Metoda orální historie se zaměřením na archivaci rozhovorů a její aplikace v projektech Političtí vězni.cz a Stopy totality

Seznámení s orální historií

• Co je to orální historie?• Obraz lidské minulosti popsaný

slovy. • Kvalitativní výzkumná metoda

užívaná ve společenských vědách.

Raison d'etre orální historie• V historiografii důraz na dokumenty, to je ale pouze

jeden druh pramenů• Autobiografie – nedůvěra k těmto typům pramenů• Cíl OH – nabídnout komplexnější pohled na dějiny,

pomoci pochopit, jak dějiny prožívají a hodnotí ti, kteří by po sobě žádný pramen nezanechali, otevřít tzv. historii každodennosti, zkoumání nedemokratických režimů

• Přístup „zdola“, problematika „malých dějin“• OH např. velmi populární v Latinské Americe –

početné „mlčící“ komunity

• Vzpomínky předáváme prostřednictvím příběhů

• Vyprávění nikdy nemohou být zcela neutrální – to ale není ke škodě

Dějiny orální historie• Ústně vyprávěné příběhy – staré jak samo

lidstvo• Nejmladší a nejstarší vědecká disciplína = vždy snaha zachytit a uchovat obraz minulosti• Zájem o ústní, spontánní a osobní prožitky

vycházející ze sdělení současníků určité události• OH musí být uchovávána pro ostatní, dnes k

tomu jsou možnosti

Metodologie OH• Podstatou životní příběh „narátora“ – formou

rozhovorů• OH není každý rozhovor s pamětníkem• Přípravná fáze – je důležité získat kontext• Vlastní rozhovor obvykle 2 fáze – životní příběh a

doplnění jednotlivých témat, pauza mezi 2 rozhovory

• Přepis, analýza a interpretace rozhovorů nezbytná• OH má svůj etický kodex• Důležitá i právní stránka věci• Materiál by měl být uchován pro další badatele

• Životní příběh (životopisné vyprávění) – snaha objasnit určitý historický proces či etapu z pohledu narátora, volné pole při vyprávění narátorovi, jde o spontánnost příběhu a plynulý tok řeči

• Interview (rozhovor) – váže se k určité historické události, dotazovaný ji prožil, měl v ní určitou roli či k ní zaujímá nějaký postoj, kladení otázek nevyhnutelné (aby byl narátor udržen u tématu), otázky jsou ale konkrétní, častější vstupy, respektování osobních přístupů dotazovaného

• Chronologický – postupný od dětství• Strukturovaný – oddělování složek života od sebe (pracovní

rodinné, volný čas, práce)• Tazatel – ten, kdo se ptá, vedoucí výzkumu• Narátor – pamětník

• Není špatného tématu, je špatného zpracovatele

• Při životopisném rozhovoru tazatel do linie řeči narátora téměř nevstupuje, pouze když narátor tuto linii ztratí, může jej nenápadně navézt zpět. Taktéž když si nemůže narátor na něco vzpomenout, tazatel musí být proto dobře obeznámen s tehdejším děním

• Nekladou se otázky ano-ne, spíše takové, které předpokládají volnější a delší odpovědi

• Možnost záměrného zkreslení životního příběhu narátorem, je třeba údaje ověřovat

• Nutnost vytipovat si předem osoby, do výzkumu zahrnuté• Narátory předem informujeme o našich záměrech• Musíme mít alespoň rámcovou představu o souvislostech v

životních příbězích narátorů

• Někteří nemusí zpočátku chtít spolupracovat – z různých důvodů: zdraví a věk, zatrpklost vůči vlastní minulosti, přehnaná skromnost (že je člověk „obyčejný“), neslouží paměť

• Je třeba narátorovi vysvětlit, jak s materiálem bude naloženo, že podepíše autorizační protokol, který tazatele zavazuje, že rozhovoru nezneužije

• Připomenout, že rozhovor není důkazním materiálem, nýbrž jde o osobní vzpomínky, snaha sdělit něco příští generaci, nejsou písemné prameny, rozhovor je prakticky v režii narátora, přesto můžete pomoci dopovědět větu

Technika pro nahrávání a práci s rozhovory

• Rozvoj techniky umožnil rozvoj OH.• Záznamová zařízení: Kazetové, digitální diktafony,

fotoaparát, kamera• Kvalita záznamu důležitá• Editace zvuku a videa: Audacity, Windows Live,

Freemake Audio & Video Converter.

Etika OH• Vztah tazatel – narátor je do značné míry nerovný• Tazatel vstoupí do života narátora, chce aby mu

sdělil svůj život, nutnost důvěry• Vše, co s rozhovory bude činěno, je třeba uvést

do smlouvy• Je třeba se oprostit od emoci či komentářů, ať je

vyřčeno cokoliv, s čím nesouhlasíme• Je třeba smluvně zajistit rozhovory – narátor

vypráví citlivé až intimní detaily ze svého života, může

Orální historie a etikaOtázky k zamyšlení:• Jaká rizika narátorovi přináší sdílení osobních informací o jeho

životě s cizím člověkem, který je hodlá publikovat? • Jaké jsou mocenské vztahy mezi narátorem a tazatelem? • Má narátor kontrolu nad rozhovorem, vedeným školeným

tazatelem? • Vyžadují zájmy narátora jeho ochranu? • Jak ji můžeme zajistit? • Komu všemu je orální historik (novinář) ve své práci

odpovědný?

Záznam z rozhovoru• Charakteristické mimoslovní projevy narátora, jeho nálady,

pocity tazatele vzhledem k narátorově upřímnosti, otevřenosti, rezervovanosti, vědomým či nevědomým nepřesnostem

• Místa, kde se rozhovor dotkl závažné nebo citlivé problematiky

• Zachytit okruhy, které první rozhovor neobsáhl a k těm se potom vrátit při druhém rozhovoru

• Všechny neobvyklé události, k nimž došlo v průběhu rozhovoru - selhání techniky, rozrušení narátora, přerušení rozhovoru

Analýza a interpretace

• Analýza – rozčlenění rozhovoru na tematické úseky.• Hierarchizace shromážděných údajů podle míry

závažnosti pro projekt. (odlišné vnímání narátora)• Historik si volí kritéria: obsahová, faktografická,

psychologická, jazyková.• Interpretace – pochopení a vysvětlení smyslu v

rozhovoru vyřčeného. Zařazení do kontextu. Význam ticha.

Využití metody• Akademické výzkumy, naučná literatura,

biografie• Vzdělávání žáků a studentů• Rodinná historie, regionální historie• Výstavy, audiovizuální dokumenty..

• Společenskovědní projekt o. s. Zapomenutí pro mladé lidi (ZŠ, SŠ), kteří mají za úkol ve svém okolí nalézt osoby perzekuované socialistickou diktaturou v ČSR v 50. letech, zpracovat jeho životní příběh, který se následně součástí putovní výstavy

• Žáci a studenti se naučí pracovat s nahrávací technikou, vést rozhovor s pamětníkem, pracovat s různými typy dokumentů

• Příběhy perzekuovaných v rámci kolektivizace zemědělství, v rámci obou tzv. Akcí K, příběhy politických vězňů i dětí politických vězňů

• Návaznost na projekt Zmizelí sousedé

Projekt Političtí vězni.cz• Iniciativa Političtí vězni.cz je nevládní a

neziskový projekt, jehož účelem je eticky zachytit a uchovat paměť a životní zkušenosti bývalých politických vězňů a vězeňkyň – očitých svědků a aktérů historických událostí, které měly zůstat zapomenuty

• Příběhy politických vězeňkyň a vězňů, někdejších příslušníků PTP

Instituce OH v České republice

• Centrum orální historie při Ústavu pro soudobé dějiny AVČR (COH), Česká asociace orální historie

• Ústav pro studium totalitních režimů• Židovské muzeum v Praze – portál www.holocaust.cz • Středisko orální historie (SOHI) při ZČU Plzeň• Centrum vizuální historie Malach• Portál Paměť národa

Vybrané zahraniční archivy s on-line přepisy

• First Black Woman at Virginia Tech http://spec.lib.vt.edu/blackwom/

• Holocaust Survivors http://www.holocaustsurvivors.org/survivors.php

• Oral History Project of The Vietnam War http://www.vietnam.ttu.edu/oralhistory/interviews/browse/

• The Rutgers Oral History Archives of World War II http://oralhistory.rutgers.edu/

• Recording Voices & Documenting Memories of Czech & Slovak Americans

http://www.ncsml.org/Content/Oral-Histories.aspx• Capturing Our Stories. Developing a National Oral History Program

of Retiring/Retired Librarianshttp://solstice.ischool.utexas.edu/Capturing_Our_Stories/index.php/Main_Page

Archivace orálně historických materiálů

• Teoretická debata v USA již od 60. let• Zachování OH materiálů v autentické podobě vs.

omezená doba životnosti nosičů (kazety, CD, DVD, Minidisc, paměťové disky), zde role archivů zcela klíčová

• Derek Reimer: „Archivy a knihovny by mohly OH materiály nejen uchovávat, nýbrž i spoluvytvářet.“

• Lidé z těchto oborů jsou si dobře vědomi nedostatků jednotlivých sbírek, mohou iniciovat jejich komplexnější zpracování.

• Diskuse, jaký typ materiálů by měly archivy uchovávat, badatelé měly v počátcích problémy s absencí materiálů k historií „podceňovaným“ sociálním skupinám

• Postmoderní přístup: Uchovávat všechny prameny bez ohledu na jejich povahu a kvalitu?

• Fogerty a Tuchman, Bruemmer: Archivace OH pramenů nezbytná jako součást výzkumu dějin, uchování paměti – „úplné, totální archivy“

• I zde je třeba pamatovat na etickou a legislativní stránku věci

• Otázka, jakým způsobem a v jaké formě OH prameny zpřístupňovat

• Oral History and Copyright: An Uncertain Relationship. (John Neuenschwander)

• 21. století – nezpochybnitelná role elektronických médií

• Digitální technologie donucují archivy k přehodnocení jejich dosavadní role a k posuzování obtížných otázek týkajících se bezpečnosti, ochrany a přístupnosti pramenů (Bret Eynon)

• OH materiály na webu: možnost manipulace výpovědi, neuvědomění si důsledků, které umístění na webu může mít

• Problém přesunů webových stránek, jejich nefunkčnosti

• Karen Brewster - v roce 2000 uskutečnila analýzu 64 on-line OH sbírek

• Většina institucí zvolila cestu nákladné a časově náročné varianty k ošetření legislativních záležitostí a jestliže dosud v případech starších rozhovorů nebyl k dispozici souhlas narátora k uveřejnění rozhovoru na internetu, byl dodatečně opatřen

• Interpretace legislativy se ale v jednotlivých případech lišila, někde nebyla zmíněna vůbec

• Digitalizace pokračuje dál• Pokusy o vytvoření digitálních archivů mluveného

slova, např. historicalvoices.org

• Problém velkého množství OH materiálu – nutnost vytváření kategorií, klíčových slov, orientačních bodů, a to jak v rámci souboru rozhovorů, tak i v rámci rozhovorů samotných

• Možnost budování OH archivů při knihovnách, respektive možnost nabízení výstupů z OH projektů knihovnami veřejnosti - spolupráce s regionálními archivy?

• Zajistit dostupnost OH pramenů pro širší veřejnost, avšak nikoli v rozporu s etickými a legislativními principy

jaroslav.vanous@centrum.cz