letecká nehoda vrtulníka A 600 TALON

7/23/2019 leteck nehoda vrtulnka A 600 TALON

1/30

STAV PRO ODBORN ZJIOVNPIN LETECKCH NEHOD

Beranovch 130199 01 PRAHA 99

CZ - 15 - 031

ZVREN ZPRVA

o odbornm zjiovn pin leteck nehody

vrtulnku A 600 TALON, poznvac znakyN111ZP,

u obce Bohuovice nad Oh,12. nora 2015

Prahalistopad 2015

Toto eten bylo provdno v souladu s nazenm Evropskho parlamentu a Rady (EU) . 996/2010, zkonem . 49/1997 Sb.,o civilnm letectv a Plohou . 13 k mluv o mezinrodnm civilnm letectv. Jedinm elem je prevence budoucch nehoda incident bez urovn viny i odpovdnosti. Zvren zprva, zjitn a zvry v n uveden, tkajc se leteckch nehoda incident, eventuln systmovch nedostatk ohroujcch provozn bezpenost, maj pouze informativn charakter a nemohou btpouity jinak ne jako doporuen pro realizaci opaten, kter by zabrnila vzniku dalch leteckch nehod a incident s obdobnmipinami. Zhotovitel Zvren zprvy vslovn prohlauje, eZvren zprva neme bt pouita pro stanoven viny iodpovdnosti v souvislosti s urenm pin leteck nehody i incidentu a neme bt pouita ani pro uplatnn nrok vppadvzniku pojistn udlosti.


2/30

2

Vysvtlen pouitch zkratek

ACC Oblastn stedisko zen nebo oblastn sluba zenAGL Nad rovn zemAIP Leteck informan pruka

ALT Nadmosk vkaAMSL Nad stedn hladinou moea.s. Akciov spolenostARC Osvden kontroly letov zpsobilostiATC zen letovho provozuHM esk hydrometeorologick stavR esk republikaE VchodELEV Vka nad moem (odvozena z WGS84 souadnicovho systmu)FAA Federln leteck adft Stopa

h HodinahPa Hectopascal (jednotka atmosfrickho tlaku)HZS Hasisk zchrann sborkg Kilogram (jednotka hmotnosti)km Kilometrl LitrL LevLZS Leteck zchrann slubaLKRO Veejn vnitrosttn letit RoudniceLKLMER Neveejn plocha SLZ Litomicek Kosk slakt Uzelm Metrmin Minutamph Mle za hodinuMHz MegahertzNIL dnNIGHT Kvalifikace pro lety v nociOVC ZataenoPOZ Pezkouen odborn zpsobilostiPPL(A) Prkaz zpsobilostipilota letoun

PPL (H) Prkaz soukromho pilota vrtulnkR PravRWY DrhaRZS Rychl zchrann slubaQNH Atmosfrick tlak redukovan na stedn hladinu moe podle podmnek standardn

atmosfry, pouvan pro nastaven tlakov stupnice vkomru k zobrazen nadmoskvky

s SekundaS JihSC StratokumulusSEP Jednomotorov pstov (kvalifikace)SLZ Sportovn ltajc zazenSSL Omezen zdravotn zpsobilostiSYNOP Zprva o pzemnch meteorologickch pozorovnch zpozemn staniceULLa Ultralehk letoun aerodynamicky zen


3/30

3

USA Spojen stty americkUTC Svtov koordinovan asZPLN stav pro odborn zjiovn pin leteckch nehodVBM Vchoz bod menVFR Pravidla pro let za viditelnosti

VMC Meteorologick podmnky pro let za viditelnostiVNE Maximln nepekroiteln rychlostletuVRB PromnlivVSL Vojensk stav soudnho lkastv


4/30

4

A) vod

Majitel: Soukrom osobaVrobce a model letadla: RotorWay International, stavebnice A 600 TALONPoznvac znaka: N111ZPMsto: Pole na okraji obce Bohuovice nad OhDatum a as: 12. nora 2015, 09:12 h (vechny asy jsou UTC)

B) Informan pehled

Dne 12. nora 2015ZPLN obdrel oznmen o leteck nehodvrtulnku A 600TALON. Pilot zamlel uskutenitkontroln traov let VFR z LKRO do LKRO. Svdciprletu nadjihovchodnm okrajem obce Bohuslavice nad Ohzaznamenali neobvyklzvuk vrtulnku apotom rnu, po kter nsledoval pd vrtulnku kzemi. Vrtulnk se ztilna pole na okraji obce. Nrazem do zem a nslednm porem byl zcela znien. Pilotvrtulnku utrpl zrann nesluiteln se ivotem.Ke zrann dalch osob nedolo.

Leteckou nehodu svdci ohlsili na linku tsovho voln. Namsto letecknehody se tho dne dostavila komise ZPLN a zahjila odborn zjiovn pin.

Pinu udlosti zjiovala komise ZPLN ve sloen:Pedsedakomise: Ing. Josef BEJDKlenkomise: Ing. Lubomr STHAVKA

plk. MUDr. Milo SOKOLPhD., VSLPraha

Zvrenouzprvu vydal:

STAV PRO ODBORN ZJIOVN PIN LETECKCH NEHODBeranovch 130

199 01 PRAHA 99

dne 30. listopadu 2015

C) Hlavn st zprvyobsahuje:1) Faktick informace2) Rozbory3) Zvry4) Bezpenostn doporuen5) Plohy


5/30

5

1 Faktick informace1.1 Prbh letu

Svdkov na letiti vzletu a osoby, kter pozorovalyvrtulnk krtce ped kritickoufz letu, uvedlio prbhu letu nsledujc informace.

1.1.1 Okolnosti, kter v den leteck nehody pedchzely kritickmu letu

Dne 12. nora 2015 vcca 07:30 pilot pijel na LKROa odebral se do hangru, kdevrtulnk parkoval. Nejdve krtce pohovoil smechaniky a sjejich pomoc pot vytlailvrtulnk ped hangr. V cca 08:15 provedl spoutn motoru a nsledn odletl na prvnkontroln let vuveden den. Pi nvratu zpt na LKRO vytvoilu obce Libochovice, povzjemnm dohovoru s pilotem, skupinu s letounem Cessna a spolen pistli na letitiv Roudnici. Po pistn spolu hovoili asi 15 minut a rozlouili se s tm, e s vrtulnkembude jet asi hodinu ltat.

1.1.2 Kritick letVrtulnk odstartoval kdruhmu kontrolnmu letu vcca 08:50 a symbol polohy SSR

se na zznamu pehledovho zobrazen ACCobjevil v 09:01:02 v prostoru obce Polepy.Z tto polohy vrtulnk pokraoval zpadnm smrem podl eky Labe.V ase09:04:20 se symbol polohy SSR ztratil ze zznamua znovu se na nm objevilv ase 09:08:45. Po tuto dobu, tj. cca 4,5 min, vrtulnk provdl nezjitnou letovouinnostnad plochou SLZ LKLMER. Pot pokraoval podl Labe a kjihovchodnmuokraji Litomic.Zde pilot navzalspojen sFIC Praha (ACC PRAHA INFORMATION)pro kontrolu spojen a odpovdae sekundrnho radaru. Vtomto prostoru provedlzatku doleva a pokraoval v letu na jih. Tento posledn sek letu trval cca 1,5 min.Vrtulnk letl ustlenou traovou rychlost 70 kt na vce 1200 ft ALT. Posledn zznamsymbolu polohy SSR byl v ase 09:11:27 na severovchodnm okrajiBohuovic nad Oh.

Pi prletu nad obcBohuovice nad Ohnastala situace, kter zpsobila kontaktlistvyrovnvacho rotorus ocasnm nosnkem. Jeden list se od vyrovnvacho rotoruoddlil. Nsledovalkontakt listu nosnho rotoru s ocasnm nosnkem. Ten zpsobilnejenzvukov efekt, o kterm hovo nkte svdci, ale rovn peseknutocasnho nosnkuv prostoru horizontlnho stabiliztoru a soustavy penosu krouticho momentu odmotoru. Koncov st ocasnho nosnku spokozenm vyrovnvacm rotorem seoddlila a spadla mrn vpravood trajektorie letu. Prakticky neovladateln vrtulnk padalpo zakiven trajektorii pod velkm hlem kzemi. Jak postupn ztrcel dopednourychlost, zaal se jeho trup naklnt a otet proti pvodnmu smru letu.

Z vrtulnku postupn odpadly jednotliv komponenty. Vrtulnk nejdve narazil hlavounosnho rotoru a listy nosnho rotoru do zem a pot se pevrtil na lev bok.

Po dopadu na zem dolo kjeho vzplanut.Trosky vrtulnku zasaen porembylyzcela znieny.

Pilot po pdu vrtulnku utrplzrann nesluiteln se ivotem.

1.1.3 Pozorovn svdk

Svdci vypovdli, e krtce ped leteckou nehodou zaslechli nebovidli vrtulnklett nad okrajem obce Bohuovicenad Oha popsali kritickou situaci, kter skonila

jeho pdem. Svdci se pitom nachzeli na rznch mstech vblzkm okol obcea v rznch vzdlenostech od pozdjho msta dopadu vrtulnku na zem.


6/30

6

Svdek, kter se od msta dopadu vrtulnku nalzal ve vzdlenosti cca 670 msevern, na most pes eku Ohi, si nejprve vimnul, e ze smru od Lovosicna Braanypilt vrtulnk, kter letl pod mraky, ale jeho vku nedokzal dost dobe odhadnout. Svdek pot peruil pozorovn vrtulnku a el zpt do sanitnho vozu. Cestou se vakjet otoil a najednou uvidl vrtulnk ve vce 20 - 30 m nad stromy

a uslyel rnu, kterbyla hlasitj ne zvukvrtulnku.Ve stejn okamik se od zadnstivrtulnku nco utrhlo a letlo to pry nkam bokem smrem vpravo. Byloto pomrnvelik a bl barvy. Hned na to se vrtulnk jako by stemhlav til dol kzemia ztratil se za stromy. Nsledoval vbuch a okamit na to jsem vidl kou. Svdekzakiel na svho kolegu a spolen vyjeli kmstu, kam vrtulnk spadnul. Pi pjezdu namsto leteck nehody byl vrtulnk vplamenech, kter se svdek pokusil uhasit runmhasicm pstrojem, ale bez vsledku.Kdy pichzel khocm troskm, vimnul si, e asi15 m od vrtulnku le ta utren st, kterou pozoroval jet za letu.

Druh svdekbyl v obci Braany na dvoe rodinnho domku, v mst vzdlenmcca 900 m jihozpadnod msta dopadu vrtulnku. Nejprve uslyel zvuk letcho vrtulnku

a ten mu pipadal zcela normln. Podle jeho odhadu vrtulnk peltal nkde zabohuovickm silem nad stromy. Vyel na ulici, aby se podval, jak vrtulnk let. Svdekdle uvedl: Kdyjsem se po nm podval, tak letl normln,poslze se mrn natoilna prav bok po smru letu, potom znj jakoby nco vypadlo a padalo dola hned na to z nj odpadl list vrtule. Podle m to byl list hlavn vrtule, t vrchn a pakvrtulnk padal dol. Dopad na zem jsem nevidl, protoe vrtulnk byl skryt za stromy. Zvukvrtulnku se bhem letu zmnil, a to cca 1 2 vteiny pedtm, ne znj nco odpadlojakoby ze zadn strany kabiny.

Tet svdek se od msta dopadu vrtulnku nalzal ve vzdlenosti cca 950 mjihozpadn.Vrtulnk nevidl, pouze ho slyel.Svdek uvedl, e slyel stlen do vfuk,bylo to, jako kdy jde motor letadla na volnobh. Zvuk motoru neslyel, jen to praskn.Potom nsledovalo vyten motoru do vysokch otek doprovzenzvukem, jako kdypo kladkostroji jede etz ve vysokch otkch. Toto vyten probhlo minimln tikrtza sebou. Jinou vznamnou rnu neslyel, slyel a nraz do zem.

tvrt svdekse od msta dopadu vrtulnku nalzal ve vzdlenosti cca250 m jin,na behu slepho ramene ekyOhea chytal ryby. Najednou za sebou uslyel divn zvuk,byl to takov kovov zvuk, takov mlcen jako kardan. Tento zvuk se il postupn,nebyla to nhl zmna. Svdek na zvuk okamit reagoval. Postavil sea po pr krocchvystoupil na nsep za sebou. Odtud uvidl, jak se nad stromy za polem po chvilce objevil

vrtulnk.Uvedl: Vidl jsem, jak vrtulnk pelt nad stromy, letl pomalu, byl nad nimia nijak neklesal. Vrtulnk vyletl pmo proti mn. Pak sezastavil a zaal se naklnt protimn pedn st. Kdy se vrtulnk naklonil asi60 pd kzemi, tak jsem uvidlzbleskv prostoru ped ocasn vrtul. Byl to erven zblesk a rna. Ihned pot bylo tichoa vrtulnk zaal padat dol.Zrove jsem vidl, jak zadn st ocasu socasn vrtulkouvyletla nkolik metr nahoru ve smru vlevo od vrtulnku. Hlavn rotor se toili ve chvli, kdy vrtulnk po zblesku padal dol. Pm nraz do zem jsem nevidl,protoe mi ve vhledu brnily stromy pede mnou.


7/30

7

1.2 Zrann osob

Zrann Posdka CestujcOstatn osoby(obyvatelstvo apod.)

Smrteln 1 0 0

Tk 0 0 0Lehk/bez zrann 0/0 0/0 0/0

1.3 Pokozen letadla

Vrtulnk byl zcela znien pi dopadu na zem a nslednm poru.

1.4 Ostatn kody

Nebyly nahleny.

1.5 Informace o osobch

1.5.1 Pilot

mu, vk47 let,

dritel platnho prkazu zpsobilosti soukromho pilota vrtulnk PPL (H),kter zskal dne 16. 9. 2013,

typov kvalifikace na vrtulnk A 600 Talon nebyla v prkazu zpsobilostizaznamenna,

typov kvalifikace R 22 platn do 31. bezna 2016, osvden zdravotn zpsobilosti 2. tdy platn do 21. bezna 2015,

s omezenm SSL,

platn veobecn prkaz radiotelefonisty leteck pohybliv sluby.

1.5.2 Letov praxe na vrtulncch

Pilot absolvoval praktick vcvik pilota vrtulnku v obdob od 19. ervence2010 do9. bezna 2011. Ve vcviku naltal celkem 40 h 18 min, z toho samostatn 11 h 54 min.Vcvik provdl na vrtulnku Robinson R 22. Zkouku dovednosti vykonal

s examintorem dne 18. bezna 2011. Na vrtulnku R 22 naltal celkem 221 h 08 min.Posledn POZ provedl na R 22 dne 10. nora 2015 shodnocenm splnil.

Praktick lety svrtulnkem A 600 Talon zahjil dne 11. srpna 2014 a do 11. nora2015 naltal dle daj uvedench vzpisnku let 12 h 40 min. V den leteck nehodyprovedl dva kontroln navigan lety vetn kritickho.

Nlet za: 24 h 90 dn Celkem

Tento typ vrtulnku: cca 1 h 05:20 13:40

Vechny typy

vrtulnk:- 06:20 235:48


8/30

8

1.5.3 Letov praxe na letounech

Pilot byl od roku 1995 dritelem platnho prkazu zpsobilosti soukromho pilotaletounu PPL (A) s platnmi kvalifikacemi SEP LAND, TOWING-S, NIGHT.

Letov vcvik zahjil na letounu Zln Z 142 v roce 1994. Jako pilot ltal na deseti

typech letoun, vetn tech proudovch. Na letounech naltal celkem 489 h 20 min, jakovelc pilot naltal 301 h 53min.

Roky Ltan typy Nlet hodin

1994 - 1999 Z-43, Z-142, Z-226, L-200,

L-29, L-39, MiG-21

325 h 40 min

2000 - 2004 Z-43, Z-142, Z-226, L-200, 74 h 47 min

2005 - 2009 Z-43, Z-142, Z-226, L-200,

Z-42, PA-28, C-172

58 h 55 min

2010 - 2015 PA-28, C-172 29 h 58 min

1.5.4 Dal kvalifikace pilota

Pilot byl od roku 1994 dritelemplatnho pilotnho prkazu pilota ULLas platnoukvalifikac pilot ultralehk letoun, instruktor, zen lety VFR.

V dosti podan k prodlouen platnosti pilotnho prkazu pilota ULL dne17. bezna 2014 uvedl, e od poslednho prodlouen platnosti naltal 27 h 53 mina celkem od vystaven prkazu pilota ULLa naltal 804 h 38 min.

Dne 11. ervence 2014 vydal FAA pilotn certifikt soukromho pilotas kvalifikacemi: Airplane Single Engine Land, Rotorcraft-helicopter.

1.6 Informace o letadle

1.6.1 Veobecn informace

VrtulnkA 600 Talon (dle jen vrtulnk) je letadlo s pohnnmi rotujcmi nosnmi

plochami, kter bylo vyrobeno amatrskou stavbou ze stavebnice od firmy RotorWay. Jenavreno pro 2 osoby, se sedadly vedle sebe, s maximln vzletovou hmotnost 680 kg.Dolet vrtulnku je 190 mil pi cestovn rychlosti 100 mph (VNE=120 mph).

Certifikt o letov zpsobilosti byl vydn FAA dne 26. ervence 2014, vrtulnkbylzaazen do kategorie EXPERIMENTAL a byla mu pidlena poznvac znaka N111ZP.

Rm vrtulnku bylcelokovov s pevnm podvozkem tvoenm dvma liinami. Dlykapote bylyvyrobeny z lamintovch a kovovch dl. Dvee kabiny byly zorganickhoskla opaten kovnm a zmky. Vrtulnk se pilotuje z prav strany. Prvky zen na levstran byly namontovny. Pstrojov panel byl osazen multifunknm panelem Enigma.

Nosn rotor vrtulnku byl dvoulist. Jednotliv listy byly vyrobeny z kovovho

profilovho nosnku svztuhou a plechovm potahem, konstrukce list byla doplnnadevnmi prvky. Vyrovnvac rotor byl kovov, dvoulist. zen bylo konvenns mechanickm penosem sil na nosn a vyrovnvacrotor pomoc Push-Pull bowden.


9/30

9

Pohonnou jednotku tvoilpstov tyvlcov,kapalinou chlazen motor typu RI600N o vkonu 150 k. Motor bylve vrtulnku zastavn ve vertikln pozici. Byl vybavenautomatickou regulac vkonu motoru FADECse zlohovac jednotkou. Penos vkonumotoru pro pohon nosnho rotoru, ventiltoru chlazen a alterntoru byleen nkolikastupni emenovch transmis. Pohon vyrovnvacho rotoru byleen hdelovou dlenou

transmis.Letadlo

Vrtulnk - typ: A 600 TalonPoznvac znaka: N111ZPVrobce: amatrsk stavbaRok vroby: 2014Vrobn slo: 8057Celkov nlet ke dni 12. nora 2015: cca 24hPojitn odpovdnosti za kodu: platn

Pohonn jednotkaMotor - typ: RI 600NVrobce: RotorWayVrobn slo: 8041

1.6.2 Sestaven vrtulnku

Stavebnice vrtulnku byla pvodnm majitelem zUSA zakoupena od vrobce firmyRotorWay v beznu 2009. Stavebnice byla dodna ve stavu, kter umouje amatrskoustavbu a zajiuje, aby podlpracstavitele byl 51%. Podle americkch pravidel pro taktosestaven vrtulnk byla splnna podmnka pro zaazen vrtulnku do kategorieEXPERIMENTAL. Zznam o prvnm sputn motoru byl dne 20. dubna 2010 podlenalezen kopie listu z pvodnho stavebnho denku.

Podle sdlen souasnho majitele byl vervenci 2013 vrtulnk od pvodnhomajitele odkoupen ji sestaven, bez vystavenho ARC a ve fzi ped schvlenmvrtulnku do provozu. Do esk republiky byl pepraven vcelku vkontejnerus demontovanmi listy nosnho rotoru. Kontejner byl dopraven do R, konkrtn naletit Roudnice, dne 3. z 2013. Majitel vrtulnku spolu spilotem zatkem roku 2014eili zpsob uveden do provozu. Nejdve kontaktovali inspektora FAA, kter stanoviltechnologick postup prac, kter musely bt vykonny pro nsledn schvlen vrtulnkudo provozu. Proto byl zmiovan vrtulnk zvelk sti rozebrn vlastnkem a optovnsestaven tak, aby byla splnna podmnka 51% prac vlastnmi silami. Demont

a nsledn mont byla provdna vhangru na LKRO. Cel proces monte jezachycen v popisech a obrazov ploze novho stavebnho denku, kter je sousttechnick dokumentacevrtulnku.

V dubnu 2014 byla dokonena mont vrtulnku a tento byl pipraven na finlnkontrolu inspektorem FAA. Kontrola probhala ve 2 stech. Prvn st byla isttechnick. Probhla prohldka vrtulnku, jeho hlavnch nosnch st, pevodovho stroja dleitchagregt inspektorem FAA. Nebyly zjitny zsadn zvady. Pipomnky,kter inspektor dal, byly spe metodickho charakteru (oznaen zajiovacch maticbarvou, pelepky EXPERIMENTAL, ttek spopisem vrtulnku, jeho umstn, atd.).Druh st kontroly byla administrativn a tkala sevekerdokumentace, od nabyt pes

sprvnost postupu pi sestavovn, vetnkontroly provozn dokumentace. Na zkladdosti majitele byla zstupcem FAA vkvtnu 2014 provedena technick kontrola a dne26. ervence 2014 byl FAA vydn ARC. Vrtulnk byl schvlendo provozu s povolenm


10/30

10

provozu v kategorii EXPERIMENTAL se stanovenmi omezenmi pro amatrskypostaven letadla, kter jsou provozovna mimo zem USA.

1.6.3 Provoz vrtulnku

V rmci vydn ARC byl FAA stanoven zpsob uveden do provozu a dal provozvrtulnku mimo zem USA. Povolen provozu bylo rozdleno do dvou etap, kad etapaprovozu obsahovala omezen. Tato omezen se vztahovala k potu naltanch hodins ohledem na zajitn bezpenosti letua byly vymezeny prostory, v kterch mohl vrtulnkltat. Zpsob provozu byl tak validovn CL a bylo vydno povolen kletov innosti vevzdunm prostoru R.

Majitel vrtulnku uvedl, e provoz vrtulnku byl zahjen zkuebnmi lety naLKROv srpnu 2014. V prbhu tchto zkuebnch let byly zskvny prvn zkuenostiz provozu. Prvn etapaprovozu probhalana letiti (uveden vrtulnku do visu a okruhynad letitm vmal vce10 hodin provozu). Druh etapa trvala 10 25 hodin. V rmci

tto etapy byly vylenny prostory, v kterchvrtulnk mohl zkuebn ltats tm, e podokonen tto etapy bude proveden prvn servisn interval (po 25 hodinch provozu )a pot pejde vrtulnk do plnohodnotnho provozu. V prbhu prvnch cca 20 hodinnebyly zjitny dn zvady, kter by brnily vpokraovn provozu vrtulnku. Vrtulnkbyl pilotem po kadm letu peliv kontrolovn, byly meny odchylky na hlavnm rotoru,vyrovnvacm rotoru, provdna kontrola oleje, napnut pevodovho stroj a postupnvychytvn dtskch nemoc (provoz radiostanice, odpovda, atd.). Technickoupomoc pi kontrolch poskytovalizamstnanci firmy, u kter vrtulnk parkoval.

Podle zznamu, kter si pilot o provozu vrtulnku vedl v Aircraft log, ml vrtulnk ke dni 10. nora 2015 naltno 20 h 30 min. V zpisu ze dne 6. z2014 pi nletu15 h 45 min a 77 vzletech pilot potvrdil, e vrtulnk je pln ovladateln a nem dnnebezpen provozn vlastnosti. Dne 3. jna 2014 pilot do provoznho denkupoznamenal, e dolo krozlepen vztuhy na listu nosnho rotoru, kter svpomocopravil zalepenm. Bhem dalho provozu pilot sledoval radiln vli na hdelivyrovnvacho rotoru. Za tmto elem demontoval aerodynamick ukonen ocasnhonosnku a do provoznho denku si zapisoval namen vle. Na potahu korpusuocasnho nosnku vmst vezu pro hdel ocasn vrtule znail fixem postup en trhlinypotahu.

1.6.4 Hmotnost a vyven

Podle vhovho a nivelanho protokolu piloenho do stavebnho denku bylazaznamenna przdn hmotnost 975 lb (tj. 442,25 kg). Maximln vzletov hmotnost dlevrobce je stanovena na 680 kg.

1.7 Meteorologick situace

1.7.1 Synoptick situace

Podle zprvy Leteck meteorologick sluby eskho hydrometeorologickhostavu poas nad eskou republikouovlivovaltltlakov ve nad vchodn Evropous intenzivnm zvrstvenm.


11/30

11

1.7.2 Aktuln situace

Odborn odhad meteorologick situace vmst leteck nehody zpracovanHM:

Pzemn vtr: 170220/ 2 - 4 kt,Vkov vtr: 2000 ft AGL 170 / 5 kt, - 4C, 5000 ft AGL180/ 4kt,

+ 5CDohlednost: 8 - 9 kmStav poas: zataenoinverznoblanostdruhu SC, beze srek,Oblanost: OVC SC base / top 1500 / 4000 ft AGLVka nulov izotermy: zem 1500 ft AMSL, 3300 7000 ft AMSL kladn

teplotyTurbulence: NILNmraza: NIL

1.7.4 ZprvySYNOP

Vpis ze zprv SYNOP na meteorologick stanice Doksany 06 10 UTC:

as Smr vtru/Rychlost vtru

Dohlednost Stav poas/Jevy v posledn

hodin

Oblanost/Vka zkladny

oblanosti

Teplota Rosnbod

06:00 210 / 4 kt 9 km 10BR 7 SC / 1500 ft AGL 0,7C -1,9C

07:00 170 / 2 kt 8 km10BR 7 SC / 1500 ft AGL

0,4C -1,6C

08:00 180 / 4 kt 8 km10BR 7 SC / 1500 ft AGL 0,8C -1,9C



1.7.5 Satelitn snmek

Obr. . 1: Satelitn snmek inverzn oblanosti

Na zklad satelitnho snmku lze konstatovat, e prakticky cel zem eskrepubliky bylo v dob kritickho letu pokryto vrstvou inverzn oblanosti.


12/30

12

1.8 Radionavigan a vizuln prostedky

Vizuln prostedky na LKRO, letiti poslednho vzletu, odpovdaly td letitpodle pedpisu L 14.

1.9 Spojovac sluba

Letit Roudnice m pro pozemn rdiovou stanici, urenou pro komunikaciv leteckm psmu, pidlen kmitoet 122,200MHz. Zznam komunikace na provoznmkmitotu nen poizovn.

V den leteck nehody nebyla sluba RADIO na LKRO aktivovna vsouladu s AIPR.

Komise m kdispozici zznam radiokorespondence mezi pilotem vrtulnkua FIC Praha (ACC Praha Information). Zznam radiokorespondence mezi pilotema dispeerem FICbyl zaznamenn na pozemnm zazen a zznam byl dobe iteln.

Pilot navzal spojen v 18. minut po vzletu zLKRO v prostoru vchodn od obceLitomice, aby provedl kontrolu spojen a provil innost palubnho odpovdae.

Pilot: Praha Information dobr den, N111ZP.

Dispeer: N111ZP Praha Information, dobr den.

Pilot: N111ZPje to experimental vrtulnk a je polohaLitomice, mm 1000 ft na1027, zkouka rdia a odpovdae.

Dispeer: Odpovda vidm 800 stop a rdio je ptkou.

Pilot: Dkuji moc, ahoj.

Pilot v kritick fzi letu nenavzal spojena ani nedeklaroval stav nouze.

1.10 Informace o letiti

Letitm poslednho vzletu byla Roudnice, veejn vnitrosttn, neveejnmezinrodn letit. Pro provoz letoun se pouvaj travnat RWY 13L/31Ro rozmrech 840 x 30 m aRWY 13R/31L o rozmrech 1400 x 63 m. Provoz na letitineml na vznik a prbh leteck nehody dn vliv.

1.11 Letov zapisovae a ostatn zznamov prostedky

Na palub vrtulnku nebyl dn letov zapisova.Pstrojov vybaven vrtulnku,kter bylo zasaeno porem, bylo jeho intenzitou pln znieno.

Na zznamu ze sekundrnho radaru ACC se objevila sten trasakritickholetu, kterou komise vyuila pro vylouen pekroen maximln povolen rychlosti naposlednm seku letu.


13/30

13

Obr. . 2: Posledn zznam pehledovho zobrazen ACC

1.11.1 Elektronick letov informan systm

Vrtulnk byl vybaven elektronickm letovm informanm systmem znakyEnigma. Zazen bylo schopn zobrazovat letov data a vybran provozn hodnotymotoru. Zazen bylo zcela znieno porem. zen motoru obstarvala dc jednotkaFADEC se zlohovac st, tato jednotka byla zcela zniena porem.

1.12 Popis msta nehody a trosek

1.12.1 Veobecn

Vrtulnk dopadl na pole na okraji obce Bohuovice nad Oh. sti vrtulnku bylyroztroueny vdlce cca 225 m. Siln ohoel trosky vrtulnku, konstrukce rmus motorem a spojkou, pevodovkou, nosnm rotorem a st ocasnho nosnku, odtrenkapota motoru, lomky plastu, zasklen a drobn sti se nachzely na ploe ve tvarukruhu o polomru cca 5 m. Oddlen st ocasnho nosnku svertiklnm stabiliztorema vyrovnvac rotor s pevodovkou (stopa . 63) byly ped vrakemcca 36 m vpravo. Ve stedu trosek se nachzelo tlo pilota.

v zempisnch souadnicch:N 5029.252

E 01409.242

nadmosk vka: 150 m


14/30

14

Obr. . 3:Msto leteck nehody

Podle polohy deformovan konstrukce rmu smotorem vrtulnk dopadl otoenpd do kurzu cca 045 050.Listy nosnho rotoru leely nap spojnice mezi rotorovouhlavou a koncem ocasnho nosnku vhlu cca 35. Oba listy byly ohoelv koenov sti.

Koncov st ocasnho nosnku s vertiklnm stabiliztorem byla odtren.Vytren pevodovka svyrovnvacm rotoremmlajeden list utren. Listbyl nalezen

cca 120 m ped mstem dopadu trosek. Rm pravch dve kabiny (stopa . 62) bylzaklnn nastrom cca 56 m ped mstem dopadu trosek.

Hlavn pole trosek bylo prothlho tvaru, prvn lomky byl nalezeny vrkos nabehu rybnkavzdlenho cca 225m ped mstem dopadu, kam byly odmrtny listemnosnho rotoru po peseknut ocasnho nosnku vmst upevnn horizontlnhostabiliztoru.Ve spoluprci spolici byl pozen kompletn pln rozhozu trosek.

V psu podl linie spojnice vchozho bodu men (VBM), kterm byl kmenstromu se souadnicemi N 5029.364 aE 01409.216a stedu trosek, byly nalezeny stikonstrukce a mnostv malch kus plast, plech azasklen vrtulnku.

sti horizontlnho stabiliztoru byly rozptleny po cel dlce stopy rozptylu

trosek. Z nalezenchfragment se podailo znovu sestavitcca 90% tto plochy.

Z dvodu manipulace svrakem po jeho vyprotn zmsta nehody bylo provedenomechanick oddlen obou list nosnho rotoru.Trosky byly po ohledn msta dopaduuloeny vprostoru ZPLN a nsledn podrobn ohledny.


15/30

15

Obr. . 4: Schma rozhozu trosek1.12.2 Podrobn ohledn

A. Konstrukce trupu

Phradov konstrukce, svaen zocelovch trubek byla tvarov deformovan.Materil byl degradovn psobenm vysok teploty. Kabina byla vyrobena zlamintovchdl. Prhledn plochy byly vyrobeny zpolymerovanho akryltuo tlouce 2,8 mm. Zobou dve se zachovaly fragmenty, znich se podailo sestavitcca 85%. rouby se samojistcmi maticemi kovn dve nebyly dotaeny do jistcpolohy. zen bylo degradovno psobenm vysok teploty, zbytky ovldacch prvkbyly ohoel a zuhelnatl. Spoje konc bowden zen byly propojen a zajitn.

B. Nosnrotor a pevodovka

Oba listy byly ern barvy, konce list byly ukoneny devnmi ucpvkami.Nbn hrana jednoho zlist nesla dobe iteln mechanick stopy po stetu socasnmnosnkem. Roh odtokov hrany byl roztren. Na zeslen koenov sti listu bylnaroubovansamoezn vrut, patrn po svpomocn oprav listu lepenm. Otvory poupevovacch roubech nebyly otlaen. Na spojovacm tmenu rotorov hlavy bylnalezen lom pes cel profil tmenu. Lomov plocha mla devit vzhled. Vlomov ploenebyly nalezeny vnitn vady materilu.

Na hdeli pod rotorovou hlavoubyla ozuben emenice pevodovkyz lehk slitiny.

Tato byla siln zasaena vysokou teplotou poru a byla rozpadl na nkolik st.V ozuben se nachzely zuhelnatl zbytky pryovho ozubenho emenu. Nbojemenice byl zablokovn anebylo mon snm manuln otet. Druh emenicepevodovky byla nasazena na pedloze pilhajc ktynsobn emenici motoru.

C. Ocasn nosnk

Ocasn nosnk byl tvoen phradovou konstrukc spepkami zodlitk lehkslitiny, podlnky tvaru rozevenho U a potahem zduralovho plechu. Pedn stkonstrukce ocasnho nosnku byla pichycena ktrupu pomoc tyocelovch tmen.

Pedn pruba akonzola pro balastn zva byly vcelku, roubov spoje bylyzajitny pedepsanm zpsobem. Kruhov profil ocasnho nosnku smrem dozadu byl

deformovan a zplotl. Ve vzdlenosti cca 2,62 m od ela byl ocasn nosnk peruen.V tomto mst dolo ke stetu s listem nosnhorotoru. Povrch byl nepravideln roztrhan,druh pepka nosnku byla ve spodn sti vylomena. Vhorn sti nosnku bylo loisko


16/30

16

hdele transmise, hdel byla ohnut smrem nahoru, neperuen. Za druhoupepkou smrem dozadubyla hdel transmise peruen, drkovan konec chybl.V ocasnm nosnku se nachzel bowden smrovho zen, na povrchu bowdenu bylpichycen elektrick vodi idla teplomru od zadn pevodovky. Svazek vodiea bowdenu nebyl v dnm mst ocasnho nosnku pichycen ke konstrukci . Uvnit

ocasnho nosnku, ani v blzkm okol dopadu trosek,nebyly nalezeny dn stopy patcprvku uchycen.Charakter peruen bowdenu zenlze popsat tak, e byl smotan dospirly. Svazek bowdenu byl rozpletenna jednotliv vlkna. Po rozvinutspirlybowdendoshl a ke koncov konzoli a k uchycen do soup pro zen nastaven listvyrovnvacho rotoru. Plochy v mst peruen ocasnho nosnku a oddlen ocasnsti byly tvarov podobn.

Druh, oddlen st ocasnho nosnku konila ve vzdlenosti cca 730 mm odkonce. Na oddlen stibyl pomoc objmek piroubovanvertikln stabiliztor a naposledn prub byla pevodovka vyrovnvacho rotoru. Na povrchu prav strany potahuocasnho nosnku byly nalezeny otrov stopy po doteku lis tu vyrovnvacho rotoru

s nosnkem. Vzjemnm porovnnm bylo zjitno, e stopy na oddlenm listuvyrovnvacho rotorua ocasnm nosnku jsou tvarov shodn. Druh a tet st tdlntransmise byla nalezena mimo dopad hlavnch trosek. Vechny tyto popisovan sti bylysiln mechanicky pokozeny, ale nebyly zasaeny porem. Uvnit oddlen stiocasnho nosnku se nachzela st trubky transmisnho hde le vyrovnvachorotoruzakonen uneem. Ke konci ocasnho nosnku byla pipojena objmka s konzolprouchycen vertiklnho stabiliztoru. Ani v tto sti ocasnho nosnku nebyly nalezenydn stopy patc prvku uchycenbowdenu smrovho zen.

Vertikln stabiliztor byl pipojen k objmce ocasnho nosnku. Cel s tstabiliztorubyla deformovan, ve spodn sti byla ohnut ocasn ostruha. Horizontlnstabiliztor byl vyroben z lamintu, kombinovan devnmi spojovacmi prvky

a kovovm nosnkem kruhovho prezu. Plocha byla mechanicky tce pokozena.Z nalezench fragment se podailo sestavit90% tto plochy.

D. Vyrovnvacrotor

Vyrovnvac rotor byl soust oddlen ocasn sti vrtulnku. Ovldac pkovmechanismus byl kompletn bez vznamnho mechanickho pokozen.Thla ovldnhlu nastaven list ocasnho rotoru nebyla pokozena.V pevodovskni byla olejovnpl, vmnostv 145 ml. Na magnetick ztce pevodovky nebyly zachyceny dnlomky feromagnetickho materilu. Jeden zlist byl nalezen cca 120 m ped mstemnlezu oddlen ocasnsti. Na zbylm listu vyrovnvachorotoru byly nalezeny stopypo doteku s povrchem ocasnho nosnku. Na zklad zskan informace o mechanickvli vstupn hdele byla tato vle promena shodnm midlem a metodou, kteroupouval pilot. Namen hodnotyse neliily od hodnot mench pilotem.

E. Motor

Pohonnou jednotku tvoil kapalinou chlazen spalovac motor typ RI 600Ns elektrickm vstikovnm. Podle informac vrobce byl motor ped jeho mont dovrtulnku podroben funkn zkouce ve vrobnm zvod a byl sezen dle technickchpoadavk. Chod motoru je zen dvma elektronickmi jednotkami.

Motor byl v trupu vrtulnku instalovn ve vertikln pozici. Olejov ndra pepadov ndr chlazen byla umstna mimo motor. Po nehod byl cel motor

zasaen porem, veker instalace zplastu a prye chybly. Ve spodn sti bylpipevnn chladi kapalinovho chlazen skolem ventiltoru. Vhorn sti bylanamontovna emenice pro pohon ostatnch rotujcch st vrtulnku. emenice byla


17/30

17

shora deformovna a spodn st dolhala na sk motoru. Na obvodu emenice senachzelo uvolnn ozuben pro zbr pastorku elektrickho startru. Ozuben bylouvolnno psobenm vysok teploty pi poru. Sk motorunebyla tvarov pokozenanrazem, povrch byl oazen zplodinami poru. Vdrkch emenice byly zaklnnyohoel zbytky pryovch emen. Ntrubky vfukovho potrub byly mrn

zdeformovny nrazem zepedu a zespodu. Kabel zapalovn byla vetn dcchjednotek zcela degradovna porem, na povrchu motoru se nachzely zbytky vodi sezcela splenou izolan vrstvou. Pryov hadice palivov instalace motoru a ostatnplastov dly byly shoel, na kovovch ntrubcch a spojkch se nachzely kovovsponky. Pryov hadice olejovho a chladcho sytmu byly zcela shoel a jejich stichybly.

Po demonti zapalovacch svek a kryt vahadel ventilovho rozvodu byl uinnpokus o run protoen motorem. Motorem nebylo mon protoit ani se zvenmpouitm sly. Stav ventilovho rozvodu byl posouzen vizuln prohldkou jednotlivchst vakov hdele, zdvihtek, vahadel, pruin a dk ventil. sti kryt zdvihtek

byly zasaeny porem a byly roztaven. asovn rozvodu nebylo mon vzhledemk zablokovn motoru posoudit.Vka ventil skupiny vech vlc byla vyht a povolen,tvarov ale bez pokozen.Na zklad posouzen stavu vnitnch st motoru byl motorpo mechanick strnce kompletn. Z rozboru zjitnch pokozen vyplynulo, e vnitn opoteben motoru odpovdalo malmu potu odpracovanch hodin a pokozen bylazpsobena jako nsledek deformace phradov konstrukce trupu vlivem nrazua nsledn tepeln degradace psobenm vysok teploty pi poru. Z technickdokumentace vyplynulo, e motor byl vdob nehody tsn ped doporuenou prohldkoupo prvnch 25 hodinch chodu motoru. Podle dochovanch zaklnnch zbytk pryovchemen vdrkch emenice motoru lze dovodit, e emeny byly vtahu a tud i motorbyl tsn ped nrazem vchodu a po nrazu do zem se zastavil.

1.13 Lkask a patologick nlezy

Bezprostedn pinou smrti pilota bylo polytrauma, tedy mnohoetn porannvce orgnovch systm. Ke smrti pilota dolo ihned po vzniku porann, nrazemvrtulnku do zem, jet ped vznikem poru. Bhem poru trosek vrtulnku pilot jineil, nedchal.

Z pitevnho protokolu vyplv, e pilot utrpl mnohoetn porann vech tlnchkrajin. Ze soudn lkaskho hlediska lze uvst, e na postavu pilota psobilo tup nsilvelk intenzity, pevn zepedu, zespodu a vce zleva. Vznik zrann lze dobe vysvtlit

mechanismem pedmtn leteck nehody, snrazem vrtulnku do zem.Pilot ml pravou horn konetinu ped sebou, zda svrala dc prvek nelze

vzhledem k termickm zmnm a velikosti tohoto prvku zhodnotit. Levou horn konetinuml pilot vlevo od tla, nejspe na pce kolektivu. Doln konetiny byly pod palubndeskou, nejspe vmst, kde se nachz non zen. Pilot byl dn pipoutn poutacmpsem na svm pilotnm mst.

Nebyly zjitny razov zmny, kter by nebylo mon vysvtlit mechanismempedmtn nehody, jako je nap. zsah stelou, vbuch na palub apod.

Nebyly zjitny chorobn zmny, kter by mohly negativn ovlivnit prbh letunebo se spolupodlet na smrti pilota.

Toxikologickm vyetenm nebyl v tle pilota zjitn alkohol ani jin, pro letzakzan, ltky.


18/30

18

Biochemick vyeten somato-psychickho stavu pilota bylo provedeno ze vzorktkn, odebranch pi pitv. Na zklad vsledk laboratornch zkoumn, statistickhozpracovn a vyhodnocen, vkontextu dostupnch daj lze usuzovat, eu pilota nedolo vdob poslednch destek sekund (nejmn 10 - 15 sec) ped smrtk aktivaci energetickho metabolismu, serpnm zsobnch cukr i doprovzenho

vznamnm vzestupem kyseliny mln. Vsledky vyeten lze interpretovat nap. tak,e pilot vnmal pedmtn let jako obvykl, bez mimodnch udlost. Ke kritickhavarijn situaci dolo tedy nhle, neoekvan, mla pomrn krtk trvn do dopaduvrtulnku na zem.

1.14 Por

Po dopadu vrtulnku na zem dolo kporu trosek. Pokus o uhaen trosekvrtulnku, kter provdl svdek pomoc runho hasicho pstroje zautomobilu, nebylspn. Por byl uhaen a zsahem jednotky HZS.

Trosky vrtulnku, kter byly zasaeny ohnm, byly znan znehodnoceny. Palivose nrazem vrtulnku do zem rozstklo do bezprostednho okol, kde vyhoeloa nezpsobilo tud ekologick kody. Vndrch vrtulnku bylo vokamiku letecknehody nezjitn mnostv leteckho benznu.

1.15 Ptrn a zchrana

Svdek, kter pozoroval let vrtulnku z mostu pes eku Ohi, okamit po jehodopadu na zem nastoupil se svm kolegou do automobilu, rozjeli se k mstu letecknehody a ohlsili jeho pd na tsovou linku 158 a 112.

K mstu hocch trosekvrtulnku dojeli za cca 5 min a automobil nechali sttnapoln cest. Jeden ze dvojice vyndal z automobilu run hasic pstroj a vydal sek troskm hocho vrtulnku.Pi pokusu o uhaen plamen se zamil na prostor kabiny,kde spatil tlo pilota.Por se runm hasicm pstrojem nepodailo uhasit. Likvidaciporu trosek provedla a jednotka HZS.

Na msto leteck nehody se dostavila jednotka HZS, Policie R a vrtulnk LZS.Velitel zsahu HZS uvedl, e po pjezdu provdli dohaen trosek, ve kterch senachzelo tlo pilota bez znmek ivota. Kpokusu o oivovn ze strany zasahujcchzchrannch sloek nedolo.

1.16 Testy a vzkum

1.16.1 Promen vstupn hdele vyrovnvachorotoru

Clem men bylo popsat deformaci vstupnhdele a stanovit smr deformace.Zkouka svyuitm bezkontaktn optick metody Q-400 potvrdila, e hdel jedeformovan po nrazu do zem smrem dozadu. Deformace zanala vmst vstupuhdele zpevodov skn. Od tohoto msta smrem ke konci byla hdel pm a nicnebrnilo chodu posuvnho pouzdra pro ovldn list. Na konci hdele byla zjitnadeformace 4,7 mm. Na zklad zjitnho mstnho otlaku na hdeli, pod vnitnmkroukem loiska pilhajcm ke stn pevodovky na jejm vstupu, byl tento nlezvyhodnocen jako nraz hdele na pevnou pekku.


19/30

19

1.16.2 Zdokumentovn spoje konce bowdenusmrovho zen

Clem bylo zdokumentovn povrchu struny bowdenu smrovho zena oven, zda dolo kpetren struny i vytren ze zlisku na konci bowdenu. Bowdensmrovho zen byl typu Push-Pull Cable. Ani po dotazu smrem kvrobci vrtulnkunebylo mon zpesnit typ bowdenu, kter byl pouit pi stavb vrtulnku. Vkonnou stbowdenu byla ocelov struna o 2,14 mm. Konec struny byl zalisovn do koncovky,kter byla propojena do soustavy pk ovldacho mechanismu. Podrobnou dokumentacotvoru koncovky bylo zjitno, e se votvoru hlubokm ~14,0 mm nenachz zbytekstruny. Bylo prokzno, e struna byla ze zlisku vytrena. Absence jakchkolivtechnickch poadavk na proveden spojen neumonila dle posoudit kvalituvyhotoven spoje.

1.16.3 Posouzen stopna hnachdeli ocasn transmise

Clem bylo zdokumentovn hdele soznaenm E18-4300 v mst monhozachycen elektrickho vodie za hlavy roub nebo matice na koncch hdele. Bylovyuito metody infraerven spektrofotometrie a mechanoskopie. Zkoukami bylozjitno, e stopy zjitn na povrchu matic a hlavch roub nebyly vhodn k identifikacipedmtu, kterm byly vytvoeny. Mechanoskopickm zkoumnm byly zjitny rznrhy sble neurenm pvodem. Zkoukami nemohla bt prokzna shoda s monmmechanismem vzniku stop.

1.16.4 Promen loisek pevodovky vyrovnvacho rotoru

Clem bylo zdokumentovat stav uloen vstupn a vstupn hdele. Vpevodovcebyla pouita loiska typu 07196/07100 TIMKEN na vstupn hdeli a typ L45410/L45449TIMKEN a 07196/07087 TIMKEN na hdeli vstupn. Zkouka byla provedena napracoviti ZKL Vzkum a vvoj, a.s. Zposudku vyplynulo, e dn z loisek uloenvstupn a vstupn hdele nevykazuje v obnch drahch znmky nadmrnhoopoteben nebo navovho pokozen. Kolsajc ka zbhovch stop v obnchdrahch vech vnjch krouk byla dsledkem podstatnho pekroen odchylkykruhovitosti obnch drah proti pedepsanm hodnotm pro nov loiska. Vnjkrouek se po zalisovn do uloen deformoval a dsledkem byla kolsajc kazbhov stopy v obn drze a zven hladiny vibrac.

Byla promena montn sestava vstupn hdele vaxilnm smru a bylozjitno, e tato sestava byla sloena splusovou axiln vl. Nulov vle spdavkem natepelnou roztanost skn pevodovky mla bt vymezena vloenm vymezovacchpodloek.

1.17 Informace o provoznch organizacch

Vrtulnk by provozovn soukromou osobou.Ze zajitn e-mailov komunikacepilota bylo zejm, e vrtulnk byl vroce 2013 zakoupen od pvodnho majitele z USA jisestaven, ale bez vydanho ARC. Dne 26. ervence2014 bylo FAA vystaveno ARCa stanoveny podmnky provozu vrtulnku mimo zem USA.

Po vydn oprvnn omezenho provozu bylo podno u CL o povolenprovozovn vrtulnku A600 Talon, poznvac znakyN111ZP ve vzdunm prostoruR. Toto oprvnn bylo vsrpnu 2014 vydno a pot byly zahjeny prvn lety na letitiv Roudnici nad Labem. Majitel vrtulnku potvrdil, e vrtulnk pilotoval vhradn pilot,

protoe jen on byl jedinm dritelem leteck licence FAA potebn pro ltn na tomtotypu vrtulnku registrovanm vUSA.


20/30

20

1.18 Doplkov informace

1.18.1 Povolen kletov innosti ve vzdunm prostoru R

ad pro civiln letectv na zklad dosti provozovatele vrtulnku, vydal podleustanoven GEN 1.2.6 Leteck informan pruky R povolen kletov innosti ve

vzdunm prostoru esk republiky pro vrtulnk typu Rotorway A 600 Talon, v. . 8057,pozn. zn. N111ZP, se zvltnm osvdenm letov zpsobilosti vkategorii ExperimentalAmateurBuilt pi dodren tchto podmnek:

1. Pilot mus mt platn prkaz zpsobilosti, platn pekolen a dostatenzkuenosti stmto typem vrtulnku.

2. Pi vech letech mus bt dodrovna provozn omezen uveden vdokumentuExperimental Operation Limitations, vydanm leteckm adem USA dne27. ervna 2014 jako soust zvltnho osvden letov zpsobilosti,s pihldnutm kleteckm pedpism esk republiky.

3. Vrtulnk nesm bt provozovn nad hust zastavnmi msty nebo nadshromdnm osob na volnm prostranstv vyjma ppad, kdy je to nezbytn provzlet nebo pistn.

4. Vrtulnk me bt provozovn pouze ve smyslu 77 zkona . 49/1997 Sb.,o civilnm letectv a o zmn a doplnn zkona . 455/1991 Sb.,o ivnostenskm podnikn (ivnostensk zkon), ve znn pozdjch pedpis(dle jen leteck zkon).

5. Pro vzlety a pistn lze vyuvat pouze schvlen letit/heliporty a plochy urenv 35 leteckho zkona.

6. Velitel vrtulnku je povinen informovat sdostatenm pedstihem ped vzletem

nebo pistnm pslun stanovit ATC, AFIS nebo RADIO, je -li to stanovitv provozu, o experimentln povaze vrtulnku.

7. Toto povolen mus btna palub pi vech letech.

8. Toto povolen je platn do 15. ervence2015/24:00 h (konec platnosti dokladuo uzavenm pojitn).

Obr. .5: Prostor uren pro kontroln lety vrtulnku


21/30

21

1.18.2 Vpis zkonstrukn pruky

V konstrukn pruce je popsn zpsob instalace bowdenu smrovho zena jeho uchycen ktrupu vrtulnku.(Use plastic wire ties to attach it to the bulkheads).

Obr. . 6: Schma monte bowdenu smrovho zen vtrupu a ocasnm nosnkuvrtulnku

Obr. . 7: Schma uspodn a konstrukce ocasnho nosnku vrtulnku


22/30

22

1.19 Zpsoby odbornho zjiovn pin

Pi odbornm zjiovn pin leteck nehody bylo postupovno v souladus pedpisem L13.

2 Rozbory

Nejvce skutenost smujcch k uren pravdpodobn piny leteck nehodyvyplv z dkaz nalezench na troskch vrtulnku, z vsledk podrobn prohldky mstaleteck nehody, jejho blzkho okol, zznamu pehledovho zobrazen ACCa informac z vpovd svdk.

2.1 Kvalifikovanost pilota

Z eten vyplynulo, e pilot absolvoval vcvik na vrtulnk R 22. Ml platn pilotnprkaz zpsobilosti pilota PPL (H)s platnou kvalifikac R 22. Federln leteck ad USA

vydal pilotovi platn pilotn certifikt skvalifikacemi SEP Land a aircraft-helicopter. PodleFAR 61.3 ho pilotn certifikt vydan FAA a platn pilotn prkaz zpsobilosti pilotaPPL (H) a PPL (A) opravovaly ltat mimo zem USA.

Vrtulnk A 600 Talon lze zaadit mezi letadla uveden vodst. c) Plohy 2 nazen(EC) . 2016/2008. Pilot neabsolvoval typov vcvik ani zkrcen vcviku vrobcev USA ani u jin povenorganizace na zem Evropy. Pilot nepostupovalv souladu s postupy uvedenmi vodstavci 2.1.3.2 a 2.1.4.2, Hlava 2, pedpisuL 1.

2.2 Podmnky letu

Let probhal zaVMC a pilot stav poas vokol blzkm leteck nehod znalz pedchozho letu, kter uskutenil ve stejn den. V prostoru ped leteckou nehodousvdci nezaznamenali prlet jinho letadla a je tedy vysoce nepravdpodobn, e pilotprovedl nhl manvr kvyhnut jinmu letadlu.

Dvod, pro pilot s vrtulnkem letl mimo prostor vyhrazen pro provdnzkuebnch let, se komisi nepodailo zjistit.

2.3 Kritick situace

Z porovnn jednotlivch svdeckch vpovd a z vsledk podrobnhozkoumn trosek vyplynulo, e s velkou pravdpodobnost dolo krtce ped leteckounehodou vlivem zvench vibrac k pohybu nezajitnho bowdenu uvnit ocasnho

nosnku. Toto vedlo k zachycen elektrickho vodieo matici roubu spojujcho jednotlivhdele transmise. Elektrickvodi, kterbyl pomoc plastovchsvorek pichycen kvolnloenmu bowdenu uvnit ocasnho nosnku, se ihned po zachycen namotali s bowdenem na hdel transmise. Tmto vznikl vznamn zkrcen dlky bowdenuzapinilo energickou zmnu hlu nastaven list vyrovnvacho rotoru, m dolok jejich extrmnmu vychlena za ppustnou mez a nsledovalnraz jednoho listudoocasnhonosnku. List se po kontaktu snosnkem ulomil a innost vyrovnvacho rotoruse podstatn snila. Struna bowdenu byla vytrena z chytu mechanickho ovldnlist vyrovnvacho rotoru. Voln konec bowdenu vytvoil pi rotaci kolem transmisnhdele specifickou zm ocelovch drtk, kter pi kontaktu s kovovm pltmocasnho nosnku vydvaly svdky popisovan zvuky.

Po kontaktu a nslednm utren jednoho listu vyrovnvacho rotorudolo nejenk extrmnm vibracm vrtulnku, ale i knhl a neobvyklzmn ustlenho reimu letu,


23/30

23

se kterou se pilot dve nesetkal. Na tuto nenadlou situaci reagoval prudkm pohybempky cyklickho zen v podlnm smru a pravdpodobn souasn provedl pohybpkou kolektivnho zen. Pi tomto pohybu dolo ke kontaktu rotujcho listu nosnhorotoru s ocasnm nosnkem. Nraz listu nosnho rotoru do ocasnho nosnku byldoprovzen rnou, kterou slyeli nkte svdkov.

Z vpovd tch svdk, kte slyeli let vrtulnku nebo vidli jeho pd, lze dovodit,e krtce ped pdem dolo ktechnick porue. Prvn zvukov projev, kter byl popsnjako zvuk etzu na kladce etzovho kladkostroje nebo neho co rotuje vdutin, lzeztotonit snamotnm bowdenu smrovho zen na toc se hdel transmise pohonuvyrovnvacho rotoru. Nsledoval dal zvuk, popisovanjako rna i der a lze jejztotonit se stetem listu nosnho rotoru s ocasnm nosnkem, pi ktermdolo kpetnuta oddlen zadn sti ocasnho nosnku.

Podle rozptylu trosek jednotlivch st vrtulnku, msta nlezu oddlenhojednoho listu vyrovnvacho rotoru a konstruknho uspodn ocasnho nosnku lzespolehliv dovodit, e ke stetu listu vyrovnvacho rotoru s ocasnm nosnkem dolo

cca 150 200 m ped mstem dopadu. Lamintov a devn fragmenty pochzejcz horizontlnho stabiliztoru, kter byly nalezeny jet ve vt vzdlenosti, byly dotchto mstodmrtnypo nrazurotujcm listem nosnho rotoru.

Na zklad svdectv o mon vce letu,zznamu zradaru ACC a podrobnhoohledn okol msta dopadu trosek bylo vyloueno, e vrtulnk krtce ped vznikemkritick situace letl ve vce, ve kter by dolo ke stetu spekkou.

Dal pokozen nalezen na konstrukci vrtulnku vznikla ji v dsledku nrazu dozem a jeho poru. Vka, ve kter dolo ke vzniku kritick situace, a tak nhla pln ztrta iditelnosti neumonily pilotovi odvrtit nsledky kritick situace.

2.3.1 Technick aspekty vzniku zvady za letu

Pilot bhem provozu pozoroval a mil velikost vle vstupn hdele, kteroupravdpodobn povaoval za zdroj vibrac ze zadn sti vrtulnku. Existenci vibracpotvrzuje i c se trhlina vpotahu koncov sti ocasnho nosnku. Trhlina vak nemlavliv na strukturln selhn konstrukce ocasnho nosnku. Technicko-odbornmiexpertzami bylo prokzno, e zdrojem vibrac bylo nesprvn proveden uloensoustavy vstupn hdele ocasn pevodovky, kter je vrobcem dodvna ji jakosmontovan celek. Vrtulnk ml vdob nehody odpracovno cca 24 hodin.Z technickdokumentace nebylo zejm, e by byl vyrovnvac rotor kontrolovn na vyven.Z podrobn technick prohldky ohnm nepokozen sti ocasnho nosnku byloprokzno, e bowden smrovho zen nebyl pichycen kdnmu prvku vnitn

konstrukce ocasnho nosnku. Navc byl ktomuto bowdenu pichycen elektrick voditeplomrnho idla. Hlavy rouba matice vynvaly nad povrch transmisn hdele.

Cel prbh vzniku kritick situace lze zve uvedench faktickch informacdovodit nsledovn:

- vlivem vibrac dolo kpiblen svazku bowdenu a elektrickho vodiek rotujctransmisi, kde byl svazek zachycen vynvajcmi hlavami roub hdele;

- po zachycen svazku dolo kjeho namotn na rotujc hdel a souasnk vytren struny bowdenu zkoncovky pro smrov zen;

- souasn svytrenm struny dolo kperuen smrovho zen a otejc se

list vyrovnvacho rotorunarazil do vnj stny ocasnho nosnku, piem dolo k jehoulomen;


24/30

24

- tm souasn po ztrt listu vyrovnvacho rotorudolo k vznamn ztrtjeho innosti, co se projevilo negativnmsklonnm pd vrtulnku;

- pilot nejspe na vzniklou situaci reagoval energickm pitaenm pky cyklickhozen a nsledn dolo ke stetu listu nosnho rotoru socasnm nosnkema jeho useknut;

- vrtulnk se stal neovladatelnm, nsledoval jeho pd a nraz do zem.

2.3.2 Technick a stavebn dokumentace.

Vrtulnk byl sestaven amatrskou stavbou dle konstruknho manulu vydanhovrobcem v rozsahu podlu 51% amatrsk stavby prvnm majitelem vUSA v letech2009/2010. Bhem eten se komisi nepodailo zskat stavebn denk ztto stavby.Souasnm majitelem byl pedloen stavebn denk datovan k25. ervnu 2014.Zznamy v tomto denku jsou v rozporu s vpovd souasnho majitele, ktervypovdl, e vrtulnk byl dovezen ji sestaven.Z uvedenho lze dovodit, e pedloenstavebn denk byl pravdpodobn formln vytvoen za elem zskn ARC od FAA.

V dokumentech zaslanch zregistru civilnch letadel FAA nen dn zznam,kter by schvlil a popsal demont ji sestavenho vrtulnku.

2.4 Vliv povtrnostnch podmnek

Meteorologick podmnky nemly vliv na prbh letu.

3 Zvry

3.1 Komise dospla k nsledujcm zvrm

3.1.1 Pilot

aktivn se podlelna uveden vrtulnku do provozu a vedl technickou a provozndokumentaci vrtulnku,

nebyl zpsobil kletm svrtulnkem A 600 Talon vsouladu s pedpisem L1,

neprovedl teoretick ani praktick typov vcvik ani zkrcen pekolovac vcvikna typ A 600 Talon,

ml zkuenosti v rozsahu prkazu zpsobilosti soukromho pilota s kvalifikacemipilota letoun a vrtulnk na typu R 22,

ml platn osvden zdravotn zpsobilosti a ze zdravotnho hlediskanebylyzjitny zmny, kter by mohly negativn ovlivnit prbh letu,

ml platn veobecn prkaz radiotelefonisty leteck pohybliv sluby,

postupn zskal pilotn zkuenosti sltnm na typu A 600 Talon,

cel kritick let provdl mimo prostor uren pro provdn kontrolnch let,


25/30

25

byl pravdpodobn okolnostmi donucen provst natolik energick a zrovesouasn pohyb pkami cyklickho a kolektivnho zen, kter zpsobil vykmitnutlistu nosnho rotorua jeho nsledn stet socasnm nosnkem,

nebyl schopen ji za letu znan pokozenm a prakticky neovladatelnmvrtulnkem provst nouzov pistn.

3.1.2 Vrtulnk

byl vyroben z 51% amatrskou stavbou ze stavebnice pvodnm majitelemv USA,

ml platn Osvden kontroly letov zpsobilosti vydan FAA,

byl provozovn na zklad Povolen kletov innosti ve vzdunm prostoru Rvydan CL,

ml platn zkonn pojitn,

byl ped letem doplnn palivem potebnm pro let,

pokozen loisko mlo pravdpodobnvliv na zven hladiny vibrac,

na bowdenu smrovho zenbyl pevn pichycen elektrick vodi a tento svazeknebyl pichycen kocasnmu nosnkupodle konstruknho manulu,

s nejvt pravdpodobnost dolo vlivem zvench vibrac kpohybunezajitnho bowdenu uvnit ocasnho nosnku,

svazek bowden-vodi byl zachycen hlavou roubu nebo maticna rotujc hdelitransmise,

extrmn tah bowdenu zpsobil nhlouzmnu hlu nastaven list vyrovnvachorotoru za krajn mez,

list vyrovnvacho rotoru se po nrazu do ocasnho nosnku ulomil,

stal se v dsledku stetu list nosnho rotoru s ocasnm nosnkemneovladatelnm,

byl znien psobenm sil pi nrazu do zem a nslednm porem.

3.1.3 Proveden letu

v prbhu letu ped mstem leteck nehody vrtulnk vidlo nkolik svdkv pmm letu, vbezpen vce nad pekkami,

svdci bezprostedn ped vznikem kritick situace neuvdj vpopisu prbhuletu dn neobvykl manvr vrtulnku,

vrazn zvukov efekt - rnu, po kter vrtulnk zaal padat k zemi, zaslechlonkolik svdk, st znich tak vidla oddlen sti ocasnho nosnkus vyrovnvacm rotorem,

pilot nemohl zabrnit nezenmu pduvrtulnku, kter byldsledkem plnztrtyovladatelnosti.


26/30

26

3.2 Piny

Pravdpodobnou pinou leteck nehody byla nhlztrta iditelnosti vdsledkunrazu listu vyrovnvacho rotoru do ocasnho nosnku zpsobenho poruchou zenvyrovnvacho rotoru. Tuto poruchu pravdpodobn zpsobilo nepichycenprvku zen-bowdenu uvnit ocasnho nosnku.

etenm se nepodailo prokzat, vjak fzi stavby vrtulnku ktto chybn montidolo.

4 Bezpenostn doporuen

S ohledem na okolnosti leteck nehody ZPLN bezpenostn doporuennevydv.

5 Plohy

Obr. . 1: Snmky pozen zprvnho letudne 12. nora 2015


27/30

27

Obr. . 2: Kabina vrtulnku a detail pstrojovho panelu Enigma

Obr. . 3: Rozlepen horn sti kovn nosnho rotoru a pilotem sledovan trhlinavpotahu ocasnho nosnku

Obr. . 4:Oddlen zadn st ocasnho nosnku a msto stetu snosnm rotorem


28/30

28

Obr. . 5:Vzjemn poloha stetu listu vyrovnvacho rotoru socasnm nosnkem a stopyna nbn hran listu (ipka oznauje smr oten listu)

Obr. . 6:Stopa na nbn hran listu nosnho rotoru po stetu s ocasnm nosnkem


29/30

29

Obr. . 7: Mont bowdenu smrovho zen v sekci Bocasnho nosnku, bowden nenpichycen ke konstrukci (pohled zpedu smrem dozadu).

Obr. . 8: Pklad pichycen bowdenu na vrtulnku stejnho typu pozn. zn. SP-YKG,bowden je pichycen ke konstrukci.

pohled zezadu smrem dopedu pohled zepedu smrem dozadu (sekce A)


30/30

Obr. . 9: Pichycen el. vodie teplomrnho idla k bowdenu smrovho zen (detail)

Date post:	19-Feb-2018
Category:	Documents
Upload:	ivan-sabo
View:	222 times
Download:	0 times

letecká nehoda vrtulníka A 600 TALON

Documents