Konference subprojektu EU-NET

Lázně Běloves

6.11.2006Náchod

PROJECT PART-FINACED BY EUROPEAN UNION

PROJEKT SPOLUFINANCOVANÝ EVROPSKOU UNIÍ

Lázně Běloves

Lázně Běloves jsou náchodským rodinným stříbrem, jejich existence činí z Náchoda lázeňské město.

Lázně nejsou zdaleka jen zdravotnickým útvarem. Vždy byly místem společenského, kulturního a také sportovního života.

Jak to všechno začalo

aneb o Běloveském draku

Podle pohádkově laděné pověsti „O Běloveském draku“ (dle pramenů 7, 9) bývala na kopci nad lázněmi staroslovanská tvrz. Až do dnešních dnů se dochovalo pojmenování známého místa „Dračí díra“.

Nesporně pak v dávné minulosti procházeli širokým údolím Metuje kupci na cestě od moře k moři. Byla to pravděpodobně jediná schůdná cesta z Prahy do Kladska a dál. Poutníci, vojáci i kupci museli jít průsmykem přes Náchodskou Branku, město Náchod, údolím Bělovse a přes „Slánský most“. V pramenu (2) je zmiňována již ve 12. století „Kladsko-polská stezka“.

Trochu z dávné historie

První písemná zmínka o Bělovsi dle pramenu (5) „Bílegowes, Bilovec) je v listině z 1. 6. 1392, kterou povoluje Jetřich z Náchoda, dědic náchodského zboží jako šosovní ( poplatnickou) ves města.

Mikuláš Trčka z Lípy pak dal „běloveským“ právo vybírat mýtné na Slánském mostě a používat této částky na opravu mostu a cesty. To bylo v r. 1430. V r. 1440 pak byla obec vedena jako Strážnice (něm. varta) zemské brány.

V Pamětní knize obce Běloveské pak je vložen zápis pocházející ze starých rodových kronik, že v r. 1674 bylo postaveno v Bělovsi nové mýto, kde byl vybírán poplatek za dovážené i vyvážené zboží.

Historie lázeňství

O lázních je zmínka již v 15. století v Náchodě (6/I). Jednalo

se však o očistné koupele a činnost lazebníka, který měl lázně na

starosti, byla spojována i s léčením. "Zámeckou čeleď měl omývat

darmo"(myšleno zadarmo).

Voda na mytí byla brána z Radechovky. Vrchností měl lazebník také zaručeno, že nikdo jiný v okolí nesmí lázeňskou činnost provozovat. Lázeňství v Bělovsi však vděčí především místním minerálním pramenům.

Lázně byly v minulosti chápány jako jeden celek, ale pro lepší pochopení bude činnost rozčleněna na lázeňskou činnost a zřídla. Komplexně nebyly dosud popsány.

Historie lázeňství

O lázních je zmínka již v 15. století v Náchodě (6/I). Jednalo

se však o očistné koupele a činnost lazebníka, který měl lázně na

starosti, byla spojována i s léčením.

"Zámeckou čeleď měl omývat darmo"(myšleno zadarmo). Voda na mytí byla brána z Radechovky. Vrchností měl lazebník také zaručeno, že nikdo jiný v okolí nesmí lázeňskou činnost provozovat. Lázeňství v Bělovsi však vděčí především místním minerálním pramenům.

Lázně byly v minulosti chápány jako jeden celek, ale pro lepší pochopení bude činnost rozčleněna na lázeňskou činnost a zřídla.

Velké lázně

První vydatný pramen minerální vody se nacházel na louce Šperlingovské pod Lazy (název kopce nad lázněmi) na pravé straně proti proudu řeky Metuje. Místo je situováno ve výšce 437 m nad mořem.

Albrecht z Valdštejna si již v roce 1633 nechal mimo jiné do svého ležení v Kladsku poslat "několik lahvic kyselky z Bílovce". Postupem doby lid z osvědčené zkušenosti začal přičítat pramenu léčivou sílu. MUDr. Vladimír Honl v dává do souvislosti vědecky nedoložené, ale možné spojení minerální pánve od Jánských lázní (jediný teplý pramen v regionu), přes zaniklé lázně v Kuksu a Malých Svatoňovicích s lázněmi v Bělovsi a dalšími místy, jako je Chudoba, Dušníky a Polanica za tehdejšími německými hranicemi.

Před válkou byli zaznamenáni hosté až z Ameriky, z Egypta a jiných zemí .

Obecní zvonička a vila Panzinka

V roce 1905 MUDr. Ivan Honl nechal postavit nad lázněmi, ve

svahu kopce Lazy vilu "Panzinku" (dle jména dobrého přítele pana Zinka). Zadní část parku patřila původně mlýnu. Později pozemek profesor

Honl odkoupil a nechal zde zřídit kurt na jeho oblíbený tenis a ruský

kuželník.

Syn majitele MUDr. Vladimír Honl, vlastním lékařským zaměřením

ženský lékař, převzal lázně v roce 1931. S velkým mladickým nadšením se

pustil do práce. Rozšířil nebo zavedl nové léčebné metody jako je

diatermie, léčení horským sluncem, soluxem, včetně vibračních masáží. Po

odeznění následků hospodářské krize byla rozšířena v lázních kapacita

koupelí a byla zde léčena celá paleta chorobných stavů. Byly ještě

zavedeny výplachy střev, přísadové jehličnaté koupele a byl kladen stále

větší důraz na léčení klidem a zdravým ovzduším.

Stará kolonáda v lázních

Ubytování hostů v lázních zdaleka nepokrylo požadavky zájemců. V

tom vědomí postavil tehdejší starosta obce Josef Jirásek nad lázněmi blíže

k Montaci už v roce 1904 stylový, jednopodlažní dům s pokoji pro hosty.

Nazval ho "U Přemysla oráče". Mnoho lidí v Bělovsi při stavbách rodinných

domků už také počítalo s možností poskytování letních bytů pro lázeňské

hosty.

V roce 1944 byla majiteli povolena výstavba přízemní budovy

"Pavel" (od kapličky směrem ke splavu), kde bylo instalováno 10 van na

uhličité koupele. Po válce zde byl zřízen sklad (celá budova byla v 60.

letech zbourána). To už byla v lázních umístěna německá vojenská posádka a provoz byl citelně omezen. Duší lázní a pravou rukou MUDr. Honla byla Marie Lívorová.

•

Malé lázně

Po celém území jsou ve spodních vrstvách shromážděny vody s rozpuštěnými minerálními látkami a kysličníkem uhličitým Bublání plynu lze pozorovat na řece pod splavem a při každoročním vypouštění vod Metuje nad splavem lze vidět při změně tlaku na dno i na několika místech najednou gejzíry kysličníku uhličitého a bahna.

Není proto divu, že v roce 1873 byl vlevo od cesty na Horní konec objeven další pramen „František“. Augustin Sauer tam postavil tzv. Malé lázně (mylně nazývané Staré lázně ), tehdy zatím jen jednopatrovou vilu „Komenský“ čp. 129, vedle přiléhající společenský sál a v zadní části několik kabin pro koupele. Později byla přistavěna budova hostince č.p. 44 a zděný prameník blíže k řece. Vše v německém hrázděném slohu, podle vzoru západočeských lázní. Sál měl jeviště pro divadelní představení a nad hledištěm byl jako galerie dřevěný ochoz.

S T Á Č Í R N A I D Y , H E D V Y - D A L Š Í P R A M E N Y

Původně byla minerálka využívána jen pro pitné kůry přímo u pramenů. Starý pramen byl v hluboké skruži, přes 2 metry hluboké. Zde se hromadilo velké množství kysličníku uhličitého. V minulosti se při odběru vody ve studni udusil mladý muž. Proto prý se voda nabírala do lahví, zasunutých hrdlem do rozštěpu dlouhé lískové tyče. Po naplnění se tyč s lahví vytáhla a lahve se vyměnily. V roce 1881, za vedení lázní Marie Dvořákové, byl městem povolen omezený prodej minerální vody v lahvích. V roce 1905, už za majitele MUDr. Ivana Honla došlo k modernizaci lázní a ve snaze zvýšit prodej vody byla vedle prameníku Ida postavena nová stáčírna. Stále to byl malý provoz.IDA se později stala úspěšnou minerální vodou na českém trhu, v současnosti, bohužel nevyhovuje českým normám a není stáčená

V roce 1992 byla vytvořena nová akciová společnost. Dne 16.9.1992 byla za účelem rozvoje lázní v Bělovsi založena nadace Otylie Navrátilové z Brna. Mimo to jmenovaná zakoupila EKG a věnovala v hotovosti 20.000 Kčs na opravu komunikací kolem lázní. Současně vyjádřila úmysl odkázat lázním část svého majetku jako dík za několikaletou péči při léčení.

Vlivy restituce, tahanice lázní a zřídel o vodu, protože byla vedena zrovna přes pozemek lázní, spory o majetek, to vše určitě nepřispělo k dobrému jménu lázní. Od roku 1997 byly lázně odkoupeny soukromými vlastníky a provoz ukončen. Tento stav trvá do současnosti a lázně dále chátrají.

Situace dnes

Dnes nechalo město Náchod zpracovat Studii proveditelnosti na projekt lázní Běloves, ze které vyplynou další nezbytné kroky.

Lázně patří k prioritám města a všichni doufají v jejich obnovu a finanční pomoc Strukturálních fondů Evropské unie.

Budoucnost

Děkuji Vám za pozornost.

Ing. Tomáš Šubert

radní města