59
Liberecko a Podještědí 2010
| Date post: | 08-Nov-2014 |
| Category: |
Documents |
| Upload: | hana-kubikova |
| View: | 76 times |
| Download: | 8 times |
Libereckoa Podještědí 2010
2010
Den obnovy samostatného českého státu 1993
ZIMNÍ KLUZIŠTĚ V LIBERCI
Pouhých sto jedenáct roků uplynulo od doby, kdy pan Schwarz napsal svůj pozdrav z libereckého kluziště, a kde je dnes té hladké ledové ploše konec! Na jejím místě se v údo-lí – pod zemí ukrytého – Jizerského čili Baierova potoka mezi dolní částí Sokolské třídy a Chrastavské ulice rozkládá jen odstavná a manipulační plocha s nevzhlednými halami, garážemi a nouzovými stavbami. Ozdobný „zámeček“ (jak jej dodnes nazývají lidé), kte-rý stál v čele kluziště, se ale dochoval a je to zadní část domu čp. 27 v Chrastavské ulici. Postranní křídla mu již chybějí. Bruslení mělo v Liberci dlouhou tradici, první spolek, Eis-laufverein, zde byl založen již v prosinci 1876. Mohutná budova vlevo nahoře na hlavním obrázku je část starého Okresního soudu, nejvyšší budova vpravo je dnešní základní škola v ulici U Soudu. Malý obrázek vpravo nahoře zobrazuje střed města s divadlem a radnicí.
28
29
30
31
1
2
3
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
neděle
1. týden
LEDEN
Bohumila
Judita
David
Silvestr
Nový rok / státní svátek
Karina
Radmila
2010
LIBERECKÉ LIDOVÉ SADY
Tramvaj, kterou vidíme na pohlednici odeslané roku 1900, přivážela občany Liberce až na úpatí Jizerských hor, do místa zvaného tehdy Sedmidomky. Jednokolejná trať vedla od nádraží k dnešní zoologické zahradě od srpna 1897, o tři měsíce později byla prodloužena až do Lidových sadů. Tento park byl chloubou Liberce. Vybudoval jej v letech 1881–84 Spolek přátel přírody a bylo v něm mnoho soch, vzácné dřeviny i bazén s vodotryskem. Dnes je park zanedbaný a navíc byla v padesátých letech jeho severní část přidělena zoologické zahradě. Roku 1901 byla postavena na místě staré zahradní restaurace Belvedér budova dnešních Lidových sadů s velkým sálem a 32 metrů vysokou vyhlídkovou věží. Od roku 1952 slouží veřejnosti jako Park kultury a oddechu. Protější osamělá budova byla postavena roku 1904 pro Všeobecnou nemocenskou pojišťovnu, od roku 1959 je v ní učňovské středisko.
4
5
6
7
8
9
10
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
neděle
2. týden
�
LEDEN
Diana
Dalimil
Tři Králové
Vilma
Čestmír
Vladan
Břetislav
2010
LABUTÍ JEZÍRKO V LIBERCI
Liberecká vlastivěda uvádí, že výběr staveniště budoucího jezírka na Jizerském (tehdy Baierově) potoce se konal 23. července 1900 a již koncem listopadu téhož roku byla stavba dokončena. Bylo to velice oblíbené místo, v zimě se zde hojně bruslilo, v létě byla otevřená půjčovna loděk. Díky nim se Labutí jezírko objevovalo často na pohlednicích pod názvem Gondelteich, Gondolové jezírko. Malebná stavba při hrázi na jeho levém břehu, kterou vidí-me na pohlednici odeslané roku 1904, byla domem pro dozorce a půjčovatele loděk. Roku 1974 byla chátrající budova opravena a přeměněna na oblíbenou stylovou restauraci zvanou Rybářská bašta. Jezírko je již dlouho součástí zoologické zahrady. Roku 1997 bylo vyčištěno a byl na něm zbudován nový ostrov pro vodní ptáky. Lodičky zde již dlouho nejezdí, ale za prudkých zim se na jeho zamrzlé hladině občas objevují mladí bruslaři.
11
12
13
14
15
16
17
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
neděle
3. týden
Bohdana
Pravoslav
Edita
Radovan
Alice
Ctirad
Drahoslav
�
LEDEN
2010
LESNÍ ULICE VE VILOVÉ ČTVRTI
V době odeslání této pohlednice, v roce 1902, se v Liberci prudce rozvíjela výstavba ho-nosných vil, díky nimž území mezi dnešní Masarykovou a Horskou třídou dostalo název Vilová čtvrť. Dům na snímku dodnes stojí – a to velice pěkně udržovaný – v Lesní ulici (tehdy Waldzeile) čp. 9 a je v něm již několik let cukrárna U Barona. Vpravo je patrný plot botanické zahrady v Purkyňově ulici. Zahrada je zde od roku 1895, původní místo musela totiž roku 1893 uvolnit stavbě nedalekého Severočeského muzea. Dnes je, po důkladných přestavbách a rozšíření, jedním z míst, které nejčastěji vyhledávají návštěvníci Liberce. Největší budovou v Lesní ulici je dnešní škola, která s botanickou zahradou sousedí. Komplex budov byl po-staven již v letech 1891–93 jako vojenská nemocnice. Po roce 1945 zde sídlila krajská správa SNB (= Sbor národní bezpečnosti, dnes policie), základní škola je zde od roku 1959.
18
19
20
21
22
23
24
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
neděle
4. týden
Vladislav
Doubravka
Ilona
Běla
Slavomír
Zdeněk
Milena
�
LEDEN
2010
HOTEL NĚMECKÝ DVŮR
Mohutný, nepříliš vzhledný hotel Německý dvůr (Deutscher Hof) v dnešní liberecké čtvrti Františkov se snažil nalákat hosty na skutečnost, že „leží pouhých pět minut od libe-reckého nádraží.“ Pohlednice vznikla po roce 1912, protože právě toho roku byla prodlou-žena městská doprava od nádraží do Hanychova. Před hotelem byla výhybna tehdy ještě jednokolejné tramvajové trati. V Německém dvoře promítal v roce 1913 fi lmy první „ko-čovný kinematograf“ a za první světové války zde byli ubytováni váleční uprchlíci, většinou Židé z Haliče. Hotel, který stál od roku 1874 hned za viaduktem, byl roku 1952 zbourán. Po rozšíření vedlejšího, úzkého železničního viaduktu, do kterého byla v roce 1995 svedena Švermova ulice, vznikla před bývalým hotelem dnešní rozlehlá plocha pro točku tramvají č. 5 a 11. Tři domy za bývalým hotelem dosud stojí, v prvním z nich je hostinec.
25
26
27
28
29
30
31
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
neděle
5. týden
Miloš
Zora
Ingrid
Otýlie
Zdislava
Robin
Marika
�
LEDEN
Den památky obětem holocaustu
2010
HORNÍ HANYCHOV
Postačí si přečíst kurentem psaný popis a není již nutno mnoho dalšího dodávat k sedm-desát let staré pohlednici: Hostinec Rodné údolí, Horní Hanychov proti Ještědu. Známá restaurace v Ještědské ulici čp. 149 dosud stojí, nese jen kratší český název Domov. Dobře se tady vaří, jen ceny nejsou nejlidovější. Hostinec byl postaven na začátku minulého století přímo proti konečné zastávce liberecké tramvaje (dnes číslo 3), která sem byla z centra města dovedena roku 1912 a přivedla pod Ještěd mnoho dalších návštěvníků. Z pohlednice je patr-né, že – narozdíl od dnešních dnů – byla tehdy její trať jen jednokolejná. Na vrcholu 1012 me-trů vysokého Ještědu ještě pevně stojí starý horský hotel postavený roku 1907. Shořel až v lednu 1963 a za deset let byl na jeho místě dostavěn dnešní, téměř stometrový rotační hy-perboloid, který při pohledu z dálky propůjčuje hoře vzhled hladkého špičatého kužele.
1
2
3
4
5
6
7
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
neděle
6. týden
Hynek
Nela
Blažej
Jarmila
Dobromila
Vanda
Veronika
�
ÚNOR
Světový den boje proti rakovině
2010
VÝPŘEŽ
Málo častý zimní snímek Výpřeže, 769 m vysokého horského sedla v hlavním Ještěd-ském hřbetu, zvaného také Tetřeví sedlo. Obě jména jsou dnes již anachronismem: tetřevi v ještědských horách už dlouho nežijí a pomocná koňská spřežení, která si formani pod kopcem najímali, aby jejich koňům pomáhala zvládat strmou silnici vybudovanou z Liberce do Křižan v letech 1863–67, již nepamatují ani nejstarší domorodci z Horního Hanychova. Ti také nevědí, proč se dřevěná, mnohokrát přestavovaná bouda v sedle nazývala německy Wippelbaude. Mohlo by to být od slova der Wipfel, tedy vrchol stromů, které v místním dialektu zní jako Wippel, nebo od slova die Wippe, houpačka, ale také hrana nebo místo zvratu, v tomto případě zlomu horské silnice. Ale kdo ví? Z výpřežského sedla dnes vede i úzká horská silnice k chatě Ještědce a odtud až na vrchol Ještědu k horskému hotelu.
8
9
10
11
12
13
14
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
neděle
7. týden
Milada
Apolena
Mojmír
Božena
Slavěna
Věnceslav
Valentýn
�
ÚNOR
Svátek zamilovaných
2010
ROHANOVA CHATA NA JEŠTĚDU
Zimní sněhové bouře takhle zkrášlovaly Rohanovu chatu již od roku 1868, kdy těsně pod vrcholem Ještědu postavili manželé Haslerovi skromnou, tehdy ještě napůl pod balvanem ukrytou horskou chatku. Bylo to právě třicet let od doby, kdy na vrchol hory vystoupala kněžna Adéla Rohanová, a tak chatku nazvali po jejím manželovi. Kníže Rohan, jehož rod přišel do Čech nedlouho před tím z Francie, přikoupil totiž v roce 1838 ke svým dalším severočeským panstvím i panství dubské, tj. českodubské. To hraničilo na Ještědu s liberec-kým panstvím Clam-Gallasů a kníže tehdy nechal na vrcholu hory vztyčit hraniční Rohanův kámen. Haslerovi svou chatu stále zlepšovali, roku 1885 ji rozšířili o verandu. Chatu koupil v roce 1909 Horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory. Rohanova chata zcela shořela v roce 1964; tehdy v ní bydleli dělníci odstraňující zbytky shořelého ještědského hotelu.
15
16
17
18
19
20
21
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
neděle
8. týden
Jiřina
Ljuba
Miloslava
Gizela
Patrik
Oldřich
Lenka
ÚNOR
Popeleční středa
2010
PLÁNĚ POD JEŠTĚDEM
Takhle vyhlížely dolní domy v odlehlé světelské osadě Pláně v roce 1933. Menší dům čp. 23 vlevo je nejstarším domem Plání, postaven byl údajně již roku 1805. O víc než sto let poz-ději jej koupila rodina Pavlů, které patřil již sousední dům čp. 43 (víc o něm ve 23. týdnu!). Mohutný dům je tzv. Šamánkova chata čp. 45 postavená roku 1909 pro libereckou pobočku Klubu českých turistů. Tu založil roku 1900 MUDr. Václav Šamánek (1848 – 1916), známý lidumil a organizátor českého života v Liberci. Byl to druhý pláňský hostinec; dnes je jen uby-tovnou pro hosty hlavní pláňské chaty čp. 47. Tu stavěl roku 1925 Václav ‚Venýnek‘ Pavlů, ale pro dluhy a karban ji byl nucen prodat o dva roky později KČT. První pláňský hostinec čp. 31 postavil roku 1863 František Sluka. Často pak měnil majitele a roku 1938 již jako Gregorův hostinec podruhé a defi nitivně vyhořel. Jeho rozvaliny jsou dosud dobře patrné.
22
23
24
25
26
27
28
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
neděle
9. týden
Petr
Svatopluk
Matěj
Liliana
Dorota
Alexandr
Lumír
�
�
ÚNOR
2010
HOSTINEC U ŠÁMALŮ
Přestože hostinec U Šámalů patří mezi nejznámější na Ještědském hřbetu, jsou sběrate-lům známy jen tři pohlednice starého domu. Tato pochází z let před rokem 1911, kdy měl hostinec ještě dřevěné zádveří. Poprvé je dům uváděn roku 1810 jako obytný, hostinec zde začal provozovat až další majitel Antonín Šámal v roce 1864. Přestože již víc než století má dům jiné vlastníky, název hostince se nezměnil. Dnes ho již řadu let provozuje ke spoko-jenosti všech návštěvníků rodina Svatopluka Koudely. Levý horní obrázek ukazuje pohled k jihu, tedy „do kraje“, do Podještědí, do tzv. Babidolů, kde měli občané Horní Proseče své záhumenky. Dům s bílou podezdívkou se nazýval U Smrku. Na pravém obrázku kosí majitel hospody louku a nám se otvírá pohled k severu na Šimonovice. Na nejhlubším místě zde obec hraničila se sousedními Minkovicemi a místu se proto říkalo U Minkoutků.
1
2
3
4
5
6
7
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
neděle
10. týden
Bedřich
Anežka
Kamil
Stela
Kazimír
Miroslav
Tomáš
�
BŘEZEN
2010
RAŠOVKA
Tuto pohlednici odeslala svému otci den před sv. Michalem 1926 Marta Zelinková, uči-telka z Rašovky. Je to pohled ze svahů této horské obce k severovýchodu. Světlý dům na hřebeni je známá hospoda V Trnčí. Ta stojí v místě, kde silnice ze Šimonovic do Proseče pod Ještědem překračuje ve výšce 610 m n. m. Ještědský hřbet, po kterém běží i rozvodí mezi Baltským a Severním mořem. Oblíbený, víc než sto let starý hostinec shořel v roce 1962, ale v roce 2006 jej znovu postavil Josef Lank, potomek původních majitelů. Přistavěl k němu i 19,5 metru vysokou rozhlednu s 61 schody. Mohutný strom, který se tyčí na hřebeni vlevo od hostince je proslulý „gavor“ – obrovský javor klen, možná nejkrásnější strom Liberecka. Dosud stojí u bývalé rychty čp. 20 zvané U Gavora či U Kotků, známé již od roku 1590. Odtud po staletí řídili rychtáři život této malé obce, v níž žili odjakživa jen čeští obyvatelé.
8
9
10
11
12
13
14
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
neděle
11. týden
Gabriela
Františka
Viktorie
Anděla
Řehoř
Růžena
Rút / Matylda
BŘEZEN
Přijetí České republiky do NATO 1999
Mezinárodní den žen
2010
OBŘÍ SUD NA JAVORNÍKU
Snad žádné jiné stavbě – kromě Ještědského hotelu – nebylo věnováno v ještědských horách tolik pohlednic jako javornickému Obřímu sudu! Nevídaný sud byl zakoupen na vídeňské Jubilejní výstavě v roce 1898 a o rok později již stál na vrcholu hory Javorníku a ze stejno-jmenné obce sem byla přivedena horská silnice. Záhy na to k němu byla přistavěna i res-taurační budova. O rozměrech sudu (který v roce 1931 inspiroval Lázně Libverdu k jeho napodobení) se dočtete v pravém horním rohu pohlednice: čtrnáct metrů na délku, dvanáct na šířku i výšku. Vešlo se do něj buď 10 238 hektolitrů nebo (a to bez naskládání na sebe!) 400 návštěvníků. Dnes již nic z toho není pravda. Sud shořel 20. září 1974, pak byla stržena hospoda. Osmnáct metrů vysoká dřevěná rozhledna se skluzavkou uvnitř, postavená za su-dem v roce 1924, spadla nedlouho po skončení války v roce 1945. Zůstaly jen pohlednice.
15
16
17
18
19
20
21
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
neděle
12. týden
Ida
Elena / Herbert
Vlastimil
Eduard
Josef
Světlana
Radek
�
BŘEZEN
První jarní den
2010
RÁDLO
Sto let starý malovaný pohled na obec, rozlehlou na délku i výšku: převýšení z údolí Mo-helky až po vrch Hradešín je 440 metrů. Kapli Nejsvětější Trojice nechali postavit na své ná-klady bezdětní a zbožní manželé Hűbnerovi. Vysvěcena byla v říjnu 1726, ale první mše v ní byla sloužena až o čtyři roky později po vybavení interiéru. Mnohokrát byla rozšiřována: roku 1829 přistavěli věž, o čtyři roky později zakoupil Josef Maschke hodiny, které na věži ukazují čas dodnes. Hűbnerovi jsou pohřbeni přímo ve své kapli. Mše se zde slouží každou druhou neděli v měsíci ve 14 hodin. Zaniklá stará škola z roku 1861 u rybníčku za kaplí byla nahra-zena o třicet let později dnešní novou školou a ve starém domě byl umístěn poštovní úřad. Obrázek vpravo nahoře je rádelské nádraží. Zastávku se podařilo obci prosadit na trati z ro-ku 1859 až o jednatřicet let později. První vlak na ní zastavil 1. října 1890 v 9.00 hodin.
22
23
24
25
26
27
28
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
neděle
13. týden
Leona
Ivona
Gabriel
Marián
Emanuel
Dita
Soňa
�
BŘEZEN
Mezinárodní den tuberkulózy
Den učitelůKvětná neděle
2010
HODKOVICE NAD MOHELKOU
Téměř devět století staré Hodkovice po roce 1973 opět ztichly. Tehdy jimi přestala vést stará říšská silnice a stoupající hřmot a zápach tisíců aut byl odveden na dnešní dálnici. Šrámy na rohovém domě v dolní části náměstí, které mu způsobovaly při vjezdu do úzké ulice stále mohutnější nákladní vozy, byly zaceleny. Z náměstí vede ke kostelu sv. Prokopa neširoká ulice, před sto lety zvaná Kostelní ulička, dnes Koněvova ulice. Kostel dosud sto-jí. Jeho nynější barokní podoba pochází z let 1717–20, ale první zmínka o jeho dřevěném předchůdci je již z roku 1352. Všechny domy v pravé části pohlednice z roku 1908 rovněž přečkaly dodnes. První z nich, čp. 117, přišel za sto let jen o nejspodnější schod. Čtvrtý dům patří do Růžové ulice a je v něm penzion. Tři první domy v levé části již zmizely, stojí pouze poslední, ze kterého je na pohlednici patrná jen vyčnívající černá střecha.
29
30
31
1
2
3
4
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
neděle velikonoční
14. týden
Taťána
Arnošt
Kvido
Hugo
Erika
Richard
Ivana
�
BŘEZEN / DUBEN
Škaredá středa
Zelený čtvrtekApríl
Mezinárodní den ptactva
Velký pátek
2010
Mezinárodní den Romů
Den vzdělanosti
PROSEČ POD JEŠTĚDEM
Půl tisíciletí stará obec bývalého dubského (tj. českodubského) panství se rozkládá na str-mých jižních svazích Ještědského hřbetu. Žilo zde, podobně jako v sousední Rašovce, která leží až na horském hřebeni, české obyvatelstvo. Lidé se tady živili převážně zemědělstvím, ještě před stoletím jim poskytovala obživu i práce v melafýrových lomech, které jsou přímo v obci. U jednoho z nich, u lomu u „staré“ školy, stál fotograf, když zamířil objektiv svého přístroje na Dolní (tady se ale říká Dolení) Proseč. Malý obrázek v levém horním rohu byl tehdy hostincem U Zeleného stromu, pak U Hušků, dnes je zde obecní úřad. Hostinec se na-cházel při silnici jen nedaleko pod dalším z prosečských hostinců (a také kovárny) U Jáchymů, u něhož je dnes konečná stanice autobusů. Ani hostinec U Jáchymů už neslouží obyvatelům Proseče pod Ještědem ani kolemjdoucím, ale je přestavěn na soukromý rekreační dům.
5
6
7
8
9
10
11
pondělí velikonoční
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
neděle
15. týden
Miroslava
Vendula
Heřman / Hermína
Ema
Dušan
Darja
Izabela
�
DUBEN
2010
VLČETÍN
Nevelká podještědská obec s výhledem na Ještěd. Na levém snímku pohlednice odeslané roku 1932 je vlevo komplex stavení rodiny Škodovy. Pro častost toho jména v obci měli pří-slipku „Karlů“. Stodola v popředí již neexistuje. Dům se světlou střechou je statek a hostinec U Brány jiné rodiny Škodovy; detailněji ho vidíme na pravém snímku. Jako hospoda slouží dodnes, ale patří již obci. Vedle ní, na zbytku brány, která byla vstupem do statku a po které se hospoda nazývala, je dochována pamětní tabule obětem 1. světové války. Za hospodou zůstaly polorozbořené zbytky barokní budovy s mohutnými opěráky vrchnostenského dvora z let 1656 – 1779. O lidech, kteří v jeho budovách potom žili, se říkalo, že bydlí „U Dvor-skejch“.Budova vzadu na levém obrázku je škola z roku 1900, v níž dlouho učil zakladatel českodubského muzea Václav Havel. Dodnes se dochovala i kaple z 19. století na „návsi“.
12
13
14
15
16
17
18
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
neděle
16. týden
Julius
Aleš
Vincenc
Anastázie
Irena
Rudolf
Valérie
�
DUBEN
2010
Den Země
ČESKÝ DUB
Kreslená pohlednice odeslaná v roce 1901 nemůže při pohledu z tak velké dálky sebemé-ně postihnout malebnost a stáří jednoho z nejpamátnějších severočeských měst. Mohutné komíny v popředí i v pozadí spíš připomenou textilky továrníka Franze Schmitta, který roku 1843 vybudováním první fabriky založil i textilní věhlas Českého Dubu. V té době měl za sebou Dub ale již sedm století bohaté a pohnuté historie. A také několik různých jmen. První z nich bylo Vladislavice, kterým byl nazván ve 12. století hrad. Potom nesl jméno Světlá, které se později přeneslo na dnešní Světlou v Podještědí, později se ves v podhradí nazývala Dub. Na pohlednici je zajímavější spíš zobrazení staveb, které jsou patrny na obzoru tehdy holého Hlubockého hřebene. Při pohledu zleva: Gasthaus je hostinec U Šámalů, pak obec Rašovka, další Gasthaus je hostinec V Trnčí, Javornická kaple a Obří sud na Javorníku.
19
20
21
22
23
24
25
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
neděle
17. týden
Rostislav
Marcela
Alexandra
Evženie
Vojtěch
Jiří
Marek
�
DUBEN
2010
KOSTEL SV. DUCHA V ČESKÉM DUBU
Na pohlednici odeslané roku 1907 vidíme tehdejší podobu interiéru jedné z nejvýznam-nějších a nejstarších památek Českého Dubu, kterým je farní kostel Sv. Ducha. První zprávy o něm jsou z roku 1291, kdy sloužil i pro potřeby mnichů tehdejší johanitské komendy. Z jeho původní románské podoby se ale dochovalo jen několik stavebních zlomků ve zdivu dnešního kostela. Základ jeho současné podoby je pozdně gotický z konce 15. století s mohutnou věží lichoběžníkovitého půdorysu. Určitou dobu používali kostel protestanti. Později došlo k jeho renesanční přestavbě, po požárech v 17. století se na jeho současné podobě výrazně podepsalo i baroko. Kdysi býval u kostela i hřbitov a také, již od nejstarších dob, špitály pro nemocné. Nejstarší z nich, dřevěný špitál, shořel kolem roku 1371. Ke kostelu se vchází barokní bránou. Mše se v českodubském kostele Sv. Ducha slouží v neděli v osm hodin ráno.
26
27
28
29
30
1
2
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
neděle
18. týden
Oto
Jaroslav
Vlastislav
Robert
Blahoslav
Svátek práce
Zikmund
�
DUBEN / KVĚTEN
2010
MODLIBOHOV
Pohlednici (odeslanou roku 1924) nevelké podještědské obce v údolí říčky Ještědky vydal Karel Tomáš. Je to bezpochyby on, kdo stojí před svým obchodem u silnice. Když nedávno v tom domě čp. 4 zemřel jeho syn, změnil dům majitele a ten ho od roku 2005 začal vylepšo-vat. Do bývalé jednotřídní školy čp. 34 z roku 1878 chodili ještě starší obyvatelé Modliboho-va. Neučí se v ní již přes půl století. Je v ní veřejná obecní knihovna, občas se v ní schůzuje. Pluhařův mlýn, který tehdy poháněla voda z nevelkého potoka přitékajícího zpod Mazovy Horky, byl zbořen a vzápětí, roku 1925, postaven vedle něj, blíž k silnici, moderní mlýn čp. 7, jehož turbínu poháněly již vody Ještědky. Chodilo sem mlít skoro celé Podještědí. Dnes v něm bydlí mlynářův vnuk Josef Pluhař, ale již dlouho se zde nemele. Ze starých časů přežil jen chlév pro dobytek. Je to ono bílé stavení vlevo od původního starého mlýna.
3
4
5
6
7
8
9
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
neděle
19. týden
Alexej
Květoslav
Klaudie
Radoslav
Stanislav
Státní svátek
Ctibor
�
KVĚTEN
Květnové povstání 1945
Den osvobození od fašismu 1945
Svátek matek
2010
KŘÍŽ U POTOKA
Kříž vyobrazený i s Ještědem v pozadí na pohlednici odeslané roku 1916 dosud stojí a to vlevo u staré silnice z Doleních Pasek do Rozstání. Prochází sice kolem něj zeleně znač-kovaná Cesta Karoliny Světlé, ale i ten nejzapřisáhlejší obdivovatel díla této spisovatelky musí, nerad, přiznat, že omšelý kříž s letopočtem 1835 není bezpochyby tím, po kterém paní Karolina nazvala v roce 1868 svůj nejznámější román a „pod kterým nalezli kdysi Józu pod vrbami u potoka; mělať v sobě nůž.“ Když hrdinka románu Evička o půl století později přišla „ke kamennému kříži, zvětralému a šedému, jehož schody se drolily vlhkostí“, spatřila v něm „tabulku zazděnou s nápisem polo již setřelým, že byl tento kříž postaven Fraňkem Potockým roku 1797. Bylo lidem na jisto, že prabábu Potockých na tom místě zahrabali, a kdo tamtudy jít nemusel, nešel a nejde dosud. Ten kamenný kříž – její to náhrobek.“
10
11
12
13
14
15
16
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
neděle
20. týden
Blažena
Svatava
Pankrác
Servác
Bonifác
Žofie
Přemysl
�
KVĚTEN
Den rodin
2010
HOŘENÍ PASEKY
Silnice, která vede z Výpřeže, neboli z horského sedla Tetřeví v Ještědském hřebeni, k jihu „do kraje“, prochází lesem. Tam, kde z něho vyjde, začínají Hoření Paseky, nejzápadnější obec českého Podještědí. Je odtud nádherný výhled na ten kopcovitý kraj, který v předmi-nulém století proslavila svými romány a mnoha povídkami pražská spisovatelka Johanna Rottová, která po jeho nejstarší vsi, z jejíž rychty pocházel její manžel, po Světlé v Podještě-dí, přijala i svůj umělecký pseudonym Karolina Světlá. Na pohlednici pocházející patrně ze třicátých let minulého století je hostinec U Sluků. Stojí na levé straně silnice, která takřka u něj vychází z ještědských lesů. Míval zde svou místnost i tělovýchovný spolek Sokol, který měl v Hořeních Pasekách mnoho členů. Dům – nově zeleně natřený – slouží hostům do-dnes. Po válce jako motorest, nyní jako restaurace a penzion Horka.
17
18
19
20
21
22
23
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
neděle
21. týden
Aneta
Nataša
Ivo
Zbyšek
Monika
Emil
Vladimír
�
KVĚTEN
Mezinárodní den muzeí
Letnice
2010
SVĚTLÁ POD JEŠTĚDEM
Sto let starý pohled na nejznámější obec českého Podještědí připomínanou již roku 1291. Za těch sto let se krajina proměnila. Na severním obzoru již nestojí starý ještědský hotel z roku 1907, v krajině přibylo lesů, které sestupují z hor a berou si znovu půdu, o kterou je dávní zemědělci připravili a kterou dnes již, zdá se, nepotřebují. Na pohlednici je také, jako bílá plocha pod lesem, dosud patrný starý vápencový lom na Čihadníku, zprvu stěnový, později ještě do těla hory zahloubený. Lomaři v něm těžbou kdysi odkryli starou, dnes opět zaniklou jeskyni zvanou Apolínův hrob. V ní – v románu Karoliny Světlé – probodla loupež-nické srdce lesňáckému hejtmanovi a svému milenci Apolínovi krásná rychtářka Frantina. Právě v okamžiku, „když slunce k západu se klonilo a všecko v jeskyni se naplnilo září růžo-vou .... se kolem něho obtočila a – nůž mu vězel v srdci.“
24
25
26
27
28
29
30
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
neděle
22. týden
Jana
Viola
Filip
Valdemar
Vilém
Maxmilián / Maxim
Ferdinand
�
KVĚTEN
2010
DIVADLO NA PLÁNÍCH POD JEŠTĚDEM
Vzácná pohlednice z 24. srpna 1913. Toho dne na Pláních hráli ochotníci veselohru z roku 1887 Ladislava Stroupežnického (1850 – 1892) Naši furianti. Kulisy dávno zmizely, jasany pod cestou zmohutněly a mezi nimi dnes stojí transformátor. Chalupu čp. 43 vlevo nahoře postavil na Pláních koncem 19. století Ignác Pavlů, který – přestože dům je na katastru Světlé v Podještědí a náležel tak do Rohanova dubského panství – sloužil jako hajný „za hřebenem“, v lesích libereckého panství hraběte Clam-Gallase. V domě čp. 23 hned nad ním (je na po-hlednici v 9. týdnu!) bydlel rohanovský hajný Petr Bulíř a oba lesníci se neměli příliš v lásce. Dům čp. 43 patří dnes vnukovi hajného Ignáce (ten zemřel v roce 1908) Otakarovi Pavlů. Narodil se tam roku 1939 a denně chodil do světelské školy. Dlouhá léta s úsměvem a ochot-ně obsluhoval hosty v hlavní chatě na Pláních, teď již několik let bydlí v Hanychově.
31
1
2
3
4
5
6
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
neděle
23. týden
Kamila
Laura
Jarmil
Tamara
Dalibor
Dobroslav
Norbert
�
KVĚTEN / ČERVEN
Světový den životního prostředí
Mezinárodní den dětí
Světový den bez tabáku
2010
KOTEL
Malá obec má dva unikáty. Prvním je Čertova zeď. Jen torzo z až dvacet metrů vysoké čedičové zdi, která se táhla nad krajem desítky kilometrů, se podařilo – na nátlak odborné světové veřejnosti – zachránit před úplným rozebráním až roku 1929. Čertova zeď nemá ob-dobu v Evropě, kotelská lípa zase v severních Čechách. Tabule, která před ní stojí, odhaduje – asi nadsazeně – její věk na 870 – 950 let, obvod u paty je 12,5 metru. Na pohlednici z roku 1910 je i proslulý Schubertův hostinec. Byl to první dům vlevo u silnice ve směru z Osečné. Vedly ho až do konce války dvě sestry a za zábavou a velkým tanečním sálem přijížděli hojně i hosté z nedalekých Lázní Kundratic. Zbytek Schubertovic rodiny v domě hospodařil. Hos-poda zde byla i po válce, ale majitelé se střídali, hospodařili stále hůř, a když stavení opustili i Romové, dům se postupně rozpadl a víc než třetinu století je tady jen pole.
7
8
9
10
11
12
13
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
neděle
24. týden
Iveta / Slavoj
Medard
Stanislava
Gita
Bruno
Antonie
Antonín
�
ČERVEN
2010
OSEČNÁ
Téměř osm století stará markvartická ves byla poddána nedalekému hradu Děvínu. Jeho pozdější majitel Karel Bibrštejn také položil roku 1565 základní kámen k dnešnímu kamennému kostelu sv. Víta. Starý dřevěný kostelík tady ale stál již dvě století. Na starší pohlednici, odeslané ale až roku 1902, vidíme kostel zepředu, z náměstí, a sice ještě s pro-vizorně zastřešenou věží, kterou poškodil požár v červnu 1865. Tehdy shořelo i mnoho domů. Dnešní vysokou špičatou věž dostal kostel až po víc než třetině století v roce 1901. Dům čp. 127 vlevo od kostela dosud stojí, je jen trochu stavebně pozměněn. Horní obrá-zek vlevo je pohled z náměstí směrem k Janovu Dolu. Na obzoru je patrný vrchol Ještědu, ještě bez horského hotelu z roku 1907. Dům vpravo je dosud existující hostinec U Slunce, staré stavení proti němu již ale nestojí.
14
15
16
17
18
19
20
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
neděle
25. týden
Roland
Vít
Zbyněk
Adolf
Milan
Leoš
Květa
�
ČERVEN
Den otců
2010
BŘEVNIŠTĚ
V obci, která leží v plochém údolí řeky Ploučnice, není mnoho přírodních ani historic-kých zajímavostí. Kamenná kaple sv. Prokopa z roku 1824 podlehla, neudržována, již před řadou let neúprosnému času. Jako připomínka na zbožnější obyvatele Břevniště vydržel ale až do dnešních dnů kříž na kamenném podstavci, který vidíme na pohlednici. Stojí zhruba uprostřed obce při levé straně silnice ve směru od Osečné. Na levé straně, jak velely tehdejší dopravní předpisy, stojí i omnibus. Podle něj lze poznat, že pohlednice musela vzniknout po roce 1910, kdy byla zavedena doprava mezi Mimoní a Křižany. Pohlednici s pozdravem ze svého hostince vydal bezpochyby jeho majitel Kluttig. Ten omšelý dům pod silnicí dosud stojí, ale hospoda již v něm není. Nejúžasnější je ale to, že sto let přečkala, a to téměř beze změny, i stará dřevěná kůlna, která stojí na pohlednici vedle omnibusu!
21
22
23
24
25
26
27
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
neděle
26. týden
Alois
Pavla
Zdeňka
Jan
Ivan
Adriana
Ladislav
�
ČERVEN
Den památky obětí komunistického režimu
První letní den
2010
HAMR NA JEZEŘE
Hamr na Jezeře, proslulé letovisko movitějších lidí, byl již vyobrazen na desítkách po-hlednic. Čistá rybniční (nikoli jezerní!) voda a okolní zalesněný kopcovitý kraj se asi zalíbilyi pisateli pohlednice odeslané v červenci 1905; píše v ní, že „je zde divukrásně.“ Pohlednice ukazuje, jak tehdy vypadal velice známý ubytovací hostinec Antona Zehnera nazvaný Hosti-nec na Hamerském jezeře. Při výhledu z jeho oken se otvíral pohled na vzdálený vrchol Ješ-tědu, ale i na mnohem bližší řetěz strmých vrcholů Chrastenského vrchu, Děvína a Ostrého čili Hamerského Špičáku. Ty jsou tvořeny polzenitem, zvláštní formou třetihorního čediče, který byl nazván po německém názvu řeky Ploučnice. Její vody, přivedené sem kdysi umělou Hamerskou strouhou, plní již několik staletí i „jezero“. Všechny tři vrchy hostí teplomilnou květenu. Na vrcholu Děvína jsou zbytky královského hradu z poloviny 13. století.
28
29
30
1
2
3
4
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
neděle
27. týden
Lubomír
Petr a Pavel
Šárka
Jaroslava
Patricie
Radomír
Prokop
�
ČERVEN / ČERVENEC
2010
ZDISLAVA
Kdo ví, proč fotograf Alfred Hackel z Jablonného v Podještědí vyfotografoval právě ohra-du s pasoucími se telaty, když měl po ruce ve staré trhové vsi a poutním místě Zdislava jistě mnohem vzácnější a honosnější objekty. Většina pohlednic (tato byla odeslána roku 1908) tehdy zobrazovala barokní kostel sv. Jana Křtitele i s mariánskou soškou, ke které se před staletími scházeli poutníci. Nebo úctyhodný hostinec U Pomníku císaře Josefa II., na jehož dvoře latinsky zvěstovala kamenná pyramida, že se zde cestou zastavil 30. června 1766 sám císař Svaté říše římské národa německého. Možná – vzhledem k tomu, že za názvem obce je uvedeno „a. d. A. T. E.“ – si pohlednici objednala u fotografa ona ATE, tedy Aussig – Tep-litzer – Eisenbahn, Ústecko-teplická železnice, která v září 1900 slavnostně otevřela novou železniční trať z Mimoně do Liberce, která vedla i přes Zdislavu.
5
6
7
8
9
10
11
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
neděle
28. týden
Státní svátek
Státní svátek
Bohuslava
Nora
Drahoslava
Libuše / Amálie
Olga
�
ČERVENEC
Upálení Mistra Jana Husa 1415
Příchod slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje
2010
STŘÍBRNÍK U ŽIBŘIDIC
Obnažená žíla olivinického čediče prorazila ve třetihorách, souběžně s tzv. lužickou poru-chou, pískovcové nadloží třemi hroty. Žíla byla kdysi rozdělena kamenolomem a čedičové sloupy připomínaly geologovi Bruno Műllerovi obrovskou hranici složeného dřeva. V čediči jsou velké vyrostlice přeměněného amfi bolu rhönitu. Stříbrník nad Žibřidicemi býval ob-líbeným místem výletů a chatku pod jedním z vrcholů vlastnil Anton Zimmermann. Když Hitler obsadil v září 1938 Sudety, pan Zimmermann začernil český název a zbyl jen němec-ký: Silbersteinbaude. Jeho chata stojí dodnes, jen nápis na ní je už úplně jiný: Myslivecké sdružení Šesterák Žibřidice a dva nakreslení jeleni. Stoly a lavice zmizely. Stříbrník je od roku 1968 chráněn jako přírodní památka. O její vyhlášení a zejména o to, že ochrana příro-dy vzala Stříbrník na vědomí, se tehdy zasloužil nadšený liberecký turista Hynek Typlt.
12
13
14
15
16
17
18
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
neděle
29. týden
Bořek
Markéta
Karolína
Jindřich
Luboš
Martina
Drahomíra
�
ČERVENEC
2010
KŘIŽANY
Pohlednice ukazuje obec „proti vodě“, tj. proti toku Ještědského potoka, který pramení na severozápadním úbočí hory Ještěd. Jeho výrazný vrchol uzavírá obzor pohlednice, která Kři-žany představuje jako „letovisko“. Tím se skutečně staly po otevření železniční tratě v roce 1900, která přiváděla do obce a jejího okolí stále víc turistů. Byli mezi nimi i horolezci, kteří si oblíbili pískovcové Krkavčí skály – viz menší obrázek vlevo dole, a protože až 35 m vysoké skalní věže jim tvarem připomínali štíty Dolomit, nazvali je podle tamní skalní sku-piny Vajoletky. Od roku 1903 se mohli osvěžovat v restauraci U Krkavčí hory, která stála na hřebeni nad skalami. Pravý obrázek ukazuje křižanskou radnici z roku 1910, ve které kromě konšelů byli i četníci, obecní knihovna i poštovní úřad, který se sem přestěhoval „přes ulici“ z Fritschova hostince U Pošty (dnes Koruna), kde byl od roku 1874.
19
20
21
22
23
24
25
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
neděle
30. týden
Čeněk
Ilja
Vítězslav
Magdaléna
Libor
Kristýna
Jakub
ČERVENEC
2010
JÄCKELOVA BOUDA NA MALÉM JEŠTĚDU
Z mnoha pohlednic, které fotografové, kreslíři i malíři věnovali této horské chatě pod hlavním Ještědským hřebenem, je tahle asi nejskutečnější, nejpravdivější. Byla odeslána v roce 1911 a chata, kterou postavil vysloužilý fi nanc Wenzel Jäckel na jihozápadním svahu Malého Ještědu, německy Moiselkoppe, tehdy stála již pět let. Majitel ji stále vylepšoval a rozšiřoval, pekl v ní vlastní chleba a koláče. Na rubu pohlednice se píše, že chata leží na známé, tehdy modrým hřebínkem značené turistické cestě a „nabízí nejkrásnější pohledy na Polomené hory i České středohoří a na další. Za tím účelem je zde instalována daleko-hledová budka fi rmy Carl Zeiss z Jeny s nejlepším dalekohledem severních Čech.“ Bouda byla velice oblíbená. Dožila se i konce války v roce 1945, ale – jako podniková chata jednoho pražského podniku – pak brzy zpustla a byla v 60. letech lesní správou stržena.
26
27
28
29
30
31
1
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
neděle
31. týden
Anna
Věroslav
Viktor
Marta
Bořivoj
Ignác
Oskar
�
ČERVENEC / SRPEN
2010
HORNÍ SKÁLY
Pohlednice z roku 1932 zobrazuje tvář východních Lužických hor i západ hor ještědských: obzor uzavírá Velký Vápenný. Hlavním objektem fotografova zájmu byly ale osamělé Horní skály z prokřemenělého pískovce, které se vysoko tyčí nad okolním lesem západně od Hor-ního Sedla. Jsou to horolezcům velice známé Obervégry, nazvané po blízké Horní cestě, pod níž leží. Jejich „objeviteli“ byli liberecký horolezec Rudolf Kauschka (1883 – 1960) a jeho přátelé, kteří si říkali „Wirbelsteiner“. Na vrcholu první z nich, na Smrtce, stanuli 28. září 1904. Na poslední, kterou pak nazvali jménem svého druha, který se toho roku zabil v Al-pách, Gahlerův kámen, vystoupali 20. května 1906. Na pohlednici je nejblíže skála Dvojče, pak Liberecká věž, za ní je poloskryt Gahlerův kámen. Poslední je Smrtka (do úpatí skály je vyryt kříž s letopočtem nezřetelným již před sto lety), pod ní vpravo leží Malá Smrtka.
2
3
4
5
6
7
8
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
neděle
32. týden
Gustav
Miluše
Dominik
Kristián
Oldřiška
Lada
Soběslav
�
SRPEN
2010
HRÁDEK NAD NISOU
Prastaré sídlo stojí v místech, kde řeka Nisa opouští Čechy. Po dávném obranném hrád-ku (gród či grót) slovanských Milčanů – Lužických Srbů čili Vendů, který propůjčil měs-tu i jeho později poněmčelé jméno Grottau, nezbyla ani stopa. Německou kolonizací ve 13. století se všechno změnilo. První údaj o tehdy ještě dřevěném kostelu sv. Bartoloměje je již z roku 1288, jeho dnešní podoba (kostel je ve středu pohlednice odeslané roku 1901) je až z roku 1635. Vpravo dole je v popředí nejmohutnější budovou nádraží z roku 1859. Kreslíř nezapomněl ani na hrad Grabštejn, kdysi sídlo rozlehlého grabštejnského panství, který leží nedaleko Hrádku nad Nisou. Gotický hrad získali jako léno pánové z Donína již roku 1256. Výše položený „starý“ hrad je dnes přístupný veřejnosti, „dolní“ nový, který přebudovali poslední majitelé Clam-Gallasové roku 1818 ze staré budovy, přístupný není.
9
10
11
12
13
14
15
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
neděle
33. týden
Roman
Vavřinec
Zuzana
Klára
Alena
Alan
Hana
�
SRPEN
Mezinárodní den mládeže
2010
CHRASTAVA
Velice staré zemědělské sídliště původních Milčanů, Lužických Srbů, proměnila koloniza-ce postupně za staletí v průmyslové město na řece Nise. Jeden z velkých textilních závodů, postavený roku 1905 „na zelené louce“, zvané tehdy Hamerská, zobrazuje pohlednice ode-slaná o dva roky později. Úpravnu a barvírnu látek tam vybudovala původně vídeňská fi rma Feigl a Widrich, která od roku 1893 vlastnila i rozlehlou továrnu na dámské látky v Dolním Hanychově. Chrastavská textilka byla postavena v dnešní Andělohorské ulici, jen těsně před mostem přes Nisu, za kterou začíná již obec Andělská Hora. Je to pohled přes železniční trať a Nisu k jihovýchodu na Ovčí vrch. Obytné domy vlevo od komína dosud stojí. Továrna, po válce přejmenovaná na Textilanu, je krásnou, dodnes chráněnou secesní stavbou. Její budo-vy také stojí, ale mají dva různé soukromé majitele a látky se zde již nebarví.
16
17
18
19
20
21
22
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
neděle
34. týden
Jáchym
Petra
Helena
Ludvík
Bernard
Johana
Bohuslav
�
SRPEN
2010
BEDŘICHOVKA
Nevelkou osadu z roku 1782, nazvanou po druhém synovi hraběte Kristiána Filipa Clam-Gallase, proměnila před pětačtyřiceti lety dnešní dálniční silnice. Rozdělila vísku svodidly a protihlukovými zábranami na dva díly. Víc než sto let před tím stará říšská silnice stoupala za Svárovem vzhůru zatáčkami a k dnešní přímé dálnici se připojovala až pod vrcholem stoupání u zájezdního hostince U Města Hamburku, ze kterého se po válce stala stejně ob-líbená hospoda Bedřichovka. Ta před několika lety zcela zmizela ze světa a s ní i další dvě bedřichovecké hospody, z nichž jednu, patřící Wilhelmu Siegmundovi, vidíme na pohlednici. Stará silnice je neprůjezdná. Silně poškozená empirová kaple z roku 1809 byla zcela renovo-vána a znovu vysvěcena 16. května 2007. Po většinu doby náležela Bedřichovka k Machnínu, po roce 1980 se ale na čas stala samostatnou XXXIV. městskou čtvrtí Liberce.
23
24
25
26
27
28
29
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
neděle
35. týden
Sandra
Bartoloměj
Radim
Luděk
Otakar
Augustýn
Evelína
�
SRPEN
2010
HAMRŠTEJN
Když navždy odešli ze starého hradu Hamrštejnu Biberštejnové, jeho poslední šlechtičtí majitelé, uplynula ještě tři staletí, než pod hradem postupně vznikl roku 1826 komplex mohutné továrny na výrobu suken fi rmy Siegmund, Neuhäuser a spol. Dlouho byla největší severočeskou textilkou, později ale obchody přestaly jít a opuštěnou továrnu koupil po dvou letech roku 1875 pražský rodák Adolf Schwab, kterému rok před tím shořela továrna v Ja-nově nad Nisou. Z ovčí vlny přešel na bavlnu, nový podnik zmodernizoval a velice zbohatl. Již v roce 1882 si nechal od libereckého stavitele Gustava Sacherse postavit krásnou vilu na pozemku obehnaném kamennou zdí. Na pohlednici z ní vidíme jen budovu u brány při sil-nici z Machnína do Kryštofova Údolí, vlastní vila je až vzadu. Na nejvyšším místě silnice je do zdi zabudována věžička pojmenovaná na pohlednici Hansl, snad Honzíček či kašpárek.
30
31
1
2
3
4
5
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
neděle
36. týden
Vladěna
Pavlína
Linda / Samuel
Adéla
Bronislav
Jindřiška
Boris
�
SRPEN / ZÁŘÍ
Světový den míru
2010
HOSTINEC U LOMU VE SVÁROVĚ
Zájezdní hostinec byl nazván po nevelkém žulovém lomu, u kterého byl postaven kolem roku 1845. Tedy v čase, kdy byla dokončena říšská „erární“ silnice z Liberce na západ přes Jablonné v Podještědí. Byl to jeden z pěti největších svárovských hostinců, nevelké obce nedaleko Stráže nad Nisou. Dům, nad jehož střechou je na obzoru pohlednice dobře patrný Ještěd, již dlouho neexistuje, byl zbořen nedlouho po poslední válce. Stál zhruba v místech, kde se od roku 1964 odpojuje od staré erární silnice dnešní nová dálnice, která odtud vede přímo vzhůru. Proměna místa byla dokonána roku 2007, kdy byly ke křižovatce přidány i kruhové objezdy. Svárov je znám již od roku 1444. Obec byla skutečně předmětem dáv-ných hraničních sporů, protože stojí na hranicích bývalého libereckého a grabštejnského panství, ale je pravděpodobné, že její název pochází spíš od vlastního jména Svár.
6
7
8
9
10
11
12
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
neděle
37. týden
Boleslav
Regína
Mariana
Daniela
Irma
Denisa
Marie
�
ZÁŘÍ
Mezinárodní den gramotnosti
2010
STRÁŽ NAD NISOU
Pohlednice odeslaná roku 1898 zobrazuje poklidnou tvář podhorské obce pod jihozá-padními svahy Jizerských hor, přestože zde tehdy již sto let pracovaly textilní manufaktury J. G. Bergera. První přebudoval již roku 1793 ze staré panské valchy v údolí Černé Nisy, další vznikla z bývalého „majíru“, panského dvora. Po tomto průkopníkovi textilní slávy Liberec-ka je dnes nazváno i strážské náměstí. U něj dodnes stojí kostel sv. Kateřiny Alexandrijské z roku 1599. Stráž nad Nisou nesla až do roku 1947 staré jméno Habendorf. Rozlehlá obec byla v letech 1761 – 1914 rozdělena na Starý a Nový Habendorf. Na pohlednici vlevo dole je původní podoba jednoho z tehdy třinácti strážských hostinců zvaného Panský dům (Zum Herrenhaus). Dům stojí dodnes v ulici U Kina čp. 15. Za okupace sloužil NSDAP, po roce 1948 v něm bylo do 70. let kino. Pak zde vznikly učebny základní školy, z těch dnešní sklady.
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
neděle
38. týden
Lubor
Radka
Jolana
Ludmila
Naděžda
Kryštof
Zita
�
ZÁŘÍ
13
14
15
16
17
18
19
2010
HORNÍ VÍTKOV
Pohlednice odeslaná roku 1901 ukazuje tvář zemědělské obce na svazích nejzápadnější části Jizerských hor. Rozlehlá ves, známá již z poloviny 14. století, byla rozdělena na Horní a Dolní Vítkov roku 1615. Turistickým magnetem byla hora Gickelsberg, dnes Výhledy (669 m n.m.), na které bývala již od poloviny 19. století turistická chatka. Často měnila vzhled i majitele (před sto deseti lety byl jejím nájemcem Ferdinand Hausmann) a pro-tože státní hranice probíhá až severně od vrcholu hory, stála již „za hřebenem“ a byl z ní proto výhled do saské Lužice. Po poslední válce chatka zpustla a dnes již neexistuje. Cesta za domem s dřevěnou přístavbou v levé polovině pohlednice směřuje k blízkému kostelu Navštívení Panny Marie. Ten zde stojí, dnes již polozpustlý a odsvěcený, od roku 1671, kdy nahradil prastarý dřevěný kostelík vzpomínaný v listinách již roku 1357.
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
neděle
39. týden
Oleg
Matouš
Darina
Berta
Jaromír
Zlata
Andrea
�
ZÁŘÍ
20
21
22
23
24
25
26
První podzimní denMezinárodní den bez aut
Mezinárodní den neslyšících
2010
STARÁ KRČMA NA HEMMRICHU
Hemmrichschenke bývala nejznámější hospodou v Oldřichově v Hájích, a kdyby v roce 1934 neshořela, byla by jí dodnes. Nejstarší zpráva o ní je z 2. února 1726, kdy dům čp. 4 koupil Georg Hieldebrandt. Ten dům se pak stal druhou rychtou (německy Kretscham) v roz-lehlém Oldřichově v Hájích a to pro horní část obce nazývanou odedávna Hemmrich. Podle lidové pověsti je to jméno po poustevníkovi Emmerichovi, ale pravděpodobnější je zkomole-nina slova Hemmeberg, „kopec, kde je nutno brzdit povozy“. Vrchnosti se ale název nelíbil a tak hrabě Philipp Josef Gallas nařídil roku 1734, že tato část obce se bude jmenovat po něm. Dnes tedy Filipka. Rychtáři tehdy měli výlučné právo „šenkovat“ alkohol a také se zde půjčo-valy koňské přípřahy před stoupáním do Oldřichovského sedla. Hemmrichschenke stála vlevo u silnice pod dnešní železniční zastávkou. Dnes je na jejím místě restaurace Sokolovna.
27
28
29
30
1
2
3
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
neděle
40. týden
Jonáš
Státní svátek / Václav
Michal
Jeroným
Igor
Olívie / Oliver
Bohumil
�
ZÁŘÍ / ŘÍJEN
Mezinárodní den hudby
Den české státnosti
2010
PŘEHRADA V MNÍŠKU U LIBERCE
Jedna z pěti údolních přehrad, které byly postaveny na jizerskohorských říčkách a potocích v povodí řeky Nisy jako reakce na zničující povodeň, která kulminovala 29. 7. 1897. Jizerské hory od té doby drží evropský rekord v množství dešťových srážek za 24 hodin (345 mm). Harcov, Bedřichov, Mníšek, Mlýnice, Mšeno nad Nisou, tam všude byly v letech 1904–08 postaveny zděné přehrady. Na šestou plánovanou, na říčce Jeřici, již nedošlo. Mníšecká pře-hrada, kterou zobrazuje pohlednice z roku 1908, bývá často nazývána i Fojtecká. To proto, že ji naplňují vody Fojteckého potoka a také že její zadní část leží na území obce Fojtky. Hráz přehrady a většina vodní plochy je ale již na území sousední obce Mníšek u Liberce. Koruna hráze se tyčí 16 m nad základem, je 146 m dlouhá a zadrží 323 000 m3 vody. Mníšecká pře-hrada byla stavěna v letech 1904–06 a je dnes oblíbeným místem pro koupání.
4
5
6
7
8
9
10
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
neděle
41. týden
František
Eliška
Hanuš
Justýna
Věra
Štefan / Sára
Marina
�
ŘÍJEN
Mezinárodní den ochrany zvířat
2010
KATEŘINKY
Pohled z ruprechtických strání na střední část Kateřinek s Javorovým vrchem v pozadí z roku 1909. Divoké vody Černé Nisy poháněly v úzkém strmém údolí desítky továren, vět-šinou textilních. Obě textilky, které vidíme na pohlednici, vybudoval Ferdinand Seidel. Zad-ní z nich čp. 65 – kdysi „mechanická přádelna na vodní pohon“ – je vůbec nejstarší v údolí a pochází již z roku 1827. Budova, i když bez komínu, stojí dodnes a patří fi rmě Biston; látky již ale nevyrábí. Bližší továrna čp. 82 na druhé straně silnice již neexistuje. Byla to od roku 1843 vigoňová přádelna, posléze továrna na jemná sukna. Továrny často měnily majitele. Z osmi kateřinských hospod jsou na pohlednici dvě: první dům vlevo dole je dodnes činný hostinec U Dobráka (dříve U Soudku, kdysi Zur deutschen Einheit), čtvrtý dům je bývalá hospoda U Koruny (Zur Krone), zbouraná roku 1970. Dnes jsou na jejím místě garáže.
11
12
13
14
15
16
17
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
neděle
42. týden
Andrej
Marcel
Renáta
Agáta
Tereza
Havel
Hedvika
�
ŘÍJEN
2010
UTAJENÝ LIBERECKÝ HOSTINEC
Přestože město Liberec každoročně vydávalo podrobné adresáře se seznamem adres občanů a také všech hostinců, rozlehlý hostinec Marie Neumannové není uveden ani v jednom z nich. Velice dlouhá Ruprechtická ulice vede z „města“, z dnešní Sokolské třídy, až do Ruprechtic. Ty byly na přelomu 19. a 20. století, z něhož patrně pochází tato nedatovaná pohlednice, samostatnou obcí a bylo v ní 17 hostinců. Jen v „liberecké“ části Ruprechtické ulice bývalo dalších jedenáct hospod a to ještě bez hostince paní Neumannové. Je pravděpodobné, že oba domy na pohlednici stály blízko křižovatky s Budyšínskou ulicí a byly již dávno zbourány. Zdá se, že vpravo dole za hostincem jsou vidět zadní budovy tzv. Dolních kasáren z roku 1893. Hostinec tak nahradila dnešní velká skladová budova fi rmy Osapo. Dnes je proti ní restaurace Country. Místo zadního domu stojí nová budova kdysi fi rmy Lipo, dnes Mocca.
18
19
20
21
22
23
24
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
neděle
43. týden
Lukáš
Michaela
Vendelín
Brigita
Sabina
Teodor
Nina
�
ŘÍJEN
2010
Den vzniku samostatného Československa 1918
LIBERECKÁ VÝŠINA
Bývalo to nádherné místo! Vysoko nad Libercem nechal roku 1901 postavit liberecký prů-myslník, textilní král Heinrich Liebieg, středověkému hradu podobnou restauraci s 25 me-trů vysokou rozhlednou. Norimberský architekt J. Schmitz pro ni dokonce dovezl kameny z ruin německých středověkých staveb. Budova se prý podobala rodovému hradu Habs-burků, a říkalo se jí proto i Hohenhabsburg. Častější jméno bylo ale Liebiegova či dokonce Heinrichova strážní věž (Liebiegs- nebo Heinrichswarte). Ještě dlouho po válce tam bývalo veselo, dnes je vše zpustlé, zavřené a opuštěné, okna k jihu jsou vybitá. V roce 1908, kdy byla tato pohlednice odeslána, platilo ještě, že Výšina je „oblíbené výletní místo na způsob středověkého hradu s rozhlednou a nádherným výhledem. Dobře ošetřovaná piva plzeňské, kulmbašské i vratislavické. Spolkům a školním výletům bude věnována přednostní péče.“
25
26
27
28
29
30
31
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
neděle
44. týden
Beáta
Erik
Šarlota / Zoe
Státní svátek
Silvie
Tadeáš
Štěpánka
�
ŘÍJEN
2010
LIBERECKÁ ZOOLOGICKÁ ZAHRADA
Přestože liberecká zoologická zahrada je nejstarší v celém bývalém Československu, musela o svoji existence dlouho bojovat. Její začátky jsou skromné, zprvu – koncem 19. století – jen pouhý ptačí koutek provozovaný místním ornitologickým spolkem. Pak přibyly srnky a na umělý ostrůvek na dnešním Labutím rybníčku na Jizerském potoce byly vysazeny polokrotké labutě. Před první světovou válkou byl v údolí nad rybníčkem postaven první domek a také onen medvědinec, který zobrazuje tato pohlednice z roku 1911. Ten vydržel až do roku 1974. Dlouholeté plány na zoologickou zahradu byly uskutečněny teprve po první světové válce. V roce 1919 byly zahradě přiděleny pozemky v údolí potoka a na jeho levém strmém břehu, který nahoře hraničil s Lidovými sady. Největší zásluhu na založení měl učitel Erich Sluwa, který pak řídil zahradu šestadvacet let. Pražská zoo byla založena až o dvanáct let později.
1
2
3
4
5
6
7
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
neděle
45. týden
Felix
Památka zesnulých
Hubert
Karel
Miriam
Liběna
Saskie
�
LISTOPAD
2010
HARCOV
Sto let staré pohlednici Harcova, od roku 1939 městské čtvrti Liberce, dominuje fi liální kostel Navštívení Panny Marie. Stojí na hřbítku nad pravým břehem Harcovského potoka a působí na pozadí Jizerských hor velice malebně. Býval chloubou obyvatel této podhorské vesnice, kteří na jeho stavbu darovali peníze, věnovali pozemek a zdejší rodák, zednický mistr Josef Schwarzbach, také kostel během dvou let postavil. Vysvěcen byl 25. listopadu 1860. Zůstal majetkem obce, později tedy náležel městu Liberec a liberecký arciděkanský úřad byl až do února 1978 pouze jeho uživatelem a majitelem inventáře. Když zde skončily bohosluž-by, inventář byl odvezen: varhany do Litoměřic, oltář do východoslovenské obce Prislop pro tamní pravoslavný kostel, lavice do Bojanovic u Uherského Brodu, hřbitov byl zrušen. Do kostela nastěhoval OÚNZ svůj archiv, později byl kostel prodán. Sic transit gloria mundi.
8
9
10
11
12
13
14
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
neděle
46. týden
Bohumír
Bohdan
Evžen
Martin
Benedikt
Tibor
Sáva
�
LISTOPAD
Mezinárodní den nevidomých
Den válečných veteránů
2010
KOUPALIŠTĚ V ROCHLICÍCH
Rochlice, obec starší než Liberec a s původním českým názvem Rokytnice, byla k Liber-ci připojena jako jeho šestá čtvrť až v květnu 1939. Kdysi převážně zemědělská a od 19. století silně průmyslová obec vybudovala v roce 1905 koupaliště, které nám představuje sto let stará pohlednice. Byla tak zužitkována vlhká bažinatá louka a prameniště, známá obyvatelům jako Schwarze Pfűtze, Černá louže. Pod jménem Na Černé louži bylo koupa-liště známé i českým návštěvníkům. Stejné německé jméno měla i blízká ulice zvaná dnes U Močálu. Koupaliště bylo hojně využíváno a je zakresleno i na nepříliš starých plánech města Liberce. Před několika lety bylo zrušeno a na jeho místě vznikly tenisové kurty i s krytou halou. Dům v pozadí čp. 244/VI dosud existuje, ale již ne jako hostinec vznešené-ho názvu U Ústavu pro koupání, plavání a člunování, ale jako pouhý obytný dům.
15
16
17
18
19
20
21
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
neděle
47. týden
Leopold
Otmar
Státní svátek / Mahulena
Romana
Alžběta
Nikola
Albert
�
LISTOPAD
Den boje studentů za svobodu a demokracii
Den bez cigaret
2010
VÁPENKA V HORNÍM RŮŽODOLE
Mohutná stavba, kterou nám představuje tato pohlednice, zmizela již před šedesáti lety. Tehdy, v březnu 1948, byla odstřelena stará liberecká vápenka a do dnešních dnů po ní zůstal jen název jedné z libereckých tramvajových zastávek. V té době byla již dvě desetiletí mimo provoz. Pracovala – a svým prachem a špínou znepříjemňovala život nejen obyvate-lům Horního Růžodolu, ale celého Liberce – velmi dlouho. Jejím nejznámějším majitelem byl od roku 1895 Josef Michler, kterému patřil i vápencový Hanychovský lom; z něj dovážel do vápenky kámen. V sousedství vápenky vybudoval v roce 1933 řezník a hostinský Franz Richter koupaliště a vodu do něj přiváděl potrubím z Janovodolského potoka. Dodnes oblíbené koupaliště bylo v roce 1973 zmodernizováno, bylo vybudováno šest padesátimet-rových drah a voda do něj již neproudí z potoka, ale z libereckého vodovodu.
22
23
24
25
26
27
28
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
neděle
48. týden
Cecílie
Klement
Emílie
Kateřina
Artur
Xénie
René
�
LISTOPAD
První adventní neděle
2010
LIBERECKÉ JATKY
Když skončily časy soukromých porážek dobytka, byly v Liberci zřízeny roku 1878 měst-ské veřejné jatky. Budova po zrušené slévárně ve Zhořelecké ulici se ale brzy ukázala jako ne-dostačující, a tak se liberecké společenstvo řezníků rozhodlo vybudovat moderní jatky. Byly vybrány pozemky na tzv. Jeřábu, v tehdy ještě nezastavěné části Liberce. V jižní části dnešní Americké ulice bylo postaveno podle projektu libereckého architekta Adolfa Kaulferse v le-tech 1907–09 osm budov. Stavbu vedl liberecký stavitel Adolf Bűrger. Obdiv budila stylová secesní podoba budov. Do jatek byla z nádraží v Liberci – Horním Růžodole přivedena i železniční vlečka. Jatky byly využívány ještě desetiletí po roce 1945, jejich konec přivodila až naše doba: před několika lety byly všechny budovy až na ony dvě, které vidíme v levé části pohlednice, zbourány a všechno kolem zpustlo. Oba domy pak byly prodány jako bytové.
29
30
1
2
3
4
5
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
neděle
49. týden
Zina
Ondřej
Iva
Blanka
Svatoslav
Barbora
Jitka
�
LISTOPAD / PROSINEC
Světový den boje proti AIDS
Druhá adventní neděle
Mezinárodní den zdravotně postižených
2010
LIBERECKÉ KASÁRNY
Stálou vojenskou posádku, tzv. garnizónu, měl Liberec až po prusko-rakouské válce, tedy od roku 1867. Až v letech 1891–93 bylo postaveno nad městem dvanáct novorománských budov, jedna z nich s mohutnou věží, kterou vidíme na sto let staré pohlednici. To byly tzv. Dolní kasárny určené pro infanteristy 74. regimentu, pro 1 015 mužů 74. pěšího pluku. O dvacet let později, v letech 1911–12, bylo rovněž podle návrhu libereckého architekta Adolfa Kaulferse postaveno při dnešní Horské třídě osm pozdně secesních budov tzv. Horních kasá-ren. Ty byly určeny dělostřelcům. Nová doba přinesla i novou armádu: dnes mají obě kasárny společné velení a patří 31. brigádě radiační, chemické a biologické ochrany založené v roce 2005. Brigáda má tři prapory; dva patří chemické ochraně, třetí centru výstrahy zbraní hro-madného ničení. Také zde od roku 2008 sídlí ARRC, česky Spojenecký sbor rychlé reakce.
6
7
8
9
10
11
12
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
neděle
50. týden
Mikuláš
Ambrož / Benjamín
Květoslava
Vratislav
Julie
Dana
Simona
PROSINEC
Třetí adventní neděle
2010
HOSTINEC U ČERNÉHO KONĚ
Hrnčířské, dnešní Nerudovo, náměstí vzniklo až roku 1799 rozdělením zemědělských po-zemků a bylo začleněno do vznikajícího tzv. Filipova města, nazvaného po majiteli panství hraběti Clam-Gallasovi. Jeden z prvních domů zde již dřív postavil stavitel J. J. Kuntze a jeho rodina v něm bydlela do roku 1806. Krásný klasicistní dům, který vidíme na pohlednici z roku 1907, pak měnil často majitele, byl rozšiřován a stal se, pod jménem Černý kůň, jed-ním z nejoblíbenějších libereckých hostinců. Hostinec dodnes přežil všechny dobré i zlé časy, jen se na jeho hřebeni již nevzpíná vraný kůň jako kdysi. Od roku 1828 zavedl majitel tohoto zájezdního hostince Johann Deckert pravidelné osobní dostavníkové spojení Liberce s Pra-hou. Cesta i s přestávkou v Mladé Boleslavi trvala 17 hodin, postilión to s poštou dokázal jen o dvě hodiny rychleji. U Černého koně byly tehdy i rozlehlé stáje a místa pro povozy.
13
14
15
16
17
18
19
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
neděle
51. týden
Lucie
Lýdie
Radana / Radan
Albína
Daniel
Miloslav
Ester
�
PROSINEC
Čtvrtá adventní neděle
2010
LIBEREC NA KONCI 19. STOLETÍ
Dobový pohled – s přikresleným kluzištěm – na zimní Liberec, tehdy jedno z největších a nejprůmyslovějších měst Českého království. První soukeníci se v údolí řeky Nisy usa-zovali již od poloviny 16. století a v průběhu dalších století výroba látek Liberec proslavila a vynesla ho až na vrchol textilního průmyslu. Vždyť zdejší Liebiegova továrna byla největ-ší textilkou Rakouska-Uherska. Doby se mění, dnes je místo, na kterém stávala, již několik let pusté a prázdné a jen zjara se v udusaných nepropustných sutinách objeví květy tisíců žlutých podbělů. První zmínky o obci jsou ale již z poloviny 14. století, kdy tudy prochá-zela jedna ze zemských stezek. Druhá světová válka zcela změnila složení obyvatel Liberce a posléze i jeho vzhled, ale i dnešní obyvatelé dokážou ocenit, že jejich město leží mezi dvěma krásnými pohořími, Jizerskými horami a Ještědským hřbetem.
20
21
22
23
24
25
26
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
neděle
52. týden
Dagmar
Natálie
Šimon
Vlasta
Štědrý den / Adam a Eva
1. svátek vánoční / Boží hod
2. svátek vánoční / Štěpán
�
PROSINEC
První zimní den
2010
SEVEROČESKÉ MUZEUM
Šťastný nový rok vám popřejeme s patrně nejnádhernější budovou Liberce, kterou je dnešní Severočeské muzeum. Podle návrhu pražského architekta B. Ohmanna byla monumentální budova postavena za pouhý rok a tři čtvrtě a slavnostně otevřena 18. prosince 1898. Kvů-li stavbě byla přesunuta Botanická zahrada do dnešní Purkyňovy ulice a byl zrušen rybník s koupalištěm u západní strany muzea. Dominantou stavby je věž, která je přesnou kopií staré liberecké radnice, jenž vévodila městu v letech 1603 – 1893. Muzeum bylo založeno jako tzv. Průmyslové muzeum s důrazem na dokumentování umělecko-historických hodnot i místních, tj. severočeských výrobků. Roku 1956 se do jeho budovy včlenilo až do roku 1945 zcela sa-mostatné Přírodovědecké muzeum založené v 19. století libereckým Spolkem přátel přírody. Severočeské muzeum je i dnes stejně monumentální, jako bylo na pohlednici z roku 1898!
27
28
29
30
31
1
2
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
neděle
53. týden
Žaneta
Bohumila
Judita
David
Silvestr
Nový rok
Karina
�
PROSINEC / LEDEN 2010 / 2011
123
456789
10
11121314151617
18192021222324
25262728293031
1234567
89
1011121314
15161718192021
22232425262728
1234567
89
1011121314
15161718192021
22232425262728
293031
1234
56789
1011
12131415161718
19202122232425
2627282930
12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31
123456
789
10111213
14151617181920
21222324252627
282930
Státní svátek/Nový rokKarinaRadmila
DianaDalimilTři královéVilmaČestmírVladanBřetislav
BohdanaPravoslavEditaRadovanAliceCtirad Drahoslav
VladislavDoubravkaIlona BělaSlavomírZdeněkMilena
MilošZoraIngridOtýlieZdislavaRobinMarika
HynekNela/HromniceBlažejJarmilaDobromilaVandaVeronika
MiladaApolenaMojmírBoženaSlavěnaVěnceslavValentýn
JiřinaLjubaMiloslavaGizelaPatrikOldřichLenka
PetrSvatoplukMatějLilianaDorotaAlexandrLumír
BedřichAnežkaKamilStelaKazimírMiroslavTomáš
GabrielaFrantiškaViktorieAndělaŘehořRůženaRút/Matylda
IdaElena/HerbertVlastimilEduardJosefSvětlanaRadek
LeonaIvonaGabrielMariánEmanuelDitaSoňa
TaťánaArnoštKvido
HugoErikaRichardvelikonoční/Ivana
velikonoční/MiroslavaVendulaHeřman/HermínaEmaDušanDarjaIzabela
JuliusAlešVincencAnastázieIrenaRudolf Valérie
RostislavMarcelaAlexandraEvženieVojtěchJiříMarek
OtoJaroslavVlastislavRobertBlahoslav
Státní svátekZikmund
AlexejKvětoslavKlaudieRadoslavStanislavStátní svátekCtibor
BlaženaSvatavaPankrácServácBonifácŽofiePřemysl
AnetaNatašaIvoZbyšekMonikaEmilVladimír
JanaViolaFilipValdemarVilémMaxmiliánFerdinand
Kamila
LauraJarmilTamaraDaliborDobroslavNorbert
Iveta/SlavojMedard StanislavaGitaBrunoAntonieAntonín
RolandVítZbyněkAdolfMilanLeošKvěta
AloisPavlaZdeňkaJanIvanAdrianaLadislav
LubomírPetr a PavelŠárka
PSN
PÚSČPSN
PÚSČPSN
PÚSČPSN
PÚSČPSN
PÚSČPSN
PÚSČPSN
PÚSČPSN
PÚSČPSN
PÚSČPSN
PÚSČPSN
PÚSČPSN
PÚSČPSN
PÚS
ČPSN
PÚSČPSN
PÚSČPSN
PÚSČPSN
PÚSČP
SN
PÚSČPSN
PÚSČPSN
PÚSČPSN
PÚSČPSN
P
ÚSČPSN
PÚSČPSN
PÚSČPSN
PÚSČPSN
PÚS
LEDEN ÚNOR BŘEZEN DUBEN KVĚTEN ČERVEN
I. POLOLETÍ 2010
�
�
�
�
�
�
�
�
�
�
�
�
�
�
�
�
�
�
�
�
�
�
�
�
6
7
8
9
1
2
3
4
5
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
50
51
52
53
45
46
47
48
49
41
42
43
44
37
38
39
40
32
33
34
35
36
28
29
30
31
1234
56789
1011
12131415161718
19202122232425
262728293031
1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031
12345
6789
101112
13141516171819
20212223242526
27282930
123
456789
10
11121314151617
18192021222324
25262728293031
1234567
89
1011121314
15161718192021
22232425262728
2930
12345
6789
101112
13141516171819
20212223242526
2728293031
JaroslavaPatricieRadomírProkop
Státní svátekStátní svátekBohuslavaNoraDrahoslavaLibuše/AmálieOlga
BořekMarkétaKarolínaJindřichLubošMartinaDrahomíra
ČeněkIljaVítězslavMagdalénaLiborKristýnaJakub
AnnaVěroslavViktorMartaBořivojIgnác
Oskar
GustavMilušeDominikKristiánOldřiškaLadaSoběslav
RomanVavřinecZuzanaKláraAlenaAlanHana
JáchymPetraHelenaLudvíkBernardJohanaBohuslav
SandraBartolomějRadimLuděkOtakarAugustýnEvelína
VladěnaPavlína
Linda/SamuelAdélaBronislavJindřiškaBoris
BoleslavRegínaMarianaDanielaIrmaDenisaMarie
LuborRadkaJolanaLudmilaNaděždaKryštofZita
OlegMatoušDarinaBertaJaromírZlataAndrea
JonášStátní svátek/VáclavMichalJeroným
IgorOlívie/OliverBohumil
FrantišekEliškaHanušJustýnaVěraŠtefan/SáraMarina
AndrejMarcelRenátaAgátaTerezaHavelHedvika
LukášMichaelaVendelínBrigitaSabinaTeodorNina
BeátaErikŠarlota/ZoeStátní svátekSilvieTadeᚊtěpánka
FelixPamátka zesnulýchHubertKarelMiriamLiběnaSaskie
BohumírBohdanEvženMartinBenediktTiborSáva
LeopoldOtmarStátní svátek RomanaAlžbětaNikolaAlbert
CecílieKlementEmílieKateřinaArturXénieRené
ZinaOndřej
IvaBlankaSvatoslavBarboraJitka
MikulášAmbrož/BenjamínKvětoslavaVratislavJulieDanaSimona
LucieLýdieRadana/RadanAlbínaDanielMiloslavEster
DagmarNatálieŠimonVlastaŠtědrý den 1. svátek vánoční 2. svátek vánoční
ŽanetaBohumilaJuditaDavidSilvestr
ČPSN
PÚSČPSN
PÚSČPSN
PÚSČPSN
PÚSČPS
N
PÚSČPSN
PÚSČPSN
PÚSČPSN
PÚSČPSN
PÚ
SČPSN
PÚSČPSN
PÚSČPSN
PÚSČPSN
PÚSČ
PSN
PÚSČPSN
PÚSČPSN
PÚSČPSN
PÚSČPSN
PÚSČPSN
PÚSČPSN
PÚSČPSN
PÚSČPSN
PÚ
SČPSN
PÚSČPSN
PÚSČPSN
PÚSČPSN
PÚSČP
ČERVENEC SRPEN ZÁŘÍ ŘÍJEN LISTOPAD PROSINEC
II. POLOLETÍ 2010
�
�
�
�
�
�
�
�
�
�
�
�
�
�
�
�
�
�
�
�
�
�
�
�
�
2011LEDEN DUBEN ČERVENEC ŘÍJEN
ÚNOR KVĚTEN SRPEN LISTOPAD
BŘEZEN ČERVEN ZÁŘÍ PROSINEC
Po Út St Čt Pá So Ne
1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31
Po Út St Čt Pá So Ne
1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28
Po Út St Čt Pá So Ne
1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31
Po Út St Čt Pá So Ne
1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30
Po Út St Čt Pá So Ne
1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31
Po Út St Čt Pá So Ne
1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30
Po Út St Čt Pá So Ne
1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31
Po Út St Čt Pá So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31
Po Út St Čt Pá So Ne
1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30
Po Út St Čt Pá So Ne
1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31
Po Út St Čt Pá So Ne
1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30
Po Út St Čt Pá So Ne
1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31
měs
íc
měs
íc
LED
EN
ČER
VEN
EC
ÚN
OR
SRPE
N
BŘEZ
EN
ZÁŘ
Í
DU
BEN
ŘÍJ
EN
KVĚ
TEN
LIST
OPA
D
ČER
VEN
PRO
SIN
EC
Dny týdne Dny týdne Po Út St Čt Pá So Ne Po Út St Čt Pá So Ne čí
slo
číslo
prac
.dnů
prac
.dnů
číslo
číslo
prac
. dnů
prac
. dnů
Týden TýdenDekáda DekádaMěsíc Měsíc
číslo číslodnů dnůhodin hodin
pracovních pracovních
hodin hodindnů dnů
1 0 2 5 1 5 3 5 4 5 2 8 5 5 3 7 6 5 7 5 4 8 8 5 5 7 9 5 6 5 10 5 11 5 7 8 12 5 8 7 13 5 8 14 3 9 14 2 15 4 10 6 16 5 17 5 11 7 18 5 12 8 18 0 19 5 20 5 13 6 21 5 14 8 22 5 23 1 15 7 23 4 24 5 16 8 25 5 17 6 26 5 27 3 18 8
27 2 28 3 19 5 29 5 30 5 20 7 31 5 21 8 31 0 32 5 33 5 22 7 34 5 23 8 35 5 36 2 24 7 36 3 37 5 25 8 38 5 39 5 26 6 40 3 27 7 40 1 41 5 28 6 42 5 43 5 29 8 44 4 30 6 45 5 46 5 31 8 47 4 32 6 48 5 49 2 33 7 49 3 50 5 34 8 51 5 52 4 35 6 53 5 36 8
20
+1*
20
+2*
2022
23
21
+1*
21
+1*20
+1*
2121
+1*
22 22
+1*
160168**
150157,5**
160176**
150165**
160
150 176
165
184
172,5 168176**
157,5165**168
176**
157,5165**
160168**
150157,5**
168
157,5,5168
176**
157,5165**
176
165
176184**
165172,5**
1 7
2 8
39
410
511
6 12
I. III.
II.IV.64
+1*
512
520**(8 hod.)
480
487,5**(7,5 hod.)
63+3*
504
528**(8 hod.)
472,5
495**(7,5 hod.)
Pracovních dnů 1 2 3 4 5 6 7 8 9
Počty hodin 8 16 24 32 40 48 56 64 72
7,5 15 22,5 30 37,5 45 52,5 60 67,5
Rok má 253 pracovních dnů, tj. 2024 (8 hod.) pracovních hodin
1897,5 (7,5 hod.) pracovních hodin
*Placený svátek **Fond pracovní doby včetně placených svátků
PRACOVNÍ KALENDÁŘ NA ROK 2010Čtvrtletí Čtvrtletí
63+1*
504
512**(8 hod.)
472,5
480**(7,5 hod.)
63+3*
504
528**(8 hod.)
472,5
495**(7,5 hod.)
Když na jaře sejde z polí poslední sníh a přilétnou první skřivani a s nimi přijde do kraje i vonná naděje, tehdy přichází i můj čas. S několika desítkami starých pohlednic, které mi svěřili jejich majitelé, se vydávám daleko do kraji-ny, abych se po sto letech pokusil odkrývat dávná tajemství a hledat stopy času. Jsou to krásné dny! Pohlednice mě při-vádějí do míst, do kterých bych bez nich nikdy nevstoupil, k domům, o kterých jsem nevěděl, že existují nebo existovaly a – upřímně řečeno – bez pohlednic by mě ani nenapadlo je hledat. Podaří-li se pak objevit v krajině to, co před stoletím spatřil, vyfotografoval nebo nakreslil dávný tvůrce pohlednice, zaplaví duši radost. A nemusí to být jen osamělá stavení na okraji lesů nebo rozvaliny, ve které se některé domy proměni-ly; stejně dobrodružné a smysluplné je pátrat i v ulicích měst a shledávat, co již neuneslo tíhu času a zmizelo ze světa a co ještě ze starých pohlednic – byť často k nepoznání pozměněno – obstálo do dnešních dnů.
I večery nad dobovými pohlednicemi bývají pěkné! Listuji stránkami starých německých vlastivěd a turistických prů-vodců, mnohdy jen obtížně dostupných, a snažím se v nich objevit cokoli, co by pomohlo ozřejmit historii sto let starých obrazů. Někdy se to podaří a dozvím se podivuhodné věci, jindy ty frakturou psané stránky mlčí, tajemství nevydají. Ale možná to nejhezčí na práci s textováním dobových pohlednic je setkávání s lidmi. Skoro zázrakem se téměř vždycky podaří v krajině objevit někoho, kdo o staré pohlednici vydá překva-pivé svědectví. Velká škoda, že texty v kalendáři mohou mít jen pouhých deset řádek, lidé si toho pamatují velice mnoho! Bez chození krajem a bez hovorů s lidmi bych se třeba nedo-zvěděl, že z pěti domů, které stojí na horních Pláních pod Ještědem, patří tři rodině Pavlů, v jednom z nich dokonce bydlí ten ještědský rod už třetí století. Dlouhý článek by bylo možné napsat o dějinách té samoty!
Úzký železniční viadukt na této stránce stojí neotřesitelně nad Růžodolským potokem již sto padesát roků. Jinak se
v jeho okolí změnilo ale všechno. Potok se ukryl pod zem a cesta tunelem se tak rozšířila. A kde je konec koňským spře-žením! Dnes se nad jejich hlavami vznáší, souběžný s viaduk-tem, most čtyřproudé silnice, po kterém duní tisíce aut. Dům za viaduktem zmizel, a místo něj stojí nevzhledné sklady a plochy Krajské správy silnic a firmy Eurovia. Silnice – kdysi Bosenská ulice, která ústila do Žitavské ulice – se za sklady mění v bahnitou, travou zarostlou polní cestu. „Volksbad“ – lidové koupaliště v Růžodole I z roku 1890, které ještě po roce 1945 sloužilo jako Sokolské koupaliště, zmizelo také. Jedna věc se ale dodnes dochovala: lesy Kryštofova hřbetu, které jsou patrné i na obzoru staré pohlednice.
Titulní pohlednice tohoto kalendáře pak dává za pravdu těm, kdo nevěří na globální oteplování. Představuje Ještěd jako ledovec s ledovcovými puklinami, nebezpečím lavin a sáňkařskou dráhou, ale již i s moderními vymoženostmi jako je ledová káva, pivo a zmrzlina.
Já jsem měl pouze několik jarních týdnů na to, abych se seznámil se všemi zapomenutými krásami tohoto kalendáře. Závidím proto jeho „čtenářům“: mají na cesty za nimi celý dlouhý rok!
Miloslav Nevrlý
Stolní kalendář Liberecko a Podještědí 2010vydalo nakladatelství Buk Příchovice.
Pohlednice zapůjčili Milan Krčil a Josef Strnad, texty napsal Miloslav Nevrlý.
Design a litografie zhotovilo studio Kazi, Hronov. Vytiskla tiskárna Glos Semily.
Prodává nakladatelství Buk, 468 48 Příchovice 207 tel.: 777 217 607, e-mail: [email protected], www.nabuk.cz
