Snímek 1KRÁTKÉ OHLÉDNUTÍ ZA SVTOVÝM HOSPODÁSTVÍM
09. KRÁTKÉ OHLEDNUTÍ ZA SVTOVÝM HOSPODÁSTVÍM
Šoa
Formování sovtského hospodáského systému
VSR 1917 – v beznu svren car, v íjnu (listopadu) pevzali moc bolševici
poadavek nacionalizace pdy – zrušit soukromé vlastnictví pdy pokládaly chudší vrstvy za nejschdnjší cestu, jak zlomit nadvládu statká, získat bezplatn do uívání další pdu
Dekret o pd z 8.-9. listopadu nacionalizoval veškerou pdu a zkonfiskoval pozemkový majetek statká, carské rodiny a církve, znárodnny byly budovy, stroje, potahy, inventáe, lesy, vodní plochy, nerostné bohatství
rolníci získali bezplatn do uívání 165 mil. hektar pdy
masivní podpora bolševik
Znárodnní
zpoátku pevládala soukromá zemdlská malovýroba
nové formy hospodaení – sovchozy a kolchozy (40 a 60 len na 1 a 2 hektary pdy) (Zpoátku celkem 3 a 4% celkové zemdlské pdy)
dlnická kontrola výroby a rozdlování – pedehra ke znárodnní velkých soukromých podnik – rozhodnutí závazná pro podnikatele
znárodnn celý bankovní systém
znárodnna elezniní a lodní doprava a zahraniní obchod
postupn znárodovány soukromé podniky
Charakter hospodáství
válené hospodáství
rolníci povinni odvádt všechnu zemdlskou produkci nad osobní potebu – bez adekvtáního ekvivalentu nehospodárnost
lístkový systém, pracovní povinnost mstského obyvatelstva
znárodnny drobné podniky (nad 10 pracovník)
naturalizace hospodáství, hyperinflace, návrat k penníu systému v r. 1921
výbory vesnické chudiny – zabavovaly zatajené zásoby obilovin – vybaveny i trestní pravomocí – perozdleny miliony hektar pdy
válka, teror a hlad si vyádal v Rusku v letech 1914-21 kolem 19 milionu obtí
povstání Nep (Nová ekonomická politika)
elektrifikace
Nep
zavedená pevná da – po její úhrad mohli rolníci prodávat svou nadprodukci
zaveden zlatý rubl, volný obchod, rozšiují se drustva
chozrašot – obchodní principy zavádné do státních podnik
privatizace, pronájmy podnik drustvm, soukromníkm formou koncesí i zahraninímu kapitálu
5 sociáln ekonomických sektor
naturální zemdlská malovýroba
1922 – zaloen SSSR
21.1.1924 zemel V.I.Lenin
60% negramotných obyvatel
1927 – masová kolektivizace zemdlství
09. KRÁTKÉ OHLEDNUTÍ ZA SVTOVÝM HOSPODÁSTVÍM
První ptiletka
otrocká práce politických vz
amdministrativn direktivní soustava plánování a ízení
Podnikm se ukládaly – výrobní úkoly, pracovní síly, mzdové fondy, dodavatelé, odbratelé, ceny, zisk, ztráta, investice – odpisy, zisky a dan se odvádly do státního rozpotu a zde se perozdlovaly
chování podnikové sféry se soustedilo na licitaci s nadízenými orgány pi urování plánovaných úkol – preferována „tídní uvdomlost“ na úkor odbornosti
platová nivelizace – nebyl zájem se lépe kvalifikovat
09. KRÁTKÉ OHLEDNUTÍ ZA SVTOVÝM HOSPODÁSTVÍM
Obilní problém
8,5 mil. drobných rolník, 15 mil. stedních
kulak pes milion – dodávali ptinu produkce
1600 sovchoz obdlávalo 1% pdy, kolchozy 2%
kolchozy, na n se zemdlství pevádly nelze povaovat za drustva – absence dobrovolnosti a vnitní demokracie – nátlak, minimální odmny vedly k niší produkci
hromadné vybíjení dobytka – pokles o 45%
hlad
majetek kulak konfiskován
09. KRÁTKÉ OHLEDNUTÍ ZA SVTOVÝM HOSPODÁSTVÍM
Kolektivizace
v roce 1928 nebylo ve mstech co jíst – Stalin poslal na venkov 30 000 ozbrojených inovník strany – rabování, zvrstva – oficiáln „soutení mezi organizacemi pro vyvlastování obilí“, „administrativní pehmaty“
1928 hlášeno 1400 rolnických „teroristických akcí“ (rolníci se bránili zabavování potravin)
Stalin „likvidovat“, „pokud se nkdo domnívá, e se politické úkoly dají provádt bez nepíjemných prvodních jev, není marxista, ale hlupák“
Stalin naposledy navštívil jakoukoliv vesnici naposledy v roce 1928 – kolektivizaci provedl z Kremlu, týkala se 105mil. obyvatel
09. KRÁTKÉ OHLEDNUTÍ ZA SVTOVÝM HOSPODÁSTVÍM
Kolektivizace
Stalin: „zlikvidovat kulaky jako tídu“
politika vyhlazování 3 roky ped Hitlerovým pevzetím moci, 12 let ped tzv. „koneným ešením“
chudším rolníkm se doporuovalo, aby plenili domy vyvlastovaných kulak a poádali na n štvanice
brzy „kulak“ = jakýkoliv zemdlec aktivn se stavjící proti kolektivizaci, asto zoufalý odpor celých vesnic – obklíila je policie a vojenské jednotky pouívající metod, je pozdji detailn napodobil Hitler, byly obti bu postíleny na míst nebo nacpány do nákladních automobil k deportaci
„pravdpodobn nejrozsáhlejší a nejniivjší válené taení, které kdy stát podnikl
09. KRÁTKÉ OHLEDNUTÍ ZA SVTOVÝM HOSPODÁSTVÍM
Kolektivizace
Churchill: „Stalin mi lhostejn sdlil, e se vypoádal s deseti miliony sedlák“.
Podle nejhorších odhad bylo krom zabitých nebo popravených rolník transportováno 10 a 11 milionu lidí na sever a z nich tetina poslána do koncentraních tábor, tetina do exilu, tetina byla popravena nebo zemela na cest.
Umle vyvolaný hladomor – sedláci obilí radji pálili, ne aby je odevzdávali, rozbíjeli náadí, porazili 18 milionu koní, 30 milionu kus dobytka, 100 milionu ovcí a koz (2/3)
Stalin i pesto obilí vyváel do zahranií, aby zaplatil dováené stroje, hlavn pro válený prmysl.
V období kolektivizace a „likvidace tíd“ od roku 1929 do r. 1936 zemelo násilnou smrtí 10 milion mu, dtí a en…..
09. KRÁTKÉ OHLEDNUTÍ ZA SVTOVÝM HOSPODÁSTVÍM
Druhý ptiletý plán
brutální metody – podpora dlník, mládee a vesnické chudiny
direktivní plánování
1937 – státní sektor 99,1% národního dchodu, 99,8% prmyslové výroby, 98,5% zemdlské výroby
maloobchodní obrat – 100% státní podíl
slab rozvinutá zem
SR ped 2. svtovou válkou
v zemdlství evropský prmr (VB dvojnásobek produkce)
produktivity práce – Itálie stejná, VB, Švédsko dvojnásobek, nejpokroilejší zem 2-2,8x
hektarový výnos – 1,66t, evropský prmr 1,47t, Nmecko 1,97t
na 1 traktor pipadalo v evrop 1275ha pdy, v SR 1582ha, ve VB 247ha, v Nmecku 806ha)
obrat zahraniního obchodu na 1 obyvatele v SR index 100, Belgie-Lucembursko 360, VB 200, Nmecko 128, Francie 84, Itálie 46
09. KRÁTKÉ OHLEDNUTÍ ZA SVTOVÝM HOSPODÁSTVÍM
SR ped 2. svtovou válkou
na 1 osobní automobil 132 obyv., Francie 19, Nmecko 49, Itálie 103
prmrná délka ivota 53,5 roku
kojenecká úmrtnost 1,17
reálné mzdy oproti Praze – USA, Kanada, Austrálie 3-4x vyšší, Londýn 2x, Stockholm vyšší o 78%, Berlín o 46%, Víde, ím, Varšava o nco niší
národní dchod 14. v Evrop, 18. na svt
pomyslný pechod mezi vysplou a rozvinutou Evropou
09. KRÁTKÉ OHLEDNUTÍ ZA SVTOVÝM HOSPODÁSTVÍM
Dvody k poválené integraci
umonní spoleného trhu
ESUO
Paíská smlouva – 1951 (na 50 let)
Fr, Nm, Ita, Bel, Niz, Luc
od 1.1.2002 neexistuje
09. KRÁTKÉ OHLEDNUTÍ ZA SVTOVÝM HOSPODÁSTVÍM
EHS, Euratom
vytvoení spoleného trhu
Všechny smlouvy od 1967 Smlouvami o evropských spoleenstvích.
1968 – celní unie (v zemdlství pomaleji)
09. KRÁTKÉ OHLEDNUTÍ ZA SVTOVÝM HOSPODÁSTVÍM
Evropská Unie
Justice a vnitní bezpenost
Svtová banka
Tvoena Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj (IBRD) a Mezinárodní asociací pro rozvoj (IDA).
Zaloena v r. 1944 na Bretton Woodské konferenci v New Hampshire na pomoc obnovy zemí postiených válkou.
V souasné dob 185 len.
Zpoátku trní struktura – AAA status.
1960 – Mezinárodní asociace pro rozvoj – pomáhat nejmén rozvinutým státm (zejména aby se nepiklonily na stranu SSSR)
1968 – pímé zamení na odstraování chudoby
09. KRÁTKÉ OHLEDNUTÍ ZA SVTOVÝM HOSPODÁSTVÍM
Svtová banka - program
Mezinárodní mnový fond
pidruná organizace OSN
podporovat stabilitu mnových kurz
185 lenských stát
Literatura
Pavel Sirek – Hospodáské djiny a ekonomické teorie
Alexandr Solenicyn – Souostroví Gulag; Jeden den Ivana Dnisovie
Primo Levi – Je-li toto lovk
George Orwell – Farma zvíat; 1984
Art Spiegelman - Maus
Robert Merle – Smrt je mým emeslem
E. Fiedler, B. Siebertová, A. Kilian - Svdkové z továrny na smrt
R. Vrba - Utekl jsem z Osvtimi
J. Arad - Belzec, Sobibor, Treblinka
R. Glazar - Treblinka, slovo jak z dtské íkanky
S. Zámeník - To bylo Dachau
O. Kraus, E. Kulka - Noc a mlha
Y. Ternon - Genocidy XX. století
T. Kulišová - Malá pevnost Terezín
H. Amesbergerová, K. Auerová, B. Halbmayrová - Sexualizované násilí
D. Hájová – Ravensbrück
a mnoho dalších
Film
09. KRÁTKÉ OHLEDNUTÍ ZA SVTOVÝM HOSPODÁSTVÍM
Po osmi msících "phoney war", podivné války, kdy Francouzi sedli bez hnutí v Maginotov linii, se stalo, co kdekdo ekal: Nmci zahájili ofenzívu. Evropské zem padaly jedna po druhé pod dlouho pipravovanými bleskov provedenými údery nmecké válené mašinérie, na souši, na moi, pod moem a ve vzduchu: Dánsko, Norsko, Lucembursko, Belgie, Holandsko a v ervnu 1940 Francie. Hitler v Paíi tanil radostí nad úspchy, dosaenými v rekordn krátké dob revoluní, dosud neznámou válenou taktikou. Bylo to tak oslnivé, e Molotov jménem sovtské vlády jako jeden z prvních blahopál Hitlerovi k tomuto "skvlému výkonu nmeckých branných sil".
Anglie, kterou oddlovalo od nepítele pár kilometr lamanšského prlivu, zstala sama ve vojenském konfliktu, který se zdál u rozhodnut ve prospch osy. Jene, jak jednou ekl Churchill, tihle britští ostrované jsou zvláštní lidé: ím je nebezpeí vtší, tím jsou klidnjší; kdy je bezprostední, jsou odhodlaní; a kdy je smrtelné, jsou nezlomní. A opravdu: my, kteí jsme s Angliany a se Spojeným královstvím mli tu est bezprostedn a spolen proívat válené osudy, meme dosvdit, e tento lid si poínal píkladn staten a skromn zárove, inteligentn, ale také s humorem - to všechno v rámci pln fungujících demokratických institucí pod vedením vlády Jeho Velienstva, pi zachování všech základních svobod a obanských práv.
...
...
"Náš osud," vzpomíná Churchill, "závisel na vítzství ve vzduchu." Svým rozsahem dosud nevídaná nmecká letecká armáda byla pipravena k útoku z letiš podél celého belgického a francouzského pobeí prlivu: 2669 letadel, z toho 1361 bombardér. Bitva, která u pešla do válených anál jako Bitva o Británii, zaala 10. ervence 1940. Britská msta hoela pod jejich náporem, desetitisíce civilist zahynulo v troskách, britští stíhai mli velké ztráty, ale pevyšovali Nmce kvalitou svých stroj, výcvikem a odvahou. Luftwaffe nasadila do boj podstatnou ást svých sil; Londýn (bombardovaný nepetrit 57 nocí) pesto nepodlehl. Ponorková válka rovn nepinesla pedpokládané výsledky, take Führer musel nkolikrát odloit zahájení operace "Lvoun". Nakonec k ní nikdy nedošlo. V íjnu velká Bitva o Británii skonila, nálety ovšem pokraovaly, Nmci pouze zmnili taktiku: od soustedného masívního náporu k leteckým útokm na výdr - a do úplného vyerpání. "Vyerpání?! Ale koho?" komentoval Churchill s vyzývavostí jemu vlastní. Britský zbrojní prmysl nejene nebyl znien, ale pracoval dál plnou parou. Spojenecké operace v libyjské poušti byly úspšné. A tak v tom rozhodujícím roce 1940, kdy Británie po šest msíc sama odolávala nejvtší válené mašinérii všech dob a kdy vítzství nacist se zdálo na dosah ruky, osamlý ostrovní odprce vydrel a vytrval.
Pavel Tigrid – Kapesní prvodce inteliegentní eny po vlastním osudu