POD KONTROLOU TŘETÍ ŘÍŠE

Roman Hájek

romanhajek@centrum.cz

22. září 2010

média v období protektorátu Čechy a Morava

Historický kontext

1918 vznik Československé republiky 1923 zákon na ochranu republiky 1933 nástup Adolfa Hitlera k moci v Německu 1935 prezidentem ČSR zvolen Edvard Beneš 1936 zákon 131/1936 Sb. o obraně státu 21. 5. 1938 částečná mobilizace 23. 9. 1938 všeobecná mobilizace 30. 9. 1938 Mnichovská dohoda

Média za první republiky

MÉDIA

VLASTNÍCI

rozhlasprvní vysílání 18. 5. 1923

tiskasi 115 deníků v celé ČSR (1931)

vesměs politické strany

film1925 Electa journal > od 1937 jako filmový týdeník Aktualita

ČTKstátní tisková agenturaod 28. 10. 1918

Struktura tisku

stranický tisknárodní demokraté (Národní listy)agrárníci (Venkov, Večer)lidovci (Lidové listy)socialisté (České slovo)sociální demokraté (Právo lidu)komunisté (Rudé právo)čeští fašisté (Říšská stráž, Fašistické listy)

noviny vycházely většinou jako raník i večerník

ceny novin byly uměle snižovány (dumpingové ceny)

Lidové noviny stály zhruba 80 haléřů

nejčtenější Národní politiku jste pořídili za 50 haléřů

náklady o všední den:Národní politika 134 000Venkov 96 000Lidové noviny 65 000

nezávislý tiskLidové noviny, Národní osvobození, Národní politika

bulvární tiskkoncern Tempo Jiřího Stříbrného (Expres, Polední list, Večerní list…)

Novináři první republiky

Karel Čapek

Eduard Bass

Milena Jesenská

Ferdinand Peroutka

Julius Fučík

Odtržení Sudet a druhá republika

Jak se zachovají média?5. 10. 1938 abdikuje Edvard Beneš30. 11. 1938 prezidentem Emil Háchazákaz komunistického tisku

20. 10. 1938

rušení periodik – hlavně levicový a protifašistický tisk- v lednu 1939 zákaz legionářského tisku

zavedení cenzury- už v září 1938: využití platné legislativy na ochranu republiky-26. 9. 1938 vzniká Ústřední cenzurní komise při ministerstvu vnitra- předběžná cenzura, tiskové pokyny

nedostatek papíru

fašizaceantisemitské útoky v tiskusklon k autoritativnímu řízení

umírá Karel Čapek25. 12. 1938

Zrod cenzurního úřadu

Ústředí tiskové dozorčí služby6. 12. 1938

- cenzura pod kontrolu vlády: ÚTDS spadá pod Tiskový odbor Předsednictva ministerské rady

- zakázána kritika vlády i Německa

- cenzoři přímo do redakcí

většina deníků pokračujestrany se spojují ve Stranu národní jednoty a Národní stranu práce, později v Národním souručenství

konec bílých místcenzura má být neviditelnádo té doby se závadný text vyjmul a v novinách zůstával bílý prostor

redakce měly v záloze sadu neutrálních textů, které byly rychle po ruce v případě cenzorského zásahu

Protektorát: samostatné území?

• 14. 3. 1939: vyhlášen Slovenský štát

• 15. 3. 1939: vstup německých vojsk na zbylá území ČSR

• 16. 3. 1939: výnosem Adolfa Hitlera oficiálně vyhlášen protektorát Čechy a Morava

• 15. 3.–15. 4. 1939: vojenská správa země (české úřady podléhají vojenské správě)

Protektorát

11. 11. 1939 umírá Jan Opletal

17. 11. 1939 zavřeny vysoké školy

Říšský protektor

Konstantin von Neurath16. 4. 1939–27. 9. 1941

Reinhard Heydrich27. 9. 1941–4. 6. 1942 (zastupující ŘP)

Kurt Daluege4. 6. 1942–20. 8. 1943 (zastupující ŘP)

Wilhelm Frick20. 8. 1943–květen 1945 (zastupující ŘP)

protektor podléhal přímo Hitlerovi

Protektorátní správa dvokolejnost státní správy

říšská správa

říšský protektorKonstantin von Neurath

Úřad říšského protektoraKurt von Burgsdorff

státní tajemník při ÚŘPKarl Hermann Frank

oberlandráty úřady vrchních zemských radů

policie (SD, gestapo)

soudy, další úřady

česká správa

státní prezidentEmil Hácha

předseda vládyAlois Eliáš

protektorátní vláda

Předsednictvo ministerské rady

česká policie

soudy, další úřady

Tiskový odbor PMR

Ústředí tiskové dozorčí služby

IV. oddělení ÚŘP (kulturněpolitické )

skupina tisk IV. oddělení

v roce 1942 se oblast médií přesunula plně do kompetencí

nového ministerstva národní osvěty v čele s Emanuelem Moravcem

Jak ovládnout média?

1. 9. 1939 Pokyny pro provádění vojenské cenzury17. 9. 1939 Souborný přehled pokynů pro tiskovou přehlídku

po celé období protektorátu vycházely:Lidové listyLidový deníkNárodní práceNárodní politika Národní středPolední listČeské slovoVenkov

BrnoLidové noviny Moravské noviny

PlzeňNová doba

novinářské zájezdyčerven a září 1939 „poznávací zájezdy“ do Říše a obsazeného Polska prezentace německé síly, úspěchů Říše na zájezdech se formuje jádro kolaborujících novinářů

cenzura byla předběžná, průběžná i následnázpočátku redakční kontinuita

likvidace českého tisku – z asi 2 000 prvorepublikových titulů zůstala sotva desetina

v roce 1944 u nás vycházelo už jen 19 deníků

Propaganda snaha vybudit český nacionalismus + oslava německé Říše

Propaganda cíl: zdravý a silný (a rasově čistý) národ po vzoru německého Übermensch

Způsob kontroly médií

tiskové porady pravidelně, prakticky každý týden oficiálně organizované TO PMR, hlavní slovo ale mají zástupci ÚŘP

denní pokyny

předběžná cenzura v redakcích vykonává ÚTDS: kontrola nejprve v redakci, pak i přímo na ÚDTS cenzor je odpovědný za obsah kontroluje se vše (rozložení článků, fotografie, popisky) cenzor dostává i signální výtisk

povinné členství v novinářské organizaci

Kdo smí být novinářem? novináři se vesměs neztotožňují se svou prací

obtížná pozice lidé v nich často vidí služebníky moci „rukojmí profese“

Národní svaz novinářů 11. 6. 1939 povinné členství pro vykonávání profese

novináři nesmí být Židé: doklad árijského původu

povinné kurzy němčiny

mediální obsahykomentáře nástrojem propagandy

hledají se neutrální témata

nedostatek papíru vede k drastickému omezování rozsahu

Pozice protektorátních médií

kolaborace s nacismem x politika protektorátní vlády

NOVINÁŘI kolaboranti

konformisté

denuncianti

odbojáři

mediální obsahy

odsuzování první republiky jako zřízení, které degeneruje národ

denunciace komunismu, Spojenců i české exilové politiky

Antisemitismus

Pasivní rezistence

Jde gestapák po ulici a pojednou vidí na baráku křídou napsáno „Hitler je vůl“. Zavolá nedaleko stojícího strážníka a ptá se ho výhružně, co tomu říká? — „No, že to má být napřed německy a pak česky,“ odpovídá strážník.

14.–21. září 1941bojkot protektorátního tisku

přispěl k odvolání Neuratha z funkce říšského protektora

prodej protektorátního tisku klesl až o 80 %

při promítání propagandy v kinech lidé dostávali záchvaty kašle nebo šoupali nohama

Ilegální tisk

komunistický odbojRudé právo, Rovnost…

malé náklady, spolehlivá síť, po celou dobu protektorátu

Julius Fučík, Jan Šverma, Jožka Jabůrková

nekomunistický odbojV boj, Český kurýr, „detektivky“ PVVZ

legionáři, vojenské struktury; velké náklady, do nástupu Heydricha

Milena Jesenská, Rostislav Korčák

hlavně do roku 1941

důležitá byla také tzv. šeptaná propaganda, šeptanda (šuškanda);

proti té nacisté neuměli bojovat

Rozhlas

nejvýznamnější médium doby

český rozhlas se stává organizační složkou říšského rozhlasu

pronacistické politické skeče – mj. i Vlasta Burian

vysílání jmen popravených nebo zadržovaných: udržuje atmosféru strachu

důležitá aktivizační role rozhlasu v závěru války

květen 1945 budova rozhlasu strategickým místem: boje o rozhlas

Rozhlas ze zahraničí

Volá Londýnod 8. 9. 1939

vysílání BBC, zajišťovala exilová vláda v Londýně

Jan Masaryk, Edvard Beneš

Za národní osvobozeníod 1941, Moskva

Gustav Bareš, Klement Gottwald

další místa, odkud se vysílalo

Spojené státy (Boston, New York), od 1942 Hlas Ameriky Kanada Paříž a jiná místa ve Francii Stockholm Radio Jerusalem Levant Bejrút Káhira Sofie Bělehrad Filipíny

Film

filmový týdeník Aktualita+ německé týdeníky

hledání neutrálních témat

propagandistické zpravodajství před každým filmem

zřízena funkce dozorce v kině

zájem o hraný film nesmí být zaměstnáni Židé (od 20. února 1940 nesmí ani do kin) Němci se snaží ovládnout filmovou společnost AB Miloše Havla, mj. vlastníka barrandovských ateliérů snaha uplatnit nařízení o židovském majetku neuspěla „nucená dohoda“ o prodeji společnosti AB – přechází pod koncern UFA ovládnutí půjčoven do 1940 úplná arizace kinematografie

přejmenování kinříjen 1938: vlna jazykového purismuIllusion > Ráj, Hollywood > Máj, Alfa > Aleš, Roxy > Roj, Kinema > Vlasta…

Kde najdete více

Končelík, J., Večeřa, P., Orság, P.: Dějiny českých médií 20. století. Praha: Portál, 2010.

Gebhart, J., Köpplová, B., Kryšpínová, J. a kol.: Řízení legálního českého tisku v protektorátu Čechy a Morava. Praha: Karolinum, 2010.

Stejskal, J.: Zprávy z českého století. Praha: Triton, 2008. Pasák, T.: Český fašismus a kolaborace 1922–1945. Praha: Práh, 1999. Heyduk, M., Fiala, M.: Barrandov pod vlajkou hákového kříže. Mnichovice:

BVD, 2007. Uhlíř, J. B.: Protektorát Čechy a Morava v obrazech. Praha: Ottovo

nakladatelství, 2008.