7 otázek a praktických odpovědí

MASTITIDA a SOMATICKÉBUŇKY

Mastitida je zánět mléčné žlázy způsobený mikroorganismy, obvykle bakteriemi, které napadají mléčnou žlázu, množí se a někdy produkují toxiny, které jsou pro mléčnou žlázu škodlivé.

Silný zánět

klinická mastitida: viditelné příznaky, více či méně závažné:

- změny v mléce (změna barvy, vůně a vzhledu)

- zánět vemene (zatvrdnutí, zarudnutí, teplota, bolestivost)

- zhoršení celkového stavu (silný pokles dojivosti, horečka, pokles až ztráta žravosti,

dehydratace a deprese, případně smrt)

Mírný zánět

subklinická mastitida: titry somatických buněk

Mírná zánětlivá reakce nemá žádné viditelné příznaky, ale generuje příval bílých krvinek do mléka, a proto i zvýšení titru somatických buněk, vyšší než u normálních hodnot, které by měly být pod 200 000 buněk na mililitr.

Odkud se mastitida nebo somatické buňky berou?

2

Většinu mastitid způsobuje 6 druhů bakterií, liší se závažností a délkou trvání infekce, ale i ekologií, neboli místem výskytu a způsobem kontaminace.

Choroboplodné zárodky

Symptomy Místo výskytu Kontaminace

Závažnost Přetrvávání Vemeno Prostředí (chlévská mrva)

Běhemdojení

Mimodojení

Koaguláza-negativní stafylokoky (CNS) + ++ X X X

Staphylococcus aureus ++ ++++ X X

Fekální streptokoky ++ ++ X X

Streptococcus dysgalactiae +++ ++ X X X X

Streptococcus uberis +++ ++ X X X X

Escherichia coli ++++ + X X

Hlavní choroboplodné zárodky mastitidy

Je dobré vědět, že:

bez ohledu na druhy bakterií

se může klinická mastitida

změnit na subklinickou

a naopak.

3

4

Jaké ekonomické ztráty způsobuje mastitida?

Ekonomické ztráty spojené se subklinickými mastitidami jsou ještě vyšší! Souvisí to především se snížením produkce mléka. V průměru máme za to, že na každý případ klinické mastitidy připadá od 15 do 40 případů subklinické mastitidy (2), tj. krávy produkují méně, než je jejich skutečný potenciál, jak ukazuje následující graf.

Záleží na tom, zda vezmeme v úvahu klinickou (viditelné příznaky) nebo subklinickou (vysoké titry somatických buněk) mastitidu.

U klinické mastitidy se odborníci všeobecně shodují na průměrných nákladech 200 EUR, což je mnohem vyšší, než přímé náklady spojené s léčbou. Ve skutečnosti představují vážnější ekonomické ztráty nepřímé náklady, způsobené poklesem produkce mléka a zvýšenou brakací.

Tato studie dospěla k závěru, že průměrná ekonomická ztráta spojená s klinickou mastitidou je 177.3 £ (260 €)

Ekonomické ztráty spojené s klinickou mastitidou (1)

40% ekonomických ztrát spojených s klinickou mastitidou je v důsledku zvýšené brakace dojnic

Kolem 50% ekonomických ztrát spojených s klinickou mastitidou je v dáno ztrátou produkce

35,4%

1,1%40%

1,8%2,1%6,1%

13,5%

Zvýšená brakace

Snížená produkce mléka

Léčba (antibiotika, atd.)

Čas farmáře

Čas veterináře

Vyřazené mléko

Úhyn

5

Praktický příklad: hodnocení ročních ztrát spojených s mastitidami na farmě s 500 dojnicemi, produkující 6 500 kg mléka při průměru 300 000 buněk/ml.Na této farmě trpí klinickými mastitidami každoročně 20 % krav.

- ztráty spojené s klinickými mastitidami: 500 krav x 20 % klinická mastitida x 200 € = 20 000 €

- ztráty spojené se subklinickými mastitidamiy: 300 000 buněk znamená, že krávy produkují pouze 93,1 % svého potenciálu, což je 6500 Kg / 93,1 % = 6982 Kg. Proto farma neprodá dostatek mléka a ztráty se odhadují při 500 kravách x (6982 - 6500) Kg = 241 000 Kg x 0,3 € = 72 300 €

- celkové ekonomické ztráty: 92 300 €, odpovídá 185 € na každou dojnici.

Vliv počtu somatických buněk na produkci mléka (podle (2))

50 100 200 300 400 500 600 700 800 900 1000 1200 1600

Produkce (%)

SCC (x 1000)

100 %

95 %

90 %

85 %

80 %

75 %

100 %

97,2 %

94,5 %93,1 %

91,7 % 91 % 90,3 %89,7 % 89 % 88,6 % 88,3 % 88,3 %

86,2 %

50

9

100

9

200

9

300

9

400 500 600

8

700 800

8

900 1000

P

1200

8

1600

Je dobré vědět, že:každý zemědělec věnuje pozornost klinické mastitidě, ale celkové ekonomické ztráty spojené se subklinickými mastitidami jsou obecně mnohem vyšší!

6

Příležitostí k odhalení klinické mastitidy je každé dojení:

vždy provádějte odstřik prvních střiků mléka s cílem odhalit změny (změny barvy, zápachu a vzhledu),

sledujte se změny na úrovni vemene (zatvrdnutí, zarudnutí, teplota, bolestivost).

U chovů, vybavených moderními zařízeními, jako jsou dojicí roboty, se některá data zaznamenávají automaticky, což může pomoci infekce mléčných žláz odhalit:

měření nebo odhad počtu somatických buněk,

vodivost mléka: každá odchylka může být ukazatelem infekce. Nicméně, spolehlivost tohoto parametru je nedostatečná, musí se vždy kombinovat s dalšími ukazateli, jako jsou klinické příznaky.

Diagnózu subklinické mastitidy lze provést:

podle analýzy výsledků počtu somatických buněk koncentrace mléka, pravidelně měřené chovatelskými organizacemi,

pomocí přístroje k měření počtu somatických buněk nebo pomocí NK testu.

Jak se mastitida odhaluje?

7

Jak správně provádět NK test (kalifornský test mastitidy)

NK test umožňuje posoudit úroveň zánětu vemene (počet somatických buněk na ml mléka), a tak odhalit subklinickou mastitidu.

Postup

Interpretace výsledků

NK test proveďte před dojením.

1 Před zahájením vyčistěte a vysušte struk.

2 Proveďtě odstřik prvních 4-6 střiků mléka.

3

Odečtěte a zaznamenejte výsledky.7

Pověste plato na vhodné místo.9

Odstříkejte 1-2 střiky mléka z každé čtvrtě do odpovídajícího

oddílu plata.

4Přidejte stejné množství činidla

(v poměru 1:1 s mlékem) a zamíchejte platem, aby došlo ke smíchání činidla s mlékem.

6Slejte obsah mléka na úroveň vyznačenou ryskou, nebo

nakloněním pod úhlem 45 stupňů.

5

Vylijte mléko do kbelíku a pečlivě opláchněte plato

teplou vodou.

8

Popis reakce BodyPrůměrný počet somatických buněk

(buňky/ml)

Tekutina. Neobjeví se žádná sraženina.

Nenastane zahuštění směsi.0 (-) 0 < SCC < 200 000

Lehké zahuštění nebo sraženina,

která po delším míchání opět mizí.1 (+/-) 200 000 < SCC < 400 000

Výrazné zahuštění směsi,

bez tendence k tvorbě gelu.2 (+) 400 000 < SCC < 1 200 000

Okamžité zahuštění směsi

s mírnou tvorbou gelu.3 (++) 1 200 000 < SCC < 5 000 000

Tvoří se gel a povrch směsi

se zvedá (jako sázené vejce).4 (+++) SCC > 5 000 000

dy)

h

)

Je dobré vědět, že:

Na každé dojírně by měly

být k dispozici pomůcky

k provádění NK testů

Pict

ures

: Cou

rtes

y of

Gab

riela

Zel

inko

va -

Virb

acon

sult

8

Zdroj: Xavier Berthelot, Toulouse National Veterinary School

Každá prodleva mezi počátkem mastitidy a její léčbou snižuje šanci na uzdravení. Některé bakterie mají dokonce schopnost proniknout do intramamární tkáně a vytvářet mikroabscesy, které jsou těžko dosažitelné pro jakékoli antibiotikum. Proto rychlé ošetření, provedené na počátku onemocnění, kdy jsou bakterie přítomny pouze v mléce, výrazně zvyšuje šanci na uzdravení. Dále včasná léčba mastitidy snižuje riziko kontaminace jiných krav, čímž se omezuje další šíření infekce ve stádě.

Kdy se mastitida léčí?

Klinická mastitida se musí léčit okamžitě po objevení.

Vztah mezi bakteriologickou léčbou a dobou léčby

Interval mezi prvními symptomy a léčbou (v hodinách)

6 9 18 24

Rychlost bakteriologické léčby (%)

100 %

90 %

80 %

70 %

60 %

50 %

40 %

85 %

80 %

70 %

50 %

6 9 18 24

R

Optimální období pro léčbu subklinické mastitidy je suchostojné období.

Léčba v průběhu laktace se obecně nedoporučuje, protože očekávaný přínos (zvýšení množství mléka, které může být vyprodukováno ve zbytku laktace o 5 % až 10 %) je často nižší než přímé náklady na léčbu (léky a mléko vyřazené během léčby a ochranné lhůty). Přesto existují z tohoto obecného pravidla některé výjimky:

zvláštní situace (vysokoprodukční dojnice a prvotelky s vysokým počtem somatických buněk na začátku laktace),

současná přítomnost klinické a subklinické mastitidy u stejné krávy. V tomto případě poskytuje velmi dobré technické a ekonomické výsledky zvláštní postup, označovaný jako „souběžná léčba” (viz otázka „Jak léčit mastitidu”).

ý

Je dobré vědět, že:

léčba ihned

po zjištění infekce

výrazně zvyšuje

šance na úspěch.

Léčba chronicky

infi kovaných krav

není rentabilní.

9

10

Léčba musí samozřejmě odstranit klinické příznaky a obnovit úroveň produkce mléka, ale v první řadě musí vést ke skutečnému bakteriologickému vyléčení (úplné odstranění bakterií z vemene). Je to jediný způsob, jak se vyhnout budoucím recidivám a zabránit subklinické mastitidě.

Jakmile je mastitida detekována, krávu izolujte a zkontrolujte stav jednotlivých čtvrtí NK testem. Pokud je zjištěna subklinické mastitida, léčte ji společně s klinickou mastitidou. Tento zvláštní postup, nazývaný „souběžná léčba”, umožňuje zvýšit množství mléka vyprodukovaného ve zbytku laktace. Je to ekonomicky výhodné, protože dodatečné náklady představuje v tomto případě pouze cena léku, a proto jsou malé. Nenastane žádná další ztráta mléka z důvodu ochranné lhůty, protože mléko již musí být zlikvidováno v důsledku klinické mastitidy.

Intramamární léčba musí být podávána s dokonalou hygienou: Umyjte si před léčením ruce, krávu opatrně podojte, před infuzí léčiva očistěte a dezinfi kujte struky, pak vemeno namasírujte a ponořte struky do odpovídajícího dipu po dojení. Je zvláště důležité, aby se před injekcí zabránilo kontaminaci kanyly a aby se přípravek aplikoval pomalu, aby nedošlo k poškození svěrače a kanálku struků. Každý nedostatek hygieny může zvýšit riziko kvasinkové mastitidy.

Nikdy nezkracujte léčení, i když klinické příznaky zmizely. Předčasné zastavení může ohrozit bakteriologickou léčbu.

U některých infekcí, zejména u Streptococcus uberis nebo Staphylococcus aureus, může být nutné prodloužení léčby. V tomto případě dbejte na ochrannou lhůtu, která se musí přehodnotit.

V průběhu léčby a ochranné lhůty zlikvidujte mléko ze všech 4 čtvrtí. Nekrmte tímto mlékem telata - obsahuje bakterie a zbytky antibiotik, které mohou vytvářet mikrobiální rezistence.

Jak léčit klinickou mastitidu?

11

Co dělat v případě neúspěchu?

Léčbu lze považovat za neúspěšnou, pokud klinické příznaky zcela nezmizely během 2 až 5 dnů, nebo v případě, že kráva má infekci ve stejné čtvrti méně než 3 týdny po prvním ošetření.

Pokud klinické příznaky přetrvávají, může veterinář předepsat prodlouženou délku léčby se stejným výrobkem nebo změnit antibiotikum. V případě opakovaného selhání terapie je vhodné zvážit vyřazení dojnice.

Jak vybrat optimální intramamární léčbu?

Intramamární léčiva pro léčbu během laktace obsahují zpravidla jedno nebo více antibiotik, v některých případech v kombinaci s protizánětlivými látkami.

Pouze příslušný veterinář je schopen přesně stanovit léčbu pro jednotlivé případy. Přesto můžeme uvést některé obecné rady:

jelikož jsou bakterie odpovědné za mastitidu při započetí léčby obvykle neznámé, je bezpečnější používat «širokospektrální» léčbu, aktivní proti většině choroboplodných zárodků,

některá antibiotika mají schopnost šířit se hluboko do intramamární tkáně (viz vyobrazení níže), zatímco jiné zůstávají pouze v mléce. Dobrá difuze uvnitř intramamární tkáně zabraňuje průniku bakterií, a tím zvyšuje šanci na úspěch.

ochranná lhůta, během níž se musí mléko zlikvidovat, musí být co nejkratší, protože ztráty mléka představují hlavní přímé ztráty, které přesahují cenu léku.

O reálné výhodnosti protizánětlivých látek se vede debata. Tím, že tyto příznaky zmizí rychleji, často vzniká falešný dojem, že je mastitida vyléčena, i když hlavního cíle, skutečného bakteriologického vyléčení, nebylo dosaženo. V důsledku toho se léčba často zkracuje, což vede k případům recidivy.

Je dobré vědět, že: vymizení klinických příznaků neznamená systematické bakteriologické vyléčení.

Je dobré vědět, že:

počet antibiotik v intramamárním aplikátoru není kritériem kvality.

Amoxicillin Ampicillin Cefoperazon Cephalexin Cloxacillin Neomycin Penicillin G

35 %

30 %

15 %

20 %

25 %

10 %

5 %

0 %0,34 % 0,80 % 0,01 % 0,20 %

6,60 %0,50 %

30,60 %

moxoxiicicililillililin Ampiipi icicilllllliinin

,

efopeperarazozon ephphh lalalexexiinin Cloxxacacililillililinn Neomomycyciinin eniniciicilllllllliinin GG

Je dobré vědět, že: široké spektrum

+ dobrá difůze + krátká ochranná lhůta= ideální intramamární léčba

Absorpce antibiotik bovinní mléčnou žlázou (dle Ziv. journal of Diary Science)

12

Správné řízení zaprahnutí

1 Snižte příjem koncentrátů týden před plánovaným zasušením, aby se usnadnil pokles produkce mléka.

2 Zkontrolujte absenci klinické mastitidy (v případě potřeby provést odpovídající léčbu a odložit datum zasušení po skončení ochranné lhůty).

3 Podojte krávu a zasušte ji s bezprostřední aplikací vhodného preparátu po posledním vydojení (výjimečně lze v určitých situacích, jako je absence léčby, vysokoprodukční dojnice, provést postupné zasušení, rozložené do několika dojení).

4 Dezinfi kujte struky alkoholem, aplikujte do každé čtvrtě antibiotika a pak vemeno namasírujte.

5 Nakonec struky ponořte do vhodného bariérového dipu určeného k zasušení dojnic.

6 Převeďte dojnici do suchostojné sekce.

V průměru poskytuje léčba během suchostojného období dobré výsledky, s úspěšností léčby mezi 70 až 80 %, což však může být vyšší nebo nižší, v závislosti na bakteriích, které se podílejí na infekci. Staphylococcus aureus je bakterie, kterou je zvláště obtížné vymýtit.

Některé molekuly, jako cefquinom, prokázaly zvláštní schopnost snižovat i nejvyší počty somatických buněk.

Suchostojné období je obdobím odpočinku, během kterého se buňky k produkci mléka mohou regenerovat, ale je to také optimální období pro léčení subklinické mastitidy, a proto každý chov, který čelí vysokému počtu somatických buněk, by měl provádět antibiotickou léčbu v případě více než 100 000 buněk/ml u prvotelek nebo 150 000 buněk/ml u starších dojnic. Kromě toho je nezbytné přesné zjištění původu vysokého počtu somatických buněk, s cílem odhalit a napravit rizikové faktory.

Vliv intramamární léčby cefquinomem u chronicky infi kovaných krav(3)

Krávy

SCC před odstavem SCC po otelení

Jedn

otliv

é tit

ry s

omat

ický

ch b

uněk

(mili

ony

buně

k/m

l) 8

7

5

6

4

3

2

1

0

Co dělat v případě vysokého počtu somatických buněk?

13

Co dělat v případě neúspěchu?

Neúspěchem je, pokud krávy, které se zasuší s vysokým počtem somatických buněk (> 300 000 buněk/ml) zůstanou nakažené i po otelení navzdory léčbě. Tato zvířata musí být považována za nevyléčitelná a je potřeba je vyřadit. V terénních podmínkách se výskyt 20 až 30 % neúspěšných případů považuje za normální, takže vyřazení nevyléčitelných dojnic je nezbytnou součástí zvládání intramamárních infekcí.

Je dobré vědět, že: V případě vysokého počtu somatických buněk, proveďte zjištění a nápravu rizikových faktorů. Intramamární léčba v suchostojném období je nezbytným nástrojem, ale obecně není sama o sobě dostačující.

Jaké jsou rozdíly mezi intramamární léčbou v laktaci

a v suchostojném období?

Intramamární léčiva určená pro léčbu v suchostojném období se radikálně liší od těch, které jsou určeny pro léčbu v laktaci. Obsahují zpravidla vyšší množství antibiotik, a především pomocnou látku, která zvyšuje délku působení léčby, přičemž cílem je chránit vemeno v první polovině suchostojného období, kdy je riziko infekce nejvyšší.

Je dobré vědět, že:

pokud je to možné, zvolte

produkt s krátkou ochrannou

lhůtou, který zamezí ztrátám

na mléce na počátku laktace.

Jak vybrat optimální intramamární léčbu pro léčbu

v suchostojném období?

Volba antibiotika musí být provedena s ohledem na povahu a citlivost bakterií na farmě.

Na farmách, které čelí vysokému výskytu klinické mastitidy v prvních měsících laktace, se při odstavu doporučuje léčba širokospektrálními produkty. Skutečně, nedávné studie ukázaly, že klinické mastitidy na začátku laktace jsou často důsledkem infekce vzniklé v suchostojném období.

Je také třeba věnovat zvláštní pozornost délce ochranné lhůty. Když je suchostojné období krátké, výrobky s dlouhou ochrannou lhůtou nutí producenty vyřadit na začátku laktace velké množství mléka, což přestavuje významné ekonomické ztráty. Naopak krátká ochranná lhůta umožňuje dodávku mléka z konce kolostrální fáze, a proto zabraňuje dalším ztrátám mléka.

14

Původ reziduí v mléce

17%51%

3%9%

1%Léčba mastitidy

Jiná onemocnění

Léčba v suchostojném období

Různé

Léčba struku

Neznámé

Zdroj: Observatoire Virbac des Inhibiteurs

19%

Pozitivní test na antibiotika v mléčném tanku je noční můrou každého producenta, protože zná vysoké náklady na sankce a podezření, spojená s takovou událostí.

Společnost Virbac Animal Health provedla studii o původu reziduí. Ukázala, že 70 % případů reziduí je spojeno s intramamární léčbou.

Dobrý management léčby může výrazně snížit riziko výskytu reziduí:

použijte přípravek podle doporučení výrobce. Zejména, nezvyšujte dávku nebo délku léčby, aniž byste znovu zvážili ochrannou lhůtu.

před použitím léčby správně označte zvířata (pásky na nohy, sprej na vemeno, označení na štítek, počítačové sledování...). Zasušené krávy by měly být okamžitě odděleny od dojnic v laktaci.

zaznamenejte datum, kdy může být mléko opět dodáváno, na tabuli v dojírně.

neukládejte přípravky pro léčbu mastitidy během suchostojného období, tzv. «DC preparáty» a pro léčbu v laktaci, tzv. «LC preparáty», na stejné místo..

Jak se vyhnout reziduím antibiotik v mléce?

Doporučuje se před zařazením dojnice po léčbě do produkce

testovat mléko na přítomnost reziduí?

Pro zjišťování reziduí v mléce je k dispozici několik testů.

I když mohou být v některých konkrétních případech užitečné (předčasný porod, použití léku „mimo doporučení”...), jejich rutinní používání se nedoporučuje, protože dávají hodně falešně pozitivních výsledků tím, že zachytí antibiotika na nižší úrovni, než vyžaduje zákonná úprava maximálních limitů reziduí. Některé testy rovněž reagují v přítomnosti přírodních inhibitorů, které ve vemeni během klinických mastitid a během kolostrálního období vznikají.

,nikajíají.

Je dobré vědět, že:

řádnou identifi kaci

ošetřených krav

se vyhnete hlavním

rizikům reziduí

v mléce .

15

Seznam použité literatury:

(1) “Challenge Note 1A: The Economic Cost of Mastitis” consulted at http://www.dardni.gov.uk/ruralni/challenge_note_1a_economic_cost_mastitis_dpdb.pdf

(2) SCHROEDER J. W. Mastitis Control Programs: Bovine Mastitis and Milking Management consulted at http://www.ag.ndsu.edu/pubs/ansci/dairy/as1129w.htm

(3) ZELINKOVÁ G. Management dojnic s chronicky infi kovanou mléčnou žlázou. Veterinářství Odborný a stavovský měsíčník 1/2012 Ročník 62.

7 otázek a praktických odpovědí

Obsah

Odkud se mastitida nebo somatické buňky berou? 2

Jaké jsou ekonomické ztráty při mastitidě? 4

Jak se mastitida odhaluje? 6

Kdy se mastitida léčí? 8

Jak léčit klinickou mastitidu? 10

Co dělat v případě vysokého počtu somatických buněk? 12

Jak se vyhnout reziduím antibiotik v mléce? 14Co

de :

056

6 - b

isco

s-co

mm

unic

atio

n - 0

3/20

12 -

Phot

os :

© iS

tock

phot

os -

Fréd

éric

Dec

ante

© V

IRBA

C - T

ous

droi

ts ré

serv

és

MASTITIDA a SOMATICKÉBUŇKY