Manuál vlastníka/správce lesa - Lesní certifikace FSC · FSC, jehož cílem jsou přírodě...

Forest Stewardship Council®

FSC Česká republika

Přírodě blízké lesní hospodaření a FSC® Manuál vlastníka/správce lesa

FSC Trademark ® Forest Stewardship Council, A. C. All rights reserved. FSC-SECR-0038.

Forest Stewardship CouncilFSC Česká republika

Manuál vlastníka/správce lesa FSC - dobré pro les, dobré pro lidi | 2

Lesy jsou rozsáhlým a velmi důležitým ekosysté-mem planety, který nás doprovází od nepaměti. Vý-znam lesa pro člověka se v historii neustále vyvíjí. Les a jeho produkty poskytovaly a poskytují lidem nejen zdroj tepla, potravy, stavebního materiálu, surovinu pro výrobu nástrojů, zdrojem zemědělské půdy, ale jsou také jednou z nejdůležitějších sou-částí jejich životního prostředí a mají duchovní vý-znam. Různé požadavky jsou na les kladeny nejen v různých etapách historie lidstva, ale také v rámci různých geografických oblastí.

Ve druhé polovině 20. století jsou pojmenová-ny a hodnoceny další převážně mimoprodukční funkce lesa jako např. půdoochranná, rekreační, vodochranná, stabilizační apod. S rostoucí popula-cí člověka se zvyšuje tlak na přírodní zdroje včetně lesa. Přírodě blízké lesní hospodaření umožňuje šetrně využívat les jako zdroj dřevní suroviny, za-chovávat a zlepšovat mimoprodukční funkce lesa, a vytváří předpoklady pro dlouhodobé zachování stabilního lesního ekosystému. V souvislosti se zvyšováním spotřeby dříví roste také zájem spo-lečnosti na ochraně lesů. Jedním z nástrojů, který kombinuje produkční funkce lesa a zároveň plní ostatní mimoprodukční funkce lesa je lesní certifi-kační systém FSC.

Otázka přírodě blízkého lesnictví je velice obsáh-lým tématem a tato publikace nemá ambice ji celou obsáhnout. Jde o krátký souhrn informací o před-nostech a diskutabilních aspektech přírodě blízké-ho lesního hospodaření, přínosu certifikace FSC pro přírodě blízké lesní hospodaření, ekonomiku zájemce a rozcestník k podrobným a kvalitním zdrojům informací. Tento manuál předkládá kromě teoretických informací a pohledů na přírodě blízké hospodaření také modelovou ekonomickou stu-dii „klasického“ hospodaření a hospodaření podle Českého standardu FSC, dále praktické ukázky in-terních směrnic lesních hospodářů z České repub-liky hospodařících podle pravidel FSC apod.

Věříme, že Vám předložený text poskytne nové a relevantní informace při úvahách o lese nebo praktickém zohlednění zásad přírodě blízkých po-stupů při Vaši lesnické praxi.

Předmluva

Vydalo FSC ČR, o. s., 2011Poděbradova 111, Brno 612 00tel.: +420 545 211 383www.czechfsc.cz, [email protected]© FSC ČR, o. s., 2011

Fotografie: © Tomáš Duda, © Lydie Dudová, © FSC A.C., © Erick Goethals /FSC A.C., © istockphoto.com, 2011

www.sfzp.cz

www.mzp.cz

Tento manuál byl vytvořen

za finanční podpory SFŽP a MŽP.



3.8. Monitoring . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .17 3.9. Požární bezpečnost při lesní výrobě a pobytu v lese . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .18 3.9.1. Obecná ustanovení. . . . . . . . . . . .18 3.9.2. Použití otevřeného ohně při lesní výrobě a pobytu v lese . . . . . . . . .19 3.9.3. Důležité kontakty . . . . . . . . . . . . . .19 3.10. Směrnice k implementaci Českého standardu FSC do lesního hospodaření lesního majetku X Y. . . . . . . . . . . . . . . . .19

4 Ekonomickározvahapříroděblízkého lesníhohospodaření . . . . . . . . . . . . . . . . . .22 4.1. Metodický postup . . . . . . . . . . . . . . . . . .23 4.1.1. Výchozí parametry modelu . . . . .23 4.1.2. Popis tradičního modelu hospodaření . . . . . . . . . . . . . . . . .24 4.1.3. Popis modelu hospodaření podle FSC. . . . . . . . . . . . . . . . . . .25 4.2. Výsledky a diskuse . . . . . . . . . . . . . . . . .25 4.2.1. Pěstební činnost do 10 let věku porostů . . . . . . . . . . . . . . . . .25 4.2.2. Pěstební činnost do 30 let věku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .27 4.2.3. Předmýtní a mýtní výtěž . . . . . . . .28 4.3. Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .30 4.4. Prameny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .30

5Odkazyatipykprohlédnutí. . . . . . . . . . . . .31

Přírodě blízké lesní hospodaření a FSC

Manuál vlastníka/správce lesa

Obsah:1 Úvoddoproblematiky příroděblízkéholesníhohospodaření alesnícertifikaceFSC . . . . . . . . . . . . . . . . . .4

2 CertifikaceFSC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .6 2.1. Předpoklady vzniku systému FSC. . . . . . .6 2.2. Vznik a fungování FSC . . . . . . . . . . . . . . .6 2.3. Rozšíření certifikace FSC . . . . . . . . . . . . .8 2.4. Český standard FSC . . . . . . . . . . . . . . . . .8 2.4.1. Cíl Českého standardu FSC. . . . . .8 2.4.2. Vytváření Českého standardu FSC . . . . . . . . . . . . . . . .9 2.4.3. Struktura Českého standardu FSC . . . . . . . . . . . . . . . .9 2.5. Certifikační proces. . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 2.5.1. Audit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 2.5.2. Neshody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 2.5.3. Udělení certifikátu . . . . . . . . . . . . .12 2.5.4. Skupinová certifikace . . . . . . . . . .12 2.5.5. Náklady na certifikaci . . . . . . . . . .13

3 Souborvzorovýchsměrnic. . . . . . . . . . . . .14 3.1. Minimalizace eroze . . . . . . . . . . . . . . . . .14 3.2. Prevence poškození porostů . . . . . . . . . .14 3.3. Ochrana vodních zdrojů . . . . . . . . . . . . .15 3.4. Pravidla použití chemických přípravků . .15 3.5. Zajištění účasti zájmových subjektů na tvorbě LHP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .16 3.6. Podpora biodiverzity při těžbě dříví . . . . .16 3.7. Strategie zvyšování podílu mrtvého dřeva v lese . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .17



V současnosti obývá zemi více než 7 miliard lidí. Každý používáme nějakým způsobem dřevo. V méně rozvinutých zemích se dřevo využívá pře-vážně jako palivo. Důležitou roli sehrává také ve stavebnictví, jako materiál při konstrukci chýší, člu-nů, vozů atd.

V industrializovaných zemích je dřevo používáno především ke konstrukci nábytku, jako stavební materiál a na výrobu papíru. Rostoucí spotřeba papíru přitom představuje velký problém: podle ekologického sdružení Arnika se průměrná roční spotřeba papíru na osobu v Česku pohybuje kolem 150 kg. To je asi 30 000 listů formátu A4.

Negativní důsledky pro životní prostředí a společ-nost jsou předem naprogramovány. Každou minutu zmizí z povrchu země asi 26 hektarů lesní plochy. To odpovídá bezmála osmikilometrovému úseku tříproudové dálnice. Na této dálnici by lesní de-strukce dosáhla rychlosti asi 500 km/h.

S rostoucím trhem v Číně a Indonésii jakož i se stoupajícím exportem dřeva z Ruska jsou odles-ňováním ohroženy i mnohé pralesy boreálního pásu.

Podle Zelené zprávy o stavu lesa a lesního hospo-dářství České republiky z roku 2010 dosáhly roční těžby surového dříví 16 740 tis. m3, z toho napros-tou většinu tvořilo jehličnaté dříví. Vývoz tehdy činil 5 364 tis. m3 dřeva, z něhož 99,7 % bylo importo-váno do zemí EU, nejvíce do Rakouska (57,1 %). Naopak dovoz činil 2 616 tis. m3 a opět většina putovala ze zemí EU (85,4 %), nejvíce však ze Slovenska (43 %). Důsledkem neutuchající celo-světové poptávky po tropickém dřevě, kupříkladu pro stavební účely v exteriérech nebo na výrobu nábytku je obrovské plenění a destrukce lesů. Pro některé firmy je jediným cílem maximalizace zis-ků bez převzetí jakékoliv zodpovědnosti za les. Velkou roli hrají také spotřebitelé v prosperujících zemích.

1 Úvod do problematiky přírodě blízkého lesního hospodaření a lesní certifikace FSC



S heslem „Šetřit se vyplatí“ se pěstuje postoj a oče-kávání vysoké kvality za nízké ceny. V důsledku to-hoto principu se může na trhu objevit více dřeva z holosečí a ilegálního odlesňování. Aby se uspo-kojila rostoucí světová poptávka po nábytku, papí-ru a stavebním materiálu, rozmáhají se plantáže s rychle rostoucími druhy dřevin nejčastěji na úkor přirozených lesů a domácích druhů stromů.

Podle studie Zatloukala & Beranové z roku 2011 (zbývající část této studie je uvedena v kapitole 4) jsou “současné hospodářské lesy ve střední Evro-pě, Českou republiku nevyjímaje, stále častěji a ve větším rozsahu postihovány nejrůznějšími kalami-tami, ať už jsou to kalamity větrné, kůrovcové, či jiné, nebo plošným hynutím některých druhů dřevin vedoucím k rozpadu lesních porostů.

Je zřejmé, že jednou z příčin rostoucí frekvence i rozsahu kalamit postihujících lesy je vzrůstající extremita klimatu, související s globální klimatickou změnou. Není to však příčina jediná či rozhodující. Tou je labilita hospodářských lesů způsobená dru-hovou skladbou většiny současných lesů, značně vzdálenou skladbě přirozené, ochuzenou věkovou a prostorovou diverzitou lesa, nepřirozeně probíha-jícím vývojem lesních porostů, vedoucím k nežá-doucím změnám genetické diverzity lesních dřevin atd. Ruku v ruce s tím rostou finanční a energetické vklady, které je nutné do lesů dávat, mají-li být do-pěstovány do mýtní zralosti.

Snížení druhové, věkové, prostorové a genetické diverzity současných hospodářských lesů, vedou-cí k jejich vysoké labilitě, má bezprostřední vaz-bu na holosečné formy hospodářského způsobu. Holosečný způsob hospodaření je hospodářskou modifikací velkého vývojového cyklu lesa, který je přirozený v jehličnatých boreálních lesích. Tam jsou velkoplošné rozpady lesů přirozeným jevem. Ve středoevropských lesích je hospodaření napodo-bující velký vývojový cyklus nepřirozené a zvýšený výskyt velkoplošných rozpadů v takto obhospoda-řovaných lesích je toho logickým důsledkem.

Uvedené skutečnosti si uvědomuje stále více les-níků přiklánějících se k přírodě blízkým způsobům hospodaření. Při rozhodování, zda hospodařit tra-dičními holosečnými formami hospodaření nebo přistoupit na hospodaření přírodě blízké, jsou pro vlastníka lesů důležité mimo jiné ekonomické dů-sledky takového rozhodnutí.

Stejnými úvahami se vlastník lesa zabývá, pokud zva-žuje, zda bude hospodařit v souladu se standardem FSC, jehož cílem jsou přírodě blízké lesní porosty.

Detailně se této tématice věnuje kapitola č. 4, kde je představena ekonomická studie, která je posta-vena na simulaci pěstebního postupu pro model tradičního, převážně holosečného lesní hospodář-ství a modelového hospodářství splňující kriteria Českého standardu FSC.“



2 Certifikace FSC (Forest Stewardship Coucil)

Také s tím, jak v posledních letech roste zájem ve-řejnosti o zdravé životní prostředí, roste též veřejná podpora odpovědného lesního hospodaření, které dbá na ochranu přírody, celospolečenské funkce lesů a dlouhodobý ekonomický prospěch lesních podniků. Jedním z účinných nástrojů pro prosazo-vání odpovědného hospodaření v lesích je lesní certifikace.

Lesní certifikací se rozumí proces posuzování, je-li konkrétní lesní majetek obhospodařován v souladu s odsouhlasenými standardy. Pakliže tomu tak je, vlastník lesa má právo používat označení, které na trhu odliší dřevo z jeho lesa od dřeva nejasného původu. Dřevo s certifikátem má na trhu kompa-rativní výhodu. Aby měl zákazník jistotu, že dřevo, z nějž byl produkt vyroben, pochází z certifikova-ného lesa, pořizují si zpracovatelé dřeva certifikát zpracovatelského řetězce.

Lesní certifikace je dobrovolným měkkým tržním nástrojem trvale udržitelného rozvoje. Zároveň představuje iniciativu podporující spotřebu dřeva z šetrně obhospodařovaných lesů, tedy unikátní přírodní obnovitelné suroviny.

2.2.VznikafungováníFSC

Forest Stewardship Coucil (FSC) je mezinárodní nevládní nezisková organizace, která byla založe-na roku 1993 zástupci dřevozpracujícího průmyslu, environmentálních organizací, obchodníků se dře-vem, lesníků, sdružení domorodých obyvatel a od-borů z celého světa. FSC je řízeno demokraticky – více než 800 členy ze 72 rozvojových a bohatých zemí světa.

Základní ideou FSC je podporovat environmentál-ně vhodné, sociálně přínosné a ekonomicky živo-taschopné obhospodařování lesů, a tím napomoci chránit ohrožené a devastované světové lesy. Za tímto účelem organizace vytvořila unikátní systém lesní certifikace.

Struktura organizace FSC odráží základní princi-py Agendy 21, přijaté na Summitu Země v Riu de

2.1.PředpokladyvznikusystémuFSC

Nelegální odlesňování, kořistnické hospodaření s lesy i nelegální obchod se dřevem jsou možné, protože v mnoha zemích neexistují efektivní me-chanizmy ve formě zákonů, jejich vymahatelnosti a kontroly.

K dispozici nejsou ani žádné mezinárodní dohody nebo je jejich prosazování nedostatečné. V 80. le-tech apelovaly ochranářské spolky na bojkot dřeva z tropických lesů, za účelem zastavení jejich de-strukce. Toto opatření však na mnoha místech ne-vedlo k zamýšlenému cíli.

Po této zkušenosti upustily mnohé ekologické a so-ciální organizace od taktiky bojkotu a místo toho podporují šetrné obhospodařování lesů. Zde je cílem vytěžit z lesa jenom takové množství dřeva, které v něm běžně přiroste a přitom také dodržovat základní ekologické a sociální požadavky. Tak je v oblastech bohatých na lesy zabezpečen na jedné straně zdroj příjmů a na straně druhé je les dlouho-době zachováván.



Janeiru v roce 1992: ekonomické, environmentální a sociální požadavky jsou reprezentovány vyrov-naným způsobem, aby se navzájem podporovaly a nekonkurovaly si. Členové jsou v FSC rozděleni do tří sekcí, zastupujících sociální, environmentál-ní a ekonomické zájmy. Díky své otevřenosti všem zájmovým skupinám, důsledným požadavkům na sociální a environmentální stránku hospodaření v lesích a důkladnému systému kontroly jejich plně-ní má FSC podporu největších českých i meziná-rodních environmentálních organizací, jako je Svě-tový fond na ochranu přírody (WWF) nebo Friends of the Earth, i velkých obchodních řetězců.

Činnost FSC je financována z akreditačních pří-spěvků, z příjmů z poskytování vlastních služeb, další prostředky získává z členských příspěvků.

Systém lesní certifikace FSC lze schematicky roz-dělit na tři činnosti: akreditace – standardizace – certifikace. Každou činnost vykonává jiný subjekt.

FSCvčíslech(kříjnu2011)

FSCvČeskérepubliceCelková certifikovaná plocha 49 880 haCelkový počet certifikátů lesního hospodaření 4Celkový počet certifikátů zpracovatelských řetězců 117

FSCvesvětěCelková certifikovaná plocha 144 489 542 haCelkový počet certifikátů lesního hospodaření 1 065Počet zemí s certifikátem lesního hospodaření 79Celkový počet certifikátů lesního hospodaření 1 065Počet zemí s certifikátem zpracovatelských řetězců 107Celkový počet certifikátů zpracovatelských řetězců 21 535

Les s certifikátem FSC Lesní práce prováděné podle standardu FSC

FSC certifikovaný zpracovatelský závod

Výrobek s logem FSC

» » »

Schémařetězce

Organizace FSC vytváří pravidla pro fungování systému. Za předem jasně stanovených podmínek akredituje a kontroluje národní pobočky FSC a ne-závislé certifikační orgány.

Národní pobočky FSC dnes působí ve více než 50 zemích světa pěti kontinentů, další vznikají. Hlav-ním úkolem národních poboček FSC je standardi-



zace – tvorba národních standardů FSC pro lesní hospodaření v jednotlivých zemích – a poradenství pro účastníky systému FSC: lesníky, dřevozpraco-vatele, obchodníky a spotřebitele.

Certifikační orgány jsou auditorské firmy, které pro-vádějí certifikaci lesních majetků a dřevozpracují-cího průmyslu v celém zpracovatelském řetězci. Certifikace zpracovatelských podniků je založena na jednotném, celosvětově platném standardu. Ten vychází z potřeby dokladovat certifikovanou suro-vinu v celém výrobním řetězci od lesa až po finální výrobek.

2.3.RozšířenícertifikaceFSC

Rozloha lesů certifikovaných pod značkou FSC roč-ně výrazně vzrůstá. Stejně tak roste v environmen-tálně vyspělých společnostech zájem o výrobky z šetrně obhospodařovaných lesů. V listopadu 2011 bylo certifikováno již 147 milionů hektarů lesů v 79 zemích pěti kontinentů. Evropský podíl činí 62 milio-nů hektarů FSC certifikovaných lesů ve 32 zemích.

Na certifikované lesy navazuje ve světě 29 900 cer-tifikovaných zpracovatelských podniků od malých truhlářství až po obří pily či papírny. V Evropě exis-tuje již více než 10 600 certifikovaných provozů. Jejich počet vzrůstá i v ČR, především mezi podni-ky vyvážejícími finální dřevěné výrobky s vysokou přidanou hodnotou a tiskárnami.

2.4.ČeskýstandardFSC

2.4.1.CílČeskéhostandarduFSC

Certifikační systém FSC je založen na 10 celosvě-tově platných principech (viz níže) a 56 kritériích FSC, které tvoří rámec pro detailnější indikátory a verifikátory. Ty jsou vytvářeny na základě jasně definovaného a otevřeného procesu národními po-bočkami FSC a uzpůsobeny přírodním a společen-sko-ekonomickým podmínkám jednotlivých států či regionů. Národní standardy FSC představují po-drobný soubor požadavků na environmentální, so-ciální a ekonomickou stránku lesního hospodaření.

Český standard FSC představuje normativní pod-klad pro certifikaci lesního hospodaření mezinárod-ním certifikačním systémem FSC na území České republiky. Je určen pro lesy všech typů, kategorií, funkcí, vlastnických struktur a velikostí. Plantáže

nejsou cílem přírodě blízkého lesního hospodaře-ní v České republice. Pěstování a další zakládání plantáží na lesní půdě není v rámci tohoto standar-du akceptovatelné.

Cílem lesního hospodaření v souladu s Českým standardem FSC jsou přírodě blízké lesní poros-ty se stanovištně vhodnou druhovou skladbou, věkovou strukturou a prostorovým uspořádáním blížícím se dynamice a struktuře přírodních les-ních společenstev. Takovéto hospodaření směřuje obecně k přeměně převažujících jehličnatých mo-nokultur na druhově, věkově, výškově a tloušťko-vě rozrůzněné lesní porosty. Ty mají být obhospo-dařovány maloplošně a šetrnými způsoby. Cílové ekologicky stabilní lesní ekosystémy jsou vitál-ní a produktivní a mají větší schopnost odolávat abiotickým i biotickým vlivům včetně kůrovcových či větrných kalamit.

Hospodaření podle standardu podporuje plnění všech důležitých celospolečenských funkcí les-ních ekosystémů a vede k postupnému zlepšování ekologických, ekonomických a sociálních dopadů hospodaření lesního podniku. Standard má vést vlastníka k orientaci na širší škálu sortimentů dře-vin a jiných produktů lesa, což se vyplácí i prostřed-nictvím stabilnější, prosperující ekonomiky lesních podniků.

V souladu se standardem by se v lesích kupříkladu neměla používat hnojiva ani nebezpečné chemické přípravky. Naopak se zde ponechává část dřeva k zetlení a doupné stromy jako hnízdiště ptákům. Standard podporuje lesní hospodáře ve snaze omezit negativní vlivy zvěře na lesní ekosystémy a upřednostňovat přirozené zmlazení. Rovněž pro-sazuje přednostní zaměstnávání místních obyvatel a klade důraz na bezpečnost práce.

Lesní majetky, které svou rozlohou nepřesahují 500 hektarů, jsou z hlediska tohoto standardu po-



važovány za malé lesy a část požadavků České-ho standardu FSC se na ně nevztahuje. Některé požadavky Českého standardu FSC (vybrané indi-kátory principu 7 a 8) jsou též zjednodušeny nebo vypuštěny pro lesní majetky, které svou rozlohou nepřesahují 50 hektarů (hranice pro povinné poří-zení lesního hospodářského plánu). Za velmi velké lesy jsou v podmínkách České republiky považo-vány lesní majetky, které svou rozlohou přesahují 10 000 hektarů a jsou na ně kladeny některé další požadavky.

2.4.2.VytvářeníČeskéhostandarduFSC

Český standard FSC byl vytvářen od února 2001 a jeho první verze přijata 1. valnou hromadou FSC ČR v lednu 2002 v Praze. Na Českém standardu FSC dále pracovala standardizační komise FSC ČR. V letech 2002 a 2003 byl Český standard FSC představen k diskusi široké odborné veřejnosti v České republice. Druhá verze Českého standar-du FSC byla přijata 2. valnou hromadou FSC ČR v únoru 2003 v Praze. V témže roce byl Český standard FSC tzv. harmonizován s akreditovaným Německým standardem FSC a připravovaným Pol-ským standardem FSC. V průběhu roku 2004 byl Český standard FSC testován v terénu na čtyřech lesních majetcích různých velikostí, typů lesa a ma-jetkových struktur: v Národním parku Krkonoše a ve spolupráci s akreditovanými certifikačními firmami při certifikacích lesních podniků Sdružení obecních a soukromých lesů Svitavy, Městských lesů Volary, a.s. a Kinsky dal Borgo, a.s. V témže roce koordi-noval Ústav pro výzkum lesních ekosystémů dal-ší konzultaci Českého standardu FSC vybranými externími experty. Třetí verze Českého standardu FSC přijatá 4. valnou hromadou FSC ČR v únoru 2005 v Brandýse nad Labem byla v období březen až květen 2005 představena opětovně k široké ná-rodní i mezinárodní diskusi. Konečná čtvrtá verze Českého standardu FSC se zapracovanými připo-mínkami z národní a mezinárodní konzultace byla přijata 5. valnou hromadou FSC ČR dne 29. září 2005 v České Třebové. Český standard byl akredi-tován ze strany FSC Accreditation Services Interna-tional 30. 8. 2006 a tímto dnem vstoupil v platnost.

Pravidla FSC ukládají pravidelnou revizi národních standardů pro lesní hospodaření. Ta začala v září roku 2008 zvolením členů revizní komise, která při-pravila revidovanou verzi. Mezi podzimem 2008 a ja-rem 2010 připravila komise revidovanou verzi k ve-řejné konzultaci. V červnu 2010 byla na 8. valné hro-madě sdružení FSC ČR schválena revidovaná verze

Českého standardu FSC. Standard je platný po jeho akreditaci ze strany mezinárodní centrály FSC.

Zájemci o členství v FSC ČR z řad vlastníků lesů a lesních hospodářů jsou vítáni, stejně jako zástupci dalších zájmových skupin. Aktuální znění Českého standardu FSC lze stáhnout na www.czechfsc.cz.

2.4.3.StrukturaČeskéhostandarduFSC

Český standard FSC je nutno brát jako jeden ce-lek; pořadí principů nevyjadřuje jejich význam-nost. Český standard FSC je používán ve spojení a v kombinaci s národními a mezinárodními zákony a úmluvami. Certifikace FSC doplňuje, nikoliv na-hrazuje, jiné iniciativy a nástroje, které podporují odpovědné lesní hospodaření.

Pojmy:

Principyakritérialesníhohospodaření

Deset principů a padesát šest upřesňujících kritérií, vytvořených organizací FSC jako podklad pro vy-tváření národního či regionálního standardu FSC.

Standardlesníhohospodaření

Normativní dokument specifikující podmínky, jež musí podnik spravující les splnit, aby mohl obdržet certifikát FSC. Součástí standardu je přesné znění principů a kritérii FSC a indikátory specifikující po-žadavky principů a kritérií pro přírodní a socioeko-nomické podmínky v ČR.

Princip

Základní pravidlo nebo podstatný prvek; ve vztahu k FSC jde o pravidlo lesního hospodaření. Znění



deseti mezinárodních principů FSC, upravujících spravování lesa:

1. Dodržování zákonů a principů FSC – Lesní hospodaření musí respektovat všechny příslušné zákony dané země i mezinárodní úmluvy a smlou-vy, které se daná země zavázala dodržovat, a musí vyhovět všem principům a kritériím FSC.

2.Vlastnickáauživatelskáprávaapovinnosti – Dlouhodobá vlastnická práva a práva na užívání pozemků a lesních zdrojů musí být jasně definová-na, zdokumentována a právně zakotvena.

3.Právadomorodýchobyvatel – Musí být uzná-na a respektována zákonná a zvyková práva do-morodých obyvatel vlastnit, užívat a hospodařit se svou půdou, územím a zdroji. Princip není v České republice aplikovatelný.

4.Vztahykmístnímuobyvatelstvuaprávaza-městnanců – Podniky lesního hospodaření musí zachovávat nebo zvyšovat dlouhodobý sociální a ekonomický blahobyt lesních dělníků a místních komunit.

5. Užitky z lesa – Lesní hospodářská opatření musí podněcovat účelné využívání rozmanitých produktů a funkcí lesa tak, aby byla zajištěna jeho ekonomická životaschopnost a celá řada environ-mentálních a sociálních užitků.

6.Vlivnaživotníprostředí– Hospodaření v lesích musí zachovávat biologickou rozmanitost a s ní spojené hodnoty, vodní zdroje, půdu i jedinečné a křehké ekosystémy a krajinné celky, a zajišťovat tak ekologické funkce a integritu lesa.

7.Hospodářskýplán– Musí být písemně vypra-cován, naplňován a aktualizován hospodářský

plán, přiměřený rozsahu a intenzitě zásahů. Musí být jasně určeny dlouhodobé cíle lesního hospo-daření a stanoveny prostředky, jak jich dosáhnout.

8.Monitoringahodnocení– S ohledem na rozsah a intenzitu lesního hospodaření musí být prováděn monitoring, který bude podkladem pro hodnocení stavu lesa, výnosů lesních produktů, zpracovatel-ského řetězce, hospodářských opatření a jejich so-ciálních a environmentálních dopadů.

9. Zachování lesů s vysokou ochranářskouhodnotou – Hospodářské zásahy v lesích s vy-sokou ochranářskou hodnotou musí zachovávat nebo rozvíjet charakteristické znaky, jimiž se tyto lesy vyznačují. Rozhodnutí, která se vztahují na lesy s vysokou ochranářskou hodnotou, musí být vždy zvažována na základě principu předběžné opatrnosti.

10. Plantáže – Plantáže musí být plánovány a obhospodařovány podle principů a kritérií 1 – 9 a principu 10 a jeho kritérií. Plantáže sice mohou v mnoha směrech znamenat sociální a ekonomický přínos a mohou přispět k uspokojování celosvětové potřeby lesních produktů, měly by však být pouze doplňkovou součástí hospodaření v přirozených le-sích, snižovat tlak na jejich využívání a podporovat jejich obnovu a ochranu.

Kritérium

Prostředek sloužící k posouzení, byl-li splněn prin-cip (lesního hospodaření).

Podkritérium

Některá z kritérií FSC jsou uvedena ve formě abe-cedního seznamu konkrétních položek. Tyto polož-ky se pak nazývají podkritéria.

Indikátor

Kvantitativní nebo kvalitativní proměnná, kterou lze měřit či popsat a která poskytuje prostředky k posouzení, zda je stav jednotky lesního hospo-daření v souladu s požadavky kladenými kritéri-em FSC. Indikátory a jejich prahové hodnoty tudíž definují podmínky odpovědného lesního hospo-daření na úrovni jednotky lesního hospodaření a jsou primárním východiskem pro audit lesního majetku.



Verifikátor

Potenciální zdroj informací nebo důkazů, jenž au-ditorovi umožňuje zhodnotit míru souladu daného stavu s indikátorem. Verifikátory nemají normativní charakter.

Komentář

doprovodný text vysvětlující vybrané části Českého standardu FSC. Komentář podává vysvětlení k po-tenciálně nejednoznačným pasážím Českého stan-dardu FSC nebo pasážím, jejichž znění lze (podle autorů komentáře) vykládat různými způsoby. Ko-mentáře vznikly jako reakce kanceláře FSC ČR, o. s. na dotazy uživatelů Českého standardu FSC při jeho zavádění do praxe. Jejich text nebyl akredito-ván, není tedy závazný.

2.5.Certifikačníproces

2.5.1.Audit

Vlastník, který se rozhodne pro certifikaci svého lesa, kontaktuje některou z akreditovaných cer-tifikačních firem. Podstatou certifikace lesního hospodaření je porovnání hospodaření vlastníka s Českým standardem FSC. Podle zájmu vlastníka je možné podstoupit předběžný audit, který iden-tifikuje problematická témata, na která je třeba se zaměřit před provedením vlastního auditu.

Na počátku auditu zkontroluje inspekční tým pí-semnosti dokumentující vlastnické vztahy, lesní hospodářské plány, hospodářskou evidenci a další písemné záznamy, které hospodář vede.

Poté si auditoři v terénu v porostech ověřují, zda je dodržován Český standard FSC, národní záko-

ny a předpisy, a celkově testují manažerský systém a kvalitu lesního hospodaření. Při terénních kontro-lách se zaměřují na klíčové těžené a zalesňované porosty, hospodaření na chráněných územích apod. Během inspekce se provádějí rozhovory se zaměst-nanci, najímanými dodavateli a místními lidmi.

Součástí auditu je rovněž setkání s místními zá-jmovými skupinami, jako například starosty obcí či nevládními organizacemi. Dále jsou kontakto-vány orgány státní správy, odborné instituce apod. Účelem je získat komentáře a připomínky ke stavu lesů, hospodaření v nich i k sociálním dopadům této činnosti.

2.5.2.Neshody

Certifikační systém FSC nepožaduje plnou shodu hospodářské praxe se všemi indikátory Českého standardu FSC v době konání certifikačního auditu. Důležitější jsou opatření, která vlastník přijme, aby postupně zlepšoval všechny aspekty svého hospo-daření a dosáhl cílů ve standardu. Následující cer-tifikační audity musí prokázat zlepšování.

a) Principy a kritéria FSC nejsou předmětem po-sudku auditorů. Rozhodnutí o tom, zda vlastník splňuje principy a kritéria, se provádí na základě vyhodnocení plnění jednotlivých indikátorů uve-dených v příslušném standardu lesního hospo-daření – Českém standardu FSC.

b) Všechna certifikační rozhodnutí jsou založena na identifikaci velkých nedostatků na úrovni jed-notlivých kritérií FSC. Pokud na úrovni některé-ho z kritérií FSC dojde k nalezení velkého nedo-statku, není certifikát udělen.

c) Velký nedostatek v plnění požadavků kteréhoko-li z kritérií FSC je posuzován na základě toho, zda jsou splněny všechny indikátory daného kritéria, a také na základě zhodnocení možných důsledků všech nedostatků:

�Všechny nedostatky ve splňování indikátorů zjištěné certifikačním orgánem během auditu jsou zaznamenány v certifikační zprávě. �Každý nedostatek na úrovni indikátoru je vy-hodnocen za účelem zjištění, zda se jedná o malý nebo velký nedostatek vzhledem ke kritériu, ke kterému se ukazatel vztahuje.

d) Nedostatek se považuje za malý, pokud: � Jde o krátkodobé selhání; � Je neobvyklý/nesystematický;



�Možné účinky nedostatku jsou omezeny v čase i prostoru; �Okamžitě po zjištění nedostatku je sjednána náprava, a zabrání se tak opětovnému selhání; �Naplnění záměru příslušného kritéria FSC není vážně ohroženo.

e) Nedostatek se považuje za velký, pokud: �Trvá delší dobu; � Jeho výskyt je opakovaný nebo systematický; �Vlivy tohoto nedostatku jsou dlouhodobé/pro-storově rozšířené; �Není zjednána včasná náprava, anebo je tato nedostatečná, přestože vedení podniku bylo o nedostatku informováno; � Faktickým či pravděpodobným výsledkem je ne-uskutečnění záměru příslušného kritéria FSC.

Při posuzování toho, zda se jedná o malý nedo-statek, nebo o nedostatek velký, bránící splnění cíle příslušného kritéria, bere certifikační orgán v úvahu jedinečnost příslušného lesního ekosys-tému.

Certifikační orgán písemně odůvodní svá roz-hodnutí, zda je kterýkoliv nalezený nedostatek na úrovni indikátoru buď malým, nebo velkým nedostatkem pro splnění příslušného kritéria.

f) Jakýkoliv výskyt velkého nedostatku znemožňu-je vydání certifikátu do té doby, dokud není sjed-nána náprava.

g) Objeví-li se velký nedostatek v době po vy-dání certifikátu, je tento napraven během tří měsíců od okamžiku, kdy o tom certifikační orgán uvědomí držitele certifikátu. V případě, že vlastník nevyhoví, je platnost certifikátu po-zastavena.

2.5.3.Udělenícertifikátu

Po auditu vydá certifikační firma obsáhlou certifi-kační zprávu. Auditoři v ní identifikují část stan-dardu, která není zcela naplněna. Zprávu poté při-pomínkuje vlastník lesa a dva nezávislí odborníci z oboru. Následně je vydáno certifikační rozhodnu-tí. V prvním či druhém roce certifikace nevyžadují auditoři absolutní shodu se standardem, pokud se nejedná o zcela zásadní porušení principů a krité-rií FSC. Jestliže se při auditu prokážou tzv. menší nedostatky, může být certifikát FSC vydán, pokud se žadatel zaváže, že v přesně daném časovém

rámci nedostatky odstraní. V případě tzv. větších nedostatků musejí být požadavky splněny ještě před vydáním certifikátu.

Certifikát FSC se udílí na pět let s tím, že po prvním delším hlavním auditu následují čtyři pravidelné (někdy i namátkové) kratší monitorovací návštěvy. Při každoročních auditech hodnotí auditor postup-né změny v hospodaření. FSC je certifikací proce-su, nikoliv stavu. Jeho účelem je podpořit vlastníka v dobrém lesním hospodaření.

Certifikát FSC se uděluje na dobu 5 let. Každým rokem probíhá certifikační audit. Po vypršení plat-nosti certifikátu je nutno provést recertifikační audit.

Podrobný popis certifikačního procesu a kontaktní adresy akreditovaných certifikačních firem najdete na www.czechfsc.cz.

2.5.4.Skupinovácertifikace

Při certifikaci lesů je možné uplatnit kromě jednotli-vé také tzv. skupinová certifikaci.

Skupinová certifikace je vhodná pro menší lesní majetky a jejich sdružení. V rámci skupiny je určen jeden člen, který má na starosti řízení skupinové certifikace. Tento člen zastupuje celou skupinu při komunikaci s certifikační firmou, přijímá a odhlašu-je nové členy a provádí interní kontrolu mezi členy skupinové certifikace zda plní požadavky FSC. Vý-znamné neplnění jednoho člena může ohrozit cer-tifikát celé skupiny, proto je důležitá tato kontrola uvnitř skupiny.

Výhodou skupinové certifikace je snížení nákladů na samotný certifikační audit zejména pro malé vlastníky lesů, které se za tímto účelem sdruží. Na skupinu se pohlíží jako na jeden subjekt a probíhá tak pouze jeden audit.



tření, hodnocení závěrečných certifikačních zpráv dvěma nezávislými experty), jež zaručují důvěry-hodnost systému FSC. Pro menší lesní majetky může být finančně zajímavá tzv. skupinová certi-fikace (viz předchozí kapitola). Před rozhodnutím pro konkrétní subjekt je vždy dobré oslovit několik certifikačních firem a srovnat jejich nabídky.

V posledních letech se zvyšuje zájem českých i zahraničních firem a obchodníků o FSC certifi-kované dřevo z ČR. Certifikát FSC může přinést přímé finanční výhody – zvýhodnění ceny za dře-va nebo celková ekonomická výhodnost přírodě blízkého hospodaření. Existují i nepřímé, finanč-ně těžko vyjádřitelné přínosy, které může získání certifikátu FSC lesnímu podniku přinést – větší stabilita lesa a tedy i produkce, prestiž, garance odpovědného lesního hospodaření pro občany, lepší postavení na trhu a možnost udržet si toto postavení, zejména pak v situaci nadbytku dřeva na trhu.

Prvním projektem skupinové certifikace lesů sys-témem FSC se v ČR stala v roce 2005 skupina Nestátní lesy Svitavsko, sestávající z 10 lesních převážně obecních majetků na ploše 1259 hektarů.

Všem zájemcům z řad vlastníků lesů FSC navíc vytvořilo zjednodušující certifikační procedury pro malé lesy, které umožňují zlevnit certifikaci a přiblížit její výhody. Zjednodušení pro vlastníky lesů men-ších než 500 ha obsahuje i Český standard FSC.

2.5.5.Nákladynacertifikaci

Podle dostupných informací od vlastníků lesů a cer-tifikačních firem se náklady na certifikační audity ve střední Evropě v závislosti na ploše majetku, vlast-nické struktuře a přírodních podmínkách pohybují v rozmezí 0,1–1 EUR na hektar a rok. Cena odráží důkladnost certifikačních procedur (veřejné konzul-tace se zájmovými skupinami, detailní terénní še-



3 Soubor vzorových směrnic

vodnění, čištění či zbudování svodnic, umístění klestu do přibližovacích tras, …)

3. Podle náchylnosti stanoviště k erozi plánovat vhodné roční období k provedení přibližovacích prací.

4. Podle stavu terénu nasadit vhodnou mechaniza-ci. Přibližování koncentrovat na přibližovací linky a cesty, ale podle situace a objemu dříví alter-nativně zvolit i rozptýlené přibližování porostem. Preferovat přibližování bez kontaktu s terénem nebo v polozávěsu.

5. V rámci vhodného ročního období využít relativ-ně dobré počasí.

6. Na zvýšené riziko eroze upozornit dodavatele při zadání práce, vymezit období nepřípustné pro přibližování či odvoz dříví.

7. V období snížené únosnosti terénů omezit při-bližovací práce na minimum. Kapacity odeslat na jiná vhodnější stanoviště, čas využít k opra-vám či zlepšení technického stavu. Preferovat rovinaté terény před svažitými, písčité před hli-nitými.

8. V případě zjištění počínající eroze analyzovat důvod vzniku, podle toho zajistit způsob a doda-vatele asanačních prací.

3.2.Prevencepoškozeníporostů

1. Podle možností provádět většinu úmyslných tě-žeb v období sníženého toku mízy či zvýšené sněhové pokrývky.

2. Zohledňovat odolnost či náchylnost jednotlivých druhů dřevin k poškození.

3. Těžby provádět směrovým kácením k přibližova-cím linkám.

4. Preferovat přibližování bez kontaktu s terénem nebo v polozávěsu.

Majitelé/správci lesů, kteří chtějí hospodařit příro-dě blízkým způsobem podle pravidel certifikačního systému FSC, musí mít některé procesy lesního hospodaření formalizované (např. v podobě vnitř-ních směrnic). Část požadavků Českého standar-du FSC jsou vyžadovány českou legislativou (LHP, LHO, účetnictví, doložení vlastnictví apod.) a proto nejsou pro majitele a správce lesů ničím novým. Některé požadavky standardu může již současný vlastník lesa plnit také bez směrnic a vnitřních pří-kazů. Z důvodu nastavení jasného systému a ná-sledné kontrole ze strany certifikační firmy je však nutné mít tyto procesy sepsáné v podobě formálně schválených a závazných dokumentů.

Následují příklady možných směrnic, které souvi-sí s požadavky Českého standardu FSC. Příklady nejsou vyčerpávající, závazné ani jediné možné a můžou se lišit také podle předpisů místních sa-mospráv. Měly by sloužit pouze jako ukázka nebo inspirace při vytváření vlastních směrnic a neobsa-hují formální náležitosti (datum účinnosti, odpověd-nost apod.). Směrnice v bodech 3.1. – 3.9. vychází z lesního majetku vlastnícího skupinový certifikát, který používá dodavatelský způsob hospodaření.

3.1.Minimalizaceeroze

1. Při plánování přibližovacích prací vycházet z do-pravní mapy a znalosti stanoviště.

2. Využít možných preventivních opatření (vhodná úprava vodního režimu – dočasné či trvalé od-



5. Vyhýbat se poškození cílových stromů a cenněj-šího zmlazení.

6. V případě vzniku odřenin vyžadovat jejich asa-naci v souladu s Rámcovou dohodou o provádě-ní prací.

3.3.Ochranavodníchzdrojů

1. Maximálně se vyhýbat provádění prací v bez-prostřední blízkosti vodních zdrojů.

2. Respektovat omezení používání technologií, chemikálií a postupů škodlivých vodním zdro-jům.

3. Při hrozícím dotčení vodních zdrojů těžbou, přibližováním či jiným způsobem prokazatelně kontaktovat případného správce vodního zdroje a konzultovat pracovní postup.

4. Dodavateli prokazatelně (nejlépe písemně) upřesnit pracovní postup a podmínky umožňu-jící pohyb u vodního zdroje a v jeho ochranném pásmu.

3.4.Pravidlapoužitíchemickýchpřípravků

1. Za chemikálie jsou zde považovány prostředky ze Seznamu registrovaných přípravků na ochra-nu lesa, schválený Ministerstvem zemědělství (poslední vydání aktualizované k dd. mm. rrrr a následující).

2. Tento seznam musí být pro použití v lesích certi-fikovaných FSC dále konfrontován s příslušným

seznamem vydávaným FSC (FSC Pesticide Po-licy: Guidance on implementation, poslední vy-dání dd. mm. rrrr – FSC-GUI-30-001)

3. Použití chemikálií je přípustné jen v druzích a objemech stanovených ročními projekty prací.

4. Použití jiných chemikálií podléhá schválení sku-pinového manažera.

5. Za bezpečné uskladnění chemikálií v souladu s předpisy zodpovídá vlastník lesa, po jejich pře-vzetí k provedení prací pak dodavatel prací.

6. K provedení prací s chemickými prostředky musí být dodavatelé proškoleni. Školení je provádě-no: úvodní pro nového dodavatele prací nebo vždy při zařazení nového přípravku. O školení musí existovat písemný záznam.

7. Za použití ochranných pomůcek, dávkování pří-pravků a likvidaci použitých obalů zodpovídá do-davatel prací.

8. Za použití chemických přípravků v souladu s předpisy zodpovídá dodavatel prací.

9. O použití chemikálií vede zadavatel prací evi-denci. Ta musí obsahovat údaje o místu použi-tí, časové vymezení nasazení chemikálií, údaj o množství nebo údaje, z kterých je možné množ-ství odvodit (např. technické jednotky v případě standardního nasazení). Další údaje je povinen evidenci vést zejména v případě, že: chemikálie byla použita jiným než standardním způsobem nebo se vyskytly jevy předznamenávající mož-né jiné než očekávané účinky. Z tohoto důvodu



dodavatel vhodným způsobem předává vlastní-ku lesa podklady pro evidenci při fakturaci prací. Vhodným způsobem se rozumí např. uvedení potřebných údajů přímo na fakturu.

10. K použitým chemikáliím mají vlastník a doda-vatelé k dispozici bezpečnostní listy a návody k použití.

a možnosti vzniku doupných stromů, či chráně-ných druhů rostlin v době vegetace. V tom pří-padě musí být nahodilá těžba vyznačena také (průkaznost), v případě jejího zapojení do sys-tému zvyšování biodiverzity dodatečně označit hvězdičkou;

b) vyznačování: v průběhu vyznačování značkou průběžně vy-

značovat stromy do systému zvyšování biodiver-zity a popřípadě systém trvalých vyklizovacích linií. Stromy označující hranici plošných těžeb nesmí být těženy. Mimo plošné těžby se těží jen stromy vyznačené či jinak řádně zadané.

Skupinapřípravků Název účinnálátka stand.nasazení stand.dávkainsekticidy žádný

atraktanta hmyzu IT Ecolure ipsdienol lapače 1-3 ks/místo

repelenty proti zvěři Aversol thiram nátěr terminálů do 5 kg/1000 ks

Cervacol Extra křem. písek nátěr terminálů do 3 kg/1000 ks

Stopkus thiram nátěr, postřik do 2,5 kg/1000 ks

arboricidy Roundup Klasik glyphosate-IPA nátěr n. postřik 1 ml/10 cm2

herbicidy Roundup Klasik glyphosate-IPA postřik do 5%, 200 l/ha

Pantera 40 EC quizalofop-P-tefuryl postřik 2-2,5l/200-400 l/ha

pomocné látky Scolycid-C tenzid+barvivo barvivo dle návodu

ostatní Sanatex VS hexamethylentetramin nátěr odřenin dle návodu

Příloha:SeznamběžněpoužívanýchprostředkůvlesíchcertifikovanýchFSC

3.5.ZajištěníúčastizájmovýchsubjektůnatvorběLHP

1. Podle § 2 odst. 25 lesního zákona záměr zadat zpracování osnovy vyhlásí orgán státní správy lesů obecně závaznou vyhláškou.

2. Podle české legislativy jsou povinně obeznáme-ny všechny dotčené instituce, tedy včetně NNO (nevládní neziskové organizace), které oznámily při svém zřízení orgánu státní správy předmět své činnosti a zájem o zasílání dokumentů týkají-cích se činnosti NNO v obvodu jejich působnosti.

3. Podle § 26 odst. 3 lesního zákona mohou práv-nické a fyzické osoby, jejichž práva, právem chráněné zájmy nebo povinnosti mohou být do-tčeny, uplatnit své připomínky a požadavky na zpracování plánů nebo osnov nejpozději v ter-mínu stanoveném schvalujícím orgánem státní správy lesů.

4. Pro efektivní spolupráci s NNO při tvorbě nových LHP uvědomí vlastník lesa příslušné NNO a zá-jmové skupiny o zpracovávání nových LHP do 1 měsíce od rozhodnutí o výběru zpracovatele a umožní jim účast na zadávání podmínek zpra-cování LHP.

3.6.Podporabiodiverzitypřitěžbědříví

a) přednost těžeb: v zásadě mají nahodilé t. přednost před úmysl-

nými, ale výjimky jsou nutné, zejména z důvodů ochrany živočichů v době hnízdění nebo vyvá-dění mláďat, zvyšování podílu mrtvého dřeva



c) holoseč: je v zásadě nežádoucím způsobem obnovy. Její

použití se připouští v těchto případech: � je prováděna za účelem zvýšení podílu MZD, v tom případě se její tvar a velikost řídí bio-logickými nároky obnovované dřeviny, cílem obnovy je vytvoření skupinovitě diferencova-ného porostu � jedná se o domýcení zbytku porostní skupi-ny, kde nelze předpokládat využití přirozené obnovy žádoucích druhů dřevin nebo by jeho ponecháním hrozila hospodářská škoda vět-šího rozsahu � připouští se použití holosečí do výše jedné poloviny z maximální povolené mýtní těžby dle lesního hospodářského plánu. Maximální rozloha seče je v takových případech 0,3 ha, při domýcení porostu max. 0,5 ha.

Využití holoseče se nepřipouští: � za účelem obnovy celé plochy dřevinou, kte-rá na ploše výrazně převládala před obnovou a nepatří mezi MZD

d) zadávání těžeb: v případě prací v rizikových oblastech (ÚSES,

chráněná území, zvláštní požadavky na tech-nologii nebo sortimentaci) zadat na Zadávacím listu prací

e) přejímka prací: kontrola škod na životním prostředí, vyvození

závěrů a způsob řešení, přejímka pracoviště

3.7.Strategiezvyšovánípodílumrtvéhodřevavlese

1. mrtvým dřevem jsou míněny všechny části stro-mu oddělené od kořenového systému (kmen a jeho části, větve) i pařez a kořenový systém, pokud nevykazují známky rašení a obrůstání;

dále ležící či stojící souše, odumřelé vývraty, při-rozený opad větví

2. potenciální zdroje mrtvého dřeva: odumírající stojící ekonomicky nezajímavé stromy, které ne-vykazují známky napadení škůdci a v budoucnu nebudou nadměrně ohrožovat návštěvníky lesa, odumírající pahýly zlomů bez známek napadení škůdci, těžební zbytky neohrožené škůdci (ne přijaté dříví!)

3. zásady:a) co není ekonomicky zajímavé a zdravé, ne-

těžit. V případě potřeby těžby zadat část do samovýroby, část nechat skácet a uklidit na hromady.

b) v případě porostu s nedostatečnou zásobou mrt-vého dřeva při zadávání samovýrob část hmoty nechat uklidit na hromady a ponechat v lese

c) těžební zbytky sledovat s ohledem na výskyt kůrovcovitých, v případě ohrožení přednostně zadat do samovýroby

d) starší dříví ležící na zemi se známkami rozkla-du již do samovýrob nezadávat

e) vývraty a ležící zlomy nezpracované těžbou a samovýrobou krátit a rovnat dle potřeby tak, aby nebyly překážkou navazujících technolo-gických postupů, použít výkony 39 11, 39 12

f) průběžně vyznačovat (hvězdička) další potřebné mrtvé dřevo , dosud živé ekonomicky nejméně zajímavé stromy, doupné stromy (s dutinami)

g) při ztrátě mrtvého dřeva vyznačit náhradní

3.8.Monitoring

1. Pro předcházení konfliktům při lesním hospoda-ření je třeba zmapovat místa, která mají kulturní nebo duchovní hodnotu pro místní komunity.

Toto mapování bude provedeno: jednorázově dotazem na místní samosprávy, průběžně lesní-mi při provozu



2. Zjištěné výsledky budou podle charakteru za-kresleny do lesnických nebo ekologických map.

3. Pro předcházení konfliktům při lesním hospoda-ření je třeba zmapovat místa s výskytem vzác-ných druhů fauny a flóry a vzácnějších ekosys-témů.

Toto mapování bude provedeno: jednorázově dotazem na místní samosprávy, orgány ochrany přírody, průběžně lesními při provozu

4. Získané informace budou předávány dodava-telům prací soustavně a průběžně při zadávání prací a zapracovány do ročních projektů lesnic-kých prací (zejména stanovením termínu prove-dení konkrétního výkonu a / nebo poznámkou)

5. Způsob evidence a identifikace

3.9.Požárníbezpečnostpřilesnívýroběapobytuvlese

3.9.1.Obecnáustanovení

S nabytím účinnosti zákona 237/2000 Sb., kterým se novelizuje zákon 133/1985 Sb., se mění usta-novení vztahující se k povinnostem právnických a podnikajících fyzických osob při spalování hořla-vých látek na volném prostranství. Následující zá-sady je nutno aplikovat obecně na všechny případy rozdělávání ohně v lesích a jejich blízkosti.

Příslušné ustanovení § 5 odst. 2 zákona zní:

(2) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby nesmí vypalovat porosty. Při spalování hořlavých látek na volném prostranství jsou povinny, se zřete-

lem na rozsah této činnosti, stanovit opatření proti vzniku a šíření požáru. Spalování hořlavých látek na volném prostranství včetně navrhovaných opat-ření jsou povinny předem oznámit územně přísluš-nému hasičskému záchrannému sboru kraje, který může stanovit další podmínky pro tuto činnost, po-případě může takovou činnost zakázat. Ustanovení zvláštních předpisů nejsou tímto dotčena.

Z uvedeného vyplývá, že každá firma nebo živnost-ník, který svým jménem provádí pálení klestu po těžbě, je povinen stanovit opatření proti vzniku a ší-ření požáru. Z dalších ustanovení pak vyplývá po-vinnost seznámit s těmito opatřeními zaměstnance (případně jiné fyzické osoby), které tyto práce bu-dou provádět.

pozitivníprveksystému identifikace/vterénu způsobchovánívůčiprvkuohrožený n. vzácný druh zákres v mapě / bez označení zasahovat jen dle spec. instrukcí

doupný strom (s dutinami) zákres v mapě / hvězdička těžit jen na povolení OLH, úmyslné zásahy v okolí do 50 m provádět mimo dobu hnízdění

hnízdní strom zákres v mapě / hvězdička těžit jen na povolení OLH, úmyslné zásahy v okolí do 50 m provádět mimo dobu hnízdění

mokřady, prameniště, toky zákres v mapě / bez označení k zásahu přizvat OLH ke stanovení technologie

prvky ÚSES zákres v mapě / bez označení dle instrukcí v LHP

zvláště chráněná území zákres v mapě / zákonná úprava dle Plánu péče

místa s vyšší kulturní či duchovní hodnotou

zákres v mapě

negativníprveksystému identifikace/vterénu způsobchovánívůčiprvkučerná skládka zákres v mapě / bez označení hlásit OLH a vlastníkovi

únik olejů, PHM, chemikálií zákres v mapě / bez označení zachytit do nádob, sorbent, hlásit OLH a vlastníkovi, popř. volat hasiče

zjištěná činnost v rozporu s legislativou hlásit OLH a vlastníkovi, popř. volat policii



1. Opatření proti vzniku požáru mají mít písemnou podobu

2. Pracovníci musí být seznámeni s opatřeními pro-kazatelnou formou (podpis)

3.9.2.Použitíotevřenéhoohněpřilesnívýroběapobytuvlese

1. Jediným případem (FSC) použití otevřeného ohně při lesní výrobě je pálení klestu z důvodu likvidace přemnožených kalamitních škůdců v potěžebních zbytcích.

2. Při pálení klestu a jiného dřevního odpadu musí dodržet tyto podmínky:a. V období duben až říjen se pálení zakazuje.

Výjimky pouze po projednání se zodpověd-ným lesním hospodářem.

b. V období listopad až březen lze provádět pá-lení při dodržení těchto opatření: �Před započetím pálení musí být toto ozná-meno HZS, prostřednictvím zadavatele prací územně příslušnému obecnímu úřadu a OLH. Zodpovídá dodavatel (stvrzeno na zadávacím listu podpisem) �Pálení smí provádět osoba starší 18 let. Musí být seznámena s pravidly pro pálení, způso-bem přivolání pomoci a zvláštnostmi pracovi-ště z hlediska požární ochrany �Pálení lze provádět pouze v první polovině pracovní směny �Na pracovišti musí být vhodné nářadí k zame-zení šíření ohně (motyky, lopaty) �Místo pro ohniště nesmí být na požárně ne-bezpečných místech (stařina, pařezy,…) �Ohniště musí být izolováno odstraněním hoř-lavého materiálu z pruhu o šířce 1 m � Pracoviště lze opustit až po úplném uhašení ohně, zbytky musí být shrnuty do středu ohniště �Po pálení musí být ohniště po dobu 5 dní nebo do vydatného deště alespoň 1x denně kontrolována, tato povinnost odpadá při sně-

hové pokrývce (zodpovídá dodavatel) �Pálení na souvislých plochách je zakázáno �Pálení je zakázáno za silného větru

3.9.3.Důležitékontakty

1. HZS XY kraje: krizová čísla tel. 112 nebo 150

2. pro nekrizové situace 012 345 678

3. ing. X. Y, 012 345 678

hlášené údaje: katastr, bližší údaj o poloze dny a hodiny pálení (od – do) jméno a kontakt na zodpovědnou osobu jméno a kontakt na ohlašovatele pálení

3.10.SměrnicekimplementaciČeskéhostandarduFSCdolesníhohospodařenílesníhomajetkuXY

Preambule

Vlastník/správce lesa X Y si klade ve vztahu k le-sům za prioritní cíl jejich šetrné obhospodařování. Tento cíl je bezprostředně v souladu s posláním X Y a je definován v lesním hospodářském plánu a ostatních dokumentech, které mají koncepční charakter pro péči o lesy.

Jako potvrzení tohoto cíle se Vlastník/správce lesa X Y rozhodl hospodařit podle Standardu FSC (FSC – Forest Stewardship Council). Získání certifikátu FSC je prestižním oceněním subjektů, které hospo-daří v souladu s mezinárodně uznávanými kriterii a principy FSC. Tyto Standardy prosazují environ-mentálně vhodné, sociálně prospěšné a ekonomic-ky životaschopné obhospodařování lesů.

Směrnice doplňuje povinnosti zaměstnanců a smluvních partnerů Vlastníka/správce lesa X Y v oblastech, ve kterých jsou požadavky Standardu vyšší než požadavky obecně závazných a zvlášt-ních předpisů.

Vysvětlenípojmů:

Zaměstnanec: Zaměstnanec lesního majetku X Y

Zhotovitel: Právnická nebo fyzická osoba, vykoná-vající pro Vlastník/správce lesa X Y dílo na základě Smlouvy o dílo



Standard: Český standard FSC.

SměrniceFSC:Směrnice FSC o používání pes-ticidů

Licenčnísmlouva: Smlouva uzavřená mezi Vlast-níkem/správcem lesa X Y a certifikačním orgánem o užívání loga a označení FSC v souladu se Stan-dardem FSC-STD-50-001

1.ZajištěnínaplňovánípožadavkůStandardu

a. Obecné plnění požadavků

Zaměstnanci i zhotovitel jsou povinni dodržovat ustanovení Standardu v míře příslušné konkrétní činnosti. Tato povinnost je u zhotovitele zakotvena ve Smlouvě o dílo.

b. Bezpečnost

Zaměstnanci i zhotovitel jsou povinni dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny k zajištění bez-pečnosti a ochrany zdraví při práci a řídit se zása-dami bezpečného chování na pracovišti.

Zaměstnanci i zhotovitelé (i zaměstnanci zhotovi-tele) jsou povinni doložit kvalifikaci potřebnou pro druh vykonávané práce (kvalifikační průkaz pro práci s motorovou pilou, křovinořezy, lanovkami, doklad o proškolení k obsluze apod.). Tato skuteč-nost je zakotvena ve Smlouvě o dílo.

c. Šetrný přístup při hospodaření

Při pracích v lesních porostech není dovoleno pou-žívat biologicky neodbouratelné oleje.

Při hospodaření není dovoleno používat chemické přípravky, jejichž účinná látka je na seznamu, ob-saženém ve Směrnici FSC. Jedná se především o insekticidy obsahující Bromadiolon, Cyperme-thrin (Cyper, Cyples, Vaztak) a Mancozeb (Ditha-ne). Kontrolu seznamu zakázaných látek zajišťuje pracovník, který připravuje podklad pro objednávky chemických přípravků pro lesní hospodářství.

Zhotovitel si počíná tak, aby při plnění díla nezpů-sobil škody v porostu. Při poškození budou tyto stromy ošetřeny na náklady zhotovitele.

d. Eroze

Všichni zaměstnanci a zhotovitelé jsou při výkonu práce či zakázky povinni předcházet vzniku ero-zivních jevů. Při vzniku erozivních rýh je původce povinen zajistit nápravu stavu, zejména likvidací zahrnutím, přehrazením erozní rýhy. Povinností zaměstnanců je plnění tohoto nařízení kontrolovat a vyžadovat, zejména při těžební činnosti a přibli-žování dříví. Součástí je zajištění údržby a funkč-nosti podélných a příčných odvodňovacích objektů.

e. EsD

Při obnově porostů a výchově je nezbytné dbát na minimální podíly ekostabilizačních dřevin. Jejich podíly a vhodné druhy jsou definovány v Příloze č. 6 Standardu. Minimální podíly musí být v souladu se směrnicí zachovány i při výchově porostů.

f. Ponechávání dříví

Při hospodaření je dodržován princip ponechávání části dřevní hmoty v porostech. Množství a způsob



jsou definována obecnými pravidly ve Standardu (Princip 6, kriterium 6.3).

g. Referenční plochy – monitoring

Pro sledování vývoje lesních ekosystémů slouží tzv. referenční plochy. Tyto plochy budou vyznače-ny a evidovány v obrysových mapách. Na plochách se provádí pouze zásahy, které směřují k přiroze-nému stavu.

h. Odpovědnost za evidenci odpadů

Zhotovitel je povinen vést evidenci odpadů, vznik-lých při činnostech prováděných na základě Smlou-vy. Tato skutečnost je zakotvena ve Smlouvě o dílo.

i. Odpovědnost za dodržování pravidel

Zaměstnanci jsou odpovědní za dodržování pravi-del Standardu na svěřeném úseku při plnění svých pracovních úkolů. Zaměstnance, který je odpověd-ný za dodržování Standardu za vlastníka/správce lesa X Y, provádí a eviduje kontrolu plnění závazků ze Standardu vyplývajících, určí ředitel lesa X Y.

j. Implementace Českého standardu FSC do právních dokumentů (Smluv o dílo)

Zaměstnanci odpovídající za sepisování Smluv o dílo, jejichž předmětem jsou práce v lese, jsou povinni do Smluv uvádět:

Před zahájením prací na díle bude odpovědným zaměstnancem objednatele zhotovitel seznámen s technologickým postupem při zadané práci a se zvláštnostmi pracoviště.

Zhotovitel je povinen při plnění díla dodržovat usta-novení Směrnice uvedené v této kapitole (3.10) do lesního hospodaření lesa X Y. Směrnice je zveřej-něna na webových stránkách vlastníka/správce lesa X Y.

Zhotovitel je povinen používat biologicky odbou-ratelné oleje a prostředky pro zachycení ropných látek při jejich úniku.

Před zahájením prací byl odpovědným zaměstnan-cem objednatele zhotovitel seznámen s nařízením stanovujícím způsob označování ohroženého pro-storu při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru a zhotovitel je tímto povinen dodržovat ustanovení tohoto nařízení.

2.PoužíváníregistrovanéhojménaalogaFSC(dále jen loga)při komunikaci,přioznačovánívýrobků, při přípravě a distribuci reklamníchpředmětůapřireklamníkampani.

a. Používání loga se řídí pravidly určenými Stan-dardem FSC-STD-50-001 a vyplývajícími z Licenč-ní smlouvy. Použití podléhá schválení certifikační firmou.

b. Použití na materiálech, dokumentech a v elek-tronické komunikaci. Podoba loga je vytvářena au-tomaticky prostřednictvím FSC LABEL GENERÁ-TORU na webových stránkách http://info.fsc.org/CertificatePortalLabelGenerator. Přístupové kódy jsou k dispozici pouze u zaměstnance zodpověd-ného za certifikaci.

c. Označování produktů, evidence produktů

Produkty jsou označeny dle platného Standardu, uvedeného pod písm. a). Jakékoliv jiné označení či použití loga je nepřípustné.

d. Produkty bez certifikátu

Dříví, u kterého není možné určit nezaměnitelně původ z certifikovaného lesa, nesmí být prodáno jako certifikované. Jedná se o dříví pocházející z případného výkupu, zpětného odkupu nebo v pří-padě krádeže dříví dohledané ukradené dříví. Tato hmota nebude na dodacím listě označená logem a číslem certifikátu. O této skutečnosti vede evi-denci oddělení odbytu.

Přílohy:

1. Komentovaný Standard FSC *

2. Směrnice FSC o požívání pesticidů (FSC Pes-ticides Policy: Guidance on implementation – FSC-GUI-30-001 VERSION 2-0 EN) *

* umístěno na internetových stránkách vlastníka/správce lesa X Y



4 Ekonomická rozvaha přírodě blízkého lesního hospodaření

Systém hospodaření podle Českého standardu FSC jednoznačně vybízí k hospodaření způsobem přírodě blízkým. Předpokládá maximální využití přírodních zdrojů a procesů a z logiky věci tedy omezuje vnos energií a materiálů do lesního pro-středí.

V některých oblastech šetrného lesního hospoda-ření tak dochází ke snižování nákladů např. vyu-žití přirozené obnovy, méně požárů, zákaz pálení klestu, méně personálu a pěstebních prací, snížení režie v důsledku snížení objemu prací apod. Ně-které přínosy nejsou finančně vyčíslitelné nebo se projeví v dlouhodobějším horizontu jako např. nižší kalamitní škody, prodej dříví v ekonomicky přízni-vém období, lepší mediální obraz, exkluzivita atd. Naopak vyšší nároky na přírodě blízké hospoda-ření a hospodaření podle pravidel FSC můžou být nalezeny ve větší odborné náročnosti, větší časové zátěži při vyznačování pěstebních a težebních úko-lů, vyšší administrativní zátěži apod.

Úvahy nad šetrným hospodařením s sebou nesou i potřebu celkové změny přístupu k lesům, který

ovšem musí vyjít z vnitřního přesvědčení vlastníků a správců lesů. Pak je možno přistoupit k vytvoře-ní alternativního modelu hospodaření. V opačném případě se budeme neustále vracet k debatám o „nezbytnosti pálení klestu“, „nutnosti vytváření holin“, „lepší ekonomice holosečí“ a podobně.

V lesním hospodaření, stejně jako v jiných podob-ných oborech, je ekonomické hodnocení složitým a komplexním procesem s mnoha proměnnými veličinami. Některé funkce lesního ekosystému ani vyčíslit nelze. Jsme si vědomi, že odlišnými pohle-dy a názory hodnotitelů se dá dojít, při ekonomic-kém srovnání různých přístupů v lesním hospoda-ření, ke zcela opačným závěrům.

To by však nemělo bránit v diskusi na toto téma. Proto ve zbývající části kapitoly 4 uvádíme nestran-né ekonomické srovnání tradičního obhospodařo-vání lesů s hospodařením podle standardu FSC firmy IFER – Ústav pro výzkum lesních ekosys-témů (Zatloukal & Beranová 2011). Doufáme, že toto hodnocení přinese impuls do odborné diskuse o výhodnosti přírodě blízké lesního hospodaření.

Ekonomické srovnání tradičního obhospodařování lesů s hospodařením podle standardu FSC

FSC - dobré pro les, dobré pro lidi | 23


ZatloukalVladimír&BeranováJana

IFER–Ústavprovýzkumlesníchekosystémů

2011

4.1.Metodickýpostup

4.1.1.Výchozíparametrymodelu

Ekonomická studie je postavena na simulaci pěs-tebního postupu pro dva odlišné způsoby hospoda-ření. V modelu se porovnává tradiční, převážně ho-losečné lesní hospodářství, s hospodářstvím spl-ňujícím kriteria podle standardu FSC. Modelování umožňuje pracovat ve shodných růstových pod-mínkách a se shodnou skupinou hospodářských souborů. Klíčové body modelového pěstebního postupu jsou kvantifikovány (jednotlivé roky nebo decennia) a to v rozhodujících položkách náklado-vých a výnosových.

Pěstební postup je připraven pro skupinu hos-podářských souborů číslo 5 podle Kubů (1997), sdružující hospodářské soubory (HS) s podob-nou pracovní náročností v pěstební činnosti (stu-peň zabuřenění, výška buřeně, viditelnost saze-nic, rozpojitelnost zeminy, velikost plošek přípra-vy půdy). Tato skupina HS sdružuje cílové HS 25, 45, 55, 27, 47, 29 a 39 a je tvořena souborem lesních typů (SLT) náležejícími k živné, ogleje-né a podmáčené ekologické řadě od doubrav po smrkové bučiny. Tato skupina HS má na území ČR největší zastoupení. V tabulce 1 je rozepsáno zastoupení dřevin cílové druhové skladby ve vy-braných modelech hospodaření. Model vychází z toho, že aktuální dřevinná skladba v obou mo-

Tato studie si klade za cíl napomoci vlastníkům, kteří se rozhodují, jaký způsob hospodaření na svém majetku zvolí. V této studii jsou modelově po-rovnány, na základě simulace pěstebního postupu, dva rozdílné přístupy k hospodaření realizované ve stejných výchozích podmínkách. Modelové hodno-cení umožňuje nastavit výchozí podmínky tak, aby byly skutečně srovnatelné, a umožňuje eliminovat všechny externí vlivy. Samozřejmě ale nenahra-zuje detailní vědecký výzkum na objektech hos-podařících ve srovnatelných podmínkách různými způsoby, který zohledňuje i mimoprodukční přínosy přírodě blízkého hospodaření.

V předložené studii je ekonomický rozbor postaven na kvantifikaci výkonů v pěstební činnosti (rozlo-ha výkonů a podvýkonů) a na dosaženém objemu předmýtní a mýtní výtěže. Záměrně není do studie zapracováno finanční vyjádření. Studie si tak za-chovává spíše koncepční charakter a nadčasovost a přináší vlastníkovi návod na to, jak postupovat při úvahách o ekonomické výhodnosti změny způsobu hospodaření v konkrétních podmínkách.

Studie se skládá z popisu použitého metodické-ho postupu, shrnutí výsledků simulace a srovnání a diskuse nad zjištěnými skutečnostmi. Nedílnou a podstatnou součástí zprávy je technická zpráva, která popisuje a vysvětluje jednotlivé kroky simu-lace ve všech hospodářsky a pěstebně důležitých aspektech.



delech odpovídá cílové skladbě tradičního způso-bu hospodaření.

Předmětem modelování bylo 100 ha výchozí ob-novní plochy, která byla oběma postupy obnovena vhodnou dřevinou skladbou, porosty byly vycho-vány a byla spočtena jejich zásoba ve 100 letech. V obou modelech se finální zásoba redukovala shodně na předpokládaných 95 % plného zakme-nění. Předmětem modelování tj. podrobného popi-su a kvantifikace jsou:

1. rozlohy pěstebních výkonů a ochrany obnovy jako nejvýznamnější nákladová položka v po-rostech do 10 let věku

2. zásoby hroubí s kůrou podle skupin dřevin a vý-těž hroubí z výchovných zásahů, eventuálně vý-běrů, tedy očekávatelné výnosy.

Srovnání obou modelů začíná rokem 0, do kterého jsou zahrnuty přípravné práce pro obnovu poros-tů, včetně úklidu klestu po těžbě. Úklid klestu sice logicky patří jako závěrečný výkon k těžbě, vzhle-dem k tomu, že těžba přichází podle délky obmýtí v různých deceniích (a při výběrném způsobu hos-podaření nemá časové kritérium), byl úklid klestu v modelu zařazen do roku 0 k přípravným pracím pro obnovu. Modelové srovnání je zpracováno po jednotlivých deceniích a končí věkem 100 let. Prv-ní decenium, kam se soustřeďuje většina náklado-vých položek, je dále podrobněji časově rozčleněno.

Vývoj zásob a probírkové výtěže je zpracován po-dle Růstových a taxačních tabulek hlavních dřevin České republiky (smrk, borovice, dub, buk) (Černý, Pařez, Malík, 1996), ostatní dřeviny jsou podle pří-buznosti přidruženy.

Model je zpracován jako věkově homogenní v celé srovnatelné ploše pro jednotlivá decenia do 100 let. Pro každé decenium je připraveno srovnání tradičního provozního modelu (lesa věkových tříd) s modelem podle FSC. Tento postup dává možnost zpracování scénářů v různých kombinacích (v zá-sadě ve 3 rozdílných přístupech):

a) celá srovnatelná plocha (100 ha) se nechá projít stoletým cyklem a srovnají se rozdíly mezi běžným hospodařením a hospodařením podle FSC na konci cyklu; tento postup vlastníkovi na-poví, jaký může očekávat hospodářský výsledek na konci hospodářského cyklu a pomůže mu při rozhodování, zda na daný model přistoupit či ne;

b) simuluje se reálný náběh změny způsobu hos-podaření v čase „skládáním jednotlivých decenií modelu“. Zpracování po deceniích umožní jed-nak:

� porovnat efekt hospodaření v kterémkoli ob-dobí produkčního cyklu, jak v konkrétním de-ceniu, tak od počátku cyklu;

� kombinovat věkovou skladbu lesa (skládáním decenií modelu) tak, aby odpovídala postup-nému náběhu hospodaření od tradičního mo-delu na model podle FSC (postupné zavádě-ní podrostního hospodářství) podle záměru vlastníka;

c) umožňuje modelovat předpokládaný ekonomický efekt při souběžné kombinaci tradičního způsobu hospodaření s hospodařením podle FSC v růz-ném plošném zastoupení a věkovém složení.

4.1.2.Popistradičníhomodeluhospodaření

Za tradiční hospodářství pokládá model věkových tříd násečné a holosečné hospodářství podle § 31 lesního zákona (seče o šíři odpovídající 1 – 2 průměrným výškám porostu, max. 1, resp. 2 ha)

Tab.1.Zastoupenídřevinvmodelechhospodaření,skupinaHSčíslo5,v%

Model smrk jedleborovice,modřín

dub,jasan,jilm

buk,lípa,javor,klen

bříza,ost.listnáče

Celkem

Tradiční hospodaření 45 4 10 15 25 1 100

Hospodaření podle FSC 20 14 + 22 43 1 100



s využitím předsunutých prvků pro obnovu stinných dřevin a s využitím přirozené obnovy v prosvětle-ných okrajích obnovovaných porostů přiléhajících k obnovním sečím s podílem přirozené obnovy cca 20 %. V modelu obnovní cíl vycházel ze sta-novištních poměrů při respektování minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin (MZD) pro da-nou skupinu HS (v průměru 25 %). V rámci pěsteb-ních výkonů a výkonů ochrany obnovy se počítalo s využitím běžně používaných, avšak ekologicky diskutabilních výkonů (celoplošná chemická a me-chanická příprava půdy, chemická ochrana obnovy proti buřeni apod.).

K zetlení se ponechávala pouze tenká a rozptýle-ná výtěž hroubí z výchovných zásahů v mladých porostech. V 9. a 10. deceniu se již neplánovaly výchovné zásahy, pouze u smrku zdravotní výběr ve výši 5 % zásoby; zásoba břízy se z 90 % vy-těžila v 7. deceniu, tj. v době než dojde k jejímu znehodnocování. Zbývajících 10 % (tj. ca 0,2 m3/ha) se ponechalo na dožití jako reprodukční záloha.

Tradiční model hospodaření počítal s v dnešní době obvyklými stavy spárkaté zvěře a z toho vy-plývajícím rozsahem ochrany lesa.

4.1.3.PopismodeluhospodařenípodleFSC

Jako model hospodaření podle standardu FSC bylo zvoleno maloplošné podrostní hospodářství s dlouhou obnovní a zmlazovací dobou. Vycházelo se z obnovního cíle s minimálním podílem ekosta-bilizačních dřevin podle standardu FSC, který pro SLT zastoupené v 5. skupině HS činí v průměru 50 %. V modelu podle FSC se oproti tradičnímu hos-podaření omezily výkony užívající „chemii“ a vylou-čila se celoplošná příprava půdy pro obnovu, pálení klestu a další ekologicky nešetrné postupy. V rám-ci podrostního hospodářství s dlouhou obnovní a zmlazovací dobou se počítalo s 65 % podílem přirozené obnovy.

Ze zásoby hroubí v 10. věkovém stupni se odečetlo dřevo ponechané k zetlení v objemu odpovídajícím 5ti dospělým stromům na 1 ha. Z finální zásoby hroubí ve 100 letech se dále odečetla zásoba stan-dardem FSC požadovaných referenčních ploch na nichž je výrazně omezeno hospodaření a to ve va-riantách A) − 2 % pro soukromé lesní majetky; B)

− 3 % pro obecní lesy a C) − 5 % pro lesy ve vlast-nictví státu. Výchovné zásahy, resp. výběry ve výši odpovídající diferenciaci podružného porostu se plánovaly až do 10 decenia. U březových porostů se uplatňovaly relativně silné výchovné zásahy do 6. decennia. Počínaje 7. deceniem se celá zásoba (hlavního porostu) břízy (190 m3/100 ha) ponechá-vá na dožití a postupný rozpad a to ve výši cca 25 % zásoby břízy v 7. deceniu. Do výtěže se neza-počítávalo tenké a rozptýlené hroubí (do 10 m3/ha), jehož výroba je z ekonomického hlediska proble-matická a současně by se jeho vyklizením z lesa ztrácelo z koloběhu významné množství živin.

Tradiční model hospodaření počítá i se stavy spár-katé zvěře a z toho vyplývající ochrany lesa, jaká je v současné době obvyklá.

Model hospodaření podle FSC počítá s únosnými stavy spárkaté zvěře, neboť ty jsou jedním ze zá-kladních předpokladů přírodě blízkého hospodaře-ní.

Podrobný popis obou modelů hospodaření lze stáhnout na stránkách www.czechfsc.cz.

4.2.Výsledkyadiskuse

4.2.1.Pěstebníčinnostdo10letvěkuporostů

Mezi oběma modely se objevují rozdíly v celkovém rozsahu pěstební činnosti, která je daná rozlohou pěstebních zásahů v prvních 11 letech. Modely se liší i strukturou výkonů, uplatňovaných v pěstební činnosti.

Ad1.Rozdílyvrozsahupěstebníčinnosti

Z výsledků srovnávací analýzy obou modelů vyplý-vá, že zatímco rozloha výkonů v pěstební činnos-ti od úklidu holiny po těžbě v roce 0 do 10. roku činí v modelu tradičního lesnického hospodaření věkových tříd 12,2 násobek rozlohy holiny zatím-co v modelu hospodaření podle FSC 5,6 násobek rozlohy holiny (tabulka 2). To představuje více než dvojnásobný rozdíl v rozloze plochy, na které je



třeba v prvních deseti letech uskutečnit pěstební a ochranná opatření a to při stejné výchozí rozloze holiny.

Tab. 2 Rozdíly v celkovém rozsahu pěstebníčinnostivintervaluod0do10letvěkuporostu,skupinaHSčíslo5

ModelRozlohaholiny(ha)

Celkovározlohavýkonůvpěstebníčinnosti(ha)

Tradiční hospodaření

100 1 223,79

Hospodaření podle FSC

100 559,63

Nižší rozloha podvýkonů v pěstební činnosti podle FSC oproti hospodaření podle modelu věkových tříd se objevuje zejména u některých činností (ta-bulka 3).

Menší rozsah úklidu klestu u hospodaření podle FSC souvisí s nižší koncentrací těžeb a vyšším zastoupením listnáčů, kdy rozptýlený klest nebrání vzniku a prorůstání přirozené obnovy. Při podrost-ním hospodářství s dlouhou obnovní a zmlazova-cí dobou a vyšším zastoupením stinných dřevin v obnově se předpokládá nástup podstatné části obnovy do příznivé humusové formy ještě před roz-vojem zabuřenění.

V modelu podle FSC vychází rovněž nižší potřeba přípravy půdy pro obnovu (o 43 %). V menším roz-sahu se však využívá levnější a méně pracná che-mická příprava půdy. Vyšším podílem se uplatňuje nákladnější příprava ruční a mechanizovaná, tak-že ve finančním vyjádření pravděpodobně rozdíl nebude tak významný, jak by odpovídalo poklesu ošetřené plochy.

Pro snížení nákladů pěstební činnosti v modelu podrostního hospodářství podle FSC má podstatný

význam větší rozsah přirozené obnovy a s tím sou-visející pokles potřeby obnovy umělé (kde se kromě toho uvažuje s větším uplatněním síji, např. z části u jedle, dubu a břízy). Rozloha výkonu činí 58 % ve srovnání s tradičním modelem hospodaření.

Podstatně menší rozsah ochrany obnovy před ško-dami zvěři je v modelu podle FSC ovlivněn jednak uvažovanými únosnými stavy zvěře, z části však i vyšší úživností porostů s vyšším zastoupením listnáčů. V modelu FSC je přirozená obnova méně ohrožena okusem jen, pokud se dostaví v dosta-tečném počtu, než obnova vzniklá sadbou.

Menší rozsah ochrany proti buřeni v modelu podle FSC souvisí, podobně jako u přípravy půdy pro ob-novu, se vznikem a odrůstáním obnovy pod poros-tem ještě před plným rozvojem zabuřenění. Kromě toho dobře zapojená přirozená obnova sama tlumí

rozvoj buřeně a také s únosnými stavy zvěře, ne-boť nezkousávaná obnova rychleji odrůstá.

Ochranu proti klikorohu a hlodavcům lze v podrost-ním hospodářství s dlouhou obnovní a zmlazovací dobou téměř vyloučit, neboť k závažnému přemno-žení jak klikoroha, tak hlodavců, dochází přede-vším na holinách.

Větší rozsah pěstební činnosti se u modelu podle FSC, oproti tradičnímu hospodaření, projevil v prv-ním deceniu u raných stádií výchovy a rozčlenění porostů (o 25 % rozlohy). Podstatnou měrou se na tom podílela potřeba prostříhávek plánovaná do při-rozené obnovy, která je u modelu podle FSC o 57 % větší, než podle modelu věkových tříd. Převládaly prostříhávky ruční s ohledem na potřebu citlivější-ho přístupu k pestřejší druhové skladbě přirozené obnovy. V modelu podle FSC se také, oproti tradič-nímu hospodářství, plánovalo doplňkové rozčlenění porostů nezbytné při jemnějších způsobech hospo-

Tabulka3.PřehledvýkonůsvelkýmrozdílemrozsahupěstebníčinnostimezimodelemtradičnímamodelemFSC.Velikostholiny100ha,skupinaHSčíslo5

Výkon RozlohavýkonuvhaTradiční hospodaření(ha)

Hospodaření FSC(ha)

Navícobhosp.rozlohapřitradičnímhospodaření(ha)

Úklid klestu 82,0 50,0 32,0

Příprava půdy pro obnovu 90,7 51,7 39,0

Síje, sadby, podsadby 89,9 37,8 52,1

Ochrana obnovy proti zvěři 331,2 108,5 222.6

Ochrana proti buřeni 394,4 232,2 162,2

Ochrana proti klikorohu a hlodavcům 118,8 0,6 117,2



daření. Poněkud nižší (o 33 %) vyšel v 1. deceniu v modelu podle FSC rozsah prořezávek. Je to způ-sobeno jednak tím, že u části porostů se po pro-střihávce ve 2. polovině decennia již nepředpokládá další prořezávka. Navíc se obnova pod clonou ne-uvolňuje předčasně (selektuje se zástinem) a v tra-dičním modelu se počítá s větší rozlohou silných prořezávek v nesmíšených skupinách smrku.

Při větším uplatnění výběrů (nad rámec uvažovaný v modelu) lze v důsledku cílené selekce obnovy zá-stinem horní etáží očekávat podstatný pokles potře-by výchovných zásahů, které zejména v nižším věku jsou pouze „nákladové“. Z autorů s bohatými praktic-kými zkušenostmi s uplatněním výběrů v lese paseč-ného typu přikládá autoredukci velký význam např. Reininger (1992), který demonstruje na příkladu dva-cetiletého šetření na jím spravovaném majetku. Za 20 let intenzivního stínění klesl počet jedinců obno-vy na jednu třetinu počátečního stavu (z 15 200 na 4 400 ks) a dále pokračuje bez zásahů, tedy zdarma.

Ad.2.Změnastrukturyvýkonůvpěstebníčin-nosti

Se změnou hospodaření souvisí i změna podílu jednotlivých výkonů na pěstební činnosti (graf 1) a to ve prospěch nákladů na přípravu půdy a za-lesňování. Ve struktuře nákladů hospodaření podle FSC samozřejmě zcela chybí výkony související s využitím chemie.

Změna rozsahu pěstební činnosti a změna struktu-ry výkonů významně ovlivňují bilanci hospodaření vlastníka. KAŇOK (2006) uvádí, že: „Míra vkladů do pěstební činnosti výrazně ovlivňuje ekonomiku lesních majetků. Vklady do pěstební činnosti ubí-rají z každého realizovaného m3 dříví částku – na příkladu dosažených výsledků za rok 2003, od 169 Kč/m3 u LZ Boubín po 498 Kč/m3 u LZ Židlochovi-ce. Konkrétně je to z průměrného zpeněžení podíl u LZ Boubín 15 % a u LZ Židlochovice 41 %.“

Úsporu pěstebních nákladů ve výši 31 %, ve výko-nech od úklidu klestu po prostříhávky, při uplatnění

„bioracionalizačních“ metod, oproti tradičním postu-pům, uvádí také KOŠULIČ. (2008, Hnutí Duha). Vy-cházel při tom z výsledků hospodaření jedné konkrét-ní lesní správy LČR, kde podle přehledu technických jednotek a přímých nákladů hlavních pěstebních výkonů ke každému výkonu odhadl stupeň účinnosti biologické racionalizace a jednotlivé výkony jimi re-dukoval do nákladové úrovně, kterou by bylo možné dosáhnout při uplatnění racionalizačních kroků „pří-rodě blízkým způsobem“ v rozsahu odpovídajícím ca 30 % plochy obnovní těžby na LHC.

4.2.2.Pěstebníčinnostdo30letvěku

Ve druhém a třetím deceniu života lesních porostů se v obou modelech počítá s prořezávkami bez vý-těže hroubí, resp. probírky s nízkou výtěží tenkého

Graf1Porovnánístrukturyvýkonůvrůznýchtypechhospodaření,skupinaHS5



hroubí, jehož výroba a vyklizení nákladově překra-čuje očekávané výnosy. Proto je tato výtěž pone-chána v obou modelech v lese k zetlení. Důvodem je i skutečnost, že tenké dříví obsahuje na objemo-vou jednotku nejvyšší podíl základních živin, které se takto vrátí do koloběhu. V obou modelech jde tedy o prořezávky, eventuálně první probírky na celé modelové rozloze mladých porostů.

Rovněž v tomto ekonomicky ztrátovém stádiu vý-chovy lze dosáhnou podstatné úspory autoredukcí počtu jedinců zástinem při uplatnění výběrů v lese pasečného typu. Dokládají to např. zkušenosti z hospodaření v lesích kláštera Schlägl, ležícího na rakousko-českém pomezí: „Výchova, stínem‘ vyža-duje rovnoměrnou a co nejdelší clonu. V závislosti na světelném požitku a individuální odolnosti stro-mů ke stínu dochází v nárostu k různému výškové-mu růstu (diferenciaci). (…) Pokračující přirozená redukce stromové četnosti vede k bezprobírkové-mu‘ hospodářskému lesu. Beznákladová redukce počtu stromů v dolní vrstvě porostu společně se světlostním přírůstem horní vrstvy jsou faktory, kte-ré snižují náklady a zvyšují produkci. Takový po-stup (....) při využití výběrného principu, může být uplatněn i v pasečném lese.“ (KOŠULIČ, 2008 ex REININGER, překlad 1997)

4.2.3.Předmýtníamýtnívýtěž

Ve 4. až 10. deceniu model se počítá s postupným nárůstem zásob a modelovou výtěží z výchovy, kterou lze kvantifikovat jako objem hroubí s kůrou. Rozdíly mezi modelem podle standardu FSC a tra-dičním modelem jsou dány odlišným zastoupením dřevin (tabulka 1).

Relativně nízké zastoupení ekonomicky atraktivní-ho smrku vyplývá z polohy zastoupených souborů

lesních typů v modelové skupině HS. Většina jich spadá do lesního vegetačního stupně doubrav až bučin, kde smrk nemá přirozené zastoupení a vzhledem k vývoji klimatu (oteplení min. o 1,5°C za 30 let představuje posun ca o 2 LVS!) je pěstová-ní smrku velmi rizikové. Pouze ca 1/5 rozlohy mo-delové skupiny HS leží v oblasti přirozeného roz-šíření smrku (v LVS jedlových a smrkových bučin) a i při současném vývoji klimatu lze předpokládat, že tam pěstování smrku jako ekonomické příměsi nepřekračuje únosnou míru rizika. V modelu podle FSC je zastoupení SM oproti rekonstrukční přiro-zené skladbě navýšeno o ca 15 %, v tradičním mo-delu lesa věkových tříd o ca 40 %, což v případě hynutí smrku umožňuje jeho redukci jako dočasné ekonomické příměsi ještě bez vážného rizika ploš-ného rozpadu porostů.

Výsledkem modelové simulace je objem zásob hroubí s kůrou získaný v předmýtních těžbách a dosažený ve 100 let věku modelového porostu na výchozí holině o rozloze 100 ha.

Tabulka 4 představuje výsledek tradičního hospo-daření, tabulka 5 pak výsledek hospodaření v sou-ladu s FSC. Celkový výnos tradičního hospodaření činí 100 tis m3 hroubí s kůrou, v případě hospoda-ření FSC pak činí 87 tis m3 hroubí s kůrou. Rozdíl v dosaženém objemu zásob s kůrou činí 13 %.

Z výsledků uvedených v tabulce 4 a 5 je zřejmé, že změna druhové skladby v případě přírodě bliž-šího hospodaření podle standardu FSC znamená pokles celkové zásoby hroubí s kůrou ve 100 le-tech porostu. Na první pohled negativní výsledek s sebou nese řadu pozitiv a rozhodně neznamená finanční ztrátu:

� druhová skladba podle FSC dává předpoklad vyšší bezpečnosti produkce a nižších ztrát z na-

Tabulka4.Předmýtníamýtnívýtěžpřitradičnímzpůsobuhospodaření,skupinaHSčíslo5,objemhroubískůrouve100letechporostu

smrk jedleborovice,modřín

dub,jasan,jilm

buk,lípa,javor,klen


celkem

Redukovaná finální zásoba hroubí s kůrou na zkamenění 9,5

33 080 2 508 5 320 7 339 18 278 3 76 536

Celkový objem hroubí s kůrou z předmýtních těžeb a výběrů za 3. až 10. Decennium

14 760 776 1 480 1 785 5 425 347 23 471*

Celkem 100 007

* odečten 1 522 m3 na podíl tenkého hroubí z těžeb s výtěží do 15 m3 / ha



hodilých těžeb; což potvrzuje i řada literárních pramenů. Například Weck (1955, in Čížek, Kra-tochvíl, Peřina 1959) dochází k závěru, že pěsto-váním stanovištně vhodných dřevin lze snížit roz-sah kalamit a tím zvýšit hmotový výnos o 25 %.

� Heger (1957) na základě vlastních zkušenos-tí s hospodařením na německé straně Krušných hor porovnává množství kalamitního dříví (větrné vývraty, sněhový polom v m3/ha/r.) v pasečně ob-hospodařovaných lesích Bienenmühle, Hirschberg s lesy v nichž se různě dlouhou dobu hospodařilo nepasečně (péčí o zásobu) s následujícími vý-sledky: v pasečně obhospodařovaných lesích se objem kalamitního dříví pohyboval mezi 20–50 m3/ha/r, na lesním úřadě Bärenfels, kde se uplatňo-valo nepasečné hospodářství po 7 předchozích let, poklesl objem kalamitního dřeva na 16 m3/ha/r. a na lesním úřadě Chomutov, obhospodařovaném nepasečně (péčí o zásobu) po dobu 20 let, činil objem kalamitního dříví jen 4,6 m3/ha/rok.

� Poleno (1999) na příkladu 30 let trvající přestav-by smrkového porostu na „strukturální les“ v Dei-senhofenu u Mnichova dokladuje pokles nahodi-lé těžby na 0,51 m3/ha/r., tj. 6,1 % z celkové těžby. Pomineme-li ztráty na produkci v důsledku naho-dilých těžeb, měl by se ekonomický efekt vyšší bezpečnosti produkce projevit i snížením těžeb-ních nákladů, to dokládá např. Košulič (2008) na příkladu srovnání nákladů za nahodilou těžbu a přibližování s mýtní úmyslnou těžbou v roce

2006 v režii jedné LS LČR - zatímco na naho-dilou těžbu a přibližování ve výši 6 459 m3 činily průměrné náklady 348 Kč/m3, na mýtní úmysl-nou ve výši 8 655 m3 činily pouze 248 Kč/m3;

� modelové odvození zásob smíšeného lesa po-dle růstových tabulek modeluje smíšený les jako různě velké stejnorodé skupiny (v pomě-ru zastoupení) zastoupených dřevin; ve reálný smíšený les však lépe využívá nadzemní i půdní prostředí, což dává předpoklad vyšší produkce než pouhý konglomerát nesmíšených segmentů zastoupených dřevin;

� v etážově uspořádaném, podrostně obhospo-dařovaném (s ještě více ve výběrném lese) lze uvažovat se světlostním přírůstem a přírůstem spodní etáže, např. Košulič (2008) upozorňu-je, že světlostní přírůst, který po prosvětlení porostu zpravidla následuje může nahradit po-kles zakměnění jen do určité míry (např. u smr-ku o 1-1,5 stupně), pokles přírůstu související se snížením zakmenění pod tuto kritickou mez musí nahradit přírůst na nové generaci lesa ve spodní etáži Košulič (2008) s odvoláním na prá-ce Čížka (1977), Wiedemanna (1950), Erdelta (1953) a Assmanna (1968) dokládá převahu podrostního nad holosečným hospodářstvím ne-jen v hodnotě produkce, ale za příznivých pod-mínek i v celkové objemové produkci.

� podrostní hospodářství (a zejména pak výběr-né hospodářství) produkuje vyšší podíl silných

Tabulka5.PředmýtníamýtnívýtěžpřihospodařenípodleFSC,skupinaHSčíslo5,objemhroubískůrouve100letechporostu

Smrk jedledub,jasan,

jilmbuk,lípa,javor,klen


kzetlenízvýchovy

Celkem

Redukovaná finální zásoba hroubí s kůrou na

zakmenění 9,514 706 8 778 10 847 30229 190 64 750

Objem zásoby ponechané k zetlení na výchozí ploše

100 ha (minimálně 5 stromů mýtných dimenzí/ha)0 59 92 179 190 520*

Finální zásoba hroubí s kůrou redukovaná o stromy

ponechané k zetlení14 706 8 719 10 755 30 050 0 64 230

Zásoba hr. s k. redukovaná o referenční plochy

vyňaté z intenzivního využívání A) -2 %14 412 8 545 10 540 29 449 62 946


vyňaté z intenzivního využívání B) -3 %14 265 8 457 10 432 29 148 62 302


vyňaté z intenzivního využívání C) -5 %13 971 8 283 10 217 28 548 - 61 019

Celkový objem hroubí s kůrou z předmýtních těžeb

a výběrů za 3. až 10. Decennium6 480 3 598 3 696 11 822 177 845** 25 776

Celkem Soukromé majetky 88 722 • Obecní majetky 88 078 • Státní majetky 86 795

* Standardem FSC požadovaných 30 m3 dřeva ponechaného k zetlení na 1ha dospívajících a dospělých porostů je, kromě ponechaných 5ti stromů/ha s rezervou naplněno zásobou referenčních porostů.

** Rozptýlená výtěž tenkého hroubí (do 10 m3 /ha) z výchovy do 40ti let (845 m3) ponechaná k zetlení není zahrnuta do objemu předmýtních těžeb, ani do objemu dřeva ponechaného k zetlení (to je vázáno na dospívající a dospělé porosty)



cenných sortimentů, což má teoretický příznivý dopad na hodnotu produkce; při současných cenách silných sortimentu a situaci na trhu se dřevem je tato teoretická výhoda sporná tuto situaci zmiňuje např. Kaňok (2006) „přesílené zdravé dříví o průměru nad 42 cm je hendikepo-váno na trhu snížením ceny o 400 – 500 Kč/m3. Stejně tak dříví jedle oproti smrku má sníženou cenu o 500 Kč/m3. O to větší zármutek je nad tím, že nová pilařská kapacita vybudovaná v ob-lasti s přesíleným dřívím, v Paskově, má omeze-ní průměru do 35 cm. Musíme doufat, že se na trhu objeví zpracovatelé, kteří o toto tlusté dříví budou mít zájem a za nesnížené ceny.“ V les-ním hospodářství však platí, že les se pěstuje pro příští generace, je proto diskutabilní, zda současná situace na trhu se dřevem má být pro budoucnost rozhodujícím kritériem.

� z hlediska hodnotové produkce je rovněž prav-děpodobné, že 15 % pokles objemové produkce bude do určité míry kompenzován vyšší cenou sortimentů dubu, který se na zásobách ve 100 letech podílí v modelu podle FSC oproti tra-dičnímu více než dvojnásobkem (plná hodnota sortimentů dubu však nebude dosažena ve 100 letech, ale později).

� určitou teoretickou výhodou druhové struktury zásob hroubí podle FSC je rovněž skutečnost, že podíl zásob jednotlivých dřevin je vyrovna-nější než u druhové skladby lesa věkových tříd, což dává větší možnost reagovat na měnící se požadavky trhu se dřevem v budoucnu.

Další teoretické snížení podílu zpeněžitelné záso-by hroubí při hospodaření podle standardu FSC představují odečty na ponechání stojících stromů nebo dřeva k zetlení v dospělých a dospívajících porostech. K zetlení nebo na dožití se však nechá-vá přednostně dřevo z referenčních ploch, méně hodnotné dřevo, popř. rozptýlená a těžko dostupná výtěž, kde náklady na výrobu a přiblížení často pře-sahují reálné zpeněžení.

Standard FSC stanoví ponechávání určitého po-dílu (2 – 5 % podle typu vlastnictví) referenčních ploch vyňatých z intenzivního hospodářského vyu-žívání. Ponechávání referenčních ploch v přepočtu představuje (podle typu vlastnictví) 34 až 53 m3/ha extenzivně využitelných a proto problematicky zpeněžitelných zásob. Protihodnotou za to vlastní-kovi lesa poskytuje poznatky o přirozeně probíhají-cích procesech v lesních ekosystémech, které lze uplatnit při biologické racionalizaci pěstování lesa. Rovněž u referenčních ploch je možnost volby je-

jich umístění do technologicky náročných terénů, snižujících ekonomický efekt hospodaření.

4.3.Závěr

Výsledky studie ukazují, že mezi různými způso-by lesnického hospodaření lze i modelově vyjádřit ekonomické rozdíly v předpokládaných nákladech i očekávaných výnosech.

Změna rozsahu obnovní činnosti a struktury výko-nů a podvýkonů ve finančním vyjádření povede při hospodaření podle FSC pravděpodobně k úspo-rám. Nižší absolutní objem mýtní výtěže nemusí vzhledem k různému finančnímu zpeněžení růz-ných druhů dřeva vést nutně k finanční ztrátě.

Výsledky studie tak spíše naznačují ekonomickou efektivitu přírodě blízkého hospodaření, zvláště v situaci dlouhodobé investice typu pěstování lesa.

Velká pozornost by se tedy při osvětové činnosti směrující k rozšíření přírodě blízkých způsobů hospodaření na úkor způsobů holosečných měla věnovat mimoprodukčním funkcím lesa a ekosys-témovým službám, jejichž potenciál narůstá s pře-chodem k přirozenější způsobům pěstování lesů.

4.4.Prameny

HEGER A (1957).: Ochrana smrčin proti škodám větrem. Český překlad,Volf. M.., SZN, Praha.ČíŽEK, KRATOCHVíL, PEřINA (1959): Přeměny monokultur, SZN, Praha.ČíŽEK J.: Objemová produkce holosečného a pod-rostního lesa, Lesnictví, 8/1977, 575-590 KUBů M. (1997): Modely nákladů v pěstební čin-nosti. Disertační práce, MZLU, 1997. KAŇOK F. (2006): Ekonomika pěstební činnosti a ekonomické aspekty přírodě blízkých způsobů hospodaření.KOŠULIČ M. (2008): Ekonomická analýza přírodě blízkého hospodaření (nepublikováno)REININGER H.(1992): Ziestärkennutzung oder die Plenterung des Altersklassenwaldes. Fünfte Aufga-be.,Öster. Agrarwerlag, .POLENO Z. (1999): Výběr jednotlivých stromů k obnovní těžbě v pasečném lese, Lesnická práce. DUDA T. (2011): Konzultace k uplatnění odboura-telných chemických přípravků (odsouhlaseno 22. 6. 2011), osobní sdělení.



5 Odkazy a tipy k prohlédnutí

� www.uhul.cz Stránky Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů,

který mimo jiné zajišťuje Národní inventarizaci lesů, jednotný typologický systém lesů, vytváří Oblastní plány rozvoje lesů, hostí přípravu Ná-rodního lesnického programu apod.

� www.ldf.mendelu.cz Lesnická a dřevařská fakulta, Mendlova univer-

zita v Brně provádí lesnický výzkum a výuku.

� www.pralesy.cz Stránky se snaží informovat o problematice vý-

zkumu a monitoringu přirozených lesů v České republice. Přinášejí také komplexní informace a přehledy o současném rozsahu a stavu přiro-zených lesů.

� www.prosilvabohemica.cz Pro Silva Bohemica je sdružení lesníků a přátel

lesa, kteří praktikují a prosazují co možná nej-větší využití přírodních procesů v lesním hos-podaření za účelem lepšího a trvalejšího hos-podářského výsledku a souběžného zachování nepřetržitosti plnění všech funkcí lesů.

� www.hnutiduha.cz Hnutí DUHA se věnuje mimo jiné ochranou lesů

a vzácných šelem na území České republiky.

� prirozenelesy.cz Internetový časopis věnovaný přírodě blízkému

hospodaření v lesích.

Zajímavámístanainternetu

� www.czechfsc.cz Stránky české kanceláře FSC.

� www.fsc.org Mezinárodní stránky FSC International s kom-

pletními informacemi o certifikačním systému FSC.

� info.fsc.org On-line databáze všech certifikovaných subjektů

- lesních majitelů a firem ve navazujícím zpraco-vatelském řetězci - na světě (FSC International)

� www.slpkrtiny.cz Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny (ŠLP)

je organizační součástí Mendelovy univerzity v Brně má certifikát FSC od roku 2000 a je tak prvním držitelem certifikátu FSC v České repub-lice

� www.krnap.cz Krkonošský národní park je držitelem certifikátu

FSC.

� www.praha.eu Hlavní město Praha je držitelem certifikátu FSC.

� www.wwf.org Webové stránky Světového fondu na ochranu

přírody (WWF) zabývající se mimo jiné ochra-nou lesů.

� www.greenpeace.org/czech/cz Webové stránky české pobočky Greenpeace,

která se zabývá ochranou především tropických pralesů.

FSC ČR je nevládní neziskovou organizací a ná-rodní kanceláří FSC s působností v České republi-ce. FSC ČR je tvořeno třemi desítkami členů z řad vlastníků lesů, lesníků, vědců, zástupců nevládních organizací, odborů a zpracovatelů rozdělených do tří odborných sekcí: ekonomické, environmentální a sociální. Roli pozorovatelů přijali zástupci mini-sterstev zemědělství a životního prostředí, Lesy České republiky a Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny. Zájemci z řad vlastníků lesů a lesních hospodářů jsou v FSC ČR vítáni, stejně jako zá-stupci dalších zájmových skupin.

Jedním z hlavních úkolů FSC ČR je tvorba a revi-ze Českého standardu FSC pro přírodní a sociálně ekonomické podmínky České republiky. FSC ČR se dále věnuje propagaci, vzdělávání a podpoře přírodě blízkého lesního hospodaření a dřeva jako obnovitelného zdroje. Poskytuje též poradenství při certifikaci lesů a dřevozpracujících podniků po-dle principů FSC.

Prostředky pro svou činnost získává FSC ČR od českých i zahraničních nadací a fondů, mezinárod-ní centrály FSC, členských příspěvků, poradenské a publikační činnosti.

Kontaktujtenás:FSC ČR, o. s.Poděbradova 111, 612 00 Brnotel./fax: 545 211 383, [email protected]

Vytištěno v roce 2011 na FSC papíře.

Date post:	18-Oct-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	4 times
Download:	0 times

Manuál vlastníka/správce lesa - Lesní certifikace FSC · FSC, jehož cílem jsou přírodě...

Documents