Labyrint

Pouť k duši

Labyrint je archetypální forma duchovního cvičení. Znaly ho různé náboženské tradice. Známý je labyrint v kostele v Orléansville v Alžírsku, řezba labyrintu v italské Lucce, na normandské křtitelnici v Lewannicku v Cornwallu, v chrámu v Bournu v Cambridgeshiru a v katedrále v Ely. Známé jsou také labyrinty křovinné, např. v Hampton Court Palace u Londýna. Replika labyrintu z Chartres (asi z roku 1220) dnes slouží jako dlouho zapomenutá možnost meditace v chůzi.

V Evropě jsou stovky kamenných a trávníkových labyrintů, dnes jsou tisíce nových postaveny po celém světě. Např. jen v New Yorku je jich 132.

http://labyrinthlocator.com/

.

Duchovnost a transformace, to je oč dnes běží. Potřebujeme nějaká praktická cvičení, jak se dostat z každodenního tranzu, ve kterém se pohybujeme, a rozvinout a zduchovnět své vědomí a připravit je ke změně.

Laureen Artress

Labyrint je dokonalý návod na meditaci v chůzi. Je to také jakási

pokladnice a muzeum křesťanských mystických tradic. Buddhisté byli

chytřejší a nikdy se meditace v chůzi nevzdali. Křesťané ji opustili.

Naše kultura si plete labyrint a bludiště. I ve slovnících tato slova najdete jako synonyma. Bludiště je hra nebo nástroj

pro trénink intuice. Labyrint je jednocestný. Proto je to duchovní nástroj. Nemůžete ztratit cestu, zabloudit, stačí

prostě sledovat cestu.

Labyrint je metafora duchovního života. Učí když vkročíte.

„Neporozumíme-li posvátným vzorům a posvátným číslům, nepochopíme ani podstatu světa.“

sv. Augustin

V labyrintu vstupujete do jiného, nelineárního světa, kde

čas probíhá jinak. Keith Critchlow v knize Kde čas stojí.

Epidaurus byl ve starověku proslulý lázněmi a „celostním“ léčením (tělo se léčilo zároveň s duší).Do labyrintu se smělo vstoupit až po iniciačním procesu, který měl sedm stupňů. 1. Udělej si čas. 2. Stravuj se vědomě (vegetariánství,

jedl se chléb se sýrem, trochu celeru a salát, pilo se mléko s medem). 3. Poznej vesmírný řád (vzývání mužského i ženského principu ve formě bohů a bohyň. 4. Věř v uzdravení. 5. Pracuj se sny. 6. Dovol si padnout. 7. Znamení.

Labyrint se skládal z několika prostorů, a vstupovalo se jeho chodeb (vysokých 191 a širokých 65 cm, tedy jen pro jednoho člověka) dolů, do tmy, kterou se muselo prošátrat do bodu B a odtud vylézt nahoru ven. Cesta od nadzemského k podzemnímu, od viditelného k neviditelnému a zpátky.

Posvátný kopec Thor, Glastonbury

Kdo projde prostorovým „trávníkovým“ labyrintem Thoru (asi z mladší doby kamenné) získá výhled jak do krajiny Somersetu, tak do krajiny vlastní duše. Cesta na jinak velmi strmý kopec trvá asi čtyři hodiny.

Skandinávské kamenné rituální labyrinty

Protančení „trójským“ labyrintem přinášelo štěstí, ochranu před zlými silami, posílení sil dobra a lásky

baltský, římský (čakrový, variace bez středu, krétský a zrcadlový) labyrint

Když se někdo ve 12. století chtěl stát křesťanem, bylo mu doporučeno vykonat alespoň jednou v životě pouť do Jeruzaléma. Když ale Evropu ovládli Křižáci, bylo cestování nebezpečné a některé katedrály byly pak

označeny a používány jako poutní katedrály. Jednou z nich byla i katedrála v Chartres a labyrint znamenal symbolické zakončení cesty.

V poutnické tradici je labyrint označován jako Nový Jeruzalém. Vstup do labyrintu pak člověka přenesl do duchovní sféry nebeského království.

Středověká mystikaBonaventura (13. stol.), generál řádu františkánů, sepsal

mystagogický spis O trojí cestě:1. Začátečník (jde aby si vyjasnil myšlenky) se očišťuje,

cílem je sebepoznání.2. Poznání, „osvícení“ duše. Ve středu labyrintu vše

splývá. Teprve když se naše předsudky a chybné postoje rozpustily, můžeme vstoupit do středu.

3. Cesta zpátky je cestou lásky. Střed má tři metry, trojice: cesta ta, střed, cesta zpět. Začátečník, pokročilý, dokonalý. Očista, osvícení, dokonalost.

Zkušenost středu, osvícení, leží za slovy, je příliš intimní, než aby se dala předávat slovy nehodným. Má to zůstat tajemstvím. Labyrinty je třeba procházet opakovaně, na každé cestě se otevírá nová zkušenost.

Kvality určitého místa jsou tradičně spojovány s termínem „genius loci“. Slovo „duch“, ve smyslu duch místa, zde má dva spojené významy:

jednak pocit, atmosféru nebo charakter, ale také neviditelnou bytost s vlastní duší a osobností. Je obtížné oddělit jedno od druhého, protože druhý význam může být považován za personifikaci prvního. Někteří

lidé tvrdí, že na takovém místě zažívají pocit přítomnosti nějaké bytosti. Jsou to pouhé psychické projekce? Nebo to je intuitivně vnímaná

živoucí kvalita konkrétního místa, která má skutečně jisté rysy osobnosti? Rupert Sheldrake

„Kdybyste chtěl pohnout planetárním vědomím, co by

byla první věc, kterou byste udělal?“„Pomohl bych přeměně

turistů v poutníky.“ Rupert Sheldrake

Když vejdete do labyrintu a sledujete cestu, mysl se uklidní. „Lineárně“ uvažující mysl vás přestane ovládat. Mnozí nejprve zažívají okamžiky

zmatení, lítosti - protože cokoliv se sebou nesete, musíte odhodit, jinak se hlouběji nedostanete.

Labyrint v Havířově

Labyrintem můžete procházet, ať jste jakéhokoliv vyznání. Pomůže vám objevit, kdo a jak na tom jste. Je nedogmatický, jde jen o vás a

vaši cestu dovnitř. Vejdete „dovnitř“ a celý svět je pak jedním

duchovním prostorem.

Snažíme se o něco, co nás už našlo.

Jim Morrison

V každém z nás je od raného mládí tušení duchovního kompasu, který ukazuje, kterým směrem musíme hledat. Souvislosti se otevírají teprve na životní cestě.

V Grace katedrále v San Franciscu to v roce 1988 (v rámci semináře Women´s dream quest) začalo: později byl použit přenosný labyrint, nakreslený na plachtě. Ženy tam strávily i noc.

Laureen Artress založila i Veriditas, World Wide Labyrint Project.

http://www.begehbare-labyrinthe.de/index.

html?begehbar.htm

blog.baraka.cz

marek@baraka.cz