Vypracovala: Mgr. V. SýkorováPoužitá literatura: Kolektiv autorů: DĚJEPIS – Středověk a počátky novověku pro 7. ročník. Nová škola 2008. Válková, V.: DĚJEPIS 7 – středověk a raný novověk pro základní školy. SPN Praha 2007. Válková, V. – Popelka, M.: DĚJEPIS 1 PRO GYMNÁZIA STŘEDNÍ ŠKOLY

PRAVĚK A STAROVĚK, SPN Praha 2001. Kolektiv autorů: Literatura pro 1. ročník středních škol. DIDAKTIS 2008. Chisholmová, J. – Millardová, A.: STAROVĚKÉ CIVILIZACE. Nakladatelství Václav Svojtka 1998. www.google.cz

PPojďte se s námi nyní ponořit do krás, jež po sobě zanechala jedna z nejvyspělejších civilizací všech dob.

KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA Architektura

- čerpá inspiraci z Řecka (sloupy), ale nemálo převzala i od Etrusků (od nich se Římané naučili používat klenbu a oblouk, prvky v řeckém prostředí málo uplatňované)- zájem o architekturu byl spíše praktický - lázně, amfiteátry,akvadukty, mosty, divadla apod.

ŘÍMSKÉ CHRÁMY velice přesné kopírování architektury řeckých chrámů

Chrám byl vyvýšen nad povrchem,aby vypadal monumentálněji.

K hlavnímu vchodu vedlo schodiště.

Řada sloupů kolem chrámu byla převzata od Řeků.

Dórské sloupy se téměřneužívaly, mnohem oblíbenějšíbyly sloupy ionské a korintské.

KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMANejobdivuhodnějším římským chrámem je Panteon – chrám zasvěcený všem bohům.Má kruhový půdorys a je zaklenut jedinou dochovanou antickou kupolí.

Panteon byl postaven ve 30. letechpř.n.l. Augustovým zetěm Agrippou.

AMFITEÁTR

KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA

nový typ stavby pro zápasy a gladiátorské hry

V amfiteátrech byla sedadla umístěna ze všech stran kolem oválného prostoru uprostřed – arény.

Bohatí občané měli nejlepší místa v přízemí. Chudší lidé seděli ve vyšších patrech.

Největším amfiteátrem je Colosseum v Římě.

KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA

COLOSSEUM

KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMATRIUMFÁLNÍ OBLOUKY stavby pro Římany typické vybudované většinou na oslavu vítězství po celém impériu jich existovalo několik set, zachováno něco přes sto nejznámější: Constantinův (stojí v Říme poblíž Colossea)

Konstantinův triumfální oblouk

KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMAVEŘEJNÉ LÁZNĚ téměř nezbytnost pro římská města

složité komplexy oddělená mužská část a ženská šatny, bazény, sauny, ve větších lázních také knihovny a čítárny

Za císařství se lázně zvětšovaly. Staly se obrovskými středisky, kde trávilo chvíle odpočinku tisíce lidí. Z dochovaných zbytků římských lázní víme, že to byly velkolepé budovy s komplikovanými rozvody vody a tepla.

KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMADIVADLOOd doby, kdy Římané přišli do styku s řeckým divadlem si jej velice oblíbili.Římská divadla vycházela z řeckého vzoru téměř beze změny.

UŽITKOVÉ STAVBYvodovody (akvadukty) vedly většinou pod zemí vznikaly však i v podobě velkých arkádovitých staveb s několika patry současně plnily funkci mostůsilnice stavěny tak důkladně, že některé plní svůj účel dodnes

Jeden z největších starořímských akvaduktů - Pont du Gardse nachází ve Francii.

KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMASOUKROMÉ MĚSTSKÉ DOMY

Zatímco většina římských obyvatel bydlela v insulách, bohatí Římané obývali velké luxusní domy, zvané "domus" (z tohoto slova vzniklo české slovo "dům"). Na snímku průřez jedním z nich - jedničkou je označeno atrium, dvojkou zahrada a trojkou ložnice. Můžete také vidět kuchyň a jídelnu.

DOMUS

INSULAE

Průřez římským činžovním domem insulou. V přízemí byly obvykle dílny a obchody. Čím vyšší patro, tím skromnější byt.

Malířství

KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA

dávalo přednost nástěnným malbám (fresky) oblíbené byly také mozaiky nástěnnými malbami a mozaikami na zdech či na podlaze byly zdobeny jak veřejné budovy,tak i soukromá obydlí malířství plnilo především funkci dekorativní

Dívka na této fresceje známá jako „Básnířka“.

Jednou z nejkrásnějších římskýchnástěnných mozaik je mozaikaz Herculanea, z domu Neptunaa Amfitrity. Obě božstva jsouna mozaice zobrazena.

Sochařství

KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA

podobné řeckému, neboť v Římě působila řada řeckých sochařů vznikají kopie děl slavných řeckých sochařů portréty- většinou přesné držení skutečnosti, žádná idealizace historické reliéfy – uplatňovány zejména na výzdobě vítězných oblouků (výjevy z vojenských tažení apod.)

Známé římské památky

Forum RomanumForum Romanum- centrum politickéhohospodářského a spo-lečenského dění Říma.

Známé římské památky

Via Appia

Známé římské památky

Stoka cloaca maxima

KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA Náboženství V nejstarším období - představy o božské síle oživující v daném

okamžiku každý předmět i děj - numen polyteistické přejímání bohů od jiných skupin obyvatel a národů uctívání bohů v domácnostech - Penáti – ochránci příbytků

- Lárové – ovládají celou domácnost

- Génius – ochránce života muže

- Iuno – ochránkyně života ženy

oficiální náboženství - božstva uctívaná při veřejných slavnostech

KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA Římští bohové (v závorkách uváděn řecký ekvivalent) Jupiter ( Zeus – král bohů, bůh bouře a blesku) Juno(Héra – bohyně žen a zrození)

Vesta ( Hestia – bohyně domácího krbu)Ceres (Demeter – bohyně zemědělství)Neptun (Poseidon – bůh moře)Vulkán (Hefaistos – bůh řemesel a kovářů)Mars (Ares – bůh války)Minerva ( Athéna – bohyně řemesel a války)Merkur (Hermes – bůh obchodu a krádeže, Jupiterův zpravodaj)Diana (Artemis – bohyně měsíce a lovu)Venuše (Afrodite – bohyně lásky a krásy)Bakchus ( Dionýsos – bůh vína)Apollon (Apollon – bůh slunce, hudby, zdraví a věštby)

KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA Náboženství a bohové na území Římské říše Římští bohové – Jupiter, Juno, Minerva,… Bohové uctívaní v orientu – Isis, Kybelé, Mitra Židovské náboženství - Jahve Křesťanské náboženství – syn Boží

KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA Vzdělanost Triviální školy – (od 7 – 12 let) – čtení,

psaní,počítání Gramatické školy (12 – 16 let) – přibyla výuka

zeměpisu, dějepisu, astronomie + počátky řečnictví od 16 let – možnost studovat v Athénách,

Alexandrii, Milétu, na ostrově Rhodos – řečnictví, filozofie, práva

Poznámka : vzdělání si mohly dopřát pouze děti ze zámožných rodin

KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA Vzdělanost a umění

Rozvoj vzdělanosti a vědy – v 1. a 2.stol.n.l.

Největší literární díla římských dějin

VergiliusOvidiusHoratiusTitus LaviusTacitus

Knihovny, školy,právo,

řečnictví, filozofie

SenecaAthanaeumPrávnické spisy

Vědy, technika,spisy o výrobě

Práce o technických stavbáchO zemědělstvíZeměpisLékařstvíPrávo

KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA Největší básníci a spisovatelé římských dějin

Vergilius – epos Aeneis Ovidius – milostná lyrika Horatius – satira Titus Livius – vylíčení dějin

Říma

Petronius – 16 knih SatirSeneca – filozof

KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA Co odkázala Evropě římská věda Historie – Josephus Flavius – Dějiny židovské války

- Tacitus – historická próza - Plinius – dopisy – např. o výbuchu Vesuvu

Zeměpis – Klaudios Ptolemaios – mapa tehdy známého světa

Lékařství – Galénos – spisy opřené o pozorování

Architektura – Vitrius – Plánování měst

Další přírodní vědy – 1. spis o arytmetice

- 28 knih o alchymii napsaných v Alexandrii

KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA Drama Tragédie – řecké náměty – Caesar, Augustus

Komedie – náměty z běžného života

- Plautus

- Publius Terentius Afer

Použité materiály Dějepis pro gymnázia a střední školy 1 – PRAVĚK A STAROVĚK

(M. Popelka, V. Válková) Starověké civilizace, školní encyklopedie Literatura pro 1. ročník středních škol www. google .cz

Téma: Kultura starověkého Říma – 6. ročník

Použitý software: držitel licence - ZŠ J. J. Ryby v Rožmitále p.Tř.

Windows XP Professional

SMART Notebook

Zoner - České kliparty 1, 2, 3

Autor: Mgr. Věra Sýkorová

ZŠ J. J. Ryby v Rožmitále p.Tř. (www.zsrozmital.cz)