ČESKOSLOVENSKO

1945-1989

Mgr. David Mikoláš 15. 4. 2020

Osnova

1. ČSR do květnových voleb 1946

2. Život po válce

3. Odsun národnostních menšin a lidové soudy

4. Prohra československé demokracie

5. Kulturní a duchovní vývoj v letech 1945-1948

6. Komunistické Československo

7. Protikomunistický odboj

8. Pád mýtu o socialismu

9. Léta uvolnění

10. Pokus o nápravu systému v roce 1968

11. Normalizace

12. Na cestě k sametové revoluci

2

Mapa ČSSR v letech 1969-1990

3

1. ČSR do květnových voleb 1946

4. dubna 1945: jmenování první poválečné vlády Národní fronty Čechů a Slováků

5. dubna 1945: vyhlášení Košického vládního programu

červen 1945: Podkarpatská Rus připojena pod sovětským nátlakem k SSSR

1945: znárodnění bank, pojišťoven a klíčového průmyslu (dekrety prezidenta Beneše o znárodnění z října 1945), současně zahájena pozemková reforma

26. května 1946: první poválečné parlamentní volby, jednoznačné vítězství komunistů, předsedou vlády Klement Gottwald

4

Prezident Edvard Beneš podepisuje dekrety

5

2. Život po válce

všední život silně politizován, celonárodní euforie z osvobození

řízené přídělové zásobování na lístky (všeobecný nedostatek textilu, mouky, cukru, vajec a tuků)

listopad 1945: první poválečná měnová reforma (zavedení jednotné měny) a mzdová reforma (zvýšeny mzdy žen a mládeže)

prosinec 1945: zavedeny přídavky na děti, vánoční příplatek, prodloužení placené dovolené o 7-12 dní

1945-1947: dodávky mezinárodní organizace UNRRA (potravinová a ošacovací pomoc)

6

Praha – Ruzyně 1946, vykládání letecké zásilky UNRRA z USA

7

3. Odsun národnostních menšin a lidové soudy

1945-1948: odsun Němců z Československa (nejdříve „divoký“, poté organizovaný), celkem vysídleno téměř 3 miliony Němců

únor 1946: československo-maďarská dohoda o výměně obyvatel, pro odpor západních státníků neuskutečněna → reslovakizace

soudní procesy s lidmi obviněnými ze spolupráce s okupační mocí a válečnými zločinci konající se před mimořádnými lidovými soudy a národními soudy

8

Transport vysídlených českých Němců po 2. sv. válce

9

Vynesení rozsudku nad K. H. Frankem

10

4. Prohra československé demokracie

červenec 1947: odmítnutí čs. účasti na Marshallově plánu (americká iniciativa hospodářské pomoci evropským zemím), vynuceno Stalinem

25. únor 1948: komunistický převrat v ČSR

březen 1948: nevyjasněná smrt ministra zahraničních věcí Jana Masaryka

11

Předseda vlády a KSČ Klement Gottwald při projevu na Václavském náměstí 25. února 1948

12

5. Kulturní a duchovní vývoj v letech 1945-1948 poválečná léta obdobím prudkého rozvoje v

oblasti vědy a kultury květen 1946: první ročník mezinárodního

hudebního festivalu Pražské jaro únor 1948: nadějný vývoj domácí kultury

zastaven, přechod k socialistickému realismu; čistky, cenzura, zákazy, umlčování

vládou zajištěna svoboda náboženského vyznání zestátnění církevních škol, spor o zahrnutí

církevního majetku do poválečných pozemkových úprav a reforem

13

Jiří Trnka (1912–1969), český výtvarník, ilustrátor, sochař, scenárista a režisér animovaných filmů, roku 1945 spoluzakladatel studia Bratři v

triku.

14

Pavel Tigrid (1917-2003), novinář, který se odvážil připomínat nelidské okolnosti odsunu Němců a který se otevřeně stavěl proti komunistům;

zatykač na něj byl vydán už v prvních dnech puče v roce 1948.

15

Martin Frič (1902-1968), významný český filmový scénárista, herec, režisér a pedagog; žák a spolupracovník Karla Lamače, režisér celé řady

legendárních a dodnes velmi oblíbených českých filmů.

16

6. Komunistické Československo

1948: začlenění Československé sociální demokracie do KSČ

květen 1948: přijetí Ústavy 9. května

květen 1948: první volby v Československu na základě jednotné kandidátky Národní fronty

květen 1948: přijetí dalších znárodňovacích zákonů

červen 1948: odstoupení prezidenta Beneše a zvolení Klementa Gottwalda novým prezidentem

17

6. Komunistické Československo

září 1948: schválen Zákon o táborech nucené práce (Vojna u Příbrami, Rovnost, Svornost, Bratrství u Jáchymova)

1948-1954: politické procesy

1949: Československo členem Rady vzájemné hospodářské pomoci

1949: počátek působení sovětských poradců v Československu

1949: zákon o jednotných zemědělských družstvech (kolektivizace)

uzákoněno plánované hospodářství, přestavba průmyslu s důrazem na těžké strojírenství a zbrojní výrobu

18

Proces s Miladou Horákovou a spol. roku 1950, zvaný též „proces s vedením záškodnického spiknutí proti republice“, byl největší a nejvýznamnější vykonstruovaný politický monstrproces v komunistickém Československu.

19

7. Protikomunistický odboj. Poúnorový exil a lidé doma nejmasovějším projevem nesouhlasu s

komunistickým režimem byla emigrace

únor 1949: založena Rada svobodného Československa ve Washingtonu (vrcholná politická organizace exilu)

vysílání rozhlasových stanic Svobodná Evropa (Mnichov), BBC (Londýn), Hlas Ameriky (Washington)

1948: zatčeno 1 115 osob za aktivní odpor proti režimu a odhaleno přes 200 protirežimních skupin („třetí odboj“)

20

7. Protikomunistický odboj. Poúnorový exil a lidé doma

likvidace středních vrstev (živnostníků, sedláků, obchodníků)

novou privilegovanou vrstvou dělnická třída (kult pracujících)

vzrůst zaměstnanosti žen

společnost podrobena sociální nivelizaci (uvádění na stejnou úroveň)

21

Třetí odboj. Kapitoly z dějin protikomunistické rezistence v Československu v padesátých letech 20. století.

22

8. Pád mýtu o socialismu

1953: projevy masového odporu proti komunistickému režimu po vyhlášení měnové reformy

1955: vstup Československa do vojenské aliance nazvané Varšavská smlouva

duben 1956: ohlas XX. sjezdu KSSS, Chruščovovo odhalení stalinského kultu, požadavek podívat se kriticky i na vlastní minulost

23

8. Pád mýtu o socialismu

duben 1956: II. sjezd československých spisovatelů, požadavek svobodné tvorby a celkové demokratizace společnosti

září 1959: Antonín Novotný vyhlásil konečné vítězství socialismu v Československu

1960: vyhlášení nové československé socialistické ústavy, změna názvu státu na Československá socialistická republika, nová podoba státního znaku, potvrzena vedoucí politická úloha KSČ ve společnosti i ve státě

1965: počátek ekonomické reformy Oty Šika – neúspěšný pokus o zavedení prvků tržního hospodářství do hospodářství plánovaného

24

Bankovka v hodnotě dvacetpět korun československých z roku 1953

25

Členové Československého svazu mládeže (ČSM) pomáhající na žních ve Smiřicích

26

Odznak pionýra a jiskry. Prvomájový průvod

27

Žákovský průkaz Československého svazu tělesné výchovy (ČSTV) z roku 1960

28

Státní znak Československé socialistické republiky tvořil červený štít tvaru husitské pavézy s pěticípou hvězdou v horní části, na kterém je bílý dvouocasý lev nesoucí na hrudi červený štítek s modrou siluetou Kriváně a

vatrou zlaté barvy. Kresba znaku je zlatá.

29

9. Léta uvolnění

konec 50. let: odeznívá vlna politického teroru

Československo zůstává policejním státem

kritizovaná mzdová nivelizace nebyla zcela zlikvidována

60. léta: proměna životního stylu - zvýšení vybavenosti domácností (pračky, ledničky, televizory, auta), stoupl nákup chat, rozmáhá se televizní kultura (začátek vysílání v roce 1953), obchody se zahraničním zbožím (Darex, Tuzex)

30

9. Léta uvolnění

1955: první celostátní spartakiáda (každých pět let)

napětí mezi mocí a kulturou, postupný zánik monopolu socialistického realismu

pronikání západní hudby a kultury (rokenrol, big beat – skupina Olympic)

potíže režimu s mladou inteligencí (majálesy)

31

Olympic, 1965

32

Záběr ze skladby starších žákyň (poupata) na předposlední Československé spartakiádě 1985

33

V roce 1959 na Malé scéně Ve Smečkách začala umělecká dráha Divadla Sedmi Malých Forem – SEMAFOR. Na fotografii Jiří Suchý a Jiří Šlitr ve hře Jonáš

a tingl-tangl.

34

Miloš Forman se narodil v Čáslavi v roce 1932. Vystudoval FAMU a v roce 1963 debutoval jako režisér snímkem KONKURS. V tomtéž roce natočil svůj první film ČERNÝ PETR, který získal mnoho zahraničních

ocenění. Velice známým se stal snímek z roku 1965 LÁSKY JEDNÉ PLAVOVLÁSKY. O dva roky později natočil jeden z nejznámějších českých filmů, vypovídající o nešvarech české společnosti

HOŘÍ MÁ PANENKO. Od roku 1968 žil v USA.

35

Zahájení výroby Škody 1000 MB v Mladé Boleslavi, 1964

36

Velká móda zimy 1964 – kozačky na vysokém podpatku

37

Československá televize začala vysílat Večerníček, 1965

38

Reklamní kampaň za zvýšení konzumace sladkovodních ryb, 1965

39

V lékárnách se objevil antikoncepční přípravek tuzemské výroby Antigest, 1965

40

V obchodech se začal prodávat alobal, 1965

41

Akce Vlasatci, 1966

42

Experiment s mikrojeslemi, 1966

43

Ženy si poprvé mohly koupit lak na vlasy Lybar, 1966

44

10. Pokus o nápravu systému

leden 1968: zvolení Alexandra Dubčeka prvním tajemníkem ÚV KSČ

1968: zvolení Ludvíka Svobody novým prezidentem

pražské jaro 1968: etapa demokratizačního úsilí a reforem (Dubček, Černík, Šik, Kriegel, Smrkovský)

duben 1968: vyhlášení akčního programu KSČ, uplatňování mnohých zásad tržního hospodářství, diskuse o demokratizaci veřejného a politického života, slib uznání a dodržování občanských práv a politického pluralismu (přesto ale ulpívání na vedoucí úloze KSČ) → budování „socialismu s lidskou tváří“

45

10. Pokus o nápravu systému

červen 1968: manifest Dva tisíce slov – varování před návratem k minulým poměrům (Ludvík Vaculík)

červenec 1968: dopis pěti komunistických stran (SSSR, NDR, Polska, Bulharska a Maďarska) adresovaný čs. představitelům, vyzývající k ukončení reforem; nesouhlas Dubčekova vedení

červenec/srpen 1968: jednání se sovětskou stranou v Čierné nad Tisou; k dohodě nedošlo

46

10. Pokus o nápravu systému

18. srpen 1968: představitelé Polska, NDR, Bulharska a Maďarska schválili vojenskou invazi do Československa

20./21. srpen 1968: vojenský vpád armád pěti států Varšavské smlouvy do Československa a počátek sovětské okupace země; členové vedení KSČ zatčeni a odvezeni do Moskvy

26. srpen 1968: podpis moskevského protokolu o dočasném pobytu sovětských vojsk na čs. území

47

Alexander Dubček (1921-1992) byl přední komunistický funkcionář a politik, člen Komunistické strany Slovenska a Komunistické strany Československa. V roce 1968 zastával funkci generálního tajemníka

Ústředního výboru Komunistické strany Československa.

48

Jiří Menzel získal Oscara za Ostře sledované vlaky, 1968

49

Na ZOH v Grenoblu získal zlatou medaili Jiří Raška, 1968

50

V Československu proběhl první legální striptýz, 1968

51

Věra Čáslavská triumfovala na LOH v Mexiku, 1968

52

Operace Dunaj: invaze do Československa, srpen 1968

53

Praha 21. srpna 1968, sovětské tanky na Václavském náměstí

54

11. Normalizace

pod tlakem Moskvy z vedení státu a veřejného života postupně odstraňováni stoupenci reforem; nahrazováni zcela loajálními promoskevskými

říjen 1968: přijetí zákona o československé federaci (poprvé zakotveno rovnoprávné postavení českých zemí a Slovenska)

16. leden 1969: protestní sebeupálení studenta Jana Palacha; následovali Jan Zajíc a Evžen Plocek

březen 1969: „hokejový týden“ v Praze (demonstrace proti sovětské okupaci po vítězství čs. hokejistů nad mužstvem SSSR na mistrovství světa v ledním hokeji ve Švédsku)

duben 1969: volba Gustáva Husáka prvním tajemníkem ÚV KSČ

55

11. Normalizace

srpen 1969: masové protestní akce proti sovětské okupaci

prosinec 1970: vydání Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ

1970-1971: stranické pohovory a prověrky, při nichž byli z KSČ vylučování stoupenci reformního hnutí

70. a 80. léta: dlouhodobá hospodářská stagnace, nedostatek spotřebního zboží a některých potravin → rozšíření černého trhu

56

11. Normalizace

velké projekty: budování jaderných elektráren (Temelín, Dukovany, Jaslovské Bohunice), plynovodu a ropovodu ze SSSR, zprovoznění první trasy metra v Praze, stavba dálnice

úplatkářství, každodenní fronty v obchodech, na úřadech, u lékaře, mládeži předkládán falešný a nepravdivý výklad dějin a událostí

většina společnosti netečná, utíkala k chalupaření

snaha režimu zajistit klid ve společnosti sociálními reformami: zvýšení přídavků na děti, výstavba panelových sídlišť, zkrácení pracovního týdnu na 5 dní

57

Jan Palach byl studentem historie a politické ekonomie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, který na protest proti okupaci Československa armádami států Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem spáchal 16. ledna 1969 sebevraždu sebeupálením v horní části Václavského náměstí v Praze. Na následky rozsáhlých popálenin

tři dny poté zemřel na Klinice popálenin FNKV a LFH UK v Praze.

58

V roce 1969 se Gustáv Husák dostal do čela KSČ – do května roku 1971 byl jejím prvním tajemníkem, poté až do roku 1987 jejím generálním tajemníkem. V roce 1975, po odstranění prezidenta L. Svobody z

funkce, se stal na příštích čtrnáct let prezidentem Československa.

59

Svítiplynem se otrávil skladatel Jiří Šlitr, 1969

60

V Mladé Boleslavi byla zahájena výroba automobilu Škoda 100, 1969

61

V obrovské nepokoje vyústilo vítězství československého týmu nad sovětskými hokejisty, 1969

62

Karel Gott na turné v SSSR, 1970

63

Zahájení vysílání 2. programu Československé televize, 1970 (Od května 1973 dokonce v barvě!)

64

Zprovoznění prvního úseku dálnice D1 z Prahy do Mirošovic, 1971

65

Stavba stanice Mládežnická (dnes Pankrác) pražského metra, 1971. Provoz zahájen roku 1974.

66

Zahájení výroby osobních automobilů řady Škoda 105 a 120, 1976

67

Nedostatek spotřebního zboží a některých potravin, 1982

68

Móda sbírání céček, 1984

69

Emigrace Waldemara Matušky, 1986

70

Československá televize začala vysílat pořad pro kutily nazvaný Receptář nejen na neděli, 1987

71

12. Na cestě k sametové revoluci

1975: konání Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě ve finských Helsinkách; čs. vláda se zavázala dodržovat úmluvu o lidských právech

leden 1977: vznik Charty 77 (Jan Patočka, Václav Havel, Jiří Hájek), výzva k režimu k demokratické otevřené diskusi

1978: vznik další opoziční organizace Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných

1987: Gustáv Husák vystřídán v čele KSČ Milošem Jakešem; neochota nového vedení k zásadním změnám

72

12. Na cestě k sametové revoluci

1988-1989: demonstrace proti komunistickému režimu u příležitosti výročních dnů

červen 1989: vydán manifest Několik vět, v něm vzneseno sedm demokratických požadavků

17. listopad 1989: tvrdý zásah policejních jednotek proti studentské demonstraci na Národní třídě v Praze; vyhlášena stávka vysokoškolských studentů, přidala se i divadla

18. listopad 1989: ustavení protestního hnutí - Občanského fóra v čele s Václavem Havlem

73

12. Na cestě k sametové revoluci

23. listopad 1989: odstoupení předsednictva ÚV KSČ, rezignace prezidenta Gustáva Husáka

27. listopad 1989: generální stávka s požadavkem potrestání viníků policejního zásahu proti demonstrantům, odchod neschopných komunistických politiků a záruky občanských práv a svobod

9. prosinec 1989: jmenování vlády „národního porozumění“, premiérem Marián Čalfa; zrušena vedoucí úloha KSČ ve společnosti

74

12. Na cestě k sametové revoluci

28. prosinec 1989: rekonstrukce Federálního shromáždění, do jeho čela zvolen Alexander Dubček

29. prosinec 1989: Federální shromáždění zvolilo Václava Havla novým československým prezidentem

duben 1990: schválen nový název republiky – Česká a Slovenská Federativní Republika

75

Projev Miloše Jakeše na Červeném Hrádku, 1989

76

17. listopad 1989

77

Novým prezidentem ČSSR se stal Václav Havel, 1989

78

Zdroje

KUKLÍK, Jan. - KOCIÁN, Jiří. Dějepis. Nejnovější dějiny. Pro 9. ročník základní školy a 4. ročník osmiletého gymnázia. Praha: SPN, 2006.

PARKAN, František a kol. Dějepis 9. Učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. Praha: Fraus, 2011.

http://www.modernidejiny.cz

http://www.totalita.cz

http://www.ceskatelevize.cz/porady/10195164142-vypravej/

http://www.ceskatelevize.cz/porady/10176269182-retro/

79