KVALITA VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ BUDOV

A POŽADAVKY NAŠÍ LEGISLATIVY

Zuzana Mathauserová zuzana.mathauserova@szu.cz

Státní zdravotní ústav

Kvalita vnitřního prostředí budov ovlivňuje

pohodu, výkonnost i zdravotní stav člověka.

1) je popisovaná hodnotami fyzikálních, chemických a biologických ukazatelů …, je ovlivnitelná větráním

2) podkladem jsou Iimity v právně závazných předpisech

3) HYGIENICKÉ a provozní požadavky

JSOU NADŘAZENÉ HLEDISKŮM ÚSPOR ENERGIE

Které z faktorů vnitřního prostředí nejvíce vnímáme?

Teplotu, vlhkost, proudění vzduchu

Hluk, vibrace

Osvětlení, zraková zátěž

Zápachy – chemické látky

Prašnost

Mikrobiální kontaminaci

Elektrická a elektromagnetická pole

Ionizaci vzduchu

Ergonomii, psychický komfort (barvy, povrchy, design. a architekt. prvky ….)

Tepelné podmínky mají mnohem větší vliv na

subjektivní pocit pohody člověka, míru odpočinku i

skutečnou produktivitu práce než nežádoucí škodliviny

či obtěžující hluk.

Individuální vnímavost tepelného stavu prostředí

optimální

ještě přípustné

ČSN EN 7730

Vnímání teplot na pracovišti

Na pocitu tepelné pohody se kromě teplot podílí

i další mikroklimatické faktory –

vlhkost vzduchu

rychlost proudění vzduchu

(ovlivňuje tok škodlivin v prostředí)

Znečištění vznikající ve vnitřním prostředí budov

vlhkost (tepelně vlhkostní podmínky) všechny mokré procesy a spaliny

VI. SYMPOZIUM INHOB 2015

Produkce vlhkosti v bytech (ČSN EN 15665)

Vodní pára – bdělé osoby 55 g/h na os.

Vodní pára – spící osoby 40 g/h na os. Snídaně 50 g/h na os. Oběd 300 g na os.

Vaření na plynu 350 g/den

Praní/sušení 1200 g/praní

Sprchování 300 g/sprcha 4členná rodina /den 8 – 10 kg

VI. SYMPOZIUM INHOB 2015

Pohoda prostředí v závislosti na vlhkosti vzduchu

Růst mikroorganismů v závislosti na relativní vlhkosti vzduchu

Rychlost proudění vzduchu

vysoká

nízká

Chemické látky

VOC těkavé organické látky - stavební materiály, vybavení, produkty plísní, kosmetika, čistící prostředky, svíčky, osvěžovače vzduchu a pohlcovače pachů apod., (v domácnostech jich lze identifikovat asi 2 000, v běžné domácnosti se jich vyskytuje kolem 50 - toluen, xylen, styren, etylbenzen, chlorované uhlovodíky, ftaláty, terpeny, pesticidy, chloroform …

Dlouhodobé působení nižších koncentrací způsobuje jemné neurologické změny, akutní působení se může projevit jako otrava, některé z látek této skupiny mají karcinogenní účinek. Formaldehyd - dráždění sliznice horních cest dýchacích a spojivek, dráždění ke kašli, pálení očí a slzení – první příznaky zvyšující se koncentrace; bolesti hlavy, nausea, únava a žízeň nastupují při déle trvající expozici v konstantně vysokých koncentracích …

Oxid uhelnatý – váže se s hemoglobinem, snižuje okysličování krve – akutní otravy končící často smrtí.

Oxid uhličitý - únava, nesoustředěnost … bolest hlavy…..

Oxid dusičitý a oxid dusný – od dráždění až po úmrtí …

Radon - …. mutace v genomu buněk, vznik zhoubného nádoru

VI. SYMPOZIUM INHOB 2015

Plynové spotřebiče v provedení A

Místnost se spotřebiči typu A musí mít

alespoň jednonásobnou výměnu vzduchu,

a to při zavřených oknech a dveřích

Vytvoření podtlaku

HROZÍ NEBEZPEČÍ PORUŠENÍ TAHU KOMÍNA

A VRACENÍ SPALIN DO MÍSTNOSTÍ - otravy CO

Plynové spotřebiče typu B

Vyhláška č. 20/2012 Sb. – stavební vyhláška

V místnostech, kde jsou instalovány spotřebiče paliv, musí

být vždy zajištěn přívod venkovního vzduchu rovný

minimálně průtoku spalovacího vzduchu pro jmenovitý

výkon a typ spotřebiče.

prach - plísně a jejich spóry, bakterie a viry, roztoči, zvířecí

chlupy, části výkalů a slin zvířat, pyly, vlákna z textilií,

zplodiny kouření, částice uvolňující se ze stavebních

materiálů … osvěžovače vzduchu … úklidové práce, způsob

vytápění, důsledek technologií … apod.

• Dráždivý, infekční, toxický, karcinogení, spouštěč

alergických reakcí, zejména astmatu.

č. 350/2012 Sb., o územním plánování

a stavebním řádu (stavební zákon),

č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví,

v platném znění

č. 262/2006 Sb., zákoník práce

č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek

bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,

č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné

energie a ionizujícího záření, ve znění zákona

č.13/2002 Sb. …. chemický, o odpadech ….

ZÁKONY

Prováděcí předpisy k zákonům … (MZ ČR)

NV č. 93/2012 Sb., kterým se mění NV č. 361/2007

Sb. – pracovní prostředí, ve znění NV č. 9/2013 Sb.

Vyhláška č. 137/2004 Sb. – stravování

ve znění vyhlášky č. 602/2006 Sb.

Vyhláška č. 410/2005 Sb. - školství

ve znění vyhlášky č. 343/2009 Sb.

Vyhláška č. 238/2011 Sb. – bazény

Vyhláška č. 6/2003 Sb. – pobytové prostory

byty ?

NV č. 217/2016 Sb. – o ochraně před nepříznivými účinky

hluku a vibrací

NV č. 1/2008 Sb. – o ochraně zdraví před neionizujícím zářením

NV č. 106/2010 Sb., kterým se mění NV č. 1/2008 Sb.

MMR Vyhláška č. 268/2009 Sb. – stavební vyhláška,

ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb.

byty řešeny odkazem na normové hodnoty:

ČSN EN 15665/Z1, ČSN 73 0540-2 ……

Platné předpisy stanovující limity pro jednotlivé faktory

vnitřního prostředí + požadavky na větrání

Typ prostředí Předpis Existují limity pro:

Pracovní NV č. 361/2007 Sb., č. 68/2010 Sb., č.

93/2012 Sb., č. 9/2013 Sb.

MKL, chem. látky a prašnost,

osvětlení, větrání

Stravovací vyhl. č. 137/2004 Sb., č. 602/2006 Sb. -

Školské vyhl. č. 410/2005 Sb., č. 343/2009 Sb. MKL, osvětlení, větrání

Pobytové vyhl. č. 6/2003 Sb. MKL, chem. látky a prašnost,

roztoče, mikroorganismy

Bazény,

sauny vyhl. č. 238/2011 Sb.

MKL, osvětlení, větrání,

mikrob. kontaminaci vody

Vnitřní

prostředí

staveb

vyhl. č. 268/2009 Sb., č. 20/2012 Sb. Větrání, koncentrace CO2

Pobytové prostory vyhláška č. 6/2003 Sb.

Typ pobytové místnosti

Výsledná teplota tg (°C)

období roku

teplé chladné

Ubytovací zařízení 24,0 2,0 22,0 2,0

Zasedací místnosti 24,5 1,5 22,0 2,0

Haly kulturní i sportovní 24,5 1,5 22,0 2,0

Učebny 24,5 1,5 22,0 2,0

Ústavy sociální péče 24,0 2,0 22,0 2,0

Zdravotnická zařízení 24,0 2,0 22,0 2,0

Výstaviště 24,5 2,5 22,0 3,0

Stavby pro obchod 23,0 2,0 19,0 3,0

Větrat ?

Všechny parametry vnitřního prostředí budov

ovlivňuje větrání – je základním prostředkem

k zajištění takového stavu vnitřního prostředí,

které negativně neovlivní zdraví i pocit pohody

člověka.

Jak moc větrat ?

• Nesmí obtěžovat – rychlost proudění a teplota vzduchu

• Základní ukazatel – koncentrace CO2 • Dostatečný odvod vlhkosti

• Dostatečný odvod chemických látek

• Přívod vzduchu pro plynové spotřebiče a odvod spalin

VĚTRÁNÍ = výměna vzduchu v prostoru

PŘIROZENÝM

NUCENÝM

PŘI POUŽITÍ KLIMATIZACE

způsobem

Původní přirozené větrání

• netěsnost obálky budovy

• netěsnost oken, dveří

• lokální topidla

Přirozené větrání školy Původní řešení a po novodobé opravě

Přirozené větrání = infiltrace + provětrávání

Toto není provětrávání

Provětrávání = opakované otevírání oken

i v chladných obdobích roku

Tepelná stabilita stěn zajistí rychlé ohřátí

přivedeného chladného vzduchu

Šachtové větrání využití komínového tahu (komíny, světlíky, zděné nebo potrubní šachty)

Utěsnění prostoru systém větrání není funkční

vítr

Šachtové větrání s rotačními hlavicemi

Při nejčastějších rychlostech větru (cca 0 – 15 m/s) je účinnost rotační hlavice

nepatrná (do cca 5 Pa).

vítr

Těsná okna systém větrání není funkční

Max von Pettenkofer (1818 - 1901)

prokázal, že hlavními metabolity jsou CO2 a vodní pára

měřil množství CO2 ve vydechovaném vzduchu a zjistil, že produkce CO2 závisí na fyzické aktivitě - v bdělém stavu produkuje dospělý člověk cca 16 l/h CO2

zjistil, že koncentrace CO2 informuje ve vnitřním prostředí o kvalitě větrání

stanovil jeho maximální přípustné množství na 0,1 obj. % = 1000 ppm)

z toho vyplývá dávka čerstvého vzduchu pro dospělou osobu 25 m3/h

Základní požadavek na větrání - Pettenkoferovo kritérium

Prostředí Předpis Množství přiváděného

vzduchu

Pracovní

prostředí NV č.361/2007 Sb.

min 25 (35)/50/70/90

m3h-1 na pracovníka

Stravování

Vyhláška

č. 137/2004 Sb.

č. 602/2006 Sb.

min 50/60/70/100/150

m3h-1 na pracovníka

i konzumenta

požadavky nejsou

Školství Vyhláška

č. 410/2005 Sb.

20 až 30 m3h-1 na

žáka

Bazény, sauny Vyhláška

č. 238/2011 Sb.

hala bazénu

nejméně 2 h-1

Pobytové

místnosti

Vyhláška

č. 6/2003 Sb.

požadavky nejsou

Shrnutí požadavků na větrání v předpisech MZ ČR

Byty ČSN EN 15 665/Z1 25 m3h-1

Vyhláška č. 20/2012 Sb. pobytové prostory

množství vyměňovaného venkovního vzduchu je 25 m3/h na osobu, nebo minimální výměna vzduchu 0,5 h-1. Jako ukazatel kvality vnitřního prostředí slouží oxid uhličitý CO2, jehož koncentrace ve vnitřním vzduchu nesmí překročit hodnotu 1500 ppm.

Požadavky na koncentraci CO2

Třída kvality vnitřního

vzduchu

Rozdíl koncentrace CO2 proti koncentraci ve

venkovním vzduchu [ppm]

IDA 1 – vysoká < 400 350

IDA 2 – střední 400 - 600 500

IDA 3 – středně nízká 600 - 1000 800

IDA 4 – nízká > 1000 1200

ČSN EN 13779 – Koncentrace CO2 v místnostech

Stát Maximální koncentrace CO2

Finsko Venkovní koncentrace + 1500 ppm, řízené větrání 800 ppm

Německo 1000 ppm

Velká Británie HSE < 5000 ppm, CIBSE < 1000 ppm

Norsko 1000 ppm

Estonsko 1000 - 1500 ppm

• 360 až 400 ppm: koncentrace ve venkovním vzduchu

• 800 až 1 000 ppm: doporučená úroveň CO2 ve vnitřních

prostorách

• 1 200 až 1 500 ppm: doporučená maximální (reálná)

úroveň CO2 ve vnitřních prostorách

• > 1 500 ppm: nastávají příznaky únavy a snižování

koncentrace, ospalost, letargie …

• < 5 000 ppm: maximální bezpečná koncentrace bez

zdravotních rizik

• > 5 000 ppm: nevolnost, zvýšený tep

• > 10 000 ppm: prokázány zdravotní problémy

• > 40 000 ppm: životu nebezpečné i při krátkodobém

působení 1 000 ppm = 0,1 % obj.

Koncentrace CO2

MĚŘENÉ KONCENTRACE CO2 – základní škola

Průběh koncentrace CO2 měřené učebny s nejvyšší

dosaženou koncentrací. Měření probíhalo v listopadu, celou noc

před výukou a během výuky byla okna uzavřena.

a) již při zahájení vyučování je koncentrace CO2 vyšší než 1500

(ppm),

b) jasně patrný je vliv otevřených dveří během

přestávky,

c) těsně před koncem vyučování je koncentrace CO2 vyšší než

5000 (ppm),

d) koncentrace CO2 ve venkovním prostředí je až 710

(ppm)

Větrání podle požadavků našich předků

Zásady a pokyny pro větrání škol

Třída musí býti dostatečně větrána, aby školáci neusínali či nebyli mysli mdlé a vzdělávání jim prospívalo k radosti jich i jejich rodičů.

Ke kamnům musí býti přiveden samostatně vzduch pro hoření zvenku.

Proto doporučujeme regulovat větrací klapky tak, aby se vzduch ve třídě podle stáří dětí vyměnil 3 - 4x za vyučovací hodinu.

Větrání dříve/nyní

Stará okna - infiltrace iL = 1,4. 10-4 m2 s-1 Pa-0,67

100 - 500 m3/hod/místnost

Nová okna - infiltrace iL = 0,07. 10-4 m2 s-1 Pa-0,67

5 - 15 m3/hod/místnost

Vyhláška č. 410/2005 Sb., ve znění vyhlášky č. 343/2009 Sb.

Požadavky na větrání §18

Zařízení Výměna vzduchu m3/h

Učebny 20 až 30 na 1 žáka

Tělocvičny 20 až 90 na 1 žáka

Šatny 20 na 1 šatní místo

Umývárny 30 na jedno umyvadlo

Sprchy 150 až 200 na 1 sprchu

Záchody 50 na 1 kabinku, 25 na 1 pisoár

Potřebné množství venkovního vzduchu stanovené na základě

vydechovaného CO2 - v závislosti na věku žáka

předpis Přípustná koncentrace CO2 [ppm]

Průtok vzduchu na žáka [m3/h]

3 – 6 let 6 - 10 let 10 – 15 let 15 – 18 let

školka 1. stupeň ZŠ 2. stupeň ZŠ SŠ

Vyhláška č. 410/2005 Sb.

- 20 - 30

ČSN EN 15251 1200 - 14 - 36

ÖNORM H 6039:2008

1200 - 15 19 24

VDI 6040-1 1000 - 26 31 31

Rozlišit požadované množství vzduchu podle věku?

Typ prostoru Množství vzduchu m3/h

Herny a ložnice školek 10 na 1 dítě

Učebny 1. stupeň ZŠ 12 na 1 žáka

Učebny 2. stupeň ZŠ 18 na 1 žáka

Učebny SŠ a vyšší stupně vzdělávání

20 na 1 studenta

V době pobytu v denních místnostech, hernách, ložnicích, učebnách a tělocvičnách nesmí být překročena koncentrace oxidu uhličitého 1500 ppm.

Větrání školských objektů s těsnými okny

• Přirozené

• Hybridní - kombinace přirozeného s podtlakovým nuceným

• Nucené - podtlakové, rovnotlaké

Lokální VZT jednotka

Údržba, čištění?

ČSN EN 15780 Větrání budov – Vzduchovody – Čistota vzduchotechnických zařízení

Vyhláška č. 20/2012 Sb. - byty

Obytné místnosti musí mít zajištěno dostatečné

větrání venkovním vzduchem a vytápění v souladu

s normovými hodnotami .

(ČSN 73 0540-2; ČSN EN 15665/Z1; ČSN EN 15251, TPG 70401

….)

VI. SYMPOZIUM INHOB 2015

Požadavky na větrání obytných budov ČSN EN 15665/ změna Z1

Požadavek

Trvalé větrání (průtok venk. vzduchu)

Nárazové větrání (průtok odsávaného vzduchu)

Intenzita

větrání

[h-1] zákl. pož.

Dávka venk.

vzd./os

[m3/(h.os)] dopl. kriterium

Kuchyně [m3/h]

Koupelny [m3/h]

WC [m3/h]

Minimální

hodnota 0,3 15 100 50 25

Doporuč.

hodnota 0,5 25 150 90 50

Při dlouhodobé nepřítomnosti lze připustit intenzitu větrání 0,1 [h-1]

(int.větr. = jen venkovní vzduch, intenz.výměny vzduchu = venk. i oběhový vzduch)

Koncentraci CO2 podle ČSN EN 15251

Kategorie Koncentrace CO2 nad

venkovní koncentrací [ppm]

I 350

II 500

III 800

„Koncept větrání“ - podrobně popsaná koncepce větrání:

nucené podtlakové větrání – přívod vzduchu pod tlakem větracími otvory, nucený odtah z hyg. zázemí a kuchyně

hybridní větrání - přívod vzduchu pod tlakem větracími otvory se střídavým režimem přirozeného a nuceného odvodu vzduchu (kombinace přirozeného a nuceného větrání k zajištění minimální spotřeby energie)

nucené rovnotlaké větrání se ZZT

PRO ZDRAVÍ ČLOVĚKA I BUDOVY

SE MUSÍ VĚTRAT

i když to něco stojí !