LightRoom_part2

part 2

str. 182–381

f!1 of'f~, SUQgHtlonS from rKently entl!red v~lues ( Clnr AU SU99ution Usu)

O Include: DeYf:lop Sl!ttlngs ln met.adata Insldl! JPEG, TlIT, ~nd PSO tlles

I!f AutomaU<:illy wrlte changl!s Into XMP

"'ff O Write dolitI! or uml! cha.nges Into proprleuu"y raw ftles.

3. Nyní se podíváme, co se stane , když je volba Include

Develop settings in metadata inside JPEG, TIFF and PSD

files vypnutá a volba Automatically write changes into

XMP zapnutá. Všechny úpravy provedené v Lightroomu se

automaticky uloží do katalogu i do XMP prostoru souborů

- tedy všechna metadata kromě nastavení obrazu , které

se uloží jen do raw a DNG, nikoliv do JPEG, TIFF či PSD

souborů.

V tomto případě se metadata uloží do všech typů souborů ,

s výjimkou nastavení obrazu , které se nezapíše do JPEG,

TIFF a PSD souborů. DNG a proprietární raw soubory

upravené v Lightroomu si v Bridge zachovají svůj vzhled

a podle očekávání se otevřou v Camera Raw. V JPEG, TIFF

a PSD souborech nebude uložené nastavení obrazu , takže

se v Bridge otevřou přímo ve Photoshopu. Nevýhodou je, že

nebudou vždy vypadat stejně jako vypadaly v Lightroomu.

Záleží na tom, zda chcete modul Develop (vyvolávání)

používat k úpravě JPEG, TIFF a PSD souborů, jako kdyby

to byly raw soubory. Celkově je tato konfigurace asi

nejužitečnější, protože v Lightroomu budete moci uložit

většinu metadat i do jiných než raw souborů a vyhnete se

jejich otevírání přes Camera Raw.

182 KAPITOLA 4 SPRÁVA FOTOGRAFlf V MODULU KNIHOVNY

Kde je pravda?

Aktuální "pravdivé " nastavení může být buď v katalogu

Lightroomu nebo v samotných souborech. Pokud pracujete jen

v Lightroomu , odpověď je prostá: pravda je vždy v katalogu.

Pokud však používáte komplexnější postup práce a někdy

nastavení obrazu a další metadata měníte v externích

programech, pravda občas bude v souboru. Volby Automatically

write changes to XMP, Save Metadata to File(s) a Read Metadata

from File(s) umožňují přesně určit , jak se metadata v katalogu

Lightroomu a v souborech budou aktualizovat.

Synchronizace IPTC metadat

Často budete chtít aplikovat metadata jednoho snímku na další

snímky v katalogu. Vyberte snímky a klikněte na tlačítko Sync

Metadata. Otevře se dialogové okno Synchronize Metadata

(obrázek 4.76). Zaškrtněte políčka u položek , které chcete

synchronizovat. Kliknutím na tlačítko Synchronize aplikujete

zvolená metadata nejvíce vybraného snímku na všechny ostatní

snímky ve výběru. Také můžete vybrat nějaký snímek a stisknout

Ctrl+Alt+Shift+C pro zkopírování jeho metadat (příkaz Metadata

> Copy Metadata) a pak Ctrl+Alt+Shift+V (Metadata> Paste

Metadata) pro jejich vložení do jiného snímku či skupiny snímků ,

které vyberete.

"

,.gll"fCt; .. -'ef C't_ ""'111"[""",,101, 9

Oe""" .IIdd,,-u H Clw>lb.r. Ul... ~

c.,_c~ L..cM<I04'I @!

C";JI",swu l "'twI'It. ~ ~

Ct.a!or'MclllC4<k ·N*lOZ.... e CťRl""COIIIII'Y I L}I:: ~ t'~rI"'",_ , ... "í"11~'10'OO e Ctt~",( -~I ~, ...... ~"In;,(OM 8

t.rIllOfW'b,1M _ ....... 1_ ...... . ((110\ !!! (',_Job lit. PMI.",~, @§

"~In'C~

"~,"Cillll'"

-.eJk<tw-. 1{~1'(h, c;,mIr"'P'aow< tI, ""'It\CoUUill. T....,CMWtt. e

'1'111.,., z_

Obrázek 4.76 Když vyberete snímky a kl iknete na tlačítko Sync Metadata, otevře

se dialogové okno Synchronize Metadata (synchronizovat metadata), kde můžete zaškrtnout IPTe položky, které chcete u všech snímků ve výběru synchronizovat.

POZNÁMKA Obrázek 4.76 ukazuje, jak můžete

synchronizovat klíčová slova, když

zvolíte synchronizaci metadat (Sync

Metadata).

POZNÁMKA V nastavení katalogu, záložka

Metadata:

Automatically write changes to

XMP - Automaticky zapisovat změny

do XMP

Příkazy nabídky Metadata:

Save Metadata to File - Uložit

metadata do souboru

Read Metadata from File - Načíst

metadata ze souboru.

ADOBE PHOTOSHOP LlGHTROOM 2 183

Synchronizace složek

Synchronizace složek je v Lightroomu zčásti automatická. Když

např. importujete složku se snímky a později na systémové

úrovni změníte její název, aktualizuje se název i v Lightroomu na

panelu Folders. Stejně tak, pokud změníte název v Lightroomu,

bude změněn i na systémové úrovni.

Pokud jde o synchronizaci obsahu složky, je nutné použít příkaz

pro zkontrolování a porovnání obsahu složky v Lightroomu

s obsahem systémové složky, na kterou odkazuje. Často se

třeba stává, že na začátku projektu importujete nějakou složku ,

a jak pokračujete v práci s ní mezi Lightroomem a Bridge

(nebo Průzkumníkem Windows), přibývá podsložek, do nichž se

některé soubory mohou přesunout , jiné se smažou a přibudou

nové. V důs l edku toho již složky v Lightroomu nemusejí přesně

odpovídat systémovým složkám.

V nabídce Library se nachází příkaz Synchronize Folder

(synchronizovat složku), který slouží k prozkoumání systémové

složky, na kterou složka v Lightroomu odkazuje . Na obrázku

4.77 je dialogové okno Synchronize Folder, které vás informuje

o rozdílech mezi oběma složkami , např. o přítomnosti nových

snímků k importu , o chybějících zdrojových souborech , na které

snímky v katalogu odkazují, a o externě změněných metadatech,

která je potřeba načíst do databáze Lightroomu.

$vnchronizing keops vour Ughtroom <ataJog up to dato with tho latest cl1anges vou mav haw ma.de to '/'Our photos in other applications .

611 Import new photo, U ln ShOW' import d • .tlog befOl'e lmporting

" R.em0V4 " ulng p1'Otr>!o from c;.".a1og (O)

g SC.an for me tidafoi upd .. tes

': Show M.ssing I'tlotos . ( C""C'f!1 ) ( Synchroni2e )

Obrázek 4.77 Dialogové okno Synchronize Folder.


Import PIloto.

117 photos. tahn from 2 De, 2005 to 8 Oe, 2005

f lle tQndhng: { Add photos to au&og wtthoul moving

Alt folders. (6 folders) 117

g Antarctlc-ScheM/ 12~02

f!1 Antafct lc-5chewe/ 12~03

~ Antal'ctlc-Schewe/12 ~ O S

S Antarctlc- ScheW1!/ l Z-06

e Antarct lc-Schewe / lZ- 07

Antarctlc-SChewt / 12 -08

48

19

Z7

9

Oon't re- import suspected duplltates

InfOfm.Jt kJn to ~ptv

Drwlop Settlngs: ~;N""'one-=::============:::::;~J

Metadata ' ::' N=o=ne=============;~4 Keywords '

In itlal Pttv1lWS ~ L;[ SWtd=::::ar,:.d _...:..::.:::.:.:....:=;::..::;=====:::::.=!}

o Show Preview ccan«D~

Obrázek 4.78 Dialogové okno Import Photos.

4:

Když V dialogovém okně Synchronize Folder zaškrtnete volbu

Import New Photos (importovat nové fotografie) , můžete

katalog jednoduše aktualizovat. Při výchozím nastavení příkazu

Synchronize Folder se soubory importují do stejné složky, ve

které právě jsou, aniž by se zobrazilo dialogové okno Import

Photos a mohli jste změnit název souboru , nastavení obrazu ,

metadata nebo k l íčová slova. Když ale zapnete vo lbu Show

import dialog before importing (zobrazit před importem dialog

Import), otevře se dialogové okno Import Photos (obrázek 4.78 )

a budete moci zmíněná nastavení změnit. Všimněte si , že pokud

jste na systémové úrovni některé snímky ze složky smazali,

příkaz Synchronize Folder je odstraní i z katalogu .

Volba Scan for Metadata updates (vyhledat aktualizovaná

metadata) funguje stejně jako příkaz Read Metadata from Files

z nabídky Metadata v modulu Library (viz strana 178). Když

např. upravíte metadata kteréhokoliv snímku z katalogu v jiném

programu, jako je Bridge apod ., kde se změny metadata uloží do

XMP části souboru (nebo do externího XM P souboru) , můžete

pomocí příkazu Synchronize Folder aktualizovat metadata

v katalogu .


POZNÁMKA Aazení čísel v Lightroomu je

nyní již správné - numerically

sensitive. To znamená, že čísla se

se budou řadit správně jako čísla:

1,2,3,4,5,6,7,8,9,10,11,12,13 ...

a nikoli jako znaky, jak tomu bylo

v předchozí verzi Lightroomu:

1,10,11,12,13,2,3,4,5,6,7,8,9.

Obrázek 4.79 Tlačítka pro změnu

sestupného/vzestupného řazení

v pruhu nástrojů modu lu Library.

Uspořádání snímků

Snímky je možné uspořádat podle času pořízení , pořadí importu ,

času úprav, počtu úprav (pro uspořádání upravených verzí zdro

jových snímků v pořadí , v jakém vznikly), hodnocení, praporku ,

popisu visačky, barvy visačky, názvu souboru , přípony souboru ,

typu souboru či poměru stran. Jak se snímky mají uspořádat

si můžete vybrat v nabídce View > Sort (Zobrazení> Seřadit ).

Jednodušší je kliknout na nabídku Sort na panelu nástrojů . Vedle

ní je tlačítko Sort Direction , které slouží k rychlému přepínání

vzestupného a sestupného uspořádání (obrázek 4.79). Když se

vrátíte z focení s několika paměťovými kartami plnými snímků ,

je dost pravděpodobné , že pořadí, v jakém se snímky importují,

nebude odpovídat pořadí , ve kterém jste je pořídili. Pokud se

soubory při importu přejmenovávají, možná to později budete

chtít opravit jejich přeuspořádáním podle času pořízení (Capture

Time) a dávkovým přejmenováním souborů pomocí příkazu

Library > Rename Photos. Sestupné pořadí může být obzvlášť

užitečné , když fotografujete přímo do poč ítače a chcete, aby se

poslední pořízený snímek zařadil ve výběru v hlavním okně vždy

nahoru. Na obrázku 4.80 vidíte otevřenou nabídku Sort.

Obrázek 4.80 Při výchozím nastavení jsou snímky uspořádané podle času

pořízení, což je asi nejužitečnější možnost. Snímky lze také uspořádat např. podle pořadí importu nebo hodnocení.

186 KAPITOLA 4 SPRÁVA FOTOGRAFlfV MODULU KNIHOVNY

Funkce pro třídění

Když si prohlížíte složku, filtrovaný výběr snímků , nebo kolekci ,

můžete pořadí snímků ručně měnit jejich přetažením v mřížce

nebo na filmovém pásu. Pokud pořadí snímků ručně změníte ,

bude v nabídce Sort (seřad i t) aktivní volba User Order (vlastní

pořadí) a vámi určené pořadí zůstane zachované, i pokud danou

složku nebo ko lekci opustíte, nebo když zvolíte jiné uspořádání

a pak přepnete zpět na User Order.

Nabídka Sort řeší možné rozpory mezi popisky barevných

visaček v Bridge a v Lightroomu. Místo jedné vo lby pro třídění

podle barevných visaček jsou zde dvě : třídění pod le barvy

visačky (Label Color) a pod le popisu visačky (Label Text). Důvod

je následující:

Edit Color Label Set

Pl'eset r Otfault

• R.d Yellow

• Cr..., 8

• 8Iu.

• ... ",1.

r/yoJ\o\I!U1Itomollthallccmpotibilitytollft7'llatNb..,~~...,.,dw_~.., .... _, 1. Výchozí popis barevných v i saček v Lightroomu je: Red,

Yellow, Green , Blue, Purple (zde znázorněné dialogové

okno otevřete příkazem Metadata> Color Label Set> Edit,

Metadata> Sada barevných visaček> Upravit). Dobrá,

není to nikterak nápadité, ale popis visaček je stejný

jako byl v Bridge CS2 (dodávaného jako součást ba l íčku

CS2 Creative Su ite). Všimněte si věty v dialogovém okně ,

která říká : "Chcete-Ii zachovat kompatibi litu visačkami s

programem Adobe Bridge, používejte v obou programech

stejné názvy". Zatím dobré. Budete-Ii se touto radou řídit ,

Lightroom bude kompatibilní s Bridge CS2, protože popis

visaček je v obou programech stejný.

Pořadí snímků v režimu Grid a na

filmovém pásu lze přetažením měnit,

jen pokud je označená jedna složka

či kolekce. Pořadí snímků z více

složek či ve filtrovaných výběrech

přesahujících rámec jedné složky

takto měnit nelze.

ADOBE PHOTOSHOP LIGHTROOM 2 187

POZNÁMKA Aby toho nebylo málo, jelikož

můžete mít víc sad barevných

visaček s různými popisy, to, které

barevné visačky budou v Lightroomu

plně rozeznatelné, záleží na právě

aktivní sadě.

Abych to vysvětlil : Když použijete

výchozí sadu znázorněnou v kroku

1, všechny visačky, které aplikujte,

budou fungovat podle očekávání

a buňky miniatur v mřížce budou mít

odstín visačky nebo barevnou ikonu.

Když však sadu visaček změníte

a použijete tu z Bridge, znázorněnou

v kroku 2, nebo nějakou alternativní

sadu, jako je ta v kroku 4, všechny

barevné visačky, které jste aplikovali

předtím, zdánlivě zmizL Je to tím,

že používáte nový popis visaček .

Když ale použijete filtr z kroku 3,

nebo zkontrolujete položku Label

na panelu Metadata, uvidíte důkaz

přítomnosti dříve aplikované

barevné visačky. Z toho plyne

ponaučení, že byste si měli pečlivě

rozmyslet, jak hodláte barevné

visačky a sady visaček používat.

Pr r e:erenus

G~erill l.abels ThumbMils Me ta.data Requ ire the: Command Key to Apply l itbe ls a.nd Ratings

File Type Assoual Kms • Select II + 6 Inspector

C Second 11+ 7 Sla rtup Sc.ripts. Advčlnced • Adobe Stod Photos

""proved II + 8

t.1eetings • Rev;ew 11 + 9

• To Do I

I', I,

( ú nul H OK ~

2. Ale v Bridge CS3, dodávaném v ba l íčku CS3 Creative Suite,

se výchozí popis visaček změn il , jak vidíte na obrázku

s předvo l bam i pro visačky v Bridge CS3. Pokud použijete

výchozí nastavení visaček v Bridge CS3 a v Li ghtroomu,

jejich popi s se bude lišit. Potom jsou v Bridge u snímků ,

jeji chž barevn é v i sačky neumí sp rávně přečíst , bílé visačky,

V těchto případ ech Bridge "vidí", že má snímek barevnou

visačku , ale neví, jak data správně interpretovat. Bridge CS3

přečte popis visačky a zobrazí jej na panelu s metadaty, ale

nepozná, jakou má mít visačka barvu ,

3. Lightroom má při zacházení s barevným i visačkami

s nesou hlasícím popisem také problémy, ale můžete v něm a l espoň použít fi ltr Custom Label (vlastn í visačka) (označený

zde na pruhu Library Filter) pro vytřídění snímků , které

mají barevnou visačku , jejíž text neodpovídá stávající sadě

barevných v i saček ,


Edit Color LabeJ Set

Preset: ~ Revtew Stltus

e IToD.I. tej Color Correction Needed

• i Good to Use

• Retouching Needed

• To Prlnt

IfJ'OU\IIof#l tcmdntOWlcompatíblJit)'MdiflJobtfsinAdobt~u.t1wJMV~Sn

bofltGppbc4UOf1S.

:1

4. Pokud V Lightroomu použijete sadu visaček, jako je zde

znázorněná sada Review Status (stav schválení) , problém

mezi Lightroomem a Bridge CS3 zůstane , protože

popisy visaček v obou programech budou odlišné. Navíc

aktualizace Bridge tento konflikt úplně nevyřešily, takže

poselství zůstává stejné: Chcete-Ii s barevnými visačkami

pracovat v obou aplikacích zcela bez komplikací, ujistěte se,

že je v nich popis visaček shodný

Třídění podle popisu visaček

Když změníte barevnou visačku snímku v Bridge a pak

v Lightroomu použijete příkaz Metadata> Read Metadata from

File(s) (načíst metadate ze souboru), dojde k podobnému

problému a u miniatury v režimu Grid bude ikona visačky bílá.

Na panelu Metadata (obrázek 4.81) je však u položky Label

uveden popis visačky. Takže i když Lightroom nedokáže poznat

barvy visaček aplikovaných v Bridge, stále můžete k filtrování

a uspořádání snímků použít popis visaček (nebo filtr Custom

Label zmíněný v kroku 3). Volba Label Color z nabídky Sort

umožňuje snímky uspořádat podle barev visaček , a volba Label

Text je umožňuje uspořádat podle popisu visaček , a to i visaček

aplikovaných v Bridge, u nichž Lightroom rozpozná jen text,

a ne barvu . Co se týká barev a popisu visaček , můžete se vrátit

na stranu 104 v Kapitole 3, kde je popis práce se specifickými

sadami barevných visaček. Je důležité poznamenat, že filtrování

podle barvy visaček bude fungovat pouze na snímky s visačkami

z právě aktivní sady.

Obrázek 4.81 Na panelu Metadata je uveden popis barevné visačky.


Za chvíli si ukážeme, jak do snímku

vložit GPS metadata a jak je použít

v Lightroomu, abyste mohli zjistit,

kde přesně byl snímek pořízen . Ale

v audio poznámce také můžete

zmínit místo, kde se fotilo, a další

důležité informace, např. datum

dokončení stavby nějaké významné

budovy, které byste později chtěli

uvést v popisu snímku.

Extra tipy pro pokročilé uživatele

Přehrávání audio souborů

Tento malý poklad jsem našel díky lanovi Lyonsovi. Lightroom

rozezná a přehraje externí audio soubor připojený ke snímku.

Následuje popis, jak to funguje s fotoaparátem Canon EOS 10s

Mkll.

1. Pokud váš fotoaparát umí nahrávat audio poznámky, můžete

toho využít při prohlížení právě pořízených snímků . Metoda

se bude lišit podle fotoaparátu , ale u tohoto modelu se

s tiskne tlačítko pro záznam a mluví se do mikrofonu vzadu .

2. Po importování souborů do Lightroomu se případný externí

audio soubor objeví v metadatech, hned pod položkou

Metadata Status. Pro přehrání stačí kliknout na šipku vedle

názvu audio souboru .


GPS metadata a odkaz na Google Earth

Když jsou v souboru vložená GPS metadata, Lightroom vám

umožní se přímo připojit na Google Maps a přesně zjistit, kde byl

snímek pořízený. Abyste tenhle trik mohli použít , musíte nejprve

nějak GPS metadata do souboru dostat. Není to tak obtížné,

jak si možná myslíte, protože nyní je na trhu několik GPS

zařízení schopných zaznamenat GPS souřadnice v momentě

stisknutí spouště , které pak synchronizujete se svými snímky ve

specializovaném softwaru. Podle blogu Johna Nacka oznámila

společnost Jobo AGTM zařízení photoGPS za $149, které pasuje

do sáněk (hot shoe, konektor pro externí blesk) digitálních

zrcadlovek . Specializovaný software synchronizuje zaznamenaná

GPS data s odpovídajícími snímky. V následujícím postupu jsem

použil sérii snímků s vloženými GPS metadaty, kterou mi l askavě

poskytl lan Lyons, abych vám mohl ukázat, jak tato metadata

použít ve spojení s Google Maps. Mimochodem, více fotografií,

které lan pořídil na Falklandách a v Antarktidě najdete na jeho

webové stránce http://www.computer-darkroom.com/.

1. Modul Library s výběrem snímků , které lan pořídil na

Falklandských ostrovech a v Jižní Georgii.

John Nack je producent Photoshopu

a Bridge a píše blog nazvaný "John

Nack on Adobe" (blogs.adobe.coml

jnack). Je plný zaj ímavých informací

ze zá kulis í společnosti Adobe a jsou

zde i různé odkazy, nap ř. na zajímavé

webové fotogalerie


2. Zobrazil jsem si jednu fotografii v režimu Loupe (lupa). Jak

vidíte, když jsem na panelu Metadata ukázal myší na šipku

u položky GPS, objevila se nápověda Map Location (místo na

mapě) .


3. Klikněte na šipku u GPS metadat a (pokud jste připojeni

k internetu) přejdete přímo na Google Maps, kde bude

přesně označeno místo pořízení fotografie. Google Maps

vám často umožní si místo přiblížil.

4. Pokud máte v počítači nainstalovaný program Google

Earth , můžete do něj GPS koordináty zkopírovat a použít

tento propracovanější nástroj k prozkoumání scény, kde

byl snímek pořízený. V tomto příkladě jsem pohled snížil na

úroveň země v místě, kde lan fotil.

ADOBE PHOTO SHOP LIGHTROOM 2 193

Záznam GPS metadat není zas

až tak jednoduchý, jak se zdá,

alespoň ne v době psan í tohoto

textu . Zaprvé, fotoaparát musí mít

p řesně nastavený čas, odpovídaj ící

systémovému času počítače. Pokud

Čas nesouhlasí, GPS údaje nemusí

sedět .

Zde zm íně né za řízení od Sony má

poněkud nízkou citlivost a můžete

tedy selhat, když je zataženo ne bo

jste uvnitř budovy. Takováto za řízen í

také mohou být ná ročná na baterie.

Zjistil jsem, že se vybíj í dost rychle,

takže se vyplatí používat dob íjecí

baterie a nosit s sebou zá ložní.

Obrázek 4.82 Sony'M GPSCS 1 KA je

malé, lehké zařízení pro záznam GPS

souřadnic, které pak lze přečíst pomocí

speciálního softwaru. Je snadno

přenosné ve fotografické brašně nebo na řemínku.

Jak do snímku vložit GPS metadata

Nyní si ukážeme, jak užitečná mohou GPS metadata být

a jak je zaznamenat a vložit do série snímků. Lightroom

neumožňuje GPS metadata importovat, ani upravovat. Pouze

zobrazí položku GPS v EXIFu na panelu Metadata, pokud jsou

v souboru obsažená. Následuje popis postupu , kterým jsem

importoval GPX data ze zařízení Sony GPSCS1 KA (obrázek

4.82 ) do snímků . Tato malá hračka od SonyTM umí zaznamenat

GPS souřadnice místa, kde se nachází, každých 15 vteřin

a uložit časově označené údaje do záznamu . Jakmile se

dostanete k počítači , je potřeba spustit zde popsaný program

LoadMytracks™ k načtení a převodu záznamu, a pak spustit

program GPSPhotoLinker™ k vložení GPS dat do souborů

z fotoaparátu , než se importují do Lightroomu . Pokud ale máte

na spěch, není to v této fázi nutné, můžete nejdřív importovat

fotografie a později najít GPX záznam a složku s fotografiemi .

Osobně si mi ale osvědčilo do souborů nejprve GPS data vložit

a pak je importovat.

WG20071029144739.log

1 Item. 31.8 MB .v.ilable

1. Připojil jsem SonyTM GPS zařízení přes dodaný USB kabel.

Když otevřete složku zařízení , najdete v ní soubor .Iog. Dá se

manuálně smazat, jakmile data úspěšně zkopírujete.

194 KAPITOLA 4 SPRÁVA FOTOGRAFlí v MODULU KNIHOVNY

........... ttt.ac vour Sony GPS II ~ in and 1 ... ,MCI on And mat ... b'IrWt. n'IOdt IS H1H1"d

-

{ s. ..

SawItxluu

Tr.aek flle: ITr.ack-2007-10-29 ] 6 512!.g~!. I EJ Wht'f:. I "" Documenu : 4

I : ~ Op.n fllt whtn complele US_jng..::.., __ ~

I i ' CPSPhotoUnkt, : J

O Use actuaJ altltude (KMl onlv)

2. Použil jsem freeware program jménem LoadMyTracks, abych

načetl záznam z GPS zařízení a uložil jej jako GPX datový

soubor. V nabídce nahoře je potřeba vybrat typ připojeného

zařízení (v tomto případě byla správnou volbou NMEA).

Chtěl jsem data exportovat v GPX formátu, a když jsem klikl

na tlačítko Acquire, otevřelo se zde znázorněné dialogové

okno Save, kde jsem určil, do které složky se má GPX

soubor uložit. Všimnete si, že v dialogovém okně Save je

volba pro automatické spuštění softwaru GPSPhotoLinker po

úspěšném exportu GPX souboru.

{ Standard Manu.' j _ch t

Unit photo to traclt poInt If ltM! photo 15

'J IMtwun points no mort tnan

25.0 mtters .apart

Q no mo,t Ihan

120_0 SKond, ('Dm don'1 point.

Unk to , Ndrtil recorded point : J

Q Ignort photos a/rudy Ilnked.

PrOCtU only stlteltd pnoto!.

Baf saw to Ohat05

GPSPhotoUnktr

TIm.

UlluHlI

lonoltLlCle

,ulllldt

(1Iy:

,,"o

o

3. Pokud tedy máte GPSPhotoLinker již nainstalovaný, tímto se

spustí. Na horní liště jsou hlavní tlačítka. Files vám umožní

prohlédnout si dosud uložené GPX záznamy. Load Track

umožňuje přidat nové GPX záznamy a Load Photo slouží

k načtení fotografií , kterým chcete data přidat. Tyto funkce

popíšu v dalších několika krocích.

LoadMyTracks je freeware, který

můžete stáhnout z www.cluetrust.

com.

GPSPhotoLinker je shareware

a můžete jej stáhnout z http://

oregonstate.edu/-earlyj/

gpsphotolinker/download.php.

Existuje také program jen pro

Mac, zvaný HoudahGeo (www.

houdah.com/houdahGeol), který

mnozí uživatelé Macu považují za

jednodušší k použití, ale já dávám

přednost zde popsanému postupu.


1~~~O~O~~~~~~~~~~~==:G~~~P~~=t=o=un=k="~:::;.~;:::;:::~ ____ ~~~-' rí l" ;:: '::;.~I ; ~.EIDJ~.=~=Ooc==um=.=nts:::;::;;~~~i:~I-:-:~~"~".:.<h_:i)ll F~, ~d Troa(\u F HMM • Dalt MocIiftfll

~ -.J PhOtOShOp Edil eS3 Log.ua 22 tUN! 2007 1208 r----~

1 ~- Photoshop Edl( Log-ul.lxt Irsdd'f. 26January 1006,17)0

~ead!ng UK.!!. _ Photoshop EdIt log.U{1 »!U~day. 24 Ju." 20N; .. G8,48

Dt:W!pl1M _ Pholoshoo Edll log2.tJ<t r~~, 20 Apn: 2007, 1334

Dollf ._ Ptlolo~hop Edll LogcS2.(lIl MeN.!,/, 26 Juty 2~f04. 16']9

... D PM rtsourtl! Tuesdav. 20 Novtmbtr 2001 , 05:29 -u.utudf!

lMQrt lldt

AlllttJde

.. D Propeny folder WedntSdav. 8 March 2006, 12 55

~.~~~~~"~OCG~mWDlr~ld~I!~.mD'~~II~Mo~n~d'i,~ .• ;M~'~'2.0~~~.~13~'2~·~~"~11 ... tj UpeI'ttr Wl!drH!sday, 15 A.uguSt 2001, 11:2-4 1;1 ... tl Updaler5 Frldav. 27 Apr1l2007, 1-4 20 UJ • .. rl Verslon CUl! WedMsday. II AugUSt 200<t , 14:53 ,;.

.. tJ Websltf wort SUnd.ty. 26 Noyembtr 2006, 11:51

/ltvctt(ill;Ckpo.111 _

TImt

LlIitudt

ltInOlt<ldt

.... itllde;

2f1lts~td\lntItOtrKkpolnu,

I

4. Začal jsem kliknutím na tlač ítko Load Tracks a vyhledal GPX

soubor, který jsem právě uložil v LoadMyTracks.

06

í 1-nlu lo&dTrulu

rsu:i .. _,",G_2765,lItmp

Prt<ed,ng truk _MC_2766.CR2

OUc:rtPfIOll .,;.j _MG_2766,lItmp

Do<. _MC_2767,CRl

r ...... ... _MG_2767.lItmp

_MG_2768.CR2 Ulltudt

... . MG.2768.xmp longrtude .MC_2769.CR2

AIIlludt ..l _MG_276~hmp \A. _MGJ770.CRl

Tt~~.g'!'td .. _MG.2770.lIt,"-p

..MG.2771.CR2 ""' ....... _ .MG.2771.xmp 'MK9hlJnQ .&. .MC.2772.CR2

... . MG.2772.xmp ~Jtudt. .MGJ773.CRl

lDngltudt

AkJlotde

. l\t)ltt'WI_~,!\~ _______ _

~Kl'lphOn

"'" 11_

UmlHlt·

LonQitlld t

,ultUÓt

GPSPhotoUnke r

'" OaleModi~

Monday, 29 Octob4!:r 2007, lI!: .... Monday, 29Octob~t 2007.17 08

Mondav, 29 October 2007, 18:"" Mond.ay, 29 Otloo'!r 2007, 17 08

Monday, 29 October 2007, 18 "" Monday. 29 Oclober 2007.17'08

Mondav, 29 October 2007, 18:"" ,".'lnday, 29 OctoMr 201t7 170a

Monday, 29 Octob4!:r 2007, 18."" Mql1d.ay, 29 Octotler 2007, .70.,

,",onday, 29 October 2007, 18 "" Mo.,d.ay. 29 October 2007. 17 08

Monday, 29 October 2007, 18 "" Mond.l., 29 OcloMor 20M, 1708

Monday, 29 OOobf:r 2007, 18."" Monda", 2900obf:r 2007, 17.M

MondllY, 29 Octeber 2007, 18""

5. Pak jsem klikl na tlač ítko Load Photos a našel snímky

pořízené ve stejnou dobu jako záznam GPS.

196 KAP ITOLA 4 SPRÁVA FOTOGRAFl f V MODULU KNIHOVNY

{ s..ncta,rd M.n".~ i a.tdt ..

l}I'IU1S1~tOOS

UnII. photo lo tlack point ,f the photo 15,

O bet'o.veen poinu no mo~1! lh.a.n

25.0 mettn apart

,-, no mote:tn.n

120.0 seconds (,om dO~ts1 point.

UnII. to ~ecorded poinC0

'-' Ignorl! photO!. _!rudy nnked .:l Pro<eu. only u~It(ltd photOi..

CPSPhotoUnktr

LQnolurdľ

MllI/dt'

,:----CDtIM", ____ _

6. Když jsme měl snímky a záznam načtené , klikl jsem

na záložku Batch, abych GPX data zkombinoval

s odpovídajícími snímky. Je zde několik voleb, které

C)

ovlivní, jak se GPS data interpretují. V tomto příkladu jsem

ponechal věci jednoduché a použil volbu Nearest recorded

point (nejbližší bod záznamu). lan Lyons upozorňuje, že

je lepší neukládat či nepřepsat data City, State a Country,

protože pokud snímky byly pořízené v odlehlých oblastech ,

program má sklon najít nejbližší velké město (které může být

kilometry vzdálené). Na obrázku je dialogové okno, které se

otevře , když kliknete na Save Options.

o Sov.Optlo.,

Sa ... e to photo

l.atltude & Longitude

:!. AJtltude

City

O Stat.

O Country

OVerwrlte extstjng

Lltitude & Longítude

~ AJtltud.

Cl City

State

Country

Obrázek 4.83 Když v apli kac i

GPSPhotoLinker kliknete na t l ačítko

Save Options, můžete si při ukládání

vybrat z da lších vo leb.


5 Práce s katalogy Vysvětlení vztahu mezi katalogem Lightroomu a soubory uloženými v počítači

Lightroom se od ostatních podobných programů liší svou

schopností spravovat popisný obsah katalogu snímků .

O tom, jak v katalogu snímků udržet pořádek, abyste

k fotografiím později měli snadný přístup, by se dalo říci

mnoho.

Katalog Lightroomu (kterému se v předchozí verzi 1

říkalo knihovna, Library) hraje ústřední roli ve všem, co

v programu děláte. Když snímky importujete, katalog

uchovává záznamy o tom , kde jsou soubory uložené,

i informace, které se soubory souvisejí nebo jsou přímo

v nich vložené.

Tato kapitola vysvětluje, jak jsou snímky fyzicky uložené, jak

na ně Lightroom odkazuje a jak sdílet a spravovat katalogy.

Pokud se stávající katalog odmítá

otevřít a nejde opravit, můžete jej

nahradit nejaktuá lněj ším katalogem

ze složky Backups.

o katalozích Lightroomu Od raných dnů správy dokumentů na počítači bylo běžné

uspořádat je do samostatných systémových složek. V době ,

kdy fotografové naskenovali vždy jen pár snímků a pomalu

si budovali archív, to fungovalo dobře. Dnes ale běžně pořídí

i stovky snímků za den. Uspořádání souborů do složek může

fungovat pro osobu, která hierarchii složek vytváří, ale zde se

skrývá slabina tohoto systému. Jak vaše sbírka snímků poroste,

budete si muset její uspořádání pečlivě plánovat, abyste věděli,

kde všechny snímky jsou, když je budete potřebovat. Představte

si , že onemocníte a váš kolega potřebuje najít určitý snímek.

Jak snadno ho asi na vašem počítači najde? V takovém případě

je potřeba mít katalogizační systém pro správu snímků , který

si zachová přehled o tom, kde jsou snímky uložené. Dokáže

to několik programů, včetně apl ikace Microsoft Expression

Media (dříve známá jako iView Media Pro). Poznámka redakce:

A samozřejmě velmi dobře, komplexně, ale přitom jednoduše

i program Zoner Photo Studio (viz www.zoner.cz). Lightroom

nemá tolik funkcí jako Expression Media, ale nabízí spolehlivou

metodu katalogizace snímků od okamžiku jej ich importu.

Soubor, který obsahuje veškeré informace potřebné pro správu

snímků zobrazených v Lightroomu, se nazývá katalog (dříve se

mu říkalo knihovna). Díky této změně pojmů je nyní více zřejmý

rozdíl mezi katalogem a modulem Library (knihovna).

Když jste Lightroom nainstalovali , vytvořil se nový katalog,

který se nachází ve složce Dokumenty\Obrázky (nebo jejím

ekvivalenty podle verze operačního systému, např. Documents\

My Pictures). Tato složka obsahuje soubor Lightroom 2 Catalog.

Ircat (hlavní katalog se všemi metadaty databáze) a Catalog

Previews. lrdata, obsahující miniaturní náh ledy. V těchto dvou

souborech jsou uložené všechny dů l ežité informace o stávajícím

katalogu Lightroomu.

Důležitější z nich je soubor Catalog.lrcat, a proto je součástí

zálohovací procedury tvorba duplikátů hlavního katalogu a jejich

ukládání do složky Backups (obrázek 5.1).

200 KAPITOLA 5 PRÁCE S KATALOGY

~ U9htroom Name .. Dale Modlfied Slze

8ackups Today 144.3 MB ... 2008-04-071131 07/04/2008 144.3 MB

1fí lIghtroom2 - 280308 .lrcat 07/ 04/2008 144.3 MB ~ Llghtroom Settlngs 05/04/2008 32 KB ~ lIghtroom2-280308 Previews.lrdata 07/04/2008 284 .2 MB 1fi Llghtroom2-280308 .lrcal 08/04/2008 144.3 MB

h

Obrázek 5.' Složka Lightroom obsahuje soubor Catalog.lrcat. Také je zde složka

Backups s datovanými zálohami katalogu .

Tvorba a otevírání katalogů

Když Lightroom nainstalujete, vytvoří se výchozí katalog. Pokud

vám stačí pracovat s jedním katalogem, nemusíte si s tvorbou

extra katalogů lámat hlavu a můžete přeskočit dalších 16 stran.

Nejdřív si ale řekneme několik důvodů, proč byste mohli chtít mít

víc katalogů , a uvidíme, jest li týkají i vás .

Pokud s Lightroomem na jednom počítače pracuje víc než

jedna osoba, každý uživatel možná bude chtít mít svůj vlastní

katalog . Řekněme že se dělíte o počítač s dalším č lenem

rodiny a používáte Lightroom k archivaci a uspořádání svých

digitálních fotografií. V tom případě je rozh od n ě užiteč n é mít

práci ve svém vlastním samostatném kata logu - je to trochu

jako oddě l ené uživatelské účty na počítači . Možná dokonce

budete chtít rozdě li t svou soukromou a profesionální práci do

různých katalogů. Osobně považuj i za pohodlnější mít všechno

v jednom katalogu a ni jak mi nevadí, že v něm mám soukromé

snímky i snímky pro klienty, protože díky vyh ledávacím funkcím

Lightroomu snadno najdu , co potřebuji . Je ale možné, že

profesionální fotograf používá Lightroom na více počítačích

a na každém musí mít samostatný katalog. Na dalších něko l ika

stranách vám ukážu, jak exportovat vybraný obsah z jednoho

katalogu a importovat jej do jiného, i jak exportovat od l ehčenou

verzi celého katalogu , abyste mohli mít kopii hlavního katalogu

na laptopu, aniž byste museli kopírovat všechny orig ináln í

zdrojové soubory.

P.OlNAMKA Někteří autoři radí používat při práci

s katalogy Lightroomu podobnou

metodiku jako v Bridge. Občas se

setkáte s doporučením, že byste měli

zvážit vytvoření jednoho katalogu

pro osobní práci, jednoho pro

atelié rové focen í, jednoho pro svatby

atd . I když se zdá, že tento přístup

dává smysl, protože katalogy hezky

zaškatulkujete, opravdu to není

potřeba . Ve skutečnosti je mnohem

jednoduší snímky roztřídit, když jsou

všechny v jednom katalogu.


Stávající katalog můžete také otevřít

dvojitým kliknutím na samotný

soubor Catalog.lrcat.

Vytvoření nového katalogu

Chcete-Ii vytvořit nový katalog, zvolte File > New Catalog (Soubor >

Nový katalog). Otevře se dialogové okno na obrázku 5.2. Musíte

určit , kam se katalog má uložit, a pojmenovat jej. Vznikne nová složka

s katalogem. Kromě souboru .Ircat bude ve složce také soubor .Iock,

když s katalogem zrovna budete pracovat.. Tento dočasný soubor

brání ostatním uživatelům Lightroomu v přístupu k témuž katalogu

přes počítačovou síť.

~ Crute Fol~r wlth Ntw c~

í s ... . . t!:r.č.::-: .. ::-: ... ~-&.:r-----,) El ==:Jl

Slze Kincl 164 k,8 Adobe Ughtroom Ubriry

TodiV .. KB Dowrnenc

2 items. 249.2 C8 ~villl ;lbl e

Obrázek 5.2 Když budete vytvářet nový katalog, budete požádáni o vytvoření

nové složky a pojmenování katalogu.

Otevření existujícího katalogu

Chcete-Ii otevřít existující katalog , zvolte File > Open Catalog

(Soubor> Otevřít katalog) , nebo File > Open Recent (Soubor

> Otevřít poslední) a vyberte katalog z nabídky posledně

otevřených (obrázek 5.3 ). Když vytvoříte nový katalog , je nutné

Lightroom restartovat , abyste mohli katalog použít. Je to proto ,

že je možné mít otevřený jen jeden katalog , nelze mít otevřenýc h

více katalogů zároveň .

• lightroom Edit li bra ry Ph oto Metadata View Window Help f

rnporl Photos 011 Oevice Import from Calalog ._. Au to Import

Export.

XO

O XI

Obrázek 5.3 Nabídka File > Open Recent.

: 1 t: Ughtroom Catalog.lrut


Export katalogu

Většině lidí bude stačit jeden katalog se všemi jejich snímky.

Pokud se můžete vyhnout nutnosti mít na svém hlavním počítači

více než jeden katalog , doporučuji to udělat , protože cílem dobré

správy katalogu, je udržet databázi všech snímků pohromadě

na jednom místě. Ale řekněme, že počítač a Lightroom sdílíte

s dalšími lidmi; jednotliví uživatelé mohou mít své vlastní

samostatné katalogy snímků, se kterým i chtějí pracovat.

Obvykle budou fotografové chtít tuto funkci použít př i exportu

snímků z jedné kopie Lightroomu na jiný počítač. V modulu

Library nebo na filmovém pásu si vybe rete fotog rafie a použijte

příkaz Export as Catalog (exportovat jako katalog). Otevře se

dialogové okno na obrázku 5.4, kde u rčíte, kam se má katalog

uložit. V katalogu se vždy (m i nimálně) exportuje hodnocení

a další informační metadata. Pokud však chcete exportovat víc

než jen základní informace, zapněte volby Export negative fi les

(export soubory negativů) a Include available previews (zahrnout

dostupné náhledy). Příkaz Export as Catalog lze použít pouze

k vytvoření nových, samostatných katalogů . Nemůžete exportovat

a přidávat do existujícího katalogu.

Export s negativy

Při zapnuté volbě Export negative files, se exportuje kopie

stávajícího katalogu obsahující všechny zdrojové snímky,

tzn. raw, JPEG, TIFF a PSD soubory. Jinými slovy, Lightroom

exportuje všechny informace v katalogu spolu s originál ními

zdrojovými soubory.

Expon as Catal09

S'V<! As: e.port-o 1 lG Wh.r. : r O~'~Sk~to-P _..:::==~~: I

bporU"9 .. utalog llrittl 31 photos.

o f)cport sel(!cted photO$ onty

~ Export ntgatl""e filts e: Indude av.nable previews

( Cin",,1 ) (exPOrt Calalog)

Obrázek S.4 Dialogové okno Export as Cata log se objeví, když budete chtít

snímky exportovat jako katalog. Můžete exportovat pouze vybrané fotografie, nebo všechny fotografie zobrazené v modulu Library a na filmovém pásu.

POZNÁMKA Export katalogu se liši od

standardního exportu souboru.

S katalogem se exportuje vše, co

s fotografiemi souvisí, např. snímky

historie a virtuální kopie originálů .

Když zapnete volbu Export negative

files, exportující se zdrojové soubory

ve své originální podobě, nesloučené

do jedné vrstvy. To znamená,

že ve Photoshopu upravené

soubory v katalogu se exportují se

zachovanými vrstvam i.


• Expoftlog c.atalog CoP'fI"<;r.eo;l.7~ - ,

Obrázek 5.5 Průběh exportu kata logu.

Z jednoho počítače na druhý můžete kopírovat jednotlivé složky

nebo celý katalog . Když exportujete i zdrojové "negativy", celý

proces se trochu zpomalí. Průběh zpracování úlohy uvidíte na

indikátoru na horním panelu modulu Library (obrázek 5.5). Také

bych vás měl upozornit, že potřebujete alespoň 200 MB volného

místa na disku, které Lightroom při tvorbě exportovaného

katalogu použije k dočasnému uložení souboru .

Export bez negativů

Když volbu Export negative files (tj. exportovat zdrojové soubory,

negativy) vypnete , můžete z hlavního počítače exportovat

katalog , který nezabírá tolik místa na disku a je dostatečně

odlehčený pro použití třeba na laptopu. Výhoda tohoto přístupu

je, že můžete exportovat ve lký katalog poměrně rychle a použít

jej k aplikování hodnocení a klíčových slov. Nevýhoda je , že

možnosti práce s katalogem bez zdrojových souborů jsou

omezené. Nelze např. provádět žádné změny v modulu Develop

a na panelu Quick Develop v modulu Library.

Export s náhledy

Když je zapnutá volba Include available previews (zahrnout

dostupné náhledy), Lightroom do exportu zahrne všechny

miniatury z modulu Library v režimu Grid , náhledy z režimu

Loupe ve standardním rozlišení (v jakékoliv formě) a náhledy

1:1 (pokud jsou). V dodatku najdete informaci o několika

stupních tvorby náhledu v Lightroomu. V katalogu budou pro

každý snímek minimálně miniatury a standardní náhledy. Jak

detailní náhledy jsou, záleží na tom, jestli Lightroom měl šanci

je plně vykreslit. Vždy byste měli vidět náhledy v dobré kvalitě ,

ale pokud Lightroom neměl možnost vytvořit řádný standardní

náhled (v rozlišení, které jste určili v předvolbách), budou

náhledy ve standardní velikosti a na celou obrazovku v režimu

Loupe občas vypadat hranatě , protože jsou jen zvětšenou

miniaturou.

Volba Include available previews je důležitější , pokud katalog

exportujete bez zdrojových souborů . Jakmile totiž katalog

exportujete bez originálních negativů, nebude možné znovu


vytvořit náhledy. Při volbě Include available previews se náhledy

přidají , ať už jsou v jakémkoliv stavu . Možná tedy budete chtít

použít příkaz Library > Previews > Render Standard-Sized

Previews (Knihovna> Náhledy> Vykreslit náhledy ve standardní

velikosti) pro vykreslení náhledů ve standardní velikosti , než

katalog exportujete. A potřebujete-I i zahrnout náh ledy v plném

rozlišení, budete asi spíš chtít použít příkaz Render 1: 1 Previews.

Je však něko l ik dobrých důvodů náh ledy někdy nezahrnout.

Potřebujete-Ii exportovat katalog obsahující pouze metadata,

abyste je mohli synchronizovat s hlavním katalogem, vo lbu

Include available previews vypněte . U šetříte tak zbytečný krok

navíc a export bude rychlejší. Pokud obě volby Export negative

files a Include available previews zapnete, získáte exportovaný

katalog jako na obrázku 5.6, kde složka katalogu obsahuje

.Ircat katalog, soubor Previews.lrdata s miniaturami a náhledy

a složku s negativy.

1013 stlttted, ] 5.47 GB aViul.1oble

Obrázek 5.6 Složka exportovaného katalogu s náhledy a obrazovými soubory.

Import katalogu

Řekněme , že jste přenesli exportovaný katalog do jiného

počítače . Nyní můžete zvolit File > Import from Catalog (Soubor

> Importovat z katalogu) a vybrat .Ircat soubor k otevření. Zobrazí

se dialogové okno Open Catalog (obrázek 5.7 ) s dotazem,

zda chcete restartovat ; Lightroom se musí restartovat, aby mohl

načíst nový katalog.

Pokud katalog , který chcete načíst , nezahrnuje zdrojové soubory

(negative fi les), otevře se rovnou. Jinak se zobrazí dialogové

okno Import from Catalog (obrázek 5.8 ), kde si můžete vybrat ,

zda se snímky mají importovat odkazem na jejich současné

umístění , nebo zkopírováním do nového umístění a přidáním do

katalogu. Pokud snímky ve stávajícím katalogu již jsou, můžete

rozhodnout, které se př i importu mají zachovat a které nahradit.

POZNÁMKA Jen pro ujasněn í. pojmem " negative

fil es" v dialogových oknech pro

import a export jsou myšleny

zdroj ové soubory snímků v katalogu.

~.wurdI bghtroom Mm !his c.t~lo9' ... oréIr ..... lea~. ~ ... __ M .. "dw: ~e-t(.'-OO~.,,"'Il.1fIt oe)lOol ..... ~I..,~ ~ ....... AI....,.,_ ... __ ... ~" ~_~utl'

Obrázek 5.7 Dialogové okno

Open Ca talog s dotazem, zda se má

lig htroom restartovat.


POZNAMKA Část Existing Photos dialogového

okna Import from Catalog pokrývá

všechny eventuality. Pokud

máte obavy z následků přepsán í

stávajících nastavení obrazu,

použitím volby "Preserver old setting

as a virtual copy" zajistíte bezpečný

import z katalogu a zachování

starých nastavení ve virtuálních

kopiích (obzvlášť pokud necháváte

nahradit metadata, nastavení

obrazu a negativní soubory). Pokud

se chcete vyhnout přepsání raw

souborů, můžete použít volbu

"Replace non-raw files on ly", což

vám může ušetřit čas, protože raw

soubory se nepřepíší a do databáze

se importují jen metadata . Pro extra

bezpečnost se neimportují, ani

nepřepíš í soubory, které jsou přesně

stejné (tj . maj í stejné datum vzniku) .

V postupu na následujících stranách

jsou ukázky, jak dialogové okno

Import form Catalog nastavit.

Obrázek 5.9 Pokud importovaný

katalog nezahrnuje zdrojové soubory

(negati ve files), názvy složek na panelu Folders budou nevýrazné, protože

odkazy na zdrojové složky jsou v pře rušené.

V případě, že v katalogu některé z fotog rafií již jsou (na obrázku

5.8 jich bylo 16), musíte rozhodnout, co s nimi. Můžete nechat

nahradit jen metadata a nastavení obrazu (develop settings), vše

včetně zdrojových souborů (negative fi les), nebo nic.

Import from Catalog ' Export-Ol.l,cat"

CataJog Conte:nts (8 7 photosl

l New PhotOi (7 1 photos)

File ~ndll ng : ~ Copy n~ photos to a new locaUOf1 .Ind Import ; t Copy to : / Users/ martlnevening / Pictures ... ( Choose ,

Exlsting PhOl os Cl 6 photos)

ReplilCt ' ~ Metadata. dtvefop settlngs. jnd "egatlve tiles : I O Prenrve old senjngs as a vlrtuaJ copy

O Repla.ce non- raw ftles onlv (TIFF. PSD. JPEG)

Photos tholt Mt che Solme ln both hbrarles. will not be Imported,

o Show Preview Cancel

Obrázek 5.8 Dia logové okno Import from Catalog.

Omezení práce s katalogem bez negativů

Jak jsem již zmíni l, při práci s katalogem, který byl exportovaný

bez n egativů , narazíte na jistá omezení. Můžete sice měnit

většinu i nfo rmačních metadat, exportovat upravený katalog

a reimportovat informace zpět do hlavního počítače , ale to

je asi tak všechno. Na panelu Folders budou názvy složek

kata logu nevýrazné, protože odkazy na zdrojové soubory

budou považovány za pře ru šené (obrázek 5.9 ) Modul Develop

(vyvolávání) bude dostupný, ale nefu n kční: uvidíte, jaké je

stávající nastavení obrazu, ale to je vše. Můžete ale použít

mod ul Slideshow ke spuštění prezentací (za předpokladu , že

jsou dostupné náhledy dosti kvalitní) a modul Web k tvorbě

webových galerií. Modul Web vám ale bude neustále připomínat ,

že namísto originálních zd rojových souborů používá nejlepší

dostupné náhledy. U přímně - obvykle to není zásadní problém .

V modu lu Print můžete tisknout náhledy v režimu Draft , ale

kvalita bude opět záležet na kva l itě dostupných náh l edů .


Shrnutí exportu a importu

Jednotlivé katalogy načtete příkazem File > Open Catalog

(Soubor> Otevřít katalog) , ale v Lightroomu může být v jednu

chvíli otevřený jen jeden katalog. Nic vám nebrání používat více

katalogů , ale nejspíš vám bude stačit jeden, i pokud máte velkou

sbírku fotografií. Export katalogu je jednorázový proces. Můžete

vytvářet jen nové katalogy a nemůžete exportovaný katalog

přidat do již existujícího katalogu.

K importování informací z nějakého katalogu do stávajícího

katalogu slouží příkaz File > Import from Catalog (Soubor>

Importovat z katalogu) . Podle toho z jakého katalogu importujete

můžete buď importovat jeho kompletní obsah (snímky

a metadata), nebo jen aktualizovat metadata (bez importu

snímků) . Na stranách 208-211 je příklad exportu katalogu

z hlavního počítače , jeho importu na laptop, úpravy některých

metadat a pak reimportování katalogu zpět do hlavního počítače .

Kopírování katalogu na jiný počítač

Pokud máte Lightroom na více než jednom počítači, jistě na

nich někdy budete chtít pracovat se stejnými snímky. Jak jsem

vysvětlil dříve, Lightroom importuje zdrojový soubor do katalogu ,

kde uchovává informace o umístění všech souborů a informace

o všech snímcích , jako jsou metadata a nastavení obrazu.

V minulosti byste museli všechny obrazové soubory zkopírovat,

pokud byste s nimi chtěli pracovat na dvou či více samostatných

počítačích na různých místech. Ale katalogizační programy jako

Lightroom nepotřebují mít přístup k originálům , abyste mohli

snímky vyhledávat , měnit jejich hodnocení a meta data, nebo

vytvářet prezentace. Lightroom k tomu všemu používá náhledy,

takže přítomnost zdrojových souborů (č i negativů, jak se jim říká

zde), není vždy nezbytná.

POZNÁMKA Smluvní ujednání aplikace Adobe

Photoshop Lightroom povoluje

nainstalovat Lightroom na hlavní

počítač a sekundární počítač, jako

je laptop. Společnost Adobe si je

vědoma, že mnoho uživatelů jejích

produktů pravidelně pracuje na více

než jednou počítači, samozřejmě

nikoli současně . Další věc, kterou

je dobré vědět, je, že jedna licence

vám stačí k provozování Lightroomu

na Macu i ve Windows. Nemusíte si

kupovat samostatnou licenci .


Pokud potřebujte exportovat

jen určité snímky, vyberte je

a nezapomeňte zapnout volbu

Export selected photos on ly

(exportovat pouze vybraní snímky).

Položky v okně Soubor > Exportovat

jako katalog:

Export selected photos only -

Exportovat pouze vybrané fotografie

Export negat ive files - Exportovat

soubory negativů

Include available previews

Zahrnout dostupné náhledy.

Export a import katalogu v praxi

•

1. V následujících někol i ka krocích vám ukážu , jak pomocí

příkazů pro export a import katalogu zkopírovat katalog

z hlavního počítače na laptop. Zde je počítač s hlavním

katalogem, na jehož disku jsou uloženy všechny zdrojové

soubory.

Export as Catalog

Save As: liMac-cata'og

Where: r • Desktop

Elcponing ~ (.til109 wi lh 11 .... pholos.

'- Expon ulKttd phoc~ onlV

o úpon. n~ati .... fllu

~ Include ." .. lIablt' pre'oli~

:1

2. Mým cílem bylo exportovat celý katalog Lightroomu na

přenosný disk, abych k němu měl přístup i na druhém

počítači. Ujist il jsem se , že na panelu Catalog je vybráno

AII Photog raphs (všechny fotog rafie), a pak jsem použil

příkaz File > Export as Catalog . Chtě l jsem exportovat celý

kata log takže jsem vypnul vo lbu Export selected photos only.

A jelikož jsem c h tě l exportovat od l ehčenou verzi kompletního

katalogu, vypnul jsem volbu Export negative fi les. Nechal

jsem však zapnutou vo lbu Include avai lable previews,

protože jsem chtěl náhledy pokud možno zachovat.


o Open

i iMac-cataJog

~ ;Mac-car:al .Iews.lrdJ.tI j Jo MilltH1i!fiMUt;

: J 'o. surch

N;ame iMolCu~.Irca.t

Sin 1-"5 .1MB K,nd Adobe

UCJntroom "b<"Y

~-_-----.:====~ vuted Yestl!(d~ ,u II

)

3. Po exportování hlavního katalogu jsem odpojil přenosný disk

od stolního počítače a připojil jej k laptopu. Spustil jsem

na laptopu Lightroom, zvolil File > Open Catalog (Soubor >

Otevřít katalog) , ve zde znázorněném navigačním okně jsem

na přenosném disku vyhledal exportovaný katalog a klikl na

Open. Otevřelo se okno s upozorněním (obrázek vpravo),

kde jsem klikl na Relaunch (znovu spustit ), aby se Lightroom

restartoval s novým katalogem.

4. Když se Lightroom restartoval , mohl jsem na laptopu

pracovat s katalogem ze stolního poč ítače. V tomto případě

jsem jej používal z přenosného disku, ale mohl jsem jej

snadno zkopírovat na pevný disk laptopu a otevřít jej z něj .

ln onIer to Ulot Ihi, ualOi_ UghtroQm mUl' do"- dle: OI"""t uWo;j .nd I'UWt. 00 YOI.I WoIOllO rel.unch Ughtl"oom wllt! IUlen/m.artJn_twrnrtg/Pk:tureil Ughvoom C.Q1og.lrul1

(J Oon't lhow;agai n ~ ( R.I.urKh )


5. Když exportujete katalog bez negativů (zdrojových souborů) ,

možnosti jeho použití jsou omezené. Již jsem uvedl ,

co všechno nemůžete dělat. Stále však můžete katalog

procházet a upravovat metadata. V tomto příkladě jsem

upravil různé složky v katalogu , přidal barevné visačky,

hodnocení a upravil klíčová slova a další měnitelná metada .

........ ____ .-::Export i5 Catalog

Save A!.: 'IMac-edited- 220607 ' B Where:~ ~lOOGB ,:t

Expottlng iI nudog wnh 714. p4'IOtD~

o Ex.pon lellt<tftl pbotos. onI"(

U lxpcn negatJW fllu

o Include av .. Jlable I)fWlrM.

6. Jakmi le jsem skonči l s úpravou katalogu na laptopu,

příkazem File > Export as Catalog jsem jej moh l exportovat

jako nový katalog. Vypnul jsem volbu Export selected photos

only, protože jsem chtěl exportovat všechny snímky. Jelikož

jsem chtěl exportovat jen metadata jako hodnocení, visačky

a klíčová slova, nepotřeboval jsem mít zapnutou volbu

Include avai lable previews (zahrnout dostupné náhledy).


A náhledy jsem nepotřeboval také proto, že jsem se chystal

importovat zpět do hlavního katalogu.

",... fl ~~",",," ...... _~.....:;.Im=ort=· ftom Ughtroom Cat.ilog

&.. iMac~fdjttd-220607 ..

g~~~. iM.lc-upon2

PIC"''' tx5.t UlIrly

Mxj&nnOT

• "'PHOTOL

UtllRl.dmg LRl1R2.dmg lI~BS_Dl102001 ,dmg

m&ůuym •

fl pc:; T~b,._ -In Module " • f Oh""' ..... ..,.. .... ...,~""... II

!II "Q. ~arc:h

N.m4 iMKedlltd- 22060 7Jrtal

Siu ll04.SMI "'H Adobe ...... """"

UbfMY Ú_led lod~M

}

7. Dále jsem potřeboval buď vypnout Lightroom, nebo

přepnout na jiný katalog, abych mohl přenosný disk odpojit

laptopu. Poté jsem připojil disk zpět ke stolnímu počítači ,

kde jsem otevřel Lightroom s původním hlavním katalogem

a zvolil File > Import from Catalog. Vybral jsem katalog

exportovaný z laptopu a klikl na Choose. V dialogovém okně

Import from Catalog bylo důležité určit, že se má obsah

katalogu nahradit, a v nabídce Replace jsem zvolil Metadata

and develop settings only (pouze metadata a úpravy) .

•

8. Zde je hlavní katalog na stolním počítači po importu

upravených metadat z laptopu - hodnocení a barevné

visačky se aktualizovaly podle úprav na laptopu.

o Show Preview


Zde popsaný postup sloučen í

katalogů vám umožní kopírovat

metada jako IPTC, klíčová slova,

hodnocen í a nastavení obrazu

z jednoho katalogu do druhého.

Touto metodou ale nelze sd ílet

další nastaven í Lightroomu, např.

nastaven í modulů Develop a Print .

Jak sloučit dva katalogy do jednoho

Mnoho uživatelů Lightroomu bude potřebovat jen jeden

katalog . Já mám jeden hlavní katalog , kde uchovávám vše, co

do počítače importuji : pracovní i soukromé projekty. Kdybych

chtěl , mohl bych je rozdělit do samostatných katalogů , ale

mně vyhovuje mít všechny snímky z posledních 2 až 3 let na

hlavním počítači , uložené na interních pevných discích. Tyto

soubory mám zálohované na dvou ve lkých externích discích,

které lze snadno bezpečně uložit někde mimo počítač. Pak mám

velkou sbírku dalších disků , na nichž je uložený archiv snímků

pořízených před více než 2 až 3 lety, a také na nich archivuji

hodně raw souborů , u kterých je nepravděpodobné , že bych

k nim potřeboval mít rychlý přístup .

Nemá smysl dávat do hlavního katalogu všechny ty snímky, které

jsou umístěné na - většinou odpojených - externích discích,

jen abych se na ně mohl jednou č i dvakrát za rok podívat.

Navíc mám v archivu spoustu duplikátních souborů z dob před

příchodem Lightroomu, kdy jsem z zdrojových souborů vytvářel

nové upravené kopie . Vyřešil jsem to tak, že mám pro nověj š í

a starší archivy snímků dva samostatné katalogy, aby ten hlavní

vypadal uspořádan~i.

Ale co když budu chtít pracovat s obsahem obou katalogů

zároveň? Někdy není moc pohod lné přepínat z jednoho katalogu

do druhého, a přitom potřebuji vidět vše na všech discích.

A také třeba můžu chtít sladit klíčová slova v obou katalozích.

Takový "úklid " je možný, když budu pracovat se sloučeným

velkým katalogem. V následujícím příkladě pracuji s katalogy na

obrázku 5.10.

Mer "d catal .Ircat

Llghtroom Catalog .l rcat

Obrázek 5.10 V následujícím příkladě ukážu, jak jsem vytvořil sloučený katalog (Merged catalog), jehož aktualizace lze synchronizovat s oběma zdrojovými

katalogy: mým hlavním katalogem a arch ivním katalogem off-l ine snímků.


~htloom út,~.lr(l1

1. Můj hlavní kata log je uložený na interních pevných discích,

které jsou zálohované na dvou externích discích (viz

obrázek). Jak vidíte, v katalogu je přes 40 000 snímků.

Většina z nich byla pořízena během posledních pár let

a potřebu ji k nim častý př ístup.

2. Také mám sekundárn í archivační katalog pro správu snímků

uložených na samostatném poli disků, které jsou většinou

odpojené a zapínám je, jen když potřebuji starší snímky.

~ Folder with New Catalog

Save As: (Merg~Og Where: L i;J Plctures

'B :1

3. Nyní si ukážeme, jak tyto dva katalogy sloučit do jednoho.

Zvolte v Lightroomu File > New Catalog. Otevře se zde

znázorněné dialogové okno Create Folder with New Catalog

(vytvoři t složku s novým katalogem). Pojmenoval jsem nový

katalog Merged catalog (s l oučený katalog).

V závislosti na velikosti katalogů

může krok s příkazem Import from

Catalog trvat dlouho. Pokud chcete

jen aktualizovat metadata určité

složky hlavního katalogu, upravit

pár hodnocení nebo přidat několik

nových klíčových slov, bude rychlejší

uložit změny metadat přímo do

souborů . Vynechejte použití volby

Don't import new photos v kroku 10

a restartujte Lightroom s použitím

původního zdrojového katalogu. Pak

již jen sta č í najít složku či kolekci

obsahující soubory, které jste

upravili, a zvolit Metadata > Read

metadata from file (načíst metadata

ze souboru) .


roo e ~~ -

4. Když kliknete na tlačítko Create (Uložit), Lightroom se zavře

a restartuje s otevřeným novým katalogem, který zpočátku

neobsahuje žádné snímky.

Import ftom U~htroom Ca.t.i:1og 1P,-"",,,,,e.<..!'-lmpOn from CatalOV .. A.rduYe-c~alog.lrcat"

I L,. Archive- car,,1og --nl "'Q. searc.h ) . Dl.tt Modlfttd

-:. Archlve-c.at.alog PrlMew'I.lrdil.l. lad". J.4 u7 ~ Muttn A- H{A/ Ab.n D .. .. , .. tJ ~ckups Today, 14 06

( Cu.cel ) ( Choose )

~ MHttrl A- HfAfA1Mt D/ PoI.tt:rt. 1998

~ Mutus A~ H/AlAb. Mod~1999/August 1999

!!!!I MHt~ A- Hl A/ Nu. . 9/Mobe RGB milSters

~ M.utefs A- HfA/ AfU Motb/l999/Logo 1999 I!I Mutl:n A-H/AfAJc~ Mod.J/ 1999/ Postf:n 1999

!!I Mufers A- Hl A/Alta pup work (dort't prtl\t)

~~(ICOS (3<WO~.pt:"Otos)

file: Kutdl .ng r.~ 1m-::-_~ .... "-_"""' .. "'-.. :-:-:::-... :-.-:-, ,,,--,,"" .. :-;,Io<"'_C::-:C--": I

údsli ~~s.!~nd)~ _______ ~

Jil!epla(. ~t~~"~,lftdntp_~u

..; JI'rt1;tr\l1': old Jtn~ AS .. vtrtt.rai copy

__ -'pl';u fIOft ''- ru., onIy cnrr f'SD. Jf'(t)

~ rt.;tt .,.. U~ $arM ln bot:!t • t. mponed

o Show Prevlew ~ f knt:tort OJ

5. Nyní jsme připraveni zkopírovat první katalog. Zvolte File > Import from Catalog

(Soubor> Importovat z katalogu). V dialogovém okně Import from Lightroom

Catalog vyberte katalog , se kterého chcete data importovat (v mém případě

z katalogu Archive) a v dialogovém okně Import from Catalog zvolte v seznamu

File Handling (zpracování souborů) možnost Import new photos at their current

location (přidat nové fotografie do katalogu bez přesunutí) .


6. Takto budou sloučený katalog vypadá po importu

z archivačního katalogu. V této fázi je zatím jen kopií

importovaného katalogu .

f'\ f"\ A Import ((Dm Ughtroom Catalog ~

r'\ " O Import {rom Catalog ·Llghtroom Catalog.lrcat"

I ~ .) ~ \ tJU9htroom

N .... Backups

-. llghtfoom CataJQ9 Pr~lews.lrdata

'":''".\ Llghrroom Mttadata.lrdat.1

:I 'o. ,earch .l

I I

•• ~ ( Choost ) -,

l'!l Book cover

I!!! Retouched ma5ten /ACoUlnge- 290S07 31

l'!l Retouched masters/ACoIlInge-300S01-master ,. l'!l Retoudled mutels /A .ndOOS /b.tckgrounds

l'!l Retoud'1td mlulen/Alt".toda.lSOS07 44

I!!! ltetouched master, /Altered Image 160905

l'!l Retoodled master. !Altered - lmage- 010605

I\f:W PhOt05 (440ll photos)

Fife Handllng _ rt I:-m-port-:-,-... - p-: ... -:-•• - ."', ""'h-:""-"--""-,-",'"',,,,-',,"-,,,,,- -':"I

_OII&lIog Photo~ (none foUndl

" ~1~~ ~flV!~ ~"'9\ .• 1'Id M~.nl,,! hl~

t. Pl'f:5VVI!!: old ~frtln;:I a~ " 'II'tual (OPV

_ Replau "'01'1- 1. "" f'!lu onlv r-IH, P!iO. JPEG)

I't\oms- that are Ch. lamt ln oolh IIbrUI" v,.1IJ l'Iot bc l~porr <RS,

o Show Prevlew

7. Nyní vybereme druhý katalog , který chceme s prvním

sloučit. Zopakoval jsem postup popsaný v kroku 5. Zvolil

jsem File > Import from Catalog , vybral svůj hlavní katalog

a v dialogovém okně Import from Catalog jsem v část i File

Hand ling zvolil "Import new photos at their current locat ion".

L~htrooroCA1 ... log.lrtlt


Ughtroomc.u..log.JtUl

8. Takto sloučený katalog vypadá po importu obou zdrojových katalogů. Nyní

mohu upravovat klíčová slova zkombinovaných katalogů. měnit hodnocení

a visačky. i upravovat nastavení obrazu (pokud jsou soubory dostupné

online).

9. Takto vypadala jedna konkrétní složka hlavního katalogu

před importem do sloučeného katalogu.


Import from Ughtroom CiltaJOg

Merged CiltaJog

...... r-- -. Merged c.atalog Ptevtrws.!rdm

-:1 ·O' .... ch ) I, -'~-""

J ...... ..., ••

I',

I,

( c.ncel ) ' O!ooso ) " I

;~..:....:..:;~_Import from Cata/og -Merged u.ta/og.lrca';.I·~~~ ... ,

17151

~ShowP"""ew

10. S otevřeným původním hlavním katalogem jsem zvolil File > Import from

Catalog, Jako zdroj jsem vybral sloučený katalog a v části File Handling

jsem zvolil Don 't import new photos (neimportovat nové fotografie). V části

Replace (nahradit) jsem zvolil Metadata and develop settings only (pouze

metadata a nastavení vyvolávání). Tato nastavení zajistí, že ze sloučeného

katalogu do původního neimportují všechny snímky, ale jen metadata

a úpravy.

11. Takto složka původního katalogu (viz krok 9) vypadala po

importu upravených metadat ze sloučeného katalogu.


Do dialogového okna Catalog

Settings (nastavení katalogu) se

můžete přepnout í z okna předvoleb

Lightroomu pomocí nápadného

tlačítka zcela dole Go to Catalog

Settings ( přejít do nastavení

katalogu ), nebo klávesovou zkratkou

Ctrl+Alt+,.

Jedním z obvyklých problémů

probíraných na fórech o Lightroomu

je, p roč program běží tak pomalu.

Důvodů může být mnoho. Někdy

je to tím, že lidé mají příliš vysoká

očekávání, pokud jde o množství

snímků, se kterým lze efektivně

pracovat na počítači , který není

dost výkonný nebo nemá dost RAM.

Nejlepším řešením je kliknout na

tla čítko Relaunch and Optimize. Běh

programu se tím často zlepší.

Obecná nastavení katalogu

Když ve spodní části nabídky Edit zvolíte Catalog Settings

(nastavení katalogu), otevře se dialogové okno se tře mi

záložkami , obsahujícími někol i k nastavení, která se v Lightroomu

verze 1 nacházela v předvo l bách . K této změně došlo

v aktu alizaci 1.1 a zpočátku půso bil a zmatky. Je to však jedna

z těch změn , na které se dá rych le zvyknout, jakmi le víte, kde

nastavení hledat. Na obrázku 5.11 jsou obecná nastavení

katalogu. Část Info rmation udává někte ré základní informace

o stávajícím katalogu (soubor .Ircat). Když kliknete na t l ačítko

Show, ukáže se umístění stávajícího katalogu v Průzkumníku

Windows.

V nabídce Back up catalog (zálohovat katalog) si můžete vybrat,

jak často vám Lightroom má př i pom ínat zálohování kata logu.

Osobn ě bych si přá l , aby zde byla možnost zá lohovat kata log

při ukončen í programu, ale nevadí, možná příště ... Stej ně jako

dřív máte možnost spust it před zálohováním katalogu test jeho

integri ty. A ve spodní část i je tlačítko Relaunch and Optimize

(restartovat a opt imalizovat) , které je užitečné , pokud se snažíte

pracovat s velký katalogem snímků a všimli jste si znatelného

zpomalení prog ramu.

Cat. l09 Settings

I Ge_ i Ale HondHng Metodo.. l-- --'-~~----.

Inform~oOn

Locatlon: IUsers/mirtlnevenln9/PlcturesJUghtroom

file Name . Ughtroom CataJog.lrc.lt

Created: 05/05/2007

Last hckup

La.stOptlmized :

Size: 11.57 MB

84Cku:J r """

hck up catalog: ~ Once a week. UPO" st.lrting Ll9htroom

If your catatog Is Ivoge and has been runnlng slowlV. optimizln9 may Imptove performance.

ln order to optlmll!, Ughtroom mu st relaunch . Optlmlzatlon may take sewral mlnute,. Vou Will be unable to use: Ughtroom during this tlme.

( RelOlunch and Optimlu )

Obrázek 5.11 Obecná nastavení katalogu

:1


Vztah mezi katalogem a složkami Abyste se snímky uspořádanými v katalogu Lightroomu

a v systémových složkách mohli efektivně pracovat, je dů l ežité

porozumět interakci mezi katalogem a systémovými složkami .

Lidé se často ptají, jak se práce s katalogem Lightroomu liší od

vyhledávání snímků v prohlížečích souborů. Při práci se systémem

složek potřebujete vědět , kde přesně je všechno uložené, chcete-Ii

to zdárně najít. Peč l ivý fotograf má snímky archivované na disku

třeba podle data, abecedního pořadí nebo kombinace obojího.

Abyste v takovém systému něco našli , musíte mít představu o tom,

jak jsou snímky uložené: které složky jsou na kterém disku, a jak

jsou uspořádané podsložky. Samozřejmě pokud jste snímkům

již přida l i metadata, jako IPTC informace či k l íčová slova, mohou

vám pomoci při vyhledávání v Bridge a podobných programech.

Ale vyhledávání bude snazší, když k práci s metadaty v databázi

snímků použijete specializovaný katalogizační program, jako je

Lightroom. Uspořádání do složek je omezující také v tom, že lze

snímky zobrazit jen ve striktně omezených sadách. Tím chci

říct , že v prohlížeči sice otevřete složku s fotkami pořízenými pro

určitého kl ienta v určitý den, ale těžší už bude zobrazit všechny

snímky pro tohoto klienta, nebo všechny snímky pořízené

v určitý měsíc. V některých prohlížečích to jde, ale Lightroom je

navržený tak, aby to zvládl rychleji. Když si zvyknete , že nejste

omezovaní systémem vyhledávání v prohlížečích , struktura

složek v pozadí již nebude tak důležitá . Když tedy můžete rychle

vyhledávat pod le metadat a vytvářet a ukládat ko lekce, zá leží

na tom, ve které složce snímky jsou? Ano i ne. V budoucnu

možná bude při práci se soubory kladen větší důraz na třídění

souborů podle metadat spíše než na strukturu složek. Již se to

děje. Když však dojde na uspořádání a správu starých složek

s cennými daty, není divu, že fotografové chtějí vědět, jak se

soubory pracovat vyzkoušenou , ověřenou metodou. Proto je

dobré chápat vztah mezi katalogem a systémovými složkami , na

které odkazuje. Na dalších několika stránkách vám ukážu, jak

zvládnout práci s katalogem i složkami.

Pokud jste začali od píky a používáte

ke správě sn ímků jen Lightroom,

nemusíte se p ř íliš zabývat tím, jak

jsou uspořádané a pojmenované

složky, protože vše v katalogu lze

snadno a rychle vyhledat podle

metadat. Nicméně tento ideál nen í

vždy možný. Pokud nejste moc

pečliví a zapomenete snímkům

přidat metadata, mohou vám názvy

složek při vyhledávání pomoci .

Pokud pracujete v prohlížeč i , jako

je Bridge, vždy je rychlejší snímek

najít podle složky, než se spoléhat na

vyhledávání podle metadat. Pokud

pracujete v Bridge i Lightroomu,

může být znalost um ístění souborů

a jejich hledán í podle složek stejně

důleži tá jako používání metadat.

Pokud vám dochází místo na

některém disku , můžete složky č i

soubory jednoduše přemístit na nový

disk a Lightroom si udrží přehled

o jejich um ístěn í. Sn ímky v katalogu

ale nemůžete skladovat na s íťovém

disku nebo na disku určeném pouze

pro čten í.


Hledání odkazu složky katalogu na systémovou složku

1. Jak jsem uved l na předchozí stránce, v Lightroomu můžete

snímky uspořádat nezávisle na jejich umístění ve složkách.

Zde jsem si např. proh líže l snímky newyorské architektury,

které jsou umístěny v různých složkách. Když na panelu

Metadata kliknete na tlačítko u položky Folder, zobrazí se

všechny snímky, které jsou ve stejné složce jako aktuálně

nejvíce vybraný snímek.


B . " . * <ij" ". WtcIIS361H O'

2. Chcete-Ii zjistit, kde se snímek nachází na systémové

úrovni , zvolte Photo > Show in Explorer (Ctrl+R) , aby se

složka obsahující snímek otevřela v Průzkumníku . Na Macu

také můžete přetáhnout miniaturu snímku z hlavního okna

Lightroomu na zástupce Bridge.

3. Když to uděláte , složka obsahující sn ímek se otevře v Bridge

a vybraný snímek bude zvýrazněn .

~_ NYC- 2007

~ >Jl" . lID ffi ~ t:= ~~ ____ • ~-.... ." ..... ~ .. ~ .Me.267l.dng 21Octobef2001, 16 "O ~..MC.~n.cfnlJ 210ct0ber 2007, 16~.O

"ii .MG.2ťi74.dn.; 2) 0Ctaber 2007, 1640 I ~ . MG.267'S .dng 210Ctobef 2007, 16 .0 ~ .MG.2ťi76..dng 2"'October 2007, 10 2'5

~ .MC.267'.cfng 2Joaob« 2001,1640 f, ' ~ .MG.2679.dng 230ctd01e'"2007, 1640 "'l. .MG.261O.dng 210ct.0be1" 2007,16 4Q

i; .MG.2ťi&l.dng 2J()cu]ber2007, l640 "'1 .MG.26IZ.dnJ 210cl0ber 2007,16 +0 ~ .MG,.26Il.cfng Z] Oct:obef 2007, 16 40 ~ .MG.26" .dng 21 Oc:cobet- 2007, 16.40 ~ .MG.2'6IS.dng 2]0c.t0ber2007,l6"1 "'r ..... C..26I6.dng 23 Occober 2007, 16 '1 ~ .MG.2611.dng 2J <>aobti 2007, 16 "'1 ~ . MG.26I".dng 2]~2007.16'"

"1; ..MG..26&9.dng 23 0ct0beI2007, 16 ..

~ ::==:::~: 230«c1bet2007, l6.'" Z3 oaobet 2007, 164l

lot 'U sdectf4.1S)_&G8~


Název složky můžete změnit, když na

něj panelu Folders kliknete pravým

tlačítkem a z kontextové nabídky

zvolíte Rename (přejmenovat).

F'oldt, ·IOsJo...l006

Přidání nové složky

Zde je postup vytvoření nové složky na panelu Folders. Také ukážu,

jak přesunout výběry nebo celé složky snímků do jiné složky.

1. Chcete-Ii vytvořit novou složku, klikněte na tlačítko G na

štítku panelu Folders (na obrázku zakroužkováno). V tomto

příkladě jsem vybral několik fotografií ve složce s názvem

November-2006 a vytvořil v ní novou podsložku nazvanou

OsI0-2006.

2. Pak jsem vybral zbylé fotografie a zopakoval stejný krok jako

předtím. Tentokrát jsem ve složce November-2006 vytvořil

podsložku nazvanou Stockholm-2006.


Složky v Lightroomu a systémové složky

Když přejmenujete nebo přesunete složku v Lightroomu,

změní se i název a umístě n í odpovídající systémové složky.

Lightroom však automaticky nezjistí přítomnost nových snímků

v systémových složkách , pokud je neimportu jete.

1. Zde vidíte pane l Folders a odpovídající systémové složky.

Složky Os10-2006 a Stockholm-2006 se nacházejí ve složce

November-2006. Použil jsem příkaz Show in Explorer

(zobrazit v Průzkumníku) (pro Mac aplikace Finder)

z kontextové nabídky.

2. Poté jsem vytvořil novou složku nazvanou Scandinavia

jako podložku Europe > Places. Na panelu Folders jsem

složky Os10-2006 a Stockholm-2006 přesunul do složky

Scandinavia. Změna se projevila i na systémové úrovni .

Podrobněj š í vysvětlen í toho, jak

katalog Lightroomu funguje,

najdete v dodatcích.

N .....

... • Europe ~ • Mal\orc.a~200S to II M~IorUl-2007

M~loru,2006

,. M.lIta .,. • Novtm!)er-1OO6

".. • Qsk). 2006 .. Stockholm.2006

.. • UK

.. . USA

.. . WorIdTr,lYtl

"'c ... .. Datt NodIfted

Today, 13:36 23 Novemb .. 2001,15:)' 24 J.nuary 2008, 12 27 24 JiIIl.lary 2008,1226 20 Jmuary 2007, 16-07 Today, 13:55 Today. 13:47 Toda.,.,1l45 II AprtIZOOa, 16. 15 I I Matcn 2008, 09-32 Toda.,., ll.55

Když na miniaturu v režimu Grid

kliknete pravým tlačítkem myši,

otevře se kontextová nabídka

a můžete použít p říkaz Show in

Explorer (pro Mac Finder).

Europe .. II M~Ioru-2005 .. • M~lorCJ-2007 .. II MaJloru2006 .. II MaJ,.

SUn<lInaVla .. • 0510. 2006 ll' . 5IOCktKllm.lOO6

,. • NCNtmbfr-2006

.. . UK

.. . USA WotldTra'll!l

Dlu! ModI'Md Today, 14 00 21 Novemb. 2007,15)4 Z4Janl.lilry2003,12:27 24January200a, 12 :26 20Januilry 2007,16:07 Today, 14:37 Toda.,., 13 47 TO<IJ,.,., II 45 Tod • .,., 14']7

II AprlJ 2008, 16 15 31 ~rch 2008, 09 ]2 TodolY,lJ:55


Úpravy obrazu v modulu Develop Podrobný popis nastavení úprav obrazu v modulu Develop

Jednou s hlavních předností Lightroomu jsou možnosti

úprav obrazu a to, že se aplikují až před exportem souboru.

Tato metoda má původ již v raných dnech počítačové

grafiky, kdy se v programech jako Live Picture a xRes

zpracování obrazu odkládalo na později, aby byly úpravy

rychlejší. Počítače tehdy byly mnohem pomalejší , ale i na

relativně pomalém systému s méně než 24 MB RAM bylo

možné upravovat velké obrazové soubory v reálném čase

a odložit vykreslení obrazu až na konec .

Dnes samozřejmě můžete téměř bez omezení upravovat

velké snímky během chvíle ve Photoshopu. Ale jednou

z hlavních výhod Lightroomu je, že v něm můžete obraz

třeba oříznout, odstranit skvrny, upravit barvy, provést

další retušování, pak ořez změnit atd., aniž byste se dotkli

pixelů originální fotografie . Při konvenční úpravě pixelů se

většinou pracuje podle předepsaného postupu, aby se

minimalizovalo snížení kvality obrazu. V Lightroomu můžete

úpravy aplikovat v libovolném pořadí. Změny provedené

v modulu Develop se aplikují, až když snímek exportujete

např. jako TIFF nebo JPEG soubor.

Se zdrojovým souborem se

v light roomu zachází skutečn é

jako s "negativem". Veškeré úpravy

snímku, včetn ě retušování, se

ukládaj í ja ko sada instrukcí. Další

výhodou toho přístupu je, že

samotné pixely obrazu se upraví až

jednorázové na kon ec.

Úprava obrazu v Lightroomu

Inteligentnější zpracování obrazu

Způsob zpracování obrazu v Lightroomu je pozoruhodný

z něko l ika důvodů. Společnost Adobe udělala Lightroom

jednodušší k použití než Photoshop, ale pod le mě to nebylo

na úkor kvality zpracování barev. Lightroom používá k úpravám

jediný RGB pracovní prostor, podobný barevnému prostoru

ProPhoto RGB, původně navrženému firmou Kodak. Používá

stejné koordináty jako ProPhoto RGB, ale gammu 1,0 namísto

1,8. Tím RGB prostor Lightroomu odpovídá gammě 1,0 raw

souborů a jeho široký gamut zahrnuje všechny barvy, které

současné digitální fotoaparáty dokáží zachytit. Proto je RGB

prostor Lightroomu ideální pro zpracování raw souborů . Obavy

z páskování (banding) v barevných prostorech s širokým

gamutem byly možná trochu přehnané , protože je opravdu těžké

roztáhnout barvy snímku v ProPhoto RGB tak , že by se mezi

tonálními úrovněmi objevily znatelné mezery. Postač í říci , že

RGB prostor Lightroomu má 16 bitů na kanál , což znamená, že

dokáže zpracovat 32 tisíc úrovní tonálních informací na barevný

kanál. Jelikož běžný digitální fotoaparát dokáže zaznamenat

4 tisíce úrovní na barevný kanál, je zřejmě bezpečné prohlásit,

že Lightroom RGB s přehledem zvládne všechny informace

o tónech a barvách ze kteréhokoliv moderního fotoaparátu. Je

pravda, že Lightroom nepodporuje CMYK, takže pro převod

souborů pro komerční tisk je nutné použít Photoshop. Dobrá

zpráva ale je, že v Lightroomu nejsou žádná nastavení správy

barev, konflikty barevných prostorů , ani obtížná upozornění na

nesoulad profilů .

Lightroom nepoužívá vrstvy, ale dokáže rozpoznat importované

vrstvené soubory (za předpokladu , že při ukládání snímku ve

Photoshopu byla zapnuta volba pro zachování kompatibility) .

Pokud potřebujete upravit vrstvy, stačí požít příkaz Photo > Edit

in ... (Fotografie> Upravit v programu ... ), provést změny v jiném

programu a pak výsledek uložit zpět do Lightroomu v podobě

upravené kopie zdrojového originálního souboru .

226 KAPITOLA 6 ÚPRAVY OBRAZU V MODULU DEVELOP

Digitální snímek je tvořený jen sérií čísel, která se při úpravách

obrazu mění. Při počítání úprav obrazu v Lightroomu se nemění

přímo pixelová informace, takže je minimalizovaná degradace

obrazu. Další výhodou je, že máte plný přístup ke všem

nastavením obrazu i při práci s JPEG, TIFF a PSD soubory,

stejně jako při práci s raw soubory. Všechna nastavení obrazu

v modulu Develop (vyvolávání) , např. vyvážení bílé, nastavení

expozice č i tónová křivka, lze použít k úpravě kteréhokoliv

importovaného snímku.

Kompatibilita s Camera Raw

Ve verzi Lightroom 1 a pozdějších verzích 1.x byla nastavení

v modulu Develop shodná s těmi v Camera Raw pro Photoshop

CS3. Nastavení použitá v obou těchto aplikacích byla plně

kompatibilní. V Lightroom 2 modul Develop obsahuje několik

nových funkcí, např. nástroje pro lokální úpravy, vinětování

přizpůsobující se ořezu, nebo přepracovanou automatickou

korekci tonality. V době psaní tohoto textu se vědělo, že vyjde

nová verze Camera Raw 4.5, která dokáže přečíst všechny

úpravy z Lightroomu 2 a vykreslit je ve Photoshopu, ale nebude

v ní možné měnit nastavení, která by pro Photoshop CS3

byla nová. Ve Photoshopu CS4 však nové funkce aplikace

Lightroom 2 budou zahrnuty.

Inteligentnější retušování

Na nástrojích v modulu Develop je unikátní to, že je lze na

kterýkoliv snímek použít nedestruktivně. Můžete udělat základní

retuš nástrojem Spot Removal (odstranění skvrn) v režimu

Clone (klonování) nebo Healing (opravit) a úpravy se pak

uloží jako sada instrukcí. Totéž platí pro úpravy provedené

nástroji Adjustment Brush (štětec úprav) nebo Graduated Filter

(stupňovaný filtr). Kromě toho, že lze všechny úpravy snadno

zrušit, můžete úpravy provést v libovolném pořadí. Nezáleží

na tom, jestli vyretušujete skvrny před nebo po korekci barev

a tonality, protože Lightroom úpravy zaznamenává jako instrukce,

namísto aby měnil původní pixely.


POZNÁMKA Při práci v lightroomu se nemusíte

starat o RGB pracovní prostory, ani

o profily. Raw soubory profily nemají

a správa barev probíhá interně při

úpravách a na základě kalibrace.

V případě pixelových souborů

importovaných do lightroomu

probíhá rozpoznání profilů

automaticky.

Snímek, na kterém v lightroomu

pracujete, může být v jakémkoliv

barevném prostru a bude náležitě

zpracovaný, pokud má vložený

profil. Pokud profil nemá, je to

stejné jako v jiných grafických

programech - odhadne se , jak

barvy asi mají vypadat. Když

lightroom narazí na snímek bez

profilu, bude předpokládat, že je

v sRGB. V lightroomu se neobjeví

žádná upozornění, kromě změny

vzhledu samotného snímku. Takže

pokud barvy nějakého snímku,

který si v lightroomu prohlížíte,

neodpovídají očekávání, může to

být tím, že chybí profil. Abyste tomu

zabránili, doporučuji zkontrolovat

nastavení barev ve Photoshopu

a ujistit se, že je správa barev

zapnutá a že se do souborů při

ukládání profil vloží. Nejjednodušší

je zvolit nastavení Univerzální

evropské, či ještě lépe Prepress

v Evropě .

Jak získat přesné barvy

Kalibrace monitoru

V Lightroomu není potřeba nastavovat správu barev, vše probíhá

automat icky, aniž byste se museli starat o nesou lad profilů,

v jakém barevném prostoru snímek je, nebo jaký je pracovní

barevný prostor. Může sice dojít k problémům s chybějícími

profi ly, ale týká se to jen importovaných souborů, u nichž byla

správa barev úmyslně vynechaná. Kromě těchto vzácných

případů se můžete spolehnout, že Lightroom dokonale zvládne

správu barev od importu až po export a tisk. Nicméně měli byste

si rozmyslet, jaký monitor použít, a zajistit, aby byl zkalibrovaný,

a mít pro něj vytvořený profil , než se budete moci spolehnout

na věrnost zobrazených barev, protože nejspíš budete chtít, aby

barvy na něm vypadaly pokud možno tak, jak budou vypadat

na výtisku. Kalibrování a profilování monitoru je základ a nemusí

to být nijak složité, ani nákladné. Takže jestli chcete správné

barvy a ušetřit si zklamání, měli byste téma následujících stránek

považovat za důležité.

Výběr monitoru

V podstatě máte na výběr mezi CRT (Cathode Ray Tube)

a LCD (Liquid Crystal Display) monitory. Lepší CRT monitory

se většinou již přestaly vyrábět a je těžké je sehnat, i když se

v praxi stále můžete setkat s některými kvalitními modely, jako je

např. Sony Artisan. Ale jinak je v současnosti nabídka omezena

již jen na LCD monitory, od levných (např. monitory laptopů),

po velké profesionální LCD s vysokou věrností barev a širokým

gamutem, jako jsou modely Eizo ColorEdge CG301W nebo NEC

LCD3090. Oba tyto monitory je snadné kalibrovat a profilovat

a na 30" obrazovce se pohodlně pracuje. Stejně jako je to

se vším v životě , i zde dostanete pouze to, za co si zaplatíte

(poznámka redakce: A za tyto oba dva tyto monitory zaplatíte

celkem dost!) . Jelikož budete u monitoru trávit všechen čas při

důležitých úpravách obrazu, nemá smysl na něm šetřit , podobně

jako nešetříte na objektivech pro fotoaparát.


Kalibrace a profil monitoru

Jediný opravdu účinný způsob, jak kalibrovat monitor, je

použít kolorimetr nebo spektrofotometr, a pokud možno koupit

kolorimetr s potřebným softwarem (cena dnes začíná již asi od

2 tisíc Kč). Když jste ochotní utratit za objektivy, nemá ale cenu

jít při pořizování monitoru a dobrého kalibračního systému pod

20 tisíc korun. Můžete utratit i víc za profesionální kalibrační

zaříze ní , které umožňuje měřit vzorky barev a vytvářet i tiskové

profily. Ale pokud chcete jen kalibrovat a profilovat monitor,

taková zařízení nenabízejí oproti běžným kolorimetrům žádné

extra výhody, i když některé softwarové balíky vám pomohou se

stejným zařízením vytvořit lepší profily než jiné.

Tvorba profilu má dvě fáze. Prvním krokem je kalibrace monitoru,

aby měl optimalizovaný jas a kontrast a nastavený požadovaný

bílý bod a gammu (obrázek 6.1 ). Ve druhém kroku se změří

různé vzorky barev na monitoru a na základě naměřených

hodnot se vytvoří profi!. Na CRT monitoru mohou být kolečka

či tlačítka umožňující nastavit jas a kontrast a možná i bílý

bod a vyladit podání barev. Tato nastavení lze upravit během

kalibrace, aby byl monitor před měřením co nejlépe vyladěný

a neutralizovaný. Na většině LCD monitorů je jen ovládání

pro nastavení jasu, které mění intenzitu podsvícení panelu.

Takže během úvodních kroků kalibrace můžete změnit jen jas

a jednoduše přeskočíte kroky, kde nastavení monitoru změnit

nemůžete.

Bílý bod a gamma

Vedle požadavků na základní hardwarové nastavení monitoru

vás kalibrační software požádá o zadání bílého bodu a hodnoty

gamma. Pokud používáte CRT monitor, doporučuji nastavit bílý

bod na 6500 K. U LCD displeje nelze nastavit bílý bod , jak je

to možné u CRT monitoru. I když můžete zvolit vlastní hodnotu

bílého bodu pro LCD, může to ovlivnit výkon monitoru; proto

je vhodné použít nativní bílý bod vaší LCD obrazovky. Ať již

používáte Mac či PC, gam ma by mělo být ideálně nastaveno na

2,2; hodnota 1,8 pro Macintosh se uvádí spíše z historických

důvodů.

Vlastnosti monitoru se budou časem

měnit, a proto se doporučuje jeho

profil čas od času aktualizovat. CRT

monitory by se měly profilovat

jednou týdně. LCD monitory jsou

stabilnější, takže asi bude stačit

profil aktualizovat jednou měsíčně.

Obrázek 6.1 Já pro kalibraci

monitoru v práci používám zařízen í

X-Rite Eye-One Photo


Macintosh gamma 1,8

Gamma 1,8 pochází z raných dnů počítačů Macintosh , z dob

dlouho před příchodem barevných monitorů a zavedením správy

barev pomocí ICC profilů. Te hdy se zjistilo, že zobrazení snímku

na monitoru Macintoshe nejlépe odpovídá výstupu na černobílé

laserové tiskárně Apple, když se gam ma nastaví na 1,8. Dnes

programy od Adobe, jako jsou Photoshop a Lightroom, vždy

kompenzují zobrazení pod le toho, jak je nastavená gamma

monitoru, aby všechny snímky byly zobrazené při správném

jasu , bez ohledu na gammu zvolenou při kalibraci. Nastavením

gammy na 1,8 namísto 2,2 se uživatelské rozhraní Lightroomu

zesvětlí , ale světlost zobrazených snímků se nezmění. Budou

stále stejně jasné bez ohledu na gam ma monitoru. Pokud

počítač používáte hlavně pro úpravy fotografií, je nejlepší použít

gammu 2,2, protože při prohlížení snímku v Lightroomu budou

tóny na monitoru rovnoměrněji rozložené .

Vyvážení bílé

Lidé se často domnívají, že by měli sladit vyvážení bílé

různých monitorů a zdrojů světla. Při porovnávání vedle sebe

to může pomoci, ale zapomíná se, že naše oči se neustále

přizpůsobují a vyvažují barvy při změně zdroje světla . Můžete

snímek upravovat na monitoru s bílým bodem nastaveným na

7 000 K a prohlédnout si výsledek na světe l ném panelu s bílou

vyváženou na 5 500 K (pokud jsou v rozumné vzdálenosti od

sebe). V takové situaci se vaše oči přizpůsobí a budete barvy

posuzovat pod le toho, co budete vnímat jako bílou .

Kroky pro úspěšnou kalibraci a tvorbu profilu

Chcete-Ii přesnou kalibraci , musíte se nejprve rozhodnout, zda

koupit základní nebo pokročilejší zařízení , které vám umožní

vytvořit uživatelské tiskové profily. Já používám X-Rite Eye-One

Photo; následuje popis kalibrace v programu Eye-One Match

3.62 a tvorby profilu se zařízením Eye-One Photo, nebo cenově

dostupnějším modelem Eye-One Display2. Před měřením se

ujistěte , že jsou hlava a bílá plocha ka librátoru čisté. Také plocha

monitoru by měla být čistá a bez prachu. Zde je postup:


1. Na úvodní obrazovce jste požádáni o udání typu monitoru ,

který chcete kalibrovat. Na této volbě záleží doporučená

nastavení v dalším okně - já jsem zvolil LCD.

2. V následujícím okně se zobrazí nastavení doporučené pro

zvolený, tedy LCD monitor. Jelikož na LCD monitoru nemů

žete fyzicky změnit bílý bod , je nejlepší zvolit možnost Native

White Point. I když software doporučuje luminanci (světelnost)

140 cd/m 2 (cd = kandela) jako ideální pro kalibrování

a tvorbu profilů stolních LCD monitorů , není to pevně dané

číslo . Ideálně byste měli pro stolní LCD použít luminanci mezi

110 a 140 a pro CRT monitory 80 až 100 cd/m 2.


"PDSk,one,..ont

O""13f8ltCOnlrtSl

!:II C,lIIu:lnlunllunu

::.'::bt'lOIInn .... __ erl."' .. hl,..,.'ft<I

3. Nyní jste připraveni umístit kalibrátor na monitor a začít

s kalibrací. Na CRT monitoru se připevní přísavné šálkovité

zařízení. V případě LCD je potřeba kalibrátor na monitor

opatrně zavěsit s protizávažím. Software Eye-One Match

automaticky zjistí umístění kalibrátoru , takže ví, která část

monitoru se měří.

----------------1 ~~O:t:::~~

I

~-:.:,';:.:;"; -~.

lhr0ll9h6

MlIO.tflnl0'''~I'''' tCl..,n..-bdllft --""::'.,

4. Pokud máte CRT monitoru , měli byste mít možnost

upravovat kontrast , takže jej nastavte na maximum. Poté

je potřeba upravit jas, aby odpovídal kýženému nastavení.

Pokud máte monitor s možností nastavení barev, v jednom

kroku budete moci manuálně barvy nastavit tak, abyste

dostali neutrální šedou .


ClI(kr"'fI9/II_10~IfINIIOI_orprtlllt

.lIfAcUuu ItI .. l"du f •• tlll .... "" •• UI"rlll ...

C1W..b Jl

5. Pokud kalibrujete LCD monitor, přeskočte rovnou na další

krok, ve kterém na obrazovce blikají různé vzorky barev.

Kalibrátor je změří a použije k vytvoření profilu monitoru.

Měření trvá několik minut, takže je potřeba dohlédnout, aby

se během té doby nezapnul spořič obrazovky. Např. na LCD

laptopu může v režimu úspory baterií ztmavnout v půlce

profilování a tím znemožní dokončení měření. Jednou

z možností, jak tomu zabránit, je pohnout myší zhruba

každých 30 vteřin (samozřejmě mimo měřenou oblast),

dokud měření neskončí , nejlépe však vypnout úsporný

režim. Poté, co vytvořený profil uložíte, automaticky se

použije jako nový profil monitoru.


Obrázek 6.2 Na t l ačít kách na panelu

Quick Develop jsou šipky vyjadřující, jak můžete nastavení změn i t.

Chcete-Ii obnovit původní nastavení,

klikněte na název upravené vlastnosti

obrazu. Tlačítko Auto Tone aplikuje

automatickou korekci expozice,

obnovení, černých, jasu a kontrastu,

zatímco tlačítko Reset obnoví všechna původní nastavení.

Náhledy v modulu library nejsou t ak

přesné ja ko ty v modu lu Deve lop.

lightroom počítá ná hledy v obou

modulech jinak. Na náhl edech

v modulu library nemusí být vždy

vid ět zostře n í a redukce šumu.

Panel Quick Develop (rychlé vyvolávání)

Říkal jsem si , že než se pustím do popisu všech nastavení

v modulu Develop (vyvolávání), bude dobré seznámit vás s pane

lem Ouick Develop (rych lé vyvo lávání) v modulu Library (obrázek

6.2) . Jsou na něm dostupná všechna základní nastavení obrazu

z modulu Develop, jako vyvážení bílé, expozice, obnovení, vypl

nit světla , černé , jas, kontrast a živost , a můžete je měnit bez

nutnosti opustit modul Library. Hlavní rozdíl je v tom, že úpravy

na panelu Ouick Develop se vždy aplikují s ohledem na stávající

nastavení obrazu . Když např. vyberu někol i k snímků s různým

nastavením expozice , mohu je pomocí tlačítek Exposure na

panelu Ouick Develop udělat relativně světlejší nebo tmavší

(namísto aby se expozice všech snímků synchronizovala) .

Další hlavní výhoda je, že můžete nastavení Ouick Develop

aplikovat na více snímků vybraných v hlavním okně v režimu Grid

nebo na fi lmovém pásu . Panel Ouick Develop funguje stejně

jako modul Develop, ale neposkytuje takovou míru kontroly

a náhledy nejsou tak přesné . Proto je ideální pro předběžné

úpravy, když chcete udělat co nejvíc práce v modulu Library

a nechcete kvůli základním úpravám obrazu přepínat do modulu

Develop a zpět.

Nastavení na panelu Quick Develop Chcete-Ii použít panel Ouick Develop, vyberte v modulu Library

jeden či více snímků a můžete začít měnit jejich nastavení.

Můžete kliknout na nabídku Saved Presets (před nastavení)

(obrázek 6.3) a zvol it nějaké výchozí nastavení nebo uložené

před nastavení a použít je jako výchozí bod. Tlačítka s šipkami

slouží ke snížení či zvýšení jednotlivých nastavení, ty s jednou

šipkou po malých krocích a ty s dvojitou po větš ích .

Nastavení barev

V nabídce Treatment (zpracování) si můžete vybrat , zda má

být snímek barevný, nebo ve stupních šedi (pojem grayscale,

stupně šed i, je zde ale poněkud zavádějící , protože snímky se

v Lightroomu doopravdy na stupně šedi nepřevádějí) . Někomu

také může vadit , že nyní jsou pro přepnutí z barev na stupně

šedi vlastně nutná dvě kliknutí namísto jednoho. Je asi lepší si

234 KA PITOLA 6 ÚPRAVY OBRAZU V MODULU DEVELOP

zapamatovat klávesovou zkratku V pro přepínání mezi režimy

barev a nabídku Treatment (zpracování) brát jen jako indikátor.

Dále se nastaví vyvážení bílé (White Balance), což zahrnuje

nastavení barevné teploty (Temperature) a odstínu (Tint). Pokud

fotíte s nastavením na automatické vyvážení bílé, nebo jste

použili správné vyvážení bílé pro dané světelné podmínky,

nejspíš budete chtít v nabídce White Balance ponechat volbu As

Shot (ze snímku). Jinak si ale můžete vybrat ze zde uvedených

přednastavení, nebo zvolit Auto, a Lightroom se pokusí spočítat

optimální nastavení vyvážení bílé (můžete použít klávesovou

zkratku Ctrl+Shift+U). Kliknutím na šipky doleva se snímek

se ochladí, klinutím na šipky doprava se oteplí. Jedna šipka

znamená malý posun barvy, dvojitá šipka větší.

Nastavení tonality

v části Tone Control (nastavení tónů) je tlačítko Auto Tone

(automatický odstín) (Ctrl+U) pro automatickou korekci

následujících nastavení z modulu Develop: Exposure (expozice),

Recovery (obnovení), Blacks (černé) , Brightness (jas)

a Contrast (kontrast) (viz poznámka vpravo) . Tato akce se dá

zrušit tlačítkem Reset AII (obnovit vše) ve spodní části panelu

(Ctrl+Shift+R). Automatická korekce často snímek podstatně

vylepší. Nebo toho moc neudělá , protože nastavení tonality

bylo v pořádku. Je nesmysl očekávat , že automatická korekce

bude vždy fungovat bezchybně , ale já s ní mám zpravidla dobré

zkušenosti , především proto, že logika automatické korekce

je v Lightroomu 2 vylepšená. A i pokud výsledek automatické

korekce není perfektní, může posloužit jako dobrý začátek pro

další úpravy nastavení obrazu.

Při úpravách tonality a barev doporučuji začít nastavením

expozice, která určuje oříznutí světel a ce lkový jas. Každé

kliknutí na jednoduchou šipku odpovídá posunu o 0,33 jednotky

v modulu Develop a každé kliknutí na dvojitou šipku odpovídá

změně o 1,0 jednotky. Jakmile nastavíte expozici , můžete pod le

potřeby nastavit jezdec Recovery (obnovení), aby se úprava

expozice částečně potlačila a obnovily se důležité detaily

ve světlech. Kliknutí na jednoduchou šipku v tomto případě

odpovídá v modulu Develop posunu o 5 jednotek a kliknutí

na dvojitou šipku posunu o 20 jednotek. Nastavení Fill Light

(readve - Aged Photo Creatlve - Andque Graysca~ Creadve - AntJque Ught Creative- f:rW High Contt~t Creadve - fJW l.oIN Contrast Creaůve - CoId Tone Cre.dve - Cyanotype Creatfve- Oirect Posldve Creadve ·· Sekmlum Tone

Obrázek 6.3 Panel Quick Develop

s nabídkou před nastavení vyvážen í bílé. V seznamu jsou všechna výchozí

a uložená nastavení. (Viz" Ul ožení

nastavení obrazu jako před nastavení"

na stra ně 360.)

Když klikněte na šipky na panelu

Quick Develop, aktualizuje se tím

i nastavení na panelu Basic v modulu

Develop.

POZNÁMKA Jenom pro při pomenutí:

Exposure - expozice,

Recovery - obnovení,

Blacks - čern é,

Brightness - jas,

Contrast - kontrast.


Obrázek 6.4 P ři sti sknuté klávese Alt

se na panelu Qu ick Develop zobrazí

nastavení Sha rpening (zostře n í)

a Saturation (sytost) místo původn íc h

(Ia ri ty (zře te l nost) a Vibrance (živost).

POZNÁMK Tlačítko Reset a ll obnoví výchozí

nastavení obrazu platné p ři importu

snímku. To může znamenat, že

se všechna natavení vynulují, ale

pokud jste při importu nastavil i

nap ř. automatickou korekci tona lity,

namísto vynulová ní bude použito

toto nastavení.

(vyplnit světla) slouží k prosvětlení stínů , pokud je potřeba.

Kliknutí na jednoduchou šipku odpovídá v modulu Develop

posunu o 5 jednotek, kliknutí na dvojitou šipku posunu o 15

jednotek. Nastavení Black určuje bod oříznutí stínů. Kliknutí na

jednoduchou šipku odpovídá v modulu Develop posunu o 1

jednotku, kliknutí na dvojitou posunu o 5 jednotek. Jak fungují

nastavení Brightness a Contrast je vcelku zřejmé , ale tyto úpravy

se aplikují se až po úpravě expozice (Exposure), obnovení

(Recovery), vyplnění světel (Fill Light) a černých (Blacks), a proto

doporučuji nejprve nastavit expozici a až pak jas. Kliknutí na

jednoduchou šipku u jasu a kontrastu odpovídá v modulu

Develop posunu o 5 jednotek a kl iknutí na dvojitou šipku posunu

o 20 jednotek.

Nastavení Clarity (zřetelnost) lokálně přidává kontrast a obraz

pak vypadá " zřetelnější " spíše než " ostřejší ", protože se zvýší

kontrast oblastí středních tónů , aby více vynikly. Většině fotografií

malá úprava zřetelnosti prospěje. Nastavení Vibrance (živost)

má podobný účinek jako nastavení Saturation (sytost) v režimu

Develop, ale tato úprava sytosti je ne lineární - zvýrazní se méně

nápadné barvy, aniž by došlo k přesycení těch , které již poměrně

syté jsou. V případě nastavení Clarity a Vibrance kliknutí na

jednoduchou šipku odpovídá v modulu Develop posunu o 5

jednotek a kliknutí na dvojitou šipku posunu o 20 jednotek.

Když podržíte Alt (viz obrázek 6.4), nastavení Clarity (zřetelnost)

se změní na Sharpening (zostření), které je ekvivalentem jezdce

Sharpening Amount (míra zostření) v modulu Develop. I když na

panelu Ouick Develop nemáte přístup k dalším třem jezdcům

pro zostření, můžete aplikovat alespoň základní zostření a ostatní

nastavení doladit později. Když podržíte Alt, nastavení Vibrance

se změní na Saturation, které slouží ke standardním, lineárním

úpravám sytosti . V případě nastavení Sharpening a Saturation

kliknutí na jednoduchou šipku odpovídá v modulu Develop

posunu o 5 jednotek a kliknutí na dvojitou šipku posunu o 20

jednotek.

T l ačítko Reset AII (obnovit vše) (Ctrl+Shift+R) vyresetuje všechna

nastavení obrazu aplikovaná na snímek (nejen ta aplikovaná přes

panel Ouick Develop) na výchozí nastavení při importu , takže je

používejte s obezřetností.

236 KAPITOLA 6 ÚPRAVY OBRAZU V MODU LU DEVELOP

Typický postup práce s panelem Quick Develop

Následující postup je ukázkou úpravy několika fotograf ií naráz

pomocí panelu Quick Develop.

1. Tyto snímky pořízené za denního světla v raw formátu

byly importované s výchozím nastavením tonal ity a barev

a vyvážením bílé As Shot (ze snímku) . V prvním kroku jsem

vybral všechny snímky, které jsem chtěl upravit.

2. Nejdřív jsem chtěl "ochladit" barvy - klik l jsem na dvojitou šipku

doprava u položky Temperature (teplota) (zakroužkováno na

obrázku) , aby se barvy vybraných snímků posunuly k modré.

ADOB E PHOTOSHOP LlGH TROOM 2 237

3. Pro úpravu tonality (Tone Control) jsem použil tlačítko Auto

Tone pro automatickou úpravu a kliknutím na označené

šipky nastavil Exposure, Brightness, Contrast a Vibrance .

Tato úprava zlepši la vzhled všech vybraných fotografií.

4. Nicméně při celkovém posouzení skupiny snímků jsem si všiml ,

že uprostřed výběru jsou dvě fotografie , které potřebují zesvětlit

víc než ostatní. Nebylo nutné rušit výběr. Dvojitě jsem na jeden

z těchto snímků klikl , aby se zobrazil v režimu Loupe, kde lze

nastavení panelu Quick Develop aplikovat na jednotlivé snímky

ve výběru. V tomto případě jsem zvýšil expozici (Exposure l, jas

(Brightness) a živost (Vi brance) (na obrázku zakroužkováno) .


5. Když jsem prostřední snímek opravil, klikl jsem na buňku

s jeho miniaturou, aby se odznačily ostatní snímky, podržel

jsem Shift a klikl na sousední snímek vlevo, aby se vybral

také. Pak jsem klikl na tlačítko Sync Settings (synchronizovat

nastavení).

l!1loUK ToM. ~ b;posl,l(t

@1HIIlItI,;tl1lt«oYtiy l!1rmt...gll' t!1I1KkCliPPlI'I9

~"'lIhIMU ~CorItrUl

l!1 ttoiWl !l;tGI,ICIIon

~Lu:mI"iln(l Mcolor

~"""" l!1Satu~tion {i!!V!bnnc. t!lCoIorMj\lSunenu

[!1 VlgntttH ~le",C~(tJon ~ .... -«op

o Loc.aI COffUIIOIU

O 'lJl'lt O Gr~tl\U

D c-op O Slr~An91t! O AlpKtlbtiO

6. Otevřelo se dialogové okno Synchronize Settings (synchronizovat

nastavení). kde jsem klikl na tlačítko Check AII (zaškrtnout vše), abych

označil všechna nastavení. Pak jsem klikl na tlačítko Synchronize, aby

se synchronizovalo nastavení snímků vybraných v kroku 5.

ADOBE PHOTOSH O P LlGHTROOM 2 239

h

Obrázek 6.S Nabídka Crop Ratio na

panel Quick Develop obsahuje seznam před nastavení. Když zvolíte Enter

Custom (nastavit vlastní), můžete přidat

až devět dalších před nastavení poměru stran ořezu.

Oříznutí na panelu Quick Develop

Nabídka Crop Ratio (poměr oříznutí) (obrázek 6.5)

slouží k aplikaci oříznutí s před nastavenými poměry stran.

Oříznutí většinou budete chtít na snímky aplikovat individuálně ,

ale řekl bych, že např. pro školního fotografa, který chce rychle

př i pravit sadu portrétů s jednotným pomě rem stran, je možnost

oříznutí více fotografií užitečná Také můžete vytvořit své vlastní

uživatelské před nastavení oříznutí , Custom Aspect Ratio (vlastní)

(obrázek 6.6 ). Na obrázku 6 .7 jsem zvolil oříznutí 8.5 x 11

a aplikoval je na vybranou fotografii .

-AspectRaCiO:~)( ~

Obrázek 6.6 Dia logové okno Enter Custom Aspect Ratio (nastavit vlastní poměr stran).

Obrázek 6.7 Na tuto vodorovně orientovanou fotografii s původním poměrem

stran 2:3 jsem aplikovat oříznutí 8.5 x 11.


Synchronizace nastavení obrazu

Tlačítko Sync Settings (synch nastavení) ve spodní části pravého

pane lu umožňuje synchronizovat všechna nastavení obrazu,

nejen ta aplikovaná prostřednictvím panelu Qu ick Deve lop

(rychlé vyvolávání) (obrázek 6.8 ). Když máte vybranou sku-

pinu snímků a chcete, aby nastavení všech odpovídalo nejvíce

vybranému snímku, jednoduše kl i kněte na t l ačít ko Sync Sett ings.

Otevře se dialogové okno Synchronize Sett ings (synchronizovat

nastavení) (obrázek 6.9). Mimochodem , nejvíce vybraný snímek

je ten , který je v mřížce nejvíc zvýrazně ný a je zobrazený na

panelu Navigator. V dialogovém okně Synchronize Sett ings si

můžete vybrat, která nastavení ob razu se mají synchronizovat.

Pokud jste právě importovali kolekc i s n ímků a provádíte první

úpravy, k l ikněte na t l ačítko Check AII (zaškrtnout vše), aby se

synchron izovala všechna nastavení. Nej lepší je to udě l at v rané

fázi úprav v modulu Library, protože tak nenaru šíte žádné indi

viduální nastavení snímků . V situaci, kdy jste se snímky ještě

nic moc neudě l a l i , je rychlejší použít tlačítko Check AII. Pokud

snímky synchronizujete a je pravděpodobné , že některé z nich již

byly ind ividuá l ně upravené, asi nebudete chtít přepsat všechna

nastavení. V tom případě je lepší peč l ivě vybrat jen ta nastavení,

která chcete synchronizovat, a ostatní nechat tak, jak jsou.

Jakmile budete hotovi , k l ikně te dole na t l ačít ko Synchro nize, aby

se nastavení obrazu snímků ve výběru synchronizovalo s nasta

vením nejvíce vybraného snímku .

~'uIcToM ~úpow,e ~ Hj9hU~ht fttcoYGV ~FIIlli9.n ~".aOiPPlltg Iíil\lnghtneU ~ ConttUt

~TontCI,lNe

~/'OoI .. Reduction

~Lu""rulKe ~CoIM

~00I00' ~s.tunbOl'l ~VlbrMCe ~ ~or AdjVUlNnts

~Splltr00lll9

~Vignetlel ~~n.sCOl"rl!ct!ol'l 1!:1 Po\t~rop

o LocoilCometionl O P.IIlrlt o Gr.adiettts

Dc.." OStr"'9h~Artghi o AsPKt".tJO

Obrázek 6.9 Když na pravém panelu kliknete na tlačítko Sync Settings (synch

nastavení), otevře se okno Synchronize Settings (synchronizovat nastavení).

Obrázek 6.8 Tlačítko Sync

Settings lze použít k synchronizaci

všech nastavení obrazu z modulu

Develop, nejen těch aplikovaných prostřednictvím panelu Quick Develop.

Všimněte si, že položky local

Corrections (lokální nastavení), Spot

Removal (odstranění skvrn) a Crop

(o říznutí) nejsou při výchozím nasta

vení vybrané. Je to proto, že tato

specifická nastavení nebudete vždy

chtít synchronizovat. Synchronizace

nastavení Spot Removal se může

hodit, když byste chtěli u všech

vybraných podobných snímků

odstranit stopy po prachu na sn í

mači, které jsou vždy na stejných

místech. Pokud však jde o snímky

různých objektů, stejné nastavení

pro odstranění skvrn by nejen

nebylo vhodné, ale také by přepsalo

případné čištění obrazu z dřívějš ka .


JPEG formát má výhodu v tom,

že je menši a rychleji se zapisuje

na kartu při sekvenčním focen í.

Je užitečný pro ty, kteří jsou stále

v jednom kole, např. pro reportážní

fotografy, a když je důležitá

rychlost a kompaktnost souborů

při bezdrátovém focení. JPEG se

také výborně hodí pro rekreační

focení digitálním kompaktem.

Ostatním ale doporučuji fotit pokud

možno v raw formátu . Raw soubory

mnohdy nejsou o tolik větší než

JPEG soubory v nejvyšší kvalitě

a rychlost sekvenčního focení raw

snimků na běžné digitální zrcadlovce

je většinou dostatečná pro všechny

vyjma fotografů rychlejších sportů .

Kromě tohoto případu dnes nemá

smysl fotit v jiném než raw formátu .

Lightroom je navíc navržen tak,

aby vám pomohl ze "surových"

dat zachycených snímačem získat

co nejlepší fotografie . Pouze když

budete fotit v raw, můžete doufat

v dosažení nejvyšší možné kvality.

Raw nebo JPEG?

Na první poh led to vypadá, že Lightroom zachází s raw

a ostatními sním ky stejně. To, že nyní máme více kontro ly při

úpravě barvy a tonality JPEG s n ímků je na jednu stranu dobrá

věc, ale bylo by nebezpečné z toho usuzovat, že se JPEG může

kvalitou měř it s raw soubory. Zde je struč ný souhrn rozdí l ů mezi

focením v raw a v JPEG formátu .

Běžný kvalitní fotoaparát umí zachytit 4 096 tonálních úrovní

na barevný kanál. To neznamená, že každý snímek obsahuje

4 096 úrovní na kanál. Např. podexponovaná fotografie bude

mít mnohem méně úrovní. Ale i když zachytíte méně než 4 096

úrovní na kanál, pro práci v Lightroomu jich stále budete mít

dost. Raw soubor obsahuje su rová data, tak jak je zaznamenal

s n ímač, bez předběžných úprav obrazu ve fotoaparátu . Jediné

faktory omezuj ící potenciál raw souboru jsou expozice a ISO. To

je hlavní výhoda: když fotíte v raw, k romě expozice a ISO ještě

není nic ji ného oh ledně zpracování obrazu rozhodnuto. Raw

soubor je sk utečně jako digitální negativ, který je teprve potřeba

zpracovat. Jde tedy o zdrojový soubor, který lze potenciálně

upravit mnoha různými způsoby. N ěkte ré fotografy první setkání

s raw snímky zk lame, protože někdy jsou nevýrazné a bez života.

Ale to je svým způsobem dobře, protože potřebujete prostor,

abyste pod le uvážení mohli roztáhnout tóny a zvýšit kontrast.

Nastavení v modulu Develop dokáže divy s kteroukoliv fotografií ,

ale nej lépe se hodí pro úpravu raw snímků.

Můžete ale samozřejmě fotografovat v JPEG formátu. V tom

případě fotoaparát apli kuje základní úpravy obrazu, tzn. vyvážení

bílé, oříznutí stínů a svě te l , aplikování tónové křivky, redukce

šumu, zostře ní a převod raw dat do 8bitového RGB. Barevná

data JPEG sn ím ku se navíc při kompres i pozmění (při snaze

zachovat světlost), aby se dosáhlo menší ve li kosti souboru.

Veškeré úpravy obrazu má na starost ob razový procesor ve

fotoaparátu. Uživate l má nad zpracováním JPEG souboru ve

fotoaparátu jen omezenou kontro lu. Před pořízením s n ímků

může nastavit vyvážen í bílé, ostrost, redukci šumu a výstupní

RGB prostor, případně různá další vylepšení obrazu.


1. Když vyfotíte v JPEG režimu scénu, jako je tato, upozornění

na oříznutí tónů v mracích indikuje , že se nebude možné

následně udě lat nic pro obnovu detailů ve světlech. Tonální

rozsah JPEG snímku je již pevně daný z fotoaparátu .

2. Když stejný snímek pořídíte v raw, detaily, které v JPEG verzi

nešlo zachovat, se rychle ukáží při záporném nastavení

expozice (Exposure) a kladném nastavením obnovení

(Recovery) . Při práci s raw snímkem máte k dispozici více

tonálních informací a tudíž větší flexibilitu při úpravách

tonality a barev v modulu Develop.


Panely v pravé části modulu Develop

lze rozbalit kliknutím na j ejich

št ítek . Když podržíte Alt a kliknete

na n ěkterý panel, přepnete do sólo

režimu, ve kterém se vždy rozbalí jen

panel, na který kliknete, a ostatní se

zavřou .

Jednotlivá nastavení můžete

kdykoliv resetovat dvojitým

kliknutím na název jezdce.

P.OZNÁMKA Všechny kl ávesové zkratky pro

modul Develop si můžete zobrazit ,

když v nabídce Help zvolíte Develop

Module Shortcuts (kl ávesové zkratky

modulu vyvolávání), nebo Ct rl+/.

Navíc následujícími klávesovými

zkratkami můžete přep ínat mezi

jednotlivými modu ly.

Ct rl +AIt+ 1 - Lib rary (knihovna)

Ctrl+Alt+2 - Develop (vyvolávání)

Ctrl+AIt+3 - Slideshow (prezentace)

Ctrl+AIt+4 - Print (tisk)

Ctrl+AIt+5 - Web

Ctrl+Alt+šipka nahoru pro návrat do

p ředchozího modulu

Další zkratky:

G - pro přepnutí do modulu Library

(knihovna) v režimu Grid

(m řížka miniatur)

E - pro přepnutí do modulu Library

v režimu Loupe

R - pro aktivaci nástroje Crop

Overlay (p řekrytí oříznutí)

D - pro přepnutí do modulu Develop

(vyvolávání)

Uživatelské rozhraní modulu Develop Modul Develop (vyvolávání) nabízí řadu nastavení, která foto

grafové potřebují pro úpravu a korekci snímků (obrázek 6.10).

Vše potřebné se nachází na pravém panelu : v horní části je

Histogram a nástroje pro úpravu obrazu . Pod nimi je panel

Basic s dů l ežitými základními nastaveními. Následuje panel Tone

Curve, jehož tónová křivka poskytuje větší míru kontroly nad

tonalitou obrazu a umožňuje upřesn i t nastavení z panelu Basic.

V ukázce jsem tónovou křivku upravil tak, aby obloha i skály

měly optimální kontrast a jas (všimněte si nezvyklého tvaru

křivky) . Na panelu Tone Curve je i tlačítko pro úpravu křivky

tažením přímo v obraze (zcela vlevo nahoře) . Aktivujete je, klik

něte ve snímku na oblast vašeho zájmu a tažením myší nahoru

či dolů oblast zesvět l íte nebo ztmavíte, aniž byste museli použít

jezdce křivky. Podobný režim přímých úprav je k dispozici také

na panelu HSL/ Color/ Grayscale v částech HSL a Grayscale.

Ovládání v části HSL je podobné, jako při použití příkazu Odstín

a sytost ve Photoshopu. Tyto jezdce umožňují samostatně měnit

odstín (Hue), sytost (Saturation) a světlost (Lightness) obrazu .

Část Color je podobná jako HSL, ale ovládání je jednodušší

(a není v ní dostupný režim přímých úprav tažením ). Když klik

nete na část Grayscale (V), obraz se změní na černobílý. Můžete

vytvořit monochromatické interpretace mícháním barevných

kanálů . Ovládání na panelu Split Toning (dělené tónování)

umožňuje zvlášr kolorovat stíny a světla (dá se dobře použít i na

barevné snímky) . Panel Detail umožňuje importované snímky

zostřit ; obsahuje i nastavení pro potlačení barevného a jasového

šumu a pro korekci chromatické aberace. Panel Vignettes obsa

huje nastavení Lens Correction (korekce objektivu) pro globální

úpravu vinětování a nastavení Post-Crop pro aplikování vin ětace

po oříznutí snímku. Panel Camera Calibration (kalibrace fotoapa

rátu) umožňuje vytvoř i t profil pro kompenzaci barevných odchy

lek snímače konkrétního fotoaparátu . Nastavení lze uložit jako

uživatelská přednastavení. Na levém panelu je seznam výchozích

před nastavení, kterými můžete začít , ale snazší je vytvořit si

vlastní před nastavení se všemi nebo jen některými nastaveními

obrazu . Když na před nastavení na levém panelu ukážete kurzo

rem, na panelu Navigator se zobrazí náhled, bez nutnosti apliko

vat přednastavení kliknutím na snímek v hlavním okně .

244 KAP ITOLA 6 ÚPRAVY OBRAZU V MODULU DEVELOP

Histogram znázorňuje rozložení

tonálních úrovní obrazu. Kliknutím na bílý a černý

trojúhelník zobrazíte upozornění

na oříznutí světel a stínů.

Panel s nástroji pro úpravu obrazu:

(rop Overlay (oříznutí obrazu, R),

Spot Removal (odstranění skvrn,

N), Red Eye (orrection (odstranění červených očQ, Graduated Filter

(přechodový filtr, M) a Adjustment Brush (pro lokální úpravy, K).

Obrázek 6.10 Uživatelské rozhraní modulu Develop (vyvolávání).

Tato tlačítka umožňují použít nastavení předešlého

vybraného snímku, nebo

obnovit nastavení.


Tažením za okraje a rohy

ohraničovacího rá mečku se jeho tva r

měn í vhledem k jeho st ředu .

Tažením vně ohran ičovacího

rámečku se snímek otáčí.

Tažen ím uvnitř oh ran ičovacího

rámečku posouváte snímek uvnitř

rámečku .

P ři nastavování ohran ičovacího

rámečku je ořez vodorovně a svisle

rozdělený m řížkou na třetiny. Tenké

linky mřížky mohou pomoci nastavit

kompozici snímku. Existuje mnoho

teorií o tom, jak vytvořit malbu č i

fotografii s dokonalou kompozi cí.

Jednou z klasickým metod je rozdě l i t

si v duchu scénu na t řetiny a umístit

d ůležité objekty do těchto třetin

nebo p růsečíků jejich ok raj ů (t zv.

zlatý řez). Rámeček ořezu fotografie

na obrázku 6.12 j e rozdělený touto

3x3 mřížkou, ale můžete použít

i jiné verze mřížky, jak je popsáno na

stranách 251 - 254.

Uzamčen í poměru stran ořezu lze

přepínat klávesou A.

Oříznutí v modulu Develop Ať už jste v kterémkoliv modulu Lightroomu, stisknutím klávesy

R se přepnete přímo do modu lu Develop v režimu Crop Overlay

(překrytí oříznutí). Pokud již v modulu Develop jste, můžete také

kliknout na tlačítko Crop Overlay na panelu nástrojů. Aktivuje

se nástroj pro oříznutí, jehož nastavení je na obrázku 6 .11 .

V režimu Crop Overlay se v obraze objeví rám ořezu, prozatím

ohraničující celý snímek. Tažením za ovládací body ohraničo

vacího rámečku posunete okraje ořezu vhledem k jeho středu

(obrázek 6.12). Oblasti mimo ohraničovací rámeček budou

zastíněné. Tažením uvnitř ohraničovacího rámečku můžete

posouvat obraz a určit tak, která část se má oříznout. Když podr

žíte Alt, snímek zůstane při posouvání okrajů rámečku vycen

trovaný. Chcete-Ii nastavení oříznutí zrušit, klikněte na tlačítko

Reset (obnovit) nebo stiskněte Ctrl+Shift+R. Pro aplikování ořezu

a skrytí panelu tohoto nástroje klikněte na Close (zavřít).

Otočení ořezu

Pro otočení ořezu klikněte vně ohraničovacího rámečku

a táhněte myší. Případně můžete použít jezdec Angle (úhel)

nebo Straighten Tool (narovnání) na panelu nástrojů. Snímek se

vzhledem k ohraničovacímu rámečku (ten je vždy rovně) otočí.

Nástroj pro oříznutí můžete znovu aktivovat kliknutím na Crop

Frame Tool (obrázek 6.11 ): umístěte kurzor nástroje do obrazu ,

pak klikněte a tažením vyznačte oříznutí (podobně jako ve

Photoshopu). Jakmile budete s nastavením oříznutí hotovi , Crop

Frame Tool se vrátí do svého políčka na panelu nástrojů.

Poměr stran ořezu Když kliknete na ikonu zámku, zachová se při změně velikosti

ořezu stávající poměr stran. Pokud jste ještě žádný ořez

nenastavili , použije se poměr stran daného snímku. Když tedy

kliknete na zámek a pak zatáhnete za okraje ohraničovacího

rámečku , ořez bude mít stejný poměr stran jako celá fotografie.

V rozbalovací nabídce nalevo od ikony zámku si můžete vybrat

nějaký před nastavený poměr stran nebo zvolit Enter Custom

(nastavit vlastní), načež se otevře dialogové okno Enter Custom

Aspect Ratio (nastavit vlastní poměr stran) (obrázek 6.12), kde

můžete zadat jiný poměr stran a kliknutím na OK nové nastavení

přidat do seznamu.


Tlačítko pro přepnutí do režimu (rop Overlay (překrytí

oříznutQ (R)

Nástroj (rop Frame (rámeček oříznutQ

Nástroj Straighten (narovnánQ

Resetovat nastavení a zrušit ořez

Obrázek 6.11 Bližší pohled na panel nástroje pro oříznutí.

Obrázek 6.12 V Lightroomu je rámeček ořezu vždy vycentrovaný v pracovním

oblasti a snímek se pohybuje vzhledem k němu. Když jsem v tomto případě táhl

za pravý roh rámečku, snímek se odpovídajícím způsobem posunul. Ve znázorněné

nabídce si můžete vybrat před nastavení poměru stran ořezu, nebo kliknout na

Enter (ustom (nastavit vlastní) a vytvořit své vlastní před nastavení.

Seznam před nastavení

Uzamčení poměru stran (A)

Jezdec pro rovnání obrazu

Zavřít panel nástroje pro oříznutí


1. Když kliknete na nástroj Crop Frame, můžete ořez jednoduše

vyznačit tažením . Když uvolníte tlačítko myši , nástroj se vrátí

do svého políčka na panelu.

2. Odemkl jsem poměr stran , abych tažením za roh nebo

okraj rámečku mohl změnit tvar a umístění ořezu .


3. Poté jsem klikl na nástroj Straighten (narovnání) a táh l jsem

vodorovně napříč snímkem, abych určil úhel narovnání

( můžete použít také jezdec Ang le).

4. Snímek můžete otáčet kliknutím vně ohraničovacího

rámečku a tažením . Přitom se objeví hustší mřížka, která

vám pomůže ořez zarovnat s liniemi na snímku .


Změna umístění ořezu

V Lightroomu je možné vyznač it ořez pouze uvnitř snímku, na

rozdíl od Photoshopu, kde jde nástrojem Oříznutí táhnout mimo

oblast snímku a zvětšit tak plátno. Ať už ve likost a natočení

ořezu nastavíte jakkol iv, vždy se bude ořezávat dovnitř snímku.

Když kli knete do o h raničovacíh o rámečku, kurzor se změní na

ru č i č ku a můžete snímek posouvat vzhledem k rámečku (nehýbe

se rámeček , ale snímek za ním) (obrázek 6.13 ).

Obrázek 6.13 Když je poměr stran opět uzamčený, př i tažení okraje nebo rohu rámečku se tento poměr nezmění. Kliknutím a tažením uvnitř rámečku můžete změnit polohu snímku vzhledem k ořezu.


Vodítka při oříznutí

V nabídce View > Crop Guide Overlay (Zobrazení> Překrytí

vodítky oříznutí) (obrázek 6.14 ) si můžete vybrat ze šesti

různých typů vodítek, od jednoduché mřížky Grid (na obrázku

6.15) až po ty " exotičtější " . V ukázkách na další straně jsem

použil vodítka typu Diagonal (úhlopříčné) (obrázek 6.16 )

a Triangle (trojúhelník) (obrázek 6.17 ). Proč byste měli chtít

používat různá vodítka? Při ořezávání jde nejen o to odstranit

rušivé části obrazu a narovnat přímky, ale také o to vytvořit

pěknou , vyváženou kompozici. Volba Thirds (třetiny) zobrazí

standardní vodítka, na která jste již možná zvyklí z hledáčků

některých fotoaparátů, zatímco volby Golden Ratio (zlatý řez)

a Golden Spiral (zlatá spirála) poskytují nový způsob náhledu při

komponování ořezu. Bez ohledu na to , kterou z možností zvolíte,

při otáčení ořezu tažením vně ohraničovacího rámečku se vždy

zobrazí mřížka, která je užitečná, když potřebujete narovnat

horizont nebo svislice.

Obrázek 6.15 Pomocná mřížka Grid.

JS:I3 Window H4!lp f rt:iidtToolb.tr

Cycle loupe V~ ToggJ. Zoom Vhtw

Zoom ln Zoom Oul

MM-

....... O StfOftfAfter to

" Crop SPOt Rtmoonl AtdEyt Ct-.dUlltdFllltr M Adjustmell l 8tluh K Whlt. 811,,~.s.I,(tor W TlrgtlAdjultmtnl "

Goto UbraryGrId Co tollbr.lltyloupc Co to llbr.ry Comp,lre

TooI Overh,y

Show CUpplnll J 0i"9On.1I loYpe Info " Tri.ln.\llt VI •• C)pIlonl_.. XJ Colden ~tio

C.,de t,ld Overb . ., o Cyele Grid Ovell"., Orlent,ukm 00

Obrázek6.14 Nabíd ka (rop Guide

Overlay (přek rytí vodítky oříznut í).

ADOBE PHOTOSHOP LIGHTROOM 2 251 /.

Obrázek 6.16 Pomocná vodítka Diagonal (úhlopříčné).

Obrázek 6.17 Pomocná vodítka Triangle (trojúhelník).


Orientace vodítek

Také stojí za zmínku , že klávesou O lze mezi vodítky rychle

přepínat. Stisknutím Sh ift+O můžete měnit orientaci vodítek

Triangle (trojúhelník) - dva režimy, a Golde Spi ral (zlatá spirála)

- osm režimů, Na obrázku 6.18 je ukázána převrácená spirála,

Obrázek 6.18 Stisknutím Shift+O můžete měn it orientaci vodítek Triangle (trojúhelník) a Golden Spira l (zlatá spirá la).

Zrušení ořezu

Při ořezávání můžete klávesou Esc obnovit předchozí aplikované

nastavení. Řekněme , že byl sn ímek na obrázku 6.18 nalevo mírně

oříznutý. Když změníte poměr stran nebo úhel a pak stisknete

Esc, vrátíte se k původnímu nastavení ořezu .

ADOBE PHOTO SHOP L1GHTR O OM 2 253

Show Toolbar T

Cyele Loupe Vlew Toggle Zoom Vlew

Zoom 10 11-Zoom " Loupe O Before I After •

., Crop Spot Removal Red Eye Craduated f llter M Adjustmeot 8rush K Wh lte Balance Selector W Target Adjustmeot

Co to Ubr .. ry Crld Co to Ubr .. ry Loupe Co to Ubrary Compl.rt

Auto Show Crop Gulde Overlay

Show Cllpplng Loupe Info • View Oplioos ... III

Obrázek 6.19 Nabídka Tool Overlay.

Nabídka 1001 Overlay (překrytí nástrojů)

Tento příkaz nabídky View (zobrazení) určuje chování nejen

vodítek při ořezávání, ale také značek nástrojů Spot Removal ,

Red Eye Correction a Adjustment Brush. Těmto nástrojům se

věnuji ke konci kapitoly. Prozatím si řekneme , jak nastavení

v nabídce Tool Overlay (překrytí nástrojů) ovlivňuje práci s nimi.

Volby v nabídce ToolOverlay

Nabídka Tool Overlay (překrytí nástrojů) se nachází v nabídce

View (zobrazení) (obrázek 6.19 ). Slouží k nastavení vodítek ,

která se objeví uvnitř ořezu při práci s nástrojem Crop (ořez) ,

kruhů nástrojů Red Eye Correction (odstranění červených očí)

a Spot Removal (odstranění skvrn) a značek nástroje Adjustment

Brush (štětec úprav). Když zvolíte možnost Always show (zobrazit

vždy) , tyto pomůcky budou vždy viditelné. Když zvolíte Auto

Show (zobrazit automaticky), zobrazí se jen pokud umístíte

kurzor do pracovní oblasti. V případě ořezu se vodítka zobrazí,

až když začnete nastavovat ohraničovací rámeček. Když je

kurzor mimo obraz, např. na horním panelu , kruhy nástrojů Red

Eye Correction, Spot Removal a značky nástroje Adjustment

Brush jsou skryté.

Chcete-Ii kurzory nástrojů skrýt, zvolte Never Show (nikdy

nezobrazovat). Jakmile ale začnete s nástroji pracovat, jejich

chování se přepne do režimu Auto Show a pokud se podíváte

do nabídky Tool Overlay, bude zvýrazněna pouze tato jediná

možnost.

Mezi režimy Always Show (zobrazit vždy) a Never show (nikdy

nezobrazovat) lze přepínat klávesovou zkratkou Ctrl+Shift+H.

Flexibilnější a jednodušší k zapamatování je přepínání mezi

režimy Auto Show a Never Show, případně mezi Always Show

a Never Show (pod le toho zda máte jako první nastaveno Auto

Show (zobrazit automaticky) nebo Always Show) klávesou H.


Panel Histogram

V modulu Develop je panel Histogram vždy v pravém horním

rohu (v modulu Library je také panel Histogram, ale ten

v modulu Develop je při úpravách obrazu důležitější) . Informace

v histogramu jsou užitečné , jen pokud víte, co znamenají. Když

např. fotíte v raw, histogram na displeji fotoaparátu je zavádějící ,

protože vychází z převodu na JPEG; JPEG bude mít vždy menší

dynamický rozsah než raw soubor. Pokud fotíte v raw, jediný

způsob , jak poznat, zda nedochází k oříznutí tónů , je prohlédnout

si snímek v Lightroomu nebo v Camera Raw. Nenechejte se

histogramem fotoaparátu zmást, pokud myslíte, že máte expozici

nastavenou správně . Při úpravách importovaných JPEG, PSD

a TIFF snímků histogram v Lightroomu znázorňuje tonální rozsah

na základě gamutu, barevného prostoru snímku. Při úpravách

raw souborů se omezení gamutem projeví až po exportu snímku

jako JPEG, TIFF nebo PSD souboru . V tom případě gamut závisí

na zvoleném výstupním RGB prostoru. sRGB má malý gamut

a hodně barev se při exportu ořízne (obrázek 6.20). Adobe RGB

je oblíbený, běžně používaný barevný prostor a ProPhoto RGB

má nejširší gamut ze všech. Mimochodem, Lightroom používá ke

všem výpočtům obrazu RGB prostor s širokým gamutem, podobný

ProPhoto RGB, a histogram a procentuální RGB hodnoty pod ním

jsou založené na tomto RGB prostoru. Více o RGB používaném

v Lightroomu najdete v Dodatku B.

Ty, kteří pracují s malým monitorem,

potěší, že se panely Navigator

a Histogram dají zavřít . Díky

ušetřenému místo pak lze mít na

pravém panelu současně otevřené

panely Basic a Tone Cu rve. Všimněte

si také, že panel Histogram a panel

nástroj ů jsou stále na svém místě,

když posouváte ostatní panely

pomocí lišty. I to se může hodit těm

s menší obrazovkou, protože tak

mohou mít zároveň viditelné panely

Histogram a Tone Curve.

Panel Histogram lze zavírat a otevírat

klávesami Ctrl+O.

Obrázek 6.20 Jedním ze způsobů, jak zobrazit upozornění na ořízn u tí okrajů

histogramu, je ukázat ku rzorem na zde

zakroužkovaná tlačítka. Když na ně kliknete, zůstane barevné upozornění

viditelné, i když nad tlačítkem nedržíte

kurzor, a dalším kliknutím upozornění

opět vypnete. Modrá označuje oblasti slitých stínů a če rvená oblasti

přepá l ených světel. Ba rva trojúhe l níků

značí, ve kterém kaná lu je oříznutí

největší, a změní se na bílou, pokud jsou oříznuté všechny kanály.


'I,' Color GldJ",ldlt

Custom , • 5000

• +7

I\uto

Exposurc .. + 0.85

• 21 ;lt • 12

• 16

• +50

• + 41

r,e .. + 15

• + 10 .. O

Obrázek 6.21 Pane l Basic.

Zvýšení kontrastu v Lightroomu

nezpůsobuje zvláštní posuny barev

jako ve Photoshopu při použití

Křivek. V Lightroomu a Camera

Raw se při úpravách kontrastu

mění pouze tonalita a barvy nejsou

ovlivněny.

Při nastavování jezdce Exposure

je potřeba rozlišovat mezi

světly (nonreflective highlights)

a zrcadlovými odlesky (specular

highlights). Nastavením oříznutí

světel ovlivníte výslednou kvalitu

tisku (viz strana 26).

Nastavení na panelu Basic (základní)

Pokud někdy spolu s Photoshopem a Bridge používáte modul

Camera Raw, některé jezdce na panelu Basic vám budou pově

domé (obrázek 6.21). Na záložce Color v části White Balance

(WB) jsou jezdce Temp a Tint , pomocí kterých lze upravit vyvá

žení bílé. Můžete tak spravit barvy, nebo aplikovat různá vyvážení

bílé. Jezdec Exposure slouží k nastavení nejsvětlejšího bodu

a určuje , kde se světla začnou ořezávat. Také je to základní

nástroj pro úpravu jasu snímku. Asi víte, že se tento jezdec

někdy používá ke snížení expozice a záchraně detailů světel.

Problém je ale v tom, že takto asi často snížíte expozici víc, než

by bylo ideální, a snímek bude zbytečně tmavý. K obnově světel

slouží jezdec Recovery (obnovení). Neztmaví světla stejným

způsobem či měrou , jako jezdec Fill Light (vyplnit světla) zesvětlí

stíny. Spíš se dá použít k obnově detailů ve světlech, aniž byste

museli posouvat jezdec Exposure moc doleva a celý snímek

ztmavovat. Radím začít s jezdcem Recovery nastaveným na nula,

nejprve upravit expozici, aniž byste jezdec posunuli moc doleva,

a pak pouze v případě nutnosti jezdcem Recovery obnovit

důležité detaily světel. Všimněte si , že když při posouvání jezdce

Recovery podržíte Alt , zobrazí se upozornění na oříznutí světel

v prahovém režimu (Treshold). Jezdec Blacks (černé) určuje oříz

nutí stínů , a i když nastavení stínů není až tak důležité jako nasta

vení světel, měli byste si hlídat, jak moc velké slití stínů si můžete

dovolit. Jezdec Fill Light lze použít k výraznému zesvětlení stínů.

Doporučuji nejdřív nastavit jezdec Blacks, než použijete jezdec

Fill Light. Jezdce Brightness (jas) a Contrast slouží k základní

úpravě jasu a kontrastu všech tónů mezi bodem ořezu stínů

. a světel. Jezdcem Clarity (zřetelnost) lze zesílit kontrast středních

tónů , aby snímek vypadal méně plochý. Jezdec Vibrance (živost)

se na první pohled zdá být velmi podobný jezdci Saturation,

což také je, ale mění sytost nestejnoměrně. Tzn. že sytost méně

výrazných barev se zvýší víc než sytost barev, které již poměrně

syté jsou. Má to tu výhodu , že se sytost barev zvýší a je menší

riziko, že dojde k jejich oříznutí. Navíc pleťové tóny jsou chrá

něné a jejich sytost se tolik nezvýší. Jezdec Vi brance je tedy uži

tečnou alternativou méně šetrného jezdce Saturation, které mění

sytost stejnoměrně.


Nastavení ex ozice ři foto rafování Běžný CCD či CMOS snímač digitálního fotoaparátu dokáže zaznamenat asi 4 000 úrovní tonálních informací. Pokud fotíte v raw režimu, to, zda bude možné zaznamenat tolik úrovní, hodně záleží na pečlivém nastavení expozice. Ideální expozice by měla být tak světlá, aby se zaznamenaly všechny tonální informace, ale bez oříznutí podstatných detailů ve světlech. Je to proto, že celá polovina úrovní se zaznamená v rozsahu nejsvětlejšího expozičního stupně . Na obrázku 6.22 je vidět, že s každým snížením expozice o jeden stupeň se počet úrovní, které lze potenciálně zaznamenat, sníží na polovinu. Z toho vyplývá, že snímky nechceme záměrně podexponovat, pokud to není nezbytné kvůli zachování důležitých detailů ve světlech. Úmyslné podexponování bude mít nepříznivý vliv na detaily hlubokých stínů,

protože pro zaznamenání informací ve stínech zbude méně úrovní. Na obrázku 6.23 je vidět, jak snadno můžete kvůli podexponování při focení přijít o detaily ve stínech.

Pokud fotíte v raw, není dobré příliš se řídit histogramem na displeji fotoaparátu . Lepší je věřit expozičnímu systému fotoaparátu a pak se řídit podle histogramu v Lightroomu.

Obrázek 6.23 V horní části toho šikmo rozděleného snímku jsou detaily stínů

při optimálním nastavení expozice. Ve spodní části je tatáž scéna zachycená

při expozici o dva stupně nižší a pak je zesvět l ena tak, aby světlost odpovídala

normální expozici. Všimněte si, že na podexponované verzi je více šumu a méně

tonální informace.

, ------- .~) jas

Obrázek 6.22 Pokud při focení

nenastavíte optimální expozici, promarníte šanci zaznamenat více

tonálních úrovní. Na horním grafu je znázorněno, jak je při optimální

expozici maximálně využit plný

rozsah tonálních informací (v rozsahu 6 expozičních stupňů), které senzor

dokáže zaznamenat. Na spodním

grafu vidíte, že při expozici jen o jeden

stupeň nižší, než je ideá l, je počet

úrovní zaznamenaných senzorem poloviční.


POZNÁMKA Zde popsaným postupem úprav vždy

pracovali uživatelé Camera Raw.

Jezdce na panelu Basic j sou skoro

stejné jako v modulu Camera Raw

dodávaném s Photoshopem. Ale

kvůli dalším inovacím v Lightroomu

budete potřebovat Camera Raw

aktualizovat ( nejnovější verze

přečte nastavení z Lightroomu 2, ale

nenechá vás je měnit ).

Mezi jednotlivými nastaveními

můžete postupně přep ínat klávesami

< a >. Když vyberete některé

natavení, můžete je zvýšit nebo

sníži t klávesam i + a -. Když současně

podržíte Shift, změn í se nastaví po

větších krocích.

Základní úpravy obrazu

Nastavení na panelu Basic (základní) slouží k základní úpravě

obrazu, k vyvážení barev a optimalizaci tonální informace

zdrojového snímku. Nezáleží na pořadí, v jakém základní úpravy

aplikujete, ale zjistíte, že nejlepší je nastavení měnit postupně od

shora dolů. Zpravidla je hlavním cílem nastavit nejprve vyvážení

bílé . Když to uděláte správně , většinou se tím srovnají i ostatní

barvy. Pak upravte expozici , pokud je snímek moc světlý nebo

moc tmavý. Vždy je lepší udělat to před úpravou jasu (později

vysvětlím proč) . Pak jezdcem Blacks nastavte bod oříznutí stínů ,

tak aby ty úplně nejtmavší byly černé . Po těchto třech krocích

byste měli mít fotografii s plným rozsahem kontrastu od čistě

černých po nejsvětlejší tisknutelná světla . Někdy však úprava

nastavení Exposure (expozice) a Blacks (černé) sama o sobě

nestačí a je potřeba použít jezdce Recovery a Fill Lights pro

obnovu detailů ve světech a ve stínech. Jakmile budete s těmito

úpravami hotovy, můžete výsledek doladit pomocí jezdců

Brightness a Contrast. A konečně , jezdce v části Presence lze

použít k přidání kontrastu ve středních tónech (čímž vyniknout

detaily v tonálně plochých oblastech) a zvýšení sytosti. Na

obrázku 6.24 je znázorněno , jak lze pravý panel v modulu

Develop roztáhnout pro dosažení lepší přesnosti nastavování

jezdců.

Obrázek 6.24 Pane ly v Lightroomu lze rozšířit taženém za jej ich vnitřní okraj.

Na roztáhnutém panelu lze nastavení měnit s větší přesností. V hlavním okně se vždy ukáže název nastavení, na které jste p rávě přepnu l i (můžete k tomu použít

i klávesy < a ».


Nástroj White 8alance (vyvážení bílé)

Nástroj White Balance (vyvážení bílé) se nachází v horní části

panelu Basic (obrázek 6.25 ). Můžete jej akt ivovat tím, že na něj

kliknete nebo stisknutím klávesy W. Když jím kliknete kdekoliv

v obraze, nastavíte tím vyvážení bílé. V plovoucím okně uvidíte

zvětšené pixely, které právě měříte . Když kurzor podržíte nad

snímkem, pod histogramem se zobrazí RGB hodnoty v daném

bodě (obrázek 6.26). Jsou udané v procentech a mohou vám

pomoci zjistit o jakou barvu jde (pokud jsou RGB hodnoty stejné

nebo "skoro stejné", lze barvu považovat za neutrální). Když je

volba Auto Dismiss (automaticky odmítnout) na panelu nástrojů

vypnutá, můžete pokračovat v klikání, dokud nebude vyvážení

bílé správné. Stiskem klávesy Esc ukončíte práci a nástroj se

vrátí na místo svého standardního ukotvení na panelu Basic.

1. Chcete-Ii vyvážit bílou , vyberte si nějakou oblast snímku, která

by měla být neutrální (ale ne jasně bílou!). Světle šedé kameny

na této fotografii jsou vhodným místem, kam kliknout. Když

je zaškrtnutá volba Auto Dismiss (automaticky odmítnout) -

zakroužkováno), nástroj pro vyvážení bílé se po kliknutí do

obrazu automaticky vrátí do svého políčka na panelu Basic.

Když je tato volba vypnutá, můžete klikat na různá místa tak

dlouho, dokud nebudete s úpravou vyvážení bílé spokojeni .

Obrázek 6.25 Chcete-Ii použít

nástroje White Balance k li kněte na

něj, čímž jej vyjmete z jeho políčka na

panelu.

Obrázek 6.26 Namísto tradiční stupn ice 0-255 je odečet RGB hodnot

v procentech. Podle toho, nakolik jsou

RGB hodnoty vyrovnané, poznáte, zda barva je či není neutrální, př ípadně co jí

do neutrá lní chybí.

ADOBE PHOTO SHOP LlGHTROOM 2 259

Potřebujeme ještě pro odečet RGB

stupnici 0-255? Vím, že někteří by

tuto možnost uvítali, ale opravdu

k tomu není důvod, protože stupnice

0-255 se používá kvůli tomu, jak se

počítá množství úrovní 8bitových

snímků. Při použití procentuální

stupnice je (podle mého názoru)

snazší pochopit, co naměřené

hodnoty znamenají.

Stisknutím kláves Ctrl+Shift+U

aplikujete automatické vyvážení bílé.

v Show loupe ..

,; 5110'/\ loupe •

V' ShO~\i loupe ..

2. Volba Show Loupe (zobrazit lupu) přepíná zobrazení

zvětšeného obrazu pod kurzorem nástroje White Balance.

Jezdcem Scale (měřítko) můžete nastavit míru zvětšení.

Když jej posunete doprava počet zobrazených pixelů se

zvětší. Zvětšit pixely se může hodit, když potřebujete kliknout

do nějaké hodně zašuměné oblasti a nechcete aby bylo

vyvážení bílé ovlivněno barevným šumem.


Korekce vyvážení bílé

Ve většině případů platí, že jakmi le určíte správné vyvážení bílé,

všechny ostatní barvy se samy srovnají. Automatické vyvážení

bílé může odvést dobrou práci, ale záleží na tom, jaký používáte

fotoaparát (obrázek 6.27 ). Ani ty nej lepší modely si neporadí

za každých světelných podmínek. Na obrázku 6.28 je scéna

se smíšeným osvětlením . Barvy této fotografie lze vyvážit buďto

pro denní, nebo pro žárovkové světlo , a obojí se dá považovat

za správné. V takových případech se při focení nedá spoléhat

na automatické vyvážení bílé. Sami musíte rozhodnout , které

nastavení vypadá lépe. A zde se může hodit nástroj White

Balance. Jde o to najít na snímku svět l a, která by měla být

neutrální (ne však zrcadlové od lesky bez kresby). Měli byste

zkusit najít nějakou svět l e šedou , protože když kliknete na bílou,

která je moc jasná, v jednom či více barevných kanálech může

dojít k oříznutí a vyvážení bílé by bylo nepřesné .

Obrázek 6.28 Vyvážení bílé může být nastaveno pomocí nástroje White Ba lance (/) - postačí v obrázku kliknout na barvu, která by měla být blízko neutrá lní bílé.

Tento obrázek ukazuje dvě možnosti vyvážení bílé: v jednom případě při vyvážení

na umělé světlo v interiéru (vlevo) a ve druhém případě pod le venkovního denního

světla (vpravo).

Obrázek 6.27 S vyvážením bílé

série snímků pořízených za stálých

světelných podmínek vám může mimo

jiné pomoci barevná tabulka X-Rite

Gretag Macbeth ColorChecker. Klikněte v Lightroomu nástrojem White Balance

na šedé políčko ved le bílého.

POZNÁMKA Je lákavé p ředpokládat. že

neutrá ln í políč ka na tabulce X-Rite

Gretag Macbeth ColorChecke r

(obráze k 6.27) odpovídaj í plnému

toná lnímu rozsahu, který se snažíte

optimalizovat pomocí nastave ní na

panelech Basic a Tone Cu rve, ale

tento předpoklad je nebezpečně

chybný, protože na optimalizovaném

snímku budou černé a bílé políčko

jen zř ídka představovat černý bod

(stíny) a bílý bod ( svět l a). Když je

např. čern é políčko na sn ímku pouze

tmavě šedé a vy byste je označ il i za

černý bod, tmavší oblasti by se ořízly

na černou a přiš li byste o cenné

detai ly ve st ínech .

ADOBE PH OTOSHOP LlGHTROOM 2 261

Obrázek 6.29 Jezdce pro vyvážení

bílé na panelu Basic umožňují ručně

určit bílý bod snímku. Jezdec Temp

(Temperature, teplota) mění nastavení

bílého bodu od teplého umě lého

osvět lení po studené denní světlo

a dál. Barevně je to vyjádřeno jako

přechod od modré ke žluté. Jezdec Tint umožňuje kompenzovat ze lený či

purpurový nádech bílého bodu.

(o 'e bíl' bod Jezdce pro vyvážení bílé na panelu Basic mají největší

dopad na barvy snímku (obrázek 6.29). Jezdcem Temp se nastavuje teplota barev v Kelvinech, ve kterých se běžně udává barevná teplota světelného zdroje.

Umělé osvětlení, jako je žárovka, má barevnou teplotu kolem 2800-3200 K, zatímco průměrné denní světlo má teplotu 5000 K a za zataženého dne kolem 10000 K. Fotografové často označují světlo s vyšší barevnou teplotou jako studené a světlo s nižší barevnou teplotou jako teplé, protože většina lidí považuje modrou barvu za "pocitově"

chladnou a načervenalé odstíny za teplé (přestože technicky vzato je teplejší modré světlo). Jezdec Temp umožňuje na Kelvinově stupnici nastavit, co by "mělo" být bílým bodem. Zde je důležité zdůraznit, že jezdce Temp a Tint neslouží k "vytvoření" bílého bodu, ale k jeho "určení".

Některé lidi tato část mate, protože předpokládají, že když 3200 K odpovídá žárovkovému osvětlení a 5500 K odpovídá filmu vyváženému pro denní světlo, posunutím jezdce Temp doprava se snímek ochladí a posunutím doleva oteplí. Je to přesně naopak, protože jezdcem Temp snímku přiřazujete barevnou teplotu. Posunutím jezdce doprava se snímek oteplí a posunutím doleva se ochladí. Zkuste to brát takhle: Když máte fotografii pořízenou v průměrném denním světle 5000 K, ale nastavíte při fotografování parametry na nižší barevnou teplotu odpovídající spíš žárovkovému osvětlení, např. 3200 K, potlačí se žluté tóny a posílí se modré, a barvy tedy budou laděny více do modra. Je to jako když použijete film pro žárovkové osvětlení pro focení scény za denního světla .

Úprava odstínu

Nastavení jezdce Tint (odstín) stačí většinou upravit jen mírně, kromě případů, kdy má světlo nepravidelně rozložené spektrum vlnových délek, např. při focení v zářivkovém osvětlení. Pro tyto světelné podmínky je těžké nastavit bílý bod. Zářivkové osvětlení zpravidla vyžaduje výrazný posun bílého bodu k purpurové, aby se odstranil zelený nádech.


Kreativní úpravy vyvážení bílé

Kdo může říct , zda je správné vyvážení bílé lepší než nesprávné?

Před příchodem digitální fotografie si fotografové mohli vybrat

jen mezi focením na film vyvážený pro denní, nebo pro žárovkové

světlo. Mnozí z nich se jednoduše spokoji li s barvami , které fi lm

vytvořil , i když profesionálové věděli , jak změř i t tep lotu světla,

a používali na objektivy filtry pro kompenzaci barevných posunů .

S digitálním fotoaparátem je snadné vyvážení bílé nastavit přesně.

Někdy, např. při focení produktů do katalogu, je důležité , dostat

z fotoaparátu na monitor a do tisku přesné barvy. Ale ne vždy

u každého typu fotografie musíte být již při focení posedlí barevnou

teplotou . Můžete zdrojový raw soubor interpretovat, jak chcete,

a zcela změnit náladu snímku "nesprávným" nastavením vyvážení

bílé (obrázek 6.30).

Obrázek 6.30 Zde je snímek se dvěma různými nastaveními vyvážení bílé.

Lasto je věcí osobního vkusu, která verze se vám líbí víc, ~rotože v obou těchto

případech by se da lo říct, že vyvážení bílé je "správně".

Pozor! Pokud fotíte se systémem

atelié rových blesků (ne s bleskem

v těle fotoapa rátu) a máte ve

fotoaparátu nastaveno automatické

vyvážení bílé, je vysoká šance, že

bude mě řen í ovl ivněné žárovkovým

modelovacím světlem namísto

záblesky.

ADO BE PHOTO SHOP LIGHTROOM 2 263

Obrázek 6.31 Na horním histogramu

je potřeba roztáhnout světla, aby vyplnila celou jeho šířku. Na prostřed ím

obrázku jsem posunul jezdec Exposure,

aby byl snímek světlejší, přičemž jsem sledoval upozornění na oříznutí

světel, abych je moc nepřepálil. Na

spodním obrázku jsem oříznutí světel

kompenzoval jezdcem Recovery, aby se

zachovalo více detailů, aniž bych musel snížit jas.

Základní úpravy a panel Histogram

Jezdec Exposure se normálně používá k nastavení bodu oříznutí

světel a jezdec Blacks k nastavení bodu oříznutí stínů. Tyto dvě

základní úpravy tonality mohou výrazně změnit vzhled snímku.

Když světla a stíny nastavíte správně, tóny mezi nimi pak často

také budou vypadat správně. Ale i když je jezdec Exposure

k l íčovým nástrojem pro kontrolu oříznutí světel , zároveň určuje

jas snímku. Zde je užitečný panel Histogram, protože při úpravě

expozice na něm můžete sledovat, jak se úrovně posouvají

doprava, k místu kde by se světla měla začít ořezávat. Na

obrázku 6.31 je vidět, jak se při zvýšení expozice úrovně

roztáhly. Všimněte si ale také, že se rozsvítilo upozornění na

oříznutí, když jsem se dostal k pravému okraji histogramu (barva

trojúhelníku indikuje, které barvy jsou oříznuté). Podle tohoto

indikátoru můžete zjistit vhodný rozsah nastavení expozice pro

konkrétní snímek. Nežádoucí oříznutí světel můžete zmírnit

jezdcem Recovery. Když jím posunete doprava, histogram

se stlačí, aby se obnovily oříznuté detaily světel, a výstražný

trojúhelník přestane svít it, když se dostanete do optimálního

bodu, kde již k oříznutí nedochází. Při experimentování s těmito

dvěma jezdci brzy zjistíte, že jezdcem Exposure můžete

nastavit jas, při kterém vypadá snímek nejlépe (aniž by došlo

k výraznému oříznutí) a pak jezdcem Recovery zvlášť oříznutí

kompenzovat.

Zdá se, že jezdce Blacks a Fill Light fungují stejně na opačném

konci tonálního rozsahu , ale ve skutečnosti se chovají trochu

jinak. Výchozí nastavení jezdce Blacks pro raw soubory je 5. To

by mělo pro většinu snímků být správně Můžete tuto hodnotu

snížit, ale ani u podexponovaných snímků nejspíš nebudete

chtít nastavit méně než 2 nebo 3. Upozornění na oříznutí stínů

vám pomůže najít optimální rozsah nastavení jezdce Blacks.

Jezdec Fill Light neobnovuje stíny tak , jako jezdec Recovery

obnovuje světla, ale je ideální pro zesvětlení tmavých oblastí

a rozhodně může značně vylepšit snímek s příliš hlubokými

stíny. Upozornění na oříznutí tónů vám opět poskytne představu

o vhodném rozsahu nastavení tohoto jezdce. Když tento rozsah

překročíte , výsledek asi nebude vypadat přirozeně.


Skvělé ale je, že histogram není jen informační pomůcka. Přímo

v něm můžete upravovat nastavení čtveřice jezdců na panelu

Basic: Exposure (expozice), Recovery (obnovení), Fill Li ght (vypl

nit světla) a Blacks (černé) (obrázek 6.32 ). Když přes histogram

přejedete kurzorem myši, zvýrazní se každá z jeho čtyř částí ,

které odpovídají uvedeným nastavením. Kliknutím a tažením

v některé z nich můžete měnit tvar histogramu a výstupní úrovně.

Jezdce Brightness (jas) a Contrast jsou na pane lu Basic

částečně z historických důvodů , protože uživatelé si s nimi zvykli

pracovat v Adobe Camera Raw a líbí se jim kontrola, kterou

poskytují. V praxi považuji jezdec Brightness za užitečnější

z této dvojice, protože nastavení expozice nestačí k zesvětlení či

ztavení všech snímků. Pokud jste zvyklí zpracovávat raw soubory

v Camera Raw a chcete pokračovat stejnými metodami , použijte

jezdec Contrast. Toto základní nastavení se může dobře hodit

pro jednoduché vylepšení kontrastu , ale jezdce na panelu Tone

Curve umožňují přesnější úpravy kontrastu .

Celkově je účelem panelu Basic upravit raw soubor (či pixelový

snímek) tak , aby měl obraz víceméně správnou tonalitu a barvy.

Panely Basic a Tone Curve jsou oddělené , protože nastavení na

panelu Tone Curve jsou navržená tak , abyste mohli při úpravách

obrazu navázat tam, kde jde na panelu Basic skončili. Je dů l e

žité to mít na paměti, protože obrazová data se nejprve zpracují

podle nastavení na panelu Basic, pak je upravujete na panelu

Tone Curve (tónová křivka), kde můžete doladit kontrast snímku.

Histogram na panelu Tone Curve v pozadí křivky je stejný histo

gram jako na panelu Histogram. O panelu Tone Curve si řekneme

víc za chvíli a také vám ukážu krok po kroku popsaný příklad

použití panelů Basic a Tone Curve.

Automatické nastavení tonality

Nové, vylepšené automatické nastavení tonality (Ctrl+U) funguje

dobře na mnoho snímků (obrázek 6.33 ). Automaticky se nastaví

jezdce Recovery, Blacks, Brightness a Contrast (Exposure

a Fill Light se vždy vynu lují) . Pak můžete úpravu doladit ručním

nastavením jezdců Exposure a Fill Light. Automatické nastavení

tonality lze zahrnout i do před nastavení obrazu a aplikovat je na

snímky hned při importu.

Obrázek 6.32 Kliknutím a tažením doleva nebo doprava v různých částech

histogramu lze snížit nebo zvýšit

nastavení na panelu Basic, kterému daná části odpovídá. Když na některou

část dvoj i tě klinete, příslušné nastavení se vyresetuje.

Obrázek 6.33 Tl ačítko Auto pro automatické nastavení tona lity.

ADOBE PHOTOSHOP LlG HT ROOM 2 265

Obrázek 6.34 Na horním obrázku jsou všechna světla zrcadlovýmí

odlesky. Neobsahují žádné detai ly

a můžete je chtít oříznout, aby

měl snímek optimální kontrast. Na

spodním obrázku jsou na krytu kola

také zrcadlové odlesky, ale je důležité zajistit, aby se neořízl bílý plášť

pneumatiky.

Oříznutí světel a nastavení ex ozice Při optimalizaci snímku je cílem zajistit, že se v tisku reprodukuje co nejširší tonální rozsah. Proto je velmi důležité správně nastavit světla . Když je oříznete moc, riskujete ztrátu podstatných detailů ve světlech na finálním výtisku. A když je neoříznete dost, bude výtisk vypadat ploše a fádně.

Je důležité rozlišovat mezi světly a zrcadlovými odlesky (specular highlights nebo reflexive highlights). Na obrázku 6.34 jsou dva příklady, které pomohou vysvětlit rozdíl mezi nimi. Zrcadlový odlesk je např. jasný odlesk na sklenici nebo kovu, který neobsahuje žádné detaily. Proto se doporučuje tato světla oříznout, aby byla nejjasnější částí obrazu a v tisku byla bílá jako papír.

S "normálními" světly se musí zacházet šetrněji, protože většinou obsahují důležité detaily (byť třeba ne ve všech kanálech). které je potřeba zachovat. Různé druhy tisku se liší, ale ať už tisknete v CMYK nebo na stolní inkoustové tiskárně, když jsou normální světla příliš blízko bodu, kde dochází k oříznutí, hrozí, že se vytisknou stejně čistě papírově bílá jako oříznutá světla.

Není těžké naučit se jezdec Exposure nastavit tak, aby se světla vhodně ořízla, obzvlášť pokud si uvědomujete

rozdíl mezi normálními světly a zrcadlovými odlesky a riziko ztráty detailů . Na většině snímků je alespoň několik oblastí se zrcadlovými odlesky. Já používám prahový režim (viz strana 269), abych zjistil, kde dochází k oříznutí světel,

a pak přepnu do normálního zobrazení, abych viděl, jestli tato světla obsahují důležité detaily. Případně můžete na panelu Histogram zapnout upozornění na oříznutí světel. Já většinou nastavím expozici tak, aby se ořízly zrcadlové odlesky, ale pečlivě zkontroluji normální světla a posunu jezdec Exposure trochu zpátky doleva, aby tyto nejsvětlejší části měly nižší než maximální hodnotu jasu.


Nastavení stínů Nastavení jezdce Blacks není zdaleka tak kriticky důležité jako nastavení světel. Jde jen o to, jak moc chcete stíny oříznout, jen trochu, nebo hodně?

Znám některé knihy o Photoshopu a návody, kde je čtenář nabádán, aby černý bod natavil na určitou hodnotu, která je světlejší než nulová čistá černá, ale tato rada je užitečná jen pokud snímek připravujete pro specifický, známý typ tisku. A ani tak by to nemělo být nutné, protože Lightroom i Photoshop umějí při odeslání souboru na stolní tiskárnu nebo při převodu do CMYK černý bod kompenzovat. Pamatujte si jen, že systém správy barev v Lightroomu vždy zajistí, aby se nejčernější černé, které nastavíte na panelu Basic, věrně vytiskly jako černé a zachovaly se detaily stínů . Podobně ve Photoshopu při převodu snímku do CMYK správa barev zajistí, že nejčernější černé budou mít hodnotu, která půjde vytisknout.

Na straně 270 je ukázka toho, jak stíny analyzuji v prahovém režimu, abych zjistil, kde jezdem Blacks nastavit černý bod. V tomto případě jsem stíny nechal oříznout jen trochu, abych maximalizoval tonální rozsah mezi stíny a světly. Na některých snímcích může ve stínech být více důležitých detailů. Dobrým příkladem jsou fotografie kola auta a černého reliéfu, protože ve stínech je hodně informací, které je potřeba zachovat. V takovém případě se hodí jezdce Brightness a Contrast, a ještě více nastavení na panelu Tone Curve, která poskytují opravdu přesnou kontrolu nad detaily ve stínech a světlech . Více si o nich povíme za chvíli.

Oříznout světla víc, než je nutné, je zřídka dobrý nápad, ale oříznutí stínů může značně vylepšit kontrast. Na obrázku 6.35 je klasický příklad snímku s úmyslně oříznutými stíny. Mnoho fotografů má styl založený na tmavých stínech ve snímcích. Např. Greg Gorman (jehož práce jsou na stranách 378 - 381), upravuje černobílé portréty s černým pozadím tak, aby se vytisklo čistě černé.

Obrázek 6.35 V tomto přík ladu jsem posunul jezdec Blacks na hodnotu 17, abych úmyslně ořízl stíny na čistě černou.


1. Zde je snímek před úpravou, s výchozím nastavením na

panelu Basic a vyvážením bílé As Shot (z fotoaparátu).

Nejprve jsem aktivoval nástroj White Balance a klikl jsem

na bílý nátěr jedné z lodí, abych označil neutrální barvu

(ale ne zrcadlový odlesk) . Když vypnete volbu Auto Dismiss

(automaticky odmítnout) (zakroužkováno), můžete nástrojem

klikat dál a zkoušet tak měnit nastavení vyvážení bílé.

2. Zde je tentýž snímek po korekci vyvážení bílé. RGB odečet

potvrzuje, že v místě , kam jsem klikl nástrojem White

Balance, je barva nyní téměř neutrální (R , G, B = 36,8 %,

36 ,3 %, 36,3 %).


3. Poté jsem pomocí jezdce Exposure roztáhl tonální rozsah .

Tímto krokem jsem nastavil bílý bod a snímek jsem zesvětlil.

4. Jezdec Recovery pomáhá zabránit oříznutí světel. Když při

jeho posouvání podržíte Alt, snímek se zobrazí v prahovém

režimu a uvidíte oblasti signalizující, které oblasti světel

začínají být oříznuty. Pokud jde o zrcadlové odlesky, je to

v pořádku . Jde-Ii však o světla , která obsahují detaily, je

lepší jezdec Recovery posunout víc doprava, aby se oříznutí

zmírnilo.

ADO BE PHOTOSHOP LlGHTROOM 2 269

5. Stej n ě tak, když jezdcem Blacks nastavujete černý bod

a podržíte přitom Alt, snímek se zobrazí v prahovém režimu .

Pokud nedochází k oříznutí stínů , bude obraz bílý. Jak

jezdcem budete posouvat doprava, začnou se objevovat

posterizované oblasti, kde při daném nastavení již dochází

ke slití stínů. Většinou je nej lepší nastavit jezdec Blacks tak,

aby se stíny a l espoň trochu ořízly.

6. Nastavení na panelu Basic umožňuje snímek vylepšit natolik,

že s ním někdy již nebude muset dělat nic dalšího. V tomto

příkladě jsem ještě trochu zvýši l jas jezdcem Brightness

a kontrast jezdem Contrast.


Vibrance a Saturation - živost a sytost

Jezdce Vibrance (živost) a Saturation (sytost) slouží úpravě

sytosti barev. Liší se tím , že jezdec Saturation mění sytost

stejnoměrně , zatímco jezdec Vi brance nestejnoměrně. Jinými

slovy, když použijete jezdec Vibrance, sytost méně výrazných

barev se zvýší víc než sytost barev, které již poměrně syté jsou

(obrázek 6.26). To může být velmi užitečné , když chcete zvýšit

sytost snímku bez toho, že by se intenzita jasných barev zvýši la

příliš a došlo ke ztrátě detai l ů (na obrázku 6.37 je ukázka,

jak snadno lze zvýšením sytosti zničit detaily). Další výhodou

při použití Vi brance je zabudovaná ochrana pleťových tónů

před nežádoucím zvýšením jejich sytost i. To je užitečné , když

chcete zvýšit sytost barev oblečení na portrétu , aniž by došlo

k přesycení pleťových tónů . Jezdec Vibrance by vám k úpravám

sytosti měl zcela postačit , nicméně jezdec Saturation je stále

užitečný. Dá se použít k větším změnám sytosti, např. když

chcete celkově výrazně snížit intenzitu barev (obrázek 6 .38).

Obrázek 6.36 Na této ukázce je levá polovina sním ku upravená normálně

a pravá polovina po nastavení jezdce Vibrance na + 60, č ímž se výrazně "oživ ily"

slabší barvy scény.


Obrázek 6.37 Na horním obrázku jsem nastavil jezdec Saturation na +60. Tím se

stejnoměrně zvýšila sytost všech barev, a jak je vidět, došlo k oříznutí červených. Na spodním obrázku jsem nastavil jezdec Vibrance na +60. Květy jsou sytější, aniž

by došlo k přesycení a ztrátě detai l ů v kresbě.


Obrázek 6.38 Na horním obrázku jsem nastavil jezdec Vibrance na -100. Jak

vidíte, efekt je docela mírný. Jde o účinný nástroj pro jemné snížení sytosti barev. Na

spodním obrázku jsem nastavil jezdec Saturation na -80, čímž vzn ikla pastelová verze

snímku. Když posunete jezdec Saturation až na -100, získáte monochromatický obraz.


POZNÁMKA Nastaven í (Iarity (z řetelnosti )

vychází ze dvou různých techn ik

zvýšení kontrastu. Tou prvn í je

techn ika loká ln ího zesílení kontrastu,

vyvinutá Thomasem Knollem, kdy

je ve Photoshopu použito nízké

nastavení míry (a mou nt) a vysoké

nastaven í poloměru (radius) filtru

Doostři t . A tou druhou je technika

zesfl ení kontrastu st ředn ích tónů

ve Photoshopu, se kterou původně

přišel Mac Holbert z Nash Editions.

Zjistil, že tak více vyniknou deta ily

na jeho fotografiích krajin . Myslím,

že větši ně fotog rafií mírné zvýšení

(Ia rity, zřetelnost i prospěje .

Cla rity (zřetelnost)

V části Presence na panelu Basic se nachází jezdec Clarity, který

slouží k adaptabilní úpravě kontrastu středních tónů a funguje

podobně jako technika ostření s nízkou mírou (amount)

a vysokým po loměrem (radius) , která je popsaná v poznámce na

okraji st ránky. Ko lem hran na snímku se vytvoří široké halo čímž

se zvýší kontrast v oblastech středních tónů, aniž by byl ovlivněn

celkový kontrast snímku. Normálně budete chtít začít kolem

hodnoty 10 a budete se snažit tento efekt nepřehnat. S vyšším

nastavením se halo rozšiřuje, a tím se zvyšuje kontrast oblastí

středních tonů , které pak vypadají ostřejší. Když budete jezdcem

posouvat doleva a doprava, uvidíte, jak se vytváří halo.

1. Zde je snímek ve velikosti 1: 1. Na panelu Basic bylo

provedeno několik úprav tonality a na panelu Detail bylo

aplikováno zostření. Abyste mohli výsledek posoudit,

nemusíte si snímek nutně prohlížet ve velikost 1 :1 , ale

většinou je to nejlepší způsob ,


2. Zde vidíte , jak dřevo vypadá po změně nastavení jezdce

Clarity. V tomto příkladě jsem jezdec posunul úplně

doprava na + 1 00, abyste viděli výrazný rozdíl mezi tímto

a předchozím obrázkem .

Roztažení úrovní

Všechny úpravy obrazu jsou tím či oním způsobem destruktivní.

Buďto tóny snímku roztáhnete, takže úrovně budou dál od sebe,

nebo je stlačíte vzájemně blíž k sobě . Při některých úpravách

na panelu Tone Curve (tónová křivka) může dojít ke zp l oštění

tónové křivky, čímž se stlačí detai ly v odpovídající oblasti

a přijdete o původní separaci tónů.

Při úpravách raw snímků byste mě l i mít k dispozici mnoho

tonálních informací, takže i když př i změn ě nastavení na panelu

Tone Curve dojde ke zdánlivé kompresi tónů , může pomoci

kladné nastavení jezdce Clarity, čímž se zdůrazní detai ly, kte ré se

v těchto plochých oblastech ještě skrývají.

ADOBE PHOTOSHOP LlG HTROOM 2 275

Zřetelnost, (Iarity, můžete lokálně

měnit také pomocí nového nástroje

Adjustment Brush (štětec úprav).

Později ukáži, jak tímto způsobem

aplikovat kladné a záporné nastavení

zřetelnost.

Záporné nastavení jezdce Clarity

Méně zjevnou inovací v Lightroomu 2 je možnost použít záporné

nastavení jezdce Clarity (zřetelnost) (viz obrázky 6.39 a 6.40).

což lze tvůrčím způsobem využít. Záporné nastavení má opačný

efekt než normální úprava zřetelnosti, protože střední tóny se

změkčí , ne nepodobně tomu, jako když se v tradiční temné

komoře použila technika difuzéru při zvětšování. Výsledkem je

pěkná měkká kresba, slušící zejména černobílým fotografiím .

Vypadá to trochu , jako když byste fotili při zatažené obloze.

Obrázek 6.39 Takto fotografie, na které sem se chystal pracovat, vypadala před záporným nastavením jezdce (Iarity. Je to hezký snímek s mnoha ostrými detaily,

ale také je to dobrý kandidát pro efekt měkké kresby.


Obrázek 6.40 Zde je fotografie z obrázku 6.39 po nastavení jezdce Cla rity v části

Presence na -100. Jak vidíte, záporné nastavení Clarity (zřetelnosti) příjemně

změkčilo kresbu.


Korekce přeexponovaného snímku

Lightroom umožňuje odhalit detaily kresby ve světlech , které

by jinak zůstaly ztraceny. Často lze obnovit zdánlivě chybějící

kresbu ve světlech záporným nastavením jezdce Exposure

a kladným nastavením jezdce Recovery. Tato metoda se dá

použít i na JPEG snímky pro mírné ztmavení světel, ale opravdu

dobře funguje jen na raw snímky. Je to tím , že Lightroom dokáže

použít veškeré jasové informace raw souboru , které jen čekají na

objevení. V následujícím příkladu se mi podařilo obnovit jeden

a půl expozičního stupně , ale někdy je možné obnovit i dva.

Jak je uvedeno na straně 275, často je lepší při focení expozici

nastavit tak, aby se zaznamenalo co nejvíc detailů stínů , ale bez

toho, že byste snímek přeexponovali moc a přišli o detaily světel .

Já často ignoruji měření fotoaparátu a expozimetru a úmyslně

nastavím vyšší expozici, abych zaznamenal maximum tonálních

úrovní, a pak použiji záporné nastavení jezdce Exposure

a kladného nastavení jezdce Recovery.


1. Fotografii z protější strany jsem upravil pomocí nastavení

na panelu Basic. Histogram znázorňuje oříznutí světel, a jak

vidíte, budova a obloha mají jen málo detailů. Takovýto

histogram vám může připadat znepokojující, dokud si

neuvědomíte, že snímek obsahuje mnohem více informací,

než se na první pohled zdá. I když Lightroom umí dělat divy

se všemi snímky, s těmi v JPEG a TIFF formátu toho zmůže

méně. Nejlepších výsledků s touto technikou dosáhnete při

zpracování raw souborů.

~. Světla lze obnovit kombinací záporného nastavení jezdce

Exposure a kladného nastavení jezdce Recovery. Posunutím

jezdce Exposure doleva můžete účinně obnovit informace

odpovídající alespoň jednomu, či dokonce dvěma expozičním

stupňům. Nevýhodou je, že se tím snímek celkově ztmaví.

Když ale použijete i kladné nastavení jezdce Recovery,

uvidíte detaily světel, která by jinak byla oříznutá. U tohoto

snímku jsem také změnil nastavení jezdců Fill Light, Blacks,

Brightness, Contrast a Vibrance, ale hlavní úpravy světel bylo

dosaženo pouze pomocí jezdců Exposure a Recovery.


Korekce podexponovaného snímku

S podexponovanými snímky je problém, protože mají méně

tonálních úrovní, se kterými se dá pracovat, obzvlášť ve stínech.

Pomocí nastavení na panelu Basic lze snímek zesvětlit a obnovit

detaily stínů. Je ale důležité postupovat při úpravách obrazu

ve správném pořadí , jak je popsáno dále. Při úpravě tonality

podexponovaného snímku si všimněte , že i mírné změny

nastavení jezdce Blacks mohou výrazně ovlivnit světlost stínů .

V ukázce zde jsem mohl stíny zesvětlit víc , kdybych byl nastavil

jezdec Blacks na 1 nebo 2, ale nastavil jsem jej na 4, abych

zachoval celkový kontrast.

1. Stejně jako při obnovování světel by se při korekci

podexponovaného snímku nejprve jezdcem Exposure mělo

nastavit oříznutí světel. Poté se upraví nastavení jezdce

Blacks a nakonec jezdců Brightness a Contrast.


2. V tomto příkladě jsem posunul jezdec Exposure doprava,

aby se ukázaly všechny detaily světel. Pak jsem nastavil

jezdec Blacks tak, aby stíny byly mírně oříznuté a jezdcem

Fil! Light jsem výrazně zesvětlil nejtmavší oblasti. Nakonec

jsem pomocí jezdců Brightness a Contrast ještě víc zesvětlil

střední tóny a zesílil kontrast. V tomto případě byste

neměli měnit jas před úpravou expozice. I když by se tak

dalo docílit podobného výsledku, roztáhli byste tóny stínů

mnohem víc, než je pro snímek dobré. Pro dosažení co

nejlepších výsledků vždy měňte nastavení na panelu Basic

ve zde uvedeném pořadí.


Srovnání expozice

Příkazem Settings > Match Total Exposures (Nastavení>

Vyrovnat celkovou expozici) lze srovnat expozici série snímků

vybraných na filmovém pásu. Výsledná hodnota expozice se

spočítá na základě rychlosti závěrky, clony, nastavení ISO

a případné kompenzace expozice ve fotoaparátu. Všechna tato

nastavení z fotoaparátu se zkombinují s kýženou hodnotou

expozice (tou nejvíce vybraného snímku) a spočítá se nová

expozice pro všechny vybrané snímky. Touto technikou se dá

srovnat expozice série snímků, kde se během focení mění

světelné hodnoty, a asi proto této technice vedoucí projektant

Lightroomu Mark Hamburg říká "de-bracketing".

Takže například: pokud zesvětlíte určitý snímek v sérii fotografií a

poté zvolíte Match Total Exposures (Vyrovnat celkovou expozici)

z nabídky Settings (Nastavení) , ostatní snímky série budou

expozičně srovnány tak, aby odpovídaly expozici upraveného

snímku.

1. V tomto příkladě jsem vybral fotografie v modulu Library

v režimu Grid. Jak vidíte, některé snímky jsou tmavší než

ostatní.


2. Označil jsem snímek se správně vypadající expozicí, aby byl nejvíce

vybraný. Pak jsem přepnul do modulu Develop a zvolil Settings >

Match Total Exposures (Nastavení> Vyrovnat celkovou expozici).

3. Na tomto zobrazení miniatur v modulu Library vidíte, že nyní

je expozice snímků oproti tomu, jak vypadaly v kroku 1,

vyváženější.


Obrázek 6.41 Panel Tone (u rve

(tónová křivka) při úpravě nastavení

jezdce Darks (tmavé oblast i). Všimněte

si, že v pozadí křivky je stejný histogram jako na panelu Histogram

a oba se během úprav křivky

aktualizují.

POZNÁMKA V režimu úprav křivky tažením

v obrazu (při použití tlačítka Target

Adjustment too!) můžete nastavení

měnit také kurzorovými šipkami

nahoru a dolů . Když přitom podržíte

Alt, budou úpravy mírnější, když

podržíte Shift, budou větší.

Nastavení tónové křivky

Ovládání na panelu Tone Curve (tónová, tonální křivka)

nabízí nový přístup k úpravám křivky pomocí jezdců (tzv.

"parametrická" křivka v Lightroomu a v Camera Raw 4.0

a novějších verzích). Důvodem, proč se křivka na panelu Tone

Curve upravuje tímto způsobem , je přimět uživatele nastavovat

její konkrétní parametry. Pokud jste zvyklí pracovat s bodovou

křivkou ve Photoshopu, metoda Lightroomu vám možná

z počátku bude připadat omezující, ale díky nastavení pomocí

jezdců často objevíte tvary křivky, které by vás při její ruční

úpravě nenapadly. Tento nový přístup také reflektuje to, že mnozí

fotografové se prostě nikdy pořádně nenaučili , jak s křivkami

ve Photoshopu pracovat. Jezdce na panelu Tone Curve snad

zpřístupní úpravy křivky všem. Ale dobrá zpráva je , že na křivku

můžete v kterémkoliv bodě kliknout a tažením nahoru nebo dolů

daný úsek upravit. A nejlepší je, že když kliknete na tlačítko

pro úpravu křivky tažením v obrazu , stačí kliknout na oblast

snímku, kterou chcete upravit, a tažením myši nahoru nebo dolů

tóny zesvětlíte či ztmavíte. Když začnete používat toto metodu

k doladění tonality obrazu , na panel Tone Curve se ani nebudete

muset dívat. Také můžete použít kurzorové šipky na klávesnici :

šipky nahoru a dolů mění hodnoty tónu (poznámka: šipky doleva

a doprava slouží k procházení snímků na filmovém pásu). Režim

úprav křivky tažením v obrazu vypnete opětovným kliknutím na

příslušné tlačítko nebo stisknutím kláves Ctrl+Alt+Shift+N.

Čtyři hlavní jezdce pro nastavení křivky jsou Highlights (světla),

Lights (světlé tóny), Darks (tmavé tóny) a Shadows (stíny).

V grafu je šedě vyznačený rozsah , v jakém lze každým z nich

tvar křivky změnit. Na obrázku 6.41 jsem upravoval nastavení

jezdce Darks. Šedá oblast vymezuje , nakolik mohu tímto

jezdcem změnit tvar příslušného úseku křivky v závislosti na

stávajícím nastavení ostatních jezdců . Pro ty, kteří rozumějí

křivkám , je to dobrá vizuální pomůcka. Navíc můžete kdekoliv

na křivku kliknout a tažení nahoru nebo dolů daný úsek zesvětlit

nebo ztmavit.


Jak již bylo uvedeno, k hlavním úpravám tonality slouží nastavení

na panelu Basic a je důležité si uvědomit , že tónová křivka

se vždy upravuje až po nich. Pořadí nastavení na panelech

Basic a Tone Curve je do jisté míry ovlivněné odkazem modulu

Camera Raw. Jezdec Contrast je na panelu Basic hlavně

kvůli uživatelům , kteří kontrast upravují raději metou z Camera

Raw. Ale hlavně bylo důležité zajistit , že nastavení aplikovaná

v Camera Raw budou rozeznatelná (a dostupná), když snímek

otevřete v Lightroomu. To je rovněž důvod přítomnosti nabídky

Point Curve (bodové nastavení křivky) ve spodní části panelu

Tone Curve (obrázek 6.42 ). Za raných dní existence Camera

Raw, někteří puristé prosazovali , že výchozí tónová křivka by

vždy měla být lineární, a pokud byste chtěli zvýšit kontrast,

je na vás, jak křivku upravit. Přitom skoro každý program pro

zpracování raw souborů aplikoval při výchozím nastavení křivku

pro střední zesílení kontrastu . Důvod byl ten , že fotografové měli

raději nastavení, při kterém snímky byly kontrastnější a vypadaly,

jako kdyby byly pořízeny na film. Nakonec to dopadlo tak, že si

v Adobe Camera Raw můžete vybrat ze tří křivek pro nastavení

kontrastu, přičemž střední kontrast je výchozí. Nabídka Point

Curve (bodová křivka) dole na panelu Tonal Curve (tónová

křivka) je tedy hlavně kvůli raw souborům importovaným

s nastavením z Camera Raw. Křivka pro střední kontrast, jak

napovídá tvar, mírně ztmaví stíny a zesvětlí světla. Nabídka Point

Curve obsahuje tři tvary křivky, které můžete použít jako výchozí

pro další úpravy, a je v Lightroomu hlavně kvůli kompatibilitě.

Dělící body ve spodní části grafu křivky rozdělují tonální rozsah

a umožňují omezit či rozšířit rozsah, který ovlivní jednotlivé

jezdce pro úpravu křivky (obrázek 6.43 ). Úpravou těchto tří

dělících bodů můžete doladit tvar křivky. Když např. posunete

tmavý dělící bod doprava, posune se hranice mezi úpravou stínů

(Shadows) a tmavých tónů (Darks). Možnost změnit nastavení

dělících bodů je obzvlášť užitečná , když se vám nedaří lokálně

upravit kontrast pouze pomocí jezdců pro nastavení křivky.

Obrázek 6.42 Nabídka Point (urve (bodové nastavení) se třemi před nastavenými možnostmi úpravy křivky.

Pokud chcete křivku upravit tažením

v obrazu a nemáte na obrazovce

místo nazbyt, můžete jezdce skrýt

kliknutím na černou šipku vedle

grafu křivky.

Obrázek 6.43 Dělící body tónového

rozsahu.


Když na název jezdce na panelu Tone

Cu rve (tónová křivka) dvojitě kliknete,

nastavení se vyresetuje. Podobně

můžete resetovat křivku, když dvojitě

kliknete na její upravenou část.

Režim úpravy křivky tažením

v obrazu lze aktivovat také

v nabídce View > Target Adjustment

nebo klávesami Ctrl+AIt+Shift+ T.

Klávesami Ctrl+AIt+Shift+N tento

režim vypnete.

Zóny tónové křivky

Tónová křivka je stejnoměrně rozdělená na čtyři zóny.

V následujícím krok po kroku popsaném příkladu vám ukážu

sérii úprav křivky, při kterých změním nastavení každé z těchto

zón. Aktivní kvadranty jsem zeleně zvýraznil, aby bylo zřejmé ,

kterou oblast křivky upravuji.

1. Začal jsem nastavením jezdce Highlights (světla) na -80,

aby se ztmavila nejsvětlejší část snímku. Šlo to udělat

několika způsoby: Mohl jsem jezdec Highlights posunout

doleva, nebo jej označit a použít kurzorovou šipku dolů .

Mohl jsem kliknout kdekoliv v zeleně zvýrazněné části

tónové křivky a stáhnout křivku dolů, nebo jsem na tuto část

křivky mohl kliknout a použít kurzorovou šipku dolů . V tomto

případě jsem ale klikl na tlačítko pro úpravu křivky tažením

v obrazu , Target Adjustment (zakroužkováno), umístil kurzor

do světlé části talíře na snímku a pak jsem klikl a táhl myší

dolů , aby se tóny v této oblasti ztmavily. Tažením myši

nahoru obraz zesvětlíte , tažením dolů jej ztmavíte.


2. Pak jsem se zaměřil na ztmavení tónů v zóně Lights (světlé

tóny). Umístil jsem kurzor do oblasti stolu a opět táhl myší

dolů Dro ztmavení.

3. Pak jsem ztmavil zónu Darks (tmavé tóny). Umístil jsem

kurzor nad jednu z chilli papriček a táhl myší dolů. Pokud

používáte kurzorové šipky, můžete použít klávesu Alt pro

mírnější úpravu křivky, nebo Shift pro výraznější úpravu.


4 . Nakonec jsem upravil zónu Shadows (stíny). Mohl jsem

posunout jezdec Shadows nebo kliknout na křivku a přímo

upravit její tvar, ale umístil jsem kurzor na oblast stínů

v obraze a táhl myší nahoru.

Úpravy pomocí panelu Basic a Tone Curve

Zatím jsem vám ukázal úpravy na panelu Tone Curve (tónová

křivka) samostatně. Ale při běžné práci použijete kombinaci

nastavení na panelu Basic (základní) a na panelu Tone Curve.

Na dalších několika stranách vám ukážu krok po kroku popsaný

příklad , kde nejprve aplikuji úpravy na panelu Basic - korekci

vyvážení bílé, obnovení detailů světel a vylepšení celkového

kontrastu. Pak pomocí panelu Tone Curve (tónová křivka)

doladím vyvážení tonality a obnovím více detailů ve světlech

a stínech. Úpravou několika nastavení na panelech Basic a Tone

Curve lze snímek značně vylepšit. Nicméně při opatrném použití

nastavení v modulu Develop je možné tonalitu snímku upravit,

aniž by vždy bylo nutné provádět i lokální úpravy, abyste dosáhli

kýženého výsledku.


1. Zde je raw snímek po aplikování pouze výchozího nastavení

obrazu. Nejdřív jsem opravil vyvážení bílé podle fotoaparátu

nástrojem pro výběr vyvážení bílé z obrázku. Klikl jsme jím

na oblast, kterou jsem chtěl udělat neutrální.

2. Byl jsem spokojen s tím, jak se snímek po změně vyvážení

bílé ochladil. Pak jsem chtěl snížit expozici. Klikl jsem tedy

do prostřední části histogramu, podržel tlačítko myši a táhl

doleva.


3. Změnou expozice jsem opravil jas snímku , aniž bych se

musel příliš starat o světla. Pak jsem určil bod oříznutí st ínů .

Klikl jsem do levé části histogramu , podržel tlačítko myši

a táhl doleva (tím se stíny víc ořízly) .

4. V tomto kroku jsem nastavil jezdec Recovery +60, aby světla

nebyla oříznutá příliš .


5. Chtěl jsem zachovat co nejvíc detailů ve stínech, a tak jsem

na histogramu klikl do části Fill Light (vyplnit světla), podržel

tlačítko myši a táhl doprava, aby se stíny prosvětlily.

6. V tomto bodě bych mohl úpravy na panelu Basic dokončit

snížením jasu a zvýšením kontrastu . V této ucházející

podobě by se snímek dal považovat za hotový.


7. Místo použití jezdců Brightness (jas) a Contrast (kontrast),

jsem se vrátil k nastavení z kroku 5, otevřel panel Tone Curve

a vylepšil jas a kontrast pomocí jezdců pro úpravu křivky. Pak

jsem zapnul režim úprav křivky tažením v obraze, klikl na mraky,

podržel tlačítko myši a táhl nahoru, aby se jezdec Highlights

dostal na hodnotu + 72. Pak jsem klikl na zastíněnou část vodní

tříště a táhl dolů , čímž se jezdec Lights dostal na hodnotu -84.

Všimněte si , jak strmá křivka zvýšila kontrast v zónách Lights

(světlé tóny) a Highlights (světla).


8. Pak jsem klikl na skály a táhl dolů , aby se jezdec Darks

(tmavé tóny) dostal na -24.

9. U této finální verze jsem klikl na nejtmavší část skal a táhl

dolů , až se jezdec Shadows (stíny) dostal na -60. V této fázi

jsem byl s hlavním nastavením tónové křivky hotova snímek

vypadal mnohem lépe než v kroku 6. Tím ale úprava tónové

křivky nekonč í. Posunutím dělících jezdců jsem doladil tvar

křivky tak, aby tonalita snímku byla podle mých představ.

Nakonec jsem nastavil jezdce Clarity (zřetelnost) a Vibrance

(živost) . Verze z kroku 6 je asi přijatelná , ale výsledek

v kroku 9 ukazuje, že panel Tone Curve poskytuje plnou

kontrolu nad tvarem křivky a umožňuje vytvarovat ji podle

vašeho záměru s použitím jen čtyř jezdců a tří dělících bodů.


Když na upravené dělící body dvojitě

kliknete, vrátí se do původní polohy.

Nastavení dělících bodů tonálního rozsahu

Ve spodní části grafu křivky se nacházejí dělící body tonálního

rozsahu. Na obrázcích 6.44, 6.45 a 6.46 jsem jednotlivé části

tonálního rozsahu zeleně zvýraznil.

Obrázek 6.44 Na obrázku vlevo je tónová křivka s dělícími body v normálních pozicích. Mezi zónami Shadows (stíny), Darks (tmavé tóny), Lights (světlé tóny)

a Highlights (světla) jsou stejné rozestupy. Na prostřením obrázku je zóna stínů

roztažená na maximum a ostatní zóny jsou stlačené. Na obrázku vpravo je na maximum roztažená zóna světel.

Obrázek 6.45 Když posunete oba krajní dělící body tonálního rozsahu vzájemně blíž k sobě, zvýší se tím kontrast středních tónů, a když je posunete vzájemně dál

od sebe, kontrast středních tónů se sníží.


Obrázek 6.46 Na těchto obrázcích je fotografie před a po doladění kontrastu

pomocí nastavení zón tónové křivky. Na horním obrázku jsou dělící body tonálního

rozsahu ve výchozích pozicích a zóny jsou stejně velké. Na spodním obrázku jsem

posunul prostřední a pravý dělící bod doprava, čímž se zúžila zóna světlých tónů a zvýšil se v ní kontrast, takže vynikly detaily obličeje.


Obrázek 6.47 Lást HSL panelu HSU Color/Graysca le.

Obrázek 6.48 Lást Color panelu HSU Color/Graysca le.

Ma rk Hamburk a Thomas Knoll

jsou vce lku spokojeni s t ím, jak se

barevné jezdce v Lightroomu liší

od trad ičních jezdců pro nastaven í

ad itivn ích a subtraktivn ích barev.

Zde zvolený rozsah od stín ů je pro

práci prakt i č těj ší. Zahrnuje barvy,

které lidé chtěj í nejčastěji změnit.

POZNÁMKA Nastavení Saturation (sytost) na

panelu HSL/Color/Grayscale měn í

sytost nelineá rně ( podobně jako

jezdec Vibration, živost). Tzn. že

sytost méně sytých pixel ů se zvýší

víc než sytost pixel ů, který již

poměrn ě syté jsou.

Panel HSL/Color/Grayscale

Panel HSL/Color /Grayscale (HSL/barva/stupně šedi) slouží

k dolaďování barev a k převodům obrazu na stupně šedi. Část

HSL (obrázek 6.47) se podobá dialogovému oknu Odstín

a sytost ve Photoshopu , ale v Lightroomu můžete tento typ úprav

ap li kovat na raw soubory, ne jen na pixe lové snímky (i když

ve Photoshopu to už jde také). V podstatě můžete nastavit tři

vlastnosti barev - odstín (Hue), sytost (Saturation) a světlost

(Luminance) - pomocí tří sad osmi jezdců , přičemž pro všechny

je k dispozici režim přímých úprav tažením v obrazu. Část Color

tohoto panelu (obrázek 6.48) je zjednodušenou verzí části HSL.

Nahoře jsou tlačítka pro výběr barev a pod nimi jezdce Hue,

Saturation a Luminance. Část Grayscale je určená pro převod

barevného obrazu na monochromatický, čemuž se věnuje další

kapitola.

Jezdce v části Hue umožňují jemně (či výrazně) měnit vyvážení

barev v každém z osmi barevných rozsahů. Když např. posunete

jezdec Green (zelená) na záložce Hue (odstín) doprava, budou

zelené více azurové, a když jej posunete doleva, budou více

žluté . Jezdce na záložce Saturation (sytost) určují sytost barev.

Když je posunete doprava, sytost se zvýší, když doleva, sytost

se sníží. Když všechny jezdce posunete úplně doleva, snímek

bude nebarevný. Jezdce na záložce Luminance (světlost) slouží

k zesvět l ení či ztmavení barev zvoleného rozsahu .

Když kliknete na záložku AI! (vše), panel se rozšíří , aby byly vid ět

všechny jezdce. Stejně jako na panelu Tone Curve lze provádět

cílené úpravy tažením v obrazu . Klikněte na záložku v části HSL,

např. Hue (odstín), nebo Luminance (světlost) a pak klikněte

na tlačítko pro zapnutí režimu úprav tažením v obraze. Klikněte

v obraze na tóny, které chcete upravit a táhněte myší nahoru

nebo do l ů . Hlídejte si , na které záložce jste tento režim zapnuli .

Můžete jej vypnout klávesovou zkratkou Ctrl+Alt+Shift+N .

Ce l kově lze panel HSL/Color /Grayscale považovat za nástroj pro

úpravu barev v případě , kdy potřebujete opravit nebo kreativně

změnit specifické barvy.


1. Pokud hodně fotíte pleťové tóny, můžete zvážit použití

uživatelské kalibrace fotoaparátu (viz strana 310). Pokud ale

s jednou kalibrací fotíte různé objekty, můžete načervenalo u

pleť opravit na panelu HSL.

2. V tomto případě jsem na záložce Hue aktivoval režim cílené

úpravy tažením v obrazu. Pak jsem ve snímku klikl na pleť

a táhl myší nahoru , aby byla méně červená a více žlutá.


Režim cilených úprav tažením v obrazu

na jednotlivých záložkách lze aktivovat

také klávesovými zkratkami.

Hue (odstín): Ctrl+AIH Shift+H

Saturation (sytosat): Ctrl+AIHShift+S

Luminance (světlost) : Ctrl+AIH Shift+L

Klávesovou zkratkou Ctrl+AIH Shift+N

aktivní režim vypnete.

Chcete-Ii odstín změn it výrazněj i,

bude možná potřeba změnit nastavení

více než jednoho jezdce na záložce

Hue. Můžete např. vytvořit několik

před nastaven í obrazu, kde jsou

všechny jezdce pro nastavení odstínu

posunuté stejně. Posuňte všechny

jezdce na +30 a uložte nastavení, pak

je posuňte na +60 a opět nastavení

uložte atd. Tuto metodu doporučuj i pro

tvorbu kreativních barevných efektů.

Selektivní ztmavení

Na první poh led vypadá HSL nastavení v Lightroomu stejné

jako v dialogovém okně Odstín a sytost ve Photoshopu, ale

když jezdce vyzkoušíte, objevíte některé výrazné rozdíly. Úpravy

odstínu (Hue) v Lightroomu jsou o něco mírnější , lze je změnit

maximá l ně o 30 stupňů na barevném kole. Kdybych v přík l adu

na předchozí straně táhle jezdcem Red úp l ně doleva, pleť by

byla víc purpurová, a když bych jím táhl doprava, byla by žlutější

(pokud chcete odstín změnit výrazněji, řiďte se radou v tipech

na okraj i st ránky). Sice je stále možné např. změnit oblohu na

fialovou , ale úpravy odstínu jsou v Lightroomu rozhodně mírnější.

Jezdce na záložce Saturation se chovají víceméně stejně jako

ve Photoshopu. Největší rozdíly se ukážou při práci s jezdci na

záložce Luminance. Při úpravách Světlosti v dialogovém okně

Odstín a Sytost ve Photoshopu mají barvy sklon ztrácet sytost,

a když chcete ztmavit se l ektivně nějakou barvu , často je nutné

hledat magickou kombinaci sytosti a světlosti , abyste dosáhli

požadovaného výs ledku. V Lightroomu máte úplnou kontrolu na

svět l ostí kteréhokoliv barevného rozsahu, jak dokládá následující

příklad .

1. Na horním obrázku na protější straně jsem chtěl napodobit

efekt polarizačního filtru a ztmavit oblohu, aniž by to ovlivnilo

vyvážení ostatních barev. Kdybych tento snímek upravoval

pomocí příkazu Odstín a sytost ve Photoshopu, bylo by

obtížné najít správné hodnoty Sytosti a Světlosti , při kterých

by se modrá obloha ztmavila.

2. Když chci oblohu ztmavit v Lightroomu, stačí na záložce

Luminance zapnou režim cílených úprav tažením v obrazu,

kliknout na oblohu a táhnout myší dolů. Jak vidíte na spodním

obrázku na protější straně , snížilo se tím hlavně nastavení

jezdce Blue. Ale pozor: možná bude nutné na panelu Detail

potlačit nežádoucí halo. V tomto příkladě jsem potlačil barevný

šum.



Obrázek 6.49 Panel Detail umožňuje

mimo j iné korekci chromatické aberace.

POZNÁMKA Mnoho objektivů , které se dnes

používají, bylo původně určeno

pro focení na f ilm, jehož "chemická

ohnisková vzdálenost" byla pro

každou vlnovou délku světla

poněkud jiná. Specializované

digitální obj ektivy berou v pot az, že

sn ímače běžné digitální zrcadlovky

leží pro všechny f iltrované barvy

ve stejné rov i ně. Výj imkou je čip

Foveon, kde j sou CCD snímače

umístěné ve vrstvách. Dalo by se

polemizovat, zda pro tento typ čipu

nejsou lepší obj ektivy určen é pro

f ilm.

Panel Detail: chromatická aberace

V této části se zaměřím pouze na jezdce pro korekci vad

objektivu na panelu Detail , protože o redukci šumu a o zostření

se toho dá napsat tolik , že je jim věnovaná celá Kapitola 8.

Korekce chromatické aberace

Snímače nejnovějších digitálních zrcadlovek a středoformátové

fotoaparáty dokáží rozlišit mnohem jemnější detaily, než bylo

možné zaznamenat na film . V důsledku toho ale mohou být

nápadnější vady optiky objektivu . Jako odpověď na tento

problém vyvinuli někteří výrobci fotoaparátu "digitální" objektivy,

které jsou speciálně optimalizované, aby poskytovaly jemnější

rozlišení obrazu, a objektivy optimalizované pro fotoaparáty

s menším snímačem .

Případnou chromatickou aberaci lze opravit pomocí jezdců na

panelu Detai l v části Chromatic Aberration (obrázek 6.49).

Chromatická aberace je způsobená nestejným lomem světla

různé vlnové délky. Červené , zelené a modré světlo se na

čočkách objektivu lámou každé jinak a na snímku je pak kolem

kontrastních hran vidět barevné lemování. Chromatická aberace

často bývá zřetelná při focení širokoúhlým objektivem, obzvlášť

když použijete nízké clonové číslo , ko lem kontrastních hran při

okrajích snímku. Jezdce Red/Cyan a Blue/Yellow na panelu

Detail dokáží lemování odstranit mírným roztažením nebo

stlačením barevných kanálů vzhledem k druhým dvěma. Když

posunete jezdec Red / Cyan (červená/azurová), červený kanál se

roztáhne nebo stlačí vzhledem k zelenému a modrému kanálu .

Když posunete jezdec Blue/ Yellow, modrý kanál se roztáhne

nebo stlačí vzhledem k červenému a zelenému kanálu . Když při

posouvání těchto jezdců podržíte Alt , uvidíte více neutrální verzi

snímku, kde je aberaci snazší najít. Stejně jako při ostatních

úpravách na panelu Detai l je potřeba si snímek prohlédnout

ve skutečné velikosti , aby bylo nastavení správné. Zkontrolujte

zejména okraje a rohy snímku, kde barevné lemování bývá

nejhorší. Zmínil jsem, že tyto problémy jsou časté u širokoúhlých

objektivů , takže nastavení korekce chromatické aberace můžete

použít na více snímků z téže série (pokud byly pořízené stejným

objektivem při stejné ohniskové vzdálenosti a cloně ).


1. Když fotím objektivem 70-200 mm, většinou chromatickou

aberaci neočekávám , ale v tomto případě je kolem vnějších

růžových okvětních lístků modro/fialové lemování.

2. Barevný lem jsem potlačil pomocí jezdců na panelu Detail

v části Chromatic Aberration . Posunul jsem jezdce Red/

Cyan a Blue/Yellow, jak je na obrázku vpravo znázorněno.


Příkaz Defringe (odstranit olemování)

v části Chromatic Aberration (chromatická aberace) obsahuje

také dva příkazy pro automatické pot lačení výrazných lemů ,

Defringe. Ten první, Highlight Edges (výrazné okraje), dokáže

odstranit pu rpu rové lemování, které se občas vyskytuje

v přepá l e nýc h světl ech. Tento typ barevného lemování vzn iká,

když na snímač dopadne extrémní množství světla , buňky jsou

zahlcené fotony a dochází k prob lémům př i interpolaci. Musím

říci , že tento jev bývá obvykle velice mírný. Nebylo snadné najít

fotografii , na níž bych moh l ukázat výrazný rozdíl mezi verzí

před a po úpravě. N icméně na obrázku 6.50 je snímek odrazu

slunce na moři, který je typickým kandidátem na korekci pomocí

příkazu High light Edges.

Obrázek 6.50 Příkazem Highlight Edges (výrazné okraje) lze automaticky opravit

barevné lemování ve velmi jasných světlech. Na této ukázce je levá polovina

snímku před úpravou a pravá po úpravě.


Příkaz AU Edges (všechny okraje)

Automatická korekce lemování příkazemAl1 Edges (všechny

okraje) je také poměrně mírná a jemná úprava, ale je pro mě

užitečná , když potřebuji vylepšit snímek s chromatickou aberací,

která nejde snadno odstranit ručně pomocí jezdců v části

Chromatic Aberration. Máte-Ii potíže s úplným odstraněním

chromatické aberace, příkaz AII Edges může odvést slušnou

práci a odstranit poslední zbytky barevného lemování hran.

1. Na této fotografii byl problém s chromatickou aberací

v rozích a na hranách rámů .


2. Většinu barevného lemování bylo potřeba odstranit pomocí

jezdců v části Chromatic Aberration. Jezdec Red/Cyan

(červená/azur) jsem nastavil na -19 a jezdec Blue/Yellow

(modrá/žlutá) na +32. Toto nastavení se zdálo optimální,

ale v kontrastních rozích rámů stále bylo barevné lemování,

kterého jsem se nedokázal úplně zbavit.


3. V tomto kroku jsem v nabídce Defringe (odstranit

olemování) zvolil AII Edges (všechny okraje). Rozdíl mezi

touto a předchozí verzí se může zdát vcelku malý, ale když

jsem je porovnal zapnutím a vypnutím tohoto efektu, bylo

vidět znatelné zlepšení. Příkaz AII Edges tedy beru jako

prostředek k odstranění zbytků barevného lemování, které

nejde odstranit manuálně jezdci.


Obrázek 6.51 Použití vinětace

(Vignettes) lze použít i ke kompenzaci

úbytku svět l a při ateliérovém focení.

Panel Vignettes (vinětování)

Vinětování je také častější u širokoúhlých objektivů a je nápadné

hlavně na snímcích s velkými plochami stejného tónu či barvy.

Když např. fotíte krajinu , kde velkou část snímku zabírá obloha,

nebo fotíte objekt u holé zdi , můžete se setkat s vinětací , která

se projevuje jako ztmavení obrazu směrem k rohům snímku .

Panel Vignetess se skládá ze dvou částí. V první jsou jezdce

Amount (míra) a Midpoint (střední bod) , pomocí nichž lze

opravit ubývání světla ve fotografiích, jako je ta na protější

straně . Většinou se nejprve nastaví jezdec Amount (míra), který

zesvětlí rohy snímku vzhledem k jeho středu , a pak se efekt

doladí jezdcem Midpoint, který určuje vzdálenost vinětace od

středu. S těmito dvěma jezdci byste měli být schopní precizně

odstranit vinětaci z takřka každé fotografie. Jakmile zjistíte

správné nastavení pro určitý objektiv, můžete si je uložit jako

přednastavení pro aplikování na ostatní snímky pořízené týmž

objektivem při stejné ohniskové vzdálenosti a cloně .

Jezdce Amount a Midpoint lze použít i ke kompenzaci úbytku

světla při focení v ateliéru. Na obrázku 6 .51 je příklad

ateliérového snímku, kde modelka byla focená před bílým

pozadím širokoúhlým objektivem . Přestože jsem se snažil osvětlit

pozadí a popředí rovnoměrně , došlo k nevyhnutelnému úbytku

světla směrem okrajům snímku . V takovém případě je užitečné

tmavé rohy mírně zesvětlit jezdci Lens Correction (korekce

objektivu). Možná dokonce budete chtít udělat totéž co já s touto

sérii fotografií a vytvoříte si před nastavení, které aplikujete jako

výchozí korekci na všechny snímky ze série , pořízené při stejném

osvětlení .


1. Vinětace je vždy zřetelnější na fotografiích , kde jsou velké

plochy spojitého tónu či barvy, jako je sytě modrá obloha.

Ztmavení při okrajích je zde poměrně nápadné.

2. Po korekci vad objektivu na panelu Detail. Nastavil jsem

jezdec Amount (míra) na kladnou hodnotu +50, aby se

rohy zesvětlily, a jezdcem Midpoint (střední bod ) jsem efekt

doladil.


Obrázek 6.52 Při nu lovém nastavení

jezdce Roundness (zaoblení) odpovídá

tvar vi n ětace proporcím oříznutého snímku. Když je jezdec Roundness

nastavený na + 100, vinětace j e více

kruhová.

Když zapnete režim (rop Overlay

pro úpravu ořezu , efekt vinětace se

dočasně skryje.

Vinětace pO oříznutí

Pomocí jezdců Lens Correction (korekce objektivu) lze vinětaci

nejen odstranit, ale také vytvoř i t. Často chci ztmavit či zesvětlit

okraje snímku a jako základní nástroje k tomu používám jezdce

Lens Correction.

Ve verzi Lightroom 2 přibyla na panelu Vignettes část Post

Crop (po ořezu) (obrázek 6.52 ). Funguje stejně jako část Lens

Correction (korekce objektivu), ale efekt se aplikuje vzhledem

k proporcím oříznuté fotografie a je zde navíc jezdec Feather

pro změkčení či zdůraznění okraje vinětace. Tato nastavení

slouží k tvorbě kreativních efektů . Pro inspiraci jsem na snímek

z obrázku 6.53 aplikoval čtyři různá nastavení Post Crop (po

oříznutí) (obrázek 6.54). Podotýkám, že jezdce Post Crop

fungují stejně dobře i na neoříznuté snímky a díky tomu , že lze

aplikovat globální i lokální vinětac i , můžete při úpravě oříznutýc h

fotografií experimentovat s jejich kombinacemi . Na pravé doln í

verzi snímku na obrázku 6.54 jsem např. zkombinoval zápornou

globální vinětaci s kladnou Post Crop (po oříznutí) vinětac í.

Obrázek 6.53 Originální snímek použitý k vytvoření ukázek na obrázku 6.53 při úpravě a nastavení ořezu.


Obrázek 6.54 Ukázky aplikování různých nastavení Post (rop (po oříznutí) vinětace na snímek z obrázku 6.52.


Obrázek 6.55 Pa nel Camera

Ca li brat ion.

U položky Profile na panelu Camera

Calibrat ion je uvedena verze ACR

(Adobe Camera Raw), která byla

použita k vytvořen í profilu pro

fotoaparát, kterým byl sn íme k

po řízený. Tento údaj má spíše jen

i nformačn í hodnotu, ale v n ěkterých

případech se Thomas Knoll rozhodl

profily, které vytvořil v d řívějších

verzích ACR, vylepšit, takže si můžete

vybrat ze dvou možnost í. Nejle pší je

použít novější profil, starší verze jsou

dostupné spíš jen z nostalg ie.

Na straně 368 se dočtete, jak

nastaven í na panelu Camera

Calibration uložit jako součást

výchozího nastavení fotoa parátu .

Panel Camera Calibration

Současná metoda zpracování raw souborů v Lightroomu je

výsledkem mnohaleté práce. Thomas Knoll (jenž spolu se svým

bratrem Johnem vytvořil původní Photoshop) posoudil barevnou

odezvu mnoha různých fotoaparátů a vytvořil pro každý

podporovaný raw formát dva profily odpovídající barevné odezvě

snímače při kontrolovaném denním světle a při žárovkovém

osvětlení. Na zák l adě získaných údajů bylo možné zjistit , jaká

bude barevná odezva při všech typech osvětlení a vyvážení bílé

spadajících nejen mezi tyto dva zkušební scénáře.

V Adobe Camera Raw (ACR) a v Lightroomu je podporováno více

než 175 různých modelů fotoaparátů . V některých případech bylo

průměrné měření získáno testováním několika kusů od jednoho

modelu a někdy byl použit jen jeden kus. Ve všech případech je

však jasné, že měření provedená Thomasem Knollem odpovídají

vlastnostem testovaných vzorků a tomu, nakolik reprezentativními

zástupci daného modelu fotoaparátu byly. Někdy se barevná ode

zva snímače liší kus od kusu , což znamená, že i když je váš foto

aparát Lightroomem podporovaný, není zaručeno , že bude mít

stejnou barevnou odezvu jako kus testovaný Thomasem. A zde

přichází na scénu panel Camera Calibration (kalibrace fotoapa

rátu) , který umožňuje barevnu odezvu vyladit (obrázek 6.55).

Vytvoření profi/u fotoaparátu prostřednictvím Photoshopu

Máte-Ii Photoshop CS nebo novější , můžete automaticky vytvořit

profil pro svůj fotoaparát pomocí Thomasova ka l ibračního

skriptu . Tento skript funguje na PC i Macu a lze jej stáhnout

z webové adresy http://fors.net/ chromoholics. Nainstalujte jej do

podsložky Presets / Scripts ve složce Photoshopu, pak Photoshop

restartujte a použijte dále popsaný postup. Otevře se nové

okno skriptu ACR Calibrator (obrázek 6.56) a spustí se série

procedur, během kterých se raw snímek obsahující barevnou

tabulku Color Checker mnohokrát otevře s různým nastavením

a změří se výsledky. Tento proces můžete chvíli trvat , a proto je

důlež i té použít 8bitovou hloubku a pokud možno malý snímek.

Také pomůže , když před spuštěním skriptu skryjete všechny

palety.


1. Chcete-Ii použít kalibrač ní skript, vyfoťte barevnou tabulku

X-Rite Gretag Macbeth ColorChecker a otevřete raw soubor

v Camera Raw. Nástrojem vyvážení bílé (White Balance)

změřte zakroužkované políč ko. Ořízněte snímek těsně

>.

'P: ~ J.

-'. " do.

"'. ~ J.

@ -. , i.oOI ..

ll. J. o

'" "' •

kolem tabulky a ve volbách pracovního postupu nastavte co

nejmenší rozli šení ořezu a bitovou hloubku 8 bitů na kanál.

Pak klikněte na tlač ítko Otevř ít (Open ), aby se snímek otevřel

ve Photoshopu.

2. Ve Photoshopu aktivujte nástroj Pero (Pen) se zapnutou

volbou Cesty (Paths). Klikněte perem nejdřív na hnědé ,

pak na bílé, pak na černé a nakonec na tyrkysové políčko .

Otevřete nabídku Soubor > Skripty (File > Scripts) a zvolte

ACR Calibrator. Skript automaticky mnohonásobně otevře

raw soubor a vytvoří zprávu (obrázek 6.56 ). Na obrázcích

6 .57 , 6 .58 a 6.59 jsou ukázky použití panelu Camera

Calibrator k vytvoření kreativních barevných efektů .

Kromě 8bitové hloubky a n ízké ho

rozli šení nemusíte nic nastavovat.

Nezáleží, jestli jsou v Camera Raw

zapnuté automatické úpravy, ani jaký

je nastavený výstupní RGB prostor.

Na webu Chromoholics jsou také

dvě krátká videa. Jedno p ředvádí

instalaci a použití skriptu ACR

Calibrator a druhé obsahuje

podrobné instrukce k jeho použit í.

Také je nutné stáhnout skript pro

vaši verzi Photoshopu.

!i) O () EOS 1DsMkll l calibration.p AerCalibrator - Version 1.0 (x89) Copyright (e) 2007 Thomas Fors <tom@

ACR Version 4.3. 1 UNSUPPORTED /Ubrary-HD/ Personal%20Photos/2008-0 Comers: (569,382) (569,636) (1003,636

Color Temp: 5600 Tint : -2 Exposure: -0. 15 Shadows: O Brightness: 49 Contrast: 11 Saturat ion: O Shadow nnt: -2 Red Hue: -19 Red Sat: 3 Green Hue: -18 Green Sat: 12 Blue Hue: 2 Blue Sat: -11 Done. t: allsed Tlme .. 5.88 mlOs. Speed: 15.0

Obrázek 6.56 Okno se zprávou

skriptu ACR Calibrator po skončení

ka librace. Zvýraznil jsem nastavení

ka librace žlutě. Tyto údaje si musíte

zapsat, zadat je na panelu Camera

Calibration v Lightroomu a uložit jako

nastavení pro svůj fotoaparát. Možná

si budete chtít poznamenat a uložit i nastavení Color Temp, White Balance

a Tint.

AD O BE PHOTO SHOP LlG HTROO M 2 311

Kreativní použití panelu Camera Calibration

Obrázek 6.57 Nahoře je standardní verze snímku s vynulovaným nastavením na panelu Camera Calibration. Dole je verze s živými barvami, vytvořenými pomocí

zde znázorněného nastavení na panelu Camera Calibration.


Obrázek 6.58 K vytvoření tohoto efektu bylo použito zde znázorněné nastavení

(můžete zkusit snížit i nastavení Vibrance).

Obrázek 6.59 Pro vytvoření purpurové oblohy jsem použil znázorněné nastavení

na panelu Camera Calibration a navíc jsem na panelu HSL nastavil světlost žlutých

a zelených na +35.


Režimy zobrazení Before! After (před a po).

Posouzení snímků

Porovnání verzí před a po

Při práci v modulu Develop můžete průběžně porovnávat verze

upravovaného snímku před a po a posoudit tak účinek různých

nastavení aplikovaných na obraz. Pro přepn utí mezi verzemi

před a po k l ikněte na tlačítko pro přepnutí zobrazení Before/

After (před a po), nebo přímo na trojúhelník ( ... ) zakroužkovaný

na obrázku 6.60, abyste si z rozbalovací nabídky mohli vybrat

jeden z režimů zobrazení snímku před a po úpravě.Tyto režimy

umožňuj í shod ně zobrazit obě verze snímku ved le sebe (Left/

Right, vlevo!vpravo), nad sebou (Top/Bottom, nahoře/dole) ,

případně snímek rozpů li t svis le (Left/Right Split) či vodorovně

Obrázek 6.60 v režimu zobrazení Before/After v modulu Develop můžete

porovnat upravenou verzi snímku s předešlou verzí. Na této ukázce je vidět, jak

se posunutím jezdce Color v části Noise Reduction panelu Detai l vyhladi l modrý kanál. Při nastavení Before/ After Left/Right Split můžete verze před a po porovnat

na snímku rozděleném na pravou a levou polovinu.


(Top/ Bottom Split) , Př i rozdě leném zobrazení je verze před v levé

č i horní polovi n ě snímku (obrázek 6.61 ), Režimy zobrazení

verzí před a pod můžete měnit také opakovaným kli káním na

tlač ítko Before/ After, Klávesou Y přep nete do režimu Left/ Right

(vlevo/vpravo), klávesami Alt+Y do režimu Top/ Bottom (nahoře /

dole) a klávesami Shift+Y přepnete na pů l enou variantu těchto

dvou, Stisknutím klávesy O přepnete zpět do výchozího režimu

Loupe, Ve všech režimech Before/ Afte r můžete obraz posouvat

a zvětšovat , abyste mohl i výs ledek úprav lépe posoudit.

Obrázek 6.61 Na těchto obrázcích jsou použity dva z režimů pro porovnávání verzí snímků před a po, Na horním obrázku je fotografie zobrazená v režimu Before/ After Left/ Right a dole v režimu Before/ After Top/Bottom Split (před/po rozdě l ené nahoře/dole),

Mezi verzí před a po můžete

v modulu Develop (vyvolávání)

přepínat volbou View > Before/ After

(Zobrazení > Před/Po) s možnostmi

Left/ Right (vlevo/vpravo), Top/

Bottom (nahoře/dole) atd, Nebo po·

užijte klávesu \ pro rychlé přepínání

mezi zobrazením obou verzí.


Pro zkopírování nastavení

verze po do verze před můžete

použít klávesovou zkratku

Ctrl+AIt+Shift+šipka doleva a pro

zkopírování nastavení verze před

do verze po Ctrl+Alt+Shift+šipka

doprava.

Prohodit nastavení verzí před a po.

Zkopírovat nastavení verze po do verze před.

Zkopírovat nastavení verze I před do verze po.

I

13,_torl_ ~. f.'..r:'_t ... .. -... Obrázek 6.62 Tl ačítka pro kopírování

nastavení se ve spodní část i modulu

Develop ukáží pouze v režimech

zobrazení Before/ After. Zde znázorně n á

t l ačítka se objeví v režim u Before/ After

Left/R ight (před/po vlevo/vpravo).

POZNÁMKA Verze před má nastavení obrazu

aplikované při importu snímku,

nebo poslední přidělené nastaven í.

Nové nastavení verzi před přidělíte

kliknutím na tlačítko Copy After 's

Settings to Before (zkopírovat

nastavení z po do předl.

Práce s náhledy před a po

Když máte snímek zobrazený V jednom z režimů Before/ After

(před/pol. stále můžete provádět úpravy a současně porovnávat

verze před a po. Ale řekněme , že chcete ze stávající verze po

udělat novou verzi před. V tom případě klikněte na tlačítko

Copy After 's settings to Before (kopírovat nastavení z po do

před) . Verze před se aktualizuje s použitím nastavení verze po.

V podstatě v určitém bodě úprav vytvoříte snímek historie, odkud

můžete v úpravách pokračovat a porovnávat je s novou verzí

před. Řekněme, že na panelu Develop provedete další úpravy,

ale usoudíte, že snímek vlastně nevylepšily a že prozatímní verze

před byla lepší. Chcete-Ii se vrátit k předchozí verzi , klikněte na

tlačítko Copy Before's settings to After (kopírovat nastavení z

před do po). Ovládání v režimu Before/After (před/po) (obrázek

6.62) tedy umožňuje uprostřed úprav vytvořit snímek historie ,

se kterým můžete porovnat pozdější úpravy. Následuje ukázka

tohoto pracovního postupu .

1. Zde je snímek v modulu Develop zobrazený v režimu Loupe

s nastavením aplikovaným při importu .


2. Klikl jsem na tlačítko Before/ After (můžete stisknout klávesu

Y) a změnil jsem několik nastavení obrazu a vyvážení bílé

tak, aby upravená verze po byla modrá.

3. Pak jsem v nabídce Before/ After přepnul na režim Before/

After Left / Right Split (všimněte si , že se tlačítko Before/ After

vlevo vedle rozbalené nabídky změnilo z YY na rozpůlené Y)

a zobrazil jsem si snímek v měřítku 1:4.


4 . Pak jsem klikl na tlačítko pro přepnutí do režimu Loupe,

abych na snímku mohl začít pracovat v normálním

zobrazení.

5. V režimu Loupe můžete snadno porovnat stávající nastavení

obrazu s verzí před, která se zobrazí, když stisknete klávesu

BackSlash, \ . Když ji stisknete znovu , vrátíte se k verzi po.


6. Pak jsem znovu klikl na tlačítko Before/ After (Y)

a následně na tlačítko "Copy After 's settings to Before"

(Ctrl+Alt+Shift+šipka doleva), aby se ze stávající verze stala

nová verze před.

7. Modrá verze je nyní novou verzí před. Pak jsem mohl na

snímek aplikovat další úpravy, např. převést jej na stupně

šedi, a porovnat jej s nově uloženou verzí před .


Obrázek 6.63 Retušovací nástroje se nacházejí v modulu Develop hned

pod histogramem. Zleva doprava

zde najdete nástroje Spot Removal

(odstranění skvrn), Red Eye Correction

(odstranění červených očí), Graduated Filter (stupňovaný filtr) a Adjustment

Brush (štětec úprav). Na tomto obrázku

je otevřený panel s nastavením nástroje Spot Remova l (odstranění skvrn).

Chcete-Ii panel zavř ít, klikněte na Close (zavřít).

Kli knut ím na sp ínač vlevo dole

můžete přepínat zobrazení úprav

aplikovaných nástrojem Spot

Removal. Kli knutím na t l a čítko Reset

všechny stávaj ící úpravy zrušíte.

Nástroje pro retušování obrazu Retušovací nástroje v modulu Develop (obrázek 6.63) lze

na snímek použít, aniž by se doopravdy změnily samotné

pixely. Při práci s nástroji Spot Removal (odstranění skvrn),

Red Eye Correction (odstranění červených očí), Adjustment

Brush (štětec úprav) a Graduated Filter (stupňovaný filtr) se

úpravy zaznamenají jako sada instrukcí a obrazová informace

originálního zdrojového souboru zůstane netknutá. Pouze když

se rozhodnete snímek exportovat jako TIFF, JPEG nebo PSD,

nebo použijete příkaz pro úpravu v externím editoru se úpravy

fyzicky aplikují na exportovaný obraz.

Nástroj Spot Removal (odstranění skvrn)

Nástroj Spot Removal (N) pro odstraňování skvrn a flíčků

má režimy Clo ne (klonovat) a Heal (opravit) . V režimu Clone

nástroj zkopíruje obraz ze vzorku , aniž by se snažil jej prolnout

s obrazem v cílové oblasti. Výběr má ale měkký okraj Tento

režim se nejvíc hodí pro odstraňování skvrn , které jsou blízko

hran. Pro veškeré ostatní retušování doporučuji použít režim

Heal, ve kterém nástroj prolne kopírovaný vzorek s obrazem

kolem místa, které se snažíte opravit.

Při práci s nástrojem Spot Removal (obrázek 6.63) nejdřív

jezdcem Size (velikost) nastavte, jak velkou oblast chcete

vyretušovat. Nejrychlejší je asi použít hranaté závorky na

klávesnici. Když stisknete nebo podržíte], kurzor nástroje

ze zvětší, a když stisknete nebo podržíte [, zmenší se. Pak

nástrojem klikněte na místo, které chcete vyretušovat. Pokud je

velikost kurzoru větší než 75, uvidíte uprostřed kruhu kurzoru

malý zaměřovací kříž , který vám pomůžete přesně zacílit na vadu

obrazu , kterou chcete odstranit. Pak táhněte myší a označte

oblast, kterou chcete použít k zakrytí vady. V této fázi původní

kruh (cíl) zmizí, abyste viděli náhled úpravy bez rušivého

označení. Také se ukáže šipka, vyznačující vztah mezi zdrojovou

oblast a cílem (obrázek 6.64 ). Po aplikování korekce zůstane

cílová oblast označení tenkým bílým kruhem, pokud je nástroj

Spot Removal stále aktivní.


Jelikož Lightroom všechny tyto úpravy zaznamenává jako sadu

instrukcí, můžete aplikované retušování či klonování libovolně

dolaďovat. Klikněte buď na kruh cíle nebo zdroje a změňte jeho

um ístění. Chcete-Ii změnit velikost upravené oblasti , klikněte na

okraj kruhu cíle a táhněte myší (kurzor se změní na dvojitou černou

šipku). Když při práci s nástrojem Spot Removal podržíte klávesu

Ctrl , můžete kliknutím a tažením pokaždé nastavit jinou velikost

cílové oblasti , ale vzorek se vezme z přilehlé oblasti . Při této metodě

retušování se výběr zdrojových oblastí může zdát poněkud náhodný,

ale Lightroom používá stejnou logiku jako Bodový retušovací štětec

ve Photoshopu. Na obrázku 6.64 je znázorněno několik způsobů,

jak můžete s nástrojem Spot Removal pracovat. Mezi některými styly

jeho použití jsou jen malé rozdíly. Na další straně je souhrn všech

metod práce s tímto nástrojem.

Klikněte na kruh cíle

Obrázek 6.64 Na tomto obrázku je ukázka něko l ika možných způsobů použit í nástroje

Spot Removal.

POZNÁMKA V režimu Heal nástroj Spot Removal

v Light roomu funguje stejně

jako Bodový retušovací štětec ve

Photoshopu a inteligentně hledá

ideální oblast, odkud vzorkovat.

ADOBE PHOTOSHOP LIGH T ROOM 2 321

POZNÁMKA Stopy po prachu jsou zhoubou

dig itáln í fotografie. Budete tedy

cht ít pokud možno zabránit to mu,

aby se prach dostal na s nímač

fotoaparátu . Vyzkoušel jsem

různé čistící přípravky a nejvíc

se mi osvěd čily produkty firmy

Photographic Solutions (www.

photosol,com). Čas od času s nimi

sn ímače svých fotoaparátů vyčistím .

Prvn í či štěn í sn ímače může být

poněkud odstrašuj ící. Jen postupujte

podle pokyn ů a nepoužívejte příliš

moc čistícího roztoku, aby povrch

sníma če nebyl mokrý.

Klonovat či retušovat

V režimu Clone nástroj Spot Removal kopíruje obraz ze zdrojové

oblasti s měkkým okrajem kruhu , který se prolne s pixely

kolem vnitřního okraje cílové oblasti. Režim kteréhokoliv kruhu

můžete změnit kliknutím na tlačítka Clone a Heal na panelu

s nastavením nástroje. Další důležitá věc , kterou je potřeba

vědět, je, že když nástrojem v režimu Heal jen klikněte do obrazu

(nebo když podržíte Ctrl , kliknete a tažením nastavíte velikost

cílové oblasti) , namísto abyste klikli a tažením nastavili zdroj,

nástroj Spot Removal se chová jako Bodový retušovací štětec ve

Photoshopu. To je zajímavé , pokud pomocí příkazu Synchronize

Settings synchronizujete retušování (o tom více na straně 324) .

Velikost kurzoru

Velikost kurzoru nástroje Spot Removal (odstranění skvrn) lze

měnit jezdcem Size (velikost) (obrázek 6.63). Můžete to udělat

předtím , než nástroj použijete, nebo můžete dodatečně měnit

velikost označené cílové oblasti . Velikost kurzoru před použitím

nástroje můžete nastavit také hranatými závorkami na klávesnici.

Levou závorku ([) průměr zmenšíte a pravou (]) zvětšíte ..

Klinoutatáhnout

S pomocí zaměřovacího kříže umístěte kurzor nástroje na oblast,

kterou chcete vyretušovat. Stiskněte tlačítko myši a táhněte

směrem ven do vhodné zdrojové oblasti. V cílové oblasti se

přitom zobrazí náhled úpravy. Kruh kolem cílové oblasti bude

skrytý, aby vám při posuzování korekce nepřekážel .

Jen kliknutí

Pro odstranění skvrny na ni stačí jen kliknout. Nástroj Spot

Removal pak funguje inteligentně , podobně jako Bodový

retušovací štětec ve Photoshopu a Photoshop Elements. Když

jím kliknete do obrazu , Lightroom automaticky zvolí vhodnou

zdrojovou oblast.


Změna umístění a velikosti kruhů

Umístění a ve likost kruhů označujících cílovou a zdrojovou oblast

lze kdykoliv změnit. Můžete na ně kliknout a přetáhnout je jinam.

Velikost retušované oblasti můžete změnit pomocí jezdce Size,

nebo kliknutím na okraj kruhu a tažením . Při úpravě ve likosti

cílové oblasti nebo při jejím přesouvání se kruh kolem ní skryje,

aby vám nepřekážel při posuzování úpravy.

Skrytí kruhů

Aby vás kruhy nerušily při posuzování snímku , nejjednodušeji

je skryjete klávesou H. Kruhy se skryjí, ale jakmile začněte

s nástrojem Spot Removal pracovat, opět se ukáží.

Zrušení úprav

Stisknutím Ctr l+Z odstraníte poslední aplikovaný kruh . Kterýkoliv

z kruhů můžete smazat, když jej označíte kliknutím a stisknete

Delete. Chcete-Ii je odstranit všechny, k l ikněte na tlačítko Reset

na panelu s nastavením nástroje

Automatizované retušování

Jak jsem již zmínil, když nástrojem Spot Removal v režimu

Heal do obrazu jen kliknete (nebo když podržíte Ctrl, kliknete

a tažením nastavíte velikost cílové oblasti) , Lightroom

automaticky zvolí nejlepší zdrojovou oblast. Pokud se nepokusíte

zdrojovou oblast změnit (přetažením zdrojového kruhu na jiné

místo), nastavení zdroje zůstane v tomto automatickém režimu .

Když tímto způsobem vyretušujete několik míst, můžete pak

efektivně synchronizovaně vyretušovat i další snímky s vadami ve

stejných oblastech , přičemž v každém z nich se pro nastavené

cílové oblasti automaticky zvolí zdrojové oblasti.

Sice tím není zaručeno 100% úspěšné odstranění vad obrazu

ve všech snímcích, ale pokud se budete řídit radam i na

následující straně , mělo by být synchronizované retušování

poměrně úspěšné

V nabídce View > Tool Overlay

můžete p řep ínat zobrazení kruhů

nástroje Spot Removal a značek

ná strojů Adjustment Brush

a Graduated Filter. Když zvolíte

Always Show (vždy zobrazit), kruhy

a značky budou vidět vždy. Chcete-Ii

je trvale skrýt, zvolte Never Show

(n ikdy neukazovat). Př i tomto

nastavení zůstanou skryté, i když

umíst íte kurzor na snímek. Při volbě

Auto Show (automaticky zobrazit )

budou skryté. dokud neumístíte

kurzor na obraz.

ADOBE PHOTOSH O P LIGHTROOM 2 323

Pokud jst e na f ilmovém pásu

(nebo v modulu Library v režimu

Grid) vybral i více sn ímků, můžete

dialogové okno Synchronize Sett ings

(nastavení synchron izace) otevřít

klávesovou zkratkou Ctrl+Sh ift+S.

Synchronizace retušování

Jednou z nejlepších věcí na nástroji Spot Removal (odstranění

skvrn ) je to, že můžete měnit tonalitu a barvy snímku,

a vyretušované oblasti se tomu přizpůsobí. Jak se dočtete

pozd ěji , můžete nastavení snímku synchronizovat s dalšími

snímky z téže série , a to včetně nastavení retušování. Takže

když vyretušujete jeden snímek, můžete tytéž korekce aplikovat

i na další snímky. Jde to udělat dvěma způsoby. První metoda

je vyretušovat jeden snímek a pak nastavení aplikovat na další

snímky. Nebo můžete nechat automaticky synchronizovat

všechny označené snímky a vyretušovat ten nejvíce vybraný.

1. Ujistěte se, že je snímek, který jste vyretušovali , nejvíce vybraný

(nejsvětleji zvýrazněný ) , a klikněte na tlačítko Sync.

o IUkTonc o Exposure

o Hlghllght IIlKovery

o flllUght

o IIKkOlpplng

0 8rlghtnen O ConuUI

O TOfItCutW:

o Noi~ Reduttlon O lumlf\l.f1Ct O Color

( Chec:k AU ) ( Check None )

O TrUlmenl CCofof)

O CoIor O S.IUr.lbOfl O Vlbranc:t o COIor AdJultlnCnU

o Split Tonlng

O Vlgntttts o LtnsCorrtct!on o Post..crop

o Loca/ CorrKtlons O P.lnl o GrlCl<otnu

o Clllbrnlon

~ Spot RtmovaJ

o <Jot> o SU&ighltnN!gw,

o Aspect btJo

2. Otevře se dialogové okno Synchronize Settings. Klikněte na

tlač ítko Check None (nezaškrtnout nic), pak zaškrtněte políčko

u položky Spot Removal (odstranění skvrn) a nakonec klikn ěte

na tlač ítko Synchronize. Lightroom aplikuje aktuální nastavení

odstraně ní skvrn na všechny vybrané snímky.


Automatická synchronizace retušování

1. Další možnost je vybrat více snímků , podržet klávesu Ctrl

a kliknout na tlačítko Sync, čímž se pro vybrané snímky

aktivuje režim automatické synchronizace.

2. Pak můžete začít upravovat kterýkoliv ze snímků a všechna

nastavení v modulu Develop se automaticky aplikují i na ostatní

vybrané snímky. Zde jsem nástrojem Spot Removal v režimu Heal

odstranil stopy prachu ve snímku z kroku 1. Nastavení odstranění

skvrn se automaticky aplikovalo na všechny ostatní snímky ve

výběru . Nezapomeňte pak kliknout na tlačítko Auto Sync, abyste

přepnuli zpět do standardního režimu synchronizace.

POZNÁMKA Zkopírování nastaven í nástroje

Spot Removal č i práce v režimu

automatické synchronizace může

na některé sé rie snímků fungovat

lépe než na jiné. V ukázce zde jsem

nástrojem Spot Removal v režimu

Heal do obrazu pouze klikal, abych

skvrny odstranil (namísto abych

klikl a táhl) . Díky tomu se při

synchronizaci nastaven í v každém

ze sn ímků pro každé retušované

místo automaticky zvolila vhodná

zdrojová oblast. Nefunguje to

dokonale ve všech případech a asi

bude nutné jednotlivé sn ímky

zkontrolovat a případně doladit

nastavení zdrojových oblastí (j iž při

vypnuté automatické synchronizaci ),

ale celkově retušování v režimu

automatické synchronizace šetř í

čas, protože nemusíte stále dokola

odstraňovat prach ze stejných míst,

např. z oblohy, v každé m snímku.


Obrázek 6.65 Ku rzor nástroje Red

Eye Correction.

Obrázek 6.66 Panel s nastavením

nástroje Red Eye Correction.

Když víte, že Lightroom dokáže

červené oči tak šikovně odstranit,

je vůbec potřeba používat blesk

v režimu proti vzniku tohoto jevu?

Vím, že po tom, co zde napíšu,

možná budu vypadat jako lajdák,

ale hned mě neodsuďte. Podle mých

zkušeností vás může blesk v režimu

proti červeným očím připravit o pří

ležitost pořídit ty nejlepší, spontánní

momentky. Není nic horšího, než když

si všimnete nějakého skvělého výrazu

tváře nebo něčeho zajímavého, co

se odehrává mezi lidmi, které máte

zrovna v hledáčku, a pak musíte

čekat, než fotoaparát před pořízením

snímku a odpálením plného blesku

několikrát před bleskne. V současnosti

raději fotím s bleskem v normálním

režimu a případné červené oči odstra

ňuji v Lightroomu.

Nástroj Red Eye Correction

Vzniku jevu červených očí se dá předejít mnoha způsoby.

Můžete blesk umístit tak, aby nebyl moc blízko ose objektivu,

nebo můžete vestavěný blesk u většiny fotoaparátů nastavit na

režim proti červeným očím. Ale pokud to nejde, můžete červené

oči způsobené přímým osvětlením sítnice bleskem opravit za

pomoci nástroje Red Eye Correction (odstranění červených očí).

Pomocí kříže zaměřte kurzor na střed zorničky, klikněte

a táhnutím směrem ven nastavte velikost oblasti , kterou chcete

opravit (kurzor nástroje Red Eye Correction je na obrázku

6.65). Lightroom automaticky rozpozná červené oči a opraví

je. Nemusíte být nijak zvlášť přesní, Lightroom si s touto korekcí

hravě poradí. Je zajímavé sledovat, jak tento nástroj funguje ,

když kurzorem nedbale označíte větší oblast, než je potřeba .

Zdá se, že Lightroom vždycky ví, kterou oblast opravit , protože

kurzor se kolem ní automaticky stáhne. Po použití nástroje se

objeví panel s nastavením (obrázek 6.66 ). kde můžete pomocí

jezdce Pupil Size (velikost panenky) doladit velikost oblasti ,

kterou chcete opravit, a určit míru ztmavení panenky. Kliknutím

na kruh kolem opraveného oka můžete nastavení kdykoliv

pozměnit a stisknutím klávesy Delete korekci daného oka zrušíte.

Pokud se vám výsledek korekce nelíbí, můžete ji celkově zrušit

kliknutím na tlačítko Reset (obnovit) a začít znovu.

Nastavení velikosti kurzoru

Než nástrojem Red Eye Correction kliknete do obrazu, můžete

velikost kurzoru nastavit pomocí hranatých závorek na klávesnici.

Pravou hranatou závorkou ([) kurzor zmenšíte a levou (]) zvětšíte.

Popravdě řečeno , na velikosti kurzoru často moc nesejde,

protože ať je malý, či velký, jakmile nástrojem kliknete, můžete

velikost označené oblasti dle potřeby změnit tažením myši.

Přednastavení velikosti kurzoru se může hodit, pokud chcete na

zorničky jen kliknout a už velikost upravované oblasti neměnit

tažením. Nástroj však zpravidla stejně sám rozpozná, jak velkou

oblast je potřeba opravit.


1. Zde je ukázka nástroje Red Eye Correction v akci. Aktivoval

jsem jej a táhl kurzorem přes levé oko ze středu zorničky

ven. Případně jsem mohl na zorničku jen kliknout. Obě

metody fungují.


Vyp ínačem ve spodní části panelu

nást roje můžete přepínat zobrazení

korekce červených očí. Pokud úpravu

chcete úplně zrušit, klikněte na

tlačítko Reset.

2. Když jsem pustil t l ačítko myši , kruh označující oblast

korekce se stáhl těsněji kolem oka. Jak jsem již zmínil,

nemusíte být př i označování zorniček nijak zvlášť přesní.

Zde vidíte, že jsem nejprve opravil pravé oko a pak levé.

Všimněte si , že první kruh je tenčí a ten druhý je tlustší,

což značí , že je právě aktivní. Nastavení korekce v aktivním

kruhu můžete měn i t pomocí dvou jezdů na panelu nástroje .

Jezdcem Pupil Size (velikost panenky) můžete urč it

velikost oblasti , která se má opravit , a jezdcem Oarken

(ztmavit) můžete doladit ztmavení panenky. Zjistil jsem, že

automatická výchozí korekce s oběma jezdci nastavenými na

hodnotu 50 je ve většině případů perfektn í.


3. Když kruh tažením přemístíte , nebo když zatáhnete za jeho

okraj, abyste změnili jeho velikost , bude se chovat jinak, než

kruhové značky nástroje Spot Removal (odstranění skvrn).

Když zatáhnete za okraj kruhu nástroje Red Eye Correction ,

můžete měnit nejen jeho velikost , ale i tvar. Víte , jak se říká ,

že v Lightroomu nejsou vrstvy? Nuže, tohle je zatím první

příklad toho , co by se dalo v Lightroomu nazvat vrstvou .

Výhoda je v tom, že lze přesně označit panenku oka. Pokud

potřebujete korekci předělat , nejlepší je kruh aktivovat,

odstranit jej stisknutím klávesy Delete a začít znovu .


POZNÁMKA Modul pro úpravu obrazu uvedený

v aplikaci Aperture 2.1 umožňuje

aplikovat úpravy jako zesvětle n í

a ztmavení obrazu. V Aperture se ale

nejdřív vytvo ří pracovní TIFF kopie

zdroj ového snímku. Tento program

t edy umožňuje prostou úpravu

pixelů a jde jen o alternat ivu úprav

ve Photoshopu (kde jsou k d ispozici

zásuvné moduly t řetích stran).

4. Účinek úpravy bude zřej mý, když na kruh kliknete

a přetáhnete jej mimo panenku. Díky možnosti měnit velikost

a tvar kruhu lze úpravu libovo l ně doladit.

Lokální úpravy

Nyní se podíváme na opravdové hvězdy Lightroomu verze 2:

nástroje Adjustment Brush (štětec úprav) a Graduated Filter (stup

ňovaný filtr). Neslouží jen k zesvětlení či ztmavení obrazu. Můžete

si vybrat ze sedmi efektů , přičemž lze aplikovat i dva současně ,

a také můžete použít i masku. Stejně jako v případě nástrojů Spot

Removal (odstranění skvrn) a Red Eye Correction (odstranění

červených očí) jsou úpravy aplikované nástroji Adjustment Brush

a Graduated Filter nedestruktivní. Není nutné nejprve vytvořit

pracovní kop ii zdrojového souboru (pokud ale chcete, můžete

použít příkaz Edit in Photoshop (upravit ve Photoshopu), popsaný

v Kapitole 9). Na těchto nástrojích je unikátní to, že se lokální

úpravy obrazu uloží jako sada instrukcí, která se při aplikování

dalších úprav v modulu Develop automaticky aktualizuje. Příkazem

Sync Setting můžete lokální úpravy aplikovat na více snímků.


Výchozí nastavení nástroje Adjustment Brush

Když prvně začnete pracovat s nástrojem Adjustment Brush

(můžete jej aktivovat klávesou K), panel s nastavením bude

vypadat jako na obrázcích 6 .67 a 6.68. Budete v režimu New,

připraveni udělat štětcem nové tahy, ale nejdřív musíte zvolit

účinek nástroje. Můžete jím měnit následující vlastnosti obrazu:

expozici (Exposure), jas (Brightness), kontrast (Contrast), sytost

(Saturation), zřetelnost (Clarity), ostrost (Sharpness) nebo barvu

(Color). Na obrázku 6.67 jsem klikl na tlačítko Exposure, abych

malováním mohl měnit expozici. Když kliknete na tlačítko +,

expozice se bude zvyšovat, když na -, bude se snižovat (toto je

základní nastavení pro lokální zesvětlení a ztmavení obrazu). Při

použití tlačítek v režimu Show Effect Buttons (zobrazit tlačítka

efektů) můžete zvolit vždy jen jeden efekt a jezdcem Amount

(míra) určit jeho hodnotu. Kliknutím na spínač zakroužkovaný na

obrázku 6.68 přepnete do režimu Show Effect Sliders (zobrazit

jezdce efektů), kde můžete jezdci nastavit libovolnou kombinací

efektů a nastavení uložit kliknutím na seznam Effect (efekt)

a výběrem položky pro uložení aktuální volby jako nové předna

stavení; potom bude nastavení dostupné v nabídce Effect (také

zakroužkována na obrázku 6.68).

Níže se nachází nastavení štětce. Jezdec Size určuje velikost

stopy (obrázek 6.69 ). Můžete ji měnit také hranatými závorkami

[ a J. Kurzor tvoří dva kruhy, které vyjadřují tvrdost štětce. Vnitřní

kruh vyznačuje velikost stopy a vnější kruh vyznačuje rozsah

oblasti prolnutí. Tvrdost či měkkost štětce , tedy poloměr prolnutí,

nastavíte jezdcem Feather . Nebo můžete použít klávesy Alt+[

pro nastavení tvrdšího okraje a Alt+ J pro jeho změkčení. Jezdec

Flow určuje sílu efektu. Při nízkém nastavení můžete efekt

postupně zesilovat opakovanými tahy v jednom místě. Pokud

používáte tablet citlivý na tlak, jako je Wacom™, síla efektu

odpovídá tlaku pera. Jezdec Density (hustota) určuje maximální

krytí štětce. Když je nastavený na 100, intenzita efektu se opa

kovanými tahy štětce dostane až na maximum. Když nastavení

Density snížíte, omezíte maximální krytí štětce - když jím budete

malovat přes již aplikované silnější tahy, efekt umažete a zmír

níte na novou hustotu. Když je jezdec nastavený na O, funguje

jako guma. Tlačítka A a B umožňují vytvořit dvě různá nastavení

štětce, mezi kterými můžete při práci rychle přepínat.

Obrázek 6.67 Standardní nastavení

nástroje Adjustment Brush v režimu

s tlačítky.

Obrázek 6.68 Nastavení nástroje Adjustment Brush v režimu s jezdci.

Obrázek 6.69 Kurzor nástroje

Adjustment Brush (štětec úprav).


Obrázek 6.70 Panel s nastavením

nástroje Adjustment Brush v režimu Edit (všimněte si, že ostatní panely

při posouvání zajíždějí pod panel

s nastavením nástroje.)

Kliknutím na spínač vlevo ve spodn í

čá sti panelu můžete přepínat

zobrazen í štětcem apl ikovaných

úprav. Chcete-Ii panel s nastaven ím

nástroje zavřít, klikněte na tlačítko

Close, nebo na ikonu nástroje.

-I Custom

ExposUle Brlghtness Contrast 5aturatlon Oarlty Sharpness CoIor

Soften Skin

5aveCUlrents"tt1ngs as New PreseL Delete pr ... "t "Sof ten Skin:. Rename preset "Soften Skln':..

Obrázek 6 .71 Nabídka Effect.

Nyní jsme připravení začít štětcem malovat. Tam, kde

kliknete, se do obrazu umístí značka . Lze ji skrýt stejně jako

pomocné značky ostatních nástrojů stisknutím klávesy H nebo

prostřednictvím nabídky View > Tool Overlay (Zobrazení>

Přek rytí nástrojů) , o níž jsem již psal. Značku konkrétní série

tahů štětce můžete později použít k jejich úpravě. Když štětcem

kliknete do obrazu a začnete dělat tahy, vytvoří se série tahů,

reprezentovaná značkou. Pak můžete měnit nastavení série

tahů jako celku. Třeba si později řeknete , že by určitá série tahů

měla být silnější, nebo víc snížit expozici a zvýšit sytost. Při práci

s nástrojem Adjustment Brush byste tedy měli vytvořit novou

sérii tahů vždy, když začnete retušovat jinou oblast snímku. Vždy,

když budete potřebovat novou samostatnou sérii tahů, klikněte

na panelu na tlačítko New (nová).

Editace tahů štětce

Chcete-Ii změnit nastavení série tahů štětce , aktivujte kliknutím

příslušnou značku v obraze (aktivní značka bude uprostřed

černá). Tím přepnete do režimu Edit, kde můžete do série

přidávat další tahy štětce a upravovat stávající nastavení

(obrázek 6.70). Pokud jste při malování neměli některý jezdec

nastavený správně, nyní to můžete napravit. Když kliknete na

značku a podržíte Alt, můžete tažením doleva nebo doprava

snížit nebo zvýšit sílu efektu . Jakmile budete s úpravami hotovi,

stiskněte Enter, nebo klikněte na tlačítko New, abyste se vrátili

do režimu pro přidávání nových úprav, kde můžete kliknutím do

obrazu přidat další sérii tahů . Při práci s nástrojem Adjustment

Brush můžete poslední přidané tahy zrušit klávesovou zkratkou

Ctrl+ Z. Chcete-Ii nějaké tahy smazat, klikněte na tlačítko Erase

(vymazat) , čímž přepnete do mazacího režimu , nebo jednoduše

podržte Alt a malujte přes tahy, které chcete odstranit.

Uložení nastavení efektů

Když najdete kombinaci nastavení efektů, kterou byste rádi

znovu použil i, můžete si ji uložit prostřednictvím nabídky Effect

(obrázek 6.7 1). V nabídce již např. je před nastavení "Sof! Skin"

(zjemnit pleť) , kombinující záporné nastavení zřetelnosti (Clarity)

a kladné nastavení ostrosti (Sharpness).


1. Fotografie po nastavení světel a stínů a optimalizaci

kontrastu na panelu Basic.

2. Přidal jsem několik sérií tahů štětce. Jednou sérií tahů jsem

snížil expozici nejsvětlejších oblastí a další (znázorněnou

zde) jsem zesvětlil polena, která byla ve stínu.


Obrázek 6.72 5tětcem v režimu

automatického maskování často

stačí kliknout na oblast u rčité barvy a pak táhnout přes obraz, čímž rychle

upravíte všechny oblasti snímku, které

mají stejnou tonalitu a barvu.

Automatické maskování

Volba Auto Mask (automatická maska) při malování nástrojem

Adjustment Brush inteligentně maskuje obraz na základě

analýzy tonality a barvy v místě , kam štětcem kliknete. Efekt

se pak apl iku je jen v oblastech se stejnou tonalitou a barvou.

To neznamená, že jsou všechny tahy v sérii maskované na

zák l adě jedné barvy; vzorek se pro každý nový tah aktualizuje.

Na obrázku 6.72 jsem klikl na tep le zbarvené pozadí a jedním

tahem kolem celého snímku jsem apli koval požadovaný efekt,

aniž by to ovlivnilo květy a stonky. V dalším cvičení vám ukážu,

jak postupnými tahy teple zbarvené pozadí neutralizovat.

Zdá se, že automatické maskování na základě barvy funguje

pozoruhodně dobře , ale možná budete muset okraje úpravy

dopi lovat, jako jsem to v tomto případě udělal já, a tu a tam se

stisknutou klávesou Alt něco umazat, pokud efekt aplikovaný

štětcem přesáhne mimo oblast, kterou jste chtěli upravit.

Když podržíte Ctrl , nástroj Adjustment Brush se dočasně přepne

do režimu automatického maskování (nebo do normálního

režimu , pokud je automatické maskování již zapnuté) .

1. Zde je originální snímek s teple zbarveným pozadím.

Nejprve jsem kliknul na nástroj Adjustment Brush, aby se

otevřel panel s jeho nastavením.


2. Klikl jsem na efekt Saturation (sytost), nastavil jezdec Amount

(míra) na -100 (pro úplné odbarvení) a začal jsem malovat.

Jelikož byla zapnutá volba Auto Mask (automatické maskování),

štětec ovlivnil pouze barvy pozadí.

3. Když jsem dokončil základní malování, přepnul jsem do režimu

Edit, abych mohl doladit nastavení. V tomto příkladě jsem

upravenou oblast ještě ztmavil pomocí jezdce Brightness (jas).


'"

Když nastavíte silnější efekt, než je

potřeba, uvidíte výsledky úprav lépe.

V režimu Edit pak můžete jezdcem

Amount efekt podle potřeby zeslabit.

POZNÁMKA I když automatické maskování

většinou dokáže správně vybrat

oblasti, kde chcete aplikovat úpravu,

v extrémních případech může

v částech snímku dojít k posterizaci .

Nestává se to často, ale je potřeba to

mít na zřeteli, pokud se rozhodnete

pracovat tímto způsobem.

Když dvojitě kliknete na název jezdců,

vynulují se, nebo se vrátí na výchozí

hodnoty.

Obrázek 6.74 Nastavení nástroje

Adjustment Brush použité k úpravě

fotografie na obrázku 6.75.

Zvýraznění upravené oblasti

Když kurzorem ukážete na značku série tahů štětce , upravená

oblast se dočasně zvýrazní (na obrázku 6.73 šedě) . Zobrazení

této masky můžete také přepínat klávesou O a klávesami Shift+O

můžete měnit barvu zvýraznění .

Obrázek 6.73 Zvýraznění oblasti upravené nástrojem Adjustment Brush.

Retušování portrétů se zápornou zřetelností

Na stranách 276 - 277 jsem vám na černobílé fotografii ukázal , jak

lze záporným nastavením jezdce Clarity (zřetelnost) vytvořit efekt

měkké kresby. Dvojice betatesterů Lightroomu, Clicio Barroso

a Ettore Causa, přišla nápadem, že by se toto nastavení zřetelnosti

aplikované nástrojem Adjustment Brush dalo použít ke zjemnění

pleťových tónů . Osobně mám odpor k přehnaně vyžehleným

glamour portrétům , nicméně při použití efektu Soften Skin (změkčit

pleť) , s jezdcem Clarity nastaveným na -100 a jezdcem Sharpness

na 25, lze pleťové tóny opravdu hezky vyhladit. Abych předvedl

jak, to funguje , použil jsem nástroj Adjustment Brush při nastavení

z obrázku 6.74. Na obrázku 6.75 je glamour snímek před a po

úpravě . Nebylo nutné použít automatické maskování. Jen jsem

maloval přes časti obličeje , které podle mě potřebovaly zjemnit. Po

aplikování tohoto efektu jsem nástrojem Spot Removal pleť ještě

víc vyčistil , ale rozdíl mezi verzemi před a po je z převážné většiny

dílem nástroje Adjustment Brush.


Obrázek 6.75 Nahoře je originál a dole vyretušovaná verze, upravená hlavně nástrojem Adjustment Brush s použitím efektu 50ft Skin.


POZNÁMKA Zde znázorněný výběr barev je

dostupný také při úpravě vzorků

barev na panelu Split Toning (viz

Kapitola 7).

Kapátkem lze odebrat vzorek barvy

nejen z palety nebo z náhledu

snímku, ale i z pracovní plochy

systému. Funguje to tak, že kliknete

na barevnou paletu, podržíte tlačítko

myši a přetáhnete kurzor kamkoliv,

odkud chcete odebrat vzorek barvy.

Ruční kolorování v režimu Color

Efekt Color (barva) umožňuje vmalovat do snímku barvu ,

podobně jako to jde ve Photoshopu nástrojem Štětec v režimu

Barva. Má to mnoho potenciálních využití: můžete změnit barvu

vlasů či očí osoby na snímku , nebo můžete ochladit určité

oblasti jako v pozdějším příkladu použití nástroje Graduated

Filter (stupňovaný filtr), kde jsem modrým přechodem přibarvil

oblohu. V příkladu zde jsem začal se snímkem převedeným

na stupně šedi. Použil jsem nástroj Adjustment Brush v režimu

Color se zapnutu volbou Auto Mask (automatická maska).

Ačkoliv je snímek v náhledu černobílý, bez ohledu na to, jakou

metodou byl odbarvený, Lightroom při automatickém maskování

vždy analyzuje původní barevná data; díky tomu automatické

maskování našlo hranici mezi pozadím, květy a stonky s listy.

1. Tato fotografie byla odbarvená nastavením všech jezdců

na záložce Saturation panelu HSL na hodnotu -100 (také

byste mohli nastavit na nulu jezdec Saturation na panelu

Basic, nebo snímek převést na stupně šedi). Zvolil jsem

efekt Color a klikl jsem na barevné políčko , aby se otevřel

zde znázorněný výběr barvy, kde jsem si k malování vybral

zelenou.


2. Při zapnuté volbě Auto Mask jsem maloval přes stonky a listy

a přepínal jsem mezi širším štětcem A menším štětcem B. Také

jsem použil jezdce v režimu Edit k doladění barvy a zvýšení

sytosti.

3. Potvrdil jsem tahy štětce stisknutím klávesy Enter a začal jsem

novou sérii tahů. Tentokrát jsem vybral žlutou barvu a začal jsem

malovat přes květy, opět při zapnuté volbě Auto Mask.

ADOB E PHOTO SHOP L1G HTROOM 2 339

Zlaté pravidlo pro ostřen í

v Lightroomu říká , že by se sn ímky

měly zostř it dost na to, aby vypadaly

ostré na monitoru, ale ne natolik, že

by začalo být vidět zostřující halo.

Proto zostření aplikujte opatrně .

POZNÁMKA Při kladném nastavení efektu

Sharpness je použita kombinovaná

logika ze starého Lightroomu 1.0

a novější verze 1.1 . Jezdec Amount

určuje míru zostření, ale na rozdíl od

ostření na panelu Detail není použito

maskování hran. Při záporném

nastavení efektu Sharpness se

zostření odstraní a p ř i maximální síle

se obraz mírně rozostří.

Zostření a rozostření

Nástrojem Adjustment Bru sh s kladným nastavením zřete l nosti

(Clarity) lze lokálně zvýšit ko ntrast střed n ích tónů. Na obrázku

6.76 jsem maloval přes ploché tónové oblasti (vyhnul jsem

se ostrým hranám), abych zdůrazn il detaily skály. Podobně

s klad ným nastavením ostrosti (Sharpness) štětcem obraz

loká l ně zostříte a se záporným nastavením jej rozostříte.

Na obrázku 6.77 jsou dvě verze glamour snímku . Na horn í verzi

bylo apli kováno standardní nastavení zostření pro portréty. Když

fotím glamour, če lím dil ematu , na co zaost ř i t. Na ob li čej nebo

vlasy? Větši nou ostřím tak, abych zvýraznil oči a pleťové tóny.

Použi l jsem znázorněné nastavení na panelu Detai l, s poloměrem

(Radius) vyšším než 1,0, aby vynik ly rysy tváře , a s vysokou

hodnotou maskování (Masking) , abych ochránil p l eťové tóny. Při

tomto postupu je ale problém v tom , že se dostatečně nezostří

a nezdů razní jemné pramínky v l asů . Můžete tedy ostřit hlavně

na p l eťové tóny, oči a rty, a vlasy pak nás l edně jemně zostřit

nástrojem Adjustment Brush.

Obrázek 6.76 Fotografie skály, kde jsem zvýrazni l ploché tonální oblasti štětcem s kladným nastavením efektu (Iarity.


Obrázek 6.77 Na horní verzi bylo aplikováno výchozí nastavení pro ostření

portrétů. U spodní verze jsem nastavení na panelu Detail upravil tak, aby byly rysy

obličeje ostřejší, a pak jsem štětcem aplikoval 60% zostření na vlasy, které jsem

posléze snížil na 33%, abych ostrost vlasů a obličeje vyvážil.


Obrázek 6.78 Nastavení nást roje

Graduated Fi lter v režimu Show Effect

Buttons.

Obrázek 6.79 Nastavení nástroje

Graduated Filter v režimu Show Effect

Sliders.

Když dvoj i tě klik nete na název

jezdců, vynulují se, nebo se vrátí na

výchozí hodnoty.

Když kl iknete na zna čku p řechodu

a podržíte Alt, můžete t ažen ím

doleva nebo doprava snížít nebo

zvýšít sílu efektu.

Nástroj Graduated Filter (stupňovaný filtr)

Vše , co jsem doposud napsalo práci s nástrojem Adjustment

Brush, víceméně platí i pro nástroj Graduated Filter. Jak vidíte na

obrázcích 6.78 a 6.79, umožňuje přidat do obrazu postupně

slábnoucí efekty. Klikněte nástrojem do obrazu v místě , kde

chcete přechod začít (zde bude efekt nejsilnější), táhnutím myši

nastavte jeho rozsah a pusťte tlačítko myši v místě , kde chcete,

aby končil (zde efekt bude mít minimální sílu). Vytvoříte tedy

postupně slábnoucí přechod mezi dvěma body. Nelze nastavit

střední tón přechodu, ani použít jiný než lineární přechod. Sice

by bylo hezké mít k dispozici i radiální přechod , ale máme

k dispozici alespoň úpravu vinětace na již oříznutých snímcích.

Efekty aplikované nástrojem Graduated Filter jsou v obraze

zastoupené značkami. Kliknutím na značku a tažením můžete

přechod přemístit. Rovnoběžné linie vyznačují rozsah přechodu

a tažením za ně jej můžete změnit. Chcete-Ii změnit úhel

přechodu , táhněte za prostřední linii . A mimochodem, pokud

jste si nevšimli, ikona nástroje Graduated Filter má představovat

přechodový fi ltr Cokin™, který se dává na objektivy fotoaparátu .

1. Takto originální fotografie vypadala po nastavení světel, stínů

a kontrastu na panelu Basic .

342 KAPITOLA 6 ÚPRAVY OB RAZU V MODULU DEVELOP

2. Klikl jsem na nástroj Graduated Filter, aby se otevřel panel

s jeho nastavením, zvolil jsem efekt Exposure, nastavil

jezdec Amount na -1 ,00 a táhl nástrojem od prostředku

oblohy dolů.

3. Pak jsem se rozhodl oblohu ještě víc ztmavit, a tak jsem

jezdec Amount posunul na -1,90.


Kliknutím na zakroužkovaný spínač můžete

přepínat mezi panelem s tlačítky (kde lze

nastavit jen jeden efekt) a panelem s jezdci.

který je znázorněný v kroku 5.

4. Pak jsem zvolil efekt Color, odebral vzorek modré

a aplikoval nový přechod tažením od horního

okraje snímku dolů k obzoru , aby obloha byla

modřejší.

s. Nakonec jsem v režimu Show Effect Sliders (zobrazit jezdce efektů)

nastavil jezdec Brightness na -25 a jezdec Saturation na 59.


Panel History (historie)

Každá krok úprav v modulu Develop se zaznamená jako

samostatný stav historie na panelu History (obrázek 6.801, který

se nachází na levé straně pod panely Presets (přednastavení)

a Snapshots (snímky). Historie v Lightroomu má oproti historii

ve Photoshopu tu výhodu , že se všechny kroky historie uchovají

i pokud program ukončíte. Když jej znovu spustíte, aplikuje se

na snímek poslední zvolený krok historie a všechny ostatní kroky

budou stále k dispozici. Díky panelu History se tedy můžete

vrátit do kterékoliv fáze úprav v modulu Develop, dokonce i po

restartování programu. Máte přístup k neomezenému počtu

stavů historie , aniž by se s jejich rostoucím počtem snižovala

efektivita práce, jak tomu bývá ve Photoshopu. Historii souboru

lze procházet několika způsoby Můžete na stav historie na

panelu History kliknout , čímž přímo přeskočíte do dané fáze

úprav, nebo na něm jen podržet kurzor a na panelu Navigator

se ukáže příslušný náhled snímku. Na obrázku 6.81 vidíte, jak

panel History vypadal poté, co jsem na obraz v modulu Develop

aplikoval několik úprav.

Obrázek 6.81 Zde vidíte, že se úpravy snímku zaznamenávaj í v pořadí, v jakém

jsou aplikovány.

Obrázek 6.80 Panel History z obrázku 6.81. Jak vidíte, prvním stavem historie

je import snímku s datem. Následující

stavy historie jsou seřazené vzestupně.

Lísla v prostřed ím sloupci udávají,

o kolik se dané nastavení změni l o,

a čísla v pravém sloupci udávají

stávající nastavení.


Příkaz Settings > Sync Snapshot

v modulu Develop (viz strana 349) se

obzvlášť hod í pro aktualizován í d říve

vytvo řených snímků historie. Když

např. strávíte nějaký čas retušováním

nebo peč l i vým o říznutím obrazu,

je užitečn é použít příkaz Sync

Sna ps hot, aby se v d říve vytvořeném

snímku historie aktual izovalo

odstraněn í skvrn a nastavení ořezu .

~ ol 'i Ir' I

1111 I r I I

11'1 Ifr

Obrázek 6.82 Panel Snapshots

(snímky historie) umožňuje uložit stavy

histor ie jako různé verze snímku.

Obrázek 6.83 Aktua lizujte snímky

historie příkazem Update with Current Sett ings (aktualizovat pod le

současného nastaven0 z kontextové nabídky.

Poslední krok můžete zrušit volbou Edit> Undo, nebo

klávesovou zkratkou Ctrl+ Z. Když tento příkaz použijete

opakovaně , stavy historie se budou postupně odshora mazat.

Můžete je obnovit volbou Edit> Redo, nebo klávesovou zkratkou

Ctrl+Shift+Z, ale upozorňuji, že když smažete sérii stavů historie

a pak Lightroom zavřete, už je obnovit nepůjde. Když na panelu

History kliknete na tlačítko Clear AII, smažou se všechny stavy

historie snímku. To se hodí, pokud se počet stavů historie začíná

vymykat kontrole a chcete v seznamu mít pořádek .

Panel Snapshots (snímky)

Dalším prostředkem pro práci s historii jsou snímky historie

(snapshots). Můžete je použít k uložení vybraných stavů

historie (obrázek 6.82 ). Dů l ežité stavy historie je užitečné mít

uložené jako snímky historie, protože na panelu Snapshots jsou

dostupné snadněj i než na panelu History, kde byste museli

procházet dlouhým seznamem.

Chcete-Ii vytvořit snímek historie, zvolte stav historie na panelu

Historya k l ikněte na tlačítko plus (+) na štítku panelu Snapshots.

Vytvoří se nový snímek historie. Pokud chcete snímek historie

smazat, klikněte na t l ačítko minus(-). Zadejte název snímku

historie a potvrďte jej klávesou Enter. Snímky historie jsou na

panelu Snapshots vždy seřazené podle abecedy. Když přes ně

přejedete kurzorem, na panelu Navigator se aktualizuje jejich

náhled. Chcete-Ii některý snímek historie otevřít , jednoduše na

něj klikněte. Pokud chcete nastavení snímku historie aktualizovat,

můžete to udělat prostřednictvím kontextové nabídky: klikněte na

něj pravým tlačítkem myši a zvolte Update with Current Settings

(aktualizovat podle současného nastavení) (obrázek 6.83).

Zvolený snímek historie se přepíše aktuálním stavem historie.

Panel Snapshots lze použít k uložení různých verzí zdrojového

snímku, např. kolorované, nebarevné atd. (obrázek 6.84).

346 KA PITOLA 6 ÚPRAVY OBRAZU V MODULU DEVELOP

Obrázek 6.84 Na horním obrázku jsem uložil oříznutou verzi zdrojového souboru

jako nový snímek historie nazvaný ,Cropped version'. Pak jsem na panelu Grayscale

převedl obraz na stupně šedi a uložil jej jako snímek historie nazvaný ,Black and

white version'.


Synchronizace snímků historie

1. Fotografie optimalizovaná v modulu Develop. Uložil jsem

nastavení jako nový snímek historie (snapshot)

2. Pokračoval jsem v úpravách fotografie a uložil jsem nový

snímek historie s vylepšenými barvami. Všimněte si ale,

že od uložení předchozího snímku historie jsem hodně

retušoval.


H", f

CopV SettJngL ..

P.astl! Seulngs Irom Prltv!ous

'IC

Auto WIlke B41luce

Conven to Crayscalt

~f!Sl!t Crop Conw.atn Aspect lRatJo Crq) (O SamI!: ASPKt R.arJo

3. Často se stane, že by nově aplikované úpravy obrazu byly vhodné i pro

dříve uložené snímky historie. V tom případě můžete jako já zde použít

příkaz Settings > Sync Snapshots (Nastavení> Synchronizovat snímky).

o luk fOM O E:<P9W1't o HlgItIIQht"-ecO'o'tfV

O FilI Lt§1'It o lIadt Glpph'Q

O'~u O CGntr~S(

o ToattCurw

o OvOla&tic Aber.r.,tTOII

( ~A'I ) (a..dtNono )

O VigIJeues O lAn$CorI"f:ctiOll

Q llost<,.op

o Loc.CO",lCIIOltI

a ".int Ov .. ~.

0 0... O Stra.g'Iox,e"AI'I;le O Aipec.tRKI.O

4. Otevře se dialogové okno Synchronize With Snapshots

(synchronizovat se snímky). Klikl jsem na tlačítko Check None

(nezaškrtnout nic), abych odznačil všechna políčka, a pak jsem

zaškrtl volbu Spot Removal (odstranění skvrn). Klikl jsem na tlačítko

Synchronize, aby se všechny snímky historie na panelu Snapshots

aktualizovaly o nové nastavení odstranění skvrn.


Obrázek 6.85 Virtuální kopie se automaticky přidají do sady ke zdrojovému souboru. Při prohlížení miniatur snímků v modulu Library nebo na filmovém pásu poznáte virtuální kopie podle ohnutého levého

spodního rohu.

Jakmile vytvořite jednu čí více

vi rtuá ln ích kopí, můžete použít

p říkaz Set Copy as Master (uložit

kopii jako vzor). aby se ze zvole né

virtuáln í kop ie stal nový zd rojový

soubor (ze starého zdrojového

souboru se sta ne virtuá lní kopie).

Kl ávesa ' je dost upná v anglickém

rozložen í na klávese s §.

Zjednodušení pracovního postupu

Tvorba virtuálních kopií

Různé verze fotografie můžete uložit jako snímky historie, ale

také můžete vytvořit virtuální kopie v modulu Library, když zvo

líte Photo > Create Virtual Copy (Fotografie> Vytvořit virtuální

kopie) (Ctrl+ ' ). Virtuální kopie se automaticky seskupí do sady

se zdrojovým snímkem (viz obrázky 6.85 a 6.86). Jak vyplývá

z jejich názvu, virtuální kopie jsou zástupnými verzemi zdrojo

vého souboru. Vypadají a chovají se jako samostatné snímky, ale

ve skutečnosti jsou jen virtuálními zástupci zdrojového souboru,

které můžete v Lightroomu upravovat, jako kdyby to byly nor

mální snímky. Jaký je tedy rozdíl mezi virtuální kopií a snímkem

historie? Snímek historie je uložený stav historie a je variantou

zdrojového souboru. Výhodou snímků historie je možnost syn

chronizovat jejich nastavení a aplikovat tak urč ité úpravy na

všechny verze. Nemůžete ale vytvořit různé samostatné verze,

které by se chovaly jako skutečné kopie zdrojového souboru .

Virtuální kopie je něco jako samostatný snímek historie. Když

vytvoříte virtuální kopii , máte větší svobodu při aplikování různých

úprav, a tyto úpravy si můžete prohlížet jako samostatné verze

snímku. Můžete např. vytvořit různé černobílé varianty snímku

a pak zkoušet různé styly oříznutí jednotlivých virtuálních kopií.

Na obrázku 6.87 je ukázka toho, jak lze v režimu Compare

porovnávat virtuální kopie s originálem. Jednotlivé virtuální kopie

také můžete zařazovat do různých kolekcí. Např. vytvoříte čer

nobílou a kolorovanou virtuální kopii zdrojového snímku a pak

každou z nich zařadíte do jiné kolekce.

Můžete libovolně měnit metadata virtuálních kopií. Když např.

budete chtít z virtuální kopie odstranit některá metada, abyste

ji mohli exportovat , lze určit , které položky metadat mají být

v exportovaném souboru viditelné. Řekněme , že pracujete jako

skaut, který má za úkol hledat dobrá místa pro focení či natáčení ,

a posíláte snímky těchto míst klientům . Normálně byste v souboru

ponechali všechna metadata o daném místu (adresa, směrovací

č íslo , GPS ... ), ale jelikož jde o obchodní artikl , možná je budete

chtít z metadat kopií posílaných potenciálním klientům odstranit.


Obrázek 6.86 Nově vytvořené virtuální kopie se automaticky přidávají do sady

ke zdrojovému snímku.

Obrázek 6.87 Jednou z výhod práce s virtuá lními kopiemi je možnost zkoušet na ně různé úpravy a porovnávat je v režimu Compare s originálem.


Sync Reset

Auto Sync Reset

Obrázek 6.88 Když je na fi lmovém

pásu vybráno více fotografií, t l ačítko

Sync .. u možňuje synch ronizovat jej ich nastavení prostředn i ctvím dialogového

okna Synchron ize Settings (nastavení

synchronizace) . Když podržíte Alt,

t lačítko se změní na Sync (bez výpustky

.. . ); kliknutím na ně dia logové okno Synchron ize Settings (synchronizovat

nastavení) obejdete. Když podržíte

Ctrl, tlačít ko se změní na Auto Sync. Kl ikn ut ím na ně zapnete rež im

automatické synchron izace.

Synchronizace nastavení obrazu

Když jsme si již popsali všechna nastavení v modulu Develop,

podíváme se, jak je aplikovat na více snímků . Pokud máte

aktivní výběr snímků , tlačítko Previous ze smění na Sync ...

(obrázek 6.88). Když na ně kliknete, můžete synchronizovat

nastavení dvou a více snímků na základě nastavení toho, který

je nejvíc vybraný Na obrázku 6 .89 jsem na filmovém pásu

vybral několik fotografií, a když jsem klikl na tlačítko Sync ... ,

otevřelo se dialogové okno na obrázku 6 .90, kde lze zvolit,

která nastavení se mají synchronizovat. Když kliknete na tlačítko

Check AII (zaškrtnout vše) , označí se všechna nastavení, což

někdy bývá nejsnazší a praktická volba. Když kliknete na tlačítko

Check None (nezaškrtnout nic), všechna nastavení se odznačí

a pak si můžete vybrat ta, která chcete synchronizovat. To, zda

synchronizujete všechna nebo jen některá nastavení, je důležité

rozhodnutí. Když kliknete na Check AII (zaškrtnout vše), veškerá

nastavení nejvíce vybraného snímku se aplikují na ostatní

snímky. Tzn. včetně vyvážení bílé a ořezu , což jsou nastavení,

která pro ostatní snímky nemusejí vždy být vhodná. Někdy je

potřeba si peč l ivě rozmyslet , která nastavení synchronizovat,

jinak byste mohli přepsat některá , která měla zůstat , jak byla.

Uvědomte si , že předchozí nastavení jednotlivých snímků můžete

obnovit na panelu History. Když ale např. importujete fotografie

s výchozím nastavením zostření , redukce šumu a kalibrace

fotoaparátu, nebudete je chtít přepsat.

Když podržíte klávesu Alt , nebude u tlačítka Sync .. . výpustka

( ... ), a když na ně kliknete, přeskočí se dialogové okno

Synchronize Settings (synchron izovat nastavení) a rovnou se

použije jeho poslední nastavení. Když podržíte Ctrl , tlačítko

Sync . .. se změní na Auto Sync. Když na ně kliknete , zapne se

režim automatické synchronizace; a zůstane zapnutý, dokud

kliknutím na tlačítko opět nepřepnete do normálního režimu.

V režimu automatické synchronizace nejprve vyberte snímky,

a když pak upravíte nastavení toho nejvíce vybraného, změny

se aplikují i na všechny ostatní. Tento režim tedy funguje trochu

jako panel Ouick Develop. A nakonec je zde tlačítko Reset

(obnovit) , kterým obnovíte původní nastavení fotografií.


Obrázek 6.89 Když kliknete na tlačítko Sync. .. , lze nastavení obrazu nejvíce vybraného snímku aplikovat na všechny ostatní snímky ve výběru. Vybrané snímky jsou na filmovém pásu zvýrazněné šedým ohraničením, přičemž ohraničení nejvíce vybraného snímku je světlejší.

lUK Tone

~ Exposure ~ Hlghllght lI.ecCMery IS!I Fi!! Ugh{

~1I~kalpplng ~'rlghtnus gContrut

~ToneCutW.

g NolHl Reductlon @!lumll''1011nc:e t!!~",

g Ch'om.1tic Abemr.tlon

( Ched< AlI ) (Check No.,. )

~SplIITOnl"g

filAVlgntthlJ

gLensCO«ectlon f!1 Post-Crop

o Loul COf"feCllonl

OP.'"I OCfldlents

o Spot Remov.ll

OCtOI> O St~9htetl Angle o Aspe«Rano

Obrázek 6.90 Dialogové okno Synchronize Settings (synchronizovat nastavenO. Tlačítko Check AII (zaškrtnout vše) používejte s rozmyslem, protože když synchronizujete všechna nastavení, mohli byste některá přepsat nechtěně.

Dialogové okno Synchronize

Settings (synchronizovat nastavení)

otevřete také klávesovou zkratkou

Ctrl+Shift+S.


POZNÁMKA Nejnověj ší verzi Camera Raw najdete

na webové ad rese www.adobe.com/

products/Photoshop/cameraraw.

html.

POZNÁMKA vývoj Camera Raw je provázaný

s jednotlivými verzemi Photoshopu.

V době psaní této knihy byla

aktuáln í verze 4.4.1, u rčená pouze

pro Photoshop CS3. Tato verze

podporuje všechny fotoaparáty

z poslední doby. Až vyjde nová

verze Photoshopu, dá se očekávat,

že v Camera Raw budou dostupná

i nastaven í z lightroomu 2. Rozš í řen í

modulu Camera Raw pro Photoshop

CS3 o možnost měn it tato nastaven í

se neplánuje, lze je v něm pouze

přečíst . Nevýhoda je v tom, že když

budete cht ít v Camera Raw mít stejné

možnosti úprav jako v lightroomu 2,

budete si muset pořídit novou verzi

Photoshopu.

Lightroom a Camera Raw

Jak asi víte, Adobe Photoshop Lightroom a Adobe Camera

Raw (součást Adobe Photoshopu) zpracovávají raw soubory

stejnou metodou. To znamená, že nastavení aplikovaná v jednom

programu jsou čitelná i v tom druhém. Nicméně je potřeba

pamatovat na několik věcí.

Zobrazení úprav z Lightroomu v Camera Raw

První věc je nezapomenout v Lightroomu vždy uložit úpravy

metadat do XMP části souboru , pokud chcete , aby byly čitelné

i v Camera Raw. Pokud to neuděláte, Camera Raw tyto úpravy

nerozezná. A druhá, dů l ežitější věc je, že pouze nejnovější

verze Camera Raw dokáže přečíst všechna nastavení obrazu

z Lightroomu. Současně s vydáním Lightroomu 2 vyšla

i aktualizace Camera Raw (verze 4.5) pro Photoshop CS3, která

sice neobsahuje některá nastavení, která jsou v Lightroomu ,

ale umí v něm upravené soubory přečíst a zpracovat. Takže

pokud máte Photoshop CS3 a zrovna jste si pořídili Lightroom

2, mě l i byste si zdarma stáhnout nejnovější verzi Camera Raw.

Pak v Camera Raw budete moci otevřít soubory upravené

v Lightroomu 2 a přečíst např. lokální korekce , zápornou

hodnotu zřetelnosti (Clarity) nebo vinětaci po ořezu , i když

nebudete tato nastavení moci změnit. Asi se dá očekávat , že

v pozdějších verzích Photoshopu a Camera Raw tato nastavení

z Lightroomu verze 2 již budou .

Zobrazení úprav z Camera Raw v Lightroomu

Chcete-Ii , aby úpravy z Camera Raw byly viditelné v Lightroomu,

je potřeba zajistit, aby se uložily do XMP části souboru. Spusťte

Bridge a zvolte Úpravy> Předvolby Camera Raw. Otevře se

dialogové okno na obrázku 6.91 . Z rozbalovací nabídky Uložit

nastavení obrazu do zvolte Přidružené soubory .xmp. Tím

zajistíte, že se nastavení v Camera Raw vždy automaticky uloží

do XMP souborů.


Camera Raw database

S.ve image settlngs '~~i!!i!!!!!!!~ Appty snarpening to " A1.:::'.:;;'m:;.:'..:II";:;..' _____ --'-'

Oe(ault Image 5ettlngs

O Apply auto tonl! adjustme:nu

~ Applv auto grayscalf! mix when convertlng to grayscale

~ Malce deJaulu spedfic to camera sedal number

~ Mne deJaulu speciflc to umera 150 seu lng

Obrázek 6.91 Aby byly úpravy z Camera Raw č i telné v lightroomu, je potřeba

zajisti t, že se nastavení vždy uloží do př id ružených .xmp sou borů.

Synchronizace nastavení v Lightroomu

Když Lightroom zjistí, že metada souboru byla zvnějšku změněna, mělo

by se v buňce miniatury zobrazit upozornění na nesou lad metadat

v podobě šipky nahoru. Když na tuto šipku kliknete, otevře se dialogové

okno podle obrázku 6.92. Pokud žádnou varovnou ikonu nevidíte,

ale máte důvod věřit , že se metadata změnila , zvolte Metadata> Read

Metadata from File (Metadata> Načíst metadata ze souboru) v modulu

Library, nebo Photo > Read Metadata from File (Fotografie> Načíst

metadata ze souboru) v modulu Develop. Nebo použijte příkaz Library >

Synchronize Folder (Knihovna> Synchronizovat složku) (obrázek 6.93 ),

který rychle zkontroluje zda nejsou případné externě aplikované úpravy

v nesou ladu s nastavením v Lightroomu.

The met.data for thls photo has been c.hanged by .. nother appllcltlon. How should Ughtroom synchronlze thls data?

Impon Settings (mm Disk

Obrázek 6.92 U pozorněn í na externí změn u metadat.

Synchronizing keeps your Ughtroom catalog up to date with the latest changu yol.l may have made to your photos ln other appUcatlons.

~ Import ntw pnotos (Bl @f Show import d l .. \og bdor. Imponln"

fS1 RetnO'./l! min lng photos hom Dtalog (1)

~ Sun to, me:udua I.lpdlotes

( Show Misslng Photos ) ~ { Synchronize )

Obrázek 6.93 Příkaz 5ynchron ize Folder (synchronizova t složku) rych le ověří

př ípadné změny metadat.

A DOB E PHOTOSHOP LlG HTR OO M 2 355

Synchronizace Lightroomu a Camera Raw

1. Zde je jednoduchá ukázka, jak synchronizovat nastavení

snímků při přepínání mezi Lightroomem a Camera Raw.

Na tomto prvním obrázku je složka fotografií , upravených

v Lightroomu tak, aby měly co nej lepší kontrast a barvy.

2. Otevřel jsem tentýž výběr fotografií v Camera Raw. Převedl

jsem jednu z nich na stupně šedi a pak jsem toto nastavení

aplikoval i na všechny ostatn í.


3. Když jsem se vrátil do Lightroomu , objevila se u upravených

snímků ikona s vykřičníkem, upozorňující na nesoulad

metadat. Klikl jsem na výstražnou ikonu a pak ve zde

znázorněném dialogovém okně na tlačítko Import Settings

from Disk (importovat nastavení z disku), aby se nastavení

z Camera Raw importovalo do Lightroomu.

4. Nyní je natavení v Lightroomu aktualizované.


Obrázek 6.94 Tlačítka Copy a Paste

se nacházejí vlevo dole v modulu

Develop.

Kopírování nastavení obrazu v modulu Develop

Další způsob, jak snímky synchronizovat, je zkopírovat nastavení

obrazu z jednoho do druhého (obrázek 6.94). Zvolte v modulu

Develop snímek na filmovém pásu a klikněte v levém postranním

panelu na tlačítko Copy (kopírovat) (Ctrl+C). Otevře se dialo

gové okno Copy Settings (kopírovat nastavení), znázorněné na

obrázku 6.95, kde můžete určit , která nastavení se mají zkopíro

vat. Když podržíte Alt a kliknete na tlačítko Copy (nebo stisknete

Ctrl+Alt+Cl, toto dialogové okno obejdete a zkopírují se dříve

zvolená nastavení. Pokud jste tedy předtím v dialogovém okně

klikli na Check AII (zaškrtnout vše) a nyní kliknete na tlačítko

Copy (kopírovat) při stisknuté klávese Alt, zkopírují se rovnou

všechna nastavení. Po zkopírování nastavení obrazu zvolte

v mřížce modulu Library nebo na filmovém pásu jeden či více

snímků a klikněte na tlačítko Paste (vložit), nebo stiskněte Ctrl+V,

aby se na ně zkopírované natavení aplikovalo.

@!:Whlteblanu

l!!!&slc Tone IS! Expolure

f!1 Hlghll;htRecO'Iery

f!!! FlII llght {!! 81lCkCllpplng

ef 8rlghlness ~ Contrast

~ToneCurve

~Clarlty

~Sh.JrPf:ning

~ NoIse R.edr.Kuon @1 Lumlnolnce 1!1 (0101'

~ Chromólltlc Aberr;atlOn

( Ch.ck A11 ) ( Check Non. )

~ Truunent (C~

gcolor ~s.,turadon ~Vlbrance f!! Color Adju1tmentl

~ SpUt Tonln;

~V1gnettes IS!I Lenl Correctlon ~ POlt -erop

o loni (orrKllons. Q PIJnt

o Gr.adlenls

f!!I Cl.llbrallon

o Spot RemcwlJ

o (rop O Stralghten Angl" o AsPKI1lat1o

Obrázek 6.95 Dialogové okno Copy Settings (kopírovat nastavení) nastavené na

zkopírování všech nastavení kromě ořezu a retušování.

Kopírování nastavení obrazu v modulu Library

Při práci v modulu Library budete muset vystačit s následujícími

klávesovými zkratkami : stisknutím Ctrl+Shift+C zkopírujete

nastavení, stisknutím Ctrl +Shift+V zkopírované nastavení aplikujte

a stisknutím Ctrl+Alt+V aplikujete předchozí nastavení.


Aplikování předchozího nastavení obrazu

Při procházení snímků na fi lmovém pásu si Lightroom dočasně

pamatuje nastavení obrazu každého snímku, na kte rý kliknete ,

takže je možné je aplikovat na kterýkoliv další snímek.

1. Označte na filmovém pásu nějaký snímek a Photoshop si

automaticky zapamatuje veškerá jeho nastavení obrazu (jako

když byste v dialogovém okně Copy Sett ing zvolili Check AII).

2. Když pak na fi lmovém pásu označíte jiný snímek, třeba hned

ten vedle, a kliknete na tlačítko Previous (předch ozí), aplikují

se veškerá nastavení obrazu předtím označeného snímku.

Při aplikování předchozího nastavení

obrazu není k dispozici dialogové

okno Copy Settings. Zkopírují

a aplikují se všechna nastavení

obrazu předtím označeného snímku.

Je-Ii na filmovém pásu vybráno

více fotografií, tlačítko Previous se

změní na Sync ... Pokud chcete toto

chování obejít, podržte Shift, č ímž se

tlačítko vrátí do předchozího režimu.

Lightroom pak aplikuje zkopírované

nastavení předtím označené

fotografie na všechny snímky ve

výběru .


Export .. . Import.. .

Obrázek 6.96 Když kurzorem

přejedete přes seznam před nastavení,

v náhledu na panelu Navigator uvidíte,

jak jednotlivá před nastavení ovlivní

vybraný snímek. Když na před nastavení kliknete pravým tlačítkem myši, můžete

je aktualizovat volbou Update with

Current Settings (aktualizovat podle

současného nastavení). Když na panelu

kliknete na tlačítko minus, odstraníte označené před nastavení ze seznamu.

Uložení nastavení obrazu jako přednastavení

Kopírování a aplikování nastavení obrazu z jednoho snímku na

jiné je užitečné okamžité řešení, ale pokud vytvoříte nastavení,

které se vám líbí a které pravděpodobně budete chtít použít

znovu , je užitečné uložit si je jako přednastavení , preset. Na

obrázku 6.69 je otevřený panel Presets v modulu Develop se

seznamem přednastavení. Složka Presets, která se nainstaluje

s Lightroomem, obsahuje do začátku řadu přednastavení ,

kliknutím na t l ačítko plus (+) na štítku panelu můžete ale přidávat

svá vlastní. Otevře se dialogové okno New Develop Preset

znázorněné na obrázku 6.97, kde si můžete vybrat , která

nastavení mají být v přednastavení zahrnuta. Pak přednastaven í

pojmenujte, určete , kam se má uložit, a klikněte na tlačítko

Create, čímž nové před nastavení přidáte na seznam.

Výchozí přednastavení nelze upravovat - ve složce Presets

nelze soubory mazat, ani do ní přidávat další. Každé nové

před nastavení, které vytvoříte, se automaticky přidá do složky

nazvané User Presets (vlastní před nastavení). Chcete-Ii mít

v přednastaveních větší pořádek , uspořádejte je do skupin

j;lkllcr_ 0_· D"'gIoIlf'I\"~ 0 .. _

~"KkO.,.", o ....... u !'!-~

0"-0_

O"""' 05.&lW_ 0-Oc..~1

~ ~r---.

Q "f'I,.~ o WoI<#f"tc_ 0-_

oc..w_

C.hbr ... c.m...",.Ht:.

Cl'V'li !"roCCIW'1!!

Oet..1IIt ~.tlllwp Cor....,.i'*.I~ ... W)ojU

HSlllUck&Wllitt HutSh.'u .fllpottedl'Tenb

splttonono;

~Ht H_ ~=:tnMllti f.oIct. ~ UMl' flrueti

..... -"''''' o IIIhott 1_.

r- I u;.:r_ 0_· O~"'I---' OA.u.-

U """'

!;! .... -... o ........ 6!fc..,._

01.11._ 0-Oc.-r..,.-·"

~ 'S$I.!r ...

Obrázek 6.97 V dialogovém okně New Develop Preset zaškrtněte položky, které chcete do před nastavení zahrnout, zadejte název a určete, do které složky se má před nastavení uložit.


v různých složkách. Na obrázku 6.97 vidíte, že mám něko l ik

složek s přednastaveními . Jsou vždy seřazené pod le abecedy

pod složkou Lightroom Presets.

Chcete-Ii přidat do seznamu před nastavení novou složku,

klikněte na panelu Presets pravým t l ačítkem myši a z následné

kontextové nabídky (obrázek 6.98 ) zvolte New Folder.

V následně otevřeném dialogové okno New Folder (obrázek

6.99 ) zadejte název složky a objeví se v seznamu přednastavení.

Pak můžete před nastavení přetáhnutím uspořádat do nově

vytvořených složek.

Automatická úprava tonality

Když v dialogovém okně New Develop Preset zapnete volbu

Auto Tone, bude součást í před nastavení automat ická korekce

tonality. Zkombinování automatické korekce tonality s dalšími

úpravami obrazu může být užitečné. Ale přestože je logika

této automatické korekce v Lightroomu 2 vylepšená, mohou

mít jednotlivé snímky po úpravě různou tonalitu a nemusíte

dosáhnout požadovaných výsledků . Mějte tedy na paměti, že

když do před nastavení obrazu zahrnete automatickou úpravu

tonality, výsledky někdy mohou být nepředvídate l né.

Tvorba přednastavení úprav obrazu

Přednastavení úprav obrazu jsou velmi oblíbená. Hodně uživatelů

Lightroomu se o ně rádo dělí. Hledáte-Ii inspiraci , navštivte

stránku Inside Lightroom Richarda Eaneye (http://inside

lightroom.com), kde je ke stažení mnoho různých přednastavení,

která můžete importovat na panel Presets. I když je možné

veškerá nastavení uložit v jednom před nastavení, je podle mě

lepší je rozdělit na co nejmenší části do několika před nastavení.

Často se setkávám s před nastaveními, kde uživatel zaškrtl pří l iš

mnoho políček , protože neznal význam některých z nich. Takové

přednastavení pak mění nejen ta nastavení, která měnit má, ale

i ta, která by se změnit neměla. Nebo autor zahrne nastavení

vyvážení bílé či expozice, které je možná vhodné pro snímky,

na kterých přednastavení testoval, ale nemusí být vhodné pro

fotografie jiných uživatelů. Na další straně je jednoduchý návod,

jak vytvořit elegantně jednoduché před nastavení obrazu.

Obrázek 6.98 Prostřed nictvím

kontex tové nabíd ky můžete importovat

nová před nastavení úprav, která vám

někdo poslal, nebo která jste si někde stáhl i.

" .... Foldet Name: I Sped i l Effec:ts

Obrázek 6.99 Tutéž kontextovou

nabídku můžete použít k př idán í nové

složky do seznamu na panelu Presets.


Nejdůležitější je do před nastaven í

uložit jen ta nastavení, která

potřebujete .

1. Upravil jsem nastavení této fotografie v modulu Develop

a chtěl bych je uložit jako před nastavení.

Preset N.me. IMuted C€0t" Contrut

foldtr' I UHr Pr.HU

Sen'1'I91

O 'MIltekl.tnct

InIcTont O EXPo1ure o Hlgltllghtlfl.t<OWfY

~FlIIU!lht ~lIectcalpp~ O '"Vht",U @{Conlrlll

g rret.trmnt (CoIOf)

8color ~Sllllr.ttoOll O Ylt)rollKt O ColofAdjU$~I'It1

[J VIg,.ettu O '-'sCOoI'o".:tlon 0-..,..,

o t..ouIMJI,ItlmelOU

O"'"'' O NOII.~dlJCtlon

O Wn!I~"" O CoIot

O Ctadulttd ~ilt.,

:1

2. Klikl jsem na panelu Presets na tlačítko plus (+) , aby se

otevře l o dialogové okno New Develop Preset , a zaškrtl jsem

jen ta nastavení, která jsou klíčová pro apl ikovaní kýženého

barevného efektu . Pojmenoval jsem toto přednastavení pro

zt lumení kontrastu barev Muted Co/ar Contrast a uložil je do

složky na panelu Presets , nazvané Specia/ effects.


Jak přednastavení fungují

I jednoduchý přep i s nastavení znázorněný na obrázku 6.100

může být matoucí, je likož toto před nastavení obrazu dě l á něko l ik

věcí naráz. Zvedá hodnotu oříznutí stínů a tím zvyšuje kontrast,

dále snižuje sytost a aplikuje efekt dě l eného tónování. Když jsou

všechna tato nastavení součástí jednoho před nastavení, má to své

nevýhody, které mohou vést ke zmatkům jako na obrázku 6.101 .

,/ ,/ ,/

Konečné nastavení ,/ ,/ ,/ ,/ ,/ ,/ ,/ ,/ ,/ ,/ ,/ ,/ ,/

Obrázek 6.100 Na této tabulce je v i dět výsledek apl ikování jednoho

před nastavení. V posledním řádku jsou zeleně označena nastavení, která byla

upravená v originále a již se nezměni l a. Cerně jsou označená nově změněná nastavení.

,/ ,/ ,/ ,/ ,/

Infrared color effect ,/ ,/ ,/ ,/

Konečné nastavení ,/ ,/ ,/ ,/ ,/ ,/ ,/ ,/ ,/ ,/

,/

,/

Obrázek 6.1 01 Na této tabulce je v i dět, co se může stát, když aplikujte něko l ik

před nastavení po sobě. Ze l eně jsou v posledním řádku označena nastavení,

která byla upravená v originále a j iž se nezměnila. Cerně jsou označena nově

změněná nastavení. A červeně jsou označena nastavení, která se během zkoušení

různých před nastavení změni l a, ale nebyla součástí posledního aplikovaného

před nastavení. Když bylo aplikováno nastavení Infrared color effect (infračervený

efekt), některá nastavení obrazu již zůstala změněná předchozími zkoušenými

před nastaveními.

,/ ,/

,/ ,/

Chcete-Ii se pojistit, aplikujte

přednastavení na snímek

a pak stiskněte Ctrl+Z, abyste

úpravu zrušili, než zkusíte jiné

p řed nastaven í.

,/

,/ ,/ ,/

,/ ,/ ,/ ,/

,/

,/ ,/ ,/ ,/ ,/


POZNÁMKA Názvy před nastavení musejí

být unikátní. Nemůžete mít dvě

před nastavení nazvaná např. "Studený

tón" uložená ve dvou různých složkách.

lightcontrast

(old Ione

*RESET Spe<ial Effe<:1\

Black & White infrared

Sepiasplittone

(001 tone

Burn (orners

Konečné nastaveni

Jak zabránit pomíchání přednastavení

Jak jsem již zmínil , mám radši jednoduchá přednastavení

zaměřená na jednu úpravu, např. převod na stupně šedi nebo

efekt děleného tónování. Mohu tak nastavení lépe kombinovat

a měnit je tak, abych se nedostal do situace jako na obrázku

6.101 , kde jsou konečná nastavení úplně pomíchaná. Mohu

například aplikovat jedno přednastavení pro úpravu kontrastu

a další pro vytvoření barevného efektu . Tato přednastavení mám

v samostatných složkách, aby pro mě bylo snadné najít např.

všechna pro převod na stupně šedi nebo pro vytvoření efektu

cross procesu. V tabulce na obrázku 6.102 je souhrn kroků

popsaných na dalších několika stranách. Jak vidíte, postupně

jsem přidával série přednastavení , abych vytvořil požadovaný

efekt. Takto jsem při zkoušení různých efektů děleného tónování

mohl postupně klikat na jednotlivá přednastavení , abych

výsledek viděl v hlavním okně.

1

.I

.I

.I

.I

.I .I .I .I

Obrázek 6.102 Alternativou je rozdělit nastavení do více před nastavení, jejichž

postupným apli kováním vytvoříte požadovaný efekt. Tato tabu lka znázorňuje

postup apli kování série před nastavení, který začíná na protější straně. Některá finální nastavení jsou označená červeně, protože se průběžně měnila, ale zde to

není problém jako v příkladě na obrázku 6. 101, ale záměr, protože šlo o to efekt

postupně vybudovat. Všimněte si, že je zahrnut také krok *RESET Special Effects

(resetovat zvláštn í efekty). Toto před nastavení je navržené tak, aby zruši lo nastavení z posledně aplikovaného před nastavení, takže funguje jako takové tl ačítko pro

obnovení původního nastavení. Křížky jsem vyznačil, že se tyto položky vrátily

k výchozímu nastavení.


1. Na začátek jsem vyzkoušel některá přednastavení pro úpravu

tonality a vybral si to nazvané Tone-Light Contrast, aby se mírně

zvýšil kontrast originální barevné verze.

2. Také jsem chtěl zkusit některé před nastavení pro vytvoření

zvláštních barevných efektů , a tak jsem zvolil "SFX-Cold tone"

ze složky Special Effects. Pro případ , že bych chtěl nastavení

zrušit a vyzkoušet něco jiného, přidal jsem do každé složky

před nastavení "RESET" pro vynulování příslušných jezdců.


3. Po resetování před nastavení SFX-Cold tone jsem otevřel

složku Grayscale Black & White a aplikoval před nastavení

B&W Infrared (grayscale onlyl, abych viděl , jak vypadá

černobílá verze infračerveného snímku.

4. Pak jsem vyzkoušel různá přednastavení pro dělené

tónování ze složky Split Toning (dělené tónování) . Pokud

máte otevřený panel Navigator, můžete na před nastavení

ukázat myší, a zobrazí se jeho náhled.


s. Nakonec jsem se rozhod l pro přednastavení "ST-Cool tone"

a pak jsem ještě přidal před nastavení "Tone-Burn Corners"

ze složky Tone Adjustments.

Obnovení nastavení

Zakončím tuto část bližším popisem toho, jak funguje

přednastavení pro obnovení nastavení, které jsem použil v kroku

2. Přidal jsem do každé složky s přednastaveními jedno nazvané

*RESET. Toto přednastavení zruší kterékoliv předtím aplikované

před nastavení z téže složky. Ve složce Grayscale Black & White

mám před nastavení nazvané *RESET grayscale, které změní

nebarevný obraz na barevný. Vytvoři l jsem je tak , že jsem

označil nějaký barevný snímek a uloži l přednastavení , kde byla

zaškrtnutá jen položka Treatment (Color) (viz obrázek 6.103 ).

V ostatních složkách jsem vytvořil podobná před nastavení, např.

*RESET Split Tone, kde je použito nu lové nastavení sytosti na

panelu Split Toning. Pojmenování těchto přednastavení není nijak

důležité , ale já je mám pro lepší od lišení psané velkými písmeny

a na začátek jsem dal hvězdičku , aby tato před nastavení byla

v abecedním seznamu vždy první.

U f: o.ve Pnrset

...... IQStt{'"qs

O ...... toTone

Q v.tHttkIMKt

O 'UkTOM O EllPOll,l", O Hlgh1i9htlltt<:OYerv o FIII Ughl

O lllCk OlpPlng 0 8rightMU

o CootrUI

O TOI'ItCIH'YI

O sn.,J)trllng

o NollitIted\iCflon

O lumln'n(e. O CoIor

~Tft.umenl (Color)

o "'~ O Slturlnon O VibnrKt o COIor AdJUSllTHlnU

o Split Tonln9

O Vl911ttlU

o Lc"sCorrectlon 0 1'011-00,

o loc:~ CorrKllons u .... nt

ú Cr;)d~nu

Obrázek 6.103 Zde je přík l ad

před nastavení pro převod nebarevného

snímku zpět na barevný. Stačilo označit

libovolný barevný snímek a uložit

před nastavení se zaškrtnutou vo lbou Treatment (Color) (Zpracování (Ba rva)).

ADOBE PHOTOSHOP Ll GHT ROO M 2 367

Nastavení pro specifický fotoaparát

Každá funkce, která šetří čas , je vítaná. Při importování snímků

budete např. často chtít aplikovat určité nastavení obrazu na

všechny snímky pořízené při určitém nastavení ISO. Pokud

fotíte více než jedním fotoaparátem, možná budete pro každý

z nich chtít vytvořit specifické nastavení úprav obrazu . A také

možná budete chtít upravit míru redukce šumu na panelu Detail

v závislosti na použitém nastavení ISO.

Preset Name: ' CaRO" [OS l Di Mlelll 125 IS~ I Folder: ( C~",en pre5ets Jil

o Au1:oTone

Sc."Jfl9~

O Wtllt~l.Ilante

o IaskTOI'If

o Exposure o Highllghl: ItKOYtry

O flltUght O Ilac.kOlppli"g O Irfgh1 NeU o ContraJl

o T OntCUfVt

t!! NoI5ot' ~duC110n f!1 lumll1an<:.

I!1ICoI",

o T~11 1Mf'1( (Ccriof)

oc_ 0 5111url l io" O Vlbfance o CoIOI'" Adju~'mt'nh

o ScllitTonu'V

O Vlgnenlts o Lt-nlCorrtcllon o PoSl-Crop

loc.IIConectlo,,.

~ c.tlbll tlon

1. Jedním ze způsobů , jak vytvořit specifická nastavení pro

různé fotoaparáty, je uložit do složky nazvané např. "Camera

Presets" před nastavení pro různá nastavení ISO toho kterého

fotoaparátu. Vezměte několik snímků pořízených určitým

fotoaparátem , reprezentujících výsledky při různém nastavení

ISO. Upravte každý snímek tak, aby měl co nejlepší

nastavení ostrosti , redukce šumu a kalibrace fotoaparátu

(viz strany 310 - 311) , a uložte tato nastavení jako nové

přednastavení. Zaškrtněte jen relevantní položky, tedy

Sharpening , Noise reduction a Camera Calibration , žádné

jiné, protože chcete změnit jen tato pro fotoaparát specifická

nastavení.


o "HlY *UtO tOrIoI! ~f'lstl'teM5

f.,t{ AppI'f ~o 'Y".,SUIoI! mill ","en <:ol?'#l!~tl9 IOgr.lY1<:.te

IW\ "'lUl det~u/tl loPeOIk to amerl M!I1.i1 " umt.v

~ "'Itlotdellllln lPuif\( to <:olI'Mrf, ISO ~ttltlg

(koI"I .. lctt' .... o-IOP~ )

l.ao:roe&pattmscts ) ( IWtOf't~Sec~ )

~Alen.ameT_plIh:s .. _TutT.-npI_,

( •• _~Adtvsllften(~) IIM,-.CoIorl.ibelP'rU1U

"-'UlnrvA~"".MtI

2. Než budete pokračovat je důleži té se ujistit , že je

v předvolbách Lightroomu zapnutá volba "Make defaults

specific to camera ISO settings". Také zapněte volbu "Make

defaults specific to camera number", pokud chcete, aby

nastavení bylo specifické pro daný fotoaparát.

Chl nge the defaul t settlngs used by Ughtroom and Camer ... Raw for negative Rle~ wlth the following propertles1

~rlal Number 6082 .8 ISO Sp"d R.ltlng ISO 12S

PlUS4! note thu these ch.nges are not und oable .

3. Vraťte se ke snímkům , které jste upravili v kroku 1, postupně

každý z nich označte a vždy zvolte Develop > Save Default

Settings. Otevře se zde znázorněné dialogové okno, kde

klikněte na tlač ítko Update to Current Settings. Lightroom ze

stávajícího nastavení automaticky vytvoří výchozí nastavení

pro všechny nově importované snímky s odpovídajícími

kritérii , tzn . pořízené určitým fotoaparátem a při určitém

nastavení ISO. Nezapomeňte ale , že jde pouze o výchozí

nastavení. Pokud v dialogovém okně Import Photo zvolíte

n ějaké specifické nastavení obrazu , nebo aplikujete

přednastavení zahrnující nastavení ostrosti , redukce šumu

č i kalibrace fotoaparátu , tato nastavení přepíšou výchozí

nastavení pro fotoaparát.

POZNÁMKA Nastavení Make defaults specific to

camera ISO settings (změnit výchozí

nastavení na specifické pro nastavení

ISO fotoapa rátu ) a Make defaults

specific to camera number (změnit

výchozí nastavení na specifické

pro sériové číslo fotoaparátu )

najdete v Edit > Preferences >

Presets (Úpravy > Předvolby >

Přednastavení) .

A DO BE PHOTOSHOP LlGHTROOM 2 369

7 Umění černobílé fotografie Jak získat plnou tvůrčí kontrolu při převodech na stupně šedi

Na začátku své fotografické kariéry jsem se učil, jak

fotit a vyvolávat černobílé snímky a od té doby mám pro

černobílou fotografii slabost. Lightroom mě v tomto ohledu

nezklamal , protože modul Develop poskytuje to nejlepší

prostředí pro kreativní převod barevných fotografií na

stupně šedi .

V této kapitole jsou popsané tři hlavní techniky převodu

barevné fotografie na "nebarevnou". Dozvíte se, jak

pracovat s jezdci na panelu Grayscale v manuálním,

automatickém a cíleném režimu , jak ve stupních šedi

použít jezdce pro vyvážení bílé a jak použít nastavení na

panelu HSL jako alternativu pro převod snímku na stupně

šedi . Také vám ukážu, jak vytvořit určité styly, např. efekt

infračervené černobílé fotografie, a jak pomocí panelu Split

Toning (dělené tónování) kolorovat nejen černobílé, ale

i barevné snímky.

Je ještě jedna metoda převodu

barevného snímku na černobílý,

která v této kapitole nen í popsaná:

použití jezdce Saturation (sytost).

Barevný sn ímek se dá změnit

na nebarevný posunutím jezdce

Saturation úplně doleva . Převod

barev na stupně šed i pak můžete

ovlivnit jezdci pro vyvážení

bílé a jezdci na panelu Camera

Calibrat ion. Funguje to, ale podle

mě je tento postup zbytečně

složitý, když jsou všechna potřebná

nastaven í k d is pozici na panelu

Grayscale a když můžete snímek

odbarvit také na panelu HSL, jak

popisuji na konci této kapitoly.

Převod na stupně šedi

Nastavení pro převod na stupně šedi

Nejsnazší způsob, jak převést barevný snímek na nebarevný, je

kliknout na panelu Basic na tlačítko Grayscale. Nebo můžete

kliknout na Grayscale na panelu HSL/Color/Grayscale, případně

stisknout klávesu V. Ve všech případech se ihned aktivuje

ovládání pro nastavení černobílého obrazu a snímek se převede

na stupně šedi (obrázek 7.1 ). Pojem "grayscale" (stupně šedi),

je zde ale poněkud zavádějící, protože Lightroom ve skutečnosti

nepřevádí barevné snímky na stupně šedi. Spíš vytvoří

odbarvenou verzi barevného originálu, která je stále v RGB

režimu. Lightroom namíchá monochromatický obraz jednotlivých

barevných kaná l ů, které tvoří složený RGB obraz. Pokud jste

si někdy hráli s Mícháním kanálů nebo příkazem Černobílý ve

Photoshopu, bude vám nastavení na panelu Grayscale připadat

známé. V Lightroomu je osm jezdců pro nastavení barev, které

poskytují cit livou kontrolu nad tím , jak se při převodu na stupně

šedi barevné kanály namíchají. Taková kontrola je ale také

komplexní, takže aby to bylo snazší, najdete na panelu Grayscale

tlačítko Auto, které snímek převede na černobílý automaticky na

základě nastavení vyvážení bílé na panelu Basic. Pak můžete

černobí l ou konve rzi upravovat jezdci Temp a Tint.

Černobílou konverzi můžete také libovolně upravovat pomocí

jezdců na panelu Grayscale. Skvělé je, že vyvážení tonality

automaticky kompenzuje změny, které provedete. Ale i tak se

možná budete muset po vytvoření základní černobílé konverze

vrátit na panel Basic a doladit tonalitu jezdci Exposure,

Brightness a Contrast. Panel Split Toning lze použít k vytvoření

efektu děleného tónování černobílého snímku, ale také se dá

použít na barevné originály k vytvoření efektu cross procesu.

Jako obvykle si oblíbené nastavení obrazu můžete uložit jako

přednastavení na panelu Presets, kde už jich pro vás je několik

připravených, např. přednastavení Antique Graysca/e, které je

zvýrazněné na obrázku 7.1.

372 KAPITOLA 7 UM t Nf LERNOBfLÉ FOTOGRAFIE

Obrázek 7.1 Na tomto snímku modulu Develop je popis hlavních nástrojů pro převod

barevného obrazu na stupně šedi.


Obrázek 7.2 RGB sn ímek se

sk ládá ze tří ka n álů ve stupních

šed i, které představují červenou,

zelenou a modrou barevnou

informaci zaznamenanou na scén ě.

Dohromady tvoří složený RGB obraz.

Zde vid íte, že jednotl ivé kanály samy

o sobě představují různé černobílé interpretace barevného originá lu.

Nastavení převodu na stupně šedi

Za raných dnů černobílé fotografie měli filmové emulze

omezenou barevnou odezvu. Většina jich byla citlivých pouze na

modré světlo, a proto obloha na starých fotografiích bývá bílá

a fotografové mohli v temných komorách používat bezpečné

červené světlo. Jak se technologie zlepšovala, začaly se

objevovat panchromatické černobílé filmy a fotografové mohli

tuto vylepšenou citlivost emulze na všechny barvy kreativně

využít. V následující části se dozvíte, jak v této tradici pokračovat

při práci s digitálními snímky.

RGB snímek, např. raw soubor, se skládá ze tří obrazů ve

stupních šedé, které odpovídají jasové informaci zaznamenané

na scéně, když světlo procházelo přes červené, zelené a modré

filtry na buňkách snímače. Na obrázku 7.2 jsou jednotlivé

barevné kanály, které tvoří barevný RGB obraz. Než vysvětlím ,

jak použít nastavení pro úpravu černobílé konverze, popíšu

obecný princip toho, jak lze mícháním RGB kanálů vytvořit různé

černobílé interpretace snímku, jako na obrázku 7.3 .

Jak převod na stupně šedi neprovádět

Často slýchám o fotografech, kteří zbytečně omezují své

možnosti při tvorbě černobílých snímků, protože neznají techniky

převodu na stupně šedi , při nichž jsou využity všechny barevné

kanály. Někteří lidé např. nastaví fotoaparát na focení černobílých

JPEG snímků . Tím jsou omezeny nejen možnosti tonálních

úprav, ale také možnosti nastavení černobílé interpretace.

Obrazový procesor fotoaparátu rozhodne, jak se barevné kanály

namíchají, a vyprodukuje již napevno danou černobílou konverzi.

Pak už nemáte mnoho prostoru k manévrování, protože všechna

barevná data byla ztracena při převodu ve fotoaparátu. Pak

je zde metoda tvorby černobílé verze snímku převodem RGB

souboru do Lab, kde se smažou kanály barev a a b a zbylý

kanál L-světlost se převede do režimu stupně šedi . Asi bych si

měl dávat pozor, co o práci v režimu Lab řeknu, protože poslední

dobou začíná být o tento barevný prostor zájem. Ale řekl bych,

že tímto postupem nic nezískáte, protože opět odhodíte všechna

barevná data, a to ještě předtím, než snímek převedete.

374 KAPITOLA 7 UMtNf (ERNOBíLÉ FOTOGRAFIE

Úpravy černobílého snímku

Na panelu Grayscale je osm jezdců : Red, Orange, Yellow,

Green, Aqua, Blue, Purple a Magenta. Př i výpočtu černobílé

konverze pomocí ni ch můžete zesvětlit či ztmavit příslušné barvy

původního barevného snímku.

Obrázek 7.3 Na obrázku 7.2 jste viděli, že RGB snímek tvoří tři samostatné kaná ly

ve stupních šedi, které představují červenou, zelenou a modrou složku obrazu.

Jezdce Grayscale Mix umožňují informace těchto barevných kanálů různě míchat a vytvořit tak různé nebarevné interpretace barevného originálu.


Úprava černobílé konverze jezdcem Temp

Nyní si ukážeme, jak v Lightroomu převést barevný snímek na

nebarevný (obrázek 7.4 ). Jak jsem již uvedl , jedna metoda je

kliknout na tlačítko Grayscale (stupně šedi) na panelu Basic

a upravit nastavení vyvážení bílé. Na obrázku 7.5 jsou dvě

různé černobí l é verze, které lze vytvořit posunutím jezdce

Temp (teplota) na panelu Basic a kliknutím na t l ačítko Auto na

panelu Grayscale (stupně šedi) . Horní verze má vyvážení bílé

s teplým nádechem. Všimněte si , že takto převedená obloha

je tmavší. U spodní verze je jezdec Temp (teplota) posunut na

opačnou stranu , a obloha a zeleň jsou vzhledem k ostatním

tónům světlejší. Optimální nastavení hodně závisí na objektu

fotografie. V dalším cvičení ukážu , jak optimalizovat černobílou

konverzi barevného portrétu pomocí jezdců pro míchání kanálů

a vyvážení bílé.

Obrázek 7.4 Ba revný originá l.

376 KAPITOLA 7 UMĚN í ČERNOBílÉ FOTOGRAFIE

Obrázek 7.5 Zde jsou dvě černobílé verze barevného snímku z obrázku 7.4. Když

upravíte vyvážení bílé a pak kliknete na tlačítko Auto na panelu Grayscale, jezdce

pro míchání stupňů šedi se nastaví podle vyvážení bílé. U horní verze bylo před automatickým převodem na stupně šedi nastaveno teplé vyvážení bílé a u spodní

studené vyvážení bílé. Všimněte si, jak výrazně se obě verze liší.


I,

Auto grayscale s vyvážením bílé

1. Podíváme se, jak jezdce pro míchání stupňů šedi a jezdce pro

vyvážení bílé mohou ovlivnit podobu černobílé konverze. Zde

je barevná fotografie herce Jonathana Jacksona, pořízená

Gregem Gormanem. Je použito výchozí nastavení obrazu.

378 KAPITOLA 7 UMĚNf ČERNOBfLÉ FOTOGRAFIE

2. Převedl jsem snímek na černobílý kliknutím na tlačítko

Grayscale na panelu Basic (zakroužkováno). Pak jsem klikl

na tlačítko Auto (také zakroužkováno) na panelu Grayscale,

aby se obraz na základě nastavení vyvážení bílé automaticky

převedl na stupně šedi. Automatický převod je dobrý

výchozí bod pro další úpravy.


3. Pak jsem posouval jezdcem Temp ve snaze najít optimální

nastavení pro co nejlepší kontrast pleťových tónů a při každé

změně jsem klikl na tlačítko Auto, aby se nastavení stupňů

šedi aktualizovalo. Také jsem upravil tónovou křivku . Chtěl

jsem zvýšit tonální kontrast, vytvořit hlubší stíny a zachovat

přitom všechny informace v pleťových tónech .

380 KAPITOLA 7 UMĚNf ČERNOsfLĚ FOTOGRAFIE

4. Také jsem chtě l přidat mírné tónování. Použil jsem panel

Split Toning (dělené tónování) k přidání červeného tónu

světel a žlutého tónu stínů (černobílé dělené tónování je

popsané v další části) .


Date post:	27-Mar-2016
Category:	Documents
Upload:	kamil-sojka
View:	232 times
Download:	7 times