Magické slovo EVVOMagické slovo EVVO
Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta, současné problémy životního prostředí člověka, ekostopa člověka
Co to je EVVO ?
ENVIRONMENTÁLNÍ
VZDĚLÁVANÍ
VÝCHOVA a
OSVĚTA
ENVIRONMENTÁLNÍ - týkající se životního prostředí
Slovník - Environment environ - obklopit (též přen.) environment - prostředí (životní)
environment - životní prostředí environment - okolí (člověka) environment - ovzduší environment - životní podmínky (vnější) environment - systémové prostředí environment - zařízení environment - vnější životní podmínky environment air - ovzduší environment damage - poškození životního prostředí environment damage - zatížení životního prostředí environment description - popis okolí environment enhancement - zlepšení životního prostředí environment enhancement - zlepšování životního prostředí environment compatibility - snášenlivost životního prostředí environment conservation - ochrana životního prostředí environment law - zákon o ochraně životního prostředí environment mapping - mapování okolí environment mapping - mapování prostředí environment policy - politika životního prostředí environment protection - ochrana životního prostředí environment quality - hodnocení kvality životního prostředí environment quality - kvalita životního prostředí environment radioactivity - radioaktivita prostředí environment variable - proměnné prostředí environmental - environmentální
Co to je EVVO ?
ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVANÍ VÝCHOVA a OSVĚTA
ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA
je výchova týkající se životního prostředí
(prostředí ve kterém žijeme a které si svojí vlastní činností vytváříme) Zabývá aktuálními problémy současného světa
je výchovou a nedílnou součástí všech vzdělávacích předmětů
Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta
vede k uvědomění si složitosti vztahů člověka a životního prostředí
vytváří podmínky pro konkrétní zapojení jednotlivce do ochrany životního prostředí.
přispívá k přijetí zodpovědnosti za stav životního prostředí.
Co je smyslem EVVO?
je získávat k prostředí vztah, který je základem šetrného jednání a chování
je dosažení takového stavu, kdy jsou lidé objektivně informováni o stavu dynamického vývoje životního prostředí
je pochopení nezbytnosti postupného přechodu k trvale udržitelnému rozvoji
Trvale udržitelný rozvoj
Je snahou o ochranu životního prostředí, ale také i snahou skloubit ekonomický a sociální rozvoj s aspekty životního prostředí.
Usiluje o modernizaci, využívání nových efektivních technologií a technik, které šetří čas, energii, pohonné hmoty a životní prostředí.
Tento trvale udržitelný rozvoj je udržitelný pouze pokud je život jedince zodpovědný, nikoli plýtvavý, život ohleduplný, nikoli sobecký.
Environmentální výchova - EVVO
Jinak řečeno vlastními slovy:
„…EVVO je zkrátka vše to, co děláme, abychom se cítili v našem prostředí co nejlépe. Ale hlavně s vědomím, že s tím co děláme, nikoho neomezujeme. Ani přírodu ani sebe jako jedince. S vědomím, že chceme si být vlastně prospěšní opravdu navzájem …“
Tomáš Mráček
Otázka k zamyšlení
Jaké jsou aktuální problémy životního prostředí ?
Rozdělení globálních problémů
Problémy ekologické Problémy technicko-ekonomické Problémy sociální
Problémy ekologické
Jsou způsobeny znečišťováním a ohrožováním základních složek prostředí (ovzduší, vody, půdy a živé přírody). Do tradičních ekologických viditelných jevů znečišťování (hromadění odpadů, chemizace prostředí,…) patří i hlučnost a tepelné změny v prostředí.
Jejich řešení vyžaduje znalosti z různých oborů a vyžaduje zodpovědný přístup a důsledné uplatňování ekologických postupů ve všech oblastech lidské činnosti
Problémy technicko-ekonomické
Jsou způsobeny s nehospodárným čerpáním materiálových a energetických přírodních zdrojů, jejichž zásoby nejsou nevyčerpatelné.
Problémy se týkají šetrného využívání energie, hledání alternativních zdrojů a zvláště obnovitelných přírodních zdrojů a hledání způsobů recyklace odpadů za snížení energie na tvorbu nových výrobků
Zajímavost z National Geographic National Geographic: Novým zdrojem energie bude možná fotosyntéza
7. března 2007 PRAHA/NEW YORK (EcoMonitor) - Vědci zkoumají, jak vyrábět energii podobně jako
rostliny. Díky tomu by lidstvo získalo takřka neomezený zdroj obnovitelné energie, napsal National Geographic.
Rostliny díky fotosyntéze získávají energii přímo ze Slunce. Toho se lidstvo už roky snaží dosáhnout pomocí solárních článků.
Prostřednictvím slunečních paprsků dopadne za hodinu na Zemi tolik energie, že by to v průměru stačilo pokrýt roční spotřebu energie celého lidstva.
Avšak solární články nejsou zatím příliš účinné. Ten dosud nejefektivnější na trhu dovede převést ve využitelnou energii pouze 6% slunečního záření
„Jinou možností je napodobit fotosyntézu, zejména štěpení vody“, říká James Barber, biochemik z Imperial College London . Štěpení vody je komplexní chemická reakce, která probíhá v listech, řasách, fytoplanktonu a dalších zelených organismech. Rostliny využívají sluneční energii k tomu, aby rozštěpily molekulu vody na kyslík a vodík. Vzniklý kyslík pak vypouštějí do atmosféry. Vodík používají k přeměně oxidu uhličitého z atmosféry na organické molekuly, základ pro stavbu rostlinných tkání.
Nejnovější výzkum odhalil strukturu fotosystému II štěpícího vodu. Porozumění této struktuře by mohlo vědcům pomoci vyrobit fotosyntézu uměle
"To je z chemického hlediska velice složitá záležitost a příroda ji vyřešila," řekl časopisu Gary Brudvig, biofyzikální chemik z Yale University, který se také na výzkumu fotosystému II podílel. Vodík získaný umělým štěpením vody by mohl být využíván jako palivo sám o sobě. Nebo by vědci mohli napodobovat rostliny ještě více a složit z vodíku a uhlíkatých sloučenin palivo. Ropa, zemní plyn a uhlí vznikly před miliony lety právě fotosyntézou.
Podle článku Briana Handwerka v National Geographic ze dne 5. 3. 2007
Problémy sociální
Jsou způsobeny se změnami ve způsobu života lidí, s koncentrací obyvatel do měst a vyplívající z postojů člověka k prostředí.
Řešení vyžaduje zodpovědný vztah lidí k přírodě, k využívání a respektování jejich zákonitostí.
EVVO – vzdělávání, výchova, osvěta
Příklad problematiky životního prostředí: odpady - třídění - recyklace
Většina českých domácností se hlásí k tomu, že třídí odpad.
Dvě pětiny obyvatel tak činí pravidelně a třetina občas.
Pětina se přiznala, že odpad netřídí vůbec. Značně to záleží na tom, jak daleko má člověk od bytu ke kontejnerům na tříděný odpad.
průzkum společnosti Factum Invenio (březen – 2006)
Češi třídí odpad podle toho, jak mají daleko ke kontejnerům
Pokud jsou kontejnery do 50 metrů, třídí odpad pravidelně dokonce 57 procent lidí. Při vzdálenosti nad 200 metrů tak činí ale jen 34 procent respondentů.
V závislosti na místě bydliště třídí nejvíce odpad
Pražané a lidé z malých obcí. Ochota třídit odpady roste podle průzkumu s dosaženým vzděláním. Zatímco mezi respondenty se základním vzděláním třídí odpady vždy jen 34 procent a nikdy to nedělá 30 procent dotázaných, mezi vysokoškolsky vzdělanými lidmi je 48 procent těch, kteří odpady třídí pravidelně a 12 procent je netřídí vůbec.
Češi třídí odpad podle toho, jak mají daleko ke kontejnerům
Také záleží na tom, jak jsou občané informováni. Jde o vzájemně propojený vztah. Ti, kdo jsou dobře informováni, jsou odpovědnější k této problematice, a zároveň ti, kdo třídí, se o problematiku více zajímají.
Podle březnového (2006) průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění třídilo odpad dvě třetiny obyvatel. Naopak k tomu, že tak nečiní, se přiznalo 12 procent lidí.
ODPADY Na území České republiky je ze jeden rok
vyprodukováno přibližně 29 milionu tun odpadu nejrůznějšího původu. Z toho asi 10 % pochází z domácností (komunální odpad).
Přepočtem získáme číslo 280 kg na jednoho obyvatele, tzn.že průměrný občan za rok „vytvoří“ odpady ve výši více jak trojnásobku své hmotnosti. Navíc při výrobě všech výrobků vzniká další odpad, kterého je ještě mnohem více než komunálního.
Základem minimalizace odpadů nejen v domácnosti je tedy uvědomělé nakupování. Neboť jen tak předcházíme vzniku odpadů.
I když se snažíme o důsledné třídění a následnou recyklaci, musíme si uvědomit, že ta většinou není levnou záležitostí, často je investičně a energeticky náročná a i při recyklaci vznikají odpady.
Otázka k zamyšlení
Kolik vyprodukujete odpadu jako jedinec za týden, měsíc, rok ? ….
Kolik produkujeme odpadů
Každý z nás vyhodí za rok asi 250-300 kg odpadů 13% jsou z toho plasty Důslednou separací a recyklací můžeme náš odpad
o třetinu zmenšit Za rok tak můžeme vytřídit: 30 kg papíru
25 kg plastů
15 kg skla
RADY A TIPY pro zlepšení environmentálního myšlení
První a nejdůležitější zásadou je snažit se nevytvářet zbytečný odpad.
Zvláště u potravin platí: pro životní prostředí je šetrnější nakupovat zboží vyráběné či pěstované v blízkém okolí.
Přemýšlejme, zda výrobek opravdu potřebujeme. Uvědomme si, zda náhodou nepodléháme jen vábivé reklamě na nějakou nepotřebnou módní věc.
Rozbitý předmět můžeme sami opravit či ho odnést do opravny, tak může ještě dlouho sloužit a navíc ušetříme.
Nakupujme jen to, co opravdu stihneme spotřebovat.
RADY A TIPY pro zlepšení environmentálního myšlení
Více než 30 procent komunálního odpadu tvoří obaly. Slouží přitom často jen velmi krátkou dobu.
Zboží není vždy ochráněno nejlépe tím, že je zabaleno v mnoha obalech, navíc plastových. Obal slouží většinou jen jako reklamní poutač, který nás má nalákat k nákupu.
Používejme na nákupy vlastní tašku, nejlépe látkovou, na ovoce a zeleninu košík. Při nákupu jsou často k užitku i sáčky z předchozích nákupů.
RADY A TIPY pro zlepšení environmentálního myšlení
Dávejme přednost velkým balením,
která jsou téměř vždy levnější. Místo několika malých jogurtů jedno velké balení.
Na druhé straně: velké balení někdy svádí k větší
konzumaci! Doplňujme z velkého balení do dlouhodobě používané nádoby
RADY A TIPY pro zlepšení environmentálního myšlení
Vyhýbejme se výrobkům v hliníkových obalech. Výroba hliníku je energeticky mimořádně náročná. Obaly z hliníku nenajdete jen v obchodech s potravinami (pivo, nealko), ale třeba i mezi kosmetickými výrobky.
Stop věcem na jedno použití, například miskám a příborům ve stáncích a jídelnách rychlého občerstvení
RADY A TIPY pro zlepšení environmentálního myšlení
Preferujme napájení elektrických spotřebičů ze sítě. Musíme-li použít baterie, používáme vždy dobíjecí akumulátory. I tak energie, kterou z nich získáme, je jen zlomkem energie, kterou je potřeba vložit do jejich výroby.
Vždy se vy varujme baterií, které obsahují velmi škodlivou rtuť a kadmium (užíváme jen ty, které jsou označeny: 0% mercury, 0%cadmium či mercury free, cadmium free).
Použité baterie nepatří do komunálního odpadu -odevzdáváme je do sběrných nádob například v obchodech, kde je prodávají.
RADY A TIPY pro zlepšení environmentálního myšlení
Kvalita místní vody z vodovodu je minimálně stejně dobrá jako vody balené.
Minerální vody se naštěstí ještě dají koupit ve vratných lahvích a nejen v populárních, avšak nevratných PET-lahvích. PET-lahve jsou sice v obchodech nepřehlédnutelné, ale stejně nepřehlédnutelné je i jejich hromadění nejenom kolem kontejnerů, ale i ve volné přírodě.
RADY A TIPY pro zlepšení environmentálního myšlení
Z plastových výrobků a obalů je škodlivé především PVC (hračky, obaly, novodur, podlahová krytina)-značka PVC.
Při výrobě se používá škodlivý chlór, recyklovat se prakticky nedá a při jeho spalování vznikají velmi nebezpečné látky.
RADY A TIPY pro zlepšení environmentálního myšlení
Veškerý odpad pokud možno co nejdůsledněji třiďme: především papír, sklo, kovy, plasty, textil.
Pokud u nás nemáme kontejnery na plast, třídíme alespoň PET-lahve.
Pozor na nebezpečný odpad - např. baterie, zářivky, barvy -ty odevzdáváme do sběrných nádob v obchodech, kde je prodávají, nebo do kontejnerů k tomu určených ve sběrných střediscích.
Máme -li zahrádku, kompostujme veškerý kuchyňský odpad.
Značky na obalech
Co znamenají jednotlivé symboly?
Označování obalů Označování obalů upravuje ČSN 77 0052,
spotřebitel se z tohoto značení dozví, o jaký druh materiálu se jedná.
recyklační trojúhelník opatřený číslem nebo slovním popisem, označuje druh použitého materiálu.
Označení plastů
1 PET polyetylentereftalát 2 PE-HD vysokohustotní polyetylen 3 PVC polyvinylchlorid 4 PE-LD nízkohustotní polyetylen 5 PP polypropylen 6 PS polystyren Co se týče druhů plastů, které lze u vás dávat do kontejnerů
na plastový odpad: to určuje firma, která se o svoz a likvidaci separovaného odpadu v obci stará. Na kontejnerech zpravidla bývá kontakt na tuto firmu.
V Brně je možné dávat do kontejneru pouze PET láhve, v Praze všechny plasty, včetně polystyrenu.
Označení plastů
Seřazeno podle stupně nebezpečí pro životní prostředí:
Polyetylén tereftalát - PET - 1Polyetylén (vysokohustostní, nízkohustotní) - PE-HD, PE-LD - 2, 4 Polypropylen - PP - 5Polystyren - PS - 6 Polyvinylchlorid - PVC - 3 (nejnebezpečnější) Číslo 7 značí jiný plast. Na složení je potřeba se zeptat výrobce.
Další obalové materiály a jejich značení:
20 - PAP vlnitá lepenka - papír 21 - PAP hladká lepenka - papír 22 - PAP papír
40 - FE ocel 41 - ALU hliník 50 - FOR dřevo
70 - GL bílé sklo 71 - Gl zelené sklo 72 - GL hnědé sklo 81 - 99 kombinované obalové materiály.
Kombinované materiály můžou být značeny také jako C, popřípadě C/převažující materiál
(C/PAP znamená, že obalový materiál je kombinovaný z více materiálů, převažujícím je papír).
Nápojový karton C/PAP 81 a 84 kombinovaný obal, kde převládá papír
Tyto materiály jsou recyklovatelné jen teoreticky a končí zpravidla na skládce či ve spalovně. Pokusy o recyklaci kartonů z tetrapaku (hliník, papír, PE folie) se zatím nezdařily.
Další obalové materiály a jejich značení:
Značka panáček a zelený bod
Panáček s košem znamená, že použitý obal máme hodit do příslušné nádoby na odpad.
Zelený bod znamená, že je za obal zaplaceno do systému EKO-KOM, jenž zajišťuje sběr a využití obalových odpadů. Pokud si koupíte obal, na kterém je značka ZELENÝ BOD znamená to, že výrobce zaplatil za jeho recyklaci.
EKO-COM
Separace PET lahví u nás na škole
Separace PET lahví u nás na škole
Na naší škole se třídí PET láhve již delší dobu. Bohužel efektivita je ztížena tím, že je pouze jeden
centrální velkokapacitní vak na PET láhve a je pouze v přízemí za kantýnou. Plastové láhve se tak v lepším případě dostávají do běžného komunálního odpadu a v horším případě zůstávají volně v lavicích a po třídách.
Řešení problému: Větší informovanost studentů i učiteli o dané
problematice vedoucí k uvědomění smyslu třídění odpadu
Zvýšení počtu odpadkových košů pouze na PET láhve. Využití netradiční formy deformace PET lahví pomocí
ručního mačkače na PET láhve-Ecopressu a následné separace do speciálních košů.
Důslednost i učitelů
Jak deformovat PET láhve ?
A) Pomocí nožního systému
prostě sešlápneme :o)))
B) Pomocí speciálního mačkače
na PET láhve - ECOPRESS
Jak deformovat PET láhve ?
Promo akce - před Bio a Tv kabinetem
Má to smysl ?
5x krát více pro ekologii
5x pro kapsu
5x pro čas
5x pro méně starostí
5x pro prostor
PETkrát méně starostí za PET sekund …
… máme to v rukách a MÁ TO SMYSL !!! !
Co se děje s vašimi lisovanými PET láhvemi
Co se děje z PET PET lahve (polyethylentereftalát) PET lahve se nejprve roztřídí podle barev, většinou na čiré,
modré a zelené, někdy jen na čiré a barevné. Víčka během třídění nikdo neodšroubovává. Lahve se rozdrtí na asi 2 cm kousky, tzv. vločky. Vločky jsou vyprány ve vodní lázni, kde díky menší hustotě vyplavou na hladinu kousky rozdrcených víček. Víčka se z hladiny shrábnou a putují k jinému zpracovateli. Vyprané vločky PET jsou na speciální lince za tepla natahovány do dlouhých tenkých vláken. Ty je možné využít jako výplň do spacáků a bund, ale lze z nich také upříst tkanina – fleece. Na jednu fleecovou bundu se spotřebuje materiál z přibližně 25 PET lahví. Recyklací PET se plně využije materiál, který by jinak skončil svůj koloběh jako odpad.
Zajímavá web adresy:
http://www.jaktridit.cz http://www.ekokom.cz http://pvc.arnika.org
EKOSTOPA ČLOVĚKA
Ekologická stopa (ekostopa)
je celková plocha ekologicky produktivní země a vodní plochy, využívaná výhradně k zajištění zdrojů a asimilaci odpadů produkovaných danou populací, při používání běžných technologií.
Ekologická stopa je vyjadřována v jednotkách plošné míry v hektarech, přesněji v globálních hektarech.
Ekologická stopa (ekostopa)
Ekologická stopa udává, jak velkou plochu produktivní půdy potřebujeme k zajištění konkrétních požadavků na náš život a životní styl.
Umožňuje nám tak srovnávat jednotlivé lidské činnosti z hlediska jejich dopadů na přírodu.
Udává se v jednotkách gha – globální hektar
Hektar a globální hektar
Hektar (značka ha) je jednotka pro plošný obsah, používá se pro vyjadřování plochy zemědělské půdy a stavebních parcel, tzn. především v zemědělství, lesnictví a pro potřeby katastrů. Tato jednotka je u soustavy SI povolena pouze pro specializované použití.
Hektar je stonásobkem jednotky ar, jak ukazuje předpona hekto-. Hektar je tedy roven 10 000 m², jde tedy o plochu čtverce o straně 100 m.
Hektar a globální hektar
Globální hektar (gha) je měřítkem ekologické stopy - odpovídá jednomu hektaru (100 x 100 metrů) biologicky produktivního prostoru s "globálně průměrnou produktivitou".
V roce 2000 měla biosféra 11,4 mld. hektarů biologicky produktivního prostoru, což odpovídá zhruba 1 plochy planety.
Těchto 11,4 mld. hektarů biologicky produktivního prostoru tvoří: 2,3 mld. gha - oceány a sladkovodní ekosystémy 9,1 mld. gha - suchozemské plochy.
( Suchozemské plochy tvoří 1,5 mld. hektarů orné půdy, 3,5 mld. ha pastvin, 3,8 ha lesních ploch a 0,3 mld. ha zastavěných ploch.)
Biologicko produktivní prostor
Biologicky produktivní prostor je plocha souše a vodních ekosystémů, které jsou biologicky produktivní. Tzn. jde o suchozemské nebo vodní plochy s výraznou fotosyntetickou aktivitou a akumulací biomasy. Celkový biologicky produktivní
prostor Země činí 11,4 mld. hektarů.
Měřící jednotka ekologické stopy - gha
Nutnost používat globální hektary vyplývá z toho, že ekologická stopa je součtem jak různých kategorií ploch (orná půda, pastvina, les), tak různě biologicky produktivních ploch ležících navíc na různých místech světa.
Na hektaru orné půdy v mírném pásmu, subtropech či tropech vyroste jiné množství plodin, a tak v méně úrodných oblastech je k zajištění stejné spotřeby potřeba více plochy než v úrodných, v závislosti na původu by byla odlišná ekologická stopa.
Žijeme však v propojeném globálním světě. Vzhledem ke globálnímu obchodu a skutečnosti, že ani mnohdy nevíme, odkud zdroje naší spotřeby pochází, je používání globálních jednotek užitečné.
Účel ekologické stopy Stanovení ekologické stopy je vlastně „ekologické účetnictví“,
které nepočítá s penězi, nýbrž s „přírodním kapitálem“. Ten je představován jednak přírodními zdroji, jako je voda či rostlinná hmota, jednak přírodními službami, k nimž patří absorpce odpadů, možnost rekreace apod.
Metoda kvantifikuje přírodní kapitál, který lidská populace využívá, a porovnává jej s celkovým kapitálem, jenž je na planetě dostupný. Jestliže mají být údaje vzájemně srovnatelné, je potřeba všechny formy lidské spotřeby (a produkce odpadů) převést na jedno měřítko. Tím je plocha země, která je ekologicky produktivní (poskytuje přírodní kapitál).
Ekologická stopa je tedy plocha ekologicky produktivní země, jejíž kapacitu využívá zkoumaná jednotka (například jedinec, město, stát či celá lidská populace, nebo konkrétní odvětví průmyslu, zemědělství, obchodu).
Metafora
Metafora pro ekologickou stopu:
Představte si toto ekologickou ekonomiku jako velké zvíře.
Otázka, kterou si musíme položit, zní:
„Jak velkou pastvinu potřebujeme, abychom toto zvíře uživili? “
Příklad na závěr:
Ekologická stopa je vyjádřena v "globálních hektarech".
Celková ekologická stopa osoby XY je: 6 gH To znamená, že potřebuje více prostoru (globálních
hektarů) tj. 1.2-krát více, než je průměr České republiky. Pokud by žil každý jako vy, potřebovali bychom 3.4
planety. Průměrná ekostopa obyvatele ČR je 5 globálních hektarů.
Celosvětově je k dispozici 1,8 globálních hektarů na osobu. Výsledek 6 znamená, kolik tzv. globálních hektarů
potřebujete k zajištění Vašeho současného života.
Změřte si svoji vlastní ekostopu
http://hraozemi.cz