KRONIKA

Obec

Černá v Pošumaví

Díl VI.

Rok 2 0 1 5

Kronikář obce Starostka obce

Ing.František Záhora Irena Pekárková

~ 2 ~

ÚVODEM

VSTUP DO NOVÉHO ROKU SI JIŽ NEDOVEDEME PŘEDSTAVIT BEZ OHŇOSTROJE O PŮLNOCI

A PRŮBĚH ROKU BEZ TURISTŮ

~ 3 ~

Snímek z 27.března 2015 ukazuje nádherný pohled na okolí naší obce ve směru na Horní Planou a

vzdálené vrcholky šumavského pohoří

Černá v Pošumaví je ideální základnou pro cyklisty na lipensku a v pošumaví. Nachází se na historické křižovatce mezi Českým Krumlovem a Horním Rakouskem a mezi horním a dolním Lipenskem. Z Černé vycházejí cyklotrasy různých náročností, je dale možné je kombinovat s další dopravou: vlakovou, lodní, cyklovlekem a jedním ze tří přívozů. Kromě vodních sportů a cyklistiky děti v Černé rády tráví čas v Minizoo, REF letním kině, na minigolfu. Větší děti se mohou odvážit do lanového centra. Někteří ubytovatelé disponují dětským hřištěm ( Jestřábí II, Racek), Apartmány Vanesa a penzion u Méďů mají bazén. V celé oblasti Jestřábí je stanovena povinnost zajistit pohyb psů na vodítku. Jachtaři mají s 47 km² k dispozici největší vodní plochu v Čechách a česko-rakousko-německém pomezí. K dispozici je jim jachetní klub s jeřábem na 6 tun, jachetní klub a sousedící kemping Jestřábí I pravidelně pořádají regaty pro celou řadu tříd: Fireball, Laser, D-One, OpenCat, Tornado, Cadet, Evropa, 420 a další. V kempinku je možné zapůjčit různé druhy plachetnic, trimaránů, a kitů. Plachetnice smí používat motor pro vyjetí a zajetí do přístavů a pro případ nouze. Pro plachty nad 12m² je třeba kapitánský průkaz (VMP). Surfaři při západních a východních větrech upřednostňují start z pláže u dnes již ikonické školy, půjčovny a prodejny windsurfingu, přichází-li vítr více z jihu, je nejlepším místem na start kemping Jestřábí III a přilehlá pláž. Kitaři obvykle startují z veřejné pláže a kite centra na kempinku Jestřábí I. Prakticky každý rok zamrzá jezero a vytváří tak největší kluziště v ČR. Černou v Pošumaví prochází bruslařská dráha, která za příznivých podmínek spojuje obec s Horní Planou a měří 15 km. Údolní nádrž Lipno patří k velmi oblíbeným rybářským revírům, ročně přiláká okolo 11 000 rybářů z České republiky a okolo 2000 rybářů z ciziny. Rybářský revír Vltava 30 - 32 ÚN Lipno je obhospodařován Jihočeským územním svazem ČRS se sídlem v Boršově nad Vltavou.

/text převzat a zestručněn z Informačního centra v Černé v Pošumaví/

~ 4 ~

OBECNÍ ZÁLEŽITOSTI

NOVELA ZÁKONA O ODPADECH

S platností od 1.dubna 2015 nabyla účinnosti novela zákona o odpadech a to v oblasti nakládání s biologickým odpadem. Novela se týká především obce, která tím dostala povinnost postarat se o veškerý biologicky rozložitelný odpad v katastru celé obce. Naše obec se i před touto novelou určitým způsobem starala o ukládání biologického odpadu nejen na svých pozemcích, ale často zajistila odvoz i občanům. Pro občany to bylo mnohdy svízelné zajistit přepravu biologického materiálu do určeného prostoru ve starém lomu a vlastně tam ani neměli přístup. Na obr.je prostor ve starém lomu, kam se vozil biologický materiál, z kterého se připravoval kompost.

Proto se ukládal materiál do kontejnéru před firmou VPS Marek anebo v horším případě se uložil“jak to šlo“. Do tohoto kontejnéru se však ukládalo vše nepotřebné a třídění prováděli pracovníci služeb obce. Nyní se tedy musí obec postarat o to, aby všichni občané měli možnost tento materiál regulérně uložit. Proto se nejprve připravil již známý kontejnér, ale uvnitř v prostoru VPS Marek, do něho lze nyní ukládat pouze biologicky rozložitelný materiál. Jedná se o trávu, listí, větve, piliny, ale i o zbytky ovoce a zeleniny. Kontejnér se odváží do kompostárny a tak v něm nemůže a nesmí být nic kromě uvedeného, tedy žádné kosti nebo uhynulá zvířata, ale ani různý olej, obaly a jiné materiály. V červnu získala obec od Sdružení měst a obcí Jihočeského kraje ( SMOJK) pro občany

kompostér. Je to vlastně plastová popelnice o obsahu 240 l, která je právě velmi vhodná pro třídění bioodpadu v domácnostech.Popelnice mají z boku větrací otvory pro přístup vzduchu a jak jsem se sám přesvědčil vejde se tam poměrně mnoho materiálu. Všichni zájemci dostali od obce kompostér zdarma, pouze se sepsala smlouva o výpůjčce na dobu 5 let s tím, že pokud budou dodrženy všechny vlastnosti smlouvy, přejde popelnice do bezplatného vlastnictví občana. Obec má k dispozici celkem 100 ks biopopelnic, ke konci roku

2015 jich bylo rozdáno 75 kusů. Nádoba je tedy, jak z názvu vyplývá, vhodná k vlastnímu zkompostování odpadu ze zahrady a z kuchyně, občan si vyrobí vlastní kvalitní kompost k hnojení rostlin na zahradě. Samozřejmě, že ušetří i obci náklady za svoz odpadu. Ten, kdo však nekompostuje, připraví naplněnou nádobu v určených termínech ( zpočátku každý sudý čtvrtek a od 1.října vždy první čtvrtek v měsíci) k odvozu na stejném místě jako běžnou popelnici. Pro materiál plněný do kompostéru platí stejná zásada jako u kontejnéru obecního v areálu VPS Marek( viz výše). V této souvislosti se hodí poznamenat, že v letošním roce byla vyhlášena soutěž Miss Kompost o nejhezčí a nejzajímavější kompost. Soutěž je jak pro začátečníky, tak pro zkušené zahrádkáře, přihlásit je možno jakýkoliv kompost a nabízí se i výhry jako zahradní technika a poukázky na nádoby. Je to také i proto, že letošní rok byl vyhlášen OSN jako Mezinárodní rok půdy.

~ 5 ~

JAK TO BYLO A JE S ÚZEMNÍM PLÁNEM OBCE

Než se dostaneme k Územnímu plánu schvalovanému v roce 2015, podívejme se trochu zpět. Předchozí územní plán Černé v Pošumaví byl vydán 28.4 2009 a nabyl učinnosti dne 12.5.2009. Po necelých 3 letech platnosti tohoto územního plánu byl tento dne 11.5.2012 Krajským úřadem Jihočeskeho kraje zrušen rozhodnutím vydaným formou opatření obecné povahy(uvedena čísla rozhodnutí). V odůvodnění bylo uvedeno, že poslední etapou, která není zatížena vážnou procesní chybou je schválení zadání. Proto došlo k dohodě, že bude pokračováno v opětovném projednání územního plánu od etapy návrhu pro společné jednání podle § 50 stavebního zakona. Upravený návrh byl tedy zpracován v srpnu roku 2013 a v červnu 2014 veřejně projednán.Ovšem stanovisko Krajského úřadu jako nadřízeného orgánu ze dne 30.6.2014 upozorňovalo na nesoulad s jeho rozhodnutím. Prakticky se jednalo o návrh výstavby ŠED ( Šumavské elektrické dráhy) a zakreslení koridoru do územního plánu. Zde, jak je známo, nesouhlasila Obec Černá v Pošumaví s požadavkem Krajského úřadu, jelikož se jednalo o velmi exponovaná místa rekreační oblasti. Bylo proto rozhodnuto, že se pořídí dopravní studie, která prověří alternativní vedení ŠED právě mimo tyto prostory. K této studii však obec podala námitku, která nabyla účinnosti 6.ledna 2015. Krajský úřad se s problematikou dále zabýval a vydal dne 25.5. 2015 stanovisko, v němž požaduje, aby byl zpracován územní plán z hlediska vlivu na životní prostředí. Nový územní plán obce byl zpracován k 30.září 2015 a je velmi rozsáhlý a dotýká se všech oblastí života obce a jak se zdůrazňuje, plně respektuje priority územního plánování kraje pro zajištění příznivého životního prostředí. Návrh řešení ÚP byl posouzen z hlediska možných vlivů na životní prostředí a respektuje podmínky na ochranu zvláště chráněných území přírody a evropsky významných lokalit soustavy NATURA 2000 – CHKO Šumava, EVL Šumava, Ptačí oblast Šumava. Návrhem ÚP je respektována charakteristika krajinného prostoru. Předpokládá se s produkčním využitím zemědělských, lesních, vodních a vodohospodářských ploch. V řešeném území jsou stabilizovány pěší a cykloturistické trasy v krajině. V řešeném území jsou navrženy plochy pro cyklostezky. K návrhu ŠED územní plán uvádí shrnutí: Návrh uvažoval s vedením kolejové dopravy přímo k místům přepravní poptávky, tj. do center obcí a rekreačních letovisek. V oblasti Černé v Pošumaví tak sleduje pobřežní komunikaci z Jestřábí do centra obce. Proti tomuto řešení se zdvihl odpor majitelů nemovitostí dotčených územní ochranou budoucí tratě. Obec Černá v Pošumaví proto pořídila Dopravní studii alternativní trasy ŠED v úseku Jestřábí Jih – Černá v Pošumaví západ (05/2014), zpracovanou firmou IKP Consulting Engineers, s.r.o., která navrhuje upravit trasu tak, aby vedla ve vzdálenější poloze od břehové linie a nebyla v konfliktu s aktuálními záměry v území. Studie se zabývá řešením trasy od lokality Jestřábí po centrální náves Černé v Pošumaví u autokempu Na terasách. ALTERNATIVNÍ NÁVRH Podstatou návrhu obce Černá v Pošumaví je vedení trasy ve vzdálenější poloze od břehové linie v celé délce od Jestřábí po centrální náves. Jedná o posun trasy dále od zástavby Jestřábí, a to až o 69 m směrem na východ. Mění se i trasy přímo v obci a dále směrem na Hůrku k železniční stanici. Veškeré podrobnosti v Územním plánu Černá v Pošumaví – celkem na 143 stranách !

~ 6 ~

NEZAMĚSTNANOST V OBCÍCH V ROCE 2015

Celkem ve 46 obcích bývalého okresu Český Krumlov sleduje statistická správa, mimo jiného, i procento nezaměstnanosti. Výsledky pak zasílá každé čtvrtletí na jednotlivé obecní úřady. Zde se dozvíme kolik uchazečů o práci bylo vedeno u Úřadu práce a jaké to činilo procento z celkového počtu obyvatel. Tabulka ukazuje přehled za každé čtvrtletí a pro názornost uvádím i údaje vedlejších obcí:

- pořadí je určeno sestupně; na 1.místě je obec s nejvyšším % nezaměstnanosti

ČERNÁ V POŠ. HORNÍ PLANÁ FRYMBURK HOŘICE NA ŠUM.

OBYV.15-64 LET 571 1479 913 593

K 31.3 UCHAZEČŮ 51 124 93 63

% 8,93 8,38 10,19 10,62

POŘADÍ 17 24 15 12

K 31.7

OBYV.15-64 LET

UCHAZEČŮ 33 84 49 33

% 5,08 5,82 5,47 5,69

POŘADÍ 33 22 31 28

K 31.10

OBYV.15-64 LET

UCHAZEČŮ 33 81 58 37

% 5,99 5,61 6,48 6,38

POŘADÍ 23 26 18 19

K 31.12

OBYV.15 -64 LET

UCHAZEČŮ 56 135 76 49

% 9,98 9,28 8,49 8,10

POŘADÍ 39 37 34 31

TROCHU VÍCE KOLEM VODY

Cena vody stanovená na rok 2015 pro naší obec vodné - 22,83 Kč 26,25 Kč s DPH stočné - 25,41 Kč 29,22 Kč s DPH celkem - 48,24 Kč 55,48 Kč s DPH 15% Kvalita pitné vody Co je právnicky pitná voda ( vysvětlení z webu Čevaku,s.r.o.): „Pitná voda podle platné právní

úpravy je zdravotně nezávadná voda, která ani při trvalém požívání nevyvolá onemocnění

nebo poruchy zdraví přítomností mikroorganismů nebo látek ovlivňujících akutním,

chronickým či pozdním působením zdraví fyzických osob“.

Proto Čevak,s.r.o. pravidelně odebírá vzorky vody v našich vodojemech, aby byla zajištěna

kvalita pitné vody.

~ 7 ~

Kvalita pitné vody v naší obci podle jednotlivých parametrů v roce 2015:

PARAMETRY ČERNÁ BLIŽNÁ DOL.VLTAVICE MUCKOV LIMITNÍ HODNOTY celková

tvrdost v mmol/l

2,04 1,11 1,01 3,79 2 – 4 pH 7,7 7,5 6,6 7,2 6,5 – 9,5 dusičňany v mg/l

10 12 35 32 50 hořčík v mg/l

12 4,7 6,9 23,1 10 vápník v mg/l

62 36,7 29 114 30

Toto jsou základní parametry pro kvalitu pitné vody, měří se jich však více. Měření je prováděno na základě stanovené vyhlášky podle počtu obyvatel a množství odebírané vody. Zásobování pitnou vodou – podrobnější rozbor podle Územního plánu Černá v Pošumaví

Sídlo Černá v Pošumaví je zásobeno pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu. Na vodovod je napojena téměř celá zástavba, vč. objektů rekreace, autokempů a tábořiště Olšiny. Vodním zdrojem jsou studny podzemní vody o celkové vydatnosti 3.3 l/s v prameništích Slavkovice východně od obce a Plánička jihovýchodně od obce. Prameniště Plánička tvoří dvě pramenní jímky průměru 3.0 a 2.0m hloubky 2.0 a 2.5m s celkovou vydatností 1.3l/s. Prameniště Slavkovice tvoří kopaná studna průměru 2.0m a hloubky 6.6m s celkovou vydatností 2.0l/s. Prameniště mají vyhlášena ochranná pásma. Surová voda z obou pramenišť natéká do objektu čerpací stanice Černá – náves na severovýchodním okraji sídla (výkon 3.9 l/s, akumulace 28 m³, hygienické zabezpečení vody chlornanem sodným). Upravená voda splňuje požadavky na pitnou vodu. Z čerpací stanice je voda čerpána do vodojemů za spotřebištěm 1x 75m³ Starý a 2x 250 m³ Nový .Starý vodojem se v současnosti nevyužívá. Jako náhradní zdroj je veden studna s kapacitou 0.8l/s, průměru 1.0m a hloubky 2.0m u Lipenského jezera, která je v současné době odstavená. Vlastní vodní zdroje má sodovkárna – studny hloubky 1.1m s vydatností 3.6l/s. Vyhlášené ochranné pásmo II. stupně vnitřní a vnější tohoto zdroje zahrnuje území prameniště Plánička obecního vodovodu. Zásobování sídla pitnou vodou vyhovuje, a proto zůstane zachováno. Stávající vodovodní řad pro autocamping bude vyměněn. Prameniště Slavkovice je nutno odvodnit z důvodu značného podmáčení. Stav a kapacita výtlačného řadu z ČS do VDJ je nevyhovující, zejména v nižších částech sídla, kde dochází (i vlivem střídavých tlakových poměrů) k poruchám. Na vodovodní síti chybí II. tlakové pásmo, což má za následek nedostatek tlaku ve vyšších polohách a v dolních částech poruchovost přetlakem. Bližná

Sídlo Bližná je zásobené pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu a napojena je téměř celá zástavba. Zdrojem vody jsou 3 vrtané studny hloubky 26 až 35m o celkové vydatnosti 2.0l/s v prameništi Jestřábí jihozápadně od Bližné. Dalším zdrojem v prameništi je jímací studna s vydatností 0.9l/s. Zdroje mají vyhlášena ochranná pásma. Surová voda je po odkyselení v jímce (8m³, hladina 732,00m n.m.) čerpána společnou čerpací stanicí Jestřábí (1.65l/s a 81m) do dvou zemních vodojemů – 1x 50m³ Starý a 1x 100m³ Nový západně od sídla. Součástí obou vodojemů je hygienické zabezpečení vody chlornanem sodným.

~ 8 ~

Upravená voda splňuje požadavky na pitnou vodu. Do spotřebiště je voda přivedena gravitačně zásobním řadem. Samostatným zásobním řadem je z tohoto vodovodu zásobena také část Jestřábí. Dolní Vltavice

Sídlo Dolní Vltavice je zásobeno pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu. Na vodovod je napojena téměř celá zástavba. Původní vodovod byl vybudován v roce 1970. Vodovod byl ve špatném technickém stavu, nevyhovoval kapacitně ani kvalitou vody ve zdroji. Proto byla v roce 2003 realizována výstavba nového vodovodu. Zdrojem tohoto vodovodu je vrtaná studna DV-1 původního vodovodu na jižním okraji osady (hloubky 20m s vydatností 2l/s a povoleným odběrem 1.0l/s) a vrt DV-2 z roku 1994 na východním okraji osady (hloubky 62m s vydatností 0.8l/s). Zdroje nemají vyhlášena ochranná pásma, jejich stanovení bude do konce roku 2005. Do spotřebiště je voda dopravována po úpravě AT stanicí s akumulací 15m³ a s odkyselením v blízkosti původního zdroje. Vodovodní síť je převážně z litiny PE 63 až 90. Dalším zdrojem je vrt DV-3 s vydatností 1l/s, který není využíván a je zachován jako možná rezerva. Mokrá

Sídlo Mokrá je zásobeno pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu. Na vodovod je napojeno cca 70% zástavby. Zbylá část je zásobena z vlastních domovních studní. Vodovod byl vybudován v roce 1965 v rámci akce "Vodovod pro farmu Mokrá". Zdrojem vody je studna o vydatnosti 0.1 až 0.5l/s v prameništi na severním okraji osady. Studna nemá vyhlášeno ochranné pásmo, nachází se však v ochranném pásmu zdrojů pro obec Květušín. Surová voda je čerpána do vodojemu 1x 50 m³ západně od zdroje. V roce 1990 byl v blízkosti Mokré zřízen nový vrt HV-1 hloubky 50m o kapacitě 1.8l/s, který zatím není využíván. Jedná se o pitnou vodu použitelnou bez úprav. Muckov

Sídlo Muckov je zásobeno pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu. Na vodovod je napojena téměř celá zástavba. Vodovod byl vybudován v roce 1965. Zdrojem vody jsou 2 studny hloubky 2.0 a 7.4m na jihovýchodním okraji osady o celkové vydatnosti 0.35 až 0.68l/s. Zdroje mají vyhlášena ochranná pásma. Se studnou S1 je spojen objekt čerpací stanice o výkonu 1.33l/s, kterou je surová voda čerpána do vodojemu 1x 100 umístěného za spotřebištěm. Součástí čerpací stanice je hygienické zabezpečení vody chlornanem sodným. Plánička

Sídlo Plánička je zásobeno pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu. Na vodovod je napojeno cca 50% zástavby. Zbylá část je zásobena z vlastních domovních studní. Zdrojem vody jsou 2 kopané studny průměru 2m a hloubky 2.6m o celkové vydatnosti cca 0.5l/s v lokalitě Lesní Domky jihozápadně od sídla. Surová voda je čerpána výtlačným potrubím přímo do vodovodní sítě spotřebiště (severovýchodně) i do lokality hájenky (jižně). Zdroje nemají vyhlášena ochranná pásma. Jestřábí

Místní část Jestřábí, tj. hotel Jestřábí a cca 30% rekreačních objektů je zásobeno pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu. Zbylá část je zásobena z vlastních domovních studní. Vodovodní síť je z litiny a oceli DN 40 až 100 a je napojena z vodovodu Bližná, tj. z VDJ Bližná Nový jihovýchodně od Jestřábí a to přes redukci tlaku. Vodovod byl vybudován v roce 1985 v rámci posílení vodovodu Bližná.

~ 9 ~

Radslav

Chatová oblast Radslav je cca z 15% (tj. hotel SWING a cca 20 chat) zásobena pitnou vodou z hotelového vodovodu. Vodovod byl vybudován v roce 1990 v rámci akce "Vodovod a kanalizace pro školící středisko kádrů DV2 na Radslavi". Zbylá část sídla je zásobena z vlastních domovních studní. Zdrojem vody hotelového vodovodu jsou 2 vrtané studny HJ-1 a HJ-3 o celkové vydatnosti 0.29l/s. Zdroje mají vyhlášena ochranná pásma I a II. stupně. Surová voda z vrtů je čerpána do akumulace v objektu školícího střediska, v němž je současně umístěna AT stanice 4/10-2 (4-10l/s, 39-57m) a úpravna vody (písková filtrace a hygienické zabezpečení vody). U Baštýře

Chatová oblast U Baštýře nemá vybudovaný vodovod pro veřejnou potřebu ani jiný vodovodní systém. Zejména rekreanti používají ke svému zásobení vlastní soukromé studny. V chatové oblasti se s výstavbou vodovodu pro veřejnou potřebu neuvažuje. ZASÍLÁNÍ INFORMACÍ FORMOU SMS NA MOBIL

O všech důležitých akcích, které se v obci uskuteční, mohou dostávat občané informace prostřednictvím SMS zpráv přímo na svůj mobilní telefon. Obec jim tuto službu nabízí, stačí

se jen přihlásit na e-mailovou adresu obce anebo na její telefonní číslo a každý může být včas informován.“Esemesky“ jsou zasílány prostřednictvím služby GO SMS. Jedná se především o akce, které budou zásahem do života občanů, jako například odstávka elektrického proudu, odstávka vodovodu a další zásahy

do technické infrastruktury obce. Informace však budou občané dostávat i o kulturních akcích, které budou v obci probíhat. Je to dobrý počin nejenom pro ty občany, kteří nemohou slyšet místní rozhlas, ale i pro všechny ostatní, protože slyšitelnost místního rozhlasu není v některých místech obce dostatečná – viz dále! BEZDRÁTOVÝ OBECNÍ ROZHLAS Slouží k přenosu zvukových informací - aktualit a zpráv převážně místního významu v obcích a městech. V naší obci je zaveden již několik let nejen přímo v obci Černá, ale i ve všech osadách. Informace o veškerém důležitém dění v obci se prostřednictví této sítě mají dostat prakticky ke všem občanům. Jsou ovšem místa, kde to nefunguje a to buď není slyšet vůbec nic, anebo se reproduktory vzájemně překrývají, takže není slyšet také nic. Pravidelně se provádějí opravy, dlouho to však nevydrží a za čas se opravuje znovu. LIPNOCARD – KARTA HOSTA

Již delší dobu se v tisku, ale i v našem obecním Zpravodaji propaguje karta Lipnocard – karta plná zážitků.Všichni občané trvale žijící v obcích Svazu lipenských obcí mohou kartu získat za 50,-Kč a čerpat a využívat veškeré výhody vždy po celý rok. Karta platí vždy od 1.listopadu do 31.října následujícho roku.Standartní cena karty je 149

Kč pro všechny návštěvníky Lipenské oblasti, platí však po celých jižních Čechách.Kartu je

~ 10 ~

možno využít ve Skiareálu Lipno, u ubytovatelů v penzionech, ale i při návštěvě ZOO na Hluboké a v dalších zajímavých místech. Stačí jen kartu předložit a pak čerpat poskytované služby. Kartu je samozřejmě možné dobít na další roční období. MÁM POD ČEPICÍ To byl název tříměsíčního vzdělávacího kurzu, který skončil letos před Velikonocemi a v němž si celkem 12 žen a 8 mužů ověřovalo své znalosti a dovednosti na počítači. Někteří již pokročilejší, jiní začátečníci, se učili pracovat s internetem a e-mailem a s těmi nejdůležitějšími kancelářskými programy.

Kurz pořádala českobudějovická firma Attavena ve spolupráci se starostkou obce a účastníci se též naučili stahovat obrázky z fotoaparátu do počítače, upravovat obrázky a třeba je i poslat e-mailem. Z našich občanů jsme zde mohli vidět manžele Petra a Jiřinu Štěrbovi, manžele Ondřeje a Ludmilu Harazimovi, manžele Petra a Emu Kondýskovi z Dolní Vltavice, dále se zdokonalovala Hana Vajliková, Olina Homolková, Dana Foltová, Šárka Suchánková, Hana Záhorová, Miroslav Přibyl, Zdeněk Holub, Jan Rulíšek, Pavel Vrba a další.

Všichni účastníci absolvovali úspěšně celý kurz a získali potřebné osvědčení. Pan Petr Štěrba řekl na závěr: „ Projekt „Mám pod čepicí“ mne opravdu oslovil, díky jemu jsem zjistil, co všechno se s počítačem dá dělat a jsem za to opravdu rád“. Kurz byl pro účastníky bezplatný, neboť byl financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a ze státního rozpočtu. Kurz vedl lektor Jakub Lang ( na obr.), který byl s účastníky velmi spokojen a všechny chválil za jejich nadšení a přístup ke kurzu.

~ 11 ~

HOSPODAŘENÍ OBCE ZÁVĚREČNÝ ÚČET OBCE ZA ROK 2014 Rozpočet obce se do zápisu kroniky za daný rok nikdy nepodaří vepsat, jelikož financování je uzavřeno většinou v červnu následujícího roku. Proto vždy občas uvedu hospodaření za rok minulý, což je případ i letošního zápisu. Obec Černá v Pošumaví hospodařila v roce 2014 podle schváleného rozpočtu - neprovozovala hospodářskou činnost. Obec má zřízenu jednu právnickou osobu – příspěvkovou organizaci - Základní škola a Mateřská škola Černá v Pošumaví. Na rok 2014 byl schválen rozpočet s příjmy ve výši 23 000 000,- Kč, výdaji 21 377 000,- Kč a financováním – 1 623 000 Kč (přebytek rozpočtu). Během roku byl rozpočet upravován 4 rozpočtovými opatřeními. Celkem rozpočtované příjmy dosáhly výše 34 424 100,- Kč, výdaje 33 868 857,- Kč a financování -555 243,- Kč. Skutečné příjmy (po konsolidaci) činily 30 749 424,- Kč, tj. 99,86 % upraveného rozpočtu. Skutečné výdaje (po konsolidaci) dosáhly výše 30 194 180,- Kč, tj. 99,94 % upraveného rozpočtu.

Porovnání příjmů a výdajů za měsíc leden – prosinec 2014

Měsíc Příjmy Výdaje

Leden 1 476 190,33 1 665 585,29

Únor 1 215 645,13 1 661 354,49

Březen 2 429 238,74 1 422 578,36

Duben 5 193 261 24 2 761 595,45

Květen 2 436 689,56 2 655 275,26

Červen 4 351 949,64 4 007 024,63

Červenec 2 834 897,45 2 924 185,20

Srpen 2 242 652,47 2 886 444,56

Září 2 273 873,47 3 192 986,01

Říjen 1 943 506,42 2 296 578,92

Listopad 1 870 793,26 2 055 099,55

Prosinec 2 480 726,09 2 665 472,68

C E L K E M 30 749 423,80 30 194 180,40

DOTACE do rozpočtu obce za rok 2014 činily celkem 1.748.244,- Kč : z toho: - ze státního rozpočtu 516 470 Kč - vyčerpáno 500 893 Kč: z toho: Aktivní politika zaměstnanosti 374 000 Kč Neinvestiční dotace na JSDHO 90 470 Kč Na volby Senát, EP, Zastup.obce 52 000 Kč – vyčerpáno 36 423 Kč - od Jihočeského kraje 1 247 351 Kč – vyčerpáno 1 247 351 Kč: z toho: Na státní správu 148 100 Kč Na produkty a služby cestov.ruchu 34 340 Kč Udržení akceschopnosti JSDHO 11 000 Kč ( Jednotka sboru dobrov.hasičů obce) Oprava soc.zaříz.na pláži 70 000 Kč

~ 12 ~

Hospodaření v lesích 106 700 Kč Podpora kultury 20 000 Kč Podpora obnovy a výstavby VHI 767 181 Kč ( Vodohospodářská infrastruktura) Investiční dotace JSDHO 90 000 Kč Obec poskytla v roce 2014 některým žadatelům neinvestiční příspěvky: SDH - 20 000,- Kč na běžné provozní výdaje TJ - 120 000,- Kč na běžné provozní výdaje, akce pro děti a dospělé Jihočeská hospodářská komora - 4 000,- Kč podpora informování místních podnikatelů Bedřich Hájek - 5 304,- Kč na provoz pojízdné prodejny Obč. sdr. Centrum A. Stiftera - 5 000,- Kč na běžné provozní náklady Obč. sdr. pěv. sbor Musica Viva - 7 000,- Kč na běžné provozní náklady Taneční skupina Sarah - 3 000,- Kč na běžné provozní náklady Domov důchodců H. Planá - 50 000,- Kč na běžné provozní náklady HL SOLUTIONS - 10 000,- Kč na organizace závodu Junák svaz skautů a skautek - 12 000,- Kč na činnost Myslivec sdruž. Černá v P. - 30 000,- Kč na činnost MUDr. Smítková - 3 000,- Kč na provoz ordinace Český svaz včelařů - 5 000,- Kč na běžné provozní náklady

Stav na účtech obce k 31. 12. 2014

ČSOB-Pošt.spořitel., běžný účet 331 805,36 Kč

Komerční banka, běžný účet 1 367 528,88 Kč

Komerční banka, FRB 791 563,69 Kč

Komerční banka, sociální fond 22 329,52 Kč

Hypoteční banka, účet splátkový 13 510,92 Kč

ČSOB, účet splátkový 565 685,07 Kč

Česká národní banka 2 428,97 Kč

Celkem 3 094 852,41 Kč

ČSOB, účet cenných papírů 1 061 430,17 Kč

Stav úvěrů a půjček k 31. 12. 2014

Úvěr Hypoteční banka 684 187,38 Kč

Úvěr ČSOB 6 309 500,00 Kč

Celkem 6 993 687,38 Kč

Obec má zřízeny tyto peněžní fondy:

Sociální fond stav k 31. 12. 2014 22 329,52 Kč Fond rozvoje bydlení stav k 31. 12. 2014 791 563,69 Kč V roce 2014 nebyla poskytnuta žádná půjčka.

Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření obce za rok 2014

Přezkoumání hospodaření provedla firma PLAN CONTROL s.r.o., Český Krumlov.

~ 13 ~

Závěr zprávy: Byly zjištěny chyby a nedostatky, které nemají závažnost nedostatků uvedených pod písmenem c) zákona 420/2004 Sb. § 10 odst. 3. NÁVRH ROZPOČTU NA ROK 2015

Jedná se o závazné ukazatele, které byly zpracovány v souladu s rozpočtovými pravidly územních rozpočtů ze dne 16.12.2014. PŘÍJMY CELKEM - 29 400 500 Kč – z toho některé vybrané příjmy:

3 200 000 Kč - bytové hospodářství

1 400 000 Kč - cestovní ruch

840 000 Kč - komunální služby

200 000 Kč - odvádění a čištění odpadních vod

180 000 Kč - vnitřní obchod

140 000 Kč - sběr a svoz komunálních odpadů VÝDAJE CELKEM - 29 400 500 Kč – z toho některé vybrané výdaje:

5 847 000 Kč - činnost místní správy

4 798 000 Kč - bytové hospodářství

2 280 000 Kč - péče o vzhled obce a veřejnou zeleň

2 220 000 Kč - odvádění a čištění odpadních vod

1 638 000 Kč - základní školy

1 055 000 Kč - sběr a svoz komunálních odpadů

1 049 000 Kč - celkově na kulturu, památky, knihovna, tradice

Rozpočtový výhled 2015 – 2019 Výhled rozpočtu na dané období byl schválen na 15.zasedání zastupitelstva obce dne 21.prosince 2015.

ROK PŘÍJMY CELKEM V KČ VÝDAJE CELKEM V KČ HOTOVOST KONCEM ROKU V KČ

2015 28 965 000 28 965 000 2 365 000

2016 29 465 000 29 465 000 2 365 000

2017 30 665 000 30 665 000 2 365 000

2018 32 765 000 32 765 000 2 365 000

2019 33 865 000 33 865 000 2 365 000

NÁVRH ROZPOČTU NA ROK 2016 Před koncem roku 2015 byl zpracován návrh rozpočtu na rok 2016, v němž jsou stanoveny plánované příjmy ve výši 26 485 000 Kč a ve stejné výši i plánované výdaje. Závazné ukazatele byly schváleny zastupitelstvem obce na 15.veřejném zasedání dne 21.prosince 2015.

~ 14 ~

PŘEHLED DOTACÍ POSKYTNUTÝCH OBCI V ROCE 2015

ÚČELOVÁ DOTACE ZE STÁTNÍHO ROZPOČTU PŘIDĚLENO I VYČERPÁNO V KČ Aktivní politika zaměstnanosti 400 571 Operační program zaměstnanosti 225 000 Neinvestiční dotace na JSDHO 26 556,80 Program péče o krajinu 157 314 Na zateplení budovy Obecního úřadu 112 115 Na zateplení budovy Obecního úřadu 1 633 610,75 OP VK – šablony ZŠ 251 942 Rekonstrukce ČOV Bližná 1 153 000

Celkem ze státního rozpočtu 3 960 109,55

ÚČELOVÁ DOTACE Z JIHOČESKÉHO KRAJE PŘIDĚLENO I VYČERPÁNO V KČ Dotace na státní správu 149 400 Na naučné stezky 114 000 Na udržení akceschopnosti JSDHO 21 000 Pro garáže pro hasící techniku 320 000 GP – Podpora kultury – divadlo pro děti 20 000

Celkem z rozpočtu Jihočeského kraje 624 400

ÚČELOVÁ DOTACE OD STÁTNÍCH FONDŮ PŘIDĚLENO I VYČERPÁNO V KČ Lesnická technika 27 788 Lesnická technika 83 362 Zateplení budovy Obecního úřadu 96 094,75 Zateplení budovy Obecního úřadu 6 595 Celkem ze státních fondů 213 839,75

Z následujících tabulek můžeme vyčíst, že celkově největší dotace byly poskytnuty na zateplení Obecního úřadu ( 1 848 415 Kč), dále pravidelná pomoc při zajištění politiky zaměstnanosti v obci ve spolupráci s Úřadem práce ( 625 571 Kč), dále pro výstavbu garáže pro hasící techniku a podpora na udržení akceschopnosti Jednotky dobrovolných hasičů (367 557 Kč - garáž 320 000 Kč). Obec dále získala dotaci ve výši 271 314 Kč na výstavbu a udržování nově vzniklých Naučných stezek a pro program udržování krajiny. Zde byla provedena výsadba ovocných stromů podél cesty od bývalé budovy školy v Muckově – Bednářích ve směru na Vyžbohy. Dotace pro Základní a Mateřskou školu byla poskytnuta z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost ve výši 251 942 Kč, z čehož mohly děti navštívit Anglii. Dotace na státní správu činila 149 400 Kč a na lesní techniku 111 150 Kč. Za to obec zakoupila pro své potřeby v lesním hospodářství nový štěpkovač. Nakonec byla poskytnuta dotace ve výši 20 000 Kč na kulturu, z čehož mohly být financovány pravidelné úterní pohádky pro děti v Letním kině.

~ 15 ~

FINANČNÍ PŘÍSPĚVKY OBCE NA ROK 2015

Na svém zasedání dne 26.ledna 2015 schválilo zastupitelstvo obce poskytnutí finančních částek pro činnost a provoz některých firem a organizací. příspěvek na Skibus, který provozuje LIPENSKO,s.r.o. - 30 000 Kč příspěvek na turistický bus, provozuje DML o.p.s. - 20 000 Kč příspěvek na Centrum Adalberta Stiftera H.Planá - 5 000 Kč příspěvek pro pěvecký sbor Musica Viva H. Planá - 7 000 Kč příspěvek Yacht klubu z.s. Černá v Pošumaví - 50 000 Kč

( pořádá Mistrovství v jachtingu) příspěvek pro Junák – svaz skautů Velešín, skupina Černá v Pošumaví – schváleno na

zasedání dne 16.prosince 2014 - 12 000 Kč Na zasedání dne 20.dubna 2015 schválilo zastupitelstvo obce další finanční prostředky. příspěvek na extr.běžecký závod HL.Solution s.r.o. - 30 000 Kč příspěvek na činnost Český svaz včelařů H.Planá - 5 000 Kč příspěvek na činnost taneční skupině Sarah - 3 000 Kč příspěvek pojízdné prodejně do Mokré a Muckova - 5 304 Kč

Na 12.zasedání dne 14.září 2015 zastupitelstvo schválilo příspěvek pro Domov důchodců v Horní Plané - 40 000 Kč

Na 13.zasedání dne 19.října 2015 zastupitelstvo schválilo příspěvek jako dar Svazku lipenských obcí na vypracování „Strategie rozvoje Lipenska ve výši

- 35 000 Kč Na 14.zasedání dne 23.listopadu 2015 zastupitelstvo schválilo dotaci pro LIPENSKO,s.r.o. doprava Černá – Lipno - 25 000 Kč dar Jihoč.centru pro zdravotně postižené Č.Krumlov - 500 Kč

Na 15. zasedání dne 21.prosince zastupitelé schválili poskytnutí finančních prostředků již na rok 2016

jednorázovou dotaci Yacht klubu Jestřábí, z.s., která bude poskytnuta na extrémní

závod „Lipno Ice Maraton“ - 30 000 Kč jednorázovou dotaci z rozpočtu Smíšenému pěveckému sboru Musica Viva, z.s. na

její činnost - 12 000 Kč jednorázovou dotaci Mysliveckému spolku Černá Hora z.s. Černá v Pošumaví na její

činnost - 30 000 Kč jednorázovou dotaci z rozpočtu obce spolku JUNÁK – Český skaut z.s. Černá

v Pošumaví na jejich činnost - 12 000 Kč PŮJČKY Z FONDU ROZVOJE A BYDLENÍ Zastupitelstvo obce schválilo poskytnutí dvou půjček z FRB – jednu ve výši 150 tis.Kč na rekonstrukci podkroví a druhou ve výši 40 tis.Kč na nový kotel na pevná paliva. U obou půjček je stanoven úrok 3% a doba splatnosti 4 roky.

~ 16 ~

HODNOTA MAJETKU OBCE Zastupitelstvo obce se na svém 7.zasedání dne 20.dubna 2015 seznámilo se stavem majetku obce a vzalo na vědomí hodnoty majetku v jednotlivých předešlých létech, především ve vzahu k jeho navýšení. Celková hodnota obecního majetku k 31.12.2015 činila:

247 362 087 Kč

DOMY A BYTY VE VLASTNICTVÍ OBCE Celkově obec vlastní 97 bytů, z toho je 93 bytů / bytových jednotek/ v 8 bytových domech a 4 bytové jednotky jsou ve 2 domech s víceúčelovým využitím.

MÍSTO Č.P. SLOŽENÍ Černá 9 7x 1+2;

1x 1+1

Černá 17 7x 1+2; 1x 1+3

Černá 19 5x 1+3;

2x 1+2; 2x 1+1

Černá 21 4x 1+4;

6x 1+3; 1x 0+2; 1x 1+1

Černá 25 8x 1+2;

1x 1+1

Černá 36 7x 1+2; 21x 1+1

Mokrá 5 2x 1+3;

2x 1+2; 3x 0+1

Bližná 2 2x 1+3;

5x 1+2; 1x 1+1

Černá 46 1x 1+3 Obecní

úřad Černá 30 1x 3+1; 2x 2+1; 1x 1+1

Informační centrum Bližná 8 2x 1+3;

1x 1+1 Prodejna

OBECNÍ LESY VE ZKRATCE Obec obhospodařuje lesy na ploše necelých 400 ha a má k tomu samostatného lesního specialistu Ing. Libora Ošťádala, který koordinuje pěstební a těžební činnost. Je vypracován lesní hospodářský plán, který se zaměřuje na zpracování nahodilých těžeb a na potřebnou ochranu lesa. Na nové osázení přispívá svou dotací ve výši kolem 120 tisíc Kč Krajský úřad. Co se týče těžby v lese, tak se v daných možnostech nabízí k prodeji palivové dřevo, většinou o délce 2 metry a minimálně i samovýroba dřeva. Během roku obec v inzerátu nabízela svým občanům možnost zakoupení dřeva z obecních lesů. Dřevo bylo připraveno v hromadách o délce 2 metry, zájemci kontaktovali lesního hospodáře. Cena za 1 metr byla stanovena na 575 Kč. Dopravu si však každý musí zajistit a uhradit sám. Celkem byly, dle starostky obce, příjmy z obecních lesů za rok 2015 ve výši kolem 6 milionů Kč a výdaje kolem 3,5 milionů Kč.

DATUM HODNOTA V KČ

k 1.1.2010 207 711 859

k 31.12.2010 215 613 360

k 31.12.2011 223 741 435

k 31.12.2012 229 470 977

k 31.12.2013 248 257 901

k 31.12.2014 253 470839

NAVÝŠENÍ 47 981 101

ÚBYTEK 2 222 120

~ 17 ~

VEŘEJNÝ ŽIVOT V OBCI MASOPUSTNÍ KOLEDA JIŽ ČTVRTÝM ROKEM V sobotu 7.února 2015 se uskutečnil v naší obci již 4.ročník novodobé masopustní taškařice, při které prochází maškarní průvod celou obcí. Není to pouze průvod masek , obcí prochází růžičková koleda, kterou tvoří hejtman, rychtář, konšelé a ostatní účastníci. Stejně jako v předchozích ročnících požádal hejtman Dominik Čerkl paní starostku Irenu Pekárkovou o povolení vstoupiti do obce slovy: Vážená paní starostko, pěkné pozdravení Vám od všech vyřizujeme a ptáme se, zda můžeme do vaší obce vstoupiti a na jeden nebo dva, či spíše tři sudy piva si vykoledovati. Za všechny vám ručíme a prosíme o laskavé povolení a zda by jste k nám pak mohla přijíti, abychom Vám dali připíti“. Starostka samozřejmě povolení dala, ale bedlivě zjišťovala, zda jsou všichni masopustních zvyků znalí a řádně masopustně oblečeni, aby nedělali Masopustu ostudu. Sama letos oblékla kostým v patřičném stylu, prostě renesanční starostka. To již byla připravena dechová kapela Šumavanka a začaly první tanečky před Obecním úřadem. Nejprve pro naší krásnou obec, pak pro paní starostku a nakonec pro budoucí koledníky, kteří budou v této tradici pokračovat. Pak se již celý průvod za doprovodu hudby a pod taktovkou hlavního organizátora Jiřího Daňa vydal koledovat k prvnímu domu.

Letošní masopustní rej navštívila i Lipenská televize Cesty krajem, které kromě starostky obce, poskytl rozhovor i hejtman Dominik Čerkl. V souboru vlastních masek jsme viděli i „konkurenční televizi“. Program byl odvysílán v Lipnožurnálu v 6.dílu. Jedna z účastnic a organizátorek masopustní koledy Pavlína Pártlová k průběhu říká:„Snažili jsme se opět obejít všechny domy v naší obci, jestliže jsme někoho vynechali a tím Vás urazili, tak se velice omlouváme.Opět musíme poděkovat hlavně vám všem spoluobčanům, za vaše přivítání a pohoštění (i finanční příspěvky). Uvědomujeme si, jakou práci Vám musela dát příprava všech těch dobrůtek, co jste pro nás připravili a nakonec to mohli posoudit i ti, kteří byli na večerní zábavě, protože koledou od vás byli pohoštěni. Bez vás by Masopust ani nemohl být a doufáme že, se vám líbil a užili jste si ho alespoň tak, jako my“. Obyvatelé obce si na tuto tradici rychle zvykli a příchod celého průvodu očekávali s patřičným občerstvením. Před každým domem pak koledníci zatančili kolečko, hejtman vyzval „hospodáře“,aby si vybral oblíbenou písničku, kterou mu pak hudba zahrála. Tancmajstři pak vyzvali k tanci hospodyni a střapáči vyvedli příslušníka mužského pohlaví.

~ 18 ~

Těmto střapáčům, v podání Pavlíny Pártlové a Evy Strnadové, jejich čest velela u každého domu provést nějakou nepřístojnost. Vynášely tak nejen popelnice, ale i další hospodářské náčiní kousek za dům, ať má pak majitel nějakou práci. Ovšem pomáhal jim v tom i Masopust, v podání Boženky Opelkové. Každý rok se v průvodu objevují nové masky. Bylo tomu tak i letos a tak jsme viděli spoustu vtipných a rozverných masek. Viděli jsme nejen boxera a smrtku, ale především „Ťulda“ (uprostřed obrázku) byl velice roztomilý a vyvolával nejen úsměv na tvářích přihlížejících, ale mnohdy i přímo salvu smíchu.

Průvod, který začal u Obecního úřadu v 8 hodin ráno, se po průchodu celou obcí, opět v 16.30 hodin vrátil před úřad, kde starostce oznámil ukončení s dotazem, zda nebyly nějaké stížnosti na chování koledujících. Masopustní veselí bylo zakončeno večer na místním sále od 18 hodin masopustní zábavou, kde pokračovala dechová hudba Šumavanka a od 21 hodin skupina Slackers.

~ 19 ~

Na závěr letošního ročníku masopustních hrátek dávám opět slovo Pavlíně Pártlové: „Děkujeme všem “maskám“, které nás doprovázely a doufáme, že si to také užily a příští rok do toho zase s námi půjdou a připojí se i další. Děkujeme Jeníkovi Daňovi a Niki Slámové, kteří po celou dobu tahali a starali se o náš vozíček s koledou. A také našim příslušníkům policie, Martinu Kozovi a Danielovi Pártlovi a maskám, které nám zastavovali silniční dopravu, občas s nasazením života, a zajistili nám tím finanční přínos, který jsme potřebovali na naše výdaje a děkujeme našim dvěma dělostřelcům Karlovi Vrbovi ml. a Karlovi Vrbovi nejml. Děkujeme firmě Volfi VOK za finanční příspěvek. Děkujeme všem, kteří věnovali výhry do tomboly na večerní zábavě. Děkujeme naší paní starostce Ireně Pekárkové (která si to tento rok snažila užít s námi) a paní Věře Daňové za podporu a účast. Děkujeme pánům muzikantům, že s námi měli trpělivost a vydrželi s námi až do konce průvodu a tentokrát se s námi pozdrželi i na sále a doprovázeli nás i Vás až k zastřelení masopusta. Paní Heleně Strnadové a Věře Fikarové za upečení koblížků (pro naši policii, aby bylo co dávat do aut, která staví). A samozřejmě nesmím zapomenout na naši masopustní koledu díky - Božence Opelkové, Dominiku Čerklovi, Petru Němcovi, Václavu Malému, Janu Fikarovi, Lukáši Bruhovi, Lukáši Kozovi, Jirkovi Prennerovi, Evě Pražákové a našemu výběrčímu Jirkovi Daňovi. Letos se opět chceme podělit o fin. příspěvky a proto darujeme škole v Černé v Pošumaví 2 000,- Kč a školce v Černé v Pošumaví 2 000,-Kč. Ještě jednou Vám všem velký dík, a doufáme, že příští rok si to zase všichni společně užijeme“.

Čtvrtý ročník skončil, ať žije ročník pátý! STAVBA OBECNÍ MÁJKY Letos opět, již tradičně, jsme přihlíželi stavbě obecní májky v prostoru za „sododomky“ vedle hasičárny. A rovněž, jako vždy, to byla záležitost Sboru dobrovolných hasičů ve spolupráci s obcí. Termín je samozřejmě předem známý – 30.duben – tentokráte již od 15.hodin začal program spíše pro děti, které se zde mohly dostatečně vyřádit při hudbě oblíbeného Pepy Maxy. Ten celý program až do 17. hodiny moderoval a vedle písniček pořádal pro děti řadu zábavných a naučných soutěží.

Ještě před třemi dny rostla budoucí májka v obecním lese, hasiči strom porazili, přivezli, odkornili a připravili k pentlení a výzdobě. Toho se ujaly větší děti spolu s přítomnými dospělými a hasiči již začali připravovat jámu pro postavení a ukotvení vyzdobené máje.Májka byla tentokrát postavena mnohem dříve než v avízovaných 17 hodin, takže mnoho lidí, kteří přišli na tuto hodinu, již proces výstavby neviděli.

~ 20 ~

Pod pergolou dále pokračovala zábava a soutěže malých i větších dětí s Pepou Maxou a tentokrát se celým programem prolínal i rej malých a velkých čarodějnic. Na louce již byla připravena hranice dřeva, později podpálena – a začala Filipojakubská noc, noc pálení čarodějnic. Místní hasiči měli na grilu stále připraveny špekáčky, o které byl velký zájem.

~ 21 ~

Asi od 17.30 hodin začal večerní zábavný program, hudbu zajišťovala skupina JZD ( Jirka a Zuzka duo) z Přední Výtoně, kteří u nás vystupují již po několikáté.

Odpoledne a v podvečer bylo celkem příjemné počasí a tak lidé trávili tyto chvíle posezením venku a teprve později se přemístili pod pergolu anebo přímo dovnitř do klubovny. Občerstvení bylo v dostatečné míře, hudba vyhrávala, na parketu se tančilo, celkově byli přítomní spokojeni.

KÁCENÍ OBECNÍ MÁJKY Obecní májka se stavěla na různých místech již dávno v minulosti a tradičně to býval úkol hasičů. Podívat se na to přišlo několik občanů a při kácení májky za měsíc, už prakticky byli přítomni pouze hasiči. Od doby výstavby pergoly u nové hasičské zbrojnice jsou obě tyto akce celoobecním setkáním, hasiči jsou stále garantem a vykonavatelem stavby i pokácení. I v tomto roce přihlížela řada občanů tomu, jak se Jiří Soustružník zhostil úkolu dostat májku na zem. Pak již se sběhly zejména děti k odstrojení májky, samotná kláda byla rozřezána a později si ji odvezl občan, který ji vyhrál v pořádané dražbě před začátkem kácení.

~ 22 ~

Akce proběhla 30.dubna a již od 15 hodin byl připraven program pro děti, které pod taktovkou Pepy Maxy nejen tancovaly na reprodukovanou hudbu, ale též prováděly různé úkoly, za což pak byly odměněny. Více je uvedeno v zápise o Dětském dni.

Na 17.hodinu byla připravena akce kácení májky, hasiči ji však, pod vlivem možného zhoršení počasí, pokácely dříve. Počasí však vydrželo, dokonce vykouklo i sluníčko a tak mohla začít zábava při hudbě Rostislava Veselého z Vyššího Brodu.Jako vždy při každé akci u hasičárny, byly připraveny i opékané špekáčky a nápoje, co hrdlo ráčí, ty si však musel každý koupit. Není nutno zdůrazňovat, že vládla dobrá nálada až do pozdních nočních hodin. DĚTSKÝ DEN U HASIČÁRNY Každoroční program pro děti připravuje řada místních i dalších firem a organizací a koná se v poslední době většinou na pláži. Letos se však Dětský den přidružil k oslavě Kácení obecní májky, takže se vše odehrávalo odpoledne 30.května 2015 na travnatém palouku a na hladině rybníka vedle pergoly u hasičské zbrojnice. Základní a Mateřská škola spolu s obcí připravily několik zábavných her, kde si jednotlivé děti, od těch úplně nejmenších, mohly vyzkoušet své znalosti a dovednosti. Tak např. probíhalo házení míčků do koše, chození na chůdách, chození po prkně, které bylo položeno na kulatém špalku, děti si vyzkoušely střelbu z luku a ti úplně nejmenší se vydováděly na skákacím hradu.

Největší zájem však projevovaly děti o ukázky, které jim předvedli členové Vodní záchranné služby z Dolní Vltavice, naši hasiči jim ukázali motorový člun a udělali s dětmi projížďku po vodě.Příslušníci Policie ČR zde měli k prohlédnutí některé zbraně a potřebné pomůcky, prohlédnout si děti mohly policejní auto.Celý program uváděl Pepa Maxa.

~ 23 ~

SLAVNOSTI OBCE Pod názvem Pošumavské slavnosti se letos 27.června sešli již po osmé občané naší obce, spolu s přítomnými turisty, pod postaveným stanem, aby se pobavili po celé odpoledne a večer bohatým programem. Pod stanem tentokrát museli strávit větší část dne, neboť deštivé počasí neumožnilo takový pobyt venku, na jaký jsme byli zvyklí. Rovněž i počet stánků venku byl tentokrát minimální. Oproti jiným létům měly však svůj stánek děti ze Základní školy, kde nabízely k prodeji např. vlastnoručně vyrobené svícny, záložky a ozdobné kolíčky, aby tak vydělaly nějaké peníze pro školu. Začínáme s Pepou Maxou U nás všem známý a oblíbený konferenciér Josef Pepa Maxa převzal řízení celého odpoledního bloku na svá bedra a začal s různými soutěžemi pro děti a diskotékou, kde se všichni vyřádili.

V pořadu samozřejmě vystoupily děti z Mateřské i základní školy, které se svými učitelkami nacvičily taneční kreace, které obdivovalo velké množství návštěvníků.

V pořadu nechybělo taneční vystoupení děvčat Žabiček z kroužku vedeného Mgr. Annou Polákovou ani pravidelná pohádka pro děti

~ 24 ~

Pepa Maxa organizoval i všechna další vystoupení, všechny účinkující si vlastně sehnal sám, ať již se jednalo o folklorní soubory, lidovou hudbu Dudlajda i večerní program, který zprostředkovala jeho vlastní kapela.

Pošumavské slavnosti, i přes částečně nepříznivé počasí, se vydařily

~ 25 ~

HUDEBNÍ VEČERY POD PERGOLOU Každý rok organizuje obec Černá v Pošumaví spolu s místní jednotkou dobrovolných hasičů letní večery v příjemném prostředí pergoly u hasičské zbrojnice. Během července a srpna se zde vystřídají kapely a hudební skupiny z regionu.

Začátky bývají většinou v 19 hodin, vstupné je zdarma a pro řadu občanů naší obce je to příležitost nenuceně se pobavit v příjemné atmosféře hudby a tance.

Na obrázcích je plakát jednotlivých akcí a skupina MAXA BAND A JZD /Jožka a Zuzana/ Přední Výtoň

PRALESNÍ LIGA V ČERNÉ JIŽ POŠESTÉ

V sobotu onoho srpnového dne odpoledne bylo celkem slušné, teplé počasí, když se sjely jednotky hasičských sborů z okolí k zábavnému zápolení s hadicemi, do naší obce. Celkem pět mužstev mužů z Hořic na Šumavě, Frymburku, Perneku, Přední Výtoně a z naší obce závodilo o nejlepší časy.

~ 26 ~

Disciplíny ke splnění byly stejné jako v předchozích ročnících, t. především sání hadičkou piva, vody či limonády, pak rychlé nastartování stříkačky, napojení hadic a nasměrování na cíl. Ženy utvořily tentokrát pouze tři družstva, z Přední Výtoně, z Loučovic a naše ženy.Bohužel výsledky tentokrát nebyly k dispozici u žádné kategorie, ale to vůbec nevadí. Nebylo cílem dosahovat rekordní časy, ale trochu se procvičit v hasičské dovednosti zábavnou formou a pak se vlastně spolu zase setkat a popovídat. Tentokrát se soutěže zúčastnili i ti nejmenší hasiči a to z Hořic. Ti také měli největší úspěch u okolostojících diváků.

VYHLÍDKOVÝ BĚH KOLEM ČERNÉ V sobotu 3.října uspořádala naše obec prakticky 1.ročník běžeckého závodu nazvaný – Vyhlídkový běh kolem Černé. Trať dlouhá 18,1 km byla vedena po katastru obce v místech s vyhlídkou na Lipenské jezero i vzdálenější šumavské kopce. Většinou se běželo po asfaltových silnicích, zčásti však i terénem. Závodníci se předem nahlásili, aby bylo možno zajistit jednak ubytování a vše potřebné (sprchy, šatny, občerstvení na trati apod.)

Sraz závodníků byl v prostoru u kostela, kde se seznámili s trasou závodu a ve 13 hodin byl běh odstartován.Startovné činilo 150 Kč na místě a 100 Kč poslané předem.

~ 27 ~

Na obrázku běží závodníci kolem vyhlídky na Radslavi, dále je občerstvovací stánek v blízkosti kamenolomu a posléze u muckovských jeskyň. Běželo se v několika kategoriích – muži do 40 let, muži 40 – 49 let, muži 50 – 59 let, muži 60- 69 let, juniorky, ženy 30 – 34 let a ženy 35 – 39 let. Celkem se závodu zúčastnilo 18 běžců.

Na vítěze čekaly věcné i finanční ceny, které jim po skončení závodu předala pod pergolou u „hasičárny“ starostka obce Irena Pekárková. V nejlepším čase 1:21:16 hod. zaběhl 50ti letý Milan Holický z Pardubic, nejstarším závodníkem byl Václav Svoboda z Č.Budějovic, ročník 1949, který byl na trati 1:33:33 hod. Za závod organizačně zodpovídala Dagmar Kasalová. PODZIMNÍ VÍTÁNÍ DĚTÍ Malí občánci se v naší obci vítají většinou dvakrát ročně – na jaře a na podzim. Letos se, vzhledem k nedostatku dětí uskutečnilo vítání pouze na podzim a to 10.října 2015 v obřadní síni Obecního úřadu.

Starostka obce Irena Pekárková za přítomnosti členek Sboru pro občanské záležitosti přivítala do řad občanů naší obce šest dětí. Přivítáni byli: Miroslav Thon, Natalie Vlásková,Dominik Somor,Tomáš Valnoha, Rozálie Svobodová a Alfréd Neumann. Krátké vystoupení připravily děti z místní MŠ a ZUŠ, miminka dostala drobné dárky a finanční odměnu, která činí 5 000 Kč.

~ 28 ~

SVATÝ MARTIN DO MATEŘINKY NEPŘIJEL – DĚTI MĚLY KONĚ VLASTNÍ Svatý Martin k nám měl podle pranostiky přijet 11.listopadu. Jenomže počasí v tento den mu to nedovolilo. Svítilo totiž sluníčko a teplota se pohybovala odpoledne kolem 14° C. Dětem a učitelkám, spolu s rodiči, to však vůbec nevadilo. Ve středu 11.listopadu se kolem půl páté hodiny všichni přítomní shromáždili, s předem připravenými lampiony, před Mateřskou školou.

Děti si se svými učitelkami připravily krátké pásmo básniček, říkánek a písniček, což předvedly přítomným divákům. Jelikož tentokrát se nepodařilo získat do průvodu živého koně, děti si vyrobily koně vlastní a na nich v začátku programu seděly a „ujížděly do dáli“.

Pak se již vydal lampionový průvod do ulic naší obce.Procházelo se stejnou trasou jako předchozí rok. Průvod končil na zahradě mateřinky, kde bylo připraveno pro všechny malé pohoštění a především děti, za pomoci dospělých, hledaly ve tmě „poklad“.

I bez sněhu si děti i dospělí užily zábavy, takže 2.ročník oslav sv.Martina se vydařil.

~ 29 ~

V sobotu, před první adventní nedělí, se na základě výše uvedené pozvánky sešlo přibližně třicet seniorů, převážně manželských párů, na svém pravidelném předvánočním srazu. Ten se konal, jako již po několik let, v hotelu Racek. Avízovanou dopravu pro ty seniory, kteří nepřišli pěšky, či je někdo nedovezl, zajišťovala sama starostka obce. Stejně tak se postarala i o jejich odvoz, většinou na etapy, neboť někteří odcházeli v různém časovém rozpětí.

Hudbu pro poslech a tanec zajistila jako vždy kapela MRAMOR, kulturní vložku ve formě tanečních kreací a orientálního tance připravily děti a dospělé ženy pod vedením Mgr. Anny Polákové z Výukového a vzdělávacího centra v Černé v Pošumaví.

~ 30 ~

Byl jsem samozřejmě přítomen, nejen jako senior „penzista“, ale též coby fotograf pro zachycení atmosféry do kronikářského zápisu. Mohu tedy potvrdit, že nálada byla skvělá, všichni se dobře bavili, hudba pěkně hrála, občerstvení bylo dostatek.

Většina , zejména manželských párů, se vyžívala v tanci téměř od počátku. Kapela Mramor umí zahrát všechny taneční žánry a tak si mohl každý vybrat. Jiní se postupně přidávali, což vše vyvrcholilo téměř společným tancem na závěr. Připomněli jsme si svá mladá léta při rytmu tehdejších tanců jako rokenrol, lipsy a další rychlejší tance, při kterých i senioři pookřejí.

Předvánoční setkání , které připravil Sbor pro občanské záležitosti spolu s obcí, se tento rok

opět vydařilo a vzpomínky v nás zůstanou.

~ 31 ~

SLAVNOSTNÍ ROZSVÍCENÍ VÁNOČNÍHO STROMU

Z pozvánky se dozvídáme datum slavnostního rozsvícení, čili v první adventní neděli. Vánoční strom v prostoru autobusového nádraží byl opět slavnostně rozzářen v 17 hodin, opět byli přítomni naši hasiči, kteří připravili teplé nápoje – punč,grog a svařené víno. Letos to vše přišlo skutečně velmi vhod, neboť bylo poměrně nevlídné počasí, které připomínalo sychravý podzim s potřebnou porcí deště se sněhovými vločkami.

Sejít se u vánočního stromu, to si v posledních létech nechal málokdo ujít. Letos však taková návštěvnost, kvůli počasí nebyla a také akce trvala kratší dobu. Navíc se poprvé za celou novodobou historii nezpívaly naživo koledy, ale poslechli jsme si je alespoň z místního rozhlasu. Ovšem i přes tato negativa, byla nálada mezi obyvateli milá, klidná, pohodová.

Letos doplnil rozsvícený vánoční strom i pod ním postavený betlém s celou svatou rodinou, dílo u nás již známých sochařů – Jiřího Genzera, který je hlavní duší celého projektu a s ním spolupracoval další pražský sochař Jan Švadlenka.

~ 32 ~

MIKULÁŠSKÁ PÁRTY NA PLÁŽI WINDY POINT

Stalo se již tradicí, že v předvečer svátku sv.Mikuláše obchází on sám spolu s anděli a čerty domácnosti v naší obci. Na pláži Windy Point, kde je hlavním organizátorem David Neumann se tentokrát rozhodli uspořádat Mikulášskou a čertovskou párty u sebe doma, přímo na pláži za jachtařským klubem. Mají zde postavený stan Týpí, uvnitř ohniště a tam na děti v doprovodu rodičů čekal Mikuláš se svým andělským a čertovským doprovodem.

Předem ohlášená párty pro děti začala v 17 hodin, organizátoři připravili asi 50 různých dárečků, které sami vyrábí doma. Jedná se o různé ozdoby, ale k dispozici jsou i buráky a pitíčka a rovněž něco pro dospělejší návštěvníky. Každé přítomné dítě pak takový dáreček dostalo. Samozřejmě, že s patřičným čertovským strašením a lehkým vylupáním, což zase napraví Mikuláš svou přívětivostí a právě daným dárkem. V době, kdy jsem na pláž dorazil, bylo přítomno asi 20 dětí,většinou se svými rodiči. I zde vše probíhalo podle daných pravidel, děti říkali čertům básničku, ujišťovaly, že nezlobí a když

trochu ano, tak, že již nebudou zlobit. Vešer od 20.hodin pokračovala mikulášská párty pro dospělé.

Na místě jsem se sešel s panem Davidem Neumannem,který mě zasvětil i do všech ostatních aktivit, které během roku na pláži Windy Point zorganizovali / více v kapitole Turistika a rekreace/.

~ 33 ~

MIKULÁŠ A ČERTI CHODILI SAMOZŘEJMĚ I PO VSI Je to v naší obci již mnoholetá tradice a tak nemohl Mikuláš s Andělem a s čerty chybět ani letos. Obcházeli jednotlivé domy, zejména tam, kde mají malé děti a tam, kam je víceméně pozvali rodiče. V převleku jednotlivých postav opět vystupovali všem známí mladí lidé. Samozřejmě, že sníh i to správné mrazivé počasí, opět chybělo.Letos ,podle slov představitele Mikuláše Jiřího D., navštívili 34 domácností.

Mikuláše a několik čertů jsem zastihl tentokrát v prostorách bytového domu čp. 21. Pro všechny děti je to vždy nezapomenutelný zážitek, každé dítě se snaží o nějakou básničku, čerti trochu hudrují a pohybují metlou, ale hodný Mikuláš atmosféru uklidní. MIKULÁŠ S ČERTEM NAVŠTÍVILI MATEŘSKOU ŠKOLU Děti ze školky se na přijetí Mikuláše a čerta dobře připravily. Nacvičily básničky a říkánky, nacvičily taneček, trochu se i čertovsky ustrojily a tak mohl Mikuláš bez obav přijít.

Mikuláš a čert byli na děti hodní, rozdávali každému dáreček, děti jim předvedly to, co nacvičily, přesto se některé děti neubránily pláči.Celkově ale byly všechny děti spokojeny.

~ 34 ~

BETLÉMSKÉ SVĚTLO ZNOVU DO NAŠICH DOMÁCNOSTÍ Tento symbol vánoc, je přivážen každoročně z Betléma, kde hoří jako věčný oheň v jeskynní kapli, v níž se narodil Ježiš Kristus. Je to svěřeno skautským družinám Evropy, do naší republiky jej přiváží z Vídně skauti z brněnského střediska „Řehoře Mendla“. Za spolupráce Českých drah je pak převáženo po celé republice a dostane se nakonec i do naší obce.

Letos bylo Betlémské světlo slavnostně předáváno v kostele cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě, odkud ho přivezla naše skautská družina Berušky. Ta jej podle tradice, která novodobě zakotvila i v naší obci, roznášela 23.prosince od 15 hodin do našich domácností. Děje se tak pravidelně podle přání jednotlivých občanů, kteří vhodí svou adresu do krabiček připravených na Obecním úřadě a v obchodě Jednoty. Text podle skautů – Bobík – foto Českokrumlovský deník

SBOR MUSICA VIVA V MÍSTNÍM KOSTELE Hornoplánský pěvecký sbor má, především v adventním období, zcela zaplněný itinerář a jsme rádi, že každoročně přijede a vystoupí i v naší obci. Letos se zaplnil kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v neděli 20.prosince, kdy nás sbor potěšil přednesenými skladbami od 18 hodin. Jeho repertoár dnes čítá přibližně 100 skladeb, od lidových písní přes skladby renesanční až po klasiku. Od září 2015 vede sbor nový sbormistr Václav Kraus.

~ 35 ~

Téměř zaplněný kostel přivítal vedoucí sboru Josef Mikeš, který především představil nového sbormistra a též popřál všem přítomným hezké prožití vánočních svátků. Koncert trval necelou hodinu a přítomní byli uvedenými skladbami nadšeni a potěšeni. To vyjádřila ve svém poděkování na závěr i starostka obce Irena Pekárková.

Na obrázku sbormistr Václav Kraus s pánskou částí sboru.

Ve sboru Musica Viva zpívá i sedm občanů z naší obce: ing.Jan Novák - bas Císařová Monika - tenor Melounková Jana - alt Nováková Alena - alt Pajpachová Nora - alt Suchánková Šárka - alt Danielová Jana - alt

DALŠÍ VEŘEJNÉ AKCE V OBCI

Je jistě ještě řada dalších akcí, které v obci probíhají, hodně z nich je určeno především dětem, některé si pořádají pro veřejnost děti samy( např. masopustní obchůzku dětí z MŠ). Závod ve sjezdu na čemkoliv Pořádal se již třetím rokem, záleží vždy na počasí, zentokrát byl na svahu slabý poprašek(17.ledna) a pár dětí s dopspělými si odpoledne užilo. Masopustní obchůzka Děti z Mateřské školy připravily již podruhé veselou masopustní taškařici, navštívily starostku a prošly kolem domů, kde byly vždy vítány.

Proběhl i Dětský maškarní bál v hotelu Racek ( 22.února) a na podzim ( 31.října) ve spolupráci s Windy Poin se uskutečnila Drakiáda a Halloween.

~ 36 ~

VÝSTAVBY,ÚPRAVY,REKONSTRUKCE NOVÝ DŮM PRO SENIORY V PROVOZU

V zápise do kroniky za rok 2014 byly na str.38 uvedeny veškeré základní údaje týkající se výstavby Domu pro seniory, neboť výstavba započala již v druhé polovině roku 2014. V roce 2015 pokračovala výstavba podle schváleného harmonogramu, veškeré náklady zaplatila obec ze svého rozpočtu ( 3 821 299 Kč/ a v polovině léta bylo hotovo.

Jedná se o domy jednopodlažní, které jsou vybaveny obývacím pokojem, ložnicí, kuchyní a koupelnou. V domě jsou dvě bytové jednotky, které budou přiděleny seniorům, kteří jsou sice soběstační, ale mají problémy např. s chůzí do schodů.Proto je celý dům bezbariérový. Každý byt má svůj samostatný vchod, velké balkonové dveře a malou terasu.

Dům je postaven v prostoru v blízkosti bytovek čp.25 a 27. V bytech je zavedeno dálkové vytápění z bytového domu čp.36. Dne 27.července byl uspořádán Den otevřených dveří. Odpoledne mezi 16 a 17 hodinou si mohli zájemci nově vystavený dům prohlédnout. Starostka obce každému vysvětlila případné dotazy. Vedle výše uvedeného vybavení je ve vstupní chodbičce vestavěný skříňový systém a vysouvacími schody lze vylézt na půdu. Vstup na terasu je z obýváku.

~ 37 ~

Prvními obyvateli, kterým byly byty přiděleny jsou manželé František Kosiarský a Věra Kosiarská a druhý byt dostala Ing. Marie Kročáková, s kterou zde bude žít její syn František Kročák, který je invalidní důchodce. Nájemné schválilo zastupitelstvo obce ve výši 23,39 Kč / m². NOVOSTAVBA GARÁŽE PRO HASEBNÍ TECHNIKU Sbor dobrovolných hasičů obce vykazuje v posledním období poměrně rozsáhlou činnost, k ní má zatím potřebné hasební vybavení, které však potřebuje nový prostor k uložení. Jelikož potřebné místo je k dispozici na parc. číslech 1/18 a 1/23 v KÚ Černá v Pošumaví, bylo rozhodnuto vystavět novou garáž. Vyhlášené výběrové řízení vyhrála firma JS TÝM, Stavební společnost s.r.o. Český Krumlov s nímž byla pak sepsána Smlouva o dílo – viz závěr smlouvy :

Stavba garáže byla zahájena podle smlouvy 15.června 2015 v prostoru těsně u dosavadní garáže hasičské zbrojnice. Obrázky jsou z průběhu výstavby z 28.7. 2015

~ 38 ~

Stavba byla dokončena k datu 15.září 2015, cena díla byla podle smlouvy stanovena na 1 406 291 Kč, celkově však stavba stála 979 265 Kč, z toho však byla dotace z grantu Jihočeského kraje ve výši 320 tis. Kč. ZATEPLENÍ OBECNÍHO ÚŘADU

Před koncem loňského roku, dne 29.12.2014 byla podepsána Smlouva o dílo s vítězem výběrového řízení –firmou Stavebna Václav Nejedlý, s.r.o. Český Krumlov na akci ZATEPLENÍ OBJEKTU OBECNÍ ÚŘAD Č.P.46 NA PARC.Č. 95. Projekt na zateplení zpracovala firma VYKOS CZ, s.r.o. České Budějovice. Hned od počátku roku, jakmile to počasí dovolilo, začala firma s pracemi, jejichž termín ukončení byl stanoven na 30.červenec 2015.Obecní zastupitelstvo schválilo provedení akce zateplení, vyčlenilo potřebnou finanční částku a za pomoci dotací z Operačního programu Životního prostředí se akce realizovala. Smluvní cena byla stanovena na 2 260 tis. Kč.

Největší položky tvořila nová střecha z betonových drážkových tašek a její zateplení, dále zateplení stropu nad suterénem a celý obvodový plášť. Zpočátku trvalo chvíli než byla postavena truhlářská konstrukce, prováděly se tesařské a klempířské práce, nátěry proti impregnaci, malby stropů a rovněž i úpravy terénu.

Po ukončení akce zateplení vyšla celková cena na 2 632 463 Kč a z toho činila dotace ze státního rozpočtu celkem 1 745 725 Kč a dotace od Jihočeského kraje byla ve výši 102 690 Kč. Obecní úřad dostal „nový kabát a novou pokrývku hlavy“ dá se řící k narozeninám. Tento rok to bylo totiž 110 let od začátku výstavby obecního domu a 100 let od ukončení výstavby a předání do užívání.

~ 39 ~

VÝSTAVBA PLOTU A OPRAVA ZDI PŘED OBECNÍM ÚŘADEM Na jiném místě tohoto zápisu je uvedena akce Zateplení Obecního úřadu. Po jejím skončení bya potřeba opravit zeď před zahradou a parkovištěm a současně vyměnit i dlouholetý plot.

Před zdí bylo vybudováno parkoviště pro osobní auta a tak zídka nevydržela „občasné řidičské umění“ parkujících a rovněž plotové dílce nahlodal zub času ( viz obrázek) Obec tedy rozhodla, že se plot vymění a zídka opraví a obloží přírodním kamenem.Stavbu provedla firma KOMI CB, s.r.o. České Budějovice, která se specializuje, mimo jiné, na rekonstrukce a opravy objektů.

Výstavba probíhala v červenci a srpnu a obec zaplatila kolem 250 000 Kč.

OPRAVA A REKONSTRUKCE NA MOKRÉ Firma KOMI CB, s.r.o. byla povolána i opravě v obecní bytové jednotce na čp. v osadě Mokrá. Bylo zjištěno, že se propadá strop, proto musela být učiněna potřebná opatření. Bylo nutno vynosit veškerou škváru, která byla jako izolace na stropě, udělat nové podlaží se zabudováním dřevotřísky(hobry) a vše řádně zateplit. Podle slov jednoho z nájemníků prý v době fungování Státního statku v těchto místech hořelo a nijak zvlášť se to neupravovalo. Při rekonstrukci byla též objevena dřevomorka, proto musely být všechny části, nejen napadené, chemicky ošetřeny a proveden celkový nový nátěr. VÝSTAVBA NOVÉHO DĚTSKÉHO HŘIŠTĚ Vzhledem k tomu, že na původním dětském hřišti byl postaven Seniorský dům, bylo nové dětské hřiště vybudováno v prostoru u fotbalového hřiště. Původní staré prvky již dosloužily

a tak zde byly umístěny nové originální herní prvky. Výstavba nového dětského hřiště přišla obec na 162 000 Kč a zhotovila jí firma specializovaná na tuto činnost ( z Brna).

~ 40 ~

REKONSTRUKCE PAMÁTNÉ ŠTOLY JOSEF Jedním z pozůstatků, po kdysi významné těžbě, je vyústění Schwarzenberské Josefovy štoly nedaleko osady Mokrá.Kamenný portál, nad vyzděným obloukem římsa se slepým vlysem, po stranách s volutami, je zakončen dekorativním podstavcem s knížecí korunkou.Dá se říci, že se jedná o památnou stavbu o celkové délce 2 240 m, která sloužila jako odvodňovací kanál směrem k šachtám v oblasti Mokré a s jejíž ražbou začala Eggertova společnost v roce 1897. Stavbu potkávalo mnoho problémů, zejména kolem průsaku vody a propadání terénu, takže se vše vleklo až do roku 1937, kdy se zřítila šachta Anna a práce byly zastaveny. V roce 2001 provedla zde Česká speologická společnost hydrogeologický průzkum v délce 1290 m, hlavním doporučením bylo zachovat částečně porušený vstupní portál jako historický objekt.Ten sice leží v katastrálním území Černé v Pošumaví, ta však není jeho vlastníkem. Od doby, kdy skončilo dolování na Mokré se však nikdo o tento objekt nestaral. Při bližším zkoumání se přišlo na to, že se vlastně neví, kdo je vlastníkem. Nehlásili se ani vlastníci tuhových dolů, ani Lesy ČR, neboť objekt se nachází uprostřed lesů,ani památkáři, až teprve Ministerstvo životního prostředí potvrdilo, že objekt vlastní, ale nemají prý prostředky na opravu. Obec Černá v Pošumaví považuje Josefovu šachtu za jistý druh památky a tak nemůže nečinně přihlížet k tomu, jak nejenom samotný objekt chátrá, ale I okolí neskýtá zrovna příjemnou podívanou.Dospělo se k závěru, že si obec od MŽP portál s částí okolí pronajala a vlastními prostředky jej opravuje. Důvodem je též skutečnost, že obec vybudovala Naučné stezky, jejichž dvě trasy končí právě u Štoly Josef.

Štola Josef na obrázcích z roku 2003 – 2009 a 2013

Rekonstrukci portálu štoly a nejbližšího okolí začali v červnu 2015 provádět pracovníci firmy TROL – Jana Olžbuta z Českých Budějovic. Posledního července jsem prostor navštívil a provedl s pracovníky

rozhovor : „Především bylo nutno odstranit veškeré polomy, spadlý strom, který ležel přímo na portálu a vyřezat všechny okolní nálety. Celá levá i pravá strana podezdívky se musela rozebrat a opět celá postavit znovu. Původní rozbitá a nezvhledná mříž byla odstraněna a nahražena novou, kterou vykoval umělecký kovář. Stavba byl doplněna pětilistou růží, tak, aby byl zachován historický ráz objektu. Dále bylo nutno vyčistit veškeré ornamenty, což je odborná kamenická práce,vše bylo zhotoveno kamenickým strojem tzv.jehlovým oklepávačem.Objekt byl silně porostlý mechem a nánosem krusty, což bylo nutno odstranit. Nepoužívaly se, vzhledem k protékající pitné vodě, žádné chemické prostředky, i když jinak objekt by chemické čištění vyžadoval. Vedle samotné stavby se provedlo doplnění schodištěm, opatřené zábradlím, doplnil se můstek před vchodem, aby bylo možno nahlédnout dovnitř chodby. Uvnitř chodby se provedlo hrubé vyčištění. Kolem stavby se vše obsypalo kamenem, aby hlína a zem neležely na stavbě. I proto bylo provedeno odvodnění objektu. Zpevnění objektu bylo provedeno železnou konstrukcí.

~ 41 ~

Dále byla vybudována nová příchozí stezka, štěrkovitá v začátku s dřevěným můstkem. Na okraji, kde bude zasazen panel Naučné stezky trasy B a C bude postaven kolostav. Kanálem protéká čistá velmi kvalitní voda, 6° C teplá, je zde v uzavřeném prostoru vybudován trkač, kterým se přivádí voda do nedalekých objektů chatové osady Na Výsluní. Voda v potůčku je pitná a tak je na vratech připevněn i hrníček pro možnost použití příchozích návštěvníků“. Konečně se tedy tato památka dočkala podstatného vylepšení, neboť je v současné době cílem cest mnoha turistů. Okolí štoly by samozřejmě potřebovalo rovněž upravit, ale zatím to finanční prostředky nedovolují a vlastně prostor lesa není ani majetkem obce. Rekonstrukce štoly, kterou obec provedla, byla v té době předmětem zájmu řady sdělovacích prostředků. Články se objevovaly v regionálním deníku a 25. srpna natáčel přímo u štoly Český rozhlas, redaktor Filip Černý a současně i televize Cesty krajem. Rozhovor poskytla jak starostka obce Irena Pekárková, tak kronikář ing. František Záhora.

Na obrázcích opravený portál štoly, k němu vybudovaná cestička a natáčení televize a rozhlasu

Rozhlasový pořad o rekonstrukci štoly byl odvysílán 29.září v pořadu Česko – země neznámá a na webu Českého rozhlasu napsal autor Filip Černý i článek – viz níže : U Černé v Pošumaví obnovili štolu, kde mají prapůvod proslulé tužky z jihu Čech Štola Josef byla ještě na začátku roku schovaná za těžko přístupnými křovisky. Nyní už ke krásně zrekonstruovanému kamennému portálu vede štěrkem vysypaná cesta. Ke štole, která odváděla vodu z bývalých dolů na tuhu, dorazíte po zajímavé naučné stezce. Grafit se v okolí Černé těžil s přestávkami od konce 18. století do roku 1988. Zpočátku o minerál nebyl velký zájem. Až sedláci z Hůrky u Černé ho začali používat jako leštidlo nebo k mazání kol, a tak vznikly první grafitové doly na Šumavě. Netrvalo dlouho a do těžby se vložili pražští podnikatelé a posléze i stát. To vedlo nakonec k tomu, že v roce 1811 byla tuha vyhlášena za vyhrazenou nerostnou surovinu, jejíž dobývání muselo podléhat báňským zákonům a předpisům. Na svatého Václava otevřel v roce 1812 kníže Josef Schwarzenberg v Pošumaví velkokapacitní doly, čímž na celá desetiletí ovládl hornictví v okolí Černé. Grafit ze Šumavy byl velmi kvalitní, obsah uhlíku se pohyboval kolem 65 až 85 procent, a tak po něm postupně rostla poptávka. Hlavně kvůli výrobě tužek či ohnivzdorných slévárenských forem. Postupný rozkvět těžby dokumentují čísla odbytu. Zpočátku, v letech 1812 až 1822, to

~ 42 ~

bylo 221 vagonů, v polovině století v letech 1853 až 1862 se udalo 1 421 vagonů tuhy. V době největšího rozmachu těžby, v letech 1903 až 1912, představoval odbyt 7 889 vagonů. Samotná Josefova štola, nedaleko Mokré, měla sloužit jako odvodňovací kanál ražený směrem k šachtám v blízkém okolí. Práce započaly roku 1897 a až v roce 1911 narazili kopáči na Ferdinandovu šachtu. Odfárali přitom nesčetné množství materiálu až k délce chodby 1 280 metrů. Další postup připojil šachty Anežka a Anna. Celková délka Josefovy štoly činí úctyhodných 2 240 metrů. Nejzajímavější památkou je vstupní portál štoly. Na jeho vrcholu ční knížecí koruna, symbolizující spojení s rodem Schwarzenbergů. Vnitřek štoly je nepřístupný, je možné pouze nahlédnout do jejího ústí. Od roku 2015 je okolí štoly upraveno a z Černé v Pošumaví kolem ní vede naučná stezka.

Rozhlasový reportér Filip Černý je autorem fotografií- v osadě Mokrá je tabule turistické stezky

odkud se pokračuje až ke štole a foto portálu ze zadní části

Slova starostky obce Ireny Pekárkové k rekonstrukci portálu šachty Ten portál chátral, kamení padalo, a to mi přišlo škoda. Východ se však nenachází na pozemku obce, tak jsme hledali, komu to patří." V grafitovém dole v Českém Krumlově se dozvěděla, že jde o staré opuštěné důlní dílo, které bylo posléze předáno ministerstvu. „Sáhodlouze jsme hledali řešení. Dostali jsme to do pronájmu a získali povolení, že východ štoly můžeme spravit," líčila starostka. Oslovila místní kameníky, ale ukázalo se, že oprava zase nebude až tak jednoduchá. „Už proto, že bylo třeba sehnat vhodné kameny, které by se na rekonstrukci hodily," podotkla Irena Pekárková. Štola Josef je rovněž zajímavá tím, že je velkým zdrojem kvalitní pitné vody. Proto ze štoly vytéká voda, které se dokonce můžete napít. „V podstatě celá oblast Mokré je velmi dobrý zdroj pitné vody," pokračovala starostka. „Tato štola byla v délce zhruba kilometru prozkoumána speleogeology a v tom úseku je v dobrém stavu. Vím, že u Černé jsou štoly dvě. Kromě této i štola Ferdinand, která pravděpodobně končí v Malém Lipně." Ovšem podobně krásné východy z jiných štol v okolí už zřejmě nenajdete, neboť jejich východy zalilo lipenské jezero. Opravený vchod do štoly Josef najdete u jezera, z cesty vás dnes už k němu dovede vysypaná štěrková cestička. „Udělali jsme k ní naučnou stezku, ale ještě bych ji ráda vylepšila a vytvořila z ní okruh, aby se zájemci nemuseli vracet stejnou cestou zpět," doplnila Irena Pekárková.

~ 43 ~

Rekonstrukce kamenného portálu a úprava terénu kolem štoly obec přišla na čvrt milionu korun. „Také bych byla ráda, abychom vytvořili i naučnou stezku na druhou stranu v místech tuhových dolů z Černé směr Bližná a Radslav," nastínila Irena Pekárková další plány. Zdroj: http://ceskokrumlovsky.denik.cz

NOVÝ POVRCH SILNICE DO DOLNÍ VLTAVICE

Jihočeský kraj zafinancoval v letošním roce opravu řady silnic v kraji a okrese. Jednou z nich je i silnice III/1638 vedoucí z Černé v Pošumaví do Dolní Vltavice. Úsek dlouhý 5,5 km rekonstruoval závod Správy a údržby silnic Český Krumlov. Silnice dostala nový povrch, čímž se zlepšil její technický stav a oprava přispěla jistě i k zlepšení bezpečnosti provozu na silnici. Problémem bylo pouze to, že rekonstrukce začala s příchodem léta, kdy se zvyšuje na silnici provoz. Rekonstrukce probíhala ve dnech 29.června až 17.července. Silnice musela být z poloviny uzavřena, čímž vznikaly nejen místním, ale i řadě turistů, určité problémy. Někteří si stěžovali, většina však projevila porozumění a patřičnou dávku tolerance. Kdo nechtěl čekat, mohl jet přes Jestřábí na Bližnou a dále na Dolní Vltavici, když se však oprava dostala do Bližné bylo to již problematičtější. Ve dnech 7 až 10.července byla totiž silnice z Bližné do Dolní Vltavice uzavřena úplně. Průjezd byl však umožněn v určitých časech a to: mezi 10.30 hod – 11.00 hod., dále od 15.00 do 15.30 hod. a pak již od 18.00 až do 8.00 následujícího dne. Po dokončení základní povrchové úpravy se provedly úpravy sjezdů a nové dopravní značení.

Přibližně ve stejném úseku ve směru na Bližnou a Dolní Vltavici je na obr. původní a nová silnice

REKONSTRUKCE ČOV BLIŽNÁ – I.ETAPA

Na základě Zadávací dokumentace na veřejnou zakázku, jejímž předmětem je zhotovení stavebních prací a dodávka technologie s názvem „Rekonstrukce ČOV Bližná – I.etapa“, byla sepsána Smlouva o dílo mezi Obcí Černá v Pošumaví jako zadavatelem a společností ENVI – PUR,s.r.o jako zhotovitelem.

~ 44 ~

Zastupitelstvo obce smlouvu projednalo a schválilo dne 20.července 2015 a celkově pak byla smlouva podepsána oběma stranami dne 21.srpna 2015. Společnost ENVI – pur se prezentuje jako: jedna z nejsilnějších českých společností zabývající se vývojem, výrobou a dodávkami zařízení pro ekologii, zaměřených zejména na oblast čištění a úpravu vody a vzduchu. Předmětem smlouvy je vyčištění, demolice, demontáž a likvidace stávajících objektů a zhotovení objektů nových, s novým strojně- technologickým a elektro-technologickým zařízením. Stavba se realizuje ve dvou etapách – I. část byla zahájena 1.září 2015 a do konce roku byla dokončena.Na tuto část stavby obdržela Obec dotaci od Ministerstva zemědělství ve výši 1 157 000 Kč. Rekonstrukce – II. etapa bude probíhat v roce 2016, kdy bude rovněž celkové předání stavby. Na tuto etapu je předběžně vyjednána dotace ve výši 218 000 Kč od Krajského úřadu. Celková hodnota stavby je vyčíslena na 2 643 836 Kč. II.etapa a celkové ukončení stavby s příslušnou fotografickou dokumentací bude po ukončení celé stavby v zápise do kroniky za rok 2016!

VÍCEÚČELOVÉ CENTRUM V OBCI V prostoru, kde stávala turistická ubytovna, která byla v roce 2013 odstraněna demolicí, vzniklo nyní určité vakuum, které je potřeba něčím vyplnit. Stavba, která by pomohla k rozvoji sportu, kultury a vůbec všech dalších potřebných akcí, v naší obci chybí. Úvaha o vzniku víceúčelového centra, navíc v přijatelném prostoru ve středu obce, se nyní pomalu stává přijatelnou skutečností. Zastupitelstvo obce myšlenku výstavby podpořilo a tak byl osloven Ing. Pavel PILAŘ a jeho firma Ateliér Mars z Netolic, aby vypracoval na tuto zakázku projekt.

Projekt byl vyhotoven a tak vidíme na obrázku zatím současný stav a vedle návrh centra

Pohled shora a vpravo víceúčelové centrum zasazené v rámci výstavby okolních budov

Pokud skutečně dojde k realizaci projektu v roce 2016, bude předmětem zápisu do kroniky v tomto roce

~ 45 ~

STEZKY A CYKLOSTEZKY JEDNOU VĚTOU

V současné době vzniká mnoho námětů, které se týkají dalšího rozvoje turistického ruchu v lipenské oblasti, zejména na úseku vybudování dalších stezek a cyklostezek, které by spojovaly jednotlivé obce. Mnohde již jsou zpracovány projetové dokumentace, často se však řeší zejména majetkové poměry. 1/ SPOJENÍ ČERNÉ A HŮRKY PRO PĚŠÍ A CYKLISTY Zde se uvažuje o tom, že na hrázi, která je silnicí a odděluje Velké a Malé Lipno by se vybudovala samostatná stezka pro chodce a cyklisty. Odpadlo by tím určité nebezpečí, které jim hrozí na frekventované silnici. Počítá se s umístěním vpravo u Malého Lipna, kde by se musela rozšířit hráz navožením materiálu do vody, respektive na kovový rošt umístěný na konzolách. Problémem je především most, i tam se musí voda překlenout jakousi mostní konstrukcí. Územní řízení je již hotovo, zbývají všechny další potřebné „vyřizovačky“ než se dostane stavební povolení. Zatím je vše v řešení. 2/ CYKLOSTEZKA Z ČERNÉ DO FRYMBURKU Cyklisté se mohou samozřejmě dostat z Černé do Frymburku po původní cyklostezce, která vede kolem rybníku Velký Kozí a dále lesem přes Milnou. Je to však poněkud vzdálené od přehrady a tak se spíše snaží jezdit po frekventované silnici přes Pláničku. Proto se již delší dobu uvažuje o vybudování cyklotrasy právě v blízkosti této hlavní silnice. Problémem jsou však vlastníci pozemků, kteří se nevyjadřují a tak čas utíká. 3/CYKLOSTEZKA Z DOLNÍ VLTAVICE NA RADSLAV Zde se uvažuje o spojení z Dolní Vltavice zadem podél Lipenské přehrady k dolní části chatové oblasti Radslav. 4/ NAUČNÁ STEZKA PRO TURISTY – DALŠÍ ČÁST V obci Černá již vznikly tři trasy naučných stezek – popis byl v zápise do kroniky v r. 2013 a 2014,

nyní se uvažuje o výstavbě naučné stezky z Černé přes Jestřábí, Radslav a Bližnou zpět. Na trase by měly být informační ukazatele na zastávkách – Jachting – Jestřábí – Radslav – Bližná – Tuhové doly – Hřbitov. Pro lepší pomoc při vytváření a značení cyklostezek uzavřela obec Smlouvu o partnerství s Nadací Jihočeské cyklostezky. VODNÍ VLEK NA MALÉM LIPNĚ Uvažuje se i o tom, že zde bude jistá firma provozovat vodní sporty pomocí vodního vleku.Údajně již má souhlas Povodí Vltavy a tak bychom se s touto atrakcí mohli již v letním období 2016 setkat. Podle Wikipedie: „ Vlek na vodní sporty je kabelový vlek používaný k tažení vodních lyžařů a wakeboardistů, kde lano není taženo lodí, ale kabelem, který je poháněn elektrickým motorem a v principu připomíná lyžařský vlek. Vlek se skládá ze dvou nad sebou položených lan, a přibližně na každých 80 až 100 metrech lana je mechanismus, který umožňuje za běhu připojovat a odpojovat lano. Na průměrně dlouhém vleku tak může jet 8 až 10 jezdců naráz. Rychlost vleku se pohybuje ve většině případů okolo 30 km/h, což vyhovuje velké skupině sportovců, od začátečníků až po pokročilé“.

~ 46 ~

VÝSTAVBY A REKONSTRUKCE SOUKROMNÍKŮ

REKONSTRUKCE PIVOVARU V OBCI POKRAČUJE Hlavní část objektu bývalého pivovaru a později současníkům známého jako Sodovkárna je v rukách ruských majitelů od 26.června 2009. Od této doby se teprve začalo s opravou, jak venkovní, tak vnitřní a postupně je to na vzhledu objektu znát. Poslední záznam je v kronice z roku 2013, od té doby se přece jen udělalo dost práce a objekt již nehyzdí obec.

Opravila se především střecha spolu s novými krovy a fasáda venkovní zdi, tato část objektu

v roce 2006 vyhořela

Záslužné je především to, že dochází k rekonstrukci tzv. Zámečku, který je zvlášť ceněn. Velké množství hodin věnovala firma pracem uvnitř objektu, což není na první pohled vidět VÝSTAVBA RODINNÝCH DOMKŮ

V tomto roce zhruba dokončil výstavbu rodinného domu Pavel Tolar, bytem Křenovice,Dubné, který má postaveno vedle pošty v Černé. V prostoru pod domkem čp.39 začal stavět domek Tomáš Thon /nyní velitel hasičů v Černé/. Pod ním již bydlí Pavel Valnoha. V nové výstavbě podél okružní silnice postavil domek Vilém Augsten a vedle jsou na dvou parcelách zhruba dokončeny další domy. Vše je zatím bez popisného čísla i bez jmén vlastníků.Výstavba probíhala i v osadě Muckov.

~ 47 ~

ŠKOLSTVÍ A KULTURA ZÁKLADNÍ A MATEŘSKÁ ŠKOLA školní rok 2014/2015 Ředitelkou školy je nadále Mgr. Věra Daňová, škola je dvoutřídní. V 1.třídě jsou spojeny ročníky 1 a 3, celkem 20 žáků a ve 2.třídě jsou post. ročníky 2 + 4 + 5, které mají 17 žáků. Celkově se ve škole vyučuje 37 žáků. Základní škola i Mateřská škola vedle své hlavní činnosti vyvíjí nejen velmi bohatou vlastní činnost v rámci zájmové výuky, ale i v rámci mimoškolní činnosti. Podílí se a sama pořádá řadu akcí v obci, z nichž některé jsou zapsány na jiných místech tohoto kronikářského zápisu. Vše potřebné, spolu s bohatou fotogalerií, lze nalézt na pěkně uspořádaných webových stránkách školy. školní rok 2015/2016 Od tohoto školního roku funguje škola se třemi třídami. Do 1.postupného ročníku nastoupilo v tomto školním roce celkem 11 dětí, ročník tvoří samostatnou třídu a vyučovat zde začala nová učitelka, dcera paní ředitelky Mgr. Dagmar Daňová. Noví žáci 1.post.ročníku na fotografiích: V novém školním roce 2015 / 2016 nastoupilo do prvního postupného ročníku celkem 11 žáčků. Vyučovat je bude Mgr. Dagmar Daňová.

Štěpán Beneš – Anežka Brunerová – Eva Brunerová

Natálie Hermanová – Karel Matějka – David Pajpach

~ 48 ~

Magdaléna Provodová – Petr Soustružník – Tereza Výmolová

Nikola Švarcová – Daniela Záškodová

Pedagogický sbor tvoří v tomto školním roce : Mgr.Věra Daňová, ředitelka, vyučuje 2. a 4.post.ročník Mgr.Michaela Rokosová, vyučuje 3. a 5. post.ročník Mgr. Dagmar Daňová, vyučuje 1. post.ročník Jitka Mischková, vychovatelka Školní družiny Bc. Hana Kliková, vedoucí učitelka Mateřské školy Věra Radová, učitelka MŠ Jana Melounková, učitelka Monika Císařová, pomocná pedagogická pracovnice a školnice Na obrázku, který je z vítání prvňáčků, jsou zleva: Mgr. Dagmar Daňová, učitelka 1.post.ročníku, Irena Pekárková, starostka obce a Mgr. Věra Daňová, ředitelka školy

~ 49 ~

Jazykově vzdělávací pobyt v Londýně Díky projektu podpořenému výzvou č. 56 – Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost - vycestovalo 12 žáků 4. a 5.post.ročníku naší školy v termínu od 17.

10. do 22. 10. 2015 na jazykově-vzdělávací pobyt do Londýna. Zde navštívili řadu památek jako London Eye, Westminsterské opatství, Buckinghamský palác, Trafalgar Square, Parlament a Big Ben, Přírodovědné muzeum, Studio Harryho Pottera, Windsor, Tower Bridge, Tower a Greenwich. V jazykové škole zažili hodiny angličtiny s rodilými mluvčími, s kterými hráli hry, konverzovali apod. Z pobytu si dovezli certifikáty, suvenýry a plno zážitků. Zájmové kroužky ve škole: Během školního roku mohou děti navštěvovat kroužky podle tohoto harmonogramu: - v pondělí ČTENÁŘSKÁ GRAMOTNOST od 13.15 do 14 hod. od 2.ročníku, vyučuje Mgr.Daňová - v úterý ANGLICKÝ JAZYK od 13.15 do 14 hod. pro 1 a 2.ročník – vyučuje Mgr.Rokosová - ve středu od 13.15 do 14 hod. ZDRAVOTNÍ KROUŽEK – vyučuje Petra Valnohová - ve čtvrtek POČÍTAČOVÝ KROUŽEK pro 2,3 a 4 ročník, vyučuje Šárka Pajpachová

MŠ uspořádala Slavnost babího léta Na zahradě Mateřské školy pořádali děti i rodiče dne 2.října první Slavnost babího léta, která byla zaměřena na plody podzimu.Takže si např. opékali brambory a jablka,vytahovali řepu, kopali brambory, sváželi jako úrodu z pole a podobně.

Součástí programu byla i ochutnávka podzimních plodů, zpracovaných např. do švestkového koláče a výroba bezinkového sirupu. Rovněž rodiče přispěli a donesli na ochutnání např. zelňačku, švestkové dobroty a dokonce velký dort ve tvaru podzimního draka.

~ 50 ~

VÝUKOVÉ A VZDĚLÁVACÍ CENTRUM V roce 2014 založila a otevřela v naší obci paní Mgr. Anna Poláková ( na obrázku) svou firmu – Vzdělávací a výukové centrum. Jako profesionálka začala doučovat některé předměty, jako matematiku, chemii, biologii, fyziku a angličtinu na úrovni Základní školy, středního školství i vysokých škol.Počítalo se se skupinovou výukou, což se moc nepovedlo, ale řada studentů začala využívat doučování individuelně, např. příprava na maturitu. V roce 2015 tyto kurzy dále pokračují a navíc byly od září otevřeny nové skupinové kurzy a to: angličtina a němčina pro začátečníky, příprava na státní maturitu z matematiky, příprava na přijímací zkoušky z matematiky, biologie, chemie a fyziky na Vysokou školu, příprava na přijímací zkoušky na střední školy a gymnázia. Vedle toho probíhá, jak je výše uvedeno, i individuální příprava. Zajímavým zpestřením jsou i nové kroužky pro děti a to již od 2 let- zde se cvičí a rozvíjí drobná motorika tvorbou výrobků, dále pro školáky je rovněž připraveno cvičení a stejně tak i pro dívky, které se učí různé styly tance. Současně byl otevřen i kurz orientálních břišních tanců pro začátečníky i mírně pokročilé.

Obrázky z výukového centra a ukázky tanců dětí a žen při setkání se seniory

BESEDA S ŽÁKY ZÁKLADNÍ ŠKOLY

Po dohodě s ředitelkou Základní a Mateřské školy Mgr. Věrou Daňovou provedl kronikář obce Ing. František Záhora besedu s žáky naší základní školy. Dne 23. ledna byla jedna vyučovací hodina věnována tématu kronika a historie obce. Pedagogický sbor zajistil shromáždění všech 37 žáků ze všech postupných ročníků. V úvodu kronikář vysvětlil dětem otázky kolem psaní kroniky a její význam pro budoucí pokolení, větší děti jevily zájem a ptaly se na různé věci kolem kronikaření. Pak kronikář formou vyprávění, které přizpůsobil věku a chápání dětí, přiblížil dějiny naší obce od nejstarších dob až po dnešek.

~ 51 ~

Závěrem pak dětem vyprávěl historky a báje vážící se k naší obci, zejména pověru o ohnivém mužíčkovi, který se vyskytoval u Watzlovy kapličky, děti se zájmem poslouchaly. V otázkách některých větších dětí zaujal i jejich zájem o války a koncentrační tábory.Beseda se protáhla na celou skutečnou hodinu, od 10.30 do 11.30 hodin.

BESEDA S KRONIKÁŘEM V LETNÍM KINĚ

V roce 2014 jsme uspořádali v Letním kině besedu o historii obce spojenou s promítáním videí a prezentací. Jelikož se akce, přestože to bylo mimo sezonu, setkala s ohlasem, rozhodli jsme se letos besedu opakovat. Samozřejmě, že byl připraven jiný námět, tentokrát vše o dolování grafitu v naším oblasti. Podle přiloženého plakátku zjistíme, že to bylo v pátek 25.září od 20 hodin, vše bylo připraveno, hasiči ke svozu, občerstvení, kronikář i promítač.Bohužel návštěvnost v letošním roce byla mizivá, pouze 15 lidí celkem se dostavilo navzdory poměrně nepříznivému počasí. Akce však celá, tak jak byla naplánovaná, proběhla a všichni přítomní byli spokojení. Jako kronikář jsem připravil a sestřihal video a z fotografií uspořádal prezentaci. Základem byla historie dolování celkově v Černé a Hůrce, pak v Bližné, dále video o rekonstrukci portálu štoly Josef

na Mokré. To vše jsem vždy doplnil mluveným slovem. OBECNÍ KNIHOVNA – STATISTIKA ZA ROK 2015

V knihovním fondu bylo ke konci roku 2014 celkem 5 541 ks a ke konci roku 2015 celkem 5 657 ks, přibylo během roku 135 ks a ubylo jich 19 ks. Naučné literatury bylo k dispozici 1 317 ks a krásné literatura 4 340 ks. Celkem bylo v roce 2015 zaregistrováno 44 uživatelů, z toho 9 dětí do 15 let. Celkově bylo vypůjčeno 1 838 knih, dospělí si půjčili 297 svazků naučné a 1 281 ks krásné litaratury. Děti si vypůjčily naučné 27 ks a krásné 53 ks. Knihovna má též výměnnou akci s Okresní knihovnou v Českém Krumlově – v roce 2015 si zapůjčila 160 knih. V obecní knihovně jsou k dispozici 3 počítače s napojením na internet, je zde možnost kopírování, knihovna má své webové stránky, které jsou součástí webu obce Černá v Pošumaví. Internetu využívalo během roku celkem 265 návštěvníků. K dispozici je i elektronický katalog na internetu, kde si může každý zjistit jaké knihy jsou v knihovně k dispozici, případně si je může i dopředu zamluvit. Náklady na pořízení knihovního fondu v roce 2015 byly ve výši 16 694 Kč a nakoila se i periodika za 1 352 Kč. ( čerpáno z Ročního výkazu o knihovně za rok 2015)

~ 52 ~

SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ AKCE

DÁRCI KRVE OCENĚNI

Na 15.zasedání zastupitelstva obce dne 21.prosince 2015 byli oceněni finanční částkou někteří občané naší obce. Finanční částka je odstupňována podle množství darovaných odběrů krve. Částku 3 000 Kč převzali z rukou starostky obce Martina Přibylová, Petra Pekárková a Bc.Tomáš Thon. Finanční odměnu ve výši 2 000 Kč obdrželi Michaela Suchánková a Dominik Čerkl a 1 000 Kč převzali Hana Zemanová a Kortán Pavel.

Na fotografii zleva Petra Pekárková, Martina Přibylová a Tomáš Thon. Všem oceněným za jejich záslužný čin starostka obce, jménem zastupitelstva, poděkovala.

LÉKAŘSKÁ SLUŽBA V ČERNÉ

Praktickou lékařkou v našem obvodě byla i v roce 2015 MUDr. Dana Smitková z Frymburka. Ordinovala podle stanovených ordinačních hodin t. j. v úterý od 13 do 16 hodin a v pátek od 7.30 do 10 hodin. Zubní lékař MUDr.Jiří Hendrych ukončil svou profesní stomatologickou dráhu koncem roku 2015 a odešel od 1.ledna 2016 na zasloužený odpočinek. Jak to však bude s jeho nástupcem v dalším období, to zatím netušíme, i když nějaká náhrada být musí, neboť se jedná vedle naší obce i o celé Frymbursko. Dětský lékař MUDr. Indra Jan , jako nejdéle a stále sloužící lékař v našem obvodě, pokračoval i v tomto roce, ale i jeho čeká odchod do důchodu.

~ 53 ~

KLUBY A SPOLKY JEDNOTKA SBORU DOBROVOLNÝCH HASIŠŮ/ JSDHO/

V zápise do kroniky roku 2014 byla našim dobrovolným hasičům věnována poměrně značná pozornost. A protože si jí oprávněně zaslouží, bude zápis i v letošním roce.

Na snímku zleva: Tomáš Thon, Pavlína Pártlová, Václav Pivec,Petr Rulíšek, Petr Lavička, Miroslav Kasal, Jan Homolka, Vladimír Kasal, Jiří Prenner - v Dolní Vltavici Kroužek mladých hasičů V listopadu roku 2014 začal fungovat kroužek mladých hasičů a to podle stanov hry Plamen, takže se i nejmladší dětští členové mohou zapojit do soutěží. Celkem navštěvuje kroužek 25 dětí, které mají na starosti 4 stálí instruktoři a jeden pomocný instruktor. Děti jsou rozděleny podle stáří na tři části, nejstarší jsou Machři, prostřední Soptíci a nejmladší Broučci.

Ještě před koncem roku je dospělí svezli na novém člunu, seznámili je s potřebnou technikou a uspořádali pro ně Mikulášskou besídku.

~ 54 ~

Motorový člun v provozu V zápise za rok 2014 byla zmínka o tolik potřebném, novém motorovém člunu, který dostali naši dobrovolní hasiči, neboť jsou často voláni k pomoci a záchraně topících se občanů. V letošním roce byl již člun v plné permanenci. Celkově je 4,5 m dlouhý s motorem o výkonu 40 koňských sil.Osádku může tvořit nejvíce 7 osob a člun má oprávnění k provozu na Lipenské přehradě. Člun je nasazován v rámci Integrovaného záchranného systému se stejnými pravidly jako ostatní výjezdy zásahové jednotky.Oprávnění k samostatné obsluze člunu mají zatím jen Tomáš Thon a Václav Pivec, potřebovali by však vyškolit ještě další členy.

Jízdu s motorovým člunem si na přehradě u Dolní Vltavice vyzkoušela i starostka obce Záchranářská akce Naši hasiči se v pátek 29.května zúčastnili akce evakuace a záchrany cestujících z hořícího parníku Adalbert Stifter. Na palubě bylo 57 turistů, které představovali převážně studenti Jihočeské univerzity. Úkolem bylo nacvičit likvidaci požáru a evakuaci ohrožených osob.

Další akce hasičů Bylo jich během roku mnoho, tak snad jen k některým : hned 2.března likvidace požáru chaty v Hůrce a později i v dalších oblastech, výjezdy k dopravním nehodám, ale především se hasiči zúčastňují a podílejí na organizování celé řady akcí v obci. Pro občany se stala již pravidelnou historickou událostí tzv. Pralesní liga, o které se zmiňuji na jiném místě tohoto zápisu. Nepostradatelní jsou hasiči při organizování Slavností obce,

~ 55 ~

Stavění a kácení májky, Rozsvícení vánočního stromu, pravidelně přítomni jsou u akcí pořádaných Vodní záchrannou službou v Dolní Vltavici a podobně. Poděkování hasičům

~ 56 ~

PODNIKÁNÍ V OBCI RYBNÍKY ČERNÁ V POŠUMAVÍ,S.R.O.

„Nejenom chov ryb, ale čím dál větší rozvoj sportovního rybaření v působnosti areálu, je cílem našeho podnikání“, řekl mi majitel, v obci všem známé „rybárny“, pan Václav Bruner. Sešli jsme se na hrázích rybníčků v areálu rybárny u příležitosti výlovu prvního rybníku v celé kaskádě všech osmi rybníků rozložených směrem dozadu, prakticky až k pláničskému lesu. Bylo to ve čtvrtek 3.prosince odpoledne, na hrázi rybníka připravené kádě,vaničky,nádoby, kesery a především profesionální rybáři, kterým přišli pomoci i místní rybáři sportovní.Rybník určený k výlovu je vypuštěn, ještě tak hodinku a je možno začít zatahovat sítě. Část této čekací doby jsem využil k rozhovoru s panem Brunerem, kterému jsem položil pouze jednu otázku – „Povězte nám prosím všechno o vaší firmě a podnikání v tomto oboru“ a majitel se rozpovídal. „Fungujeme zde již pátou sezonu. Zabýváme se jak chovem ryb, tak sportovním rybařením, určeným pro turisty v letní sezoně, ale samozřejmě, zejména v poslední době, i v sezoně zimní. Jsme tedy vlastně přizpůsobeni turistům a všem obyvatelům během celého roku.Právě zimní sezona je pro návštěvníky velmi atraktivní, tehdy provozujeme tzv.chytání na dírkách. Lidé přijdou, vrtákem si vyvrtají dírku v ledě a začnou lovit. Jenomže právě v posledních létech, kdy byla mírná zima, led se nevytvořil a atrakcí tak bylo málo. Během letní sezony se zaměřujeme především na turistiku. Turisté si zde v areálu mohou za menší poplatek postavit stan, mohou si rozdělat oheň a opéci si nejen třeba rybu, kterou jim vyčistíme, ale i „buřta“. Náš areál je rozsáhlý, zahrnuje celkem osm rybníků, z nichž největší jsou až vzadu u lesa. Velký, jednohektarový a druhý půlhektarový, jsou postupem doby pro nás stále více ztrátové. Důvodem jsou velké problémy se škodnou, především s vydrou říční a s volavkou popelavou. Nasadit ryby do těchto rybníků a věnovat se odchovu je skutečně pro nás velkým rizikem. Škodná dokáže stavy ryb naprosto zdecimovat, vždyť ztráty vyjádřené finančně dosahují u nás v průměru 300 tis.Kč ročně. Vyprodukovat to, co nám vydry sežerou, zejména pstruhovitých ryb, nedokážeme. A volavky, ty si zde již tak zvykly, že se chovají jakoby ony byly majitelem.Navíc vydra patří mezi kriticky ohrožené druhy a je chráněna zákonem. Proto postupně otevíráme ke sportovnímu využití i tyto zadní rybníky, neboť i podle silné letošní turistické návštěvnosti usuzujeme, že lidé se budou postupně více na Lipno vracet. Napomáhá tomu nejen současná geopolitická situace, ale i v příštím roce zde bohatě propagovaná olympiáda, která přiláká více návštěvníků i k nám. Po skončení letní sezony, která se někdy protáhne až do října, připravujeme vše na vánoční čas.Všechny rybníky, obsazené nejen kaprem, ale i ostatní rybou – amurem, pstruhem duhovým, sivenem americkým a jinými - postupně slovíme, vytřídíme a připravíme k prodeji“. Jsem tedy přítomen odlovu posledního rybníka, voda sice ještě úplně neodtekla, ale profesionální rybáři již vstupují do rybníka, připravují sítě a začínají zatahovat.Síť postupně zatáhnou ke břehu, ke slovu přijdou kesery, kterými se ulovené ryby ze sítě nabírají do

~ 57 ~

připravených vaniček. Ty odnáší sportovní rybáři na břeh, vysypou do kádě a hlavní rybář, v našem případě Pavel Chruňák, ryby třídí do vedle stojících kádí. Pomáhají mu ještě dva jeho kolegové Aleš Poláček a Jonáš(jméno bohužel?). Oddělují tak ryby lososovité a velkého a malého kapra.Z místních sportovních rybářů vidíme v rybníku i na břehu Pavla Sirotka, Zdeňka Holuba,Václava Pocklana i Jiřího Vlčka. Z první várky zátahu se však slovilo větší množství menších ryb, profíci navrhují ještě počkat, než voda úplně opadne. Pavel Sirotek však na druhé straně, v blízkosti restaurace, se již snažil nahánět ryby a potvrzuje, že v tom místě je spousta velkých kaprů. Proto se celý štáb vydává na toto místo, loví kapry kesery, nandavá do vaniček, kteří místní odnáší ke třídění na druhý břeh. Další průběh popisuje opět Václav Bruner: „ Po vytřídění putuje vylovený kapr do budovy líhně, do velkých žlabů a pak na prodej jednotlivým zájemcům. Ostatní ryby se ponechají zatím v kádích, kam se připouští kyslík a až se rybník celý odloví a kalná hladina se ustálí, pak vylovené pstruhy a další rybky vrátíme do rybníka zpět. Rybník totiž využíváme pro sportovní rybaření celoročně a tak tam musí být ryb dostatek. Rybu samozřejmě neprodáváme jen na vánoce, ale celoročně, bez omezení času, kdykoliv může kdokoliv přijít, já zde bydlím, každému vyhovím. Na vánoce letos budeme prodávat celkem čtyři druhy, hlavní nápor začíná od 20.prosince do Štědrého dne“. V areálu se provozuje i restaurační zařízení, které bývalo pod jakousi pergolou jen v letní sezoně, letos však objekt zateplili a provoz je celoroční, i v zimě. Václav Bruner dodává: „ Po zateplení je zde příjemné posezení i v zimním období, kdy v této mimosezonní době není v obci moc podniků otevřených. V restaurace obsloužíme turisty během celého roku, připravíme pro ně ryby podle jejich přání. Buď ty, které si sami nachytají anebo si vyberou ze sortimentu restaurace. Ryby jim vyčistíme, upečeme a turisté je s chutí snědí. Zejména však ty, které si sami nachytají. Ryb je v rybníku dost, žádné velké čekání, zda ryba zabere, i když např. v letošním horkém létě moc ryba nebrala. Na jaře, v květnu v červnu, prodáme hodně ryb lidem, kteří si je kupují ke grilování doma. Celkově prodáme za celý rok 6 – 7 q kaprů, v sezoně prodáme kolem 2 q týdně, i když zde většinu tvoří pstruh“. Nakonec jsme se ještě vrátili k areálu a jeho údržbě. „Udržovat takový areál v přijatelném stavu je poměrně náročné“, říká majitel a pokračuje: „ Když jsme sem před pěti roky přišli, vypadalo to tu jako jedna velká skládka. Odvezli jsem odtud 12 velkokapacitních kontejnérů odpadu, který byl všude kolem i v rybnících. Areál byl volně průchodný a mnozí návštěvníci o čistotu moc nedbali. Provedli jsme zpočátku jakousi rekultivaci, aby ta původní „džungle“ zas trochu vypadala, což nás stálo nemalé prostředky. Udělat však z areálu něco jako golfové hřiště, to nám výsledky nepřinese, bude to jen velice náročné na údržbu. Proto areál udržujeme jen v jakémsi přijatelném stavu. Máme pojízdné sekačky, křovinořezy, pečujeme o stromy a křoviny. Bývaly zde i ovce , i náš předchůdce Marcel Svoboda je choval. Ale ovce ta spase jen to, co jí chutná a v areálu zbyde spousta nespasených a vlastně neudržovaných míst. Areál jsme znovu částečně oplotili, celkové oplocení není reálné z důvodů bahnitého a rašelinového terénu. Snažíme se, zejména pro turisty vytvořit příjemný a přijatelný prostor pro jejich vyžití“. Nakonec je nutno dodat, že firma Rybníky Černá v Pošumaví je podnikatelská, ale s maximální vstřícností v přístupu k obecním akcím, zejména se zde koná řada programů pro děti, ale i jiné akce, např. letos Army Run.

~ 58 ~

PODNIKATELSKÉ SUBJEKTY V OBCI

Ve veřejné databázi lze vyhledat podnikatelské firmy a organizace, tak jak je uvádí Český statistický úřad. Stručnou formou fotoobrázků je z graficky znázorněn počet subjektů podle právní formy a podle odvětví. Veškeré tyto údaje jsou k datu 31.12.2014.

~ 59 ~

TĚLOVÝCHOVA A SPORT HISTORICKÝ ÚSPĚCH NAŠICH FOTBALISTŮ Družstvo mužů naší obce ve fotbale kráčelo v Okresním přeboru nadále za splněním svých snů. Zápasy se jim většinou dařily a tak v podzimní části přeboru 2014/2015 obsadili v tabulce 1.místo, nastříleli nejvíce branek a nejméně jich obdrželi. Jarní část OP a výsledky jednotlivých zápasů Velmi úspěšné postavení v tabulce po podzimní části bylo potřeba dobrým výkonem na jaře potvrdit.Pravidelné tréninky a přípravné zápasy během zimního období by se měly podepsat i na výkonosti mužstva. V jarní části Okresního přeboru dosáhlo mužstvo z Černé těchto výsledků:

DATUM ZÁPASY VÝSLEDKY

4.4 Velešín B - Černá 3:1

11.4 Černá - Kájov 3:3

25.4 Černá – Dolní Dvořiště 3:0

3.5 Frymburk B - Černá 1:1

9.5 Černá - Chvalšiny 1:1

17.5 Nová Ves-Brloh - Černá 3:4

23.5 Přídolí - Černá 0:3

30.5 Černá – Zlatá Koruna 4:1

6.6 Vyšší Brod - Černá 3:4

13.6 Černá – FC Vltava 2:1

Pohled na konečnou tabulku po skončení celého ročníku OP byl radostný nejen pro všechny hráče, ale i pro mnoho občanů naší obce, kteří pravidelně navštěvovali jednotlivé zápasy a mohutně fandili a řada z nich i na hřištích soupeře.

1. TJ Černá v Pošumaví 20 13 5 2 69:28 44 Naši fotbalisté tedy Okresní přebor sezony 2014/2015 vyhráli !! Ještě hned po skončení posledního zápasu s FC Vltava jim přímo na hřišti předal předseda okresního fotbalového svazu Václav Domin spolu s místostarostkou obce Mgr.Daňovou pohár mistrů.

A začaly velké oslavy – neboť mužstvo postoupilo do oblastní soutěže třídy 1 B.

~ 60 ~

OKRESNÍ PŘEBORNÍCI. Prvenství v okresním přeboru 2014/2015 a historický postup do oblastní I.B třídy vybojovali fotbalisté TJ Černá v Pošumaví.

Na snímku zlatého týmu nahoře zleva Josef Havierník, Dominik Čerkl, Jan Šlak, Michal Koza, Karel Vrba, Karel Strnad, Ladislav Šuga, Pavel Wudy, Lukáš Koza, trenér František Pouzar, asistent Michal Čerkl, Jan Bublík a kustod Karel Žákovský, na zemi zleva Martin Koza, Karel Zeman, s pohárem Martin Sivák, Josef Černý a nad ním Tomáš Kordík, Lukáš Brůha a Michal Uhlíř (z kádru a realizačního týmu chybí Vladimír Král, Vladislav Salaj, sekretář David Kozák a předseda oddílu Jiří Daňo).

Foto: Archiv TJ Černá v Pošumaví

Dochází ke změně trenérů Trenér František Pouzar dovedl mužstvo k vítězství v Okresním přeboru a poté oznámil,že v trenérské funkci končí. Mužstvo začal trénovat již v předminulé sezoně, přivedl ssebou výborné hráče z Horní Plané – Josefa Havierníka a Jana Šlaka. Mužstvo v té době bylo na devátém místě tabulky, do vítězství daleko, ale nakonec se povedlo. Před odchodem vzkázal Fr. Pouzar přes média našim hráčům: v 1 B třídě přijdou prohry a tým se z toho nesmí položit! Nastalo období hledání nového trenéra – těsně 1 den před prvním zápasem s Horní Planou nastoupil nový trenér – Milan FRNKA. Je to vynikající hráč a trenér / Velešín, Kamenný Újezd/, dokáže povzbudit a korigovat hru, zejména v obraně. V některých zápasech nastupoval jako hrající trenér. V jarní části soutěže bude jeho úkolem především udržení mužstva v 1 B třídě.

~ 61 ~

ZAČÍNÁ 1 B TŘÍDA – SKUPINA A Vstup do této soutěže byl vskutku velkolepý. Začínalo se předehrávaným 13. kolem a naši fotbalisté zvítězili nad Horní Planou 2:0. Nadšení bylo veliké, neboť ještě nedávno se někteří naši fotbalisté od hornoplánských učili. V následujícím kole se jelo do Zlivi, která je již ostříleným účastníkem a naši tam zvítězili 6:1. Tehdy většina mužstev zbystřila: S Černou se musí počítat! V tomto zápase zaznamenal čistý hattrick záložník Karel Vrba. Mužstvo Černé však nepodlehlo euforii, počítalo s tím, že přijdou i prohry, což se v některých následujících zápasech potvrdilo. Další zápasy: Černá – Sedlec 1: 2 Kamenný Újezd – Černá 1:1 Černá – Vyšší Brod 1:2 Netolice – Černá 2:2 Lhenice – Černá 2: 0 Černá – Nemanice 2: 4 Planá u Č.B. – Černá 4: 0 Černá – Dříteň 2: 2 Český Krumlov – Černá 8: 1 Černá – Trhové Sviny 1: 3 Frymburk – Černá 2: 1 Černá - Zliv 2: 1 Tabulka po podzimní části soutěže 1 třídy skupiny A

Tým Z V R P Skóre B

1 SK Nemanice 14 13 1 0 61:17 40 2 SK Planá 14 11 1 2 51:13 34

3 SK Lhenice 14 10 1 3 33:18 31

4 TJ Dříteň 14 9 1 4 29:24 28

5 FC Šumava Frymburk

14 7 2 5 27:27 23

6 SK Sedlec 14 6 4 4 36:27 22

7 FK Dynamo Vyšší Brod

14 6 1 7 29:32 19

8 TJ Spartak Trhové Sviny

14 5 2 7 27:31 17

9 FK Slavoj Český Krumlov B

14 4 1 9 30:36 13

10 1. FC Netolice 14 3 4 7 18:32 13

11 TJ Sokol Kamenný Újezd

14 3 3 8 25:25 12

12 TJ Černá v Pošumaví

14 3 3 8 22:34 12

13 SK Zliv 14 2 3 9 18:48 9

14 TJ Smrčina Horní Planá

14 2 1 11 18:60 7

Fotbal v naší obci přitáhl postupně stále více diváků, vedoucí mužstva Jiří Daňo mohl být spokojen. Na hřišti se musela umístnit časomíra a rovněž se začalo vybírat dobrovolné vstupné – viz vstupenka.

~ 62 ~

KRÁTCE Z JACHTINGU Nejstarší dálkový závod, konaný na Lipenské přehradě – Modrá stuha Lipna – slaví letos krásné kulatiny – 50 let. Závod pořádá jachtklub Černá v Pošumaví, tak jako již mnoho let předtím. Z historie je známo, že prvně se jel závod s názvem Modrá stuha asi v roce 1964. V kronice obce jsou zmínky již od roku 1977, kdy se začala novodobá kronika psát. Kronikář ing. František Záhora napsal např. v r. 1981 do zápisu: ZO ČSTV patří každoročně mezi nejlepší. Stejně tak i v roce 1980 vyvíjela bohatou činnost, především na úseku jachtingu. Jednou z těch obvyklých akcí je pořádání závodu „ O Modrou stuhu Lipna“. Je to dálková plavba jedoucí se od hráze Lipenské přehrady do Černé v Pošumaví v délce 27 km. Po ní pak následuje „Modrá stuha třídy WS“, která se jede v délce 13

km z Frymburku do Černé.

Závod letos začal 27. června opět na hrázi Lipna( před Marínou Lipno) a na start se postavilo 44 lodí. Největší zastoupení měly kajutové jachty nad 22 stop, tradiční třída Létající Holanďan a po určité odmlce byli na startu i windsurfaři. Modrou stuhu Lippna vyhrál Vladislav Ptašnik s dcerou Anežkou. V kajutových lodích nad 22 stop, kde bylo 27 posádek se umístil na 2. místě

Jiří Vachel z Jachtklubu Černá v Pošumaví. Vrátím-li se opět do minulosti musím připomenout, že jméno Vachel je v jachtařském sportu již dlouholetým pojmem. Např. v roce 1981, kdy jachting v Černé slavil 10 let svého trvání, se umístili Vachelové na 2.místě a Vycpálkovi na 3. místě ve třídě Vaurien. Ve třídě FD byla třetí místní posádka Smetana-Košan. Tehdy se jel 16. ročník Modré stuhy Lipna. Závodníci z Černé v Pošumaví dosahovali vždy na závodech velmi dobrých výsledků. V roce 1984 jsem napsal do kroniky: Letošní Modrá stuha byla jako již tradičně ve znamení nepříznivého počasí. Ve třídě W startovalo 137 závodníků a zvítězil Daniel Motz ze Škody České Budějovice, Slavětínský z TJ Černá byl devátý. Na startu se sešlo 57 jachet – ve třídě FD byla na 1. místě Smetanová z TJ Černá, ve třídě Evropa se na 1. místě umístil Vachel ml a na 2. místě Jegorovová, oba z TJ Černá. Ve třídě Finn byl Vachel st. na 2. místě. V netříďovaných lodích zvítězili manželé Jegorovovi z TJ Černá. Obrázek z Modré stuhy Lipna 1984 malovala M.Záhorová

~ 63 ~

POHYB OBYVATELSTVA

NAROZENÉ DĚTI V ROCE 2015

V tomto roce se narodilo celkem 7 dětí, z toho 4

chlapci a 3 děvčátka.

3.ledna - Miroslav THON 17.března - Natálie VLÁSKOVÁ 15.dubna - Sofie ŠMATLÁKOVÁ 1.června - Dominik SOMORA 26.června - Tomáš VALNOHA 30.července - Marek CIBOCH 25.září - Rozálie SVOBODOVÁ ZEMŘELÍ OBČANÉ V ROCE 2015

V tomto roce zemřelo v obci celkem 6 spoluobčanů. 22.ledna - František ŠESTÁK - Mokrá - 67 let 22.ledna - Jana GREGAROVÁ - Černá v Pošumaví 43 - 61 let 5.května - Hildegarda ZLÁMALOVÁ - Bližná 1 - 93 let 9.května - Marcela HRUBEŠOVÁ - Bližná - 72 let 1.června - Josef KADLEC - Černá v Pošumaví 46 - 57 let 11.července - Josef TOMEK - Černá v Pošumaví 105 - 69 let V tomto roce temřeli rovněž dva občané a to Karel FRIEDL a Barbora JEDLIČKOVÁ, kteří pobývali delší čas v naší obci, ale zemřeli jinde a tak zde nejsou evidováni.

Stav obyvatel obce k 31.12.2015

Muži celkem 420 muži +15let 356 Ženy celkem 399 ženy +15 let 335

obyvatelstvo celkem 819 celkem + 15 let 691

Počet cizinců v obci

Celkem je v obci hlášeno 35 cizích státních příslušníků. Z toho je 22 mužů a 13 žen. Z tohoto počtu je 10 osob je přihlášeno k trvalému pobytu a 25 osob je přihlášeno k pobytu přechodnému.

~ 64 ~

Doplněk k roku 2014

Nejstarší senioři letošního roku

Nejstarší občankou stále zůstává paní VLASTA ŽILÍKOVÁ, narozená 19.4.1920 – letos se tedy dožila překrásného životního jubilea 95 let.

Jen o rok mladší je paní IRMA SOUSTRUŽNÍKOVÁ, narozená 8.6.1921. Oběma seniorkám byl věnován prostor v zápise do kroniky za rok 2012 na str.76.

Následuje, letos 91 letý, pan VÁCLAV VÁCHA, který se narodil 26.9.1924. Pochází z vesnice Chválkov poblíž Havlíčkova Brodu a do obce Černá na Šumavě přišel se svými rodiči, otcem Janem, matkou Františkou, bratrem Janem a dvěma sestrami. Celá šestičlenná rodina tedy v roce 1946 do obce přijela a k nastěhování jim byl na základě přídělové listiny, určen dům čp.24, dnes Hospoda U Honzy, předtím U čerta. Jako čtvrtý nejstarší byl letos pan ZDENĚK ZLÁMAL, narozený 30.1.1927.Po příchodu do obce v šedesátých létech 20.století, pracoval až do odchodu do důchodu jako technik u lesů –polesí Plánička. Celé období žije v bytovém domě čp.1 v osadě Bližná. Celkově 86 let se letos dožila paní PAVLA TURKOVÁ, a význačné datum v životě člověka – 85 let oslavily – paní MARIE PAJPACHOVÁ –paní MARIE MUSILOVÁ a paní ARNOŠTKA FRIEDLOVÁ. Své osmdesátiny – 80 let – si v tomto roce připomněli: RŮŽIČKOVÁ KAMILA; ČERTICKÁ ANNA; HOMOLKA JAN; KLEMENTOVÁ ANEŽKA a VRBA KAREL.

~ 65 ~

TURISTIKA A REKREACE DIGITALIZOVANÉ LETNÍ KINO

Letní kino v naší obci má dlouholetou tradici a vždy přitahovalo mnoho návštěvníků. Nyní, kdy je zdigitalizované, může divákům nabídnout úplně nejnovější filmy, což také bylo prezentováno hned v úvodu zahájení sezóny. Již v červnu se nepravidelně promítalo, ovšem problémy s elektronikou, kdy se pokazil projektor, způsobily, že se tři týdny nepromítalo. Zastupitelstvo obce však schválilo zakoupení projektoru Christine CP 2000XB iod firmy AV media ( cena 1 028 000 Kč) a

tak se začalo promítat od 21.července již pravidelně. Podle sdělení nájemců Letního kina promítli letos celkem 50 filmů a návštěvnost dosáhla více než 3000 lidí, což je průměr na jedno představení 77,2 diváka.Letní kino hraje bez ohledu na počasí denně i pro mnohem méně diváků a proto je i oblíbené a vyhledávané. Největší návštěvnost - 333 diváků přišlo na americký, počítačově animovaný film Mimoni, i když je to film pro děti. Posledním filmem, který byl promítnut v sobotu 12.září, byl film Gangster Ka. Odpolední divadelní pohádky pro děti Již několik let jsou úterní odpoledne vyhrazeny pro divadlo – nejvíce představení provozuje Divadélko KOS z Českých Budějovic a zájem dětí, většinou turistů s dětmi, je velký. Začátek je vždy od 17 hodin, ovšem v případě špatného počasí se nehraje.

Divadlo se však hraje i pro dospělé. Např. 14.července sehrál Spolek ochotníků TYL z Netolic divadelní hru Carla Goldoniho – Sluha dvou pánů a to od 20.hodin. Letní kino je tedy centrem mnoha kulturních akcí během prodloužené sezóny, probíhá zde však i s historií obce spojená beseda s kronikářem a promítáním videa a prezentací – viz na jiném místě zápisu.

~ 66 ~

WINDY POINT - JESTŘÁBÍ

Jsme písečná pláž a Cocktail bar s mořem sluníčka, zábavy

a dobrých drinků. Nechte se odvát na jedinečné místo s free

atmosférou tropických dálek.

Svým logem a sloganem se takto prezentuje na svých webových stránkách v posledních létech velmi úspěšný podnikatel v oboru turistiky a cestovního ruchu – DAVID NEUMANN – na pláži v prostoru Jestřábí, těsně za základnou jachtingu.

Pan David Neumann je totiž mistr ČR a vicemistr Evropy ve Flair Bartendingu, čili jako mistr nad mistry v barmanském řemesle. Tohoto svého umění začal využívat před devíti léty na pláži v Černé v Pošumaví, spojil tak příjemné s užitečným a přinesl do naší obce, zejména v oblasti rekreace, velké oživení a vzrůstající návštěvnost. V počátku začali na pláži provozovat různé akce spojené s relaxací a sportovním vyžitím rekreantů v příjemném prostředí s barovým občerstvením. Byly to akce zaměřené především na letní sezonu, ale postupně přešly na celoroční provoz. Začaly pořádat např. Silvestra, stálo je to dva měsíce

příprav, ale vyplatilo se. Postavili Týpí, zateplili objekty a rekreanti a turisté přicházeli i v zimě.

Během roku se na pláži pořádá velké množství programů, hudebních, sportovních, filmových, to vše doprovázeno jedinečnými barmanskými zážitky. V tomto roce začala letní sezona od 1.června a hned ve dnech 6 – 15.června byl uspořádán kulturní a sportovní festival LIPNO MUSIC FESTIVAL a jako doprovodný program řada jachtařských závodů, které vyvrcholily Mistrovstvím Evropy v lodní třídě Tornádo. Další akcí byl desátý ročník programu LIPNO FEST, poprvé to nebyla jednorázová akce, ale festival probíhal po celé léto. Součástí byly nejenom koncerty hudebních skupin, ale též filmy v rámci tzv. filmových nocí, např. český film – Hoří má panenko. Lipno Fest jsme doposud znali z pódia Letního kina v Černé.

~ 67 ~

Letos se opět představila řada hudebníků, vyvrcholením byl koncert izraelského hudebníka Adama Ben Ezry. Podle údajů webu Windy Point zahrálo letos na pláži během letní sezony celkem 9 kapel, proběhlo 13 diskoték(DJs), promítlo se osm filmů, proběhlo jedno divadelní představení a to vše doprovázeno uměním tří barmanských mistrů. Na pláži Windy Point se pořádá i mnoho akcí pro děti, většinou pro místní. Např. 31.října proběhla dopoledne DRAKIÁDA, kde se vyráběly a pouštěly draky a odpoledne HALLOWEEN- dlabání dýní, různé soutěže a večer i párty pro dospělé. 5. prosince byla Mikulášská párty ( zmínka na jiném místě). Pláž byla v provozu i během Silvestra, párty proběhla opět uvnitř Týpí i v zateplených budovách. HOSPŮDKOU ROKU 2015 na Českokrumlovsku se stal právě bar na pláži Windy Point. Soutěž připravil Českokrumlovský deník a zúčastnilo se jí 6000 hlasujících( zdroj ČkDeník). David Neumann, který vše vede se svou přítelkyní, odpověděl na otázku ČkDeníku: Co říkáte na to, že vás čtenáři vynesli na první místo v anketě Hospůdka roku? Byli jsme překvapeni. My jsme samozřejmě během léta sledovali, jak se soutěž vyvíjí. Viděli jsme, že jsme druzí, tak jsme v naší hospůdce zahájili určitou kampaň, aby se lidé vyjádřili hlasováním, jestli se jim tu líbí. Ale vypadalo to, že jsme bez šance dostat se na první místo. Od konce srpna jsem to už tedy nesledoval, a pak jsem se dozvěděli, že jsme to k našemu překvapení vyhráli. Ale i to druhé místo by bylo pěkné a třetí místo by byla také pěkná reklama, ale samozřejmě první místo byla pro nás všechny, co tu pracujeme, příjemná zpráva.

Dále pan Neumann řekl: „Na pláži vznikají dvě zateplené terasy. Obě by měly být pod střechou zaplášťované a zateplené, každá z teras pojme, myslím si, kolem 40 lidí, navíc na zimu postavíme indiánské týpí, které jsme tu měli na silvestra, což je devět metrů v průměru, takže velká plocha. Řekl bych tedy, že 120 lidí se sem vejde, aby byli v teple. Zbytek bude venku, ale tam budou ještě plynové ohřívače. A kupodivu loni na silvestra byli lidi většinou stejně venku, dobře oblečeni na zimu a když se chtěli ohřát, šli k ohni. Nové terasy jsou celé průhledné, takže budí dojem zimní zahrady. Návštěvníci tak budou pořád v přírodě, ale současně v teple“.

Pohled do plážového baru a jeho návštěvníky + Jana Bayerová z Českokrumlovského deníku předává Davidu Neumannovi z baru Windy Point certifikát Hospůdka roku

/fotografie na stránce – kubasan@poslouchej.net + Českokrumlovský deník)

~ 68 ~

LIPNO ICE MARATON – 1.ROČNÍK

Historicky první ledový maraton se uskutečnil dne 14 února na zamrzlé hladině Lipenské přehrady. Start i cíl byl v Černé v Pošumaví v prostoru Windy Point a závodníci běželi trať podél břehu do Frymburka a dále až do Lipna nad Vltavou. Byly stanoveny tři trasy – z plakátu je možno vyčíst kategorie i délka trati. Bezpečnost startujících v oblasti Černé a Radslavské zátoky hlídali vodní záchranáři z Dolní Vltavice, kteří všechny závodníky poučili jak se na zamrzlé hladině chovat. Na startu se sešlo 35 startujících závodníků, které přišlo podpořit i mnoho diváků, pro které připravil Windy Point doprovodný program. Dráhu na brusle bohužel nebylo díky nerovnostem ledu a technickým obtížím připravit. Závodit se mohlo na běžkách, s kitem, se sněžnicemi nebo třeba na kole.

~ 69 ~

DÁLKOVÍ PLAVCI NA DOLNÍ VLTAVICI Letos se znovu sjeli plavci všech kategorií do Dolní Vltavice, kde se dne 1. a 2. srpna uskutečnil již 11.ročník Mezinárodního plaveckého závodu. Závod, jako vždy, připravili členové Vodní záchranné služby ČČK spolu s Rakouskem a ve spolupráci se společností Pro-Sport ČK. Závodilo se od dětských vzdáleností 500 m až po seniorské 10 km. tradičně se zúčastnili jak registrovaní, tak i neregistrovaní plavci a bylo jich celkem na 300.

Obec Černá pravidelně podporuje tyto závody, starostka je vždy účastna vyhodnocení a naši hasiči připravují pro všechny účastníky občerstvení.

NÁCVIK ZÁCHRANY ZE ZAMRZLÉHO LIPNA Tato akce se na Dolní Vltavici prakticky koná každý rok. Letos to bylo 7.února a nácviku se zúčastnilo kolem dvou stovek lidí. Do akce byli zapojeni i záchranáři z Polska a Rakouska.Podmínky byly letos dobré, síla ledu přesahovala 10 cm. Nacvičovala se i záchrana z vrtulníku. Hlavním organizátorem byl „šéf“ Vodní záchranné služby na Dolní Vltavici Milan Bukáček.

Jako partner podporující veškeré tyto

potřebné, poučné, ale

někdy i zábavné akce, je i obec

Černá v Pošumaví.

~ 70 ~

SKIBUSEM Z ČERNÉ DO STERNSTEINU

Od 20.prosince 2014 začal začal jezdit nový turistický autobus, který vozí zájemce o lyžování, ale i všechny další lidi, kteří mají zájem se do lyžařského areálu v Rakousku podívat. Tento bus, který již po krátké době všichni znají jako Skibus, vyjíždí právě z Černé v Pošumaví přes Frymburk, Lipno nad Vltavou, Loučovice, Vyšší Brod do střediska Sternstein, které je v blízkosti Bad Leonfeldenu.Pohodlně se tak každý zájemce dostane na sjezdovky, ale i na běžecké stopy, bruslařskou dráhu a další radovánky. Skibus jezdí každý den třikrát tam a zpět a jednou za týden, ve čtvrtek, jede jako večerní spoj do Lipenského lyžařského areálu na večerní lyžování.

Na vedlejší tabulce je ceník jízdného z jednotlivých obcí, takže např. cena jízdného z Černé až na Sternstein činí 40 Kč a se zakoupením zpáteční jízdenky tedy 80 Kč.Je to velmi příznivá cena, nehledě na to, že rodiny s dětmi mají ještě slevu – na každého platícího rodiče může jet jedno dítě do 15 let zdarma. Skibus je možno využít k návštěvě každé obce na trati, takže např. turista ubytovaný v Černé může navštívit třeba Wellnes hotel ve Frymburku, klášter ve Vyšším Brodě a

samozřejmě hlavně i lyžařský areál a všechny atraktivity s ním spojené v Lipně nad Vltavou.

Z Černé v Pošumaví jede denně skibus od hotelu Racek, ze zastávky Černá odjíždí v 8.02 hod. – v 10.22 hod. a v 15.12 hodin. Zpět ze Sternsteinu vyjíždí v 9.15 hod. – ve 12.20 hod. a v 16.25 hodin. Na večerní lyžování do Lipna nad Vltavou odjíždí každý čtvrtek v 17.37 hod. a zpět ve 21.05 hodin. Autobus každý pozná podle nápisu na předním skle –„ SKIBUS ČERNÁ – LIPNO – STERNSTEIN“ a navíc je v busu steward, který každého přivítá, vyzvedne si jízdenky a ještě sdělí přítomným zajímavé informace o dalších aktuálních akcích. Skibus zajišťuje společnost Destinační management LIPENSKO o.p.s. ve spolupráci s lipenskými obcemi.

~ 71 ~

MOBILNÍ TELEFON SI NABIJETE PŘÍMO NA PLÁŽI

Kontejnery na tříděný odpad se proměnily na odpočívárny, kde si můžete dobít telefon a přitom se připojit na free wi-fi. Využít je můžete od 4.srpna na písečné pláži Windy Point v Černé v Pošumaví, kde budou k dispozici až do konce srpna. Projekt připravil portál Samosebou.cz propagující třídění a recyklaci odpadů. „Wifi kontejnery jsou symbolickým poděkováním za to, že třídění je pro Čechy samo sebou. Zároveň slouží jako malá připomínka toho, že je důležité třídit i na cestách a během volnočasových aktivit,“ říká Miroslav Ruml ze Samosebou.cz. Že to byl dobrý nápad, potvrzuje provozovatel pláže Windy Point David Neumann: „Ty kontejnery jsou pořád plné.Vlastně od první chvíle, kdy jsme je sem instalovali, tam jsou lidi a dá se říct, že je využívají od rána do večera.“

SPECIÁLNÍ KONTEJNERY na pláži Windy Point v Černé v Pošumaví. Foto: Deník/Ondřej

Hellebrant

Windy Point je pro speciální wi-fi kontejnery první zastávkou. „K vidění budou až do podzimu i v jiných částech České republiky“, říká Miroslav Ruml. „U nás to má velký úspěch a u lidí je o to zájem, takže já bych byl rád, kdybychom je tady na pláži měli i příští rok,“ říká David Neumann. Čerpáno z Českokrumlovského deníku - 11. Srpen 2015

NAKONEC – TURISTICKÁ SEZONA V ČERNÉ V POŠUMAVÍ VE SLOGANECH

Třeba jen jedna věta z tisku, z televize, z internetu, může popsat stav, který vládnul v naší

obci v tomto roce – vedle akcí zde výše popsaných, se jich uskutečnila celá řada a tak o

sportovní i kulturní vyžití v hlavní letní sezoně skutečně není nouze – dá se říci, že téměř

každý návštěvník si „ přijde na své“. Pár titulků níže uvedených je toho svědectvím:

Černá v Pošumaví otevře letošní letní sezónu slavnostmi Kvalitní koupání ve volné přírodě nabízí Černá v Pošumaví Dobrý pocit z krásného prodlouženého víkendu na Lipně v Černé v Pošumaví Černá v Pošumaví je hlavní centrem vodních sportů na Lipně V Černé v Pošumaví v sobotu vypuknou závody ve sjezdu na čemkoliv Černá v Pošumaví žije sportem i po sezóně

~ 72 ~

POČASÍ, PŘÍRODA, EKOLOGIE PRŮBĚH POČASÍ BĚHEM ROKU Počasí bývá předmětem debat a diskusí téměř při každé příležitosti. V tomto roce však byla počasí věnována neustálá pozornost. Byl to od samého počátku rok, co se týče počasí, plný extrémů. Byly jsme svědky střídání nadprůměrně teplých období s chladnějšími, na některých místech i v parném létě mrzlo a v září zase panovala vedra.Dlouhé období sucha bylo vystřídáno výraznými srážkami, které však nepřinesly potřebnou sumu a tak je mnoho míst a vodních toků vyschlých a pole trpí suchem. Celkově to byl rok výrazně teplotně nadprůměrný a nejsušší za posledních 55 let. V Černé v Pošumaví při měření teplot vycházím, jak pravidelně upozorňuji, z vlastního pozorování a sledování teploty a vývoje počasí během dne. Teplotu si zapisuji ranní mezi šestou a sedmou hodinou a pak během dne výskyt srážek, bouřek, větru a dalších jevů. Nejedná se tedy o teplotu průměrnou, tu sledují meteostanice v oblasti naší obce, at již přímo v Černé, dále na Radslavi a v Dolní Vltavici. Jejich data si pak porovnávám a z toho vychází ukazatel počasí pro naší obec. Data ze stanice Radslav uvádím v tabulce v další části zápisu. Celkově byl rok 2015 i na území naší obce výrazně teplejší, suma teplot byla největší od roku 1995. Stejně tak bylo mnohem méně srážek, ty byly větší naposledy v roce 2003. Leden byl nejteplejší od roku 2007, téměř polovina měsíce byla větrná se sněhem a deštěm, poslední dekáda přinesla sníh, kterého koncem měsíce leželo 18 cm. Únor byl mrazivý a sněžilo, i když jen ve čtyřech dnech, 9.února leželo 20 cm sněhu. Nejnižší ranní teplota byla naměřena 4.února(-18,3°C) a zřejmě nejchladněji bylo 8.února. Březen se nijak zvlášť nevymykal s průběhem počasí v posledních létech. Období od 17 do 21.března lze považovat za teplejší i když ráno mírně mrzlo, konec měsíce přinesl vítr, déšť a sníh. Duben lze považovat již za teplejší měsíc, zejména poslední dekáda byla teplá. Srážek bylo však málo. Květen byl nejteplejším měsícem od roku 2003, rovněž i srážkově byl poněkud lepší. Třetí dekáda byla o něco chladnější. Nejvíce deštivých dnů bylo mezi 19 – 24 květnem, první bouřka byla zaznamenána 29.května. Červen začal hned od počátku letními teplotami, které vyvrcholily na konci dekády bouřkami.Nejteplejší dni u nás byly 6 a 7.června, ráno v 6.hodin již bylo 19°C, naopak chladno bylo 20 a 21.června. Srážek bylo zase málo. Červenec byl vůbec nejteplejší měsíc a to od roku 1995. Téměř celý měsíc panovaly letní, několik dní i tropické teploty.Nejtepleji bylo od 1 do 7.července a pak od 16 do 22 července.Bouřku jsem zaznamenal 23.7, kdy byla naměřena i nejvyšší ranní teplota 21° C. Asi nejtepleji bylo 22.července, naopak nejchladněji 30 července. Sucho trvá dále, srážek jen minimum. Srpen pokračuje horkým počasím a opět se najdou i tropické dny.Velmi teplo je od 3 do 16.srpna a pak od 26 do 31.srpna. Ovšem i zbývající dny jsou teplé, 9.srpna je bouřka, která přináší i trochu krupobití, které ale nezpůsobí žádnou škodu. Srážek je opět velmi málo, prší mírně mezi 16 a 21.srpnem.

~ 73 ~

Září je teplotně průměrné v naší oblasti, druhá dekáda velmi teplá kolem 25° C. Srážky jsou malé, mírné a krátké, bouřka zaznamenána 10.září. Říjen je opět teplejší, zejména jeho začátek, i kyž hned 1.října přichází první mrazík. V polovině měsíce prší, zejména celodenně ý a pak 15.10 a ke konci je již chladněji. Listopad začíná ranními teplotami pod bodem mrazu, od 7 do 12.listopadu je poměrně teplo, pak přichází pár dní déšť a konec měsíce je chladnější se sněžením do 5 cm. Prosinec je ovšem extrém. Za celou dobu mého měření, t. j. od roku 1979(36 let) to byl nejteplejší měsíc. Rovněž i v celé ČR je prosinec nejteplejším v celé historii měření od roku 1775.Letos byly vyjímečně teplé právě vánoční svátky. Teprve poslední den roku, Silvestr, zaznamenal mráz -9° C. Pršelo krátce v pěti dnech, sníh vůbec nebyl zaznamenán. V následující tabulce uvádím data naměřená během roku na meteostanici Radslav, kde měří po celých 24 hodin nejen teplotu, ale i srážky, sílu větru, směr větru, nárazy, ale i teplotu vody, sílu ledu, výšku hladiny a další jevy. Údaje ze stanice Radslav jsou čerpány z webu www.lipno-pocasi.cz

měsíc ø tepl. max.tepl. min.tepl. srážky v mm °C den °C den

LEDEN - ÚNOR -

2,2 12,8 21 -

14,3 4 42,6

BŘEZEN 2,4 15,3 17 -6,5 10 85,2 DUBEN 6,8 26,4 24 -3,9 4 62,1 KVĚTEN 11,7 28,1 5 -6,8 4 105,3 ČERVEN 15,7 32,4 6 -1,8 12 58,8 ČERVENEC 20,1 37,4 22 7,7 11 24,0 SRPEN 20,4 37,4 14 31,2 ZÁŘÍ 12,3 32,1 1 84,6 ŘÍJEN 7,1 21,5 3 -2,2 12 74,1 LISTOPAD 4,2 6,3 30 -0,3 29 PROSINEC 3,4 13,8 7 -8,8 31 328,2

Data v tabulce jsou skutečně jen orientační, některé údaje chybí.Pro porovnání mám k diszpozici rovněž údaje z amatérské meteostanice v Černé, kde jsou samozřejmě rozdíly, neboť Radslav je u vody, Černá v závětří. Celková průměrná teplota za rok 2015 je podle stanice v Černé 7,9°C. Tato stanice vykazovala během roku i extrémní teploty, které se objevovaly v tisku a ostatních médiích.

Pohled přes hladinu Lipenského jezera směrem na šumavské pohoří – 27.3.2015 v 10.30 hod.

~ 74 ~

DUDEK CHOCHOLATÝ V NAŠÍ OBCI Tento vzácný pták se najednou objevil před naším domem a podařilo se mi jej vyfotografovat. Bylo to 4.května v 9.30 hodin a podle pramenů je to určitě vzácnost, kterou hned tak neuvidíme. U nás se vyskytuje pouze v nížinách a pahorkatinách jižní Moravy nebo v Polabí. Nad 700 m nad mořem prý údajně nevystupuje, ovšem v Černé se objevil. V ČR hnízdí dle údajů asi 70 – 140 párů.

Dudek chocholatý je tažný pták, z Afriky přilétá v dubnu a odlétá vzáří až říjnu. V tzv.Červeném seznamu České republiky je zařazen do kategorie – ohrožený druh. PŘILETĚL I OŘEŠNÍK KROPENATÝ Tento příslušník ptačí říše již není tak úplně vzácný, přesto se v našich končinách tak často nevyskytuje. Objevil se na naší zahradě až ke konci roku, vyfotografoval jsem ho 30.prosince, jak zápasil s myší, kterou vždy odněkud přinese náš kocour Čenda.

V Červeném seznamu ČR je zařazen do kategorie – zranitelný druh. V HNÍZDĚNÍ V OBCI POKRAČUJE I ČÁP BÍLÝ Čáp bílý je v Červeném seznamu zařazen do kategorie – téměř ohrožený druh. V naší obci, kde pravidelně hnízdí již od roku 1958 však nikým ohrožen nebude, neboť všichni občané jsou spokojeni s tím, že zde, na komíně bývalého pivovaru, čáp hnízdí a vyvádí mladé. Rovněž v letošním roce přiletěl kolem 15.dubna čáp – samec, aby upravil hnízdo a vše připravil na

~ 75 ~

přílet samice. Po hnízdění vyvedli letos dva čapí potomky a začátkem září nás zase na půl roku opustili. Český svaz ochránců přírody CICONIA nás letos požádal, jménem Skupiny pro výzkum brodivých ptáků, o vyplnění registrační karty o hnízdění čápa v naší obci. Stejně tak eviduje hnízdiště i Česká ornitologická společnost. V obci ovšem nejsou možnosti neustále pozorovat chování čápa a jeho rodiny, např. první páření, počátek sezení na vejcích, první pozorování mláďat a podobně. Snad jen lze zahlédnout počet mláďat, ostatní by musela zprostředkovat nastálo umístěná kamera. O čápech v obci natáčela letos pořad Lipenská televize, která jej pak odvysílala v 16.díle 21.dubna. Obrázky jsou z tohoto pořadu.

LIKVIDACE STROMŮ NA STEZCE KE KEMPU V OLŠINÁCH Před několika léty byla vybudována stezka pro turisty , která vede z obce od mostu až do kempu Olšiny. Vzniklo tak oblíbené místo nejen pro turisty a návštěvníky kempu, ale i pro obyvatele naší obce, kteří ji využívají k procházkám. Stezka je od poloviny lemována krásnými vzrostlými stromy, což jí přidává na kráse. Letos asi v polovině roku se na vzrostlých stromech objevily červené značky, které mohou znamenat možnost pokácení takto označených stromů. A skutečně: v posledních měsících roku začalo kácení a to ve směru od kempu a zatím na méně vzrostlých stromech.

Podle informací kácení provádí Povodí Vltavy v rámci čištění břehových porostů a jistě má zajištěno, že dřeviny jsou v takovém stavu, že by mohl být bezprostředně ohrožen život či

zdraví. A že hlavní velikáni zůstanou. Jenomže, nakonec došlo k vykácení všech stromů.

~ 76 ~

POPRVÉ V HISTORII SE SILNICE MOHOU SOLIT Až do letošní zimy bylo nepředstavitelné, aby se silnice v okolí Lipenské přehrady v zimním období solily. Zimní údržba byla prováděna posypovým inertním materiálem, který se k tomu účelu shromažďoval na skládce v Mokré na návsi / viz

obr./ Již předtím však byla skládka posypového materiálu mnoho let při vjezdu do obce Černá v Pošumaví. Teprve letos povolil Odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví změnu technologie používání chemických rozmrazovacích materiálů na konkrétních úsecích. Jedná se o silnici od Dolního Dvořiště přes Lipno nad Vltavou do Černé v Pošumaví a o silnici z Českého Krumlova přes Černou v Pošumaví až do Želnavy. Bylo konstatováno, že u těchto úseků nebude mít používání posypové soli negativní vliv na životní prostředí a veřejné zdraví. Přesto se ekologové obávají, že kvalita vody v Lipně se zhorší. Proto kraj nechal vypracovat studii nárustu koncentrace chloridů ve vodě a rovněž i obsahu arsenu, kadmia, chromu, rtuti, olova a dalších prvků. Studie tvrdí, že koncentrace chloridů se zvýší do 4 mg/l, přičemž limitní hodnota pro vodárenské účely je 140 mg/l. Aby toho bylo dosaženo musela by se veškerá sůl v zimě použitá vysypat do přehrady, jejíž hladina by musela být o 10 m nižší. Jediným úsekem, kde se solit nesmí je silnice z Černé v Pošumaví do Dolní Vltavice. Zde byla uplatněna výjimka z ochranných podmínek CHKO s konstatováním, že: Zimní údržba silnice chemickou cestou nebude prováděna na silnici III/1638 z Černé v Pošumaví do Dolní Vltavice z důvodů ochrany vodního zdroje Bližná-kras a dvou cenných exemplářů lípy u Stiny kapličky u Dolní Vltavice. Používáním soli na výše uvedených silnicích se sníží prašnost, kterou způsoboval inertní materiál a zvýší se podstatně sjízdnost. Každý v Černé i další řidiči by mohli potvrdit jaké problémy způsoboval průjezd obcí, kde mnohokrát nemohly, především nákladní vozy a kamiony, do kopce vyjet.

Pro uložení posypové soli vystavěli silničáři u Mokré nový sklad, kde mají uloženu i část techniky

~ 77 ~

CÍRKEVNÍ ZÁLEŽITOSTI

UKONČENÍ ADMINISTRÁTORA FARNOSTI

Páter Mgr. Ivan Marek Záleha, Opraem, který vykonával kněžské povolání v naší farnosti, ale i v přilehlých obcích, byl k 31.březnu 2015 ze svého úřadu odvolán. Rovněž byl odvolán z úřadu sekretáře vikariátu Český Krumlov a z členství ve vikariátní radě vikariátu Český Krumlov. Celkově sloužil na farnostích Černá v Pošumaví, Frymburk, Horní Planá, Hodňov, Hořice na Šumavě, Zvonková a Světlík od roku 2003. OBDOBÍ OD DUBNA DO SRPNA 2015 Oficiálně byl ustanoven administrátorem farností výše vyjmenovaných P. Václav Pícha, J C.D. od 1.dubna 2015. Podle sdělení farníků se však při celebrování mše svaté střídali faráři z různých jiných farností. Mše a jiné pobožnosti však probíhaly jako dříve, snad jen s pozměněnými časy. NÁSTUP NOVÉHO DUCHOVNÍHO NA NAŠÍ FARNOST Tím novým služebníkem Božím a duchovním otcem je P.Mgr.Ing. Jan Špaček, dr.h.c., který nastoupil do služby na lipenské farnosti od 1.září 2015.

Dovolím si zde v krátkosti uvést jeho životopis, který uveřejnil v Církevním Zpravodaji č.35/2015 ze dne 6.9.2015. Jeho posledním působištěm před příchodem na Lipensko byly farnosti Kardašova Řečice, deštná a Pluhův Žďár.. Narodil se v roce 1963 a po absolvování Gymnazia v Moravských Budějovicích nastoupil na Vysokou školu chemicko-technologickou v Pardubicích, kterou ukončil v roce 1986 a byl promován inženýrem chemie. Poté narukoval na vojnu, stal se vojákem z povolání, náčelníkem chemického vojska při letecké základně v Náměšti nad Oslavou.

~ 78 ~

V letech 1995 – 2001 studoval na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a po skončení byl promován magistrem teologie. Po vysvěcení na jáhna a po udělení svátosti Kristova kněžství začíná jeho kněžská pouť po farnostech jižních Čech. Na Lipensku, konkrétně ve Frymburku, se před začátkem svých studií na kněze, setkal s P. Michalem Tkáčem a již jako kněz se s ním rozloučil v r. 2008 na jeho pohřbu. LIPENSKÉ ŘÍMSKO-KATOLICKÉ FARNOSTI NA INTERNETU Páter Mgr.Ing. Jan Špaček promlouvá nejen ke svým farníkům, ale ke všem lidem prostřednictvím internetové stránky – www.farnosti-na-lipne.cz. Zde lze nalézt veškeré užitečné informace o bohoslužbách a všech dalších úkonech, tzv. svátostech. Součástí je i vydávání Zpravodaje v týdenním cyklu, který P.Špaček začal č.38 / třicátým osmým týdnem v roce/ a ve kterém především upřesňuje dobu konání bohoslužeb v jednotlivých farnostech lipenské oblasti. Zde musel být v některých případech poopraven začátek mše svaté. V Černé v Pošumaví se bohoslužba koná pravidelně v sobotu od 17.00 hodin. K dalšímu sám pan farář dodává: K udílení svátosti pomazání nemocných,k vyřizování křtu, svatby, pohřbu a v jakýchkoliv jiných záležitostech se můžete se mnou zkontaktovat telefonicky, E-mailem anebo mi můžete zanechat vzkaz v návštěvní knize na oficiálních stránkách našich farností.

P.Jan Špaček: Moji drazí farníci, pevně věřím a doufám, že se mi mezi vámi bude líbit, že i vy mne mezi sebe dobře přijmete a že budeme všichni navzájem spolu dobře vycházet. Nesu vám své kněžské srdce na dlani, nesu vám všechny vlohy a schopnosti,nesu vám kněžskou moc. Přišel jsem mezi vás, abych vám podle svých sil a s pomocí Boží sloužil.

~ 79 ~

RŮZNÉ

DOLNÍ VLTAVICE ŽIJE – PROJEKT 3D

Iniciátorem celé akce je majitelka penzionu Calla v Dolní Vltavici paní Ing. Ema Kondýsková, která oslovila odborníky z Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity v Praze, konkrétně RNDr. Přemysla Štycha Ph.D z katedry Aplikované geoinformatiky a kartografie.

RNDr.Štych připravuje 3D projekt zaniklé obce Dolní Vltavice se svými studenty v rámci bakalářské práce.Jedná se vlastně o virtuální rekonstrukci původní obce. Ze starých fotografií, které jsou k dispozici, mimo jiné i z archivu Kroniky obce Černá v Pošumaví, sestavují podobu i polohu jednotlivých domů, usedlostí i význačných památek, jako kostel, pranýř, hřbitov, most přes Vltavu a další. Ing. Kondýsková iniciovala setkání

v penzionu Calla i za přítomnosti starostky obce a kronikáře obce s RNDr. Štychem Ph.D. Po dokončení projektu bude promítán pro veřejnost nejen na břehu v Dolní Vltavici, ale i na některých místech v Černé.

Ing. Ema Kondýsková k této akci dodává: Projekt se má stát drobným příspěvkem ke smíření národů a připomínka pro další generace. Naše děti a vnuci by měli vědět, že v Dolní Vltavici „spí kámen s tváří na věky“ pod vlnami Lipna.

~ 80 ~

PREZIDENT MILOŠ ZEMAN NA LIPENSKU

Prezident České republiky je znám svými častými výjezdy do jednotlivých krajů na setkání s veřejností. Začátkem června zavítal do jižních Čech a dne 2.června i do naší lipenské oblasti. Z Větřní přijel do Frymburku kolem poledne a poobědval v hotelu Maxant.Hlavní program byl

směrován do Loučovic, kam byli jihočeským hejtmanem pozváni představitelé obcí Lipenska. Beseda se uskutečnila v Domě kultury v Loučovicích, kde byla přítomna i starostka naší obce Irena Pekárková.

Prezident besedoval především o situaci kolem zaniklých

loučovických papíren a i o problémech, které se dotýkají celého Lipenska. V parku před kulturním domem bylo připraveno pódium a v parku čtyři řady lavic pro návštěvníky. Ze sklářské huti Tasta v Milné dostal Miloš Zeman dárek. Vyrobili pro něho červenou vázu s „motaninou“, sdělil Českobudějovickému deníku majitel sklárny Jan Stašák. Pro starostku naší obce jsem připravil podklad pro podpis prezidenta, který by byl založen v kronice obce, časově však nebylo možno pana prezidenta o podpis požádat.

ŠUMAVSKÉ LÉTO S PAROU Jízdy šumavskou přírodou, oblíbeným parním vlakem taženým lokomotivou 310.093, známé jako „Kafemlejnek“, začaly letos na nádraží v Černé v Pošumaví – Hůrce 18.července v 10.09 hodin. Vlak jede podél břehu Lipna, podél šumavských slatí, údolím studené Vltavy do hraniční osady Nové Údolí. Odtud se vrací v 16.00 hodin zpět do Černé v Pošumaví.

Vláček tentokrát nese jméno šumavského fotografa Josefa Seidela, jehož snímky tvoří většinu historických fotografií i našeho kronikářského archivu. Lokomotiva za sebou táhne vozy historické, vyhlídkové i bufetové. Na trati je letos vlak i v dalších víkendových dnech 19.července, 25. a 26. července, dále 1. 2. 8. a 9.srpna.

~ 81 ~

ARMY RUN – 2.ROČNÍK

V prostorách katastru naší obce se 27.června 2015 odehrával již druhý ročník tohoto náročného překážkového závodu.Tvrdí se, že svou náročností je tento závod srovnatelný s výcvikem vojáků NATO. Na trati si jednotliví závodníci vyzkouší nejrůznější překážky, které jsou odstupňovány podle délky tratí. Pro kategorii CIVIL je rozmístněno na 10 km trati celkem 20 různých překážek, v kategorii ARMY, která je dlouhá 16 km je překážek celkem 30.

Závodníci se začali sjíždět 27.6 dopoledne a stanoviště bylo v prostorách Černé hory, kde vlastně vyrostla základna a byl zde start závodu, občerstvení, lékařská pomoc a další. Po startu vyběhli závodníci zdolávat překážky, kterými byly mimo jiné: pneumatiková stěna, paintball, lezení v blátě, ručkování, nošení klád,zvedání a přehazování pneumatik, přelez přes vysokou dřevěnou překážku, stěna z klád, nošení nosítek, běh s 10 kg zátěží do kopce, střelba ze vzduchovky, ručkování s batohem, sešikmená stěna, šplh po laně a další.

Do závodu se přihlásilo 1500 účastníků, nevím kolik jich bylo z naší obce a okolí. Jediný, koho jsem zaznamenal, byl Dominik Čerkl, který trať 16 km s 30 překážkami zdolal za 2:27:05 hod., což bylo krásné 63.místo se ztrátou 6:53 minut na vítěze. Překážkové závody tohoto typu jsou všude ve světě oblíbené a zdá se, že svou oblibu získal tento závod i na území naší obce a byl dán základ k příštímu 3.ročníku závodu Army Run.

~ 82 ~

SOCHAŘSKÉ SYMPOZIUM POČTVRTÉ V prostoru kempu Jestřábí I. se ve dnech 24 – 29.května 2015 konal již 4.ročník sochařského

symposia – tvarování soch ze dřeva. Pravidelně zde sochaři pod vedením mistra J. Genzera tvoří skulptury, z nichž některé jsou po skončení rozmístněny v prostoru katastru naší obce. Již od samého počátku, v 1.ročníku, začala spolupráce s obcí a jednotlivé vytvořené sochy, nejen ze dřeva, ale i z kamene, byly převezeny a postaveny na různých místech, takže dnes je jich v obci rozmístněno již přes dvacet. Na obrázku jsou sochy postavené před Informačním centrem ( vlevo), před Lanovým centrem( nahoře) a na hrázi rybníka u „hasičárny“.

RALLEY BOHEMIA CLASSIC Ve dnech 4 – 5. září 2015 probíhal na území naší obce VI. ročník ralley klasických a sportovních vozů pod názvem Bohemia Classic. Závodu, který měřil téměř 480 km se zúčastnilo 80 posádek, které projížděly trasou na území Jihočeského kraje, ale zavítaly i do Haidmühle v SRN a do Ulrichsbergu v Rakousku. V pátek 4.9 vedla první etapa z krajského města přes Hlubokou, Kaplice, Český Krumlov a přes Chvalšiny do Dolní Vltavice, kde závodníky v hotelu Relax čekal večerní program a přespání.V sobotu ráno byl před hotelem Relax start II. etapy s testem přesnosti brzdění při sjíždění ze srázu na silnici.

Po absolvování tratě přes Volary, Prachatice, Vimperk, Kašperské Hory a Lenoru se závodníci vraceli zpět přes Černou v Pošumaví. Zde posádky absolvovaly v prostoru parkoviště u pošty a autobusového nádraží tzv. RT 5, což je zkouška stálosti výkonu.Od pošty vjeli na parkoviště a přes autobusové nádraží jej dvakrát objeli a pak zamířili do Dolní Vltavice, kde bylo v hotelu Relax slavnostní ukončení a vyhodnocení.

~ 83 ~

ARABŠTÍ KONĚ V ČERNÉ NA PLÁŽI

V neděli 28 června představila společnost Lipno nature s.r.o. přehlídku živých arabských koní na pláži v Černé v době od 10 do 20 hodin. Všichni návštěvníci se mohli seznámit s ušlechtilým plemenem ACHAL – TEKE a vidět ukázku práce s koňmi a ukázky parkuru.

Jeho využití je široké – od dostihů přes vytrvalostní ježdění až po parkury a drezuru. Achaltekinský kůň je nejstarší plemeno na světě. Jedná se o plemeno starší než 3000 let. Tento kůň je vyhlášen národní kulturní památkou a figuruje jako ohrožený druh zvířat na listině UNESCO.

Podle Wikipedie: Achaltekinský kůň patří do skupiny orientálních koní, podskupiny koní íránských. Je považován za přímého potomka starověkých koní perských-nisejských. Typově se blíží více anglickému než arabskému plnokrevníku. Achal Teke – název pochází z názvu turkmenského kmene „Teke“, který choval tyto koně v oáze „Achal“.

Na webu Lipnopark.cz se v této souvislosti též uvádí: V Černé v Pošumaví připravujeme vybudování jednoho z nejmodernějších zařízení v Evropě, a to nejen chovnou, ale i inseminační stanici Achaltekinských koní v ČR.

PŘEDSTAVILI SE I SLONI

U příležitosti otevření nové pobočky společnosti LIPNO NATURE a NEMOVITOSTI LIPNO.CZ uspořádala dne 17.7 společnost na břehu lipenského jezera původně malou oslavu, na kterou se však sešlo více než 500 lidí. Největším lákadlem byla návštěva živých slonů. S příjezdem slonů se sice vyskytly drobné komplikace spojené s vysokými teplotami , ale vše se zvládlo.

~ 84 ~

RETROSPEKTIVNÍ POHLEDY V naší obci najdeme již jen několik domů, které nejenže něco pamatují, ale jejich popisné číslo je stále stejné. Dějiny čtyř těchto domů jsem zpracoval a zařazuji nyní do této kapitoly

pod názvem JAK ŠLY DĚJINY KOLEM DOMU Č.P. ….

JAK ŠLY DĚJINY KOLEM DOMU ČP.1 Číslování domů u nás začalo v r. 1772. Bylo uzákoněno v době vlády Marie Terezie a postupně jej provádělo vojsko v přirozeném sledu, tak jak lze obcí projít. Většinou se začínalo nejdůležitější budovou v obci. U obcí ležících podél silnice, číslování obvykle začínalo prvním domem po pravé straně vesnice ze strany, kterou přijíždí vrchnost, po opačné straně se pak vracelo. V naší obci, jak je vidět, začínalo číslování opačně – z levé strany při vjezdu do obce. Ze zápisu v německé kronice se nedozvíme datum výstavby domu, ale první zmínky jsou uváděny v roce 1697. Dům se uvádí jako číslo 1. / 2. a „po chalupě“ je nazýván Hanry, někde i Handry, ale i Hanrie, což přetrvávalo více než dvě století. Dne 10.dubna 1697 převzal dům jistý Matthias Mugrauer, který za něj zaplatil 524 kop krejcarů. Jeho majetek tvořili 3 koně, 2 voli,2 krávy, 5 ovcí,1 tele,6 slepic, 1 kohout, 3 okované vozy, 1 pluh a 1 brány.Dům i s majetkem předal v roce 1721 svému synovi Thomasi Mugrauerovi.Když zemřel tak jeho vdova Katharina se vdala za Urbana Pihale, který pocházel z kláštera Vyšší Brod a dům čp.1 zakoupil za 785 kop. V roce 1761 koupil tento dům za 658 kop Albert Ehrhart z Mokré a v roce 1799 jej převzal jeho syn Ignatz Ehrhart za 943 zlatých.Syn tohoto Ignatze - Franz - zaplatil v roce 1831 za dům 1500 zlatých, oženil se s Annou Gabriel z čp.15 a v roce 1897 převzal dům jejich syn Johann Ehrhart, který se oženil s Marií Proschko ze Slavkovic čp.1. V roce 1900 se uvádí na hospodářství tento stav dobytka a nářadí: 2 koně; 1 hříbě; 4 voli; 6 krav; 4 jalovice; 6 ks žíru; 8 prasat; 12 slepic; 4 husy; 2 kachny; 10 hospodářských povozů; 4 pluhy; 3 páry bran a 1 řezač řezanky. Ovšem v roce 1912, údajně pro špatné hospodaření, museli celé hospodářství prodat likvidátorovi majetku Čapkovi a jeho druhům za 44 000 Korun. Ti z tohoto hospodářství prodali 31 a půl ha pozemků, dům a nádvoří s loukou a polem u domu zůstaly. V tomtéž roce byl však dům vyměněn za dům čp.6 s paní Katharinou Gabriel, která připlatila 6 000 K a předala jej posléze svému synovi Johannu Gabrielovi, který byl ženatý s Annou Wenzl z Jam čp.1. Tento Johann Gabriel zemřel v listopadu 1914 v ruském válečném zajetí a na statku hospodařil jeho bratr Franz Gabriel, který se oženil s vdovou Annou Gabriel. Výše uvedený Albert Ehrhart, též na jiném místě psán jako Adalbert Eduard, byl v letech 1773 až 1780 obecním rychtářem. Poslední známá data uvádí jako hospodáře na usedlosti čp.1 Franze Gabriela.V roce 1919 opsal tehdejší kronikář stav majetku z pozemkových archů uložených na Berním úřadě v Horní Plané. U domu čp.1 / 2 – Franz Gabriel se uvádí 13,47 ha polí, 16,21 ha luk, 1,84 ha pastvin a 3,05 ha lesů. Majetek na usedlosti a stav hospodářského dobytka a nářadí v roce 1930 byl s malými odchylkami podobný jako výše uváděný v roce 1900, jen si hospodář pořídil navíc žentour, kráječ řepy, odstředivku a jeden pluh. Uvedený Franz Gabriel byl však též společensky činný, především v oblasti školství. Tak jako dnes existuje při škole školská rada, i v dřívějších dobách to byl nejprve školský dozor a

~ 85 ~

později místní školní rada. Právě zde byl Franz Gabriel v létech 1921 – 1929 ve funkci místního školního inspektora a v období let 1929 – 1933 byl předsedou místní školní rady. Podle kronik býval vlevo od silnice do Mokré les s několika smrky a s převahou borovic. Majitelé postupně stromy káceli a půdu přeměňovali na louky. Jako poslední zlikvidoval a prodal své stromy právě Johann Ehrhart v roce 1912. Uvádí se, že měl krásný les se silnými sosnami vlevo od cesty pro pěší do Hořic. Svahy pastvin ve směru na Slavkovice, dnes nazývané Na Černé hoře, bývaly též v majetku čp.1 a byly nazývány Hanryho svahy. Majetkem čp.1 byla též tírna lnu, která stála u domu čp.15, která však v roce 1921 po úderu blesku vyhořela. Co se týče církevních památek – kříž stojící v oblouku ve směru na Mokrou, po staré silnici při odbočce na Hubenov, je nazýván Mugrauerův kříž. Na jedné borovici zde umístili mariánský obraz Franz a Anna Ehrhartovi z čp.1 v roce 1831. Před domem čp.1 stával t.zv. Handryho kříž, o němž nejsou žádné údaje. Může se však také jednat o kříž, který stojí nad silnicí oproti čp.33 a který byl postaven na tzv. Kudlichův podstavec. Koncem II. světové války se stále uvádí jako majitel domu čp.1 Franz Gabriel.

V roce 1946 přichází ve fázi osidlování, na základě přídělové listiny, hospodařit na dům čp.1 osídlenec a přídělce Ludvík Küblbek a dostává do přídělu 15,14 ha pozemků. V roce 1950 je v Černé založeno Jednotné zemědělské družstvo, Václav Küblbek je uváděn jako člen družstva a do budovy čp.1 jsou umístěni vepři na žír. V zápise o Hospodářsko technické úpravě se uvádí, že v budově čp.1 má JZD sklad na slámu, který je bedněný s hliněnou výplní z roku 1840. V druhé části jsou vepři na žír a plemenný kanec , stáj je rovněž bedněná s hliněnou výplní z roku 1850. Ošetřovatelem v neznámé a neuváděné době byl i Küblbek. Podle svědectví pamětníků byl svobodný, ale brzy po vzniku JZD zmizel neznámo kam. Jako přídělce se ani po roce 1990 nehlásil o majetek. JZD uvažovalo i o adaptaci budovy kvůli umístění dalších druhů dobytka, ale bylo konstatováno, že budovu nelze z důvodů starého nízkého klenutí a pro všeobecný špatný stav zdiva a střechy adaptovat. Ke konci roku 1959 ukončilo svou činnost JZD Mokrá a sloučilo se s JZD Černá na Šumavě. Rada MNV v Černé, která byla v té době vlastníkem části domu čp.1, se v lednu 1960 rozhodla přidělit sloučenému družstvu tři místnosti v obytné části. Jedna sloužila jako kancelář, druhá byla schůzovní místnost a třetí byla přidělena jako byt nově jmenovanému předsedovi JZD Václavu Hykyšovi. V jedné z místností tehdy bydlela učitelka Mateřské školy Marie Zikmundová, tajemník MNV František Podroužek zabezpečil její přestěhování na čp.36. Sloučené JZD však ukončilo svou činnost k 1.9.1960 a bylo převedeno do Státního statku Černá v Pošumaví. Veškeré další informace ohledně domu čp.1 od tohoto okamžiku – poskytl jako pamětník současný majitel domu pan Petr ŠTĚRBA, který zde bydlí od svého narození v roce 1962. V roce 1961 byla provedena rekonstrukce budovy, kterou provádělo OSP/ Okresní stavební podnik/ a po ní připadla obytná část MNV a hořejší část statku. Po rekonstrukci pak dostaly přidělenu jednu bytovou jednotku ve vrchní části domu rodiče Petra, pan Miloslav Štěrba a paní Kristina Štěrbová.Ve spodní části pak bydleli nájemníci Hazukovi a po nich Murínovi. Ve druhé, statkové části, bydleli Lovětínských nahoře a Jedličkovi dole.

~ 86 ~

V roce 1968 zakoupil pan Miloslav Štěrba od MNV celou jednu půlku a postupně vše sám zrekonstruoval, přestože předseda MNV Jaroslav Zimmermann požadoval nezastřešenou část zbourat. Manželé Lovětínských se později odstěhovali do Českého Krumlova, po nich dostali byt Pokorní, kteří přišli ze Sepekova od Milevska. V další fázi/ 1978/ se do bytu nastěhovala rodina pana Františka Podroužka, který před tím bydlel ve vrchní části budovy MNV, která se koncem sedmdesátých let rekonstruovala. Po Jedličkových zde bydlel určitou dobu, než postavil rodinný dům, pan Josef Němeček se synem Miroslavem, kteří předtím bydleli v Hořicích. Manželé Podroužkovi v domě bydleli až do své smrti v roce 1994. Když se prováděla rekonstrukce statku Jestřábí na rekreační objekt, musel se z přilehlého domu vystěhovat pan František Malý s dětmi a dostal přidělen byt v čp.1. Z Muckova se pak přistěhoval pan Rudolf Klein, takže vedle sebe bydleli dva Malý – německy Klein = Malý. Pan František Malý zde žil až do své smrti v roce 2005. Rudolfu Kleinovi zařídila umístění do Domova důchodců v Horní Plané paní Jiřina Štěrbová. Pan Petr Štěrba zdědil po rodičích polovinu domu a druhou půlku přikoupil v roce 1994. Budova čp.1 je prakticky ve tvaru písmene U, kde do ulice je část obytná a dvě budovy dozadu byly a jsou stáje. Vrchní budova je stále ještě funkční, s možností chovu zvířectva, ve spodní si majitel zbudoval garáž a dílnu. Celou budovu č.1 postupně pan Petr Štěrba zvelebil, takže je jistou vstupní dominantou do naší obce. JAK ŠLY DĚJINY KOLEM DOMU ČP.10 V německy psané kronice naší obce je pod čp.10 uveden dům zvaný „po chalupě“ Tschejtscher nebo někdy i Ceyczer a to od roku 1699. Kdy byl postaven, to přesně nezjistíme, stejně jako to, zda číslování odpovídá, neboť, jak jsem již uvedl, začalo se číslovat až za Marie Terezie od r. 1772. PS. - Kronikář uvádí u jednotlivých majitelů přesné množství kop, krejcarů, denárů a později zlatých a od roku 1918 pak Kč, za které byly uskutečněny jednotlivé prodeje, nákupy a odstoupení majetku, což vše dohromady osloví dnes pouze odborníky a zájemce o historii. Proto je zde nebudu uvádět. Stejně tak nás dnes neosloví ani jednotlivé počty zvířectva a dalšího majetku. Je však zajímavé vědět, jak hospodařili jednotliví majitelé v období 250 let, čili od roku 1699 až 1945.Naši potomci se ze současných kronik nic nedozví, protože tato data se nesmí uvádět a v mnoha případech se pořádně nezná ani majitel. Jako první majitel na čp.10 je uveden jistý Egydi Lang v roce 1699 a po něm od roku 1707 Andreas Watzl z Bližné, který se zabýval i tkalcovstvím pro domácí potřebu. Dalším majitelem byl Urban Gabriel z Černé, jemuž vrchnost povolila sňatek s vdovou po Langovi, Elisabethou a koupil mdům v roce 1712. V roce 1733 jej zakoupil Jakob Guntzl z Mýta, po něm jej převzal v roce 1776 jeho syn Blasius Guntzl a v roce 1813 jeho syn Franz Guntzl. S jeho dcerou Katharinou se oženil Johann Wolf a převzal dům v roce 1849. V roce 1851 jej však prodal Raimundu Watzlovi z Hořic a sám, jelikož byl řezník, si koupil dům ve Frymburku. V roce 1855 koupil dům Josef Nader, který jej po 45 letech, v roce 1899 předal, včetně hostinského řemesla, svému synovi Wenzelovi Naderovi.Ten se oženil s Theresií Osen, rozenou Kloiber ze Želnavy. Když v roce 1911 zemřel, hospodařila Therezie se svými syny až do své smrti v roce

~ 87 ~

1920. Pak přebírá dům a celé hospodářství její syn z prvního manželství Johann Osen, který se ještě tentýž rok oženil s Aloisií Pils z Mokré. Počátkem 20.století, kdy hospodařil Wenzel Nader je v pozemkových knihách uváděna výměra 18,91 ha polí, luk a pastvin. V uvedeném domě čp.10 se provozovaly následující živnosti: hostinec – zřízen v r. 1861 – majitel Josef Nader – od r. 1911 provozovala činnost vdova Theresie se svými syny – činnost ukončena v . 1916, kdy synové narukovali do války pekařství – od roku 1882 provozoval Peter Schilhansl, původem z Volar – v roce 1890 jej přemístil do čp.29 holičství - majitel jistý Matuschek – od kdy není známo – v r.1888 přemístěno do čp.24 a od r. 1890 do čp. 38

Po roce 1945 přichází jednotliví dosídlenci a na základě přídělové listiny Národního památkového fondu při Ministerstvu zemědělství dostávají dekrety na jednotlivé usedlosti. Na čp.10 přichází v r. 1946 Františka a Jan Strnadovi a dostávají přiděleno 15,9380 ha půdy. V další části vzpomíná a upřesňuje syn Karel Strnad ( roč. 1944): „Z počátku, po našem příchodu, jsme bydleli asi půl roku s Němci v jednom domě. Měli tam jednu světničku, kde bydlel Johann Osen( v německé kronice uváděn jako poslední majitel – F.Z.) Protože tehdy všechny úřady zavírali, než se prověřila případná účast na možné konspiraci, zavřeli i Osena, který po určitou dobu dělal v Černé i starostu. Jeho manželka měla dceru na Radslavi a tak se k ní odstěhovala. Do domu, na levou část byl nastěhován tzv.komisař, který přebíral správu od německých starostů. Této části jsme říkávali „komisařka“. Když se asi v roce 1948 vystěhovali, tak jsme tam měli pekárnu, vařili jsme brambory, byl tam sklep a další. My jsme se nastěhovali do pravé části, kde byla velká kuchyně, dvě sednice a další prostory. Nad kuchyní byly sýpky, kde jsme měli uloženo obilí. Dům byl typický selský dům, uzavřen, ve tvaru obdélníka. Po vstupu do domu byly obytné části a dále velký dvůr s nezbytným hnojištěm, po obou stranách stáje a vzadu uzavřen stodolou s parnou a patrem na uložení sena a slámy. K našemu domu byl vlastně přilepen dům čp.9, byl o trochu výše položen, měli jsme společné zdi u stájí a bydlel tam jakýsi Vodička. Brzy však utekl a tak to otec přikoupil k našemu domu. Jenže to potřebovalo rekonstrukci a opravy, na to nebyly peníze a tak se tato část čp.9 musela nakonec zbourat. Uličkou mezi domy 10 a 11, kterou se nyní chodí do rekreační části Fenclových, jsme tehdy naváželi seno a ukládali vikýřem na půdu“. V roce 1969 se Karel oženil, přestěhoval do Hořic na Šumavě, rodiče později zemřeli(otec 1970,matka 1972) a tak pozůstalí sourozenci dům prodali. Veškerou část, kde byly stáje a stodola odkoupil, zboural a přestavěl na rekreační obydlí Václav Fencl/ nám starším znám jako řidič linkového autobusu/ s manželkou. Celou zbylou část domu pak zakoupila do svého vlastnictví obec Černá v Pošumaví. V dalším období, v první polovině 70 let min.století, začala zde umisťovat obec některé své služby. Podle dohledaných pramenů byla pravá část adaptována a vytvořena zde nejprve zasklívací služba MNV, kde odborně vládl Václav Švehla a posléze přibyla i dřevařská dílna. Levou část domu dostali přidělenu manželé Jan a Anna Bigasovi, kteří se tam v roce 1975 přestěhovali ze „svobodárny“ čp.36.

~ 88 ~

V pravé části pak postupně vznikl sklad pro potřeby Letního kina a cestovního ruchu pod vedením Josefa Šincla, dále prostor pro sklad potápěčského kroužku Svazarmu, který vedl Milan Kubec a místnost pro modelářský kroužek Svazarmu / Josef Šincl a Vladimír Vyšohlíd/. ZO Svazarmu začala budovat na čp. 10 pro své potřeby klubovnu, činnost Svazarmu tehdy byla skutečně bohatá, ale postupně slábla a tak místnost začali využívat členové SSM(Socialistický svaz mládeže).V pozdějším období využívala údajně klubovnu i místní hudební skupina Mrakomor. Na nádvoří domu čp.10, stála jakási garáž, která byla využívána od roku 1981 jako sběrna odpadových surovin. Sběr měl na starosti Augustin Pajpach. Podle údajů tehdejšího MNV byla v roce 1986 provedena generální oprava budovy v hodnotě 55 tisíc Kčs, v roce 1987 byla provedena oprava štítu ve směru k budově čp.9, dále oprava a výměna střešní krytiny, podlahy a oken.V roce 1988 byl opraven štít a komín v hodnotě 15 tis. Kčs. Podle sdělení manželů Bigasových však v jejich obytné části prakticky žádné opravy provedeny nebyly, vše si prý opravovali sami.

V průběhu roku 1990 se začínají objevovat požadavky na možnosti podnikání. V souvislosti s tím začínají docházet žádosti o pronájem některých objektů – žádost na objekt č.10 k soukromému podnikání podala Marie Lavičková a to pro možnost zajišťovat rychlé občerstvení a k tomu provádět šití oděvů na zakázku.Na tentýž objekt podala žádost i Růžena Pešková k provozování kadeřnictví.Nakonec byla vybrána a schválena žádost p.Marie Lavičkové.V průběhu tohoto období podali manželé Lávičkovi žádost o odkoupení domu. V červnu roku 1992 jim pak obec prodala celý objekt čp.10. Postupně zřídili v poschodí slušný prostor zajišťující pro návštěvníky několik druhů jídel a pití – pod názvem LILA Bar a současně i prostor pro penzion.V přízemí vznikl nejprve bufet, po něm i cukrárna, ale obojí se příliš neosvědčilo a tak byl prostor v dalším období pronajímán.Nejprve zde byla ubytovací kancelář jedné cestovky z Horní Plané, po ní firma Účetnictví Rest Neumannová - Eisenhammerová a v určitém krátkém období se zde umístila firma ABOSS České Budějovice se sortimentem: keramické obklady a dlažba - značkové elektrospotřebiče Rowenta a Solac – sportovní zbraně a lovecké potřeby – smaltované nádobí Sfinx – čerpací technika na studenou a teplou vodu,včetně kalových čerpadel – vybavení koupelen,sprchových baterií a sprchových stěn. V té době zde byla stále v nájemním vztahu rodina Bigasova, zastupitelstvo obce řešilo problém jejich přemístění a rozhodlo prodat Bigasovým objekt čp.39, což bývala rybárna a uvažovalo se i o umístění policejní stanice.To bylo v roce 1996. Lávičkovi podnikali v objektu až do roku 2004, a pro rok 2005 pronajali zařízení restaurace jisté Peškové, podnikatelce z Českých Budějovic. V roce 2006 – 2007 měl objekt pronajat Otta Friedl, majitel vedlejšího nočního baru Rocky v čp.11. V roce 2008 byl pak objekt prázdný a v roce 2009 jej odkoupil Michal Polan, který je až dosud, spolu s Jaroslavem Polanem a Zdeňkou Polanovou, všichni z Plzně, vlastníkem domu čp.10. Noví vlastníci objekt postupně předělali na penzion a dali vstupní části i nový vzhled.

~ 89 ~

JAK ŠLY DĚJINY KOLEM DOMU ČP.15 Z kronikářského zápisu v německé kronice obce se sice nedozvíme, kdy byl dům pod čp.15 vystavěn, ale první zmínky jsou u roku 1690. Po roce 1949 zase zápisy uvádí rok výstavby po roce 1850. Každopádně již v onom roce 1690 stál na tomto místě dům, který byl pak postupně v dalším období přestavován.Dům byl v samém prvopočátku nazývám ,jak se říká „po chalupě“, jako Dorfwirt, kde dorf je vesnice a wirt host, čili U vesnického hostinského. Tento název přetrval více než dvě století. Začněme však hned od samotného roku 1690. Tehdy převzal dům hned v lednu jistý Adalbert Haffner a postupně jej čtyřmi splátkami v celkové hodnotě 500 kop grošů až v roce 1719 splatil. V tomtéž roce však hned zemřel, avšak předtím ještě testamentem odkázal dům, včetně pozemků, dobytka a hospodářského náčiní svému synovi Philippovi Haffnerovi. Ten zemřel v roce 1734, pozůstalá vdova Maria se pak provdala za Matthiase Watzla z Radslavi, který přinesl vklad 531 zlatých. Rod Watzlů pak pokračoval dále, v roce 1778 jej převzal Johann Watzl, v roce 1828 Albert Watzl a v roce 1848 Adalbert Watzl. Od roku 1878 hospodařila na usedlosti dcera Adalberta Watzla Marie, která se provdala za Josefa Fischbäcka. Po jeho smrti se znovu vdala za Johanna Fuchse, s nímž měla dceru Marii , s kterou se oženil Alois Payer z Kyselova. Přiženěním do Černé začal Alois Payer od roku 1899 na statku čp.15 hospodařit. K hospodářství patřilo celkem 41,18 ha pozemků, z toho pole činily 14,13 ha, louky 21,74 ha a zbytek zahrady a lesy. Při sčítání dobytka v roce 1900 měl Alois Payer celkem 2 koně,14 volů, 7 krav, 6 jalovic, 4 kusy na žír, 8 prasat a 22 slepic. Vlastnil též 9 hospodářských povozů, 1 zvláštní povoz( zřejmě bryčku), 4 pluhy, 4 páry bran, 1 žentour a 1 řezač řezanky. V roce 1930, kdy ještě stále hospodařil, je evidován navíc 1 žací stroj, kráječ řepy a odstředivka. Dům byl již tehdy rozlehlý s více místnostmi, proto zde byla 10.listopadu 1881 zřízena četnická stanice s jedním mužem – strážmistrem Josefem Königem. V roce 1908 pak byla přeložena do obecního domu. V domě čp.15 byly též provozovány některé živnosti. Od roku 1904 zde pracovala krejčová Elisabeth Steidl z Hořic, ale jen do roku 1907.Dále zde podnikal švec Wenzel Stark od roku 1920 do roku 1927, pak koupil dům čp.39, kam se s živností přestěhoval a v roce 1930 se odstěhoval do Nového Rychnova. Tolik tedy o tom, co je známo v období do roku 1945. Po odsunu německých obyvatel začíná osidlování obce a dům čp.15 dostává na základě přídělové listiny Národního památkového fondu při Ministerstvu zemědělství dosídlenec Josef Fikar. Na usedlosti je vedena plocha 19,9920 ha pozemků.Josef Fikar však dlouho nehospodařil, protože v roce 1949 vzniklo v Černé Jednotné zemědělské družstvo I.typu a budova čp.15 se stala do doby než se postavil kravín potřebnou pro ustájení dobytka.Udělala se rychlá adaptace stáje a postupně se do ní svedly krávy od družstevníků. Mimo kategorií prasat, které byly ustájeny na čp.4 a koní, které měl každý člen doma, byly ostatní krávy, jalovice a telata umístěny na čp.15. Pro potřebu kravína se vystavěla mléčnice a dojící zařízení a rovněž hnojná drážka a zavedl vodovod. Adaptovány byly i prostory pro sýpky a sklady s jednoduchým vybavením. Celkově zde bývalo ustájeno 53 krav a 42 jalovic březích i ostatních a později sem byli převedeni i koně. Odstavená telata byla vzadu za budovou umístěna venku v tzv. Steimanových boudách, tehdy módní prvek vzdušného odchovu telat. V roce 1960 JZD zaniká a vše přechází pod Statek Černá v Pošumaví, čili rovněž i hospodářské budovy. Na čp. 15 jsou opět prováděny potřebné adaptace, je zde umístěno středisko statku a provedena úprava prostorů na obytné místnosti. Posledním vedoucím hospodářství statku

~ 90 ~

byl Václav Lovětínský, od roku 1974 po sloučení s hospodářstvím Bližná to byl František Fleischmann z Horní Plané. V roce 1976 Statek Černá zanikl, sloučil se se Statkem Frymburk a v Černé bylo pouze hospodářství.Bylo umístěno opět na čp.15, tehdy přejmenováno na VOJ (výrobně organizační jednotka) a vedoucím byl Ing. František Záhora. Na čp. 15 bylo umístěno i detašované pracoviště Agroslužeb Větřní, jehož vedoucím byl Bohuslav Švarc a technikem a účetním dohromady František Podroužek. V domě čp.15 bylo též několik bytových jednotek. Pamatuji se z dřívější doby pouze na rodinu Labajových. V roce 1979 zde bydlí rodina Maruškových( Josef,Anna,Dagmar,Světlana a Michal), dále rodina Richterova(Jaroslav,Jana,Miroslav,Dušan a Dominik), rodina Rusova (Jaroslav,Marie,Karel a Jaroslav), rodina Schönkyplova(Miroslav,Jana, Jana a Petr) a občan polské národnosti Bohuslav Wolski. Budova uprostřed obce patří Státnímu statku, ale ten o jakékoliv úpravy a opravy moc nedbá. V zápise do kroniky za rok 1986 jsem napsal: - Dalším problémem jsou i částečně zdemolované objekty. Uprostřed obce stojí budova čp.15, jejíž zdi bývalé stodoly a dalšího příslušenství jsou již několik let rozpadlé na ruinu a stále se nic neděje. Je to objekt státního statku, který by měl kolem této budovy již konečně něco podniknout. Kolem roku 1988 vygradovala situace kolem opravy zdravotního střediska( dnes hotel Rex) a bylo nutno středisko umístit na jiné místo. V té době proběhlo jednání s OUNZ Český Krumlov, kde byl zjišťován stav objektu čp.15 a bylo konstatováno, že opravu lze realizovat a že pro UNZ bude tento objekt lepší než turistická ubytovna. OÚNZ tedy začalo na své náklady rekonstruovat část budovy na čp.15 na zdravotní středisko. To zde pak po určitou dobu fungovalo až do roku 1992, kdy se přestěhovalo do rekonstruovaného střediska v části Mateřské školy. Obvodním lékařem v té době byl MUDr. Zrnéčko. V roce 1990 se stále ještě uvažovalo a dokonce v projektech již bylo zaneseno, že Státní statek Frymburk provede úplnou demolici čp.15 a na tomto místě bude postaveno určité kulturně-společenské zařízení. Útlum a postupná likvidace statků byla příčinou toho, že k likvidaci již nedošlo. Postupná privatizace a uspokojování restitučních nároků znamenaly, že prioritní byly jiné záležitosti. V domě čp.15 se ještě nějaké aktivity prováděly, vznikla zde např. Videopůjčovna, posledním vlastníkem se však stává rodina Olgy a Arnošta Hůlových z Prahy. Dnes je zde rodinný Club penzion Wizard a spolu s restaurací tvoří určitou dominantu ve středu obce. Vlastníci přetvořili celou budovu na skutečně vhodně do prostředí zapadající objekt. Málokdo si dnes uvědomí a vzpomene na zanedbané a obec hyzdící ruiny, kolem kterých jsme před léty denně chodili. JAK ŠLY DĚJINY KOLEM DOMU Č.P.30 – PŮVODNĚ FARA Jeden z nejstarších objektů v naší obci, stojící přímo ve středu obce, původní fara římskokatolické církve, je na rozdíl od ostatních domů zajímavá tím, že zde známe přesné datum výstavby. Ta byla zahájena v roce 1794 a dokončena 25.října 1795. Když byl v roce 1893 vybudován vodovod pro školu, byla o dva roky později povolena výstavba odbočky vodovodu pro faru. Uvádí se, že byla o síle slámového stébla a od roku 1926 byl vybírán poplatek 10 Kč za rok.

~ 91 ~

V roce 1903 byla fara nákladem 24 tis. korun přestavěna, když náklady hradil ze ¾ náboženský fond a z ¼ farnost Černá. Výstavba byla svěřena staviteli Franzovi Sossnerovi z Krumlova, který v létech 1901 – 1904 stavěl i zdejší kostel.Tehdy bylo faře přiděleno č.p.30. Mezi původní starou farou a kostelem stávala kaplička, asi jako Anderlova kaplička, která stojí za obcí ve směru na Frymburk. Ta byla oplocena plotem z dřevěných latěk upevněných na dlouhých, do čtyřhranu otesaných kamenných sloupcích. Kaplička byla vyzdobena sochou sv.Jana Nepomuckého. Po výstavbě nové fary v roce 1903 byla kaplička zbourána a socha byla postavena mezi stromy na přední straně kostela naproti hostinci ( tehdy u Scheiterbauera). Později byla přemístěna na vnější zeď hřbitova, na což si stěžoval kovářský mistr Johann Tschunko. Označil to jako nedůstojné umístění svého patrona, které ze svatého učinilo hlídače mrtvých a navrhl, aby byla socha sv.Jana Nepomuckého postavena na mostě v obci. Další poznatky o faře jsou známy až po roce 1945. Tehdy zde sloužil mše první český farář P.Jan Prachař, s kterým na faře žili manželé Václav a Václava Lovětínských.Po domluvě se nastěhovali do patra po německé rodině. Naproti nim nahoře byla jedna strana k dispozici kněžím. Jan Prachař v r.1949 emigroval a po něm se zde vystřídalo několik duchovních. Podle vyprávění manželů Lovětínských přišel po Prachařovi P. Motejl, dalším farářem byl Slovák P.Solnica, který zde byl poměrně dlouho.Po něm prý přišel P.Vrba, dalším byl P.Šmíd, po něm P.Noska a od 12.listopadu 1960 byla fara prázdná a nový farář P. Karel Prokop Švec již dojížděl z Frymburku. V té době dochází k mnoha stížnostem z řad občanů, že po zrušení fary a odstěhování faráře se s budovou stejně nic nedělá. Na počátku šedesátých let byla budova fary adaptována a v roce 1962 sem přemístěna mateřská škola, která byla od roku 1949 v jedné třídě základní školy.Od r.1962 byla v budově umístěna i školní stravovna.Budova je však nadále majetkem církve a podle vyjádření představitele farního úřadu ve Frymburku, dojde prý v brzké době k znovuobsazení farářem, takže budovu budou požadovat vrátit. V budově je mateřská škola o kapacitě 30 míst, školní kuchyně a jídelna. Celkový počet dětí je však 50 – 60 míst, takže se zbylé děti dováží z okolních osad do školky v Hůrce a Horní Plané a později i do dětského útulku v Milné. Kuchyně odpovídá všem požadavkům, jídelna je však malá a žáci obědvají na tři směny.Ředitelkou MŠ je paní Věra Kopečková. Mezi MNV Černá v Pošumaví a duchovní správou je uzavřena nájemní smlouva, která byla obnovena v roce 1972.Obec platí římskokatolické církvi plný nájem ve výši 26 tisíc Kčs ročně až do roku 1975, kdy byly amortizovány náklady vložené pronajimatelem.V období let 1971 – 1976 se do budovy při rekonstrukci investovalo 1 200 000 Kčs. V roce 1977 dostala budova novou fasádu. Od 1.ledna 1984 se Mateřská škola stěhuje do nové budovy v prostoru za poštou, která je postavena v akci“Z“. Do uvolněných prostor fary se v posledním čtvrtletí roku 1985 přestěhovala prodejna potravin, neboť samoobsluha v obci se rekonstruovala, jednak přístavbou a jednak rozšířením o dřívější skladovací prostory. Vedoucí prodejny je v tomto období Růžena Študlarová, prodavačkami Anna Augstenová, Marie Dubová a Jaroslava Schallenbergerová. Na faře ( bývalé MŠ) jsou však prostory stísněné, ale do zahájení rekreační sezony v r.1986 se počítá s přestěhováním do nové samoobsluhy.To se také stalo a nakupovat se tam začalo 7.7.1986. Ještě v témže roce 1986 začíná přestavba a adaptace fary, v níž bude zřízena Lidová škola umění (LŠU) a jedna bytová jednotka 3 + 1 a garsonka pro vyučujícího, celkem v

~ 92 ~

plánované hodnotě 1,5 mil. Kčs. Rekonstrukci a přestavbu provádí MNV Černá v Pošumaví ve spolupráci s MNV Frymburk, Hořice na Šumavě a MěNV Horní Planá. K 20.září 1987 jsou ukončeny omítky a štukování stěn, je dokončena kanalizace, hrubá elektroinstalace, vodoinstalace a odpad. Začalo se s nátěry oken a dveří, s obklady stěn na WC a koupelně. MěNV Horní Planá provedl vodoinstalaci a odpad, MNV Hořice poskytl malíře a natěrače. Jako brigádníci zde pracovali i učitelé a školští zaměstnanci a to z Černé 6 lidí, ze ZŠ Horní Planá 4 učitelé a ze ZŠ Hořice 7 učitelů. Celkem 350 hodin zde odpracovali příslušníci Pohraniční stráže Kyselov.Rekonstrukce objektu byla v roce 1987 dokončena. Mezitím však zahájila již v roce 1986 svou činnost LŠU – hudební obor, kde byl zřízen přípravný ročník pro žáky 1.post.ročníku nejen z Černé, ale i z Hořic, Frymburka a Horní Plané. Dětí bylo celkem 11 a vyučoval je učitel ZŠ v Černé Milan Strejc. Pak se do obce a do objektu LŠU přistěhoval učitel hudby Petr Štefl, který vyučoval v r. 1988 a začátkem r. 1989 skončil. LŠU – rekonstrukce fary – byla stavěna v akci „Z“ s cílem ušetřit 30% nákladů, ve skutečnosti se však prodělalo 140 tis. Kčs. Problémem bylo to, že v budově byl byt pro faráře, církevní úřady trvaly na jeho zachování, přestože tam nikdy žádný farář nebydlel. Místnost pro učitele hudby bylo tedy potřeba vybudovat jinde v budově. V roce 1989, přesně na první jarní den, se do obce přistěhovali učitelé hudby Vladimír Rolčík a Naďa Rolčíková, v bytě LŠU bydleli až do roku 1991, kdy se stěhovali do svého nově postaveného rodinného domku. V budově fary(MŠ) vyučovali hudbu až do konce roku 2002. Nejprve jako pobočka ZUŠ v Českém Krumlově, v září r.1996 se osamostatnili a začali fungovat jako soukromá hudební škola. Již začátkem 90 tých let bylo vcelku jasno, že budova bude navrácena církvi zpět, což se stalo podle smlouvy v lednu roku 2003. Hudební škola manželů Rolčíkových se přestěhovala do prostor Základní školy. V budově, která již patřila církvi, sice žádný duchovní nebydlel, ale byt byl pronajímán potřebným věřícím. Prostory bývalé třídy Hudební školy byly občas využívány k církevním setkáním farníků. Objekt fary byl té době v havarijním stavu, církev žádné údržby neprováděla, ani se nevědělo, co vlastně s budovou bude, pouze hyzdila obec. Začátkem roku 2008 byli zastupitelé informováni o tom, že římsko-katolická církev začíná prodávat nemovitosti. Starosta Jan Voldřich byl pověřen jednáním s církevními úřady o možnosti odprodeje fary obci. Jednání se táhlo téměř dva roky, nakonec byla církev nucena vrátit budovu zpět obci, nyní však již za nemalou finanční částku. Požadovala za budovu 1 864 000 Kč a směnu dvou pozemků. Zastupitelé pak rozhodli, že obec za tuto čásku budovu fary odkoupí a tak se objekt čp.30 stal v prosinci r.2009 majetkem obce. Již tehdy se počítalo s tím, že dojde k rekonstrukci, čímž se podstatně vylepší vzhled tohoto místa uprostřed obce. Předběžně se počítalo s výstavbou bytů a sociálních služeb. Během roku 2011 provedla obec vlastními silami celkovou asanaci a předrekonstrukční přípravu budovy, přičemž se zjistilo, že po dešti vniká do sklepa budovy voda, takže bylo nutno řešit zanesené potrubí směrem k ČOV i k penzionu SEN. V roce 2012 tak začala jedna z důležitých staveb v obci nazvaná –„ Fara – stavební úpravy a půdní vestavba“.Do výběrového řízení se přihlásilo celkem 23 firem, 11 z nich však dodalo všechny potřebné podklady a nakonec jako nejvhodnější byla vybrána firma EVEN,s.r.o.stavební společnost Praha 10 – Dubeč. Projektovou dokumentaci zhotovila firma Ing.Dagmar Turnhöferová, Český Krumlov. Stavba byla zahájena v květnu 2012, byly

~ 93 ~

provedeny nové vodovodní a kanalizační přípojky, nová střecha, zateplení objektu, nová fasáda, veškeré vnitřní práce a nakonec i venkovní úpravy. Vše bylo ukončeno v listopadu r.2012. Celá rekonstrukce stavby stála 7 203 000 Kč, když obec využila osmimilionového úvěru od ČSOB. Rekonstrukcí bývalé fary vznikly čtyři bytové jednotky a nové Informační centrum, což vše začalo fungovat v roce 2013. Informační centrum zahájilo činnost v květnu 2013, což bylo přesně u příležitosti 745 let od vzniku naší obce. Co se týče bytů byl byt 3+1 přidělen rodině Václava Pocklana, byt 2+1 dostali Bandurovi (Michal a Anna), do druhého bytu 2+1 se nastěhovala Eva Jakešová a byt 1+1 dostala přidělen Marcela Bláhová. Celková anabáze budovy čp.30 je u konce, nový objekt nyní, spolu s kostelem, zapadá velmi příznivě do konceptu a rázu naší obce.

70 LET OD SKONČENÍ 2.SVĚTOVÉ VÁLKY V roce 1945 byla ukončena zatím největší světová válka v lidských dějinách. Téměř celý rok jsme si při různých příležitostech připomínali její hrůzy, bylo napsáno mnoho článků a proběhlo mnoho besed. Vzpomínalo se na osvobození, ale i na koncentrační tábory a transporty smrti. Tomuto tématu věnuji v letošním zápise do kroniky potřebnou pozornost. Českokrumlovský rodák a spisovatel Jan VANĚČEK o tomto tématu napsal článek, který vyšel 19.května 2015 v Českokrumlovském deníku – část uvádím - viz níže: Transport vězňů ze Šumavy procházel Lipenskem Koncem války v roce 1945 procházel Šumavou transport vězňů z nezjištěného koncentračního nebo zajateckého tábora v Bavorsku. Směřoval od Lenory přes Volary, Želnavu a Pernek do Horní Plané, kam údajně dorazil osmého dubna. Čítal asi dva tisíce mužů. Usuzuje se, že měli být v Horním Dvořišti předáni k železniční přepravě. Očití svědkové uvedli, že vězni byli ve velice zuboženém stavu, nedostatečně oblečeni a obuti, někteří šli jen v dřevácích, jiní měli nohy obaleny pouze hadry. Byli hladoví a zesláblí, chůze jim činila značné potíže. Ujít vzdálenost z Horní Plané do Černé v Pošumaví, což je asi sedm kilometrů, jim trvalo jedenáct hodin. Neměli stálý doprovod, od místa k místu je doprovázeli jako hlídky příslušníci volkssturmu (německá organizace, tzv. lidobrana). Během cesty bylo u Hůrky zastřeleno šest zajatců, u nádraží v Hůrce další tři. Z Černé transport směřoval k Horní Vltavici. Další informace o něm mi nejsou známy. Po osvobození, v květnu 1945, byli všichni eskortující dozorci zatčeni. U výslechu popírali, že by někoho zastřelili. Uvádí se, že po sedmnácti měsících byla provedena exhumace všech devíti zabitých. Byl k ní přiveden velitel eskorty Jan Janak z Horní Plané, kterého posléze odsoudil lidový soud k trestu smrti. S ohledem na časový odstup nepodařilo se při exhumaci zjistit totožnost zastřelených. Ví se pouze, že jeden byl národnosti slovenské, jeden ruské, jeden francouzské a dalšího se nepodařilo identifikovat. Zbylí čtyři byli Marokánci. Všech devět obětí bylo převezeno do společného hrobu v Horní Plané. ==========================================================================

~ 94 ~

Na jeho článek jsem navázal já určitým doplněním, článek vyšel tamtéž 20.května 2015 – viz: Transport vězňů přes Černou v Pošumaví

Pochod smrti vedli krutí rodáci z Krumlovska V krátkém doplňku bych navázal na seriál pana Jana Vaněčka Deset zastavení v květnu roku 1945 na Českokrumlovsku, který v těchto dnech vychází v Deníku. Tento transport vězňů, zvaný Pochod smrti, či též Hladový pochod, doprovázeli střídající se příslušníci domobrany (Volkssturmu) na jednotlivých úsecích. Z Horní Plané do Černé to byl Hans Janak, který se narodil 2. června 1923 v Horní Plané a ještě před vypuknutím války se stal členem Hitlerjugend. V roce 1942 byl povolán do armády, na východní frontě byl těžce raněn a byla mu amputována noha. Na jaře roku 1945 se v hodnosti podporučíka vrátil domů a byl zařazen do Volkssturmu. Právě proto, že měl nejvyšší hodnost, byl 8. dubna 1945 určen velitelem transportu zajatců, které měl dovést do Černé v Pošumaví. Tak to popsal ve svém článku, Pochod smrti vedl v roce 1945 přes Horní Planou, publicista Jan Ciglbauer. Zde autor líčí i další podrobnosti celého Pochodu, ostatně celý článek vyšel 25. února 2014 právě v Českokrumlovském deníku. Transport s vězni dorazil do Černé po jedenácti hodinách, o půlnoci, a zde předal Janak velení dalšímu výtečníkovi, Franzi Gramlingerovi. To již je jméno v Černé poměrně dobře známé, dokonce mám zaznamenán rozhovor s pamětnicí, která Gramlingera znala a pamatuje se i na procházející transport. Paní Marie Lomecká-Kholová totiž přes celé období války žila v Černé, na Jestřábí, a přestože měli všichni obyvatelé zakázáno dívat se z oken, dokud transport nepřejde, pamatuje si, že vězni byli prakticky kostry potažené kůží a že hlídači je popoháněli, tloukli a kopali do nich. Franz Gramlinger byl jeden z nejhorších. Narodil se 10. listopadu 1896 v Hořicích na Šumavě, povoláním byl kolář a živnost převzal v roce 1930 od svého otce a provozoval ji na č. p. 43 v Černé v Pošumaví. Byl též účetním a jednatelem Spořitelní a úvěrové pokladny. Jiří Záloha ve spise Českokrumlovsko a Kaplicko v letech 19381941 uvádí, že Gramlinger v době mobilizace v září 1938 uprchl do Rakouska, zde vstoupil do „freikorpsu“, tajné teroristické organizace, kterou vyzbrojoval i Wehrmacht, SS a SA. S freikorpsem se vrátil na české území a pronásledoval, trýznil a věznil české občany. Zúčastnil se též ozbrojeného přepadení pohraniční stanice v Kyselově. Zajatce z pochodu smrti v dubnu 1945 odvedl do Dolní Vltavice, kam pochod dorazil kolem půlnoci. Zde zajatci přespali v kůlnách a 10. dubna 1945 v 7.30 hodin pokračovali pod jiným velením do Aigenu. V době vedení transportu byl Gramlinger příslušníkem Volkssturmu, SA a v NSDAP měl funkci Zellenleitera. Za své činy byl Franz Gramlinger Mimořádným lidovým soudem v Českých Budějovicích 9. dubna 1946 odsouzen k trestu smrti, téhož dne byl také popraven. Stejně byl souzen i Hans Janak, který byl popraven 10. prosince 1946.

~ 95 ~

RETROZÁBĚRY OBSAZOVÁNÍ NAŠEHO ÚZEMÍ NĚMECKÝMI VOJÁKY V ROCE 1938

Na levém snímku přejíždí dělostřelectvo a vozba wehrmachtu most do Dolní Vltavice a na

pravém snímku přijíždí těžké dělostřelectvo za dohledu vojáků wehrmachtu na člunech

Tento snímek ukazuje jak jsou němečtí vojáci při příjezdu vítáni místními obyvateli v Dolní Vltavici. Fotografie jsou reprodukovány z webových stránek Kohoutí kříž – jako příloha u článků Johanna Studenera

Z PUBLIKACE STARÁ ŠUMAVA

Pohled na pivovar a hospodu /foto Wolf/ Střed obce oproti faře

~ 96 ~

ČINNOST KRONIKÁŘE V souvislosti s ročním zápisem do obecní kroniky během roku jsem navštívil většinu akcí pořádaných obcí, případně dalšími složkami,

pořizoval fotografický materiál, rozmlouval s aktéry – vše jako materiál pro zápis do kroniky

sháněl jsem materiály pro založení příloh ke kronice(plakáty, pozvánky atd.) veškeré fotografie jsem zakládal na disk, upravoval ořezem,či retuší, skenoval získané

retrofotografie pravidelně jsem sledoval denní tisk, vystřihoval články týkající se obce, nalepoval na

papír a zakládal do fólie pravidelně celý rok si vedu evidenci o počasí a o klimatických podmínkách v naší obci materiál, články, fotografie a další jsem pravidelně umisťoval na webové stránky obce doplňoval jsem o potřebné údaje webové stránky Kroniky obce pravidelně jsem umisťoval jak nové, tak historické fotografie na facebook kroniky

obce za rok 2015 jsem napsal a do redakce Českokrumlovského deníku odeslal 26 článků,

které vyšly v tisku pravidelně jsem připravoval články pro Zpravodaj obce připravoval jsem některé podklady pro potřebu starostky obce

Dále jsem: - uskutečnil besedu s žáky všech postupných ročníků v Základní škole, o kronice a stručné historii obce - dvakrát jsem natáčel pořad s televizí Cesty krajem pro Lipnožurnál a jednou s Českým rozhlasem o Štole Josef - uskutečnil jsem ve spolupráci s Letním kinem besedu o Tuhových dolech spolu s promítáním filmů a prezentací - provedl jsem rozhovor s pamětnicí Marií Pajpachovou Obecní kroniky v knihovně

Podle zákona o kronikách musí být každý roční zápis do obecní kroniky, který je psán na počítači, vždy vytištěn a svázán minimálně v jednom výtisku. Ten je pak uložen v archivu kroniky na Obecním úřadě a po určité době předán k uložení do okresního archivu. Takto jsme to až do letošního roku praktikovali s tím, že jeden výtisk postačí, neboť celý roční zápis je vždy uložen na internetových stránkách Kroniky a tudíž obce. Tak trochu se však pozapomnělo na to, že jsou i občané, kteří nemají, případně neovládají, internet a rádi by si něco v kronice přečetli. Po dohodě mezi kronikářem, starostkou obce a majitelem místní tiskárny bylo rozhodnuto vytisknout hned dva exempláře. Došlo k tomu nejenom u ročního zápisu za rok 2014 , ale do tiskárny předložil kronikář koncepty všech dosud napsaných kronikářských zápisů, tedy i zpětně všech historických přepsaných kronik + některé další napsané brožury, jako Pamětníci, Rodáci, Fotogalerie domů, Sborník tuhové doly.

~ 97 ~

Celkem 28 kusů kronikářských knih vytiskla Tiskárna Černý,s.r.o, přičemž veškerý předložený materiál graficky a stylisticky upravili. Hlavním důvodem však bylo to, aby se jeden výtisk předal do Obecní knihovny, kde si jej může každý zapůjčit. Obálky všech obecních kronik – jednotlivé svazky – v knihovně + v archivu kroniky na OÚ

Obálky ostatních vytvořených publikací a sborníků

~ 98 ~

OBSAH ROČNÍHO ZÁPISU 2 - 3 ÚVODEM 4 - 10 OBECNÍ ZÁLEŽITOSTI 4 NOVELA ZÁKONA O ODPADECH 5 JAK TO BYLO A JE S ÚZEMNÍM PLÁNEM 6 NEZAMĚSTNANOST V OBCÍCH V ROCE 2015 6 - 9 TROCHU VÍCE KOLEM VODY 9 ZASÍLÁNÍ INFORMACÍ FORMOU SMS NA MOBIL 9 BEZDRÁTOVÝ OBECNÍ ROZHLAS 9 - 10 LIPNOCARD – KARTA HOSTA 10 MÁM POD ČEPICÍ 11 - 16 HOSPODAŘENÍ OBCE 11 - 13 ZÁVĚREČNÝ ÚČET ZA ROK 2014 13 NÁVRH ROZPOČTU NA ROK 2015 13 ROZPOČTOVÝ VÝHLED 2015 – 2019 13 NÁVRH ROZPOČTU NA ROK 2016 14 PŘEHLED DOTACÍ POSKYTNUTÝCH OBCI V ROCE 2015 15 FINANČNÍ PŘÍSPĚVKY OBCE NA ROK 2015 15 PŮJČKY Z FONDU ROZVOJE A BYDLENÍ 16 HODNOTA MAJETKU OBCE 16 DOMY A BYTY VE VLASTNICTVÍ OBCE 16 OBECNÍ LESY VE ZKRATCE 17 - 35 VEŘEJNÝ ŽIVOT V OBCI 17 - 19 MASOPUSTNÍ KOLEDA JIŽ ČTVRTÝM ROKEM 19 - 21 STAVBA OBECNÍ MÁJKY 21 - 22 KÁCENÍ OBECNÍ MÁJKY 22 DĚTSKÝ DEN U HASIČÁRNY 23 - 24 SLAVNOSTI OBCE 25 HUDEBNÍ VEČERY POD PERGOLOU 25 - 26 PRALESNÍ LIGA V ČERNÉ JIŽ POŠESTÉ 26 - 27 VYHLÍDKOVÝ BĚH KOLEM ČERNÉ 27 PODZIMNÍ VÍTÁNÍ DĚTÍ 28 SVATÝ MARTIN DO MATEŘINKY NEPŘIJEL-DĚTI MĚLY KONĚ SVÉ 29 - 30 VÁNOČNÍ SETKÁNÍ SE SENIORY 31 SLAVNOSTNÍ ROZSVÍCENÍ VÁNOČNÍHO STROMU 32 MIKULÁŠSKÁ PÁRTY NA PLÁŽI WINDY POINT 33 MIKULÁŠ I ČERTI CHODILI SAMOZŘEJMĚ I PO VSI 33 MIKULÁŠ S ČERTEM NAVŠTÍVILI MATEŘSKOU ŠKOLU 34 BETLÉMSKÉ SVĚTLO ZNOVU DO NAŠICH DOMÁCNOSTÍ 34 - 35 SBOR MUSICA VIVA V MÍSTNÍM KOSTELE 35 DALŠÍ VEŘEJNÉ AKCE V OBCI 36 - 46 VÝSTAVBY,ÚPRAVY,REKONSTRUKCE 36 - 37 NOVÝ DŮM PRO SENIORY V PROVOZU 37 NOVOSTAVBA GARÁŽE PRO HASEBNÍ TECHNIKU

~ 99 ~

38 ZATEPLENÍ OBECNÍHO ÚŘADU 39 VÝSTAVBA PLOTU A OPRAVA ZDI PŘED OBECNÍM ÚŘADEM 39 OPRAVA A REKONSTRUKCE NA MOKRÉ 39 VÝSTAVBA NOVÉHO DĚTSKÉHO HŘIŠTĚ 40 - 43 REKONSTRUKCE PAMÁTNÉ ŠTOLY JOSEF 43 NOVÝ POVRCH SILNICE DO DOLNÍ VLTAVICE 43 - 44 REKONSTRUKCE ČOV BLIŽNÁ – I.ETAPA 44 VÍCEÚČELOVÉ CENTRUM V OBCI 45 STEZKY A CYKLOSTEZKY JEDNOU VĚTOU 45 VODNÍ VLEK NA MALÉM LIPNĚ 46 VÝSTAVBY A REKONSTRUKCE SOUKROMNÍKŮ 46 REKONSTRUKCE PIVOVARU V OBCI POKRAČUJE 46 VÝSTAVBA RODINNÝCH DOMKŮ 47 - 51 ŠKOLSTVÍ A KULTURA 47 - 48 ZÁKLADNÍ A MATEŘSKÁ ŠKOLA 48 PEDAGOGICKÝ SBOR 49 JAZYKOVĚ VZDĚLÁVACÍ POBYT V LONDÝNĚ 49 ZÁJMOVÉ KROUŽKY VE ŠKOLE 49 MŠ USPOŘÁDALA SLAVNOST BABÍHO LÉTA 50 VÝUKOVÉ A VZDĚLÁVACÍ CENTRUM 50 - 51 BESEDA S ŽÁKY ZÁKLADNÍ ŠKOLY 51 BESEDA S KRONIKÁŘEM V LETNÍM KINĚ 51 OBECNÍ KNIHOVNA – STATISTIKA ZA ROK 2015 52 SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ AKCE 52 DÁRCI KRVE OCENĚNI 52 LÉKAŘSKÁ SLUŽBA V ČERNÉ 53 - 55 KLUBY A SPOLKY 53 JEDNOTKA SBORU DOBROVOLNÝCH HASIČŮ 53 KROUŽEK MLADÝCH HASIČŮ 54 MOTOROVÝ ČLUN V PROVOZU 54 ZÁCHRANÁŘSKÁ AKCE 54 - 55 DALŠÍ AKCE HASIČŮ 55 PODĚKOVÁNÍ HASIČŮM 56 - 58 PODNIKÁNÍ V OBCI 56 - 57 RYBNÍKY ČERNÁ V POŠUMAVÍ,S.R.O. 58 PODNIKATELSKÉ SUBJEKTY V OBCI 59 - 62 TĚLOVÝCHOVA A SPORT 59 - 60 HISTORICKÝ ÚSPĚCH NAŠICH FOTBALISTŮ 60 DOCHÁZÍ KE ZMĚNĚ TRENÉRŮ 61 ZAČÍNÁ 1 B TŘÍDA – SKUPINA A 62 KRÁTCE Z JACHTINGU 63 - 64 POHYB OBYVATELSTVA 63 NAROZENÉ DĚTI V ROCE 2015 63 ZEMŘELÍ OBČANÉ V ROCE 2015 64 DOPLNĚK K ROKU 2004 64 NEJSTARŠÍ SENIOŘI LETOŠNÍHO ROKU

~ 100 ~

65 - 71 TURISTIKA A REKREACE 65 DIGITALIZOVANÉ LETNÍ KINO 66 - 67 WINDY POINT – JESTŘÁBÍ 68 LIPNO ICE MARATON – 1.ROČNÍK 69 DÁLKOVÍ PLAVCI NA DOLNÍ VLTAVICI 69 NÁCVIK ZÁCHRANY ZE ZAMRZLÉHO LIPNA 70 SKIBUSEM Z ČERNÉ DO STERSTEINU 71 MOBILNÍ TELEFON SI NABIJETE PŘÍMO NA PLÁŽI 71 NAKONEC – TURISTICKÁ SEZONA VE SLOGANECH 72 - 76 POČASÍ, PŘÍRODA,EKOLOGIE 72 - 73 PRŮBĚH POČASÍ BĚHEM ROKU 74 DUDEK CHOCHOLATÝ V NAŠÍ OBCI 74 PŘILETĚL I OŘEŠNÍK KROPENATÝ 74 - 75 V HNÍZDĚNÍ V OBCI POKRAČUJE I ČÁP BÍLÝ 75 LIKVIDACE STROMŮ NA STEZCE KE KEMPU OLŠINA 76 POPRVÉ V HISTORII SE SILNICE MOHOU SOLIT 77 - 78 CÍRKEVNÍ ZÁLEŽITOSTI 77 UKONČENÍ ADMINISTRÁTORA FARNOSTI 77 OBDOBÍ OD DUBNA DO SRPNA 2015 77 NÁSTUP NOVÉHO DUCHOVNÍHO NA NAŠÍ FARNOST 78 LIPENSKÉ ŘÍMSKO-KATOLICKÉ FARNOSTI NA INTERNETU 79 - 83 RŮZNÉ 79 DOLNÍ VLTAVICE ŽIJE – PROJEKT 3 D 80 PREZIDENT MILOŠ ZEMAN NA LIPENSKU 80 ŠUMAVSKÉ LÉTO S PAROU 81 ARMY RUN – 2.ROČNÍK 82 SOCHAŘSKÉ SYMPOZIUM POČTVRTÉ 82 RALLEY BOHEMIA CLASSIC 83 ARABŠTÍ KONĚ V ČERNÉ NA PLÁŽI 83 PŘEDSTAVILI SE I SLONI 84 - 95 RETROSPEKTIVNÍ POHLEDY 84 - 86 JAK ŠLY DĚJINY KOLEM DOMU ČP.1 86 - 88 JAK ŠLY DĚJINY KOLEM DOMU ČP.10 89 - 90 JAK ŠLY DĚJINY KOLEM DOMU ČP.15 90 - 93 JAK ŠLY DĚJINY KOLEM DOMU ČP.30 93 - 94 70 LET OD SKONČENÍ 2.SVĚTOVÉ VÁLKY 93 TRANSPORT VĚZŇŮ ZE ŠUMAVY PROCHÁZEL LIPENSKEM 94 TRANSPORT VĚTŇŮ PŘES ČERNOU V POŠUMAVÍ 95 RETROZÁBĚRY OBSAZOVÁNÍ NAŠEHO ÚZEMÍ NĚMCI R.1938 95 Z PUBLIKACE STARÁ ŠUMAVA 96 - 97 ČINNOST KRONIKÁŘE 96 V SOUVISLOSTI S ROČNÍM ZÁPISEM DO KRONIKY 96 - 97 OBECNÍ KRONIKY V KNIHOVNĚ 97 OBÁLKY OBECNÍCH KRONIK + OSTATNÍCH PUBLIKACÍ 98 -- 100 OBSAH ZÁPISU ZA ROK 2015