MASARYKOVA UNIVERZITA Ekonomicko-...1 MASARYKOVA UNIVERZITA Ekonomicko-správní fakulta Studijní...

1

MASARYKOVA UNIVERZITA

Ekonomicko-správní fakulta

Studijní obor: Veřejná ekonomie

Role nestátních neziskových organizací v procesu řešení mimořádných

událostí Hodnota dobrovolnické práce při mimořádných událostech v ČR

The role of nonprofit organisations in Emergency Management Economic value emergency volunteering in the Czech Republic

Disertační práce

Školitel: Autor:

doc. Ing. Vladimír Hyánek, Ph.D. Ing. Jakub Dostál

Brno 2014

2

Abstrakt

Disertační práce spojuje dvě aktuální oblasti, dobrovolnictví při mimořádných událostech a měření

ekonomické hodnoty dobrovolnictví. Hlavním cílem práce bylo identifikovat rozsah dobrovolnické

práce při povodních v roce 2013 v ČR a odhadnout její ekonomickou hodnotu. Bylo použito jak řady

bodových odhadů, tak nového konceptu intervalového odhadu. Dílčí cíl potom byl otestovat použití

intervalového odhadu ekonomické hodnoty dobrovolnictví a zhodnotit a interpretovat vhodnost

použití intervalového odhadu. Data byla získávána z Informačního systému o průměrném výdělku a

od povodňových manažerů předních českých humanitárních NNO prostřednictvím strukturovaných

rozhovorů.

Abstract

The disertation is connectiong two very actual topics, emergency volunteering and meassuring the

value of volunteering. The main objective of the thesis was to identify scale of the volunteering in

matter of fllood 2013 in the Czech Republic and to estimate its economic value. The meassuring of

the value was done by using not only point estimates, but also using new concept of interval

estimates. Partial objective of the thesis was to test using of interval estimate and evaluate and

interprete the using of interval estimate. The data was gained from the Information system of

average earnings and from the flood managers of the prominent Czech humanitarian NGO-NPO,

trough the structured interviews.

Klíčová slova

Ekonomická hodnota, dobrovolnictví, intervalový odhad, povodně, NNO

Keywords

Economic value, volunteering, interval estimates, flood, NGO-NPO

3

„Prohlašuji, že jsem disertační práci Role nestátních neziskových organizací v procesu řešení

mimořádných událostí vypracoval samostatně pod vedením doc. Ing. Vladimíra Hyánka, Ph.D. a uvedl

v ní všechny použité literární zdroje a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními

předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní

fakulty MU“.

V Brně dne 25. 4. 2014

4

Rád/a bych touto cestou poděkoval zejména doc. Ing. Vladimíru Hyánkovi, Ph.D., jednak za odvahu

postit se do tohoto tématu, hlavně ale za jeho lidský, ale věcný a profesionální přístup, odborné rady

a trpělivost při vedení mé disertační práce. Dále děkuji doc. Ing. Jaroslavu Rektoříkovi, CSc., za mé

vedení v začátcích doktorského studia, Mgr. Martinovi Guzimu, Ph.D., za odborné konzultace, včetně

netradiční myšlenky intervalového odhadu, Ing. Marku Vyskočilovi za nekonečně, avšak přínosné

diskuze o hodnotě dobrovolnictví, včetně probírání intervalového odhadu, zástupcům zkoumaných

NNO za vstřícnost a spolupráci. Děkuji i svým blízkým a také kolegům z katedry veřejné ekonomie za

podporu. V neposlední řadě také díky Bohu, u nehož je opravdu možné všechno.

5

Obsah

Úvod .......................................................................................................................... 7

1 Role NNO v procesu řešení mimořádných událostí ........................................... 14

1.1 Humanitární pomoci v kontextu neziskového sektoru ......................................................... 14

1.1.1 Původ a principy humanitární pomoci .......................................................................... 14

1.1.2 Vývoj pojetí humanitární pomoci ................................................................................. 16

1.1.3 Aktéři humanitární pomoci ........................................................................................... 18

1.2 Nestátní neziskový sektor a řešení mimořádných události .................................................. 20

1.2.1 Činnost NNO v procesech řízení mimořádných události.............................................. 20

1.2.2 Zdroje pomoci NNO v procesech řízení mimořádných události .................................. 21

1.2.3 Pomoc NNO z hlediska charakteru mimořádné události .............................................. 22

1.2.4 Role NNO v systémech krizového řízení ..................................................................... 23

1.2.5 NNO a systém krizového řízení v ČR .......................................................................... 24

1.3 Ekonomický význam činnosti NNO v procesu řešení mimořádných událostí ...................... 31

1.3.1 Dodatečné zdroje na řešení mimořádné události .......................................................... 31

1.3.2 Zachycování ekonomického přínosu činnosti NNO při mimořádných událostech ...... 33

1.4 Efektivnost činnosti NNO v procesu řešení mimořádných událostí .................................... 34

1.4.1 Teoretické pojetí efektivnosti ....................................................................................... 34

1.4.2 Hodnocení efektivnosti dobrovolnictví při mimořádných událostí. ............................. 36

2 Hodnota dobrovolnické práce ........................................................................... 38

2.1 Důvody k měření hodnoty dobrovolnické práce? ................................................................ 38

2.2 Přístupy k měření ekonomické hodnoty dobrovolnictví ...................................................... 42

2.2.1 Definování dobrovolnictví ......................................................................................... 45

2.2.2 Perspektiva měření .................................................................................................... 45

2.2.3 Zaměření měření: vstupy x výstupy .......................................................................... 47

2.2.4 Jaká metoda hodnocení bude použita ........................................................................ 48

2.2.5 Výběr strategie měření .............................................................................................. 49

2.3 Měření hodnoty dobrovolnické práce v současné praxi ...................................................... 52

2.3.1 Výzkumné studie .......................................................................................................... 53

2.3.2 Kofinancování ............................................................................................................... 61

2.3.3 Motivování dobrovolníků ............................................................................................. 65

3 Koncept intervalového odhadu ......................................................................... 67

6

3.1 Diskuze dostatečnosti bodových odhadů ....................................................................... 67

3.2 Konstrukce intervalového odhadu ................................................................................. 67

3.3 Testování intervalového odhadu v rámci předvýzkumu ................................................ 72

3.3.1 Dobrovolníci Člověka v tísni při povodních v roce 2002 ............................................... 73

3.3.2 Dobrovolníci vodní záchranné služby v roce 2004 ....................................................... 74

3.3.3 Dobrovolníci Horské služby v roce 2011 ....................................................................... 76

3.3.4 ADRA při povodích 2010 na Liberecku.......................................................................... 77

3.3.5 Dobrovolní hasiči v roce 2012 v okrese Mělník ............................................................ 80

4 Povodně 2013 – základní přehled ...................................................................... 83

4.1 Charakteristika povodní 2013 .............................................................................................. 83

4.1.1 Povodňové škody....................................................................................................... 83

4.1.2 Krizové řízení při povodních 2013 ............................................................................ 85

4.2 NNO a dobrovolnictví při povodních 2013 ................................................................... 86

4.2.1 Zdroje dat, omezení výzkumu a využitelnost poznatků ............................................ 86

4.2.2 Přehled činností a NNO ............................................................................................. 89

5 Ekonomická hodnota dobrovolnictví: ............................................................... 96

5.1 Výběr náhradních mezd ....................................................................................................... 96

5.1.1 Minimální a zaručená mzda, metoda Tošnera a Sozanské a metoda MPSV ................ 96

5.1.2 Obecná mzda odvozená od průměrného či mediálního výdělku ................................ 100

5.1.3 Mzda specialisty, základní a navýšená ....................................................................... 101

5.2 Intervalový odhad ekonomické hodnoty dobrovolnictví při povodních 2013 ............. 102

5.2.1 Výsledky ekonomické hodnoty dobrovolnictví při povodních 2013 .......................... 102

5.2.2 Zhodnocení intervalového odhadu a limity výzkumu ................................................ 109

Závěr ...................................................................................................................... 116

Seznam použité literatury ...................................................................................... 120

Seznam zkratek ...................................................................................................... 131

Seznam grafů ......................................................................................................... 135

Seznam obrázků ..................................................................................................... 135

Seznam příloh: ....................................................................................................... 135

7

Úvod

S rozmachem přírodních i antropogenních katastrof a jejich globálním rozměrem vzrůstá také

zájem o jedny z aktérů, snižují následky těchto katastrof, nestátní neziskové organizace (NNO).

Participace NNO při zvládání nejen katastrof, ale i mimořádných událostí, co svým rozsahem

nedosahují katastrofických rozměrů, je historicky dáno a postupně se vyvinulo z participace občanské

společnosti při humanitární pomoci potřebným (Davey, Borton a Foley, 2013, s. 5). Pomoc při

mimořádných událostech tak představuje podmnožinu humanitární pomoci (při moderním pojetí

humanitární pomoci1). Analogicky potom participace NNO při zvládání mimořádných událostí tvoří

jednu z oblastí participace NNO při poskytování humanitární pomoci. Jednou z mimořádných událostí

velkého rozsahu, při kterých zasahují také NNO a dobrovolníci jsou přitom povodně.

Role NNO jak při poskytování humanitární pomoci, tak při mimořádných událostech a krizových

situacích je do značné míry totožná. Jedná se především o roli mediátora, který za pomocí svých

zdrojů (které mohou být jak ze soukromého, tak veřejného sektoru), goodwillu a know how přináší do

systému dodatečné finanční, materiální a lidské zdroje. Další významnou oblastí je možnost zvyšovat

efektivnost vynakládání prostředků na humanitární pomoc či do řešení mimořádných událostí a

krizových situací.

S tímto je spojen i ekonomický význam participace nestátního neziskového sektoru v této oblasti.

K zachycování hodnoty této participace je nahlíženo různými způsoby. Jeden je z pohledu

zachycování společenských přínosů, které je z pohledu mimořádných událostí poměrně komplikované,

nicméně se už objevují první případy z hlediska Společenské návratnosti investic (SROI - Social

Return on Investment), např. Schober a kol., 2012). Běžnější je měření technické efektivnosti

financování dobrovolnické pomoci pomocí metody VIVA (Volunteer investment and value audit)

(např. Bucharová, 2014).

Tyto případy se však týkají jednotlivých organizací. Krom toho se již řadu let objevuje trend

vyčíslit hodnotu, kterou vytváří dobrovolnická práce (např. Salamon, Sokolowski a Haddock, 2011;

Ironmonger, 2008; Anheier a kol, 2003; Colmann 2000; Brown, 1999; Montmarquette a Monty, 1987a

celá řada dalších. Tato hodnota je využívána jak při hodnocení výše zmíněné efektivnosti a

společenské návratnosti, ale také v jiných případech. Jde o motivování dobrovolníků k dobrovolnické

práci (Korimová, Svoreňová, 2013), finanční řízení dobrovolnictví, jak ze strany NNO, tak ze strany

státu (Salamon, Sokolowski a Haddock) a zejména potom o zahrnutí hodnoty dobrovolnictví v rámci

povinného kofinancování projektů ze strany NNO.

1 Humanitární pomoc je také možné chápat jako snaha zmírnit utrpení ostatních, Davey, Borton a Foley (2013, s.

1) toto pojetí nazývají humanitární gesto a dodávají, že jde o globální fenomén starý přinejmenším stovky až

tisíce let.

8

Toto kofinancování v ČR již několik let umožňují Zásady vlády pro poskytování dotací ze

státního rozpočtu ČR nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy. Tato změna

měla také být legislativně zakotvena v novém zákoně o dobrovolnictví,2 který měl podle původních

plánů Nečasovy vlády platit již od 1. 1. 2014, s pádem vlády však padl i tento zákon. V únoru 2014

byla poslaneckou sněmovnou schválena novela zákona o dobrovolnické službě. Tato novela však

oproti opětovným snahám nejen ze strany NNO, ale také přímo z poslanecké sněmovny,3 pouze

kosmetickou úpravou stávajícího zákona, vynucenou novým občanským zákoníkem a novými

právními formami, se kterými starý zákon nepočítal.4

Zapojením do povinného kofinancování tak nabývá na významu i samotný způsob měření

ekonomické hodnoty dobrovolnické práce, neboť jednotlivé odhady se liší v řádech desítek až stovek

procent. S tím souvisí i další události, jako výzkumný projekt zadaný Evropským sociálním fondem,

kdy Česká rada dětí a mládeže získala dvouletý grant ve výši téměř 4,5 milionu Kč zaměřený na

tvorbu jednotné metodiky měření ekonomické hodnoty dobrovolnictví v podmínkách ČR a její

testování v praxi.

Naléhavost výběru vhodné metody ještě více podtrhuje Stanovisko Evropského hospodářského a

sociálního výboru k tématu Statistické nástroje k měření dobrovolné činnosti z 10. prosince 2013, ve

kterém vyzývá Evropskou komisi k vypracování jednotné metodiky na základě doporučení Manuálu

pro měření hodnoty dobrovolnické práce ILO (2011) a tuto metodiku zakotvila v příslušném nařízení

Komise. Pokud toto doporučení bude vyslyšeno, vznikne tak nejen ČR (v podobě ČSÚ), ale i všem

členským státům EU legislativní povinnost změnit metodiku měření dobrovolnické práce. Nyní je tedy

více než kdy jindy vhodná doba zabývat se právě výzkumnou metodologií měření ekonomické

hodnoty dobrovolnické práce.

K měření hodnoty dobrovolnictví je přistupováno řadou různých způsobů, přičemž nejčastěji jde

o zaměření na vstupy dobrovolnické práce a oceňování pomocí tržních substitutů v podobě náhradní

mzdy, kterou by bylo třeba zaplatit, kdyby měla být dobrovolnická práce nahrazena placenými

pracovníky (např. Salamon, Sokolowski a Haddock, 2011, Ironmonger, 2008, McLennan a Brich,

2005; Novák 2008, Lusková D. a Lusková Š, 2012, šetření statistických úřadů např. ČSÚ a další).

Dále je zde patrná obrovská metodologická roztříštěnost z hlediska výběru náhradní mzdy, alternativ

je totiž celá řada. Základních typů je několik (minimální mzda, mediánová mzda a průměrná mzda), je

zde však celá řada metodologických variant každé z nich. Zatímco je patrná shoda na používání

hrubých mezd, řada studií a projektových výzev (umožňujících vstup hodnoty dobrovolnictví do

2 Který by neupravoval jen dobrovolnickou službu akreditovanou u MV ČR jako současný zákon o

dobrovolnické službě, ale celé dobrovolnictví. 3 V podobě předsedkyně Podvýboru pro nepojistné dávkové systémy, zdravotně postižené, seniory a sociálně

ohrožené skupiny Hynkové. 4 Což si na základě interpretace MV ČR vynutilo pozastavení vydávání akreditací Do přijetí novely zákona tak

není možné poskytovat akreditace a dotace těm NNO, které mají některou z nových právních forem kromě

spolku (ústavy, nadace, nadační spolky a sociální družstva).

9

kofinancování) se liší v zaměření na celou ekonomiku či jen na její nepodnikatelskou část. Měření

ekonomické hodnoty dobrovolnictví se tak pohybuje v rovině bodových odhadů, které se při použití

odlišných náhradních mezd liší v řádech desítek a výjimečně i stovek procent.

Tato práce proto přichází s novým konceptem intervalového odhadu, který výrazně zvyšuje

přesnost výsledné ekonomické hodnoty. Dolní hranice tohoto intervalu tvoří minimální mzda, horní

hranici potom mzda specialisty navýšená o výši fringe benefits v dané zemi. Koncept intervalového

odhadu tak umožňuje jednak přesnější měření ekonomické hodnoty dobrovolnictví, ale také usnadňuje

výběr metodiky bodového odhadu pro hodnocení dobrovolné práce např. v případě povinného

kofinancování či motivování dobrovolníků. Je patrná značná poptávka po odhadech ekonomické

hodnoty dobrovolnictví v podobě celých čísel, k čemuž je třeba využít bodových odhadů. Zasazení

bodového odhadu do intervalového odhadu může usnadnit výběr způsobu výpočtu bodového odhadu a

také jeho vhodnou interpretaci. Zejména co se týče omezení a vypovídací schopnosti tohoto odhadu.

Lze předpokládat, že bude v budoucnu nadále růst jak důraz na měření hodnoty dobrovolnictví,

tak četnost případů, kdy je možné započítat ekonomickou hodnotu dobrovolnictví do povinného

kofinancování. Právě proto je důležité, aby si tvůrci těchto odhadů (kterými nebývají pouze výzkumné

instituce, ale zejména v případě projektových výzev i NNO a veřejná správa) byly vědomi toho, že

bodový odhad hodnoty dobrovolnictví informuje pouze o řádech, v jakých se tato hodnota pohybuje a

s vysokou pravděpodobností nejde o přesné číslo.

Tato práce spojuje dvě oblasti zkoumání, dobrovolnictví při mimořádných událostech, kde byla

z hlediska teorie věnována pozornost téměř výhradně dobrovolným hasičům a oblast zkoumání

hodnoty dobrovolnictví. Pro zaměření výzkumu na průnik těchto dvou oblastí jsou dva základní

důvody.

Za prvé dobrovolnictví tví při mimořádných událostech se vyznačuje vysokou heterogenitou

činností dobrovolníků, přičemž jsou zastoupeny jak vysoce kvalifikované činnosti, jako jsou

dobrovolníci podílející se na řízení, nebo dobrovolní záchranáři, tak činnosti nenáročné na kvalifikaci

(typicky odklízení naplavenin po povodni). Platí přitom, že míra, o kterou se náhradní mzda

specialisty pro danou činnost liší od obecné náhradní mzdy (ať už jde o minimální mzdu, nebo

mediánovou či obecnou mzdu) ovlivňuje rozdílnost jednotlivých bodových odhadů.

Druhým důvodem je skutečnost, že řešení mimořádných událostí jsou předmětem specifické

veřejné politiky. Jde o bezpečnostní politiku, konkrétně o zajištění vnitřní bezpečnosti. Tato politika

má velmi často vyčleněné finanční zdroje, které putují ze strany státu (např. ústředních správních

úřadů, územně samosprávných celků, HZS) směrem k NNO. Tyto finanční prostředky často směřují

10

jak na podporu činností NNO využívající dobrovolníky, nebo na podporu dobrovolnictví (v ČR granty

MV ČR5).

Hlavním cílem práce bylo identifikovat rozsah dobrovolnické práce při povodních v roce 2013

odhadnout její ekonomickou hodnotu. Tyto odhady byly provedeny jak celkově za celé povodně, tak

za jednotlivé typy dobrovolnictví a za jednotlivé organizace. Dílčí cíl potom byl otestovat použití

intervalového odhadu ekonomické hodnoty dobrovolnictví a zhodnotit a interpretovat vhodnost použití

intervalového odhadu.

Intervalový odhad přináší možnost zasazení bodových odhadů do širšího kontextu v době, kdy se

v ČR i v EU pomalu schyluje k legislativnímu ukotvení měření ekonomické hodnoty dobrovolnictví.

Dále také poskytuje jasný argument, že srovnávat jednotlivé bodové odhady je možné pouze, jsou-li

získány za využití totožné metodologie. Výběr náhradní mzdy totiž ovlivňuje výslednou ekonomickou

hodnotu v řádech desítek až stovek procent. Intervalový odhad zároveň poskytuje výrazně

spolehlivější údaje o ekonomické hodnotě dobrovolnictví, než bodový odhad v podobě přirozeného

čísla.

Půjde tak tedy jak o testování intervalového odhadu ekonomické hodnoty dobrovolnictví, tak o

jedny z prvních pokusů a měření ekonomické hodnoty dobrovolnictví při mimořádných událostech.

Dolní hranici intervalového odhadu bude představovat zaručená mzda, která je přesnější

variantou zaručené mzdy. Horní hranici potom bude představovat mediánová mzda specialisty

navýšená o fringe benefits v podobě povinných odvodů sociálního a zdravotního pojištění ze strany

zaměstnavatele (v ČR ve výši 34 % z hrubé mzdy). Horní hranice intervalu spolu tedy spojuje

doporučení ILO v podobě používání mzdy specialisty s navyšováním hodnoty dobrovolnické práce o

fringe benefits, tedy metodu, se kterou přišel Independent Sector.6

V tomto intervalu budou potom zaznačeny další bodové odhady, které se používají k měření

ekonomické hodnoty dobrovolnictví, půjde o metodu Tošnera a Sozanské (1,5 násobek minimální

mzdy), mediánovou mzdu, mzdu specialisty a také o Novákovu metodu, která sice v praxi podle

dostupných informací nepoužívá, byla však teoreticky zkonstruována pro české prostředí.

Nejprve byla provedena rešerše literatury zaměřená na roli NNO v krizovém řízení, následně

potom na způsoby a měření hodnoty dobrovolnické práce. Jako jedna ze zjištěných rolí NNO při

řešení mimořádných událostí bylo zjištěno zprostředkovávání dobrovolnické práce, která doplňuje

státní složky. Výzkum byl zacílen na ČR, jakožto zemí pravidelně sužovanými rozsáhlými povodněmi

a zároveň zemí s rozsáhlým neziskovým sektorem participujícím v krizovém řízení. Probíhá zde také

rostoucí integrace NNO do Integrovaného záchranného systému (IZS), ale také každoroční měření

5 Které spadá do agendy Oddělení dobrovolnické služby na Odboru prevence kriminality.

6 Independent Sector navyšoval hodnotu průměrné mzdy o 12 %, tedy jejich odhad fringe benefits v USA.

Přestože se o to někteří badatelé pokouší, tuto hodnotu nejde automaticky aplikovat na libovolnou zemi, protože

úroveň fringe benefits se v různých zemí signifikantně liší.

11

celkové ekonomické hodnoty dobrovolnické práce v ČR, které provádí Český statistický úřad (ČSÚ)

v rozporu s doporučeními Mezinárodní organizace práce (ILO) s manuálem pro používání VIVA

metody (Gaskin, 2011)

Dochází také k pozoruhodnému jevu. Nejprve byla před cca desíti lety zvolena ČSÚ metodika

náhradní obecné mediánové mzdy v nepodnikatelské sféře, za těchto 10 let však pokročilo měření

ekonomické hodnoty obrovským způsobem, zřejmě minimálně částečně i kvůli setrvačnosti setrvává

ČSÚ stále u této metody. Tato metoda je postupně přebírána dalšími renomovanými a významnými

institucemi provádějící ad hoc šetření (MPSV ve výzkumu hodnoty dobrovolnictví v sociálních

službách, Nadace Partnerství ve výzkumu zadaném MŽP ohledně dobrovolnictví při ochraně životního

prostředí).

Následně či souběžně tuto metodiku převzala i zřejmě nejznámější a nejuznávanější česká NNO

zaměřená na rozvoj dobrovolnictví a poradenství NNO, byť s vyjádřením, že zatím není k dispozici

lepší metodika. Jak však ukazuje tato práce (zejména kapitoly 3 a 4), tyto údaje často výrazně

převyšují reálnou hodnotu dobrovolnické práce a ocitají se mimo intervalový odhad. Navíc se tato

metodika používá i tehdy, když jsou k dispozici, alespoň rámcově, data o činnosti dobrovolníků (např.

sociální služby, kde dobrovolníci převážně doplňují poskytování sociálních služeb tak, že do systému

vnáší „lidský prvek“ a pomáhají klientům s trávením volného času). Tento jev patrně souvisí se

skutečností, že měření ekonomické hodnoty dobrovolnické práce s sebou nese dodatečné náklady, jak

na evidenci dobrovolnických hodin a činností, tak na proniknutí do poměrně obtížné problematiky

zachycování hodnoty dobrovolnictví.

Z hlediska zacílení práce se práce v praktické části zaměřuje primárně na povodně 2013, jakožto

jedny z největších novodobých povodní, které postihly více než 1200 obcí v devíti krajích ČR a

přinesly škody na majetku 15 miliard Kč, mimo to zemřelo 15 osob. Obrovské byly také celkové

náklady na řešení povodňové situace, 131,72 mil. Kč (ČHMÚ 2013, s. 2, 39, 40). Již před zahájením

tohoto výzkumu bylo (vzhledem k rozsahu dobrovolnické pomoci) jasné, že ve značné míře se

pohybuje také hodnota práce dobrovolníků, jejíž komplexní vyčíslení však nikdo neprovedl. Povodně

v ČR také bývají typické vysokou heterogenitou činností dobrovolníků, vyskytují se jak málo

kvalifikované činnosti jako je uklízení po povodních, tak vysoce kvalifikovaná práce dobrovolných

záchranářů, hasičů, nebo koordinátorů dobrovolníků.

Práce vychází z předpokladu vycházejícího z předchozích výzkumů (Kumar 2005) a (Dostál

2012), že neziskový sektor ČR v oblasti povodní stojí na cca pěti velkých humanitárních NNO,

zabývajících se povodněmi: ADRA, Český červený kříž, Člověk v tísni, Diakonie ČCE a Charita ČR.

Takto s tím pracuje také oficiální dokument Ministerstva vnitra ČR Katalogový soubor - Typová

činnost složek IZS při společném zásahu (2012).

12

Tyto organizace byly postupně oslovovány s prosbou o účast na výzkumu v podobě

strukturovaných rozhovorů. Ukázalo se, že i když Člověk v tísni dlouhodobě zprostředkování

dobrovolnické pomoci nezavrhuje, momentálně se věnuje finanční pomoci a preventivním aktivitám

ve vztahu k povodním.7 (Tomášek, 2014, s. 71). V listopadu 2013 byly tedy zahájeny strukturované

rozhovory, které probíhaly do dubna 2014 a uskutečnily se v Brně a v Olomouci. Byla přitom zvolena

zásada volit respondenta s co nejvyšší pozicí ve vztahu k povodním v dané NNO. Výzkumu se tak

zúčastnili hlavní koordinátor humanitární pomoci ADRA o. p. s. Josef Koláček, zástupkyně velitele

Ústředního krizového týmu Českého červeného kříže Lucie Balarinová, hlavní koordinátorka

humanitární pomoci Diakonie Českobratrské církve evangelické Eva Bucharová a národní povodňový

koordinátor Charity Česká republika.

K zjišťování dalších respondentů byla použita metoda sněhové koule (angl. snowball sampling),

který se uzavřel na pěti hlavních humanitárních NNO s tím, že pátá z nich, Člověk v tísni, se při těchto

povodních dobrovolnictví nevěnovala. Do výzkumu tak byl také jako doplněk zařazen strukturovaný

rozhovor s prezidentem Vodních záchranné služby ČČK Davidem Smejkalem, který proběhl v dubnu

2014.

Otázky, které jsou také uvedeny v příloze, směřovaly k rozsahu dobrovolnické práce (počet

dobrovolnické práce a dobrovolnických hodin), činnostem vykonávaných dobrovolníky,

institucionální pozadí dobrovolnictví a problematice hodnoty dobrovolnické práce.8 Další informace

byly čerpány z příspěvků těchto povodňových manažerů ve sborníku z workshopu a semináře, které se

uskutečnily v rámci Protipovodňového vzdělávacího a výzkumného centra (PVVC)9 v prosinci 2012 a

dubnu 2014 v Brně.

Na základě těchto informací byly zaznamenány počty dobrovolnických hodin (šlo zpravidla o

kvalifikované odhady představitelů NNO). Tyto dobrovolnické hodiny byly rozklíčovány podle

dobrovolnických činností a byly hledány náhradní mzdy v Informačním systému o průměrném

výdělku (ISPV) v nepodnikatelské sféře na základě členění CZ-ISCO. Nejprve tedy byly jednotlivé

typy dobrovolnictví při povodních 2013 rozčleněny do skupin podle vykonávaných činností

(dobrovolníci na úklidové práce, koordinátoři dobrovolníků, dobrovolní hasiči, dobrovolní záchranáři

atd.) a podle popisu činností jednotlivého typu dobrovolnictví byl následně dohledán vhodný substitut

ve statistice CZ_ISCO.

7 Např. připravují projekt Povodně a budoucnost, který by měl řešit nejen příznaky, ale i hlubší příčiny současné

povodňové situace. 8 Okruh požadovaných dat vychází z manuálu ILO pro měření hodnoty dobrovolnické práce, přičemž byl

doplněný o otázku z designu výzkumu Mook a kol. (2005:406), zda tázané instituce provádí vlastní odhady

hodnoty dobrovolnické práce. 9 Společný projekt Ekonomicko-správní fakulty MU, Stavební fakulty VUT v Brně a Výzkumného ústavu

vodohospodářského T. G. Masaryka, v.v.i. Autor je členem projektového týmu a byl hlavní organizátor

workshopu i semináře a jeden z editorů sborníku na téma dobrovolnictví a NNO při řešení následků povodní.

Přispévky ve sborníku měly jednotnou strukturu, která odrážela aktuální problémy a otázky. Autor této práce byl

hlavní tvůrce této struktury příspěvků.

13

Následně došlo k vypočítání intervalových odhadů ekonomické hodnoty dobrovolnické práce a

také několika bodových odhadů. Intervalový odhad se drží doporučení ILO pro bodové odhady a

používá definici ILO (2011), podle které je dobrovolnická práce: „neplacená nepovinná práce,

vykonávaná jak skrze určitou organizaci, tak přímo, mimo vlastní domácnost či rodinu dobrovolníků.“

Dále se v souladu s těmito doporučeními zaměřuje na zkoumání vstupů dobrovolnické práce, jako

metodu hodnocení využívá zjištěnou náhradní tržní cenu (angl.. observed marked proxy) a jako

strategii hodnocení využívá náklady náhrady.

Při konstrukci doplní i horní hranice intervalu přitom také reflektuje doporučení ILO, které

směřují k tomu, aby byl brán zřetel na rozdílné činnosti dobrovolnické práce a na rozdílné náhradní

mzdy. Dolní hranici tak tedy představuje zaručená mzda, která představuje minimální mzdu, za kterou

je možné pracovníka v té které profesi zaměstnat. Horní hranice potom představuje mediánovou mzdu

specialisty navýšenou o povinné odvody sociálního a zdravotního pojištění ze strany zaměstnavatele.

Obsahem první kapitoly je role nestátních neziskových organizací v procesu řešení mimořádných

událostí, která byla navíc uvedena do kontextu humanitární pomoci, ze které vychází a se kterou se

překrývá. Činnost NNO a jejich role v krizovém řízení byly následně interpretovány z ekonomického

úhlu pohledu.

Druhá kapitola se zabývá hodnotou dobrovolnické práce, zejména tomu proč jí vůbec měřit a

jakým způsobem. Pozornost je věnována jak stávajícím teoretickým východiskům, výzkumným

studiím hodnoty dobrovolnictví a také projektových výzvám, které umožňují vstup hodnoty

dobrovolnictví do povinného kofinancování.,

Třetí kapitola se zabývá intervalovým odhadem, dostatečností bodových odhadů, konstrukcí

intervalového odhadu, testováním intervalu v rámci předvýzkumu a výhodami, nevýhodami a limity

tohoto intervalového odhadu.

Čtvrtá kapitola se věnuje povodním 2013, popisuje průběh celé události v kontextu působení

NNO a dobrovolníků. Přináší základní charakteristiky vzešlé z disertačního výzkumu, včetně počtů

dobrovolníků, dobrovolnických hodin a intervalového odhadu ekonomické hodnoty dobrovolnictví.

Součástí intervalového odhadu jsou i nejčastěji používané bodové odhady.

Pátá kapitola se zabývá srovnáním výsledků jednotlivých bodových odhadů a zhodnocení

intervalového odhadu.

14

1 Role NNO v procesu řešení mimořádných událostí

Pomoc při mimořádných událostech je součástí humanitární pomoci, proto se první část zabývá

právě humanitární pomocí, její rolí a strukturou s důrazem na NNO. Pochopit vznik a princip vzniku

humanitární pomoci může být důležité při pochopení současné role, kterou v krizovém řízení zastávají.

Může nám také napovědět v odpovědi na otázku, zda NNO v krizovém řízení působí jako následek

selhání státu, zda jde o přirozenou touhu lidí snižovat utrpení, nebo o následek obojího.

1.1 Humanitární pomoci v kontextu neziskového sektoru

Humanitární pomoc je nedílně spojena nejen s moderní civilizací, ale také s dávnějšími epochami

lidstva. Jak uvádí Davey, Borton a Foley (2013, s. 1), humanitární gesto, tedy snaha zmírnit utrpení

ostatních, je globální fenomén starý přinejmenším stovky, spíše však tisíce let.

1.1.1 Původ a principy humanitární pomoci

V historii se vyskytovaly dva hlavní impulzy pro humanitární pomoc (Davey, Borton a Foley,

2013, s. 5). Tyto principy přitom do určité míry předurčují pomoc NNO při mimořádných událostech

dodnes,

Víra a náboženské vyznání – spojené s určitým vnitřním přesvědčení vedoucí k pomoci

ostatním. Z tohoto úhlu pohledu má dobrovolná pomoc trpícímu (ať už prací nebo darem)

hodnotu jak pro toho, komu je pomáháno, pro pomáhajícího, ale také pro Boha.10

Válečné kodexy – válečné konflikty provází lidstvo od nepaměti, a protože válka s sebou

nese utrpení, snaží se lidstvo již tisíce let ustanovit určité „pravidla hry“ v kontextu péče

o zraněné, zemřelé, zajaté. Tyto pravidla byly postupným vývojem kodifikovány do

Ženevských úmluv, které činnost organizací typu humanitárních NNO přímo zmiňují.

Víra její vliv v humanitární pomoci občanské společnosti

Mezi první zdokumentované výskyty, kdy víra či náboženské vyznání ovlivňovala humanitární

pomoc, patří sbírky první křesťanské církve na pomoc chudým křesťanům v polovině prvního

století11, které organizoval Pavel z Tarsu12 (Bible, list Římanům, 15. kapitola, verše 25-26).13

10

Nejsilnější důraz na hodnotu člověka zasaženým neštěstí je v křesťanství, kde je hodnota člověka

nevyčíslitelná, neboť pro Boha má lidský život cenu vlastního života, který za lidstvo položil na kříži. Sám Ježíš

Kristus se také velmi jasně ztotožnovall s trpícími potřebující humanitární pomoc (např. Bible, Matouš 25

kapitola, verše 35–36). K následování příkladu Ježíše Krista se dodnes ve své činnosti hlásí některé z hlavních

celosvětových NNO poskytující humanitární pomoc, např. ADRA a Charita (Dostál a Koláček 2014, s. 45,

Zamazal, 2014, s. 81). Příklad Ježíše Krista a víra v to, že byl opravdu Božím synem, tak do dnešních dní

ovlivňuje jak neziskový sektor, tak jeho participaci v krizovém řízení. 11

Sbírky se konaly v relativně bohatých církvích v Řecku a v Malé Asii a výtěžek sbírky putoval do Jeruzaléma,

tedy do oblasti zatížené značným zdaněním (Alexander P. a Alexander T. 2009, s. 675) 12

Známý také pod jmény Saul z Tarsu, apoštol Pavel, či svatý Pavel. 13

Tento trend, tedy řešení chudoby v méně šťastných částech světe, přetrvává již tisíce let, byť je zde v současné

době spíše tendence jít cestou rozvojových projektů a vyvarovat se tak syndromu navěky natažené dlaně.

15

Rektořík (2000, s. 19) dále dodává, že, nově vzniklé křesťanské církve (sbory) se již od tehdejší doby

věnovaly sociální pomoci, která je do značné míry spjatá s humanitární pomocí a pomocí při

mimořádných událostech. Křesťanské myšlenky o charitní službě potřebným výrazně ovlivnili vývoj

v Evropě a Severní Americe (Davey, Borton a Foley, 2013: 5). Dalšími příklady jsou zakát v Islámu,

který ukládá muslimům povinnost pomáhat potřebným (Benthall a Bellion-Jourdan, 2003).

Toto náboženské pozadí poskytování humanitární pomoci je patrné i do dnešních dob a dotýká se

i ČR, kde tři z pěti největších humanitárních NNO, jsou založeny právě církvemi. Jmenujme např. sít

organizaci ADRA, založenou církví adventistů sedmého sne, která působí v 125 zemích světa (Dostál,

Koláček, 2014, s. 45), Caritas (v ČR známá pod názvem Charita), založenou Katolickou církví, která

působí v 200 zemích světa (Caritas Internationalis, 2014), založenou Českobratrskou církví

evangelickou, působící v řadě zemích světa14. Tyto tři organizace potom tvoří většinu z hlavní pětice

NNO, věnující se v ČR mimořádným událostem (Kumar 2005, Dostál 2012, MVČR 2012).

Tito obrovské sítě, participující na zvládání mimořádných událostí po celém světě, jsou tak

spojovány náboženským vyznáním, které jim velmi pravděpodobně i do dnešních dní přináší blíže

nespecifikovanou část lidských i finančních zdrojů. Náboženské vnímání však může ovlivňovat i

marketing této části neziskového sektoru, např. hnutí Červeného kříže vystupuje v muslimských

zemích pod názvem a také logem Červený půlměsíc zobrazující červený půlměsíc, neboť kříž je

vnímán jako symbol křesťanství.

Humanitární pomoc včetně pomoci při mimořádných událostech není výsadou pouze

křesťanských církví, např. muslimská International Islamic Relief Organization (česky Mezinárodní

organizace islámské pomoci), nebo nadace Aga Chána (Stoddard 1998, s. 21, Benedetti, 2006, s. 855),

či židovská Hadassah (Steinberg 2003, s. 5). Nicméně v ČR, kde je z náboženských vyznání

dominantní křesťanská víra, zatím tyto příklady nebyly zaznamenány.15

V posledních staletích se ale objevil trend sekulárních NNO, zabývající se humanitární pomocí,

který zejména v posledních desetiletích zesílil. Celá řada NNO z této oblasti tak nepochází

z církevních kruhů, byť není možné vyloučit, že se na jejich vzniku a vývoji nepodíleli věřící (ať už

jakéhokoliv vyznání) jako jednotlivci. Jde však o organizace jak oddělené od církevního prostředí

nejen odděleny, tak jejich vznik zpravidla nesouvisel s církevními organizacemi. Jmenujme např.

Lékaře bez hranic (angl. Doctors without borders, franc. Médecins Sans Frontières), Člověk v tísni

(angl. People in need) a další.

14

Jde o sdružení 165 národních Charit. 15

Byť je třeba říci, že již nyní jsou v ČR patrné snahy i jiných nábožensky orientovaných komunit snižovat

utrpení ostatních působí církevní NNO mimo oblast křesťanství, viz např. Agentura JAS

při Židovské obci Brno (právní forma s.r.o.), zaméřující se na sociální pomoc těm, kteří si z různých důvodů

nedovedou pomoct sami. (Portál sociální péče ve městě Brně, 2014). Dále např. Islámská nadace v Praze, která

shromažďuje prostředky od muslimů, darované jako náboženská daň (zakát) a dobrovolná almužna (sadaqa) a

následně je přerozděluje na sociální pomoc sociálně slabším rodinám a jednotlivcům. (Islámská nadace v Praze,

2014).

16

Válečné kodexy a jejich vliv na humanitární pomoc

Již od dob starověkého Řecka a Říma se lidstvo pokouší kodifikovat pravidla pro vedení války

Dav Davey, Borton a Foley (2013, s. 5). V současné době platí v této oblasti Ženevské úmluvy,

prapůvodně vzniklé v roce 1864 v Ženevě16

. O jejich vznik se výrazně zasloužil Mezinárodní výbor

Červeného kříže a také jeho zakladatel Henri Dunant (Jukl 2005, s. 5). Zřejmě i to byl jeden z důvodů,

proč Ženevské úmluvy zmiňují nejen Červený kříž, ale i blíže ostatní nestranné humanitární

organizace (angl. impartial humanitarian organizations, podle tehdejšího českého překladu lidumilé

nestranné organisace). (Ženevské konvence, 1949, článek 10). Podle komentáře k Ženevským

úmluvám z roku 1959 je tím myšlena taková organizace, která se snaží pomoci člověku bez ohledu na

jeho vojenskou příslušnost, politickou orientaci, profesní nebo jinou příslušnost a také musí být

nestranná. (ICRC, 2014)

Tyto úmluvy tak zajišťují (přinejmenším de iure) humanitárním NNO lepší podmínky pro jejich

práci v neklidných regionech. Na šíření znalostí Ženevských úmluv se přitom Červený kříž (včetně

Českého červeného kříže) stále podílí a to jak v ozbrojených silách, tak mezi civilním obyvatelstvem.

(Jukl 2005, s. 5).

1.1.2 Vývoj pojetí humanitární pomoci

Jako vznik moderního systému humanitární pomoci (kdy jádro tvoří pomoc obětem katastrof

antropogenního a přírodního původu se obvykle uvádí polovina 19. století (Barnett, 2011: 29), Davey,

Borton a Foley (2013, s. 5). Jako příčina vzniku moderního systému humanitární pomoci se dále uvádí

války a různé katastrofy, které vyústily v naléhavost naplňování potřeb zasažených. Davey, Borton a

Foley (2013, s. 5)

Jako určitý mezník v dějinách humanitární pomoci uvádí Davey, Borton a Foley (2013: 1) dvě

světové války, šlo přitom i o mezníky v zapojování NNO do řešení mimořádných událostí, známá je

rozsáhlá účast Červeného kříže při poskytování humanitární pomoci při obou válkách. V té první šlo o

zejména o ošetřování raněných a péči o ně, podporu invalidů, vdov a sirotků, různé materiální sbírky

(Kavan, Dostál a kol, 2012, s. 36)

Mezi válkami také vznikla významná nadnárodní humanitární organizace Nadace Zachraňte děti

(angl. Save the Children fund)17

. (Walker a Maxwell, 2009, s. 25). Ve vzniku Nadace Zachraňte děti

těsně po skončení 1. světové války můžeme vidět paralelu i v zapojení nestátního neziskového sektoru

do řešení mimořádných událostí v ČR. Po 1. světové válce zde byla celá řada trpících dětí, které se

ocitli bez prostředků a často také bez rodičů a jejich situace byla kritická. Ve společnosti postupně

rostla touha změnit tento nežádoucí stav, která vyústila v založení této nadace a k její následné

16

Nynější verze je z roku 1949 s dodatky z let 1997 a 2005. 17

Vznikla v roce 1919 s cílem zajistit potřebnou pomoc všem dětem, včetně dětem bývalých nepřátel. (Freeman,

1965).

17

podpoře ze strany veřejnosti. Podobně v ČR v roce 1997 byla česká veřejnost v šoku ze škod, které

povodně napáchaly, přičemž došlo k nárůstu ochoty změnit tento stav. To ovlivnilo zahájení či

rozšíření aktivit NNO v této oblasti a také nárůst ochotných dárců a dobrovolníků. Platí totiž, že celá

řada lidí se dokáže relativně snadno identifikovat s utrpením ostatních (Hyánek a Hladká, 2013).

Když ve 30. letech 20. století udeřila hospodářská krize, došlo k opětovnému růstu charitativních

programů. Je známo zapojení přímo Československého Červeného kříže, který zajišťoval

potravinovou pomoc, oblečení a otop pro sociálně slabé a poskytoval i finanční podporu. Na

podobných činnostech participoval také o několik let dříve, v roce 1922, kdy vyslal do hladem

zasažené ruské Samary 32 vagónů oblečení a potravin. (Kavan, Dostál a kol, 2012, s. 37).

Druhá světová válka byla opětovnou výzvou pro poskytování humanitární pomoci, charakter

konfliktů se změnil, zůstaly však obrovské škody a narušení uspokojování základních lidských potřeb.

Opět se zapojovaly NNO, zejména Červený kříž včetně Československého červeného kříže. Tentokrát

byly humanitární operace komplikovány zatýkáním, vězněním a popravami členů a funkcionářů

ČSČK. Zbytek členské základny ČSČK se však zapojoval do odbojové činnosti, pomáhali politickým

vězňům, podíleli se na řešení škod způsobeným bombardováním, nebo při likvidaci epidemii tyfu

v Terezíně. Po skončení 2. světové války se navíc v různých částech světa začali vracet lidé z

koncentračních táborů, kterým pomáhali s návratem do běžného života mj. právě NNO. (Kavan,

Dostál a kol, 2012, s. 37).

Přestože svět zasahují ničivé katastrofy obrovských rozměrů poměrně často (např. povodně ve

střední Číně 1931, cyklón Bhola na území Indie a dnešní Bangladéše 1970, zemětřesení v čínském

Tchang-šanu 1976, zemětřesení na Haiti 2010, tsunami v letech 2004 a 2011), světové konflikty jsou

stále do značné míry specifické, neboť zasahují značnou část světa jak po stránce škod, tak po stránce

přechodu na válečnou ekonomiku.

Určitým specifikem jsou také teroristické útoky na Světové obchodní centrum v roce 2001, které

sice ekonomicky zasáhly obrovské území a silně zasáhla některé celosvětová odvětví (např. letectví18

či finanční trhy19

). Vybrané množství pomoci však bylo obrovské, podle Schoffa (2004, s. 3) šlo o 2,8

miliardy dolarů. Jistou paralelu s válečnými konflikty představuje fakt, že šlo o útok spáchaný

islamistickou organizací al-Kaida, namířený proti západní společnosti, které vzbudilo nesnášenlivost

vůči muslimům (Coe, 2003, s. 141-143). Zároveň však bylo zasaženo značné množství ilegálních

migrantů, které neměli nárok na státní pomoc, s výjimkou jediného programu, September 11th Victim

Compensation Fund (česky Kompenzační fond pro oběti 11. září). (Součková 2013, s. 49-50.) Dalšími

komplikacemi poskytování humanitární pomoci byla jazyková bariéra některých zasažených, zejména

18

Jen za první čtyři dny utrpěl tento sektor ztrátu 1,4 miliard dolarů. (Makinen, 2002, s. 30). Bezprostředně po

útocích přišlo jen v New Yorku v oblasti letecké dopravy propuštěno přibližně 11 000 pracovníků

(Bram, 2002, s. 8). Celkem bylo v tomto sektoru propuštěno 165 000 pracovníků (The Fiscal Times, 2011). 19

Ve Světovém obchodním centru sídlili významné finanční společnosti, které pŕišli jak o obchodní prostory, tak

o zaměstnance a poškozeny byly také komunikační systémy. (USGAO, 2003, s. 45).

18

ilegálních migrantů a obavy zažádat o státní pomoc. Coe (2003, s. 141-143) uvádí, že v žádosti o státní

pomoc byla poznámka, ze které plynulo, že pokud je žadatel v zemi ilegálně, vystavuje se trestnímu

stíhání. Právě tuto „mezeru na trhu“ poměrně úspěšně zaplňovaly NNO. (Součková 2013, s. 49-50.)

Současné (2014) zkušenosti z dění na Ukrajině potom ukazují, že byť se vojenské konflikty jeví

v Evropě jako nepravděpodobné, vyloučit je nelze. Z historického vývoje potom můžeme vyvodit, že

mimořádné události přerůstající v krizové situace a vyžadující humanitární pomoc, tu budou vždycky.

Zřejmě se i nadále bude měnit charakter krizí, bude však zůstávat lidská potřeba i v těchto krizích mít

naplněny alespoň základní lidské potřeby.

Do určité míry moderním fenoménem jsou také NNO zakládané firmami či bohatými

jednotlivci20

, kteří se angažují (nejen) v humanitární oblasti. Zpravidla jde o nadace, které se zaměřují

na finanční pomoc, např. Nadace Billa a Melindy Gatesových. (angl. Bill and Melinda Gates

Foundation). V českém prostředí jde např. o Kellner Family Foundation podnikatele a miliardáře Petra

Kellnera, a nadace společností Vodafone, O2, ČEZ, J&T, nebo Syner. (Dostál 2013, s. 183).

1.1.3 Aktéři humanitární pomoci

Jako nejčastější činnosti humanitární pomoci seuvádí právě toto naplňování nastalých potřeb v

důsledku válečných konfliktů či přírodních katastrof, podpora zasaženého obyvatelstva, snížení rizika

a příprava na krizové situace, podpora mírových snah a řešení konfliktů atd. Postupem času se

následkem moderního vývoje vyprofilovalo několik hlavních aktérů humanitární pomoci (Davey,

Borton a Foley, 2013, s. 1):

Státy

Mezivládní organizace (IGO, angl. intergovernmental organizations) – např. OSN

Neziskové organizace a jejich sítě – specifické postavení má Mezinárodní hnutí Červeného

kříže a Červeného půlměsíce. Celkový počet humanitárních NNO se však celosvětově

odhaduje na 4 400 NNO (ALNAP, 2012, s. 9)

Tito aktéři tvoří jádro úzce propojený systém, závislý na úrovni finanční prostředků, řízení,

lidských zdrojí a také na hodnotách (ALPAN, 2012, s. 9).

Davey, Borton a Foley (2013, s. 1) uvádí další aktéry humanitární pomoci:

Zasažené místní komunity21

Náboženské organizace

Různé státní subjekty

20

Často se vyskytuje také podpora humanitárních aktivit NNO ze strany firem i jednotlivců, často ve značné

výši. Tato podpora může být jak jednorázová, tak dlouhodobější a systematická. 21

Termínem komunita se označuje společenství lidí spojených určitými sociálními a emocionálními vazbami

(Frič, Vávra, 2012:11). Místní komunita je potom vymezena prostorem, zájmy a příležitostmi a je tvořena sítěmi,

vazbami a propojeními. Může jít o společenství obce, sousedství apod. (Baštecká a kol 2013, s. 89)

19

Armádu

Soukromý sektor

Je zřejmé, že tyto aktéři se vzájemně nejen doplňují, ale také prolínají. Z jednotlivých komunit se

rekrutují dárci a dobrovolníci, náboženské organizace zakládají NNO, které tyto zdroje využívají,

stejně jako zdroje od subjektů veřejné správy. Stejně tak soukromý sektor věnuje jak finanční

prostředky, tak uvolňuje zaměstnance na dobrovolnickou práci a dále také v rámci společenské

odpovědnosti firem zakládá firemní nadace.

Systém zvládání krizového řízení v ČR bude blíže rozepsán dále v textu, nicméně je zřejmé, že se

na něm podílí:

ČR v podobě rozhodnutí územně správních celků, ústředních správních úřadů, Vlády, místní

NNO, které mají velmi často napojení na nadnárodní sítě

Místní komunity tam, kde zasáhne mimořádná událost

Armáda ČR, je-li povolána a další ozbrojené složky (např. Hradní stráž)

Firmy (např. ČEZ atd.)

Velmi důležité jsou také vztahy mezi těmito aktéry, jelikož humanitární pomoc zpravidla

poskytuje více aktérů. Vztahy, které mezi nimi panují, potom do značné míry ovlivňují efektivnost

poskytování humanitární pomoci. Davey, Borton a Foley (2013, s. 1) dále uvádí tři základní typy

vztahů a jejich vzájemné kombinace:

Spolupráce (angl. collaboration)

Doplňování se (angl. complementarity)

Konkurence (angl. competion)

Oblast humanitární pomoci, potažmo krizového řízení, je typická tím, že je zde silný tlak na

spolupráci jednotlivých aktérů, protože jsou často ohroženy lidské životy a lidé trpí narušením

uspokojování základních potřeb. Oproti tomuto tlaku však míří tlak protichůdný, konkurenční. NNO

spolu totiž chtě nechtě „soupeří“, o vliv (mediální, mocenský, např. na legislativní proces), dárce a

dobrovolníky, kterých je omezené množství. (van Brabant, 1997, s. 16).

V roce 2005 vznikla na Massachusettském technologickém institutu v USA studie Kumara, který

zkoumal spolupráci NNO při povodních v ČR v roce 2002. I když Kumar zkoumal povodně proběhlé

před 12 lety a tak jeho informace o tehdejší úrovni spolupráce nejsou pro dnešní dobu až tak zásadní,

jeden jeho závěr je do určité doby nadčasový. Kumar (2005, s. 55) tvrdí, že srovnatelně vyšší úroveň

koordinace má tendence zvyšovat účinnost a také nákladovou efektivnost humanitární pomoci.

Zároveň však dodává, že zvyšování koordinace s sebou nese také náklady.

20

1.2 Nestátní neziskový sektor a řešení mimořádných události

Řešení mimořádných událostí představuje užší soubor činností než humanitární pomoc, který se

částečně může vymykat humanitární pomoci v moderním pojetí (pomoc zasaženým po katastrofách).

V širším pojetí, kdy jde o snižování utrpení ostatních, jde o podmnožinu humanitární pomoci. Ať tak

či tak, mezi oběma pojmy jsou výrazné podobnosti a výrazně se překrývají.

1.2.1 Činnost NNO v procesech řízení mimořádných události

Činnost NNO při mimořádných událostech je do značné míry rozmanitá, přičemž neexistuje

žádná pevně daná hranice či přesné vymezení pomoci, které mohou NNO poskytovat. Na základě

vědeckých studií mapující mimořádné události a krizové situace můžeme pomoc NNO rozdělit do

následujících kategorií:

Finanční pomoc

Materiální pomoc

Manuální pomoc

Psychosociální krizová pomoc

Účast na záchranných operacích

Poradenská činnost

Preventivní pomoc

Finanční pomoc je prováděna zejména, ale nejen, fundacemi (nadacemi a nadačními fondy). Má

za cíl částečně kompenzovat zasaženým (jednotlivcům, podnikatelům i obcím, regionům a státům)

škody, které utrpěly následkem mimořádné události či krizové situace a pomoci jim vrátit se do

běžného životního rytmu, např. při resortistických útocích z 11. září 2011 (Schoff, 2004, s. 3),

Tsunami 2004 (Flint a Goyder, 2006, s. 26.)

Materiální pomoc je součástí humanitární pomoci, kdy se zasaženým poskytují základní

potraviny, šatstvo, čisticí prostředky, ale i nákladné vybavení jako jsou vysoušeče, elektrocentrály

apod.

Manuální pomoc – ať už jde o teroristické útoky (např. 11 září 2001), hurikány, tsunami, či

povodně, mimořádné události značného rozsahu po sobě zanechávají spoušť, kterou je potřeba

odstranit.

Psychosociální krizová pomoc – jde o soubor terénních proaktivních hodnotami nesených akcí,

činností a služeb, které navozují v celém katastrofickém cyklu v zasažených subjektech22

přesvědčení

„nejsme na to sami“, „i my můžeme pomoci druhým“, „společně to zvládneme“ a „na příště se

připravíme“. (Baštecká a kol, 2013, s. 164).

22

lidech, rodinnách, obcích a organizacích

21

Účast na záchranných operacích se zpravidla netýká běžných humanitárních NNO, jde zejména o

dobrovolné hasiče (např. McLennan a Birch, 2005). Dále jde o dobrovolné záchranáře.

Poradenská činnost – např. právní pomoc, pojistné poradenství. Důležitost poradenské činnosti

stoupá s rozsahem krizové situace, např. 11. září, kdy bylo toto poradenství ve značné míře

poskytováno firmám, silně zasaženým teroristickým útokem na světové obchodní centrum

(Abramowith, Lipsno, Schwart, 2005, s. 10). Dalším příkladem je pomoc fyzickým osobám, např. v

pátrání po nezvěstných

Preventivní pomoc představuje zvyšování připravenosti na krizové situace. Příkladem je

senegalské St. Louis s velmi omezenými investičními kapacitami, kde NNO pracuje na projektu NNO

věnují zvýšení připravenosti města na povodně. (Diagne, 2007).

Tyto činnosti se liší co do nákladnosti i technické náročnosti. Na všech se mohou podílet jak

placení zaměstnanci, tak dobrovolníci, byť nároky na práci mohou být značné.

1.2.2 Zdroje pomoci NNO v procesech řízení mimořádných události

Aby mohly NNO vyvíjet své aktivity při řešení mimořádných událostech, je zapotřebí zabezpečit

dostatek zdrojů. Zdroje činnosti NNO při řešení mimořádných událostí můžeme na základě

Pestoffova (1995) čtyř sektorového trojúhelníkového modelu národního hospodářství rozdělit

následovně:

ziskový soukromý sektor – poskytuje jak finanční či materiální dary, včetně bezplatného

poskytování služeb, slevy na výrobny či služby, zapůjčení zboží (např., automobily, mobily či

počítačová technika pracovníkům NNO.

veřejný neziskový sektor – poskytuje jádro IZS, financuje a řídí státní složky, dále poskytuje

finanční prostředky z prostředků rozpočtových kapitol státního rozpočtu a dalších veřejných

rozpočtů (např. územně správních celků). Ze všech čtyř typů se mimořádným událostem

věnuje nejvíce v době mezi mimořádnými událostmi (mimořádnými událostmi velkého

rozsahu a krizovými situacemi). Zpravidla také kryje největší část nákladů na řešení

mimořádných událostí.

nestátní neziskový sektor - zde jde zejména o pomoc nadací, které vybrané finanční

prostředky dále přerozdělují skrze jiné NNO, dále jde také o finanční prostředky spřízněných

NNO, např. poboček dané organizace z jiných států, členů stejné sítě NNO atd.

neziskový sektor domácností – veřejnost věnuje prostředky pomocí finančních a materiálních

sbírek, výrazně se však podílí i na nabídce práce v podobě dobrovolnictví.

Velmi důležitá je také pracovní síla, kterou NNO využívají. V zásadě můžeme tuto pracovní sílu

s jistou dávkou zjednodušení rozdělit na:

22

Dobrovolnickou – může nabývat různých podob, být upravena zvláštním zákonem, či se

pohybovat v mezích platné legislativy bez zvláštní právní úpravy. Vyskytuje se ve všech výše

uvedených typech pomoci NNO a pomoc NNO je na nich do značné míry závislá.

Placenou – zpravidla se jedná o řídící posty, případně o pracovníky štábů daných organizací

(účetní, pracovníci marketingových oddělení, fundraiseři atd.). Nelze si bez ní představit

pomoc NNO při mimořádných událostech, neboť dobrovolníci mají největší zájem o

dobrovolnickou práci při mimořádných událostech zpravidla až tehdy, když mimořádná

událost vypukne.

Z hlediska nakládání se hmotnými (materiálními a finančními) zdroji, které putují k zasaženým, potom

existují v podstatě dva typy ekonomických vztahů:

Darování – drtivá většina, jde o finanční prostředky a zboží běžné spotřeby

Zapůjčení – týká se zejména nákladného vybavení (elektrocentrály, vysoušeče, wapky atd.

Tento rozměr je pro pomoc NNO důležitý z toho důvodu, že při darování ztrácí z pohledu NNO

darovaný statek svoji hodnotu, neboť vlastnictví statek přechází na obdarovaného a NNO již s tímto

statkem nemůže dále hospodařit. Zatímco v případě zapůjčení ztrácí zapůjčený statek na hodnotě

pouze prostřednictvím opotřebení či poškození, zbylá hodnota tak zůstává NNO, která je může použít

při další mimořádné události.

1.2.3 Pomoc NNO z hlediska charakteru mimořádné události

Toto rozdělení ilustruje ekonomickou dimenzi participace NNO při řešení mimořádných událostí

a umožňuje lepší pochopení celé participace NNO v této oblasti. Jednotlivé „charakterové rysy“,

zachycené v níže uvedeném rozdělení do značné míry předurčují možnosti a limity participace NNO.

Z hlediska rozsahu mimořádné události, na jejímž řešení se NNO podílí:

Mimořádná událost malého rozsahu – běžné nehody (např., dopravní) a havárie

Mimořádná událost velkého rozsahu – dochází k aktivaci dvou a více složek záchranného

systému. Jde o větší nehody, případně živelní a jiné pohromy, jejichž následky je možné

zvládnout běžnou činností správních úřadů

Krizová situace – mimořádná událost velkého rozsahu, jejíž zvládnutí není možné zvládnout

běžnou činností správních úřadů. Nastává úprava běžného režimu (v ČR v podobě vyhlášení

krizového stavu), může dojít k dočasnému omezení práv občanů.

Toto hledisko je důležité jak z pohledu výše škod (materiálních, finančních i obětech na životech),

tak z pohledu koordinace jednotlivých pomáhajících subjektů. Intenzita mimořádné události také

do určité míry předurčuje mediální obraz a míru, s jakou událost zaujme potenciální dárce a

23

dobrovolníky. Při nastání krizové situace navíc mohou být omezena práva občanů i právnických

osob a možná je i změna ekonomického systému (zejména v případě války).

Z hlediska původu mimořádné události, na jejímž řešení se NNO podílí:

Živelní pohromy – vzniklé působením přírodních živlů (povodně, tornáda, požáry,

zemětřesení atd.)

Antropogenní původ – vzniklé působením člověka (teroristické útoky, války, havárie)

Charakter původu mimořádné události je důležitý jak z hlediska jejich předvídatelnosti, tak

z hlediska přípravy na tyto události. Některé hrozby (jako např. zemětřesení či tsunami) jsou dány

přírodními poměry a pravděpodobnost, že nastanou, je poměrně konstantní, byť se mohou výrazně

měnit škodit, které napáchají. Jiné, jako jsou teroristické útoky či války, které jsou dané celou řadou

různých faktorů, se z pohledu dějin se často výrazně mění.

Z časového hlediska je možné dále pomoc NNO rozčlenit na:

Okamžitá pomoc – je zaměřena na bezodkladnou humanitární pomoc

Dlouhodobá pomoc – je zaměřena na prevenci a rozvojovou pomoc

Zatímco po většinu našeho letopočtu byl kladen ze strany občanské společnosti důraz na první

typ, v posledních dekádách narůstá důraz dlouhodobé pomoci, zaměřené jak na rozvojovou pomoc

(případ zejména rozvojových zemí), tak na prevenci (řešení systémových opatření, může se týkat i

rozvinutých zemí, např., aktuálně rozpracovaný projekt Povodně a budoucnost Člověka v tísni. Toto

hledisko má výrazný vliv na charakter pomoci, včetně té dobrovolnické, neboť v případě okamžité

pomoci NNO je třeba co nejrychleji odstranit hlavní škody a napomoci zasaženým do běžného rytmu.

V této fázi převažuje manuální odstraňování škod, záchranné operace a rozdělování finanční pomoci

Výše uvedený přehled pomoci NNO při mimořádných událostech měla za cíl konceptualizovat

tuto pomoc. Tato konceptualizace totiž poskytuje základní rámec, ve kterém se NNO se svoji činností

při řešení mimořádných událostí pohybují a umožní nám to více pochopit složitost a heterogenitu celé

problematiky, stejně jako její specifika.

1.2.4 Role NNO v systémech krizového řízení

Simo a Bies (2007, s. 125) uvádí jako jednu z úloh neziskového sektoru v krizovém řízení

vyplňování mezer v dostupnosti státem poskytovaných veřejných služeb a také doplňování státu

v případě státních selhání. Další významnou úlohu NNO zmiňuje Kapucu (2007, s. 559) a sice roli

mediátora, který umožňuje zapojení obrovského množství lidí do řešení následků krizových situací.

Především se jedná o zapojení dodatečných lidských, finančních a materiálních zdrojů (v podobě

dobrovolnictví a dárcovství) do řešení následků krizové situace.

24

Ferris (2005, s. 325) zmiňuje zvláštní roli náboženských (angl. faith-based) NNO, jakožto aktéry

poskytování humanitární pomoci, přičemž uvádí několik důvodů. Zejména jde o provázanost

s místními komunitami, spojenou s globálním rozměrem, což jim přináší výhodnou pozici pro pomoc

při mimořádné události.

Již z principu věci je logické, že se NNO postupně integrují i do systémů krizového řízení. Plyne

to zejména ze skutečnosti, že při mimořádných událostech a krizových situacích pomáhá více různých

aktérů, jejichž pomoc je třeba koordinovat. Některé organizace, např. Caritas23

, spolupracuje s OSN,

Generálního ředitelství pro humanitární pomoc a civilní ochranu (ECHO) při Evropské unii. (Zamazal,

2014, s. 84). Role Červeného kříž je zakotvena v samotných Ženevských úmluvách, který se mj.

výrazně zasadil i o jejich vznik. Vznik Ženevských konvencí tak stále, minimálně do určité míry,

umožňuje poskytování humanitární pomoci při těchto konfliktech jak nestátnímu neziskovému

sektoru, tak jednotlivým státům a mezivládním organizacím.

Zároveň je patrná značná provázanost místních NNO na celosvětové sítě svých organizací. Napři.

Charita ČR pomáhá při řešení mimořádných událostí a na rozvojových projektech v desítkách různých

zemí (Zamazal, 2014, s. 82), Diakonie ČCE (ČR) pomáhá Syrským uprchlíkům v Jordánsku, nebo

lidem zasaženým tajfunem na Filipínách (Bucharová, 2014, s. 75). Stejně tak ADRA ČR pomáhá jak

při mimořádných událostech v zahraničí, tak při zahraničních rozvojových projektech. (2014, s. 49).

1.2.5 NNO a systém krizového řízení v ČR

Obsahem této části je identifikovat historické mezníky v novodobé historii ČR v kontextu

současné role NNO v krizovém řízení. Dále se tato část zabývá legislativním rámcem krizového řízení

v ČR v kontextu participace NNO a integrací NNO do systému krizového řízení a role NNO v IZS

Historické mezníky v novodobé historii ČR

Z hlediska současné role NNO v krizovém řízení v ČR byly zásadní zejména dva mezníky24:

Povodně 1997, které přinesly masivní účast dárců i dobrovolníků skrze NNO. Tato účast,

stejně jako účast při povodních v roce 2002 byla veřejností vnímána velmi pozitivně

(Pospíšil 2006).

Profesionalizace Armády ČR (2004). Došlo k zásadní redukci sil Armády ČR,

profesionální armáda se zaměřila na plnění aliančních úkolů v zahraničních misích.

Dostál, Soukopová, 2014, s. 5).

23

V ČR působící pod názvem Charita 24

Vurst (2010, s. 2) dále mezi důležité přelomové okamžiky uvádí vznik zákona č. 198/2002 Sb. o

dobrovolnické službě a také konferenci Ekumenické rady církví v Přibyslavi v březnu 1998, kde došlo

k vyhodnocování poznatků a zkušeností z nedávných povodní a dobrovolnictví při nich. Dále se zde také řešilo

zapojení církví do této problematiky, což bývá u povodní v roce 1997 hodnoceno jako slabý článek. Následkem

této konference se ČR stala součástí projektu Světové rady církví pro 11 postkomunistických zemí Připravenost

náboženských společností, veřejných organizací a státních institucí společně čelit katastrofám všeho druhu

(Standardy psychosociální pomoci, 2010, Dostál 2012b).

25

Zatímco povodně 1997 a 2002 s sebou nesly vysokou angažovanost NNO, dárců a dobrovolníků,

která byla veřejností vnímána silně pozitivně, profesionalizace Armády ČR v roce 2004 spojená

radikálním snižováním stavů vojska a zaměření na plnění aliančních úkolů omezila možnosti armády

reagovat na povodně. Toto určité vakuum, které se tímto částečně vytvořilo v komponentech IZS, je

substituováno jednak jednotkami dobrovolných hasičů, jednak nestátními neziskovými organizacemi.

(Dostál, Soukopová, 2014, s. 5). Opět se tak potvrzuje role NNO, zmíněná Simo a Bies (2007, s. 125),

tedy vyplňování mezer v dostupnosti státem poskytovaných veřejných služeb.

Legislativní rámec krizového řízení v ČR v kontextu participace NNO

Základním rámcem, ve kterém probíhá řešení krizových situací v ČR je integrovaný záchranný

systém (IZS). Nejde o instituci, úřad ani právnickou osobou25

, nýbrž o systém práce s nástroji

spolupráce a modelovými postupy součinnosti (velení, typové činnosti), který je součástí systému pro

zajištění vnitřní bezpečnosti státu. Jde o systém smluvních ujednání podle předpisy stanovených

pravidel. (Kavan, Dostál a kol., 2012, s. 17-18).

IZS je zřízen zákonem č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně

některých zákonů (dále jen zákon o IZS), který také poskytl potřebný právní rámec pro tuto spolupráci

a také legislativně zakotvil roli NNO. Zákon o IZS také uvádí složky IZS, přičemž toto vymezení je

pro NNO velmi důležité. (Dostál, Balarinová, 2014, s. 19). Jako jedny ze základních složek IZS totiž

zmiňuje jednotky sboru dobrovolných hasičů obcí (JSDHO) a také jednotky sboru dobrovolných

hasičů podniku (JSDHP). 26

Význam těchto jednotek je zřejmý i ze srovnání počtu dobrovolných

hasičů s profesionálními hasiči - zhruba 75 000 ku 6 40027

(Kavan, Dostál a kol., 2012, s. 47).

Případně ještě lépe ze srovnání počtu zásahů dobrovolných hasičů a profesionálních, kdy dobrovolní

hasiči zastanou okolo čtvrtiny až třetiny všech zásahů, patrně v závislosti na tom, zda zemi nastane

krizová situace.28

(MV – generální ředitelství HZS ČR, Statistické ročenky (2011, 2012,2013).

Kromě JSDHO, které patří mezi hlavní složky IZS, samotný zákon uvádí i ostatní složky, mezi

které řadí neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním

pracím. Do této skupiny patří jak organizace zaměřené na poskytování manuální, materiální, finanční a

psychosociální pomoci, běžně označované jako humanitární organizace (ADRA, Český červený kříž,

Člověk v tísni, Diakonie, Charita ČR), ale také organizace sdružující dobrovolné záchranáře.

Jednou z nejrozšířenějších typů těchto organizací je vodní záchranná služba, která je v ČR tvořena

téměř výhradně dobrovolníky29

. Dalším typem30

dobrovolných záchranářů je horská služba, ve které

25

Určitou výjimku tvoří operační střediska IZS pod HZS jednotlivých krajů. 26

Dobrovolní hasiči v JSDHO tvoří zvláštní skupinu dobrovolnictví, kdy dobrovolníci nevykonávají práci skrze

NNO, ale skrze JSDHO, tedy organizační složku obce. (Dostál, Balarinová, 2014: 19-20). 27

Brán je počet profesionálních výjezdových hasičů. 28

Konkrétně 27,3 % v roce 2011, 27,7 % v roce 2012 a 32,4 % v roce 2013. Nárůrst v roce 2013 patrně

pramení z masového charakteru tehdejších povodní, při kterých dobrovolní hasiči zasahovali. 29

Zejména Vodní záchranná služba Českého červeného kříže.

26

tvoří dobrovolníci většinu. (Dostál, Balarinová, 2014, s. 20). U těchto typů pomoci při mimořádných

událostech je tak patrná role nestátního neziskového sektoru, potažmo NNO a dobrovolníků, kteří

doplňují státní aparát a dodávají do něj nezbytné lidské a finanční zdroje.

Oblast dobrovolnictví při mimořádných událostech do určité míry ovlivňuje také zákon 198/2002

Sb., o dobrovolnické službě. Tento zákon v § 2 odst. 1) písm. b) přímo uvádí jako jeden z typů

činností dobrovolníků činnost při přírodních, nebo humanitárních katastrofách. Je důležité

poznamenat, že zákon upravuje podmínky, za kterých stát podporuje dobrovolnickou službu (§ 1 odst.

1), nemá tedy za cíl dobrovolnictví regulovat. Tento zákon je velmi důležitý proto, že stát vymezil

podmínky, za jakých bude dobrovolnictví, mj. i to při mimořádných událostech, podporovat. Na

druhou stranu tento zákon velmi pravděpodobně nepokrývá značnou část dobrovolnictví, včetně části

dobrovolnictví při mimořádných událostech. Proto odhady celkové ekonomické hodnoty

dobrovolnictví v ČR, založené na tomto vymezení dobrovolnictví, by velmi pravděpodobně již

z principu obsahovaly určité zkreslení.

Integrace NNO do systému krizového řízení

V integraci NNO a dobrovolnické pomoci do IZS lze spatřovat rostoucí trend, děje se tak jednak

skrze integraci do krajských a obecních krizových plánů, obecních i krajských krizových plánů (Dostál

2012), ale i skrze zahrnutí do národních strategických dokumentů. Významných krokem bylo zapojení

NNO do katalogového souboru typové činnosti složek IZS při společném zásahu, vydávaném

Generálním ředitelstvím HZS. (GŘ HZS, 2012). Konkrétně jde o typovou činnost složek IZS při

poskytování psychosociální pomoci. Tento dokument (GŘ HZS, 2012, s. 20) mj. uvádí hlavní principy

pomoci NNO, zejména jde společnou koordinaci NNO, jednotný postup vůči místní samosprávě a IZS

při poskytování pomoci, ale také poskytování pomoci NNO s ohledem na potřeby, projevy a hodnoty

zasažených osob, zároveň ale také zakotvuje činnosti, které jsou NNO připraveny vykonávat při

mimořádných událostech a krizových situacích. (Dostál, Balarinová, 2014, s. 22). Tyto činnosti uvádí

následující tabulka.

Tabulka 1: Základní nabídka činností NNO při mimořádné události

Organizace ADRA Člověk v tísni

Diakonie ČČK

ČČK31 Charita Druh činnosti

Monitoring rozsahu škod a sociálních potřeb

x x x x x

Materiální pomoc x x x x x

Zapůjčení techniky x x x x

30

Krom toho ČR působí celá řada dalších sdružení dobrovolných záchranářů, např. specialisté na katastrofy,

speleologická záchranná služba nebo kynologické záchranné složky. Nezanedbatelná je také činnost

dobrovolníků zabývající se psychosociální asistencí či canisterapií. (Dostál, Balarinová, 2014: 20). 31

Včetně kolektivních členů ČČK (Vodní záchranná služba, Horská služba, Česká speleologická společnost, Svaz záchranných brigád kynologů ČR a další).

27

Poskytnutí první pomoci x

Dobrovolnická pomoc (při odstraňování následků MU)

x x x x x

Psychosociální pomoc x x x x

Evakuační centra x x

Finanční pomoc x x x x x

Zdroj: Generální ředitelství HZS ČR (2012).

Z tabulky je tak jasně vidět na kterých činnostech se NNO v krizovém řízení podílí. Uvedení

těchto činností a organizací ve strategickém dokumentu ČR potom ilustruje, že s plněním této role

počítá i samotný stát.32

Záměr ČR nejenže udržet podíl nestátního neziskového sektoru na řešení mimořádných událostí,

ale dokonce jeho zvýšení, uvádí jeden ze stěžejních strategických dokumentů ČR z oblasti krizového

řízení, Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030. Ta jako jeden z cílů

strategie zmiňuje posílení podílu nestátních neziskových organizací při plnění úkolů ochrany

obyvatelstva pod koordinací HZS ČR (2013, s. 24).33

Role NNO v IZS

Následující schéma ukazuje roli jednotlivců a NNO v systému krizového řízení v ČR

Obrázek 1: zjednodušené schéma pomoci a zapojených subjektů

Zdroj Pracovní skupina při Ministerstvu Vnitra ČR Dobrovolníci při mimořádných událostech a krizových

stavech., 2013, s. 3.

Ze schématu je patrná značá provázanost jednotlivých aktérů pomoci při mimořádných

událostech. NNO spolupracují jak s krizovým štábem kraje, tak obce s rozšířenou působností (ORP),

tak za samotnými (často malými) zasaženými obcemi. Tato spolupráce je důležtitá zejména z hlediska

32

V tomto případě v podobě Ministerstva vnitra a Generálního řediteleství HZS. 33

Koncepce také uvádí jako jeden z budoucích záměrů „precizaci zapojení nestátních neziskových organizací a

dobrovolníků do systému řešení mimořádných událostí nebo krizových situací.“, přičemž má jít zejména o:

„vytvoření optimálního systému komunikace a výměny informací mezi složkami IZS, krizovými štáby a nestátními

neziskovými organizacemi a dobrovolníky“ (2013. s. 29).

28

sdílení informací, o potřebách zasažených (jednotlivců i obcí) ze strany veřejné správy a o možnostech

NNO pomoci. Stále více se také do řešení mimořádných událostí zapojují firmy a jiné podnikatelské

subjekty, poskytující statky a služby zdarma, nebo slevy na své produkty, dále také prostřednictvím

firemních nadací a firemního dobrovolnictví. Do celého procesu vstupují také jednotlivci, kteří svojí

pomoc (zejména finanční a dobrovolnickou, ale i materiální) nabízí NNO a obcím. A samozřejmé také

zasažení občané, kteří komunikují primárně se svoji obcí, NNO a jednotlivci, se kterými se dostanou

do kontaktu.

Následující schéma představuje orientační rozdělení období po mimořádné události velkého

rozsahu. Schéma nezachycuje období mezi mimořádnými událostmi, kterému je věnováno stále více

pozornosti.

Obrázek 2: orientační rozdělení pomoci při mimořádných událostech v kontextu participace

NNO a dobrovolníků

Zdroj Pracovní skupina při Ministerstvu Vnitra ČR Dobrovolníci při mimořádných událostech a krizových

stavech., 2013, s. 9.

Jak uvádí dokument s názvem Pravidla dobrovolnické pomoci při mimořádných událostech

(Pracovní skupina při Ministerstvu Vnitra ČR Dobrovolníci při mimořádných událostech a krizových

stavech., 2013, s. 10), dobrovolníci v této fázi mohou pomáhat při pytlování písku, asistovat při

evakuaci zasažených, rozdávání dek a oblečení apod. Co však tento dokument opomíjí a bez čeho si

dnes ani není možné představit participaci NNO při povodních, jsou dobrovolní záchranáři, zejména

Vodní záchranná služba ČČK. Byť je z hlediska fungování obrovský rozdíl mezi Vodní záchrannou

službou ČČK a humanitárními NNO (např. ADRA, ČČK, Diakonie a Charita), obě skupiny organizací

jsou NNO, využívající dobrovolnickou pomoc.

Stejný problém byl navíc zjištěn u v ČR velmi populárního webu Dobrovolnik.cz, provozovanou

renomovanou NNO Hestia. Na tomto webu jsou shromažďovány články, novinky, výzkumné studie

apod. o dobrovolnictví, rozčleněné do skupin. Na základě popisu a zmíněných činností dobrovolnictví

při mimořádných událostech je však zřejmé, že toto členění nepočítá jak s Vodní záchrannou službou,

tak s dobrovolnými hasiči v JSDHO. (Diatková, Koláček, 2011).

V ČR je při tom Vodni záchranná služba postavena téměř výhradně na dobrovolnících (Rozhovor

s Davidem Smejkalem, 2014), přičemž ČR patří v EU ke státům s nejvyšším počtem utonulých, má

dokonce téměř třikrát více utonulých na 100 000 obyvatel než Německo nebo Itálie s rozsáhlými

pobřežími (Kaufman, 2008, s. 112). Pomoc Vodní záchranné služby ČČK přitom spadá právě do této

29

akutní fáze. Vodní záchranná služba zasahuje přímo při vypuknutí povodně a na místě zůstává

v řádech desítek hodin. (Rozhovor s Davidem Smejkalem, 2014).

Ve střednědobé fázi se potom dobrovolníci účastní odklízení následků mimořádné události,

terénních šetření, distribuce materiální pomoci, poskytování psychosociální pomoci atd. Pomineme-li

dobrovolné záchranáře, platí závěr dokumentu Pravidla dobrovolnické pomoci při mimořádných

událostech, že se jedná o hlavní etapu dobrovolnické pomoci (Pracovní skupina při Ministerstvu

Vnitra ČR Dobrovolníci při mimořádných událostech a krizových stavech., 2013, s. 10),

V dlouhodobé fázi se jedná ze strany NNO zejména o pomoc (profesionální i dobrovolnickou)

směrem k těm zasaženým, které nemají k dispozici jiné zdroje pro zvládnutí nastalé situace. Patří sem

pomoc při různých opravách a rekonstrukcích domů a bytů či zdrojů pitné vody, rozdělování finanční

pomoci a také psychosociální pomoc. (Pracovní skupina při Ministerstvu Vnitra ČR Dobrovolníci při

mimořádných událostech a krizových stavech., 2013, s. 10),

Přípravná fáze je ohraničena poslední a příští mimořádnou událostí. V této fázi se pracovníci i

dobrovolníci připravují na další mimořádnou událost. Dochází k reflexi poslední mimořádné události/

událostí, probíhají výcviky a školení. (Pracovní skupina při Ministerstvu Vnitra ČR Dobrovolníci při

mimořádných událostech a krizových stavech., 2013, s. 10). U humanitárních NNO je tato doba

relativně dlouhá a ohraničená povodněmi, v případě dobrovolných hasičů a záchranářů je naopak

relativně krátká. Tento jev pramení zejména z faktu, že dobrovolní hasiči a záchranáři zasahují také u

mimořádných událostí malého rozsahu, jejich četnost výskytu je výrazně vyšší než četnost výskytu

povodní.

Co se týče úkolů, NNO plní i funkce, které jim přímo neukládá legislativa a které také zmíněny

ve strategických dokumentech. Mohou do jisté míry sloužit i jako určitý mezi těmi, kteří chtějí

pomáhat a těmi, kdo byli zasaženi. Subjekty ochotné pomoci přitom mohou být jak jednotlivci, NNO,

soukromé společnosti či stát. Jejich pomoc přitom může mít formu poskytnutí pracovní síly (ať už

vlastní u jednotlivce, nebo cizí u zaměstnanců), darování či zapůjčení materiální pomoci (vysoušeče,

hygienické prostředky, jídlo, pití, oblečení), určitého úkonu či služby (zajištění nouzového ubytování,

příprava jídla, převoz humanitární pomoci), nebo finanční pomoci (dar). Dostál, Balarinová, 2014:

22). V tomto případě jsou důležité zejména dva faktory, které do krizového řízení NNO vnáší.

Goodwill – dobré jméno organizace u veřejnosti, která danou organizaci pokládá za

důvěryhodnou, co do nakládání s darovanými zdroji (zejména finančními a lidskými). Zelenka

(2006, s. 107) toto pojetí nazývá ekonomickým a rozlišuje také pojetí účetní, které je možné

uznat jako bilanční aktivum.34

Know-how – v dnešní moderní době je většina NNO z krizového řízení členy obrovských

nadnárodních sítí a i domácí pobočky mají celou řadu aktivit v krizovém řízení z celého světa.

34

Zelenka ve své práci goodwill vztahoval k podnikové sféře, základní principy jsou však obdobné.

30

Tyto zkušenosti, nejen co se týče krizového řízení, ale také komunikace z veřejností a

nakládání se zdroji potom mohou zužitkovat i v domácím krizovém řízení a přispívat

k alokační i nákladové efektivnosti.

Krizové řízení v NNO s důrazem na dobrovolnictví

Praxe je taková, že existuje skupina NNO (zejména humanitární NNO), které se zapojují při

každé větší povodni. Tyto organizace se tak již do řešení těchto mimořádných událostí zapojují de

facto automaticky, byť se tak děje z rozhodnutí jejich orgánů. Často se také stává, že i samotná

veřejnost počítá s tím, že se tyto organizace budou zapojovat do řešení následků mimořádné událostí.

V případě dárcovství a dobrovolnictví tak často pouze čekají komu, a kam konkrétně budou moci

přispět, respektive kde a jak se budou moci zapojit.

Dále existuje druhá skupina NNO, která se pomoci při mimořádných událostech primárně

nevěnuje. Zapojuje se v případě, že mimořádná událost způsobí škody cílové skupině dané NNO

(např. postiženým, dětem), nebo oblasti (školství, kultura atd.). Tento trend byl viditelný z povodní

2010, kdy byla takových NNO celá řada (Mareš, Šelešovský a Rektořík a kol., 2013)

Samotné krizové řízení probíhá tak, že každá NNO má svého hlavního koordinátora humanitární

pomoci (byť pod různými názvy pracovních pozic), přičemž tuto pozici zpravidla zastávají placení

zaměstnanci. Určitou výjimku představuje Český červený kříž, se svoji expertní dobrovolnickou

jednotkou s názvem Ústřední krizový tým, který doplňuje aktivity jednotlivých humanitárních

jednotek ČČK. Tito hlavní koordinátoři potom přímo řídí koordinátory na nižším stupni, typicky

v zasažených oblastech. Tito koordinátoři zpravidla přímo řídí koordinátory dobrovolníků, přičemž při

rozsáhlém území zde může být ještě jeden mezistupeň.

Hlavní koordinátoři NNO, případně hlavní koordinátoři v daných oblastech, se pravidelně

zúčastňují schůzek se zástupci ostatních NNO a často také za účastni veřejné správy. Zde dochází ke

sdílení informací, zejména o potřebách a možnostech pomáhání. Podobnou variantou je, že se jeden

zástupce všech NNO účastní setkání krizového štábu obce či kraje.

Tak či tak relevantní informace z těchto setkání přechází na nižší stupně řízení. Často dochází

k vysoké fluktuaci dobrovolníků, která s sebou nese dodatečné náklady na zaškolování. Problémem se

však stává zejména v případě koordinátorů dobrovolníků, kteří ke své činnosti potřebují srovnatelně

větší míru proškolení a také osobnostních schopností a dovedností.

Nábor dobrovolníků probíhá dvěma základními kanály

Veřejné výzvy - zpravidla na webových a facebookových stránkách. Dobrovolníci se

sami přihlašují (zpravidla prostřednictvím registračních formulářů) a NNO následně

provádí výběr, komunikaci a alokaci dobrovolníků.

31

Osobní výzvy – týká se dobrovolnických činností náročnější na znalosti, schopnosti a

dovednosti. Typicky jde o dobrovolné hasiče, koordinátory dobrovolníků a jiných

„expertů“. Tyto výzvy probíhají zpravidla telefonicky (volání či sms), na základě

kontaktu z předchozí spolupráce.35

Dobrovolníci svým rozhodnutím zúčastnit se řešení mimořádných událostí dávají přednost

dobrovolnictví před jinými činnostmi, zejména práce, studium a volný čas. Často se mluví o

uvolňování dobrovolníků ze zaměstnání a ochotě či neochotě zaměstnavatelů zaměstnance uvolnit. Při

povodních 2013 byl zaregistrován jiný zajímavý jev. Řada koordinátorů dobrovolníků je rekrutována

z řad vysokoškolských studentů, kteří měli v době povodně (dobrovolnická pomoc začínala na začátku

června) zkouškové období. Což se ukázalo jako důvod neúčasti řady z nich (Rozhovor s Josefem

Koláčkem, 2014).

1.3 Ekonomický význam činnosti NNO v procesu řešení mimořádných událostí

Ekonomický význam činností NNO při řešení mimořádných událostí můžeme rozdělit na dva

základní typy:

Dodatečné zdroje na řešení mimořádné události

Růst efektivnosti humanitární pomoci

1.3.1 Dodatečné zdroje na řešení mimořádné události

Mimořádné události přitahují zájem veřejnosti a také pozitivní působí na snahu veřejnosti na

snižování následků těchto událostí, jelikož jak již bylo zmíněno výše, celá řada lidí se dokáže relativně

snadno identifikovat s utrpením ostatních (Hyánek a Hladká, 2013). Základní ekonomický význam

činnosti NNO v procesu řešení mimořádných domácností se tak týká dodatečných zdrojů, které NNO

do celého procesu přináší. Tyto dodatečné zdroje je možné rozdělit na:

Finanční

Materiální

Lidské

Finanční zdroje

Nastane-li mimořádná událost velkého rozsahu, vypisují veřejné sbírky nejen NNO, ale také státy

a územně správní celky. V dnešní moderní době, kdy je možné bezhotovostní darování můžeme tyto

dvě možnosti darování pokládat jako substituty36

. Potenciální dárce tak má v zásadě tři možnosti:

Přispěje finančním darem na sbírkové konto určité NNO

35

Zejména u dobrovolných hasičů je patrný dlouhodobý charakter dobrovolnictví, stávají se členy JSDHO. 36

Byť dříve mohla být jedna možnost pro potenciální dárce dostupnější než druhá a naopak, za substituty

můžeme tyto dvě možnosti považovat i před nástupem bezhotovostních darů finanční pomoci.

32

Přispěje finančním darem na sbírkové konto zřízené státem

Nepřispěje finančním darem

V roce 1974 při řešení následků povodní selhala bangladéšská vláda při poskytování finanční

pomoci zasaženým obyvatelům. Veřejnosti následně došla k závěru, že vláda pracuje neefektivně a

zřejmě je také zkorumpovaná. Důsledkem toho začala většina humanitární pomoci do Bangladéše

putovat ne přes státní sbírková konta, ale skrze sbírky NNO (Paul, 2003).

Podobná situace nastala i v ČR, kdy při povodních v roce 1997 NNO pracovali hospodárněji a

flexibilněji než stát, čímž vzbudily důvěru veřejnosti, která se projevila u veřejných sbírek pořádaných

NNO37

. Když v roce 2002 zasáhly ČR další katastrofální povodně, veřejnost již přispívala téměř

výhradně skrze veřejné sbírky vyhlašované NNO a nikoli skrze státní sbírky (Pospíšil, 2006, s. 22).

Výše uvedené příklady ukazují částečné přelévání darované finanční pomoci na řešení následků

povodní mezi státními sbírkami a veřejnými sbírkami vyhlašované NNO. NNO tak mohou sloužit k:

Zamezení snížení darované finanční pomoci v případě snížení důvěryhodnosti státu.

Zapojení dodatečných finančních zdrojů, darovaných na řešení mimořádných událostí

Oba případy však mojí spojené to, že alternativa v podobě veřejných sbírek vyhlašovaných NNO

může přinášet do systému dodatečné finanční prostředky. Korupční riziko totiž zcela jistě může

některé dárce odradit od darování pomoci, ať už jde o stát či o NNO, stejně jako vyvolání dojmu

neefektivity při rozdělování pomoci. Pokud je tedy stát ze strany veřejnosti vnímám tímto způsobem,

minimálně část potenciálních dárců daruje své finanční prostředky skrze veřejné sbírky vyhlašované

NNO

Materiální zdroje

Nastane-li mimořádná událost, která znemožní zabezpečování základních lidských potřeb, je třeba

zabezpečit tyto základní potřeby, přičemž na této potřebě se podílejí také NNO.

Darování - vlastnictví statku či finančních prostředků přechází na nového majitele,

zasaženého.

Zapůjčení – vlastnictví statku nepřechází na nového majitele, zasažený užíváním daného

statku snižuje jeho cenu o opotřebení materiálu.

Tyto materiální zdroje jsou buďto darovány (od firem i jednotlivců), nebo zakoupeny, ať již

z vlastních zdrojů NNO, nebo z peněz vybraných ve veřejných sbírkách. Je velmi obtížné rozklíčovat,

z jakých zdrojů pochází materiální pomoc, protože v okamžiku vypuknutí mimořádné události je nutné

rychlé obstarat jak humanitární pomoc pro zasažené, tak potřebné vybavení pro dobrovolníky.

37

Působení NNO při povodních v roce 1997 také vyústilo v dramatickou změnu v tom, jak společnost vnímala

celý neziskový sektor.

33

Důležitost obojího je však zřejmá. Zasaženi lidé potřebují asistenci s naplňováním základních

lidských potřeb,

Lidské zdroje

Při mimořádných událostech rozlišujeme dva typy pracovní síly v NNO:

Dobrovolnici

Placená síla

Tyto pracovní síly tak NNO a přináší do systému krizového řízení. Zatímco u dobrovolníků jde o

relativně levnou pracovní sílu, neboť nepobírají finanční odměnu, v případě pracovní síly jde o tvorbu

pracovních míst. Více NNO působicích v NNO s vysokou nezaměstnaností, rekrutující zaměstnance

v místních obyvatel tak může mít také pozitivní vlivy na zaměstnanost.

1.3.2 Zachycování ekonomického přínosu činnosti NNO při mimořádných událostech

Přestože nejen tato práce, ale i drtivá většina studií ekonomické hodnoty dobrovolnictví, včetně

toho při mimořádných událostech, využívá zaměření na vstupy dobrovolnické činnosti, nabízí se

otázka měření vyjádření přínosů participace NNO v krizovém řízení. Základní myšlenka této úvahy

představuje myšlenku, že základní přínos by měl být roven hodnotě, která by jinak do krizového řízení

nevstoupila, byť v současné době neznáme způsob, jakým tuto hodnotu určit.

I když je jasné, že uplatnění tohoto konstruktu je v praxi je velmi analyticky náročné, je možné si

představit cestu, po které by bylo třeba se vydat. Tato cesta by zřejmě vyžadovala analýzu dárců, zda

by v případě neexistence té NNO, které právě přispěly, darovaly své prostředky jiné NNO, případně

státu a zda by přispěli na státní sbírková konta, kdyby zde nepůsobila žádná NNO. Takto by bylo

možné zjistit (odhadnout), kterou část prostředků, vybraných NNO lze považovat za dodatečně

vybrané, tedy takové, které by nebyly věnována na státní sbírková konta.

Obdobný způsob by potom bylo možné použít u statistického šetření mezi dobrovolníky při

mimořádných událostech, zda by dobrovolnickou činnost vykonávaly, i kdyby zde nepůsobila daná

NNO, případně žádné NNO. Při zjišťování celkového přínosu by se tedy obecně jednalo o sumy

hodnot, které by jinak nebyly darovány z oblastí materiální, finanční i pracovní pomoci.

Protože by takovéto šetření bylo poměrně nákladné, nabízí se otázka, jestli náklady na vytvoření

takovéto metodiky a jejího testování v praxi nepřevýší uvažované přínosy. I v současné době navíc

existují určité metody, zachycující jak náklady, tak přínosy, dobrovolnických činností, napŕ. SROI

analýza.

34

1.4 Efektivnost činnosti NNO v procesu řešení mimořádných událostí

První část této subkapitoly se zabývá teoretickým pojetím efektivnosti, druhá potom hodnocení

efektivnosti dobrovolnictví při mimořádných událostí.

1.4.1 Teoretické pojetí efektivnosti

Hodnocení efektivnosti činnosti NNO je spíše moderní fenomén, spojený s vyhodnocováním

projektů (např. z evropských fondů). Obdobná situace je potom v oblasti hodnocení efektivnosti

výdajů na řešení následků povodní a protipovodňovou ochranu. (Čamrová, 2007, s. 6). Nicméně jak

uvádí Malý (2001, s. 33): „efektivnost vynaložených prostředků vzhledem k dosažení daných cílů

představuje základní kritérium racionality a nachází se v samém středu hodnocení organizace procesu

veřejné a sociální politiky.“

Níže uvedený obrázek ilustruje vztah ekonomické, technické a alokační efektivnosti v kontextu

vstupů, výstupů a účinků.

Obrázek 3: Vztah různých pojetí efektivnosti, vstupů, výstupů a účinků

Zdroj: Upraveno autorem na základě Provazníková 2009, s. 262)

Dále je možné rozlišit také produkční efektivnost, která analyzuje stranu nabídky a zkoumá, zda

při daných zdrojích a technologiích jsou výstupy produkovány s co nejnižšími náklady. (Hamerníková,

Kubátová, 2004, s. 141). Následující část se blíže věnuje vymezení ekonomické a alokační

efektivnosti.

Ekonomická efektivnost

Hamerníková a Kubátová (2004, s. 140) rozumí efektivností „optimální alokaci zdrojů mezi různá

možná užití“ a dodávají, že efektivnost: „odstraňuje nehospodárnost a zajišťuje nejlepší možné

uplatnění disponibilních prostředků s přihlédnutím k cílům subjektů.“ Toto pojetí nazýváme

ekonomickou efektivností (Čamrová, 2007, s. 1). V podobném duchu s pojmem efektivnost pracuje

zákon 320/2001 Sb., o finanční kontrole38

, který efektivností rozumí: „takové použití veřejných

38

Plným názvem Zákon o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů

35

prostředků, kterým se dosáhne nejvýše možného rozsahu, kvality a přínosu plněných úkolů ve srovnání

s objemem prostředků vynaložených na jejich plnění“

Jak uvádí Čamrová (2007, s. 1), ekonomická efektivnost má dvě základní složky:

účelnost – schopnost plnit stanovené cíle

hospodárnost (také nazývanou technickou efektivností (Malý, 2001, s. 33)

– s jakými minimálními náklady jde dosáhnout stanoveného cíle

Následně dodává, že efektivní opatření (rozhodnutí) je takové opatření, při kterém je dosaženo

stanovených cílů s minimálními náklady. Zároveň také upozorňuje, že efektivnost v tomto pojetí

nebere v úvahu vhodnost stanovených cílů, tyto cíle jsou zpravidla výsledkem politického konsensu a

jsou stanoveny ve strategických dokumentech.

Jestliže tedy Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030 má jako

jeden z cílů posílení podílu NNO při plnění úkolů ochrany obyvatelstva pod koordinací HZS ČR

(2013, s. 24), efektivní opatření budou taková, která povedou k posílení podílu NNO při plnění úkolů

ochrany obyvatelstva s minimálními náklady. Nevypovídá to však nic o tom, zda byl tento cíl

stanoven vhodně či nikoli.

Malý (2001, s. 33) k dosažení stavu ekonomické efektivnosti uvádí, že jde o stav, kdy jsou:

„jednotlivé volny mezi cíli a alternativními způsoby jejich dosažení činěny tak, aby bylo dosahováno

maximálního celkového prospěchu z disponibilních zdrojů společnosti.“. Dále dodává, že: „metodou

měření takto chápané efektivnosti je ocenění relativních přínosů a relativních nákladů různých

možností.

Alokační efektivnost

Alokační efektivnost, také nazývána účinností (Provazníková, 2009, s. 262; Neshybová, 2010, s.

2), efektivitou, nebo Pareto efektivností či Pareto optimalitou (Samuelson a Nordhaus, 2010, 158) již

nezabývá pouze naplněním cílů a náklady potřebnými k naplnění cílů, ale také alokací zdrojů a

vhodným stanovením cílů. Malý (2001, s. 33) uvádí, že alokační efektivnost řeší problém vhodného

stanovení cílů veřejné politiky v zájmu dosažení společensky žádoucích efektů.

Samuelson a Nordhaus (2010, s. 27) uvádí, že (alokační) efektivnost představuje „nejvýhodnější

možné využití společenských zdrojů, při kterém jsou uspokojovány lidské potřeby“. Dále dodávají, že

efektivity (alokační efektivnosti): „je dosaženo, jestliže žádné přeskupení výroby nemůže zapříčinit, že

na tom bude kdokoliv lépe, aniž by na tom někdo jiný byl hůře.

Pro ziskovou sféru by mělo platit, že jde o stav, kdy mezní míry substituce jsou pro všechny

spotřebitele stejné a rovnají se mezní míře transformace ve výrobě. V případě veřejných statků by se

potom měly rovnat suma mezních měr substituce spotřebitelů a mezní míra transformace vy výrobě.

(Hamerníková, Kubátová, 2004, s. 141; Musgrave a Musgravová, 1994, s. 61).

36

Musgrave a Musgravová (1994, s. 65) však upozorňují na skutečnost, že toto řešení: „je

neoperativní, jelikož k poznání preferencí je třeba fungující politický proces neboli systém hlasování,

který by vycházel z daného rozdělení peněžních důchodů.

Byť takovéto hlasování podle představ Musgrava a Musgravové v případě mimořádných událostí

nepozorujeme, jistá propojenost na rozhodnutí obyvatelstva podporovat participaci NNO existuje.

Rozhodnutí volených orgánů (podpora participace NNO při mimořádných událostech ve

strategických dokumentech, finanční podpora)

Rozhodnutí jednotlivců (dary, dobrovolnictví)

Rozhodnutí volených orgánů: Již zmiňovaná Koncepce ochrany obyvatelstva jako jeden z cílů

stanovuje posílení role jednotek sboru dobrovolných hasičů obcí (JSDHO) při plnění úkolů ochrany

obyvatelstva. Tento cíl byl stanoven ve strategickém dokumentu Ministerstva vnitra,39 který byl

schválen Vládou ČR v usnesení ze dne 23. října 2013 č. 805. Cíl posílit roli JSDHO je tedy stanoven

v dokumentu schváleným vládou ČR, vzešlo z procesu veřejné volby40. Je však třeba říci, že

veřejnost, hlasující ve volbách do Poslanecké sněmovny zřejmě nemá příliš valné představy o

koncepci ochrany obyvatelstva.

Rozhodnutí jednotlivců: Účast NNO při mimořádných událostech je specifická také z hlediska

poskytování zdrojů pro tuto účast. Zejména jde totiž o darované finanční prostředky (prostřednictvím

veřejných sbírek), darovaný čas (prostřednictvím dobrovolnictví) a dotace z veřejných zdrojů

(ministerstva, kraje, obce), které mají vedoucí představitelé volené občany. V souvislosti

s argumentací Musgrava a Musgravové (1994, s. 41), tak můžeme vidět paralelu k tržní alokaci zdrojů

a také přinejmenším silný náznak o preferencích spotřebitelů pomoci NNO při mimořádných

událostech.

Potenciální dárci a dobrovolníci, ale také subjekty veřejné správy (zejména obce) totiž nedokážou

vyloučit, zda se oni sami nestanou v budoucnu příjemci této pomoci. Je tedy velmi pravděpodobné, že

v oblasti získávání zdrojů pro činnost NNO a dobrovolníků při mimořádných událostech působí

tendence k alokační efektivnosti.

1.4.2 Hodnocení efektivnosti dobrovolnictví při mimořádných událostí.

Co se týče využitelnosti hodnocení efektivnosti v případě mimořádných událostí, zmiňme nejprve

Stiglitzův zjednodušený postup pro analýzu veřejných výdajů, které tvoří část nákladů na

dobrovolnictví (Medveď, Nemec a kol., 2005, s. 265):

39

Jehož je Hasičský záchranný sbor součástí. 40

Vzhledem k tomu, že šlo o Ruskokovu vládu, která nevzešla z voleb, nýbrž byla jmenována prezidentem

Zemanem, může vzniknout pochybnost, zda opravdu vzešla z procesu veřejné volny. Tato vláda však byla

jmenována prvním přímo zvoleným prezidentem ČR Zemanem.

37

Srozumitelné definování cílů programu

Jasné vymezí problému, který má daný program řešit

Hledání použitelných alternativ řešení definovaných cílů

Vědecká analýza jednotlivých nalezených možností, která vychází z existujících

subjektivních metod kvalitativní a kvantitativní analýzy

Výběr

Je zřejmé, že takto stanovený postup je uplatnitelný i v případě hodnocení efektivnosti veřejného

financování dobrovolnictví při mimořádných událostech.

Systematické hodnocení efektivnosti činnosti NNO a dobrovolníků při řešení mimořádných

událostech nepatří mezi příliš rozpracované oblasti. Byť se dozvídáme, že při povodních 1997 v ČR

pracovali NNO (hojně využívající dobrovolníky) pracovali hospodárněji a flexibilněji než stát

(Pospíšil, 2006, s. 22). Zde se tedy jednalo o ekonomickou efektivnost.

V případě Bangladéše, kdy po reakci vlády při povodních v roce 1974 veřejnost naznala, že vláda

pracuje neefektivně a pravděpodobně je také zkorumpovaná, jednalo se o určité subjektivní hodnocení

jak ekonomické, tak alokační efektivnosti. (Paul, 2003).

V současné době jsou používány nejméně dva nástroje hodnocení efektivnosti dobrovolnictví při

mimořádných událostech:

VIVA – jde o hodnocení technické efektivnosti

SROI – jde o hodnocení alokační efektivnosti

VIVA (angl. The Volunteer Investment and Value Audit)

VIVA slouží k hodnocení ekonomické efektivnosti dobrovolnických programů a následně také k

jejímu řízení, dle vývoje v čase nebo srovnání mezi zařízeními (Gaskin, 2011). Porovnává zdroje

použité k zajištění dobrovolnictví (náklady na řídící pracovníky, výcvik, pojištění a řízení) s hodnotou

práce dobrovolníků (Williams, 2005). Využívá přitom zjištěnou ekonomickou hodnotu dobrovolnictví,

které porovnává se sumou vzorů na podporu daného dobrovolnictví. Jinými slovy pomocí přístupu

VIVA dobrovolnické organizace hodnotí své investice do dobrovolnické činnosti.

Výhoda této metody spočívá v tom, že nebere v úvahu pouze vstupy samotných dobrovolníků,

jako je hodnota jejich času, ale i vstupy organizací, pracující s dobrovolníky (NNO, případně jednotky

dobrovolných hasičů obcí). Ukazatel VIVA tedy udává poměr peněžní hodnoty času dobrovolníka

(dobrovolníků), k celkové částce, vynaložené na podporu dobrovolníka (dobrovolníků). Hodnotu času

dobrovolníků v získáme pomoci nákladů náhrady pomocí rovnice (2).

(1)

38

ekonomická hodnota času dobrovolníků

zdroje k podpoře dobrovolníků

Tento typ lze doporučit pro zkoumání efektivnosti dobrovolnické pomoci v rámci jednotlivých

NNO, protože poměřuje vstupy dobrovolnických organizací s ekonomickou hodnotou času

dobrovolníků. Jeho obrovská výhoda je právě možnost měření efektivity investic do dobrovolnické

práce, je však zapotřebí znát jak vstupy NNO (náklady na NNO dobrovolnictví), tak vstupy

dobrovolníků (hodnota práce dobrovolníků).

Tento přístup používá z českých NNO věnujících se povodním Diakonie ČCE, přičemž podle

jejich interních dokumentů jsou celkové náklady na dobrovolníky při povodních 2013 379 146 Kč,

přičemž ekonomická hodnota dobrovolnické práce je 766 648 Kč. Ukazatel VIVA tak má hodnotu

přibližně 2. Tento ukazatel má především hodnotu pro srovnání vývoje nákladové efektivnosti

dobrovolnické pomoci. Jeho srovnání s jinými organizacemi by bylo obtížné, protože Diakonie

k výpočtu ekonomické hodnoty dobrovolnické práce využívá oproti doporučením obecnou mzdu a

nikoli mzdu specialisty. Konkrétně jde o průměrnou hrubou mzdu ve 2 čtvrtletí 2013 pro ostatní

povolání nikde nezařazené ve výši 122 Kč.

Jak ukazuje tato práce (kapitola 3 intervalový odhad a kapitola 4 Povodně 2013), způsob, jakým

dojde k měření ekonomické hodnoty dobrovolnictví, výrazně ovlivňuje výslednou ekonomickou

hodnotu. Je to do značné míry logické, neboť jde o netržní oceňování dobrovolnické práce, tedy práce

kdy vedení přesné evidence nebývá na pořadu dne, neboť s sebou přináší dodatečné náklady na

administrativu. Je však třeba mít na paměti, že způsob výběru designu výzkumu zjišťování

ekonomické hodnoty dobrovolnické práce ovlivní také hodnocení její nákladové efektivnosti a je třeba

být velmi opatrní, abychom srovnávali srovnatelné.

2 Hodnota dobrovolnické práce

V této kapitole budou nejprve popsány základní argumenty, proč se určováním ekonomické

hodnoty dobrovolnictví (nejen v případě řešení mimořádných událostí) vůbec zabývat, poté budou

popsány přístupy k hodnotě dobrovolnictví, včetně možných metodologických východisek. Následně

bude podán přehled o praktickém využití daných metodologií, výsledcích, které přináší a také o

limitech a příležitostech, které dané metodologii skýtají.

2.1 Důvody k měření hodnoty dobrovolnické práce?

Touto problematikou se zabývá i Mezinárodní organizace práce (ILO). Pod její záštitou

zpracovala v roce 2011 celá řada expertů z předních světových univerzit a statistických úřadů, v čele

se Salamonem, zprávu s názvem Manuál k měření dobrovolnické práce. Vyzívají zde k vytvoření

systému měření ekonomické hodnoty dobrovolné práce, přičemž přináší argumentaci, založenou na

sedmi následujících pilířích (International Labour Organization, 2011, s. 3-8):

39

1) Dobrovolnická práce vytváří významnou ekonomickou hodnotu. Dobrovolníci tvoří mnohem

větší podíl pracovní síly jednotlivých zemí, než se obecně uznává.

2) Stále více mezinárodních organizací uznává významný přínos dobrovolnické práce (EU, OSN

a jejich orgány, Mezinárodní Federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce atd.).

3) Informace o dobrovolnické práci jsou důležité pro statistickou obec. Tvůrci veřejných politik

po celém světě se víc a víc zajímají o rozsah neformální zaměstnanosti (angl. informal employment).

Dobrovolnická práce je přitom její snadněji zjistitelnou částí, protože většinou probíhá skrze NNO

4) Je nedostatek aktuálních, spolehlivých a srovnatelných dat o rozsahu dobrovolnictví, což je ke

škodě tvorby veřejných politik. Úsilí k měření dobrovolnictví bylo zatím nedostatečné.

5) Stávající systémy na sběr dat selhávají při zachycení dobrovolnické práce, tyto systémy navíc

zpracovávají údaje o dobrovolnické práci nekonzistentně.

6) Nedostatek systematických dat o dobrovolnické práci představuje omezení pro efektivní

využití tohoto lidského zdroje. Tvůrci veřejných politik a NNO potřebují k řízení dobrovolnictví určité

informace o něm, např. o činnostech dobrovolníků, o věkovém rozložení apod.

7) Abstraktní hodnota dobrovolnictví silně podceňuje jeho hodnotu a tím selhává v podporování

obyvatel k dobrovolnictví. Kvantifikováním hodnoty dobrovolnictví a zdůrazněním jeho důležitosti je

možné docílit vyšší míry dobrovolnické práce a tím přinést dodatečné zdroje k řešení společenských i

ekonomických problémů.

Se závěry této zprávy ILO se kryjí i závěry studie Salamona, Sokolowskiho a Haddock (2011, s.

220) a Ironmongera (2008), které uvádí hlavní argumenty pro měření ekonomické hodnoty

dobrovolnické práce

Nevyčíslená hodnota dobrovolnické práce má za následek odrazování obyvatel

od dobrovolnictví. Její vyčíslení naopak motivuje obyvatele k dobrovolnictví.

Nevyčíslená hodnota dobrovolnické práce má za následek obtížnější získávání finanční

podpory dobrovolnictví ze strany státu

Nevyčíslená hodnota dobrovolnické práce komplikuje státu i dobrovolnickým organizacím

rozhodování o finanční podpoře dobrovolnictví

Argument o motivaci dobrovolníků spočívá v tom, že to, jestli hodnota dobrovolnické práce je

nevyčíslená a je veřejností vnímána jako abstraktní, nebo naopak zda má veřejnost představu o její

hodnotě, má obecně vliv na míru zapojování obyvatel jako dobrovolníků. Není bez zajímavosti, že

podpora vyššího zapojování dobrovolníků v bezpečnostní oblasti je od roku 2010 zakotvena

v koaličních smlouvách českých vlád (Koaliční smlouva 2010, s. 13, 2013, s. 28).

40

Zbývající dva argumenty můžeme shrnout tak, že nevyčíslená hodnota dobrovolnické práce brání

efektivnímu hospodaření se zdroji, jak lidskými, tak finančními. Soupourmas a Ironmonger (2002) a

Novák (2008) tuto argumentaci doplňuj, že NNO, stát i veřejnost stále častěji vyžadují výstupy aktivit

NNO. K dispozici však často mají pouze indikátory s omezenou vypovídající hodnotou o skutečné

situaci. Brown (1999:4) tuto argumentace obohacuje o tvrzení, že peněžní (v jejím případě dolarová)

hodnota dobrovolnictví napomáhá k zachycení důležitých trendů dobrovolnictví. Jako příklad uvádí

růst produktivity práce způsobený rozvojem počítačových technologií, který není zachytitelný

pouhými dobrovolnickými hodinami, nicméně vhodným oceněním tohoto času by to mělo být možné.

Zároveň uvádí možné srovnání hodnoty dobrovolnictví s vládní podporou, případně srovnání

finančních darů s darovaným časem v podobě dobrovolnictví.

Touto problematikou se v obecné rovině zabývali i Stiglitz, Sen a Fitoussi (2009), kteří uvádí, že

opomíjení netržní produkce v zachycování výkonu ekonomiky může vést k zavádějícím informacím o

bohatství obyvatelstva, což může vyústit ke špatným rozhodnutím tvůrců veřejných politik. 42

Tím se dostáváme k otázce, k čemu by jednotlivé zainteresované skupiny mohly potřebovat údaje

o vyčíslené hodnotě dobrovolnické práce. Nahlédneme-li do teorie, nalezneme následující: subjekty

veřejné správy mohou tímto způsobem získat více informací o přínosu NNO v této oblasti a mohou

rozhodovat účelněji o poskytování finanční podpory z veřejných zdrojů. Toto uvádí i Colman

(2000:7), když píše, že finanční podpora dobrovolnické práce, s její „neviditelnou“ hodnotou, může

být tvůrci veřejných politik vnímána ve finančním nebo časovém presu jako určitý luxus, který si

nadále nemohou dovolit.

I NNO mají své omezené zdroje a více informací o jejich využívání může taktéž vést

k účelnějšímu rozhodování o budoucích krocích. Podobně je tomu u samotných dobrovolníků, jejichž

čas a pracovní kapacity jsou omezeny a informace o ekonomické hodnotě jejich práce jim může

napomoci k rozhodování o využití svého lidského kapitálu. Dojde-li ke stimulaci ochoty obyvatelstva

k dobrovolnictví, může tak dojít i k úspoře veřejných financí u těch veřejných služeb, které by

v případě absence dobrovolné pracovní síly byl nucen zabezpečit stát.

Salamon, Sokolowski a Haddock (2011, s. 221) přináší k otázce měření ekonomické hodnoty

dobrovolnictví tři závěry:

Je možné vytvořit smysluplné odhady ekonomické hodnoty dobrovolnictví

Tyto odhady, byť předběžné a střízlivé, ukazují, že tato hodnota je obrovská

42

Dále dodávají, že hodnocení statků a služeb jejich cenou se zdá být vhodnou cestou jak zachytit bohatství

společnosti. Tito autoři tak ilustrují skutečnost, že současným požadavkům již nedostačuje měření výkonu

ekonomiky pomocí standardním ukazatelů, jako je např. HDP. Je zde také vzrůstající snaha zachytit i tu část

výkonu ekonomiky, kterou standardní ukazatele nezachycují. Jednou z těchto oblastí je dobrovolnictví. Dále

dodávají, že hodnocení statků a služeb jejich cenou se zdá být vhodnou cestou jak zachytit bohatství společnosti.

Tito autoři tak ilustrují skutečnost, že současným požadavkům již nedostačuje měření výkonu ekonomiky

pomocí standardním ukazatelů, jako je např. HDP. Je zde také vzrůstající snaha zachytit i tu část výkonu

ekonomiky, kterou standardní ukazatele nezachycují. Jednou z těchto oblastí je dobrovolnictví.

41

Omezení stávajících dat přineslo potřebu vytvoření rozsáhlejšího a systematického přístupu ke

sběru dat, tak aby byly k dispozici spolehlivá a srovnatelná data o dobrovolnické práci

Jak uvádí Salamon, Sokolowski a Haddock (2011, s. 219), jen velmi málo dopadů dobrovolnictví

je v současné době systematicky zachycováno. S výjimkou několika málo industrializovaných zemí

(např. Austrálie, Kanada, Velká Británie, Švýcarsko, Norsko a USA, ale také ČR) se tyto údaje

neobjevují v oficiálních statistikách. Většina dat o rozsahu a dopadu dobrovolnictví však trpí řadou

neduhů. Často pochází z průzkumů sponzorovaných soukromými subjekty, které pracují s relativně

malým vzorkem, s odlišnými a často nesrovnatelnými metodologiemi, navíc za použití různých

definicí dobrovolnictví (Howlett, 2011), (Rochester, Ellis Paine a Howlett, 2009).

Jak upozorňují Salamon, Sokolowski a Haddock (2011, s. 219), důsledek těchto skutečností je, že

v jednotlivých zemích nejsou často známy ani základní informace o dobrovolnictví, např. podíl

dobrovolníků na obyvatelstvu. A když tyto informace známy jsou, v řadě případů se tyto informace

z různých zdrojů značně rozcházejí, v závislosti na rozdílných metodologiích. Tato skutečnost se

ukazuje i v českém prostředí (Dostál a Hrůza (2013), kde je rozdíl mezi různými údaji o počtu

dobrovolníků obrovský.

Jak píší Stiglitz, Sen a Fitoussi (2009), Waring (1999), Soupourmas a Ironmonger (2002) a další,

měření výkonu ekonomiky pomocí tradičních ukazatelů typu HDP neodpovídá současným

podmínkám. Jeden z opomíjených segmentů je přitom právě dobrovolnictví, které jak dokládají Sues a

Wilson (1987), Emanuele (1996), Steinberg (1990), Femida a Narasimhan (2004), Brown (1999),

Ross (1994) a Montmarquette a Monty (1987) a další, má určitou hodnotu. Jak uvádí Salamon,

Sokolowski a Haddock (2011), Colman (2000), Soupourmas a Ironmonger (2002) a Novák (2008),

tuto hodnotu je nejen žádoucí, ale i možné, měřit.

Jak ale uvádějí jak Salamon, Sokolowski a Haddock (2011), tak Howlett (2011), Rochester, Ellis

Paine a Howlett (2009), stále je málo odhadů ekonomické hodnoty dobrovolnictví, navíc kvalita

jednotlivých odhadů se výrazně liší43

.

V praxi vidíme tři základní roviny uplatnitelnosti ekonomické hodnoty dobrovolnické práce:

Vstup do povinného kofinancování při žádosti o grant či dotaci

Použití při analýzách nákladové efektivnosti (VIVA) a společenských dopadů (SROI)

Ekonomická hodnota dobrovolnictví jako součást motivačního programu

Zahrnutí hodnoty práce dobrovolnické práce do účetnictví

43

Kvalitu odhadů ovlivňuje např. výběr vhodné definice dobrovolnictví, která, je-li příliš úzká, snižuje množství

zachycených dat ze souboru zkoumané části dobrovolnictví, které je zachyce no a naopak. Dále kvalitu odhadu

ovlivňuje, zda jde o přesnou evidenci či kvalifikované odhady, nebo hromadná evidence vs. rozdělení podle

činností dobrovolníků.

42

V ČR sledujeme rostoucí zájem subjektů z praxe o hodnotu dobrovolnictví vyjádřenou

v peněžních jednotkách.

Ať už jde o pravidelná šetření ČSÚ, MPSV či snahy umožnit peněžní hodnotu dobrovolnictví

jako součást kofinancování projektů.

2.2 Přístupy k měření ekonomické hodnoty dobrovolnictví

V této subkapitole bude nejdříve stručně rekapitulován vývoj přístupů k hodnotě dobrovolnictví,

než došlo ke konceptualizaci těchto přístupů. Této konceptualizaci, mapující portfolio designu

výzkumu ekonomické hodnoty dobrovolnictví se věnuje zbylá část této subkapitoly.

Přístupy k tomuto tématu prošly značným vývojem, přičemž postupně více a více autorů uznávalo

nenulovou ekonomickou hodnotu dobrovolnictví. Již v roce 1964 Katz upozorňoval, že v soukromém i

veřejném sektoru je nutná dobrovolná účast (angl. voluntary action), aby byla provedena zamýšlená

práce jednotlivých zájmových skupin. Některý přístupy zdůrazňovaly explicitní náklady spojené s

dobrovolnictvím, tak jako Sues a Wilson (1987), kteří uvádí, že dobrovolnická práce není zcela

zdarma, přičemž zmiňují náklady na nábor, správu a dohled nad dobrovolníky. Tento obecný názor

potom z mikroekonomické perspektivy potvrdil Emanuele (1996), když odvodil klesající křivku

poptávky po dobrovolnické práci a potvrdil, že dobrovolnická práce není zcela bez nákladů.

Murnighan, Kim a Metzger (1993) dále uvádí, že to bývají zpravidla samotní dobrovolníci, kteří nesou

větší část nákladů na dobrovolnickou práci, než ostatní zainteresované strany.

Brown (1999, s. 6) uvádí, že dobrovolníkům plyne z dobrovolnické práce významná míra

satisfakce. Tak významná, že pracují bez nároku na mzdu. Dále dodává, že významnost této satisfakce

je měřitelná skrze rozdíl mzdou, kterou dobrovolník pobírá ve svém zaměstnání a nulovou mzdou za

dobrovolnickou práci. Jde tedy o náklady obětované příležitosti, které však vyjadřují hodnotu

dobrovolnické práce pro samotné dobrovolníky, která zpravidla nekoresponduje s hodnotou vykonané

dobrovolnické práce v kontextu produkce, jakou vytvoří. Jak totiž dodává Archaumbaut (1998, s. 11),

lidé tendují k dobrovolnické činnosti v jiných oblastech, než ve kterých pracují.

Mimo to je tu další zásadní argument, a sice že substitutem dobrovolnické práce není jen placená

práce, ale také volný čas, pro který by ekonomická hodnota využívající náklady obětované příležitosti

byla nulová.

Brown (1999: 8-9) uvádí učebnicový příklad problematičnosti použití nákladů obětované

příležitosti pro měření ekonomické hodnoty dobrovolnictví. Ve svém příkladu zmiňuje raketovou

vědkyni, která jako dobrovolník pomáhá s rozdáváním jídla bezdomovcům. Velmi pravděpodobně do

své dobrovolnické činnosti nepřináší zvláštní znalosti či dovednosti, za které je ve svém zaměstnání

odměněna značnou sumou. Vzniká tu tak rozpor mezi vysokými náklady obětované příležitosti této

ženy a relativně nízkou hodnotou mzdy obsluhy v kuchyni. Brown se dále nad tímto rozporem zamýšlí

43

a dochází k závěru, že dobrovolnická práce musí mít pro onu raketovou vědkyni obrovskou hodnotu,

mohla pracovat přesčas ve své laboratoři a dodatečně vydělané peníze mohla věnovat na poskytování

jídla bezdomovcům.

I když hodnota, kterou dobrovolnická práce představuje pro dobrovolníky s vysokým příjmem ze

svých zaměstnání, je nesporná, z ohledu na dopady dobrovolnické práce se více realitě blíží používání

nákladů náhrady.

Brown (1999, s. 9) dále uvádí, že kdyby dobrovolníkům šlo skutečně pouze o to, aby se určité

skupině obyvatel dostalo pomoci, náklady náhrady i náklady obětované příležitosti by byly úzce

propojeny. Z toho plyne, že dobrovolnictví samotné má pro pomáhající určitou, často velmi vysokou,

hodnotu. I přes tento zajímavý závěr však nejsou náklady obětované příležitosti příliš vhodné pro

výpočet ekonomické hodnoty dobrovolnické práce. Smyslem těchto odhadů totiž je co nejvíce se

přiblížit reálné hodnotě dobrovolnické práce, byť jde o zkoumání zaměřené na vstupy dobrovolnické

práce.

Jiné přístupy se neomezovaly na explicitní a relativně snadno měřitelné náklady, ale zaměřovali

se také na zachycení implicitní části hodnoty dobrovolnické pomoci (tedy na tu, která není přímo

hodnocena trhem). Např. Steinberg (1990) se zabýval náklady samotných dobrovolníků. Většina

výzkumů provedených v této oblasti byly z oblasti zdravotnictví, např. nemocnice a jejich

dobrovolníci. Femida a Narasimhan (2004) se zabývali náklady a přínosy dobrovolníků. Brown

(1999), Ross (1994) a Montmarquette a Monty (1987) potom ve svých studiích uznali nenulové

náklady obětované příležitosti dobrovolníků.

Celkové metodologické portfolio je však znatelně širší, než co představují nejčastěji používané

metody. Salamon, Sokolowski a Haddock (2011, s. 221) vypracovali přehled základního možného

research designu, přičemž tento přehled zahajují základními otázkami, které je třeba před výzkumem

ekonomické hodnoty dobrovolnictví zodpovědět.

Výběr vhodné definice dobrovolnictví

Zaměření měření

o vstupy x výstupy

Jaká metoda hodnocení bude použita

o zjištěná náhradní tržní cena (angl. observed market proxies)

x deklarovaná náhradní tržní cena (angl. declared market proxies)

Jaká strategie hodnocení bude použita

o náklady náhrady (angl. replacement cost),

o náklady obětované příležitosti (angl. opportunity cost)

o společenské přínosy (angl. societal benefits)

Perspektiva měření

44

o z pohledu jednotlivců

o z pohledu organizací

o z makroekonomického pohledu

Použití termínu metoda hodnocení nemusí být zcela intuitivní, protože drtivá většina výzkumů se

odlišuje rozdílnou strategií hodnocení. Tato terminologie vychází ze Salamona, Sokolowskiho a

Haddock (2011) a byla zachována pro konzistenci s odbornými studiemi na toto téma. Metodou

hodnocení je tedy označován přístup k získávání náhradní ceny, buďto může být „zjištěná“ pomocí

nalezení co nejbližšího substitutu na běžných trzích (např. náklady na relevantní placené pracovníky

v rozsahu odvedené dobrovolnické práce), nebo může být náhradní cena deklarována, tedy subjektivně

vyjádřena určitými subjekty (vedoucími dobrovolníků, dobrovolníky samotnými, případně příjemci

dobrovolnických aktivit). Strategiemi hodnocení se je potom míněno jakým způsobem je náhradní

cena „deklaruje“, případně kdo ji deklaruje. Analogicky potom, jakým způsobem se se náhradní cena

„zjišťuje“, tedy jakým způsobem je hledán tržní ekvivalent (substitut) dobrovolnické práce – zda se

použije jedna obecná mzda za celou ekonomiku, nebo více mezd za jednotlivé činnosti vykonávané

dobrovolníky. Následující tabulka potom doplňuje souvislosti s dalšími prvky výzkumu, jako je to, zda

se výzkum zaměřuje na vstupy či výstupy dobrovolnické práce

Tabulka 2: Přístupy k měření ekonomické hodnoty dobrovolnictví

Strategie hodnocení Zaměření

měření

Metoda hodnocení

Zjištění Deklarování

Náklady náhrady Vstupy Mzda potřebná pro placeného

pracovníka namísto

dobrovolníka

Odhad vedoucího

dobrovolníků

Náklady obětované

příležitosti

Vstupy Ušlá mzda dobrovolníka Odhad dobrovolníka

Společenské přínosy Výstupy Náklady na tržní zajištění

přínosů z dobrovolnictví

Odhad příjemce aktivit

Zdroj: Salamon, Sokolowski a Haddock, Measuring the Economic Value of Volunteer Work Globally: Concepts,

Estimates, and a Roadmap to the Future. September 2011, s. 226)

Tabulka nezachycuje výběr vhodné definice dobrovolnictví, který je ale do určité míry klíčový.

Příliš úzká definice dobrovolnictví, která by vycházelo např. z toho, jak dobrovolnickou práci chápe

český zákon č. 198/2002 o dobrovolnické službě, výrazně by to zmenšilo zkoumanou množinu

dobrovolnické práce. Mimo to je velký rozdíl, zda ke měření přistupujeme z pohledu jednotlivců,

organizací, či zda chceme zachytit hodnotu dobrovolnické práce v určitém regionu.

Nyní tedy přistupme k jednotlivým prvkům výzkumu, které Salamon, Sokolowski a Haddock

označují také jako základní otázky, na které je třeba odpovědět. Chceme-li měřit ekonomickou

45

hodnotu dobrovolnické práce, musíme nejprve definovat samotné dobrovolnictví. Poté je třeba

rozhodnout, z jaké perspektivy budeme na problematiku dobrovolnictví, v tomto případě při

mimořádných událostech, nahlížet. Poté jakou zvolíme metodu a strategii hodnocení, od čehož se bude

odvíjet i naše zaměření na vstupy či výstupy. Tyto jednotlivé prvky budou blíže diskutovány v dalším

textu.

2.2.1 Definování dobrovolnictví

Frič, Pospíšilová a kol. (2010, s. 9) zmiňují, že mezi akademiky nepanuje shoda na jednotné

definici dobrovolnictví, nicméně Dekker a Halman (2003) uvádí, že v různých definicích můžeme

nalézt minimálně tři společné prvky. A sice že dobrovolnictví je nepovinné, bez nároku na odměnu, ve

prospěch ostatních. Přičemž méně častým, ale stále frekventovaným prvkem, je podle nich

organizovanost. Jak však upozorňují jak Dekker a Halman (2006), (Rochester, Ellis Paine a Howlett,

2009), ale i Frič, Pospíšilová a kol. (2010, s. 9), všechny tři hlavní definiční znaky s sebou obvykle

nesou určité nejasnosti.

Salamon, Sokolowski a Haddock, (2011, s. 225) přinášejí definici dobrovolnictví, která vznikla

pro účely měření hodnoty dobrovolnictví ve spolupráci s Mezinárodní organizací práci (ILO) a

světovými experty na dobrovolnictví a statistiku. Tuto definici převzal také manuál ILO k měření

dobrovolnické práce. Podle této definice je dobrovolnictví tedy: „neplacená nepovinná práce,

vykonávaná jak skrze určitou organizaci, tak přímo, mimo vlastní domácnost či rodinu

dobrovolníků.“45

(ILO 2011, s. 13)

Tato definice vnáší určitý sjednocující prvek do více či méně odlišných definicí dobrovolnictví.

Je navíc vhodná i do českého prostředí, kde část dobrovolnictví upravuje zákon o dobrovolnické

službě, zatímco zbytek dobrovolnictví probíhá mimo tento zákon.46

Je také vhodná i pro měření

ekonomické hodnoty dobrovolnické práce při mimořádných událostech v ČR. V ČR je totiž běžné

dobrovolnictví při mimořádných událostech jak podle zákona o dobrovolnické službě, tak mimo tento

zákon. Toto dobrovolnictví navíc probíhá jak skrze NNO, tak skrze organizační složky obce. V

prvním případě se jedná o „klasickou“ pomoc při povodních, kterou zprostředkovávají organizace jako

je ADRA, Člověk v tísni, Charita a další. V druhém případě se jedná o velmi rozšířené dobrovolné

hasičství. Dobrovolní hasiči, kteří vykonávají hasičskou činnost přímo u mimořádných událostí, jsou

totiž součástí jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí, které jsou organizačními jednotkami obcí.

2.2.2 Perspektiva měření

Jak již bylo zmíněno výše, k měření hodnoty dobrovolnické práce je možné přistupovat z více

úhlů pohledu. Nyní je třeba rozhodnout, z jaké perspektivy budeme na problém nahlížet.

45

Angl.: “Unpaid non-compulsory work; that is, time individuals give without pay to activities performed either

through an organization or directly for others outside their own household.“ 46

Nikoli však mimo platnou legislativu.

46

Z pohledu jednotlivců

Z pohledu organizací

Z makroekonomického pohledu

V každém z těchto přístupů se potom nabízí zaměření na vstupy či výstupy dobrovolnické práce.

Z pohledu jednotlivců

Tento pohled je velmi důležitý, protože dobrovolníci rozhodují o tom, zda poskytnou svůj

výrobní faktor práce k dobrovolnické práci. Diekmann (1985), poukazuje na paralelu s vězňovým

dilematem a z pohledu teorie her je upravuje na dobrovolníkovo dilema. Uvádí přitom, že

dobrovolnictví je kolektivní proces, jehož produkce je nákladná a kde také vzniká potenciál pro černé

pasažerství. Dobrovolníci přirozeně berou do úvahy náklady a přínosy své dobrovolnické práce.

Smith (1983, s. 23) uvádí, že dobrovolnictví má větší tržní hodnotu pro příjemce jeho pomoci,

než pro samotného dobrovolníka. Přičemž následně dodává, že to, co dobrovolníky primárně motivuje

k jejich činnosti, jsou psychologické přínosy, které mají z vlastní dobrovolnické práce. Tak či tak,

existují určité hodnoty, které dobrovolníci v dobrovolnické práci spatřují a na jejichž základě ji také

vykonávají. Platí přitom, že v řadě případů jsou tyto hodnoty obtížně kvantifikovatelné, nemluvě o

jejich převedení na peněžní jednotky.

Nabízejí se dva různé způsoby, které se odvíjejí od toho, zda se zaměřujeme na dobrovolníka

samotného (vstupy), či na příjemce jeho dobrovolnické práce (výstupy). Z pohledu dobrovolníka

hodnota dobrovolnické práce obsahuje přínosy jako je psychická satisfakce z dobrovolnictví, růst

pracovní dovednosti, mezilidské dovednosti, kontakty, pracovní zkušenosti atd. Dobrovolníci ovšem

nesou i náklady na dobrovolnickou práci, zejména čas, který mohli využít placenou prací nebo na

jinak strávený volný čas. Z pohledu dobrovolníka tak hodnotu dobrovolnické práce představuje

hodnota to, čeho se dobrovolník pro vykonávání dobrovolnické práce vzdává.

Z pohledu příjemce je hodnotou dobrovolnické práce dopad, jaký má dobrovolnická práce na

jejího příjemce. (Salamon, Sokolowski a Haddock, 2011, s. 224). Vzhledem k obrovskému množství

dobrovolníků při mimořádných událostech a chybějících datech o jeho rozsahu se jeví být vhodnější

přistoupit k měření dobrovolnické pomoci z pohledu větších subjektů či celků. Při takovém zkoumání

sice není problém vypočítat ekonomickou hodnotu dobrovolnické práce jednoho dobrovolníka, design

výzkumu se však přizpůsobuje zkoumání větších celků.

Z pohledu organizací

Zde jsou opět dva pohledy na hodnotu dobrovolnické práce, z pohledu vstupů a výstupů, přičemž

s několika výjimkami se výzkumné studie a metodlické postupy pro vstup hodnoty dobrovolnictví do

povinného kofinancování zaměřují na vstupy dobrovolnické práce. Z pohledu vstupů jde o hodnotu

práce, kterou dobrovolníci vykonali v dané přijímající organizaci. Z pohledu výstupů představuje

47

měření ekonomické hodnoty dobrovolnické práce odhad hodnoty, o kterou se zvýšily aktivity dané

organizace následkem dobrovolnické práce. Zde jde o relativně uchopitelné přínosy, jako jsou vyšší

výkony jednotlivých služeb, tak o nehmotné přínosy jako je vyšší morálka zaměstnanců, lepší

spolupráce s místními komunitami, spojení s důležitými zájmovými skupinami, přístup k novým

zdrojům financování atd. S dosažením těchto přínosů se však pojí i náklady, jako jsou náklady na

nábor a řízení dobrovolníků, právní odpovědnost, rozptylování placených zaměstnanců a možné napětí

mezi zaměstnanci a dobrovolníky (Salamon, Sokolowski a Haddock, 2011, s. 224).

Vzhledem k tomu, že o hodnotě dobrovolnické práce při mimořádných událostech nemáme

prakticky žádnou představu, jeví se být vhodnější tuto práci a její výzkum zaměřit na

makroekonomickou perspektivu. Na druhou stranu, jak bude ukázáno v kapitole 5, toto měření bude

obsahovat měření ekonomické hodnoty dobrovolnické práce dobrovolníků jednotlivých organizací,

které budou následně sčítány. Budou tak k dispozici i data o ekonomické hodnotě dobrovolnictví v

rámci jednotlivých NNO.

Z makroekonomického pohledu

V rámci této perspektivy se ekonomická hodnoty dobrovolnictví měří na agregované úrovni

v rámci jednotlivých ekonomik. Důležité je, že může jít jak o místní, národní nebo globální

ekonomiku. Může jít tedy i o dobrovolnictví v jednom kraji při dané mimořádné události. Tak bude

také zaměřen pilotní výzkum, jak bude uvedeno v kapitolách 4 a 5.

Makroekonomický přístup k měření ekonomické hodnoty dobrovolnické práce je zajímavý jak

pro tvůrce veřejných politik, tak pro média, ale i pro samotné dobrovolníky. Jde ale také o

nejnáročnější způsob, co se týče dostupnosti dat, navíc techniky vhodné pro zkoumání ekonomické

hodnoty v rámci jiných perspektiv, nemusí být vyhovující zde a samozřejmě naopak. I

z makroekonomické perspektivy lze měřit ekonomickou hodnotu dobrovolnické práce z pohledu

vstupů a výstupů, první způsob se zdá být vhodnějším vzhledem k rozptýlenosti výstupů (Salamon,

Sokolowski a Haddock, 2011, s. 224).

Co se týče perspektivy měření, bude tedy zvolen makroekonomický pohled, přičemž v pilotním

výzkumu budou zvoleny povodně v ČR v roce 2013. V rámci měření však bude využívána i

perspektiva organizací, jejichž dobrovolnictví bude následně sčítáno.

2.2.3 Zaměření měření: vstupy x výstupy

Ve standardní ekonomické analýze se běžně nabízejí dva základní přístupy měření ekonomické

hodnoty statků a služeb. Prvním způsob se zaměřuje na měření vstupů, druhý na měření výstupů.

Jelikož hlavním vstupem v oblasti dobrovolnictví je pracovní čas, je k určení ekonomické hodnoty

dobrovolnictví tímto způsobem klíčová určitá forma hodnocení času dobrovolníků.

48

Výstupů může jich být celá řada a mohou se týkat jak dobrovolníků samotných, tak samotné

společnosti (Salamon, Sokolowski a Haddock, 2011, s. 222). V případě makroekonomické

perspektivy, je však toto měření poměrně analyticky náročné. Bylo by to řešitelné pomoci metody

kontingentního hodnocení v případě přínosů dobrovolnické práce pro jednotlivé subjekty. Např. pro

výpočet hodnoty dobrovolnické práce při mimořádných událostech v rámci jednotlivých domácností,

případně objektů (školy atd.).

Pro výpočet agregované ekonomické hodnoty dobrovolnictví při mimořádných událostech je

tento přístup, vzhledem k rozptýlenosti výstupů mezi velké množství subjektů, značně problematický.

Z tohoto důvodu se jeví být vhodnější variantou pro výpočet ekonomické hodnoty dobrovolnické

práce při mimořádných událostech z makroekonomické perspektivy zaměření na vstupy. Tato volba

vychází také ze studie Salamona, Sokolowskiho a Haddock (2011) a Manuálu ILO (2011).

2.2.4 Jaká metoda hodnocení bude použita

Dalším otázkou, na kterou je nutné odpovědět před začátkem měření, je výběr vhodné metody,

kterou budeme měřit vstupy či výstupy. Jak zmiňuje Brown (1999, s. 5) nemáme tržní signál o

hodnotě dobrovolnictví z pohledu příjemců dobrovolnické práce. Je však možné měřit hodnotu vstupů

prostřednictvím hledáním tržní substitutů, to však podle Brown nekoresponduje s hodnotou

dobrovolnické práce na její příjemce.

Rozdělení na vstupy a výstupy je velmi důležité, jak totiž uvádí Brown (1999, s. 5)

dobrovolnictví přináší dva základní typy hodnoty: pro samotné dobrovolníky a pro příjemce

dobrovolnické pomoci. Salamon, Sokolowski a Haddock (2011, s. 223) uvádí dva základní přístupy

k určení hodnoty dobrovolnické práce.

Zjištěná náhradní tržní cena

Tato metoda spočívá v identifikování tržní služby, která bude blízkým substitutem pro danou

dobrovolnickou práci (ať už půjde o její vstupy či výstupy). Hlavním typem tohoto přístupu

je identifikace mzdy, za kterou by placený pracovník vykonával zhruba obdobnou práci jako

dobrovolník. Tento přístup se obecně nazývá náklady náhrady (angl. replacement cost), jelikož měří

hodnotu přínosu dobrovolníka z pohledu toho, kolik by stálo najmout pracovníka na práci, kterou

dobrovolník vykonává zdarma. Tuto metodu používá při výpočet hodnoty dobrovolníků v krizovém

řízení Červený kříž (International Federation of Red Cross and Red Crescent Societies, 2011, s. 19).

Variantou tohoto přístupu jsou náklady obětované příležitosti (angl. opportunity cost), který měří

hodnotu přínosu dobrovolníka z pohledu toho, jaké činnosti se dobrovolník vzdává, když se rozhodne

vykonávat dobrovolnickou činnost. Tato metoda při makroekonomické perspektivě a zaměření na

vstupy vyžaduje pouze informace o počtu hodin odpracovaných dobrovolníky a mediánových mzdách

v dané ekonomice (buďto celkově za jednotlivé skupiny zaměstnání). Jedná se tak o vhodnou metodu

pro tento výzkum.

49

Deklarovaná náhradní tržní cena

Tato metody bývá někdy označována jako metoda kontingentního hodnocení. Spočívá ve

vyjádření, kolik by příjemci dobrovolnických aktivit byli ochotni za tyto služby zaplatit, když by je

přestali dostávat zdarma. Je možno voli více způsobů, buďto jak je dobrovolnická činnost cenná pro

dobrovolníka (měření vstupu), nebo pro ty, pro které dobrovolníci svoji činnost vykonávají (měření

výstupu). V obou případech musí být dále zvolen určitý způsob k získání dané hodnoty. Řada

významných ekonomů (Adamowicz a kol, 1998, s. 74; Arrow a kol, 1993, s. 63; Carson a kol. 2001, s.

198; Diamond a Hausman, 1994, s. 59; Foster a kol. 1997, s. 135; Goldschmidt‐Clermont, 1993, s.

431; Portney 1994,s. 15-16) zastává názor, že právě tato metoda, bude-li použitý vhodný design, může

poskytnout spolehlivý údaj o netržní hodnotě statků či služeb. Tato metoda je však vhodná spíše

k dílčím šetření, kdy nedochází k přílišné rozptýlenosti vstupů a výstupů. Přičemž v případě

mimořádných událostí se děje obojí, pomáhají tisíce dobrovolníků, přičemž počty zasažených se

pohybují v ještě větších řádech, přičemž chybí centrální registr pomáhajících či zasažených. Mimo to

lze vzhledem k Maslowově. (Maslow, 1943, s. 18) teorie lidské motivace vyplývá, že nedostává-li se

lidem základních potřeb47

, což je velmi často případ lidí, kterým při povodních pomáhají dobrovolníci,

ostatní potřeby ustupují do určité míry stranou. Lze tedy předpokládat, že příjemci dobrovolnické

pomoci při mimořádných událostech, budou mít po mimořádné události jiné priority, než se účastnit

výzkumů48

. Jiné by to mohlo být u velkých organizací, např. pražská ZOO, která při povodních v roce

2013 využívala na odstraňování povodňových škod také ve velkém dobrovolníky.

2.2.5 Výběr strategie měření

Dosud jsme zvolili pro tento výzkum makroekonomickou perspektivu, zaměření na vstupy a

metodu zjištěné náhradní ceny. Nyní je třeba zvolit vhodnou strategii měření, vzhledem k doposud

zvoleným prvkům designu výzkumu připadají v úvahu dvě: náklady náhrady (angl. replacement cost)

a náklady obětované příležitosti (angl. opportunity cost). Pro úplnost však bude diskutována i třetí

strategie, společenské přínosy (angl. societal befenits) a také strategie VIVA (Volunteer Investment

and Value Audit), kterou sice nezmiňují ani (Salamon, Sokolowski a Haddock, 2011:225), ani

Mezinárodní organizací práce (2011), ale v našich podmínkách se jedná o poměrně známý přístup (viz

např. Williams, 2005; Musilová, 2005 a další)

V každé z těchto strategií lze použít obě metody, tedy jak zjištěnou náhradní tržní cenu, tak

deklarovanou náhradní tržní cenu. První dva z těchto přístupů se zaměřují na vstupy dobrovolnické

práce a jeden na výstupy. Všechny tyto tři strategie přitom mohou být aplikovány při všech tří

47

Fyziologické potřeby (physiological, potřeba bezpečnosti (safety), lásky (love), uznání či úcty ('esteem)

a seberealizace (self-actualization). 48

Je však také možné, že pro některé by to (snaha výzkumem zlepšit současný stav) byla právě ona seberealizace

(self-actualization), jakmile by vyšší potřeby byly naplněny.

50

perspektivách (z pohledu jednotlivců, z pohledu organizací i z makroekonomického pohledu), byť

některé jsou pro určité situace vhodnější než jiné. (Salamon, Sokolowski a Haddock, 2011, s. 225)

a) Náklady náhrady

Náklady náhrady jsou nejvíce používanou metodou k odhadování ekonomické hodnoty

dobrovolnictví, byly použity i při výpočtech ekonomické hodnoty dobrovolnické práce dobrovolníků

Červeného kříže (International Federation of Red Cross and Red Crescent Societies, 2011, s. 19).

Náklady náhrady se tedy zaměřují se na hodnotu vstupů dobrovolnické práce, tedy hodnotu práce,

kterou dobrovolníci vykonávají. K tomuto je možné přistoupit pomocí již výše zmíněných dvou

strategií, zjištěnou náhradní tržní cenu a deklarovanou náhradní tržní cenu: jakou hodnotu má

dobrovolnické práce podle vyjádření těch, pro které dobrovolníci svoji práci vykonávali

Náklady náhrady při zjištěné náhradní tržní ceně

Tento přístup spočívá ve zjištění nákladů na placenou pracovní sílu, která by mohla nahradit

vykonanou dobrovolnickou práci. Tento přístup je oproti druhému přístupu koncepčně více složitý,

zejména proto, že s sebou nese několik možností volby. První z těchto možností je typ náhradní mzdy,

který bude zvolen.

Mzda specialisty

Obecná mzda

Náklady náhrady při deklarované náhradní tržní ceně

Tento přístup spočívá v deklarování hodnoty dobrovolnické práce druhou stranou, tedy buďto

vedoucími dobrovolníků v daných organizacích (v případě dobrovolnictví v určité organizaci, např.

ústav sociální péče apod.), případně těch, kteří byli příjemci jejich aktivit (v případě přímého

dobrovolnictví).

Jde o přístup, který je sice koncepčně méně složitý, nicméně je velmi obtížný na provedení,

obzvláště v podmínkách dobrovolnictví při mimořádných událostech v ČR. Zahrnuje totiž dotazování

se vedoucích dobrovolníků v daných organizacích, případně těch, kteří byli příjemci jejich aktivit,

kolik by byli ochotni zaplatit za práci dobrovolníků, kdyby nebyla k dispozici zdarma. (Salamon,

Sokolowski a Haddock, 2011, s. 226)

Tento přístup v rámci mimořádných událostí v ČR představitelný pro některé dílčí oblasti

dobrovolnictví, např. činnost horské služby, či dobrovolných hasičů v jednotlivých obcích. Pro

komplexnější pojetí tohoto tématu, např. zachycení ekonomické hodnoty více segmentů

dobrovolnictví při mimořádných událostech, by však tento přístup byl sice možné, ale nesmírně

analyticky náročný. Z tohoto důvodu k němu nebude přistoupeno.

b) Náklady obětované příležitosti

51

Oproti přístupu nákladů náhrad, náklady obětované příležitosti se zaměřují na dobrovolníka.

Tento přístup spočívá ve měření nákladů dobrovolníků v podobě ušlého příjmu dobrovolníka za

placenou aktivitu, eventuálně v podobě ušlé činnosti, která má pro dobrovolníka nějakou hodnotu. Jde

v podstatě o měření peněžní hodnoty dobrovolnictví dobrovolníkem samotným (Brown 1999,

Abraham a Mackie 2005). Vzhledem k tomu, že při větších povodní, kterých se bude týkat pilotní

výzkum, se zapojují tisíce, často jednorázových, dobrovolníků, nejeví se tento přístup jako příliš

proveditelný.

I zde existuje několik variant tohoto přístupu (Salamon, Sokolowski a Haddock, 2011, s. 227)

Nulové náklady obětované příležitosti dobrovolníků

Určování nákladů obětované příležitosti podle ušlé mzdy dobrovolníků

Určování nákladů obětované příležitosti podle samotných dobrovolníků

První přístup pracuje s nulovými náklady obětovaný příležitosti, další pracuje se zjištěnou

náhradní tržní cenou, ušlou mzdou. Třetí přístup potom využívá metodu deklarované náhradní hodnoty

dobrovolnictví.

Nulové náklady obětované příležitosti dobrovolníků

V minulosti nahlížela celá řada ekonomů na volný čas jako tu pravou alternativu dobrovolnictví a

jelikož volný čas je neplacený, přiřadili dobrovolnictví nulové náklady obětované příležitosti. (United

Nations a kol, 2008, s. 100, 185, 409 a 542). Celá řada dobrovolníků při mimořádných událostech však

dobrovolnictví vykonávají na úkor svého placeného zaměstnání, proto nelze tento přístup uplatnit při

odhadování ekonomické hodnoty dobrovolnické práce při mimořádných událostech.

Určování nákladů obětované příležitosti podle ušlé mzdy dobrovolníků

Tento přístup využívá zjištěnu náhradní tržní cenu, tedy mzdu, o kterou dobrovolník přijde,

upřednostní-li dobrovolnictví před svým placeným zaměstnáním. Mzda, která se v tomto používá je

tedy mzda jednotlivých dobrovolníků v jejich „civilních“ povoláních. Ani tato metoda není příliš

vhodná, protože stejnou práci, např. uklízení naplavenin při povodních, hodnotí značně odlišně,

vykonává-li ji např. jaderný fyzik a nezaměstnaný uklízeč. (Kavan a Dostál, 2012, s. 48). V tomto

případě by byla hodnota práce jednoho značně vysoká ušlá mzda, zatímco hodnotu práce druhého by

byla nulová ušlá mzda, i kdyby vykonali naprosto stejnou práci. Z důvodu příliš velkého potenciálu

pro zkreslení není tato metoda pro oblast dobrovolnictví při mimořádných událostech příliš vhodná.

Určování nákladů obětované příležitosti podle samotných dobrovolníků

Třetím způsobem je použití deklarované náhradní tržní ceny, tedy ptát se na hodnotu jejich

dobrovolnické práce samotných dobrovolníků. Řada výzkumů na toto téma se také dotýkala otázky,

zda skutečně volný čas nemá žádnou ekonomickou hodnotu. Tyto výzkumy používali právě metodu

kontingentního hodnocení, pomoci, které měřili, za jakou cenu jsou lidé ochotní vzdát se volného času

52

(např. Jara-Diaz a kol., 2008, s. 2; Larson, 1993, s. 573). Tento přístup s sebou pro oblast

dobrovolnictví při mimořádných událostech nese řadu úskalí, zejména obrovský počet dobrovolníků a

tedy obrovskou analytickou náročnost při zkoumání z makroekonomického pohledu. Tento přístup by

se tedy hodil spíše pro nižší perspektivy, tedy zkoumání z pohledu jednotlivců či organizací, ne však

pro zkoumání z makroekonomické perspektivy.

c) Společenské přínosy

Zatímco náklady náhrady a náklady obětované příležitosti se zaměřují na měření a hodnocení

vstupů, tento přístup se zaměřuje na společenské přínosy, které přináší dobrovolnická práce. I zde

existuje několik alternativ provedení.

Náklady na tržní zajištění přínosů z dobrovolnictví

Odhad přínosů dobrovolnictví příjemce aktivit

Náklady na tržní zajištění přínosů z dobrovolnictví jdou vyčíslit tam, kde výstup dobrovolnických

činností mají přiměřené tržní protějšky. V tom případě je hodnota dobrovolnictví určena cenou za

příslušné jednotky výstupu dobrovolnické činnosti (Salamon, Sokolowski a Haddock, 2011:227).

Tento přístup by bylo možné použít na některé dílčí oblasti dobrovolnictví při mimořádných

událostech, např. na odklízení naplavenin při povodních. Pro jiné, jako je záchrana života

dobrovolnými záchranáři, je však hůře použitelný.

Odhad přínosů dobrovolnictví příjemce aktivit je oproti prvnímu přístupu možné použít i tam, kde

výstupy dobrovolnictví nemají přiměřené tržní protějšky. Zkoumání hodnoty dobrovolnictví tímto

způsobem probíhá dotazováním se vedoucích dobrovolníků v dobrovolnických organizací, případně

samotných příjemců jejich aktivit, kolik by byli ochotní zaplatit za statky či služby, které dobrovolníci

produkují (Salamon, Sokolowski a Haddock, 2011, s. 227). Na některé části dobrovolnictví při

mimořádných událostech, by tento přistup teoreticky bylo možné použít, např. v případě dobrovolných

hasičů, ti svoji hasičskou činnost totiž vykonávají v rámci jednotek dobrovolných hasičů obce, které

jsou organizačními složkami obce. Pro komplexnější pojetí z makroekonomického hlediska však tento

přístup není příliš vhodný.

2.3 Měření hodnoty dobrovolnické práce v současné praxi

V této části práce se zaměříme na současné přístupy k měření ekonomické hodnoty dobrovolnické

práce. Nejprve z pohledu studií, zachycující tuto hodnotu pro vybranou oblast (celý svět, region, stát,

oblast dobrovolnictví, organizaci, atd.), poté z pohledu vstupu ekonomické hodnoty do povinného

kofinancování projektů, z pohledu využití hodnoty pro motivování dobrovolníků k dobrovolnictví a

následně z pohledu účetnictví.

53

2.3.1 Výzkumné studie

Výzkumné studie ekonomické hodnoty dobrovolnictví můžeme rozdělit na studie prováděné:

vědeckými pracovišti

statistickými orgány

státem (ministerstvy)

NNO

Může přitom docházet k propojení, kdy jedno šetření provádí vědecké pracoviště ve spolupráci se

statistickým úřadem, ministerstvo ve spolupráci s NNO atd., při nadnárodních šetřeních potom

přirozeně spolupracují subjekty z různých zemí.

Další možné členění provádění výzkumných studií je:

Pravidelné, většinou každoroční (např. šetření statistických úřadů, či jednotlivých NNO)

Příležitostné

Podle zaměření můžeme dále výzkumné studie rozdělit na studie zaměřující se na:

Vybranou organizaci (ať už jde o pobočky (lokální, národní, či celosvětovou síť)

Vybranou oblast dobrovolnictví (podle sektoru, ve kterém dobrovolníci působí, či podle

jejich činnosti)

Vybranou skupinu či skupiny dobrovolníků (mládež, senioři, nezaměstnaní, atd).

Jeden region (město, kraj, stát, EU, celý svět, atd.)

Z hlediska publicity můžeme výzkumné studie dále členit takto:

Publikované – k této části se běžně veřejnost dostává, pravděpodobně jich bude většina,

protože i výsledky VIVA metody jsou potenciálně marketingově zajímavé.49

Nepublikované – vytvářené pro vlastní potřebu (např. hodnocení nákladové efektivnosti

dobrovolnických programů metodou VIVA). Zřejmě půjde o menší část, nicméně ne

všechny vnitřní výpočty (zejména NNO se dostanou k veřejnosti. Do této kategorie by

mohly spadat i výpočty NNO, které potom vstupují do kofinancování projektů.

Celosvětový kontext měření ekonomické hodnoty dobrovolnictví

Na úvod této části je třeba říct, že metodologická roztříštěnost jednotlivých studií do značné míry

znemožňuje srovnání jednotlivých výsledků. Tato skutečnost byla jedním z důvodů, proč Mezinárodní

49

Z hlediska mediální publicity se k publikování výsledků často vyžívá mezinárodní den dobrovolníků 5.

prosince. Toto datum uvádí jako vhodné i Novák (2008, s. 172).

54

organizace práce (ILO) vydala manuál k měření dobrovolnické práce (2011), který má cíl dosáhnout

jednotné metodologie při výzkumech ekonomické hodnoty dobrovolnictví.

Určitý tlak v této oblasti vyvíjí také EU, konkrétně Evropský hospodářský a sociální výbor

(EHSV) (angl. European Economic and Social Committee), který vyzývá členské země k měření

ekonomické hodnoty dobrovolnictví na základě manuálu ILO. Podle informací EHSV k roku 2013

pouze tři členské země EU (Polsko, Maďarsko a Itálie) provádí měření ekonomické hodnoty

dobrovolnictví na základě metodologických principů Manuálu ILO pro měření dobrovolnické práce.

(EESC, 2013). Neuvádí přitom ČR, kde se ekonomická hodnota dobrovolnictví měří od roku 2004

(Novák, 2008, s. 48), ČSÚ přitom využívá obecnou mzdu. Hodnota dobrovolnické práce podle

výpočtů ČSÚ se v minulých letech pohybovala ve výši cca 6 až 10 miliard Kč. EHSV dále uvádí, že

některé další země EU provádí svá měření mimo metodologické principy Manuálu ILO, jiné členské

státy rozsah dobrovolnictví nezachycují vůbec. (EESC, 2013).

Určitou informaci o tom, jakou hodnotu má dobrovolnictví celosvětově nám přináší výzkum

univerzity Johnse Hopkinse v USA, který publikovali Salamon, Sokolowski a Haddock (2011, s. 236).

Ti uvádí, že 971 milionů lidí ročně vykonává dobrovolnickou činnost. Dále potom, že celková

ekonomická hodnota dobrovolnické práce v roce 2005 byla 1 348 miliard USD, což je cca 26 690

miliard CZK. Přináší také zajímavý závěr, že pokud by všichni dobrovolníci světa obývali jednu zemi

(Volunteerland), šlo by o druhou nejlidnatější zemi se sedmou nejsilnější ekonomikou. Tyto ilustrace

je třeba jistě brát s rezervou, nicméně poskytují užitečné informace o rozsahu dobrovolnictví a také o

jeho ekonomickém významu.

Předchůdce intervalového odhadu

Novákova práce směřovala k vyvinutí alternativní metodu stanovení hodnoty dobrovolné práce

(2008, s. 11), při té příležitosti však Novák porovnával stávající metodologie a zachytil je v níže

uvedené tabulce.

Tabulka 3: Novákův přehled náhradních mezd podle různých metodik (2000 až 2007)

Strategie měření

Rok MPSV Hestia Medián ČSÚ VŠE Průměr Ind. Sec.

2000 37,73 33,45 76,94 76,94 82,51 88,29 98,88

2001 40 45 85,52 85,52 90,27 98,49 110,31

2002 44,3 50,85 90,52 90,15 96,13 105,61 118,28

2003 48,14 55,35 97,3 89,21 101,84 113,63 127,27

2004 48,26 59,4 102,23 106,73 109,55 118,62 132,85

2005 51,69 63,75 108,08 113,44 116,2 126,01 141,13

2006 54,3 69,6 112,27 120,19 120,11 131,81 147,63

2007 57,38 72,15 119,38 126,34 127,81 144,51 161,85 Zdroj: Upraveno autorem na základě Nováka (2008, s. 164).

55

De facto tak poskytl určitý základ pro vytvoření intervalového odhadu, byť Novák sám pracuje

výhradně s bodovými odhady a byť horní hranice je značně nepřesná, protože představuje proměnou

mzdu v ČR navýšenou o výši fringe benefits v USA, tedy 12 %50

. Tato hodnota je však vysoce

podhodnocena, jelikož zaměstnavatel odvádí povinně na zaměstnance v pracovním poměru (a od

určité výše výdělku naté na zaměstnance zaměstnané na dohodu o provedení práce a na dohodu o

pracovní činnosti) 34 %. Z jeho srovnání nicméněplyne obrovská roztříštěnost bodových odhadů,

které se často liší i o více než sto procent.

Novák dále konstruoval vlastní metodu výpočtu ekonomické hodnoty dobrovolnické práce, kdy

bral v úvahu dva koeficienty. Koeficient druhů vykonávaných prací, ten byl stanoven pomocí soupisu

typických skupin dobrovolnických prací, ke kterým byly následně hledány tržní substituty. Druhým

koeficientem byl koeficient podílu úplných nákladů práce, který spočívá ve vyčíslení úplných nákladů

na práci.

Národní statistická šetření ekonomické hodnoty dobrovolnictví

Salamon a kol. (2013) ve své další zprávě z výzkumného projektu hodnoty dobrovolnictví přináší

studie 16 zemí, mezi nimi ČR. Konkrétně srovnání podílu práce neziskových institucí na HDP

v daných zemích, nebo podíl pracovní síly v neziskových institucích (placené i dobrovolné) na

celkové pracovní síle.

Objevují se také různé výsledky dílčích (i pravidelných) studií, přinášející odhady ekonomické

hodnoty dobrovolnictví v jednotlivých zemích, např. Polska, kde se hodnota dobrovolnické práce

k roku 2011 odhaduje na 2,8 % HDP, což je ekvivalent 9,6 % všech pracovníků v dané ekonomice.

(EESC, 2013). Nebo Rakousko, kde v roce 2005 bylo odpracováno 545 milionů hodin v hodnotě 5,45

miliardy Eur, v přepočtu 262 000 plných úvazků (FTE). (Hout, 2010, s. 7).

Čas od času probíhají také různá ad hoc šetření, např. Lusková D. a Lusková Š., které zkoumaly

ekonomickou hodnotu dobrovolnictví v sociálních službách v ČR za rok 2011. Podle jejich výpočtů je

tato hodnota cca 83 milionů Kč. Po odečtení přímých nákladů na dobrovolnictví dále konstatovaly, že

dobrovolnickou prací bylo v sektoru sociálních služeb uspořeno cca 28,7 milionu Kč (2012, s. 17).

Dalším šetřením je výzkum ekonomické hodnoty dobrovolnictví v životním prostředí v ČR.

Kubinec (2011, s. 8) zkoumal data dvou NNO, přičemž za pomocí několika mezd specialisty zjistil

celkovou hodnotu dobrovolnictví 7,5 mil. Kč. Ve stejné oblasti proběhl také výzkum 80 různých

NNO, který postupoval metodikou podobnou ČSÚ (na místo mediánové mzdy používal obecnou

mzdu) a který zjistil, že ekonomická hodnota dobrovolnictví ve zkoumaných organizací je za rok 2010

21 až 22 milionu Kč. Velmi zajímavý je také alternativní odhad za využití minimální mzdy, který je

50

Tato hodnota vychází v metodologie Independent sectoru, který svoji metodu vyvinul pro podmínky USA.

Základní myšlenku Independent sectoru, tedy navýšení mzdy o fringe benefits, však lze považovat za

smysluplnou, byť je třeba její výši přizpůsobit konkrétní zemi.

56

výrazně nižší, a sice cca 7,4 milionu Kč (Nadace partnerství, 2011, s. 15 a 16). Tato výzkumná studie,

zpracovávaná pro MŽP ČR

Na Slovensku v rámci státního statistického zjišťování oceňují hodnotu dobrovolnické práce

minimální mzdou, přičemž jde přinejmenším podle některých autorek o adekvátní postup. (Mydlíková

a kol, 2006, s. 70, Pavlíková, 2007, s. 11)

Výzkum ekonomické hodnoty dobrovolnictví ze strany NNO

Výzkumu hodnoty dobrovolnictví se však nevěnují jen výzkumné instituce a statistické úřad, ale i

samotné NNO. V roce 2013 započal v ČR velký projekt Rady dětí a mládeže financovaný Evropským

sociálním fondem s názvem Systém evidence a ohodnocení dobrovolnické práce jako nástroje zvýšení

transparentnosti a efektivity hospodaření v NNO. Jeden z cílů projektu je: „přenesení osvědčených

mezinárodních metodik ze zahraničí a jejich přizpůsobení zjištěným specifikům v České republice a

zohlednění specifika dobrovolnické práce v ČR při evidenci a vyčíslení hodnoty dobrovolnické práce.“

Projekt se má uskutečňovat ve spolupráci s ČSÚ a má ambice svými výstupy ovlivnit systém měření

hodnoty dobrovolnické práce v ČR (ESF v ČR, 2013)

Je také patrný rostoucí zájem NNO znát hodnotu dobrovolnictví v rámci své organizace, zmiňme

např. Diakonii (Bucharová, 2014, Adru (Dostál, Vyskočil 2013, nebo Červený kříž (International

Federation of Red Cross and Red Crescent Societies, 2011), které výpočty ekonomické hodnoty svých

dobrovolníků buďto počítají sami, případně si je zadávají externě.

Na Slovensku bylo zaznamenáno měření ekonomické hodnoty dobrovolnictví v Tatranskom

okrášľovacím spolku, který s ním začal hned v první dobrovolnické sezóně. Dobrovolníci zde

odpracovali více než 4280 hodin v rámci činností jako je čistění turistických stezek od odpadků,

prořezávání zarostlých cest, rekonstrukci Galerie Encián na Skalnatém plese atd.. Jejich práce byla

oceněna na více než 21 000 €. (Bolda, 2013).

Výsledky studií zaměřené na dobrovolnictví při mimořádných událostech

Studie ekonomické hodnoty dobrovolnictví při mimořádných událostech se věnují buďto

dobrovolným hasičů, např. McLennan a Birch (2005) odhadují, že dobrovolní hasiči a záchranáři

svými činnostmi ročně ušetří australské vládě dvě miliardy USD. Dále jde o již zmiňovanou Diakonii

(Bucharova 2014, s. 76), která si provádí vnitřní šetření, ze kterých vyplývá, že náklady na činnost

jednoho dobrovolníka Diakonie při povodních 2013 na jeden den byly cca 550 Kč, zatímco

ekonomická hodnota práce jednoho dobrovolníka je dvojnásobná cca 1100 Kč za den. Tyto vnitřní

výpočty vychází z metodiky ČSÚ.

Studie Mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce51

(International Federation

of Red Cross and Red Crescent Societies, 2011, s. 8 a 16). Uvádí jak ekonomickou hodnotu

51

Jedné z z největších světových NNO, zapojujících se při mimořádných událostech.

57

dobrovolníků v roční výši okolo šesti miliard amerických dolarů, tak další rozměry hodnoty, a sice

význam pro komunitu (růst sociální soudržnosti a kvality života v komunitě), organizaci (umožňují

činnost hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce v daném rozsahu) i pro samotné dobrovolníky

(nové znalosti, pocit sounáležitosti, osobní satisfakce).

Netradiční studii na téma hodnoty dobrovolnické práce při mimořádných událostech přinesl Aoki

(2014) z Aberdeenské univerzity, který zkoumal vliv dobrovolnické práce při poskytování denní

asistence seniorům na mortalitu seniorů, přičemž se zaměřil na zemětřesení v Japonsku v roce 1995.

Oaki přišel s ohromujícím závěrem, a sice že dobrovolnictví výrazně snižovalo úmrtnost osob starších

70 a 80 let, přičemž efekt na mortalitu je u osob starých 80 let a více je dvojnásobný, oproti osobám od

70 do 80 let. Aoki (2014, s. 29 a 31) dále dodává, že jeho studie zachycuje pouze jeden z přínosů

dobrovolnictví při této katastrofě, přičemž mezi dalšími neměřenými přínosy zmiňuje zlepšení

zdravotního stavu seniorů, nebo užitek z dobrovolnické práce, který pociťují dobrovolníci. Tato

neobvyklá hypotéza jistě zaslouží další testování, které celou souvislost blíže vysvětlí, např. zda mohlo

jít o nedostatečnou péči, kterou doplňovala dobrovolná síla.

Metodologický rámec vědeckých studií ekonomické hodnoty dobrovolnictví

Drtivá většina v praxi používaných metodologií ekonomické hodnoty dobrovolnické práce se

v terminologii Salamona, Sokolowskiho a Haddock (2011)

zaměřují na vstupy

jako metodu hodnocení využívají zjištění (tedy nalezení nejbližších tržních substitutů)

jako strategii hodnocení používají náklady náhrady.52

Tato výzkumná strategie však s sebou

nese ještě celou řadu dalších prvků, které je třeba pro každý výzkum zvolit. Zejména jde o typ

náhradní mzdy, a sice zda použijeme jen jednu náhradní mzdu pro celý námi zkoumaný region

(kraj, stát, kontinent, celý svět, atd.).

Rozdíly lze naopak spatřovat ve:

Výběru vhodné definice dobrovolnictví, která určuje rozsah množiny dobrovolnictví,

spadajícího do výzkumu. V současné době se prosazuje definice Salamona,

Sokolowskiho a Haddock, (2011:225) a ILO (2011), podle které je dobrovolnictví:

„neplacená nepovinná práce, vykonávaná jak skrze určitou organizaci, tak přímo, mimo

vlastní domácnost či rodinu dobrovolníků.“

Výběru náhradní mzdy -.tedy hodnoty, která by byla vyplacena placeným zaměstnancům,

aby nahradili práci dobrovolníků.

Náhradní mzdu můžeme rozdělit na dva základní typy:

52

Až na výjimky, využívající náklady obětované příležitosti.

58

Obecnou mzdu – kdy zvolíme jednu náhradní mzdu na veškerou dobrovolnickou práci

zahrnutou do výzkumu, obvykle dle nějakých obecných charakteristik (např. mediánová,

průměrná či minimální mzda v dané ekonomice, případně odvozování jiných obecných

mezd od těchto základních).

Mzdu specialisty – kdy je zpravidla použito více náhradních mezd v závislosti na typu

dobrovolnické práce (případné v závislosti na typu placeného povolávání, jehož

vykonávání se dobrovolníci vzdávají ve prospěch dobrovolnické práce.

Tím však výběr vhodné metodologie výzkumu zdaleka nekončí. Např. ČSÚ se před prováděním

každoročních šetření musel rozhodnout, zda budou používat pouze jednu náhradní mzdu za celou

národní ekonomiku (obecná mzda), nebo zda použijí mezd několik, podle typu dobrovolnictví (mzda

specialisty). ČSÚ zvolil jednu náhradní mzdu, následně se musel rozhodnout, zda použije průměrnou

mzdu, nebo mzdu mediánovou. Byla zvolena mzda mediánová, následně zde byla otázka, zda to má

být medián skutečně za celou ekonomiku, nebo jen za její nepodnikatelskou část (platovou sféru).

Byla zvolena platová (nepodnikatelská) sféra.

Podobné otázky potom vyvstávají i u druhého typu, tedy u mzdy specialisty, uveďme si to opět na

příkladu. Fond pro NNO53

se rozhodl umožnit NNO žádající o dotace, aby do povinného

kofinancování projektů zapojily i ekonomickou hodnotu dobrovolnickou práci. V tomto případě bylo

zvoleno náhradních mezd 24, tak, aby co nejlépe postihovaly činnosti dobrovolníků. Výše těchto

náhradních byly zřejmě stanoveny v závislosti na jejich tržní ceně, nicméně zcela nevychází

z nejbližších tržních substitutů podle ISPV.

V obou případech je navíc důležité, za jaké období budeme přebírat náhradní mzdy. Tyto údaje

z oficiálního šetření se za celý rok objevují s určitým zkreslením, tedy chceme-li odhady

dobrovolnické dříve, je třeba zvolit určitý kompromis a použít poslední dostupné odhady (např., za

poslední čtvrtletí).

Vybrané strategie hodnocení ekonomické hodnoty dobrovolnické práce

Strategie hodnocení ekonomické hodnoty dobrovolnické práce můžeme rozdělit do několika skupin:

Obecné průměrné či mediánové mzdy za celou ekonomiku

Metody založené na minimální mzdě

Mzda specialisty – více mediánových mezd

Metody zvyšující či snižující tržní hodnoty

53

Na obou příkladech je také ukázkově vidět, jak výběr definice neziskového sektoru, ovlivní množinu

dobrovolnické práce a také výslednou ekonomickou hodnotu. Zatímco Fond pro NNO v tomto případe uznával

jen dobrovolnickou práci, uskutečněnou podle zákona o dobrovolnické službě a akreditovanou na MV ČR, ČSÚ

zahrnuje i dobrovolnictví mimo tento zákon, kterého je drtivá většina. Z vymezení dobrovolnické práce Fondu

pro NNO dále vypadává dobrovolnická práce ve členském poměru (např. Český červený kříž).

59

1) Obecné průměrné či mediánové mzdy za celou ekonomiku

Tento typ náhradní mzdy můžeme v zásadě rozdělit na dva podtypy:

Medián v nevýdělečné sféře54

– mediány hrubých mezd zaměstnanců v nevýdělečné sféře

podle Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV).

Průměrná mzda - jde o alternativu mediánové obecné mzdy pro případ, že jsou k dispozici

pouze průměrné a ne mediánové hodnoty

Použití jedny náhradní mzdy, vycházející z dané ekonomiky, je velmi populární způsob měření

hodnoty dobrovolnictví, využívaný mj. také Českým statistickým úřadem (ČSÚ). Novák (2008: 164)

tomto způsobu zmiňuje, že je jednoduchý a nejméně sporný. Je však třeba si uvědomit, že jde o

obrovské zobecnění. Vezmeme-li si příklad v ČR v roce 2012, zaměstnanci v platové sféře, vidíme, že

okolo tohoto údaje se pohybuje jen malá část z celkového počtu zaměstnanců, nehledě na to, že již

z principu pracuje polovina pracovníků za nižší plat a druhá polovinu za vyšší plat. Dále pak 25 %

zaměstnanců má příjem o 20 % (1. kvartil) až 67 % (minimální mzda) nižší příjem než je tato hodnota.

Naopak 25 % zaměstnanců (3. kvartil) má o 20 % a více vyšší příjem než je tento ukazatel. 10 %

procent zaměstnanců má navíc vyšší příjem o více než 52 % oproti mediánové mzdě (ISPV 2012: 13).

Použití jakékoli z těchto nám může pomoci získat rámcovou představu o tom, kolik by stálo

nahradit dobrovolníky placenou pracovní silou. Nemáme ale možnost zjistit, kde v níže uvedeném

grafu se nahází mzda, za kterou by dodatečná pracovní síla, ochotná a schopná nahradit dobrovolníky,

pracovala.

Graf 1: rozložení distribuce platů v ČR za rok 2012 podle ISPV

54

Případně mediánový hodinový výdělek v celé ekonomice, nejsou-li dostupná data.

0 10 000 20 000 30 000 40 000 50 000 60 000

če

tno

st

za

mě

stn

an

ců

hrubý měsíční plat [Kč]

minimální

mzda

1. decil

1. kvartil

mediánprůměr

3. kvartil

9. decil

60 %

60

Zdroj: ISPV 2012, s. 13

Není náhodou, že i Manuál pro měření dobrovolnické práce ILO (2011) uvádí použití průměrné

(mediánové) mzdy až jako nejzazší možnost. Vzhledem k nedostatkům obecné a mediánové náhradní

mzdy a doporučením ILO využívat mzdu specialisty, je logické, že se stále více používají i jiné

metody.

2) Metody založené na minimální mzdě

Minimální mzda (je-li v dané zemi používána), představuje minimální hodnotu, za kolik v dané

zemi bylo možné zaměstnat člověka, aby nahradil dobrovolnickou práci. Ve své podstatě jsou dva

základní typy:

Minimální mzda – standardně uváděný ukazatel, minimální hodnota, za kterou je možné

v dané ekonomice zaměstnat pracovníka.

Zaručená mzda – méně často uváděný ukazatel, jde o minimální hodnoty, za které je možné na

dané činnosti zaměstnat pracovníka. Jde tedy o kombinaci minimální mzdy a mzdy

specialisty.

Od minimální mzdy se také odvíjí český přístup Tošnera a Sozanské (2001, s. 92):

Metoda navržená sdružením Hestia

Tento způsob byl navrhnut pro vykazování dobrovolníků, jako nepeněžního přijmu (Tošner a

Sozanská, 2001, s. 92), byť Novák (2008, s. 164) uvádí, že se v praxi nepoužívá, bylo zjištěno, že

Komunitní nadace Blanicko-Otavská a město Strakonice v letech 2012 a 2013 používali jako náhradní

mzdu dobrovolnické práce vstupující do povinného kofinancování 75 Kč, což je přibližně 1,5 násobek

minimální mzdy. Jde tedy o hodnotu, kterou navrhli Tošner a Sozanská.

Metoda Ministerstva práce a sociálních věcí

Tato metodika byla stanovena v roce 2004 MPSV, přičemž jako hodnota dobrovolnické práce je

6. platová třída a 6. platový stupeň podle „Stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových

stupňů“. V roce 2012 však byla pro potřeby šetření dobrovolnictví v sociálních službách použita

mediánová mzda v platové sféře a není známo, že by se z touto hodnotou dále pracovalo.

3) Mzda specialisty – více mediánových mezd

Princip tohoto typu je co nevyšší přiblížení náhradní mzdy reálné hodnotě konkrétní

dobrovolnické činnosti. Základní typ je pouze jeden:

Mzda specialisty – tedy více náhradních mezd podle jednotlivých typů dobrovolnictví

Svým zaměřením by sem však spadala i výše uvedená:

61

Zaručená mzda

Jde o kompromis mezi minimální mzdou a mzdou specialisty a představuje legislativně stanoveny

zaručené mzdy, za které je na konkrétní činnosti možné zaměstnávat pracovníky.

4) Metody zvyšující či snižující tržní hodnoty

Brown (1999) zastává stanovisko, že dobrovolníci jsou obecně méně produktivní v poskytování

služeb směrem ke klientům než placení zaměstnanci. Dále uvádí, že zaměstnavatelé mají zájem

obsazovat na kvalifikovanější profese placené zaměstnance, jejíž absence ze zaměstnání by byla pro

zaměstnavatele nákladná. Přičemž jejich mzda, která představuje silný motivační faktor, který působí

na pracovníky, aby odváděli lepší výkony. Z toho dále dedukuje, že dobrovolníci mají nižší úroveň

zvláštních znalostí a tréninku, než placení zaměstnanci.

Metoda americké organizace Independent Sector

Jde o jeden ze způsobů, které zvyšují náhradní mzdy. Tento způsob se odvíjí od průměrných

mezd a představuje navýšení hodnoty dobrovolnictví o 12 %, o fringe benefits. Tato metoda však

nelze používat univerzálně, pro použití v konkrétních zemích je nutné přizpůsobit výši fringe benefits

místním podmínkám. Je také vhodné při úpravách této metody jít cestou doporučení ILO a o výši

fringe benefits navyšovat mzdu specialisty a nikoliv obecnou mzdu.

Dílčí závěry k nejčastěji používaným metodikám měřeni dobrovolnictví.

Všechny výše uvedené metodiky měření dobrovolnické práce mají společný metodologický

základ, a sice se zaměřují na vstupy dobrovolnické práce, zjištěnou tržní cenu a využívají náklady

náhrady. V těchto prvcích výzkumu se také všechny výše uvedené metodiky drží doporučení ILO. Je

třeba zmínit, že využívání nákladů náhrady neznamená, že dobrovolnictví představuje pouze substituci

placené síly. Spíše jde o konsensus mezi vědeckou komunitou, že jde o nejsmysluplnější způsob

měření ekonomické hodnoty dobrovolnické práce (ILO, 2011, s. 36). Byť tento přístup není bez obtíží,

zejména zobecňuje rozdílné příjmy ve stejných profesích a není-li rozdělení na sektory (např.

podnikatelský a nepodnikatelský), tak také rozdíly ve mzdách v jednotlivých sektorech.

2.3.2 Kofinancování

Problematika vstupu ekonomické hodnoty dobrovolnictví do povinného kofinancování projektů

(veřejných i soukromých) je velmi významnou součástí zkoumání ekonomické hodnoty

dobrovolnictví. Tato hodnota již není jen statistický ukazatel, informující o vývoji ekonomiky či

společnosti a je to také mnohem více než nástroj na motivování dobrovolníků. Jde o praktické použití

této hodnoty, které bude účetně zaevidováno a vstupuje jako účetní hodnota do financování projektu.

Vzhledem o obrovské roztříštěnosti jak metodologického základu, tak výsledků jednotlivých přístupů

je obrovský prostor pro zkreslení, ať již neúmyslné či úmyslné.

62

Připomeňme, že jednotlivé odhady ekonomické hodnoty dobrovolnické práce se liší v řádech

desítek až stovek procent. Subjekt vyhlašující grantové výzvy (EU, ministerstva, kraje, NNO) tak

stanovují míru spoluúčasti a také zvažují celkové náklady projektu. Různé pojetí výpočtu ekonomické

hodnoty tak mohou upravit zvolenou míru spoluúčasti a zároveň také výrazně zkreslit celkové náklady

projektu, včetně následných analýz efektivnosti.

Je velmi pravděpodobné, že možnost vstupu ekonomické hodnoty dobrovolnické práce pronikne

do legislativy EU a tím i do legislativy ČR, proto je žádoucí této problematice věnovat pozornost.

V této subkapitole bude nejprve věnována pozornost právnímu stavu věci, následně potom vybraným

případům, kdy poskytovatelé dotací umožňují vstup ekonomické hodnoty dobrovolnické práce do

povinného kofinancování.

Právní stav věci

Možnost zahrnutí hodnoty dobrovolnictví do povinného kofinancování projektů uvádí dokument

Zásady vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým

organizacím ústředními orgány státní správy, konkrétně v části druhé, postup pro poskytování dotací.

(Vláda ČR, 2010). Zde je uveřejněna formulace, že „do spolufinancování projektu může ústřední

orgán hodnověrným způsobem zahrnout i práci dobrovolníků podle zákona č. 198/2002 Sb., o

dobrovolnické službě a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů. Výši této spoluúčasti

stanoví příslušný ústřední orgán.“ Tato změna měla být zahrnuta i v novém zákoně o dobrovolnictví

(který měl platit již od 1. 1. 2014, nicméně s pádem Nečasovy vlády byla tato novela zatím odložena

(Dobrovolnik.cz, 2014). Konkrétně mělo jít o možnost zahrnout ekonomickou hodnotu dobrovolnické

práce do povinného kofinancování. Ekonomická hodnota měla být určena pomocí mediánové mzdy

v nepodnikatelské sféře podle statistiky MPSV. Dále také měl mít dobrovolník nárok na potvrzení o

výkonu dobrovolné práce, které by mj. popisovalo kompetence, které dobrovolník získal během své

dobrovolnické práce (Asociace NNO Karlovarského kraje, 2012). Připravovaný zákon tedy pracoval

jak s hodnotou práce dobrovolníků, tak se zachycováním části přínosů pro samotné dobrovolníky,

které by si následně mohli přikládat např. k životopisu při hledání zaměstnání.

Snahy o nový zákon však neustaly a lze je očekávat i v budoucnu. V souvislosti s novým

občanským zákoníkem byla nutná také změna zákona o dobrovolnické službě, jelikož podle výkladu

MV ČR nebylo možné poskytovat akreditace a dotace těm NNO, které mají některou z nových

právních forem (kromě spolku). Jde tedy o ústavy, nadace, nadační spolky a sociální družstva (MV ČR

2013). Na příkladu si uveďme, o jak moc kontroverzní záležitost se jedná. Jedna z předních českých

NNO jak z oblasti dobrovolnictví v sociálních službách, tak pomoci při mimořádných událostech a

také jedna z největších organizacích, zprostředkující dobrovolnickou práce podle zákona o

dobrovolnické službě, změnila koncem roku 2013 právní formu z občanského sdružení na obecně

63

prospěšnou společnost. Kdyby tak neučinila a zvolila nejbližší možný substitut, ústav, nemohla by od

nového roku dostávat akreditace.

Při projednávání novely tohoto zákona v Poslanecké sněmovně 7. 2. 2014 konstatovala

předsedkyně Podvýbor pro nepojistné dávkové systémy, zdravotně postižené, seniory a sociálně

ohrožené skupiny, poslankyně Hnyková (PSP ČR), že návrh zákona je pouze malá novela, přičemž

předpokládá, že: „vláda v gesci ministerstva vnitra předloží v budoucnu zcela novou právní úpravu,

která by se týkala dobrovolnictví v celé jeho šíři a vyjadřovala podporu všem formám dobrovolnických

aktivit.“

Dále dodala potřebné náležitosti nového zákona o dobrovolnictví: „

Zahrnutí jak obecné úpravy dobrovolnictví, tak akreditované dobrovolnické služby.

Rozšíření benefitů ze zákona o dobrovolnické službě na celé spektrum dobrovolnictví.

Zejména o daňové výhody a možnost spolufinancování projektů ze státního rozpočtu

vyčíslením dobrovolnické práce.

Je tedy velmi pravděpodobné, že zde i nadále budou snahy o legislativní ukotvení využívání

ekonomické hodnoty dobrovolnické práce. Tato změna navíc nemusí vyjít z Parlamentu ČR, ale i

z Evropské komise.

Evropský hospodářský a sociální výbor vyzval 10. prosince 2013 Evropskou komisi ve svém

stanovisku tématu statistických nástroje k měření dobrovolné činnosti k:

Vytvoření podmínek pro zahájení metodologické práce a pilotních studií za účelem určení

zásad zkoumání dobrovolnické práce na základě doporučení Manuálu ILO pro měření

dobrovolnické práce

Vypracování jednotné metodiky zkoumání dobrovolnické práce v průběhu několika let a

zakotvit ji v příslušném nařízení Komise jakožto systematické zkoumání prováděné členskými

státy

Podnítit statistické úřady členských zemí do zapojení do výzkumu dobrovolné činnosti ještě

před platností tohoto nařízení

Shromažďování a zpřístupňování ucelených informací získaných pří výzkumu dobrovolnické

práce

Zavést závazná právní opatření na úrovni EU a na úrovni členských států, díky nimž bude

neziskový sektor moci spolufinancovat veřejné granty ekonomickou hodnotou dobrovolné

činnosti odhadnutou na základě spolehlivých statistických údajů, jež budou získány pomocí

statistických nástrojů vypracovaných v souladu s tímto stanoviskem.

Pokud Evropská komise toto stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru vyslyší,

bude to mít obrovský dopad na dobrovolnictví v celé EU, včetně toho při mimořádných událostech.

64

Legislativní zakotvení jednak zvýší náklady na administrativu a tím i na řízení dobrovolnictví. Na

druhou stranu v celé EU legislativně a zřejmě i na základě jasných pravidel zakotví vstup ekonomické

hodnoty dobrovolnictví. Zároveň si také vynutí změnu metodiky v některých členských státech, a

zahájení systematického šetření v jiných státech.

Praktické příklady využití hodnoty dobrovolnické práce jako součásti povinného kofinancování

I když zatím není vstup ekonomické hodnoty dobrovolnické práce do kofinancování upraven

českým zákonem, ani evropskou legislativou, i v současné době však některá ministerstva využívají

možnosti, které jim skýtají Zásady vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky

nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy a umožňují zahrnutí ekonomické

hodnoty dobrovolnické práce do povinného kofinancování.

Jedním z nich je MŽP ČR, např. při vyhlášení výběrového řízení na podporu projektu Nestátních

neziskových organizací pro rok 2014. Grantová výzva (MŽP, 2013, s. 13), uvádí, že:

„Nestátní neziskový subjekt může zahrnout do vlastních nákladů i práci dobrovolníků.

Dobrovolnická práce je organizována podle zákona č.198/2002 Sb., o dobrovolnické službě ve znění

pozdějších předpisů. Náklady na jeho činnost jsou pak stanoveny dle "Stupnice platových tarifů podle

platových tříd a platových stupňů", která je dána nařízením vlády č. 564/2006 Sb., o platových

poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě (cca 80 Kč/hod).“

Jedná se tedy o obecnou mzdu ve výši cca 80 Kč za hodinu. Důležitým prvkem, který do určité

míry předurčuje množinu organizací a typů dobrovolnictví, které se do této výzvy mohou přihlásit, je

podmínka, aby dobrovolnická práce probíhala podle zákona o dobrovolnické službě a byla

akreditována u MV ČR. Tímto se však vylučuje velká část dobrovolnictví v ČR, byť je zřejmé, že

smyslem bylo dát celému procesu určitý systém. Zároveň je také tento postup ve shodě se Zásady

vlády pro poskytování dotací od ústředních správních úřadů k NNO.

Započítávání ekonomické hodnoty dobrovolnictví do kofinancování však neumožňují pouze

ministerstva, ale také samotné NNO. Příkladem je Fond pro NNO (2013) , který vyhlašuje konsorcium

Nadace rozvoje občanské společnosti (NROS) a Nadace Partnerství. Ten požaduje povinné

kofinancování ze strany NNO ve výši 10 až 49 %, přičemž až polovina z této částky může být hodnota

dobrovolnické práce podle zákona o dobrovolnické službě. Celkem tedy až 24,5 % z celkových

nákladů projektu může představovat ekonomická hodnota dobrovolnické práce. Tato relativně vysoká

hodnota jde zřejmě ruku v ruce s jedním z příkladů očekávaných výstupů projektových aktivit, a sice

dobrovolníci aktivně zapojení do aktivit NNO

Nejde přitom o žádné drobné projekty, minimální výše grantu je 300 000 Kč, maximálně

1 000 000 až 2 000 000, v závislosti na délce (12 až 24 měsíců). Pro ocenění dobrovolnické práce

dokumentace této grantové výzvy uvádí 24 mezd specialisty, přičemž tento soubor má souhrnně tyto

charakteristiky (v Kč)

65

Minimum: 83

Maximum: 283

Aritmetický průměr: 141.125

Medián: 141.5

Je tedy zřejmý obrovský rozptyl jednotlivých náhradních mezd specialisty, reflektující značný

rozptyl náročnosti jednotlivých typů dobrovolnictví.

Velice zajímavý je také příklad společného grantového řízení Komunitní nadace Blanicko-

Otavská a město Strakonice. Zatímco v roce 2011 ještě nebylo možné zahrnout ekonomickou hodnotu

dobrovolnické práci do kofinancování, od roku 2012 to již možné je. V letech 2012 a 2013 byla přitom

pro zjištění ekonomické hodnoty dobrovolnické práce použita hodnota 75 Kč, což je hodnota zhruba

odpovídající 1,5 násobku minimální mzdy, tedy metodě Tošnera a Sozanské, o které Novák ještě

v roce 2008 psal, že se v praxi nepoužívá. V roce 2014, kdy Správní rada Komunitní nadace

Blanicko-Otavské přistoupila ke grantovému řízení samostatně bez města Strakonice, však tato

hodnota klesla na 50 Kč, tedy na hodnotu minimální mzdy. Výše grantů však v těchto případech byla

výrazně nižší, než u Fondu NNO, přičemž se pohybovala v řádech desítek tisíc. (Komunitní nadace

Blanicko-Otavská a město Strakonice, 2012, 2013; Komunitní nadace Blanicko-Otavské, 2014.

2.3.3 Motivování dobrovolníků

Motivování dobrovolníků k práci bude patrně v oblasti mimořádných událostí nabývat na

důležitosti. Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030 (2013, s. 8) ve

SWOT analýze jako jednu hrozeb zmiňuje snižování počtu dobrovolníků v oblasti ochrany

obyvatelstva.

Motivování dobrovolníků se věnuje koncept dobrovolné alternativní měny vyvinutý na Slovensku

na Univerzitě Matěje Bela v Bánské Bystrici. Jak uvádí Korimová a Svoreňová (2013, s. 222), cíl

tohoto projektu byl zvyšovat zájem o dobrovolnictví na Slovensku a hledat vhodné nástroje na jeho

podporu. Podle prvních reakcí je tento projekt podporován i veřejností v Bánskobystrickém kraji, kde

byl testován zájem o tento projekt.

Koncept dobrovolnické alternativní měny je vychází z historie systému časových kreditů,

umožňující národní výměnu služeb (Korimová, Svoreňová, 2013, s. 223).67

Na Slovensku již funguje

obdobný princip časové banky, založený na principu, že dobrovolník odpracuje určitý počet hodin,

které si potom může „vybrat“ od ostatních dobrovolníků. Jak uvádí Korimová a Svoreňová (2013, s.

223), v systému je měsíčně evidováno několik nabídek a uskutečnilo se v něm také již několik služeb.

67

Tento koncept se nazývá časová banka, formálně byl založen E. Cahnem v USA v roce 1980. (Korimová,

Svoreňová, 2013, s. 223). Myšlenka této „časové banky“ je zřejmě tak stará jako samotná lidská společnost,

přičemž vychází z myšlenky solidarity jedinců uvnitř komunity. Jde o to, že dnes já pomůžu sousedovi, který

potřebuje pomoci s činností, kterou já ovládám, a zítra to může být naopak.

66

Zde není dobrovolnická práce přepočítávána na peníze a tak je zde obdobný princip jako u obecné

mzdy, každá dobrovolnická hodina má stejnou hodnotu.

Princip dobrovolnické alternativní měny je odlišný v tom, že dobrovolnická práce jednotlivých

dobrovolníků je v informačním systému přepočítávána na ekonomickou hodnotu dobrovolnické práce.

K přepočtům je využíváno mzdy specialisty na základě členění SK NACE na Eura. (Korimová,

Svoreňová, 2013, s. 224).

Dobrovolnická alternativní měna (DAM) má také podporovat dlouhodobé dobrovolnictví,

nabízející bonusové kredity za určitý odpracovaný počet DAM kreditů. Korimová a Svoreňová (2013,

s. 224) dále uvádí, že díky důsledné evidenci dobrovolníků v dané organizaci tak bude možné evidovat

úsporu organizace následkem dobrovolnictví v manažerském účetnictví. Zároveň také tento systém

umožňuje částečnou možnost kvantifikace přínosu dobrovolnické práce pro samotné dobrovolníky,

kteří tak mohou získat vetší šanci na uplatnění na trhu práce. Korimová a Svoreňová (2013, s. 224)

také považují dobrovolnickou práci za určitý „mezitrh“ práce, kde se dobrovolníci zdokonalují a

zaškolují pod odborným vedením přijímající organizace.

Systém sdílení dobrovolnické práce funguje v globálním měřítku i bez těchto motivačních

nástrojů, vyskytuje se v něm však v hojné míře černé pasažerství. Pasivní příjemci dobrovolnické

práce berou dobrovolnictví (ať již vědomě nebo nevědomě) často jako přirozenou součást svého

života, která se jich netýká. Toto by potenciálně mohl být problém v případě mimořádných událostí,

zejména co se týče vysoce kvalifikovaných činností dobrovolnictví, jako jsou dobrovolní hasiči a

záchranáři.

67

3 Koncept intervalového odhadu

Tato část práce se zabývá konceptem intervalového odhadu, nejprve půjde o diskuzi dostatečnosti

bodových odhadů a zdůvodnění samotného konceptu. Dále o konstrukci samotného intervalového

odhadu a diskuzi výhod, nevýhod a limitů použití intervalového odhadu.

3.1 Diskuze dostatečnosti bodových odhadů

Všechny dostupné odhady ekonomické hodnoty dobrovolnické práce jsou bodové odhady. Je

však třeba mít na paměti, že i když tyto odhady dávají (z řady rozumných důvodů) přesné číslo,

přesným číslem velmi pravděpodobně není. Stejně jako v tržní ekonomice, z jejichž dat měření

ekonomické hodnoty dobrovolnictví vychází, rozhodně neplatí, že by všichni pracovníci pracovali za

mediánové či průměrné mzdy. Tato skutečnost je zřejmé ze statistik o platech či mzdách. Např.

v českém prostředí, nahlédneme-li do Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV), který

eviduje Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) ČR, nalezneme u jednotlivých podskupin

zaměstnání dle členění CZ-ISCO rozdílné hodnoty pro 1. decil, medián, průměr a 9. decil platů v dané

podskupině.

Z toho je zřejmé následující, ani použití mzdy specialisty nezaručuje vyjádření přesné hodnoty

dobrovolnictví. A nejen to, použití náhradních mezd pro zachycení ekonomické hodnoty

dobrovolnictví je sice možné, ale poskytuje určité zkreslení. Podobně jako výpočet HDP pomocí

důchodové metody by vykazoval značné zkreslení, kdyby veškerou práci v jedné skupině zaměstnání

ohodnotil jednou mzdovou či platovou sazbou, protože mzdy za jeden typ práce nejsou stejné.

Smyslem této části není zpochybnit smysl bodových odhadů, z řady dobrých důvodů je zde

poptávka po jednom čísle (např. v oblasti kofinancování). Jde o to poukázat na nepřesnost těchto

bodových odhadů, a byť nám mohou poskytnout cenné informace o řádech, v jaké se ekonomická

hodnota dobrovolnictví pohybuje, je takřka nemožné spočítat ekonomickou hodnotu dobrovolnictví na

desítky či dokonce jednotky Kč (Eura, Dolary).

Koncept intervalového odhadu ekonomické hodnoty dobrovolnictví je založen na stanovení

intervalu, ve kterém se tato hodnota s vysokou pravděpodobností nachází. Pro potřeby získání celých

čísel jsou v tomto intervalu zaznačeny i nejpoužívanější bodové odhady. Je tedy vidět, kde se v daném

intervalu nacházejí, či se např. blíží některé z hranic intervalu.

3.2 Konstrukce intervalového odhadu

Základ pro stanovení intervalu, který obsahuje hodnotu dobrovolnické práce, je stanovení dolní a

horní hranice intervalu. Tyto hranice by měli představovat dva extrémní případy, kdy v prvním by

všichni pracovníci nahrazující dobrovolníky pracovali za minimální možnou mzdu, přičemž ve

68

druhém by všichni pracovali za obecnou náhradní mzdu navýšenou o fringe benefits, tedy dodatečné

náklady, které má zaměstnavatel spojené s výhodami nad rámec vyplacené mzdy.

Konstrukce dolní hranice intervalového odhadu

Konstrukce dolní hranice je jednodušší, neboť je v drtivé většině zemí dána legislativně a

podobně minimální mzdy. Za nižší mzdu by nebylo možné pracovníky legálně zaměstnat. Minimální

mzda však nemusí mít jen jednu výši, např. v případě ČR existuje zaručená mzda, která představuje

osm mzdových sazeb, za které je možné pracovníky legálně zaměstnat v závislosti na charakteru a

náročnosti jejich práce. Další variantou by byla průměrná či mediánová mzda v nejhůře placeném

zaměstnání. Tato varianta by byla vhodná zejména pro země, kde minimální mzda není stanovena. Lze

také uvažovat variantu minimálních životních nákladů, která bude vhodná pro země s vysokou mírou

nelegální zaměstnanosti, protože vychází z toho, kolik lidé potřebují vydělit, aby pokryli alespoň

minimální životní náklady.

Dolní hranice má tedy tyto varianty:

1) Zaručená mzda (kombinace minimální mzdy a mzdy specialisty)

2) Minimální mzda

3) Průměrná či mediánová mzda za nejhůře placené povolání v dané ekonomice.

4) Mzda ve výši minimálních životních nákladů

Přičemž seřazení těchto variant odpovídá pořadí, ve kterém by podle názoru autora měly být

uplatněny. Formálně zapíšeme dolní hranici intervalu takto:

Kde:

Ekonomická hodnota dobrovolnictví při nejnižší možné mzdě mzdě (varianty 1 až 4

viz výše)

Počet dobrovolnických hodin při daném typu dobrovolnictví

Minimální (zaručená) mzda v dané profesi (varianty 1 až 4)

Typ dobrovolnictví

Má-li daná země více variant minimální mzdy pro různé činnosti a odvětví, jeví se jako logické

použít ty, protože na danou činnost by nebylo možná zaměstnat pracovníky za nižší sazbu. Je-li v dané

ekonomice jen jedna minimální mzda, použijeme tu. Pokud minimální mzda není stanovena, což není

příliš častý případ, použijeme průměrnou či mediánovou mzdu za nejhůře placené povolání v dané

ekonomice. Pokud není stanovena ani minimální mzda a nejsou dostupné statistiky za práci, lze použít

69

odhad minimálních životních nákladů v dané ekonomice, přepočítané na hodinu práce v kontextu

standardního pracovního dne a týdne v dané zemi. Na závěr této sekce uveďme příklad použití

zaručené mzdy pro dobrovolnictví ADRA při povodních v roce 2010:

Tabulka 4: dolní hranice intervalového odhadu dobrovolnictví ADRA při povodních 2010

Typ dobrovolnictví

Počet

dobrovolnických

hodin

Zaručená

mzda

Ekonomcká

Hodnota při

zaručené mzdě

Koordinátor

dobrovolníků/infocentra 1 612,80 71,5

115 315

Dobrovolník profesionál

(psycholog, sociální

pracovník, apod.)

1 152 78,9

90 893

Dobrovolník v terénu

pomáhající odstranit škody 35 059,20 53,1

1 861 644

Dobrovolník v infocentru 576 71,5 41 184

Celkem 38 400 54,9 2 109 036

Pramen: sestaveno autorem na základě vlastních výpočtů

Konstrukce horní hranice intervalového odhadu

Konstrukce horní hranice intervalového odhadu je poněkud komplikovanější, protože ne vždy

existuje maximální hranice, za které je možné zaměstnat pracovníky. Řešením by mohly být tabulkové

platy pro státní zaměstnance.

Běžně se pro stanovení bodového odhadu ekonomické hodnoty dobrovolnické práce mediánová

mzda (plat), což je příklad i ČR. Z níže uvedené tabulky je však zřejmé, že polovina populace pracuje

za plat výrazně vyšší sazbu.

Tabulka 5: Diferenciace platů v ČR za rok 2012

Diferenciace Kč/měsíc Kč/hod

1. decil 14 371,00 82,31

1. kvartil 19 337,00 139,20

Medián 24 304,00 139,20

3. kvartil 29 337,00 168,02

9. decil 37 119,00 212,59

Zdroj: upraveno autorem na základě ISPV 2012, s. 13

Z důvodu roztříštěnosti mezd a platů nejen v ČR se jeví velmi obtížným určit, kde v diferenciaci

platů se nalézá bod, který by měl být horní hranice intervalu. Logičtější cestou se zdá být použití údajů

z jednotlivých skupin zaměstnání, tedy mzda specialisty. Nabízí se použití mediánové mzdy

specialisty, vycházející z doporučení ILO, navýšené o fringe benefits. Z hlediska horní hranice

intervalu je nejvhodnější hodnotou mediánová mzda specialisty za jednotlivé oblasti dobrovolnictví

70

navýšena po vzoru metody amerického Independent Sectoru o fringe benefits. Tyto fringe benefits

však nebudou ve výši 12 %, což je hodnota stanovena pro USA, ale ve výši platné v dané zemi.

Statistika EU SILC nově začíná v jednotlivých členských zemích EU fringe benefits zachycovat,

v kolonkách Naturální příjmy a požitky od zaměstnavatele a výhody a služby poskytované

zaměstnavatelem. Byť tedy tato data nejsou zatím k dispozici, do budoucna by měly být dostupné za

celou EU. Před zahrnutím těchto dat do horní hranice intervalového odhadu ekonomické hodnoty

dobrovolnictví bude však zřejmé diskutovat otázku vypovídací hodnoty těchto dat v kontextu náhradní

mzdy, jelikož tato data budou zřejmě do značné míry ovlivněna ziskovou sférou, kde je předpoklad

vyšší míry těchto benefitů.

Do kategorie fringe benefits spadá jak povinné poskytování (zdravotní a sociální pojištění), tak o

dobrovolné poskytování (typicky využívání automobilu nebo mobilního telefonu pro soukromé účely,

stravenky, jazykové kurzy, příspěvek na dopravu atd. Proto byla pro potřeby vyjádření hodnoty

dobrovolnické práce v neziskovém sektoru zvolena zákonem stanovená výše těchto benefitů.

V případě ČR půjde o povinné odvody placené zaměstnavatelem, tedy zdravotní pojištění (25 %) a

sociální pojištění (9 %), tedy celkem 34 %. Povinnost těchto odvodů se přitom váže k pracovnímu

poměru a k dohodě o provedení práce, která přesahuje 10 000 Kč u jednoho zaměstnavatele za měsíc.

Stejně tak u dohody o provedení práce, přesahuje-li částka 2499 Kč měsíčně (Dohoda o provedení

práce, Dohoda o pracovní činnosti, 2014). Každopádně však je možné zaměstnat člověka i bez těchto

benefitů. Zaměstnavatel tedy

Horní hranice intervalového odhadu má tedy několik variant, seřazených podle vhodnosti použití:

1) Mediánové mzdy specialisty navýšené o fringe benefits

2) Mediánová mzda v dané ekonomice navýšená o fringe benefits)

3) Průměrná mzda v dané ekonomice navýšená o fringe benefits

Jsou-li k dispozici data o typu dobrovolnické práce a také data o mzdách v jednotlivých profesích,

je nejvhodnější a zřejmě také nejpřesnější variantou mzda specialisty navýšená o fringe benefits

v dané zemi. Pokud tato data k dispozici nejsou, použijeme mediánovou, případně obecnou mzdu

v dané ekonomice.

Kde:

Ekonomická hodnota dobrovolnictví při použití mzdy specialisty (varianty 1 až 4 viz výše),

navýšená o fringe benefits


71

Typ dobrovolnictví

Uveďme si stanovení horní hranice intervalu ekonomické hodnoty dobrovolnické práce stanovit

na stejném příkladu, jako u dolní hranice, tedy dobrovolnictví ADRA při povodních 2010. Máme

k dispozici data o rozdělení dobrovolnických hodin podle činností dobrovolníků, takže použijeme

mzdu specialisty navýšenou o fringe benefits. Tabulka znázorňuje dvě běžně používané metody, mzdu

specialisty a obecnou (mediánovou) mzdu, používanou ČSÚ a také horní hranici intervalového

odhadu, tedy mzdu specialisty navýšenou o fringe benefits.

Tabulka 6: Odhady ekonomické hodnoty dobrovolníků organizace ADRA při povodních na

Liberecku v roce 2010 (metodika ČSÚ a obecná mzda).

Mzda

specialisty

Horní hranice

intervalového

odhadu

Metodiky ČSU Obecná mzda

v intervalu?

Odhad ekonomické hodnoty

dobrovolnické práce koordinátorů

dobrovolníků/ infocentra

323 818 433 916 221 502 ano


dobrovolnické práce dobrovolníků

profesionálů

150 555 201 744 158 216 ano



pomáhajících odstranit škody

2 528 820 3 388 619 4 815 031 ne



v infocentru

82 737 110 867 79 108 ano

Celkem 3 085 930 4 135 146 5 273 856 ne


Z tabulky vidíme, že bodový odhad celkové ekonomické hodnoty ADRA při povodních 2010

neleží v intervalu ekonomické hodnoty. Je tomu tak proto, že obecná mediánová mzda natolik

nadhodnocuje hodnotu dobrovolnické práce, která je převážně méně kvalifikovaná, že převyšuje

dokonce i náhradní mzdu ve výši mediánu, který berou placení pracovníci v dané profesi

v nepodnikatelské sféře, navýšený o povinné odvody ze strany zaměstnavatele.

Pokud by nebyly k dispozici informace o rozdělení dobrovolnických hodin podle činností, nebo

by nebyla k dispozici data za jednotlivé profese, horní hranicí intervalu by se stala mediánová mzda

v nepodnikatelské sféře, což by zvýšilo rozptyl intervalu a poskytlo intervalový odhad, který by byl až

zbytečně široký.

Celkově bude intervalový odhad vypadat následovně:

72

Kde:

Celková hodnota dobrovolnictví

Dolní hranice intervalu

Horní hranice intervalu

Vybranná NNO

Intervalový odhad tedy udává rozmezí, obsahující zkoumanou ekonomická hodnota

dobrovolnické práce. Jedná se o interval ohraničený dvěma extrémy, tím prvním je hypotetická

situace, že by všichni pracovníci nahrazující dobrovolníky pracovali za minimální legálně možnou

mzdu v dané profesi (zaručená mzda). Tím druhým další hypotetická situace, že by všichni pracovníci

nahrazující dobrovolníky pracovaly za takovou mzdu, která odpovídá mediánové mzdě

v nepodnikatelské sféře v dané profesi, navýšenou o povinné odvody sociálního a zdravotního

pojištění ze strany zaměstnavatele (fringe benefits).

Vzhledem ke skutečnosti, že je patrná značná poptávka po bodových odhadech, budou při použití

intervalového odhadu dále také zaznačeny vybrané bodové odhady nazvané podle typů náhradní

mzdy, konkrétně

Minimální mzda

Tošner a Sozanská (1,5 násobek minimální mzdy

Metoda MPSV

Mediánová mzda (bez fringe benefits)

Průměrná mzda (bez fringe benefits

Mzda specialisty (bez fringe benefits)

Independent sector

3.3 Testování intervalového odhadu v rámci předvýzkumu

Než bylo přistoupeno k měření ekonomické hodnoty dobrovolnictví při povodních 2013 pomocí

intervalového odhadu, byl tento koncept testovat na vybraných případech dobrovolnictví při

mimořádných událostech v minulosti. Co se týče vyznačených bodových odhadů, byly použity

metodiky zmíněné Novákem (2008, s. 164).

Byly použity následující případy dobrovolnictví při mimořádných událostech:

rozsáhlé zapojení dobrovolníků Člověka v tísni při povodních (v roce 2002)

dobrovolnická práce Vodní záchranné služby ČČK za rok 2004

73

dobrovolnická práce Horské služby ČR za rok 2011

práce dobrovolných hasičů za rok 2012 v okrese Mělníkl

Jedná se o příklady, které pochází z různých období, je tomu tak proto, že agregovaná data o

dobrovolnických hodinách dobrovolníků jsou k dispozici jen výjimečně a bez dalšího šetření přímo u

daných NNO jdou tyto hodiny dopočítat jen v určitých a nepříliš častých případech.

Do 1. 1. 2009 přitom výše povinných odvodů byla o 1 % vyšší než v současnosti, tedy 35 %.

3.3.1 Dobrovolníci Člověka v tísni při povodních v roce 2002

V ČR je jistým fenoménem dobrovolnictví při povodních. Jedním z nejrozsáhlejších zapojení

dobrovolníků při povodních bylo přitom působení Člověka v tísni při povodních v roce 2002. Tehdy

se během několika týdnů skrze tuto NNO zapojilo přes 3 000 dobrovolníků, kteří odpracovali přibližně

150 000 dobrovolnických hodin. Vypočítání ekonomické hodnoty dobrovolníků Člověka v tísni při

povodních v roce 2002 vypočítáme pomocí následující rovnice:

Kde:

Ekonomická hodnota dobrovolnictví při vybranné stragii měření


Náhradní mzda za daný typ dobrovolnictví a daném typu náhradní mzdy

Typ dobrovolnictví

Typ náhradní mzdy68

Podle této rovnice bude postupováno i v následujících kapitolách.

Nyní přistupme k výběru náhradní mzdy. K použití mzdy specialisty bychom však museli mít

bližší představu o tom, co přesně vykonávali dobrovolníci Člověka v tísni při těchto povodních.

Protože tuto představu nemáme, použijeme obecnou mzdu, která by měla být také z roku 2002. Drtivá

většina dobrovolníků však zřejmě jako v případě dobrovolníků organizace ADRA z roku 2010

vykonávala nekvalifikované činnosti jako je odklízení naplavenin. Stejně jako v případě organizace

68

Minimální mzda, Tošner a Sozanská, Metoda MPSV, Mediánová mzda (bez fringe benefits), Průměrná mzda

(bez fringe benefits, Mzda specialisty (bez fringe benefits), Independent sector

74

ADRA při povodních v roce 2010 tedy zřejmě výsledná hodnota dobrovolníků Člověka v tísni z roku

2002 za použití mzdy výrazně nižší než pomoci obecné mzdy, která bude nyní použita. Z tohoto

důvodu tak bude intervalový odhad výrazně širší, neboť horní hranici bude představovat mediánová

mzda navýšená o fringe benefits v podobě povinných odvodů ze strany zaměstnavatele.

Zde musíme jakou část (sféru) ISPV použijeme. V ideálním případě by byla zvolena mediánová

hodinová mzda v platové (nepodnikatelské) sféře, za rok 2002 byl však nalezen pouze údaj o

mediánovém hodinovém výdělku ve mzdové sféře, proto byl použít tento údaj, tedy 90,15 Kč (MPSV

ČR, 2002). Další důležitou náhradní mzdou je minimální mzda, jelikož nemáme informace o

činnostech dobrovolníků, byla použita nejnižší mzda, za kterou je zaměstnance legálně možné

zaměstnat, 33,9 Kč.

Ekonomická hodnota dobrovolníků člověka v tísni se pohybuje v intervalu od 5 085 000 Kč

(minimální mzda, za kterou by bylo možné zaměstnat pracovní sílu) do 18 255 375 Kč (mediánová

mzda navýšená o povinné odvody). Z důvodu nemožnosti rozklíčování dobrovolnických hodin podle

činností dobrovolníků je však tento interval neúměrné široký. Zejména horní hranice pak zřejmě

značně nadsazuje realitu. Tento příklad tak potvrzuje vhodnost rozdělení dobrovolnických hodin podle

činností. Jak uvádí následující tabulka, všechny zkoumané bodové odhady se nacházejí v tomto

intervalu.

Tabulka 7: Přehled odhadů ekonomické hodnoty dobrovolnictví Člověka v tísni při povodních

2002

Strategie měření Náhradní mzda Ekonomická hodnota Nachází se v intervalu?

Minimální mzda 33,9 5 085 000,00 dolní interval

MPSV 44,3 6 645 000,00 ano

Tošner a Sozanská 50,85 7 627 500,00 ano

Mzdy specialisty N/A N/A N/A

Mediánová mzda 90,52 13 522 500,00 ano

VŠE 96,13 14 419 500,00 ano

Průměrná mzda 105,61 15 841 500,00 ano

Independent Sector 118,2832 17 742 480,00 ano

Mediánová mzda navýšená o povinné odvody

122,202 18 255 375,00

horní interval Pramen: sestaveno autorem na základě vlastních výpočtů

Tento výsledek zřejmě plyne z šíře intervalu, který je značného rozsahu, cca 5 až 18 milionu Kč.

3.3.2 Dobrovolníci vodní záchranné služby v roce 2004

Ohledně dobrovolnických hodin vodní záchranné služby jsou k dispozici agregované údaje za

celou ČR za rok 2004, pozdější data se nepodařilo dohledat. Jedná se přitom o dobrovolníky Vodní

záchranné služby Českého Červeného kříže, klíčové organizace z této oblasti, která obstarává většinu

vodní záchranné služby v ČR.

75

V roce 2004 se v rámci Vodní záchranné služby ČČK zapojilo 770 dospělých dobrovolníků, kteří

odpracovali 72 907 hodin. Za tento rok jsou také k dispozici další data, a sice že tito dobrovolníci

zachránili 1424 osob (na břehu i topících se) a byl zachráněn majetek v hodnotě několika milionů Kč

(Český Červený kříž, 2013). Tento hrubý odhad hodnoty dobrovolnické práce dobrovolníků Vodní

záchranné služby ČČK pochází přímo od této organizace a jedná se podle dostupných informací o

použití metody deklarované tržní ceny.

Pro použití strategie mzdy specialisty je třeba nalézt vhodnou náhradní mzdu za daný rok, která

by byla co nejbližším substitutem práci horské služby. Protože vodní záchranná služba ČR je plně

dobrovolná, neeviduje ISPV vodní záchranáře jako typ zaměstnání. V roce 2011 se již objevuje

podskupina zaměstnání 3258 Zdravotničtí záchranáři, který je nejbližším substitutem. V roce 2004

však tato podskupina ještě v ISPV nebyla a nejbližším substitutem pro tento rok tak je podskupina

5161 Hasiči, požárníci. Tato podskupina měla pro rok 2004 mediánovou hodinovou mzdu 114,86 Kč

(MPSV ČR, 2004).

Vzhledem k charakteru činností záchranářů vodní záchranné služby zřejmě nebude vhodný 1.

minimální mzdový tarif podle Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 333/1993 Sb. Charakteristiky tarifních

stupňů a příklady prací. Zvolen byl 3. tarifní stupeň, u kterého nařízení vlády jako příklad činnosti

uvádí Zajišťování ochrany objektů, zařízení, sbírek a podobně, zjišťování a předběžné šetření krádeží a

poškození, spolupráce s policií. Pro tento tarif je minimální mzda 43,10 Kč (Nařízení vlády ze dne 10.

prosince 2013, kterým se mění nařízení vlády č. 333/1993 Sb., o stanovení minimálních mzdových

tarifů a mzdového zvýhodnění za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci

v noci, ve znění pozdějších předpisů.70

Ekonomická hodnota dobrovolníků Vodní záchranné služby ČČK za rok 2004 se pohybuje

v intervalu od 3 142 292 Kč do 9 685 695 Kč, přičemž v ČR používaná strategie mediánové mzdy

přinesla hodnotu ve výši 7 453 283 Kč. Přesnější strategie mzdy specialisty přinesla hodnotu 8

372 640 Kč. Všechny odhady tak korespondují s hrubými odhady Vodní záchranné služby ČČK

ohledně zachráněného majetku následkem dobrovolnické práce v řádech milionů Kč.

Přehled jednotlivých náhradních mezd a výsledných ekonomických hodnot ilustruje následující

tabulka.

Tabulka 8: Přehled odhadů ekonomické hodnoty dobrovolnictví Vodní záchranné služby za rok

2004

Strategie měření Náhradní mzda (Kč)

Ekonomická hodnota (Kč)

Nachází se v intervalu

Minimální mzda 39,6 2 887 117 ne

Zaručená mzda 43,10 Kč 3 142 292 dolní hranice

MPSV 48,26 3 518 492 ano

70

76

Tošner a Sozanská 64,65 4 713 438 ano

Mediánová mzda 102,23 7 453 283 ano

VŠE 109,55 7 986 962 ano

Mzdy specialisty 114,84 8 372 640 ano

Průměrná mzda 118,62 8 665 726 ano

Independent Sector 132,85 9 685 695 ano

Mzda specialisty navýšená o povinné odvody

155,034 11 303 064 horní hranice


Metodika ČSÚ v tomto případě přinesla výsledek 7 453 283 Kč, která se nachází uvnitř tohoto

intervalu. Naopak metodika minimální mzdy, používaná např. na Slovensku, se nachází mimo tento

interval. Je tomu tak proto, že vodní záchranná služba, podobně jako horská služba provádí vysoce

kvalifikovanou odbornou činnost, na kterou není legálně možné najmout člověka za nejnižší hodnotu

zaručené mzdy, která se běžně uvádí jako minimální mzda.

3.3.3 Dobrovolníci Horské služby v roce 2011

V Horské službě ČR působilo v roce 2011 cca 400 dobrovolníků (Horská služba, 2011), údaje o

počtu hodin, kteří jejich dobrovolníci odpracují, však nejsou k dispozici, nemluvě o odhadech

ekonomické hodnoty jejich práce. Na základě informací od náčelníka Horské služby (Rozhovor s

náčelníkem Horské služby, 2013) však můžeme vypočítat odhady jak celkových dobrovolnických

hodin dobrovolníků horské služby, tak ekonomickou hodnotu jejich práce.

Podle těchto informací pracují dobrovolníci průměrně 20 až 25 dní v roce. Vzhledem k tomu, že

k výpočtu je třeba jedno číslo, zvolíme průměr tohoto údaje, tedy 22,5 dní ročně. Pracovní den

dobrovolníka trvá obvykle 8 hodin. Na základě těchto dat byl dopočítán odhad celkového počtu

dobrovolnických hodin, a sice 72 000.

Pro použití strategie mzdy specialisty je třeba nalézt vhodnou náhradní mzdu za daný rok, která

by byla co nejbližším substitutem práci horské služby. Informační systém o průměrném výdělku nabízí

podskupinu zaměstnání č. 3258 Zdravotničtí záchranáři. Tato podskupina měla za rok 2011

mediánovou hodinovou mzdu podstatně vyšší: 184,2.

Co se týče minimální mzdy, byla vybrána 4. skupina, u které je hodnota 64,70 Kč. Stejně jako

v 5. skupině jsou zde výslovně zmíněni zdravotničtí záchranáři, popis 4. skupiny však lépe odpovídá

činnosti vodní záchranné služby.

Ekonomická hodnota dobrovolníků horské služby za rok 2011 se tedy pohybuje v intervalu od

4 658 400 Kč do 17 771 616 Kč. Tento interval je tak široký zřejmě z důvodu rozporu mezi nejnižší

hodnotou, za kterou je možná takto odborné pracovníky legálně zaměstnat a hodnotou, kterou

představuje mediánová mzda těchto pracovníků.

Následující tabulka uvádí přehled bodových odhadů různých metodik.

77

Tabulka 9: Přehled odhadů ekonomické hodnoty dobrovolnictví Horské služby v roce 2011


Ekonomická hodnota (Kč) Nachází se v intervalu


Zaručená mzda 64,70 4 658 400 dolní hranice

MPSV 77,70 5 549 040 ano



VŠE 140,97 10 149 840 ano





246,83 17 771 616 horní hranice


Metodika ČSÚ v tomto případě přinesla výsledek 10 134 000 Kč, která se nachází uvnitř tohoto

intervalu. Stejně jako v případě vodní záchranné služby i zde se metodika využívající minimální mzdu

nachází mimo tento interval. Důvod je obdobný, a sice že obě záchranná organizace provádí vysoce

kvalifikovanou odbornou činnost, na kterou není legálně možné najmout člověka za nejnižší hodnotu

zaručené mzdy, která se běžně uvádí jako minimální mzda.

3.3.4 ADRA při povodích 2010 na Liberecku

O tomto případu dobrovolnictví, který byl použit i jako příklad při stanovení hranice intervalu,

nebyly známy počty dobrovolnických hodin. Je však známo, že standardní pracovní den dobrovolníků

při těchto povodních trval cca 8 hodin (Chodurová 2011, 36). Známe-li počet dobrovolnických hodin,

je pro měření pomoci mzdy specialisty třeba znát ještě další informace, za prvé základní informace o

typech činnosti, které dobrovolníci vykonávali. Pokud nejde o specializované dobrovolníky (např.

dobrovolné hasiče či záchranáře) a dobrovolníci vykonávají více typů činností, je třeba mít další data.

A sice kolik hodin bylo dobrovolníky odpracováno při jednotlivých činnostech.

Toto je nutné proto, že každý typ dobrovolnictví (např. uklízecí práce, řízení dobrovolnictví,

dobrovolné záchranářství) bude oceněn zvláštní náhradní mzdou specialisty. V případě použití obecné

mzdy (metodika ČSÚ) tyto problémy odpadají, ovšem za cenu zkreslení.

Chodurová (2011, s. 36) udává, že ADRA vyslala při těchto povodních více než 1200

dobrovolníků, toto číslo bude následně ověřeno u organizace ADRA, nyní však budeme vycházet

z toho, že dobrovolníků organizace ADRA bylo 1200. Tito dobrovolníci působili na Liberecku od 7.

srpna do 11. září, přičemž mediánový počet dní těchto dobrovolníků byl 4 dny (Chodurová 2011, s.

45). Pomocí těchto dat bylo dopočítáno celkové množství dobrovolnických hodin, 38 400.

78

Nyní tedy známe odhad celkového počtu dobrovolnických hodin organizace ADRA při daných

povodních. Chodurová (2011, s. 39) přináší přehled o rozdělení dobrovolníků, který je k dispozici

v následující tabulce. Toto rozdělení přináší na základě dotazníkového šetření s návratností 27,81 %71

.

Na základě tohoto rozložení typu dobrovolnictví mezi dobrovolníky organizace ADRA byly posléze

dopočítány odhady celkových dobrovolnických hodin v jednotlivých typech dobrovolnictví, které

naleznete v tabulce 2 na další straně.

Pro využití strategie mzdy specialisty je třeba v tomto případě provést několik kroků.

Nejprve vypočítat ekonomickou hodnotu jednoho typu dobrovolnictví dobrovolníků organizace

ADRA při daných povodních. Nejprve je třeba nalézt k jednotlivým typům (koordinátor

dobrovolníků/infocentra, dobrovolník profesionál (psycholog, sociální pracovník, apod.), dobrovolník

v terénu pomáhající odstranit škody, dobrovolník v infocentru) mezi typy zaměstnání co nejbližší

substitut a použít mediánové hodinové mzdy v těchto profesích.

Hned v prvním případě je poněkud problém s nalezením blízkého substitutu mezi různými typy

zaměstnání v IPSV, nicméně vzhledem k tomu, že koordinátoři jsou de facto řídící pracovníci, byl

zvolen typ zaměstnání 1239 Vedoucí pracovníci ostatních útvarů jinde neuvedení, kde byla za rok

2010 mediánová hodinová mzda 200,78 Kč (MPSV ČR, 2010).

K druhému typu byl zvolen typ zaměstnání: 2446 Odborní pracovníci v oblasti sociální péče

(kromě řadových) s mediánovou hodinovou mzdou 130,69 Kč (MPSV ČR, 2010).

Ke třetímu typu byl zvolen typ zaměstnání: 91329 Pomocník, uklízeč jinde neuvedený)

s mediánovou hodinovou mzdou 72,13 Kč (MPSV ČR, 2010).

Ke čtvrtému typu byl zvolen typ zaměstnání: 24709 Odborný administrativní pracovník jinde

neuvedený s mediánovou hodinovou mzdou 143,64 Kč (MPSV ČR, 2010).

Důležité jsou také výběry minimálních mezd pro typy placených činností, vykonávaných

dobrovolníky (podle Nařízení vlády ze dne 6. prosince 2006 č. 567/2006 Sb. o minimální mzdě, o

nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke

mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Byly zvoleny 2. (dobrovolníci odklízející

naplaveniny), 5. (koordinátoři dobrovolníků a dobrovolníci v infocentru) a 6. (dobrovolníci

profesionálové73

) skupina prací.

Pro tento rok již Novák (2008) neuvádí hodnotu náhradní mzdy podle metodiky VŠE, je tak třeba

dopočítat.

71

21,94 % po vyřazení dobrovolníků, kteří se u organizace ADRA pouze zaregistrovali, ale nakonec vykonávali

svoji činnost pod záštitou jiné organizace. 73

Nařízení v této skupině přímo uvádí: „Poskytování krizové intervence. Poskytování sociálněprávního

poradenství a sociální práce s rodinami nebo jednotlivci v krizových situacích“.

79

Hodnota dobrovolné práce za měsíc získáme součinem koeficientu úplných nákladů

Koeficient prací (dle výzkumu VŠE)

Koeficient průměrných nákladů práce

Výše úplných nákladů práce

Z výzkumu VŠE (Novák, 2008, s. 163), víme, že koeficient prací je 1,024 a koeficient

průměrných nákladů práce je 0,7044. Z ČSÚ (2010) potom zjistíme, že výše úplných nákladů na

práci byla v roce 2010 33418 Kč.

Měsíční průměrná hodnota dobrovolnické práce za rok 2010 podle metodiky VŠE je tedy

24105 Kč.

Průměrně bylo v roce 2010 odpracováno 150,92 hodin (OECD, 2014).

Výsledná hodnota metodiky VŠE je tedy pro rok 2010 159,74

Pro rok 2010 již Novák (2008) neuvádí hodnotu náhradní mzdy podle metodiky MPSV, proto je

třeba ji dopočítat. 6. platová třída a 6. platový stupeň podle „Stupnice platových tarifů podle platových

tříd a platových stupňů.“ Je pro tento rok 11 840 Kč měsíčně, tedy 78,46 Kč na hodinu.

Z tabulky 6 na s. 72 vyplývá několik zajímavých zjištění. Zatímco u některých oblastí

dobrovolnictví oficiální metodika ČSÚ odhady výrazně zvýšila, u jiných výrazně snížila a u některých

zůstaly rozdíly pouze v řádech procent. Nejvíce markantní je odhad ekonomické hodnoty

dobrovolnické práce dobrovolníků pomáhajících odstranit škody, přes 90 %. Je tomu tak proto, že pro

tuto činnost nejsou potřeba zvláštní znalosti či dovednosti a podle toho bývá tato činnost na trhu

hodnocena. Použití obecné mzdy však tuto skutečnost pomíjí a oceňuje tyto dobrovolníky mediánovou

mzdou v celé nepodnikatelské sféře.

Na druhé straně koordinátoři dobrovolníků musí být vyškoleni a musí mít pro vedení

dobrovolníků i určité schopnosti či dovednosti. Vedoucí pracovníci bývají na trhu hodnoceni

podstatně výše než pracovníci na nekvalifikovaných pozicích jako jsou uklízeči. Tuto skutečnost

reflektuje i mzda specialisty a odtud také pramení rozdíl v obou hodnotách pro tento typ

dobrovolnictví.

Obecná mzda tedy některé činnosti dobrovolníků podhodnocuje a jiné nadhodnocuje (oproti mzdě

specialisty). Výsledné hodnoty odhadů ekonomické hodnoty dobrovolnické práce dobrovolníků

organizace ADRA při povodních na Liberecku v roce 2010 se také výrazně lišily. Metodika ČSÚ

přinesla oproti mzdě specialisty výsledek vyšší o více než 2 miliony, což představuje hodnotu vyšší o

více než 70 %.

80

Ekonomická hodnota dobrovolníků ADRA při povodních v roce 2010 se pohybuje v intervalu od

2 109 036 Kč do 4 135 146 Kč. Pro tento případ se tedy povedlo sestrojit relativně užší intervalový

odhad, což je způsobeno zejména nižším rozptylem mediánových mezd specialisty v profesích

vykonávaných dobrovolníky od zaručené mzdy. Následující tabulka uvádí přehled vybraných odhadů.

Tabulka 10: Přehled odhadů ekonomické hodnoty dobrovolnictví ADRA při povodních 2010.

Strategie měření Náhradní mzda (Kč) Ekonomická hodnota (Kč)

Nachází se v intervalu?



MPSV 78,46 3 012 864 ano


Mediánová mzda 137,34 5 273 856 ne

VŠE 159,74 6 134 076 ne


Průměrná mzda 146,52 5 626 368 ne

Independent Sector 164,1024 6 301 532 ne


107,69 4 135 146 horní hranice


Do intervalového odhadu se nevešlo hned několik metodik, minimální mzda, mediánová mzda,

metodika VŠE, průměrná mzda i independent sector.

3.3.5 Dobrovolní hasiči v roce 2012 v okrese Mělník

Dobrovolní hasiči představují zvláštní typ dobrovolnictví. Drtivá část jejich aktivní činnosti při

mimořádných událostech probíhá v rámci jejich aktivit v jednotkách sboru dobrovolných hasičů obcí

(JSDHO), zde je sdruženo cca 75 000 osob. Na druhou stranu jsou téměř všichni dobrovolní hasiči

členy některého ze sdružení dobrovolných hasičů (SDH), spolu s dětmi, mládeží je zde členy cca

400 000 osob. Největší z nich, Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska je dokonce s cca 320 000

členy největší českou NNO co do počtu členů. Tato sdružení např. díky své práci s mládeží

vychovávají budoucí dobrovolné hasiče pro JSDHO, zpracovávají stanovené dokumentace požární

ochrany obce, pomáhají při vydávání humanitární pomoci, stavby stanových měst, logistického zázemí

v přijímacích střediscích, v nouzovém ubytování, při volnočasových aktivitách dětí a mládeže v

nouzovém ubytování apod. Aktivity JSDHO a SDH jsou tedy do značné míry propojeny, byť

bezprostředních záchranných operací v terénu se účastni členové JSDHO. (Kavan a Dostál, 2012:47).

Dobrovolní hasiči v okrese Mělník byli zvoleni z následujícího důvodu, a sice kvůli dostupnosti

potřebných dat (počtu dobrovolnických hodin) pro větší území a více JSDHO. Tento okres svoji

rozlohou i obyvatelstvem představuje cca 1/100 ČR. Za rok 2012 zde však působilo 3768 z 75 000

81

dobrovolných hasičů v JSDHO, což představuje 1/20. Tito hasiči odpracovali v okrese Mělník v

daném roce 26 448 hodin, údaje za celý kraj nebo ČR nejsou známy.

Tabulka 11: Dobrovolní hasiči v okrese Mělník v kontextu ČR

Okres Mělník ČR Poměr

Rozloha 701,08 km² 78 867 km² 1/112

Obyvatelstvo 104 169 km² 10 505 445 km² 1/101

Počet dobrovolných hasičů 3768,00 75000 43831,00

Počet odpracovaných hodin 26448,00 N/A N/A

Počet JSDHO 31,00 N/A N/A

Počet zásahů JSDHO 548,00 N/A N/A

Hodnota dobrovolnické práce V intervalu 1 452 524 až 5 939 798 Kč.

N/A N/A

Pramen: sestaveno autorem na základě: Dobrovolní hasiči okresu Mělník hodnotili svoji činnost za rok 2012. In:

Oficiální portál Středočeského kraje [online]. 2013

Ani pro rok 2012 již Novák (2008) neuvádí hodnotu náhradní mzdy podle metodiky MPSV, proto

je třeba ji dopočítat. Jelikož zatím nejsou známy úplné náklady na práci za rok 2012, budeme

postupovat dle postupu Nováka (2008, s. 169), kdy bude hodnota VŠE navýšena o 1,6% valorizaci

důchodů na 143,23 Kč (Česká správa sociálního zabezpečení, 2012).

Ekonomická hodnota dobrovolnické práce dobrovolných hasičů v okrese Mělník za rok 2012 se

pohybuje v intervalu od 1 452 524 Kč do 5 939 798 Kč. Přehled výsledků vybraných bodových

odhadů ilustruje následující tabulka.

Tabulka 12: Přehled odhadů ekonomické hodnoty dobrovolnictví JSDHO v okrese Mělník za

rok 2012.

Strategie měření Náhradní mzda (Kč) Ekonomická hodnota (Kč) Nachází se v intervalu



MPSV 76,76 2 030 148 ano



VŠE 143,23 3 788 147 ano





224,58 5 939 798 horní hranice


82

Jediný bodový odhad, ležící mimo intervalový odhad je metodika využívající minimální mzdu.

Strategie mediánové mzdy využívaná ČSÚ přinesla hodnotu ve výši Kč. Přehled

jednotlivých náhradních mezd a výsledných ekonomických hodnot ilustruje následující tabulka.

Odhad využívající čistou mzdu specialisty (bez navýšení o povinné odvody) je tedy 4 432 684,8

Kč v cenách roku 2012, což je o 833 905,44 Kč (18,81 %) více než odhad využívající obecnou mzdu.

Důvod je opět stejný, a sice odbornost hasičů, jak dobrovolných, tak jejich profesionálních kolegů,

jejichž tržní mzdy udávají nejbližší substitut.

83

4 Povodně 2013 – základní přehled

V této kapitole budou nejprve charakterizování povodně 2013 s důrazem na ekonomické aspekty

a krizové řízení v kontetu pomoci NNO. Následně potom bude podán přehled o činnostech NNO a

rozsahu dobrovolnické pomoci.

4.1 Charakteristika povodní 2013

V červnu zasáhly ČR i okolní země ničivé povodně. V ČR byly zasaženy zejména ČR a částečně

také Morava, rozvodněny byly vodní toky v celém povodí Vltavy, velké části povodí Labe a částečně

také v povodí Dyje. (ČHMÚ 2013:2). Co se týče příčiny povodní, šlo o silné srážky koncem května a

v průběhu června, které způsobily povodně na českých a částečně i moravských vodních tocích. Další

příčinou byl také skutečnost, že za měsíc květen napadlo značné množství srážek, následkem které

byla vysoká nasycenost povodí ještě před silnými srážkami na přelomu května a června. (ČHMÚ,

2013:3).

4.1.1 Povodňové škody

Tyto povodně byly třetí nejničivější v novodobé české historie (za povodněmi z let 1997 a 2002).

Postiženo bylo více než 1200 obcí v devíti krajích ČR78 (ČHMÚ, 2013:39). Zasaženo bylo více než 6

000 objektů určených k bydlení, přičemž minimálně 64 z nich bylo určeno k demolici. Dále došlo k

evakuaci více než 26 000 osob, bezprostředně zachráněno bylo 618 osob a v souvislosti s povodněmi

bylo také přijato 51 100 telefonátů tísňového volání na linky 112 a 150. (ČHMÚ, 2013:38).

Následkem povodní zahynulo 15 osob 79 a škody na majetku přesáhly 15 miliard Kč (ČHMÚ

2013:2,40). Likvidace následků povodní potom s sebou nesla další náklady těchto povodní. Největší

část těchto nákladů je spojená s činností HZS ČR, a sice ve výši 70,65 mil. Kč. Náklady Policie ČR na

řešení povodňové situace byly 1,27 mil. Kč. Dále byl vydán materiál v hodnotě 45,6 milionů Kč z

centrálních zásob HZS ČR a v hodnotě 14,2 milionu Kč z pohotovostních zásob Správy státních

hmotných rezerv v ochraňování Ministerstva vnitra - generálního ředitelství HZS ČR byl vydán

materiál. Celkové náklady na řešení povodňové situace tak byly 131,72 mil. Kč. (ČHMÚ, 2013:41).

Následující tabulka uvádí přehled škod podle krajů, spolu s informacemi o zasažených obcích.

Tabulka 13: Předběžné vyčíslení škod pro jednotlivé kraje postižené povodněmi v červnu 2013

Kraj Postižené obce Celkem (tis. Kč)

Jihočeský 339 2 012 647

Královehradecký 125 871 745

Liberecký 82 568 409

Plzeňský 169 279 370

78

včetně hl. m. Prahy 79

11 osob utonulo, 4 osoby zemřely v důsledku vzniklé situace (ČHMÚ, 2013:38).

84

Středočeský 381 4 091 519

Ústecký 86 3 523 108

Hl. m. Praha 1 3 841 484

Karlovarský 26 20 128

Pardubický 161 000

Celkem 1209 15 369 411 Pramen: ČHMÚ, 2013, s. 40).

Následující tabulka uvádí nejvíce zasažené obce. Není bez zajímavosti, že 9 z 10 nejvíce

zasažených obcí se nachází v Ústeckém a Středočeském kraji.

Tabulka 14: Nejvíce postižené obce při povodních v červnu 2013

Obec Celkem (mil. Kč) Kraj

Terezín 921,6 Ústecký

Kly 265,9 Středočeský

Hořin 243,4 Středočeský

Křešice 231,6 Ústecký

Ústí nad Labem 182,9 Ústecký

Litoměřice 151,8 Ústecký

Žatec 140 Ústecký

Křižany 113,8 Liberecký

Dobřichovice 105,5 Středočeský

Klejcany 104,7 Středočeský Pramen: ČHMÚ, 2013, s. 40).

Rozložení škod po republice uvádí následující obrázek

Obrázek 4: Odhad škod způsobených povodněmi v červnu 2013 na území jednotlivých obcí

85

Pramen: ČHMÚ, 2013, s. 41).

4.1.2 Krizové řízení při povodních 2013

Řešení následků povodní se zúčastnily všechny složky IZS, jednotky požární ochrany (HZS ČR,

JSDHO), Policie ČR, Armáda ČR, Hradní stráž, Vězeňské služba ČR, justiční stráž ČR obecní policie

a NNO. Humanitární pomoc byla organizována ve spolupráci krajských úřadů, ORP a NNO. (ČHMÚ,

2013:18-19).

Výraznou roli v krizovém řízení sehrála také vláda ČR, když povolala vojáky Armády ČR, jednak

k záchranným pracím a k likvidaci následků povodní, ale také k plnění úkolů Policie ČR. Dále také

povolala vojáky Hradní stráže, k záchranným pracím a k likvidaci následků povodní a také příslušníky

Vězeňské služby a justiční stráže ČR, k plnění úkolů Policie ČR. Pro řešení nouzového stavu byl

aktivován Ústřední krizový štáb, přičemž koordinací řešení krizové situace byl pověřen ministr vnitra.

V rámci ÚKŠ byla svolávána i Ústřední povodňová komise (ÚPK). (ČHMÚ, 2013:18). Generální

ředitelství HZS ČR vyhlásilo podle zákona č. 239/2000 Sb., o IZS ústřední koordinaci záchranných a

likvidačních prací, což mělo za následek přesun sil a prostředků z nezasažených částí ČR.

V deseti krajích (Karlovarský, Ústecký, Liberecký, Královéhradecký, Pardubický, Vysočina,

Jihočeský, Plzeňský, Středočeský a hlavní město Praha byly činné krajské povodňové komise, dále

také povodňové komise příslušných obcí a obcí s rozšířenou působností) a v rámci Ústředního

krizového štábu také Ústřední povodňová komise ČR. (ČHMÚ, 2013:17).

Významnou role veřejné správy také představuje vyhlašování krizových stavů, v tomto případě

hejtmanem (primátorem hlavního města Prahy) vyhlašovaný stav nebezpečí, případně vládou

vyhlašovaný krizový stav. Následující obrázek uvádí přehled krajů, ve kterých byl vyhlášen krizový

stav, celkem šlo o 7 ze 14 krajů (včetně hl. m. Prahy).

Obrázek 5: oblasti s vyhlášenými krizovými stavy

86

Pramen: ČHMÚ, 2013, s. 17).

Množství zapojených složek IZS i rozsáhlé vyhlašování krizových stavů ilustruje značný rozsah

povodní v roce 2013. Tento masivní rozměr těchto povodní do značné míry ovlivnil také působení

NNO, které často neměly kapacity zvládat veškerou dobrovolnickou pomoc a tak oproti minulým

povodním zájemce o dobrovolnictví často odkazovaly na samotné starosty.

Baštecká a kol. (2014, s. 34, 35) ve svém příspěvku přinášejícím reflexi povodní 2013 v ČR

uvádí, že povodeň se již stává součástí života v ČR, na všech stranách je znát dobrá připravenost a

chaos z konce 90. let je nenávratně pryč. Zmiňuje přitom několik základních rysů současné situace:

Občané v ohrožených oblastech přijímají rizika a vědí, co je čeká a jak se to dá zvládnout.

Složky integrovaného záchranného systému jsou dobře vybaveny a chválí si spolupráci

s občany, kteří již vnímají nebezpečí a chápou např. potřebu evakuace.

Státní správa i samospráva zvládají dopady události podle pečlivě vypracovaných krizových

plánů i na základě minulých zkušeností, starostové jsou na svých místech.

4.2 NNO a dobrovolnictví při povodních 2013

Pro stručný přehled o participaci NNO při povodních 2013 využijme konceptualizaci z kapitoly

1.2. Na základě tohoto členění můžeme tuto participaci popsat následovně:

NNO pomáhaly poskytováním finanční, materiální, manuální a psychosociální pomoci. Okamžitá

(bezprostřední pomoc zasaženým) i dlouhodobá (prevence a snaha prohlubovat spolupráci

jednotlivých složek před i po povodni, stejně jako reflexe posledních povodní ze strany NNO.

Co do typu pomoci, byl zjištěn výskyt materiální, manuální pomoc, psychosociální pomoc i účast

na záchranných operacích. Z dlouhodobějšího hlediska by navíc šlo i o pomoc preventivní, jejímž

příkladem je projekt Člověka v tísni připravenost na katastrofy, který má za cíl řešit nejen příznaky,

ale hlavně příčiny současného stavu (např. v oblasti zacházení s přírodou).

Zapojili se tisíce dobrovolníků a také celá řada placených zaměstnanců. Využívány byly zdroj ze

soukromého i z veřejného sektoru, ze státního i nestátního sektoru a také částečně také z nestátního

neziskového sektoru. Hmotná pomoc byla v drtivé většině případů darována, zapůjčovala se pouze

nákladná technika. Povodně postupně v 7 krajích přerostly z mimořádné události velkého rozsahu v

krizovou situaci, v jednom případě byl dokonce vyhlášen nouzový stav ČHMÚ, 2013, s. 17). Co do

původu šlo o živelní pohromu.

4.2.1 Zdroje dat, omezení výzkumu a využitelnost poznatků

O činnosti dobrovolníků a NNO při povodních 2013 bylo využito zejména následujících

pramenů:

Strukturované rozhovory s povodňovými (humanitárními) manažery NNO

87

Příspěvky ve sborníku s názvem Dobrovolnictví a nestátní neziskové organizace při řešení

následků povodní v ČR, vzešlé z workshopu a semináře uskutečněných v rámci PVVC80

Zpráva Českého hydrometeorologického ústavu s názvem Vyhodnocení povodní v červnu

2013: předběžná zpráva81

Poměrně přesné informace máme o tom, jaké NNO se zapojily a také jak (rámcově) probíhalo

krizové řízení v daných NNO. NNO také zpravidla evidují informace o počtu dobrovolníků a objemu

vybraných a rozdělených finančních prostředků, případně o materiální pomoci. Co se týče počtu

dobrovolnických hodin, situace je obtížnější. Řešení mimořádné události klade důraz na zajištění

základních funkcí krizového řízení a také na zajištění základních potřeb zasažených (přežití, jídlo a

pití, nocleh, čisticí prostředky k návratu obydlí do obyvatelného stavu atd.). Evidování

dobrovolnických hodin nemá zpravidla takovou prioritu, protože se aktuálně nedotýká ani krizového

řízení, ani naplňování potřeb zasažených. Mimo to se evidence rozsahu dobrovolnictví stále pohybuje

na bázi dobrovolnosti.

Vyskytly se organizace, zachycující rozsah dobrovolnictví při povodní zprostředkovaného svojí

NNO ve značném rozsahu. Zejména šlo o Diakonii, která pro tento výzkum poskytla interní data o

počtu dobrovolníků, dobrovolnických hodin, včetně rozdělení podle činností a také náklady na

dobrovolníky, včetně vlastních výpočtu ekonomické hodnoty dobrovolnictví.

Ostatní NNO také provádí určitou evidenci dobrovolnické práce při povodních, včetně těch v roce

2013, nicméně tato evidence neobsahuje data o dobrovolnických hodinách. Pro zjištění tohoto rozsahu

bylo tedy nutné tyto údaje dopočítat pomocí kvalifikovaných odhadů povodňových manažerů, na

základě počtu dobrovolníků, průměrného počtu dní odpracovaného jedním dobrovolníkem (tento údaj

zpravidla bývá zachycován), počtu pracovních hodin za den (tento údaj je dán pracovním rytmem

v dané NNO a zpravidla je také znám).

Pomocí těchto kvalifikovaných odhadů tak byly zjištěny odhady počtů dobrovolnických hodin,

rozdělených podle činností a jednotlivých NNO. Spolehlivost těchto dat a následných odhadů

ekonomické hodnoty dobrovolnictví (ADRA, Český Červený kříž a Charita ČR) je však nižší, než u

interních zaznamenaných dat NNO (Diakonie ).

Data na základě dobrovolnických hodin dopočítaných skrze kvalifikované odhady poskytují

základní přehled o rozsahu dobrovolnictví při povodních, je však třeba mít na paměti, že nás

především informují o právě o tomto rozsahu a nikoli o přesném počtu hodin. Stejné je to potom při

odhadech ekonomické hodnoty dobrovolnictví při těchto povodních. Není možné říci, ačkoli k tomu

80

Autoři příspěvků byli přední čeští odborníci na problematiku NNO a dobrovolnictví při povodních, jak z praxe

(ADRA, ČČK, Člověk v tísni, Diakonie, Charita, Dobrovolná záchranná služba, Hasičský záchranný sbor, ČEZ),

tak akademické sféry (Karlova univerzita, Palackého univerzita v Olomouci, Jihočeská univerzita v Českých

Budějovicích). 81

Tento zdroj byl pouze doplňkový, jádro spočívalo ve strukturovaných rozhovorech, doplnění představovaly

příspěvky ve sborníku a třetím zdrojem co do významnosti byla zpráva ČHMÚ.

88

bodové odhady této hodnoty svádí, hodnota dobrovolnictví je na korunu přesně v této výši. Jednak to

není možné již z principu bodových odhadů hodnoty dobrovolnictví skrze netržní oceňování

(diskutovaném v kapitole 3 o intervalovém odhadu). Dále to není možné, protože evidence

dobrovolnických hodin je často také přibližná a opírá se právě o kvalifikované odhady.

Je však možné říci, že odhad ekonomické hodnoty dobrovolnictví je v rozsahu od x do y,

v případě bodových odhadů je potom možné říci, že odhad této hodnoty (na základě specifikované

metodologie výzkumu a se specifikovanými omezeními) je číslo z.

Nicméně i když se výpočty ekonomické hodnoty dobrovolnictví při povodních opírají o

kvalifikované odhady, stále je lze pokládat za smysluplné, stejně jako údaje o dobrovolnických

hodinách odpracovaných při povodních. Zejména z následujících důvodů:

Určitá závislost státu na participaci NNO a dobrovolníků při řešení mimořádných událostí

Nábor dobrovolníků

Řízení dobrovolníků

Kofinancování projektů

Určitá závislost státu na participaci NNO a dobrovolníků při řešení mimořádných událostí –

ochromení této participace by mohlo poškodit akceschopnost IZS, stát (zejména vláda, ministerstva,

kraje a obce) by měly mít při rozhodování o výši dotací přehled o rozsahu práce NNO a dobrovolníků

při mimořádných událostech.82

Nábor dobrovolníků – dobrovolníci tvoří významnou pracovní sílu, bez které se IZS v současné

době neobejde. Pokud by se této bezplatné pracovní síly nedostávalo, mohlo by to zvýšit jak náklady

na řešení mimořádných událostí, tak celkové škody. Závěry ILO (2011), Salamona, Sokolowskiho a

Haddock (2011, s. 220) a Ironmongera (2008) je možné parafrázovat tak, že informování

dobrovolníků o tom, že jejich práce má smysl, hodnotu a je potřeba je může motivovat

k dobrovolnictví.

Řízení dobrovolníků – zprostředkování dobrovolnické pomoci, obzvláště to podle zákona o

dobrovolnické službě. Informace o tom, kolik průměrný dobrovolník v dané organizaci odpracuje

hodin, jakou má jeho práce ekonomickou hodnotu a také kolik jeden dobrovolník stojí, umožňují lépe

plánovat rozsah dobrovolnické pomoci.83

Kofinancování projektů – participace při mimořádných událostech s sebou v našich podmínkách

prakticky vždy nese určitou míru nejistotu, co se týče zdrojů této participace. Tato skutečnost plyne

82

Tato možnost, měření ekonomické hodnoty jako případný argument pro donory, byla spolu s řízením

dobrovolníků důvodem, proč k měření ekonomické hodnoty dobrovolnictí přistoupila Diakonie ČCE. (Rozhovor

s Evou Bucharovou, 2014.) 83

Toto byl druhý argument, proč Diakonie ČCE přistoupila k měření ekonomické hodnoty dobrovolnictví.

(Rozhovor s Evou Bucharovou, 2014).

89

zejména z důvodu toho, že velká část finančních zdrojů a lidských zdrojů (řeč je zejména o

dobrovolnících) je získávána až po vypuknutí mimořádné události. Určitým řešením jsou veřejné

dotace, které však jsou zpravidla v částkách desítek tisíc (Dostál, 2012). Pokud by NNO chtěli využít

možnosti zahrnout ekonomickou hodnotu dobrovolnické práce do povinného kofinancování i pro

projekty týkající se mimořádných událostech, je pro ně důležité znát rozsah zapojení v minulosti, aby

bylo vůbec možné plánovat budoucí rozsah a hodnotu.

4.2.2 Přehled činností a NNO

NNO při povodních 2013 vykonávaly následující činnosti (ČHMÚ, 2013, s. 38).

zajišťování organizace a distribuce humanitární pomoci fungovala

organizace a provoz evakuačních center

pomoc při obnově obydlí

finanční sbírky aj.)

Zpráva ČHMÚ, stejně jako výzkum autora, došla k závěru, že se zapojilo pět hlavních NNO

(údaje o počtech dobrovolníků pochází ze zprávy ČHMÚ, 2013, s. 38).

ADRA (250 vyslaných dobrovolníků) – tento údaj zhruba koresponduje s údajem zjištěných

autorem

Český červený kříž (nasazeno 560 členů a 1 300 dobrovolníků) i tento údaj koresponduje,

nicméně je třeba dodat, že rozdělení na členy a dobrovolníky pramení z vnitřního uspořádání

ČČK z hlediska charakteru dobrovolníka k ČČK, o dobrovolnictví se však jedná v obou

případech.

Člověk v tísni – tato NNO se při povodních 2013 nezapojovala dobrovolnicky, ale především

prostřednictvím finanční pomoci.

Diakonií Českobratrské církve evangelické (800 dobrovolníků) – tento údaj se ukázal jako

zcela mylný, dobrovolníků Diakonie ČCE bylo téměř čtyřikrát méně. 800 jmen čítá

dobrovolnická databáze Diakonie ČCE (Bucharová, 2014), zde tedy patrně došlo k záměně

Charita ČŘ (kněží a 222 dobrovolníků), Údaj o dobrovolnictví se ukázal jako správný,

nicméně kněží se podle dostupných informací nezapojovaly dobrovolnicky (Rozhovor

s Martinem Zamazalem, 2014)

90

Tabulka 15 Rozsah dobrovolnictví při povodních 2013

Počet dobrovolníků Počet dobrovolnických hodin

ADRA 254 8 228

ČČK 1 680 124 992

Diakonie 215 6 284

Charita 222 9 880

Celkem 2 371 149 384 Zdroj: sestaveno autorem

Diakonie Českobratrské církve evangelické

Jak uvádí Bucharová (2014, s. 75) řešení mimořádných událostí má v Diakonii ČCE dvě roviny

systém řízení a poskytování humanitární pomoci při mimořádných událostech většího rozsahu

(podstata participace Diakonie ČCE při povodních

preventivní programy ve smyslu posilování odolnosti komunit (resilience) a snižování rizik

katastrof (disaster risk reduction) – tyto programy postupně rozšiřují systém řízení a

poskytování humanitární pomoci zmíněný v prvním bodu.

.Bucharová (2014, s. 75) dále dodává, že: „realizaci humanitární pomoci po mimořádných

událostech většího rozsahu a přípravu na ně zajišťuje v rámci Diakonie ČCE Středisko

humanitární a rozvojové pomoci.“

Uvádí také pilíře poskytování humanitární pomoci Diakonií ČCE zasaženým povodněmi:

dlouholeté zkušenosti DČCE získané při povodních v ČR od roku 1997 - Zkušenosti

z minulých let jsou zaznamenány v metodikách a v tzv. check listech84

. Metodiky procházejí

pravidelnou revizí a jejich funkčnost je testována při simulaci povodní85

. Bucharová, 2014, s.

78)

profesionální tým – složený z placených zaměstnanců

činnost dobrovolníků z řad široké veřejnosti – nejen z církevního prostředí

síť skladů a vlastní povodňová technika – poskytující technické zázemí a základ pro

povodňovou pomoc

zázemí sborů Českobratrské církve evangelické a středisek a škol DČCE, zaručující

dostupnost pomoci v celé ČR a také využívání znalosti místních poměrů.

Dodává také (2014, s. 75), že důležitým prvkem významně ovlivňujícím efektivitu

včasné a cílené pomoci je spolupráce s místní komunitou (starosty), IZS a ostatními NNO. Tyto pilíře

by se tak daly shrnout do následujících prvků:

84

Tyto check-listy vytvářejí osnovu plánu poskytování humanitární pomoci 85

Obvykle dvakrát ročně

91

Know how – zkušenosti z minulých povodní, znalost místních podmínek spočívající

v celostátní působnosti Diakonie a napojení na církev, poskytující nejen znalosti, ale také

zázemí.

Jádro participace tvoří profesionálové, placení zaměstnanci. Ti zabezpečují hladký průběh

participace a vysoce kvalifikované činnosti, které by bylo do určité míry riskantní svěřit

dobrovolníkům – řízení pomoci, fundraisng, účetnictví, PR, spolupráce s ostatními subjekty

Dostupnost služeb a celostátní zázemí – velká výhoda NNO s celostátní působnosti, které mají

v zasažených oblastech zázemí, vazbu na místní komunity, často navíc včetně kontaktů

s veřejnou správou.

Bucharová (2014, s. 75 – 77) dále uvádí roli a úkoly Diakonie ČCE v jednotlivých fázích pomoci

po mimořádné události podle rozdělení Ministerstva vnitra, uvedeného na straně 28 v této práci.

V akutní fázi (cca 1. až 3. den po události) nastává zahájení provozu koordinačního centra, které

má za cíl řízení pomoci, nábor dobrovolníků, provoz infolinky a bezplatné linky psychosociální

pomoci, koordinace prvních terénních šetření, fundraising a koordinace vzniku tzv. humanitárních

základen.

Tyto základny jsou klíčové z hlediska poskytování pomoci Diakonií ČCE. Jde o místo, kde mají

dobrovolníci jednak svoje zázemí (ubytování, strava, zázemí pro osobní hygienu atd.). Dále právě

odtud probíhá řízení dobrovolnické pomoci v jednotlivých lokalitách. Zároveň také slouží jako sklady

techniky potřebné pro uklízecí a likvidační práce (elektrocentrály, wapky, čerpadla, vysavače kalů atd.

(Bucharová 2014, s. 76).

V případě mimořádné události velkého rozsahu typu povodní to jsou právě tyto humanitární

základny, které do určité míry předurčují rozsah dobrovolnické pomoci Diakonie ČCE. Jak uvádí

Bucharová (2014, s. 76), jedna základna má kapacitu cca 20 dobrovolníků, přičemž Diakonie ČCE

vlastní vybavení pro 4 až 5 humanitárních základech. Tyto základny mohou být do cca 48 otevřeny

téměř kdekoliv na území ČR

Ve střednědobé fázi, kdy probíhají likvidační práce, dochází k zapojení dobrovolníků Diakonie

ČCE při odstraňování následků povodní (odklízení naplavenin, odčerpávání vody a kalů, otloukání

omítek, atd.). Tato fáze trvá přibližně jeden měsíc Bucharová (2014, s. 77).

I když povodně často přicházejí v řádech dní, uvedení zasažených objektů do původních stavů

trvá často řadu měsíců až let. (Baštecká, 2005, s. 25). Bucharová navíc dodává, že toto období může

trvat až 18 měsíců (2014, s. 77). Dále potom uvádí, že v tomto období obnovy Diakonie ČCE zdarma

půjčuje vysoušeče, odborné technické poradenství ohledně vysoušení a obnovy domácností. Některým

domácnostem navíc poskytuje finanční příspěvek na dodatečnou spotřebu energie v souvislosti

s užíváním vysoušečů. V prvních měsících fázi obnovy provádí Diakonie ČCE terénní šetření

v zasažených domácnostech. Toto šetření je zaměřeno na zjišťování míry zasažení a také potřeby

92

zasažených. Také na tomto šetření se podílejí dobrovolníci, spolu s placenými zaměstnanci. Na

základě těchto šetření potom Diakonie ČCE rozděluje finanční pomoc zasaženým na obnovu bytů a

domů. (Bucharová 2014, s. 77).

Protože povodeň poznamenává zasažené nejen ekonomicky, ale také psychicky, stoupá důraz

psychosociální pomoci. Této pomoci se věnuje také Diakonie, přičemž je určitě těm zasaženým, u

kterých jde předpokládat dlouhodobé následky povodně (rok a více). (Bucharová 2014, s. 77).

Jak již bylo řečeno výše, interní evidence Diakonie ČCE byla mezi zkoumanými organizacemi

nejpreciznější. Data o dobrovolnických hodinách, které spolu s počty dobrovolníků a typy činností

uvádí následující tabulka, stejně jako odhady ekonomické hodnoty dobrovolnictví z ní vzešlé, tak patří

mezi nejspolehlivější.

Tabulka 16 Rozsah dobrovolnictví Diakonie ČCE povodních 2013 a náklady na dobrovolnictví

Typ činnosti Dobrovolníků Počet hodin Náklady na dobrovolnictví

Infolinka 11 332 10 000

Manuální práce 184 5 464 289 225

Monitoring 20 488 79 921

Celkem 215 6 284 379 146 Zdroj: Sestaveno autorem na základě interních statistik Diakonie ČCE, poskytnuté v rámci rozhovoru

s Evou Bucharovou (2014).

Zde byl zjištěn rozpor oproti údajům ve zprávě ČHMÚ (2013, s. 38). Z této zprávy plyne, že

Diakonie ČCE zprostředkovávala při těchto povodních pomoc 800 dobrovolníků. Toto však není

pravda, 800 osob čítala lednu 2013 dobrovolnická databáze Diakonie ČCE (Bucharová, 2014, s. 78).

Interní evidence Diakonie ČCE uvádí, že dobrovolníků podle zákona o dobrovolnické smlouvě,

s uzavřenými smlouvami, bylo 215. Po započítání ostatních dobrovolníků (z řad sborů Českobratrské

církve evangelické a středisek Diakonie ČCE byl celkový počet dobrovolníků 300, tedy výrazně méně

než uvádí zpráva ČHMÚ.

V případě Diakonie ČCE známé také, vzhledem k detailní evidenci, také přímé náklady na

dobrovolníci, umožňující použití VIVA metody, navíc rozdělené podle činnost dobrovolníků, jak také

uvádí předchozí tabulka. V interní evidence Diakonie ČCE jsou také zachycovány náklady na jednoho

dobrovolníka na den (489,2 Kč) a náklady na jednu dobrovolnickou hodinu (60,3 Kč).

ADRA

Vzápětí po vypuknutí povodní ADRA aktivovala svůj povodňový tým a vyslala koordinátory do

zasažených oblastí. Ihned z pohotovostního fondu uvolnila 250 000 Kč a bylo přistoupeno k distribuci

materiální pomoci zasaženým, která dosáhla 2,5 milionu Kč, došlo také k zapůjčení 350 vysoušečů.

Výtěžek veřejné sbírky na pomoc lidem zasažených povodní byl 12,9 milionu Kč, přičemž finančně

podpořeno bylo minimálně 500 rodin. Tyto finanční prostředky byly určeny především na obnovu

bydlení, sanace omítek a čištění zdrojů pitné vody. (Dostál, Koláček, 2013:35-36).

93

Finanční i materiální pomoc byla rozdělována na základě místních šetření, buďto prostřednictvím

vlastního monitoringu, případně od starostů zasažených obcí. Humanitární pomoc byla řízena

z centrály v Praze, kde probíhal sběr a předávání informací a kde byl také hlavní humanitární sklad.

Při distribuci humanitární pomoci ADRA využívala také dobrovolné účasti přepravních společností

(např. Gebrüder Weiss, PPL či Toptrans), což významně urychlilo dopravu humanitární pomoci do

zasažených oblastí. (Dostál, Koláček, 2014, s. 40-41).

250 vyslaných dobrovolníků (Dostál, Koláček, 2014, s. 34)

Tyto dobrovolníky v terénu koordinují dobrovolní koordinátoři, kteří tvoři speciální skupinu, se

kterou jsou snahy dlouhodobě pracovat. Tito koordinátoři si na svoji dobrovolnickou činnost zpravidla

berou dovolenou. (Dostál, Koláček, 2014, s. 40)

Dobrovolníci ADRA při povodních (Dostál, Koláček, 2014, s. 41):

provádějí uklízecí práce,

pomáhají při distribuci humanitární pomoci,

pomáhají s monitoringem potřeb,

pomáhají s psychickou podporou zasažených a

působí jako koordinátoři dobrovolníků.

Tabulka 17: Rozsah dobrovolnictví ADRA při povodních 2013

Typ činnosti Dobrovolníků Počet hodin

Manuální pomoc 211 5 064

Infocentrum 16 800

Koordinátoři dobrovolníků 25 2184

Krizová psychosociální pomoc 2 180

Celkem 254 8 228 Zdroj: sestaveno autorem

Charita ČR

Téměř vzápětí po vypuknutí povodní aktivovala Charita krizovou telefonickou linku, přičemž

v několika městech také otevřela humanitární sklady. Stejně jako v případě ostatních organizací, i

Charita vyhlásila finanční i materiální sbírku. Téměř v zápétí také bylo uvolněno přes 2,5 milionu Kč.

na pomoc zasaženým povodněmi. (Charita 2013)

Charita ČR je rozdělena do diecézí a arcidiecézí, které kopírují církevní strukturu. (Zamazal,

2014). Ty mají své koordinátory pro mimořádné události, přičemž nad nimi je ustanoven národní

koordinátor pro mimořádné události, v tomto případě povodně.

Stejně jako v případě ostatních NNO, i zde je v případě povodní velkou výhodou celorepubliková

síť charitních středisek a zařízení. Jak uvádí Zamazal (2014, s. 82), díky nim je Charita možna rychle a

94

účinně pomáhat zasaženým. Systém Charitní pomoci je vytvářen na základě zkušeností z předchozích

povodní, počínaje povodněmi 1997.

Pomoc Charity při povodních, byť podléhá určíté závislosti na místních podmínkách a potřebách,

zpravidla zahrnuje (Zamazal), 2014, s. 86):

základní poradenství a sociální šetření (zjišťování potřeb, orientace v situaci, podávání

informací)

materiální pomoc (tekutiny, potraviny, drogerie, oděvy, vysoušecí a čistící technika)

fyzickou pomoc (odklízení škod způsobených živelnými pohromami)

duchovní pomoc

první psychologická pomoc

finanční pomoc

zajištění stravy a ubytování

logistiku (převoz a odvoz lidí a materiálu)

zprostředkování návazných služeb a odborné pomoci.

Následující tabulka uvádí rozsah dobrovolnictví Charity ČR při povodních 2013, včetně

rozDělení na jednotlivé činnosti vykonávané dobrovolníky.

Tabulka 18: Rozsah dobrovolnictví Charity ČR při povodních 2013


Manuální pomoc 70 4 200

Logistika 112 4 480

Sociální šetření 40 1 200

Celkem 222 9 880

Zdroj: sestaveno autorem

Český červený kříž

Jak uvádí Balarinová (2014, s. 48), proces pomoci ČČK při povodních zajišťují především

dobrovolníci, členové humanitárních jednotek ČČK, s podporou zaměstnanců ČČK. ČČK se svými

dobrovolníky dlouhodobě pracuje a školí je tak, aby byly schopni poskytnout psychosociální pomoc

zasaženým, zabezpečit chod evakuačního centra, provést monitoring zasažené oblasti, distribuovat

materiální pomoc, poskytnout zdravotnickou první pomoc a případně další způsoby pomoci, pokud se

na ně specializují (např. stavění protipovodňových hrází (Balarinová 2014, s. 48-49). V letech 2013 až

2013 se do likvidace povodňových škod významně zapojili zejména členové humanitárních jednotek

ČČK z tzv. zdravotnické a psychosociální sekce (Balarinová 2014, s. 49).

Následující tabulka uvádí zapojení dobrovolníků ČČL.

95

Tabulka 19: Rozsah dobrovolnictví ČČK při povodních 2013


Zdravotní 651 31 248

Psychosociální 651 31 248

logistika 558 62 496

Celkem 1 860 124 992 Zdroj: sestaveno autorem

Při povodních v roce 2013 bylo nasazeno 560 členů a 1 300 dobrovolníků, přičemž rozdíl spočívá

v dlouhodobosti dobrovolnictví, hloubce školení a vztahu dobrovolníků k ČČK.

96

5 Ekonomická hodnota dobrovolnictví:

5.1 Výběr náhradních mezd

V této subkapitole budou vybrány náhradní mzdy. Nejprve půjde o strategie odvozené od

minimální možné mzdy, za kterou je možné pracovníka legálně zaměstnat a také o strategii MPSV,

která se svojí výší pohybuje kolem strategie Tošnera a Sozanské87.

5.1.1 Minimální a zaručená mzda, metoda Tošnera a Sozanské a metoda MPSV

V této části bude popsán výběr následujících náhradních mezd

Minimální mzda

Zaručená mzda

Metoda Tošnera a Sozanské

Metoda MPSV

Minimální mzda a metoda Tošnera a Sozanské

Minimální mzda představuje minimální mzdu, za kterou je možné v dané zemi, v tomto případě

ČR, zaměstnat pracovníka. Pokud je minimální mzda odstupňována podle náročnosti povolání,

zpravidla se takto označuje nejnižší stupeň.

Tabulka 20: vývoj minimální mzdy v ČR

Rok a měsíc změny 1991-07 1992-01 1996-01 1998-01 1999-01 1999-07 2000-01 2001-01

Kč/hod. 10,8 12 13,6 14,8 18 20 22,3 30

Kč/měsíc 2 000 2 200 2 500 2 650 3 250 3 600 4 000 5 000

Rok a měsíc změny 2002-1 2003-01 2004-01 2005-01 2006-01 2006-07 2007-01 2013-8

Kč/hod. 33,9 36,9 39,6 42,5 44,7 48,1 48,1 50,6

Kč/měsíc 5 700 6 200 6 700 7 185 7 570 7 955 8 000 8 500 Zdroj: MPSV, Přehled o vývoji částek minimální mzdy, 2013

Jak plyne z tabulky, ne vždy se v ČR mění minimální mzda začátkem roku, známy jsou i případy,

kdy se změnila dvakrát ročně (v letech 2006 až 2007 dokonce třikrát za dvanáct měsíců). Připomeňme,

za jakých podmínek se minimální mzda stává dolní hranicí intervalového odhadu:

nejsou-li k dispozici data o zaručené mzdě

není-li zaručená mzda v dané ekonomice zaručena

spadají-li veškeré zkoumané činnosti dobrovolníků do nejnižšího stupně zaručené mzdy

87

Byť jde v terminologii Salamona, Sokolowskiho a Haddock (2011) o strategii, v ČR se pro specifický způsob

výpočtu ekonomické hodnoty dobrovolnictví vžil název metoda, který bývá používán např. pro strategii Tošnera

a Sozanské – Metoda Tošnera a Sozanské, také známou pod názvem metoda sdružení Hestia, kde Dr. Tošner a

Dr. Sozanská působí.

97

První dva případy se povodní v ČR 2013 netýkají, třetí bod bude platit pouze v případě

intervalového odhadu ekonomické hodnoty manuálního dobrovolnictví při povodních.

Co se týče výběru konkrétní minimální mzdy, nastala poměrně kuriózní situace, že ještě

v průběhu povodní došlo k navýšení minimální mzdy z tehdejších 48,1 Kč za hodinu na 50,6 Kč za

hodinu. Protože však největší vlna dobrovolnické pomoci probíhala bezprostřední týdny po povodni

(tedy před změnou minimální mzdy), byla použita hodnota platící do 31. 7. 2013, tedy 48,1 Kč.

Od této hodnoty se také odvíjí hodnota metody Tošnera a Sozanské, tedy 1,5 násobek minimální

mzdy: 72,15 Kč. Od 1. 8. 2013 je hodnota používaná v této metodě 75,9 Kč.

Zaručená mzda

Zaručená mzda je v ČR relativně mladým nástrojem sociální ochrany, zavedena byla v roce 2007

novým zákoníkem práce. Oproti minimální mzdě má několik specifik (Bělíková, 2009):

Stanovuje nejnižší cenu práce s ohledem na složitost, odpovědnost a namáhavost

vykonávané práce

Vztahuje se pouze na práci v rámci pracovního poměru

Pro zkoumané období se pohybuje se v intervalu od 48,10 Kč do 96,20 Kč za hodinu (od

1. 8. 2013 v intervalu 50,6 Kč až 101,20 Kč za hodinu)

Níže uvedená tabulka uvádí výše zaručené mzdy v roce 2013, včetně rozdělení podle činností

dobrovolníků.

98

Tabulka 21: výše zaručené mzdy v ČR podle jednotlivých skupin prací

Zdroj: Sestaveno autorem na základě vlastního výzkumu a na základě Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., ze

dne 6. prosince 2006 a Nařízení vlády ze dne 16. července 2013, kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb.

Z tabulky je zřejmé, že kdyby povodně nastaly o pouhé dva měsíce později, dolní hranice

intervalu a spolu s ní nejnižší možná mzda, za kterou by bylo možné legálně najmout pracovníky na

zastoupení práce dobrovolníků, by byla vyšší, řádově o několik procent.

Tabulka také uvádí přehled zařazení činností dobrovolníků při povodních 2013 v ČR do

jednotlivých skupin prací v klasifikaci zaručené mzdy. Způsob výběru bude uveden následovně,

obecně však šlo o nalezení základních charakterových rysů (např. manuální práce, vzájemně

související s dalšími procesy, vykonávána v nestandardních podmínkách s mírným bezpečnostním

rizikem) a následné přiřazení vhodné skupiny prací na základě charakteristik a příkladů činností

uvedených v nařízení vlády č. 567/2006 Sb., minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o

vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním

prostředí.

Sk. prací Kč/hod Kč/měsíc Kč/hod Kč/měsíc

1. 48,1 8 000 50,6 8 500

ADRA

Charita

Krizová psychosociální

pomoc ADRA

Zdravotnická pomoc,

psychosociální pomoc

Logistika a řízení

ČČK

Logistika Charita

Infolinka Diakonie ČČE

Dobrovolní záchranáři VZS ČČK

Diakonie ČCE

Charita

5. 71,5 12 000 75,2 12 600

Koordinátoři,

infocentrum (řídící

centrum) ADRA

6. 78,9 13 200 83,0 13 900

7. 87,1 14 600 91,7 15 400

8. 96,2 16 100 101,2 17 000

Sociální šetření4. 64,7 10 800 68,1 11 400

10 400

Manuální pomoc

NNOTyp dobrovolnictvíod 1. 8. 2013do 31. 7. 2013

53,1 8 900 55,9 9 400,0

Diakonie ČČE

2.

3. 58,6 9 800 61,7

99

a) 2. skupina prací

Do druhé skupiny prací byly zařazeny dobrovolníci provádějící manuální práce (ADRA, Charita a

Diakonie ČCE). Bylo tak učiněno na základě shody jednotlivých prvků činnosti dobrovolníků

s popisem prací v této skupině prací v příloze nařízení vlády č. 567/2006 Sb., které popisuje, že jde o:

„Stejnorodé práce s rámcovým zadáním a s přesně vymezenými výstupy, se kterými jsou spojeny mírně

zvýšené psychické nároky spojené se samostatným řešením skupiny stejnorodých časově ustálených

pracovních operací podle daných postupů.“ Od první skupiny prací tuto skupinu odlišuje přítomnost

mírné psychické náročnosti, návaznost na další procesy a dlouhodobé zatížení větších svalových

skupin. Proto se pro manuální pomoc při povodních lépe hodí druhá skupina zaměstnání.

b) 3. skupina prací

V případě ČČK zdravotnická pomoc spadá do 3. skupiny prací, kde nařízení vlády č. 577/2006

zmiňuje jako příklad vykonávání povolání ošetřovatele. Stejná skupina prací byla zvolena i pro

psychosociální pomoc ČČK a také pro krizovou psychosociální pomoc organizace ADRA a infolinku

Diakonie ČCE, kde nařízení vlády uvádí mezi charakteristikou prací: „Zvýšené psychické nároky

vyplývající ze samostatného řešení úkolů s různorodými, konkrétními jevy a procesy a s nároky na

představivost a předvídatelnost, schopnost srovnávání, pozornost a operativnost a značnou smyslovou

náročnost.“.

V případě logistiky a řízení ČČK, logistiky Charity byla také zvolena třetí skupina prací, jelikož

v nařízení vlády je v charakteristice prací u této skupiny uvedeno, že jde o: „Různorodé, rámcově

vymezené práce se zadáním podle obvyklých postupů, se stanovenými výstupy, postupy a vazbami na

další procesy. Práce s ucelenými systémy složenými z mnoha prvků s dílčími vazbami na malý okruh

dalších systémů. Koordinace prací v proměnlivých skupinách. Usměrňování jednoduchých rutinních a

manipulačních prací a procesů v proměnlivých skupinách, týmech a jiných nestálých organizačních

celcích.“ V případě ČČK tedy všechny typy dobrovolnictví spadají do 3. skupiny prací zaručené

mzdy.

c) 4. skupina prací

V případě dobrovolných záchranářů Vodní záchranné služby ČČK byla zvolena 4. Skupina prací,

u které je v nařízení vlády č. 577/2006 uveden jako jeden z příkladů činnosti zdravotničtí záchranáři.

Vodní záchranná služba bude zahrnuta v další fázi výzkumu.

d) 5. skupina prací

Do 5. skupiny prací byly zařazeny koordinátoři dobrovolníků a dobrovolníci v infocentru

organizace ADRA. Nařízení vlády č. 577/2006 uvádí v charakteristice činností: „odborné

specializované práce, ve kterých je předmětem komplexní samostatný systém složený z několika

100

dalších sourodých celků nebo nejsložitější samostatné celky“ Dále přímo zmiňuje: „Koordinaci a

usměrňování odborných prací. Zajišťování komplexu činností s obecně vymezenými vstupy, rámcově

stanovenými výstupy, značnou variantností způsobu řešení a postupů a specifickými vazbami na široký

okruh procesů.“. Tyto charakteristiky sedí jak na koordinátory dobrovolníků, tak na dobrovolníky

v infocentru, podílející se na řízení a koordinaci jednotlivých procesů.

Metoda MPSV

Metoda MPSV využívá Stupnici platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů, která je

v současné výši od roku 2011. Je tedy i Je pro tento rok 11 840 Kč měsíčně, pomocí průměrné placené

doby získáme hodinovou sazbu, 68,72 Kč

5.1.2 Obecná mzda odvozená od průměrného či mediálního výdělku

Do této kategorie spadají dvě velmi často používané strategie měření, mediánová mzda a

průměrná mzda. Dále také metodika Independent Sectoru, předchůdce horní hranice intervalového

odhadu.88

Mediánová mzda a průměrná mzda Mediánová mzda, konkrétně v nepodnikatelské sféře, představuje oficiální strategii využívanou

v ČR ČSÚ a následně také dalšími institucemi.

Jelikož nejsou zatím k dispozici data z ISPV za celý rok 2013, využijeme data za 1. pololetí 2013,

jelikož dobrovolnictví začalo začátkem června a s velkou pravděpodobností byla většina prací

provedena právě do konce prvního pololetí.

Následující tabulka uvádí výši mediánové a průměrné mzdy v ČR v 1. pololetí. Pololetní

statistika neobsahuje data o hodinových mzdách, proto bylo nutné je dopočítat z měsíčních výdělků

pomocí průměrného počtu placených hodin.

Tabulka 22: průměrná a mediánová mzda v ČR v 1. pololetí 2013

Typ náhradní mzdy

Kč/měsíc Průměrná placená doba/měsíc

Kč/měsíc

Medián 23 775 172,3 138

Průměr 25 182 172,3 146

Zdroj: upraveno autorem na základě MPSV 2013, s. 13.

Metodika independent sectoru

Hodnota za použití metodiky Independent Sectoru je 1,12 násobek průměrné mzdy, tedy 163,52

Kč/hod. Zde je však třeba mít na paměti, že 12% výše fringe benefits byla konstruována pro USA a

88

Hodnota získaná metodikou Independent Sectoru navíc představuje horní hranici intervalového odhad pro

USA v případě, že nebude možné rozdělit dobrovolnické hodiny podle činností.

101

nedá se automaticky bez zkoumání místních specifik převzít a použít v jiných zemích. Z důvodu

použití při měření ekonomické hodnoty v ČR byl tento způsob zahrnut i do tohoto výzkumu.

Zahrnuta byla také česká obdoba této metodiky, tedy obecná a mediánová mzda navýšená o

povinné odvody zdravotního a sociálního pojištění. Kombinace tohoto přístupu se mzdou specialisty

potom představuje horní hranici intervalového odhadu a je diskutována v části 5.1.3Mzda specialisty,

základní a navýšená

Metoda VŠE (Novákova metoda)

Pro rok 2013 zatím není známa výše úplných nákladů na práci. V souladu s doporučením autora

této metody Nováka (2008, s. 169), dojde tedy k navýšení hodnoty z roku 2012 o valorizaci důchodů

v roce 2013, tedy o 0,9 %. Výsledná hodnota je tedy 144,52.

5.1.3 Mzda specialisty, základní a navýšená

Nejprve je nutné nalézt vhodné náhradní mzdy pro jednotlivé činnosti dobrovolníků. Šlo o

podobný postup jako při hledání vhodné skupiny zaručené mzdy, tedy o nalezení základních

charakterových rysů jednotlivých činností dobrovolníků a následné hledání vhodné náhradní mzdy

specialisty pro každou z dobrovolnických činností podle členění CZ-ISCO.

V případě dobrovolníků, provádějící manuální práce, byla zvolena kategorie zaměstnání 91128

Uklízeči v provozovnách osobních služeb. Ostatní skupiny uklízečů byly úzce zaměřeny a odpovídali

běžnému provozu, proto byla zvolena skupina ostatních uklízečů, která je navíc nejvýše platově

hodnocena, což odpovídá vyšší náročnosti uklízečů po povodních, oproti standardnímu uklízení

v různých objektech.

Pro dobrovolné činnosti související s logistikou a řízením byla zvolena podskupina 2141

Specialisté v oblasti průmyslovém inženýrství a příbuzných oblastech, která zahrnuje jak

specializovanou činnost v oblasti logistiky, tak v krizovém řízení.

Pro monitoring potřeb a sociální šetření, jehož cílem je zjistit potřeby zasažených a jejich sociální

i ekonomické potřeby, byla zvolena podskupina 2635 Specialisté v oblasti sociální práce. V této

podskupině je obsaženo: „poskytování sociálních služeb s cílem uspokojit potřeby jednotlivců a rodin

v komunitách. Vysvětlivky CZ-ISCO dále mezi obvyklou náplní práce zmiňují: „formulování a

uplatňování řešení současných nebo předpokládaných ekonomických a sociálních problémů;

provádění výzkumu a analyzování minulých událostí a činností, poskytování sociálních služeb;

přípravu vědeckých pojednání a zpráv.“ Tito dobrovolníci jsou klíčoví pro naplňování základních

potřeb zasažených povodněmi, provádějí průzkum o potřebách zasažených a tyto potřeby

zaznamenávají a navíc pracují ve stresovém prostředí, proto byla zvolena tato podskupina.

Pro dobrovolníky na povodňové infolince byla zvolena podskupina 4110 Všeobecní

administrativní pracovníci.

102

V případě dobrovolných záchranářů Vodní záchranné služby ČČK a zdravotnické pomoci ČČK

byla zvolena podskupina 3258 Zdravotničtí záchranáři. Dobrovolní záchranáři jsou při povodních

zaměřeni na záchranu lidských životů (Rozhovor s Davidem Smejkalem, 2014), dobrovolníci ČČK

potom na poskytování první pomoci. Dle vysvětlivek k členění CZ-ISCO tyto činnosti spadají právě

do této podskupiny. Vysvětlivky k CZ-ISCO u této podskupiny uvádějí jako příklady činností

evidenci, příprava, třídění, klasifikace a ukládání informací nebo zodpovídání telefonických

a elektronických dotazů a jejich předávání kompetentním osobám, což jsou jedny z činností

dobrovolníka na infolince.

5.2 Intervalový odhad ekonomické hodnoty dobrovolnictví při povodních

2013

V této části budou nejprve uvedeny výsledky ekonomické hodnoty dobrovolnictví při povodních

2013. Následně dojde ke komplexnější interpretaci výsledků a zhodnocení intervalového odhadu.

5.2.1 Výsledky ekonomické hodnoty dobrovolnictví při povodních 2013

Celkem se podle dostupných informací zapojilo 2371 dobrovolníků, kteří dohromady odpracovali

téměř 150 000 hodin. Níže uvedená tabulka uvádí přehled rozsahu dobrovolnictví NNO při povodních

2013, včetně intervalových odhadů ekonomické hodnoty dobrovolnictví, jak celkově, tak za jednotlivé

organizace. V těchto intervalech by se měly pohybovat bodové odhady ekonomické hodnoty

dobrovolnictví, neboť v těchto intervalech se s velkou pravděpodobností nachází skutečná ekonomická

hodnota.

Tabulka 23: Celková ekonomická hodnota dobrovolnictví při povodních 2013 podle NNO

NNO Počet dobrovolníků Počet dobrovolnických hodin Ekonomická hodnota

od (Kč) do (Kč)

ADRA 254 8 228 492 802 1 271 683

ČČK 1 680 124 992 7 324 531 27 149 594

Diakonie 215 6 284 341 167 757 704

Charita 222 9 880 563 188 1 783 626

Celkem 2 371 149 384 8 721 689 30 962 607 Pramen: sestaveno autorem na základě vlastních výpočtů

Z intervalových odhadů plyne několik skutečností:

Celková ekonomická hodnota dobrovolnictví při povodních 2013 se pohybuje v řádech

milionů až desítek milionů

Nejvyšší podíl na ekonomické hodnotě má Český červený kříž, jehož hodnota se

pohybuje v řádech milionů až desítek milionů

Ekonomická hodnota zbylých tři NNO (ADRA, Diakonie ČCE a Charita) se pohybuje

v podobných řádech.

103

Následující tabulka uvádí přehled o rozsahu dobrovolnictví NNO při povodních 2013 podle

činností dobrovolnictví. Činnosti dobrovolnictví byly seskupeny do pěti hlavních skupin.

Tabulka 24: Celková ekonomická hodnota dobrovolnictví při povodních 2013 podle typu

dobrovolnictví

Typ dobrovolnictví Počet

dobrovolníků Počet hodin

Ekonomická hodnota NNO

od (Kč) do (Kč)

Manuální pomoc 465 14 728 782 057 1 321 574 ADRA, Charita, Diakonie

Sociální šetření 60 1 688 109 214 371 642 Diakonie, Charita

Logistika a řízení 722 70 292 4 157 605 15 937 612 ADRA, ČČK, Diakonie, Charita

Psychosociální 653 31 428 1 841 681 5 150 568 ADRA, ČČK

Zdravotnická pomoc 651 31 248 1 831 133 7 424 381 ČČK

Celkem 2 551 149 384 8 721 689 30 205 777 Pramen: sestaveno autorem na základě vlastních výpočtů

Z těchto údajů plyne několik zajímavých skutečností. Největší podíl dobrovolnictví NNO při

povodních 2013 tvořila účast na logistice a řízení, tedy klíčových činnostech pro krizové řízení.

Klíčových proto, že koordinace je jedním ze základních principů systémů krizového řízení včetně IZS

a také proto, že shromažďování, skladování a distribuce humanitární pomoci je základním

předpokladem pro úspěšné zvládání mimořádných událostí velkého rozsahu.

Dalším zjištěním je skutečnost, že ačkoli manuální bývá často vnímáno jako největší součást

dobrovolnictví při povodních, v rámci zkoumaných NNO šlo o cca 18 % dobrovolníků a 10 %

dobrovolnických hodin. Co se týče podílu na celkové ekonomické hodnotě, představovali manuální

dobrovolníci 4 až 9 %.

Dobrovolnictví zahrnující práce vyžadující určité schopnosti, znalosti či dovednosti, tak

představuje 82 % dobrovolníků, 90 % dobrovolnických hodin a podíl na celkové ekonomické hodnotě

dobrovolnictví ve výši 91 % až 96 procent.

Jelikož mimořádné události jsou fenoménem ovlivňující také fyzické a psychické zdraví

zasažených, nabízí se srovnání dobrovolníků provádějících první zdravotní a psychosociální pomoc. V

této oblasti pracovalo vice než 1300 dobrovolníků, tedy vice než polovina všech dobrovolníků, kteří

odpracovali vice než 60 tisíc dobrovolnických hodin, což je vice než 40 % všech odpracovaných

hodin. Jejich práce přitom představovala 42 % veškeré ekonomické hodnoty.

Rozdělení dobrovolnictví NNO podle činností dobrovolníků je důležité také pro identifikování

role dobrovolnictví NNO při povodních 2013. NNO zprostředkovávají dobrovolnickou pomoc

zasaženým, činí tak za využití:

104

Finančních zdrojů, které používají k financování dobrovolnictví (mzdové náklady na

placené koordinátory dobrovolníků, školení, pojištění, strava a ubytování dobrovolníků

Goodwillu, pomocí kterého získávají finanční zdroje od veřejnosti i od státu.

Know how, které představuje zejména vlastní postupy a metodiky vzešlé z minulých let a

sdílení informací mezi jednotlivými NNO, HZS a veřejnou správou.

Lidský kapitál svých zaměstnanců, podílejících se jak na získávání finančních zdrojů,

náboru dobrovolníků, jednání s veřejnou správou a ostatními NNO, usnadňujícími

koordinaci a zvyšující know how jednotlivých NNO.

Na základě výše uvedeného tedy NNO zprostředkovávají dobrovolnickou pomoc v následujících

oblastech

Manuální pomoc

Sociální šetření

Logistika a řízení

Psychosociální

Zdravotnická pomoc

Dobrovolníci v těchto oblastech mají v krizovém řízení následující úlohu:

Podílejí se na odstraňování následků povodní a snižují celkové náklady na úklidové práce

Pomáhají dosáhnutí žádoucího stavu, aby se byli zasažení schopni vrátit do běžného

režimu, ve kterém budou uspokojovány jejich základní potřeby

Podílí-se na zjišťování potře zasažených, tedy klíčových informací pro distribuci

humanitární pomoci

Podílejí se na provozuschopnosti systému krizového řízení

Poskytují první zdravotnickou a psychosociální pomoc a podílejí se tak na péči o

zdravotních stav zasažených

Přináší do systému krizového řízení dodatečné a motivované lidské zdroje

Lze tedy předpokládat, že výpadek dobrovolnictví NNO při povodních 2013 by mě dopady na

chod celého systém a zdravotní stav zasažených.

Nyní přistupme k zasazení intervalového odhadu do kontextu běžně užívaných bodových

odhadů. Následující graf uvádí grafické znázornění intervalových odhadů za jednotlivé organizace.

105

Graf 2 Intervalové odhady ekonomické hodnoty dobrovolnictví při povodních 2013

Zdroj: sestaveno autorem na základě vlastních výpočtů

Vzhledem k rozdílům v řádech, v jakých se jednotlivé intervalové odhady pohybují, byly

ekonomické hodnoty logaritmovány. V grafu jsou potom vidět jak intervalové odhady (bledě modré

obdélníky), tak jednotlivé bodové odhady. V následující části jsou potom jednotlivé intervalové i

bodové odhady vyjádřeny i v přirozených číslech (v Kč).

5,40

5,50

5,60

5,70

5,80

5,90

6,00

6,10

6,20

6,30

6,40

6,50

6,60

6,70

6,80

6,90

7,00

7,10

7,20

7,30

7,40

7,50

Diakonie Charita ADRA ČČK

Loga

ritm

ova

ná

eko

no

mic

ká h

od

no

ta d

ob

rovo

lnic

tví

Nestátní nezisková organizace

Intervalové odhady ekonomické hodnoty dobrovolnictví při povodních 2013

Intervalový odhad

Minimální mzda

MPSV

Tošner a Sozanská

Mediánová mzda

VŠE

Mzdy specialisty

Průměrná mzda

Independent Sector

Mediánová mzda navýšená opovinné odvody

Průměrná mzda navýšená opovinné odvody

106

Diakonie ČCE

V případě Diakonie ČCE, u které byly k dispozici data i dobrovolnických hodinách z interní

evidence. Následující tabulka ukazuje náhradní mzdy, ekonomickou hodnotu při jednotlivých

výzkumných strategiích.

Tabulka 25: Ekonomická hodnota dobrovolnictví Diakonie ČCE při povodních 2013




Minimální mzda 48,10 302 260 ne

Zaručená mzda 54,30 341 167 ano, dolní hranice

MPSV 68,72 431 836 ano

Tošner a Sozanská 72,15 453 391 ano

Mzdy specialisty 90,00 565 451 ano


120,60 757 704

ano, horní hranice

Mediánová mzda 138,00 867 192 ne

VŠE 144,52 908 164 ne

Průměrná mzda 146,00 917 464 ne

Independent Sector 163,52 1 027 560

ne

Mediánová mzda navýšená o povinné odvody 184,92 1 162 037 ne

Průměrná mzda navýšená o povinné odvody 195,64 1 229 402 ne

Zdroj: sestaveno autorem na základě vlastních výpočtů.

Jak uvádí tabulka, celkem sedm bodových odhadů se nevešlo do intervalového odhadu, přičemž

samotný intervalový odhad představoval rozpětí od cca 340 000 do cca 760 000 Kč. Nejednalo se

přitom pouze o nadhodnocující bodové odhady, ale také o podhodnocující odhad v podobě minimální

mzdy. Zajímavé je také velké množství nadhodnocujících odhadů, přičemž jde i metodiku ČSÚ,

využívající mediánovou mzdu. Dále o průměrnou mzdy, její ekvivalent a tři další navyšované strategie

(Independent Sector a mediánová a průměrná mzda navýšené o povinné odvody.

ADRA

Následující tabulka uvádí přehled o náhradních mzdách a ekonomických hodnotách

dobrovolnictví organizace ADRA při povodních 2013.

Tabulka 26: Ekonomická hodnota dobrovolnictví organizace ADRA při povodních 2013




107



MPSV 68,72 565 428 ano


Mzdy specialisty 115,34 948 999 ano



VŠE 144,52 1 189 111 ano


154,56 1 271 683 ano, horní hranice

Independent Sector 163,52 1 345 443 ne


184,92 1 521 522

ne

Průměrná mzda navýšená o povinné odvody

195,64 1 609 726

ne Zdroj: sestaveno autorem na základě vlastních výpočtů.

Stejně jako v případě Diakonie ČCE, i v případě organizace ADRA se do intervalu nevešla

minimální mzda, metodika Independent Sectoru a mediánová a průměrná mzda navýšená o povinné

odvody. Oproti tomu nenavýšená průměrná a mediánová mzda byly do intervalu zahrnuty. Tento

rozdíl plyne z nižšího podílu hodin odpracovaných manuálními dobrovolníky vzhledem z celku (tento

poměr tvoří 87 % u Diakonie ČCE a 62 % u organizace ADRA). Čím méně kvalifikovanou pracovní

síla, tím víc se vzdaluje průměrné a mediánové mzdě směrem dolů a tím vice průměrná a mediánová

mzda nadhodnocují skutečnou hodnotu.

Charita

Následující tabulka uvádí přehled o náhradních mzdách a ekonomických hodnotách

dobrovolnictví organizace ADRA při povodních 2013.

Tabulka 27: Ekonomická hodnota dobrovolnictví Charity ČR při povodních 2013






MPSV 68,72 678 954 ano




VŠE 144,52 1 427 858 ano


108





184,92 1 827 010

ne


195,64 1 932 923

ne


Jak ukazuje tabulka, oproti organizaci ADRA přibyl další odhad vycházející z průměrné mzdy,

metodika Independent Sectoru. Vyšší rozptyl intervalového odhadu pramení opět z relativně nízkého

podílu dobrovolnických hodin na celkových dobrovolnických hodinách (42,5 % oproti 87 % Diakonie

ČCE a 62 % organizace ADRA).

Český červený kříž

ČČK je NNO tvořící drtivou většinu dobrovolnictví při povodních v roce 2013. Následující

tabulka uvádí přehled o náhradních mzdách a ekonomických hodnotách dobrovolnictví ČČK při

povodních 2013.

Tabulka 28: Ekonomická hodnota dobrovolnictví Charity ČR při povodních 2013





Zaručená mzda 58,60 7 324 531 ano, dolní hranice

MPSV 68,72 8 589 450 ano



VŠE 144,52 18 063 844 ano





184,92 23 113 521

ano


195,64 24 453 435

ano




109

V případě ČČK se do intervalového odhadu vešly všechny bodové odhady s výjimkou minimální

mzdy. Je tomu tak zejména z důvodu absence manuální dobrovolnické pomoci a provádění

specializovaných prací. Výsledná hodinová mzda specialisty převyšuje jak mediánovou, tak obecnou

mzdu, o téměř 12 %, tedy hodnotu, o kterou neupravená metodika Independent Sectoru navyšuje

průměrnou mzdu.

5.2.2 Zhodnocení intervalového odhadu a limity výzkumu

Použití intervalového odhadu na příkladu dobrovolnictví při povodních 2013 ukázalo několik

skutečností:

Minimální mzda se ve všech zkoumaných případech ocitla vně tohoto intervalu

Nejužší intervalový odhad je možné stanovit pro co nejméně kvalifikované a hodnocené

činnosti dobrovolníků

Bodové odhady dobrovolnictví, které je méně náročné na schopnosti a dovednosti a které

zahrnuje činnosti relativně málo hodnocené na trhu práce (ve vztahu k průměrnému a

mediálnímu výdělku) se nacházejí mimo interval)

Pro dobrovolnické činnosti náročné na znalosti a dovednosti, zahrnující činnosti

hodnocené relativně více na trhu práce je interval příliš široký.

Příliš velká šíře intervalu pro tyto dobrovolnické činnosti je stanovena velkým rozptylem

mezi minimální částkou, na kterou je možné zaměstnat placené pracovníky na danou

činnost a mediální mzdou v daných profesích navýšenou o povinné odvody.

Je tedy zřejmé, že nejvíce informací poskytne intervalový odhad pro činnosti, které jsou méně

kvalifikované a relativně méně hodnocené na trhu práce. V těchto případech selhávají běžně užívané

bodové odhady, např. mediánová mzda v nepodnikatelské sféře používaná ČSÚ.

Tento výzkum upozornil také na skutečnost, která není zcela intuitivní. Minimální mzda

stanovená zákonem nepředstavuje vždy minimální mzdu, za kterou je možné zaměstnat pracovníka,

aby nahradil práci dobrovolníka, tuto výši určuje zaručená mzda. Dobrovolníci při povodních (stejně

jako celá řada případů dobrovolnictví) však vykonávají činnosti, spadající do druhé skupiny prací a

výše. Proto není zcela vhodné používat minimální mzdu jako bodový odhad, zejména u dlouhodobého

dobrovolnictví.

V současné době je v ČR legislativní situace taková, že zaručená mzda se vztahuje na pracovní

poměr, zatímco na dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti je možné zaměstnat

pracovníky i na minimální mzdu. Zde jsou pro případ povodní důležité dvě věci:

Zejména více kvalifikované dobrovolnictví funguje na dlouhodobé bázi (např. jako

dobrovolnictví v sociálních službách, nebo ve zdravotnictví), mimo to NNO do

110

dobrovolníků dlouhodobě investuje, zejména v podobě školení – nabízí se tedy srovnání

s pracovním poměrem, mající dlouhodobý charakter.

Povodně představují vysoce specifické prostředí s řadou různých faktorů zhoršující

pracovní podmínky (nouzové ubytování a strava, únava, stres a konfrontace s

lidským utrpením a ekonomickými škodami.)

Z těchto důvodů lze předpokládat, že minimální mzda je skutečně podhodnocenou výší náhradní

mzdy. Uvažujeme přitom v konceptu náhradní mzdy, vycházející z myšlenky, jaké by byly náklady na

nahrazení dobrovolníků placenou pracovní silou.

Omezení výzkumu a možnosti intervalového odhadu

Tento výzkum je třeba chápat v kontextu jeho omezení, zejména jde o následující body:

Zahrnutí pouze dobrovolnictví skrze hlavní humanitární NNO

Výzkum zahrnuje pouze dobrovolnictví při mimořádných událostech skrze hlavní humanitární

NNO. Nezahrnuje tedy dobrovolnictví prováděné mimo tyto organizace, např. přímo mezi starosty. U

minulých povodní dobrovolnictví mimo JSDHO probíhalo (vyjma sousedské výpomoci) zpravidla

prostřednictvím humanitárních NNO. U letošních povodní byla situace jiná, neboť povodně zasáhly

obrovské území a nabídka a poptávka po dobrovolnictví předčila možnosti NNO. Proto byly NNO

nuceny stovky dobrovolníků odkazovat přímo na starosty (Rozhovor s Josefem Koláčkem). Nejde o

ideální stav, protože zkušenosti ukazují, že starostové při povodních bojují s přetížeností a koordinace

dobrovolníků je pro ně další povinností, byť spojenou s přínosy. Výzkum zatím nezahrnuje

dobrovolné záchranáře, byť je plánováno, že v další fázi bude zapojena i Vodní záchranná služba

ČČK. Celková ekonomická hodnota dobrovolnictví při povodních 2013 tak bude velmi

pravděpodobně výrazně vyšší.

Výzkum také nezahrnuje dobrovolnictví v jiných organizacích mimo NNO. V této kategorii byly

zjištěny dva výskyty, dobrovolnictví při odstraňování škod v Pražské ZOO, která je příspěvkovou

organizací a dobrovolnictví dobrovolných hasičů v JSDHO, kteří nevykonávají dobrovolnickou práci

prostřednictvím NNO, ale prostřednictvím JSDHO, což je organizační složka obce.

Zástupkyně pražské ZOO na mailový dotaz uvedla, že u nich denně pracovalo 40 až 60

dobrovolníků po dobu dvou měsíců, osm hodin denně. Tito dobrovolníci přitom vykonávaly manuální

práce, takže pokud bychom množinu ekonomické hodnoty při povodních 2013 neohraničili

podmínkou, že musí jít o NNO, tato i celková ekonomická hodnota by byla vyšší.

Po vznesení dotazu na Generální ředitelství HZS ohledně počtu dobrovolnických hodin

dobrovolných hasičů v JSDHO, nezbytných k výpočtu ekonomické hodnoty dobrovolnictví, bylo

prostřednictvím vedoucího oddělení požární ochrany odpověděno, že tyto údaje nejsou centrálně

sledovány. Dále, že vzhledem k obrovskému počtu JSDHO a dobrovolných hasičů by se jednalo o

111

nadlidský úkol. Tento argument je pochopitelný, jelikož jak uvádí Kavan (2014), jelikož počet

dobrovolných hasičů byl téměř 15 tisíc, což je více než šestkrát více než všech dobrovolníků

v hlavních humanitárních NNO. Mimo to JSDHO operují samostatně ve spolupráci s HZS daného

kraje. Na druhou stranu pokud vzejde všem dobrovolnickým organizacím (státním i nestátním)

povinnost zachycovat rozsah a strukturu dobrovolnictví, můžou mít dobrovolní hasiči problém, který

bude nutné řešit, přičemž toto řešení si zcela jistě vyžádá dodatečné náklady. Tím se dostáváme

k dalšímu bodu omezení výzkumu, kvalitě vstupních dat.

Kvalita vstupních dat

Zatímco data o tržních náhradních mzdách je možno díky rozsáhlým statistickým šetření

považovat za relativně spolehlivé, odhady ekonomické hodnoty dobrovolnictví stojí a padají

s dostupností údajů o dobrovolnických hodinách, v ideálním případě rozdělených podle činností. Zde

se ukázalo slabé místo výzkumů hodnoty dobrovolnictví, zejména při mimořádných událostech, a sice

že zachycování počtu dobrovolnických hodin není vnímáno jako priorita. Toto je pochopitelné

vzhledem k charakteru mimořádné události, nicméně výzkum v této oblasti to poměrně komplikuje.

Stejně jako v případě JSDHO by to následně mohlo představovat problém, pokud by byla legislativně

stanovena povinnost zaznamenávat rozsah dobrovolnictví v podobě dobrovolnických hodin.

Na druhou stranu příklad Diakonie ČCE ukazuje, že je možné i v krizových podmínkách

zaznamenávat rozsah dobrovolnictví nejen co do počtu dobrovolnických hodin, ale také v podobě

vyjádření ekonomické hodnoty. Z rozhovoru s Evou Bucharovou (2014) a také s ostatními

povodňovými manažery plyne, že klíčová je v tomto ohledu motivace zodpovědného pracovníka.

Velmi zjednodušeně, pokud z pohledu zodpovědné osoby náklady na zaznamenávání počtu hodin a

měření ekonomické hodnoty dobrovolnictví převáží přínosy, velmi pravděpodobně k němu nedojde,

nebude-li k tomu daná osoba nucena. Např. příkazem od nadřízeného, případně platnou legislativou.

Na druhou stranu pokud přínosy převáží náklady, je velmi pravděpodobné, že k zachycování

dobrovolnických hodin, eventuálně i k výpočtu ekonomické hodnoty dobrovolnictví, dojde. Náklady a

zejména přínosy přitom při jejich hodnocení ex ante podléhají jisté míře subjektivity.

Pokud je tedy tento předpoklad o nákladech a přínosech měření rozsahu dobrovolnictví správný,

nabízí se následující závěr. Pokud budou zodpovědní pracovníci dobrovolnických organizací

přesvědčeni o významu zachycování rozsahu dobrovolnictví, budou více motivování k tomu, se na

něm podílet, ať už v podobě vlastní interní evidence, tak v oblasti sdílení dat. Pokud ale nebudou

dostatečně motivováni a náklady na toto měření z jejich pohledu převýší příjmy, hrozí totiž v případě

legislativní nebo jiné povinnosti zkreslení dat.

Pokud by totiž byla povinnost pouze nahlásit počet hodin za dané období (bez nutnosti detailní

evidence, která by s sebou nesla další dodatečné náklady), otevírá se bez potřebné motivace

zodpovědných pracovníků dobrovolnických organizací prostor pro „kreativní“ práci s čísly. Naopak

112

pokud je přítomna dostatečná motivace, je možné i v případě absence přesných čísel získat

kvalifikované odhady.

Použití kvalifikovaných odhadů počtu dobrovolnických hodin v jednotlivých činnostech (a

v případě ČČK také ohledně rozdělení dobrovolníků podle jednotlivých činností), ke kterému bylo

přistoupeno v případě organizací ADRA, ČČK a Charita, bylo totiž umožněno nejen potřebnou

motivací klíčových pracovníků, ale také jejich přehledem o situaci při povodních 2013. Toto pramení

z jisté míry centralizace (která je v případě povodní zřejmě nejmenší v ČČK, který se zároveň nejvíce

dobrovolnicky zapojil). Tato centralizace zase pramení z charakteru krizového řízení, kdy je nutná

vzájemná koordinace nejen jedné organizace uvnitř, ale také společná koordinace všech

zainteresovaných stran.

Závěrem k vypovídací hodnotě vstupních dat o dobrovolnických hodinách tedy lze říci, že se

v celkovém součtu zcela jistě nejedná o přesné číslo, velmi pravděpodobně nás však informují o

přibližných řádech, ve kterých se počty dobrovolnických hodin pohybují. Tyto nepřesnosti však

neovlivňují vypovídací hodnotu intervalového odhadu, neboť bodové odhady by zaznamenaly stejnou

míru zkreslení.

Použití intervalového odhadu

Zkušenosti z tohoto výzkumu ukazují, že intervalový odhad se v současné podobě hodí spíše pro

méně kvalifikované činnosti dobrovolníků, jelikož při více kvalifikovaných činnostech dobrovolníků

nastává příliš velký rozptyl mezi zaručenou (případně minimální) mzdou. První možností, jak si

s tímto závěrem poradit je, doporučit jej zejména právě pro méně kvalifikované činnosti dobrovolníků.

Přestože ČSÚ neeviduje, případně nepublikuje, data o dělení dobrovolnictví v ČR podle jednotlivých

činností, nabízí se srovnání s Novákovým výzkumem prováděných na VŠE v Praze a publikovaném

v roce 2008. Novák (2008, s. 160) se na základě rozsáhlého statistického šetření pokusil odhadnout

rozdělení dobrovolníků v ČR podle činností. Jeho výsledky uvádí následující tabulka.

Tabulka 29: Orientační rozdělení dobrovolnictví v ČR podle činností a náhradní mzdy

Skupina dobrovolných prací

Třída Hlavní třída89 Zastoupení v ČR (Novák, 2008)

Hodnota mediánové mzdy 2013 (Kč

Pomocné práce 9 Pomocní a nekvalifikovaní

pracovníci 27 % 81,33

Administrativní práce

4 Nižší administrativní

pracovníci 8 % 120,65

Služby pro klienty 3 Techničtí a odborní

pracovníci 49% 150,79

Řízení organizace 1 Řídící pracovníci 8 % 238,97

Experti, konzultanti 2 Specialisté 8 % 206,14

Zdroj: Sestaveno autorem na základě Nováka (2008, s. 160) a ISPV 2013

89

Názvy tříd byla oproti Novákovu (2008, s. 160) výzkumu upraveny do současné podoby.

113

K jeho datům byly potom doplněny aktuální mediánové mzdy specialisty za 1. pololetí 2013. Je

však třeba mít na paměti, že třídy zaměstnání se dále člení a mzdy specialisty v tabulce zahrnují také

činnosti, které dobrovolníci zpravidla nezastávají a které tyto hodnoty výrazně navyšují. Např. skupina

1.1 Řídící pracovníci výroby, IT, vzdělávání a příbuzných oborů, kteří představují 61,3 % z třídy 1

Řízení organizace, kde je mediánová mzda 254,54 Kč. Naopak pro podmínky dobrovolnictví v ČR

reálnější kategorií je skupina 1.3 Řídící pracovníci ubytovacích a stravovacích služeb, obchodu

a ostatní řídící pracovníci, kde je mediánová mzda 149,39 Kč. Obdobná situace bude potom v menší či

větší míře panovat v ostatních třídách.

Vyjdeme-li z předpokladu, že od dob Novákova výzkumu se rámcové rozdělení dobrovolnictví

v ČR podle činností dramaticky nezměnilo, můžeme říci, že přinejmenším ve třetině případů

dobrovolnictví by byl intervalový odhad dostatečně úzký, aby nezahrnoval všechny bodové odhady,

často vycházející z rozporuplných předpokladů (např. použití v ČR nezměněné metodiky Independent

Sectoru vytvořené v USA).

Nabízí se také otázka, zda pro více kvalifikované činnosti dobrovolníků je takto široký

intervalový odhad, zahrnující téměř všechny různé bodové odhady, využitelný. Logickým

myšlenkovým proudem by mohlo být zúžení tohoto intervalu, např. na hodnotu 1. decilu, který

odpovídá situaci na trhu práce a který interval oproti zaručené mzdě zúžil. Protiargumentem pro

použití 1. decilu je však skutečnost, že existuje 10 % pracovníků, kteří jsou ochotni pracovat i pod

touto hranicí.

Proto je koncept intervalového odhadu, se všemi omezeními, ponechán zatím v nezměněné

podobě s tím, že umožňuje srovnání jednotlivých bodových odhadů, které v současné době nabývá,

vzhledem ke zvažovaným legislativním změnám, v ČR i v celé EU na důležitosti. Uveďme tuto situaci

na hypotetickém příkladu Diakonie ČCE, pro který máme nejpřesnější data z jejich interní evidence.

Představme si, že by ředitel této organizace chtěl zjistit ekonomickou hodnotu dobrovolnictví a využít

k tomu jejich interní evidenci. Podíval by se, jak v této věci postupuje ČSÚ a celkový počet hodin by

vynásobil mediánovou mzdou v nepodnikatelské sféře, přičemž by mu vyšla ekonomická hodnota

867 192 Kč. Zároveň by se krizový pracovník na obci, ve které dobrovolníci Diakonie zasahovali,

zajímal o stejný údaj a protože by měl evropský rozhled, podíval by se, jak hodnotu dobrovolnictví

měří naší východní sousedi, Slovensko. Načež by počet ekonomických hodin vynásobil minimální

mzdou v ČR a získal hodnotu 302 260 Kč, tedy téměř třikrát méně. K jejich překvapení navíc

nezávislý odhad třetí strany vypočítal, že ekonomická hodnota dobrovolnictví Diakonie ČCE leží

v intervalu od 341 167 Kč do 757 704 a tedy, že obě oficiální metodiky selhávají.

Nemluvě o situaci, že jednotlivých bodových odhadů lze získat mnohem více, než kolik jich bylo

použito v tomto výzkumu. Je tak třeba mít na paměti, že nejsme v současné době schopni přesně určit

ekonomickou hodnotu dobrovolnictví, jsme pouze schopni vypočítat její odhady, bodové i intervalové.

114

Je přitom velmi důležité jednak srovnávat odhady využívající stejnou metodologii a také brát v úvahu

míru jejich zkreslení, např. nakolik odráží reálné činnosti dobrovolníků atd.

Celkově je tedy možné říci, že použití intervalového odhadu pro zjištění ekonomické hodnoty

dobrovolnictví při povodních 2013 má základní přínos:

Informování veřejnosti, laické i veřejné, o přibližném rozsahu dobrovolnictví při

povodních 2013, včetně počtu dobrovolnických hodin a ekonomické hodnoty,

rozděleném dle činností a jednotlivých organizací

Na reálném případě upozornit na obrovskou roztříštěnost bodových odhadů a jejich

omezenou vypovídací schopnost v době, kdy je pravděpodobné legislativní ukotvení

zachycování rozsahu dobrovolnictví, včetně změny oficiální metodiky ČSÚ v oblasti

měření ekonomické hodnoty dobrovolnictví

Tento výzkum tak může sloužit k několika účelům, jako:

Příspěvek k akademické i veřejné diskuzi v době, kdy existuje spousta různých metodik

jak měřit ekonomickou hodnotu dobrovolnictví, a zároveň v době, kdy jsou stále sílící

tlaky na legislativní ukotvení měření této hodnoty.

Poukázání na rozdílnost a případnou ošidnost některých používaných metod, jak pro

stanovování výpočtu ekonomické hodnoty dobrovolnictví jako součást povinného

kofinancování, nebo pro účely VIVA metody, nejen v případě mimořádných událostí.

Nástroj pro hodnocení technické efektivnosti řízení dobrovolnictví. Tento nástroj

v podobě VIVA metody je zejména využitelný pro srovnání, jak se vyvíjí technická

efektivnost v dané organizaci při jednotlivých povodních

Podklad pro poskytovatele dotací (krajské úřady, obecní úřady, HZS, Ministerstva) NNO

na pomoc při mimořádných událostech. Tyto podklady tak mohou napomoci při

stanovení pro optimální výši dotace na tyto účely.

Podklad pro starosty zasažených obcí, hejtmany zasažených krajů a také pro HZS, kteří

jsou stavěny před volbu (při mimořádné události velkého rozsahu i mezi těmito

událostmi), zda a do jaké míry spolupracovat s NNO při řešení těchto situací.

Marketingový nástroj pro NNO, kterým by mohli zvýšit své povědomí a také motivovat

své dobrovolníky, současné i potenciální, že jejich práce má smysl.

Mediální nástroj na zvýšení prestiže dobrovolnictví, v souladu s aktuální Koncepcí

ochrany obyvatelstva a politikami EU ohledně dobrovolnictví.

Informování zasažených povodněmi, kterým pomáhali dobrovolníci, že tato pomoc měla

také značné náklady. Tato skutečnost může napomoci pocitu vděčnosti a tlumit tendence

k pocitům samozřejmosti ze strany zasažených. V globálním měřítku se potom nabízí

otázka, zda by zvýšení informovanosti o nákladech a hodnotě humanitární pomoci

115

konkrétních dobrovolníků nemohlo tlumit syndrom navěky natažené dlaně v jeho

počáteční fázi.

Koncept intervalového odhadu má svá nesporná omezení, zároveň však také skýtá některé

výhody, přičemž se jedná o do jisté míry netradiční příspěvek do odborné a velmi aktuální diskuze.

116

Závěr

Tato práce přichází s novým konceptem intervalového odhadu ekonomické hodnoty

dobrovolnictví, byť jde říci, že do jisté míry předchůdcem intervalového odhadu jsou práce,

srovnávající celou řadu bodovou odhadů. Těmto pracím však chyběl další krok, a sice interpretování

odhadů ekonomické hodnoty dobrovolnictví v kontextu nemožnosti odhadnout na základě tržních

náhradních mezd přesnou hodnotu. Tato práce tak nepřináší revoluční řešení způsobu měření

ekonomické hodnoty dobrovolnické práce. Co však tato práce přináší je spojení stávajících

výzkumných metodologii bodových odhadů do jedné v podobě intervalového odhadu, přičemž dolní i

horní hranice intervalu vychází ze stávajících výzkumů.

Nejedná se však o prostý výběr dvou stávajících bodových odhadů a jejich označení za hranice

intervalu. Dolní hranici intervalu představuje zaručená mzda, přesnější varianta minimální mzdy,

v některých případech používané pro výpočet ekonomické hodnoty dobrovolnické práce. Zaručená

mzda tak vychází z tradice použití minimální mzdy jako minimální mzdy, za kterou je možné legálně

zaměstnat placeného zaměstnance. Tuto tradici však spojuje s doporučeními Manuálu pro měření

hodnoty dobrovolnictví ILO, aby bylo při měření hodnoty dobrovolnictví přihlíženo k činnostem

dobrovolníků. Zaručená mzda tak v podmínkách ČR představuje osm nejnižších mezd, za které je

možné v dané profesi legálně zaměstnat pracovníka.

Horní hranice taktéž vychází z doporučení ILO, kdy výzkumnou strategii zvanou mzda

specialisty spoluje s krokem amerického Intependent Sectoru, který hodnotu dobrovolnictví navyšuje

o hodnotu tzv. fringe benefits, tedy nepeněžních požitků. Zatímco Independent Sector však o tuto

hodnotu navyšoval obecnou průměrnou mzdu v dané ekonomice, horní hranice intervalového odhadu

o výši fringe benefits navyšuje mzdu specialisty, tedy výzkumnou strategii, doporučovanou ILO.

Nepřejímá však výši fringe benefits odhadovanou pro USA (12 %), ale výši danou pro danou zemi.

Vzhledem k momentální absence dat o této výši za ČR byla jako tato hranice stanovena výše

povinných odvodů ze strany zaměstnavatele, tedy 34 % jako zdravotní a sociální pojištění.

Tento intervalový odhad přináší do jisté míry nový pohled na měření ekonomické hodnoty

dobrovolnictví s tím, že si neklade za cíl stávající metodologii, pomalu se blížící vědeckému

konsenzu, rozvrátit, ale spíše doplnit. V ČR, EU, ale i v různých částech světě je patrný rostoucí trend

znát rozsah neformální zaměstnanosti, rozsah dobrovolnictví i jeho ekonomické hodnoty.

Svět se stále upíná ke standardním ekonomickým indikátorům typu HDP, které také bývají

využívány nejen k makroekonomickým prognózám, ale také k hodnocení úspěšnosti ekonomiky.

Produkt lidské činnosti však vzniká i mimo trh, stejně jako lidská práce neprobíhá výhradně na tržní

bázi. Výzkumy ukazují, že ekonomická hodnota dobrovolnictví se celosvětově pohybují v řádech

nejvyspělejších ekonomik (v roce 2005 mezi šestou a sedmou nejsilnější ekonomikou). Neplacená

práce v hodnotě stamilionů až miliard amerických dolarů za celý svět je tak každý rok HDP skryta,

117

byť se jí vytváří hodnoty a poskytují se jí služby. Přelévání této sumy mezi tržní a netržní práce tak

přitom ovlivňuje výslednou ekonomickou aktivitu i za předpokladu, že se vůbec nezměnila, jen se

změnil způsob její institucionalizace a forma odměny (peněžní či nepeněžní). V konečném důsledku

tak nezahrnování netržních statků a služeb do hodnocení ekonomiky může vést ke špatným

ekonomickým rozhodnutí.

Podobné je to i v případě krizového řízení, pokud stát sníží platy státním zaměstnancům, a

s nižšími náklady státu se podaří zvládnout mimořádnou událost velkého rozsahu, nemusí to

automaticky znamenat, že bylo možné danou událost zvládnout s nižšími náklady. Ke komplexní

analýze je totiž nutné znát všechny náklady na zvládnutí dané události a hodnotu veškeré práce, nejen

práce státních složek. Pokud tak neučiníme, můžeme poměrně snadno dojít k mylným závěrům,

vedoucím k chybným veřejným politikám.

Klasický příklad je profesionalizace Armády, která v důsledku svojí specializace na zahraniční

mise ztratila svoji schopnost být klíčovou státní složkou pro zvládání povodní. Pokud budeme

ignorovat netržní práci, můžeme dojít k závěru, že výrazná role Armády při povodních v minulosti

byla zbytečná, protože to jde i bez ní. Jde to i bez ní, ale za masivního zapojení dobrovolných hasičů

v jednotkách sboru dobrovolných hasičů obcí, dobrovolných záchranářů a také dobrovolníků

humanitárních NNO. Mzdové náklady na řešení mimořádných událostí tak možná poklesly, absence

rozsáhlé armády zasahující při mimořádných událostech velkého rozsahu však poskytuje prostor pro

rozsáhlé zapojení dobrovolníků v podobě dobrovolnické práce ve značné ekonomické hodnotě.

V roce 2013 zasáhly ČR opět po třech letech povodně, které byly v řadě ohledů specifické, jak do

rozsahu území, které zasáhly, tak v samotném průběhu povodně, kdy šlo o rychlou povodeň v několika

fázích. Tyto povodně probíhalo první systematické měření ekonomické hodnoty dobrovolnictví

v podobě výzkumu, na kterém je založena tato práce s cílem bylo identifikovat rozsah dobrovolnické

práce při těchto povodních a také odhadnout její ekonomickou hodnotu. S tím souvisel i dílčí cíl práce,

otestovat použití intervalového odhadu ekonomické hodnoty dobrovolnictví a zhodnotit a interpretovat

vhodnost použití intervalového odhadu.

Bylo zjištěno, že v případě povodní 2013, a velmi pravděpodobně také nezanedbatelné části

ostatního dobrovolnictví, je bodový odhad pomocí minimální mzdy mimo intervalový odhad, jelikož

v ČR platí také sedm vyšších minimálních sazeb pro jednotlivé typy činností. Dalším závěrem je, že

zatímco pro méně kvalifikované činnosti byly intervalové odhady relativně úzké, pro relativně více

kvalifikované činnosti byly intervalové odhady relativně široké. Tato skutečnost je dána výší a

minimální a zaručené mzdy, která roste pomaleji než mediánové mzdy specialisty v daných profesích.

V případě relativně méně kvalifikovaných dobrovolnických činností se tak použití intervalového

odhadu jeví jako vhodnější. Tento postup je samozřejmě možné použít i v případě vysoce

kvalifikovaného dobrovolnictví, zde je však otázka pro další výzkum, zda by se u vysoce

118

kvalifikovaných činností, např. hasičů či záchranářů, kteří jsou navíc velmi často státní zaměstnanci,

nemělo být použito jiné metodologie stanovování dolního a horního odhadu, např. za pomoci

tabulkových platů.

Nezanedbatelným přínosem konceptu intervalového odhadu je příspěvek k odborné diskuzi o

výzkumu ekonomické hodnoty dobrovolnictví v době, kdy se nejen měření této hodnoty stává stále

populárnějším, ale také se pomalu schyluje k legislativnímu ukotvení. Vstup ekonomické hodnoty

dobrovolnictví do povinného kofinancování projektů již pronikl i do ČR a na Slovensko a z odhadu

hodnoty dobrovolnictví již tak dávno není jen statistickým údajem, ale reálnou peněžní silou. Výpočty

ekonomické hodnoty dobrovolnictví tak při vstupu této hodnoty do povinného kofinancování

umožňují dané organizaci dosáhnout i na dotaci, na kterou by z finančních důvodů nedosáhly.

Z jednotlivých bodových odhadů je zřejmé, že právě zde se skrývá obrovský způsob pro

manipulaci, z obou stran, jak ze strany poskytovatele dotace, tak ze strany příjemce dotace. Vhodným

výběrem strategie měření je totiž možné ekonomickou hodnotu buďto např. ztrojnásobit, nebo naopak

zmenšit na třetinu, což pro řadu organizací může být zásadní rozdíl. Stejný prostor pro manipulaci ale

leží v oblasti hodnocení technické efektivnosti. Pokud by totiž dobrovolnické organizace chtěli ukázat

růst technické efektivnosti, stačí vhodně pozměnit strategii měření.

Proto je třeba mít na paměti, že věda v současné době neumí v přirozených číslech přesně vyjádřit

reálnou ekonomickou hodnotu dobrovolnictví. Máme k dispozici rozsáhlé metodologické portfolio,

stále jde však pouze o odhady. Použitím intervalového odhadu tak zvýšíme vypovídací hodnotu

našeho odhadu. Protože v řádě případů (např. již zmíněné kofinancování či hodnocení technické

efektivnosti) je třeba přirozené číslo, budou pravděpodobně i nadále používány bodové odhady. Tyto

bodové odhady je však vhodné interpretovat v kontextu intervalového odhadu a také s vědomím, že

nejde o reálnou ekonomickou hodnotu dobrovolnictví, ale pouze o její odhad. Byť může jít o bodový

odhad vypočítaný na základě celosvětového vědeckého konsensu ohledně metodologie.

Stejně jako bude s největší pravděpodobností dál pokračovat trend rostoucího významu

ekonomické hodnoty dobrovolnictví, budou s vysokou pravděpodobností i nadále pokračovat

mimořádné události a spolu s nimi i působení dobrovolníků. Je na tvůrcích veřejných politik, jak

budou přistupovat k roli neziskového sektoru v krizovém řízení, včetně role dobrovolníků.

V současné době je však tato role relativně významná, jak co do činností (účast na logistice a

řízení, první zdravotnická a psychosociální pomoc, manuální pomoc, provádění sociálních šetření) tak

co do ekonomické hodnoty, která se pohybuje cca od 8,2 do 30,2 milionu Kč. Do budoucna tuto roli

zcela jistě ovlivní četnost a intenzita mimořádných událostí, stejně jako celá řada dalších vlivů (např.

ekonomická situace obyvatelstva, politická situace u nás i ve světě, budoucí role armády v národních

státech a další). Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že hlavní cíl práce, identifikovat rozsah

dobrovolnické práce při povodních v roce 2013 odhadnout její ekonomickou hodnotu, byl naplněn.

119

Stejně tak dílčí práce, otestovat použití intervalového odhadu ekonomické hodnoty dobrovolnictví a

zhodnotit a interpretovat vhodnost použití intervalového odhadu.

120

Seznam použité literatury

Odborné texty

1) ABRAHAM K.G., MACKIE C., 2005, Beyond the Market: Designing Nonmarket Accounts

for the United States. Washington, DC: The National Academies Press.

2) ABRAMOWITZ, Adina, LIPSNO, Beth, SCHWART, Jon. Assessing Seedco’s Lower

Manhattan Small Business & Workforce Retention Program. 2005.

3) ADAMOWICZ, W., P. BOXALL, M. WILLIAMS a J. LOUVIERE. ‘Stated Preference

Approaches to Measuring Passive Use Values: Choice Experiments Versus Contingent Valuation’,

American Journal of Agricultural Economics, forthcoming. 1998.

4) ALEXANDER, David; ALEXANDER, Pat (ed.). The Lion handbook to the Bible. 4.

aktualizované vydání. Lion Hudson Plc, 816 s. 2009. ISBN 978-0745953700

5) ALNAP. The State of the Humanitarian System. London: ODI. 2012.

6) ANHEIER, K. A., HOLLERWEGER, E., BADELT, C., KENDALL. J. Work in the Non-Profit

sector. Internatioal labour office. 72 s. 2003

7) AOKI, Yu. Donating Time to Charity: Not Working for Nothing. IZA Discussion Paper, 2014.

8) ARCHAMBAULT, E. et al. The monetary value of volunteer time: a comparative analysis of

Grance, Germany and the Uniterd States, paper presented at the Annual Conference of the

Review of Income and Wealth, Lillehammer, Norway. Podle ANHEIER, K. A.,

HOLLERWEGER, E., BADELT, C., KENDALL. J. Work in the Non-Profit sector.

Internatioal labour office. 72 s. 2003

9) ARROW K., SOLOW R., PORTNEY P. R., LEAMER E.E., RADNER R. a SCHUMAN H,

1993, Report of the NOAA Panel on Contingent Valuation.

http://www.darrp.noaa.gov/library/pdf/cvblue.pdf

10) BARNETT, M. ‘Humanitarianism Transformed’, Perspectives on Politics, vol. 3, no. 4. 2005

11) BAŠTECKÁ, B., KELLER, F., SEDLÁKOVÁ, J., ŠIMR, K. Povodňová pomoc a spolupráce

jako výraz sounáležitosti: Proč? Kdo? Kdy? S kým? Pro koho? Jak? In Dostál, J., Soukopová,

J.. Dobrovolnictví a nestátní neziskové organizace při řešení následků povodní v ČR. Sborník z

workshopu a semináře Protipovodňového vzdělávacího a výzkumného centra. Brno:

Masarykova Univerzita, 2014. s. 33-44. ISBN 978-80-210-6713-4.

12) BAŠTECKÁ, B. a kol. Psychosociální krizová spolupráce. 1. Vyd. 2013, Praha: Grada. s. 320

ISBN 978-80-247-4195-6.

13) BAŠTECKÁ, B. a kol. Terénní krizová práce: psychosociální intervenční týmy. Praha: Grada

Publishing, 2005. ISBN 80-247-0708-X.

14) BENEDETTI, Carlo. Islamic and Christian inspired relief NGOs: between tactical

collaboration and strategic diffidence?. Journal of International Development, 2006, 18.6: 849-

859.

15) BENTHALL, J. and J. Bellion-Jourdan. The Charitable Crescent: Politics of Aid in the Muslim

World. London: I. B. Tauris. 2003. In DAVEY, E.; BORTON, J.; FOLEY, M. A history of the

humanitarian system: Western origins and foundations. Working paper. Humanitarian policy

group.

16) Bible. Český studijní překlad. 1. souborné vydání. vyd. Praha: Nakladatelství KMS, 2009. 1562

s. ISBN 978-80-86449-62-3

17) BRAM, Jason, James, ORR a Carol, RAPAPORT. Measuring the Effects of the September 11

Attack on New York City. FRBNY Economic Policy Review. 2002.

18) BROWN, E., 1999. Assessing the value of volunteer activity. Nonprofit and Voluntary Sector

Quarterly, 28(1), 3-17. ISSN: 0899-7640.

121

19) CARSON R., FLORES N., MEADE N.F., 2001. ‘Contingent valuation: controversies and

evidence’, Environmental and Resource Economics, 19, 2, 173–210. doi:

0.1023/A:1011128332243.

20) COE, Natalie et al. September 11 Perspectives from the field of philanthropy. Volume Two.

The Foundation Center. 2003.

21) COLMAN, R. The Economic Value of Civic and Voluntary Work in Canada and Nova Scotia.

Measuring Sustainable Development, The Nova Scotia Genuine Progress Index. Halifax, Nova

Scotia. 2000. Dostupné z: http://www.gpiatlantic.org/pdf/volunteer/volunteerupdate00.pdf

22) COLMAN, R. Application of the Genuine Progress Index to Nova Scotia. The Economic

Value of Civic and Voluntary Work in Nova Scotia. GPI Atlantic, Halifax, Nova Scotia. 1998.

Dostupné z:

http://dspace.cigilibrary.org/jspui/bitstream/123456789/19539/1/Economic%20Value%20of%20Ci

vic%20and%20Voluntary%20Work%20in%20Nova%20Scotia.pdf?1

23) ČAMROVÁ, L. Jak hodnotit efektivnost veřejných výdajů na povodně? Série seminářů o

ekologické politice 1/2007. Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku, 2007. Dostupné z

WWW: http://www.ieep.cz/editor/assets/workingpapers/wp0107.pdf

24) ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV. Vyhodnocení povodní v červnu 2013:

předběžná zpráva. Praha, 2013. Dostupné z: http://voda.chmi.cz/pov13/pov2013.pdf

25) DAVEY, E.; BORTON, J.; FOLEY, M. A history of the humanitarian system: Western origins

and foundations. Working paper. Humanitarian policy group.

26) DIEKMANN, Andreas. Volunteer's dilemma" Journal of Conflict Resolution. 1985. S. 605-

610.

27) DOSTÁL, J.. Cooperation between non-governmental organizations and the State in the

matter of flood risk management in the Czech Republic. In D. Proverbs, S. Mambretti, C.A.

Brebbia, D. De Wrachien. Flood Recovery, Innovation and Response III. Southampton, UK: WIT

Press, 2012. s. 15-26, 12 s. ISBN 978-1-84564-588-5. doi:10.2495/FRIAR120021.

28) DOSTÁL, J. Nestátní neziskové organizace a jejich role v řešení následků povodní v České

republice. In Jana Soukopová, Eduard Bakoš. Povodně jako mimořádná událost. Sborník z

workshopů a seminářů Protipovodňového vzdělávacího a výzkumného centra. 1. vyd. Brno:

Masarykova univerzita, 2012. s. 7-22, 16 s. ISBN 978-80-210-6050-0.

29) DOSTÁL, Jakub a Filip HRŮZA. Identifying the Importance of Measuring Monetary Value of

Volunteering in the Czech Republic. In Lenka Furová, Dagmar Špalková. /Proceedings of the 17th

International Conference. Current Trends in Public Sector Research. Brno: Masarykova univerzita,

2013. s. 29-37, 320 s. ISBN 978-80-210-6159-0.

30) DOSTÁL, J, BALARINOVÁ, L.. Nestátní neziskové organizace a jejich role při řešení

následků povodní v kontextu České republiky. In Dostál, J., Soukopová, J.. Dobrovolnictví a

nestátní neziskové organizace při řešení následků povodní v ČR. Sborník z workshopu a

semináře Protipovodňového vzdělávacího a výzkumného centra. Brno: Masarykova Univerzita,

2014. s. 15-32. ISBN 978-80-210-6713-4.

31) DOSTÁL, J., KOLÁČEK. J. ADRA a mimořádné události: co děláme, jak a proč? In Dostál,

J., Soukopová, J.. Dobrovolnictví a nestátní neziskové organizace při řešení následků povodní

v ČR. Sborník z workshopu a semináře Protipovodňového vzdělávacího a výzkumného centra.

Brno: Masarykova Univerzita, 2014. s. 45-57. ISBN 978-80-210-6713-4..

32) DOSTÁL, J., VYSKOČIL, M. Ekonomická hodnota dobrovolnictví: ADRA ČR. Průběžné

výsledky výzkumné studie. Centrum pro výzkum neziskového sektoru. 36 s. Brno, 2013. Dostupné

z: http://cvns.econ.muni.cz/prenos_souboru/is/soubory/web/164-adra-hodnota-dobrovolnictvi-

20131205-bez-revizi.pdf

http://www.gpiatlantic.org/pdf/volunteer/volunteerupdate00.pdf

http://dspace.cigilibrary.org/jspui/bitstream/123456789/19539/1/Economic%20Value%20of%20Civic%20and%20Voluntary%20Work%20in%20Nova%20Scotia.pdf?1

http://dspace.cigilibrary.org/jspui/bitstream/123456789/19539/1/Economic%20Value%20of%20Civic%20and%20Voluntary%20Work%20in%20Nova%20Scotia.pdf?1

https://is.muni.cz/auth/osoba/137281?lang=cs

https://is.muni.cz/auth/osoba/99925?lang=cs

122

33) DEKKER P., HALMAN L. The Values of Volunteering: Cross Cultural Perspectives. New

York: Kluwer Academic/Plenum Publishers.

34) DIAGNE, K. Governance and natural disasters: addressing flooding in Saint Louis, Senegal.

Environment and Urbanization. 2007, roč. 19, č. 2. DOI: 10.1177/0956247807082836. Dostupné z:

http://eau.sagepub.com/content/19/2/552.full.pdf

35) DIAMOND, P. A., J. A. HAUSMAN (1994), ‘Contingent Valuation: Is Some Number Better

than No Number?’, Journal of Economic Perspectives 8(4), 45–64.

36) EMANUELE, R., 1996. Is there a downward sloping curve demand curve for volunteer labor?

Annals of Public and Cooperative Economics, 67, 193-208. ISSN: 1467-8292.

37) FEMIDA, H., NARASIMHAN, S., 2004. Valuing Volunteers: An Economic Evaluation of the

Net Benefits of Hospital Volunteers. Nonprofit and Voluntary Sector Quarterly, March 2004, vol.

33 no. 1 28-54. ISSN: 0899-7640.

38) FERRIS, Elizabeth. Faith-based and secular humanitarian organizations. International review

of the Red Cross, 2005, 87.858: 311-325.

39) FLINT, Michael; GOYDER, Hugh. Funding the tsunami response. Tsunami Evaluation

Coalition, London, 2006.

40) FOSTER V., BATEMAN I. J., HARLEY D., 1997, ‘Real and hypothetical willingness to pay

for environmental preservation: a non-experimental comparison’, Journal of Agricultural

Economics, 48, 1–3, 123–137. doi: 0.1111/j.1477–9552.1997.tb01140.x.

41) FREEMAN, K. If Any Man Build: The History of the Save the Children Fund. London:

Hodder and Stoughton. 1965. In DAVEY, E.; BORTON, J.; FOLEY, M. A history of the

humanitarian system: Western origins and foundations. Working paper. Humanitarian policy

group.

42) FRIČ, P., POSPÍŠILOVÁ, T. Vzorce a hodnoty dobrovolnictví v české společnosti na začátku

21. století. 1. vyd. Praha: Agnes, 2010. ISBN 978-80-903696-8-9.

43) FRIČ, P., VÁVRA, M. Tři tváře komunitního dobrovolnictví: neformální pomoc, organizovaná

práce a virtuální aktivismus. Praha: Hestia, 2012, 137 s. ISBN 978-80-903696-9-6

44) GASKIN, K. VIVA – The Volunteer Investment and Value Audit: A self-help guide.

In: Institute for Volunteering Research [online]. Secon edition. 2011 [cit. 2014-03-29].

Dostupné z: http://www.ivr.org.uk/images/stories/Institute-of-Volunteering-

Research/Migrated-Resources/Documents/V/VIVA-bulletin-(second-edition).pdf

45) GAZLEY, B. Nonprofits and COADs in Disaster Planning: Are We Building Collaborative

Capacity?: Paper presented at the University of Central Florida Conference, “Building Disaster

Resiliency and Sustainability”. 2012. S. 11.

46) GOLDSCHMIDT-CLERMONT L., 1993, ‘Monetary valuation of non-market productive time

methodological considerations’, Review of Income and Wealth, 39, 4, 419–433. doi:

0.1111/j.1475–4991.1993.tb00471.x.

47) HAMERNÍKOVÁ, B., KUBÁTOVÁ, K. Veřejné finance. Praha: EUROLEX, 2004. ISBN

80-86432-88-2 48) HODGKINSON, V., WEITZMAN, M., 1996. Giving and volunteering in the United States.

Washington, DC: Independent Sector.

49) HOWLETT S., 2011, ‘Volunteering and society in the 21st century’, paper presented at the

21st IAVE World Volunteer Conference, Singapore, January 24–27. Podle SALAMON, M. L.,

SOKOLOWSKI, W., HADDOCK, M. A., 2011. Measuring the Economic Value of Volunteer

Work Globally: Concepts, Estimates, and a Roadmap to the Future. September 2011. Annals of

Public and Cooperative Economics, 82(3): 217-252. ISSN: 1467-8292.

50) HOUT, Martin. NNO a dobrovolnictví v ČR a Rakousku. Brno: ANNO JMK, 2010. Dostupné

z: http://www.annojmk.cz/sites/all/files/projekty/preshranicni-spoluprace/partnerstvi-neziskovych-

123

organizaci/NNO-a-dobrovolnictvi-v-CR-a-Rakousku.pdf HYÁNEK, V., HLADKÁ, M.

Philanthropic behaviour and motives. Acta Universitatis Agriculturae Mendelianae Brunensis,

2013, roč. 61, č. 4, s. 923-933.

51) CHODUROVÁ, A.. Evaluace dobrovolnické služby při povodni 2010 na Liberecku z pohledu

dobrovolníků pomáhajících za organizaci ADRA. Zlín, 2011. Dostupné z:

<http://dspace.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/15525/chodurov%C3%A1_2011_dp.pdf?sequence

=1> Diplomová práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Vedoucí práce Radana Kroutilová

Nováková.

52) INTERNATIONAL FEDERATION OF RED CROSS AND RED CRESCENT SOCIETIES.

The value of volunteers: Imagine how many needs would go unanswered without volunteers.

Ženeva, 2011. Dostupné z: <http://www.ifrc.org/Global/Publications/volunteers/IFRC-

Value%20of%20Volunteers%20Report-EN-LR.pdf>

53) International Labour Organization, 2011. Manual on the Measurement of Volunteer Work.

International labour office Geneva. March 2011. Dostupné z:

<http://www.ilo.org/wcmsp5/groups/public/@dgreports/@stat/documents/publication/wcms_1621

19.pdf >

54) IRONMONGER, D., 2008. The economic value of volunteering in Queensland, Updated

report – May 2008, Queensland Government, Department of Communities, Brisbane.

55) JARA-DIAZ S.R., MUNIZAGA M.A., GREEVEN P., GUERRA R. a AXHAUSEN K., 2008,

‘Estimating the value of leisure from a time allocation model’, Transportation Research Part B:

Methodological, 42, 10, 946–957. doi:10.1016/ j.trb.2008.03.001

56) JUKL, Marek. Ženevské úmluvy a dodatkové protokoly:(stručný přehled). Český červený kříž,

47 s. 2005.

57) KATZ, Daniel. The motivational basis of organizational behavior. Behavioral science, 1964,

9.2: 131-146. Podle MURNIGHAN, J. Keith; KIM, Jae Wook; METZGER, A. Richard. The

volunteer dilemma. Administrative Science Quarterly, 1993, 515-538.

58) KAPUCU, N. Non-profit response to catastrophic disasters. Disaster Prevention and

Management, 2007, 16.4: 551-561.

59) KAUFMAN, J.. Koupání a riziko úrazu a tonutí. Central European Journal of Public Health.

2008, roč. 53, č. 3, s. 112-113. Dostupné z: http://apps.szu.cz/svi/hygiena/archiv/h2008-3-08-

full.pdf

60) KAVAN, Š., DOSTÁL, J. a kol. Dobrovolnictví a nestátní neziskové organizace při

mimořádných událostech v podmínkách Jihočeského kraje. České Budějovice: Vysoká škola

evropských a regionálních studií, 2012. 69 s. ISBN 978-80-87472-41-5

61) KAVAN, Š. Jednotky dobrovolných hasičů a sdružení dobrovolných hasičů při povodních. In

Dostál, J., Soukopová, J.. Dobrovolnictví a nestátní neziskové organizace při řešení následků

povodní v ČR. Sborník z workshopu a semináře Protipovodňového vzdělávacího a

výzkumného centra. Brno: Masarykova Univerzita, 2014. s. 113-126. ISBN 978-80-210-6713-

4

62) KORIMOVÁ, G., SVOREŇOVÁ, K. Dobrovoľnícka alternatívna mena DAM – nový nástroj

motivácie k dobrovoľníctvu. Ekonomika a spoločnost. 2013, roč. 14, č. 2, s. 222-230.

63) KUBINEC, O. Analýza financování dobrovolnických aktivit v ochraně přírody podpořených z

veřejných rozpočtů a finanční ohodnocení dobrovolnických činností ve prospěch společnosti a

státu. 16 s. 2011

64) KUMAR, P., (2005) NGO Coordination in Humanitarian Action: The Case of the Czech

Floods of August 2002, Massachusetts Institute of Technology

65) LARSON D. M., 1993, ‘Separability and the shadow value of leisure time’, American Journal

of Agricultural Economics, 75, 572–577.

124

66) LUSKOVÁ, D., LUSKOVÁ, Š. Dobrovolnictví v sociálních službách. 2012 Dostupné z:

http://www.mpsv.cz/files/clanky/14242/Zprava_2012.pdf

67) MAKINEN, Gail. Report for Congress. The Economic Effects of 9/11 A Retrospective

Assessment. 2002.

68) MALÝ, Ivan a kol. Vliv veřejného sektoru na efektivnost rozvoje regionů. 152 s. Brno:

Masarykova univerzita, 2001.

69) MAREŠ, M., REKTOŘÍK, J., ŠELEŠOVSKÝ J. a kol. Krizový management. Případové

bezpečnostní studie. První. Praha: Ekopress, 2013. 237 s. Svazek 1. ISBN 978-80-86929-92-7.

70) McLENNAN, J, BIRCH, A, A potential crisis in wildfire emergency response capability?

Australia’s volunteer firefighters’, Environmental Hazards, vol. 6, pp. 101-7. 2005

71) MEDVEĎ, J., NEMEC, J. ORVINSKÁ, M., ZIMKOVÁ, E. Verejné finance. SPRINT vfra.

Bratislava. 462 s. 2005

72) MONTMARQUETTE, C., MONTY, L., 1987. An empirical model of a household’s choice of

activities. Journal of Applied Economics, 2, 145-158.

73) MOOK L., SOUSA J., ELGIE S. QUARTER J., 2005, Accounting for the value of volunteer

contributions, Nonprofit Management & Leadership, 15, 4, s. 405–415.

http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/nml.79/pdf

74) MURNIGHAN, J. Keith; KIM, Jae Wook; METZGER, A. Richard. The volunteer dilemma.

Administrative Science Quarterly, 1993, 515-538.

75) MUSGRAVE, R. A., MUSGRAVEOVÁ, P. B. Veřejné finance v teorii a praxi. Praha:

Management press. 51 s. 1994.

76) MUSILOVÁ, Klára. Jakou cenu má dobrovolník?. In: [online]. časopis GRANTIS 6/2005,

2005 [cit. 2012-10-09]. Dostupné z:

http://www.neziskovky.cz/clanek/1165/511_559_565/fakta_legislativa-a-ucetnictvi_navody-

legislativa/jakou-cenu-ma-dobrovolnik/

77) MYDLÍKOVÁ, E. a kol. Letom svetom do sociálnej práce v tretiom sektore,, 2. Prepracované

vydání, Bratislava 2006. ASSP | Asociacia supervizorov a socialnych poradcov. 72 s. Bratislava.

2006.

78) Nadace partnerství. Studie dobrovolných aktivit ekologických nevládních neziskových

organizací. Zhotoveno pro Ministerstvo životního prostředí ČR. 44 s. 2011.

79) NESHYBOVÁ, J. Hodnocení efektivnosti výdajů do oblasti ochrany krajiny a biodiverzity. In

Bílá místa teorie a černé díry reforem ve veřejném sektoru II. 1. vydání. Brno: Katedra Veřejné

ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova univerzita, 2010. s. 222-231, 9 s. ISBN

978-80-7399-907-0.

80) NOVÁK, T. Hodnota dobrovolné práce [Disertační práce]. VŠE, Praha. 2008.

81) UNITED NATIONS a kol., 2008, System of National Accounts 2008. United Nations: New

York. Dostupné z: http://unstats.un.org/unsd/nationalaccount/docs/SNA2008.pdf

82) U.S. Bureau of the Census, 1995. Statistical abstract of the United States. Washington, DC:

Department of Commerce.

83) STEINBERG, Gerald M. Monitoring the political role of NGOs. Jerusalem Letter I

Viewpoints, 499: 1. 2003-

84) STODDARD, Abby. Humanitarian NGOs: challenges and trends. Emergency, 1998.

85) STYS, Jeffrey J. Non-Profit Involvement in Disaster Response and Recovery: Prepared for the

Center for Law, Environment, Adaptation and Resources (CLEAR) at the University of North

Carolina School of Law. 2011. vyd. Dostupné z:

http://www.law.unc.edu/documents/clear/nonprofit.pdf

125

86) SOUČKOVÁ, Gabriela. Role občanské společnosti při zvládání následků teroristického činu.

Brno, 2013. Diplomová práce. Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova univerzita. Vedoucí

práce Jakub Dostál.

87) TOŠNER, J., SOZANSKÁ, O. Dobrovolníci a metodika práce s nimi v organizacích. Portál,

149 s., 2002.

88) PAVLÍKOVÁ, D. Prieskum o stave dobrovoľníctva realizovaný občianskym združením

C.A.R.D.O. pri príležitosti 5.decembra - Medzinárodného dňa dobrovoľníkov medzi

organizáciami zaregistrovanými v databáze virtuálneho dobrovoľníckeho centra

www.dobrovolnictvo.sk 2007

89) PAUL, B. K. Relief assistance to 1998 flood victims: A comparison of performance between

the government and NGOs. The Geographical Journal. 2003, č. 169. DOI: 10.1111/1475-

4959.04958.

90) PERKINS, K. B., Volunteer Firefighters in the United States: A Descriptive Study. Nonprofit

and Voluntary Sector Quarterly 1989 18: 269

91) PESTOFF, V. A. Reforming Social Services in Central Eastern Europe and Eleven Nation

Overview. In: Sborník CRYF, Krakov 1995. Podle ROSENMAYER, T. Soukromý neziskový

sektor. 1. vyd. Brno: CVNS, 2005. s. 33-38, 6 s. ISBN 80-239-4057-0.

92) PORTNEY P. A., 1994, ‘The contingent valuation debate: why economists should care?’

Journal of Economic Perspectives, 8, 4, 3–17.

93) POSPÍŠIL, M. History of the Czech Nonprofit Sector. 2006. Dostupné z: http://www.e-

cvns.cz/soubory/History_CZ_update09.pdf

94) PRACOVNÍ SKUPINA PŘI MINISTERSTVU VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY

DOBROVOLNÍCI PŘI MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTECH A KRIZOVÝCH STAVECH.

Pravidla dobrovolnické pomoci při mimořádných událostech: Pomůcka pro občany, veřejnou

správu, neziskové organizace a podnikatelské subjekty. Praha, 2013. Dostupné z:

http://www.mvcr.cz/soubor/pravidla-2013-web-pdf.aspx

95) REKTOŘÍK, Jaroslav. Ekonomická dimenze křesťanství a církve. Její reflexe v ČR. Brno,

Masarykova Univerzita, 206 s, 2000.

96) REKTOŘÍK, J, J. ŠELEŠOVSKÝ, E. BAKOŠ, J. DOSTÁL, L. FUROVÁ, T. ŠRÁMKOVÁ a

M. SMUTNÝ. Zpráva výzkumného projektu k 30. 9. 2011 „Ekonomické a finanční dopady

živelních pohrom“. Praha,

97) ROCHESTER C., ELLIS PAINE A. and HOWLETT S., 2009, Volunteering and Society in

the 21st Century. Hampshire, England: Palgrave Macmillan. Podle SALAMON, M. L.,

SOKOLOWSKI, W., HADDOCK, M. A., 2011. Measuring the Economic Value of Volunteer

Work Globally: Concepts, Estimates, and a Roadmap to the Future. September 2011. Annals of

Public and Cooperative Economics, 82(3): 217-252. ISSN: 1467-8292.

98) ROSS, D., 1994. How to estimate the economic contribution of volunteer work. Ottawa,

Canada: Voluntary Action Directorate, Department of Canadian Heritage.

99) SALAMON, M. L., SOKOLOWSKI, W., HADDOCK, M. A.,. Measuring the Economic

Value of Volunteer Work Globally: Concepts, Estimates, and a Roadmap to the Future. September

2011. Annals of Public and Cooperative Economics, 82(3): 217-252. ISSN: 1467-8292. 2011

100) SALAMON, M. L., S. SOKOLOWSKI, W., HADDOCK, M. A., TICE, H. S. The State of

Global Civil Society and Volunteering: Latest findings from the implementation of the UN

Nonprofit Handbook. Working Paper No. 49. Baltimore: Johns Hopkins Center for Civil

Society Studies, 2013.

101) SCHOBER, C., MORE-HOLLERWEGER, E., RAUSCHER, O., PERVAN-AK SOQUAER,

I. SROI-Analyse der Oberösterreichischen Feuerwehren. Projektendbericht, Wien: NPO-

Kompetenzzentrum, WU Wien. 2012

126

102) SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W. D. Ekonomie. 775 s. 18. vydání. Praha: Svoboda.

2007, dotisk 2010.

103) SCHOFF Rick et ali. September 11th The Philanthropic Response. The Foundation Center,

2004

104) SIMO, G.; BIES, A. L. The Role of Nonprofits in Disaster Response: An Expanded Model of

Cross‐Sector Collaboration. Public Administration Review, 2007, 67.s1: 125-142.

105) SMITH, D. H. Altruism, volunteers, and volunteerism. Journal of Voluntary Action Research,

1983,12. S.21-36. Podle MURNIGHAN, J. Keith; KIM, Jae Wook; METZGER, A. Richard.

The volunteer dilemma. Administrative Science Quarterly, 1993, 515-53

106) SOUKOPOVÁ, J., DOSTÁL, J. Předmluva. In Dostál, J., Soukopová, J.. Dobrovolnictví a

nestátní neziskové organizace při řešení následků povodní v ČR. Sborník z workshopu a

semináře Protipovodňového vzdělávacího a výzkumného centra. Brno: Masarykova Univerzita,

2014. s. 5-7. ISBN 978-80-210-6713-4

107) SOUPOURNAS, F., IRONMONGER, D. Giving time: the economic and social value of

volunteering in Victoria. Melbourne, 2002, xii, 95 p.

108) SUES, A. M., WILSON, P., 1987. Developing a hospital’s volunteer program. Health and

Social Work, 12(1), 13-20. ISSN: 0360-7283

109) STEINBERG, R., 1990. Labor economics and the nonprofit sector: A literature review.

Nonprofit and Voluntary Sector Quarterly, 19, 151-169. ISSN: 0899-7640.

110) VAN BRABANT, Koenraad. Organisational and institutional learning in the humanitarian

sector: opening the dialogue. Active Learning Network on Accountability and Performance in

Humanitarian Action, 1997.

111) VURST, V. Úvodní prezentace na konferenci Limity a rizika dobrovolnické pomoci při

mimořádných událostech a krizových stavech, MVČR, 2010.

112) WALKER, P.; MAXWELL, D. G. Shaping the humanitarian world. Routledge, 2008.

113) WARING, M. J., Counting for nothing: what men value and what women are

worth.BuffaloToronto Press, c1999, li, 310 p. podle Mayer, P. The Wider Economic Value of

Social Capital and Volunteering in South Australia. Government of South Australia. Adelaide,

2003. Dostupné z: http://www.ofv.sa.gov.au/pdfs/mayer_report.pdf.

114) WETMORE, Jameson M. Distributed Risks and Responsibilities: Flood Hazard Mitigation in

New Orleans. Social Studies of Science. roč. 37, č. 1, s. 119-126. 2007

115) WILLIAMS, Colin C. A commodified world?: mapping the limits of capitalism. New York:

Distributed exclusively in the USA by Palgrave Macmillan, 2005, xii, 308 p. ISBN 18-427-7355-0.

S. 53

116) WILLIAMS, G. Turmoil at the Red Cross. 2001. Chronicle of Philanthropy

117) ZELENKA, V. Příslušnost goodwillu k prvkům vnitřních struktur účetních jednotek. Český

finanční a účetní časopis. 2006, roč. 2006, č. 1, s. 107-117. Dostupné z:

http://www.vse.cz/polek/download.php?jnl=cfuc&pdf=131.pdf

Strategické a legislativní dokumenty

118) GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČR. Katalogový

soubor – typová činnost složek IZS při společném zásahu: Typová činnost složek IZS při

poskytování psychosociální pomoci STČ 12/IZS. Praha, 2012.

119) Koaliční smlouva o vytvoření koalice rozpočtové odpovědnosti, vlády práva a boje proti

korupci, uzavřená mezi ODS, TOP 09 a VV. Praha 2010. . [cit. 2014-04-14]. Dostupné z:

http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/dulezite-

dokumenty/koalicni_smlouva_ods_top09_vv.pdf

127

120) Koaliční smouva mezi ČSSD, hnutím ANO 2011 a KDU-ČSL na volební období 2013 - 2017

2013 . [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/dulezite-

dokumenty/koalicni_smlouva.pdf

121) Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030. Ministerstvo vnitra

ČR – generální ředitelství HZS ČR. Praha, 2013. Schváleno usnesením vlády ČR ze dne 23.

října 2013 č. 805.

122) Komentář k Ženevským úmluvám. Convention (IV) relative to the Protection of Civilian

Persons in Time of War. Geneva, 12 August 1949.: Commentary - Art. 10. Part I : General

provisions. In: International Committee of the Red Cross [online]. 1959. vyd. [cit. 2014-04-14].

Dostupné z:

http://www.icrc.org/applic/ihl/ihl.nsf/Comment.xsp?viewComments=LookUpCOMART&artic

leUNID=1855276F9F74E437C12563CD0051BA58

123) Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o

vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém

pracovním prostředí ze dne 6. prosince 2006

124) Nařízení vlády ze dne 16. července 2013, kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o

minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního

prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění

pozdějších předpisů.

125) Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 333/1993 Sb. Charakteristiky tarifních stupňů a příklady prací.

126) Úplné znění Zásad vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky

nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy. 2010. Dostupné na:

http://www.mkcr.cz/assets/profesionalni-umeni/uplne_zneni_zasad_pro_web.pdf

127) Usnesení Vlády ČR ze dne 23. října 2013 č. 805 ke Koncepci ochrany obyvatelstva do

roku 2020 s výhledem do roku 2030

128) Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Statistické nástroje k

měření dobrovolné činnosti. 10. prosince 2013, Brusel.

129) Stupnice platových tarifů podle tříd a platových stupňů, příloha k nařízení vlády č. 564/2006

Sb.

130) Stupnice platových tarifů podle tříd a platových stupňů, příloha k nařízení vlády č. 448/2011

Sb.

131) Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně

132) Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v

některých dalších organizacích a orgánech

133) Zákon č. 126/1992 Sb. o ochraně znaku a názvu Červeného kříže a o Československém

červeném kříži

134) Zákon č. 159/1999 Sb. o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu

135) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému

136) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení

137) Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě

138) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů

139) Ženevské úmluvy, Ženeva, 1949.

Internetové zdroje

140)

128

141) BĚLÍKOVÁ, Jana. Minimální a zaručená mzda. In: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

[online]. Praha, 2009, 1.10.2009 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z:

142) BOLDA, Libor. První sezóna dobrovolníků byla úspěšná. In: Tatry.cz [online]. 8.10.2013 [cit.

2014-04-17]. Dostupné z: http://www.tatry.cz/cs/prvni-sezona-dobrovolniku-byla-uspesna

143) DIATKOVÁ, Nataša a Josef KOLÁČEK. Dobrovolnictví při mimořádných událostech. In:

Dobrovolnik.cz [online]. Praha, 2011 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z:

http://www.dobrovolnik.cz/oblasti-dobrovolnictvi/dobrovolnictvi-v-krizovych-situacich/

144) What We Do: Emergency Response Strategy Overview. In: Bill and Melinda Gates

Foundation [online]. 2014. vyd. [cit. 2014-04-14]. Dostupné z:

http://www.gatesfoundation.org/What-We-Do/Global-Development/Emergency-Response

145) Caritas Internationalis: International Network and Partners [online]. [cit. 2014-04-08].

Dostupné z: http://www.caritas-int.be/en/page/international-network-and-partners

146) Úplné náklady na práci podle krajů v roce 2010. In: Český statistický úřad [online]. Praha [cit.

2014-04-25]. Dostupné z:

http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/uplne_naklady_prace_podle_kraju_v_roce_2010

147) Člověk v tísni při ČT, o.p.s. SOS Povodně: Zpráva o využití veřejné sbírky společnosti Člověk

v tísni při ČR. Praha, 2002. Dostupné z: <http://www.clovekvtisni.cz/download/pdf/23.pdf>

148) Dobrovolní hasiči okresu Mělník hodnotili svoji činnost za rok 2012. In: Oficiální portál

Středočeského kraje [online]. 2013 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: <http://www.kr-

stredocesky.cz/portal>

149) Dohoda o pracovní činnosti. In: Jak podnikat [online]. 2014, 13.1.2014 [cit. 2014-04-25].

Dostupné z: http://www.jakpodnikat.cz/dohoda-pracovni-cinnosti.php

150) Dohoda o provedení práce. In: Jak podnikat [online]. 2014, 13.1.2014 [cit. 2014-04-25].

Dostupné z: http://www.jakpodnikat.cz/dohoda-provedeni-prace.php

151) EESC in push to measure the economic value of volunteering. In: European Economic and

Social Committee (EESC) [online]. 2013 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: EESC in push to

measure the economic value of volunteering

152) FOND PRO NNO. První výzva pro předkládání žádostí o poskytnutí grantu v rámci Fondu pro

nestátní neziskové organizace a Doplňkového grantu z Fondu pro bilaterální spolupráci na

programové úrovni. 2013. Dostupné z: http://www.fondnno.cz/res/data/001/003547.pdf

153) Islámská nadace v Praze: Cíle a činnosti Islámské nadace v Praze. In: Islámská nadace v Praze

- Pražská mešita [online]. Praha [cit. 2014-04-13]. Dostupné z:

http://www.praha.muslim.cz/about.html

154) Klasifikace zaměstnání CZ-ISCO: Vysvětlivky. In: Ministerstvo práce a sociálních věcí, roč.

2013. Dostupné z:

http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/vysvetlivky_cz_isco/$File/vysvetlivky_czisco_2013_07_

01.doc

155) Komunitní nadace Blanicko-Otavská a město Strakonice. Společné Grantové kolo nadace a

města Strakonice (realizované městem v rámci programu Zdravého města Strakonice a určené

na podporu aktivit místní Agendy 21) rozdělení výnosů z NIF v roce 2012.

156) Komunitní nadace Blanicko-Otavská a město Strakonice. Společné Grantové kolo nadace a

města Strakonice (realizované městem v rámci programu Zdravého města Strakonice a určené

na podporu aktivit místní Agendy 21) rozdělení výnosů z NIF v roce 2013.

157) Komunitní nadace Blanicko-Otavská. Správní rada Komunitní nadace Blanicko-Otavské

vypisuje s uzávěrkou k 15. 11. 2014 Otevřené komunitní grantové kolo rozdělení výnosů z NIF

v roce 2014.

158) MV ČR Změny v aplikaci zákona o dobrovolnické službě na základě nového občanského

zákoníku (do přijetí novely zákona o dobrovolnické službě). [online]. Praha [cit. 2014-04-13].

129

Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/zmeny-v-aplikaci-zakona-o-dobrovolnicke-sluzbe-na-

zaklade-noveho-obcanskeho-zakoniku-do-prijeti-novely-zakona-o-dobrovolnicke-sluzbe.aspx

159) Horská služba je po náročném roce připravena na zimu. In: Horská služba ČR [online]. Praha,

2011, 7. 12. 2011 [cit. 2013-02-04]. Dostupné z:

<http://www.hscr.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=1562&Itemid=139>

160) Humanitární organizace ADRA si připomíná 20 let činnosti v České republice. In:

Dobrovolnik.cz [online]. Praha, 2012 [cit. 2013-02-11]. Dostupné z:

<http://www.dobrovolnik.cz/informace/humanitarni-organizace-adra-si-pripomina-20-let-cinnosti-

v-ceske-republice/>

161) Pomoc v ČR (povodně): Povodně 2002. In: Charita ČR [online]. [cit. 2013-02-11]. Dostupné

z: <http://old.charita.cz/article.asp?nArticleID=593&nLanguageID=1>

162) Povodně v České republice. In: Diakonie ČCE [online]. [cit. 2013-02-11]. Dostupné z:

<http://hrp.diakonie.cz/projekty-v-ceske-republice/povodne/>

163) Povodně v ČR: Jarní povodně 2013. In: Charita ČR [online]. 2013 [cit. 2014-04-25]. Dostupné

z: http://povodne.charita.cz/2013/

164) Přehled o vývoji částek minimální mzdy: Vývoj minimální mzdy od jejího zavedení v roce

1991. In: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR [online]. Praha, 2013, 26.7.2013 [cit. 2014-

04-22]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/871

165) Rozhovor s náčelníkem Horské služby: spolupráce s hasiči je takřka minimální, bohužel.

Hasičské noviny [online]. 2013, 1/2013, s. 2 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z WWW:

<http://www.hasicskenoviny.cz/noviny13/hn_01_13.pdf>

166) Senioři: Agentura JAS. Portál sociální péče ve městě Brně [online]. Brno, 2014 [cit. 2014-04-

13]. Dostupné z: http://socialnipece.brno.cz/skupina/seniori/katalog/94/agentura-jas/

167) Systém evidence a ohodnocení dobrovolnické práce jako nástroje zvýšení transparentnosti a

efektivity hospodaření v NNO. In: Evropský sociální fond v ČR [online]. 2013, 29. 11. 2013

[cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/projekty/system-evidence-a-ohodnoceni-

dobrovolnicke-prace-jako

168) The Fiscal Times. Economic Cost of 9/11: Three Industries Still Recovering. [online]. 2011.

[cit. 12. 4. 2013]. Dostupné z: http://www.thefiscaltimes.com/Articles/2011/09/09/Economic-

Cost-of%209-11-Three-Industries-Still-Recovering.aspx#page1

169) Average annual hours actually worked per worker. In: OECD: Complete database. [online].

2014. vyd. [cit. 2014-04-25]. Dostupné z:

http://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=ANHRS

170) Vodní záchranná služba ČČK. In Český Červený kříž [online]. [cit. 2013-14-04]. Dostupné z

WWW: <http://www.cervenykriz.eu/cz/vzs.aspx>

171) MPSV ČR. Informační systém o průměrném výdělku: Podnikatelská a nepodnikatelská sféra -

4. čtvrtletí 2002. 2002, 75 s. Dostupné z: http://www.ispv.cz/getattachment/eefb660b-bf6a-443d-

b2e9-69a632c47e65/Publikace-ve-formatu-PDF.aspx?disposition=attachment

172) MPSV ČR. Informační systém o průměrném výdělku: Nepodnikatelská sféra - 4. čtvrtletí

2010. 2010, 60 s. Dostupné z: http://www.ispv.cz/getattachment/7fa37a88-e8e2-41d9-acb1-

be443ee83075/CR_104_NS-pdf.aspx?disposition=attachment

173) MPSV ČR. Informační systém o průměrném výdělku: Platová sféra. 2011, 68 s. Dostupné z:

http://www.ispv.cz/getattachment/ebd28ea6-86e9-4322-803a-d1adbbdd3ab5/CR_114_PLS-

pdf.aspx?disposition=attachment

174) MPSV ČR. Informační systém o průměrném výdělku: Platová sféra ČR – 1. pololetí 2010.

2012, 68 s. Dostupné z: http://www.ispv.cz/getattachment/391ae9da-5a89-4efd-a1ce-

0d0fa2cfc99b/CR_122_PLS-pdf.aspx?disposition=attachment

http://www.mvcr.cz/clanek/zmeny-v-aplikaci-zakona-o-dobrovolnicke-sluzbe-na-zaklade-noveho-obcanskeho-zakoniku-do-prijeti-novely-zakona-o-dobrovolnicke-sluzbe.aspx

http://www.mvcr.cz/clanek/zmeny-v-aplikaci-zakona-o-dobrovolnicke-sluzbe-na-zaklade-noveho-obcanskeho-zakoniku-do-prijeti-novely-zakona-o-dobrovolnicke-sluzbe.aspx

http://www.ispv.cz/getattachment/7fa37a88-e8e2-41d9-acb1-be443ee83075/CR_104_NS-pdf.aspx?disposition=attachment

http://www.ispv.cz/getattachment/7fa37a88-e8e2-41d9-acb1-be443ee83075/CR_104_NS-pdf.aspx?disposition=attachment

130

175) MPSV ČR. Informační systém o průměrném výdělku: Platová sféra ČR – 1. pololetí 2013., 68

s. Dostupné z: http://www.ispv.cz/getattachment/33a0df62-b8f8-4117-8b29-

84c55ce3a8ba/CR_132_PLS-pdf.aspx?disposition=attachment

176) Ministerstvo vnitra-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky

Statistická ročenka 2011. Dostupné z: http://www.hzscr.cz/clanek/statisticke-rocenky-

hasicskeho-zachranneho-sboru-cr.aspx


Statistická ročenka 2012. Praha, 2013


Statistická ročenka 2013. Praha, 2014, roč. XII. Dostupné z:

http://www.hzscr.cz/clanek/statisticke-rocenky-hasicskeho-zachranneho-sboru-cr.aspx

179) MŽP ČR. Vyhlášení dotačního programu pro NNO. 2013. Dostupné z:

http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/podpora_projektu_nno_2014/$FILE/oedn_01-

vrnno2014_2013-11-28.pdf

180) Od ledna 2013 se zvýší důchody a příplatky k důchodům. In: Česká správa sociálního

zabezpečení [online]. Praha, 2012, 10. 12. 2012 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z:

http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/media/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2012/2012-12-

10-od-ledna-2013-se-zvysi-duchody-a-priplatky-k-duchodum.htm

181) Příprava nového zákona o dobrovolnictví. In: Asociace NNO Karlovarského kraje [online].

2012, 19.04.2012 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: http://www.annakk.cz/cz/clanky/priprava-

noveho-zakona-o-dobrovolnictvi-32

182) Výpočet hodnoty dobrovolnické práce. In: Dobrovolnik.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-25].

Dostupné z: http://www.dobrovolnik.cz/poradna/vypocet-hodnoty-dobroovlnicke-prace/

183) Satelitní účet neziskových organizací ve zkrácené verzi účtu. Český statistický úřad, 2012.

Dostupné z: http://apl.czso.cz/nufile/SUNI.pdf.

184) Zápis ze schůze PSP ČR ze dne 7. února 2014. In: Poslaneská sněmovna Parlamentu České

republiky [online]. [cit. 2014-04-25]. Dostupné z:

http://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/006schuz/s006112.htm

131

Seznam zkratek

ADRA Adventistická agentura pro pomoc a rozvoj (angl. Adventist Development and

Relief Agency)

ALNAP Active Learning Network for Accountability and Performance

Cca Cirka

ČCE Českobratrská církev evangelická sbor

ČČK Český Červený kříž

ČR Česká republika

ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav

ČSÚ Český statistický úřad

DMS Dárcovská krátká textová zpráva (angl. Donors Short message service)

EU Evropská unie

GŘ HZS Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru.

HDP Hrubý domácí produkt

HZS ČR Hasičský záchranný sbor České republiky

ILO Mezinárodní organizace práce (angl. International Labour Organization)

ISPV Informační systém o průměrném výdělku

IZS Integrovaný záchranný systém

JSDHO Jednotky sboru dobrovolných hasičů obcí

km² Kilometry čtvereční

MPSV ČR Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky

MV ČR Ministerstvo vnitra ČR

MŽP ČR Ministerstvo životního prostředí ČR

N/A Nedostupné (angl. Not available)

NNO Nestátní neziskové organizace

PVVC Protipovodňové vzdělávací a výzkumné centrum

SDH Sdružení dobrovolných hasičů

SMS Krátká textová zpráva (angl. Short message service)

SROI Společenská návratnost investic (angl. SROI - Social Return on Investment)

USD Americký dolar (angl. United States dollar)

VIVA Volunteer Investment and Value Audit)

VŠE Vysoká škola ekonomická

VZS ČČK Vodní záchranná služba ČČK

ekonomická hodnota dobrovolnictví (z angl. value)

Celková hodnota dobrovolnictví

Dolní hranice intervalu

132

Ekonomická hodnota dobrovolnictví při nejnižší možné mzdě mzdě

Horní hranice intervalu

Ekonomická hodnota dobrovolnictví při vybranné stragii měření

počet odpracovaných hodin dobrovolníky (z angl. time)

mzda potřebná pro placeného pracovníka namísto dobrovolníka (z angl. wage)

Minimální (zaručená) mzda v dané profesi (varianty 1 až 4)

Ekonomická hodnota dobrovolnictví při použití mzdy specialisty (varianty 1

až 4 viz výše), navýšená o fringe benefits


Náhradní mzda za daný typ dobrovolnictví a daném typu náhradní mzdy

Typ dobrovolnictví

Vybranná NNO

Typ náhradní mzdy

133

Seznam tabulekObsah ....................................................................................... 5

Tabulka 1: Základní nabídka činností NNO při mimořádné události ............................ 26

Tabulka 2: Přístupy k měření ekonomické hodnoty dobrovolnictví ............................. 44

Tabulka 3: Novákův přehled náhradních mezd podle různých metodik (2000 až 2007)54

Tabulka 4: dolní hranice intervalového odhadu dobrovolnictví ADRA při povodních 2010 ................................................................................................................................ 69

Tabulka 5: Diferenciace platů v ČR za rok 2012 .......................................................... 69

Tabulka 6: Odhady ekonomické hodnoty dobrovolníků organizace ADRA při povodních na Liberecku v roce 2010 (metodika ČSÚ a obecná mzda). ................................................ 71

Tabulka 7: Přehled odhadů ekonomické hodnoty dobrovolnictví Člověka v tísni při povodních 2002 ............................................................................................................... 74

Tabulka 8: Přehled odhadů ekonomické hodnoty dobrovolnictví Vodní záchranné služby za rok 2004 ............................................................................................................ 75

Tabulka 9: Přehled odhadů ekonomické hodnoty dobrovolnictví Horské služby v roce 2011 ................................................................................................................................ 77

Tabulka 10: Přehled odhadů ekonomické hodnoty dobrovolnictví ADRA při povodních 2010. ............................................................................................................................... 80

Tabulka 11: Dobrovolní hasiči v okrese Mělník v kontextu ČR .................................... 81

Tabulka 12: Přehled odhadů ekonomické hodnoty dobrovolnictví JSDHO v okrese Mělník za rok 2012........................................................................................................... 81

Tabulka 13: Předběžné vyčíslení škod pro jednotlivé kraje postižené povodněmi v červnu 2013 ..................................................................................................................... 83

Tabulka 14: Nejvíce postižené obce při povodních v červnu 2013 ............................... 84

Tabulka 15 Rozsah dobrovolnictví při povodních 2013 ............................................... 90

Tabulka 16 Rozsah dobrovolnictví Diakonie ČCE povodních 2013 a náklady na dobrovolnictví ................................................................................................................. 92

Tabulka 17: Rozsah dobrovolnictví ADRA při povodních 2013 .................................... 93

Tabulka 18: Rozsah dobrovolnictví Charity ČR při povodních 2013 ............................. 94

Tabulka 19: Rozsah dobrovolnictví ČČK při povodních 2013 ....................................... 95

Tabulka 20: vývoj minimální mzdy v ČR ..................................................................... 96

Tabulka 21: výše zaručené mzdy v ČR podle jednotlivých skupin prací ........................ 98

Tabulka 22: průměrná a mediánová mzda v ČR v 1. pololetí 2013 ............................. 100

Tabulka 23: Celková ekonomická hodnota dobrovolnictví při povodních 2013 podle NNO 102

Tabulka 24: Celková ekonomická hodnota dobrovolnictví při povodních 2013 podle typu dobrovolnictví ....................................................................................................... 103

Tabulka 25: Ekonomická hodnota dobrovolnictví Diakonie ČCE při povodních 2013 . 106

134

Tabulka 26: Ekonomická hodnota dobrovolnictví organizace ADRA při povodních 2013 106

Tabulka 27: Ekonomická hodnota dobrovolnictví Charity ČR při povodních 2013 ...... 107

Tabulka 28: Ekonomická hodnota dobrovolnictví Charity ČR při povodních 2013 ...... 108

Tabulka 29: Orientační rozdělení dobrovolnictví v ČR podle činností a náhradní mzdy 112

135

Seznam grafů

Graf 1: rozložení distribuce platů v ČR za rok 2012 podle ISPV 59

Graf 2 Intervalové odhady ekonomické hodnoty dobrovolnictví při povodních 2013 105

Seznam obrázků

Obrázek 1: zjednodušené schéma pomoci a zapojených subjektů 27

Obrázek 2: orientační rozdělení pomoci při mimořádných událostech v kontextu

participace NNO a dobrovolníků 28

Obrázek 3: Vztah různých pojetí efektivnosti, vstupů, výstupů a účinků 34

Obrázek 4: Odhad škod způsobených povodněmi v červnu 2013 na území jednotlivých obcí

84

Obrázek 5: oblasti s vyhlášenými krizovými stavy 85

Seznam příloh:

Příloha 1: Otázky ke strukturovaným rozhovorům týkajících se povodní 2013 136

136

Příloha 1: Otázky ke strukturovaným rozhovorům týkajících se povodní 2013

1) Jaký byl počet dobrovolníků, zprostředkovaných Vaší organizací?

2) Kolik odpracovali dobrovolnických hodin?

3) Máte k dispozici informace o struktuře dobrovolníků (zda jsou studenti, nezaměstnaní,

atd.)?

4) Jaké institucionální nastavení práce dobrovolníků (jde o dobrovolnictví podle zákona o

dobrovolnické práci či nikoli)?

5) Provádíte vlastní odhady ekonomické hodnoty dobrovolnické práce. Proč ano, případně

proč ne?

6) Máte informace o rozsahu práce Vaších placených zaměstnancích při povodních?

7) Jaké další NNO se podle Vaších informací při povodních v roce 2013 zapojily

dobrovolnickou pomocí?

8) Zaregistrovali jste při povodních 2013 dobrovolnickou pomoc mimo některou NNO nebo

jednotky sboru dobrovolných hasičů (tzv. přímé dobrovolnictví – bez zprostředkovatelské

organizace, např. přímo jednotlivým zasaženým objektům/ zařízením). Pokud ano,

uveďte prosím bližší podrobnosti.

Date post:	25-Nov-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	2 times
Download:	0 times