Jana Řezáčová, 2014 www.bajecna-kostarika.com

Pokud Vám během čtení tohoto eBooku nebude něco jasné, či se budete chtít na něco dalšího zeptat, neváhejte mi napsat. Budu ráda i za to, když mi napíšete, zdali se Vám tento eBook líbil, nebo co byste se chtěli případně dozvědět v jeho dalším pokračování. Jana Řezáčová jana@bajecna-kostarika.com

Kostarika země plná překvapení

1. díl napsala Jana Řezáčová

Jana Řezáčová, 2014 www.bajecna-kostarika.com

Pár slov úvodem Děkuji, že jste si stáhli tento eBook. Ráda bych Vám v něm trochu odlehčeným způsobem představila tuto malou, ale krásnou středoamerickou zemi, neboť si myslím, že většina obyvatel české kotliny ví o Kostarice velmi málo a netuší, jaké bohatství a krásy tato země nabízí. Od dětství mne přitahovaly dálky, obzvlášť americký kontinent a jeho původní obyvatelé, starobylé kultury Mayů, Aztéků a Inků. Mým snem bylo stát se etnografkou a studovat indiánské kultury. Místo u Indiánů jsem skončila v kanceláři v Čechách. Po letech nudné kancelářské práce jsem došla k závěru, že pokud se životem teď něco neudělám, bude zbytek života jen neforemná šedá

hmota. A tak jsem před sedmi lety sekla s nudnou prací, sbalila kufry a vydala se na šestiměsíční dobrovolnický pobyt do vzdálené středoamerické tropické země - do Kostariky. Ten pobyt mi změnil život. Po absolvování tohoto pobytu v jednom z malých kostarických národních parků, daleko od měst a civilizace jsem si uvědomila, že si už neumím představit návrat do svého původního rutinního velkoměstského života. A tak jsem se do Kostariky vrátila. Život v Kostarice mi poskytl to, co mi v Praze nejvíc chybělo - svobodu dělat to, co mě baví, kdy na to mám chuť a v prostředí, které mám ráda - tedy obklopena přírodou a ne betonovou džunglí. Poté, co jsem Kostariku sama dostatečně procestovala a poznala, jsem začala nabízet své znalosti a zkušenosti ostatním. Začala jsem pomáhat s organizací pobytů těm, kteří mají (stejně jako já) při cestování rádi svobodu a nezávislost, kteří si nechtějí kupovat drahé zájezdy u cestovních kanceláří,

Jana Řezáčová, 2014 www.bajecna-kostarika.com

ale zároveň si rádi svou cestu naplánují a zajistí dopředu, aby se vyhnuli stresu a nemuseli řešit věci za pochodu až na místě. Mohou se tak na cestu dopředu lépe připravit, představit a těšit se na ni. Zároveň zajišťuji průvodcovské služby těm, kteří se na samostatné cestování necítí, ať už z důvodu malé zkušenosti s cestováním nebo nedostatečné jazykové vybavenosti. Tento způsob cestování přináší další důležitou hodnotu poznávání, kterou Vám žádná cestovní kancelář nabídnout nemůže. Tou je osobní setkávání s lidmi, jejich životem, zvyklostmi a kulturou. Navíc je to věc, za kterou si nemusíte připlácet, a přinese Vám možná ty nejsilnější zážitky z vašeho cestování.

A proč mne Kostarika tak uchvátila? Kostarika nabízí na malé ploše vše od tropických deštných lesů, přes lesy suché opadavé, mangrovy a panenské pláže, žhavé sopky i chladné vrcholky třítisícových velikánů, odkud za jasného počasí můžete zahlédnout pobřeží obou oceánů. Po ránu Vás zde probouzí jen řev vřešťanů a papoušků, v zahradách okolo Vás poletují kolibříci a v noci se můžete zaposlouchat do houkání sov a

vytí kojotů. Je to země, kde je možné ještě spatřit divoká zvířata ve volné přírodě, kde za nimi nemusíte chodit do zoologických zahrad (a pokud ano, tak jen pro to, abyste si udělali ucelenější obrázek všeho, co v Kostarice leze, běhá, létá a skáče). Kostarika nabízí v kostce téměř vše, co Vám může tropický ekosystém nabídnout.

Jana Řezáčová, 2014 www.bajecna-kostarika.com

Rozhodla jsem se, že Vám na úvod připravím malou ochutnávku toho, co můžete v Kostarice vidět a zažít. Není to cestovatelská příručka, ani komplexní popis této země. Možná o Kostarice již leccos víte, ale věřím, že jsou věci, které Vás stejně jako mě, překvapí i nadchnou. Žiji zde již 7 let a musím konstatovat, že stále objevuji a nacházím nová překvapení a zázraky této pohádkově krásné země. Zde vám předkládám jejich první část. Udělejte si pohodlí, uvařte si dobrou kávu nebo si nalijte sklenku chutného vína a zasněte se společně se mnou:

Je to země jako stvořená pro milovníky a znalce přírody. Navíc, na rozdíl od tropických zemí jiných kontinentů, Kostarika nabízí přátelské prostředí demokratické a mírové země bez diktátorů a náboženských šílenců. V Kostarice je vysoká úroveň hygieny, která Vám umožní na mnoha místech dokonce pít vodu z kohoutku. Vyskytuje se zde výrazně méně tropických chorob a méně zákeřných parazitů. Navíc životní úroveň zdejších obyvatel je mnohem vyšší než ve většině asijských či afrických zemí, a na americkém kontinentě se o ní hovoří jako o Švýcarsku latinské Ameriky.

Lidé tu sice ještě žijí mnohem skromněji, než jsme zvyklí z naší západní kultury, ale rozhodně už pro ně neplatí označení "země třetího světa". Je to země zaslíbená pro ty, kteří chtějí poznat tropický ekosystém a jeho obyvatele, ale nechtějí při tom riskovat své zdraví nebo dokonce život. Obyvatelé jsou milí, veselí a usměvaví lidé křesťanského vyznání, kteří Vám rádi poskytnou radu či pomoc aniž by od Vás za to očekávali jakoukoliv "odměnu".

Jana Řezáčová, 2014 www.bajecna-kostarika.com

Koupání ve dvou oceánech během jednoho dne?? Ano, i to je možné, a během jedné dovolené to zvládnete určitě. Kostarika má 2 pobřeží – na západě je to členité pobřeží Tichého oceánu, na

východě kratší pobřeží karibské části Atlantického oceánu. Obě pobřeží jsou krásná a každé je určitým způsobem specifické. Pacifické pobřeží je mnohonásobně delší než karibské. Měří 1254 km (oproti pouhým 212 km karibského pobřeží)a je velmi členité, je tvořeno dvěma velkými poloostrovy a rozlehlými zálivy s tisíci ostrůvků. Pobřeží Tichého oceánu je tvořeno řetězem pláží, kde jsou od sebe pláže odděleny jen skalními mysy. Převažují písečné pláže, jejichž barva se mění dle převažujícího materiálu od černých (sopečných) až po jiskřivě bílé, lemované nekonečnými řadami kokosových palem. Pacifické pobřeží je známé vyhlášenými surfařskými lokalitami. Vlny jsou tady opravdu impozantní. Na druhou stranu jsou zde oblasti s velmi mírným mořem a malými vlnami, vhodné ke koupání i pro děti. Také zde najdete řadu oblastí vhodných pro potápění či šnorchlování.

Pacifické vody jsou totiž velmi bohaté na velké množství druhů ryb a vodních živočichů (např. mořské želvy, delfíni, velryby, rejnoci). Některé části pobřeží jsou

skalnaté s větším či menším množstvím ostrůvků. Vzhledem k velkému množství potoků a řek, které se vlévají do moře, je tu velké množství mangrovů, které jsou domovem obrovského množství živočichů. Proto i zde najdete přírodní rezervace, kde je možné pozorovat ptactvo, krokodýly, tapíry a další zajímavá zvířata.

Karibské pobřeží je bohatší na vegetaci. Je to dáno zejména tím, že je poměrně deštivější a období sucha se zde často zkracuje jen na dva měsíce v roce. Zato sem však můžete přijet např. i v září, kdy naopak prší u Pacifiku. Karibské pobřeží má odlišnou atmosféru, která je dána zejména tím, že zde žije velký počet Afroameričanů, kteří mají svou vlastní kulturu a mluví mezi sebou „karibskou angličtinou“, na rozdíl od latinskoamerické tichomořské oblasti, kde obyvatelé hovoří jen španělsky. Karibské pobřeží je kratší a není tolik členité jako tichomořské. Je také bohaté na faunu i floru. Najdete zde hojně rozšířené opičky vřešťany a malpy, stejně jako například lenochody, mývaly, bazilišky a tukany. Vzhledem k tomu, že Kostarika je poměrně úzká země, lze překonat vzdálenost od jednoho pobřeží k druhému i během jednoho dne. Pokud dáváte přednost aktivnější dovolené s poznáním zajímavých oblastí ve vnitrozemí, naplánujte si svoji cestu tak, abyste viděli obě pobřeží a mohli sami posoudit, které Vás nadchlo více. V přípravě cesty Vám samozřejmě ráda pomohu.

Jana Řezáčová, 2014 www.bajecna-kostarika.com

Jak přebrodit řeku plnou krokodýlů a žraloků?

Kostarika díky svému členitému vysokohorskému terénu má nespočet řek a říček, které svou průzračnou vodou přímo lákají ke koupeli. Ale pozor! V současnosti téměř všechny kostarické řeky jsou na svých dolních tocích domovem krokodýla amerického, mohutného plaza, jenž může dorůstat až 5,5 m na délku. Jedná se o teritoriálního tvora, takže pokud mu vlezete do jeho teritoria, tak se nemůžete divit, že na Vás zaútočí. A žraloci v řekách? I na ty můžete v Kostarice narazit v ústích řek. Jedná se o řeky bohaté na ryby, které ústí do oceánu. Za přílivu se do ústí ve velkém "nalévá" slaná mořská

voda. Směs slané a sladké vody vytváří "mlžnou" clonu a ryby jsou zmatené. Žraloci to moc dobře vědí a vplouvají do ústí řek za bohatou a snadnou hostinou. Jenže, co s tím, když na velké části kostarických pláží ústí říčky a řeky do moře a rozdělí tak pláž na dvě části, a ta hezčí část bohužel většinou leží až za řekou?Řešení je jednoduché, musíte si počkat na odliv, který se s přílivem

střídá každých 6 hodin, kdy dosahuje svého maxima. Moře tudíž ustoupí o mnoho metrů a z dravé řeky se stává mělký potůček. Zvolíte pak ten nejužší a nejmělčí úsek, kde máte přehled co se děje na dně a co nejrychleji přebrodíte na druhou stranu. Jen si musíte dát pozor v případě, že se potřebujete dostat opět na druhou stranu, aby Vás příliv neuvěznil na dalších 12 hodin, než opět dojde k maximálnímu odlivu... Ve většině případů se říká, že máte zhruba čas tři hodiny, tedy polovinu času, který potřebuje příliv, aby dosáhl svého maxima. Brodění přes řeky plné

krokodýlů a žraloků býčích Vás potká například v národním parku Corcovado. Krokodýli žijí i v mangrovových porostech v okolí řeky, která dělí pláž Tamarindo a pláž Langosta a podobný případ je u pláže Buena Vista a na řadě dalších míst v Kostarice.

Jana Řezáčová, 2014 www.bajecna-kostarika.com

Víte, jak se proletět nad pralesem?? Létat v Kostarice nad pralesem můžete hned několika způsoby…

Více adrenalinu si užijete, když se proletíte nad korunami stromů zavěšení na skobě. Představte si, že Vás autobus vyveze vysoko do hor, kde Vás obléknou do "postrojů", připevní sedáky, které běžně používají horolezci, dostanete helmu a tlusté kožené rukavice. Takto vybaveni se vydáte k prvnímu stanovišti. Jedná se o malý kovový "posed" u některého z místních pěkně rostlých stromů. Zde Vám podají velmi názornou a srozumitelnou instruktáž co máte dělat a co nesmíte dělat. Nic složitého. Poté vystoupáte na první posed, který bývá jen pár metrů nad zemí. Stoupnete si před instruktora a podáte mu svou skobu. Lehce povyskočíte a již jste zavěšeni na laně. Pokrčíte nohy, pravačkou chytnete ocelové lano za hlavou a instruktor do Vás "drcne" a jeeeeeedeteeeee... S každým dalším lanem stoupá výška i délka. Některá lana jsou více prověšená a tudíž pomalejší, jiná jsou napnutá a svažitá, po kterých, pokud nebrzdíte, pofrčíte s větrem o závod. Ty nejlepší Vás čekají až v závěru. Jsou až kilometr dlouhá a rozkládají se nad hlubokým údolím více jak dvě stě metrů nad zemí... Ale existuje i další neméně nádherný zážitek, který Vám nabídne stejně úchvatný pohled na tropický deštný prales, Tichý oceán a

meandrující říčky. Jedná se o let malou Cesnou s maximální kapacitou pěti osob, která letá do nejrozsáhlejšího tropického deštného lesa Kostariky - do národního parku Corcovado. Let trvá zhruba 20 minut, ale nabízí pohledy, na které do smrti nezapomenete. Vzpomínáte na dobrodružné filmy Indiana Jonese? Úzká asfaltová dráha obklopená tropickou džunglí jen pár set metrů od oceánu. Slunce žhne, a před letadýlkem se na Vás usmívá příjemný pán středního věku, který je majitelem malé letecké společnosti zajišťující nejrychlejší přepravu z civilizace do kostarické divočiny. Usadí Vás v malé křehce vypadající Cesně a za chvilku se již vznášíte nad oceánem. Poté udělá otočku a zamíří do vnitrozemí. Pilot vybírá nejhezčí trasu. Prolétáte těsně nad stromy i okolo zdejších hřbetů, nad meandrujícími potůčky a říčkami, jezery porostlými divokou vegetací, stejně tak i nad panenskou pláží a deltou řeky Sirena, která se v nitru národního parku Corcovado vlévá do Tichého oceánu. Náhle se cesta prudce otočí a začne klesání. Všude okolo Vás jsou jen stromy... Po pár sekundách uvidíte zelený průsek v jinak jednolitém lesním porostu. Ale kde je to letiště? Pod Vámi je jen dlouhá zelená louka. Bum bác a letadlo dosedá. Trochu poskakuje na nerovném povrchu, ale jinak vše probíhá bez nejmenšího zaškobrtnutí. Za pár okamžiků již vystupujete uprostřed tropické džungle, kde na Vás ze stromů zvědavě pokukují opice...

Jana Řezáčová, 2014 www.bajecna-kostarika.com

Víte, kde potkáte Supermana s Tarzanem na jednom místě? Opět se vrátíme do mlžných hor Monteverde - do Mekky všech milovníků ziplines neboli canopy tours,

či-li hezky česky: jízd na lanech v korunách stromů. Říkáte si, co to má společného se Supermanem a Tarzanem?

Jeden z amerického komixu, druhý z africké džungle? Jsou po nich totiž pojmenovány jedny z nejlepších atrakcí celých ziplines.. O co se tedy jedná? Vzpomínáte na Supermana, jak létal v povětří s roztaženýma rukama? A víte, jak tento trik natáčeli? Právě za pomoci ziplines a trochu počítačové grafiky. Natočili milého supermana. jak letí na ocelovém laně a pak mu ta lana ze záběru vymazali…Takže pokud si v Monteverde připlatíte za Supermana, znamená to, že kromě klasického horolezeckého sedáku dostanete ještě "postroj" na záda a pak na nejdelším laně Vás zachytí za záda i za nohy, řeknou abyste rozpažili a pustí Vás na kilometrový let nad hlubokým údolím. Uvidíte svět z ptačí perspektivy...

A cože dělá v Kostarice Tarzan? Tropické lesy jsou plné mohutných lián, které přímo lákají k zhoupnutí, tak proč to nevyužít, že? Na pár okamžiků se můžete cítit jako pravý Tarzan, když zachyceni na skobě, skočíte po nohou z jednoho z "posedů". Nejprve chvíli padáte volným pádem. Možná zlomek vteřiny, možná o trochu více... Jen co se napne vaše liána (dnes nahrazená horolezeckým lanem). Lano se napne a zhoupne Vás až do korun stromů, patnáct metrů jedním směrem, a patnáct metrů opačným směrem. Zhoupnete se dvakrát - třikrát sem a tam, než Vás nakonec stáhnou opět na pevnou zem. Tak co vy na to, skočíte si Tarzan swing?

Jana Řezáčová, 2014 www.bajecna-kostarika.com

Víte, co je potrava bohů? Je stará několik tisíc let a pochází ze střední Ameriky.

Latinský název Theobroma, v sobě skrývá základ dvou slov, theo = bůh, broma = potrava

Sdílení eBooku

Tento název přiřadil kakaovníku v 17. století Carl Linné. Aztékové označovali kakao výrazem Xocoatl (vyslovovalo se čokoatl), z čehož vzniklo naše dobře známé slovo čokoláda. Mayové mu říkaly cacau, které angličtí obchodníci zkomolili na kakao. Do Evropy se kakaové boby dostaly podle některých pramenů s Kryštofem Kolumbem, podle jiných je přivezl Hernando Cortéz. Kakao objevili již staří Olmékové, kultura žijící před 3500 let na území dnešního Mexika. Z Mexika se pak postupně rozšířila po celé střední Americe a dokonce ještě dále. Využívání kakaa pak zdokonalili Aztékové a Mayové. Pro Indiány to byl posvátný nápoj.

Nebyl přístupný komukoliv. Pili ho jen při významných obřadech šamani, náčelníci a nejlepší bojovníci. Jen příležitostně se dával ochutnávat plebejcům, obyčejným lidem. Tradiční indiánský kakaový nápoj se vyráběl z mletých pražených kakaových bobů, smíchaných jen s horkou vodou (Indiáni neznali mléko). Do nápoje pak přidávali přísady jako chili, pepř, vanilku. Žádný cukr, ten také neznali. Proto, když tento nápoj ochutnali první Evropané, vůbec jim nechutnal. Teprve až postupem doby je napadlo do nápoje přidat cukr, vodu vyměnit za mléko... A tak vzniklo naše kakao a později čokoláda.

Napsat tento eBook mi zabralo hodně času a námahy. Prosím Vás proto, respektujte má autorská práva - jakékoliv šíření tohoto eBooku jako celku nebo jeho částí je zakázáno a chráněno autorským zákonem. Pokud se Vám můj eBook líbí a chcete jej sdílet, skvělé. Sdílejte ho tak, že přepošlete svým přátelům odkaz na stránky www.bajecna-kostarika.com, kde si jej mohou stáhnout zdarma.

Jana Řezáčová, 2014 www.bajecna-kostarika.com

Víte kolik je v Kostarice aktivních sopek? Kostarika leží v sopečně aktivním pásu Tichého oceánu, který je zde nazýván cinturón del fuego (ohňový pás), který se

táhne od jižní, přes střední až do severní Ameriky, odkud se stáčí k japonským ostrovům a dále pokračuje přes Polynésii.

Historicky aktivních sopek najdete v Kostarice hned šest: Rincon de la Vieja, Miravalles, Arenal, Poás, Irazú a Turrialba (řazeno od severu k jihu). Letošní erupce sopky Turrialba byla ve Spojených Státech zařazena mezi 40 nejdůležitějších sopečných projevů roku 2014.

Sopka Turrialba vyvrhla popel 1. listopadu 2014. Jednalo se o největší erupci za posledních 150 let. Od 1. listopadu 2014 zůstává střídavě s menšími či většími výkyvy aktivní, což potvrdila další nedávná erupce z prosince tohoto roku.

Další sopečné divadlo předvedla v říjnu 2014 i nejnavštěvovanější sopka Poás, která vyvrhla plyny a vodní masu 250m nad kráter. Podobnou freatickou (vodní) aktivitu, která má původ v

horké a kyselé laguně na dně kráteru, vykazuje sopka Poás již od roku

2006, kdy vyvrhla sloup vodního a plynného materiálu až do výšky 1 km nad kráter.

16. září roku 2011 vybuchla pro změnu sopka Rincon de la Vieja, se sloupem vyvrženého materiálu dosahující výšky téměř 1000 m. nad kráter. Sopka Arenal (1670 m.n.m.) byla do 29. července 1968 známá jen jako kopec Arenal. Nikdo z obyvatel na jeho svazích neměl tušení, že se jedná o nebezpečnou sopku. Sopka byla totiž několik staletí neaktivní a hustě

porostlá lesem. Do té doby nikdo tuto horu vědecky nezkoumal. A tak došlo ke katastrofě, kterou nikdo nečekal. V

červenci 1968 došlo ke dvěma erupcím krátce po sobě. Zahynulo při nich více než 90 lidí. Sopka Arenal projevoval mírnou sopečnou aktivitu až do roku 2010. Nejvyšší sopka Kostariky Irazú v minulosti vybuchovala velmi často, minimálně 23x od první zaznamenané erupce roce 1723. K největší erupci došlo 13.března 1963. V den, na který byla naplánovaná oficiální návštěva amerického prezidenta Johna F. Kennedyho. Toho dne se sopka

Irazú probudila do jedné ze svého historicky nejaktivnějšího sopečného období, které trvalo po

celé roky 1963/1964 a zakončeno bylo až počátkem roku 1965

Jana Řezáčová, 2014 www.bajecna-kostarika.com

Má to chobot, ale slon to není? Co je to? Je to tak, ve střední a jižní Americe se vyskytuje tvor, který má chobot. Možná, že nedosahuje sloní délky a možná že

není tak šikovný, jako ten sloní, ale chobot nebo alespoň chobůtek to je.

Toto zvíře, které svým tělem připomíná zavalité šedé holé prasátko, patří mezi lichokopytníky. Může ovšem dorůstat až dvou metrů délky a vážit až 400 kg. Ještě netušíte, o kom mluvím? No přeci o tapírovi!

Patří k nejstarším žijícím savcům na zemi. Pravěcí tapíři jsou známí od eocénu. Kdysi se vyskytovali velmi hojně. Dnes představují jen pouhé zbytky. Zajímavé je, že také vývoj nosorožců a jejich příbuzných začal formami podobnými tapírům, přestože nosorožci se již v Americe nevyskytují. Tapír středoamerický patří mezi největší americké tapíry. Jedná se o býložravce, který se živí pupeny a listy stromů a keřů a padaným ovocem.

Tapíři milují vodu, a proto je snadno spatříte podél řek, bažin a mokřadů. Stejně jako naše divoká prasata se rád rochní v bahništích. Žije samotářským způsobem života. Pokud se do jeho teritoria dostane jiný samec, varuje ho ostrými hvizdy.

Tak co, taky Vás překvapily některé informace o Kostarice? Chcete se dozvědět více? Pokud ano, můžete se již těšit na další díl eBooku Kostarika plná překvapení, který pro Vás nyní začínám připravovat. Informaci o tom, že je nový eBook na světě, Vám zašlu na Váš e-mail. Pokud jste mi jej ještě neposkytli a rádi byste informaci dostali, napište mi prosím Váš e-mail na úvodní stránce www.bajecna-kostarika.com. Na mém webu najdete spoustu dalších zajímavých informací:

V blogu na úvodní stránce pravidelně píši o nových událostech v mém okolí i na Kostarice obecně

Ve fotogalerii najdete spoustu krásných fotografií přírody i „Ticos“ (tj. Kostaričanů) V rubrice Kostarika mýma očima se dozvíte zajímavé příběhy o Kostarice

Jana Řezáčová, 2014 www.bajecna-kostarika.com

Děkuji za Váš zájem o Kostariku! Doufám, že mé články Vám budou inspirací k Vašim cestám za exotikou. Budu ráda, když budete sledovat nové informace na mém webu

www.bajecna-kostarika.com

Jako bonus přidávám malou ukázku toho, jak si Kostariku užili někteří moji klienti.

S jakými pocity se vrátili, si můžete přečíst zde.

Tady je jen jedna malá ukázka: „Jano, díky Tobě jsme měli možnost vidět Kostariku takovou, jakou cestovní kanceláře nenabízejí – byli jsme nadšeni“.