KULTURNÍ PLÁNOVÁNÍ V PARDUBICÍH

PROCES KULTURNÍHO PLÁNOVÁNÍ VE STŘEDNĚ

VELKÉM KRAJSKÉM MĚSTĚ

PŘÍSPĚVEK KONFERENCE: KULTURNI PLANOVANI: NOVA VYZVA V CESKEM KONTEXTU

SOCIOLOGICKÝ ÚSTAV AV ČR, 9. ČERVNA 2014

ING. PETR NÁVRAT, MSC. – ONPLAN

MGR. LUCIE BŘÍZOVÁ – MAGISTRÁT MĚSTA PARDUBICE

MGA. OLGA ŠKOCHOVÁ - KVAS

OBSAH

I. CO JIŽ PROBĚHLO

II. PŘIKLADY: ANALYTICKA CAST

III. METODIKA PRO PŘIPRAVU STRATEGIE ROZVOJE KULTURY A

KREATIVITY

IV. PŘIKLADY Z PŘIPRAVY STRATEGIE

I. CO JIŽ PROBĚHLO

I. CO JIŽ PROBĚHLO

ROK 2011

4. října 2011 Rada města Pardubice schválila záměr zpracovat koncepci podpory kultury města Pardubice usnesením číslo 1619/2011

ROK 2012

• podzim 2012 – Pardubice podepsaly slmouvu s KVAS o.s. na pasportizacipardubické kultury

• SWOT pro oblasti správy a podpory kultury ve městě: financování a řízení, infrastruktura, aktivity a propagace a komunikace s mítními stakeholedery

I. CO JIŽ PROBĚHLO

ROK 2013• Analýza grantového řízení let 2011 a 2013 • SWOT s řediteli příspěvkových organizací kulturnícho sektoru zřizovaných městem• Analýza kulturních a volnočasových organizací ve městě (ekonomická, mediální

dopady, prostorové potřeby, návštěvnost) • Analýza využívání kulturní nabídky mateřskými a základními školami zřizovanými

městem Pardubice - spokojenost a potřeby• Průzkum (dotazování) mezi občany Pardubic - hodnocení nabídky, spokojenosti a

potřeb

ROK 2014• Mapování KKO - kvantitativní část• Analýza podpory kultury v městských obvodech• Participativní mapování kulturních hodnot v jednotlivých obvodech města• Průběžně - konzultace k tématu Gočárovy Automatické mlýny

II. PŘÍKLADY: ANALYTICKÁ ČÁST

II. PŘÍKLADY: ANALYTICKÁ ČÁST

1%

1%

2%

3%

4%

6%

6%

7%

7%

8%

8%

9%

9%

10%

12%

14%

16%

24%

36%

48%

28%

3%

7%

34%

57%

8%

15%

15%

7%

38%

44%

4%

51%

41%

7%

29%

16%

25%

35%

21%

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

Návštěvy tanečních zábav a plesů

Cinnost v divadelním souboru, hraní divadla

Návštěvy dostihů

Návštěvy festivalů

Návštěvy trhů a městských slavností

Návštěvy kostela, účast na bohoslužbách

Návštěvy koncertů tzv. vážné hudby

Návštěvy dance party, diskoték

Cinnost v občanských iniciativách či politických stranách

Návštěvy koncertů jiné než tzv. vážné hudby

Návštěvy muzeí, výstav a galerií

Cinnost v hudebním či tanečním tělese

Návštěvy kina, filmových klubů

Návštěvy divadelních představení

Vlastní samostatná umělecká tvorba

Návštěvy sportovních utkání

Cinnost ve spolcích a zájmových sdruženích

Návštěvy knihoven

Návštěvy akcí v restauracích, vinárnách, čajovnách apod.

Aktivní sportování

Nejméně 1 za měsíc Několikrát do roka Tak 1 za rok Méně než 1 za rok Vůbec ne

Dotazníkové šetření:

Poptávka veřejnosti po kulturních a kulturně volnočasových aktivitách v Pardubicích , 2013.

OTÁZKA: Zamyslete se, prosím, nad letošním rokem a napište, jak často obvykle provozujete následující aktivity?

II. PŘÍKLADY: ANALYTICKÁ ČÁST

OTÁZKA: Pokud byste chtěl/a navštěvovat různé kulturní akce a zařízení častěji, co byste označila/a jako hlavní překážky?

6%

10%

10%

14%

14%

15%

22%

25%

33%

33%

0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35%

Zdravotní problémy

Nabídka v Pardubicích není kvalitní

Nedostupnost z hlediska místa konání (špatné dopravní spojení)

Nabídka v Pardubicích nevyhovuje mým zájmům

Nemám doprovod/společníka (nechci jít sám/sama)

Nedostupnost z hlediska časů konání

Rodinné povinnosti

Nedostatek informací o tom, co se nabízí/děje

Nedostatek volného času

Nedostatek peněz

Dotazníkové šetření:

Poptávka veřejnosti po kulturních a kulturně volnočasových aktivitách v Pardubicích , 2013.

II. PŘÍKLADY: ANALYTICKÁ ČÁST

92%

62%

42% 38% 38%31% 31% 25% 23%

15% 10%0% 0%

8%

38%

58%54%

46%69%

23%42%

62%69%

40% 54%45%

8%15%

46%33%

15% 15%

50% 46%55%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Navštěvujeme pravidelně Navštívila alespoň 1 třída v min./letošním roce Nenavštěvujeme

Základní školy: četnost návštěv jednotlivých kulturních zařízení

II. PŘÍKLADY: ANALYTICKÁ ČÁST

1

1

1

2

2

4

9

9

16

28

0 5 10 15 20 25 30

Kultura a umění nejsou pro školu tak důležité

Nedostatečné ocenění mimoškolních aktivit školní inspekcí a zřizovatelem

Nedostatek informací o nabízených akcích

Nedostatek zajímavých nabídek

Neexistence nebo nízká kvalita pracovních a vzdělávacích materiálů k programu

Nevhodnost témat vzhledem ke studijnímu rámci

Nevhodnost časů konání akcí vzhledem k časovým možnostem školy/pedagogů

Špatná dopravní dostupnost

Vysoká cena vstupného

Velké vytížení školy jinými aktivitami

Bariery škol ve větší návštěvě kulturních akcíOtázka (č. 7): Co brání v častější návštěvě kulturních institucí a akcí?

*Na otázku mohl každý subjekty zatrhnout více odpovědí.

II. PŘÍKLADY: ANALYTICKÁ ČÁST

Mapování kulturních hodnot, 2014.

II. PŘÍKLADY: ANALYTICKÁ ČÁST

Mapování kulturních hodnot, 2014.

III. METODIKA PRO PŘÍPRAVU STRATEGIE

ROZVOJE KULTURY A KREATIVITY

III. METODIKA PŘÍPRAVY STRATEGIE

Fáze 1: Institucionální rámec• Vytvoření týmu pro formulaci strategie• Nastavení komunikačních mechanismů týmu• Definice role, volba vedoucího týmu• Zajištění logistiky (místo setkávání, rozpočet na

semináře, pomůcky)

Fáze 2: Seznámení se závěry analýzy• Clenové pracovní a konsultační skupiny jsou

seznámení se závěry analýz předešlých fází procesu

• Analýzy okomentují a doplní vlastními postřehy• Připraví se seznam potenciálů a problémů města

Fáze 3: Analýza příčin problémů• Jednotlivé problémy se zanalyzují v rámci

pracovní skupiny (např. metodou stromu problému, nebo rybí kosti)

• Vytvoří se seznam příčin problémů

III. METODIKA PŘÍPRAVY STRATEGIE

Fáze 4: Vize a cíle rozvoje• Formulace cílů rozvoje kulturní strategie pro

jednotlivá témata• Využití potenciálů a řešení příčin problémů

Fáze 5: Konzultace a prioritizace cílů rozvoje• Shromáždění komentářů od hlavních aktérů k

cílům rozvoje• Rozhodnutí o prioritě cílů rozvoje

Fáze 6: Příprava strategií

• Návrh aktivit a jejich sekvence

Fáze 7: Definice indikátorů pro monitoring a evaluaci

Fáze 8: Konzultační a schvalovací proces• Schválení strategie Zastupitelstvem m. Pardubice

ŠIROKÁ VEŘEJNOST

KONZULTAČNÍ SKUPINA

III. METODIKA PŘÍPRAVY STRATEGIE

PRACOVNÍ SKUPINAGESTČNÍ NÁMĚSTEK

OŠKS

INSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC

III. METODIKA PŘÍPRAVY STRATEGIE

KONZULTAČNÍ SKUPINA

PRACOVNÍ SKUPINA

• složená ze zástupců:o města a jeho p.o.o krajě a jeho p.o.o zástupců občanské společnostio vzdělávacích institucío podnikatelských subjektů

• připravuje strategii• práce 1x týdně cca 4 hod.

• sejde se 3 – 4 x během přípravy strategie• připomínkuje – analýzu, příčiny problémů, cíle

a aktivity strategie• písemně i ústně během schůzek

IV. PŘÍKLADY Z PŘÍPRAVY STRATEGIE

IV. PŘÍKLADY Z PŘÍPRAVY STRATEGIE

Silné stránky

• Velký podíl (30 %) veřejnosti se zajímá o alternativní kulturní akce a experimentální tvorbu

• Mnoho lidí se aktivně věnuje tvůrčí činnosti a tvůrčím volnočasovým aktivitám (42 % veřejnosti se ve volném čase věnuje tvořivé činnosti, nebo vlastní tvorbě)

• Drtivá většina veřejnosti (78 %) schvaluje i podporu kulturních aktivit, které nevyužívají, nebo které je neoslovují.

• Každá příspěvková kulturní instituce v Pardubicích má své stálé publikum.

VÝBĚR: Hlavní poznatky ze závěrečné zprávy:Poptávka veřejnosti po kulturních a kulturně volnočasových aktivitách

IV. PŘÍKLADY Z PŘÍPRAVY STRATEGIE

Problémy (Slabé stránky)

• 33% respondentů považuje nedostatek peněz jako hlavní bariéru častějšího navštěvování kulturních akcí. Lidé s nižšími příjmy nemohou dopřát sobě a svým dětem kulturní aktivity. (souvisí s poznatkem, že jen 29 % respondentů přispívá zaměstnavatel na jejich kulturní vyžití).

• 46 % respondentů se domnívá, že je nedostatečně informováno o kulturním dění ve městě. Informace o kulturním dění se nezdají být dostatečně přehledné, komplexní. Zpravodaj se někdy dostává k veřejnost se zpožděním.

• Není dostatek dostupných prostorů pro amatérské zájmové a komunitní aktivity a komunitní uměleckou činnost, která by zároveň byla „levným“ kulturním programem pro veřejnost (vystoupení amatérských souborů, výstavy dětských zájmových skupin, akce seniorů).

VÝBĚR: Hlavní poznatky ze závěrečné zprávy Poptávka veřejnosti po kulturních a kulturně volnočasových aktivitách

LIDÉ S NIŽŠÍMI PŘÍJMY SE MÉNĚ ÚČASTNÍ KULTURNÍCH AKTIVIT (CENY VSTUPENEK JSOU BARIÉROU V ÚČASTI NA AKCÍCH PRO 33 % OBČANŮ) Kult. akce za symbolické

vstupné (ne úplně zadarmo) se ne vždy konají

Vzrůstající podíl domácností s podprůměrnými příjmy (nízké mzdy, nezaměstnanost)

Absence komunitní činnosti

Zdroje z více dotačních programů se nepropojují

mezery v komunikaci mezi OŠKS a sociálním odborem (nutno udělat mnoho kroků)

Chybí příklady dobé praxe

Administrativní náročnost programu

Nechuť ke komunitním akcím jako dědictví komunismu nebyla zcela překonána

nedostatečné využité nezaměstnaných, soc. slabých v dobrovolné/pomocné činnosti. -> praxe, soc. status, prac. návyky

Absence cenového zvýhodnění kulturních a volnočasových aktivit pro domácnosti ve složité sociální situaci (například formou poukázek, systematických slev)

Děti ze soc. slabších rodin nemají stejnou příležitost k osobnostnímu rozvoji

negativní dopad na vzdělanost a komunikační schopnosti části populace

Kult. instituce se přestanou zabývat určitým segmentem společnosti

Absence vzorů a pokles tvořivosti

Společnost nevyužívá ani svůj plný ekonomický potenciál

sociální isolace

Nárůst sociálně patologických jevů (drog. závislost, gamblerství, kriminalita)

DÍKY ZA VÁŠ ČAS

Ing. Petr Návrat, MSc. - navrat@onplanlab.com