l Ze sloučenin síry se v povrchových vodách vyskytují nejvíce sírany.
l Jejich přirozený výskyt je často vázán na geologické podloží
l Z hlediska jakosti vody ani z hlediska hygienického nemají velký význam.
Síranyl Agresivní reakce vůči betonu - význam pro
hodnocení potenciálních rizik pro regulační objekty na toku a vodní stavby.
l Obdobně agresivním způsobem reagují při styku s betonem i sulfany a to od koncentrací již 1 mg/l.
l Sulfany působí toxicky na ryby a vodní organismy; jejich výskyt je však odhalitelný díky přítomnosti charakteristického zápachu, který se uvolňuje již při daleko nižších koncentracích.
Sírany - zdroje
l Průmyslové odpadní vody
l Důlní vody
l Atmosférické depozicel Odrážejí emise ze spalování fosilních paliv,
pramen: MŽP: Revize vymezení ekologicky narušených oblastí (1998)
Vápník a hořčíkl Vápník a hořčík – nejdůležitější kationty v
povrchových vodách
l Výskyt jako Ca2+ a Mg2+
l Zdroj – vyluhování z hornin:l Vápenec (CaCO3)l Dolomit (CaCO3)l Magnezit (MgCO3)l Sádrovec (CaSO4 . 2 H2O)l další
Vápníkl Vyšší obsah spojen s vysokou koncentrací
rozpuštěného CO2
l Tradiční využití – hodnocení „tvrdosti vody“
l Tvrdost – nejčastěji součet koncentrací Ca a Mg ve vodě.
l Německý stupeňà 1°N = 10 mg CaO / 1 l vody
l Problém – přisouzení stejných vlastností vápníku i hořčíkul Vápník – zanášení potrubí, hořčík nel Hořčík – agresivní na beton, vápník ne
Vápník
l Poměr Ca : Mgl V přírodních vodách zpravidla vyšší obsah
vápníkul V hydrogenuhličitanových vodách s konc. RL <
500 mg/l poměr 4:1 - 2:1l U některých minerálních vod obsah hořčíku
naopak vyšší (Šaratice, Zaječická)
l Ohřívání vody à vylučování CaOà zanášení potrubí a zařízení
Vápník - výskyt
Zdroj: ČGÚ
Hořčíkl Agresivní vůči betonu – koroze vodních
staveb
l Pro člověka význam v pitné voděl Významně ovlivňuje zdraví člověkal Psychika – regulace stresul Regulace srdečního rytmu l Antialergické účinkyl Nedostatek – křeče, bolesti kloubů, bušení srdce
Halogenyl Přirozený zdroj halogenů ve vodách, zejména chloru
a fluoru - minerální látky.
l V přírodních, antropogenně nezatížených vodách koncentrace halogenů bývají minimální
l Pokud se v tocích vyskytují ve větších množstvích, jedná se zpravidla o antropogenní zatíženípředevším průmyslovými odpady.
Chlor, chloridy (Cl-)l V přirozených povrchových vodách pouze ve velmi
nízkých množstvích
l Vyšší koncentrace mohou být důsledkem vyplavování z oblastí těžby kamenné nebo draselnésoli.
l Podstatná část chloridů, které nacházíme v povrchových vodách pochází z antropogenních aktivit.
Chlor - zdrojel Komunální odpadní vody l Člověk vyloučí močí přibližně 9 g chloridů za den.
l Zemědělství – živočišná výrobal Močůvka - vysoké koncentrace chloridů.
l Chemický průmysl
l Dopraval Zimní chemický posyp komunikací.
Chlor v pitné voděl Prostředek pro zabezpečení bakteriální nezávadnosti
pitné vody. l Chlor působí jako prudké okysličovadlo a na usmrcení
organismů proto stačí jeho relativně malé množství.
l Nutnost zabezpečit hygienickou nezávadnost vody ve všech částech vodovodní sítě – aplikováno vždy vyššímnožství chloru tak, aby bylo zaručeno pokrytí celého systému a aby v pitné vodě bylo vždy přítomno určitémnožství zbytkového chloru.
l Minimální nutné koncentrace chloru u spotřebitele l nejméně 0,05 mg/ll nejvýše 0,3 mg/l.
l Většina z nich je jako stopové prvky, tj. ve velmi malém množství, potřebnápro životní pochody organismů, ve vyšších dávkách však na organismy působí toxicky.
l Prakticky vždy se vyskytují v různých sloučeninách, jako prvky je nacházíme velmi zřídka.
Těžké kovy - výskytl V povrchových vodách se kovy obecně vyskytují
prakticky vždy, díky vazbě na geologické podloží.
l K vlastnímu obohacení vody dochází při jejím styku s horninou.
l V místech rudných nalezišť tak mohou koncentrace jednotlivých kovů dosahovat i značných hodnot.
l Nadměrným výskytem TK v povrchových vodách - vždy zapříčiněný antropogenními zdroji.
l Hlavním zdroje - průmysl těžby a zpracování rud, úpravy kovů, chemický průmysl, spalování fosilních paliv, doprava, atmosférický spad.
Těžké kovy - toxicital Nebezpečí pro člověkal Přímá toxicital Akumulace v biomase organismůl Schopnost akumulace v sedimentech
l Sedimenty představují tvoří jedno z nejdůležitějších úložišť pro TK, vypouštěné do vodních toků. l Více než polovina těžkých kovů, vypouštěných do toků se z
vodní fáze alespoň přechodně usadí v sedimentu.
l Kumulace škodlivin v sedimentech je nesrovnatelně vyššínež ve vodní fázi. (Př.: Povodí Labe: koncentrace rtuti na sledovaných profilech byla více než tisíckrát vyšší než ve vodě, u kadmia dokonce až desettisíckrát.)
Těžké kovy - toxicital Nebezpečí kontaminace sedimentů - za určitých
podmínek může dojít k remobilizaci kovů a sedimenty se tak stávají zdrojem silného znečištění.
l Obsah těžkých kovů v povrchových vodách v Českérepublice v období po roce 1990 postupně klesá. l Mezi roky 1992 a 1994 tak například koncentrace rtuti v
sedimentech Labe poklesly o necelých 40%, u kadmia o 28%, u chromu a zinku o více než 30% (Výsledky výzkumu Labe 1991-95, 1997).
l Přesto však existují úseky toků, kde zůstávají kritickékoncentrace TK.
l V českém povodí Labe - Bílinu (Hg, Zn), Litavka a Rakovnický potok (Pb, Zn), Úhlava (Cd, Hg).
Těžké kovyl Olovo
l Rtuť
l Kadmium
l Beryllium
l Ostatní těžké kovy
l Zinekl Měďl Železo
Olovo (Pb)
l V přírodě je jeho přirozený výskyt omezený, může být vázán na důlní vody, ale z hlediska jakosti vody nemá praktický význam.
l Pro výskyt v povrchové vodě jsou rozhodujícízdroje antropogenního znečištění.
Olovo – účinky na člověkal Chronická otraval Akutní otrava prakticky vyloučenal Poškození mozku, změny psychikyl Zbrdění vnímání, nízké IQ postižených dětí
l Max přípustné koncentrace:l Pitná voda 0,05 mg/ll Vodárenské toky 0,05 mg/ll Ostatní toky 0,5 mg/l
Olovo – zdrojel Olověné trubky na pitnou vodu l chronické otravy olovem v Teplicích-Šanově a
Lipsku ve 30. letech.
l Automobilová dopraval Pb používáno jako antidetonační příměs do
automobilových benzinů. l Z emisí výfukových plynů se olovo usazuje v
těsné blízkosti silnic, odkud je následněvyplachováno při srážkách do vodních toků.
l Extrém – Londýn (1966) při srážkách koncentrace Pb v dešťové vodě až 0,46 mg/l
Olovo – zdrojel Průmysll Chemický průmysl l Hutní průmysl l Elektrotechnický průmysll Polygrafie
l Vyluhování z olověné rudy – oblasti těžbyl Příbramskol Krušné hory
l Aktivace TK při povodních 2002
Olovo - výskyt
Zdroj: ČGÚ
Kadmium (Cd)l Kadmium - silně toxické pro živé organismy.
l Kumulace v biomase, zesiluje toxické účinky jiných kovů.
l V přírodních vodách se vyskytuje v koncentracích na úrovni jednotek až desítek mikrogramů na litr.
l Ve vyšších koncentracích se vyskytuje v okolí rudných ložisek, doprovází výskyt zinku.
l V kyselých podzemních vodách v okolí Kutné Hory byly zjištěny koncentrace kadmia dokonce až 80 mg/l.
Kadmium - zdrojel V převážné většině případů je výskyt kadmia v povrchových i
podzemních vodách spojen s antropogenním znečištěním.
l Hlavní zdroje - chemický průmysl, průmysl polygrafický, úpravny kovů.
l Kadmium se může rovněž vyluhovat z plastů, použitých na rozvodné potrubí.
l Podstatný díl zátěže kadmiem připadá i na atmosférickédepozice. Kadmium se do atmosféry uvolňuje při spalovánífosilních paliv, zejména nekvalitního uhlí, olejů, plastů či odpadů.
Kadmium – působení na člověka
l V lidském organismu působí kadmium dlouhodobě a způsobuje těžké zdravotní poruchy
l Neplodnostl Anémie l Nesnesitelné bolesti svalůl Odvápnění kostí a jejich zkracování a vysoká lámavost
(zkrácení kostry až o 30 cm)l Karcinogenní účinky
l Onemocnění na základě intoxikace kadmiem bylo poprvé popsáno v 60. letech v Japonsku à označováno itai-itai.
Zinek – hodnotyl V přírodních vodách koncentrace 5-200 mg/l
l Kyselé vody z rudných dolů – až g/l
l Limity
l Pitná voda 5 mg/l
l Vodárenské toky 0,05 mg/l
l Ostatní toky 0,1 mg/l
Zinek - výskyt
Zdroj: ČGÚ
Měď (Cu)l Přírodní výskyt – oxidace sulfidických rudl Antropogenní zdroje – odpadní vody z povrchové
úpravy kovů
l Pro člověka nezbytný prvek – doporučená spotřeba 2 - 5 mg /den
l Toxicita při vyšších dávkách omezenál Nekumuluje se v organismu tak snadno jako Hg, Pb
a Cd.
Měďl Měď toxická pro vodní organismy
l Toxicita na řasy – algicidní preparátyl Při použití nebezpečí souběžné otravy ryb, které jsou
citlivější
l Hodnoty ve vodách l Přírodní povrchové vody jednotky ug/ll Důlní vody až desítky mg/ll Pitná voda – limit 0,1 mg/ll Vodárenské toky 0,05 mg/ll Ostatní toky 0,1 mg/l
Měď - výskyt
Zdroj: ČGÚ
Železo (Fe)l Z hygienického hlediska nevýznamné
l Přítomnost v povrchové a pitné vodě způsobuje technické a estetické závady, neovlivňuje však kvalitu vody a její poživatelnost.
l Chuťové závady od koncentrací 0,5-1,5 mg/l.
l FeII - možný rozvoj železitých bakterií, které mohou ucpat potrubí a při jejichž odumírání voda zapáchá
Data Povodí Vltavy, s.p.Ø vyšší míra zatížení plavenina sedimentu Cd, Pb, Zn, MnØ plaveniny - trend snižováníkoncentrací období 2001-2003Vlastní analýzy sedimentůvysoké Pb, Zn a Cd v profilech Beroun, dále Karlštejn a Černošice
3
Odběr Profil Cu Mn Ni Fe Cr Pb Zn Cd As3.11.2002 Be 1 Dolany 1 0 0 0 0 3 1 3 03.11.2002 Be 2 Nadryby 0 0 0 0 0 2 1 2 03.11.2002 Be 3 Čivice 0 1 0 0 0 2 1 2 03.11.2002 Be 4 Liblín 0 1 0 0 0 2 3 03.11.2002 Be 5 Zvíkovec 0 0 0 0 0 2 1 2 03.11.2002 Be 6 Roztoky nad 0 0 0 0 0 1 1 2 03.11.2002 Be 7 Hýskov 0 1 0 0 0 2 1 1 03.11.2002 Be 8 Beroun - nádraží 0 2 0 0 0 4 0 4 13.11.2002 Be 9 Karlštejn 0 1 0 0 0 2 2 2 03.11.2002 Be 10 Černošice 0 1 0 0 0 2 2 3 025.5.2003 Be 1 Dolany 0 1 0 0 0 3 2 3 025.5.2003 Be 2 Nadryby 1 1 0 0 0 3 2 3 025.5.2003 Be 3 Čivice 0 1 0 0 0 2 2 2 025.5.2003 Be 4 Liblín 0 3 0 0 0 2 2 2 025.5.2003 Be 5 Zvíkovec 0 1 0 0 0 0 2 0 025.5.2003 Be 6 Roztoky nad 0 1 0 0 0 1 1 2 025.5.2003 Be 7 Hýskov 0 2 0 0 0 2 2 3 125.5.2003 Be 8 Beroun - nádraží 0 1 0 0 0 4 4 5 125.5.2003 Be 9 Karlštejn 0 1 0 0 0 3 2 3 025.5.2003 Be 10 Černošice 0 1 0 0 0 3 3 4 0
Povodí Litavky
• pravostranný přítok • ústí v Berouně• plocha 630 km2
• délka toku 54 km
Kovohutě Příbram
Profil Cu Cd Ni Zn Cr PbBohutín I. II. I. II. II. IV.Trhové Dušníky II. V. II. V. I. V.Čeňkov II. V. II. V. I. V.Libomyšl II. V. II. V. I. V.Beroun II. IV. II. V. I. IV.
VODAØ velmi silné znečištění Cd, Zn, PbØ situace kritická, nelepší se
Øzatížení již na horním tokuØKovohutě Příbram a Příbramský p.
SEDIMENTØ mimořádně vysokézatížení Pb, Zn a CdØ negativní vliv podnikuKovohutě PříbramØnejvyšší hodnoty po soutoku s PříbramskýmpotokemØ lepší situace na horním toku
M ěs to M iroš ov V K
Léčebna TRN Jano v
Dom o v důc hodc ů M i r oš ov
Železárny Hrádek
Kovohutě Rokycany
O bec Dob řív V KVOSS Sokolov Rokycany ČOV
S traš ic e ČO V
V ojs k o P S 032 5 S t raš ic e
K ovos vit Ho lou bk ovRE V O S , s . r. o . H oloubk ov Č O V
Š K O DA E jpovic e
V O S S S ok olov H rádek u Ro k . Č O V
B RA V O S Radnic e O s e k ČO V
Strašice podStrašice podStrašice podStrašice podStrašice podStrašice podStrašice podStrašice podStrašice pod
Strašice nadStrašice nadStrašice nadStrašice nadStrašice nadStrašice nadStrašice nadStrašice nadStrašice nad
Rokycany podRokycany podRokycany podRokycany podRokycany podRokycany podRokycany podRokycany podRokycany pod
Rokycany HPRokycany HPRokycany HPRokycany HPRokycany HPRokycany HPRokycany HPRokycany HPRokycany HP
Medový ÚjezdMedový ÚjezdMedový ÚjezdMedový ÚjezdMedový ÚjezdMedový ÚjezdMedový ÚjezdMedový ÚjezdMedový Újezd
Povodí Klabavy
Em ise BSK-5tis. t. /rok
30 000
15 000
3 000
SídloBod
Hranice povodí
Legenda
Povodí Klabavyl Nejzatíženější úsek povodí mezi městy Hrádek a Rokycanyl Maximum koncentrací pod Rokycanyl Organické a anorg. znečištění – IV. třída jakostil Specifické znečištění – voda i sediment
l kadmiuml zinek
l původci znečištění těžkými kovyl Železárny Hrádek, Kovohutě Rokycany
Zatížení povrch. vod těžkými kovy 2001/02 data Povodí Vltavy
Profil Cd Pb Cu Cr Ni Zn Hg As
Strašice nad II I I I II II I III Strašice pod II II I I II III I III Rokycany nad V III III II III IV I II Rokycany pod ČOV V III III II II IV II II Chrást II I II I II III I II
l Značně asymetrické rozložení zátěžev rámci povodí
l Horní část toku – zátěž organickými látkami i těžkými kovy
l Největší intenzita zátěže vod i sedimentů –oblast Kaznějoval V. třída jakosti vody Cd, Pb,Cu,Cr, zbylé
TK ve IV. tříděl sedimenty – Cd, Pb, 3-4. třída Igeo
parametr
Toužim nad
Toužim pod
Útvina Kojšovice Žlutice pod
Čichořice Mladotice Plasy nad
Plasy pod
Nebřeziny Borek
BSK-5 IV. IV. III. III. II. II. II. II. II. IV. IV. CHSK-Cr III. III. III. III. II. II. III. II. II. III. IV. N-NH4 I. V. III. II. I. I. I. II. II. V. V. N-NO3 II. II. II. II. II. II. II. II. II. II. III. Pcelk. III. IV. III. III. II. II. III. III. III. IV. IV.
Kvalita vody v podélném profilu Střely data Povodí Vltavy
Povodí StřelyTěžké kovy – výskyt v povrchových vodách
![O02 KV-5k 3-A1 - Nepomuk · rph]hq¯ yodvwqlfn¿fk su£y sur nrulgru\ s£vpr p rg nudmh ohvd @hoh]qlÏq¯ wud ' fhorvw£wq¯ yÏ rfkudqq«kr s£vpd @hoh]qlÏq¯ wud ' uhjlrq£oq¯](https://static.dokumenty.site/doc/80x56/5e3b154792711c24a23872ce/o02-kv-5k-3-a1-nepomuk-rphhq-yodvwqlfnfk-suy-sur-nrulgru-svpr-p-rg-nudmh.jpg)
![˚)& 6>5= 34567...b*V\1 aYS`1ZS1H \h1Yd Z*Y Zd3Z\ 1-\ `*4,S,*bnH V*V ]1`1Y1Zm , 3S4ZS Y\-db ab*bn /Wq Z*a ]`\O,1`V\y Z* aYS`1ZS1H 2 S4 ZSf -\`/m1 L\ *ZD 5B8:E 8;MD ˚aWS Ym \b ]`S`\/m](https://static.dokumenty.site/doc/80x56/5ec427d8629f57137111d853/-65-34567-bv1-ays1zs1h-h1yd-zy-zd3z-1-4sbnh-vv-11y1zm.jpg)
