lis.rlp.cz...DODATEK D PŘEDPIS L 10/I 8.11.2018 DD - 1 Změna č. 91 DODATEK D – INFORMACE A...

DODATEK D PŘEDPIS L 10/I

5.11.2020 DD - 1 Změna č. 92

DODATEK D – INFORMACE A VÝKLADOVÉ MATERIÁLY PRO APLIKACI STANDARDŮ A DOPORUČENÝCH POSTUPŮ GNSS

1. Definice

Duo-binarita (Bi-binary)

Duo-binarita je známa jako „kódování typu Manchester“. Někdy je vztažena k „diferenciálnímu kódu typu Manchester“. Při použití tohoto systému přechod hrany určuje bit. Selektivní dostupnost (SA) (Selective availability)

Soubor postupů pro odmítnutí plné přesnosti a výběr úrovně určování polohy, rychlosti a přesnosti času GPS, dostupné pro uživatele signálu Standardní služby určování polohy (SPS).

Poznámka: Vysílání GPS SA bylo ukončeno o půlnoci 1. 5. 2000.

Zlatý kód (Gold code)

Třída jedinečných kódů používaných v současnosti v GPS, které vykazují omezené hodnoty vzájemné korelace a mimošpičkové autokorelace. Znak (Chip)

Samostatný digitální bit na výstupu pseudonáhodné bitové posloupnosti.

2. Všeobecná ustanovení

2.1 Standardy a doporučené postupy pro GNSS obsahují opatření pro prvky určené v ust. 3.7.2.2 Hlavy 3. Další poradenský materiál pro implementaci je uveden v příručce Global Navigation Satellite System (GNSS) Manual (Doc 9849). Poznámka: Není-li uvedeno jinak, platí poradenský materiál GBAS pro GRAS.

3. Požadavky na výkonnost navigačního systému

3.1 Úvod

3.1.1 Požadavky na výkonnost jsou definovány v Příručce pro navigaci založenou na výkonnosti (Doc 9613 – Performance-based Navigation Manual) pro

jednotlivá letadla a pro celkový systém, který zahrnuje signál v prostoru, letištní zařízení a schopnost letounu letět po požadované trajektorii. Tyto celkové požadavky na systém byly použity jako výchozí k odvození požadavků na charakteristiky GNSS signálu v prostoru. V případě GNSS musí být uvažováno, že degradované konfigurace mají vliv na více letadel. Proto jsou jisté požadavky na charakteristiky signálu v prostoru přísnější, z důvodu uvažování použití systému vícerými letadly. 3.1.2 Dva typy nepřesného přiblížení s vertikálním vedením APV-I a APV-II používají vertikální vedení vztažené k sestupové dráze, ale vybavení nebo

navigační systém nemusí vyhovovat všem požadavkům souvisejícím s přesným přiblížením. Tyto operace v sobě spojují stranový výkon odpovídající kurzovému majáku I. kategorie s různými úrovněmi vertikálního navádění. Jak APV-I, tak APV-II poskytují výhody přístupu srovnatelné s přiblížením na přistání bez radiolokačních prostředků a služby, které jsou poskytovány, závisí na provozních požadavcích a infrastruktuře SBAS. APV-I a APV-II překračují požadavky (vertikální i stranové) na stávající RNAV postupy využívající měření barometrické výšky, a příslušné vybavení na palubě je proto vhodné pro provedení nepřesných (bez radiolokačních prostředků) přiblížení VNAV APV a RNAV s měřením barometrické výšky. 3.2 Přesnost

3.2.1 Chyba polohy GNSS je rozdílem mezi vypočítanou polohou a aktuální polohou. Pro jakoukoli vypočítanou polohu v určitém místě by pravděpodobnost, že chyba polohy je v mezích požadavků na přesnost, měla být nejméně 95 procent. 3.2.2 Stacionární, pozemní systém, jako je VOR a ILS, mají relativně reprodukovatelné chybové charakteristiky, takže výkonnost může být měřena v krátké době (například během inspekčního letu) a předpokládá se, že přesnost systému se po ukončení testu nezměnila. Ale chyba GNSS se s časem mění. Chyby polohy vyplývají z oběhu družic a chybových charakteristik GNSS, které se mohou měnit během hodin. Navíc přesnost samotná (chyba omezená 95procentní pravděpodobností) se mění vinou odlišné geometrie družic. Protože není možné průběžně měřit přesnost systému, implementace GNSS požaduje zvýšenou důvěru k analýzám a charakteristikám chyb. Hodnocení založená na měřeních v pohyblivém časovém okně nejsou pro GNSS vhodná. 3.2.3 Chyba se u mnohých architektur GNSS mění v čase pomalu, kvůli filtrování v systémech rozšíření a v přijímačích uživatelů. Výsledkem je malý počet nezávislých vzorků za dobu několika minut. Tento výsledek je velmi důležitý pro aplikace přesného přiblížení, protože to znamená 5procentní pravděpodobnost toho, že chyba polohy přesáhla požadovanou přesnost pro celé přiblížení. Proto je tato pravděpodobnost, kvůli změnám přesnosti popsaným v ust. 3.2.2, mnohem menší. 3.2.4 Požadavek 95procentní přesnosti je definován pro zaručení akceptování pilotem, protože reprezentuje chyby, ke kterým typicky dochází. Požadavek přesnosti GNSS je splněn pro nejhorší případ geometrie, pro kterou je systém prohlášen za použitelný. Statistická nebo pravděpodobnostní důvěryhodnost není určena pro základní pravdě-

PŘEDPIS L 10/I DODATEK D

5.11.2020 Změna č. 92 DD - 2

podobnost zvláštní geometrie signálu pro určování vzdálenosti. 3.2.5 Proto je přesnost GNSS specifikována jako pravděpodobnost pro každý ze vzorků, spíše než jako procento vzorků v určitém měřícím intervalu. Pro rozsáhlou sadu nezávislých vzorků by mělo nejméně 95 procent vzorků splňovat požadavky na přesnost, definované v tabulce 3.7.2.4-1 Hlavy 3. Data jsou uvedena pro nejhorší případ geometrie, za účelem odstranění variability v přesnosti systému, která je způsobena geometrií obíhajících družic. 3.2.6 Příklad toho, jakým způsobem může být tento koncept aplikován, je použití GPS pro nepřesné přiblížení. Předpokládá se, že systém je určen pro nepřesné přiblížení, když snížení horizontální přesnosti (HDOP) je nižší než nebo rovno 6. K dokázání této výkonnosti by měly být vzorky odebírány po dlouho dobu (např. 24 hodin). Změřená chyba polohy pro každý vzorek i je označena εi. Tato chyba je upravena pro nejhorší případ geometrie jako 6 x gi / HDOP. 95 procent upravených chyb musí být menších než 220 metrů, proto aby systém vyhověl požadavkům na přesnost nepřesného přiblížení při nejhorších podmínkách geometrie. Celkový počet shromážděných vzorků, braných do výpočtu nekorelované doby chyb, musí být dostatečný pro statistickou reprezentativnost výsledku. 3.2.7 Rozsah hodnot vertikální přesnosti je specifikován pro kategorii I operací přesného přiblížení, které ohraničují pro různé hodnoty, které mohou zajišťovat provoz ekvivalentní ILS. Počet hodnot je odvozen různými skupinami, použitím různých interpretací standardů ILS. Nejnižší hodnota z těchto odvození byla přijata jako konzervativní hodnota pro GNSS; toto je minimální hodnota daná pro rozsah. Protože tato hodnota je konzervativní a protože charakteristiky chyb GNSS jsou odlišné od ILS, je možné dosáhnout kategorie I přesného přiblížení, použitím větších hodnot přesnosti a limitů výstrahy v tomto rozsahu. Větší hodnoty by měly znamenat zvětšenou dostupnost pro provoz. Maximální hodnota v rozsahu byla navržena jako vyhovující hodnota podmíněná ověřením. 3.2.7.1 Požadavky na přesnost v místě polohy k zajištění přesného přiblížení pod CAT I nejsou v tomto předpisu definovány. U druhů služeb GBAS určených k podpoře provozu za minim nižších než CAT I se požaduje, aby při minimu splňovaly požadavky přesnosti SIS pro CAT I. Navíc platí specifické požadavky na přesnost pseudovzdálenosti, s cílem zajistit posuzování dostatečné výkonnosti během certifikace latadla. Dodatečné požadavky na přesnost pseudovzdálenosti se mohou kombinovat s prověřováním geometrie, aby se zajistilo, že výsledná přesnost v místě polohy je pro daný návrh letounu dostatečná k dosažení vhodné výkonnosti při přistání. Viz Dodatek D, ust. 7.5.13. 3.2.8 Chyba určování polohy SPS GPS (ust. 3.7.3.1.1.1 Hlavy 3) odpovídá pouze za příspěvek kosmického a řídicího segmentu k chybám polohy (chyba času a efemerid družice); nezahrnuje příspěvky chyb modelu ionosférického a troposférického zpoždění, chyb vlivem vícecestného šíření a chyb měření šumu přijímače (ust. 4.1.2 Dodatku D). Tyto chyby jsou řešeny ve standardech

pro přijímače. Chyba určování polohy uživatele na výstupu zařízení způsobilého pro ABAS je hlavně řízena použitým přijímačem GNSS. 3.2.8.1 Pro základní přijímače GNSS vyžadují standardy způsobilosti přijímače prokázání přesnosti určování polohy uživatele v přítomnosti interference a modelové selektivní dostupnosti (SA) – hodnota musí být méně než 100 m (95 procent času) horizontálně a 156 m (95 procent času) vertikálně. Standardy pro přijímače nevyžadují, aby základní přijímač GNSS používal ionosférické korekce popsané v ust. 3.1.2.4 Doplňku B. Poznámka: Termín „základní přijímač GNSS“ označuje avioniku GNSS, která splňuje přinejmenším požadavky na přijímač GPS tak, jak je uvedeno v Předpisu L 10/I a ve specifikacích RTCA/DO-208 v platném znění FAA TSO-C129A nebo EUROCAE ED-72A (nebo rovnocenném dokumentu). 3.2.8.2 Z důvodů nespojitosti SA byla typická přesnost určování polohy uživatele GPS konzervativně odhadnuta tak, jak je uvedeno v Tabulce D-0. Uvedená čísla předpokládají, že nejhorší dvě družice jmenovitého uspořádání 24 družic GPS jsou mimo provoz. Navíc se předpokládá model ionosférického zpoždění 7 m (1 σ), model zbytkového troposférického zpoždění 0,25 m (1 σ) a šumová chyba přijímače 0,80 m (1 σ). Při nespojitosti SA (Dodatek D, kap. 1) je dominantní chybou pseudovzdálenosti pro uživatele standardní služby určování polohy GPS ionosférická chyba, která zbude po aplikaci ionosférických korekcí. Tato chyba je též vysoce variabilní a závisí na podmínkách, jako je geomagnetická šířka uživatele, úroveň sluneční aktivity (tj. bod solárního cyklu, který platí), úroveň ionosférické aktivity (tj. je-li magnetická bouře nebo ne), úhel elevace měření pseudovzdálenosti, roční období a denní doba. Předpoklad modelu ionosférického zpoždění zohledněný v Tabulce D-0 je obecně konzervativní. Nicméně lze najít podmínky, za kterých předpokládaná chyba 7 m (1 σ) během maxima solární činnosti bude nepřiměřená. Tab. D-0. Přesnost určování polohy uživatele GPS

Přesnost určování polohy uživatele GPS 95% času,

globální průměr

Horizontální chyba polohy 33 m (108 ft)

Vertikální chyba polohy 73 m (240 ft)

3.2.9 Přijímače SBAS a GBAS budou přesnější a jejich přesnost je charakterizována v reálném čase přijímačem, který používá standardní chybové modely tak, jak jsou popsány v ust. 3.5 Hlavy 3 pro SBAS a v ust. 3.6 Hlavy 3 pro GBAS. Poznámka 1: Pojem „přijímač SBAS“ označuje avioniku GNSS, která splňuje jako minimum požadavky na přijímač SBAS tak, jak jsou popsány v Předpisu L 10/I a specifikacích obsažených v dokumentech RTCA pokrývajících příslušné typy výkonnosti, ve znění FAA TSO (nebo rovnocenných dokumentech). Poznámka 2: Pojem „přijímač GBAS“ označuje avioniku GNSS, která splňuje jako minimum požadavky na přijímač GBAS tak, jak jsou popsány


5.11.2020 DD - 3 Změna č. 92

v Předpisu L 10/I a specifikacích RTCA/DO-253A v platném znění FAA TSO-C161 a TSO-C162 (nebo rovnocenném dokumentu). 3.3 Integrita a doba do výstrahy

3.3.1 Integrita je měřítkem důvěry v korektnost informací poskytovaných celým systémem. Integrita zahrnuje schopnost systému provádět včasné a odůvodněné varování pro uživatele (výstrahy) ve chvíli, kdy systém nesmí být použit pro určitou činnost (nebo fázi letu). 3.3.2 K zajištění akceptovatelné chyby polohy je limit výstrahy definován tak, že představuje největší chybu polohy, která má za následek bezpečný provoz. Chyba polohy nedosáhne limitu výstrahy bez toho, že by byla oznámena. Tato situace je analogická systému ILS, kde systém může degradovat tak, že chyba je větší než 95procentní, ale v limitu kontrolního přijímače. 3.3.3 Požadavek na integritu navigačního systému pro jedno letadlo pro zajištění traťového letu, konečného přiblížení, počátečního přiblížení, nepřesného přiblížení a odletu je předpokládán 1 – 10-5 za hodinu. 3.3.4 V družicových navigačních systémech obsluhuje signál v prostoru prostředí trati velký počet letadel nad rozsáhlou oblastí ve stejném čase, a proto dopad selhání integrity systému na řízení provozu bude větší než s klasickými navigačními prostředky. Požadavky v tabulce 3.7.2.4-1 Hlavy 3 jsou z tohoto důvodu náročné. 3.3.5 Pro APV a přesné přiblížení jsou požadavky na integritu GNSS signálu v prostoru v Tab. 3.7.2.4-1 Hlavy 3 shodné s požadavky na systém ILS. 3.3.6 Limity výstrahy pro typické operace jsou uvedeny v poznámce 2 k tabulce 3.7.2.4-1. Rozsah vertikálních limitů výstrahy (VAL) je pro činnosti přesného přiblížení I. kategorie určen od 10 m (33 ft) do 35 m (115 ft) s ohledem na potenciální rozdíly v návrhu systému, které mohou činnost ovlivňovat. Odvození hodnot je vysvětleno v ust. 3.3.7 a 3.3.8. Při použití VAL vyšší než 10 m (33 ft) musí analýza konkrétního systému určit, která hodnota z rozsahu 10 m (33 ft) až 35 m (115 ft) je vhodná pro zajištění vyhovující jakosti vedení. Analýza musí zohledňovat návrh monitoru systému a další činitele relevantní pro zavedení systému (tj. další mechanismy, které brání vystavení význačným vertikálním odchylkám). V případě SBAS je tato analýza obvykle prováděna poskytovatelem služby systému rozšíření, za podpory konstruktéra systému a se schválením příslušným úřadem dozoru v oblasti bezpečnosti. Navíc, bez ohledu na použitý VAL, jsou vedle bezpečnostní studie specifické pro systém obvykle prováděny bezpečnostní studie specifické s ohledem na místní implementaci a postupy. Ty provádí místní poskytovatel letových navigačních služeb při zohlednění informací poskytnutých poskytovatelem služby systému rozšíření (viz ust. 3.3.9 a 3.3.10). 3.3.7 Rozsah hodnot VAL odráží rozdílné charakteristiky monitorování integrity GNSS ve srovnání s monitorováním integrity ILS. V případě ILS

jsou prahové hodnoty monitoru klíčových parametrů signálu normované a monitory samy o sobě mají s ohledem na sledovaný parametr velmi nízké hodnoty nejistoty. U diferenčního GNSS mají některé monitory systému srovnatelně velkou velikost nejistoty šumu, jejíž vliv musí být při zamýšlené činnosti brán v úvahu. Ve všech případech je výsledným cílem limitu výstrahy omezit geometrii uživatelů družic na takovou, kde je výkonnost monitoru (typicky v oblasti pseudovzdálenosti) přijatelná při transformaci pro místo polohy. Nejmenší (nejpřísnější) hodnota (10 m (33 ft)) pro limit vertikální výstrahy (VAL) přesného přiblížení byla odvozena na základě výkonnosti monitoru ILS, jelikož by to mohlo ovlivnit sestupový úhel ve jmenovité nadmořské výšce rozhodnutí 60 m (200 ft) nad prahem dráhy, bez ohledu na specifické charakteristiky monitorování integrity GNSS, což by mohlo potenciálně umožnit použití méně přísného VAL. Při použití VAL 10 m (33 ft) může být chyba GNSS při poruchovém stavu přímo srovnatelná s chybou ILS při poruchovém stavu tak, že chyby GNSS jsou menší nebo rovné chybám ILS. Pro tyto poruchové stavy se srovnatelně velkou nejistotou monitoru v GNSS to vede k tomu, že prahové hodnoty monitoru jsou přísnější než pro ILS. Při použití VAL 10 m (33 ft) se žádná další analýza rozdělení navigační chyby systému nevyžaduje. 3.3.8 Nejvyšší hodnota (35 m (115 ft)) pro limit vertikální výstrahy přesného přiblížení byla odvozena tak, aby byla zajištěna bezpečná výška nad překážkami rovnocenná s ILS při takových poruchových stavech, které lze modelovat jako odchylku během konečného přiblížení, kdy se bere v úvahu, že nadmořská výška rozhodnutí letadla je nezávisle odvozena od barometrického tlaku. Hodnocení bylo provedeno pro nejhorší případ skryté chyby odchylky rovné limitu výstrahy 35 m (115 ft) se závěrem, že je poskytována přiměřená ochrana bezpečné výšky nad překážkami při přiblížení a nezdařeném přiblížení (s tím, že nadmořská výška rozhodnutí by byla dosažena dříve či později, při použití nezávislého barometrického výškoměru). Je důležité poznamenat, že toto hodnocení se týká pouze bezpečné výšky nad překážkami a je omezeno na chybové stavy, které lze modelovat jako chyby odchylky. Analýza prokázala, že bez dopadu na bezpečné výšky nad překážkami ILS během přístrojového úseku přiblížení mohou být tolerovány podmínky odchylky 35 m (115 ft) nahoru a dolů blížící se limitům sestupového úhlu pro kategorie rychlosti přiblížení (kategorie A až D) uvedené v Předpisu L 8168 (Provoz letadel – letové postupy). Nicméně je důležité podotknout, že systémy

GNSS využívající VAL vyšší než 10 m (33 ft), nebudou vytvářet trvalé chyby odchylky takové velikosti. Místo toho se vyšší VAL používá ve spojení s dalšími monitory systému, aby přinášely kvalitu vedení rovnocennou nebo lepší než ILS. Při použití VAL vyššího než 10 m (33 ft) se požaduje dodatečná charakterizace rozdělení chyb navigačního systému, aby bylo zajištěno, že chyby polohy, jak v přístrojovém, tak vizuálním úseku přiblížení, jsou dostatečně malé, aby byla zajištěna bezpečná výška nad překážkami a přijatelná výkonnost při dosednutí. 3.3.9 Aby bylo podpořeno použití VAL vyššího než 10 m (33 ft), měly by být při provádění analýzy bezpečnosti specifické pro daný systém zohledněny níže diskutované činitele.


5.11.2020 Změna č. 92 DD - 4

3.3.9.1 Jakmile je je navázán vizuální kontakt s návěstidly nebo značením přiblížení/RWY a pilot se rozhodne přistát, končí přístrojová fáze a let pokračuje podle vizuální reference. V případě existence vertikální navigační chyby systému (VNSE) nemusí být piloti schopni během přechodu z přístrojového na vizuální úsek navigační chybu rozpoznat. V důsledku VNSE může být nadmořská výška rozhodnutí dosažena buď nad nebo pod nominální dráhou letu , takže může být nezbytné manuálně srovnat letadlo podle vizuálních vodítek, aby přeletělo práh dráhy ve výšce vhodné pro přistání. Tyto činnosti ve velmi pozdní fázi letu by mohly vést k destabilizaci přiblížení nebo přerušené přiblížení z vnitřku vizuálního úseku. Ačkoli možné důsledky expozice VNSE závisí na mnoha spolufaktorech, jako je technická chyba pilotáže (FTE), rychlost letadla, rychlost větru, úhel sestupové dráhy, dohlednost, návěstidla RWY a lidská výkonnost, velikost VNSE je nejdůležitější činitel pro posouzení bezpečnosti navigačního systému. 3.3.9.2 Při návrhu systému rozšíření by měly být vzaty v úvahu následující hodnoty VNSE:

a) VNSE rovno 4 m (13 ft) nebo nižší. Považuje se za

rovnocenné ILS I. kategorie s přijatelnou

výkonností při dosednutí a standardním počtem

nezdařených přiblížení v důsledku podmínek

dohlednosti.

b) VNSE vyšší než 4 m (13 ft), ale ne vyšší než 10 m

(33 ft). Lze očekávat buď bezpečné přistání

s přijatelnou výkonností při dosednutí, nebo

nezdařené přiblížení.

c) VNSE vyšší než 10 m (33 ft), ale ne vyšší než

15 m (50 ft).Může být ovlivněna výkonnost při

dosednutí a pracovní zatížení letové posádky

může být zvýšeno.

d) VNSE vyšší než 15 m (50 ft). Při některých

provozních konfiguracích by byla bezpečností

rezerva významně snížena.

3.3.9.3 S ohledem na hodnoty uvedené výše představuje pro systém jeden z přijatelných způsobů řízení rizik ve vizuálním úseku vyhovění následujícím kritériím: a) přesnost v případě bezchybovosti je rovna ILS

v bodě B ILS. To zahrnuje 95procentní VNSE menší než 4 m (13 ft), a bezchybovou VNSE systému překračující 10 m (33 ft) s pravděpodobností menší než 10-7 na přiblížení pro každou polohu, pro niž má být provoz schválen. Toto hodnocení se provádí pro všechny provozní podmínky a podmínky prostředí, za nichž má být služba dostupná;

b) v případě poruchy systému je návrh systému takový, že pravděpodobnost chyby větší než 15 m (50 ft) je nižší než 10-5, takže pravděpodobnost výskytu je malá. Poruchové stavy, které mají být vzaty v úvahu, jsou ty, které ovlivňují buď uvažované základní konstelace, nebo rozšíření GNSS. Tato pravděpodobnost má být chápána jako kombinace pravděpodobnosti výskytu dané poruchy a pravděpodobnosti odhalení příslušným monitorem (příslušnými monitory). Typicky je pravděpodobnost jednotlivé poruchy dostatečně velká, takže se pro monitor vyžaduje splnění této podmínky.

3.3.9.4 V případě, že platí tato kritéria, měl by poskytovatel vyhIásit provozní oblast I. kategories přihlédnutím k tomu, kde je k dispozici integrita I. kategorie, pro daný VAL v rozsahu 10 m (33 ft) až 35 m (115 ft), v souladu s analýzou systému, která uvádí, kde jsou splněny další podmínky popsané výše v bodech a) a b).

Poznámka: Další poradenský materiál ohledně technického výkladu těchto požadavků je uveden v příručce GNSS Manual (Doc 9849, SBAS Operations, ust. 4.3.3.3).

3.3.10 Pro GBAS byly technické požadavky utvořeny tak, aby se limit výstrahy letadlu vysílal. Pro SBAS byly technické požadavky utvořeny tak, aby se určoval limit výstrahy pomocí aktualizovatelné databáze (viz Dodatek C). 3.3.10.1 Pro druh služby přiblížení GBAS D (viz ust. 7.1.2.1) jsou zavedeny dodatečné výkonnostní a funkční požadavky v nízkých hladinách, aby se dosáhlo toho, že celkový systém je schopen zajišťovat přistání letadel. Tento druh služby rovněž zajišťuje vzlet s naváděním. 3.3.11 Požadavky na integritu při přiblížení platí pro kterékoliv jedno přistání a vyžadují návrh bezpečný při poruše (fail-safe). Jestliže je pro dané přiblížení známo specifické riziko překračující tento požadavek, nemělo by být přiblížení provedeno. Jedním z cílů procesu návrhu je určit specifická rizika, která by mohla vést k chybným informacím, a zmírnit tato rizika prostřednictvím zálohování nebo monitorování, aby tak bylo dosaženo návrhu bezpečného při poruše. Pozemní systém může například potřebovat záložní korekční procesory a je schopen automaticky se vypnout, pokud by nebyla záloha dostupná v důsledku závady procesoru. 3.3.12 Jedinečnou stránkou GNSS je časově proměnná výkonnost způsobená změnami v geometrii základních družic. Způsob, jak vzít tyto odchylky v úvahu, je zahrnut v protokolech SBAS a GBAS prostřednictvím rovnic úrovně ochrany, které zajišťují prostředek zabraňující použití systému, pokud je specifické riziko integrity příliš vysoké. 3.3.13 Výkonnost GNSS se může rovněž měnit v rámci provozního rozsahu v závislosti na geometrii viditelných družic základní konstelace. Prostorové odchylky výkonnosti systému se mohou projevit výrazněji, pokud pozemní systém pracuje v degradovaném módu v důsledku poruchy součástí systému, jako monitorovacích stanic nebo komunikačních spojení. Riziko z důvodu prostorových odchylek výkonnosti systému by se mělo odrazit v rovnicích úrovně ochrany, tj. ve vysílaných korekcích. 3.3.14 Rozšíření GNSS rovněž podléhají několika atmosférickým jevům, zvláště v ionosféře. Prostorové a dočasné změny v ionosféře mohou způsobit místní nebo oblastní ionosférická zpoždění, která nemohou být korigována v rámci architektur SBAS nebo GBAS v důsledku definice protokolů zpráv. Takovéto události jsou zřídkavé a jejich pravděpodobnost se mění v závislosti na oblasti, ale nejsou považovány za zanedbatelné. Výsledná chyba může být dostatečně velká, aby vyvolala chybnou informaci, a měla by být


5.11.2020 DD - 5 Změna č. 92

v návrhu systému zmírněna tím, že ve vysílaných parametrech bude počítáno s jejími vlivy (např. σiono_vert v GBAS), a budou monitorovány extrémní podmínky v případě, že vysílané parametry nebudou odpovídající. Pravděpodobnost setkání s těmito jevy by měla být zvážena při vývoji jakéhokoliv monitoru systému. 3.3.15 Další vlivy prostředí, které by měly být vzaty v úvahu při návrhu pozemního systému, jsou chyby v důsledku vícecestného šíření od pozemních referenčních přijímačů, které závisí na fyzickém okolí antén monitorovacích stanic, stejně jako na výšce družic nad mořem a násobcích dráhy. 3.3.16 SBAS potřebuje zajistit integritu svých vysílaných korekcí , jak je požadováno v ust. 3.7.2.4, v celé své oblasti pokrytí. Tento požadavek platí také mimo plánovanou provozní oblast, kde by mohli přijímače uživatelů navigovat pomocí navigačního řešení SBAS, je-li dostupné, nebo navigačního řešení detekce chyb a výluky (FDE). Podíl SBAS na navigačním řešení FDE se omezuje na zajištění integrity vysílaných korekcí. Systém SBAS musí v oblasti pokrytí splňovat všechny požadavky na integritu pro všechny obvyklé provozy, od traťového po CAT I, definované v Tab. 3.7.2.4-1, kde jsou, pro daný provoz, horizontální a vertikální úrovně ochrany nižší než odpovídající limity výstrahy. Toto je důležité zejména pro provoz pomocí SBAS s vertikálním vedením, který není řízen datovým blokem FAS. 3.4 Spojitost

3.4.1 Spojitost systému je schopnost systému vykonávat funkci bez neplánovaných přerušení během určeného provozu. 3.4.2 Spojitost při letu po trati 3.4.2.1 Pro tento provoz se spojitost týká schopnosti navigačního systému poskytovat výstupní navigační data s určenou přesností a integritou během určeného provozu za předpokladu, že byl použitelný při zahájení provozu. Výskyt výstrah navigačního systému, způsobených poruchami nebo nízkou bezporuchovou výkonností, představuje selhání spojitosti. Protože délka tohoto provozu je různá, požadavek na spojitost je specifikován jako pravděpodobnost za hodinu provozu. 3.4.2.2 Požadavek spojitosti navigačního systému pro jediné letadlo je 1 – 10-4 za hodinu. Navíc u družicových systémů může signál v prostoru sloužit většímu počtu letadel nad rozsáhlou oblastí. V tomto případě požadavky na spojitost, uvedené v tabulce 3.7.2.4-1 Hlavy 3, představují požadavky na spolehlivost pro GNSS signál v prostoru, tj. vyplývají z nich požadavky na střední dobu mezi výpadky (MTBO) pro prvky GNSS. 3.4.2.3 Rozsah hodnot je uveden v tabulce 3.7.2.4-1 Hlavy 3 pro požadavky na spojitost signálu v prostoru pro tyto operace. Nižší uvedená hodnota je minimální spojitost, při které je systém považován za použitelný. To je vhodné pro oblasti s nízkou hustotou provozu a složitostí vzdušného prostoru. V takových oblastech je omezen dopad selhání navigačního systému na malý počet letadel, a proto zde není nutné podstatně

zvyšovat požadavek na spojitost nad požadavek spojitosti pro jediné letadlo (1 – 1x10-4 za hodinu). Nejvyšší uvedená hodnota (tj. 1 – 1x10-8 za hodinu) je vhodná pro oblasti s vysokou hustotou provozu a složitostí vzdušného prostoru, kde selhání ovlivní velký počet letadel. Tato hodnota je vhodná pro navigační systémy, kde je vysoký stupeň využití systému při navigaci, a eventuálně a podle možností pro závislé sledování. Uvedená hodnota je dostatečně vysoká, aby byla pravděpodobnost selhání systému během jeho životnosti malá. Střední hodnoty spojitosti (např. 1 – 10-6 / h) jsou považovány za vhodné pro oblasti s vysokou hustotou provozu a složitostí, s vysokým stupněm využití navigačního systému, ale je možné zmírnění selhání navigačního systému. Takovým zmírněním může být použití alternativní navigace nebo použití sledování ATC a zakročení k udržení standardů odstupu. Hodnoty charakteristik spojitosti jsou odvozeny od požadavků vzdušného prostoru pro zajištění navigace tam, kde GNSS nahradil existující infrastrukturu navigačních prostředků nebo kde tato infrastruktura neexistovala. 3.4.3 Spojitost při přiblížení a přistání 3.4.3.1 Pro přiblížení a přistání se spojitost týká schopnosti navigačního systému poskytovat výstupní navigační data s určenou přesností a integritou během přiblížení a přistání, pokud vezmeme v úvahu, že byl použitelný při zahájení provozu. Zejména to znamená, že případy ztráty spojitosti, které mohou být předpovídány a pro něž byly vydány zprávy NOTAM, nemusí být při stanovování vyhovění daného návrhu systému požadavkům SARP na spojitost vzaty v úvahu. Výskyt výstrah navigačního systému, způsobených poruchami nebo nízkou bezporuchovou výkonností, představuje případ ztráty spojitosti. V tomto případě je požadavek na spojitost uveden jako pravděpodobnost pro krátkou dobu působení. 3.4.3.2 Požadavky na spojitost pro přiblížení a přistání představují pouze rozvržení požadavků mezi letadlový přijímač a neletadlové prvky systému. V tomto případě není nezbytné žádné zvýšení požadavků v důsledku použití systému více letadly. Hodnota spojitosti je normálně vztažena pouze k riziku chybného přiblížení a každé letadlo je považováno za nezávislé. Ale v některých případech může být nezbytné zvýšení hodnot spojitosti, protože porucha systému může korelovat mezi dvěma dráhami (např. použití společného systému pro přiblížení blízko umístěných paralelních drah). 3.4.3.3 Pro APV a přiblížení kategorie I založená na GNSS je nezdařené přiblížení považováno za normální, pokud dojde k přerušení kdykoli během klesání letadla až do nadmořské výšky rozhodnutí pro přiblížení a pilot není schopen pokračovat s vizuálním vedením. Požadavky na spojitost pro tato přiblížení platí pro průměrné riziko (po celý čas) ztráty služby normalizované na dobu 15 sekund. Proto může specifické riziko ztráty spojitosti pro dané přiblížení překročit průměrný požadavek, aniž by nezbytně ovlivnilo bezpečnost poskytované služby či přiblížení. Hodnocení bezpečnosti provedené na jednom systému došlo k závěru, že za podmínek stanovených v hodnocení bylo pokračování v poskytování služby bezpečnější než její neposkytnutí.


5.11.2020 Změna č. 92 DD - 6

3.4.3.4 Pro tyto oblasti, kdy návrh systému nesplňuje průměrné riziko spojitosti určené SARP, je i tak možné vydat postupy. Nicméně by měla být provedena specifická provozní omezení, aby se vyvážila předpokládaná snížená spojitost. Například nesmí být při tak vysokém průměrném riziku spojitosti autorizováno plánování letu založené výhradně na prostředcích navigace GNSS. 3.5 Dostupnost

3.5.1 Dostupnost GNSS je podíl času, během kterého je systém používán pro navigaci, během které jsou posádce, autopilotu nebo jiným systémům řídícím let letadla poskytovány spolehlivé navigační informace. 3.5.2 Při stanovování požadavků na dostupnost pro GNSS by měla být uvážena požadovaná úroveň poskytované služby. Pokud má systém nahradit existující infrastrukturu navigačních zařízení pro let po trati, měla by být dostupnost GNSS úměrná dostupnosti poskytované existující infrastrukturou. Mělo by se provést stanovení provozního dopadu degradace služby. 3.5.3 Tam, kde má GNSS nízkou dostupnost, je možné použít omezení provozní doby navigace na dobu, kdy je předpokládána dostupnost. Toto je možné v případě GNSS, protože nedostupnost způsobená nedostatečnou družicovou geometrií je opakovatelná. Při takových omezeních zde zůstává pouze riziko spojitosti spojené se selháním nezbytných systémových komponentů v době mezi předpovědí a provedením činnosti. 3.5.4 Dostupnost při traťovém letu

3.5.4.1 Specifické požadavky na dostupnost pro provozní oblast by měly být založeny na uvážení následujících činitelů:

a) hustota provozu;

b) alternativní navigační prostředky;

c) primární/sekundární pokrytí prostředky pro

sledování;

d) letový provoz a procedury pilota;

e) doba výpadků.

3.5.4.2 Z toho důvodu specifikují Standardy a doporučené postupy pro GNSS rozsah hodnot pro dostupnost. Tyto požadavky zajišťují základní prostředky provozu GNSS ve vzdušném prostoru s různými úrovněmi provozu a složitostí. Dolní okraj rozsahu je dostatečný pouze pro zajištění základních prostředků navigace v jednoduchém vzdušném prostoru a s nízkou hustotou provozu. 3.5.4.3 Rozšíření mohou snížit závislost GNSS na jakémkoli speciálním základním prvku, nemohou však poskytovat použitelnou službu bez základních prvků. Požadavek dostupnosti speciálního rozšíření v oblasti by také měl počítat s potenciální degradací základních prvků GNSS (minimální předpokládaná konstelace základních prvků – např. počet a různorodost družic). Provozní procedury by měly být vyvíjeny pro případ, že se neobjeví degradující konfigurace.

3.5.5 Dostupnost při přiblížení

3.5.5.1 Specifické požadavky pro oblast by měly být založeny na následujících přímých ukazatelích:

a) hustota provozu;

b) procedury pro uspořádání a řízení přiblížení na

náhradní letiště;

c) navigační zařízení použité pro náhradní letiště;

d) letový provoz a pilotní procedury;

e) doba výpadků; a

f) geografický rozsah výpadků.

3.5.5.2 Při vývoji provozních procedur pro přibližovací systémy GNSS by měla být uvažována doba výpadku a její dopad na náhradní letiště. Mohou-li se objevit výpadky GNSS ovlivňující mnoho přiblížení, služba přiblížení by měla být obnovena bez jakéhokoli zdržení z důvodu obíhání družic. 3.5.6 Určení dostupnosti GNSS Narozdíl od pozemní navigační infrastruktury je dostupnost GNSS komplikována pohybem družic vzhledem k oblasti pokrytí a potenciálně dlouhé době k opravení družice v případě poruchy. Přesné měření dostupnosti takového systému může trvat několik let, aby bylo možno poskytnout dobu měření delší než MTBF a doby opravy. Dostupnost GNSS by měla být raději odvozena z konstrukce, analýz a modelování, než z měření. Model dostupnosti by měl vzít v úvahu modely ionosférické chyby, troposférické chyby a chyby přijímače používané přijímačem pro ověřování integrity (např. výpočty HPL, LPL, VPL). Dostupnost specifikovaná v ust. 3.7.2.4 Hlavy 3 se týká konstrukční dostupnosti. Poznámka: Poradenský materiál týkající se spolehlivosti a dostupnosti radiokomunikačních a radionavigačních prostředků je obsažen v Dodatku F. 4. Základní prvky GNSS

4.1 GPS

Poznámka: Doplňující informace týkající se GPS mohou být nalezeny v dokumentu „Global Positioning System Standard Positioning Service – Performance Standard“, září 2008 a v Interface Specification (IS)-GPS-200E. 4.1.1 Standardy výkonnosti jsou založeny na předpokladu, že se používá reprezentativní standardní přijímač SPS. Reprezentativní přijímač má následující charakteristiky:

a) je navržen v souladu s IS-GPS-200E;

b) používá 5o úhel masky;

c) provádí výpočty polohy družice a geometrické

vzdálenosti s pomocí aktuální verze

souřadnicového systému ECEF (geocentrický

zemský souřadnicový systém) Světového

geodetického systému 1984 (WGS-84);

d) stanovuje polohu a čas na základě dat vysílaných

ze všech družic v zorném poli;


5.11.2020 DD - 7 Změna č. 92

e) kompenzuje vliv dynamického Dopplerova posuvu

na fázi nosné nominálního SPS signálu (pro

měření vzdálenosti a kódu C/A);

f) při zjišťování polohy vylučuje marginální a

nezpůsobilé družice;

g) používá aktuální a interně konzistentní časové

údaje a údaje o efemeridách všech družic, které

využívá pro stanovení polohy; a

h) ztrácí funkčnost v případě, že GPS družice

přestane vysílat sledovatelný signál.

Přesnost doby přenosu se týká dat ve vysílané navigační zprávě, která dává do souvislosti čas GPS SPS s UTC zajišťovaným observatoří United States Naval Observatory. Požadavky uvedené v ust. 3.7.3.1.1.1 a 3.7.3.1.2 plní dvanáctikanálový příjímač, přijímač schopný sledovat pouze 4 družice (ust. 3.1.3.1.2 Doplňku B) nedosahuje potřebné přesnosti a dostupnosti.

Poznámka: Předpoklady naznačující, že je družice „způsobilá“, „marginální“ nebo „nezpůsobilá“ je možné nalézt v ust. 2.3.2 dokumentu Ministerstva obrany USA „Global Positioning System – Standard Positioning Service – Performance Standard“, 4. vydání, září 2008. 4.1.2 Přesnost oblasti polohy. Přesnost oblasti polohy je měřena reprezentativním přijímačem a 24hodinovým měřicím intervalem pro jakýkoliv bod v oblasti pokrytí. Přesnost určování polohy a času se týká pouze signálu v prostoru (SIS) a nezahrnuje takové zdroje chyb, jako je ionosféra, troposféra, interference, šumy přijímače nebo vícecestné šíření. 4.1.3 Přesnost oblasti měření vzdálenosti. Úroveň přesnosti oblasti měření vzdálenosti platí pro normální provoz, který automaticky předpokládá, že vzestupným spojem jsou družicím pravidelně posílána aktualizovaná navigační data. Přesnost oblasti měření vzdálenosti je podmíněna indikací stavu družice a vysíláním kódu C/A a nepočítá s poruchami družic mimo normální charakteristiky provozu. Limity přesnosti měření vzdálenosti mohu být překročeny během výpadku družic nebo při anomáliích během přenášení dat do družice. Limit chyby v určení rychlosti změny vzdálenosti je maximální hodnota pro jakoukoliv družici naměřená v jakémkoliv třísekundovém intervalu z jakéhokoliv bodu v rámci oblasti pokrytí. Limit chyby v určení zrychlení změny vzdálenosti je maximální hodnota pro jakoukoliv družici naměřená v jakémkoliv třísekundovém intervalu z jakéhokoliv bodu oblasti pokrytí. Ve jmenovitých podmínkách jsou všechny družice udržovány na stejné úrovni, lze proto pro účely modelování předpokládat, že u všech družic je RMS SIS chyby v určení vzdálenosti uživatele (URE) 4 metry. Standard je omezen na rozsah oblastí chyb rozdělených na kosmický a řídící segment. 4.1.4 Dostupnost. Úroveň dostupnosti platí pro normální provoz, který automaticky předpokládá, že vzestupným spojem jsou družicím pravidelně posílána aktualizovaná navigační data. Dostupnost je definována jako procento času v rámci 24hodinového intervalu, kdy je předpovídaná chyba polohy v 95 % času (vzniklá vinou chyb řídícího a kosmického segmentu) nižší než její práh, a to pro každý bod oblasti pokrytí. Je založena na předpokladu, že 95 %

času je horizontální chyba 17 m a vertikální chyba 37 m, předpokládá využití reprezentativního přijímače a provoz v oblasti pokrytí po dobu jakékoliv 24hodinového intervalu. Dostupnost služby předpokládá uskupení splňující kritéria stanovená v ust. 4.1.4.2. 4.1.4.1 Vztah k možnosti rozšíření (zlepšení). Dostupnost ABAS, GBAS a SBAS nezávisí přímo na dostupnosti GBAS definované v ust. 3.7.3.1.2 Hlavy 3. Státy a provozovatelé musí vyhodnotit dostupnost rozšířeného systému porovnáním zvýšeného výkonu s požadavky. Analýza dostupnosti je založena na předpokládaném uskupení družic a pravděpodobnosti, že daný počet družic bude k dispozici. 4.1.4.2 Dostupnost družice/uskupení. Na oběžné

dráze bude zajištěno dvacet čtyři provozuschopných družic s pravděpodobností 0,95 (průměr kteréhokoliv dne), kde je družice definována jako provozuschopná, pokud je schopná přenášet data a nemusí přitom nezbytně vysílat použitelný signál pro stanovení vzdálenosti. Minimálně 21 družic v nominálním 24slotovém rozmístění musí být způsobilých a musí vysílat navigační signál s pravděpodobností 0,98 (normalizováno ročně). Minimálně 20 družic v nominálním 24slotovém rozmístění musí být způsobilých a musí vysílat navigační signál s pravděpodobností 0,99999 (normalizováno ročně). 4.1.5 Spolehlivost. Spolehlivost je definována jako procento času v rámci určeného časového intervalu, v němž je pro všechny funkční družice GPS udržována okamžitá SPS SIS URE v rámci limitů chyby vzdálenosti, a to v jakémkoliv bodě oblasti pokrytí. Standard spolehlivosti je založen na jednoročním intervalu měření a průměru denních hodnot z oblasti pokrytí. Nejhorší průměrná spolehlivost jednoho bodu předpokládá, že na tento bod připadá celková doba selhání hlavní služby v délce 18 hodin (3 výpadky, každý po 6 hodinách). 4.1.6 Selhání hlavní služby. Selhání hlavní služby je definováno jako stav, během něhož chyba určování vzdálenosti způsobilého satelitu GPS (vyjma chyby přijímače a atmosférické chyby) překročuje limity chyby určování vzdálenosti o 4,42násobek horní hranice přesnosti určování vzdálenosti u uživatele (URA) vysílanou družicí po dobu delší, než je povolená doba do výstrahy (10 sekund). Pravděpodobnost 1x10-5 uvedená v ust. 3.7.3.1.4 Hlavy 3 odpovídá 3 závažným selháním v celém uskupení družic za rok, za předpokladu maximálního uskupení 32 družic. 4.1.7 Spojitost. Spojitost je u způsobilé družice GPS pravděpodobnost, že SPS SIS bude i nadále způsobilé a bez neplánovaného přerušení po určené časové období. Plánovaná přerušení oznámená minimálně 48 hodin předem se na ztrátě spojitosti nepodílejí. 4.1.8 Pokrytí. SPS podporuje oblasti pokrytí na Zemi, která se rozkládá od zemského povrchu až do výšky 3 000 km.


5.11.2020 Změna č. 92 DD - 8

4.2 GLONASS

Poznámka: Doplňující informace týkající se GLONASS je možné nalézt v dokumentu „GLONASS Interface Control Document“, který vydala organizace Scientific Coordination Information Center, Ruská federace, Ministerstvo obrany, Moskva. 4.2.1 Předpoklady. Standard výkonnosti je založen

na předpokladu, že se používá reprezentativní přijímač kanálu standardní přesnosti (CSA). Reprezentativní přijímač má následující charakteristiky: je navržen v souladu s GLONASS ICD; používá 5° úhel masky; provádí výpočty polohy družice a geometrické vzdálenosti s pomocí aktuální verze souřadnicového systému PZ-90 a používá parametry transformace mezi systémy PZ-90 a WGS-84 uvedené v ust. 3.2.5.2 Doplňku B; stanovuje polohu a čas na základě dat vysílaných ze všech družic v zorném poli; kompenzuje vliv dynamického Dopplerovského posunu na fázi nosné nominálního

CSA signálu pro měření vzdálenosti a měření signálu

standardní přesnosti; při zjišťování polohy vylučuje nefunkční družice GLONASS; používá aktuální a interně konzistentní časové údaje a údaje o efemeridách všech družic, které využívá pro stanovení polohy; ztrácí funkčnost v případě, že družice GLONASS přestane vysílat kód standardní přesnosti. Přesnost doby přenosu se týká stacionárního přijímače pracujícího v pozorované lokalitě. 4.2.2 Přesnost. Přesnost je měřena repre-zentativním přijímačem a s 24hodinovým intervalem měření pro jakýkoliv bod v oblasti pokrytí. Přesnost určování polohy a času se týká pouze signálu v prostoru (SIS) a nezahrnuje takové zdroje chyb, jako je ionosféra, troposféra, interference, šumy přijímače nebo vícecestné šíření. Přesnost se odvozuje na základě vyřazení dvou nejhorších družic z uskupení 24 družic a chyby v určení vzdálenosti uživatele (URE) pro uskupení RMS SIS v řádu 6 m. 4.2.3 Přesnost měření vzdálenosti. Rozsahy oblastí přesnosti jsou podmíněny indikací stavu družice a vysíláním kódu standardní přesnosti a nenesou odpovědnost za poruchy družic mimo normální charakteristiky provozu. Limity přesnosti měření vzdálenosti mohu být překročeny během výpadku družic nebo při anomáliích během přenášení dat do družice. Překročení limitu pro chyby měření vzdálenosti jsou považovány za významnou poruchu funkce, jak je popsáno v ust. 4.2.6. Limit chyby v určení rychlosti změny vzdálenosti je maximální hodnota pro jakoukoliv družici naměřená v jakémkoliv třísekundovém intervalu z jakéhokoliv bodu v rámci oblasti pokrytí. Limit chyby v určení zrychlení změny vzdálenosti je maximální hodnota pro jakoukoliv družici naměřená v jakémkoliv třísekundovém intervalu z jakéhokoliv bodu oblasti pokrytí. Efektivní (střední kvadratická) hodnota chyby v určení rychlosti změny vzdálenosti je průměrem RMS URE všech družic za 24hodinový interval pro jakýkoliv bod v oblasti pokrytí. Ve jmenovitých podmínkách jsou všechny družice udržovány na stejné úrovni, lze proto pro účely modelování předpokládat, že u všech družic je RMS SIS URE 6 metrů. Standard je omezen na rozsah oblastí chyb rozdělených na kosmický a řídící segment.

4.2.4 Dostupnost. Dostupnost je definována jako

procento času v rámci 24hodinového intervalu, kdy je předpovídaná chyba polohy v 95 % času (vzniklá vinou chyb řídícího a kosmického segmentu) nižší než její práh, a to pro každý bod oblasti pokrytí. Je založena na předpokladu, že 95 % času je horizontální chyba 12 m (40 ft) a vertikální chyba 25 m (80 ft), předpokládá využití reprezentativního přijímače a provoz v oblasti pokrytí po dobu jakékoliv 24hodinového intervalu. Dostupnost služby předpokládá, že kombinace dvou nejhorších družic bude vyřazena. 4.2.4.1 Vztah k možnosti rozšíření. Dostupnost ABAS, GBAS a SBAS nezávisí přímo na dostupnosti GLONASS definované v ust. 3.7.3.2.2 Hlavy 3. Analýza dostupnosti je založena na předpokládaném uskupení družic a pravděpodobnosti, že daný počet družic bude k dispozici. Na oběžné dráze je k dispozici dvacet čtyři provozuschopných družic s pravděpodobností 0,95 (průměr kteréhokoliv dne), kde je družice definována jako provozuschopná, pokud je schopná přenášet data, ale nemusí přitom nezbytně vysílat použitelný signál pro stanovení vzdálenosti. Minimálně 21 družic z 24 musí být plně funkčních a musí vysílat navigační signál s pravděpodobností 0,98 (roční průměr). 4.2.5 Spolehlivost. Spolehlivost je definována jako

procento času v rámci stanoveného časového intervalu, v němž je okamžitá CSA SIS URE udržována v rámci limitů chyby měření vzdálenosti, a to v jakémkoliv daném bodě oblasti pokrytí a pro všechny způsobilé družice GLONASS. Standard spolehlivosti je založen na jednoročním intervalu měření a na průměru denních hodnot z oblasti pokrytí. Průměrná spolehlivost jednoho bodu předpokládá, že na tento daný bod připadá celková doba selhání služby v délce 18 hodin (3 výpadky – každý po 6 hodinách). 4.2.6 Selhání hlavní služby. Selhání hlavní služby

je definováno jako stav po dobu časového intervalu, během kterého chyba signálu pro určování vzdálenosti způsobilé družice GLONASS (vyjma atmosférických chyb a chyb přijímače) překračuje limit chyby měření vzdálenosti 18 m (60 ft) (jak je definován v ust. 3.7.3.2.1.3 a) Hlavy 3) a/nebo se vyskytnou poruchy charakteristik rádiového kmitočtu signálu pro určování vzdálenosti CSA, struktury navigační zprávy nebo obsahu navigační zprávy, které snižují příjem signálu pro určování vzdálenosti CSA přijímačem nebo možnosti zpracování. 4.2.7 Pokrytí. CSA GLONASS podporuje oblast pokrytí na Zemi sahající od zemského povrchu až po nadmořskou výšku 2 000 km. 4.2.8 Čas GLONASS. Generování času GLONASS je založeno na Centrální synchronizační jednotce času. Denní nestabilita vodíkových hodin Centrální synchronizační jednotky není horší než 5 x 10-14. Rozdíl mezi časem GLONASS a National Time Refference Service UTC(SU) je v rozsahu 1 ms. Navigační zpráva obsahuje potřebná data ke vztažení času GLONASS k UTC(SU) v rozsahu 0,7 μs. 4.2.8.1 Převod aktuálních datových informací GLONASS-M do běžné podoby. Navigační zpráva družice obsahuje aktuální datové informace


5.11.2020 DD - 9 Změna č. 92

v parametru NT, které je možné za použití níže uvedeného algoritmu převést do běžné podoby:

a) Aktuální číslo roku J ve čtyřletém intervalu se

vypočítá:

Pokud 1 ≤ NT ≤ 366 J=1 Pokud 367 ≤ NT ≤ 731; J=2 Pokud 732 ≤ NT ≤ 1096; J=3 Pokud 1097 ≤ NT ≤ 1461; J=4.

b) Aktuální rok v běžné podobě se vypočítá za

pomoci této rovnice:

Y =1996 + 4 (N4 – 1) + (J – 1)

c) Aktuální den a měsíc (dd/mm) lze získat z tabulky

uložené na ROM uživatelského vybavení.

V tabulkách jsou uvedeny převody NT parametrů

na běžné formy datace.

4.2.9 Souřadnicový systém GLONASS.

Souřadnicovým systémem GLONASS je PZ-90 (parametry obecného pozemního elipsoidu a gravitačního pole Země 1990), jak je popsáno v Parametry Země, 1990 (PZ-90), publikováno Topografickou službou, Ministerstva obrany Ruské federace, Moskva, 1998. 4.2.9.1 Parametry PZ-90 zahrnují základní geodetické konstanty, rozměry obecného pozemního elipsoidu, charakteristiky gravitačního pole Země a elementy orientace elipsoidu Krakovského (souřadnicový systém 1942) vůči obecnému pozemnímu elipsoidu. 4.2.9.2 Podle definice je souřadnicový systém PZ-90 geocentrický kartézský prostorový systém, jehož počátek je ve středu Země. Osa z je orientována ke konvenčnímu zemskému pólu, jak je doporučeno International Earth Rotation Service (IERS). Osa x je orientována k bodu průniku roviny rovníku Země a nulového poledníku zavedeného BIH (Bureau International de ľHerue). Osa y doplňuje souřadnicový systém pravostrannou osou. 4.2.9.3 Geodetické souřadnicové systémy WGS-84 a PZ-90 jsou udržovány v souladu s Mezinárodním terestrickým referenčním rámcem (ITRF). I když jsou současné převodní parametry z PZ-90 na WGS-84 uvedeny v Doplňku B, ust. 3.2.5.2, použití dřívějších verzí těchto parametrů je rovněž možné, pokud jsou pro zamýšlený provoz splněny výkonnostní požadavky Hlavy 3, tabulky 3.7.2.4-1. 4.3 Snížení přesnosti

Činitel snížení přesnosti (DOP) vyjadřuje, jak je přesnost určení vzdálenosti odstupňována efektem geometrie k získání přesnosti polohy. Optimální geometrie (tj. nejnižší hodnoty DOP) čtyř družic je dosaženo, když jsou tři družice rovnoměrně rozloženy na horizontu, při minimálním elevačním úhlu a jedna družice je přímo nahoře. Dá se říct, že geometrie může „snížit“ rozsah přesnosti v oblasti činitelem DOP. 4.4 Přijímač a anténa GNSS

4.4.1 Specifikace antény v Doplňku B, ust. 3.8 neregulují axiální poměr antény, s výjimkou osy zamíření antény. U palubní antény pro GEO signály přijímané pod nízkými elevačními úhly by se měla předpokládat lineární polarizace. Například pokud je potřeba zajistit minimální elevační úhel, kdy je GEO

signál sledovatelný, 5 stupňů, předpokládaná anténa by měla být lineárně polarizovaná, se ziskem –2,5dBil (–5,5dBic) při příjmu tohoto signálu. To by mělo být zohledněno při energetické rozvaze spoje GEO, aby se zajistilo, že minimální přijatý VF signál na svorkách antény splňuje požadavky Hlavy 3, ust. 3.7.3.4.4.3.2. 4.4.2 Selhání způsobené přijímačem mohou mít dva následky na výkonnost navigačního systému: buď přerušení informací poskytovaných uživateli, nebo vytváření matoucích informací. Se žádným z těchto dvou případů se neuvažuje v požadavku SIS. 4.4.3 Nominální chyba letadlového prvku GNSS je dána šumem přijímače, interferencí, zbytkovými chybami modelu vícecestného šíření a troposféry. Specifické požadavky na šum přijímače jsou ustanoveny pro letadlové přijímače SBAS a GBAS. Tyto čísla zahrnují efekt jakékoli interference pod hranicí ochranné masky specifikované v ust 3.7 Doplňku B. Požadovaná výkonnost byla dokázána přijímačem, který aplikuje úzký odstup korelátoru nebo techniky vyhlazování kódu. 5. Systém s palubním rozšířením (ABAS)

5.1 ABAS rozšiřuje a/nebo integruje informace získané z prvků GNSS s informacemi dostupnými na palubě letadla za účelem zajištění provozu v souladu s hodnotami specifikovanými v ust. 3.7.2.4 Hlavy 3. 5.2 ABAS obsahuje schémata zpracování, které poskytují:

a) monitorování integrity určení polohy použitím

přebytečných informací (např. vícenásobné měření

vzdálenosti). Schéma monitorování obecně

zahrnuje dvě funkce: detekce chyby a vyloučení

chyby (FDE). Cílem detekce chyby je zjištění

přítomnosti chyby v určování polohy. Po detekci

chyby dojde k určení a vyloučení zdroje chyby (bez

nezbytné identifikace samotného zdroje problému),

což dovoluje pokračovat bez přerušení v navigaci

pomocí GNSS. Obecně existují dva druhy

monitorování integrity: autonomní monitorování

integrity přijímačem (RAIM – Receiver

Autonomous Integrity Monitoring), které používá

výlučně informace GNSS, a autonomní

monitorování integrity letadlem (AAIM – Aircraft

Autonomous Integrity Monitoring), které používá

informace z dalších palubních senzorů (např.

barometrického výškoměru, hodin a inerciálního

navigačního systému (INS));

b) podporu spojitosti pro řešení polohy použitím

informací z alternativních zdrojů, jako je INS,

barometrické určování výšky a externí hodiny;

c) podporu dostupnosti pro řešení polohy (analogické

podpoře spojitosti); a

d) podporu přesnosti pomocí výpočtu zbývajících

chyb v určené vzdálenosti.

5.3 Informace získané z jiného zdroje než GNSS mohou být kombinovány s informacemi z GNSS dvěma možnými způsoby:


5.11.2020 Změna č. 92 DD - 10

a) integrací do algoritmu řešení GNSS (příkladem je

modelování dat pro měření výšky jako měření

doplňkové družice umístěné ve středu Země); a

b) externě k základnímu výpočtu polohy GNSS

(příkladem je porovnání dat o výšce s řešením

vertikální polohy GNSS se značkou výšky, kdykoli

porovnání selže).

5.4 Každé schéma zpracování má své specifické výhody a nevýhody, proto není možné uvést všeobecný popis všech potenciálních voleb integrace s určením specifických numerických hodnot. Stejný důvod se vztahuje i na situaci, kdy je kombinováno několik prvků GNSS (např. GPS a GLONASS). 6. Systém s družicovým rozšířením (SBAS)

6.1 SBAS je tvořen třemi odlišnými prvky:

a) pozemní infrastrukturou;

b) družicemi SBAS; a

c) palubním přijímačem SBAS.

6.1.1 Pozemní infrastruktura zahrnuje stanice na monitorování a zpracování, které přijímají data z navigačních družic a počítají integritu, korekce a data pro určování vzdálenosti, která vytváří SBAS signál v prostoru (SIS; signal-in-space). Družice SBAS vysílají SIS z pozemní infrastruktury do palubních přijímačů SBAS, které určují polohu a čas z družic GPS, GLONASS a SBAS. Palubní přijímače SBAS získávají vzdálenostní a korekční data a používají tyto data k určení integrity a zvýšení přesnosti odvozené polohy. 6.1.2 Pozemní systém SBAS měří pseudovzdále-nost mezi zdrojem pro určování vzdálenosti a přijímačem SBAS ve známých místech a poskytuje samostatné korekce pro chyby efemerid zdroje určování vzdálenosti, chyby časové základny a ionosférické chyby. Uživatel používá model troposférického zpoždění. 6.1.3 Chyba efemeridy zdroje určování vzdálenosti a pomalu se měnící chyba času jsou primárním základem pro dlouhodobé korekce. Chyba časové základny zdroje určování vzdálenosti je přizpůsobena dlouhodobým korekcím a troposférické chybě a je východiskem pro rychlé korekce. Ionosférické chyby z více zdrojů pro určování vzdálenosti jsou sloučeny do vertikální ionosférické chyby v předem daných bodech ionosférické sítě (IGP). Tyto chyby jsou východiskem pro ionosférické korekce. 6.2 Pokrytí a obsluhovaná oblast SBAS

6.2.1 Je důležité rozlišovat mezi oblastí pokrytí a obsluhovanou (provozní) oblastí pro SBAS. Oblast pokrytí obvykle odpovídá oblastem pokrytí zemského povrchu geostacionárními družicemi a sestává z jedné nebo více obsluhovaných oblastí. Provozní oblasti jsou vyhlášeny poskytovateli služeb SBAS nebo státem nebo skupinou států řídících SBAS, pro obvyklé provozy definované v Tab. 3.7.2.4-1 (např. traťový let, APV-I, CAT I), kde jsou s určitou dostupností (např. 99 %) splněny odpovídající požadavky na přesnost, integritu a nepřetržitost. Někteří poskytovatelé služeb SBAS publikují provozní

oblasti jejich systémů (např. WAAS Performance standard, EGNOS Service Definition Document a AIP). Provozní oblast pro traťové lety může být širší než provozní oblast pro APV-I. Pro přijímač GNSS je SIS použitelný, kdykoli jsou úrovně ochrany nižší než limity výstrahy pro zamýšlený provoz (VPL<VAL a HPL<HAL), bez ohledu na to, zda je přijímač GNSS, nebo není uvnitř odpovídající provozní oblasti definované poskytovatelem služeb SBAS. 6.2.1.1 Systémy SBAS podporují provozy založené na některých nebo všech funkcích SBAS, definovaných v ust. 3.7.3.4.2 Hlavy 3. Tyto funkce mohou být vztaženy k podporovaným následujícím operacím:

a) určování vzdálenosti: SBAS poskytuje zdroj pro

určování vzdálenosti pro použití s dalšími

rozšířeními (ABAS, GBAS nebo ostatní SBAS);

b) status družice, základní diferenční korekce: SBAS

poskytuje službu pro let po trati, konečné

a nepřesné přiblížení. V různých oblastech mohou

být podporovány různé operace (např. provoz

s navigací založenou na výkonnosti);

c) přesné diferenční korekce: SBAS zabezpečuje

přesné přiblížení a službu APV. V různých

oblastech mohou být podporovány různé operace

(přesné přiblížení, APV-I a APV-II).

6.2.2 Služby s družicovým rozšířením jsou poskytovány Wide Area Augmentation System (WAAS) (Severní Amerika), European Geo-stationary Navigation Overlay Service (EGNOS) (Evropa a Afrika), Michibiki Satellite-based Augmentation Service (MSAS) (Japonsko) a GPS-aided Geo-augmented Navigation (GAGAN) (Indie). K poskytování těchto služeb jsou rovněž vyvíjeny System of Differential Correction and Monitoring (SDCM) (Rusko), BeiDou SBAS (BDSBAS) (Čína), Korea Augmentation Satellite System (KASS) (Korejská republika), SBAS for Africa and Indian Ocean (A-SBAS) (ASECNA) a Southern Positioning Augmentation Network (SPAN) (Austrálie a Nový Zéland). 6.2.3 Mimo obsluhované oblasti, které jsou definovány poskytovatelem služby, poskytuje SBAS stále přesnou a spolehlivou službu. Rozsahový status družice a funkce základních diferenčních korekcí jsou použitelné všude v oblasti pokrytí. Výkonnost těchto služeb může být technicky adekvátní podpoře traťového, konečného a nepřesného přiblížení při zabezpečení monitorování a integrity dat základního uskupení družic SBAS. SBAS zmírňuje chyby, které nemohou být jeho pozemní sítí prostřednictvím zpráv typu 27 nebo 28 monitorovány. 6.2.4 Každý stát je odpovědný za schvalování operací založených na SBAS ve svém vzdušném prostoru. V některých případech vymezí státy pole pozemní infrastruktury SBAS spojitě s SBAS. V jiných případech mohou státy jednoduše schválit obsluhované oblasti a operace založené na SBAS použitím dostupných signálů SBAS. V každém případě je každý stát odpovědný za ujištění, že SBAS splňuje požadavky ust. 3.7.2.4 Hlavy 3 ve svém vzdušném prostoru a že je pro svůj vzdušný prostor poskytován vhodný operační status zpráv a NOTAM.


5.11.2020 DD - 11 Změna č. 92

6.2.5 Před schválením provozu založeném na SBAS musí stát stanovit, že navržený provoz je dostatečně podporován jedním nebo více SBAS. Toto stanovení by se mělo zaměřit na praktické používání signálů SBAS a vzít v úvahu vzájemné umístění pozemní infrastruktury SBAS. Toto se může týkat spolupráce se státem (státy) nebo organizací (organizacemi) odpovědnými za provozování těchto SBAS. Pro vzdušný prostor, který je relativně daleko od pozemní sítě SBAS, může být snížen počet viditelných družic, které určují SBAS stav a základní korekce. Protože přijímače SBAS jsou schopné použít data ze dvou SBAS současně a v případě potřeby použít autonomní detekci chyb a výluky, dostupnost může být stále dostačující k podpoře schválených operací. 6.2.6 Před zveřejněním postupů založených na signálech SBAS se předpokládá, že stát poskytne stav monitorování systému a NOTAM. Pro stanovení vlivu chyby části systému na provoz použije stát matematický model (rozsah služby). Stát také může získat model od provozovatele SBAS nebo vyvinout vlastní model. Komplexnost těchto modelů a potřeba zajistit, že model přesně odráží stávající služby, naznačuje, že předešlý by byl lepší. Použitím současného a předpokládaného stavu součástí základního systému a místa, kde stát schválil provoz, by model určil vzdušný prostor a letiště, kde je předpokládaný výpadek služby, a může být použit k vytvoření NOTAM. Data o stavech elementů systému (současné a předpovězené) požadované pro model by mohly být získány cestou bilaterálních dohod s poskytovatelem služby SBAS nebo cestou napojení na vysílání dat v reálném čase, pokud si poskytovatel služby SBAS zvolí poskytování dat touto cestou. 6.2.7 Zúčastněné státy nebo regiony budou koordinovat přes ICAO zajištění poskytnutí globálního pokrytí bez mezer v místech styku, berouce v úvahu, že letadlo vybavené pro použití signálu může dostat omezení provozu v případě, že stát nebo region neschválí použití jednoho nebo více signálů SBAS v jeho vzdušném prostoru. Protože vybavení letadla nemusí dovolit zrušit volbu SBAS nebo určitého poskytovatele služby SBAS, pilot musí zrušit volbu GNSS úplně. 6.2.8 Rozhraní mezi systémy s družicovým rozšířením. Při přesahu pokrytí (stop) SBAS GEO

družicemi, musí být mezi zdroji SBAS rozhraní. Palubní přijímače SBAS musí být minimálně schopny provozu při pokrytí jakýmkoli SBAS. Poskytovatel služby SBAS může monitorovat a posílat korekční data a data o integritě družicím GEO patřícím jinému poskytovateli. Tím dojde ke zlepšení dostupnosti přidáním zdrojů pro určování vzdálenosti. Toto zlepšení nevyžaduje jakékoli vzájemné propojení mezi systémy SBAS a mělo by být provedeno oběma poskytovateli služby SBAS. 6.2.9 Další úrovně integrace mohou být realizovány použitím zvláštního spojení mezi sítěmi SBAS (např. separace družicové komunikace). V tomto případě mohou SBAS získat buď hrubá měření z jedné nebo více referenčních stanic, nebo zpracovaná data (korekce nebo data o integritě) z jejich hlavních stanic. Tato informace může být použita ke zvýšení robustnosti systému a přesnosti prostřednictvím průměrování dat nebo integrity pomocí vzájemného

kontrolního mechanismu. Dostupnost bude rovněž zlepšena v obsluhované oblasti a technická výkonnost bude vyhovovat předpisům SARP v celém rozsahu pokrytí (tj. monitorování efemerid družic bude zlepšeno). Konečně, pro účely operací systému může být ke zlepšení udržování sytému zabezpečeno předávání dat řízení SBAS a o stavu. 6.3 Integrita

6.3.1 Opatření pro integritu jsou komplexní, jako jsou některé prvky stanoveny bez pozemního systému SBAS a přenášeny v SIS, jsou jiné prvky stanoveny pro palubní zařízení SBAS. Pro funkce stavu družice a základní funkce korekce je pozemním systémem SBAS určena neurčitost chyby pro korekce časové základny a efemeridy. Tato neurčitost je modelována pomocí odchylky normálního rozdělení s nulovou střední hodnotou, která ohraničuje uživatelovy diferenční chyby vzdálenosti (UDRE) pro každý zdroj určování vzdálenosti po aplikaci rychlých a dlouhodobých korekcí a vyloučení atmosférických efektů a chyb přijímače. 6.3.2 Pro přesné diferenční funkce je určena neurčitost chyby pro ionosférickou korekci. Tato neurčitost je modelována směrodatnou odchylkou normálního rozdělení s nulovou střední hodnotou, která ohraničuje L1 zbytkovou ionosférickou chybu uživatele (UIRE) pro každý zdroj určování vzdálenosti po aplikaci ionosférických korekcí. Tato směrodatná odchylka je odvozena od ionosférického modelu, použitím vysílané vertikální chyby ionosférických bodů sítě (GIVE). 6.3.3 Existuje konečná pravděpodobnost, že přijímač SBAS nepřijme zprávu SBAS. Za účelem pokračování v navigaci v tomto případě vysílá SBAS degradační parametry v SIS. Tyto parametry jsou použity v mnoha matematických modelech, které charakterizují další zbytkové chyby ze základních a přesných diferenciálních korekcí, způsobených použitím starých, ale aktivních dat. Tyto modely jsou použity jako vhodná modifikace směrodatné odchylky UDRE a směrodatné odchylky UIRE. 6.3.4 Individuální neurčitosti chyby popsané výše jsou použity přijímačem k výpočtu chybového modelu řešení navigace. Toto je provedeno promítáním chyb pseudovzdálenosti do oblasti polohy. Horizontální úroveň ochrany (HPL) zajišťuje hranici horizontální chyby polohy s pravděpodobností odvozenou z požadavku na integritu. Podobně VPL zajišťuje hranici vertikální polohy. Pokud vypočítané HPL přesáhne pro určitý provoz limit horizontální výstrahy (HAL – horizontal alert limit), integrita SBAS není adekvátní pro zajištění této operace. Pro přesné přiblížení a operace APV platí obdobné, pokud VPL přesáhne limit vertikální výstrahy (VAL). 6.3.5 Jedním z nejnáročnějších úkolů pro poskytovatele SBAS je určení odchylek UDRE a GIVE tak, aby byly splněny požadavky úrovně ochrany integrity a aby neměly vliv na dostupnost. Výkonnost jednotlivých SBAS závisí na konfiguraci sítě, geografické rozloze a hustotě, typu a kvalitě použitého měření a na algoritmech použitých pro zpracování dat. Obecné metody k určení modelové varianty jsou popsány v kapitole 14 níže.


5.11.2020 Změna č. 92 DD - 12

6.3.6 Zbytková časová chyba a chyba efemeridy (σUDRE). Zbytková časová chyba je dobře charakterizována nulovou střední hodnotou, normálním rozdělením, protože existuje spousta přijímačů, které k této chybě přispívají. Zbytková chyba efemeridy závisí na umístění uživatele. Pro přesnou diferenciální funkci se poskytovatel SBAS ujistí, že se zbytková chyba pro všechny uživatele v definované obsluhované oblasti odráží v σUDRE. Pro základní diferenciální funkci by měla být zbytková chyba efemeridy vyhodnocena a může být určena. 6.3.7 Vertikální ionosférická chyba (σGIVE).

Zbytková ionosférická chyba je dobře reprezentována nulovou střední hodnotou, normálním rozdělením, protože existuje spousta přijímačů, které k tomuto odhadu přispívají. Chyby pocházejí z šumu měření, ionosférického modelu a prostorové dekorelace ionosféry. Chyba umístění způsobená ionosférickou chybou je zmírněná pozitivní korelací samotné ionosféry. Navíc má rozdělení zbytkové ionosférické chyby komolé doznívání, ionosféra nemůže vytvořit negativní zpoždění a má maximální zpoždění. 6.3.8 Chyby letadla. Kombinované vícecestné

rozmístění a rozmístění přijímače je omezeno, jak je popsáno v kapitole 14. Tato chyba může být rozdělena do vícecestného rozmístění a rozmístění přijímače, jak je definováno v ust. 3.6.5.5.1 Doplňku B, a může být použit standardní model pro vícecestné šíření. Příspěvek přijímače může být vzat z požadavků na přesnost (ust. 3.5.8.2 a 3.5.8.4.1 Doplňku B) a extrapolován k typickým podmínkám signálu. Můžeme předpokládat, že letadlo má σ2

air = σ2přijímač +

σ2vícecesta, kde se předpokládá, že σ2

přijímač je definováno RMSpr_air specifikovaným pro GBAS zařízení A k určení letadlové přesnosti a σ2

vícecesta je definována v ust. 3.6.5.5.1 Doplňku B. Příspěvek letadla k vícecestnému šíření zahrnuje účinky odrazů od samotného letadla. Vícecestné chyby způsobené odrazy od jiných předmětů nejsou zahrnuty. Pokud zkušenosti naznačují, že tyto chyby nejsou zanedbatelné, potom musí být vysvětleny provozně. 6.3.9 Troposférická chyba. Přijímač musí používat model korekce pro troposférické účinky. Zbytková chyba modelu je vynucena maximálním odkloněním a variantou definovanou v ust. 3.5.8.4.2 a 3.5.8.4.3 Doplňku B. Účinky těchto prostředků musí být sečteny pozemním systémem. Letecký uživatel použije specifikovaný model pro zbytkovou troposférickou chybu (σtropo). 6.4 VF charakteristiky

6.4.1 Minimální úroveň výkonu signálu GEO. Požaduje se, aby minimální vybavení letadla (např. RTCA/DO-229D, včetně změny 1) pracovalo při minimální intenzitě signálu –164 dBW na svorkách antény za podmínek interference jiné než RNSS (Doplněk B, ust. 3.7) a celkové hustotě šumu –173 dBm/Hz. Za podmínek interference nemohou mít přijímače spolehlivou sledovací výkonnost pro signál na svorkách antény o intenzitě pod –164 dBW (např. s družicemi GEO umístěnými na oběžnou dráhu před rokem 2014). GEO poskytující výkon signálu pod –164 dBW na svorkách přijímací antény při elevaci 5 stupňů na zemi může být použit k zajištění sledovacího signálu v prostoru poskytování služby obsaženém v prostoru pokrytí určeném

minimálním elevačním úhlem, který je větší než 5 stupňů (např. 10 stupňů). V tomto případě je výhodou zisková charakteristika standardní antény, jež slouží jako kompromis mezi výkonem signálu GEO a velikostí prostoru poskytování služby, ve kterém je potřeba zajistit sledovatelný signál. Při plánování zavedení nového provozu založeného na SBAS se předpokládá, že Státy provedou vyhodnocení úrovně výkonu signálu, jako srovnání s úrovní interference od zdrojů RNSS a jiných než RNSS. Pokud výsledek této analýzy ukáže, že úroveň interference je pro provoz přiměřená, potom může být provoz schválen. 6.4.2 Síťový čas SBAS. Síťový čas SBAS je časová reference udržovaná SBAS za účelem definice korekcí. Při použití korekcí je uživatelovo řešení v čase vztaženo spíše k síťovému času SBAS než k systémovému času základního uskupení družic. Pokud nejsou korekce aplikovány, pak bude řešení polohy brát ohled na smíšený síťový čas základního uskupení družic /SBAS, závisející na použitých družicích, a výsledná přesnost bude postižena rozdílem mezi nimi. 6.4.3 Konvoluční kódování SBAS. Informace

týkající se konvolučního kódování a dekódování zpráv SBAS může být nalezena v RTCA/DO-229D, včetně změny 1, Appendix A. 6.4.4 Časově řízené zprávy. Uživatelův konvoluční dekodér bude také zavádět pevné zpoždění, které závisí na jeho příslušných algoritmech (obvykle 5 omezených délek nebo 35 bitů), které musí kompenzovat při určení síťového času SBAS (SNT) z přijatého signálu. 6.4.5 Charakteristiky signálu SBAS. Rozdíly mezi charakteristikami fázových vztahů a skupinových zpoždění signálů SBAS, ve srovnání se signály GPS, mohou způsobovat relativní chybu určení diagonální vzdálenosti v algoritmech sledování přijímače. Předpokládá se, že poskytovatel služby SBAS bere tuto chybu v úvahu, když ovlivňuje přijímače s charakteristikami sledování v rámci omezení sledování v ust. 8.11 Dodatku D. Pro GEO, jejichž charakteristiky palubního VF filtru byly uveřejněny v RTCA/DO-229D, včetně změny 1, Appendix T, se předpokládá, že poskytovatelé služby SBAS zajistí, že UDRE tvoří hranici zbytkových chyb, včetně maximálních chyb určení diagonální vzdálenosti stanovených v RTCA/DO-229D, včetně změny 1. Pro ostatní GEO se předpokládá, že poskytovatelé služby SBAS spolupracují s výrobci zařízení, aby se pomocí analýzy určily maximální chyby určení diagonální vzdálenosti, které lze očekávat od stávajících přijímačů, pokud zpracovávají tyto specifické GEO. Tento vliv lze minimalizovat zajištěním toho, že GEO mají velkou šířku pásma a malé skupinové zpoždění napříč celým pásmem propustnosti. 6.4.6 Pseudonáhodné šumové kódy (PRN) SBAS. Přijímače, které vyhovují RTCA DO-229D včetně změny 1 a dřívějším verzím, hledají PRN kódy pouze v rozsahu 120 až 138 (mimo celý rozsah 120 až 158 v Tab. B-23), a proto nezachytí a nesledují signály SBAS označené k=odem PRN v rozsahu 139 až 158. Přijímače vyhovující DO-229E a následujícím verzím jsou schopny zachytit a sledovat signály SBAS označené všemi kódy PRN v Tab. B-23.


5.11.2020 DD - 13 Změna č. 92

6.5 Charakteristiky dat SBAS

6.5.1 Zprávy SBAS. Kvůli omezené šířce pásma jsou data SBAS kódována do zpráv, které jsou navrženy k minimalizaci požadované propustnosti dat. Detailní specifikaci zpráv SBAS poskytuje dokument RTCA/DO-229D, včetně změny 1, Appendix A. 6.5.2 Intervaly vysílání dat. Maximální intervaly

mezi vysíláním zpráv SBAS jsou specifikované v tabulce B-54 Doplňku B. Tyto intervaly jsou takové, že uživatel vstupující do oblasti vysílání služby SBAS získává výstupní data korigované polohy společně s informacemi integrity poskytovanými SBAS v přiměřeném čase. Pro let po trati, konečné přiblížení a NPA budou všechna potřebná data přijata do 2 minut, zatímco pro přesné přiblížení je to maximálně 5 minut. Maximální intervaly mezi vysíláním nezaručují určitou úroveň výkonnosti přesnosti, definovanou v tabulce 3.7.2.4-1 Hlavy 3. Za účelem zajištění dané výkonnosti přesnosti bude každý poskytovatel služby adaptovat nastavení intervalů vysílání, které počítají s různými parametry, jako například s typem konstelace (GPS s SA, GPS bez SA) nebo aktivitou ionosféry. 6.5.3 Doba do výstrahy. Obrázek D-2* vysvětluje přidělení celkové doby do výstrahy, definované v tabulce 3.7.2.4-1 Hlavy 3. Požadavky na dobu do výstrahy v ust. 3.5.7.3.1, 3.5.7.4.1 a 3.5.7.5.1 Doplňku B (odpovídající příslušným stavům GNSS družice, základním diferenciálním korekcím a funkci přesných diferenciálních korekcí) zahrnují jak pozemní, tak vesmírné rozdělení uvedené na obrázku D-2. 6.5.4 Troposférická funkce. Protože index lomu troposféry je lokální vlastností, všichni uživatelé budou počítat jejich vlastní korekce troposférického zpoždění. Troposférické zpoždění vypočítané pro přesné přiblížení je popsáno v RTCA/DO-229D, včetně změny 1. Mohou být použity i jiné modely. 6.5.5 Uvažování vícecestného šíření. Vícecestné šíření způsobuje jeden z největších příspěvků k chybě určování polohy u SBAS. Efekty vícecestného šíření ovlivňují jak pozemní, tak palubní přijímače zavedením chyb při určování polohy. U pozemních systémů SBAS by měl být největší důraz kladen na co největší možné zredukování nebo zmírnění efektu vícecestného šíření tak, že neurčitost SIS bude malá. Bylo studováno mnoho technik zmírnění jak z teoretických, tak experimentálních hledisek. Nejlepší metodou přiblížení pro implementaci pozemních referenčních stanic SBAS s malými chybami při vícecestném šíření je:

a) zajištění výběru dobré antény s charakteristikami

snižujícími vliv vícecestného šíření;

b) uvažovat techniky využití zemského povrchu;

c) zajištění umístění antény v místě s nízkým vlivem

vícecestného šíření; a

d) použití hardwaru přijímače redukujícího vícecestné

šíření a techniky zpracování.

6.5.6 Vysílání dat GLONASS. Vzhledem k tomu, že stávající design GLONASS neposkytuje specificky definovaný identifikátor pro sady dat časové základny a efemerid, používá SBAS specifický mechanismus,

* Všechny obrázky se nachází na konci tohoto dodatku.

jehož účelem je zabránit jakékoliv dvojznačnosti v aplikaci vysílaných korekcí. Tento mechanismus je vysvětlen v Obr. D-3. Definice intervalu platnosti a čekací doby spolu se souvisejícími požadavky na kódování jsou uvedeny v ust. 3.5.4 Doplňku B. Uživatel může použít přijaté dlouhodobé korekce pouze v případě, že sada dat efemerid a časové základny GLONASS použitých na palubě byla přijata v rámci intervalu platnosti. 6.6 Datový blok úseku konečného přiblížení (FAS) SBAS

6.6.1 Datový blok FAS SBAS pro konkrétní přiblížení je uveden v ust. 3.5.8.4.2.5.1 a tabulce B-57A Doplňku B. Je stejný jako datový blok FAS GBAS definovaný v ust. 3.6.4.5.1 a tabulce B-66 Doplňku B, s následujícími výjimkami. Datový blok FAS SBAS obsahuje také HAL a VAL pro postupy přiblížení popsané v ust. 6.3.4. Vybavení uživatele SBAS interpretuje určitá pole odlišně na rozdíl od vybavení uživatele GBAS.

6.6.2 Datové bloky FAS pro SBAS a některá přiblížení GBAS jsou uchovávány ve společné palubní databázi podporující jak SBAS, tak GBAS. V této databázi musí být přidělení kanálů pro přiblížení jedinečné a musí být koordinováno s civilními úřady. Státy odpovídají za poskytnutí FAS dat pro zapracování do databáze.

6.6.3 V tabulce D-1 je uveden příklad kódování datového bloku FAS pro SBAS. Tento příklad ilustruje kódování různých parametrů aplikace, včetně kontroly cyklickým kódem (CRC). Technické hodnoty parametrů zprávy v tabulce uvádějí názorně proces kódování zprávy.

ZÁMĚRNĚ NEPOUŽITO


8.11.2018 Změna č. 91 DD - 14

Tabulka D-1. Příklad datového bloku FAS SBAS

POPIS OBSAHU DAT

POUŽITÉ BITY

ROZSAH HODNOT ROZLIŠENÍ PRAVIDLA KÓDOVÁNÍ (Pozn. 5)

POSKYTOVANÉ NÁVRHOVÉ HODNOTY POSTUPU

POUŽITÉ HODNOTY FAS DB

BINÁRNÍ DEFINICE

BINÁRNÍ ZNÁZORNĚNÍ

(Pozn. 1)

HEXADECIMÁLNÍ ZNÁZORNĚNÍ

Typ provozu 4 [0..15] 1 0: Postup přímého přiblížení

1..15: Rezervní

Přímé 0 m4..m1 0000 08

ID poskytovatele SBAS

4 [0..15] 1 0: WAAS

1: EGNOS

2: MSAS

3..13: Rezervní

14: Pouze GBAS

15: Jakýkoliv poskytovatel SBAS

EGNOS 1 m8..m5 0001

ID letiště 32 α1α2α3α4 — α1, α2, α3 = [0..9, A..Z]

α4 = [<mezera>, 0..9, A..Z]

DOUT = ASCII hodnota & 3F

LFBO LFBO m40..m33

m32..m25

m24..m17

m16..m9

„L“ 00 001100

„F“ 00 000110

„B“ 00 000010

„O“ 00 001111

(Pozn. 2)

F0 40 60 30

Číslo RWY 6 [01..36] 1 — 14 14 m46..m41 001110 72

Písmeno RWY 2 [0..3] 1 0: Žádné písmeno

1: Pravá (R)

2: Střední (C)

3: Levá (L)

R 1 m48 m47 01

Označení výkonnosti při přiblížení

3 [0..7] 1 SBAS není využíváno 0 (defaultní hodnota) 0 m51..m49 000 0B

Ukazatel tratě 5 α — α = [<mezera>, A..Z]

α ≠ I a α ≠ O

Z Z m56..m52 11010

Selektor dat referenční dráhy

8 [0..48] — SBAS není využíváno 0 (defaultní hodnota) 0 m64..m57 00000000 00

Identifikátor referenční dráhy

32 α1α2α3α4 — α1 = [E, M, W]

α2, α3 = [0..9]

α4 = [<mezera>, A, B, D..K, M..Q, S..Z]

DOUT = ASCII hodnota & 3F

E14A E14A m96..m89

m88..m81

m80..m73

m72..m65

„E“ 00 000101

„1“ 00 110001

„4“ 00 110100

„A“ 00 000001

(Pozn. 2)

80 2C 8C A0


8.11.2018 DD - 15 Změna č. 91

POPIS OBSAHU DAT

POUŽITÉ BITY




BINÁRNÍ DEFINICE


(Pozn. 1)


Zeměpisná šířka LTP/FTP

32 [-90,0°..90,0°] 0,0005 arcsec DCONV1 = DIN -> způsob zaokrouhlování

(Pozn. 3)

DCONV2 = DCONV1 -> desetinné (sec)

DOUT = DCONV2 x 2000

N: DOUT

S: Dvojkový doplněk (DOUT)

DIN = 43°38'38,8103" N

DCONV1 = 43°38'38,8105" N

DCONV2 = 157118,8105 sec

DOUT = 314237621

m128..m121

m120..m113

m112..m105

m104..m97

00010010

10111010

11100010

10110101

AD 47 5D 48

Zeměpisná délka LTP/FTP


(Pozn. 3)



E: DOUT

W: Dvojkový doplněk (DOUT)

DIN =

001°20'45,3591" E

DCONV1 = 001°20'45,3590" E

DCONV2 = 4845,359 sec

DOUT = 9690718

m160..m153

m152..m145

m144..m137

m136..m129

00000000

10010011

11011110

01011110

7A 7B C9 00

Výška LTP/FTP 16 [-512..6041,5] 0,1 m DCONV = zaokrouhleno (DIN, rozlišení)

DOUT = (DIN + 512) x 10

DIN = 148,74 m DCONV = 148,7

DOUT = 6607

m176..m169

m168..m161

00011001

11001111

F3 98

zeměpisné šířky FPAP


(Pozn. 3)



+: DOUT

-: Dvojkový doplněk (DOUT)

DIN = -0°01'37,8973" DCONV1 = -00°01'37,8975"

DCONV2 = -97,8975"

DOUT = Two's

complement (195795)

DOUT = 16581421

m200..m193

m192..m185

m184..m177

11111101

00000011

00101101

B4 C0 BF

zeměpisné délky FPAP


(Pozn. 3)



+: DOUT

-: Dvojkový doplněk (DOUT)

DIN = 0°01'41,9329" DCONV1 =

0°01'41,9330"

DCONV2 = 101.9330"

DOUT = 203866

m224..m217

m216..m209

m208..m201

00000011

00011100

01011010

5A 38 C0

Výška přeletu prahu dráhy při přiblížení (TCH)

15 [0..1638,35 m]

[0..3276,7 ft]

0,05 m

0,1 ft

DCONV = zaokrouhleno (DIN, rozlišení)

m: DOUT = DIN x 20

ft: DOUT = DIN x 10

DIN = 15,00 m DCONV = 15,00 m

DOUT = 300

m239..m233

m232..m225

0000001

00101100

34 81

Selektor jednotek TCH pro přiblížení

1 [0, 1] — 0: stopy

1: metry

m 1 m240 1

Úhel sestupové dráhy (GPA)

16 [0..90,00°] 0,01° DCONV = zaokrouhleno (DIN, rozlišení)

DOUT = DIN x 100

DIN = 3,00° DCONV = 3,00°

DOUT = 300

m256..m249

m248..m241

00000001

00101100

34 80


8.11.2018 Změna č. 91 DD - 16

POPIS OBSAHU DAT

POUŽITÉ BITY




BINÁRNÍ DEFINICE


(Pozn. 1)


Šířka kurzu 8 [80.00m..143.75m] 0.25m DCONV = zaokrouhleno (DIN, rozlišení)

DOUT = (DCONV - 80) x 4

DIN = 105,00 m DCONV = 105,00 m

DOUT = 100

m264..m257 01100100 26

Posunutí délky 8 [0..2032m] 8m DCONV = zaokrouhleno (DIN, rozlišení)

DOUT = (celočíselný podíl DCONV při dělení 8) + 1

DOUT = 255: neposkytovaná hodnota

DIN = 284,86 m DCONV = 288 m

DOUT = 36

m272..m265 00100100 24

Limit horizontální výstrahy (HAL)

8 [0..50.8m] 0.2m DCONV = zaokrouhleno (DIN, rozlišení)

DOUT = DIN * 5

DIN = 40,0 m DCONV = 40,0 m

DOUT = 200

m280..m273 11001000 13

Limit vertikální výstrahy (VAL)

8 [0..50.8m] 0.2m DCONV = zaokrouhleno (DIN, rozlišení)

DOUT = Hodnota * 5

DOUT = 0 : vertikální odchylku nelze použít

DIN = 50,0 m DCONV = 50,0 m

DOUT = 250

m288..m281 11111010 5F

CRC úseku konečného přiblížení

32 [0..232-1] DOUT = zbytek (P(x) / Q(x)) — — r32..r25

r24..r17

r16..r9

r8..r1

10101110

11000011

01100100

10001111

75 C3 26 F1

(Note 4)

Poznámky:

1. Pravý krajní bit je LSB binární hodnoty parametru a je prvním bitem přeneseným na CRC kalkulátor.

2. Dva bity nejvyššího významu každého bytu jsou nastaveny na 0 (viz znaky tučně).

3. Způsob zaokrouhlování je uveden v dokumentu PANS-OPS (Doc 8168), Volume II.

4. Hodnota FAS CRC se zobrazuje v pořadí r25..r32, r17..r24, r9..r16, r1..r8, kde ri je i-tý koeficient zbytku R(x), definovaný v ust. 3.9 Doplňku B.

5. DIN: hrubá hodnota dat, DCONV: transformovaná hodnota dat podle pravidel kódování, DOUT: kódovaná hodnota dat.


8.11.2018 DD - 17 Změna č. 91

7. Systém s pozemním rozšířením (GBAS) a systém s pozemním regionálním rozšířením (GRAS)

Poznámka: V tomto oddílu, není-li výslovně uvedeno jinak, odkaz na přiblížení s vertikálním vedením (APV) znamená APV-I a APV-II. 7.1 Popis systému 7.1.1 GBAS sestává z pozemních a letadlových prvků. Pozemní podsystém GBAS typicky zahrnuje jeden aktivní vysílač VDB a vysílací anténu, dále jen vysílací stanici, a několik referenčních přijímačů. Pozemní podsystém GBAS může obsahovat více vysílačů VDB a antén, které sdílí společnou identifikaci GBAS (GBAS ID) a kmitočet a vysílají stejná data. Jeden pozemní podsystém GBAS může v rámci svého provozního rozsahu podporovat všechny letadlové podsystémy. Pozemní podsystém poskytuje letadlovému podsystému data přiblížení, korekce a informace o integritě družic GNSS v zorném poli. Pozemní a letadlové prvky GBAS se klasifikují podle druhů služeb, které podporují (jak je stanoveno v ust. 7.1.2).

7.1.2 Systémy GBAS mohou poskytovat dva druhy služby: služby přiblížení a službu určování polohy GBAS. Služba přiblížení poskytuje navádění a odchylky pro FAS v rámci provozního rozsahu služby přiblížení. Služba určování polohy GBAS poskytuje informace o horizontální poloze pro zajištění operací RNAV v provozním rozsahu služby určování polohy. Tyto dva druhy služeb se rovněž odlišují různými požadavky na výkonnost podle konkrétního zabezpečovaného provozu (viz tabulka 3.7.2.4-1) včetně různých požadavků na integritu, jak je diskutováno v ust. 7.5.1. 7.1.2.1 Služby přiblížení GBAS se dále dělí na více druhů, odkazovaných jako druhy služby přiblížení GBAS (GAST). GAST je definován jako soubor odpovídajících si výkonnostních a funkčních požadavků na palubní a pozemní systémy, které mají být společně použity, aby bylo zajištěno vedení při přiblížení s kvantifikovatelným výkonem. V současnosti jsou definovány čtyři druhy služby přiblížení, GAST A, GAST B, GAST C a GAST D. GAST A, B a C jsou určeny pro podporu obvyklých provozů APV I, APV II a respektive CAT I. GAST D byl zaveden pro podporu přistání a vzletu s vedením za podmínek nízké dohlednosti, včetně CAT III. Mějte na zřeteli, že nebyly stanoveny požadavky pro samostatný druh služby pro podporu CAT II, ale CAT I a CAT III. Vzhledem k tomu, že vybavení podporující GAST D bude fungovat stejně při podpoře minim CAT II, jako při podpoře minim CAT III, zajišťuje GAST D jeden způsob podpory provozu CAT II. Provoz CAT II může být potenciálně podporován pomocí GAST C ve spojení s vhodnou integrací na úrovni letounu. Související analogií je povolení minim nižších než CAT I v alespoň jednom státě na základě vedení poskytovaného zařízením ILS výkonnosti CAT I použitým ve spojení s průhledovým zobrazovačem (HUD). Požadavky na schválení provozu CAT II pomocí GBAS budou stanoveny úřady pro schvalování letové způsobilosti a provozu v rámci států.

7.1.2.1.1 Pozemní podsystém GBAS může podporovat více druhů služeb zároveň. Jsou dva druhy pozemních podsystémů – ty, které podporují více druhů služeb přiblížení, a ty, které ne. Vybavení navržená v souladu s dřívějšími verzemi tohoto předpisu mohou podporovat pouze jeden druh služby přiblížení, GAST C. Vybavení navržená v souladu s tímto předpisem mohou nebo nemusí podporovat více druhů služby na jednom nebo více koncích RWY. Druh služeb podporovaných pro každé přiblížení je uveden v poli označení výkonnosti při přiblížení v datovém bloku FAS v rámci zprávy typu 4. Parametr označení spojitosti/integrity GBAS (GCID) ve zprávě typu 2 indikuje, zda pozemní podsystém GBAS aktuálně podporuje více druhů služby přiblížení. Palubní vybavení, které může podporovat více druhů služby nejprve zkontroluje GCID, aby určilo, zda pozemní segment podporuje více druhů služby. Pokud ano, vybavení poté zkontroluje pole označení výkonnosti při přiblížení (APD) datového bloku zvoleného FAS ve zprávě typu 4, s cílem určit, které druhy služby jsou pozemním segmentem pro zvolené přiblížení podporovány (pomocí schématu volby kanálů popsaného v ust. 7.7. níže). Palubní vybavení potom určí, kterou službu zvolit na základě APD , aktuálního stavu GCID a typu palubního vybavení. Provozovatelé by měli chápat, že dostupné provozy mohou bt omezeny mnoha činiteli, včetně kvalifikací pilota nebo dočasných omezení ANSP, které se do hodnoty APD nepromítnou. Proto by APD nemělo být interpretováno jako ukazatel dostupnosti jakéhokoli provozního využití, ale pouze jako ukazatel druhů služby, které jsou pro danou RWY podporovány. 7.1.2.1.2 Palubní vybavení GBAS se může pokusit automaticky zvolit nejvyšší druh podporované služby jak palubním vybavením, tak pozemním segmentem pro zvolené přiblížení (jak je indikováno v APD). Pokud je požadovaný druh služby nedostupný, může palubní zvolit další nižší dostupný druh služby a odpovídajícím způsobem to oznámit. Proto existuje během provozu GBAS zvolený druh služby (SST) a aktivní druh služby (AST). SST je druh služby, které by palubní vybavení použilo, pokud by byl dostupný, a který nemůže být vyšší než nejvyšší druh služby nabízený pozemním segmentem pro zvolené přiblížení. AST je druh služby, který palubní vybavení aktuálně v konkrétním okamžiku používá. AST se může od SST lišit, pokud je SST z nějakého důvodu nedostupný. Palubní vybavení oznamuje jak SST, tak AST, aby mohly být přijaty správné kroky (např. oznámení) v souvislosti s integrací palubního vybavení a provozními postupy. 7.1.2.1.3 Poskytovatelé služeb by měli zvážit, jaký druh nebo druhy služeb jsou skutečně požadovány pro každou RWY vzhledem k plánovanému provozu a kódovat dostupnost příslušných druhů služeb v poli APD souvisejícího bloku FAS. 7.1.2.1.4 Pokud pozemní podsystém již nadále nesplňuje požadavky FAST D, existuje několik možností, v závislosti na tom, které požadavky nejsou plněny. Pokud pozemní podsystém není schopen splňovat všechny požadavky na integritu FAST D (Doplněk B, ust. 3.6.7.1.2.1.1.2, 3.6.7.1.2.1.1.3 a 3.6.7.1.2.2.1.1, 3.6.7.3.2), je potřeba FAST D odstranit během doby do výstrahy stanovené v Doplňku B, ust. 3.6.7.1.2.1.1.3. Pokud je stále schopen splňovat požadavky na integritu FAST C, měl by pozemní


8.11.2018 Změna č. 91 DD - 18

podsystém pouze odstranit FAST D a pokračovat ve vysílání v módu FAST C. Postup odstranění FAST D zahrnuje dvě možnosti, jak se toto odrazí v korekcích (Doplněk B, ust. 3.6.7.3.2.1). 7.1.2.1.4.1 Při snížení úrovně z FAST D na C je potřeba rovněž změnit GCID ve zprávě typu 2 (Doplněk B, ust. 3.6.7.2.3.2). Pozemní podsystém FAST D obvykle vysílá GCID rovno 2, indikující, že podporuje FAST C a FAST D. Pokud pozemní podsystém nemůže nadále podporovat FAST D, ale stále je schopen podporovat FAST C, mělo by se GCID změnit na 1. Všimněte si, že se zde předpokládá, že pozemní podsystém FAST D by snížil úroveň pouze na FAST C, a ne na FAST A nebo B. 7.1.2.1.4.2 Jiný stav, který by mohl mít za následek, že pozemní podsystém dále není schopen podporovat FAST D, by byla taková porucha, že by nebylo možné plnit požadavky na spojitost FAST D (Doplněk B, ust. 3.6.7.1.3.1 a 3.6.7.1.3.2) (např. selhání záložních součástí). Pokud jsou FAST D stále plněny požadavky na integritu FAST D, nevyžaduje se, aby pozemní podsystém odstranil korekce ve zprávách typu 11. Avšak je potřeba změnit GCID na 1. Komunikace změny GCID by měla trvat jmenovitě 10 sekund, protože minimální rychlost aktualizace zpráv typu 2 je 10 sekund. Může trvat až jednu minutu. Změna FAST by se měla projevit v příštím pravidelném vysílání zprávy typu 2. Navíc jsou změny GCID palubním vybavením ignorovány, pokud je letadlo v konečných fázích přiblížení. Proto změny GCID ovlivňují pouze letadla mimo konečné fáze přiblížení. 7.1.3 Významným rozlišovacím rysem pro konfigurace pozemního podsystému GBAS je, zda jsou vysílány přídavné parametry hranice chyb způsobených efemeridy. Toto vysílání je povinné pro služby zpřesňování polohy, ale je pouze volitelné pro některé služby přiblížení. Pokud přídavné parametry chyb způsobených efemeridy nejsou vysílány, je pozemní podsystém odpovědný za zajištění integrity dat o efemeridách zdrojů určování vzdálenosti bez toho, že by se spoléhal na to, že si letadlo vypočítá tyto hranice a použije je, jak je uvedeno v ust. 7.5.9. 7.1.4 Konfigurace GBAS. Jsou možné vícenásobné konfigurace pozemních podsystémů GBAS, které plně splňují standardy GNSS. Příklady takových konfigurací jsou:

a) konfigurace, která podporuje pouze GAST C;

b) konfigurace, která podporuje GAST A, GAST B,

GAST C, a také vysílá přídavné parametry hranice

chyb způsobených efemeridami;

c) konfigurace, která podporuje pouze GAST C a

GAST D a službu určování polohy GBAS a kdy

jsou vysílány parametry hranice chyb způsobených

efemeridami, jak je uváděno v b); a

d) konfigurace, která podporuje pouze GAST A a

službu určování polohy GBAS a používá se

v rámci GRAS.

7.1.4.1 Klasifikace zařízení GBAS (GFC). Pozemní podsystém GBAS se klasifikuje podle klíčových možností konfigurace. GFC sestává z následujících prvků:

a) druh služby přiblížení zařízení (FAST);

b) typy zdroje určování vzdálenosti;

c) pokrytí zařízení; a

d) polarizace.

7.1.4.1.1 Druh služby přiblížení zařízení (FAST). FAST je soubor písmen od A po D indikující druhy služeb, které jsou pozemním podsystémem podporovány. Např. FAST C znamená pozemní podsystém, který splňuje veškeré výkonnostní a funkční požadavky nezbytné k podpoře GAST C. Jako jiný příklad FAST ACD označuje pozemní podsystém, který splňuje výkonnostní a funkční požadavky nezbytné k podpoře druhů služeb A, C a D. Poznámka: Schéma klasifikace zařízení pro GBAS zahrnuje indikaci toho, které druhy služeb umí pozemní podsystém podporovat. To znamená, že pozemní podsystém splňuje všechny výkonnostní a funkční požadavky tak, že uživatel kompatibilního palubního vybavení může použít informace z pozemního podsystému a mít kvantifikovatelnou výkonnost na výstupu zpracování. To nezbytně neznamená, že pozemní podsystém podporuje všechny druhy služeb na každém konci RWY. které druhy služeb přiblížení GBAS jsou podporovány na daném konci RWY je indikováno ve zprávě typu 4 a je součástí označení přibližovacího zařízení, definovaného v ust 7.1.4.2.

7.1.4.1.2 Typy zdroje určování vzdálenosti: Označení typu zdroje určování vzdálenosti indikuje, které zdroje určování vzdálenosti jsou pozemním systémem rozšiřovány. Kódování tohoto parametru je následující:

G1 - GPS

G2 - SBAS

G3 - GLONASS

G4 - Rezervováno pro Galileo

G5+ - Rezervováno pro budoucí zdroje určování

vzdálenosti

7.1.4.1.3 Pokrytí zařízení: Označení pokrytí zařízení indikuje schopnosti služby určování polohy a maximální vzdálenost použití. Pokrytí zařízení se kóduje jako 0 pro pozemní zařízení, která neposkytují službu určování polohy. V ostatních případech pokrytí zařízení udává poloměr Dmax vyjádřený v námořních mílích. Poznámka: Provozní rozsah pro konkrétní přiblížení je definován jako součást označení přibližovacího zařízení stanovených v ust. 7.1.4.2.

7.1.4.1.4 Polarizace: Označení polarizace udává polarizaci signálu VKV datového vysílání (VDB). E indikuje eliptickou polarizaci a H indikuje horizontální polarizaci. 7.1.4.1.5 Příklady klasifikace zařízení GBAS. Klasifikace konkrétního zařízení je určena spojenou řadou kódů pro prvky popsané v ust. 7.1.4.1 až 7.1.4.1.4. Obecný tvar klasifikace zařízení je:

GFC = druh služby přiblížení zařízení / typ zdroje určování polohy / pokrytí zařízení / polarizace.

Např. zařízení s označením GFC – C/G1/50/H znamená pozemní podsystém, který splňuje všechny výkonnostní a funkční požadavky nezbytné k podpoře


8.11.2018 DD - 19 Změna č. 91

služby druhu C u alespoň jednoho přiblížení, s pomocí pouze vzdáleností GPS, s dostupnou službou určování polohy GBAS, v okruhu o poloměru 50 NM od referenčního bodu GBAS a VDB, které vysílá pouze v horizontální polarizaci. Obdobně GFC –- CD/G1G2G3G4/0/E znamená pozemní podsystém, který podporuje alespoň jedno přiblížení služby druhu C a D, poskytuje korekce pro družice GPS, SBAS, GLONASS a Galileo, nepodporuje službu určování polohy a vysílá v eliptické polarizaci. 7.1.4.2 Označení přibližovacího zařízení. Pozemní podsystém GBAS může podporovat mnoho přiblížení na různé konce drah na stejném letišti, nebo dokonce dráhy na okolních letištích. Dokonce je možné, že GBAS bude podporovat více přiblížení na stejný konec RWY s různými druhy služeb (určených např. k zajištění různých provozních minim). Každé přiblížení poskytované pozemním systémem může mít jedinečné charakteristiky a v určitém smyslu se uživateli může jevit jako odlišné zařízení. Proto je vedle klasifikace zařízení GBAS potřebný systém klasifikace nebo označení jedinečných charakteristik každé jednotlivé dráhy přiblížení. Pro tento účel je definován systém označení přibližovacího zařízení. Obrázek D-4 ilustruje vztah mezi klasifikacemi zařízení GBAS a označeními přibližovacích zařízení. Klasifikace je určena pro použití při předletovém plánování a publikována v AIP. 7.1.4.2.1 Prvky označení přibližovacího zařízení. Každé přiblížení podporované GBAS lze charakterizovat označením přibližovacího zařízení (AFD). AFD se skládá z následujících prvků:

Identifikace GBAS: Uvádí identifikátor zařízení GBAS, které podporuje přiblížení (4znakové GBAS ID).

Identifikátor přiblížení: Toto je identifikátor přiblížení související s přiblížením v datovém bloku zprávy typu 4. jedná se o 4 znaky a musí být jedinečné pro každé přiblížení v rámci rádiového dosahu zařízení GBAS.

Číslo kanálu: Číslo kanálu pojící se s volbou přiblížení. 5číslicové číslo kanálu mezi 20001 a 39999.

Provozní rozsah přiblížení: Pojící se s každým publikovaným přiblížením, uvádí provozní rozsah buď pomocí číselné hodnoty ve stopách odpovídající minimální výšce rozhodnutí (DH) nebo pomocí bodů GBAS definovaných níže (tj. GBAS body A, B, C, T, D, E nebo S).

Podporované druhy služeb: Označuje druhy služeb GBAS (A-D), které jsou pro přiblížení pozemním podsystémem podporovány. Toto pole nemůže mít nikdy hodnotu vyšší než druh služby přiblížení zařízení pro pozemní podsystém GBAS, který toto přiblížení podporuje.

GBAS body A, B, C, T, D a E definují stejná místa vzhledem k RWY jako body ILS v Dodatku C, Obr. C-1 použité k definování mezí amplitud zvlnění kurzové a sestupové čáry ILS. Bod S je nový bod definující konec RWY. U GBAS se body používají k indikaci místa podél jmenovitého přiblížení a/nebo podél RWY, pro kterou byla ověřena výkonnost GBAS pro podporovaný druh (druhy) služeb. Pokud je místo definování provozního rozsahu použita výška rozhodnutí, provozní rozsah je zajišťován do výšky poloviny DH, jak je stanoveno v Hlavě 3, ust. 3.7.3.5.3.1. Výběr kódování pomocí DH nebo GBAS

bodů závisí na plánovaném provozním využití RWY. Např. pokud identifikátor přiblížení odpovídá postupu přiblížení podle přístrojů CAT I, což povoluje automatická přistání, prvek provozního rozsahu služby přiblížení má za cíl indikovat, v jakém bodě podél RWY byla výkonnost ověřena. Definice bodů jsou uvedeny:

GBAS bod „A“. Bod úseku konečného přiblížení GBAS měřeno podél prodloužené osy RWY ve směru přiblížení ve vzdálenosti 7,5 km (4 NM) od prahu dráhy.

GBAS bod „B“. Bod úseku konečného přiblížení GBAS měřeno podél prodloužené osy RWY ve směru přiblížení ve vzdálenosti 1 050 m (3 500 ft) od prahu dráhy.

GBAS bod „C“. Bod, kterým prochází směrem dolů prodloužená přímá část jmenovitého úseku konečného přiblížení GBAS ve výšce 30 m (100 ft) nad vodorovnou rovinou procházející prahem dráhy.

GBAS bod „D“. Bod 3,7 m (12 ft) nad osou RWY a 900 m (3 000 ft) od prahu dráhy ve směru vztažného bodu azimutu GNSS (GARP).

GBAS bod „E“. Bod 3,7 m (12 ft) nad osou RWY a 600 m (2 000 ft) od konce RWY ve směru prahu dráhy.

GBAS bod „S“. Bod 3,7 m (12 ft) nad osou RWY na konci RWY.

Referenční bod GBAS (bod „T“). Bod ve výšce stanovené TCH umístěný nad průsečíkem osy RWY a prahu dráhy. 7.1.4.2.2 Příklady označení přibližovacího zařízení

Označení přibližovacího zařízení ze spojení parametrů definovaných v ust. 7.1.4.2.1 následovně: GBAS ID / ID přiblížení / zdroje určování vzdálenosti / provozní rozsah služby přiblížení / požadovaný druh služby. Příklad použití tohoto konceptu na konkrétní přiblížení na washingtonském Ronald Reagan International Airport je:

„KDCA/XDCA/21279/150/CD“

kde:

KDCA − značí, že přiblížení je podporováno instalací GBAS v DCA

XDCA − značí, že identifikace přiblížení (opakuje se pilotovi na volbě přiblížení) pro toto konkrétní přiblížení je „XDCA“

21279 − je 5číslicové číslo kanálu použité ke zvolení přiblížení

150 − značí, že pokrytí GBAS bylo ověřeno jako vyhovující pro podporu DH pouze 150 ft.

CD − značí, že jsou pozemním podsystémem pro dané přiblížení podporovány druhy služeb přiblížení GBAS C a D Jiným příkladem použití tohoto konceptu na konkrétní přiblížení v Boeing Field je:

„BFI/GBFI/35789/S/C“

kde:

KBFI − značí, že přiblížení je podporováno instalací GBAS v BFI (s identifikátorem stanice GBAS KBFI)


8.11.2018 Změna č. 91 DD - 20

GBFI − značí, že identifikace přiblížení (opakuje se pilotovi na volbě přiblížení) pro toto konkrétní přiblížení je „GBFI“

35789 − je 5číslicové číslo kanálu použité ke zvolení přiblížení

S − značí, že provozní rozsah GBAS sahá podél přiblížení a délky povrchu RWY (tj. 12 ft nad RWY po její konec).

C − značí, že pozemním podsystémem je pro tento FAS podporován druh služby přiblížení C. 7.1.4.3 Klasifikace palubního vybavení GBAS (GAEC)

7.1.4.3.1 Palubní vybavení GBAS může nebo nemusí podporovat více druhů služeb přiblížení, které by nabízel konkrétní pozemní podsystém. Klasifikace palubního vybavení GBAS (GAEC) specifikuje, které podsoubory potenciálně dostupných druhů služeb může palubní vybavení podporovat. GAEC zahrnuje následující prvky:

Druh služby přiblížení na palubě (AAST): Označení

AAST je řada písmen v rozmezí od A do D indikujících, které GAST jsou palubním vybavením podporovány. Např. AAST C značí palubní vybavení, které podporuje pouze GAST C. Podobně AAST ABCD značí, že palubní vybavení umí podporovat GAST A, B, C a D. Poznámka. U palubního vybavení označení pouze nejvyššího druhu služby přiblížení GBAS není dostačující, protože ne u veškerého palubního vybavení se vyžaduje, aby podporovalo všechny druhy služeb. např. konkrétní typ palubního vybavení může být klasifikován jako AAST CD, což znamená, že palubní vybavení podporuje GAST C a D (ale ne A nebo B).

Typy zdroje určování vzdálenosti: Toto pole uvádí,

které zdroje určování vzdálenosti mohou být palubním vybavením použity. Kódování je stejné jako pro klasifikaci pozemního zařízení (viz ust. 7.1.4.1.2). 7.1.4.3.2 Vybavení schopné podporovat více druhů služeb. Pozemní a palubní vybavení navržené a

vyvinuté v souladu s dřívějšími verzemi tohoto předpisu (změna 80) a RTCA DO-253A budou podporovat pouze GAST C. Současná verze požadavků byla navržena tak, že dřívější palubní vybavení bude stále pracovat správně, pokud pozemní podsystém podporuje více druhů služeb. Rovněž palubní vybavení, které umí podporovat více druhů služeb bude pracovat správně při fungování s pozemním podsystémem, který podporuje pouze GAST C. 7.1.4.3.3 Příklady klasifikace palubního vybavení GBAS. Klasifikace palubního vybavení GBAS sestává ze spojení řady kódů pro parametry definované v ust. 7.1.4.3. Obecný tvar GAEC je:

GAEC = (druh služby přiblížení na palubě)/(typ zdroje určování vzdálenosti)

Například:

GAEC = C/G1 - značí palubní vybavení, které podporuje pouze GAST C a využívá pouze vzdálenosti GPS.

Podobně:

GAEC = ABC/G1G4 - značí palubní vybavení, které podporuje všechny GAST s výjimkou GAST D a umí využívat jak zdroje určování vzdálenosti GPS, tak Galileo.

GAEC = ABC/G1G3 - značí palubní vybavení, které podporuje všechny GAST s výjimkou GAST D a umí využívat jak zdroje určování vzdálenosti GPS, tak GLONASS.

Konečně:

GAEC = CD/G1G2G3G4 - značí palubní vybavení, které podporuje GAST C a D a využívá zdroje určování vzdálenosti GPS, SBAS, GLONASS a Galileo. 7.1.5 Konfigurace GRAS. Z hlediska uživatele se pozemní podsystém GRAS skládá z jednoho nebo více pozemních podsystémů GBAS (jak je popsáno v ust. 7.1.1 až 7.1.4), každý z nich má jedinečnou identifikaci GBAS, poskytuje službu určování polohy a jeden nebo více druhů služeb přiblížení tam, kde je to potřeba. Použitím více vysílacích stanic GBAS a vysíláním zpráv typu 101 je GRAS schopen zabezpečovat traťový provoz prostřednictvím služby určování polohy GBAS při současném zabezpečování konečné fáze, odletu a provozů podporovaných GAST A nebo B ve větší oblasti pokrytí, než které typicky poskytuje GBAS. V některých aplikacích GRAS mohou být korekce vysílané ve zprávě typu 101 vypočteny pomocí dat získaných ze sítě referenčních přijímačů rozmístěných v oblasti pokrytí. 7.1.6 Diverzita přenosové cesty VDB. Všechny

vysílací stanice pozemního podsystému GBAS vysílají stejná data se stejnou identifikací GBAS na společném kmitočtu. Palubní přijímač nemusí a nemůže rozlišovat mezi zprávami přijatými od různých vysílacích stanic stejného pozemního podsystému GBAS. Je-li v prostoru pokrytí dvou takových vysílacích stanic, přijímač bude přijímat a zpracovávat duplicitní kopie zpráv v různých časových slotech TDMA. 7.1.7 Vzájemná součinnost pozemních prvků GBAS a letadlových prvků kompatibilních s RTCA/DO-253() je popsána v ust. 3.6.8.1 Doplňku B. GBAS přijímače splňující RTCA/DO-253A nebudou kompatibilní s vysíláním zpráv typu 101 pozemních podsystémů GRAS. Nicméně přijímače GRAS a GBAS shodné s RTCA/DO-310 GRAS MOPS budou kompatibilní s pozemními podsystémy GBAS. Přijímače GBAS splňující SARPs nemusí být schopny správně dekódovat FAS data pro GAST A vysílaná z pozemních podsystémů GBAS (tj. datový blok FAS s APD kódovaným jako „0“). Tyto přijímače budou používat FASLAL a FASVAL tak, jako kdyby aktivním druhem služby byl GAST C. ANSP by si měli být vědomi této skutečnosti a pro zajištění bezpečnosti provozu může být potřeba přijmout příslušná provozní omezení. Pro pozemní podsystémy GBAS poskytující GAST D může být APD v datových blocích FAS kódováno jako hodnoty 1 nebo 2 (Doplněk B, ust. 3.6.4.5.1). Přijímače GBAS vyhovující tomuto předpisu konstruované v souladu s tímto předpisem před přijetím změny 91 nemusí být schopné využívat datové bloky FAS s APD ≥ 2. 7.1.8 Distributivní vysílání dat GBAS na VHF s horizontální nebo eliptickou polarizací (GBAS/H nebo GBAS/E) umožňuje poskytovateli služby


5.11.2020 DD - 21 Změna č. 92

přizpůsobit vysílání provozním požadavkům a uživateli. 7.1.9 Většina letadel bude vybavena horizontálně polarizovanou VDB přijímací anténou, která může být použita k příjmu VDB ze zařízení GBAS/H i GBAS/E. Podskupina letadel bude vybavena vertikálně polarizovanou anténou z důvodu omezení při instalaci nebo z ekonomických důvodů. Tato letadla nejsou kompatibilní s vybavením GBAS/H, a jsou proto omezena na provoz GBAS podporovaný GBAS/E. 7.1.10 Poskytovatelé služby GBAS musí udat polarizaci signálu (GBAS/H nebo GBAS/E) u každého z jejich prostředků. Typ zařízení bude publikován v letecké informační příručce (AIP). Provozovatelé letadel, která používají vertikálně polarizovanou přijímací anténu, musí počítat s touto informací při plánování letového provozu, zahrnujícího přípravu letového plánu a postupy ve výjimečných situacích. 7.1.11 Zvážení dostupnosti GBAS. Jediný pozemní podsystém GBAS může poskytovat více druhů služeb více uživatelům a obsluhovat konce více RWY zároveň. Tyto různé druhy služeb mohou mít různou dostupnost, čímž jeden druh služby může být dostupný, zatímco jiný není. Navíc, protože některé prvky GBAS jsou volitelné (např. rozšíření více uskupení nebo použití zdrojů určování vzdálenosti SBAS), budou se lišit schopnosti různých uživatelů. Z tohoto důvodu není pro poskytovatele služeb praktické, aby předjímal, zda daný uživatel nalezne konkrétní druh služby v jakémkoli daném okamžiku dostupný. Vše, co může být poskytovateli služby známo, je stav pozemního podsystému a uskupení družic. Lze provést posouzení, zda pozemní podsystém splňuje přidělené požadavky pro některý cílový druh služby, a dále lze predikovat dostupnost služby na základě předpokládané úrovně výkonnosti a jmenovitém uživateli. Definice jmenovitého uživatele zahrnuje, které prvky GNSS jsou využívány (systémy základních družic, vzdálenosti SBAS, atd.) a v rámci toho, který podsoubor družic se používá v řešení určení polohy. V případě GBAS podporujícího GAST D se toto dále komplikuje skutečností, že určité parametry (např. prahové hodnoty prověřování geometrie) mohou být nastaveny konstruktérem draku tak, aby byla zajištěna dostatečná výkonnost při přistání vzhledem k charakteristikám konkrétního typu letadla. ANSP a osoby navrhující rozdělení vzdušného prostoru by si měli být vědomi skutečnosti, že dostupnost služby pro rozšíření systémů GNSS je obecně méně předvídatelná než u konvenčních navigačních prostředků. Rozdíly ve schopnostech uživatelů budou mít za následek okamžiky, kdy služba může být dostupná některým uživatelům, kdežto jiným nedostupná. 7.2 VF charakteristiky

7.2.1 Koordinace kmitočtů 7.2.1.1 Faktory výkonu 7.2.1.1.1 Geografický odstup mezi uchazeči o provoz stanic GBAS, uchazeči o provoz VOR a existujícími instalacemi VOR nebo GBAS musí brát v úvahu následující faktory: a) provozní rozsah, minimální intenzita pole a

efektivní izotropicky vyzářený výkon (EIRP)

uchazečů o vysílání dat GBAS, včetně služeb zpřesňování polohy, pokud jsou poskytovány. Minimální požadavky na provozní rozsah a intenzitu pole jsou uvedeny v ust. 3.7.3.5.3 a 3.7.3.5.4.4 Hlavy 3. EIRP je stanoveno z těchto požadavků;

b) pokrytí a provozní rozsah, minimální intenzita pole a EIRP okolních stanic VOR a GBAS, včetně služeb zpřesňování polohy, pokud jsou poskytovány. Požadavky na pokrytí a intenzitu pole pro VOR jsou uvedeny v ust. 3.3 Hlavy 3, respektive poradenský materiál v Dodatku C;

c) výkonnost přijímačů VDB, včetně potlačení stejného a přilehlého kanálu a odolnost vůči snížení citlivosti a intermodulačním produktům od signálů FM vysílačů. Tyto požadavky jsou uvedeny v ust. 3.6.8.2.2 Doplňku B;

d) výkonnost přijímačů VOR, včetně potlačení stejného a přilehlého kanálu VDB signálů. Protože existující přijímače VOR nebyly zvláště konstruovány pro potlačení vysílání VDB, byly poměry signálu užitečného k nežádoucímu signálu (D/U) pro stejný kanál a potlačení přilehlého kanálu VDB stanoveny empiricky. Tabulka D-2 shrnuje předpokládané poměry signálů založené na empirické výkonnosti početné skupiny přijímačů VOR určených pro 50kHz kanálový odstup;

e) pro oblasti kmitočtového nahromadění může být použitím vhodných kritérií požadováno přesné určení separace;

f) mezi zástavbami GBAS jsou na daném kmitočtu v rámci rádiového dosahu konkrétního pozemního podsystému GBAS čísla RPDS a RSDS přidělena pouze jednou. Požadavek je uveden v ust. 3.6.4.3.1 Doplňku B;

g) mezi zástavbami GBAS v rádiovém dosahu konkrétního pozemního podsystému GBAS je identifikátor referenční dráhy přidělen tak, aby byl jedinečný. Požadavek je uveden v ust. 3.6.4.5.1 Doplňku B;

h) čtyřznakový identifikátor (ID) GBAS pro rozlišení mezi pozemními podsystémy GBAS. ID GBAS je normálně stejný jako indikátor polohy nejbližšího letiště. Požadavek je uveden v ust. 3.6.3.4.1 Doplňku B; a

i) Přidělení slotů. Relativní přidělení slotů

pozemnímu podsystému GBAS může mít vliv na na výkonnost v případech, kdy je potřeba, aby před zpracováním byly palubním podsystémem přijaty zprávy ve více slotech. K tomu dojde při použití spojených zpráv a/nebo u pozemního podsystému GAST D, kde jsou data korekcí obsažena jak ve zprávách typu 1, tak typu 11. V těchto případech by měly přidělené sloty pro všechny MT 1 a 11 měly spolu sousedit, aby se předešlo zbytečné latenci a složitosti návrhu. Nesousedící přidělení mohou, v závislosti na návrhu pozemního podsystému, vést k nedostatku času pozemního podsystému na zpracování detekcí chyb, učinit některé kombinace slotů nepoužitelné, a vést tak k nižší účinnosti využití spektra.

7.2.1.1.2 Nominální energetické rozvahy spoje pro VDB jsou znázorněny v tabulce D-3. První příklad v tabulce D-3 předpokládá výšku přijímače uživatele 3 000 m (10 000 ft) (MSL) a vysílací anténu konstruovanou k potlačení ozáření země za účelem omezení ztrát úniky signálu na maximum 10 dB na hranici pokrytí VDB. V případě zařízení GBAS/E 10 dB


5.11.2020 Změna č. 92 DD - 22

také zahrnuje jakékoli účinky ztráty signálu kvůli vzájemnému ovlivňování mezi horizontálními a vertikálními komponentami. Druhý příklad v tabulce D-3 uvádí energetickou rozvahu pro službu určování delší vzdálenosti. Ta je určena pro přijímače uživatelů, jejichž výška je dostatečná pro udržení přímé rádiové viditelnosti a s omezením vícecestného šíření. Rezerva na únik v Tab. D-3 je nulová, protože se předpokládá, že přijímač pracuje s nízkými elevačními úhly vyzařování a povětšinou bez významných „hluchých“ míst při vzdálenostech uvedených v tabulce (větších než 50 NM). V praxi se instalace setkávají s rezervou na únik, která bude záviset na mnoha parametrech, včetně nadmořské výšky letadla, vzdálenosti od vysílací antény, typu/konstrukce antény a pozemních reflektorů. 7.2.1.2 Odolnost vůči FM 7.2.1.2.1 Jakmile je určena vhodná frekvence, pro kterou je splněno kritérium separace GBAS a VOR, musí být určena kompatibilita s přenosem FM. Toho se může dosáhnout použitím metodiky aplikované při určení kompatibility FM s VOR. Pokud vysílání FM porušuje toto kritérium, je nutno zvážit jinou možnou frekvenci. 7.2.1.2.2 Snížení citlivosti není aplikováno na VKV s kmitočtem nosné vlny vyšším než 107,7 MHz a kanály VDB na kmitočtu 108,050 MHz, protože součást vnějších kanálů takového vysokoúrovňového vysílání z VKV vysílačů s kmitočtem vyšším než 107,7 MHz bude interferovat s výkonem GBAS VDB na kmitočtech 108,025 a 108,050 MHz, proto se tomuto přidělení musí zamezit s výjimkou speciálních přidělení v geografických oblastech, kde je v provozu nízký počet vysílacích stanic FM a je velice nepravděpodobné, že by přijímač VDB rušily. 7.2.1.2.3 Požadavky na odolnost vůči intermo-dulačnímu zkreslení FM se netýkají kanálů VDB na kmitočtech nižších než 108,1 MHz, protože přidělení na kmitočty nižší než 108,1 MHz se provádí pouze ve speciálních případech v geografických oblastech, kde je počet vysílacích stanic FM nízký a je nepravděpodobné, že by tyto stanice byly příčinou intermodulačního zkreslení v přijímači VDB. 7.2.1.3 Metodika geografické separace 7.2.1.3.1 Dále uvedené metodiky mohou být použity k určení požadované geografické separace mezi GBAS navzájem a mezi GBAS a VOR. Počítají se zachováním minimálního poměru mezi užitečným a nežádoucím signálem. [D/U]required je definován jako poměr signálů určených k ochraně užitečného signálu před interferencí na stejném kanálu nebo přilehlém kanálu, kterou způsobilo nežádoucí vysílání. Hodnoty [D/U]required požadované pro ochranu přijímače GBAS před nežádoucími signály GBAS nebo VOR jsou definovány v ust. 3.6.8.2.2.5 a 3.6.8.2.2.6 Doplňku B. Hodnoty [D/U]required určené na ochranu VOR přijímače před přenosem GBAS VDB, tak jak jsou uvedeny v tabulce D-2, nejsou definovány v SARPs a představují předpokládané hodnoty vycházející z výsledků zkoušek. 7.2.1.3.2 Geografická separace je zajištěna dodržením tohoto vztahu na okraji pokrytí užitečným signálem, kde je výkon užitečného signálu odvozen od

požadavků na minimální intenzitu pole uvedených v Hlavě 3. Tato úroveň užitečného signálu, převedená do dBm, je značena jako PD,min. Povolený výkon nežádoucího signálu PU,allowed je:

dBU/D)dBm(P)dBm(P requiredmin,Dallowed,U

Výkon nežádoucího signálu PU převedeného na dBm je:

dBL)dBm(Tx)dBm(P UU

kde: TxU je efektivní vyzářený výkon rušícího vysílače;

a L je tlumení přenosu pro nežádoucí vysílač,

zahrnující tlumení ve volném prostoru, vliv atmosféry a země. Toto tlumení závisí na vzdálenosti mezi rušícím vysílačem a hranicí oblasti pokrytí užitečným signálem.

Aby bylo zajištěno splnění D/Urequired, Pu ≤ DU,allowed. Požadavek pro přidělení kanálu pak je:

)dBm(PdBmTx)dB(U/D)dB(L min,DUrequired

7.2.1.3.3 Přenosová ztráta může být určena pomocí standardního modelu šíření publikovaného v doporučení ITU-R Recommendation P.528-2 nebo z útlumu ve volném prostoru až do rádiového horizontu, a potom z konstantního činitele útlumu 0,5 dB/NM. Výsledkem těchto dvou metodik je nepatrně odlišná geografická separace pro stejný kanál a první přilehlé kanály a identická separace, je-li uvažován druhý přilehlý kanál. Aproximace šíření ve volném prostoru je uvedena ve výše uvedeném dokumentu. 7.2.1.4 Příklad kritéria geografické separace GBAS/GBAS

7.2.1.4.1 Pro přenos GBAS VDB na stejném kanálu, přidělenému stejnému časovému slotu, jsou parametry pro horizontální polarizaci:

D/U = 26 dB (viz ust. 3.6.8.2.2.5.1 Doplňku B);

PD,min = –72 dBm (ekvivalentní 215 μV/m, viz ust. 3.7.3.5.4.4 Hlavy 3); a

TxU = 47 dBm (příklad energetické rozvahy spoje v tabulce D-3);

tedy

dB145722647L .


5.11.2020 DD - 23 Změna č. 92

Tabulka D-2. Předpokládané poměry [D/U] requiered k ochraně zařízení VOR vůči vysílání dat GBAS VDB

Kmitočtová odchylka Poměr [D/U]required (dB) na ochranu přijímačů VOR

Stejný kanál 26

fVOR – fVDB = 25 kHz 0

fVOR – fVDB = 50 kHz –34



Tabulka D-3. Nominální energetická rozvaha VDB

Prvky VDB spoje

Pro službu přiblížení Vertikální složka na hranici pokrytí

Horizontální složka na hranici pokrytí

Požadovaná citlivost přijímače (dBm) –87 –87

Maximální ztráty způsobené zástavbou v letadle (dB) 11 15

Úroveň výkonu na anténě letadla (dBm) –76 –72

Provozní ochrana (dB) 3 3

Rezerva na únik (dB) 10 10

Útlum na trase ve volném prostoru (dB) na 43 km (23 NM)

106 106

Nominální efektivní izotropicky vyzářený výkon (EIRP) (dBm)

43 47

Pro delší vzdálenosti a nízký úhel vyzařování spojené se službou určování polohy

Vertikální složka Horizontální složka

Požadovaná citlivost přijímače (dBm) –87 –87

Maximální ztráty způsobené zástavbou v letadle (dB) 11 15

Úroveň výkonu na anténě letadla (dBm) –76 –72

Provozní ochrana (dB) 3 3

Rezerva na únik (dB) 0 0

Nominální EIRP (dBm)

Vzdálenost (km (NM))

Útlum ve volném prostoru (dB)

EIRP (dBm) EIRP (W) EIRP (dBm) EIRP (W)

93 (50) 113 39,9 10 43,9 25

185 (100) 119 45,9 39 49,9 98

278 (150) 122 49,4 87 53,4 219

390 (200) 125 51,9 155 55,9 389

Poznámka 1: S vhodně umístěnou vysílací anténou VDB s omezením vícecestného šíření s efektivním vyzářeným výkonem dostatečným pro splnění požadavků na intenzitu pole pro službu přiblížení a s uvážením místních topografických omezení je možné také splnit takové požadavky na intenzitu pole, že může být podporována služba určování vzdálenosti ve vzdálenostech uvedených v tabulce výše.

Poznámka 2: Skutečné ztráty způsobené zástavbou v letadle (včetně zisku antény, ztrát nepřizpůsobením, ztrát kabelového vedení atd.) a skutečná citlivost přijímače mohou být vyváženy tak, aby bylo dosaženo předpokládané energetické rozvahy. Například pokud jsou ztráty způsobené zástavbou v letadle pro horizontální složku 19 dB, musí pro splnění nominální energetické rozvahy citlivost přijímače překročit minimální požadavek a dosáhnout –91 dBm.

Poznámka 3: Odhady výkonnosti na delší vzdálenosti mohou být obecně optimistické za předpokladu nulové rezervy na únik, tj. energetická rozvaha nebude obecně tak dobrá, jak uvádějí tyto předpoklady.


5.11.2020 Změna č. 92 DD - 24

7.2.1.4.2 Geografická separace pro společný kanál, přidělení stejného slotu GBAS VDB je stanovena určením vzdálenosti, ve které bude přenosový útlum roven 145 dB pro nadmořskou výšku přijímače 3 000 m (10 000 ft) nad anténou vysílače GBAS VDB. Tato vzdálenost je 318 km (172 NM) při použití aproximace útlumu ve volném prostoru a za předpokladu, že výška antény vysílače je zanedbatelná. Minimální požadovaná geografická separace může být potom určena připojením této vzdálenosti k nominální vzdálenosti mezi hranicí provozního rozsahu a anténou vysílače VDB. Například výsledkem použití provozního rozsahu převyšujícího 43 km (23 NM) od antény vysílače VDB je pro stejný kanál a stejný slot vzdálenost 361 km (195 NM). 7.2.1.5 Výklad ke kritériu geografické separace GBAS. Použitím metodiky popsané výše může být definováno typické kritérium geografické separace pro GBAS-GBAS a GBAS-VOR. Vyplývající minimální kritéria geografické separace GBAS/GBAS jsou shrnuta v tabulce D-4.

Poznámka: Kritéria geografického odstupu mezi anténami vysílače VDB poskytujícími služby zpřesňování polohy se v současné době připravují. Je možné použít konzervativní hodnotu odpovídající rádiohorizontu jakožto prozatímní hodnotu pro separaci/odstup mezi vysílači sousedících časových slotů vysílajících na sousedním kmitočtu, a zabránit tak případnému přesahu časových slotů. 7.2.1.6 Minimální kritéria geografické separace GBAS/VOR, založená na stejné metodice, jsou shrnuta v tabulce D-5 a nominální rozsahy pokrytí VOR v Dodatku C.

Poznámka 1: Při určování geografické separace mezi VOR a GBAS je, jako užitečný signál, omezujícím případem obecně vzato VOR, kvůli větší ochranné výšce oblasti pokrytí VOR.

Poznámka 2: Redukované požadavky na geografickou separaci mohou být získány použitím standardních modelů šíření uvedených v doporučení ITU-R Recommendation P.528-2.

Tabulka D-4. Typická kritéria uspořádání frekvence GBAS/GBAS

Kanál nežádoucího VDB ve stejných časových slotech

Ztráta intenzity (dB)

Minimální požadovaná geografická separace pro TxU=+47 dBm a PD,min = –72 dBm v km (NM)

Společný kanál 145 361 (195)

1. přilehlý kanál (25 kHz) 101 67 (36)

2. přilehlý kanál (50 kHz) 76 44 (24)

3. přilehlý kanál (75 kHz) 73 Bez omezení

4. přilehlý kanál (100 kHz) 73 Bez omezení

Poznámka 1: Žádná geografická omezení přenosu se neočekávají mezi stejným kmitočtem a přilehlým časovým slotem. Nežádoucí přenosová anténa VDB by měla být alespoň 80 m od oblastí, kde je užitečný signál na minimální intenzitě pole.

Poznámka 2: PD, min rovno –72 dBm je výstup z ideální izotropické antény.

Tabulka D-5. Minimální požadovaná geografická separace pokrytí VOR s horní hranicí 12 000 m (40 000 ft)

Kanál nežádoucího VDB Ztráta intenzity

(dB)

Poloměr pokrytí VOR

342 km (185 NM) 300 km (162 NM) 167 km (90 NM)

Stejný kanál 152 892 km (481 NM) 850 km (458 NM) 717 km (386 NM)

fUžitečný – fNežádoucí = 25 kHz 126 774 km (418 NM) 732 km (395 NM) 599 km (323 NM)



fUžitečný – fNežádoucí = 100 kHz 61 Bez omezení Bez omezení Bez omezení

Poznámka: Výpočty jsou založeny na referenčním kmitočtu 112 MHz a předpokládají, že GBAS Txu = 47 dBm a VOR P D,min = –79 dBm.


5.11.2020 DD - 25 Změna č. 92

7.2.2 Kritéria geografické separace pro GBAS/ILS a komunikační zařízení GBAS/VKV jsou zpracovávána. 7.2.3 Kompatibilita s ILS. Úvahy při přidělování

kanálů VDB obsahují separaci kmitočtů mezi ILS a VDB, plošnou separaci mezi oblastí pokrytí ILS a VDB, intenzity pole VDB a ILS a citlivosti VDB a přijímače ILS LLZ. Dokud nebudou vyvinuta kritéria slučitelnosti pro GBAS VDB a ILS, nemohou být pro VDB obecně přidělovány kanály pod 112,025 MHz (tj. minimální odstup kmitočtů 75 kHz od nejvyššího přidělitelného kmitočtu ILS LLZ). 7.2.3.1 Kompatibilita mezi letišti. Minimální geografická separace na základě minimálního odstupu kmitočtů 75 kHz mezi ILS LLZ a pozemní stanicí GBAS umístěných na různých letištích je 3 NM mezi nežádoucím umístěním antény vysílače a hranicemi pokrytí požadované služby, u nichž se předpokládá minimální výkon signálu. Potřebné menší hodnoty separační vzdálenosti lze získat při zvážení dalších informací, jako je skutečná intenzita pole požadované služby a skutečné vyzařovací diagramy vysílací antény nežádoucí služby.

Poznámka: Pokrytí ILS LLZ je standardizováno v Hlavě 3, ust. 3.1.3.3 a provozní rozsah GBAS v Hlavě 3, ust. 3.7.3.5.3. 7.2.3.2 Kompatibilita na stejném letišti. U analýzy omezení rozmístění pozemní stanice GBAS na stejném letišti, jako ILS je potřeba podrobně zvážit kompatibilitu ILS a VDB s ohledem na informace, jako je skutečná intenzita pole požadované služby a skutečné vyzařovací diagramy vysílací antény nežádoucí služby. Pro GBAS vybavené vysílačem o takovém výkonu, že v rozsahu pokrytí ILS není překročena maximální intenzita pole 0,879 V/m (–27 dBW/m2) pro horizontálně polarizovanou složku signálu, 16. kanál (a vyšší) bude pod – 100,5 dBm v šířce pásma 25 kHz na vzdálenost 80 m od antény vysílače VDB, včetně tolerance +5dB nárůstu v důsledku konstruktivního vícecestného šíření. Hodnota –100,5 dBm v šířce pásma 25 kHz znamená odstup signálu od šumu 21,5 dB (nad předpokládaným minimálním odstupem signálu od šumu 20 dB) pro kurzový signál –79 dBm, což odpovídá intenzitě pole ILS LLZ 90 μV/m (–107 dBW/m2).

Poznámka: Při rozmisťování GBAS a ILS na stejném letišti se rovněž doporučuje analyzovat vliv vysílání VDB GBAS na monitor ILS LLZ. Interferenci lze předejít instalací vhodného filtru. 7.2.3.3 V místech, kde zařízení ILS a zařízení GBAS slouží opačným směrům přiblížení na stejnou RWY, existuje možnost rušení signálů VDB GBAS v oblasti , kde letadlo přelétá kurzový maják. Rušení může mít za následek překročení požadavku na četnost selhání zpráv (ust. 3.6.8.2.2.3 Doplňku B) a zapřičinit ztrátu nepřetržitosti vedení GBAS. Stav nepřijatelného rušení nastane, pokud signál kurzového majáku ILS nezajišťuje vyhovění požadavkům v Doplňku B, ust. 3.6.8.2.2.5 a 3.6.8.2.2.6 stanovujícím poměry užitečného a nežádoucího signálu a maximální výkon sousedního kanálu přípustný přijímačem VDB GBAS. Pravděpodobnost rušení je vyšší, pokud je kurzový maják umístěn blízko prahu RWY. Ust. 3.1.2.8 Hlavy 3 stanovuje podmínky, za nichž by vyzařování kurzovými majáky, které nejsou provozně využívány,

nemělo být povoleno. Vyhovění ust. 3.1.2.8 zajistí, že během provozu za nízké dohlednosti, který vyžaduje GAST D, nedojde k žádnému rušení GBAS kurzovým majákem ILS. Obecně by nemělo jít o problém v případě provozu GAST C, díky 3,5sekundovému oknu umožňujícímu přijetí tří zpráv typu 1, když letadlo přelétá kurzový maják. Nicméně v průběhu provozu GAST C mohou nastat podmínky, kdy výkon signálu VDB nepodporuje D/U, nebo je maximální výkon kurzového majáku ILS neslučitelný s obnovením citlivosti po krátkodobém překročení výkonu nežádoucího signálu (Doplněk B, ust. 3.6.8.2.2.6.5), což by si vyžádalo vypnutí kurzového majáku. 7.2.4 Kompatibilita s VKV spojením. Pro VDB přidělené nad 116,400 MHz je nutné brát v úvahu kompatibilitu VKV spojení a GBAS VDB. Úvahy při přidělování těchto VDB kanálů obsahují separaci kmitočtů mezi VKV spojením a VDB, vzdálenostní separaci mezi anténami vysílače a oblastmi pokrytí, intenzity pole, polarizaci signálu VDB a citlivost VDB a přijímače spojení VKV. Mělo by být zváženo vybavení VKV spojení jak letadla, tak i pozemní stanice. Pro vybavení GBAS/E vysílačem o maximálním výkonu do 150 W (100 W pro horizontální složku a 50 W pro vertikální složku), 64. kanál (a vyšší) bude pod –112 dBm v šířce pásma 25 kHz na vzdálenost 80 m od antény vysílače VDB, včetně tolerance +5dB nárůstu v důsledku konstruktivního vícecestného šíření. Pro vybavení GBAS/H vysílačem o maximálním výkonu 100 W, 32. kanál (a vyšší) bude pod –112 dBm v šířce pásma 25 kHz na vzdálenost 80 m od antény vysílače VDB včetně tolerance +5dB nárůstu v důsledku konstruktivního vícecestného šíření a polarizační izolací 10 dB. Musí se poznamenat, že vzhledem k rozdílům mezi vysílacími charakteristikami GBAS VDB a VDL musí být zpracována samostatná analýza k ujištění, že VDL neinterferuje s GBAS VDB. 7.2.5 Pro pozemní podsystém GBAS, který vysílá pouze horizontálně polarizovaný signál, je přímo splněn požadavek na dosažení výkonu sdruženého s minimální citlivostí prostřednictvím požadavku na intenzitu signálu. Ideální fázový posun pro pozemní podsystém GBAS, který vysílá elipticky polarizovanou složku, mezi signálovými složkami HPOL a VPOL je 90 stupňů. Aby byl zajištěn odpovídající přijatý výkon v celém provozním rozsahu GBAS během normálních manévrů letadla, mělo by být vysílací vybavení konstruované k vysílání HPOL a VPOL složek signálu s VF fázovým posunem o 90 stupňů. Tento fázový posun by měl být stálý v průběhu času a okolních podmínek. Odchylky od nominálních 90 stupňů musí být zjistitelné při návrhu systému a rozvaze spojů, tak že žádné kolísání signálu v důsledku polarizačních ztrát neohrozí minimální citlivost přijímače. Postupy systémové způsobilosti a letové inspekce budou brát v úvahu povolenou odchylku ve fázovém posunutí konzistentní s udržováním odpovídající úrovně signálu v celém provozním rozsahu GBAS. Jedna metoda k zajištění horizontální a vertikální intenzity pole je použít samostatnou VDB anténu, která vysílá elipticky polarizovaný signál, a letová kontrola účinné intenzity pole vertikálního a horizontálního signálu v provozním rozsahu. 7.3 Provozní rozsah

7.3.1 Minimální provozní rozsah GBAS na podporu služeb přiblížení na přistání je zobrazen na obrázku D-


5.11.2020 Změna č. 92 DD - 26

5. Kde je to praktické, je provozně vhodné poskytovat platné navádění podél vizuálního úseku přiblížení. Stranový provozní rozsah služby přiblížení se může být odlišný (větší) od vertikálního provozního rozsahu služby přiblížení. Je-li vysílán přídavný parametr chyb způsobených efemeridami, je pro maximální dosah (Dmax) definovaný ve zprávě typu 2 možné použít pouze diferenciální korekce. Rovněž je přípustné, aby Dmax sahalo za provozní rozsah služby přiblížení. Důvody, proč to může být žádoucí, zahrnují poskytnutí pilotům situačního povědomí a informace o stavu GBAS před nalétnutím postupu přiblížení a zlepšení zachycení kurzu GBAS v hranicích provozního rozsahu. V takových případech by měly být zváženy snížená úroveň ochrany, hranice efemerid a spojitost VDB mimo provozní rozsah služby přiblížení, zejména při vysílání velkých nebo neomezených hodnot Dmax. 7.3.1.1 Pokud instalace GBAS podporuje více provozních rozsahů služeb přiblížení, mělo být by zváženo použití jednoho všesměrového datového vysílání pokrývajícího všechny provozní rozsahy, aby se omezila složitost, pokud je to geograficky možné. 7.3.1.2 Navíc se na zařízeních nebo RWY, které nejsou určeny pro podporu nebo v současnosti nepodporují provoz CAT II nebo II pomocí GBAS, může využívat automatické přistání nebo vzlet s vedením. Dokonce i za podmínek dohlednosti CAT I nebo lepších může použití schváleného systému automatického přistání s GAST C pilotům pomoci při dosažení stabilizovaných přiblížení a provedení spolehlivého dosednutí, u výcviku CAT II nebo III k využití palubního systém k zajištění vhodné výkonnosti a u kontrol údržby. Použití této schopnosti může pilotovi rovněž umožnit snížení pracovního zatížení. Podobně použití schváleného systému vzletu s vedením rovněž poskytne provozní výhody. Požadavky na provozní rozsah pro automatické přistání a vzlet s vedením jsou obsaženy v Hlavě 3, ust. 3.7.3.5.3.2. Příjem VDB na povrchu RWY je významně ovlivněn konstrukcí vysílací antény a její instalovanou výškou, stejně jako geografií letiště. Zajišťovat službu podél všech RWY na letišti pomocí jediného místa antény/vysílače VDB může být obtížné. Avšak pokud je to praktické, měla by být služba pro podporu automatického přistání a vzletu s vedením poskytována na vhodných RWY podporujících jakékoli přesné přiblížení. Prvek provozní rozsah služby přiblížení v označení přibližovacího zařízení umožňuje, aby tato informace byla uvedena v AIP (viz ust. 7.1.4.2.1). Užitečné schopnosti automatického přistání lze u některých letadel dosáhnout, i když nejsou zcela splněny požadavky Hlavy 3, ust. 3.7.3.5.3.2. Podobně některá letadla nemusí být schopna provést automatická přistání při zajištění pouze minimálního provozního rozsahu. U přiblížení, kde dráha dat FAS nesedí s osou RWY, se provozní rozsah pro automatické přistání nevyžaduje. 7.3.2 Zvýšený výkon signálu (–62,5 dBm) od 36 ft a výše, ve srovnání s minimálním požadavkem stanoveným pro provozní rozsah GBAS ve 12 ft nad zemí (–72 dBm), se vyžaduje nad povrchem RWY, aby vyhovoval různým realizacím palubní antény VDB. Ve skutečnosti výška antény VDB a realizační ztráty letadla nemusí být vhodné pro splnění dostatečné spojitosti pro automatické přistání za podmínek CAT III a vzlet s vedením, pokud:

a) výška antény VDB letadla umístěná nad 12 ft může způsobovat větší než očekávané realizační ztráty letadla 15 dB; a

b) výška antény VDB letadla umístěná pod 12 ft může přijímat signál o výkonu pod minimální požadovanou hodnotou –72 dBm.

7.3.2.1 Aby se zmírnil nedostatek adekvátní energetické rozvahy VDB, skutečné realizační ztráty letadla (včetně typu antény a umístění antény na trupu, zisku antény, ztrát nepřizpůsobením, ztrát kabelového vedení, atd.) a skutečná citlivost přijímače mohou být vyváženy tak, aby bylo dosaženo předpokládané energetické rozvahy. Potřeba dalších provozních opatření může být zjištěna a zavedena během schvalovacího procesu letadla v případě potenciální ztráty VDB podél dráhy letu. Je běžnou praxí, že je na danou RWY kandidátským provozovatelem proveden ověřovací zkušební let s cílem provést automatické přistání za podmínek CAT III.

7.3.2.2 Není praktické měřit intenzitu signálu v 36 ft. Níže jsou proto uvedeny dva příklady způsobu ověření:

• Metoda zjednodušené analýzy: Změřte intenzitu signálu ve 12 ft a pomocí matematických nástrojů odhadněte intenzitu signálu ve 36 ft;

• Metoda komplexní analýzy: Namodelujte konfiguraci letiště a simulujte, pomocí matematických nástrojů, intenzitu signálu ve 12 ft a 36 ft.

Poznámka 1: Nad povrchem RWY existuje horní hranice provozního rozsahu pro automatické přistání stanovená na 100 ft.

Poznámka 2: K zajištění vyhovění nad 36 ft dostačuje ověření minimální intenzity signálu v 36 ft. 7.3.2.3 Metoda zjednodušené analýzy

Pro použití této metody se předpokládá následující:

▫ Antény vysílače VDB jsou instalovány nad rovinou země s přímou viditelností RWY v požadovaném provozním rozsahu GBAS, jak je uvedeno v ust. 7.12.3 Dodatku D.

• Metodologie analýzy sestává z následujícího:

▫ Výrobci pozemního podsystému a/nebo poskytovatelé služeb provedou obecnou (ne pro konkrétní letiště) analýzu, aby se prokázalo, že lze splnit požadavky na intenzitu signálu v jak 12 ft, tak 36 ft na základě vzdálenosti od VDB antény a její výšky v jejím specifickém umístění. Studie prokázaly, že intenzita signálu se zvyšuje od hodnoty naměřené ve 12 ft při různých konfiguracích letišť. Při ověřování vyhovění konkrétní instalace je přijatelným způsobem průkazu je změřit intenzitu signálu ve 12 ft a odhadnout intenzitu signálu za pomoci následujícího vzorce:

Pro odhad výkonu PhdBm (v dBm) ve výšce h (v metrech) z výkonu Ph0dBm ve výšce h0 (v metrech) lze využít následující výraz:

d

hh

d

hhPP aa

dBmhhdBm

02sinlog20

2sinlog20

0

kde:


5.11.2020 DD - 27 Změna č. 92

• d je horizontální vzdálenost k anténě vysílače

v metrech

• ha je výška fázového středu antény vysílače

v metrech

• λ=c / f je vlnová délka v metrech

• f je kmitočet v Hz

• c je rychlost světla

Pro ah

dh

8

lze předchozí výraz aproximovat

s chybou menší než 1 dB následovně:

0

log200 h

hPP dBmhhdBm

Nebo po převedení výšek na stopy a pokud uvažujeme h0

ft = 12 ft, stane se z předchozího výrazu:

d

h

d

hhPP

fta

fta

ft

dBmhhdBm

7sinlog20

584,0sinlog20

0

a

dBhPP ftdBmhhdBm 58,21log20

0

Použitelnost výše uvedených vzorců v různých výškách nad povrchem RWY se může lišit v závislosti na vzdálenosti mezi anténou vysílače VDB a zamýšlenou dráhou na povrchu RWY a výškou antény vysílače VDB. Aby bylo možné potvrdit splnění minimální intenzity signálu v provozním rozsahu služby nad povrchem RWY, mohou být potřeba některá omezení umístění. 7.3.2.4 Metoda komplexní analýzy

Tato metoda předpokládá, že:

• Konfigurace letiště je natolik složitá, že „šum jako vícecestné šíření“ (odrazy od budov nebo stojících nebo pohybujících se letadel) nelze snadno započítat a musí být řešen v analýze;

a/nebo

• Nelze dodržet přímou viditelnost mezi anténou VDB a RWY.

Metodologie analýzy sestává z následujícího:

• konfigurace letiště zahrnuje relevantní povrchy, jako jsou budovy a kovové ploty, a topologie povrchu země je modelována spolu s jejími elektromagnetickými charakteristikami. Rovněž je modelován diagram vyzařování antény vysílače VDB.

• Výkony signálu ve 12 ft a 36 ft se odhadují pomocí simulace šíření rádiových vln. Jedním z přijatelných způsobů průkazu simulace je metoda sledování paprsků na základě geometrie optiky. Taková simulace je k modelováni letiště dostupná s komerčně dostupným softwarem s intuitivním rozhraním člověk/stroj.

• Vlivy struktur malých rozměrů (méně než 5-10 vlnových délek) omezují přesnost simulace pomocí metody sledování paprsků. Proto může být potřeba přidat k výsledkům simulace dodatečnou rezervu reprezentující tyto vlivy.

• Výkon signálu ve 12 ft se měří a porovnává se simulovaným výkonem. Pokud se změřené a simulované výkony ve 12 ft dobře shodují, lze simulaci považovat za schopnou modelovat výkony signálu v různých výškách nad RWY.

• Výkon simulovaného signálu a minimální požadavek ve 36 ft se porovnávají, aby se ověřilo vyhovění pokrytí VDB nad RWY.

7.3.3 Provozní rozsah požadovaný na podporu služeb zpřesňování polohy GBAS závisí na specifickém typu operace. Optimální provozní rozsah pro tuto službu je zamýšlen jako všesměrový, pak může podporovat operace využívající zpřesňování polohy GBAS, které jsou prováděny mimo provozní rozsah služby přiblížení. Každý stát je odpovědný za definování provozního rozsahu pro poskytování služeb určování polohy GBAS a za zajištění splnění požadavků ust. 3.7.2.4 Hlavy 3. Při provádění tohoto určení by měly být zvažovány charakteristiky bezporuchového provozu přijímače GNSS, včetně reverzace k integritě na bázi ABAS v případě ztráty služby určování polohy GBAS. 7.3.4 Limit na používání informací v rámci systému zpřesňování poloh je dán maximálním dosahem (Dmax). Dmax však nevymezuje oblast pokrytí, v níž jsou nezbytně splněny požadavky na intenzitu pole specifikované v ust. 3.7.3.5.4.4 Hlavy 3, a ani se s touto oblastí neshoduje. Stejně tak operace v rámci služby zpřesňování polohy je možné předpovídat pouze v rámci provozního(ch) rozsah(ů) (kde jsou splněny požadavky na výkonnost) v rámci Dmax. – maximálního dosahu. 7.3.5 Protože požadovaný provozní rozsah služby určování polohy GBAS může být větší než ta, kterou lze poskytovat jednou vysílací stanicí GBAS, lze pro poskytování služby používat síť vysílacích stanic GBAS. Tyto stanice mohou vysílat na jediném kmitočtu a mohou používat různé časové sloty (8 dostupných) v nejbližších stanicích, aby se předešlo interferenci, nebo mohou vysílat na různých kmitočtech. Obrázek D-5A podrobně zobrazuje, jak různé časové sloty umožní používání jediného kmitočtu bez interference při uvážení ochranné doby uvedené v tabulce B-59. Pro síť založenou na různých VKV kmitočtech je třeba zvážit výkladový materiál v ust. 7.17. 7.4 Struktura dat

Bitový kódovač / dekódovač je zobrazen na Obr. D-6.

Poznámka: Další informace týkající se struktury dat vysílaných na VKV jsou uvedeny v RTCA/DO-246E, GNSS Based Precision Approach Local Area Augmentation System (LAAS) — Signal-in-Space Interface Control Document (ICD). 7.5 Integrita

7.5.1 Pro činnosti spojené s přesným přiblížením a zpřesňováním polohy GBAS jsou stanoveny specifické úrovně integrity. Riziko integrity signálu v prostotu pro služby přiblížení je 2 x 10-7 na jedno přiblížení. Pozemní podsystémy GBAS, které mají podporovat rovněž další činnosti prostřednictvím použití systému zpřesňování polohy, musí rovněž splňovat požadavky na riziko porušení integrity signálu v prostoru specifikované pro činnosti v koncové oblasti řízení letového provozu, což je 1x10-7 / hod. (Hlava 3, tabulka 3.7.2.4-1). Proto je na podporu těchto přísnějších požadavků na služby zpřesňování polohy nezbytné přijmout dodatečná opatření. Riziko integrity


5.11.2020 Změna č. 92 DD - 28

signálu v prostoru se skládá z rizika integrity pozemního podsystému a z rizika integrity úrovně pokrytí. Riziko integrity pozemního podsystému zahrnuje selhání v pozemním podsystému, stejně jako v základním uskupení družic a selhání SBAS, jako např. špatná kvalita signálu, chybné efemeridy. V případě GAST A, B a C úroveň ochrany proti porušení integrity zahrnuje řídká rizika bezchybného výkonu a případ selhání v jednom z referenčních měřících přijímačů. V obou případech úroveň ochrany zajišťuje, že vlivy družicové geometrie používané bezporuchovým přijímačem v letadle jsou brány v úvahu. To je popsáno podrobněji v následujících odstavcích. V případě GAST D je integrita v místě polohy delegována na letadlo a pozemní podsystém GAST D poskytuje letadlu dodatečná data a monitorování zdroje určování vzdálenosti prostřednictvím tohoto druhu služby. 7.5.1.1 Pro GAST D platí dodatečné požadavky na integritu, jejichž cílem je podporovat přesné přiblížení a automatické přistání za podmínek nízké dohlednosti za minim nižších než CAT I. Stejné požadavky na omezení řešení polohy v rámci úrovně ochrany , která je srovnávána s limitem výstrahy, platí pro všechny zdroje chyb s výjimkou poruch jednotlivého pozemního referenčního přijímače a chyb indukovaných anomáliemi v ionosféře. Poruchy jednotlivého referenčního přijímače jsou zmírňovány, jak je popsáno v ust. 7.5.11. odpovědnost za některé chyby způsobené anomáliemi v ionosféře byla přesunuta na palubní vybavení. Zmírnění chyb v důsledku ionosférických anomálií je popsáno v ust. 7.5.6.1.6. Další požadavky na monitorování a požadavky zabezpečení návrhu jsou potřeba k tomu, aby mohl pozemní podsystém GBAS FAST D poskytovat službu, která může zajistit rovnocennou bezpečnost jako provoz ILS CAT III. Některé dodatečné požadavky na monitorování jsou alokovány na pozemní podsystém (viz ust. 7.5.6.1 až 7.5.6.1.7) a některé na palubní vybavení. Dodatečné požadavky na monitorování pro pozemní podsystém lze nalézt v Doplňku B, ust. 3.6.7.3.3. 7.5.1.2 Riziko integrity pozemního podsystému pro GAST D (Doplněk B, ust. 3.6.7.1.2.1.1.3) omezuje pravděpodobnost poruchy pozemního podsystému vedoucí k vysílání chybných dat během minimální doby expozice „jakéhokoli jednoho přistání“. Obvykle se za kritickou dobu expozice poruchám pro vertikální vedení v provozu CAT III bere doba mezi výškou rozhodnutí CAT I (200 ft) a prahem dráhy (50ft). To je jmenovitě 15 sekund, v závislosti na rychlosti přiblížení letadla. Za kritickou dobu expozice poruchám pro stranové vedení v provozu CAT III se bere doba mezi výškou rozhodnutí CAT I a dokončením výjezdu, ke kterému dojde, když letadlo zpomalí na bezpečnou rychlost pro pojíždění (obvykle méně než 30 kt). To je jmenovitě 30 sekund, opět v závislosti na rychlosti přiblížení letadla a rychlosti zpomalení. Pojem „jakékoli jedno přistání“ se používá k tomu, aby se zdůraznilo, že časové období, kdy by mohlo dojít k poruchám, sahá před kritickou dobu expozice. Důvodem je, že v průběhu času se může porucha pomalu vyvíjet; mohlo k ní dojít dříve během fáze přistání a nebezpečím se stala během kritické doby expozice. 7.5.1.3 Kritická doba expozice poruše pro stranové vedení během vzletu s vedením v podmínkách nízké

dohlednosti je jmenovitě 60 sekund. Chybovost nebo ztráta vedení během vzletu s vedením je méně kritická než u přistání CAT III. Nepřináší žádné změny požadavků týkajících se integrity pozemního podsystému. 7.5.2 Pozemní podsystém GBAS definuje nejistotu opravené chyby pseudovzdálenosti pro chybu relativní

k referenčnímu bodu GBAS (pr_gnd) a chyby plynoucí

z porušení vertikální (tropo) a horizontální (iono) prostorové korelace. Tyto nejistoty jsou modelovány odchylkami od normálního rozdělení se střední nulovou hodnotou, které popisují tyto chyby pro každý zdroj určování vzdálenosti. 7.5.3 Jednotlivé nejistoty chyb popsané výše jsou použity přijímačem pro výpočet chybového modelu navigačního výpočtu. To je uskutečněno návrhem modelů chyb pseudovzdálenosti pro místo polohy. Obecné metody, určující, zda je proměnlivost modelu přiměřená pro zajištění úrovně ochrany rizika integrity, jsou popsány v kapitole 14. Stranová úroveň ochrany (LPL) stanovuje mez horizontální chyby polohy s pravděpodobností odvozenou z požadavku integrity. Podobně vertikální úroveň ochrany (VPL) stanovuje mez vertikální polohy. Pro služby přiblížení platí, že pokud vypočtené LPL převyšuje limit stranové výstrahy (LAL) nebo VPL převyšuje limit vertikální výstrahy (VAL), pak integrita není dostačující k podpoře zvoleného druhu služby. Pro upřesňování polohy nejsou limity výstrahy definovány ve standardech a vyžaduje se výpočet a použití horizontální úrovně ochrany a hranice chyb způsobených efemeridami. Limity výstrahy budou určeny na základě prováděných činností. Letadlo použije vypočítanou úroveň ochrany a hranice chyb způsobených efemeridami tak, že si ověří, že jsou nižší než limity výstrahy. Jsou definovány dvě úrovně ochrany, jedna pro určení podmínky, kdy jsou všechny referenční přijímače bezchybné (H0 – podmínky normálního měření), a jedna pro určení podmínky, kdy jeden z referenčních přijímačů obsahuje chybná měření (H1 – podmínky chybného měření). Navíc hranice chyb způsobených efemeridami jsou vlastně hranice chyb polohy vzniklých vinou chyb v efemeridách zdrojů určování polohy. Pro služby přiblížení je definována stranová hranice chyby (lateral error bound – LEB) způsobené efemeridami a vertikální hranice chyby (vertical error bound – VEB) způsobené efemeridami. Pro zpřesňování polohy je definována hranice horizontálních chyb způsobených efemeridami (HEB). 7.5.3.1 Riziko integrity signálu v prostoru GBAS (Doplněk B, ust. 3.6.7.1.2.1.1) je definováno jako pravděpodobnost, že pozemní podsystém poskytuje informace, které, pokud jsou zpracovány bezporuchovým přijímačem, pomocí jakékoli kombinace dat GBAS povolené protokoly použití dat (doplněk B, ust. 3.6.5), vedou k nadlimitní boční nebo vertikální chybě relativní polohy bez oznámení po dobu delší, než je maximální doba do výstrahy. Nadlimitní boční nebo vertikální chyba relativní polohy je definována jako chyba, která překračuje úroveň ochrany pro služby přiblížení GBAS a, vysílá-li se dodatečný datový blok 1, hranici chyb způsobených efemeridami. Proto je odpovědností pozemního podsystému poskytovat nepřetržitý soubor dat včetně diferenciálních korekcí, a všechny parametry, které


5.11.2020 DD - 29 Změna č. 92

jsou používány protokoly pro použití dat (např. σpr_gnd a hodnoty B definované ve zprávě typu 1), tak aby úrovně ochrany omezovaly chybu polohy spolu s požadovaným rizikem integrity. Tento proces omezování chyby musí platit pro jakýkoli soubor družic, který může uživatel používat. Aby se zajistilo, že vypočítané úrovně ochrany skutečně omezují chybu s požadovanou pravděpodobností, může být v některých případech potřeba navýšit nebo jinak upravit jeden nebo více parametrů, které jsou používány protokoly pro použití dat. Např. pro řešení vlivu anomálních ionosférických jevů jedna používaná strategie je navýšit σpr_gnd a σvert_iono_gradient s cílem zajistit, že palubní vybavení, které vyhovuje protokolům pro použití dat bude odpovídajícím způsobem chráněno. 7.5.4 Přínos pozemního systému k opravě chyby

pseudovzdálenosti (pr_gnd). Zdroje chyby, které

přispívají k této chybě, zahrnují šum přijímače, vícecestné šíření a chyby kalibrace fázového středu antény. Šum přijímače má normální chybové rozdělení se střední nulovou hodnotou, zatímco vícecestné šíření a kalibrace fázového středu antény mohou mít chybu menšího významu. 7.5.5 Zbytkové troposférické chyby. Troposférické

parametry jsou vysílány ve zprávách typu 2, aby modelovaly vlivy troposféry, když je letadlo v odlišné výšce než referenční bod GBAS. Tato chyba může být dobře charakterizována normálním rozdělením s nulovou střední hodnotou. 7.5.6 Zbytkové ionosférické chyby. Ionosférický parametr je vysílán ve zprávách typu 2, aby modeloval vlivy ionosféry mezi referenčním bodem GBAS a letadlem. Tato chyba může být během jmenovitých podmínek dobře charakterizována normálním rozdělením s nulovou střední hodnotou. 7.5.6.1 Ionosférické anomálie. Struktury malých rozměrů v ionosféře mohou mít za následek diferenciálně nekorigované chyby v poloze GBAS. Takové jevy se obvykle jeví s aktivitou slunečních bouří a mohou být charakterizovány strmými gradienty ionosférického zpoždění na relativně krátké vzdálenosti (např. několik desítek kilometrů). Chyby, které mhou být těmito jevy vyvolané, mají za následek, jakmile palubní přijímač pozemní podsystém přijímají družicové signály, že ty mají různá zpoždění šíření. Rovněž protože GBAS používá vyhlazování kódu nosné relativně dlouhou časovou konstantou, vytváří se v těchto filtrech předpětí, která jsou funkcí rychlosti změny ionosférického zpoždění. Pokud se přijímače pozemní podsystému a letadla setkají s výrazně odlišnými zpožděními a rychlostmi změny ionosférického zpoždění, předpětí vytvářená v těchto filtrech se nebudou shodovat a nebudou diferenciálním zpracováním zrušena. 7.5.6.1.1 Zmírnění ionosférické anomálie. Ionosférické anomálie mohou vytvářen chyby polohy, které jsou v souvislosti s přiblížením významné (tj. desítky metrů).Pro zmírnění těchto chyb se používají různé strategie v závislosti na druhu služby přiblížení GBAS. 7.5.6.1.2 Zmírnění ionosférické anomálie pro GAST A, B a C. V případě GAST A, B nebo C je za

zmírnění možného vlivu ionosférických anomálií odpovědný pozemní podsystém. To může být řešeno pomocí různých schémat monitorování (např. monitorů vzdáleného pole nebo integrací s pozemní sítí široké oblasti podporující SBAS), která zjišťují přítomnost ionosférických anomálií a zamítnou službu, pokud by byly výsledné chyby polohy u uživetele nepřípustné. Jedním ze způsobů zamítnutí služby je navýšit některou kombinaci vysílaných parametrů integrity: σpr_gnd, σvert_iono_gradient, parametr dekorelace efemerid (P), parametry nezdařené detekce efemerid Kmd_e,GPS

a Kmd_e_,GLONASS tak, že jakákoli geometrie, která by mohla být palubním uživatelem použita, nebude vystavena nepřípustně velkým chybám (vzhledem k zamýšlenému provoznímu použití). Toto schéma navýšení by mohlo být rovněž použito bez složitého monitorování ionosféry během provozu, pokud se předpokládá přítomnost ionosférických anomálií. V tomto případě se k určení správných hodnot vysílaných parametrů integrity používá model možných ionosférických podmínek, které by mohly nastat. Protože se extrémy ionosférických podmínek ve světě výrazně liší, model závisí na poloze. Takovéto schéma navýšení vede k snížení dostupnosti, protože navyšuje hodonoty i za nepřítomnosti anomálií. 7.5.6.1.3 Zmírnění ionosférické anomálie pro GAST D. Pro zmírnění možného dopadu

ionosférických anomálií byly pro GAST D u palubního vybavení zavedeny požadavky na monitorování a prověřování geometrie. Palubní monitorování sestává z nepřetržitého monitorování divergence kódu nosné s cílem zjistit velké gradienty v ionosféře. Navíc bude palubní vybavení prověřovat geometrie, aby se zajistilo, že se neobjeví nepřípustně velká zesílení zbytkových chyb pseudovzdálenosti (tj. chyby, které mohou existovat po použití palubního monitorování). Jiným činitelem, který je vhodný pro zmírnění chyb vyvolaných ionosférickými anomáliemi, je použití 30sekundových vyhlazených pseudovzdáleností v řešení polohy. (Kratší časová konstatnta vyhlazování je přirozeně méně náchylná k chybám nepřizpůsobení předpětí filtru.) Nakonec GAST D zahrnuje parametry: Kmd_e_D,GLONASS, Kmd_e_D,GPS, PD a σvert_iono_gradient_D, které jsou určeny k použití místo parametrů Kmd_e,GLONASS, Kmd_e,GPS, P, respektive σvert_iono_gradient, pokud je aktivním druhem služby GAST D. To se provádí tak, že pokud pozemní podsystém využije navýšení parametrů Kmd_e_,GLONASS, Kmd_e,GPS, P a σvert_iono_gradient ke zmírnění vlivů ionosférických anomálií pro GAST A, B nebo C, mohou být uživateli GAST D poskytovány nenavýšené parametry pro použití v GAST D, kde se k řešení chyb způsobených ionosférickými anomáliemi využívá palubní monitorování. To umožňuje službě GAST D, aby měla lepší dostupnost. 7.5.6.1.4 Omezení chyb způsobených ionosférickými anomáliemi. Jak bylo uvedeno výše, ionosférické anomálie mohou být řešeny navýšením jednoho nebo více z parametrů: σpr_gnd, σvert_iono_gradient, parametr dekorelace efemerid (P), parametry nezdařené detekce efemerid Kmd_e,GPS a Kmd_e,GLONASS. Pozemní podsystém je odpovědný za poskytování hodnot těchto parametrů tak, že chyba je příslušně omezena prostřednictvím výpočtů VPL a HPL na výstupu bezporuchového přijímače. U GAST D byla odpovědnost za zmírnění chyb vzniklých v důsledku anomálních ionosférických podmínek rozdělena mezi


5.11.2020 Změna č. 92 DD - 30

palubní podsystém a pozemní podsystém. Ačkoli GAST D stejně vyžaduje úrovně ochrany k omezení chyb (jak je popsáno v ust. 7.5.3.1), nejsou vyžadovány k omezení chyb, které jsou výsledkem anomální ionosférické události, jako je tomu v případě GAST C. Tudíž úrovně ochrany vypošítané pomocí PD, Kmd_e_D,GLONASS, Kmd_e_D,GPS a σvert_iono_gradient_D musí omezovat chybu pro všechny zdroje chyb, jak je rozebíráno v ust. 3.6.7.1.2.1.1.2, s výjimkou chyb v důsledku anomálních ionosférických podmínek. Výpočty úrovní ochrany musí omezovat nominální ionosférické chyby. 7.5.6.1.5 Monitorování ionosférického gradientu pomocí duálního řešení. Jinou součástí palubního zmírnění chyb vyvolaných ionosférickými anomáliemi je prostředniictvím využití duálních řešení polohy vypočítaných současně s pomocí dvou různých časových konstant vyhlazování nosné (viz ust. 7.19.3). Tento duální výpočet řešení má dva účely. Za prvé, rozdíl měření dvou korigovaných pseudovzdáleností, jako statistické zjištění, umožňuje, aby byly přímo pozorovány chyby nárůstu na filtru každé družice, v důsledku velkých rozdílů kezi palubními měřeními a pozemními měřeními. Proto lze na tato statistická zjištění aplikovat hranici za účelem zjištění velké části ionosférických anomálií. Druhým použitím duálních řešení je vypočítat omezení pro 30sekundovou vyhlazenou polohu (bez vlivu ionosférických anomálií). Data poskytovaná pozemním segmentem umožňují, aby bylo omezení úrovně ochrany vypočítáno pro 10sekundové řešení. Doplněním přímého pozorování velikosti rozdílu mezi 30sekundovou vyhlazenou polohou a 100sekundovou vyhlazenou polohou k výpočtu úrovně ochrany se získá úroveň ochrany, která zaručuje omezení 30sekundového řešení polohy při požadované hodnotě 1x10-7/přiblížení. To umožňuje palubnímu vybavení s aktivní službou druhu D poskytovat rovnocennou omezující výkonnost, jaká je požadována pro přiblížení za minim CAT I, i když se k záskání vedení používá 30sekundové řešení polohy. 7.5.6.1.6 Požadavky na pozemní podsystémy FAST D pro podporu zmírnění chyb způsobených ionosférickými anomáliemi. Ačkoli leží větší část odpovědnosti za zmírnění ionosférických chyb na palubním segmentu, v případě pozemních podsystémů FAST D existuje požadavek, že je potřeba podporovat zmírnění těchto vlivů. Doplněk B, ust. 3.6.7.3.4 stanovuje, že pozemní podsystém je odpovědný za zajištění zmírnění ionosférických gradientů zpoždění v prostoru. Pozemní podsystém zajišťuje, že hodnota maximální chyby korigované pseudovzdálenosti (EIG) vypočítaná z dat zprávy typu 2 nepřekračuje 2,75 metrů ve všech LTP souvisejících s RWY, na něž jsou podporovány postupy GAST D. Jedna z možností, které mají výrobci k dispozici, je omezit vzdálenost mezi referenčním bodem GBAS a LTP. 7.5.6.1.7 Modely hrozby ionosférických anomálií používané pro ověřování GAST D. Jak je

uváděno výše, zmírnění chyb, které by mohly být vyvolány ionosférickými anomáliemi, je prováděno prostřednictvím kombinace monitorování palubního a pozemního systému. Efektivita požadovaného monitorování byla prokázána pomocí simulace a analýzy a bylo prokázáno, že maximální chyby na výstupu monitorování jsou v souladu s kritérii certifikace letové způsobilosti pro rozsah níže

popsaných anomálií. Tento rozsah anomálií je popsán z pohledu „standardního prostoru hrozeb“ sestávajícího z modelu ionosférické anomálie, který definuje fyzikální vlastnosti ionosférické anomálie. Model popsaný v ust. 7.5.6.1.7.1 je konzervativním ztvárněním modelu vytvořeného pro kontinentální část USA. Bylo prokázáno, že tento model omezuje ionosférickou hrozbu vyhodnocenou v několika dalších oblastech středních zeměpisných šířek (vzhledem k magnetickému rovníku). Poslední data získaná z některých oblastí malých zeměpisných šířek (vzhledem k magnetickému rovníku) prokázala ionosférické podmínky související s místním úbytkem hustoty ionosféry („plazmové bubliny“), které přesahují možnosti tohoto modelu hrozeb. Výzkum vedl například k vytvoření referenčního modelu hrozeb pro malé zeměpisné šířky pro oblast Asie a Pacifiku zvláštní pracovní skupinou – Ionospheric Studies Task Force (APAC ISTF). Modely hrozeb definují ionosférické prostředí, pro které je známo, že standardizované monitorování produkuje přijatelnou výkonnost na bázi per-pseudovzdálenosti. Každý poskytovatel služb aby měl vyhodnotit, zda je model standardního prostoru hrozeb popsaný níže vhodný pro ionosférické charakteristiky v oblasti, kde je v plánu, aby GBAS podporoval službu GAST D. Jeho vyhodnocení by mělo být provedeno vždy, bez ohledu na dotčené zeměpisné šířky. Pokud poskytovatel služby zjistí, že chování ionosféry není tímto modelem hrozeb dostatečně charakterizováno (např. v případě oblasti s jedinečně silnou ionosférickou reakcí), takže poskytovatel služby musí přijmout vhodné kroky, aby zajistil, že uživatelé nebudou vystaveni ionosférickým anomáliím s charakteristikami mimo škálu standardního prostoru hrozeb. Poskytovatel služby si může zvolit:

1. změnit charakteristiky svého pozemního podsystému; a/nebo

2. zavést dodatečné monitorování (interní nebo externí vůči GBAS); a/nebo

3. zavést jiná provozní opatření, která omezují vystavení uživatelů extrémním ionosférickým podmínkám.

Možné změny pozemního podsystému, které by mohly docílit snížení tohoto rizika, zahrnují přísnější omezení umístění (viz ust. 7.5.6.1.6) a zlepšenou výkonnost monitorování pozemního podsystému (Doplněk B, ust. 3.6.7.3.4). Jinou zmírňující starategií je monitorování vesmírného počasí (externí vůči systému GBAS) ve spojení s provozními omezeními ohledně použití systému v průběhu předpovídaných období silně anomální ionosférické aktivity. Kombinace těchto strategií lze použít k zajištění toho, že uživatel GAST D není vystaven ionosférickým anomáliím mimo standardní prostor hrozeb. 7.5.6.1.7.1 Model ionosférických anomálií: pohybující se klín. Modeluje silný ionosférický

prostorový gradient jako pohybující se klín ionosférického zpoždění s konstantním, lineárně se měnícím spádem, jak je uvedeno na Obr. D-7. Klíčovými pparametry tohoto modelu jsou spád gradientu (g) v mm/km, šířka (w) klínu v km, velikost změny zpoždění (D) v m a rychlost (v), s níž se klín pohybuje vůči pevnému bodu na zemi. Předpokládá se, že tyto hodnoty zůstávají (přiblžně) konstantní po celou dobu, po kterou tnto klín ovlivňuje družice sledované jediným letadlem provádějícím přiblížení


5.11.2020 DD - 31 Změna č. 92

GAST D. Zatímco šířka klínu je malá, „délka“ klínu v rámci souřadnic východ-sever (tj. jak daleko „ionosférická fronta“ obsahující klín sahá) není omezena.

U tohoto modelu horní mez g závisí na rychlosti klínu,

jak je uvedeno v Tabulce D-5A. Tato hodnota nezávisí na úhlu elevace družice. Protože g je vyjádřeno z pohledu spádu zpoždění, nejsou potřeba jakékoli korekce „šikmosti“ zpoždění od zenitu. Šířka w může kolísat od 25 po 200 km. maximální hodnota D je 50 m. Všimněte si, že aby byl model konzistentní, musí D odpovídat součinu spádu g a šířky w. V případech, kdy jsou spád a šířka v povolených mezích, ale jejich výsledný D převyšuje 50metrovou hranici, není tato kombinace spádu a šířky platným bodem modelu hrozeb. Např. jak g = 400 mm/km, tak w = 200 km jsou každé zvlášť přípustné, ale jejich

součin je roven 80 metrům. Jelikož to porušuje omezení pro D, není klín s g = 400 mm/km a w = 200 km součástí tohoto modelu hrozeb.

Poznámka: Při validaci GAST D se předpokládalo, že každý simulovaný model klínu se použije na ty dva zdroje určování vzdálenosti, které produkovaly nejhorší chyby polohy. Nicméně počty klínů a dotčené zdroje určování polohy závisí na ionosférických charakteristikách v oblasti, kde má GBAS podporovat službu GAST D.

Tabulka D-5A. Horní mez spádu gradientu

Rychlost šíření (v) Horní mez spádu gradientu (g)

v < 750 m/s 500 mm/km

750 ≤ v < 1500 m/s 100 mm/km

7.5.6.1.8 Ověření zmírnění ionosférického gradientu

7.5.6.1.8.1 Protože odpovědnost za zmírnění ionosférických gradientů v prostoru je rozdělena mezi palubní a pozemní podsystémy, obsahuje toto ustanovení pokyny týkající se modelování palubních složek (např. pohybu a monitorování letadla), což umožní výrobci pozemní části ověřit zmírnění ionosférických gradientů v prostoru z pohledu celkového systému. Ověření může brát v úvahu kombinaci pozemních a palubních monitorů detekce gradientů. Při zohledňování kombinace monitorů je potřeba zvážit korelaci nebo nezávislost mezi monitory. Výkonnost monitoru by rovněž měla zvažovat efektivní čas mezi nezávislými vzorky zkušebních statistických údajů každého monitoru. Modelování monitorování ionosféry by mělo zahrnovat kritéria opětovného přijetí vyloučené družice, podle vhodnosti podle návrhu pozemního podsystému a DO-253D.

7.5.6.1.8.2 Toto ustanovení rovněž zahrnuje pokyny ohledně zkušebního scénáře, s cílem zajistit, že během ověření jsou vzaty do úvahy všechny možné orientace polohy ve vzduchu, pozemního referenčního bodu, směru přiblížení a směru gradientu. 7.5.6.1.8.3 Zavedení palubního monitoru

Ověřování může počítat s následujícími palubními monitory:

a) palubní filtrování divergence kódu/nosné, jak je popsáno v ust. 2.3.6.11 dokumentu DO-253D;

b) diferenciální RAIM použité pro přidání družice, jak je popsáno v ust. 2.3.9.6.1 dokumentu DO-253D; a

c) monitorování ionosférického gradientu duálního řešení pseudovzdálenosti, jak je popsáno v ust. 2.3.9.7 dokumentu DO-253D.

7.5.6.1.8.3.1 Při posuzování pravděpodobnosti nezjištěné zetekce lze předpokládat, že podíl všech zdrojů šumu na zkušebních statistických údajích použitých pro palubní monitor divergence nosné kódu, bez vlivů ionosféry, má normální rozdělení s nulovou střední hodnotou a směrodatnou odchylkou 0,002412 m/s.

7.5.6.1.8.3.2 Při posuzování pravděpodobnosti nezjištěné zetekce lze předpokládat, že podíl všech zdrojů šumu na zkušebních statistických údajích použitých pro monitor ionosférického gradientu duálního řešení pseudovzdálenosti má normální rozdělení s nulovou střední hodnotou a směrodatnou odchylkou 0,1741 m.

7.5.6.1.8.3.3 Všimněte si, že předchozí pravděpodobnost gradientu, která může být použita během ověřování v ust. 3.6.7.3.4, se vztahuje rovněž na tyto palubní monitory. 7.5.6.1.8.4 Modelování polohy a rychlosti ve vzduchu

Rychlost a polohu ve vzduchu lze modelovat zpětně od okamžiku přeletu prahu dráhy pomocí následujících čtyř hodnot:

a) rychlost při přistání;

b) doba trvání přistávací rychlosti;

c) rychlost zpomalení; a

d) rychlost na počátku zpomalování.

7.5.6.1.8.4.1 Jak se tyto čtyři hodnoty použijí k definování profilu rychlosti, ilustruje Obrázek D-8, a Tabulka D-5B uvádí hodnoty, které definují rodinu křivek, které mají být použity při určování parametrů vysílání GAST D pro specifický návrh IGM.

7.5.6.1.8.4.2 Obrázek D-9 uvádí profily rychlosti přiblížení na základě hodnot v Tabulce D-5B z pohledu závislosti traťové rychlosti a času, než letadlo dosáhne bodu prahu dráhy při přistání. 7.5.6.1.8.5 Zohlednění gradientu, polohy ve vzduchu, pozemního referenčního bodu a směru přiblížení

7.5.6.1.8.5.1 Obrázek D-10 ilustruje základní anomální ionosférické scénáře (A-D), které představují hrozbu. Pro danou instalaci pozemní stanice by měl výrobce pozemní části prokázat platné zmírnění jakýchkoli orientací ionosférického gradientu/ letadla/ přiblížení vzhledem k této konkrétní instalaci.

7.5.6.1.8.5.2 Ověřovací zkušební scénáře by měly rovněž řešit načasování složek každé orientace. Např. pro daný scénář by přiblížení mělo být prováděno nejméně v jednominutových intervalech.


5.11.2020 Změna č. 92 DD - 32

Tabulka D-5B. Profil vzdušné rychlosti od počáteční polohy po LTP

Traťová přistávací rychlost (kt)

Doba trvání přistávací rychlosti (sekundy)

Rychlost zpomalení (kt/s)

Traťová rychlost na počátku zpomalování (kt)

161 50 1,1 290

148 50 1,1 277

135 50 1,1 264

Poznámka: Nadmořská výška modelového letadla není nezbytná.

7.5.7 Přínos přijímače letadla k opravě chyby pseudovzdálenosti. Přínos přijímače je omezen, jak je popsáno v kapitole 14. Maximální přínos použitý pro analýzy dodavatelem GBAS může být brán z požadavků na přesnost, kde se předpokládá, že

receiver se rovná RMSpr_air palubního vybavení GBAS přesnosti A. 7.5.8 Chyba vícecestného šíření od draku letadla. Příspěvek chyby vícecestného šíření od draku letadla je definován v ust. 3.6.5.5.1 Doplňku B. Chyby vícecestného šíření vyplývající z odrazů od dalších objektů nejsou zahrnuty. Pokud zkušenost ukazuje, že tyto chyby nejsou zanedbatelné, pak s nimi musí být počítáno pro provoz nebo naplnění parametrů

vysílaných ze země (např. pr_gnd). 7.5.9 Nejistota/nespolehlivost chyby efemerid. Chyby pseudovzdálenosti vzniklé z chyb efemerid (definované jako rozdíl mezi skutečnou polohou družice a polohou družice, určenou pomocí vysílaných dat) jsou prostorově dekorelovány, což znamená, že přijímače v různých místech obdrží rozdílné údaje. Pokud jsou uživatelé relativně blízko referenčního bodu GBAS, zbytková diferenciální chyba vzniklá vinou chyby efemerid bude malá a jak korekce, tak

parametry nejistoty/nespolehlivosti pr_gnd vysílané pozemních podsystémem budou platné pro opravu prvotních měření a pro výpočet úrovní ochrany. Pro uživatele dále od referenčního bodu GBAS platí, že ochranu proti odchylkám efemerid je možné zajistit dvěma různými způsoby: a) pozemní podsystém nevysílá přídavné parametry

hranice chyb způsobených efemeridami. V tomto případě je pozemní podsystém odpovědný za zajištění integrity v případě chybných efemerid družice, aniž by se spoléhal na to, že letadlo si hranice chyb vypočítá a aplikuje samo. Tím může vzniknout omezení vzdálenosti mezi referenčním bodem GBAS a nadmořskou výškou rozhodnutí v závislosti na prostředcích pozemního podsystému k detekci chyb efemerid zdrojů určování polohy. Jedním z prostředků detekce je použití informací o integritě družic vysílaných SBAS; nebo

b) pozemní podsystém vysílá přídavné parametry hranice chyb způsobených efemeridami, což umožňuje palubnímu přijímači vypočítat si hranici chyb. Tyto parametry jsou: koeficienty používané v rovnicích výpočtu hranice chyb způsobených efemeridami (Kmd_e_(), kde index () znamená buď „GPS“, „GLONASS“, „POS, GPS“ nebo „POS, GLONASS“) a parametry dekorelace efemerid (P). Parametr dekorelace efemerid (P) ve zprávě typu 1 nebo typu 101 charakterizuje zbytkovou chybu jako funkci vzdálenosti mezi referenčním bodem GBAS a letadlem. Hodnota P je vyjádřena v m/m. Hodnoty P určuje pozemní podsystém pro každou

družici. Jedním z hlavních faktorů, které ovlivňují hodnoty P, je design kontrolního přístroje (monitoru) pozemního podsystému. Kvalita tohoto přístroje je charakterizována nejmenší chybou efemerid, kterou je tento přístroj schopen zjistit. Vztah mezi parametrem P a nejmenší zjistitelnou chybou εephdet pro danou družici, i, může mít přibližně podobu Pi = εephdet/Ri, kde Ri je nejmenší z předpovídaných vzdáleností z antény (antén) referenčního přijímače pozemního podsystému za dobu platnosti Pi. Vzhledem k proměnlivosti Ri v čase závisí hodnoty parametrů P rovněž na čase. Nicméně pro pozemní podsystémy není dynamická změna P požadována. Statické parametry P lze odeslat, pokud patřičně zajišťují integritu. V tomto posledně jmenovaném případě by byla dostupnost lehce snížena. Obecně platí, že se snižující se εephdet se zvyšuje celková dostupnost GBAS.

7.5.10 Chyba efemerid/monitorování odchylek.

Existuje několik způsobů monitorování za účelem zjišťování chyb/odchylek efemerid. Mezi ně patří: a) Soustava stanic – dlouhá vzdálenost (long

baseline). V tomto případě je třeba, aby se

k určení chyb efemerid nezjistitelných jedním přijímačem používaly pozemní podsystémy přijímače, mezi nimiž jsou dlouhé vzdálenosti. Čím delší vzdálenosti, tím lepší výkon nejmenší zjistitelné chyby;

b) SBAS. Protože rozšíření SBAS poskytuje monitorování výkonu družice včetně dat efemerid, je možné použít informace o integritě vysílaných SBAS jako indikaci platnosti efemerid. SBAS používá přijímače pozemního podsystému instalované daleko od sebe (ve velkých vzájemných vzdálenostech), a proto poskytuje při monitorování efemerid optimální výkon a činí tak malé chyby zjistitelnými;

c) Monitorování dat efemerid. Při tomto způsobu jsou porovnávány vysílané efemeridy s následnými (sekvenčními) oběžnými drahami družice. Toto monitorování předpokládá, že jediné nebezpečí vzniku chyby vychází z chyby při stahování údajů o efemeridách ze sítě pozemního řízení uskupení družic (constellation ground control network), takže efemedidy jsou nekonzistentní s dříve vysílanými efemeridami; a

d) Monitorování delta-V (změny rychlosti). Toto monitorování pokrývá případy neřízených/ samovolných manévrů/ obratů družic mimo pohled nezměněných efemerid.

7.5.10.1 Design kontrolního zařízení (monitoru), např. jeho nejmenší zjistitelná chyba, musí být založen na požadavcích rizika integrity a modelu poruch, proti nimž má monitor chránit. Na základě požadavků na spolehlivost, uvedených v ust. 3.7.3.1.3


5.11.2020 DD - 33 Změna č. 92

Hlavy 3, je možné stanovit hranice chybovosti efemerid GPS družice. Takováto chyba způsobená efemeridami je považována za závažnou chybu poskytované služby. 7.5.10.2 Kontrolní úsek GLONASS monitoruje parametry efemerid a času a v případě jakékoliv nenormální situace začíná vkládat nové a správné navigační zprávy. Chyby parametrů efemerid a času nepřekročí 70 m chyby při měření vzdálenosti. Chybovost družice GLONASS včetně chyb parametrů efemerid/času nepřekračuje 4 x 10-5 na družici a hodinu. 7.5.11 Poruchy pozemního referenčního přijímače. Typický pozemní systém GBAS zpracovává měření od 2 až 4 referenčních přijímačů instalovaných v těsné blízkosti referenčního bodu. V případě GAST A, B, C a D je letadlový přijímač chráněn proti velkým chybám nebo poruchovému stavu v jednom referenčním přijímači výpočtem úrovně ochrany na základě B parametrů ze zprávy typu 1 nebo typu 101 a porovnáním této úrovně ochrany s limitem výstrahy. Vyhovění pozemního podsystému riziku integrity GAST A, B, C a D (Doplněk B, ust. 3.6.7.1.2.2.1) je prokázáno zohledněním protokolů požadovaných od palubního podsystému (Doplněk B, ust. 3.6.5.5.1.2) a explicitního monitorování požadovaného v palubním podsystému. Architektury alternativních systémů s dostatečným zálohováním v měření referenčního přijímače mohou používat algoritmy zpracování schopné identifikovat velkou chybu nebo poruchu v jednom z přijímačů. Toto může platit pro síť GRAS s přijímači rozmístěnými ve velké oblasti a s dostatečnou hustotou bodů ionosférických děr pro odlišení chyb přijímače od ionosférických vlivů. Integrity lze potom dosáhnout pouze pomocí úrovní ochrany pro normální podmínky měření (VPLH0 a

LPLH0) s příslušnými hodnotami Kffmd a pr_gnd. Toho lze dosáhnout používáním zprávy typu 101 s vyloučením parametrů B. 7.5.11.1 Poruchy pozemního referenčního přijímače GAST D. V případě GAST D je v palubním přijímači zaveden dodatečný standardizovaný monitor používaný k udržování integrity za podmínek měření při poruše jednoho referenčního přijímače bez ohledu na geometrii družic použitých letadlem. Přijímač letadla vypočítává odhad chyby polohy na základě parametrů B a porovnává tento odhad chyby přímo s prahovou hodnotou nastavenou co možná nejníže v souladu s přijatelným rizikem spojitosti. I když je monitor v palubním podsystému mechanizovaný, pozemní podsystém musí splňovat zvláštní požadavky na monitor, aby poskytoval předepsanou ochranu. Výkonnost integrity závisí na předpokládané předem dané četnosti poruch (Doplněk B, ust. 3.6.7.1.2.2.1.2) a pravděpodobnosti nezdařené detekce monitoru. Požaduje se, aby předem daná četnost výskytu jediného referenčního přijímače poskytujícího chybná měření byla menší než 1 x 10-5 za 150 sekund. Četnost na jednotlivý přijímač závisí na počtu referenčních přijímačů v pozemním podsystému. Např. při čtyřech referenčních přijímačích by měla být požadována četnost na přijímač menší než 2,5 x 10-6 za 150 sekund. Této předem dané četnosti je dosaženo kombinací požadavků na návrh přijímače a správného umístění referenčního přijímače a provozních omezení. Protože se podmínky v průběhu

provozu systému mění, mohou pozemní podsystémy monitorovat výstupy přijímače, s cílem ověřit nepřetržité plnění požadavku. Výkonnost integrity rovněž závisí na výkonnosti pravděpodobnosti nezdařené detekce (Pmd) monitoru zastavěného v palubním vybavení. Výkonnost Pmd tohoto monitoru naopak závisí na charakteristikách chyb, které zamezily zjistitelnosti referenční poruchy. To platí rovněž pro existující rovnice rizika integrity úrovně ochrany související s podmínkami chybných měření. Požaduje se, aby pozemní podsystém vysílal parametry integrity, které omezují chyby tak, že chby může dostatečně charakterizovat normální rozdělení a lze odhadnout Pmd (Doplněk B, ust. 3.6.7.1.2.2.1.1 a 3.6.7.2.2.4.1). 7.5.11.2 Omezení velikosti poruchy pozemního referenčního přijímače GAST D. Protože palubní podsystém implementuje monitor, jak je definováno v MOPS, je možné vypočítat velikost největší chyby, která může být výsledkem poruchy jednoho referenčního přijímače s pravděpodobností větší než 1 x 10-9. Vypočítaná maximální velikost chyby bude záviset na předpokládané předem dané četnosti poruch (Doplněk B, ust. 3.6.7.1.2.2.1.1) a pravděpodobnosti nezdařené detekce monitoru. Pmd monitoru závisí na prahové hodnotě monitoru, která je vypočítána palubním vybavením jako funkce geometrie a rozdělení chyb souvisejících s předpokladem H1. 7.5.12 Požadavky na monitorování oblasti určování vzdálenosti pro GAST D. K podpoře rovnocenné

bezpečnosti provzu CAT II/III jsou potřeba požadavky za základními požadavky „signálu v prostoru“ definovanými pro GAST A, B a C. Tyto požadavky zahrnují požadavky na výkonnost monitorů zavedených ke zjišťování chyb pseudovzdálenosti. Dva požadavky se vztahují na postmonitorovací chybu korigované pseudovzdálenosti v důsledku specifikovaných poruch zdroje určování vzdálenosti (Doplněk B, ust. 3.6.7.3.3.2 a 3.6.7.3.3.3). V obou případech se požadavek vztahuje na pravděpodobnost nezdařené detekce jako funkce velikosti chyby v důsledku poruchy v 30sekundové vyhlazené pseudovzdálenosti po použití korekce.

1) První požadavek omezuje výkonnost Pmd poruch specifikovaného zdroje určování vzdálenosti bez ohledu na předem danou pravděpodobnost poruchy určování vzdálenosti. Hranice výkonnosti monitoru pozemního podsystému definovaná v Doplňku B, ust. 3.6.7.3.3.2 je znázorněna na Obrázku D-1B. K vytvoření řešení polohy použitého k vedení pomocí odchylek bude vybavení GAEC-D používat 30sekundové diferenciální korekce. Hranice oblasti omezení definují minimální Pmd, kterou musí pozemní pozemní podsystém zajistit pro jakýkoli poruchový stav jednoho zdroje určování vzdálenosti.

Poznámka: Příklad vyhovujícího Pmd na Obrázku D-11 se zakláádá na hypotetickém monitoru s prahovou hodnotou nastavenou na 0,8 m a šumem monitoru 0,123 m. Křivka slouží pouze k ilustračním účelům a nepředstvuje výkonnost jakéhokoli konkrétního návrhu monitoru.

2) Druhý požadavek omezuje podmíněnou pravděpodobnost výkonnosti Pmd specifikovaného zdroje určování vzdálenosti, existuje-li předem daná pravděpodobnost poruchy specifikovaného


5.11.2020 Změna č. 92 DD - 34

zdroje určování vzdálenosti. Mez podmíněné pravděpodobnosti, Pmd x Papriori, pro výkonnost monitoru pozemního podsystému definovanou v Doplňku B, ust. 3.6.7.3.3.3, je znázorněna na Obrázku D-12. Předešlá pravděpodobnost poruchy každého zdroje určování vzdálenosti (Papriori), použitá k vyhodnocení shody, by měla být stejná hodnota, která je použita v analýze k prokázání vyhovění omezujícím pro FAST C a D (viz ust. 7.5.3.1).

7.5.12.1 Ověření vyhovění pozemního podsystému požadavkům na monitorování oblasti určování vzdálenosti

Ověření, že návrh pozemního podsystému vyhovuje požadavkům na monitory uvedeným v Doplňku B, ust. 3.6.7.3.3.2 a 3.6.7.3.3.3, se dosáhne kombinací zkoušení a analýzy. Požadavky mají formu omezení pravděpodobnosti nezdařené detekce jako funkce velikosti chyby v korigované pseudovzdálenosti. Obecný postup, který lze použít k ověření toho, že konkrétní monitor, začleněný djako součást návrhu pozemního podsystému, splňuje stanovenou výkonnost, je následující:

Identifikovat prostor hrozeb pro každý poruchový režim, který má být vzat v úvahu. (Požadavky v ust. 3.6.7.3.3 Doplňku B se vztahují na čtyři specifické poruchové režimy). Tyto poruchové režimy (tj. prostor hrozeb), které lze použít k vyhodnocení vyhovění návrhu pozemního podsystému, jsou uvedeny v ust. 7.5.12.1.3.1 až 7.5.12.1.3.4. Tyto poruchové režimy a kombinace poruch tvoří prostor hrozeb. Tyto definice prostoru hrozeb reprezentují to, co alespoň jeden stát shledal přijatelným jako předpokládaný prostor hrozeb pro každý poruchový režim.

• Určit konfigurační prostor palubního segmentu. Požadavky na palubní systém zavádí omezení návrhu a výkonnosti palubního vybavení. Tato omezení definují škálu kritických parametrů palubního segmentu konfiguračního prostoru pro každý poruchový režim a/nebo monitor, který musí být chráněn pozemním podsystémem. Například šířka pásma a odstup korelátoru vyhovujícího palubního přijímače budou vyhovovat požadavkům ust. 8.11.4 až 8.11.7.1. To jsou dva z kritických parametrů konfiguračního prostoru palubního segmentu pro poruchový režim deformace signálu družice. Kritický parametr palubního segmentu přímo ovlivňuje, jak se každý bod v prostoru hrozeb přemění v chybu v diferenciálně korigované poseudovzdálenosti.

• Analýza chyb je prováděna s ohledem na specifický návrh monitoru s ohledem na celou řadu charakteristik poruch, které tvoří prostor hrozeb. Pro každou charakterizovanou poruchu chyba, která by byla vnesena do korigované pseudovzdálenosti (za použití 30sekundových vyhlazených pseudovzdáleností a korekcí pseudovzdáleností) se vypočítá s ohledem na celou škálu kritických parametrů palubního segmentu, které tvoří konfigurační prostor palubního segmentu.

Při posuzování vyhovění návrhu pozemního podsystému je výkonnost charakterizována relevantními statistickými způsoby. Každý monitor je vystaven šumu, a proto může být výkonnost charakterizována četností chybné detekce a pravděpodobností nezdařené detekce. Obě tyto

metriky výkonnosti jsou specifikovány v požadavcích na pozemní segment v Doplňku B prostřednictvím nepřekročitelného omezení. Výkonnost co se týče pravděpodobnosti nezdaření detekce je omezena požadavky v Doplňku B, ust. 3.6.7.3.3.2 a 3.6.7.3.3.3. Výkonnost co se týče četností chybné detekce je omezena požadavky na spojitost danými v Doplňku B, ust. 3.6.7.1.3.2. Mělo by být zřejmé, že pozemní podsystém musí splňovat všechny požadavky těchto standardů. Je možné, že výkonnost jednotlivých monitorů může být dále omezena dalšími požadavky, jako je požadavek na riziko integrity pozemního podsystému v Doplňku B, ust. 3.6.7.1.2.1.1.1. Výkonnost daná přesností pozemní stanice může mít vliv na výkonnost palubního a pozuemního monitoru. Při ověřování proveditelnosti požadavku se předpokládalo, že případu selhání jednoho referenčního přijímače odpovídá výkonnost GAD C4. 7.5.12.1.1 Vyhovění monitorování pozemního podsystému požadavkům na spojitost. Vyhovění

četnosti chybné detekce (spojitosti) může být určeno na základě shromážděných reálných dat v kombinaci s analýzo a/nebo simulací. Požadovaný počet skutečně nezávislých vzorků by měl být dostatečný, aby odpovídajícím způsobem charakterizoval kumulativní distribuční funkci (CDF) diskriminátoru monitoru, která se porovnává s nastavením prahovéhodnoty monitoru. Bezporuchová šumová CDF musí být taková, že při prahovém nastavení monitoru je pravděpodobnost chybné detekce nižší, než je předepsáno pro podporu spojitosti. Rozdělení spojitosti na každý monitor musí být provedeno s ohledem na celkovou stanovenou pravděpodobnost chybné detekce (Doplněk B, ust. 3.6.7.1.3.2). Dosahovaná pravděpodobnost chybné detekce se určí pomocí extrapolace sledovaných trendůměřené CDF. Navíc se mohou události detekce v pozemním podsystému zaznamenávat, a pokud se v průběhu času četnosti chybných detekcí neudržují na požadovaných úrovních, mohou být prahové hodnoty přenastaveny, jako výsledek činností údržby s cílem napravit daný problém. 7.5.12.1.2 Vyhovění monitorování pozemního podsystému požadavkům na integritu. Vyhovění

pravděpodobnosti nezdařené detekce (riziku integrity) se obvykle stanovuje na základě simulace a analýzy. (S ohledem na malou přípustnou pravděpodobnost pozorování skutečných poruch je shromáždění dostatku reálných dat k určení, zda je daná pravděpodobnost splněna, se statistickou významností, nemožné.) Prostor hrozeb pro poruchový režim je rozdělen na diskrétní intervaly napříč relevantními parametry, které definují chování poruchy. Celkový prostor možných poruchje reprezentován vícerozměrnou mřížkou diskrétních bodů, které mají rozsah prostoru hrozeb. Konfigurační prostor palubního segmentu je rovněž diskretizován, tj. vyjádřen pomocí vícerozměrné mřížky diskrétních bodů (kritických parametrů). Simulace se používá k výpočtu očekávané výkonnosti dané chybou pseudovzdálenosti pro každý bod v prostoru hrozeb, každou možnou konfiguraci palubního segmentu a spojení pozemního přijímače s monitory. Nejhorší chyba korigované pseudovzdálenosti se vypočítá jako funkce hodnotu diskriminátoru monitoru zabývajícího se hrozbou (za předpokladu nulového šumu v tomto bodě). To rovněž umožňuje určit hodnotu diskriminátoru jako funkci nejhorší chyby korigované


5.11.2020 DD - 35 Změna č. 92

pseudovzdálenosti (inverzní funkce). Pravděpodobnost nezdařené detekce se získá transpozicí šumu na základě konzervativního modelu šumu (pomocí přeshraničního CDF, který byl generován reálnými daty), na diskriminátoru určeném nejhoršího diferenčního rozsahu. To lze provést buď analyticky, nebo pomocí simulace. This can be done either analytically or by simulation. Mapování od diskriminátoru po nejhorší chybu v korigované pseudovzdálenosti a použitých hladinách šumu může mít další závislosti (např. elevaci družice), a stanovená pravděpodobnost nezdařené detekce je tudíž rovněž funkcí souboru parametrů, které tvoří prostor parametrů detekce, který je také rozdělen na diskrétní intervaly, tj. vyjádřen pomocí vícerozměrné mřížky diskrétních bodů (parametrů detekce). Konečná pravděpodobnost nezdařené detekce se získá nalezením nejhoršího případu, kdy se vyhodnocují všechny body mřížky v prostoru parametrů detekce.

7.5.12.1.3 Prostor hrozeb a související konfigurační prostor palubního segmentu pro každý režim poruchy

7.5.12.1.3.1 Hrozba divergence kódu/nosné

7.5.12.1.3.1.1 Hrozba divergence kódu/nosné je poruchový stav družice GPS, který způsobuje, že se příliš rozchází kód a nosná vysílaného signálu.

7.5.12.1.3.1.2 Porucha divergence kódu/nosné může zapříčinit diferenční chybu určování vzdálenosti v jednom nebo v obou z následujících případů: (1) návrhy palubního a pozemního filtru nejsou stejné, a (2) palubní a pozemní filtry se spustí v různé okamžiky. Oba tyto případy mohou vést k rozdílu přechodových charakteristik filtrů v případě výskytu CCD události. Kritické palubní parametry jsou:

• Čas inicializace palubního vyhlazovacího filtru vzhledem k počátku poruchy.

• Typ vyhlazovacího filtru (pevná časová konstanta 30 sekund nebo nastavitelná časová konstanta rovná času od inicializace až do 30 sekund, a pak pevná).

• Předepsané monitorování rychlosti divergence nosné/kódu v palubním systému pro GAST D a související reakce na poruchu.

• Doba uplynlá od inicializace palubního vyhlazovacího filtru po začlenění měření do řešení polohy.

7.5.12.1.3.2 Hrozba nadměrného zrychlení

Hrozba nadměrného zrychlení je poruchový stav družice GPS, který způsobuje nadměrné zrychlení nosné (a současně kódu) vysílaného signálu. Prostorová hrozba je jednorozměrná a odpovídá všem možným zrychlením, včetně lineárního a skokovitého stoupání.

7.5.12.1.3.3 Hrozba chyby efemeridy

Hrozba chyby efemeridy je poruchový stav, který způsobuje, že vysílané parametry efemerid přináší nadměrné chyby polohy družice ve směru kolmém k linii pohledu pozemního systému k družici.

Výsledná diferenční chyba vzdálenosti je chyba polohy družice (skutečná v porovnání s vysílanými efemeridami) násobená vzdáleností mezi pozemním podsystémem a palubním segmentem a násobeno převrácenou hodnotou vzdálenosti k družici. Je omezena součinem parametru P (viz ust. 7.5.9) a

vzdálenosti mezi uživatelem a pozemním podsystémem. Kritickým parametrem palubního segmentu pro hrozbu chyby efemeridy je proto vzdálenost mezi uživatelem a pozemním podsystémem.

Poruchy efemerid družice se dělí na dva typy, A a B, na základě toho, zda porucha souvisí nebo nesouvisí s manévrem družice. Existují dvě podtřídy poruchy typu A, A1 a A2.

7.5.12.1.3.3.1 Hrozba chyby efemeridy typu B

7.5.12.1.3.3.1.1 Hrozba typu B se vyskytuje, pokud jsou vysílaná data efemerid anomální, ale součástí nebyl manévr družice.

7.5.12.1.3.3.1.2 Pozemní podsystém může monitorovat tyto poruchy prostřednictvím porovnání současných a předešlých efemerid. Jeden příklad poruchy typu B: nedochází k žádnému manévru, družici jsou zaslána nesprávně nahraná data, a družice následně vysílá chybné efemeridy.

7.5.12.1.3.3.2 Hrozba chyby efemeridy typu A1

7.5.12.1.3.3.2.1 Hrozba typu A1 se vyskytuje, pokud jsou vysílaná data efemerid anomální následně po ohlášeném a zamýšleném manévru družice.

7.5.12.1.3.3.2.2 Předchozí efemeridy mají kvůli proběhnuvšímu manévru pro detekci poruch typu A1 omezené použití. Pozemní podsystém GBAS bude muset monitorovat data vzdálenosti přímo jako součást ověření efemerid. Jeden příklad poruchy typu A1: družice je v estavu „nezpůsobilá“, je proveden manévr, nesprávně nahraná data jsou zaslána družici, družice je resetována do stavu „způsobilá“ a následně vysílá chybné efemeridy.

7.5.12.1.3.3.3 Hrozba chyby efemeridy typu A2

7.5.12.1.3.3.3.1 Hrozba typu A2 se vyskytuje, pokud jsou vysílaná data efemerid anomální následně po neohlášeném nebo nezamýšleném manévru družice.

7.5.12.1.3.3.3.2 Předchozí efemeridy mají kvůli proběhnuvšímu manévru pro detekci poruch typu A2 omezené použití. Pozemní podsystém GBAS bude muset monitorovat data vzdálenosti přímo jako součást ověření efemerid. Jeden příklad poruchy typu A2: družice je ve stavu „způsobilá“, dojde k zamýšlenému manévru nebo nezamýšlenému zažehnutí pomocné trysky, ale družice pokračuje ve vysílání efemerid před manévrem (nyní chybových).

7.5.12.1.3.4 Hrozba deformace signálu

7.5.12.1.3.4.1 Hrozba deformace signálu je poruchový stav družice GPS, který způsobuje, že vysílaný C/A kód je zkomolen natolik, že korelační špičky používané pro sledování v palubním systému a pozemním systému jsou deformované. Míra deformace závisí na šířce pásma přijímače a výsledná chyba sledování závisí na tom, kde se (podél korelační špičky) nachází body korelátoru použité pro sledování kódu.

7.5.12.1.3.4.2 Prostor hrozby monitorování deformace signálu je definován v ust. 8. Jsou zde tři typy poruch A, B, C.

7.5.12.1.3.4.3 Většina družic přirozeně vykazuje určitý stupeň deformace korelační špičky a tyto se řadí


5.11.2020 Změna č. 92 DD - 36

mezi přirozené vlivy (měření korelátoru). Tyto přirozené vlivy se mohou v průběhu času měnit.

7.5.12.1.3.4.4 Poruchový stav (počátek) se projeví jako skok v nezpracovaném (nefiltrovaném) měření kódu jak v palubním systému, tak na zemi. Pokud oba systémy mají přesně stejné čelo (RF a IF filtr, metodu vzorkování), typ korelátoru a odstup korelátoru, byla by chyba na zemi a ve vzduch stejná a k žádné diferenční chybě by nedošlo. Ale obvykle to tento případ není.

7.5.12.1.3.4.5 Skok je filtrován vyhlazovacím algoritmem v pozemních a v palubních systémech a diferenční chyba ustáleného stavu se sama postupně projeví v intervalu 60–90 sekund při použití korekcí ze zprávy typu 11 (nebo 200–300 sekund pro zprávu typu 1).

7.5.12.1.3.4.6 Pokud dojde k poruše (A, B nebo C) na družici, bude trvat přibližně 60–90 sekund, dříve než bude dosaženo ustáleného stavu chyby a diskriminátoru monitoru. V podstatě vypuknutí poruchy zahájí závod mezi narůstající diferenční chybou a diskriminátorem monitorusměrem k prahové hodnotě. To je označováno jako přechodný stav. Pokud chyba vzdálenosti dosáhne meze, která musí být chráněna, zatímco diskriminátor dosud nedosáhl prahové hodnoty s dostatečno rezervou pro garantování požadované pravděpodobnosti detekce, požadavek není splněn. Musí být vyhodnoceny výkonnosti ustáleného stavu, tak přechodového stavu.

7.5.12.1.3.4.7 Kritické parametry palubního segmentu pro hrozbu deformace signálu jsou:

• Doba od inicializace palubního vyhlazovacího filtru po začlenění měření do řešení polohy.

• Parametry, které mají omezení definovaná ve standardu GAST D (Doplněk B), zahrnující:

▫ korelátor typu předstih-zpoždění (EL) nebo dvojitá delta (DD)

▫ odstup korelátoru

▫ šířku pásma signálu GPS (od příjmu na anténě prostřednictvím RF, IF a konverze A/D)

• Skupinové zpoždění (od příjmu na anténě prostřednictvím RF, IF a konverze A/D).

7.5.12.1.3.4.8 Kromě diskrétní volby EL versus DD je konfigurační prostor dvourozměrný (odstup korelátoru a šířka pásma). Filtry implementované v palubním systému mohou být růtných typů (Butterworth, Chebychev, eliptický, atd.). Omezení skupinového zpoždění některé z těchto filtrů vyloučí. Avšak možná varianta v návrhu přijímače představuje další rozměry, které musí výrobce pozemního podsystému zvážit. Typy filtrů jsou částí konfiguračního prostoru, kterou je potřeba vzít v úvahu. 7.5.13 Požadavky na pozemní podsystém a posouzení výkonnosti s ohledem na letovou způsobilost. Certofokace letové způsobilosti syst=mů automativkého přistání pro použití v provozu CAT II/III vyžaduje posouzení výkonnosti při přistání za bezporuchových a poruchových podmínek. Více informací, popisující, jak lze pro podporu posouzení využít technické standardy, lze nalézt v dokumentu RTCA DO-253D, „Minimum Operational Performance Requirements for Airborne quipment using the Local Area Augmentation System“, Appendix J.

7.5.14 Doba do výstrahy signálu v prostoru GBAS. Doba do výstrahy signálu v prostoru (SIS TTA) GBAS je definována níže v kontextu GBAS na základě definice TTA v Hlavě 3, ust. 3.7.1. GBAS SIS TTA je maximální přípustný čas uplynulý od nástupu stavu mimo toleranci na výstupu pezporuchového palubního přijímače GBAS, dokud palubní přijímač GBAS nehlásí výstrahu. Tato doba je mepřekročitelná mez a je určena k ochraně letadla před prodlouženými dobami vedení mimo strsanové a vertikální limity výstrahy.

7.5.14.1 Podpora GBAS SIS TTA se v těchto standardech řeší na dvou místech.

1) První přidělení, TTA pozemního podsystému pro požadavky SIS, omezuje čas, který pozemnímu podsystému trvá poskytnout indikaci, že s ohledem na výstup bezporuchového přijímače GBAS detekoval situaci mimo toleranci. Indikace prvku letadla je buď: a) vysílat zprávy typu 1 (a typu 11, jsou-li vysílány) nebo typu 101 indikující tento stav (v souladu s Doplňkem B, ust. 3.6.7.3.2.1), nebo b) ukončit veškeré VDB vysílání. Pozemnímu podsystému jsou na provedení jakékoli akce přidělěny 3 sekundy.

V případě palubních přijímačů GAST C musí být bezporuchovým palubním přijímačem v rámci časového limitu zprávy ke splnění SIS TTA přijata alespoň jedna zpráva typu 1, která signalizue stav mimo toleranci. V případě palubních přijímačů GAST D musí být bezporuchovým palubním přijímačem v rámci časového limitu zprávy ke splnění SIS TTA přijata alespoň jedna z každé (typu 1 a typu 11) zprávy se stejným platným modifikovaným číslem Z (a stejnou skupinou družic). Protože vypnutí VDB může mít za následek dobu expozice delší, než je SIS TTA pro poruchy družice, doporučuje se tato možnost pouze za podmínek, kdy přenos VDB nesplňuje související požadavky na výkonnost (viz Doplněk B, ust. 3.6.7.3.1.1.).

Navíc v případě pozemních podsystémů, které zajišťují požadavky na výkonnost monitorování GAST D, je pozemnímu podsystému na detekci stavu vyvolávajícího mimotoleranční chyby 30sekundových korigovaných pseudovzdáleností a buď vyřazení měření zdroje určování vzdálenosti z vysílání, nebo jejich označení za neplatné, dáno pouze 1,5 sekund. Tato doba do detekce a vysílání je v definici podobná, ale funkčně není ekvivalentní TTA pozemního podsystému, protože mimotoleranční stav u jediného zdroje určování vzdálenosti nemusí nezbytně vést k informaci o vedení mimo toleranci.

2) Druhé přidělení pro GBAS SIS TTA se stará o možnou dočasnou ztrátu příjmu zpráv. Palubní vybavení pracující s aktivním GAST C bude generovat výstrahu, pokud při konečných fázích přiblížení není po dobu 3,5 sekund přijata zpráva typu 1. Pokud se palubní vybavení nachází pod 200 ft nad výškou prahu dráhy (HAT), bude palubní vybavení pracující s aktivním GAST D generovat výstrahu nebo změní aktivní druh služby, pokud sada zpráv typu 1 a typu 11 se stejným modifikovaným číslem Z není přijata po dobu 1,5 sekund. Všimněte si, že tyto časové limity budou také diktovat dosažený SIS TTA, pokud pozemní podsystém ukončuje VDB vysílání


5.11.2020 DD - 37 Změna č. 92

namísto vysílání zpráv coby výstrahy palubnímu vybavení.

Požadavky na to, jak rychle musí být výstupy přijímače zneplatněny (rovněž upozornění na výstrahu), stejně jako další podmínky vyžadující označení výstupů za neplatné, jsou obsaženy v dokumentu RTCA DO-253D. Například je zde požadavek, aby funkce určování pozice přijímače GBAS používala obsah nejnověji přijaté zprávy a odrážela ho ve svých výstupech během 400 ms. SIS TTA je definována počáteční a koncovou událostí ve stejném bodě letadla. Jakékoli zpracování, které je společné pro generování výstupů jak za normálních podmínek, tak podmínek výstrahy, nezmění dosaženou SIS TTA.

To znamená, že toto společné období působí jako zpoždění jak pro počáteční, tak koncovou událost, a nemá vliv na celkovou dobu expozice letadla. V rámci přijímače GBAS musí výstupy za obou z těchto podmínek splňovat stejný požadavek platnosti, takže se neočekávají velké rozdíly. SIS TTA se bude lišit od TTA pozemního podsystému o hodnotu rovnající se rozdílu mezi dobou zpracování přijímačem a dobou přijímače potřebnou k zneplatnění výstupů.

7.5.14.2 Tabulka D-5C shrnuje doby, které se podílí GBAS SIS TTA a rozmezí dosahovaných TTA, které lze očekávat.

Tabulka D-5C Příspěvky doby do výstrahy signálu v prostoru

Požadavky na riziko integrity a druhy služeb

TTA pozemního podsystému

[Pozn. 1]

Přerušení zprávy v letadle

[Pozn. 5]

SIS TTA (jmenovitá)

[Pozn. 6]

SIS TTA (maximální)

[Pozn. 7]

Doplněk B, ust. 3.6.7.1.2.1.1.1 a 3.6.7.1.2.2.1 (GAST A,B,C)

3,0 s

[Pozn. 2]

3,5 s 3,0 s 6,0 s

Doplněk B, ust. 3.6.7.1.2.1.1.2 a 3.6.7.1.2.2.1 (GAST D)

3,0 s

[Pozn. 2 a 8]

3,5 s (nad 200 ft HAT)

1,5 s (pod 200 ft HAT)

3,0 s

3,0 s

6,0 s

4,0 s

Doplněk B, ust. 3.6.7.1.2.1.1.3 (GAST D)

1,5 s 3,5 s (nad 200 ft HAT)

1,5 s (pod 200 ft HAT)

1,5 s

1,5 s

4,5 s [Pozn. 3]

2,5 s [Pozn. 3]

Doplněk B, ust. 3.6.7.3.3 (GAST D)

1,5 s [Pozn. 9] 3,5 s (nad 200 ft HAT) 1,5 s (pod 200 ft HAT)

1,5 s

1,5 s

4,5 s [Pozn. 4]

2,5 s [Pozn. 4]

Poznámka 1: Tyto ožadavky na TTA pozemního podsystému se vztahují na pozemní podsystém vysílající zprávy typu 1. Pozemní podsystémy vysílající zprávy typu 101 mají TTA 5,5 s, jak je standardizováno v Doplňku B, ust. 3.6.7.1.2.1.2.1.2.

Poznámka 2: Tyto časy se vztahují na vyloučení všech zdrojů určování vzdálenosti, označení všech zdrojů určování vzdálenosti ve zprávě typu 1 za neplatné nebo ukončení vysílání VDB. Pokud je jako neplatný označen nebo vyloučen jediný zdroj určování vzdálenosti, může a nemusí to mít za následek, že přijímač letadla generuje výstrahu, v závislosti na roli tohoto zdroje určování vzdálenosti v řešení polohy letadla.

Poznámka 3: Tento požadavek, týkající se návrhu platí pro integritu vnitřních funkcí pozemního podsystému (s výjimkou poruch jednotlivého referenčního přijímače). To zahrnuje schopnost monitorování zdroje určování vzdálenosti pozemního podsystému. Tabulka ilustruje dobu expozice pozemního vybavení poruchám, které vedou k přenosu nevyhovujících informací a které jsou do letadla vysílány pomocí přenosu VDB.

Poznámka 4: Tyto požadavky platí pro monitorování integrity zdrojů určování vzdálenosti GNSS. Pokud je jako neplatný označen nebo vyloučen jediný zdroj určování vzdálenosti, může a nemusí to mít za následek, že přijímač letadla generuje výstrahu, v závislosti na roli tohoto zdroje určování vzdálenosti v řešení polohy letadla. Časy uvedené v tabulce předpokládají, že zdroj určování vzdálenosti byl pro určení řešení polohy kritický.

Poznámka 5: Alokace přerušení nezachycené zprávy začíná přijetím poslední zprávy, a ne první nezachycené zprávy, tudíž je o 0,5 s delší než doba přidaná k době do výstrahy SIS.

Poznámka 6: Pokud vysílání pokračuje žádné nezachycení zprávy nejsou, je relevadní sloupec „jmenovitá“. Tato hodnota zahrnuje maximální příspěvek pozemního podsystému.

Poznámka 7: Maximální SIS TTA zahrnuje maximální příspěvek pozemnío podsystému a možnou dočasnou ztrátu příjmu zprávy. Pokud je vysílání VDB ukončeno, je relevantní maximální SIS TTA. Tento čas se vypočítá přidáním TTA pozemního podsystému a přerušení zprávy na palubě mínus 0,5 s (viz Pozn. 5).

Poznámka 8: Ačkoli tato ustanovení souvisí s FAST D a maximální hodnoty TTA jsou vyšší než hodnoty historicky související s provozem CAT II/III, hodnoty TTA v tomto řádku nejsou relevantní pro integritu za účelem podpory CAT II/III. Tyto hodnoty TTA platí pro mezní podmínky (viz ust. 7.5.3.1), a proto se váží k celkovému riziku bezporuchových zdrojů a poruchám překračujícím úrovně ochrany. V případě GAST D jsou dopady nesprávné funkce řešeny dodatečnými požadavky v Doplňku B, ust. 3.6.7.1.2.1.1.3, Doplňku B, ust. 3.6.7.3.3 a dodatečnými požadavky na palubní vybavení, jak je uvedeno v dokumentu RTCA DO-253D, např. monitorem poruch referenčního přijímače. Tyto dodatečné požadavky jsou více omezující a prosazují kratší TTA, než odpovídá provozu CAT II/III. Existence delších hodnot TTA v tomto řádku by neměla být interpretována tak, že znamená, že chyby v blízkosti nebo překračující limit výstrahy až do těchto delších dob expozice se mohou vyskytnout s pravděpodobností větší než 1 x 10-9 během jakéhokoli přistání.

Poznámka 9: Totzo je „doba na detekci a vysílání“; navíc platí další požadavky na pozemní podsystém.


8.11.2018 Změna č. 91 DD - 38

7.5.14.3 Obrázek D-13 ilustruje jmenovitý případ bez žádných nezachycených zpráv a Obrázek D-14 ilustruje viv nezachycených zpráv na GAST D pod 200 ft. Nad 200 ft je situace podobná, ale letadlo má delší příděl na nezachycenou zprávu, jak je popsáno výše.

7.5.14.3.1 Obrázek D-14 ilustruje vliv na SIS TTA v důsledku nezachycených zpráv (horní polovina) a ukončení VDB (spodní polovina) za pomoci příkladu požadavků GAST D pod 200 ft. Horní časová osa ukazuje nezachycení právě dvou zpráv, ale třetí je přijata, takže provoz může pokračovat, i když třetí zpráva indikuje poruchový stav, který vyústí ve výstrahu přijímače. Spodní časová osa ukazuje vliv ukončení VDB. Přijímač letadla zneplatňuje své výstupy po nezachycení tří zpráv. SIS TTA kombinuje pozemní TTA a přidělení nezdařené zprávy (viz Tabulka D-5B), ale nyní je nahrazeno dobou zpracování přijímačem letadla. Nad 200 ft je situace podobná, ale letadlo má delší příděl, jak je popsáno v dokumentu RTCA DO-253D.

7.5.14.3.2 Pro integritu SIS diagram indikuje, že počáteční bod SIS TTA je tam, kde výstupy bezporuchový palubní přijímač na výstupu produkuje data mimo toleranci. Koncová událost SIS TTA je rovněž na výstupu palubního přijímače.

7.5.14.3.3 Počáteční událost doby do výstrahy nebo doby do zjištění a vysílání pozemního podsystému je posledním bitem první zprávy (páru zpráv typu 1 a typu 11 pro GAST D) zahrnujícím data mimo toleranci. V případě poruch pozemního vybavení nebo ukončení signálu VDB je toto první zpráva, kterou vysílá pozemní podsystém, obsahující informaci o korekci, integritě nebo dráze, která nevyhovuje příslušnému požadavku na integritu (např. integritu SIS, integritu pozemního podsystému). V případě poruch družice jsou požadavky mimo tolerance jakmile diferenční chyby pseudovzdálenosti překročí metriky výkonnosti podrobně popsané v rámci určitého požadavku (např. monitorování zdroje určování vzdálenosti). Jejich koncová událost je posledním bitem první zprávy (páru zpráv pro GAST D), která odstraňuje data mimo toleranci nebo je označuje za neplatné.

7.5.14.3.4 Je třeba poznamenat, že zatímco Obrázek D-1D ukazuje, že TTA SIS a pozemního podsystému odkazují na různé počáteční a koncové body v čase, může ANSP předpokládat, že jsou stejné. Pozemní podsystém by měl být vyhodnocen a certifikován bez kladného nebo záporného kreditu za varianty palubního přijímače v důsledku specifické schválené letadlové implementace. Z pohledu pozemního podsystému se předpokládá, že všechny přijaté zprávy jsou okamžitě palubním přijímačem aplikovány nebo uplatňovány. To vede k tomu, že z pohledu pozemního podsystému jsou referenční body TTA SIS a pozemního podsystému stejné. 7.5.15 Riziko integrity pozemního podsystému pro GAST D. Doplněk B, ust. 3.6.7.1.2.1.1.3 specifikuje nový požadavek na integritu pozemního podsystému týkající se kritérií návrhu bezpečného při poruše. Tato metoda integrity zajistí, že poruchy pozemního podsystému, které by mohly mít vliv na funkce stanic a mít za následek chybnou informaci, jsou mimořádně nepravděpodobné. Cílem tohoto požadavku je specifikovat přípustné riziko, které by pozemní podsystém interně vytvářel a které zapříčinilo vysílání

chybné informace. Další požadavky specifikují požadovanou výkonnost pozemního podsystému co se týče detekce a zmírnění poruch majících původ mimo pozemní podsystém (jako chyby zdroje určování vzdálenosti). Tento požadavek souvisí s pravděpodobností, že pozemní podsystém nesplní zamýšlenou funkci. Zamýšlená funkce GBAS je definována v Hlavě 3, ust. 3.7.3.5.2. Funkce uvedené v tomto ustanovení a jejich související požadavky na výkonnost charakterizují zamýšlenou funkci systému. 7.5.15.1 Ověření vyhovění riziku integrity podsystému pro GAST D. Ověření, že pozemní podsystém splňuje

požadavky na riziko integrity Doplňku B, ust. 3.6.7.1.2.1.1.3, by se obvykle provádělo kombinací analýzy a příslušných postupů/procesů návrhu souvisejících s bezpečností. Celkový proces musí zajistit, že chyby v pozemním podsystému, které by mohly ovlivnit zamýšlené funkce stanic a vést k chybným informacím, jsou mimořádně nepravděpodobné. Musí být prokázáno, že všechny poruchové stavy součásti pozemního podsystému jsou dostatečně zmírněny buď přímým monitorováním, nebo použitím přijatelného procesu tvorby zabezpečení návrhu (jako RTCA/DO-178 a RTCA/DO-254). Tato metodika by měla poskytnout záruku zmírnění poruch součástí (HW, SW). Metoda integrity zabezpečení návrhu, použitá ve spojení s koncepcemi návrhu bezpečný při poruše a jinými činnostmi zabezpečení (jako jsou ty v SAE ARP 4754) k detekci a odstranění systematických chyb návrhu, zajišťuje zajištění bezpečnosti pozemního podsystému GAST D. Některé státy používaly pokyny pro zajištění bezpečnosti z dokumentu ICAO Safety Management Manual (SMM) (Doc 9859). 7.6 Spojitost

7.6.1 Indikátor spojitosti / integrity GBAS. Indikátor spojitosti / integrity GBAS (GCID) zajišťuje indikaci aktuální schopnosti pozemních podsystémů GBAS. Pozemní podsystém splňuje výkonnostní a funkční požadavky GAST A, B nebo C, když je GCID nastaven na 1. Pozemní podsystém splňuje výkonnostní a funkční požadavky GAST A, B, C a D, když je GCID nastaven na 2. GCID 3 a 4 budou zajišťovat budoucí provoz souvisejícího druhu služby, který má přísnější požadavky, než jsou požadavky GAST D. Předpokládá se, že GCID bude indikovat stav pozemního podsystému, když si letadlo zvolí přiblížení. Nemyslí se tím nahrazení nebo doplnění současné indikace integrity oznamované ve zprávě typu 1 nebo typu 101. GCID neudává, že pozemní podsystém podporuje služby zpřesňování polohy GBAS. 7.6.2 Spojitost pozemního podsystému. Aby mohly podporovat GAST A, B a C, musí pozemní podsystémy GBAS splňovat spojitost služby specifikovanou v ust. 3.6.7.1.3 Doplňku B. Pozemní podsystémy, které mají rovněž podporovat další činnosti prostřednictvím služeb zpřesňování polohy GBAS, by měly podporovat minimální spojitost požadovanou pro činnosti v koncové fázi řízení, což je 1–10-4/hod. (Hlava 3, tabulka 3.7.2.4-1). Pokud spojitost požadovanou pro GAST A, B nebo C (1–8 x 10-6/15 sekund) přepočítáme na hodinové hodnoty, nesplňuje požadavek minimální spojitosti 1–10-4/hod. Aby byla splněna spojitost pro další činnosti, jsou proto potřeba další opatření. Jedním ze


8.11.2018 DD - 39 Změna č. 91

způsobů, jak prokázat shodu s výše uvedeným požadavkem, je předpokládat implementaci v letadle, která pro zálohování používá jak GBAS, tak ABAS. To předpokládá, že ABAS je pro tuto činnost dostatečně přesný. 7.6.2.1 Spojitost pozemního podsystému pro GAST D. Pozemní segment, který podporuje GAST D musí splňovat požadavek na spojitost SIS (1–8,0 x 10-6/15 sekund) pro systém GAST A, B a C, ale rovněž musí splňovat požadavky na spojitost specifické pro GAST D, jak jsou stanoveny v Doplňku B, ust. 3.6.7.1.3.2. Spojitost pozemního podsystému je definována dvěma požadavky. Jedním je spojitost pozemního podsystému, která zahrnuje poruchy všech složek nezbytných pro VDB vysílání, včerně referenčních přijímačů. Ta rovněž zahrnuje ztrátu služby v důsledku selhání integritypozemního podsystému, která vedou k výstrahám a falešným výstrahám monitoru. Druhým přídělem je spojitost související s bezporuchovými detekcemi monitoru. Důvodem definování odděleného požadavku pro detekce monitoru zdrojů určování vzdálenosti je ten, že část VDB vysílání zahrnuje všechny poruchy, které mají za následek ztrátu SIS, zatímco podíl monitoru souvisí pouze s vyloučením jednotlivých družic z vysílaných korekcí. To nezbytně nevede ke ztrátě SIS palubním přijímačem Požadavek je definován na základě zdroje určování vzdálenosti tak, že pozemní návrh nemusí zohledňovat skutečný počet družic v dohledu nebo počet považovaný uživatelem za kritický pro konkrétní přiblížení. Je odpovědností uživatele ve vzduchu, aby prokázal celkovou dosaženou spojitost při uvážení příspěvku družic a palubních monitorů. 7.7 Výběr kanálu GBAS

7.7.1 Čísla kanálu jsou použita v GBAS pro usnadnění rozhraní mezi zařízením letadla a signálem v prostoru, které je shodné s rozhraním pro ILS a MLS. Zahrnutí kabiny a rozhraní posádky pro GBAS může být založeno na zadání pětimístného čísla kanálu. Je také možné rozhraní založené na výběru přiblížení pomocí funkce optimalizace letu, tak jak se to v současné době provádí u ILS. Číslo kanálu GBAS může být uloženo v palubní navigační databázi jako část uvedeného přiblížení. Přiblížení může být vybráno jménem a číslo kanálu může být poskytnuto pro zařízení, které vybere příslušná data přiblížení GBAS z vysílaných dat. Obdobně i použití systému zpřesňování polohy GBAS může být založeno na výběru pětimístného čísla kanálu. To usnadňuje provádění jiných činností než přiblížení definovaných FAS daty. Pro usnadnění frekvenčního ladění mohou být v přídavném bloku dat 2 ve zprávě typu 2 poskytnuta čísla kanálů GBAS pro sousední pozemní podsystémy GBAS, které zabezpečují službu určování polohy. 7.7.2 Když jsou data FAS vysílána ve zprávě typu 4, je přiřazeno číslo kanálu v rozsahu od 20 001 do 39 999. Když jsou data FAS přiřazená k druhu služby GAST A získávána z palubní databáze, je přiřazeno číslo kanálu od 40 000 do 99 999. 7.7.3 Každý datový blok FAS vysílaný vzestupným spojem ve zprávě typu 4 bude spojen s 5číslicovým číslem kanálu bez ohledu na to, zda je přiblížení podporováno více druhy služeb přiblížení, nebo nikoli. U přiblížení, která jsou podporována více druhy služeb

přiblížení, se pole označení výkonnosti při přiblížení ve zprávě typu 4 používá k označení druhu služby přiblížení s nejvyššími nároky, který je daným pozemním podsystémem podporován pro jakékoli specifické přiblížení. 7.8 Selektor dat referenční dráhy, selektor dat referenční stanice

Schéma mapování zajišťuje jedinečné přiřazení čísla kanálu každému přiblížení GBAS. Číslo kanálu se skládá z pěti numerických znaků v rozsahu 20 001 až 39 999. Číslo kanálu dovoluje palubnímu podsystému GBAS naladit správnou frekvenci a vybrat datový blok úseku konečného přiblíženi, který definuje požadované přiblížení. Správný datový blok FAS je vybrán selektorem dat referenční dráhy (RPDS), který je zahrnut jako část definování dat FAS ve zprávě typu 4. Tabulka D-6 ukazuje příklady vztahů mezi číslem kanálu, frekvencí a RPDS. Stejné schéma mapování se použije při výběru služby zpřesňování polohy prostřednictvím selektoru dat referenční stanice (RSDS). RSDS se vysílá ve zprávě typu 2 a umožňuje výběr specifického pozemního podsystému GBAS, který poskytuje zpřesňování polohy. U pozemních podsystémů GBAS, které tuto službu neposkytují a vysílají přídavná data efemerid, je RSDS kódován jako 255. Všechna vysílání RPDS a RSDS uskutečněná pozemním podsystémem musí mít v rámci radiového rozsahu signálu specifický kmitočet. Hodnota RSDS nesmí být totožná s jakoukoliv jinou vysílanou hodnotou RPDS. 7.9 Přidělení RPDS a RSDS poskytovatelem služby

Přidělování RPDS a RSDS je třeba kontrolovat, aby se zabránilo duplicitnímu použití čísel kanálů pro frekvence vysílání dat v oblasti ochrany. Proto musí poskytovatel služby GBAS zajistit, že RPDS a RSDS je na dané frekvenci, v radiovém dosahu určitého pozemního podsystému GBAS, přiděleno pouze jednou. Přidělování RPDS a RSDS je třeba řídit společně s přidělováním frekvencí a časových slotů pro vysílání dat na VKV. 7.10 Identifikace GBAS

Identifikace GBAS (ID) je použita k jednoznačné identifikaci pozemního podsystému GBAS vysílajícího na dané frekvenci v oblasti VDB pokrytí GBAS. Letadlo bude navigováno s využitím dat vysílaných z jedné nebo více pozemních vysílacích stanic GBAS jednoho pozemního podsystému GBAS (určeného společnou identifikací GBAS). 7.11 Dráha úseku konečného přiblížení (FAS)

7.11.1 Dráha úseku konečného přiblížení (FAS) je přímka v prostoru definovaná bodem prahu dráhy pro přistání/ fiktivním bodem prahu dráhy (LTP/FTP), bodem podrovnání letové tratě (FPAP), výškou přeletu prahu dráhy (TCH) a úhlem sestupové dráhy (GPA). Tyto parametry jsou určeny z dat poskytovaných v datovém bloku FAS ve zprávě typu 4 nebo v palubní databázi. Vztah mezi těmito parametry a dráhou FAS je vysvětlen na obrázku D-15. 7.11.1.1 Datové bloky FAS pro SBAS a některá přiblížení GBAS jsou uchovávána ve společné palubní


8.11.2018 Změna č. 91 DD - 40

databázi podporující jak SBAS, tak GBAS. Pokud není vysílána zpráva typu 4, státy jsou odpovědné za poskytování dat FAS na podporu postupů APV. Tato data obsahují parametry obsažené v bloku FAS, RSDS a přidružený vysílací kmitočet. Blok FAS pro konkrétní postup přiblížení je popsán v ust. 3.6.4.5.1 Dodatku B a v tabulce B-66. 7.11.2 Definice dráhy FAS 7.11.2.1 Stranová orientace. LTP/FTP je typicky na prahu nebo blízko prahu dráhy. Kvůli zajištění provozních potřeb nebo fyzických omezení nemusí být LTP/FTP na prahu dráhy. FPAP je ve spojení s LTP/FTP použit k definování postraní referenční roviny přiblížení. Pro přímé přiblížení ve směru přistávací dráhy je FPAP na konci nebo za koncem (ve směru ke prahu) vzletové a přistávací dráhy. FPAP není umisťován před konec (ve směru ke prahu) vzletové a přistávací dráhy. 7.11.2.2 Posunutí délky Δ. Posunutí délky Δ definuje vzdálenost od konce přistávací dráhy k FPAP. Tento parametr umožňuje zařízení letadla vypočítat vzdálenost ke konci dráhy. Pokud posunutí délky Δ není správně nastaveno pro indikaci příslušné délky přistávací dráhy ve vztahu k FPAP, měl by poskytovatel služby zajistit, že parametr bude kódován jako „neposkytováno“. 7.11.2.3 Vertikální orientace. Lokální vertikála přiblížení je definována jako normála k elipsoidu WGS-84 v LTP/FTP. Tato normála se může výrazně odchylovat od lokálního vektoru gravitace. Lokální vodorovná rovina přiblížení je definována jako rovina kolmá na lokální vertikálu procházející přes LTP/FTP (tj. tangenta k elipsoidu v LTP/FTP). Výchozí bod přeletu (DCP) je bod ve výšce definované TCH nad LTP/FTP. Dráha FAS je definována jako přímka s úhlem (definovaným GPA) vztahující se k lokální vodorovné rovině procházející přes DCP. GPIP je bod, kde dráha konečného přiblížení protne lokální vodorovnou rovinu. GPIP může být ve skutečnosti nad nebo pod povrchem vzletové a přistávací dráhy, v závislosti na jejím zakřivení. 7.11.3 Výpočet odchylky „vypadající podobně jako ILS“. Pro slučitelnost s existujícím označením letadel je požadováno, aby letadlové zařízení poskytovalo výstupní informace pro vedení na přistání ve formě odchylek, vztahujících se k požadované dráze letu definované dráhou FAS. Zpráva typu 4 obsahuje parametry, které podporují výpočet odchylek, které jsou shodné s typickými zástavbami ILS.

7.11.3.1 Definice stranové odchylky. Obrázek D-6

také ilustruje vztah mezi FPAP a počátkem stranových úhlových odchylek. Parametr šířky kurzu a FPAP jsou použity k definování počátku a citlivosti stranových odchylek. Nastavením polohy FPAP a hodnoty šířky kurzu může být nastavena šířka kurzu a citlivosti GBAS na požadované hodnoty. Ty mohou být nastaveny tak, aby byly shodné s šířkou kurzu a citlivostí existujícího ILS nebo MLS. To může být nezbytné např. pro kompatibilitu s existujícím vizuálním navigačním zařízením. 7.11.3.1.1 Referenční stranová odchylka. Rovina

referenční stranové odchylky je rovina, zahrnující

LTP/FTP, FPAP a normálový vektor k elipsoidu WGS-84 v LTP/FTP. Přímočará boční odchylka je vzdáleností vypočítané polohy letadla od boční roviny referenční odchylky. Úhlová boční odchylka odpovídá úhlovému posunutí vztaženému k referenčnímu bodu azimutu GNSS (GARP; GNSS azimuth reference point). GARP je definován za FPAP spolu s procedurální střední čárou pevnou hodnotou posunutí 305 m (1 000 ft). 7.11.3.1.2 Citlivost bočního posunutí. Citlivost bočního posunutí je definována letadlovým zařízením z šířky kurzu, poskytované datovým blokem FAS. Poskytovatel služby je odpovědný za nastavení parametru šířky kurzu na hodnotu, která vyplývá z příslušného úhlu pro určení měřítka plné odchylky (např. 0,155 RHM nebo 150 μA) při uvažování všech provozních omezení. 7.11.3.2 Vertikální odchylky. Vertikální odchylky jsou vypočítány zařízením letadla s ohledem na elevační referenční bod GBAS (GERP). GERP může být v GPIP nebo stranově posunutý od GPIP o pevnou hodnotu posunutí 150 m. Použití posunutí GERP dovoluje stranovým odchylkám vytvářet stejné hyperbolické efekty, které jsou normálními charakteristikami ILS a MLS (pod 200 ft). Rozhodnutí, zda GERP posunout nebo ne, je provedeno letadlovým zařízením v souladu s požadavky na kompatibilitu s existujícími letadlovými systémy. Poskytovatelé služby by si měli být vědomi, že uživatelé mohou počítat vertikální odchylky použitím GERP, který je umístěn v libovolné poloze. Citlivost vertikální odchylky je automaticky nastavena v letadlovém zařízení jako funkce GPA. Specifikovaný vztah mezi GPA a nejvyšší výchylkou (FSD) citlivosti vertikální odchylky je: FSD = 0,25*GPA. Hodnota 0,25 je stejná jako pro MLS (Dodatek G, ust. 7.4.1.2) a mírně se liší od jmenovité hodnoty 0,24 doporučované pro ILS (Hlava 3, ust. 3.1.5.6.2). Avšak specifikovaná hodnota je bez problému v mezích tolerancí doporučovaných pro ILS (0,2 až 0,28). Proto je výsledná citlivost ekvivalentní citlivosti posunutí sestupové dráhy poskytované typickým ILS. 7.11.4 Přiblížení neshodující se s osou přistávací dráhy. Některé operace mohou vyžadovat definování dráhy FAS, která se neshoduje s osou dráhy, jak je zobrazeno na Obr. D-16. Pro přiblížení, která se neshodují s osu dráhy, může nebo nemusí ležet LTP/FTP v prodloužené ose dráhy. Pro tento druh přiblížení nemá posunutí délky Δ význam, a měl by být nastaven na „neposkytuje se“. 7.11.5 Poskytovatel služby SBAS. Pro datové bloky FAS je u GBAS i SBAS použit společný formát. Pole ID poskytovatele identifikuje, který(é) systém(y) SBAS může(mohou) být použit(y) letadlem, které používá během přiblížení data FAS. Poskytovatel služby GBAS blokuje použití dat FAS, které souvisí s libovolnou službou SBAS. Pro přesné přiblížení založené na GBAS se toto pole nepoužívá a letadlovým zařízením může být ignorováno. 7.11.6 Identifikátor přiblížení. Poskytovatel služby je zodpovědný za přidělení identifikace přiblížení přiřazeného každému přiblížení. Identifikace přiblížení by měla být jedinečná v rozsáhlé geografické oblasti. Identifikace přiblížení pro víceré přistávací dráhy na daném letišti by měla být vybrána tak, aby se zmenšila


5.11.2020 DD - 41 Změna č. 92

možnost záměny a nesprávné identifikace. Identifikace přiblížení by se měla objevit v publikovaných mapách, které popisují přiblížení. První písmeno identifikátoru přiblížení je použito v ověřovacích protokolech pro GBAS. Pozemní stanice, které podporují ověřovací protokoly musí pro všechna podporovaná přiblížení zakódovat první znak identifikátoru ze souboru písmen {A X Z J C V P T}, jak je popsáno v ust. 3.6.7.4.1.4 Doplňku B. To umožňuje palubnímu vybavení (které

podporuje ověřovací protokoly) určit, které sloty jsou přiděleny pozemní stanici, a tudíž následně ignorovat příjem datového vysílání ve slotech nepřiřazených zvolené pozemní stanici. Pozemním stanicím, které nepodporují ověřovací protokoly, může být jako první písmeno identifikátoru přiblížení přidělen jakýkoliv znak s výjimkou těch, které jsou v tomto souboru {A X Z J C V P T}.

Tabulka D-6. Příklady přidělení kanálů

Kanál číslo (N) Kmitočet v MHz

(F) Selektor dat referenční dráhy (RPDS) nebo

selektor dat referenční stanice (RSDS)

20 001 108,025 0

20 002 108,05 0

20 003 108,075 0

…. …. ….

20 397 117,925 0

20 398 117,95 0

20 412 (Pozn.) 108,025 1

20 413 108,05 1

…. …. ….

Poznámka: Kanály mezi 20 398 a 20 412 nemohou být přiděleny, protože algoritmy výběru kanálu je mapují na kmitočtech mimo rozsah 108,025 MHz a 117,950 MHz. Podobná „mezera“ v přidělení kanálu se objeví při každém přechodu RPDS. 7.12 Uvážení situování letiště

7.12.1 Instalace pozemního podsystému GBAS zahrnuje zvláštní úvahy o výběru budoucích míst pro antény referenčního přijímače a antény VDB. Při plánování umístění antény musí být dodrženy požadavky Předpisu L 14 na omezení překážkami.

7.12.2 Umístění antén referenčního přijímače. Místo by mělo být vybráno v oblasti bez překážek, aby mohly být signály z družice přijaty pod nejmenšími možnými elevačními úhly. Obecně cokoli, co zakrývá družice GNSS v elevačních úhlech větších než 5 stupňů, bude degradovat dostupnost systému.

7.12.2.1 Antény referenčních přijímačů by měly být konstruovány a umístěny tak, aby byly omezeny interference vícecestných signálů s užitečným signálem. Montáž antén blízko povrchu země snižuje dlouhé zpoždění vícecestného signálu vyplývající z odrazů pod anténou. Výška montáže by měla být dostatečná k tomu, aby se zabránilo pokrytí antény sněhem nebo interferencím s personálem údržby nebo pozemním provozem. Anténa by měla být umístěna tak, že jakékoli kovové konstrukce, jako jsou odvzdušňovací ventily, potrubí, jiné antény apod., jsou mimo blízké pole antény.

7.12.2.2 Kromě velikosti chyby způsobené vícecestným šířením signálu referenčního přijímače musí být uvažován také stupeň korelace. Antény referenčního přijímače by měly být umístěny v místech, které poskytují nezávislá prostředí při vícecestném šíření.

7.12.2.3 Instalace každé antény by měla mít takové upevnění, aby nedošlo k ohnutí antény ve větru nebo zatížením ledem. Antény referenčního přijímače by měly být umístěny v místě s kontrolovaným přístupem. Provoz může přispívat k chybám vzniklým v důsledku

vícecestného šíření a zabraňovat anténám ve viditelnosti družice.

7.12.3 Umístění antény vysílače VDB. Anténa vysílače VDB musí být umístěna tak, aby vyhovovala požadavkům na minimální a maximální intenzitu pole uvnitř prvozního(ch) rozsahu(ů), jak je stanoveno v Hlavě 3, ust. 3.7.3.5.4.4. Požadavky minimální intenzity pole pro služby přiblížení lze obecně splnit, pokud je anténa vysílače VDB umístěna tak, aby existovala přímá viditelnost od antény k jakémukoli bodu v provozním rozsahu pro každý podporovaný FAS. Měl by být brán také ohled na zajištění minimální separace antény vysílače VDB od antény letadla, a to takové, že není překročena maximální intenzita pole. Aby se předešlo překročení požadavku na maximální intenzitu pole, vyžaduje se obvykle pro nominální energetickou rozvahu separace 80 m. Přestože je žádoucí použít kritéria separace na libovolné místo, kde může být letadlo provozováno (včetně pojezdových drah, odbavovacích ploch a bran pro cestující), je nutné splňovat maximální intenzitu pole pouze v provozním rozsahu (pro definice provozního rozsahu viz ust. 3.7.3.5.3). Není-li možné splnit minimální separaci pro všechna provozovaná letadla (včetně pojezdových drah, odbavovacích ploch a bran pro cestující), musí být zajištěno, že je palubní přijímač chráněn před vyhořením v souladu s MOPS RTCA/DO-253D. To obvykle vyžaduje minimální separaci antény VDB od antény letadla 20 m. Aby se dosáhlo požadovaného pokrytí pro více FAS na daném letišti a aby se dosáhla pružnost při umístění antény VDB, může být potřebný aktuální rozsah pokrytí kolem vysílací antény značně větší než pro jediný FAS. Schopnost zabezpečení tohoto pokrytí závisí na umístění antény VDB s ohledem na vzletovou a přistávací dráhu a výšku antény VDB. Celkem vzato, zvýšená výška antény může být potřebná k poskytnutí adekvátní intenzity pole pro uživatele v nižších výškách, ale může mít také za následek nepřijatelný nulový signál v oblasti


5.11.2020 Změna č. 92 DD - 42

požadovaného pokrytí v důsledku vícecestného šíření signálu. Vhodná výška umístění antény musí být založena na analýzách, aby se zajistilo, že bude vyhověno požadavkům na intenzitu signálu v rámci celého pokrytí. Měl by být brán také zřetel na vliv vlastností terénu a budov v prostředí vícecestného šíření.

7.12.3.1 Aby se zajistilo, že nejsou porušovány požadavky na maximální intenzitu pole definované v Hlavě 3, ust. 3.7.3.5.4.4, neměly by být antény vysílače VDB umístěny blíže než 80 m od místa, kde jsou letadla schválena k provozu na základě publikovaných postupů pomocí informace o vedení GBAS nebo ILS. To platí pro letadla na konečném přiblížení, odletu a na RWY. 80metrová separace se vztahuje na šikmou vzdálenost mezi anténami vysílače VDB a polohou antény letadla. U letadel na RWY lze předpokládat maximální odchylku od osy 19 m. V oblastech před prahy maximální stranová úhlová odchylka kurzu od prodloužené osy při konečném přiblížení je plus mínus jedna šestina celé šířky kurzu, která je na prahu dráhy jmenovitě 210 m (±105 m (±350 ft)). Za počátek bočního kurzu by měl být předpokládán GBAS GARP nebo případně kurzový maják ILS. Maximální vertikální odchylka je jedna polovina plné výchylky od sestupové dráhy, kde plná výchylka se vypočítá jako ±0,25násobek úhlu sestupové dráhy. Za počátek sestupové dráhy by se měl předpokládat GPIP. Další pokyny ohledně citlivosti odchylky směrového a vertikálního kurzu viz ust. 7.11.3.

7.12.4 Použití vícenásobných přenosových antén pro zlepšení pokrytí VDB. Omezení umístění antény nebo vlastnosti terénu nebo překážek mohou u některých instalací GBAS způsobit na zemi vícecestné šíření a/nebo signálové blokování, které ztěžuje zajišťování specifikované intenzity pole v celém provozním rozsahu. Některá pozemní zařízení GBAS mohou využívat jeden nebo více přídavných anténních systémů umístěných tak, aby poskytovaly diverzitu cestě signálu tak, aby společně splnily požadavky týkající se provozního rozsahu.

7.12.4.1 Kdykoliv při použití vícenásobných anténních systémů musí být anténní sekvence a plánování zpráv uspořádány tak, aby bylo poskytováno vysílání ve všech bodech v provozním rozsahu, které patří ke specifikovaným minimům a maximům rychlostí vysílání dat, s ohledem na schopnost přijímače přizpůsobit se změně síly pole v daném slotu mezi jednotlivými vysíláními. V omezených oblastech provozního rozsahu je přípustné překročení požadavku na odchylku výkonu signálu v Doplňku B, ust. 3.6.8.2.2.3, pokud lze na základě popsaného chování přijímače, např. v RTCA DO-253D a níže uvedených předpokladů, prokázat, že je výsledná výkonnost přijatelná.

7.12.4.1.1 Požadavky ohledně rychlosti přijetí a přenosu zprávy a požadavky na dobu do výstrahy prání tomu, aby se zprávy typu 1 a 11 střídaly mezi anténami ve stejném slotu z rámce do rámce. Kandidáty na střídání jsou pouze zprávy typu 2 a 4 (a zprávy typu 3 jako výplň). Spojitost je zachována po dobu, pokud je alespoň jednou za minutu přijata zpráva typu 2. Přijímač neověřuje opakované přijetí zpráv typu 4 během konečných fází přiblížení.

7.12.4.1.2 Zatímco se požadavek na odchylku výkonu signálu v Doplňku B, ust. 3.6.8.2.2.3 vztahuje na vstupní port přijímače, situace ve vztahu ke konkrétnímu umístění musí být posouzena v oblasti

působnosti síly pole. Proto musí být vzata do úvahy možná odchylka zisku antény letadla. Pokud oblast, kde je přípustné překročení požadavku na odchylku výkonu signálu, natolik velká, že letadlu může trvat jednu nebo více minut, aby ji při přiblížení přeletělo, může být potřeba řešit možnou ztrátu zpráv z hlediska pravděpodobnosti. V těchto případech by mělo být vícenásobné nastavení antény VDB omezeno tak, že v případě, že se použije střídání zpráv ve stejném slotu z rámce do rámce, měl by vzorec střídání zahrnovat pouze dvě vysílací antény, s plánovaným přenosovým blokem v každém rámci, a přenos by se měl střídat mezi anténami v každém rámci, aby připomínal situaci, pro kterou byl přijímač zkoušen. To je nezbytné, aby bylo možné předpovídat četnosti poruch zpráv přijímače (MFR).

7.12.4.1.3 Při analýze pravděpodobnosti ztracených zpráv platí následující základní předpoklady:

1. Pokud jsou jsou všechny úrovně přijatých signálů mezi minimálním návrhovým vstupním výkonem (Smin) a maximálním návrhovým vstupním výkonem (Smax) přijímače, a jsou v rozmezí 40 dB toho druhého, potom může analýza předpokládat četnost poruch zpráv (MFR) 10-3.

2. Pokud jsou všechny přijaté signály pod Smin, potom musí analýza předpokládat MFR 100 procent.

3. Pokud jakýkoli signál převyšuje Smax, musí se předpokládat, že příjem ve všech slotech daného rámce a jakýkoli počet následujícíh rámců je negativně ovlivněn (ne jen těch, kde je překročen Smax), protože pro tyto podmínky není stanovena žádná doba obnovení citlivosti přijímače.

Navíc v případě duálního anténního uspořádání se zprávami střídajícími se v každém rámci, lze přijmout následující předpoklady:

4. Pokud je jeden signál pod Smin (Smin – Δ) a druhý je v rozmezí 40 dB (tj., Smin – Δ + 40 dB nebo méně), potom musí analýza předpokládat, že MFR pro signál pod Smin je 100 procent a MFR pro silnější signál je 10-3.

5. Pokud jsou oba signály v rozmezí Smin až Smax, ale odchylka mezi signály je větší než 40 dB, potom musí analýza předpokládat MFR 60 procent.

6. Pokud je jeden signál pod Smin (Smin – Δ) a druhý je nad Smin, ale překračuje odchylku 40 dB (Smin – Δ + 40 dB + ε nebo více), potom musí analýza předpokládat , že MFR pro signál pod Smin je 100 procent a MFR pro silnější signál je 60 procent.

7.12.4.1.4 Výsledná pravděpodobnost toho, že po dobu jedné minuty není přijata žádná zpráva typu 2, by měla být posouzena oproti příslušnému požadavku na spojitost.

Poznámka: Může být nutné, aby analýza vzala v úvahu až 15dB odchylku pro odchylku zisku antény VDB letadla, v závislosti na scénáři, tak, že odchylka výkonu 40 dB ≤ odchylka výkonu SIS + odchylka zisku antény VDB letadla až 15 dB.

Aby se zbránilo problémům ztráty nebo duplicity zpráv při zpracování přijímačem, musejí všechna vysílání zprávy typu 1, typu 11 nebo typu 101 nebo spojené páry zpráv typu 1, typu 11 nebo typu 101 pro daný typ měření v jednotlivém rámci mít identický obsah dat.


8.11.2018 DD - 43 Změna č. 91

7.12.4.2 Příklad použití vícenásobných antén je zařízení se dvěma anténami instalovanými ve stejném místě ale s rozdílnou výškou nad povrchem země. Výšky antén jsou zvoleny tak, aby diagram jedné antény vyplňoval nulové body v diagramu druhé antény, které jsou následkem odrazů od zemského povrchu. Pozemní podsystém GBAS střídavě vysílá z těchto dvou antén pomocí jednoho, dvou nebo tří přiřazených slotů v každém rámci pro každou anténu. Zprávy typu 1, typu 11 nebo typu 101 se, podle vhodnosti pro podporovaný druh služby, vysílají po jedné v každém rámci z každé antény. Toto umožňuje příjem jedné nebo dvou zpráv typu 1, typu 11 nebo typu 101 během rámce, v závislosti na tom, zda je uživatel v místě nulového bodu jednoho z anténních diagramů. Zprávy typu 2 a 4 jsou vysílány z první antény v jednom rámci, poté z druhé antény v dalším rámci. Toto umožňuje přijetí po jedné ze zpráv typu 2 a 4 za jeden nebo dva rámce v závislosti na poloze uživatele. 7.13 Definice limitů stranové a vertikální výstrahy

7.13.1 Limity stranové a vertikální výstrahy, je-li aktivním druhem služby C nebo D , se vypočítají z definic v Doplňku B, Tab. B-68 a B-69. Pro tento výpočet je význam parametrů D a H znázorněn v Obr. D-17. 7.13.2 Limit vertikální výstrahy, je-li aktivním druhem služby C nebo D, se měří od výšky 60 m (200 ft) nad LTP/FTP. Pro postup navržený s výškou rozhodnutí větší než 60 m (200 ft), VAL v této výšce rozhodnutí bude větší než vysílaný FASVAL. 7.13.3 Limity stranové a vertikální výstrahy pro postupy podporované druhem služby GAST A přiřazené s kanálovými čísly 40 001 až 99 999 se počítají stejným způsobem jako pro SBAS, jak je uvedeno v ust. 6.6 Dodatku D. 7.14 Činnosti monitorování a údržby

7.14.1 Vedle monitorů stanovených v Doplňku B, ust. 3.6.7.3 může být nezbytné stanovení specifických požadavků monitorování nebo vnitřních testů (BIT) a mělo by být určeno jednotlivými státy. Od doby, kdy je signál VDB kritický pro provoz vysílací stanice GBAS, jakákoliv chyba úspěšného přenosu použitelného signálu VDB v přiřazeném slotu a celém provozním rozsahu by měla být opravena v nejkratším možném čase. Proto se doporučuje, aby byly následující podmínky vodítkem pro implementaci sledování VDB:

a) Výkon. Závažný pokles výkonu musí být zjištěn

během příslušné doby.

b) Ztráta typu zprávy. Chyba přenosu nějakého(ých)

plánovaného(ých) typu(ů) zpráv(y). Toto může být

založeno na stálé chybě přenosu jediného typu

zpráv nebo kombinaci různých typů zpráv.

c) Ztráta všech typů zpráv. Chyba přenosu nějakého

typu zprávy po příslušnou dobu musí být zjištěna.

Příslušné doby pro tyto monitory závisí na FAST a na zajištění záložního vysílače. Kde je zajištěn záložní vysílač, je cílem přepnout na záložní vysílač dostatečně rychle, aby v palubním vybevení nedošlo ke generování výstrahy. To znamená, že příslušné doby jsou maximálně 3 sekundy pro pozemní

podsystémy FAST C a maximálně 1,5 sekundy pro FAST D, aby byly v souladu s požadavky palubního vybavení týkajícími se ztráty zpráv. Pokud jsou zavedeny doby delší než tyto, potom přepnutí na záložní vysílač bude mít za následek výstrahu, a proto musí být považován za poruchu spojitosti. Pokud není žádný záložní vysílač zajištěn, nejsou doby pro tyto monitory kritické. 7.14.2 Při detekci chyby a při absenci záložního vysílače se může uvažovat o omezení služby VDB, pokud nemůže být signál spolehlivě užíván v celém provozním rozsahu tak, že by mohl mít podstatný vliv na provoz letadla. Může se uvažovat o alternativních zásazích v provozních postupech pro zmírnění případu, kdy signál není službou poskytován. Toto zahrnuje plánování specialistů údržby na obsluhu GBAS VDB nebo zvláštní postupy ATC. A nakonec, údržbové práce by měly probíhat, když je možné zabránit ztrátě služby GBAS pro všechny BIT poruchy. 7.14.3 Použití záložního vysílače se rovněž vztahuje na požadavky monitorování VDB stanovené v Doplňku B, ust. 3.6.7.3.1. Je potřeba vzít v úvahu čas přepnutí na zálohu, přičemž je třeba vyhovět požadavkům týkajícím se doby do detekce a ukončení vysílání stanoveným v Doplňku B, ust. 3.6.7.3.1.1 a 3.6.7.3.1.2. 7.15 Příklad zpráv VDB

7.15.1 Příklad kódování zpráv VDB je v Tab. D-7 až D-10A. Příklady znázorňují kódování různých parametrů aplikace, včetně parametrů CRC a FEC a výsledky bitového kódování a symbolového kódování D8PSK. Řídící hodnoty pro parametry zprávy v těchto tabulkách znázorňují proces kódování zprávy, ale nenabývají nutně realistických hodnot. 7.15.2 Tabulka D-7 znázorňuje příklad zprávy VDB typu 1. Pole indikátoru doplňkové zprávy je kódováno tak, že indikuje, zda je toto první ze dvou zpráv typu 1 pro vysílání ve stejném rámci. Toto je provedeno pro ilustrační účely; druhá zpráva typu 1 není typicky požadována, kromě případů, jak umožnit vysílání více korekcí zdrojů určování vzdálenosti, než které lze vložit do jediné zprávy . 7.15.3 Tabulka D-7A poskytuje příklad zprávy VDB typu 101. Pole indikátoru doplňkové zprávy je zakódováno tak, aby indikovalo, že toto je první ze dvou zpráv typu 101, které se budou vysílat ve stejném rámci. Toto je provedeno pro ilustrační účely; druhá zpráva typu 101 obvykle není požadována, kromě případů, jak umožnit vysílání více korekcí zdrojů určování vzdálenosti, než které lze vložit do jediné zprávy. 7.15.4 Tabulka D-8 znázorňuje příklad zprávy VDB typu 1 a typu 2 kódovaných v jednom přenosovém bloku (tj. jsou vysílány dvě zprávy v jednom přenosovém slotu). Pole indikátoru doplňkové zprávy typu 1 je kódováno tak, že indikuje, jestli druhá ze dvou zpráv typu 1 je vysílána ve stejném rámci. Zpráva typu 2 obsahuje přídavný datový blok 1. Tabulka D-8A uvádí příklad zpráv typu 1 a typu 2 s přídavnými bloky dat 1 a 2.


8.11.2018 Změna č. 91 DD - 44

7.15.4.1 Tabulka D-8B uvádí příklad zpráv typu 2 s přídavnými bloky dat 1, 3 a 4 kódovaných v jednom přenosovém bloku se zprávou typu 3, která je použita k vyplnění zbytku časového slotu. 7.15.5 Tabulka D-9 znázorňuje příklad zprávy typu 4 obsahující dva bloky dat FAS. 7.15.6 Tabulka D-10 znázorňuje příklad zprávy typu 5. V tomto příkladě doba dostupnosti zdroje

běžná pro všechna přiblížení je stanovena ze dvou zdrojů určování vzdálenosti. Doba dostupnosti zdroje pro dvě samostatná přiblížení je odvozována: první přiblížení má dva zdroje určování vzdálenosti, druhé přiblížení má jeden zdroj určování vzdálenosti. 7.15.7 Tabulka D-10A znázorňuje příklad zprávy typu 11.

Tabulka D-7. Příklad zprávy VDB typu 1

POPIS OBSAHU DAT POČET

BITŮ EFEKTIVNÍ ROZSAH

ROZLIŠENÍ HODNOTY BINÁRNÍ VYJÁDŘENÍ (POZNÁMKA 1)

OBSAH DAT PŘENOSOVÉHO BLOKU

Zvýšení výkonu a ustálení 15 000 0000 0000 0000

Synchronizace a rozlišení dvojznačnosti 48 0100 0111 1101 1111 1000 1100 0111 0110 0000 0111 1001 0000

KÓDOVANÁ DATA

Identifikátor slotu stanice (SSID) 3 — — E 100

Délka přenosu (bity) 17 0 až 1824 bitů 1 bit 536 000 0000 1000 0110 00

Zkušební sekvence FEC 5 — — — 0000 1

BLOK ZPRÁVY DAT APLIKACE

Blok zprávy (Zpráva typu 1)

Hlavička bloku zprávy

Identifikátor bloku zprávy 8 — — Normální 1010 1010

GBAS ID 24 — — BELL 0000 1000 0101 0011 0000 1100

Identifikátor typu zprávy 8 1 až 8 1 1 0000 0001

Délka zprávy 8 10 až 222 bytů 1 byte 61 0011 1101

Zpráva (příklad typu 1)

Modifikované číslo Z 14 0 až 1199,9 s 0,1 s 100 s 00 0011 1110 1000

Indikátor doplňkové zprávy 2 0 až 3 1 první z páru 01

Počet měření 5 0 až 18 1 4 0 0100

Typ měření 3 0 až 7 1 C/A L1 000

Parametr dekorelace efemerid (P) 8 0 až 1,275 x 10-3 m/m

5 x 10-6 m/m 1 x 10-4 0001 0100

CRC efemeridy 16 — — — 0000 0000 0000 0000

Doba dostupnosti zdroje 8 0 až 2540 s 10 s Neposkytuje se 1111 1111

Blok měření 1

ID zdroje určování vzdálenosti 8 1 až 255 1 2 0000 0010

Zdroj dat (IOD) 8 0 až 255 1 255 1111 1111

Korekce pseudovzdálenosti (PRC) 16 ±327,67 m 0,01 m +1,0 m 0000 0000 0110 0100

Korekce rychlosti změny vzdálenosti (RRC) 16 ±32,767 m 0,001 m/s –0,2 m/s 1111 1111 0011 1000

σpr_gnd 8 0 až 5,08 m 0,02 m 0,98 m 0011 0001

B1 8 ±6,35 m 0,05 m +0,10 m 0000 0010

B2 8 ±6,35 m 0,05 m +0,15 m 0000 0011

B3 8 ±6,35 m 0,05 m –0,25 m 1111 1011

B4 8 ±6,35 m 0,05 m Nepoužito 1000 0000

Blok měření 2


Zdroj dat (IOD) 8 0 až 255 1 126 0111 1110

Korekce pseudovzdálenosti (PRC) 16 ±327,67 m 0,01 m –1,0 m 1111 1111 1001 1100

Korekce rychlosti změny vzdálenosti (RRC) 16 ±32,767 m 0,001 m/s +0,2 m/s 0000 0000 1100 1000

σpr_gnd 8 0 až 5,08 m 0,02 m 0,34 m 0001 0001

B1 8 ±6,35 m 0,05 m +0,20 m 0000 0100


8.11.2018 DD - 45 Změna č. 91




B2 8 ±6,35 m 0,05 m +0,30 m 0000 0110

B3 8 ±6,35 m 0,05 m –0,50 m 1111 0110

B4 8 ±6,35 m 0,05 m Nepoužito 1000 0000

Blok měření 3


Zdroj dat (IOD) 8 0 až 255 1 222 1101 1110



σpr_gnd 8 0 až 5,08 m 0,02 m 1,02 m 0011 0011

B1 8 ±6,35 m 0,05 m +0,10 m 0000 0010

B2 8 ±6,35 m 0,05 m +0,25 m 0000 0101

B3 8 ±6,35 m 0,05 m -0,25 m 1111 1011

B4 8 ±6,35 m 0,05 m Nepoužito 1000 0000

Blok měření 4


Zdroj dat (IOD) 8 0 až 255 1 80 0101 0000



σpr_gnd 8 0 až 5,08 m 0,02 m 0,16 m 0000 1000

B1 8 ±6,35 m 0,05 m +0,20 m 0000 0100

B2 8 ±6,35 m 0,05 m +0,30 m 0000 0110

B3 8 ±6,35 m 0,05 m –0,50 m 1111 0110

B4 8 ±6,35 m 0,05 m Nepoužito 1000 0000

CRC bloku zprávy 32 — — — 1100 0010 1111 0011 0000 1011 1100 1010

APLIKACE FEC 48 — — — 0110 0011 1110 1001 1110 0000 1110 1101 0010 1001 0111 0101

Vstup bitového kódování (Poznámka 2)

0 46 10 10 55 30 CA 10 80 BC 17 C2 20 28 00 00 FF 40 FF 26 00 1C FF 8C 40 C0 DF 01 20 7E 39 FF 13 00 88 20 60 6F 01 30 7B F6 00 1C FF CC 40 A0 DF 01 E8 0A F0 FF 02 3F 10 20 60 6F 01 53 D0 CF 43 AE 94 B7 07 97 C6

Výstup bitového kódování (Poznámka 3)

0 60 27 98 1F 2F D2 3B 5F 26 C2 1B 12 F4 46 D0 09 81 B6 25 1C 18 D0 7C 2A 7F B9 55 A8 B0 27 17 3A 60 EB 5F 1B 3B A5 FE 0A E1 43 D7 FA D7 B3 7A 65 D8 4E D7 79 D2 E1 AD 95 E6 6D 67 12 B3 EA 4F 1A 51 B6 1C 81 F2 31

Bity výplně 0 až 2 — — 0

Snížení výkonu 9 — — — 000 000 000

Symboly D8PSK (Poznámka 4)

00000035 11204546 31650100 12707716 71645524 74035772 26234621 45311123 22460075 52232477 16617052 04750422 07724363 40733535 05120746 45741125 22545252 73171513 51047466 13171745 10622642 17157064 67345046 36541025 07135576 55745512 222

Poznámky:

1. Pravý krajní bit je LSB hodnoty binárního parametru a je prvním bitem přeneseným nebo poslaným do bitového kodéru. Všechna datová pole jsou poslána v pořadí uvedeném v tabulce.

2. Toto pole je kódováno hexadecimálně s prvním bitem, který je poslán do bitového kodéru jako jeho MSB. První znak reprezentuje jediný bit.

3. V tomto příkladu nejsou bity výplně kódovány.

4. Toto pole reprezentuje relativní fázi k fázi prvního symbolu v násobcích π/4 (např. hodnota 5 reprezentuje fázi 5 π/4 rad).



8.11.2018 Změna č. 91 DD - 46

Tabulka D-7A. Příklad zprávy VDB typu 101







KÓDOVANÁ DATA

Identifikátor slotu stanice (SSID) 3 E 100

Délka přenosu (bity) 17 0 až 1824 bitů 1 bit 416 00000000110100000

Zkušební sekvence FEC 5 11011




Identifikátor bloku zprávy 8 Normální 1010 1010

GBAS ID 24 ERWN 00010101 00100101 11001110

Identifikátor typu zprávy 8 1 až 8,101 1 101 0110 0101



Modifikované číslo Z 14 0 až 1199,9 s 0,1 s 100 s 00 0011 1110 1000

Indikátor doplňkové zprávy 2 0 až 3 1 první z páru 01

Počet měření 5 0 až 18 1 4 0 0100



5 x 10-6 m/m 0,115 x 10-3 m/m 0001 0111

CRC efemeridy 16 0 0000 0000 0000 0000

Doba dostupnosti zdroje 8 0 až 2540 s 10 s Neposkytuje se 1111 1111

Počet parametrů B 1 0 až 1 1 0 0

Rezerva 7 0 000 0000

Blok měření 1


Zdroj dat (IOD) 8 0 až 255 1 255 1111 1111



σpr_gnd 8 0 až 50,8 m 0,2 m 9,8 m 0011 0001

Blok měření 2


Číslo dat (IOD) 8 0 až 255 1 126 0111 1110


Korekce rychlosti určení vzdálenosti (RRC) 16 ±32,767 m 0,001 m/s +0,002 m/s 0000 0000 0000 0010

σpr_gnd 8 0 až 50,8 m 0,2 m 3,4 m 0001 0001

Blok měření 3


Zdroj dat (IOD) 8 0 až 255 1 222 1101 1110



σpr_gnd 8 0 až 50,8 m 0,2 m 10,2 m 0011 0011

Blok měření 4


Zdroj dat (IOD) 8 0 až 255 1 80 0101 0000




8.11.2018 DD - 47 Změna č. 91




σpr_gnd 8 0 až 50,8 m 0,2 m 1,6 m 0000 1000

CRC bloku zprávy 32 1000 1000 1001 1111 0111 1000 0000 0100

APLIKACE FEC 48 1100 1100 1110 0110 1111 0110 1100 1110 1101 0110 0110 0010


0 41 60 1B 55 73 A4 A8 A6 74 17 C2 20 E8 00 00 FF 00 40 FF 26 80 AF FF 8C 20 7E 39 FF 40 00 88 30 7B D9 80 C7 FF CC E8 0A F0 FF 05 FF 10 20 1E F9 11 46 6B 73 6F 67 33


0 67 57 93 1F 6C BC 83 79 EE C2 1B 12 34 46 D0 09 C1 09 FC 3A 84 80 0F E6 9F 18 6D 77 8E 1E 60 19 1B BA FF BC AB 68 26 7B E7 BC CE FA 0B D3 C4 43 C8 E0 B6 FA 42 84 A1

Bity výplně 0 až 2 0

Snížení výkonu 9 000 000 000


00000035 11204546 31650105 06345463 57026113 51374661 15123376 12066670 44776307 04225000 02735027 73373152 13230100 04706272 74137202 47724524 12715704 15442724 01101677 44571303 66447212 222

Poznámky:







8.11.2018 Změna č. 91 DD - 48

Tabulka D-8. Příklad zpráv VDB typu 1 a typu 2 v jednom přenosovém bloku







KÓDOVANÁ DATA

Identifikátor slotu stanice (SSID) 3 — — E 10 0

Délka přenosu (bity) 17 0 až 1 824 bitů 1 bit 544 000 0000 1000 1000 00



Blok zprávy 1 (Zpráva typu 1)



GBAS ID 24 — — BELL 0000 1000 0101 0011 0000 1100




Modifikované číslo Z 14 0 až 1 199,9 s 0,1 s 100 s 00 0011 1110 1000

Indikátor doplňkové zprávy 2 0 až 3 1 druhý z páru 11

Počet měření 5 0 až 18 1 1 0 0001



5 x 10-6 m/m 0 (SBAS) 0000 0000

CRC efemeridy 16 — — 0 0000 0000 0000 0000

Doba dostupnosti zdroje 8 0 až 2 540 s 10 s Neposkytuje se 1111 1111

Blok měření 1


Zdroj dat (IOD) 8 0 až 255 1 2 0000 0010



σpr_gnd 8 0 až 5,08 m 0,02 m 1,96 m 0110 0010

B1 8 ±6,35 m 0,05 m +0,10 m 0000 0010

B2 8 ±6,35 m 0,05 m +0,15 m 0000 0011

B3 8 ±6,35 m 0,05 m –0,25 m 1111 1011

B4 8 ±6,35 m 0,05 m Nepoužito 1000 0000

CRC bloku zprávy 1 32 — — — 1011 0101 1101 0000 1011 1100 0101 0010




GBAS ID 24 — — BELL 0000 1000 0101 0011 0000 1100




Referenční přijímač GBAS 2 2 až 4 1 3 01

Písmenné označení pozemní přesnosti 2 — — B 01

Rezerva 1 — — 0 0

Popis kontinuity / integrity GBAS 3 0 až 7 1 1 001

Místní magnetická odchylka 11 ±180° 0,25° 58° E 000 1110 1000

Rezerva 5 — — 0 0000 0


8.11.2018 DD - 49 Změna č. 91




σvert_iono_gradient 8 0 až 25,5 x 10–6 m/m

0,1 x 10-6 m/m 0 0000 0000

Index lomu 8 16 až 781 3 379 1111 1001

Rozsah výšky 8 0 až 25 500 m 100 m 100 m 0000 0001

Nejistota indexu lomu 8 0 až 255 1 20 0001 0100

Zeměpisná šířka 32 ±90,0° 0,0005 arcsec 45°40’32’’ N 0001 0011 1001 1010 0001 0001 0000 0000

Zeměpisná délka 32 ±180,0° 0,0005 arcsec 93°25’13’’W 1101 0111 1110 1000 1000 1010 1011 0000

Výška elipsoidu 24 ±83 886,07 m 0,01 m 892,55 m 0000 0001 0101 1100 1010 0111

Přídavný blok dat 1

Selektor dat referenční stanice 8 0 až 48 1 5 0000 0101

Maximální dosah (Dmax) 8 2 až 510 km 2 km 50 km 0001 1001

Kmd_e_POS,GPS 8 0 až 12,75 0,05 6 0111 1000

Kmd_e,GPS 8 0 až 12,75 0,05 5 0110 0100

Kmd_e_POS,GLONASS 8 0 až 12,75 0,05 0 0000 0000

Kmd_e,GLONASS 8 0 až 12,75 0,05 0 0000 0000

CRC bloku zprávy 2 32 — — — 0101 1101 0111 0110 0010 0011 0001 1110

APLIKACE FEC 48 1110 1000 0100 0101 0011 1011 0011 1011 0100 0001 0101 0010


0 41 10 00 55 30 CA 10 80 38 17 C3 80 00 00 00 FF 5E 40 26 00 1C FF 46 40 C0 DF 01 4A 3D 0B AD 55 30 CA 10 40 44 A4 17 00 00 9F 80 28 00 88 59 C8 0D 51 17 EB E5 3A 80 A0 98 1E 26 00 00 78 C4 6E BA 4A 82 DC DC A2 17


0 67 27 88 1F 2F D2 3B 5F A2 C2 1A B2 DC 46 D0 09 9F 09 25 1C 18 D0 B6 2A 7F B9 55 C2 F3 15 45 7C 50 A9 6F 3B 10 00 D9 71 17 DC 4B 2D 1B 7B 83 72 D4 F7 CA 62 C8 D9 12 25 5E 13 2E 13 E0 42 44 37 45 68 29 5A B9 55 65

Bity výplně 0 až 2 — — 1 0

Snížení výkonu 9 — — — 000 000 000


00000035 11204546 31650105 67443352 35201160 30501336 62023576 12066670 74007653 30010255 31031274 26172772 76236442 41177201 35131033 33421734 42751235 60342057 66270254 17431214 03421036 70316613 46567433 66547730 34732201 40607506 014444

Poznámky:







8.11.2018 Změna č. 91 DD - 50

Tabulka D-8A. Příklad zpráv VDB typu 1 a typu 2 s přídavnými bloky dat 1 a 2







KÓDOVANÁ DATA

Identifikátor slotu stanice (SSID) 3 E 100

Délka přenosu (bity) 17 0 až 1 824 bitů 1 bit 592 00000001001010000

Zkušební sekvence FEC 5 10110

DATA APLIKACE




GBAS ID 24 ERWN 00010101 00100101 11001110





Indikátor doplňkové zprávy 2 0 až 3 1 druhý z páru 11

Počet měření 5 0 až 18 1 1 0 0001



5 x 10-6 m/m 0 (SBAS) 0000 0000

CRC efemeridy 16 0 0000 0000 0000 0000

Doba dostupnosti zdroje 8 0 až 2 540 s 10 s Neposkytuje se 1111 1111

Blok měření 1


Zdroj dat (IOD) 8 0 až 255 1 2 0000 0010



σpr_gnd 8 0 až 5,08 m 0,02 m 1,96 m 0110 0010

B1 8 ±6,35 m 0,05 m +0,10 m 0000 0010

B2 8 ±6,35 m 0,05 m +0,15 m 0000 0011

B3 8 ±6,35 m 0,05 m –0,25 m 1111 1011

B4 8 ±6,35 m 0,05 m Nepoužito 1000 0000

CRC bloku zprávy 1 32 00110010 10100100 11001011 00110000




GBAS ID 24 ERWN 00010101 00100101 11001110




Referenční přijímače GBAS 2 2 až 4 1 3 01

Písmenné označení pozemní přesnosti 2 B 01

Rezerva 1 0 0


Místní magnetická odchylka 11 ±180° 0,25° 58° E 000 1110 1000

Rezerva 5 0 0000 0


8.11.2018 DD - 51 Změna č. 91




σvert_iono_gradient 8 0 až 25,5 x 10-6 m/m

0,1x10-6 m/m 0 0000 0000

Index lomu 8 16 až 781 3 379 1111 1001

Rozsah výšky 8 0 až 25 500 m 100 m 100 m 0000 0001


Zeměpisná šířka 32 ±90,0° 0,0005 arcsec 45°40’32’’ N 0001 0011 1001 1010 0001 0001 00000000

Zeměpisná délka 32 ±180,0° 0,0005 arcsec 93°25’13’’W 1101 0111 1110 1000 1000 1010 10110000





Kmd_e_POS,GPS 8 0 až 12,75 0,05 6 0111 1000

Kmd_e,GPS 8 0 až 12,75 0,05 5 0110 0100


Kmd_e,GLONASS 8 0 až 12,75 0,05 0 0000 0000

Přídavné bloky dat

Délka přídavného bloku dat 8 2 až 255 1 6 0000 0110

Číslo přídavného bloku dat 8 2 až 255 1 2 0000 0010


Číslo kanálu 16 20001 až 39999 1 25001 0110 0001 1010 1001

Δ zeměpisné délky 8 ±25,4° 0,2° 5,2 0001 1010

Δ zeměpisné šířky 8 ±25,4° 0,2° –3,4 1110 1111

CRC bloku zprávy 2 32 11100000 01110010 00011101 00100100

APLIKACE FEC 48 1110 0010 0101 1100 0000 1111 101010110011 0100 0100 0000


0 42 90 0D 55 73 A4 A8 80 38 17 C3 80 00 00 00 FF 5E 40 8B 00 1C FF 46 40 C0 DF 01 0C D3 25 4C 55 73 A4 A8 40 14 A4 17 00 00 9F 80 28 00 88 59 C8 0D 51 17 EB E5 3A 80 A0 98 1E 26 00 00 60 40 95 86 58 F7 24 B8 4E 07 02 2C D5 F0 3A 47


0 64 A7 85 1F 6C BC 83 5F A2 C2 1A B2 DC 46 D0 09 9F 09 88 1C 18 D0 B6 2A 7F B9 55 84 1D 3B A4 7C 13 C7 D7 3B 40 00 D9 71 17 DC 4B 2D 1B 7B 83 72 D4 F7 CA 62 C8 D9 12 25 5E 13 2E 13 E0 5A C0 CC 79 7A 5C A2 DD B9 75 B6 95 64 52 78 3F

Bity výplně 0 až 2 1 0



00000035 11204546 31650107 56336574 60137224 74145772 26467132 56422234 30443700 05565722 06506741 73647332 27242654 63345227 31575333 33421734 42751235 60342057 66270254 17431214 03421036 70316613 46567433 62077121 37275607 55315167 17135031 34423411 274444

Poznámky:






8.11.2018 Změna č. 91 DD - 52

Tabulka D-8B. Příklad zprávy typu 2 obsahující bloky dat 1, 3 a 4 a zprávy typu 3 k vyplnění zbývající části slotu





Zvýšení výkonu a ustálení 15 — — — 000 0000 0000 0000

Synchronizace a rozlišení dvojznačnosti 48 — — — 0100 0111 1101 1111 1000 1100 0111 0110 0000 0111 1001 0000

KÓDOVANÁ DATA

Identifikátor slotu stanice 3 — — E 100

Délka přenosu 17 0 až 1 824 bitů 1 bit 1704 0 0000 0110 1010 1000

Zkušební sekvence FEC 5 — — — 01000

BLOKY ZPRÁVY DAT APLIKACE




GBAS ID 24 — — BELL 000010 000101 001100 001100




Referenční přijímače GBAS 2 2 až 4 1 4 10

Písmenné označení pozemní přesnosti 2 — — C 10

Rezervováno 1 — nula — 0


Místní magnetická odchylka 11 ±180° 0,25° 58,0° E 000 1110 1000

Rezerva 5 — — — 0000 0


0,1 x 10-6 m/m 4 x 10-6 0010 1000

Index lomu 8 16 až 781 3 379 1111 1001

Rozsah výšky 8 0 až 25.500 m 100 m 100 m 0000 0001


Zeměpisná šířka 32 ±90.0° 0.0005 arcsec 45°40’32’’ N (+164432“)

0001 0011 1001 1010 0001 0001 0000 0000

Zeměpisná délka 32 ±180.0° 0.0005 arcsec 93°25’13’’ W (–336313“)

1101 0111 1110 1000 1000 1010 1011 0000





Kmd_e_POS,GPS 8 0 až 12,75 0,05 6 0111 1000

Kmd_e,GPS 8 0 až 12,75 0,05 5 0110 0100


Kmd_e,GLONASS 8 0 až 12,75 0,05 0 0000 0000


Délka přídavného bloku dat 8 3 1 byte 3 0000 0011

Číslo přídavného bloku dat 8 4 1 4 0000 0100

Definice skupiny slotů 8 — — E+F 0011 0000


Délka přídavného bloku dat 8 6 1 byte 6 0000 0110

Číslo přídavného bloku dat 8 3 1 3 0000 0011

Kmd_e_D,GPS 8 0 až 12,75 0,05 5,55 0110 1111

Kmd_e_D,GLONASS 8 0 až 12,75 0,05 0 0000 0000


8.11.2018 DD - 53 Změna č. 91





0,1 x 10-6 m/m 4 x 10-6 0010 1000

YEIG 5 0 až 3,0 m 0,1 1 0 1010

MEIG 3 0 až 0,7 m/km 0,1 0,3 011

CRC bloku zprávy 1 32 — — — 1100 0101 1110 0000 0010 0110 1100 1011




GBAS ID 24 — — BELL 000010 000101 001100 001100


Délka zprávy 8 N/A 1 byte 164 1010 0100


Výplň 1232 — — — 1010 1010 …... 1010 1010

CRC bloku zprávy 2 32 — — — 0110 1101 1011 1001 1110 0100 1110 0100

APLIKACE FEC 48 — — — 1111 0110 0011 0100 1101 1001 1110 0010 1110 0011 1111 1101


0 45 58 02 55 30 CA 10 40 D4 52 17 00 14 9F 80 28 00 88 59 C8 0D 51 17 EB E5 3A 80 A0 98 1E 26 00 00 C0 20 0C 60 C0 F6 00 14 56 DD 21 87 3C 55 30 CA 10 C0 25 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 27 27 9D B6 BF C7 47 9B 2C 6F

Výstup bitového kódován (Poznámka 3)

0 63 6F 8A 1F 2F D2 3B 9F 4E 87 CE 32 C8 D9 50 DE C1 C1 5A D4 09 7E E7 81 5A 5C D4 28 56 00 CE 29 60 A3 5F 77 34 64 38 71 03 15 16 24 9C CF 8F 8A 13 B6 1D AC 78 B6 C7 D0 93 58 5D 46 B5 6F D5 0C AA 77 FE D3 30 A2 27 E1 EC E4 F7 17 2D AD F4 0B 29 82 04 61 96 E4 50 E9 58 FA B8 C0 38 99 C7 BB 6C 3D 09 CA 7B 7E C2 CF 60 8D 18 75 B9 2B C5 FC 94 C8 57 79 52 C5 5F 6A B2 FF DF 33 4D DD 74 B5 28 2A 06 01 91 9B A4 43 E9 63 05 1D 95 B4 54 29 56 05 51 95 5B AA BC 00 36 66 2E EE 0F 0E 72 71 21 25 E5 EB 14 FD A8 CB F8 83 38 62 39 1E 3A 4E 3E 8E 30 71 D9 24 BA 17 C1 AC 9B F7 BC D3 C8 A3 78 1D 39 B5 C4 2B 69 FD 04 CA 68 81 07 9A 1E 33 C1 86 6F 86 78 98 87 95


Snížení výkonu 9 — — — 000 000 000


00000035 11204546 31650102 46331130 13067746 52652552 60712455 15066026 22433136 20007526 34111714 74536644 75444673 47266102 52635407 12243401 11561037 01237127 60553360 64340421 37024663 76701711 41435042 46314343 14302740 43711436 70511643 01271030 13504154 47365114 45511504 12200201 40164744 00021467 34131754 52554125 73741336 24044706 62272634 50547410 75654505 73645775 05153625 27427624 71315376 42507750 01000470 73036771 61401006 63561510 31143140 01422617 26364743 33357073 46405563 35412370 11472764 14014631 72320522 11576761 26127747 24352562 32277467 01242252 66037246 31604613 72367522 27243731 56617534 16114672 47000774 37674402 66002316 56521466 56347666 6

Poznámky:







8.11.2018 Změna č. 91 DD - 54

Tabulka D-9. Příklad zprávy typu 4






Synchronizace a rozlišení dvojznačnosti 48 010 0011 1110 1111 1100 0110 0011 1011 0000 0011 1100 1000 0

KÓDOVANÁ DATA

Identifikátor slotu stanice (SSID) 3 — — D 01 1







GBAS ID 24 — — CMJ 0000 1100 1101 0010 1010 0000




Sada dat FAS 1

Délka sady dat 8 2 až 212 1 bajt 41 0010 1001

Blok dat FAS 1

Typ provozu 4 0 až 15 1 0 0000

Poskytovatel služby SBAS 4 0 až 15 1 15 1111

Identifikace letiště 32 — — LFBO 0000 1100 0000 0110 0000 0010 0000 1111

Číslo RWY 6 1 až 36 1 15 00 1111

Písmeno RWY 2 — — R 01

Označení výkonnosti pro přiblížení 3 0 až 7 1 CAT 1 001

Ukazatel tratě 5 — — C 0001 1

Selektor dat referenční dráhy (RPDS) 8 0 až 48 1 3 0000 0011

Identifikátor referenční dráhy 32 — — GTBS 0000 0111 0001 0100 0000 0010 0001 0011

Zeměpisná šířka LTP/FTP 32 ±90,0° 0,0005 arcsec 43,6441075°N 0001 0010 1011 1010 1110 0010 1000 0110

Zeměpisná délka LTP/FTP 32 ±180,0° 0,0005 arcsec 1,345940°E 0000 0000 1001 0011 1101 1110 1001 0000

Výška LTP/FTP 16 –512,0 až 6 041,5 m

0,1 m 197,3 0001 1011 1011 0101

∆ zeměpisné šířky FPAP 24 ±1° 0,0005 arcsec -0,025145° 1111 1101 0011 1100 1100 1100

∆ zeměpisné délky FPAP 24 ±1° 0,0005 arcsec 0,026175° 0000 0010 1110 0000 0010 1100


15 0 až 1 638,35 m (0 až 3 276,7 ft)

0,05 m (0,1 ft)

17,05 m 000 0001 0101 0101

Selektor jednotek TCH pro přiblížení 1 0 = ft; 1 = m — metry 1

Úhel sestupové dráhy (GPA) 16 0 až 90° 0,01° 3° 0000 0001 0010 1100

Šířka kurzu 8 80,0 až

143,75 m

0,25 m 105 0110 0100

Posunutí délky ∆ 8 0 až 2 032 m 8 m 0 0000 0000

CRC datového bloku FAS 1 32 — — — 1010 0010 1010 0101 1010 1000 0100 1101

FASVAL / Stav přiblížení 8 0 až 25,4 0,1 m 10 0110 0100

FASLAL / Stav přiblížení 8 0 až 50,8 0,2 m 40 1100 1000

Sada dat FAS 2

Délka sady dat 8 2 až 212 1 byte 41 0010 1001

Blok dat FAS 2

Typ provozu 4 0 až 15 1 0 0000

Poskytovatel služby SBAS 4 0 až 15 1 01 0001

Identifikace letiště 32 — — LFBO 0000 1100 0000 0110 0000 0010 0000 1111


8.11.2018 DD - 55 Změna č. 91




Číslo RWY 6 1 až 36 1 33 10 0001

Písmeno RWY 2 — — R 01

Označení výkonnosti pro přiblížení 3 0 až 7 1 CAT 1 001

Ukazatel tratě 5 — — A 0000 1


Identifikátor referenční dráhy 32 — — GTN 0000 0111 0001 0100 0000 1110 0010 0000

Zeměpisná šířka LTP/FTP 32 ±90,0° 0,0005 arcsec 43,6156350°N 0001 0010 1011 0111 1100 0001 1011 1100

Zeměpisná délka LTP/FTP 32 ±180,0° 0,0005 arcsec 1,3802350°E 0000 0000 1001 0111 1010 0011 0001 1100

Výška LTP/FTP 16 –512,0 až 6 041,5 m

0,1 m 200,2 m 0001 1011 1101 0010

∆ zeměpisné šířky FPAP 24 ±1° 0,0005 arcsec 0,02172375° 0000 0010 0110 0010 1111 1011

∆ zeměpisné délky FPAP 24 ±1° 0,0005 arcsec –0,0226050° 1111 1101 1000 0100 0011 1100


15 0 až 1 638,35 m (0 až 3 276,7 ft)

0,05 m (0,1 ft)

15,25 m 000 0001 0011 0001

Selektor jednotek TCH pro přiblížení 1 0 = ft; 1 = m — metres 1

Úhel sestupové dráhy (GPA) 16 0 až 90° 0,01° 3,01° 0000 0001 0010 1101

Šířka kurzu 8 80,0 až 143,75 m

0,25 m 105 0110 0100

Posunutí délky ∆ 8 0 až 2 032 m 8 m 0 0000 0000

CRC datového bloku FAS 2 32 — — — 1010 1111 0100 1101 1010 0000 1101 0111

FASVAL / Stav přiblížení 8 0 až 25,4 0,1 m 10 0110 0100

FASLAL / Stav přiblížení 8 0 až 50,8 0,2 m 40 1100 1000

CRC bloku zprávy 32 — — — 0101 0111 0000 0011 1111 1110 1001 1011

APLIKACE FEC 48 — — — 0001 1011 1001 0001 0010 1010 1011 1100 0010 0101 1000 0101


1 82 30 00 55 05 4B 30 20 3A 94 0F F0 40 60 30 F2 98 C0 C8 40 28 E0 61 47 5D 48 09 7B C9 00 AD D8 33 3C BF 34 07 40 AA 81 34 80 26 00 B2 15 A5 45 26 13 94 08 F0 40 60 30 86 90 A8 04 70 28 E0 3D 83 ED 48 38 C5 E9 00 4B D8 DF 46 40 3C 21 BF 8C 81 B4 80 26 00 EB 05 B2 F5 26 13 D9 7F C0 EA A1 A4 3D 54 89 D8


1 A4 07 88 1F 1A 53 1B FF A0 41 D6 C2 9C 26 E0 04 59 89 CB 5C 2C CF 91 2D E2 2E 5D F3 07 1E 45 F1 53 5F C0 4F 53 E4 64 F0 23 C3 ED 05 A9 E6 7F FF FF B5 49 81 DD A3 F2 B5 40 9D A0 17 90 12 60 64 7C CF E3 BE A0 1E 72 FF 61 6E E4 02 44 D9 1E D2 FD 63 D1 12 C3 5A 00 0E F8 89 FE 4C 12 0C 78 4F 9D 55 08 16 F6


Snížení výkonu 9 — — — 000 000 000


00000035 11204546 31650432 23007716 62170713 05255667 31767243 45377776 15776346 16615705 43615214 57640513 34016775 21423130 44430613 01150266 77434175 56032762 41630527 53654001 52470514 20322575 33346255 54377076 05652760 63144462 43163101 35372225 01207604 07526435 10345771 40777704 15665273 60012232 40074020 31443362 754444

Poznámky:






8.11.2018 Změna č. 91 DD - 56

Tabulka D-10. Příklad zprávy typu 5







KÓDOVANÁ DATA

Identifikátor slotu stanice (SSID) 3 — — D 01 1







GBAS ID 24 — — CMJ 0000 1100 1101 0010 1010 0000





Rezerva 2 — — — 00

Počet působících zdrojů (N) 8 0 až 31 1 2 0000 0010

První působící zdroj určování vzdálenosti


Snímání dostupnosti zdroje 1 — — Bude přerušeno 0

Doba dostupnosti zdroje 7 0 až 1 270 s 10 s 50 s 0000 101

Druhý působící zdroj určování vzdálenosti


Snímání dostupnosti zdroje 1 — — Bude zahájeno 1


Počet zablokovaných přiblížení (A) 8 0 až 255 1 2 0000 0010

První zablokované přiblížení


Počet působících zdrojů pro první zablokované přiblížení (NA)

8 1 až 31 1 2 0000 0010

První působící zdroj určování vzdálenosti prvního zablokovaného přiblížení




Druhý zatížený zdroj určování vzdálenosti prvního zablokovaného přiblížení



Doba dostupnosti zdroje 7 0 až 1 270 s 10 s 1 000 s 1100 100

Druhé zablokované přiblížení


Počet působících zdrojů pro druhé zablokované přiblížení (NA)

8 1 až 31 1 1 0000 0001

První působící zdroj určování vzdálenosti druhého zablokovaného přiblížení




CRC bloku zprávy 32 — — — 1101 1011 0010 1111 0001 0010 0000 1001


8.11.2018 DD - 57 Změna č. 91




APLIKACE FEC 48 — — — 0011 1110 1011 1010 0001 1110 0101 0110 1100 1011 0101 1011


1 82 20 18 55 05 4B 30 A0 38 17 C0 40 20 50 C0 94 40 A8 40 30 4C 70 13 70 80 30 34 90 48 F4 DB DA D3 6A 78 5D 7C

Výstup bitového kódování 1 A4 17 90 1F 1A 53 1B 7F A2 C2 19 72 FC 16 10 62 81 E1 43 2C 48 5F E3 1A 3F 56 60 18 86 EA 33 F3 B3 09 07 26 28




00000035 11204546 31650432 20566605 51067602 41612447 73634632 20700103 22400660 13321241 66231163 64377711 01731157 43023234 45146644 444

Poznámky:



3. Symboly jsou reprezentovány diferenciální fází vzhledem k fázi prvního symbolu zprávy v násobcích π/4 (např. hodnota 5 reprezentuje fázi 5 π/4 rad).



8.11.2018 Změna č. 91 DD - 58

Tabulka D-10A. Příklad zprávy VDB typu 11







KÓDOVANÁ DATA

Identifikátor slotu stanice (SSID) 3 — — E 100







GBAS ID 24 — — BELL 0000 1000 0101 0011 0000 1100





Indikátor doplňkové zprávy 2 0 až 3 1 0 00

Počet měření 5 0 až 18 1 5 0 0101


Parametr dekorelace efemerid (PD) 8 0 až 1,275 x 10-3 m/m

5 x 10-6 m/m 1 x 10-4 0001 0100

Blok měření 1


Korekce pseudovzdálenosti (PRC30) 16 ±327,67 m 0,01 m +1,04 m 0000 0000 0110 1000

Korekce rychlosti změny vzdálenosti (RRC30)

16 ±32,767 m 0,001 m/s –0,18 m/s 1111 1111 0100 1100

σpr_gnd,D 8 0 až 5,08 m 0,02 m 0,96 m 0011 0000

σpr_gnd,30 8 0 až 5,08 m 0,02 m 1,00 m 0011 0010

Blok měření 2




16 ±32,767 m 0,001 m/s +0,18 m/s 0000 0000 1011 0100

σpr_gnd,D 8 0 až 5,08 m 0,02 m 0,24 m 0000 1100

σpr_gnd,30 8 0 až 5,08 m 0,02 m 0,6 m 0001 1110

Blok měření 3




16 ±32,767 m 0,001 m/s 0,3 m/s 0000 0001 0010 1100

σpr_gnd,D 8 0 až 5,08 m 0,02 m 0,64 m 0010 0000

σpr_gnd,30 8 0 až 5,08 m 0,02 m 0,74 m 0010 0101

Blok měření 4


Korekce pseudovzdálenosti (PRC30) 16 ±327,67 m 0,01 m –2,64 m 1111 1110 1111 1000


16 ±32,767 m 0,001 m/s –0,51 m/s 1111 1110 0000 0010

σpr_gnd,D 8 0 až 5,08 m 0,02 m 0,08 m 0000 0100

σpr_gnd,30 8 0 až 5,08 m 0,02 m 0,14 m 0000 0111

Blok měření 5



8.11.2018 DD - 59 Změna č. 91






16 ±32,767 m 0,001 m/s –0,25 m/s 1111 1111 0000 0110

σpr_gnd,D 8 0 až 5,08 m 0,02 m 0,92 m 0010 1110

σpr_gnd,30 8 0 až 5,08 m 0,02 m 1,08 m 0011 0110

CRC bloku zprávy 32 — — — 0010 1111 0000 0101 1101 1001 0000 1100

APLIKACE FEC 48 — — — 1001 0011 1110 0111 1101 1100 0100 0001 0100 0101 1011 1110


0 47 60 1A 55 30 CA 10 D0 8C 17 C0 A0 28 30 16 00 32 FF 0C 4C 20 29 FF 2D 00 30 78 40 1E 00 34 80 04 A4 E8 1F 7F 40 7F 20 E0 5E 0A 00 60 FF 74 6C 30 9B A0 F4 7D A2 82 3B E7 C9


0 61 57 92 1F 2F D2 3B 0F 16 C2 19 92 F4 76 C6 F6 F3 B6 0F 50 24 06 0F 47 BF 56 2C C8 D0 1E DC A9 64 C7 97 64 2B E4 B1 51 F7 1D C1 05 7B 0C AE D6 E9 3D 7D 7D 50 41 10 BE 21 C4


Snížení výkonu 9 — — — 000 000 000


00000035 11204546 31650101 42701130 13067746 60457114 40234621 31760262 76357705 07725551 13760416 17615700 43341354 25047116 53736646 34577501 64015223 34742121 71757170 16162053 65544366 41033007 777

Poznámky:







8.11.2018 Změna č. 91 DD - 60

7.16 Přesnost zaměřování GBAS

Standardy pro přesnost zaměřování pro NAVAID jsou uvedeny v Předpisu L 14 – Letiště. Kromě toho Manual of the World Geodetic System 1984 (WGS-84) (Doc 9674) poskytuje výklad k založení sítě řídicích stanic zaměřování (survey control stations) pro každé letiště a jak tuto síť používat k zavedení souřadni-cového systému WGS-84. Dokud nebudou pro GBAS vyvinuty specifické požadavky, platí i pro GBAS požadavky na přesnost zaměřování pro NAVAID na letišti uvedené v Předpisu L 14. Doporučení uvedená v ust. 3.6.7.2.3.4 Doplňku B, týkající se přesnosti zaměřování referenčního bodu GBAS, jsou určena k dalšímu snížení chyb v poloze v rámci WGS-84 vypočítané uživatelem služeb zpřesnění polohy na palubě letadla na hodnotu, která bude menší než požadavky uvedené v ust. 3.6.7.2.4.1 a 3.6.7.2.4.2 Doplňku B, ve standardech GBAS a ke zvýšení přesnosti zaměřování oproti požadavkům uvedeným v Předpisu L 14. Integrita veškerých leteckých dat používaných pro GBAS musí být shodná s požadavky na integritu uvedenými v Hlavě 3, tabulce 3.7.2.4-1. 7.17 Přídavné bloky dat zprávy typu 2

7.17.1 Zpráva typu 2 obsahuje data související se zařízením GBAS, jako je poloha referenčního bodu GBAS, indikátor spojitosti a integrity GBAS (GCID) a jiné relevantní informace o konfiguraci. Metoda přidání nových dat do zprávy typu 2 byla navržena tak, aby dovolovala GBAS vyvíjet se a podporovat další typy služeb. Metoda spočívá v tom, že jsou přiloženy ke zprávě typu 2 prostřednictvím definice nových přídavných bloků dat. V budoucnosti může být definováno více přídavných bloků. Bloky dat 2 až 255 mají proměnlivou délku a mohou být přiloženy ke zprávě za přídavným blokem 1 v jakémkoliv pořadí. 7.17.2 Přídavný blok dat 1 zprávy typu 2 obsahuje informace týkající se prostorové dekorelace chyb a informace potřebné k podpoře výběru služby určování polohy GBAS (pokud je danou stanicí poskytována). 7.17.3 Data přídavného bloku dat 2 zprávy typu 2 lze použít v GRAS pro umožnění palubnímu podsystému GRAS přepnutí mezi vysílacími stanicemi GBAS, zejména jestliže vysílací stanice GBAS používají různé kmitočty. Přídavný blok dat 2 identifikuje čísla kanálů a umístění právě přijímané vysílací stanice GBAS a dalších sousedních nebo blízkých vysílacích stanic GBAS. 7.17.4 Přídavný blok dat 3 zprávy typu 2 obsahuje informace nezbytné pro podporu GAST D. Všechny pozemní podsystémy FAST D mají vysílat správně obsazenou zprávu typu 2 s přídavným blokem dat 3 tak, aby byly splněny omezující požadavky. 7.17.5 Přídavný blok dat (ADB) 4 zprávy typu (MT) 2 obsahuje informace potřebné pro pozemní stanice, které podporují ověřovací protokoly. To zahrnuje jeden parametr označující, které sloty jsou přiděleny pozemní stanici pro přenosy VDB. Palubní vybavení, které podporuje ověřovací protokoly, nebude používat data, pokud nejsou přenášena ve slotech označených polem definice skupiny slotů v MT 2 ADB 4.

7.18 Zpráva typu 101

Zpráva typu 101 je alternativou ke zprávě typu 1, která je vyvinuta pro splnění specifických potřeb systémů GRAS. Primární rozdíl v obsahu a použití těchto dvou typů zpráv je dvojí:

(a) zpráva typu 101 má větší použitelný rozsah

hodnot pr_gnd; a

(b) doba do výstrahy pozemního podsystému je větší pro systém vysílající zprávy typu 101.

První dvě podmínky by typicky nastaly v systému, kde vysílací stanice pokrývá větší plochu, takže by chyby dekorelace zvyšovaly horní mez chyb korekce pseudovzdálenosti. Druhá podmínka může být typická pro systémy, kde ústřední hlavní stanice zpracovává data z více přijímačů rozptýlených po velké oblasti.

7.19 Palubní zpracování pro druhy služby přiblížení GBAS

Poznámka: Aby se zajistilo, že je dosaženo požadovaných cílů výkonnosti a funkčnosti pro GAST D, je nezbytné, aby palubní vybavení splňovalo stanovené standardy týkající se výkonnosti a funkčnosti. Příslušné minimální standardy provozní výkonnosti (MOPS) jsou podrobně uvedeny v dokumentu RTCA DO-253D. 7.19.1 Diferenciální řešení polohy pro službu určování polohy GBAS. Řešení polohy používané

k poskytnutí výstupů o poloze, rychlosti a času je založeno na 100sekundových vyhlazených pseudovzdálenostech korikovaných korekcemi získanými ze zprávy typu 1 nebo zprávy typu 101. 7.19.2 Diferenciální řešení polohy pro službu přiblížení GAST A, B a C. Pokud je aktivním druhem služby přiblížení A, B nebo C, je řešení polohy používané k tvorbě odchylek založeno na 100sekundových vyhlazených pseudovzdálenostech korigovaných pomocí korekcí získaných ze zprávy typu 1 nebo zprávy typu 101. Projekční matice, S, použitá k výpočtu řešení polohy (Doplněk B, ust. 3.6.5.5.1.1.2) se vypočítá na základě σi vypočítaného pomocí σpr_gnd[i] ze zprávy typu 1 nebo zprávy typu 101 a σiono,i na základě σvert_iono_gradient ze zprávy typu 2. 7.19.3 Diferenciální řešení polohy pro službu přiblížení GAST D. Pokud je aktivním druhem služby přiblížení GAST D, vypočítá palubní vybavení dvě různá řešení polohy; jedno na základě 30sekundových vyhlazených pseudovzdáleností a druhé na základě 100sekundových vyhlazených pseudovzdáleností. Následující body charakterizují standardní zpracování požadované MOPS:

a) řešení polohy používané k tvorbě odchylek je založeno na 30sekundových vyhlazených pseudovzdálenostech korigovaných pomocí korekcí získaných ze zprávy typu 11;

b) projekční matice, S, používaná pro obě řešení polohy se vypočítá na základě σw,i vypočítaného pomocí σpr_gnd_30s ze zprávy typu 11 a σiono,i na základě σvert_iono_gradient_D z přídavného bloku dat 3 zprávy typu 2;

c) druhé řešení polohy se vypočítá pomocí projekční matice z bodu b) a 100sekundových vyhlazených


8.11.2018 DD - 61 Změna č. 91

pseudovzdáleností korigovaných pomocí korekcí získaných ze zprávy typu 1; a

d) obě řešení polohy jsou založena na stejné skupině družic, která byla použita pro řešení polohy stanovené výše v bodě a).

Další informace ohledně plánovaného využití těchto duálních řešení polohy jsou uvedeny v ust. 7.5.6.1 tohoto dodatku. 7.20 Zpráva typu 11

Pro pozemní podsystémy FAST D se vyžaduje zpráva typu 11. Zpráva typu 11 obsahuje diferenciální korekce odvozené z dat pseudovzdálenosti, které byly vyhlazeny nosnou s časovou konstantou 30 sekund. Zpráva typu 11 rovněž zahrnuje alternativní parametry pro omezení integrity a pro optimální vážení měření. Další informace ohledně standardního zpracování parametrů ve zprávě typu 11 jsou uvedeny v ust. 7.19. 7.21 Obsazení slotu

Požadavek na obsazení slotu v Doplňku B, ust. 3.6.7.4.1.3 je pro pozemní podsystémy, které podporují ověřování. Obsazení slotu je délka přenosového bloku dělano délka jediného časového slotu. Podrobněji a vyjádřeno počtem bitů:

obsazení slotu = (88 bitů + až 1 776 bitů dat aplikace + 57 až 59 bitů pro aplikaci FEC, bity výplně a snížení

výkonu) / 1 968,75 bitů

Čitatel ve vzorci sčítá všechny bity, které jsou obsaženy v jednotlivém přenosovém bloku pozemního podsystému. To znamená prvních 88 bitů počínaje zvýšením výkonu až po zkušební sekvenci FEC, až 1 776 bitů dat aplikace, 48 bitů aplikace FEC, 0 až 2 bity výplně a 9 bitů na snížení výkonu. Jmenovatel 1 968,75 bitů je vypočítaný počet bitů, který lze přenést v 62,5 ms (Doplněk B, ust.3.6.3.1) při rychlosti dat 31 500 bitů/s (Doplněk B, ust. 3.6.2.5). 8. Návrh monitoru kvality signálu (SQM)

8.1 Cílem monitoru kvality signálu (SQM) je odhalit anomálie signálu družice, aby se předešlo použití klamných informací (MI) přijímačem letadla. MI je nezjistitelná diferenční chyba pseudovzdálenosti letadla větší než maximální chyba (MERR), která může být tolerována. U vybavení GAST D existují další požadavky, s cílem zajistit detekci dříve, než diferenční chyba pseudovzdálenosti dosáhne stanovené hodnoty (viz Doplněk B, ust. 3.6.7.3.3). Tyto velké chyby pseudovzdálenosti jsou způsobeny deformací korelačních špiček C/A kódu způsobenou chybami užitečného zatížení družice. Jestliže mají referenční přijímač použitý k vytvoření diferenčních korekcí a přijímač letadla rozdílný způsob měření (tj. šířka pásma přijímače a sledování odstupu cyklu korelátoru), deformace signálu má rozdílný vliv. SQM musí chránit přijímač letadla v případě, že způsoby měření nejsou podobné. Výkonnost SQM je dále definována pravděpodobností zjištění chyby družice a pravděpodobností nekorektního oznámení chyby družice. 8.2 Vlivy signálu, které by mohly vyvolat MI na výstupu GBAS nebo SBAS, mohou být zařazeny do

následujících třech rozdílných kategorií podle vlivu na funkci korelace:

a) Mrtvé zóny: Pokud korelační funkce ztratí své

maximum, pak diskriminátor přijímače bude

obsahovat vadnou plochu nebo mrtvou zónu.

Jestliže se referenční přijímač a přijímač letadla

ustálí na rozdílných dílech této mrtvé zóny, může

to mít za následek MI;

b) Chybné špičky: Jestliže se referenční přijímač

a přijímač letadla ustálí na rozdílných špičkách,

může existovat MI; a

c) Zkreslení: Pokud je korelační špička

zdeformovaná, pak letadlo, které používá jiný

odstup korelátoru než ten, který používá referenční

přijímač, se může dočkat MI.

8.3 Model ohrožení navržený pro použití při stanovení SQM má tři části, které mohou vytvořit tři chyby korelační špičky uvedené výše. 8.4 Model ohrožení A sestává z normálního signálu kódu C/A s výjimkou, kdy všechny pozitivní znaky mají klesající intenzitu, která předchází nebo relativně zaostává za správným časovým koncem pro tento znak. Tento model ohrožení je spojen s chybou v datové navigační jednotce (NDU), číslicové jednotky družice GPS nebo GLONASS. 8.4.1 Model ohrožení A pro GPS má jeden

parametr , který předchází () nebo zaostává

(>0) a je vyjádřený v části znaku. Rozsah tohoto

parametru je –0,12 0,12. Model ohrožení A pro

GLONASS má jeden parametr , který předchází

() nebo zaostává (>0) a je vyjádřený v části

znaku. Rozsah tohoto parametru je –0,11 0,11. 8.4.2 V tomto rozsahu model ohrožení A generuje mrtvé zóny popsané výše. (Je třeba poznamenat, že křivky s předcházením není třeba testovat, protože jejich korelační funkce jsou jednoduše odvozeny z korelačních funkcí zaostávání. Proto je ohrožení MI stejné). 8.5 Model ohrožení B představuje modulaci amplitudy a modely degradací v analogové sekci družice GPS. Přesněji tento model sestává z výstupu druhořadého systému, když je vstupem nominální C/A kód signálu základního pásma. U modelu ohrožení B se předpokládá, že degradovaný podsystém družice může být popsán jako lineární systém ovládaný párem komplexních sdružených pólů. Tyto póly jsou umístěny

v j2fd, kde je tlumící faktor v 106 Np/s (neper za sekundu) a fd je rezonanční kmitočet vyjádřený v 106 cyklů za sekundu. 8.5.1 Jednotka kroku odezvy druhořadého systému je dána:

0ttsintcos)texp(1

0t0

)t(ed

dd

kde d = 2fd.


8.11.2018 Změna č. 91 DD - 62

8.5.2 Model ohrožení B pro GPS odpovídající anomáliím druhého řádu používá následující rozsah

pro parametry , fd a :

= 0; 4 fd 17; a 0,8 8,8. Model ohrožení B pro GLONASS odpovídající anomáliím druhého řádu používá následující rozsah pro parametry definované výše:

= 0; 10 fd 20; a 2 8. 8.5.3 V tomto rozsahu parametru model ohrožení B generuje deformace korelační špičky, stejně jako chybné špičky. 8.6 Model ohrožení C představuje jak předcházející/zaostávající, tak i amplitudovou modulaci. Přesněji tento model sestává z výstupu druhořadého systému, když signál kódu C/A na vstupu je v předstihu nebo je zpožděn. Tento tvar vlny je kombinací dvou vlivů popsaných výše. 8.6.1 Model ohrožení C pro GPS obsahuje

parametry , fd a v následujících mezích:

–0,12 0,12; 7,3 fd 13; a 0,8 8,8. Model ohrožení C pro GLONASS obsahuje parametry

, fd a v následujících mezích:

–0,11 0,11; 10 fd 20; a 2 8. 8.6.2 V rozsazích těchto parametrů generuje model ohrožení C mrtvé zóny, deformace korelační špičky a chybné špičky. 8.7 Na rozdíl od GPS a GLONASS je signál SBAS poskytován a řízen dodavatelem služby. Dodavatel služby také monitoruje kvalitu signálu z SBAS. Z tohoto hlediska bude model ohrožení specifikován a šířen dodavatelem služby pro každou družici. SBAS SQM bude navržen tak, aby chránil veškerou avioniku, která vyhovuje tabulce D-12. Šíření modelu ohrožení je požadováno pro případy, kdy dodavatel služby rozhodne, že signál SBAS určování vzdálenosti od sousedního dodavatele služby bude použit pro přesné přiblížení pomocí SBAS a GBAS. V těchto případech bude dodavatel služby monitorovat signál určování vzdálenosti SBAS sousední družice. 8.8 Za účelem analýzy výkonnosti návrhu jednotlivého monitoru, musí být definován limit monitoru a měl by být určen k ochraně jednotlivé chyby pseudovzdálenosti družice v závislosti na úrovni ochrany s uvážením rizika integrity pozemního podsystému. Maximální tolerovaná chyba (označená jako MERR) pro každý zdroj určování vzdálenosti (i) může být definován v GBAS jako:

MERR = Kffmdpr_gnd,i a

2UIRE,i

2UDRE,iPA,V minKMERR

pro SBAS APV a přesné přiblížení, kde 2UIRE,imin

je minimální možná hodnota pro každého uživatele.

MERR je vyčísleno na výstupu bezchybného přijímače uživatele a mění se s úhlem elevace družice a s výkonností pozemního podsystému. 8.9 SQM je navržen pro omezení chyby diferenčního rozsahu uživatele na hodnoty pod MERR v případě anomálie družice. Typicky měření SQM mění hodnoty korelační špičky a generuje odstup a metrický poměr, který charakterizuje deformaci korelační špičky. Obrázek D-18 ukazuje typické body na vrcholu bezchybné a nefiltrované korelační špičky. 8.9.1 Korelační pár je použit pro sledování. Všechny další korelační hodnoty jsou měřeny s ohledem k tomuto páru sledování. 8.9.2 Jsou vytvořeny dva typy metriky: metrika včasného záporného zpoždění (early-minus-late) (D), udávající chyby sledování založené na deformaci špičky, a metrika poměru amplitudy (R), která měří sklon a udává plochost špičky nebo uzavřené vícenásobné špičky. 8.9.3 Je nezbytné, aby přijímač SQM měl předkorelační šířku pásma, která je dostatečně široká pro měření blízkých odstupů tak, aby nedošlo k význačné deformaci špičky a aby se neskryly anomálie způsobené chybami družice. Typicky musí mít přijímač SQM předkorelační šířku pásma nejméně 16 MHz pro GPS a minimálně 15 MHz pro GLONASS. 8.9.4 Zkouška metrik je vyhlazena pomocí dolnopropustných digitálních filtrů. Časová konstanta těchto filtrů musí být menší než ty, které jsou použity společně (a normalizované na 100 s) referenčními přijímači pro odvození diferenčních korekcí a přijímačem letadla pro plynulé měření pseudovzdálenosti (použitím vyhlazení nosné vlny). Vyhlazené metriky jsou dále porovnávány s prahem. Pokud je překročen kterýkoliv z prahů, je pro tuto družici spuštěna výstraha. 8.9.5 Prahy použité pro odvození výkonnosti jsou definovány jako minimální zjistitelné chyby (MDE) a minimální zjistitelné poměry (MDR). Pravděpodo-bnost chybné detekce bezporuchovosti a pravděpodo-bnost detekce výpadku jsou použity pro odvození MDE a MDR. Šum v metrice definovaný výše

a označený níže D,test a R,test převládá u chyb vícecestného šíření. Je třeba poznamenat, že zkouška

metriky může mít také střední hodnotu (test) založenou na deformaci filtru přijímače SQM. Práh testů také musí vyjádřit střední hodnoty. 8.9.6 Hodnoty MDE a MDR použité při simulaci výkonnosti SQM jsou vypočteny na základě následujících rovnic:

test,Dmdf f d KKMDE

a

test,Rmdf f d KKMDR

kde: Kffd = typický násobitel detekce bezchybnosti je

5,26 reprezentující pravděpodobnost chybné detekce 1,5 x 10-7 za test;


8.11.2018 DD - 63 Změna č. 91

Kmd = typický násobitel detekce selhání je 3,09 reprezentující pravděpodobnost detekce výpadku 10-3 za test;

D,test = je standardní odchylka měřených hodnot metriky diferenčního testu D; a

R,test = je standardní odchylka měřených hodnot metriky testu poměru R.

8.9.7 Pokud jsou vícenásobné nezávislé přijímače SQM použity na zjištění chyb, hodnoty sigma mohou být sníženy na odmocninu z počtu nezávislých monitorů. 8.9.8 Chyba je vyhlášena, jestliže:

MDEtest,D test,D

nebo

MDRtest,R test,R

pro každý z provedených testů, kde X,test je střední hodnota testu X, která vyjadřuje bezchybnost deformace filtru přijímače SQM, stejně jako deformaci korelační špičky vlastní specifickému C/A kódu PRN. (Ne všechny korelační špičky kódu C/A mají stejný sklon. Při simulaci prostředí však může být tato deformace PRN ignorována a může být použita přesná korelační špička s výjimkou deformace simulovaného filtru.)

8.10 Standardní odchylky statistiky testu D,test

a R,test mohou být vyjádřeny pomocí sběru dat na přijímači multikorelátoru v předpokládaném provozním prostředí. Při sběru dat přijímače je použit jeden pár sledování korelátorů a další měřící body korelační funkce, které pomáhají páru sledování, jak je uvedeno na Obr. D-9. Data jsou sbírána a vyhlazována ve všech dostupných měřících bodech za účelem výpočtu metrik. Standardní odchylku těchto metrik definuje

D,test. Tuto statistiku testu sigma je také možné vypočítat, pokud je dostupný model vícecestného šíření prostředí instalace.

8.10.1 Výsledný D,test je vysoce závislý na prostředí vícecestného šíření, ve kterém jsou data sbírána. Odchylky způsobené vícecestným šířením mohou být řádově významnější než ty, které mohou plynout ze šumu i při minimální úrovni C/No. Toto hledisko ukazuje důležitost návrhu antény a kritéria umístění, jež jsou prvořadé faktory při vyjádření úrovně vícecestného šíření, které budou vstupovat do přijímače. Redukce vícecestného šíření výrazně sníží výsledné MDE, a tak zlepší schopnost SQM.

8.10.2 Střední hodnoty D,test aR,test na jedné straně jsou vyjádřeny v relativně bezchybném prostředí, jako třeba použití signálu simulátoru GPS a GLONASS jako vstupu. Tyto střední hodnoty formují nominální deformaci filtru přijímače SQM autokorelační špičky, včetně vlivů deformace způsobených sousedními menšími autokorelačními špičkami. 8.10.3 Přítomnost nominální vlivů deformace signálu může způsobit rozvážení detektorů monitoru tak, že nemají nulovou střední hodnotu. Tyto vlivy deformace mohou být sledovány zprůměrováním měření vzatých ze souboru skutečných dat. Poznamenejme, že nominální vlivy deformace mohou záviset na elevaci a časem se mírně měnit.

8.11 Aby pozemní monitor bránil uživatele proti různým modelům ohrožení, popsaným výše, je nutné předpokládat, že přijímače letadla mají některé specifické charakteristiky. Kdyby se nepředpokládalo takové omezení, byla by složitost pozemního monitoru zbytečně vysoká. Budoucí vývoj technologie může vést ke zlepšení schopnosti detekce přijímače letadla a může zmírnit současná omezení. 8.11.1 Pro zdvojené delta korelátory letadlové přijímače sledují nejsilnější korelační špičku během celé sekvence kódu pro každý zdroj určování vzdálenosti použitý při řešení navigace. 8.11.2 Pro zdvojené delta korelátory se předkorelační filtr posouvá minimálně o 30 dB za oktávu v pásmu přenosu. Požaduje se, aby byl pro přijímače GBAS výsledný útlum v potlačeném pásmu větší nebo rovný 50 dB (v porovnání se špičkovým ziskem v propustném pásmu). 8.11.3 Pro popis výkonnosti sledování, specifického pro každý typ družice, jsou použity následující parametry:

a) okamžitý odstup korelátoru je definovaný jako

odstup mezi jednotlivými sadami předchozích

a následných vzorků korelační funkce;

b) průměrný odstup korelátoru je definovaný jako

jednosekundový průměr okamžitého odstupu

korelátoru. Průměr působí během každého

jednosekundového časového rámce;

c) diskriminátor () je založen na průměru

předčasných mínus pozdních vzorků s odstupem

ve specifickém rozsahu nebo je diskriminátor typu

2d12d1 s d1 a 2d1 ve specifickém rozsahu.

Je použitý buď spojitý, nebo nespojitý

diskriminátor; a

d) diferenciální skupinové zpoždění se aplikuje na

celý systém instalace letadla, nejdříve v korelátoru,

včetně antény. Diferenciální skupinové zpoždění je

definováno jako:

fd

df

d

dc

kde: fc je předkorelační filtr pásma středního kmitočtu; f je jakýkoliv kmitočet uvnitř šířky pásma 3dB

předkorelačního filtru; a

je kombinovaná fáze odpovídající filtru předkorelačního pásma a antény

je rovno 2f. 8.11.4 Pro přijímače letadla, které používají korelátory předstihu-zpoždění (early-late correlator) a sledování družic GPS, jsou předkorelační šířka pásma instalace, odstup korelátoru a diferenciální skupinové zpoždění v rozsazích definovaných v Tab. D-11, s výjimkou níže uvedeného. 8.11.4.1 Pro palubní vybavení GBAS, které používá korelátory předstihu-zpoždění (early-late correlator) a sledování družic GPS, jsou předkorelační šířka pásma instalace, odstup korelátoru a diferenciální skupinové zpoždění (včetně vlivu antény) v rozsazích definovaných v Tab. D-11 s tou výjimkou, že minimální šířka pásma pro region 1 bude navýšena na 4 MHz a


8.11.2018 Změna č. 91 DD - 64

průměrný korelační odstup snížen na průměr 0,21 znaků nebo okamžitá hodnota na 0,235 znaků. 8.11.4.2 V případě přijímačů palubního vybavení GBAS třídy D (GAEC D), které používají korelátory předstihu-zpoždění (early-late correlator) a sledování družic GPS, jsou předkorelační šířka pásma instalace, odstup korelátoru a diferenciální skupinové zpoždění v rozsazích definovaných v Tab. D-11, pouze oblasti 2, 3 nebo 4. Navíc v oblasti 2 je průměrný korelační odstup 0,045 – 0,12 znaků a okamžitý korelační odstup je 0,04 – 0,15 znaků. 8.11.4.3 Pro palubní vybavení SBAS, které používá korelátory předstihu-zpoždění (early-late correlator) a sledování družic GPS, jsou předkorelační šířka pásma instalace, odstup korelátoru a diferenciální skupinové zpoždění (včetně vlivu antény) v rozsazích prvních tří oblastí definovaných v Tab. D-11. 8.11.5 Pro přijímače letadla, které používají korelátory předstihu-zpoždění a sledování družic GLONASS, jsou předkorelační šířka pásma instalace, odstup korelátoru a diferenciální skupinové zpoždění v rozsazích definovaných v Tab. D-12. 8.11.5.1 V případě přijímačů palubního vybavení GBAS třídy D (GAEC D), které používají korelátory předstihu-zpoždění (early-late correlator) a sledování družic GLONASS, jsou předkorelační šířka pásma instalace, odstup korelátoru a diferenciální skupinové zpoždění v rozsazích definovaných v Tab. D-12, pouze oblasti 2 a 3. Navíc v oblasti 2 je průměrný korelační odstup 0,05 – 0,1 znaků a okamžitý korelační odstup je 0,045 – 0,11 znaků. 8.11.6 Pro přijímače letadla používající dvojité delta korelátory a sledování družic GPS jsou předkorelační šířka pásma instalace, odstup korelátoru a diferenciální skupinové zpoždění v rozsazích definovaných v tabulkách D-13A a D-13B. 8.11.6.1 V případě přijímačů palubního vybavení GBAS třídy D (GAEC D), které používají dvojité delta korelátory a sledování družic GPS, jsou předkorelační šířka pásma instalace, odstup korelátoru a diferenciální skupinové zpoždění v rozsazích definovaných v Tab. D-13, pouze oblasti 2 a 3. 8.11.7 Pro přijímače letadla používající korelátory předstihu-zpoždění nebo dvojité delta korelátory a sledování družic SBAS jsou předkorelační šířka pásma instalace, odstup korelátoru a diferenciální skupinové zpoždění v rozsazích definovaných v Tab. D-14. 8.11.7.1 V případě přijímačů palubního vybavení GBAS třídy D (GAEC D), které používají korelátory předstihu-zpoždění (early-late correlator) nebo dvojité delta korelátory a sledování družic SBAS, jsou předkorelační šířka pásma instalace, odstup korelátoru a diferenciální skupinové zpoždění v rozsazích definovaných v Tab. D-14, pouze oblast 2. Navíc v případě přijímačů GAEC D používajících korelátory předstihu-zpoždění a sledování družic SBAS je průměrný korelační odstup 0,045 – 0,12 znaků a okamžitý korelační odstup je 0,04 – 0,15 znaků.

9. Monitorování stavu a NOTAM

9.1 Stav systému

9.1.1 Zhoršení GBAS má obvykle místní vlivy a hlavně působí na operace přiblížení. Zhoršení systému GBAS by mělo být šířeno jako informace vztahující se k přiblížení. 9.1.2 Degradace základního uskupení družic nebo SBAS obvykle nemá jen místní vlivy, ale má další následky pro širokou oblast a má přímý vliv na traťový provoz. Systém degradace těchto elementů může být šířen jako informace vztahující se k oblasti. Příkladem je porucha družice. 9.1.3 Degradace GRAS může mít lokální účinky a/nebo účinky v široké oblasti. Proto pokud má degradace jen lokální účinky, je třeba šířit informace o degradaci systému GRAS v souladu s ust. 9.1.1. Má-li degradace účinky v širší oblasti, je třeba šířit informace o degradaci systému GRAS v souladu s ust. 9.1.2. 9.1.4 Informace může být šířena, aby indikovala nezpůsobilost GNSS pro podporu definovaných operací. Například GPS/SBAS nemůže podporovat operace přesného přiblížení při určitých přiblíženích. Tato informace může být generována automaticky nebo manuálně, vycházejíc z modelů výkonnosti systému. 9.2 Informace o typu degradace

Měly by být šířeny následující informace:

a) nedostupnost služby;

b) zhoršení služby, je-li to vhodné;

c) čas a předpokládané trvání degradace.

9.3 Načasování ohlášení

Pro plánované události by měl být vydán NOTAM nejméně 72 hodin před událostí. Pro neplánované události by měl být podán NOTAM během 15 minut. Oznámení by mělo být podáno pro události trvající 15 nebo více minut. 10. Interference

10.1 Možnosti interference

Družicové radiové navigační systémy GPS nebo GLONASS jsou charakteristické relativně nízkým výkonem přijímaného signálu, což znamená, že interferenční signál může způsobit ztrátu služby. Za účelem udržení služby bude nezbytné zajistit, že maximální úrovně interference, specifikované v SARP, nebudou překročeny. 10.2 Zdroje vnitropásmové interference

Možným zdrojem škodlivé vnitropásmové interference je provoz pevné služby v určitých státech. V určitých státech je mikrovlnným spojům bod-bod pevné služby primárně přiděleno frekvenční pásmo používané pro GPS nebo GLONASS.


8.11.2018 DD - 65 Změna č. 91

10.3 Zdroje mimopásmové interference

Možné zdroje mimopásmové interference zahrnují harmonické a rušivé emise leteckých VKV a UKV vysílačů. Mimopásmový šum, diskrétní rušivé produkty a intermodulační produkty z rádiového a TV vysílání mohou také způsobit problémy s interferencí. 10.4 Zdroje generované letadlem

10.4.1 Možnost škodlivé interference pro GPS a GLONASS na letadle závisí na individuálním letadle, jeho velikosti a instalovaném vysílacím zařízení. Při umísťování antény GNSS by měla být brána v úvahu možnost palubní interference (hlavně SATCOM). 10.4.2 Přijímače GNSS, které jsou použity na palubě letadla se SATCOM zařízením, musí mít vyšší práh interference v rozsahu frekvencí mezi 1 610 MHz

a 1 625,5 MHz než palubní přijímače bez zařízení SATCOM. Proto se ve specifikacích pro práh interference rozlišuje mezi těmito dvěma případy.

Poznámka: Limit pro vyzařující SATCOM letadlové pozemské stanice je uveden v ust. 4.2.3.5 Hlavy 4 Části I Předpisu L 10/III.

10.4.3 Hlavní techniky snížení palubní interference zahrnují stínění, filtrování, konstrukci přijímače, a zvláště pro velká letadla, fyzické oddělení antén, vysílačů a kabeláže. Metody snížení interference u přijímačů zahrnují použití adaptivních filtrů a techniky potlačení interference, které zmírňují přímou vnitropásmovou interferenci. Techniky tlumení zahrnují adaptivní řízení nuly antén, které snižuje zisk antény ve směru zdroje bez snížení výkonu signálu z družic.

Tabulka D-11. Omezení sledování GPS pro korelátory zpoždění-předstihu

Oblast Předkorelační šířka

pásma 3 dB, BW Průměrný korelační

odstup (znaky) Okamžitý korelační

odstup (znaky) Diferenciální

skupinové zpoždění

1 2 < BW ≤ 7 MHz 0,045 – 1,1 0,04 – 1,2 ≤ 600 ns

2 7 < BW ≤ 16 MHz 0,045 – 0,21 0,04 – 0,235 ≤ 150 ns

3 16 < BW ≤ 20 MHz 0,045 – 0,12 0,04 – 0,15 ≤ 150 ns

4 20 < BW ≤ 24 MHz 0,08 – 0,12 0,07 – 0,13 ≤ 150 ns

Tabulka D-12. Omezení sledování GLONASS pro korelátory předstihu-zpoždění


pásma 3 dB, BW

Rozsah průměrného korelačního odstupu

(znaky)

Rozsah okamžitého korelačního odstupu

(znaky)

Diferenciální skupinové zpoždění

1 7 < BW ≤ 9 MHz 0,05 – 1,0 0,045 – 1,1 ≤ 100 ns

2 9 < BW ≤ 15 MHz 0,05 – 0,2 0,045 – 0,22 ≤ 100 ns

3 15 < BW ≤ 18 MHz 0,05 – 0,1 0,045 – 0,11 ≤ 100 ns

Tabulka D-13A. Omezení sledování GPS pro palubní přijímače GRAS a SBAS s dvojitými delta korelátory

Oblast Předkorelační šířka pásma 3 dB, BW Průměrný

korelační odstup (X) (znaky)

Okamžitý korelační odstup

(znaky)


1 (–50 x X) + 12 < BW ≤ 7 MHz 0,1 – 0,2 0,09 – 0,22 ≤ 600 ns

2 < BW ≤ 7 MHz 0,2 – 0,6 0,18 – 0,65

2 (–50 x X) + 12 < BW ≤ (40 x X) + 11,2 MHz 0,045 – 0,07 0,04 – 0,077

≤ 150 ns (–50 x X) + 12 < BW ≤ 14 MHz 0,07 – 0,1 0,062 – 0,11

7 < BW ≤ 14 MHz 0,1 – 0,24 0,09 – 0,26

3 14 < BW ≤ 16 MHz 0,07 – 0,24 0,06 – 0,26 ≤ 150 ns


8.11.2018 Změna č. 91 DD - 66

Tabulka D-13B. Omezení sledování GPS pro palubní přijímače GBAS s dvojitými delta korelátory

Oblast Předkorelační šířka pásma 3 dB, BW Průměrný

korelační odstup (X) (znaky)

Okamžitý korelační odstup

(znaky)


1 (-50 x X) + 12 < BW ≤ 7 MHz 0,1 – 0,16 0,09 – 0,18 ≤ 600 ns

4 < BW ≤ 7 MHz 0,16 – 0,6 0,14 – 0,65

2 (-50 x X) + 12 < BW ≤ (133,33 x X) + 2,667 MHz 0,07 – 0,085 0,063 – 0,094

≤ 150 ns (-50 x X) + 12 < BW ≤ 14 MHz 0,085 – 0,1 0,077 – 0,11

7 < BW ≤ 14 MHz 0,1 – 0,24 0,09 – 0,26

3 14 < BW ≤ 16 MHz 0,1 – 0,24 0,09 – 0,26 ≤ 150 ns

14 < BW ≤ (133,33 x X) + 2,667 MHz 0,085 – 0,1 0,077 – 0,11

Tabulka D-14. Omezení funkce sledování určování vzdálenosti SBAS


pásma 3 dB, BW Průměrný korelační

odstup (znaky) Okamžitý korelační

odstup (znaky) Diferenciální

skupinové zpoždění

1 2 < BW ≤ 7 MHz 0,045 – 1,1 0,04 – 1,2 ≤ 600 ns

2 7 < BW ≤ 20 MHz 0,045 – 1,1 0,04 – 1,2 ≤ 150 ns

10.5 Integrita při interferenci

Účelem požadavku, aby přijímače SBAS a GBAS nevysílaly zavádějící informace při interferenci, je zabránit vysílání zavádějících informací při neúmyslných interferencích, které mohou nastat. Účelem není konkrétně řešit úmyslné interference. Vzhledem k tomu, že je nemožné tento požadavek kompletně ověřit pomocí testování, je možné najít přijatelné řešení v dokumentu uvádějícím standardy minimálního provozního výkonu příslušného vysílače (Minimum Operational Performance Standards), vydaném RTCA a EUROCAE. 11. Záznam parametrů GNSS

11.1 Aby bylo možné provést vyšetřování po incidentu/nehodě (ust. 2.1.4.2 a 2.1.4.3 Hlavy 2), je nezbytné zaznamenávat použité informace GNSS jak pro systém pozemního rozšíření, tak pro příslušný systém základního uskupení družic. Parametry určené k záznamu závisí na typu činnosti, systému rozšíření a použitých základních prvcích. V typických místech obsluhované oblasti by měly být zaznamenány všechny parametry dostupné uživateli v rámci obsluhované oblasti. 11.2 Cílem není poskytovat nezávislé ujištění, že GNSS správně funguje, ani poskytovat další úroveň monitorování systému zaměřeného na anomální výkon nebo poskytovat vstupní data pro zpracování NOTAM. Záznamový systém může záviset na službách GNSS a může být delegován jiným státům nebo subjektům. Aby byla možná budoucí rekonstrukce údajů o poloze, rychlosti a čase, které

poskytla specifická konfigurace GNSS, doporučuje se zaznamenávat data průběžně, obecně rychlostí 1 Hz. 11.3 V případě základních systémů GNSS by se měly zaznamenávat následující položky, a to pro všechny družice v dohledu:

a) pozorovaný poměr signál nosné/šum (C/No);

b) kód prvotní pseudovzdálenosti sledované družice

a měření fáze nosné;

c) vysílané navigační zprávy družice pro všechny

družice v dohledu; a

d) relevantní informace o stavu přijímače

provádějícího záznam.

11.4 V případě SBAS by se měly vedle položek základního systému GNSS uvedených výše zaznamenávat následující položky, a to pro všechny geostacionární družice v dohledu:

a) pozorovaný poměr signál nosné/šum (C/No)

geostacionární družice;

b) kód prvotní pseudovzdálenosti sledované

geostacionární družice a měření fáze nosné;

c) vysílané datové zprávy SBAS ; a

d) relevantní informace o stavu přijímače

provádějícího záznam.

11.5 V případě GBAS by se měly vedle položek základního systému GNSS a SBAS (kde je to vhodné) sledovat následující položky:

a) úroveň výkonu VDB;

b) informace o stavu VDB; a

c) vysílané datové zprávy GBAS.


8.11.2018 DD - 67 Změna č. 91

12. Hodnocení výkonu GNSS

12.1 Posouzení výkonnosti GNSS je periodickou offline činností, která může být vykonávána státem nebo pověřeným subjektem, mající za cíl ověřit, že parametry výkonnosti GNSS vyhovují příslušným standardům Přílohy 10 ICAO. Tuto činnost lze provádět pro základní uskupení, rozšířený systém nebo kombinaci obou.

Poznámka: Dodatečný poradenský materiál týkající se posuzování výkonnosti GNSS je uveden v dokumentu Global Navigation Satellite System (GNSS) Manual (Doc 9849). 12.2 Údaje popsané v kapitole 11 mohou rovněž podporovat posuzování výkonnosti GNSS. 13. GNSS a databáze

Poznámka: Opatření vztahující se k leteckým datům obsahuje Hlava 2 Předpisu L 11 a Hlava 3 Předpisu L 15. 13.1 Databáze by měla být nejnovější s ohledem na efektivnost oběžníku AIRAC. To obecně znamená, že aktuální databáze je nahrána do systému přibližně každých 28 dní. Je potřeba zabránit provozu se zastaralými daty navigační databáze. 13.2 Přesto se v určitých situacích pro bezpečný provoz používá databáze s vypršenou lhůtou platnosti, který může být prováděn implementací procesu a/nebo použitím postupů k zajištění správnosti požadovaných dat. Tyto procesy a/nebo postupy vyžadují předchozí schválení státem. 13.2.1 Tyto postupy by měly být založeny na jedné z následujících metod:

a) požadovat, aby posádka před zahájením provozu

ověřila kritické informace databáze ve srovnání

s nejnověji publikovanými informacemi (Tato

metoda zvyšuje pracovní zatížení a nebude

použitelná pro všechny aplikace); nebo

b) zřeknout se požadavku pro nejnovější databázi

a časté kontroly databázových informací

posádkou. Toto zřeknutí se může být aplikováno

pouze ve velmi specifických případech, kdy jsou

letadla provozována ve striktně omezeném

geografickém prostoru a kde je prostor řízený

jednou regulační kanceláří nebo několika

kancelářemi, které koordinují tyto procesy; nebo

c) jiná schválená metoda, která zajišťuje ekvivalentní

úroveň bezpečnosti.

14. Modelování zbytkových chyb

14.1 Aplikace požadavků integrity SBAS a GBAS požaduje, aby byl k popisu charakteristik chyb v pseudovzdálenosti použit model rozložení. Modely HPL/LPL a VPL (viz ust. 7.5.3 výše) jsou vytvořeny na základě modelů jednotlivých součástí chyb (v oblasti pseudovzdálenosti), které jsou nezávislé a mají normální rozdělení s nulovou střední hodnotou. Musí být definován vzájemný vztah mezi tímto modelem a rozdělením chyb. 14.2 Jedna metoda k zajištění, aby rizikové požadavky úrovně bezpečnosti byly splněny, je

definování směrodatné odchylky modelu (2) tak, aby rozdělení celkové chyby odpovídalo podmínkám:

y

Qdxxf

y

pro každé 0y

a

yQdxxf

y

pro každé 0y

kde: f(x) = funkce hustoty pravděpodobnosti složky

zbytkové chyby pseudovzdálenosti letadla; a

x

2

t

dte2

1xQ

2

14.3 Tato metoda může být aplikována přímo, jestliže chybové složky mají nulové střední hodnoty, symetrické a nemodální funkce hustoty pravděpodobnosti. Toto je případ, kdy přijímač přispívá k opravě chyby pseudovzdálenosti, od doby, kdy letadlo není vystaveno nízkofrekvenčním zbytkovým chybám způsobeným vícecestným šířením. 14.4 Tato metoda může být rozšířena na zbytkové chyby, které nemají nulovou střední hodnotu, kompenzací odchylky modelu pro možný vliv střední hodnoty v místě území. 14.5 Při ověření modelů chyb pseudovzdálenosti se musí uvažovat několik faktorů:

a) přirozené vlastnosti složek chyby;

b) velikost vzorku požadovaná pro důvěryhodnost

datového souboru a určení každého rozdělení;

c) korelační doba chyb; a

d) citlivost každého rozdělení na geografickou polohu

a čas.



8.11.2018 Změna č. 91 DD - 68

Obrázek D-1

Vyhrazeno

1) Obě události jsou považovány za současné. Toto není striktně případ z důvodu rozdílu výkonu mezi jednotlivými přijímači. Existuje malý rozdíl vlivem zpracování přijímače mezi okamžikem ovlivnění měření pseudovzdálenosti a zobrazením chybových dat. Z praktických důvodů toto není v obrázku zobrazeno.

Obrázek D-2 SBAS – Doba do výstrahy (TTA)


8.11.2018 DD - 69 Změna č. 91

Obrázek D-3 Čas GLONASS

Obrázek D-4 Vztah mezi klasifikací zařízení GBAS a označením přibližovacího zařízení

Zpráva typu 4

FAS datový blok 1

FAS datový blok 2

FAS datový blok N

Pozemní zařízení GBAS

Označení přibližovacího zařízení (AFD) definuje požadavky na pokrytí a výkonnost pro každé přiblížení

Klasifikace zařízení GBAS (GFC) definuje schopnosti pozemního zařízení


8.11.2018 Změna č. 91 DD - 70

Půdorys

Profil

Dráha konečného přiblížení

°

větší z hodnot7° nebo 1,75θ

°

sestupovýúhel

Půdorys

Profil

Dráha konečného přiblížení

°

větší z hodnot7° nebo 1,75θ

°

sestupovýúhel

GPIP – Průsečík sestupové dráhy s přistávací dráhou

LTP – Bod prahu dráhy pro přistání

Obrázek D-5 Minimální provozní rozsah GBAS


8.11.2018 DD - 71 Změna č. 91

Obrázek D-5A

Uspořádání sítě GRAS VKV s jedním kmitočtem s využitím vícenásobných časových slotů

Bitová datakódovače / dekódovače

Vstupní /výstupnídata

Bitová datakódovače / dekódovače

Vstupní /výstupnídata

Obrázek D-6 Bitový kódovač / dekódovač


8.11.2018 Změna č. 91 DD - 72

Obrázek D-7 Model ionosférické anomálie – pohybující se klín

Obrázek D-8. Model profilu rychlosti letadla

Traťová rychlost na počátku zpomalování

Rychlost zpomalení

Traťová přistávací rychlost

Doba trvání

přistávací rychlosti

Traťová rychlost letadla

Čas t_threshold

Max. ionosférické zpoždění

Hloubka

Šířka

Spád

Nominální ionosféra

Dopředná rychlost


8.11.2018 DD - 73 Změna č. 91

Obrázek D-9. Profily rychlosti rodiny letadel


Profily rychlosti letadel - Traťová rychlost v závislosti na době od bodu prahu dráhy při přistání

Čas od bodu prahu dráhy při přistání (minuty)

Tra

ťová r

ychlo

st (k

t)


8.11.2018 Změna č. 91 DD - 74

Obrázek D-10. Orientace ionosférického gradientu a letadla/pozemního zařízení/přiblížení


GBAS

Ionosférický gradient


8.11.2018 DD - 75 Změna č. 91

Obrázek D-11. Příklad oblasti omezení Pmd_limit


Omezení Pmd

Příklad vyhovujícího Pmd

|Er| [metry]

Pra

vděpodobnost nezdaře

né d

ete

kce (

Pm

d)


8.11.2018 Změna č. 91 DD - 76

Obrázek D-12. Příklad omezení Pmd_limit s podmíněnou pravděpodobností


|Er| [metry]

Poznámka: V tomto příkladě se předpokládá Papriori 7x10-5.

Příklad Pmd Papriori

Oblast omezení


8.11.2018 DD - 77 Změna č. 91

Obrázek D-13. Ilustrace jmenovité doby do výstrahy (TTA) GBAS


Celková doba

expozice

SIS TTA

Doba do výstrahy pozemního podsystému nebo doba do detekce a

vysílání

Počáteční událost

Události letadla

Události mimo letadlo

Porucha družice nebo pozemního

podsystému

V signálu GNSS nebo zprávě VDB

data mimo toleranci

První vysílání korekcí mimo

toleranci

Přenos první zprávy indikující

stav výstrahy

Data mimo toleranci dorazí na

anténu GNSS nebo VDB letadla

Začátek výstupů mimo toleranci

z palubního přijímače

Letadlem používána a pilotovi zobrazována data mimo toleranci

Doba zpracování přijímačem

Integrační zpoždění letadla

Integrační zpoždění letadla

Doba přijímače k zneplatnění

výstupů

Přijímač zneplatňuje

výstup

Koncová událost

Poznámka: obrázek není v měřítku Počáteční

událost

Koncová událost

Letadlem používána a pilotovi zobrazována

data o integritě

Čas


8.11.2018 Změna č. 91 DD - 78

Obrázek D-14. Vliv nezachycených zpráv na dobu výstrahy GBAS GAST D pod 200 ft

(Případ 1 popisuje situaci nezachycených zpráv, případ 2 situaci ukončení VDB )


Doba do výstrahy SIS

Doba do výstrahy SIS Případ 1:

Případ 2:

Doba do výstrahy pozemního podsystému = 1,5 sekund

Po dobu 1,5 sekund nepřijata žádná zpráva

Výstup zneplatněn

Nebo zachována kontinuita

Čas

Čas

Přijata třetí zpráva

Začátek stavu mimo toleranci na výstupu

přijímače letadla

Vysílání prvních

korekcí mimo tolerance

Vysílání korekcí mimo

tolerance

Vysíláné korekce mimo

tolerance

Třetí zpráva indikující stav

výstrahy

Druhá zpráva indikující stav

výstrahy

Přenos první zprávy

indikující stav výstrahy

Čtvrtá zpráva indikující stav

výstrahy

Vysílání prvních

korekcí mimo tolerance

Vysílání korekcí mimo

tolerance

Vysíláné korekce mimo

tolerance

VDB končí

Po dobu 1,5 sekund nepřijata žádná zpráva

Doba do výstrahy pozemního podsystému = 1,5 sekund

Přerušení

X indikuje, že zpráva nebyla přijata, data korekcí jsou vysílána rychlostí 2 Hz.


8.11.2018 DD - 79 Změna č. 91

DCP – Výchozí bod přeletu

FAS – Úsek konečného přiblížení

FPAP – Bod podrovnání letové tratě

FTP – Fiktivní bod prahu dráhy (viz obrázek D-7)

GARP – Vztažný bod azimutu GNSS

GPA – Úhel sestupové dráhy



TCH – Výška přeletu prahu dráhy

Obrázek D-15 Definice dráhy FAS



8.11.2018 Změna č. 91 DD - 80

Půdorys

Šířka kurzu

RWY

Plná výchylka šířka kurzuDráha

Půdorys

Šířka kurzu

RWY

Plná výchylka šířka kurzuDráha



FTP – Fiktivní bod prahu dráhy


Obrázek D-16 Definice dráhy FAS pro přiblížení neshodující se s osou RWY



8.11.2018 DD - 81 Změna č. 91

PůdorysLetadlo

Dráha

Profil

Letadlo

Dráha

Letadlo

PůdorysLetadlo

Dráha

Profil

Letadlo

Dráha

Letadlo

DCP – Výchozí bod přeletu



FTP – Fiktivní bod prahu dráhy (viz obrázek D-16)


GPA – Úhel sestupové dráhy



TCH – Výška přeletu prahu dráhy

Obrázek D-17 Definice parametrů D a H při výpočtu meze výstrahy



8.11.2018 Změna č. 91 DD - 82

Obrázek D-18 Primární korelační špička a měřené hodnoty korelátoru


Date post:	01-Nov-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	7 times
Download:	0 times

lis.rlp.cz...DODATEK D PŘEDPIS L 10/I 8.11.2018 DD - 1 Změna č. 91 DODATEK D – INFORMACE A...

Documents