby nabytí ú�innosti provád�cího p�edpisu Ministerstva zdravotnictví �R, jež stanoví požadavky na jakost pitné vody i v podmínkách nouzového zásobování vodou je posouzení kvality a použitelnosti vody pro zásobování obyvatelstva v krizových situacích v kompetenci p�íslušného hygienického orgánu. Ten tak u�iní po zhodnocení a zvážení dané konkrétní situace a zárove� ur�í rozsah a �etnost kontrol kvality vody a subjekty k jejich provád�ní.
Požadavky na zachování minimální dodávky pitné vody: - pro první dva dny 5 l na osobu a den - další dny 10 – 15 l na osobu a den
10
5.5. Materiální zajišt�ní
Materiálním základem pro zajišt�ní zásobování vodou v krizových situacích jsou vlastní disponibilní prost�edky provozovatel� vodovod�, používané i v p�ípadech poruch a havárií.
K zajišt�ní funk�nosti systému nouzového zásobování pitnou vodou v krizových situacích zabezpe�it pro pot�ebu provozovatel� vodárenských za�ízení a orgán� Služby nouzového zásobování vodou formou pohotovostních zásob další nezbytné prost�edky nad rámec jejich b�žných možností tak, aby byly zajišt�ny pro r�zné druhy krizových situací a z pohledu území celého státu. Pohotovostní zásoby mít v pé�i vhodných ochra�ovatel�. Jedná se zejména o následující prost�edky:
• pro rozvoz pitné vody (cisterny automobilní, p�ív�sné, kontejnerové) • pro úpravu vody a dekontaminaci vody v�etn� provozních hmot • �erpací agregáty • náhradní (mobilní) zdroje elektrické energie • mobilní trubní rozvody (tzv. suchovody) • pro �erpání a dopravu kontaminované vody • pro vyhledávání náhradních vodních zdroj� • pro provád�ní odborných prací p�i obnov� vodních zdroj� a z�izování jímacích
objekt� • pro zjiš�ování kontaminace vody a p�dy.
Tyto prost�edky jsou ur�eny pro nouzové zásobování pitnou vodou po vyhlášení krizového stavu. P�ehled druh� a po�et prost�edk� zajišt�ných v sou�asné dob� ve státních hmotných rezervách je uveden v p�íloze �. 4. Jejich p�edpokládanou kvantitativní a kvalitativní pot�ebu up�es�ují na základ� krizových plán� a plán� krizové p�ipravenosti odborné orgány resortu zem�d�lství s p�íslušnými správními ú�ady.
P�i krizové situaci na území jednoho regionu se pro pot�eby nouzového zásobování pitnou vodou tyto prost�edky v souladu s krizovým plánem p�íslušného správního ú�adu p�edisponují ve prosp�ch subjekt� zabezpe�ujících zásobování vodou na zasaženém území.
Pro p�ípad krizových situací na území n�kolika region�, které �eší meziresortní krizový štáb, o použití uvedených prost�edk� rozhodne výhradn� orgán krizového �ízení Ministerstva zem�d�lství �R.
Krom� zabezpe�ení uvedených materiál� prost�edk� je nutné p�i zpracování krizových plán� také smluvn� zajistit u výrobc� a distributor� balené pitné vody její p�ednostní dodávku do postižených oblastí. 5.6. Organiza�ní zabezpe�ení Organiza�ní zabezpe�ení systému nouzového zásobování obyvatelstva pitnou vodou za krizových situací vychází z platných právních norem a smluvních vztah� a požadavk� na strukturální provázanost a institucionální zajišt�nost ( viz p�íloha �. 6 a 7). Je p�ipravováno a realizováno na všech stupních ve�ejné správy po�ínaje obcemi v souladu s ustanoveními zákona o krizovém �ízení v období p�ípravy na �ešení krizových situací i v jejich pr�b�hu. P�íprava na �ešení krizových situací je realizována zpracováním a schválením krizových plán� a p�ijetím nezbytných opat�ení z nich vyplývajících.
11
P�i �ešení krizových situací vycházejí orgány krizového �ízení z t�chto krizových plán�, podle konkrétní situace je up�es�ují a následn� zajiš�ují organiza�ní a koordina�ní �innost v sou�innosti s hlavními provozovateli vodovod�, obcemi, orgány hygienické služby a dalšími vybranými subjekty tak, aby bylo dané správní území plošn� pokryto.
Dodávky pitné vody na území postižené krizovou situací zabezpe�ují provozovatelé vodárenských za�ízení zajiš�ující i jejich b�žný provoz. V p�ípad� individuálního zásobování vodou p�echází tato povinnost na obce (nejsou-li samy provozovateli vodovodu).
Pro zabezpe�ení nouzového zásobování pitnou vodou za krizových situací se navrhuje
z�ízení Služby pro nouzové zásobování vodou (dále jen „Služba NZV“), které pln� nahradí dosavadní Vodotechnickou službu.
P�i výstavb� Služby NZV využít funk�ní prvky a materiální základnu dosavadní
Vodotechnické služby. Hlavní úkoly Služby NZV: a) zabezpe�ení nouzového zásobování vodou v krizových situacích b) realizace zabezpe�ovacích a likvida�ních prací na vodohospodá�ských za�ízeních
sloužících k zásobování vodou c) preventivní opat�ení k zabrán�ní úniku závadných látek do podzemních a povrchových
vod a p�dy d) likvidace ohrožení a havarijních únik� závadných látek do podzemních a povrchových
vod a p�dy e) vyhledávání nových vodních zdroj� a z�izování jímacích objekt� pro nouzové zásobování
vodou. Organiza�ní struktura Služby NZV:
Služba NZV bude ustanovena v rámci resortu Ministerstva zem�d�lství �R a na regionálních úrovních (krajské a okresní).
Vnit�ní organiza�ní struktura Služby NZV bude ustanovena dle regionální pot�eby v rámci okresu, kraje a resortu MZe. Jejím základem budou provozovatelé vodovodních systém�, ur�ené subjekty hospodá�ské mobilizace.
Navrhuje se Službu NZV v�lenit jako „ostatní“ složku do Integrovaného záchranného systému ( viz p�íloha �. 8)
11
6. N
ávrh
y op
at�e
ní
.
Po�.
�.
O
pat�
ení
Z
odpo
v�dn
ý su
bjek
t
T
erm
ín
O
dhad
FN
(t
is. K�)
Z
droj
e fin
anco
vání
1.
Met
odic
ký p
okyn
pro
sje
dnoc
ení a
p�í
prav
u op
at�e
ní k
zab
ezpe�en
í NZV
v
kriz
ovýc
h pl
ánec
h M
Ze
do 3
m�sí
c� p
o na
bytí
ú�in
nost
i kr
izov
ého
záko
na
100
SR, v
rám
ci
b�žn
ých
výda
j�
MZe
2.
Za
prac
ován
í NZV
do
kriz
ovýc
h pl
án�
K
rizo
vé o
rgán
y dl
e pr
ovád�cí
ho
p�ed
pisu
MV
be
z ná
rok�
3.
Vyp
raco
vání
met
odik
y pr
o vý
b�r a
udr
žová
ní s
ysté
mu
vodn
ích
zdro
j� v
�R
vy
užite
lnýc
h pr
o N
ZV
MZe
v
sou�
inno
sti
s M
ŽP
06//2
001
100
SR, v
rám
ci
b�žn
ých
výda
j�
MZe
4.
P�
ijetí
záko
na o
ve�
ejný
ch v
odov
odec
h a
kana
lizac
ích
pro
ve�e
jnou
pot�e
bu
MZe
06
/200
1 be
z ná
rok�
5.
P�ije
tí zá
kona
o v
e�ej
ném
zdr
aví a
pro
vád�
cích
p�e
dpis�
pro
sta
nove
ní
poža
davk�
na
jako
st p
itné
vody
a p
ožad
avk�
na
mat
eriá
ly, p�e
dm�ty
a
chem
ické
látk
y p�
ichá
zejíc
í do
styk
u s
pitn
ou v
odou
MZ
12/2
000
bez
náro
k�
6.
ešen
í NZV
v P
RV
KÚ
C
MZe
pr�
b�žn� p
o do
bu
10 le
t 7
500
SR, v
rám
ci
b�žn
ých
výda
j�
MZe
7.
Z�íz
ení s
lužb
y N
ZV a
její
za�le
n�ní
do
IZS
jako
ost
atní
slo
žky
MZe
, MV
do
3 m�sí
c� p
o na
bytí
ú�in
nost
i kr
izov
ého
záko
na
bez
náro
k�
8.
Zpra
cová
ní ty
pové
ho p
lánu
pro
�eše
ní k
rizo
vých
situ
ací s
nar
ušen
ím
dodá
vek
vody
M
Ze
term
ín b
ude
up�e
sn�n
bez
náro
k�
Cel
kem
:
7 7
00
V
ysv�
tlivk
y:
NZV
– n
ouzo
vé z
ásob
ován
í vod
ou
PRV
KÚ
C –
Pro
gram
rozv
oje
vodo
vod�
a k
anal
izac
í úze
mní
ho c
elku
SR
– s
tátn
í roz
po�e
t
Seznam p�íloh: �. 1. - Vodotechnická služba �. 2. - Poznatky z krizových situací a cvi�ení krizového managementu �. 3. - Bezpe�nostní rizika a hrozby �. 4 - P�ehled hlavních druh� materiálu �. 5. - P�ehled balených vod vyráb�ných v �R �. 6. - Schéma krizového plánování a �ízení �. 7. - Institucionální struktura �. 8. - Integrovaný záchranný systém �R
13
P�íloha �. 1
VODOTECHNICKÁ SLUŽBA (VDS) ( Stav k 1.3.2000)
Organizace: Výkonný orgán
Subjekty hospodá�ské mobilizace VDS organizace vodovod� a kanalizací služby organizace vodních zdroj� 5 ochra�ovatel� SHR z toho 18 ochra�ovatel� SHR z toho 2 ochra�ovatelé SHR s p�sobností ve 28 okresech
Tvo�í pohotovostní službu - p�sobnost na celém území �R. - pohotovost zásahu do 48 hodin
ochra�ovatel SHR pro 13 provozovatel� vodovod� s p�sobností na území jednoho okresu P�sobnost subjekt�, které mají SHR je stanovena v krizových plánech. Vysv�tlivky: SHR - státní hmotné rezervy
Ministr zem�d�lství
(ná�elník VDS)
Krizový štáb MZe
1
5 s p�sobností ve více okresech
1 23 s p�sobností v jednom okresu
1 3 Vodní zdroje a.s.
Vodohospodá�ské inženýrské služby a.s. Praha
P�ílo
ha �
. 2
Pozn
atky
z k
rizo
vých
situ
ací a
cvi�e
ní k
rizo
vého
man
agem
entu
.
Ke
kriz
ovým
situ
acím
p�e
sahu
jícíc
h ro
zsah
jed
noho
okr
esu,
kdy
byl
o t�
eba
real
izov
at n
ouzo
vé z
ásob
ován
í ob
yvat
elst
va p
itnou
vod
ou,
došl
o v
posl
ední
ch le
tech
v s
ouvi
slos
ti s
kata
stro
fáln
ími p
ovod
n �m
i, zv
lášt�
v r.1
997.
Tyt
o si
tuac
e by
ly �
ešen
y M
ezir
esor
tním
kri
zový
m š
tábe
m,
Úst�e
dní
povo
d�ov
ou k
omis
í a
reso
rtní
mi
kriz
ovým
i št
áby,
jej
ich
prac
ovní
mi
skup
inam
i ne
bo u
r�en
ými
prac
ovní
ky.
Syst
ém V
odot
echn
ické
sl
užby
(dál
e V
DS)
neb
yl a
ni v
uve
dený
ch k
rizo
vých
situ
acíc
h ak
tivov
án. Z
e so
uhrn
né z
práv
y o
povo
d�ov
ých
udál
oste
ch v
roce
199
7
a
199
8,
kter
ou z
prac
oval
o M
ŽP �
R v
e sp
olup
ráci
s M
Ze �
R v
yplý
vá, ž
e no
uzov
é zá
sobo
vání
vod
ou p
robí
halo
v t�
chto
kri
zový
ch s
ituac
ích
bez
aktiv
ace
VD
S. B
yly
využ
íván
y je
n pr
ost �
edky
p�e
dur�
ené
pro
zaj
išt�
ní n
ouzo
vého
zás
obov
ání v
odou
ze
stát
ních
hm
otný
ch r
ezer
v, a
to z
pos
tižen
ých
i da
lšíc
h ok
res �
.
eš
ení n�k
terý
ch ú
kol�
VD
S M
Ze
bylo
pra
ktic
ky o
v��o
váno
p�i
cvi�e
ních
res
ortn
ích
služ
eb M
Ze a
teor
etic
ky n
a úr
ovni
�íd
ícíc
h or
gán�
p �
i mez
inár
odní
m c
vi�e
ní k
rizo
vého
man
agem
entu
HE
XA
GR
AN
T 9
9.
P�
i cv
i�en
ích
reso
rtní
ch s
luže
b M
Ze,
tedy
i V
odot
echn
ické
, by
lo p
rakt
icky
vyz
kouš
eno
p�ed
evší
m p
ouži
tí pr
ost�
edk�
ze
stát
ních
hm
otný
ch r
ezer
v V
DS,
obs
luh
a os
ádek
t�c
hto
pros
t�ed
k� o
d su
bjek
t� h
ospo
dá�s
ké m
obili
zace
pro
mon
itori
ng v
odní
ch z
droj�
a p�
dy
v kr
izov
ých
situ
acíc
h a
havá
riíc
h. P�i
t�c
hto
cvi�
eníc
h se
pou
žíva
né p
rost�e
dky
ze s
tátn
ích
hmot
ných
rez
erv
v pr
axi
osv�
d�ily
, je
jich
obsl
uhy
pr
okáz
aly
zp�
sobi
lost
k p
rová
d�ní
p�e
dpok
láda
ných
�in
nost
í. M
ater
iál v
e st
átní
ch h
mot
ných
reze
rvác
h, p�e
dur�
ený
pro
zab
ezpe�e
ní
�inn
osti
VD
S je
udr
žová
n v
použ
iteln
ém s
tavu
a je
pod
le m
ožno
sti d
opl�
ován
neb
o m
oder
nizo
ván.
P �
i mez
inár
odní
m c
vi�e
ní k
rizo
vého
man
agem
entu
HE
XA
GR
AN
T 9
9 by
lo p
rocv
i�ov
áno
rovn�ž
�eše
ní n
ejzá
važn�j
ších
úko
l� n
ouzo
vého
zá
sobo
vání
vod
ou p�i
rozs
áhlý
ch p
ovod
ních
v k
rizo
vé s
ituac
i, od
poví
dajíc
í pov
od�
ovým
udá
lost
em n
a M
orav�
v ro
ce 1
997.
Z
cvi�
ení v
yply
nuly
nás
ledu
jící p
ozna
tky:
��
V�p
r�b�
hu�c
vi�e
ní�o
kres
ní�k
rizo
v�
táby
�vyž
adov
aly�
velk
é�m
nožs
tví�m
ater
iálu
������
������
pro�
záso
bová
ní�v
odou
�a�h
lási
ly�v
y�az
ení�z
na�n
ého�
mno
žstv
í�zdr
oj�
�pitn
é�vo
dy.�
��
Ve�
v�tš
in��
cvi�
ícíc
h�ok
res�
�po�
vyhl
ášen
í�kri
zové
ho�s
tavu
�(st
av�o
hrož
ení)
�neb
yla�
VD
S�ak
tivov
ána.
�P�i
��eš
ení�s
ituac
e�v�
záso
bová
ní�v
odou
�by
la�v
yuži
ta�p
ouze
�� �ás
t�pro
st�e
dk�
�VD
S�ul
ožen
ých�
v�re
gion
u.�
��
N�k
teré
�okr
esní
�kri
zové
�štá
by��n
emaj
í�p�e
hled
�o�d
ispo
nibi
lníc
h�pr
ost�
edcí
ch���
������
�����p
ro�z
ásob
ován
í�vod
ou,�n
emaj
í�sm
luvn��
zabe
zpe�
eno�
nouz
ové�
záso
bová
ní�v
odou
������
��pro
�cel
é�úz
emí�o
kres
u�a�
nem
ají�v
y�le
n�ny
�náh
radn
í�vod
ní�z
droj
e�pr
o�no
uzov
é�st
avy.
���
Pro��e
šení
�situ
ace�
ve�s
vých
�regi
onec
h�vy
žado
valy
�kri
zové
�štá
by�o
kres�
������
������
������
�����o
d�M
ezir
esor
tníh
o�kr
izov
ého�
štáb
u�ze
jmén
a�ci
ster
ny�
na�v
odu,
�mob
ilní�ú
prav
ny�v
ody,
�náh
radn
í�zdr
oje�
elek
tric
ké�e
nerg
ie,� �
erpa
cí�z
a�íz
ení�a
�bal
enou
�pitn
ou�v
odu.
����
Zna�
n�
ást�v
odní
ch�z
droj�
�nen
í�zab
ezpe�e
na�p
roti�
kont
amin
aci�p
ovrc
hovo
u�vo
dou.
���
Vzh
lede
m�k
�sou�a
sné�
situ
aci�n
ebyl
o�m
ožno
�vyh
ov�t
�pož
adav
k�m
�na�
dodá
ní�m
obiln
ích�
úpra
ven�
vody
.�
� �
15�
��
Poža
davk
y�na
�bal
enou
�pitn
ou�v
odu�
byly
�p�i
�cvi�en
í,�st
ejn�
�jako
�p�i
�sku
te�né
�pov
odni
�v�ro
ce�1
997,
��eše
ny�h
uman
itárn
í�pom
ocí.�
��
P�i�
vy�l
en�n
í�pr
ost�
edk�
�ze�
stát
ních
�hm
otný
ch�r
ezer
v�ul
ožen
ých�
v�jin
ých�
regi
onec
h,�z
ejm
éna�
na�ú
zem
�
ech�
se�v
ysky
tly�z
ávaž
né�
prob
lém
y�v�
zabe
zpe�
ení�p�e
prav
y����
������
�����a
�v�z
abez
pe�e
ní�o
bslu
h�sl
ožit�
jší�t
echn
iky.
��
�� � � � �
� �
16�
P�ílo
ha��
.�3�
� Bez
pe�no
stní
rizi
ka a
hro
zby
� �
�B
ezpe�n
ostn
í�riz
ika�
a�hr
ozby
�
�A
ktuá
lnos
t��
�D
opad
y�na
�zás
obov
ání�v
odou
��
Org
aniz
a �ní
�zab
ezpe�e
ní�
� 1.�
Žive
lní�
kata
stro
fy�
(poh
rom
y),�
pr�
mys
lové
�a�
ekol
ogic
ké�h
avár
ie,�
vzni
k�a�
ší�e
ní�e
pide
mií�
�
� Vys
oce�
aktu
ální
�hr
ozíc
í�b�h
em�
n �ko
lika�
hodi
n�až
�dn�
�ka
tast
rofo
u�s�
obtíž
n ��
p �ed
vída
teln
ým�
rozs
ahem
�a�
násl
edky
�a�
mož
nost
í�jeh
o�p�
em�n
y�v�
hroz
by�d
osud
�ne
znám
ého�
char
akte
ru.�
� V�z
asaž
enýc
h�m
íste
ch�b
ude�
záso
bová
ní�p
itnou
�vod
ou�
ohro
ženo
,�re
sp.�
naru
šeno
�bez
pros
t �ed
n�.�
Zran
iteln
é�js
ou�
p �ed
evší
m�p
ovrc
hové
�zdr
oje,
�jejic
hž�m
ožná
�kon
tam
inac
e�m�
že�
dopa
dnou
t�na
�ce
lé�
povo
dí.�
Rel
ativ
n��
mén��
zran
iteln�j
ší�
jsou
�zd
roje
�po
dzem
ní,�
zále
ží�
na�
druh
u�ri
zika
,�stu
pni�a
�bez
pros
t �ed
nost
i�ohr
ožen
í,zab
ezpe�e
nost
i�zd
roje
�pro
�dan
ý�ty
p�ri
zika
�apo
d.�R
adia�n
í�oh
rože
ní�b
y�ne
m�l
o�m
ít�be
zpro
st�e
dní�
vliv
�p�e
devš
ím�n
a�hl
ubin
né�
vrty
.�Sa
mot
né�
rizi
ko�
epid
emií,
��i
�zá
sobo
vání
�vo
dou�
nevh
odné
�kva
lity�
m�
že�m
ít�vl
iv�n
a�da
lší�š
í�en
í�epi
dem
ií,�
tedy
�do
pad�
na�
zvýš
ené�
poža
davk
y�do
dáve
k�kv
alitn
í�vo
dy.�
Vys
oká�
aktu
álno
st�
rizi
ka�
vyvo
lává
�pr
iori
tní�
pot�
ebu�
vybu
dová
ní�
a�ud
ržov
ání�
funk�n
ího�
syst
ému�
zabe
zpe �
ení�
záso
bová
ní�
vodo
u�s�
vari
antn
ím�
rozp
raco
vání
m�p
ro�j
edno
tlivé
�dru
hy�z
vláš
t ��a
ktuá
lníc
h�ne
bezp
e �í�a
�rizi
k.��
�
� P�i�
rozs
áhlý
ch�
kata
stro
fách
�sr
ovna
teln
ých�
s�po
vodn�m
i�v�
roce
�199
7�ne
bude
�reg
ioná
lní�
sprá
vní�
ú�ad
�(ok
resn
í,�kr
ajsk
ý)�
scho
pen��e
šit�
situ
aci�
vlas
tním
i�si
lam
i�����
�a���
��pro
st�e
dky.
�P �
edpo
klád
á�se
�po
skyt
nutí�
pom
oci�
z�vy
ššíc
h�st
up���
kriz
ovéh
o��í
zení
�a�h
uman
itárn
í�po
moc
i�� �
Nev
ojen
ské�
kriz
ové�
situ
ace�
�
� �
17�
� 2.�
Nar
ušen
í�(z
neuž
íván
í�)�
stan
dard
ních
�m
ezis
tátn
ích�
ekon
omic
kých
�vz
tah �
,�p �
eruš
ení�
toku
�str
ateg
ický
ch�
kom
odit,
�su
rovi
n�a�
info
rmac
í�
� Prob
lém
y�v�
záso
bová
ní�v
odou
�se�
moh
ou�p
roje
vit�
p�i�
dlou
hodo
bém
�ne
dost
atku
�su
rovi
n�po
t �eb
ných
�pr
o�za
bezp
e �en
í�zás
obov
ání�v
odou
�(�s
urov
in�a
�mat
eriá
l���p
ro�
úpra
vu�v
ody,
�dek
onta
min
aci,�
dopr
avu�
apod
.)��
� Zabe
zpe�
ení�
stra
tegi
ckýc
h�su
rovi
n�od
�jin
ých�
doda
vate
l ��
�eši
t�na
�úr
ovni
�m
inis
ters
tva�
podl
e�ko
nkré
tní�s
ituac
e.�
� 3.�
Jedn
otliv
é�te
rori
stic
ké�
akce
�a�o
rgan
izov
ané�
aktiv
ity�
mez
inár
odní
ho�
zlo �
inu�
mim
o �ád
ného
��roz
sahu
�
� Záva
žné�
prob
lém
y�v�
záso
bová
ní�p
itnou
�vod
ou�s
e�m
ohou
�pr
ojev
it�p�
i�a�
po�ú
tocí
ch�n
a�vo
doho
spod
á�sk
á�za�í
zení
�sl
ouží
cích
�k�
záso
bová
ní�
obyv
atel
stva
�pi
tnou
�vo
dou,
�en
erge
tická
�za �
ízen
í�apo
d.�
�� � 4.
�Roz
sáhl
é�m
igra�n
í�vl
ny,�
jejic
hž�p
roni
kání
�na�
územ
í�st
átu�
m�
že�
p�er�
st�
do�
nási
ln�i
nnos
ti�m
igra
nt�
�� � � � �
�� � � � � � � � � � � �
�ak
tuál
ní�
� � Úto
ky�
na�
vodo
hosp
odá �
ská�
za�í
zení
�sl
ouží
cí�
k�zá
sobo
vání
�pitn
ou�v
odou
�a�e
nerg
etic
ká�z
a �íz
ení�
jsou
�m
álo�
prav
d �po
dobn
á.�
Prob
lém
�v�
záso
bová
ní�
pitn
ou�
vodo
u�lz
e�sp
íše�
p �ed
pokl
ádat
�ve
�sb�r
ných
�tá
bore
ch.�
Nut
no�
zvýš
it�oc
hran
u�od
lehl
ých�
vodo
hosp
odá�
skýc
h�ob
jekt�
�-�
mož
nost
�p�
ebýv
ání�
mig
rant�
�p�
edst
avuj
e�zv
ýšen
é�ri
ziko
�te
chni
ckéh
o�a�
hygi
enic
kého
�oh
rože
ní�
vodo
vodu
.���
� � � � � � � � � Reg
ioná
lní�
sprá
vní�
ú �ad
y�(o
kres
ní,�
kraj
ské)
�by�
m�l
y�bý
t�zp
ravi
dla�
scho
pny��e
šit�
situ
aci�
vlas
tním
i�sila
mi�a
�pro
st�e
dky�
� 5.�N
ásiln
é�ak
ce�s
ubje
kt�
�ciz
í�m
oci�
(stá
tní�
i�ne
stát
ní)�
prot
i�os
obám
�zd
ržuj
ícím
�se
�na
�úz
em�
R,�
maj
etku
�a�j
iným
�ch
rán �
ným
�záj
m�
m�s
tátu
�
��
� Úto
ky�
na�
vodo
hosp
odá�
ská�
za�í
zení
�sl
ouží
cí�
k�zá
sobo
vání
�pitn
ou�v
odou
�a�e
nerg
etic
ká�z
a �íz
ení�
jsou
�m
álo�
prav
d �po
dobn
á.�
��
� �
18�
� � 6.�
Ohr
ožen
í�zá
klad
ních
�ho
dnot
�de
mok
raci
e�a�
svob
ody�
ob�a
n��
v�jin
ých�
zem
ích�
v�ta
kové
m�r
ozsa
hu�a
�ch
arak
teru
,�že
�oh
rožu
je�
bezp
e�no
st�
mez
inár
odní
ho�
pros
t �ed
�
�� � �
������
aktu
ální
��
� � V�z
ásob
ován
í�vod
ou�b
y�se
�nem�l
o�pr
ojev
it�� � � � �
� �
� � � 7.�
Roz
sáhl
á�a�
záva
žná�
dive
rzní
��i
nnos
t,�je
jímž�
cíle
m�
je�
v�rá
mci
�zj
evné
�p �
ípra
vy�a
gres
e�zn
ehod
notit
�pr
ost �
edky
�ob
rany
��
R�
a�na
ruši
t�je
jí�p �
echo
d�na
�vá
le�n
ý�st
av��
�� �
Akt
uáln��
mál
o�pr
avd �
podo
bná�
aktiv
izuj
ící�s
e�v�
rozm
ezí�m�s
íc�
�
� � � Záso
bová
ní�
�vo
dou�
m�
že�
být�
ohro
ženo
�v�
mís
tech
�di
verz
ních
�ak
cí�
bezp
rost�e
dn�.
�Je
�t�
eba�
prov��
it�p �
ipra
veno
st�o
pat�
ení�k
�och
ran�
�sys
tém�
�zab
ezpe�uj
ícíc
h�zá
sobo
vání
�pitn
ou�v
odou
.�
� � � Reg
ioná
lní�
sprá
vní�
ú�ad
y�(o
kres
ní,�
kraj
ské)
�by�
m�l
y�bý
t�sc
hopn
y��e
šit�
vzni
klou
�si
tuac
i�vl
astn
ími�s
ilam
i�a�p
rost�e
dky�
� 8.�H
rozb
a�ag
rese
��
„Sta
v�oh
rože
ní�st
átu“
�
� Akt
uáln��
mál
o�pr
avd �
podo
bná�
aktiv
izuj
ící�s
e�v�
rozm
ezí�m�s
íc�
�až
�rok�
�
� Ned
ochá
zí�je
št��
k�na
ruše
ní�z
ásob
ován
í�pitn
ou�v
odou
.�� P �
i�p�
echo
du�
na�
vále�n
é�ho
spod
á�st
ví,�
v�d�
sled
ku�
povo
lává
ní�o
sob�
a�te
chni
ky�d
o�oz
broj
enýc
h�si
l,�se
�moh
ou�
zm�n
it�po
dmín
ky�
pro�
prov
ozov
atel
e�ve�e
jnýc
h�vo
dovo
d �.�
Je�
nutn
o�ak
tivov
at�
opat�e
ní�
k�oc
hran��
syst
ém�
�zá
sobo
vání
�pitn
ou�v
odou
�–�k
ontr
ola�
a�st�e
žení
�vod
ních
�zd
roj �
,�vo
doje
m�
�a�
dalš
ích�
obje
kt�
�po
dmi�
ujíc
ích�
prov
oz�
vodo
vodn
ího�
syst
ému,
�ko
ntro
la�
prov
ozus
chop
nost
i�ná
hrad
ních
�zdr
oj�
�ele
ktri
cké�
ener
gie,
�
� V�o
bdob
í�na
r �st
ání�
nap�
tí�lz
e�p �
ijím
at�
dalš
í�op
at�e
ní,�
kter
á�ne
jsou
�v�
mír
ové�
dob �
�je
št��
dost
ate �
n��
orga
niza�n��
ani�
mat
eriá
lov�
�zce
la�p�i
prav
ena�
a�za
jišt �
na.�
Po�
vyhl
ášen
�
Stav
�oh
rože
ní�
stát
u�se
�ak
tivuj
í�vš
echn
y�or
gány
�kr
izov
ého�
�íze
ní�
a�pr
ovád
í�se
�up�e
sn�n
í�kr
izov
ých�
plán�
�na
�vš
ech�
úrov
ních
.�
Voj
ensk
é�kr
izov
é�si
tuac
e��
� �
19�
kont
rola
�pro
vozn
ích�
hmot
�a�d
alší
ch�z
álož
ních
�pro
st�e
dk�
�pr
o�od
b�r,�
úpra
vu,�d
opra
vu�a
�dis
trib
uci.�
�R
egio
náln
í�sp
rávn
í�ú �
ady�
(okr
esní
,�kr
ajsk
é)�
mus
í�bý
t�sc
hopn
y��e
šit�
situ
aci�
vlas
tním
i�si
lam
i�a�p
rost�e
dky�
� 9.�V
ojen
ské�
napa
dení
� �R
��
„Vál
e�ný
�stav
“�
� Akt
uáln��
mál
o�pr
avd�
podo
bná�
aktiv
izuj
ící�s
e�v�
rozm
ezí�m�s
íc�
�až
�rok �
�
� Kri
zovo
u�si
tuac
í�je
�po
stiž
eno�
celé
�úz
emí�
stát
u.�
P�ed
nost
n��
se�
zabe
zpe�
uje�
záso
bová
ní�
vodo
u�pr
o�oz
broj
ené�
síly
�a�
ozbr
ojen
é�sl
ožky
.�P �
i�za
bezp
e�en
í�ob
yvat
elst
va�p
itnou
�vod
ou�m
usí�b
ýt�d
održ
eny�
min
imál
ní�
norm
y�pr
o�m
nožs
tví�i
�kva
litu�
vody
.��
K�n
aruš
ení�
syst
ém�
�zá
sobo
vání
�vo
dou�
m�
že�
doch
ázet
�v�d�
sled
ku�b
ojov
�i
nnos
ti�na
�cel
ém�ú
zem
í�re
publ
iky.
�Roz
sah�
naru
šení
�je�
závi
slý�
na�c
hara
kter
u�a�
rozs
ahu�
bojo
vých
�akc
í.�Je
�nez
bytn
é�ne
prod
len�
�org
aniz
ovat
�a�r
ealiz
ovat
�obn
ovu�
vodo
hosp
odá �
sky�
d�le
žitý
ch�
obje
kt�
�pr
o�ob
rany
scho
pnos
t�stá
tu�a
�pro
�och
ranu
�živ
ota�
obyv
atel
.���
� Po�
vyhl
ášen
í�kr
izov
ého�
stav
u�„V
ále�
ný�
stav
“�se
�ak
tivuj
í�vš
echn
y�or
gány
�kr
izov
ého�
�íze
ní�
a�pr
ovád
í�se
�up�e
sn�n
í�kr
izov
ých�
plán�
�a�
dalš
í�pl
ánov
aná�
opat�e
ní�
na�
všec
h�úr
ovní
ch�
poku
d�ne
byla
�pr
oved
ena�
za�
p�ed
cház
ejíc
ího�
kriz
ovéh
o�st
avu.
�P �
i��e
šení
�situ
ace�
v�zá
sobo
vání
�vo
dou�
by�m�l
y�bý
t�re
gion
ální
�kr
izov
é�sy
stém
y�so
b �st
a�né
.�Pr
o�pl
n �ní
�spe
cifi
ckýc
h�úk
ol�
�p �
i�lik
vida
ci�
násl
edk�
�ne
p�át
elsk
ého�
napa
dení
��(v
yhle
dává
ní�
nový
ch�
vodn
ích�
zdro
j �,�
likvi
daci
�ve
lkýc
h�ha
vári
í�na
�sys
tém
ech�
vodo
vod �
�ap
od.)�
se�
p �ed
evší
m�
p �ed
pokl
ádá�
použ
ití�
�Sl
užby
�N
ZV
.�Po
zn.:�
Riz
ika�
2-6�
jsou
�akt
uáln
í,�ve
�vzá
jem
né�k
ombi
naci
�moh
ou�p�e
r�st
�v�h
rozb
y�s�
velm
i�r�
znor
odým
�a�o
btíž
n��p�e
dvíd
atel
ným
�roz
sahe
m�a
��a
sovo
u�di
men
zí.�
P�íloha��.�4�����
P�EHLED�HLAVNÍCH�DRUH��MATERIÁLU��
uloženého�ve�státních�hmotných�rezervách�pro�zajišt�ní��innosti�Služby�NZV���Po�.��.�
�
�Název�materiálu�
�Po�et�
�Jedn.�
�1.��
2.��
3.��
4.��
5.��
6.��
7.��
8.��
9.��
10.��
11.��
12.��
13.��
14.�
��Cisterny�automobilní�na�vodu,�automobily�kropící���Cisternové�p�ív�sy�na�vodu���Kontejnerové�cisternové�nástavby,�stacionární��cisterny���Nosi�e�kontejner����Nádrže�na�vodu�p�enosné,�gumové,�hliníkové,�stacionární����erpadla�na�vodu,��erpadla�kalová,�st�íka�ky�motorové���Úpravny�vody���Laborato�����Vrtná�souprava���Trubky�PE�(48/60�a�80/90)�–�suchovody���Cisterny�fekální���Motorové��luny���Generátorová�soustrojí�2,5�–�340�kVA���Zemní�stroje,�rypadla�a�naklada�e����
�87��
176��
155��7��
229��
134��7��1��1��
163000��
10��4��
197��
29�
�soupr.��soupr.��ks��soupr.��Ks��soupr.��soupr.��soupr.��soupr.��m��soupr.��soupr.��soupr.��soupr.���
�
��
21�
P�íloha��.�5�
�P�EHLED�BALENÝCH�VOD�VYRÁBNÝCH�V��R�
�(vody�kojenecké�a�stolní;�z�p�írodních�minerálních�vod�uvedeny�jen�ty,�které�by�vzhledem�ke�svému�relativn��nízkému�obsahu�minerálních�látek�mohly�v�nouzových�podmínkách�sloužit�
do�asn��jako�pitná�voda;�o�sodových�vodách,�které�by�také�mohly�sloužit�jako�nouzový�zdroj�pitné�vody,�neexistuje�centrální�p�ehled�a�proto�nejsou�uvedeny;�stav�z�roku�1999)�
���
Kojenecké�vody�Název� Rozpušt�né�
látky�(mg/l)�
Místo�zdroje�(okres)� Výrobce�
AQUA�KOJENEC�(pln�na�též�jako�stolní�voda�pod�názvy�AQUA�SODA�a�IDA�[nezam��ovat�s�minerálkou�B�loveská�kyselka�IDA�!]�)�
280� Dolní�Cetno�(MB)� A+C�s.r.o.,�Mladá�Boleslav,�závod�Pivovar�Podková��
�ESKOMORAVSKÁ�VODA�(pln�na�též�jako�stolní�voda�pod�názvem�SV.�ANNA)�
322� Radim���(SY)� Aqua�Nova,�s.r.o.�Svitavy���������������������������������������������
HORSKÝ�PRAMEN� 230� Nová�Plá��(BR)� Jesenické�prameny�s.r.o.,�Ostrava�
NIKO� 263� Šlapánov-Kn�žská�(HB)�
Atechra�a.s.�Havlí�k�v�Brod�
SKALNÍ�VODA�(pln�na�též�pod�názvem�FROMIN�a�jako�stolní�voda�pod�názvem�KVT)�
165� Malá�Skála�(JN)� Skalní�voda�s.r.o.,�Praha�
TOMA�VODA�(pln�na�též�jako�stolní�voda�pod�názvy�KORUNA,�NEO,�TANJA,�
TESCO�ad.)�
208� Teplice�nad�Metují�(NA)�
Toma-kojenecká�voda�s.r.o.,�Teplice�nad�Metují�
�
��
22�
��
Stolní�vody�Název� Rozpušt�né�
látky�(mg/l)�
Místo�zdroje�(okres)� Výrobce�
ANNAQUA�(pln�na�též�pod�názvem�CHLADNÝ�PRAMEN)�
178� Travní�Dv�r�(ZN)� NOVÁK�konzervárna,�Hrab�tice�
AQUA�BELLE�⊕�(pln�na�též�pod�názvem�AQUA�NOVA)�
210� Veselí�nad�Lužnicí�(TA)�
Fontea,�s.r.o.,�Deštná,�z.�Veselí�nad�Lužnicí�
AQUA�SAG�(pln�na�též�pod�názvem�AQUA�MARIA�
TABLE)�
cca�550� Doksy�(CL)� Aqua�Sag�s.r.o.,�Doksy�
AQUILA�⊕� 430� Kyselka�(KV)� Karlovarské�minerální�vody�a.s.�
BLANICKÝ�PRAMEN� 229� Všechlapy�(BN)� Blanické�stá�írny�a.s.,�Všechlapy�
DOBRÁ�VODA�⊕�(pln�na�též�pod�názvem��ISTÁ�VODA)�
108� By�ov�(CB)� HBSW�s.r.o.,�By�ov�
DRNKA� 485� Drnovice�(VY)� Drimo�–�Pivovary�a�sodov.�Brno,�závod�Vyškov�
DUBSKÝ�PRAMEN�� 190� Dubá�(CL)� Dub�s.r.o.,�Dubá�EUROMATTONI� 670� Kyselka�(KV)� Karlovarské�min.�vody�a.s.�EVITAL� 678� Barchov�(PA)� CS.�TOP�TES�s.r.o.,��
Hradec�Králové�HOCHMANN�⊕�(pln�na�též�pod�názvem��ESKÁ�VODA)�
494� Chrást�u�Chrudimi�(CR)�
KOLI�Holding�a.s.,�Nové�M�sto�nad�Metují�
JELENÍ�PRAMEN� 150� Vizovice�(ZL)� Zlatý�Jelen�s.r.o.,�Vizovice�OASA•� 350� Kárané�(PH)� Zátka,�Pražské�sodovkárny�
s.r.o.,�závod�Kárané�ROSANA•� 215� Bližná�(CK)� Grafit�Netolice�pro�Rosa�
Bohemia�s.r.o.,�Praha��Poznámky�:�⊕�schváleno�jako�stolní�voda�vhodná�pro�p�ípravu�kojenecké�stravy�(v�neperlivém�provedení)�•�balena�výhradn��nebo�mimo�jiné�též�do�velkoobjemových�(18,9�l)�nádob�pro�watercoolery��
��
23�
�P�írodní�minerální�vody�
Název� Rozpušt�né�látky�(mg/l)�
Místo�zdroje�(okres)� Výrobce�
AQUA�MARIA� 290� Mariánské�Lázn��(CH)� Marienbad�Waters�a.s.�Mariánské�Lázn��
BLOVESKÁ�KYSELKA�IDA�
920� Náchod-B�loves�(NA)� Aqua�Ida�s.r.o.,�Náchod�
EXCELSIOR� 869� Mariánské�Lázn��(CH)� Marienbad�Waters�a.s.�Mariánské�Lázn��
KORUNNÍ�KYSELKA� 1122� Korunní�(KV)� Karlovarská�Korunní�kyselka�s.r.o.�
MATTONI� 1023� Kyselka�(KV)� Karlovarské�minerální�vody�a.s.�
ONDRÁŠOVKA� 1100� Ondrášov�(BR)� Helios�s.r.o.,�Praha�SALACIA� 1419� Domašov�nad�Byst�icí�
(OC)�Salicia�s.r.o.�Domašov�n.�Byst�icí�
VRATISLAVSKÁ�KYSELKA�
1138� Vratislavice�(LB)� UNIPO�a.s.,�závod�Vratislavice�
��������Poznámka:�Tento�p�ehled�zachycuje�stav�p�ibližn��z�první�poloviny�roku�1999.�Není�vylou�eno,�že�p�ed�datem�zpracování�(b�ezen�2000)�ukon�ily�n�které�stá�írny�z�ekonomických�d�vod��svoji��innost.���[zpracoval�Státní�zdravotní�ústav�-�NRC�pro�pitnou�vodu;�b�ezen�2000]��
P�ílo
ha��
.�6�
�SC
HE
MA
�KR
IZO
VÉ
HO
�PL
ÁN
OV
ÁN
�A��
ÍZE
N�
� � ����
��OR
GÁ
NY
�KR
IZO
VÉ
HO
�PL
ÁN
OV
ÁN
�����
������
���O
RG
ÁN
Y��K
RIZ
OV
ÉH
O� �
ÍZE
N��
������
������
���V
ÝK
ON
NÉ
��SL
OŽ
KY
��
��
��
��
��
��
��
��
SLU
ŽB
Y�N
ZV
��
��
��
��
��
��
��
�����S
ubje
kty�
hosp
odá�
ské�
mob
iliza
ce�re
sort
u���
������
������
������
������
������
������
������
������
������
������
������
��MZe
�zab
ezpe�uj
ící�v
�kri
zový
ch�s
ituac
ích�
������
������
������
������
������
����
������
������
���zá
so�
��
������
���zá
sobo
vání
�oby
vate
lstv
a�pi
tnou
�vod
ou.�
��
��
���
����
��
����
������
������
������
������
������
������
������
������
������
�����
��
��
��
��
������
������
������
� � � � ��
� � � � � � � � � � ���� � � �
��
Vlá
da��
R�
BR
S�
Vlá
da��
R�
BR
S�
MR
KŠ�
Ope
ra�
ní�
Výb
ory�
kriz
ovéh
o�pl
ánov
ání��
Subj
ekty
�HM
����
reso
rtu�
MZe
�s�
Úst�e
dní�
sprá
vn�
ú�ad
y�
MV
��R
�
SSH
R� M
inis
ters
tvo�
zem�d�l
ství
�
Org
ány�
kriz
ovéh
o�pl
ánov
ání�
(OK
,�OV
R,�O
PV)�
(SV
S,SR
S)�
MV
��R
�
SSH
R� M
inis
ters
tvo�
zem�d�l
ství
�
Kri
zový
�štáb
�MZ
e�
Sekr
etar
iát�
KŠ�
� �
25�
� � � �� � �
�� � �
� � � ��
�
Kra
jský
�ú�a
d�K
raj�
Bez
pe�no
stní
�ra
da�k
raje
�
Org
án�k
rizo
vého
�pl
ánov
ání�
Kra
jský
�ú�a
d�
Bez
pe�no
stní
�rada
�kr
aje�
Kri
zový
�štáb
�kr
aje�
Subj
ekty
�HM
�re
sort
u�M
Ze�s
�kr
ajsk
ou�n
ebo�
širš
í�p�
sobn
ostí�
**�
Ope
ra�ní
�st�e
disk
o�
Okr
es�
�
Okr
esní
�ú�a
d�� �
Bez
pe�no
stní
�rada
�ok
resu
�
Org
án�
kriz
ovéh
o�pl
ánov
ání�
Okr
esní
�ú�a
d�� �
Bez
pe�no
stní
�rada
�ok
resu
�
Kri
zový
�št
áb�
okre
su�
Subj
ekty
�HM
�re
sort
u�M
Ze�
s�okr
esní
�p�
sobn
ostí�
**�
Ope
ra�n
í�st�e
disk
o�� ���
������
������
������
-��od
born
é��í
zení
�kri
zové
ho�p
láno
vání
����
������
������
������
-��od
born
é�kr
izov
é��í
zení
������
������
������
��� ���
������
������
������
-���í
dící
�vaz
by�
������
������
������
��-�
dalš
í�p�e
dpok
láda
né�s
ubje
kty�
a�va
zby�
��
Pozn
ámky
:�
Úze
mní
�od
bor�M
Ze�
Dod
avat
elé�
nezb
ytné
�dod
ávky
�„B
alen
é�vo
dy“�
Prov
ozov
atel
é�vo
dovo
d��
*��z
ajiš�u
jí�:�-
�hav
arijn
í�slu
žbu�
v�sy
stém
ech�
VaK
,��
������
-�zjiš�o
vání
�kon
tam
inac
e�vo
dníc
h�zd
roj�
,��
����
���-�v
yhle
dává
ní�n
ovýc
h�vo
dníc
h�zd
roj�
�a�z�i
zová
ní�s
tudn
í.�**
�zaj
iš�u
jí:�-�
záso
bová
ní�v
odou
,�v�et
n��n
ouzo
vého
�zás
obov
ání�
������
��oby
vate
lstv
a��p
itnou
�vod
ou�v
�kri
zový
ch�s
ituaa
cích
��
������
���
Vys
v�tli
vky:
�B
RS�
–�B
ezpe�no
stní
�rada
�stá
tu�
MR
KŠ�
–�m
ezir
ezor
tní�k
rizo
vý�š
táb�
SSH
R�–
�Spr
áva�
stát
ních
�hm
otný
ch�re
zerv
�K
Š�–�
kriz
ový�
štáb
�H
M�–
�hos
podá�s
k��
mob
iliza
ce��
P�íloha��.�7���
��
INSTITUCIONÁLNÍ�STRUKTURA�(�ve�vztahu�k�zásobování�vodou�za�krizových�situací)����
Ministerstvo�zem�d�lství�
Ministerstvo�zdravotnictví� Ministerstvo�vnitra� Správa�státních�
hmotných�rezerv��
I.st.�úrove��celostátní�
���
�Krizový�štáb�
�Služba�NZV�
�
Hlavní�hygienik�
�Krizový�štáb�
�IZS�
�II.st.�
úrove��krajská�����
�Služba��NZV� Krajský�hygienik�
Útvar� krizového��ízení�KÚ�
�Bezpe�nostní�rada�
kraje��
Krajský�IZS�
�III.st.�
úrove��okresní�Služba��NZV�
���
Okresní�hygienik����
Útvar�krizového��ízení�OkÚ�
�Bezpe�nostní�rada�
okresu��
Okresní�IZS�
�Sklady�mobiliza�ních�
rezerv�
�IV.st.�
úrove��obecní����
� �
�Obec�
�Bezpe�nostní�rada�
obce���
�
�
�
P�ílo
ha��
.8.�
Inte
grov
aný�
zách
rann
ý�sy
stém
��
eské
�rep
ublik
y�(I
ZS)
��
Úst�e
dní�k
oord
ina�
ní�o
rgán
�IZS�
v��
R�
� � � � �
������
������
������
������
������
������
������
������
������
������
������
������
������
������
������
�����
�Zák
ladn
��s
ložk
y�IZ
S��
� � � � � � � � � � � � � ������
������
������
��
��
��
����
�����O
stat
n��
�slož
ky�IZ
S�� �
Min
iste
rstv
o��
vnitr
a��
R�
� � Zách
rann
ý�sb
or�
�R
�
ed
itels
tví�
zách
rann
ého�
sbor
u��
R�
Ope
ra�ní
�a�
info
rma�
ní�
st�e
disk
o��
IZS�
�Po
licie
��
R�
Zdra
votn
ická
�zá
chra
nná�
služ
ba�
�
Vy�
len�
né�
síly
�a�
pros
t�ed
ky�
ozbr
ojen
ých�
sil�
Ost
atní
�oz
broj
ené�
�be
zpe�
nost
ní�
a�zá
chra
nné�
sbor
y�
Org
ány�
ochr
any�
ve�e
jnéh
o�zd
raví
�
Hav
arijn
í�sl
užby
�Po
hoto
vost
-�ní
�služ
by�
Odb
orné
�sl
užby
�Ji
né�sl
užby
�O
dbor
ná�
zdra
v.�z
a�íz
ení�
na�ú
rovn
i��fa
kultn
ích�
nem
ocni
c�Sl
užba
�no
uzov
ého�
záso
bová
ní�
vodo
u�
Jedn
otky
�pož
ární
�oc
hran
y�za�a
zené
�do
�plo
šnéh
o�po
kryt
í�
