Lenka Pechanova: Nádraží vysokorychlostní železnice Ústí nad Labem

Ndra vysokorychlostn eleznice st nad LabemDiplomov prce | Technick univerzita v Liberci | Fakulta umn a architektury | ZS 2014/2015

autor: Bc. Lenka Pechanov | vedouc prce: Ing. arch. Jan Hendrych

Ndra vysokorychlostn eleznice st nad Labem | Diplomov prce | FUA TUL | ZS 2014/2015 | autor: Bc. Lenka Pechanov | vedouc prce: Ing. arch. Jan Hendrych 2

A | SEZNAM PLOH A.1 Abstrakt 3

B | Urbanistick nvrh / rozbor msta a kolu

B.1 Problematika vysokorychlostnch trat 4 B.2 Situace irch vztah - mstsk vztahy 5 B.3 Urbanistick koncept 6 B.4 Analza pozic a jejich porovnn 7 B.5 Inspirace ze svta, dimenze ndra v eskm mtku 8

B.6 een lokalita stvajc stav 9 - 10 B.7 Historick souvislosti 11

C | Architektonick nvrh

C.1 Situace irch vztah 7

C.2 Koncept /een 12 - 14

C.3 Pdorysy 15 - 17

C.4 ezy 18 - 20

C.5 ezopohledy 18 - 20

C.6 Vizualizace exteriru 21 - 24

C.7 Vizualizace interiru 25 - 27 C.8 Architektonick detail 28

D | Technick zprva

D.1 Prvodn zprva 29

D.2 Technick zprva 29

E.1 Zvr 30

F.1 Seznam zdroj 31


Koncepce trasy vysokorychlostn eleznice Praha Drany pedpokld vybudovn novho ndra v st nad Labem. Navren trasa rychlovlaku pekrauje Labe na jih od centra msta a tsn ho mj. Ji v souasnosti trasy eleznic defi nuj msto v jeho jin sti a pozice vysokorychlostnho koridoru a novho ndra me mnoh ovlivnit. Prce provuje navrenou polohu ndra a zpracovv studii objektu v pozici nov. Tato pozice se nachz v bod ken trat, kter je v bezprostednm kontaktu s centrem msta. Msto ken je v souasn dob nehostinnou a velmi runou kiovatkou, kter je jen obtn obyvateln pro lovka, bez ochrany dopravnho prostedku. Nov objekt ndra vyuv potencilu tohoto prostoru a pin do nj novou rove kvality.

A.1 Abstrakt


Vztah k tmatu

Jak ji nzev tto prce napovd, problematika vysokorychlostnch trat s tmatem diplomov prce zce souvis. M-li bt budovno ndra, je teba vybudovat tra. Je vak budovat vysokorychlostn tra smyslupln? Pokud ano, jak jsou fakta, kter stavbu tto trati v st nad Labem ovlivuj? Nsledujc strana shrnuje informace o vysokorychlostn trati vztahujc se k tto prci.

Smysl vysokorychlostn trat

Pohled jednotlivce Jako svobodn jedinci v demokratick zemi mme monost volby, jak se pepravovat na vt vzdlenosti. Volme mezi dopravnmi prostedky, jako jsou osobn automobil, autobus, vlak i letadlo. O tom, kter z tchto dopravnch prostedk zvolme, rozhoduje mnoho faktor. Mezi tyto faktory pat pedevm doba pepravy, cena, pohodl, nvaznost dalho spojen, monost parkovn, spolehlivost, bezpenost nebo tak ekologie zvolenho dopravnho prostedku. Avak v dnen dob, kdy je kladen velk draz na efektivn vyuit asu, se prvn z tchto faktor - doba pepravy (as) - stv faktorem determinujcm. Z pohledu jednotlivce je tedy hlavnm argumentem pro vstavbu vysokorychlostn eleznice spora doby pepravy = asu. Stavba vysokorychlostn eleznice m v tomto ppad tm vy smysl, m vce je zkrcena doba pepravy. Na sledovanm seku Drany - st nad Labem - Praha podle strategick studie z roku 2010 dochz k asov spoe vy ne 50% (1). Pesn daj uvd tabulka 1. Z pohledu jednotlivce tak na tomto seku stavba vysokorychlostn eleznice smysl m.

Pohled strategickho plnovn Z pohledu strategickho plnovn jsou investice do eleznice tak vhodn, protoe se jedn o udriteln zpsob dopravy, kter m vysokou kapacitu a je mon ho jednodue napojit na ostatn druhy hromadn dopravy. Vy draz na tento typ pepravy klade i Evropsk unie v rmci dokumentu Bl kniha (Pln jednotnho evropskho dopravnho prostoru), kter pot s eleznic kvli vytvoen tzv. konceptu energetick bezpenosti, tedy pedevm snen zvislosti dopravy na rop(2). I strategick plnovn evropsk unie tedy smysl v budovn vysokorychlostn eleznice vid.

Nrodn x mezinrodn Na mezinrodn rovni v rmci Evropsk unie existuje Politika transevropsk dopravn st (TEN-T), kter v podob vydanch rozhodnut a nazen EU pedstavuje zkladn vrcholovou koncepci pro rozvoj a provoz pten dopravn infrastruktury na zem Evropsk unie (3). V rmci tto politiky jsou vybrny sti st, kter maj prioritu budovn. Jedn se o takzvanou hlavn s, kter spojuje prioritn uzly v EU, a globln s, kter pipojuje regionln centra k tmto prioritnm uzlm (4). Pi prostudovn vybranch sek je zejm, e je re ektovn fakt vyuit tto st hlavn na nrodnch rovnch dostedn k regionlnm centrm. Mezinrodn s je tedy budovna s drazem na prvotn efekt pro obyvatele mst, kde eleznice prochz. Stavba se tak stv zjmem mstnch obyvatel, co vrazn pispv k jej realizovatelnosti.

Priority budovn ve vztahu k st nad Labem Jak bylo zmnno v pedchozm odstavci, politika TEN-T uruje, kter seky st maj pi vstavb prioritu. Konkrtn tyto priority de nuje nazen Evropskho parlamentu a Rady (EU) . 1315/2013, kter v rmci esk republiky de nuje prioritn seky. Ve vztahu k tto prci je sek Praha - Litomice zaazen do novostaveb hlavnch trat, tento m bt uveden do provozu do 31. 12. 2030. Na nj navazujc sek Litomice - st nad Labem je pak de novn jako novostavba globln trati s plnovanm dokonenm do 31.12.2050 (5).

Star x Nov tra Mohl by bt vznesen i dotaz: Pro je plnovn zcela nov koridor? Na situaci irch vztah je na prvn pohled zeteln vrazn zkrcen dlky trati vstavbou novho koridoru. Souasn je zejm, e na star trase nen mono doshnout parametr vysokorychlostn eleznice, napklad polomr oblouku trat. Pesto, e byla na star trase nedvno dokonena renovace a zvila se maximln rychlost, se kterou zde mohou vlaky projdt. Z dlouhodobho hlediska je teba vyut komplexn een vysokorychlostn trati. A to nejen proto, aby byly splnny poadavky ve uvedenho nazen Evropskho parlamentu a Rady (EU).

tabulka 1: Zkladn daje seku Praha - Drany podle strategick studie 06/2010

dlka trat Praha - Drany 151 km investin nklady 134 mld. K / 5,4 mil.Euromrn investin nklady 0,889 mld. K/km jzdn doba Drany 60 min

asov nronost procesu plnovn a vstavby Vzhledem k asov nronosti zpracovn jednotlivch stup dokumentace v procesu plnovn stavby vysokorychlostn trati je nezbytn se plnovnm trati zabvat ji nyn. Na pkladu seku Praha - Litomice (graf 1) je vidt asov nronost procesu plnovn vstavby vysokorychlostn trati. Nyn je tedy prv ten sprvn as, klst si otzku o umstn ndra v st nad Labem, protoe tato otzka je jednou z prvnch, kterou je teba si v plnovacm procesu zodpovdt.

Souasn postup procesu plnovn Jak zmiuje pedchoz odstavec, proces plnovn vysokorychlostn trati je procesem dlouhodobm. Mj nvrh logicky navazuje na ji zpracovan dokumenty. V situaci je zobrazen podrobnji zpracovvan sek Praha - Litomice, jak ji navrhuje zemn technick studie 4/2014 (6) a sek Litomice - Dresden podle strategick studie 06/2010 (7).

Zlepen konkurenceschopnosti Pokud porovnme dobu pepravy z st nad Labem do Prahy a Dran osobnm automobilem a vlakem, zjistme, e v souasnosti jsou doby pepravy srovnateln. Pokud uvaujeme s variantou, kterou uvd strategick studie 06/2010 (8), dojde po dostavb vysokorychlostn trati k vraznmu zvhodnn cestovn vlakem (tabulka 2).

tabulka 2: Porovnn doby jzdy do st nad Labem nyn/po dostavb v minutch z Prahy z Dranvlak 70/31 63/30autobus 75 45automobil 62/57(dokonena D8) 57(vzhledem k asovmu vhledu je as automobilem uvaovn po dokonen dlnice D8)

Ekonomie vstavby Poslednm aspektem problematiky vysokorychlostn eleznice je nancovn plnovacch dokumentac, vstavby a provozu vysokorychlostnch trat. Z tohoto pohledu je dleit erpat nance nejen ze sttn pokladny, ale tak z Evropsk unie, protoe se jedn o projekty, kter maj pm vliv na jej fungovn. Tabulka 1 uvd odhad nklad vstavby jednoho kilometru nov trati Praha - Drany, jak ho odhaduje strategick studie z roku 2010.

Je pln na 35 let pedasn?

Deutschland

HVNiUHSXEOLND

gVWHUUHLFK

3ROVND

6ORYHQVNiUHSXEOLND

3UDKD

VWtQDG/DEHP

'UHVGHQ

QDYUKRYDQiWUDVDY\VRNRU\FKORVWQtHOH]QLFH

0 2000 4000 10 000m

tun

el d

l. 2

0 k

m

tunel dl. 16 km

~50 km

~100 km~107 km

st nad Labem

Dresden

Praha

~80 km/ ~30 min

~106 km/ ~70min

~192 km/ ~135 min

~140 km

0 km/ 0 min0 km/ 0 min

~88 km/ ~57 min

~140 km/ ~60 min~140 km/ ~90 min

~60 km/ ~15 min

0 km/ 0 min

~

B.1 Problematika vysokorychlostnch trat

Koridor vysokorychlostn eleznice Praha - Drany se stanic v st nad Labem.

Vzkumn otzka: Kde umstit nov ndra?

Dokonen seku st nad Labem - Praha do roku 2050.

asov spora vce ne 50% vi stvajcmu stavu.

M vysokorychlostn tra smysl?

PROBLEMATIKA VYSOKORYCHLOSTNCH TRAT

2

0

1

3

2

0

1

4

2

0

1

5

2

0

1

6

vyhledvac studie zemn technick studiestudie proveditelnostizmny zemnch pln ppravn dokumentace zemn zen vkupy pozemk projekty stavebstavebn zen vbr zhotovitelrealizace stavbyuveden do provozu

2

0

1

7

2

0

1

8

2

0

1

9

2

0

2

0

2

0

2

1

2

0

2

2

2

0

2

3

2

0

2

4

2

0

2

5

2

0

2

6

2

0

2

7

2

0

2

8

2

0

2

9

2

0

3

0

graf 1: postup vstavby RS do roku 2030 (mon scn)

stvajc tradlnice D8

zemn technick studie vysokorychlostn trati

strategick studie vysokorychlostn tratitunel vysokorychlostn trati


Skrz msto ano i ne? V minul kapitole byla de novna prvn vzkumn otzka: Kde umstit nov ndra? Pro jej zodpovzen je nutno poloit mnoho otzek dalch. Prvn z nich zn: Je sprvn navrhovat tra vysokorychlostn eleznice skrz msto nebo jeho okrajem? Studie z roku 2010 (9) umouje ob varianty, jak mstem, tak jeho okrajem. Z pozdjch rozhodnut vak vyplv plnn tzv. vchodn varianty, ve kter je tra vedena skrz msto. Tuto variantu diplomov prce nadle respektuje, protoe je soust celkovho een studie, jej detailn problematika a souvislosti jsou nad rmec tohoto projektu. Nicmn z architektonickho hlediska je vhodn uvst dvody pro m veden eleznice skrz msto sv vhody nejen z celkovho pohledu studie vysokorychlostn eleznice, ale i z pohledu budoucnosti msta. Touto vhodou je monost umsten stanice v centru msta. Samozejm existuj i argumenty pro je trasa mstem nevhodn. Jsou jimi hlavn tvorba bariry, hlunost, pranost i urbanisticko estetick dvody. Tyto faktory je nutno zmnit, protoe po dostavb ovlivuj celkov vnmn projektu. Jsou vak eiteln pomoc kvalitnho nvrhu, jejich vha je ni ne vha monosti umstn stanice v centru msta.

Stanice v centru x na okraji Jak bylo uvedeno v pedchoz kapitole, vysokorychlostn eleznice ji nen plnovna pouze s ohledem na dlkov spoje skrz celou Evropu, ale pot se hlavn s jejm vnitrosttnm vyuitm. Obyvatel msta jsou tak postaveni ped rozhodnut, jak dopravn prostedek zvol na sv (kadodenn) plnovan trase. Odstavec - Pohled jednotlivce na pedchoz stran uvd, e z pohledu jednotlivce rozhoduje o volb spoje pedevm doba pepravy. Proto, pokud si klademe otzku, pro je vhodn umstit ndra v centru msta, odpovd zn: Z dvodu asov spory. Stanice umstn na okraji m toti komplikovanou dostupnost. Pro pepravu z n je nutn vyuit dalch spoj a doba pepravy tak narst. Z celkovho pohledu tak kles konkurenceschopnost eleznice oproti jinm dopravnm prostedkm. Z pohledu urbanistickho navc stanice dky sv pirozen atrakci lid a innost do odlehlho msta napomh decentralizaci msta. Naproti tomu stanice umstn v centru se obyvatelm msta maximln pibliuje, zkracuje dobu pepravy na minimum, zvyuje konkurenceschopnost eleznice, oivuje centrum a napomh tak jeho dalmu rozvoji. V kombinaci s mstskou hromadnou dopravou me navc tvoit hlavn pestupn uzel v dochzkov vzdlenosti od centra. Dochzkov vzdlenost je tak jednm z hlavnch hledisek, podle kterho je pozdji posuzovna konkrtn pozice ndra.

Situace irch vztah souasnost x nvrh V pedchozch odstavcch byly de novny obecn dvody, pro je vhodn umstit stanici ndra v centru msta. Je ale mon tyto dvody respektovat v rmci msta st nad Labem? Situace irch vztah zobrazuj msto s jeho vnitn dopravn a urbnn strukturou, jak vypad v souasnosti a jak by mohlo vypadat v budoucnu. Z dvodu pochopen kontextu msta je analza tto situace dle rozdlena do okruh: eleznice, komunikace, zstavba.

eleznice V souasn situaci je zeteln, e eleznin trat ji nyn prochz mstem v bezprostedn blzkosti centra a svm potem, polohou a plochou sten de nuj hranici rostlmu jdru msta. Akoliv se na prvn pohled me zdt, e hlavn smr eleznice pes st nad Labem vede od vchodu na zpad, ve skutenosti vede z jihu na sever. Dominantn plochou kolejit je nkladov ndra, kter vak nem zsadn vliv na hlavn trasy osobnch vlak. Nejdleitj trat v st nad Labem z pohledu osobn pepravy je v souasn dob tra 090 z Prahy do Dna, kter prochz mstem soubn s ekou Labe na jejm levm behu a mj centrum msta po jeho vchodn stran. Souasn hlavn vlakov ndra st nad Labem se nachz na tto trati vchodn od centra msta. Pi porovnn s trasou navrhovan vysokorychlostn trat je ale zcela zejm, e do budoucna nebude mon zachovat tuto pozici hlavnho ndra, protoe vysokorychlostn tra prochz mstem ve smru kolmm k stvajc hlavn trati. Centrum msta tak mj v jeho jin asti a souasn se hlavn ndra se ocit zcela mimo hlavn trasu trati.

Trasa navrhovan vysokorychlostn trat Navrhovan trasa vysokorychlostn trat vysuje z tunelu na pravm behu eky Labe v mstsk sti Stekov. Vzhledem k tomu, e tunel bude dokonen pravdpodobn jako posledn sek nov trat, bude v mezidob pro rychlovlaky vyuita tra 072 (Lys nad Labem - st nad Labem Stekov)(10). Z pravho behu tra pekrauje eku a mj centrum v jeho jin sti. Dle pak pokrauje trasou stvajcch koleji smrem na zpad, kde se nakonec v rovni dlnice D8 sto k severu. Jak ji bylo uvedeno, prce respektuje celkovou koncepci trasy skrz msto. Zabv se vak umstnm ndra, a tedy i pravou kolejit v pm nvaznosti na jeho objekt. Na situaci je tak mon vidt dv varianty trasy vysokorychlostn eleznin trat. Tekovan, jak ji navrhuje studie z roku 2010, a pln vsledn navren trasa, kter bude odvodnna pozdji v tto prci.

komunikace Nejzsadnjm silninm propojenm je v souasn dob silnice II/613 (E442), kter je jako jedna z objdk nedokonenho seku dlnice D8 velice vytena. Vzhledem k dlouhmu asovmu horizontu tto prce vak je uvaovno, e dlnice D8 je ji dokonena. Dky emu se doprav v tomto seku ulev. I tak ale zstv silnice 613 dleitm propojenm dlnice D8, jak s mstem st nad Labem, tak napklad i s mstem Dn, kter se rozkld o dalch 17 kilometr severovchodn. Tato komunikace dle navazuje na silnici I/30, kter byla ped vstavbou dlnice D8 jednou s hlavnch severojinch tras skrz eskou republiku. Nicmn jej funkci z pevn sti pebr prv budovan dlnice D8. Po dokonen D8 lze tedy oekvat sten tlum i na tto komunikaci. V rmci mstsk struktury jsou na situaci vyobrazeny hlavn dopravn trasy vyuvan dopravou vnitro mstskou. Shodn s elezninmi trasami, je zde vyobrazeno i silnin een, jak ho navrhuje tato prce. Odvodnno bude pozdji po blim prozkoumn celkov problematiky. zstavba Ji z prvnho pohledu na situaci je vidt jasn de novan mstsk jdro a na nj navazujc obytn tvrti. st msta se rozprostr i vchodnm smrem od centra msta mimo vyobrazenou situaci. Vzhled tto sti vak nen pro studovan tma zsadn. Dleitj je arel chemiky rozprostrajc se zpadnm smrem od centra msta, kter ml pro msto vdy dleit ekonomick vznam, z pohledu rozvoje zstavby vak vdy tvoil uritou bariru.

0 200 500 1000m

0 200 500 1000m

B.2 Situace irch vztah - mstsk vztahy

SITUACE V IRCH VZTAH - MSTSK VZTAHY

Je sprvn navrhovat koridor mstem?

Plnovan kompozice trat neumouje zachovn stvajcho ndra jako hlavnho.

stanice na okraji = del cesta do prce

Pro je vhodn umstn stanice v centru?

situace irch vztah - dopravn schma

situace irch vztah - dopravn schma

* *

silnin s stvajc eleznice plnovan silnin okruh - P

ndranvrh vysokorychlostn trati - DP nvrh strategick studie vysokorychlostn trati plnovan propojen - DP

ndra - DP**

*

*

*

*

**


Kde umstit nov ndra? Odpovdi na dl otzky z pedchozch stran odvodnily umstn ndra v blzkosti centra msta. Analza situace irch vztah zase upozornila na fakt, e stvajc hlavn ndra je v pozici mimo plnovanou tra a nelze ho tak do budoucna vyut. Je proto nutn hledat pozici novou. Bude-li re ektovno i dal hledisko, pjemn dochzkov vzdlenost z centra, pozice pro nvrh novho ndra je vrazn omezena. Tato pozice je omezena na kilometrov sek trat, v tsn blzkosti centra. Z pohledu vysokorychlostn eleznice se jedn o sek velice krtk. Oproti tomu z pohledu mstskch vztah sek v mnohm rozhodujc.

Studie Ing. Ji Kalk, projektov stedisko I otzka konkrtnho umstn ndra byla studi vysokorychlostn trati zkoumna. Tato je zobrazena v situaci irch mstnch vztah, vpravo. V nvaznosti na nutnost zachovn propojen jednotlivch smr eleznice bylo v rmci tto studie nov ndra umstno 200 m vchodn od souasn pozice ndra st nad Labem - zpad a 600 m dochzkov vzdlenosti z centra msta.

So ina volba Takto navren pozice ndra je mon. Spluje podmnky stanoven touto prac a bylo tedy mon ji bez dalho zkoumn pevzt a navazovat pouze nvrhem objektu ndra. Avak vzhledem k akademickmu prosted, ve kterm je tato prce tvoena, autorka zvolila monost dalho pezkoumn pozice ndra.

Potencil trojhelnku - URBANISTICK KONCEPT Pi pohledu na msto v situaci je vedle jasnho tvaru mstskho jdra zeteln dal prvek. Jedn se o trojhelnk trat, kter tvo ken tras eleznice spolen s jejich propojenmi. Tento trojhelnk je v souasn dob velice runou kiovatkou. Avak jeho pozice v bezprostedn blzkosti centra msta tvo zajmav potencil. Mimorovov ken eleznic v jeho jihovchodnm cpu evokuje monost zzen ndra po vzoru berlnskho ndra Hauptbahnhof. Historick fotogra e v asopisu Zlat ez (11) zase evokuje napojen tohoto ndra na centrum msta. Je na mst upozornit, e vysokorychlostn tra tmto komplikovanm uzlem prochz v obou variantch pozice ndra. Pokud tedy nebude vyuit potencil, kter se zde nachz, bude pouze doplnn dal liniov prvek a nastane poslen ist dopravnho vyuit tto sti msta. Je proto nezbytn se zabvat otzkou zda trojhelnk ponechat pouze dopravnm prostedkm, nebo postavit nov ndra a zalenit tak prostor mezi obvan sti msta. Souasn pak vyut druhou pozici pro jinou mstotvornou npl. Pro jej zodpovzen je teba bli analza obou monch pozic a souasn oven realizovatelnosti tohoto konceptu nvrhem konkrtn budovy.

Revize kolejit Dve, ne probhla hlub analza pozic, bylo teba ovit zkladn otzku realizovatelnosti revize kolejit vysokorychlostn trat. Vzhledem k nekvali kovanosti autora tto prce k nvrhu vysokorychlostn trati byl kontaktovn autor studie z roku 2010 Ing. Ji Kalk a byla vznesena otzka monosti posunu ndra. Ing. Kalk na zklad navrenho konceptu navrhl tvar koleji a posvtil tak realizovatelnost konceptu z pohledu vysokorychlostn eleznice. Mimo tohoto nvrhu tak konstatoval, e dky zmn reimu ndra je mon redukce kolejite v jin sti centra msta a tuto zmnu zanesl do nvrhu kolejit, kter vytvoil pro tuto prci na zklad zadanho konceptu.

9,2 Ha

957'5(6'(1&KRPXWRY%tOLQD

95735$$+/LWRPLFH/\ViQDGODEHP

'tQ

/RYRVLFH3UDKD

/DEH

%tOLQD

0 50 200m

URBANISTICK KONCEPT

9,2 Ha

3,45 Ha



'tQ

/RYRVLFH3UDKD

/DEH

%tOLQD

0 50 200m

600m

390m

290m

?

?

0 50 200m

B.3 Urbanistick koncept

Kde umstit nov ndra?

Studie z roku 2010 umsuje ndra 200m vchodn od souasn pozice ndra st nadl Labem - zpad.

Trohelnk trat jin od centra msta skrv nevyuit potencil.

Ndra lze umstit tak do pozice trojhelnku trat a vyut tak jeho potencil.

stvajc eleznice potenciln rozvojov plocha

nvrh vysokorychlostn trati - nvrh

situace irch vztah - varianta ndr Adle strategick studie, Ing. Ji Kalk, projektov stedisko

potencil v trojhelnku trat - dochzkov vzdlenosti

situace irch vztah - varianta ndra Bnvrh kolejit Ing. Ji Kalk, koncept ndr DP


Zvren zhodnocen pozic Z uvedenho porovnn je zeteln, e pozice (B) trojhelnku m pro vybudovn ndra vt potencil. I kdy porovnn vychz pouze v pomru 3:5 (Jsou zde ti body, kter argumentuj pro vybudovn ndra podle strategick studie), je zvolena pozice ndra v trojhelnku. Je tomu tak i proto, e argumenty, kter jsou proti tto pozici, maj ni faktickou vhu. Veskrze je tak jedinm opravdu pdnm argumentem proti vybudovn ndra v mst trojhelnku ni nadmosk vka ternu, jen se nachz v zplavov zn stolet a sten i dvacetilet vody. I pes tuto skutenost je pro dal zpracovn zvolena tato pozice. Nvrh samotn je pak koncipovn s ohledem na tento fakt.

Odpov na vzkumnou otzku? Mohlo by se zdt, e nyn bylo dosaeno odpovdi vzkumn otzky: Kde umstit nov ndra? Prozatm to ale stle nen mon, protoe byla zodpovzena pouze st stanovench otzek. A to otzka: Kter ze dvou zkoumanch pozic je vhodnj. Odpov na otzku zda je ndra v trojhelnku trat realizovateln bude muset bt teprve nalezena. Pro jej zodpovzen je na dalch stranch pistoupeno k samotnmu nvrhu ndra. Nejdve vak nsleduje analza een lokality a tmatu.

9,2 Ha

3,45 Ha



'tQ

/RYRVLFH3UDKD

/DEH

%tOLQD

(VPU'7HSOLFH

(

,/RYRVLFH

('tQ

0 50 200m

ANALZA POZIC A JEJICH POROVNN

B.4 Analza pozic a jejich porovnn

&KRPXWRY%tOLQD

/\ViQDGODEHP

'tQ

/RYRVLFH3UDKD

/DEH

%tOLQD

0 50 200m

V rmci analzy pozic jsou pro zjednoduen variantm pidlena psmena. Varianta pozice ndra, jak ji navrhuje strategick studie z roku 2010, je oznaena psmenem A a varianta pozice ndra v trojhelnku elezninch trat psmenem B.

1. Dochzkov vzdlenost Jak ji bylo nkolikrt zmnno, jednm ze zkladnch parametr pro posouzen vhodn pozice ndra je dochzkov vzdlenost z centra msta. Pro el porovnn variant byl zvolen bod uprosted hlavnho nmst (Nmst Mru), od nj pak byla mena vzdlenost nejkrat p trasou k hlavnmu vchodu ndra. A dochzkov vzdlenost 600 m B dochzkov vzdlenost 390 m(stvajc ndra se nachz v dochzkov vzdlenosti 290 m)

2. Vztah k centru msta V tomto bod je posuzovna nvaznost ndra na stvajc ulin s a rozprosten veejnch prostor v rmci centra msta. A napojen na centrum je mon vybudovat novou ulic pes souasn rozvojov zem a napojit se do ulice U Kostela i do ulice Revolun. Na tto trase je nutn pekonat runou ulici U Trati. B napojen na centrum probh pmo z Mrovho nmst ulic Blinsk. V rmci trojhelnku je nutn eit napojen na tuto ulici, to je vak ji soust bliho nvrhu.

3. spora mstskho prostoru a potencil dalho rozvoje msta Na map situace mstnch vztah je vyznaena rozvojov plocha na zpad od centra msta, jej velikost se v rmci variant promuje, protoe se zmnou pozice ndra dochz souasn ke zmn kolejit. A Nen mon dn redukce kolejit v pmm kontaktu s mstem. Rozvojov plocha m vmru 9,2 Ha.B Dky zmn pozice ndra je mon sten redukovat koleje nachzejc se v bezprostedn blzkosti souasn rozvojov oblasti a centra msta. Plocha rozvoje tak narst o 3,45 Ha na celkovch 12,65 Ha.

4. Historick budovy V souasnm kolejiti a na jeho okraji se nachz dv budovy, kter maj dky sv industriln podob historick vznam. V zvislosti na pozici ndra se mn monost jejich zachovn, ale tak monost jejich zapojen do msta. A V rmci vstavby ndra, souasn budovy nemohou bt zachovny.B Budovy je mon zachovat, navc dky redukci kolejit dochz k jejich zapojen do rozvojov plochy, jejich vyuit tak zskv nov potencil.

5. Monost vytvoen dopravnho terminlu Pro sporu asu pi pestupech z jednoho druhu hromadn dopravy na jin je vhodn navrhovat vlakov ndra jako soust terminlu eleznice, dlkov autobusov dopravy a mstsk hromadn dopravy. A Terminl je mon navrhnout. Z pohledu mstsk hromadn dopravy nebude nutn dlat vt zmny, protoe se ndra nachz v bezprostedn blzkosti souasnho hlavnho uzlu MHD.B Terminl je mon navrhnout. Z pohledu mstsk hromadn dopravy bude muset dojt k uritm zmnm.

6. Povodov nebezpe Soutok eky Labe a Bliny se nachz jin od centra msta, v rmci pirozench prodn dj dochz k obasnmu vylit obou ek z jejich beh. Na povodov map jsou vyznaeny povodov oblasti Q5 - Q100.A Vkov rove ternu v mst ndra se nachz mimo povodovou oblast B Vkov rove ternu v mst ndra se nachz v povodov oblasti Q 100 sten i v Q 20. rovn koleji jsou v obou nvrzch vkov mimo povodovou oblast.

7. Komplikovanost spoluprce Ndra je komplikovanou stavbou, na kter se podl mnoho profes. Proto i jednoduchost een me mt vliv na vsledek projektu.A een nevyaduje sloitj spoluprci profes vzjemnou vstcnost a otevenost netradinm eenm.B een vyaduje vysokou rove vzjemn vstcnosti nap spektrem odbornk.

8. Dopravn propojen V souasnm zemnm plnu je uvaovno propojen ulice U Trati s ikovou (komunikac II/613). V situaci mstnch vztah vidme monosti napojen, jak je uvauje tato prce. Pro zhodnocen pozice ndra je dleit fakt e: A. Ulice U trati je uvaovna v dnen podob, pm napojen na silnici II/613 nen v tto variant mon. Zstv monost propojen zpadnm smrem. Avak dvody toto propojen stavt jsou minimln. B. Pro realizovatelnost konceptu je vytvoen jednoho z tchto propojen zsadn. Vznik tak pdn dvod ho realizovat. Dky tto zmn mn ulice U Trati svou podobu a pestv dlit ve zmiovanou rozvojovou plochu na dv sti. Rozvojov plocha tak me bt jako celek pipojena k rostlmu jdru msta.

Ndra B se nachz v pozici o 210 m bli ne ndra 1.

Ndra B je napojeno pmo z nmst dochz tak k pohledovmu propojen.

Ndra B dovoluje redukci kolej, zvtuje tak potenciln rozvojovou plochu o 3,45 Ha.

Ndra B umouje zachovn historickch budov a jejich zapojen do msta.

Ndra A umouje snadnj zapojen MHD.

rove ternu v povodov oblasti je jedinm pdnm argumentem proti ndra na ken.

Trojhelnk trat se stv pozic pro nvrh ndra vy-sokorychlostn eleznice v st nad Labem.

rove ternu ndra B je soust povodov oblasti.

Ndra B vyaduje vzjemnou mezioborovou vstcnost.

Podpora novho propojen

situace irch vztah - dopravn schma - varianta ndra B

stvajc tvar kolejit

ztopov zem

silnin s - varianty een stvajc eleznice silnin s

nvrh vysokorychlostn trati nvrh strategick studie vysokorychlostn trati dlnice

aktivn znaQ 5

Q 20Q 100


INSPIRACE ZA SVTA DIMENZE NDRA V ESKM MTKU

Svtov ndraKoncept ndra v trojhelnku byl inspirovn berlnskm ndram Hauptbahnhof (obrzek 1 - 4). Uritou st inspirace ale pinesly i ndra v belgickch Antverpch (obrzek 5 - 6) a v rakouskm Salzburgu (obrzek 5 - 6).

esk ndraPro pochopen zkoumanho tmatu bylo vytipovno 6 ndra na zem esk republiky, kter byly podrobeny blimu rozboru. Tabulka 3 zobrazuje sledovan daje u ty z nich. tabulka 3: Zkladn dimenze vytipovanch eskch ndra. ndra dlka nstupit (m) dlka zasteen nstupit (m) velikost budovy (m) vka haly (m)Pardubice 370 250 110x40 8Ostrava Svinov 360, 470 180 125x16 6(8)Olomouc 260, 400 240, 390 142x23 6Praha hl. n. 430 350 133x130 6(3)

B.5 Inspirace ze svta, dimenze ndra v eskm mtku

Ndra Berln - Hauptbahnhof, inspirace pro koncept ndra v trojhelnku trat.

1 2 Pardubice

Ostrava Svinov

Olomouc

Praha hl. ndra

3

5

7

4

6

8


12

34

5

6

8

7

B.6 een lokalita stvajc stav

STVAJC STAV - KOLEJIT

STVAJC STAV - MHD

Pro rozbor msta byla lokalita rozdlena do ty vrstev, prvn z nich je systm koleji. Koleje se nachz na dvou zkladnch rovnch, prvn rove (tra 090) pichz podl behu Labe z Lovosic podjd eleznin most, mj centrum msta, pokrauje ve smru Dn a dle do Nmecka. Druhou kiujc trat je tra 072, kter pekonv eku Labe elezninm mostem a po pekroen trati 090 zan klesat na jej rove. Tyto dv trati jsou propojeny ni rovn. Prvn st propojen tvo architektonicky zajmav viadukt tsn obepnajc msto. Druhou st propojen tvo koleje, kter nejdve pekrauj mostkem eku Blinu, pot podjd tra 072, klesaj z mostu a zajd do krtkho tunelu pod Vtru, po jeho projet se pipojuje k trati 090. Z architektonickho hlediska je v tto vrstv zajmav, e ji prvn rove trat prochz lokalitou po nspech viaduktech a mostech a tvo tak zmiovan trojhelnk. V rmci ken jsou k vidn ti zajmav architektonick prvky. Prvn z nich je viadukt, kter zaujm obloukovm systmem. Za druh je povaovn eleznin most, jako industriln estetick prvek. A tetm ti mostky pekraujc eku Blinu a komunikaci II/613.

Jeliko se tato prce zabv ndram jako terminlem je teba zobrazit stvajc vztah lokality k linkm mstsk hromadn dopravy. Na schmatu vidme vyznaenou trasu trolejbus, kter jsou v st nad Labem zavedeny, jako soust MHD. Pmo lokalitou vak v souasnosti projd autobusy 2,13,19,15 (12). Dleit pro budouc nvrh jsou vky jednotlivch podjezd pod tratmi, ve vztahu k prjezdn vce autobus a trolejbus. Tyto podjezdy se pohybuj na limitn hranici, ale vechny nakonec pro prjezd MHD vyhov.

1 2 3

4

5 6 7

8


STVAJC STAV - KOMUNIKACE

STVAJC STAV - P NAPOJEN

Zkoumanou lokalitou prochz dv velmi vznamn komunikace regionlnho vznamu. Ji nkolikrt zmiovan silnice II/613 a silnice I/30. Jejich propojen pmo v lokalit je dleitm bodem silnin st. Avak jejich souasn napojen na vnitro mstskou s pomoc kruhovho objezdu zpsobuje, e se zde setkv doprava nadregionln, regionln i mstsk z mnoha smr. Tento uzel je pak asto peten a vznikaj tak dopravn komplikace. Doasn intenzity dopravy v tomto mst v souasn dob ukazuje tabulka 4. tabulka 4: dopravn intenzity (hodnoty v potu vozidel za 24h.)silnice I/30 (smr Lovosice): 10 000 - 15 000; (smr Dn) 15 000 - 25 000silnice II/613 (smr D8): 15 000 - 25 000mstsk komunikace: 15 000 - 25 000Po dokonen dlnice D8, je pedpokldn tlum tchto intenzit.

Pozice chodce a cyklisty je v lokalit v souasn dob velice patn. Ve vech ohledech jsou upednostnny komunikace pro vozidla. V nkterch mstech dokonce chyb monost bezpen pejt po pechodu pro chodce. Asi i z tohoto dvodu byla do hotelu a restaurace Vtrue zzena lanov drha. Vtinu lid, tak ani nenapadne monost zvolit msto lanov drhy prochzku a jt k hotelu pky.

9

10

11

12

13

14

1516

9

13

16

14 15

10 11

12

B.6 een lokalita stvajc stav

Ndra vysokorychlostn eleznice st nad Labem | Diplomov prce | FUA TUL | ZS 2014/2015 | autor: Bc. Lenka Pechanov | vedouc prce: Ing. arch. Jan Hendrych 11B.7 Historick souvislosti

Historick zstavba Schma vpravo, znzoruje polohu zstavby, kter se v tomto mst v historii nachzela. Ped druhou svtovou vlkou zde byly tyi ulice - Na Ostrov, Steleck, Peterovo nbe a Na Blskm ostrohu. Stejnou situaci znzoruje mapa A a ilustruje obrzek 1, na map B je pak znzornno, pro zde j dn z budov nestoj. Je tomu tak, protoe pevn st blokov zstavby v tchto mstech byla zniena pi bombardovn msta na konci druh svtov vlky v dubnu 1945. Danou situaci pak ilustruje obrzek 2.

eleznin most Na schmatu je eleznin most zobrazen v poloze a s nvaznostmi, kter ml v minulosti. Most vak nen tm mostem, kter je vidt v st nad Labem dnes. Tento pvodn most byl dvoupatrov s eleznin dopravou nahoe a silnin dole, byl vak pouze jednokolejn a tak ho v beznu 1957 nahradil most stvajc. Nov most m v hlavn sti opt ti pole, ta ale tvo spojit phradov konstrukce, samostatn pro kadou kolej. Mimo eku je konstrukce elezobetonov. ... , pm slou bon lvky. (13)

Historick napojen na centrum V minulosti byla tato st msta, propojena s Mrovm nmstm ulic Blinsk, kter z nmst klesala k ece Blin. eku bylo mon pekroit po most a ulicemi Na Ostrov a Steleck se odtud dalo pokraovat bu smrem na zpad k Teplicm i na jih k Lovosicm. Tato tarasa byla hlavn pstupovou z tchto smr. Ulice tak byla v minulosti tkn naplujc msto ivotem. Tato situace je zeteln z obrzku 3 vpravo.

Zstavba ostrohu byla zniena pi bombardovn na konci druh svtov vlky.

Ulice Blinsk byla v minulosti tkn,

pinejc ivot do msta.

HISTORICK SOUVISLOSTI

A B

1 2

3

Ndra vysokorychlostn eleznice st nad Labem | Diplomov prce | FUA TUL | ZS 2014/2015 | autor: Bc. Lenka Pechanov | vedouc prce: Ing. arch. Jan Hendrych 12C.2 Koncept /een

KONCEPT / EEN

Koncept a een hlavn p rovn Prvn st konceptu een ndra v trojhelnku trat je obnoven tkn, naplujc msto ivotem. Nicmn tato tk nekopruje zcela pvodn po-zici ulice Blinsk. Msto se bhem let promnilo a vznikly nov nvaznosti, kter pvodn pozici neumouj. Pi stavb obchodnho domu Frum byla zvednuta rove veejnch prostor o jednu rove a pirozen p nvaznost se posunula o patro v. Koncept tento fakt respektuje a navrhuje propojen msta a ndra pirozenou a pmou p trasou. Vznik tak rampa s platformou, kter tvo zkladn pozici pro nov hlavn ndra st nad Labem. Tmto se cel ndra i jeho pstup dostv do stejn rovn jako centrum msta a je chrnno proti povodni. Dokonce povodni vrazn vy ne je hladina Q100.

Koncept a een silninch komunikac Jak ji bylo uvedeno, V mst trojhelnku se nachz propojen dvou silninch komunikac s nadregionlnlnm vznamem: silnice II/613 a I/30.Toto propojen je nutn v rmci nvrhu zachovat. To vak neplat o napojen na mstskou komunikaci, kter pokrauje ulic U Trati. Tuto komunikaci je mon, ba dokonce plnovan platnm zemm plnem, peloit. Varianty tohoto peloen jsou zobrazeny na mapch v vodu tto prce. Zde na schmatu je vidt pouze st jedn. Pro posouzen, kter z tchto variant je vhodnj je nezbyten dal zkoumn. V tto prci se proto omezme na fakt, e je toto propojen mon a dle se jm nebudeme zabvat. Ve chvli, kdy je zruen provoz bn dopravy pes Blinsk most, je mon zruit kruhov objezd na ostrohu. A msto uvolnn plochy zdit au-tobusov ndra pro dlkovou, ale i mstskou hromadnou dopravu. Vjezd pro dlkov autobusy bude zzen na konci ostrohu a zen svtelnm signalizan zazenm s dinamickm zenm. Autobusy a trolejbusy mstsk hromadn dopravy budou na ndra vjdt ulic U Trati/ Mal Hradebn a tamt budou znovu pokraovat va sv trase. Vjezdy do gar nkupnho centra Frum jsou obsloueny po druh stran eky Blina ulic Pstavit. Pro toto een je pouze nutn upravit kiovatku s silnic I/30, co nevyvozuje dn dal dsledky. Je nutno zmnit vkov een komunikace II/613. Ta vzhledem k nutnosti naven prjezdn vky pod trat Lovosice - Dn, kles od kiovatky s I/30 a po prjezdu pod trat zase stoup. Vzhledem k tomu, e nen upravovna vka kolejit Lovosice - Dn je nutn toto een zachovat i v nvrhu. Souasn pak nen mon pli roziovat eznin tra v mst ken smrem k ece, aby byla dodrena prjezdn vka pro silnin komunikaci.

Tk pulsujc ivotem!

Uklidnn pravho behu eky Bliny.


Koncept a een elezninch trat Zkladnm konceptem pro een elezninch trat je samotn princip ndra na ken. Jak ji bylo eeno, zkladn tvar kolejit byl navren Ing. Jm Kalkem. Tento tvar byl nsledn revidovn v zvislosti na konkrtnm een ndra a oven konzultac s odbornkem.

Zachovn mostu Dleit vliv na podobu navren trati m zpsob jakm je navreno pekonn eky Labe. Existuje nkolik variant een, vechny ale mus splovat nsledujc: 1. pes eku Labe mus vst 4 samostatn koleje, 2. mus existovat monost propojen mezi trat 072 z Litomic a novou vysokorychlostn trat (z dvodu pozdjho dokonen tunelu vysokorychlostn trati). Strategick studie z roku 2010 tento problm eila novm tykolejnm mostem v mst stvajcho elezninho mostu. Prvn nvrh konceptu ken potal takt s tykolejnm mostem, kter se ovem kvli nslednmu napojen na stvajc trat rozvtvoval nad ekou do dvou most. Vsledn koncept kolejit, jak je zobrazen na schmatu vpravo, pot s zachovnm starho mostu. Z nsledujcch dvod: eliminace rozdvojen nad ekou, zachovn industriln typologie msta. Vsledn een Vzhledem k sloitosti situace jsou jednotliv seky eench trat pojmenovny podle smr navazujcch trat. Koleje Praha - Lovosice - DnPodmnky: 1. Vzhledem rozhodnut o zachovn starho mostu je nutno koleje vst, tak aby byly zachovny i jeho stvajc pile.2. Nutnost, co nejmenho rozen kolejit smrem k ece nad silnic viz. een komunikac. een / Kolejit se roziuje po prjezdu pod starm mostem, ob podmnky tak jsou dodreny.

Koleje Dn - Most (propojen)een / Je provedena redukce na jednu kolej a umonn tak rovov pechod trati.

Koleje Litomice - Stekov - Most (star most)een/ Kolejit je zachovno beze zmny.

Koleje Most - Lovosice - Praha (propojen)een/ Kolejit je zachovno beze zmny.

Koleje VRT Praha - Dranyeen/ Ped njezdem na mosty ve smru z Prahy je navreno propojen s trasou z Litomic. Pot se tra oddluje od stvajc trasy kolej a pekrauje eku dvojkolejnm mostem nemnnho pro lu. Za tmto mostem je navzno rozen trati pro nstupit ndra. Tra i nstupit pokrauj v oblouku o polomru 200 m a navazuj na een strategick studie z roku 2010. Pozice kolejit je pesn stanovena okrajovmi podmnkami: Zachovn budovy star myky a pod-jezdem trati, kter kles z elezninho mostu. Tra kles na rove ternu po pekroen vleky Spolchemie, shodn s nvrhem strategick studie.

C.2 Koncept /een

KONCEPT

Koncept budovy ndra Komplikovan situace v een lokalit vyaduje jednoduch a jasn architektonick een ndra. Avak v jet sloitj pozici se z tohoto pohle-du nachz nov most pes eku Labe. Je tedy logick uvaovat o komplexnm een, kter poskytne ucelen rz cel situaci. Bhem procesu navrhovn bylo aplikovno nkolik princip. dn z nich vak nedokzal vytvoit dostaten silnou paralelu stvajcmu elezninmu mostu. A een pomoc oblouk, kter se jm neinspiruj, ale raz si vlastn pmou cestu, v tomto sousedstv obstly. Pout pak princip oblouku i pro ndra bylo skoro samozejmou cestou. I to si toti mus najt vlastn cestu skrz trojhelnk ostatnch trat, silninch komunikac a eku Blinu.

Jednotn konstrukn prvek oblouku tvo paralelu k stvajcmu elezninmu mostu

a propisuje se do een ndra.

Dva mosty.


8

7

6

5

4

3

1

9

2

1TUBWJU

1TUBWO

Mal Hradebn

U Trati

JLPWB

1SBTL

Blina

(

B

S

F

0

$

'

0

3

6

.

ezopohled sever

ez A'

ez B'

ezopohled jih

ezo

pohle

d vch

od

ezo

pohle

d vch

od

Labe

ezo

pohle

d hlav

n p

stup

- Mro

v n

m.

ezo

pohle

d zp

ad

ez A

1s01

- 5,600

- 6,200

- 5,400

- 5,900

ez C

'

ez C

ezop

ohled

hlav

n p

stup

- Mro

v n

m.

ez D

ez D

'

ezopohled sever

ez B

ezo

pohle

d zp

ad

ezopohled jih

- 5,500

Legenda

rove podlahy 0,000 = 145,7 m n. m. nejni rove stavby -5,600nejvy rove stavby 16,800celkov vka stavby 22,4vkov kty v metrech

Vkaz vmr 1.PP1s01 autobusov ndra 960 m (poet nstupi 9)

odstavn parkovit 66 (3 invalid)m

200 1 5 152 10

C.3 Pdorysy 1.PP


100

101

122

123

124

125

126

127

128

129

130

131

132

ez A'

ezopohled sever

ezo

pohle

d vch

od

133

134

135

134

102

103

104

105

106107

108

109

111

112

113114

115

116

117

118

119

120

110

121

0,000

136

- 0,650

- 0,650

- 0,900

ezo

pohle

d hlav

n p

stup

- Mro

v n

m.

ez B'

ezo

pohle

d vch

od

ezopohled jih

ezo

pohle

d zp

ad

ez B

ez A

ezo

pohle

d zp

ad

ezopohled sever

ez D

'e

z C

ez D

ezo

pohle

d hlav

n p

stup

- Mro

v n

m.

ezopohled jih

ez C

'

1TUBWO

1TUBWJU

JLPWB

Obchody a sluby 116 obchod (obchod. pl. 27m) 36m117 obchod (obchod. pl. 27m) 36 m118 obchod (obchod. pl. 80m) 102 m119 obchod (obchod. pl. 37m) 64 m120 dtsk koutek (herna 81 m) 115 m121 technick mstnost 50m122 studovna 62 m123 WC eny 51 m124 WC mui 51 m125 obchod (obchod. pl. 23m) 36 m126 obchod (obchod. pl. 12m) 28 m127 obchod (obchod. pl. 12m) 28m128 obchod (obchod. pl. 12m) 28 m129 obchod (obchod. pl. 23m) 36 m130 restaurace 96 m131 kuchyn se zzemm 46 m132 sklad 15 m133 technick mstnost 80 m134 zsobovn/odpady 30m135 venkovn terasa 142mCELKEM VNITN PROSTORY 4240 mz toho veejn pstupn 3278 m

ka, dlka, dlka zasteen136 NSTUPIT I, II 8,8m, 400m, 160m137 NSTUPIT III, IV 8,8m, 400m, 160m

Legenda


Vkaz vmr 1.NP(nstupit vlak I-IV, hala ndra)100 terasa 2190 m101 hala 2640 m hlavn koridory ka 6mZzem ndra102 prodej jzdenek 108 m103 schova zavazadel 86 m 104 zasedac mstnost 41 m105 kancel (8 osob) 65 m106 kancel (1 osoba) 30 m107 kancel (3 osoby) 24 m108 kancel (4 osoby) 33 m (celkem 16 osob)109 chodba 65 m110 chodba 33 m111 sklad 14 m 112 kuchyka 17 m113 WC mui 16 m114 WC eny 21 m115 technick mstnost 57 m

m0 1 5 10 152

C.3 Pdorys 1.NP


Blina

1TUBWO

1SBTL

1TUBWJU

U Trati

Mal Hradebn

JLPWB

201

202

Blina

Labe

ezo

pohle

d vch

od

ezopohled jih

ez B'

ez A'

ezopohled sever

ezo

pohle

d vch

od

ezo

pohle

d zp

ad

ez A

ez C

'

ez D

'

ezopohled sever

ez B

ezopohled jih

ezo

pohle

d zp

ad

ezo

pohle

d hlav

n p

stup

- Mro

v n

m.

ez D

ez C

ezo

pohle

d hlav

n p

stup

- Mro

v n

m.

Legenda


Vkaz vmr 2.NP ka, dlka, dlka zasteen201 NSTUPIT V, VI 8,8m, 400m, 200m202 NSTUPIT VII, VIII 8,8m, 400m, 200m

m200 1 5 152 10

stecha

C.3 Pdorys 2.NP, stecha

18Ndra vysokorychlostn eleznice st nad Labem | Diplomov prce | FUA TUL | ZS 2014/2015 | autor: Bc. Lenka Pechanov | vedouc prce: Ing. arch. Jan Hendrych

m200 1 5 10 152

m200 1 5 10 152

-5.100

-0.410

+6.550

-9.100

-5.600-0.800

0.000+4.800

+7.100

+16.950

+11.500

-3.300

+4.700

-9.100

-0.800

+7.400

+5.100

+6.550

-6.200

-0.900

+7.100

+16.800

JLPWB

1SBTL

Blina

(BSF0$'PSVN U tra

ti Blina BUS

JLPWB

EZ HLAVN PSTUPOVOU P TRASOU: MROV NMST - BLINSK - HLAVN NDRA ST NAD LABEM

PODLN EZ VYSOKORYCHLOSTN TRA

EZ B'EZ B

-2.000

+5.100

+4.700

-1.350-1.300

+1.700

-5.200

-9.100

PRAHA - DRESDEN

P

R

A

H

A

-

D

R

E

S

D

E

N

L

I

T

O

M

I

C

E

-

M

O

S

T

D

N

-

M

O

S

T

M

r

o

v

n

m

s

t

L

O

V

O

S

I

C

E

-

M

O

S

T

L

O

V

O

S

I

C

E

-

D

N

-5.310

0.000+4.800

+7.100

+16.780

C.4 ezy | C.5 ezopohledy


m200 1 5 10 152

m200 1 5 10 152

m200 1 5 10 152

9

Blina

JLPWB

1SBTL

1TUBWO

1TUBWO

Blina

Blina

-9.100

-0.800

EZOPOHLED SEVER

EZ A-A'

A A'

EZOPOHLED JIH

PRAHA - DRESDEN

-9.100

-5.300

0.000

+7.100

+16.830

-0.650

+5.300

-5.100

+4.100

+7.100

-0.900

+5.100

+7.100

-9.100

-5.300

+1.100

+7.100

+16.950

-1.300

+7.100

+11.500

-5.100

-5.400

0.000

+7.100

+16.950

0.000-1.980

-5.300

-0.900

-5.300

-5.300

PRAHA - DRESDEN

L

O

V

O

S

I

C

E

-

D

N

L

O

V

O

S

I

C

E

-

D

N

D

N

-

L

O

V

O

S

I

C

E

DRESDEN - PRAHA

C.4 ezy | C.5 ezopohledy


m200 1 5 10 152

m200 1 5 10 152

m200 1 10 152

m200 1 5 10 152

5

BUSBUS

1TUBWJU

Mal Hradebn

JLPWB

U Trati Blina JLPWB

1TUBWJU

Blina JLPWB

1SBTL

1TUBWJU

Blina

JLPWB

1TUBWO

EZOPOHLED ZPAD

EZOPOHLED VCHOD EZ D-D'

EZ C-C'

0.000

+7.100

P

R

A

H

A

-

D

R

E

S

D

E

N

P

R

A

H

A

-

D

R

E

S

D

E

N

P

R

A

H

A

-

D

R

E

S

D

E

N

L

I

T

O

M

I

C

E

-

M

O

S

T

+16.500

+1.100

-1.300-1.300

+4.700

-5.300

+6.550

+16.950

0.000

+4.700 +4.300

-5.900

+16.500

+6.550

-5.300

0.000

-5.100

+4.300

+4.300

-5.300

+0.000

+5.400

+16.950

-6.000

+7.100

+16.500

0.000

+4.700

-5.150

-9.100

-9.100 -6.400-9.100

L

O

V

O

S

I

C

E

-

M

O

S

T

DN- LOVOSICE

DN- LOVOSICEDN- LOVOSICE

LOVOSICE - DN

DRESDEN - PRAHA

D

R

E

S

D

E

N

-

P

R

A

H

A

L

I

T

O

M

I

C

E

-

M

O

S

T

M

O

S

T

-

L

I

T

O

M

I

C

E

Nvrh | C.4 ezy | C.5 ezopohledy


original foto : Emlie Mrazkov - fotoklub f99

Ndra vysokorychlostn eleznice st nad Labem | Diplomov prce | FUA TUL | ZS 2014/2015 | autor: Bc. Lenka Pechanov | vedouc prce: Ing. arch. Jan Hendrych 28C.8 Architektonick detail

28

7

9

11

ez A'

ez B

'

ez A

ez B

2,50 210,5m

ARCHITEKTONICK DETAIL

Hlavn pstupov rampa Hlavn pstupov rampa je jeden z nejdleitjch veejnch prostor v rmci nvrhu ndra. Detailn vzhled jeho een je tedy nezbytn pro celkov dokreslen pedstavy ndra.

Koncepn a materilov een Cel rampa je eena jako pstupov plocha k ndra s vhradnm pouitm pro p a cyklisty. Je uvaovna jako pstupov ulice ndra a proto je i jej e od mtka ulice odvozena. V prvn sti pstupovho prostoru u obchodnho domu Frum je zkladnm prvkem upednostnn chodce oproti automobilm projdjcm ulic Mal Hradebn. Povrch pechodu pro chodce je tak tvoen shodnmi materily jako navrhovan pstupov rampa. Dochz zde pouze ke zmn skladby prvk. Vkov je pechod vyrovnn s rovn chodnk. Pechzejc osoby tak nepekonvaj dn fyzick bariry a pokrauj v pm cest na ndra. Avak zrove jsou zmnou skladby upozornni na nutnost zven pozornosti. Dal st pstupovho prostoru je pechod pes spojovac tra, kter je plnovna v tlumenm reimu, je proto mon pes n pechod pro chodce vytvoit(13). Chodec je zde informovn svtelnou signalizac o monosti plynule pokraovat, i vykat prjezdu vlaku. Souasn je znovu upozornn zmnou skladby povrchu na nutnost zven pozornosti. Po pekonn trati povrch rampy zan mrn stoupat k budov ndra, objevuj se zde prvky mstskho mobilie a ti stromy. Tyto prvky informuj chodce o tom, e ji pekonal vechny bariry v cest na ndra a e se ocitl ve svm vlastnm chrnnm prostoru.

Veejn pedprostor ndra

Koncepn a materilov een V rovni 1.PP se nachz pedprostor ndra, kter je koncipovn jako komunikan a odpoinkov zna, piem jsou tyto zny odlieny zmnou povrchu. Komunikan zna a odstavn zna pro jzdn kola jsou eeny velkoformtovou betonovou dlabou. Zatmco odpoinkov zna je tvoena mkkm travnatm povrchem a betonovmi zdkami. Tyto zdky jsou vkov pizpsobeny pro sezen. Mezi jmenovanmi znami nedochz ke striktnmu oddlen. Naopak dochz k jejich promsen, jak z pohledu funknho, tak z pohledu povrchovho. Hranice tchto prostor je tvoena stdnm pruh trvy s pruhy dlaby. Mstsk mobili je umstn na tto hranici ve stnu strom ped ndram. Speciln dladice s bodem uprosted sv plochy vyznauj trasy cyklostezky skrz tento prostor. Celkov koncepce tohoto prostoru je koncipovna jako voln pehledn prostranstv. Dky sklonnm odpoinkovm rampm dochz k odhalen blzkosti vodnho prvku eky Bliny. Navren zdky funguj jako hledit, kter se ot k elezninmu viaduktu na druh stran eky nebo k promtacmu pltnu.

ez A - A

ez B - B m0 1 5 10 152

m0 1 5 10 152

m0 1 5 10 152

2,50 210,5m

Veejn pedprostor ndra

Pedprostor ndraHlavn pstupov rampa

Hlavn pstupov rampa-povrch


Technick zprva

Konstrukn een - ndra

svisl nosn konstrukce Zkladn svislou nosnou konstrukc budovy ndra tvo systm osmi elezobetonovch oblouk, na kterch jsou zaveny vodorovn konstrukce, tra s nstupiti a objekt ndra.

zkladov konstrukce Vzhledem k vodorovnm silm, kter vyvozuje konstrukce oblouku do podkladu, je potno s mohutnmi zkladovmi patkami schopnmi penst svisl i vodorovn sly.

vodorovn nosn konstrukce Vodorovn konstrukce jsou pro dosaen ni vky konstrukce vzhledem k jejmu rozpt tvoeny ocelovm rotem, kter je zaven pomoc thel na nosn konstrukci oblouk.

schodit a rampy Vnitn schodit jsou tvoena jako deskov, open o spodn a horn vodorovn konstrukce, shodn jsou eeny eskaltory pro vstup na nstupit a pestupy. Venkovn rampy jsou uloeny na nsypech zpevnnch oprnmi zdmi, kter pevyuj rampu a tvo tak souasn bezpenostn prvek zbradl. sten konstrukce Nosnou konstrukc pro stechy jsou svisl nosn konstrukce oblouk, na kter jsou uloeny ocelov I pro ly. Na tyto pro ly je uloena sklenn konstrukce stechy. Stechy nstupi jsou opltn ocelov roty uloen na ocelovch sloupcch.

nenosn konstrukce Nenosn konstrukce uvnit budovy ndra jsou eeny sten jako sklenn, sten zdn a sdrokartonov.

Konstrukn een - pstupov lvka Nosnou konstrukc lvky jsou plnostnn elezobetonov nosnky po bocch lvky, kter souasn tvo zbradl lvky.

Konstrukn een - most Nosnou konstrukc mostu je est elezobetonovch pedpjatch oblouk, kter jsou propojeny pomoc elezobetonov desky po kter prochz kolejit. Mostovka m v podlnm ezu promnnou vku a v mstech mezi oblouky je nesena plnostnmi nosnky.

Materilov een

Povrchy exterir

Budova Povrchy v exteriru ndra jsou eeny z pohledovho betonu, kter m ve svm povrchu rastr pro zen msta trhlin. Zvsn konstrukce a konstrukce sloup na nstupitch je eena v blm ntru, stejn ntr je pouit i na desky zakrvajc i pro ly sten konstrukce. Fasda domu je tvoena rmovm zasklenm.

Nstupit vlak Vlakov nstupit jsou eena z prefabrikovanch betonovch tvarovek, kter maj hladk povrch a na nezbytn orientan a bezpenostn prvky pro nevidom.

Nstupit autobus Nstupit autobusu je eeno jako betonov dlaba, kter se pepisuje z pedprostoru ndra.

Pedprostor ndra Pedprostor ndra je tvoen skladbou betonov dlaby dvou rozmr, oprnch betonovch zdek a travnatho spdovanho povrchu odpoinkovch ramp.

Parkovit Povrch parkovit m v sti komunikac cemento-betonov povrch a betonovou dlabu v sti parkovacch stn.

Povrchy komunikac Povrchy komunikac jsou eeny v podob cemento-betonovho povrchu.

Povrchy interir

Podlaha interiru ve veejnch prostorech zachovv rz podlahy v exteriru budovy. Cel veejn plocha v rovni 1.NP je tak sjednocena do jednoho materilovho een. Strop je een velkoformtovm podhledem.

Prvodn zprva

Budova ndra Ve chvli kdy dojde ke spojen princip, kter byly uvedeny v bodech konceptu, budova ndra zskv svj tvar, nem vak dnou npl. Pro celkovou velikost ndra byla provedena analza ndra podobnho vznamu v esk republice. V situaci trojhelnku vychz jeho velikost z de nice kolejit, monost pestupu mezi jednotlivmi smry vlak, a pozice pstupov rampy z centra msta.

Oblouky Prvky oblouk, sloucch jako nosn konstrukce objektu, jsou souasn vyuity jako prvek orientan, a ochrann (zasteen objektu).

Pstupy

P Do ndra je mono vstoupit z mnoha smr. Na nvrh pch pstup byl vzhledem k pozici ndra v runm dopravnm uzlu kladen velk draz. Hlavn pstup je tvoen rampou navazujc na ulici Blinsk. Tato rampa je jednm s eench architektonickch detail. Ze spodn rovn autobusovho ndra lze vstoupit scho-ditm i po venkovn ramp. Vedlej pstup je mon tak z jin fasdou objektu. Je tedy mon ndra vyut pouze k prchodu pes tento run dopravn uzel. U tto jin fasdy je tak zzena rampa pro pstup od p lvky pes eku Labe. Z ulice ikova je mon se do ndra dostat nkolika zpsoby, zle na jedinci, kter zpsob zvol. Od eky Labe jsou dva mon zpsoby prchodu k ndra, jeden prchod vede podl behu eky Bliny (v tomto prchodu jsou zzeny schodit pro monost pmho pstupu na nstupit I-IV.) nebo druhm prchodem navazujcm na rampu podl jin fasdy objektu.

Cyklist V okol ndra jsou zzeny cyklostezky a soust nvrhu jsou odstavn plochy pro kola.

Automobil Cestujc mohou vyut odstavnho parkovit zzenho mezi tlesem spodnho kolejit a ulic Prask, z tto ulice je souasn zzen sjezd do tohoto prostoru. Pro parkovn vozidel, je mon vyut i parkovit obchodnho domu Frum, kter kapacitou parkovacch ploch nkolikrt pekrauje jejich vyuit

Npl Rozmez npln ndra je velmi irok. Zkladnmi innostmi, kter se v budov odehrvaj jsou p-jezd a odjezd jednotlivch vlak a autobus, ekac a odbavovac hala, prodej jzdenek, schovna zavazadel, tech-nick a provozn zzem, odpoinkov zny, obchody a oberstven, restaurace, kavrna, studovna, dtsk koutek a hygienick zzem.

Pdorysn een

1. PP V rovni 1.PP se nachz tunel komunikace II/613, nstupit autobus 1-9, veejn pedprostor. rove je propojena do hlavnho prostoru ndra pomoc dvou schodi, venkovn rampy a vtahu. 1.NP V rovni 1.NP se nachz veker provozn zzem ndra, obchody a sluby. Propojen na nstupit VRT prochz stedem budovy a je tvoeno vtahy schoditi a eskaltory. Okolo tchto komunikanch prvk se rozprostr odbavovac hala ndra. K pestupu mezi vlaky je vyuit prostor ken koleji, v tomto mst je nutno pekonat jednu vkovou rove nahoru a poslze dol pro pstup na nstupit I-IV. Tento pestup je obslouen eskaltory a vtahy. Pokud cestujc pichz z veejnho pedprostoru i od eky Labe, me vyut pmho vstupu na nstupit.

2.NP V rovni 2.NP jsou umstny nstupit vysokorychlostn trati a pestup na spodn nstupit.

Alternativn pstupy na nstupit Vzhledem k dlce nstupi je ndra opateno severnm a zpadnm pstupem na nstupit. Severn vstup je een z prchodu stvajcho hlavnho ndra st nad Labem, budova si tak zachovv nvaz-nost na ndra a nen zcela odznuta. Zpadn vstup kles rampou z nstupit do objektu star myky, kde je pedpokldno umstn modelu ndra a propojen s rozvojovou oblast na zpad od centra msta.

Oteven objektu nkupnho centra smrem k ndra V souasn situaci je objekt obchodnho centra Frum smrem k trojhelnku trat zcela uzaven. Akoli se jedn o objekt pomrn nov, asov horizont pro kter je tento projekt navrhovn, umouje vahu o spoluprci majitele objektu s mstem. S ohledem na fakt, e takovto prostory jsou navrhovny na krtk asov obdob je celkem pravdpodobn, e v prbhu let probhne celkov rekonstrukce tohoto objektu. Pi tto rekon-strukci by se vzhledem k skeletovmu systmu budovy mohlo uvaovat o jejm oteven smrem k budoucmu ndra.

TZB vodovod a kanalizace Budova ndra je pipojena na stvajc vodovodn a kanalizan d msta st nad Labem, jen se nachz v een lokalit.

odvod deov vody Dleitm detailem pro celkov een domu, je odvod deov vody. Ze spdovanch stech je deov voda odvedena pomoc svislch trubek s osovou vzdlenost 10 m. Tyto dopluj rast podl fasdy domu. Konstrukn systm tak s odvodovacm tvo jeden estetick celek, kde jednotliv prvky maj osovou vzdlenost 5 m. Pmo z nosn konstrukce oblouk je pak voda lapna do sbrnch jmek, odkud odtk dal kanalizac.

vytpn Soust aktulnho zemnho plnu je doplnit s centrlnho rozvodu tepla o propojen, kter vede pmo pes eenou lokalitu. V nvrhu je tak uvaovno s napojenm ndra na tento centrln rozvod tepla. Uvnit budovy je pak teplo distribuovno pomoc teplovzdunho vytpn. vzduchotechnika Soust objektu ndra jsou technick mstnosti, ve kterch se nachz jednotky vzduchotechniky. Tyto jednotky jsou rozdleny podle jednotlivch provoz.

porn een Budova je jednm pornm sekem bez nutnosti zizovat porn schodit. Vtahy budou tak vechny eeny jako evakuan.

Bilance ploch

nov povrchy 12 500 m2 podlan plocha budovy 4 240 m2

D.1 Prvodn zprva | D.2 Technick zprva

PRVODN A TECHNICK ZPRVA

Ndra vysokorychlostn eleznice st nad Labem | Diplomov prce | FUA TUL | ZS 2014/2015 | autor: Bc. Lenka Pechanov | vedouc prce: Ing. arch. Jan Hendrych 30E.1 Zvr

Navren budova ndra potvrdila, e jeho stavba v mst trojhelnku je realizovateln, lze tedy zodpovdt i otzku, kde m bt umstno ndra. Na zklad argument tto prce m bt ndra vysokorychlostn eleznice st nad Labem umstno v trojhelnku trat.

Ndra vysokorychlostn eleznice st nad Labem | Diplomov prce | FUA TUL | ZS 2014/2015 | autor: Bc. Lenka Pechanov | vedouc prce: Ing. arch. Jan Hendrych 31F.1 Seznam zdroj

ZDROJE PODKOVN

(1) KALK, Ji. Vysokorychlostn napojen st nad Labem a rychlostn spojen Praha - Most - Karlovy Vary - Cheb [textov zprva], souprava 1. Chrst : Projektov stedisko, 6/2010, s. 36

(2) Modern eleznice 2/2014: I vhybka m sv srdce kiovatky na kolejch. Praha: Sprva eleznin dopravn cesty, sttn organizace, nor 2014 s. 24

(3) Modern eleznice 4/2014: Nov ance pro loklky zan prodej trat. Praha: Sprva eleznin dopravn cesty, sttn organizace, nor 2014 s. 32

(4) Modern eleznice 2/2014: I vhybka m sv srdce kiovatky na kolejch. Praha: Sprva eleznin dopravn cesty, sttn organizace, nor 2014 s. 24

(5) BINKO Marek, loha SDC v pprav Rychlch spojen [online]. Sprva eleznin a dopravn cesty, 2014. s. 3-11. dostupn z: http://www.vysokorychlostni-zeleznice.cz/vysokorychlostni-dokumenty-ke-stazeni/

(6) ULC, Jan. TS VRT Praha - Litomice, 4/2014 [obrzek], V: Aktuln prbh ppravy Rychlch spojen na SDC. Sbornk konference Czech Raildays 2014[online], 4/2014, s. 5. dostupn z: http://www.railvolution.net/czechraildays/2014/buletin_szdc.pdf

(7) KALK, Ji. Pehledn situace vslednch variant, 6/2010 [vkres], V: Vysokorychlostn napojen st nad Labem a rychlostn spojen Praha - Most - Karlovy Vary - Cheb. souprava 1. Chrst : Projektov stedisko, 2010, B 1.2.

(8) KALK, Ji. Vysokorychlostn napojen st nad Labem a rychlostn spojen Praha - Most - Karlovy Vary - Cheb [textov zprva], souprava 1. Chrst : Projektov stedisko, 6/2010, s. 39

(9) KALK, Ji. Vysokorychlostn napojen st nad Labem a rychlostn spojen Praha - Most - Karlovy Vary - Cheb [textov zprva], souprava 1. Chrst : Projektov stedisko, 6/2010

(10) KALK, Ji, e-mailov komunikace 6/11/2014

(11) Zlat ez 6.- tmatick slo: Urbanistick soute v st nad Labem. Praha: Zlat ez, listopad, 1993

(12) [online] http://www.dpmul.cz/index.php?art=84

(13) KALK, Ji, e-mailov komunikace 6/11/2014

tabulka 1 - KALK, Ji. Vysokorychlostn napojen st nad Labem a rychlostn spojen Praha - Most - Karlovy Vary - Cheb [textov zprva]. souprava 1. Chrst : Projektov stedisko, 6/2010, s. 36

tabulka 2 - vlastn tvorba

tabulka 3 - vlastn tvorba

tabulka 4 - [online] (http://scitani2010.rsd.cz/pages/map/default.aspx)

graf 1 - BINKO Marek, Pprava vysokorychlostnch trat v podmnkch R [online]. Sprva eleznin a dopravn cesty. Brno 9/2013. s. 6. dostupn z: http://www.vysokorychlostni-zeleznice.cz/vysokorychlostni-dokumenty-ke-stazeni/

Podkladov dokumenty

1 - KALK, Ji. Vysokorychlostn napojen st nad Labem a rychlostn spojen Praha - Most - Karlovy Vary - Cheb. souprava 1. Chrst : Projektov stedisko, 6/2010

2 - Kolektiv autor, zemn pln msta st nad Labem, prosinec 2011

Rda bych podkovala vedoucmu sv prce Ing. arch. Janu Hendrychovi, za trplivost a jasn veden. Ing. Jimu Kalkovi za to, e ho mj npad zaujal a tak za nvrh kolejit. Dopravnm inenrm z Institutu plnovn a rozvoje Prahy, za konzultaci silninho een. Oponentovi prce Ing. arch. Vladimru Charvtovi, za prvotn impuls pi zadn prce, a za vcn dotazy pi konzultaci projektu. Katein Fryzelkov, za ptelsk povzbuzovn a podporu bhem celho semestru. Studiu Mimosa, za poskytnut azylu v pracovnm prosted. Vem ptelm, kte ji pi prvnm pohledu, registrovali zda se mi prce momentln da i nikoliv. A rodin, kter mi poskytla zsadn materiln a psychickou podporu.

Date post:	16-Sep-2015
Category:	Documents
Upload:	janvaca
View:	325 times
Download:	3 times

Lenka Pechanova: Nádraží vysokorychlostní železnice Ústí nad Labem

Documents