Mezinárodní den jódu – 6. března

vyhlášeno 1999 Českým výborem UNICEF

Lesklé krystaly jódu při pokojové teplotě; cca 0,7 g

Jód z řeckého iódés = „fialový“

hustota: 4,940 g/cm3

teplota tání: 113,5 °C

teplota varu:184,35 °C

Jod je životně důležitý pro tělesný a duševní růst a pro udržení celkového zdraví. Nedostatek jodu je obvykle daleko horší, než nedostatek železa. Je zcela nezbytný pro správnou funkci štítné žlázy, která pohlcuje jod potřebný k denní látkové přeměně, ale nemůže ho skladovat, jelikož ho potřebuje k výrobě hormonů (např. tyroxinu).

Nedostatek těchto hormonů může celkově negativně ovlivnit inteligenci.

Navenek se nedostatek jódu projevuje jako tzv. vole neboli struma.

Nedostatkem jódu v organismu trpí celosvětově přibližně 30% populace (1,6 miliardy lidí). Nejvíce je postiženo obyvatelstvo vnitrozemských a horských oblastí Jižní Ameriky, centrální Afriky a Asie.

Je-li příjem jódu dostačující , obsahuje ho tělo asi 40 -50 mg a až 75% je uloženo přímo ve štítné žláze.

Vstřebávání jodu zhoršují burské oříšky, syrová sojová mouka, (sojové boby nejsou vhodné), všechny kapustové zeleniny.

Následky nedostatku jódu

Nedostatek jódu v potravě je nejčastější příčinou mentální retardace na světě. Nedostatek jódu u dětí se může projevovat celkovou apatií, mentální retardací, poruchou růstu, neschopností normálního pohybu a vyjadřování. Nedostatek jódu v těhotenství může zapříčinit spontánní potrat nebo mentální retardaci u dítěte.

Vstřebávání radioaktivního jodu ze vzduchu je nebezpečné, zvlášť u lidí s nedostatkem jodu.

Například radionuklid jódu I131 se dýcháním dostane do těla, shromažďuje se zejména ve štítné žláze a svou velkou radioaktivitou ohrožuje organismus. Pokud však přijme člověk tablety obsahující jód, nasytí jeho stabilní jód štítnou žlázu. Ta pak další radioaktivní jód nepřijme a jeho přebytek je z těla vyloučen.

μg /den

dítě 1-3 roky 90

dítě 4-6 let 90

dítě 7-10 let 120

dospívající a dospělý 150

těhotenství 200

kojení 200

Doporučená denní dávka jódu

Potravina Obsah jódu (µg/kg)

treska 940,6

filé 759,5

hejk (štikozubec) 540,2

štika mořská 225,5

makrela 208,1

losos 86,2

pstruh 72,1

uzená makrela 1211,6

šproty v oleji 681,1

herinky v oleji 525,6

losos v oleji 489,0

sardinky v oleji 432,7

makrela v oleji 171,8

tuňák v oleji 146,3

sardinky v rajském protlaku

343,3

sleď v rajském protlaku

212,3

zavináč 128,6

Velmi vysoký obsah jódu má také Vincentka (5500 µg/kg ) a sušené mléko (1805 µg/kg). Obsah jódu v ovoci a zelenině závisí na tom, kolik ho obsahovala půda, v níž se pěstovaly. Jódem se v České republice obohacují i běžné potraviny, jako např. dětské piškoty nebo přesnídávky, ale hlavním zdrojem jódu v potravě je jodizovaná sůl, která dostatečně pokrývá denní potřebu jódu.

Další potraviny s obsahem jódu: http://www.chpr.szu.cz/dbdata/jod/jod.htm