Michal Viewegh: „MOJÍ AMBICÍ NEBYLO ZBAVIT SE BRÝLÍ, ALE ... · evropskÁ oČnÍ klinika...

EVROPSKÁ OČNÍ KLINIKA LEXUM PATŘÍ MEZI ČESKÝCH 100 NEJLEPŠÍCH

ZDARMAČÍSLO 01/2011

WWW.LEXUM.CZ

JAK MI OPERACE ZMĚNILA ŽIVOT

TÉMA: HISTORIE REFRAKČNÍCH OPERACÍ

BRNO ROK POTÉ

Michal Viewegh: „MOJÍ AMBICÍ NEBYLO ZBAVIT SE BRÝLÍ, ALE DIOPTRIÍ.“

3

SERVIS

Vážení čtenáři a čtenářky, vážení klienti,

s potěšením vám představuji další, již třetí číslo časopisu Evropské oční kliniky Lexum. Rád se s vámi podělím o aktuální novinky z naší kliniky, které přinášíme na následujících stránkách.

Mezi ty nejmilejší patří ocenění, které jsme na konci listopadu získali. Evropská oční klinika Lexum se letos umístila mezi nejlepšími institucemi v České republice v rámci projektu Českých 100 nejlepších. Těší mě, že tato cena potvrdila naše úsilí, a děkuji všem, kteří klinice umožnili takového úspěchu dosáhnout, jmenovitě panu profesoru MUDr. Martinu Filipcovi, CSc., a doc. MUDr. Drahomíře Barákové, CSc. Zároveň gratuluji celému lékařskému týmu a zaměstnancům kliniky.

V krásném městě Táboře jsme v říjnu tohoto roku otevřeli další pobočku. Už na druhém místě v jižních Čechách a na pátém místě v České republice tak nabízíme pacientům špičkovou péči o zrak, skvělý personál a nejmodernější technické vyba-vení.

Od otevření kliniky v Brně už uběhl neuvěřitelný rok. Jsem pyšný, že se nám po-dařilo získat více než 1 500 pacientů a výborné renomé. První rok brněnské kliniky shrnuje v rozhovoru doc. MUDr. Šárka Skorkovská, CSc.

Nadále pokračujeme v charitativní práci. Spojili jsme své síly s letními hudebními festivaly Hudbou proti slepotě, kontinuálně se věnujeme i nadaci Světlo pro svět. Právě v nadaci Světlo pro svět působí prof. MUDr. Martin Filipec, CSc., hlavní lékař-ský ředitel Evropské oční kliniky Lexum, který blíže představí svou činnost v Kábulu v projektu Adžamal.

Letos na naší klinice podstoupil operaci spisovatel a scenárista Michal Viewegh. Proč i po operaci stále nosí brýle, vám prozradí v rozhovoru.

Dozvíte se také, proč je důležité chránit si zrak ve vysokohorském prostředí a shr-neme dvacet let refrakční chirurgie.

Věřím, že při čtení tohoto časopisu získáte přehled o zajímavostech a novinkách nejen z prostředí Evropské oční kliniky Lexum, ale i z oboru očního lékařství všeobec-ně, pobavíte se a dozvíte se užitečné informace.

Přeji vám vše dobré v roce 2011 Peter Ivančák

OBSAH

04 Novinky08 Evropská oční klinika Lexum patří mezi Českých 100 nejlepších10 Michal Viewegh: „Mojí ambicí nebylo zbavit se brýlí, ale dioptrií.“14 Historie refrakčních operací 18 Jak mi operace změnila život - příběhy pacientů21 Lexum partnerem celoživotního vzdělávání lékařů22 Doc. MUDr. Šárka Skorkovská, CSc.: První rok kliniky v Brně25 Mýty a nejčastější dotazy o operacích očí III27 Vojtěch Dvořák: „Horský vůdce neustále něco pozoruje. Proto potřebuji dobře vidět.“30 Prof. MUDr. Martin Filipec, CSc.: „Na Afghánistán nevzpomínám jako na příjemný pobyt v exotické zemi.“34 Fotografi cká soutěž „Uvidíte svět, jaký je“ má své vítěze 36 Vliv světla na psychiku38 Proměna našich čtenářek42 Světlo pro svět43 Lasery v lékařství45 Pro zdravé oči46 Křížovka47 Kontakty

TIRÁŽ

Lexum magazínRočník II., vydání č. 1/2011 Lexum magazín vychází 20. 12. 2010Vydavatel: OPHTALASER a.s., U Společenské zahrady 3, Praha 4 – Krč, 140 00tel.: 244 016 441 – 44fax: 244 016 440www.lexum.cz

Produkce a grafi cké zpracování: Corporate Publishing, s.r.o.www.copu.czRedakce: Martina Dvořáčková, Petra Vychodilová, Kateřina Stibalová, Jakub CyraniJazyková úprava: Stanislava PutíkováClient service manager: Martina KrtoušováInzerce: Ditta Dvořáčková, [email protected], tel.: 603 196 614Foto: Vojtěch Vlk, archiv Lexum, Ivan Kolín, Jan Branč, archiv paní Ulmanové, Miki Knížka, Vojtěch Dvořák, archiv ComeniusFoto na titulní straně: Jan BrančRegistrace: MK ČR E 19256Volně neprodejné

FOTO

Vo

jtěch

Vlk

4 LEXUM MAGAZÍN

CO JE U NÁS NOVÉHO

NOVINKY A ZAJÍMAVOSTI Z KLINIKY

LEXUMFOTO archiv Lexum

� Unikátní implantace nitrooční čočky poprvé v České republice!

Oční operace už i na splátky!Skvělou nabídku a zároveň jedinečnou příležitost dopřát si nový a lepší zrak přináší spolupráce kliniky Lexum se společností CETELEM. Díky tomuto partnerství nyní mo-hou naši klienti využít zbrusu novou možnost výhodného fi nancování zákroků prováděných nad rámec zdravotního pojištění (tedy například refrakční operace či prémiová léčba katarakty). 0% navýšení čeká na každého klienta, který se rozhodne rozdělit si splacení částky do 6 měsíců. Vybrat si však může i klasický splátkový prodej za stan-dardních podmínek. r

Evropská oční klinika Lexum nedávno poprvé použila při operaci šedého zákalu a vet-chozrakosti zcela nový typ multifokální torické nitrooční čočky Acrysof IQ® ReSTOR® Multifocal Toric. Tato novinka v nitrooční chirurgii byla úspěšně implantována třem pacientkám kliniky Lexum poprvé v České republice! Evropská oční klinika Lexum byla společností Alcon vybrána mezi první evropská i světová pracoviště, na kterých je čočka Acrysof IQ® ReSTOR® Multifocal Toric implantována. V čem spočívá její výjimečnost? Společnosti Alcon se podařilo propojit dvě technologie, které umožňují ostré vidění bez brýlí na čtení, práci s počítačem i na dálku a zároveň korigují astigmatismus (nepra-videlné zakřivení rohovky). Nový typ nitroočních čoček umožňuje pacientům trpícím šedým zákalem a zároveň astigmatismem obnovit kvalitní vidění na všechny vzdálenosti. Implantace je však vhodná i pro ty, kteří mají čočku sice čirou, ale jsou krátkozrací či dalekozrací a zároveň vetchozrací, a musí tedy střídat brýle na různé vzdálenosti. Oku je nyní možné díky revolučním čočkám Acrysof IQ® ReSTOR® Multifocal Toric vrátit takové vlastnosti vidění, jaké mělo v mládí, a to bez nutnosti nošení brýlí nebo kontaktních čoček. r

� Hudbou proti slepotě V létě jste se s námi mohli setkat na akci „Hudbou proti slepotě“, jejímž generálním partnerem se stala Evropská oční klinika Lexum. Cílem tohoto projektu, který putoval po šesti hudebních festivalech v rámci celé České repub-liky, bylo získávat peníze na pomoc nevidomým lidem v nejchudších zemích světa. Závěrečný koncert proběhl poslední srpnový víkend (27. – 28. 8.) na hudebním festivalu Rock for Church(ill). Kromě skvělého happenin-gu Tisíce světel pro Rwandu se návštěvníci festivalu opět mohli zapojit do soutěže o poukázky na refrakční operaci na Evropské oční klinice Lexum. Děkujeme za pomoc všem, kdo se akce zúčastnili a nejen, že se dobře pobavili, ale přispěli také na dobrou věc. r

5

Další příjemnou novinkou pro letošní rok je spolupráce Evropské oční kliniky Lexum s Městským divadlem Brno. Všem členům souboru a zaměstnancům divadla se nyní postaráme o zrak a perfekt-ní vidění, aby jejich skvělá divadelní představení byla ještě dokonalejší.

A jak vidí spolupráci s Evropskou oční klinikou Lexum tisková mluvčí Městského divadla Brno, paní Lucie Broučková? „Nabídka Evropské oční kliniky Lexum, komplexní péče špičkových lékařů o zrak uměleckého souboru Městského divadla Brno, je pro nás pochopitelně nabídkou víc než zajímavou. Dohromady máme leccos společného: stejně jako klinika Lexum dokáže otevřít díky do-konalým zákrokům a péči svým pacientům nové obzory, tak se i my v divadle snažíme prostřednic-tvím realizovaných inscenací o totéž. Jestliže můžeme starost o náš zrak přenechat profesionálnímu týmu lékařů a sester, potom věříme, že odhalování světa kolem nás bude ještě lepší a jednodušší než doposud.“ r

� Evropská oční klinika Lexum zahájila spolupráci s Městským divadlem Brno

� Lexum Contest 2010: Evropská oční klinika na horolezeckém festivalu!

S Evropskou oční klinikou Lexum jste se letos v létě mohli setkat i na poměrně netradičním místě. Zúčastnili jsme se 27. ročníku Meziná-rodního horolezeckého fi lmového festivalu, který se konal 27. 8. – 29. 8. 2010 v Teplicích nad Metují. Návštěvníci festivalu si mohli ne-jen vyslechnout zajímavé přednášky na téma Ochrana zraku ve vysokohorském prostředí či Sněžná slepota, ale přímo na místě také s oč-ními specialisty prokonzultovat ochranu zraku při extrémních sportech, jakými horolezectví a bouldering beze sporu jsou. Možnost konzul-tace využilo více než 400 zájemců a odborní lékaři z kliniky Lexum – MUDr. Silvie Zapleta-lová, MUDr. Martin Choleva i instrumentář Jiří Dostalík – měli po celou dobu doslova plné ruce práce.

Největší pozornost si vysloužila soutěž LEXUM CONTEST 2010, která umožnila všem odvážlivcům vyzkoušet si, jaké to je lézt po horolezecké stěně a nevidět. Do velkého fi nále se probojovalo pět mladých mužů a dvě dívky, kteří se zavázanýma očima svedli mezi sebou souboj o atraktivní ceny: poukazy na refrakční operace v hodnotě 50 000, 10 000 a 5 000 Kč. Vítězi se nakonec stali pánové – Petr Kučera, Josef Veselý a Jindřich Fousek, a ceny jim po závěrečném vyhodnocení slavnostně předal MUDr. Peter Ivančák, Ph.D., generální ředitel Evropské oční kliniky Lexum. r

Sbírka „Dejme brýle Africe“ skončila. Vybrali jsme 17 tisíc brýlí!Ve sbírce brýlí, která probíhala ve spolupráci s Evropskou oční klinikou Lexum po celé zemi, se nám díky vaší pomoci podařilo vybrat a předat více než 17 tisíc dioptrických brýlí!

Vybraných 17 216 kusů brýlí bylo 29. září 2010 předáno právníkem a tajemní-kem Evropské oční kliniky Lexum, Mgr. Danielem Šimáněm, do rukou PR manažerky humanitární organizace Adra, paní Terezy Svobodové. Všechny vybrané brýle budou doručeny do keňského Itiba a předány těm, kteří je nejvíce potřebují. Díky nadaci Adra, projektu „Dejme brýle Africe“ a zejména vaší pomoci se podařilo poslat do Afriky alespoň trochu světla. Děkujeme! r

6 LEXUM MAGAZÍN

CO JE U NÁS NOVÉHO

Na podzim tohoto roku se síť pracovišť Evropské oční kliniky Lexum rozrostla o pátou kliniku v České repub-lice – o kliniku v Táboře. Zdejší pracoviště se zaměřuje především na ambulantní operace šedého zákalu (katarakty), v čemž navazuje na dosavadní úspěšný pro-voz. Zároveň bude sloužit jako konzultační a diagnos-tické pracoviště přímo navázané na další centra klinik Lexum, která poskytují širokou škálu specializovaných služeb: laserové korekce zraku, implantace nitroočních čoček, refrakční výměny čoček, léčbu onemocnění sítnice a sklivce a další.Jihočechům bude, kromě stávající kliniky v Českých Budějovicích, sloužit klinika v Táboře a také úzce spolu-pracující oční ordinace v Soběslavi, kde je v plném rozsahu poskytována všeobecná oftalmologická péče. O táborské klinice se dočtete více v příštím čísle časo-pisu Lexum. r

� Evropská oční klinika Lexum nově i v Táboře

� Dětský domov dostal nové kolo

Evropská oční klinika Lexum pomáhá nejen osobám s očními vadami, ale myslí také na děti. I proto věnova-la dětskému domovu Býchory nové jízdní kolo Author, které z rukou MUDr. Petera Ivančáka, Ph.D., převzali chlapci z dětského domova v čele s vychovatelem panem Petrem Kubíčkem. Všem dětem přejeme, ať se jim s ním dobře sportuje a užijí si spoustu zábavy. r

� Chirurgie zadního segmentu oka nově i v Brně

Od června letošního roku nemusejí pacienti z Brna a celé Moravy cestovat kvůli chi-rurgickým výkonům na zadním segmentu oka až do Prahy nebo do Ostravy. Brněnská pobočka Evropské oční kliniky Lexum totiž od 1. 6. 2010 rozšířila své služby právě o vitreoretinální chirurgii zadního segmentu oka.

Na klinice v Brně je nyní možné pohodlně absolvovat takové vitreoretinální výkony, jako je například plombáž odchlípené sítnice, vitrektomie pro zákaly sklivce, odchlípení sítnice, odstranění epiretinální membrány, operace makulární díry či komplikovaná diabetická vitrektomie, laserová koagulace sítnice nebo vypuštění silikonového oleje.

Tyto výkony jsou plně hrazeny následujícími zdravotními pojišťovnami:Všeobecná zdravotní pojišťovna (111), Vojenská zdravotní pojišťovna (201), Oborová zdravotní pojišťovna (207), ZP Škoda (209), Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra (211), Revírní bratrská pojišťovna (213), Zdravotní pojišťovna Metal Aliance (217), ZP Média (228). r

Mnozí z vás si jistě na facebooku zasoutěžili s Evrop-skou oční klinikou Lexum o refrakční operaci. Zábavná interaktivní soutěž s příhodným názvem „Sestřel si své dioptrie“ probíhala od 1. 7. do 15. 9. 2010 a setkala se u uživatelů Facebooku s nebývalým zájmem. Každý tý-den se rozdávaly těm nejlepším poukazy na stahování hudby. Hlavní výhru – LASEROVOU KOREKCI ZDARMA, však mohl vyhrát pouze jeden, a tím je pan Jiří Mikeš z Jablonce nad Nisou. Pokud jste tak ještě neučinili, máte stále ještě možnost zahrát si na refrakčního chirurga a vyléčit krátkozrakost, dalekozrakost či astigmatismus obyvatel cizí plane-ty, a to na www.operaceoci.eu! A nyní v nové zimní náladě. r

Soutěž „Sestřel si své dioptrie“ má svého vítěze!

Auto Servis Dejvice

Podbabská 17160 00 Praha 6Czech Republic

+420 725 326 [email protected]

V Oblouku 731252 43 PruhoniceCzech Republic

°+420 296 787 [email protected]

Auto Pruhonice°

ˇ ®

®

ůhonice - prodej , servis

ˇˇ

C

M

Y

CM

MY

CY

CMY

K

LEXUM - LAST ONE.pdf 1 14.12.2010 12:40:16

8 lexum magazín

top 100

V rámci soutěže Českých 100 nejlepších jsou vybírány a oceněny české firmy, podniky či spo-lečnosti z co nejširšího spektra ekonomických aktivit, které dosahují vynikajících, mimořád-ných anebo pozitivně pozoruhodných výsled-ků. Systém vyhodnocení a stanovení pořadí v maximální míře využívá konkrétní znalosti širokého okruhu vybraných odborníků. Soutěž každoročně vyhlašuje panevropská společnost pro kulturu, vzdělávání a vědecko-technickou spolupráci Comenius.

Evropská oční klinika Lexum byla oceně-na v kategorii Zdraví – vzdělání – humanita společně s celou řadou dalších významných institucí, jako např. Česká televize, Fakult-ní nemocnice v Motole nebo Vysoké učení technické v Brně. Pro naši kliniku je obrovským úspěchem, že může stát na žebříčku stovky nejlepších institucí České republiky po boku takových gigantů, jakými jsou ČEZ, Škoda Auto, Allianz, Kooperativa, Microsoft a další instituce zvučných jmen.

Evropská oční klinika Lexum získala na konci listopadu významné ocenění. Umístila se v soutěži Českých 100 nejlepších pro rok 2010.

Evropská oční klinika lExum patří mezi

Českých 100 nejlepších

Nejlepší je být nejlepší.

Děkujeme vám!

foto achiv Comenius

Slavnostní vyhlášení výsledků soutěže pro-běhlo za přítomnosti prezidenta republiky pana Václava Klause 26. listopadu 2010 ve Španělském sále Pražského hradu. Cenu na slavnostním ga-lavečeru z rukou místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Miroslavy Němcové převzala doc. MUDr. Drahomíra Baráková, CSc., lékařská ředitelka pro chirurgii katarakty, sítnice a sklivce Evropské oční kliniky Lexum. Předávání se zúčastnilo na sedm stovek českých i zahranič-ních osobností z ekonomického světa, zástupců z řad diplomatů a významných osobností české-ho politického, kulturního a sportovního života.

„Pokud je mi známo, toto ocenění je zatím nejvyšší, jakého se Evropské oční klinice Lexum dosud dostalo, a je vyvrcholením a naplněním odborného i podnikatelského cíle jednoho z jejích zakladatelů – pana profesora Martina Filipce,“ uvedla oceněná lékařka doc. MUDr. Drahomíra Baráková, CSc.

Blahopřejeme nejen panu profesoru Filipcovi a paní docentce Barákové, ale taktéž celému lékař-skému týmu a zaměstnancům naší kliniky, kteří se na budování značky Lexum podíleli a nadále podílejí. Děkujeme i všem svým klientům, kteří se nám svěřují do péče, a partnerům, kteří s námi úzce spolupracují. Jsme si vědomi toho, že toto významné ocenění je úspěchem nás všech. r

9

českých 100 nejlepšíchkategorie Zdraví - vzdělání - humanita

ČESKÁ TELEVIZE Jiří JanEčEk generální ředitel

EVROPSKÁ OČNÍ KLINIKA LEXUM doc. muDr. Drahomíra Baráková, Csc. lékařská ředitelka pro chirurgii katarakty, sítnice a sklivce

FAKULTNÍ NEMOCNICE OSTRAVA muDr. svatopluk nĚmEčEk, mBa ředitel

FAKULTNÍ NEMOCNICE V MOTOLE JuDr. ing. miloslav luDvík ředitel nemocnice

LYCÉE FRANÇAIS DE PRAGUE Jean-luc GavarD ředitel školy

NADACE DĚTSKÝ MOZEK prof. muDr. vladimír komárEk, Csc. předseda správní rady

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ prof. ing. karel rais, mBa, Csc. rektor

Doc. MUDr. Drahomíra Baráková, CSc. přebírá ocenění z rukou Miroslavy Němcové

10 lexum magazín

ScházímesevdoběpremiéryfilmuRománpromužeavydánívašínovéknihyBiomanželka.Jaksecítíte,nejsteužztohokolotočeunavený?Psaní je osamělá činnost, denně sedím tři až čtyři hodiny před obrazovkou, takže výlet s panem Donutilem a herečkami soukromým tryskáčem na premiéru filmu do Tater patří spíše k těm zábavným povinnostem při práci spisovatele. (směje se) Ale máte pravdu, že když jsme měli asi sedmou premiéru filmu a já seděl v dalším multiplexu v KFC, za sebou tolik najetých kilometrů, tak už to únavné bylo, ale patří to k věci.

Vidím,žemátenaočíchbrýle,přestožejstepodstoupiloperacinaEvropskéočníkliniceLexum.Proč?Já jsem na klinice předem avizoval, že se brýlí nechci zbavit, protože ke mně patří. Nosím je asi od druhé třídy, navíc na prahu padesátky pytle pod očima... Mojí ambicí nebylo zbavit se jich, ale mít méně dioptrií, abych mohl jít napří-

klad běhat bez brýlí nebo pouze se slunečními. Brýle jsou součástí mojí osobnosti.

Sjakouvadoujstenaklinikupřišelacováspřimělokoperaci?Byla to normální krátkozrakost, měl jsem asi čtyři a čtyři a půl dioptrie. Čím dál častěji jsem se dostával do situací, kdy mi brýle vadily, třeba na lyžích jsem musel mít pod lyžařskými ještě dioptrické. Také při potápění, naposledy jsme byli na Mauriciu a v Thajsku, tam jsem neviděl na pobřeží, nevěděl, kde jsou děti... Anebo v sauně mi bratři říkali, že přišla hezká holka, a já jaksi nebyl schopen to docenit. To jsou ty komické momenty, ale i ten běžný rádius v bytě byl podnětem k operaci. Teď už po ránu dlouze nehledám brýle, protože je vidím okamžitě.

Neměljstetrochuobavy?Přecejenprospiso-vatelejeoperaceočí„existenčnízáležitostí“.Ne, nebál jsem se. Neslyšel jsem žádné katastro-fické scénáře, nevím o nikom, kdo by měl nějaké

zásadní komplikace. Řada mých známých operaci podstoupila a nikdo problémy neměl. I moje operace proběhla hladce.

Jaksednesdívátenasvět?Myslíte, jestli jsem víc prohlédnul, když se mi zlepšil zrak? (směje se) Já se na svět dívám spíš v závislosti na náladě a rozpoložení. Teď zaží-vám dobré životní období a za to, že se občas cítím nespokojený, může pouze můj maxima-lismus. Rouhal bych se ale, kdybych si stěžoval, jak říká jeden z hrdinů Románu pro muže.

Díváteseněkdypřes„růžovébrýle“?Leccos jsem zažil, životních zklamání už mám taky pár za sebou, byl jsem na mnoha pohřbech a podobně. Že bych ve svých 48 letech zažíval okouzlený pohled mládí? To ne. Snažím se ale ze života radovat. Jsem racionalista, spíš skeptik. Bude hůř – to je mé oblíbené rčení. Teď si ho píšu do deníku dost často. Vím, že prožívám lepší období, to horší teprve přijde.

„Vsauněmibratřiříkali,žepřišlahezkáholka,ajájaksinebyl schopentodocenit.“

Budehůř,říkáčastoajednímdechemdodává,ževsoučasnédoběprožívádobréživotníobdobí.Ipřesnesouhlasmnohýchkritikůjenejčtenějšímčeskýmspisovatelem,

autoremvíceneždvacetiknih,znichžsenaprostávětšinasetkávásnadšenýmčtenářskýmohlasem.Sedmznichbylozfilmováno,naposledyRománpromuže,kterýprávěboduje

včeskýchkinech.KnižnínovinkoujepakhumoristickýrománBiomanželka.NedávnopodstoupiloperacinaEvropskéočníkliniceLexum,znamenáto,žeužhonebudemevídatsbrýlemi?

NejenotomvrozhovorusMichalemVieweghem.

„Mojí aMbicí nebylo zbavit se brýlí,

ale dioptrií.“

Michal Viewegh:

text Petra Vychodilová foto Jan Branč, archiv Lexum

11

„Vsauněmibratřiříkali,žepřišlahezkáholka,ajájaksinebyl schopentodocenit.“

oSoBNoSt

12 lexum magazín

oSoBNoSt

tam se díváte do krajiny a máte hned dobrou náladu.

Ajakjstesedívalnasvůjnovýfilm–Románpromuže?Jsem za něj rád. Všechno fungovalo, měl jsem k němu jen tři čtyři drobné připomínky. Na slav-nostních premiérách mě pak divácký ohlas pře-svědčil, že ten film je dobrý. Dokonce i někteří recenzenti, což je v mém případě spíš výjimka, to vidí podobně. Zažili jsme samozřejmě i dvě tři obvyklé popravy, ale současně také doslova adorace a oslavy. Hned první týden návštěvnost překonala očekávání, nechci to zakřiknout, ale myslím, že se to vyvíjí dobře.

ZvládnetedyRománpromuženapravitšpat-noureputaciPřípadunevěrnéKláry?To byl jeden z důvodů mé nervozity, přestože já za neúspěch Kláry nemohu. Knížka je – jsem přesvědčen – dobrá, Italové ten film prostě zka-zili. Jenže řada lidí nečte titulky a spojí si špatný film s mým jménem. Já ale jenom napsal knížku.

VnegativníchrecenzíchRománusenejčastějiobjevujeslovo„vulgarita“...To považuji za nedorozumění a za křivé ob-vinění. Vulgární není jaksi autor-scenárista, vulgární je často život! A autor-scenárista jej jen pravdivě popsal. Ať si kritici mé domnělé vulgarity přečtou zápisy jednání parlamentu, ať si poslechnou, jak politici mluví v kuloárech… Připomínám také odposlechy z plzeňských práv, odposlechy fotbalových rozhodčích a tak dále. To je svět, který já jenom popisuji, nic si nevymýšlím.

Vytvářítesivztahkesvýmpostavám?MátetohohrubéhoaarogantníhoCyrilarád?Mám pro něj jakousi zvrácenou slabost. Je to bezpochyby postava záporná, ale zase to není stoprocentní monstrum, má i lidské stránky a city. Cyril je oslnivý, to Mirek Donutil ještě zvý-razňuje, ale bylo by chybou, kdyby tomu diváci podlehli a mysleli si, že je sympaťák. Přemýšlivý divák musí pochopit, že jde o zkorumpovaného

Acovášskeptickýpohlednačeskoupolitiku,takébudehůř?Rád bych věřil, že je líp. Román pro muže jsem psal za jiné vládnoucí garnitury, v době kauz odvolaných státních zástupců, plzeňských práv a kmotrů z ODS... Až na volební neúspěch zele-ných, které jsem donkichotsky podpořil, jsem dnes celkem spokojen.

trávítedenněhodněhodinupočítače,myslítepřitomnasvůjzrak?Nemyslím si, že bych na něm trávil více času než třeba účetní či úřednice. Snažím se ale oči šet-

řit. Dělám si pauzy, dám si kafe, jdu se projít... Když mě oči bolí, nepokračuji v práci.

Nacoseráddíváte,kamsvůjzrakrádupíráte?Mám samozřejmě rád pohledné věci, proto se mi líbí třeba pěkné domy nebo auta, o ženách nemluvě. Třeba v kavárně nebo restauraci výhled zásadně ovlivňuje moji náladu. Když sedím za umakartovým stolem a dívám se do umakartového obložení protější stěny, mám depresi během tří minut. Nedávno jsem byl v Krkonoších, kde jsme objevili hotel od italských architektů, nádherná dřevostavba,

„Brýlejsousoučástímojíosobnosti.“

13

Jakájevašenovákniha?Pročtennázev–Biomanželka?Biomanželka je příběhem částečně autobio-grafi ckým, je o spisovateli, který se zamiluje do ostýchavé knihovnice a následně si ji vezme, jenže ona se mu rychle „emancipuje“. Je to psané sebe-ironicky, v nadsázce. Je to sarkastická polemika s některými emancipačními trendy – biokluby, mateřskými centry, laktačními poradnami, domá-cím vyučováním, masážemi kojenců a podob-nými aktivitami typickými pro dnešní matky. Moje manželství ale nijak neskřípe, moje žena je mimochodem zdravotní sestra a tak dále, ty auto-biografi cké prvky je třeba brát s nadsázkou.

Vydnesmátesvátek–jakédárkyráddostáváte?My jsme v naší rodině svátky zrušili. Děti mi tedy daly čokoládu. (směje se) Ale protože je nás v rodině šestnáct a nezvládáme to, tak jsme si řekli, že bude lepší svátky neslavit a soustře-dit se pouze na narozeniny. Děláme dvě várky narozeninových oslav – jaro a podzim, vždycky slaví osm lidí najednou. Pojímáme to ve velkém

stylu, pětichodové menu, velké dárky, nezane-dbáváme se.

AvtomobdobímezipodzimemajaremvámdotohovpadnouještěVánoce...To sice ano, ale abychom se vyhnuli vánočnímu shonu, celá rodina jezdí na hory. Už léta do Do-lomit na předvánoční lyžování, takže hysterie kolem nakupování dárků se nás netýká. Navíc máme takové specifi kum, že si u nás dárky nedávají dospělí. Koupíme dárky dětem, aby pro ně Vánoce byly takové, jaké mají být, ale třeba já už jsem roky nedostal jediný dárek. Vůbec mi to nevadí, užívám si to na horách. S manželkou si pak dáváme o to větší dárky k narozeninám a k výročí. Například k desátému výročí jsem manželce koupil auto.

Premiérufilmuikřestknížkymátezasebou,coteďbudetedělat,budeteodpočívat,přemýšletodalšíknize?To se tak o mně říká, že tři čtvrtě roku odpočívám, ale ve skutečnosti už v listopadu a prosinci budu psát scénář, jehož téma zatím neprozradím. Je původní, ne adaptace knížky, mám takový nápad na komedii o mezilidských vztazích, pracujeme na tom s Honzou Hřebejkem. Chtěl bych, aby to byla ryzí veselohra, aby lidé z mého fi lmu šli roze-smátí. To je mimochodem jeden z mých snů, jak jste se ptala. Také si stále píšu deník, s pětiletým odstupem od deníku Báječný rok 2005...

tojemimochodemmojenejoblíbenějšíknihaodvás.Vždy mě uvádí do rozpaků, když mi tohle někdo řekne. Trochu mě děsí, co všechno o mně díky tomu víte. (směje se) Já ale také rád čtu deníky spisovatelů. Pro mě je zcela irelevantní otázka, zda vydat deník je narcistické a podobně. Ne, že bych byl na úplně všechno ve svém životě pyšný, ale zároveň se za svůj život nestydím. Deník je pro mě zcela přirozená refl exe toho, jak žiju. Žiju 48 let, dovolil jsem si z toho popsat dva roky. r

„Vím,žeprožívámlepšíobdobí,tohoršíteprvepřijde.“státního zástupce, který se chová neomaleně, ponižuje lidi v okolí a není schopen vysvětlit, kde sehnal ty obrovské peníze.

DruhápostavaBrunoprožívávefilmusplněnísvéhosnu,jakéhosiposledníhopřánípředsmrtí.Jakýmátesvůjživotnísen?Rozhodně to není striptérka na týden. (směje se) Při vší skromnosti, já už jsem si své největší sny splnil – a zase bych se rouhal, kdybych chtěl ještě víc. Dříve jsem toužil po tom napsat povídku, kterou by mi noviny otiskly, pak jsem si přál napsat knihu, kterou by mi vydali. Pak jsem si říkal, kdyby to tak byl bestseller a kdyby to někdo natočil... No a kdyby to pak vyšlo i v cizině?! Toto všechno jsem si mnohoná-sobně splnil. Na druhou stranu dobře vím, že jaksi nejsem autor, který dostane Pulitzerovu nebo Nobelovu cenu, dokonce zřejmě ani státní cenu. Znám své limity. Kdyby mě psaní nepřestalo bavit a uchoval si přízeň svých zhru-ba 60 – 100 tisíců čtenářů, byl bych vrcholně spokojen.

Prof.MUDr.MartinFilipec,CSc.

„Pan Viewegh měl střed-ní stupeň krátkozrakosti a astigmatismu a chtěl svoji vadu trvale odstranit. Po komplexním vyšetření jsme se rozhodli vadu odstranit laserovým zákrokem, který dnes používáme ke korekci většiny zrakových vad. Je to metoda s názvem Femto LASIK

Premium, v současné době je nejlepší metodou laserové korekce zraku. Hlavní výhodou tohoto zákroku je absolutní bezpečnost a přesnost díky použití femtosekundového laseru a dokonalá individualizovaná laserová korekce vady podle aberometru. Tímto způsobem můžeme odstranit nejenom obvyklé dioptrie, které korigují brýle nebo kontaktní čočky, ale současně zohledňu-jeme individuální drobné odchylky, které jsou zcela odlišné u každého oka.”

14 lexum magazín

o čem se mluví

15

REFRAKČNÍ CHIRURGIE VČERA A DNES

Stejně jako mnohé další lékařské obory, i refrakční chirurgie ura-zila za posledních 20 let dlouhou cestu. K rychlému skoku vpřed pomohl zejména rozvoj excimerových a femtosekundových laserů, bez nichž si nyní můžeme refrakční zákroky představit jen stěží. Jak probíhaly operace kdysi a co od nich můžeme očekávat nyní, to nám vysvětlí lékařská ředitelka pro refrakční chirurgii Evropské oční kliniky Lexum, MUDr. Alena Holubová.

Co je refrakční chirurgie? V současné době trápí vady zraku velkou část naší populace. Jedná se o krátkozrakost, dale-kozrakost, astigmatismus (tvar oční rohovky je nepravidelný), aberace vyšších řádů či vetchozra-kost (s věkem spojená ztráta pružnosti čočky způsobující neschopnost zaostřovat). Až do po-čátku devadesátých let byly brýle a český vynález kontaktní čočky jedinými způsoby, jak korigovat špatné vidění. Dnes však můžeme většinu těchto vad snadno a rychle odstranit za pomoci nejmo-dernějších technologií.

Refrakční chirurgie patří mezi nejdynamičtěji se rozvíjející obory očního lékařství. Pomocí mikrochirurgických zákroků dokáže rychle a natrvalo odstranit všechny výše zmiňované dioptrické vady. Nejpopulárnějšími metodami posledních let se staly zejména laserové metody – Femto LASIK, LASIK nebo PRK, dále nitrooční operace s využitím monofokálních či multifokál-ních čoček nebo implantace tzv. fakické čočky, např. nitrooční kontaktní čočky. Kombinace obou zmiňovaných technik, tedy laserové i nitro-oční chirurgie se nazývá Bioptika, okrajově jsou používány incizní techniky, např. astigmatická keratotomie.

Každý pacient je jedinečný, s různými potřeba-mi a také s jiným rozsahem dioptrické vady, pro-to je na základě individuálního vyšetření mnoha faktorů (tloušťky rohovky a jejího zakřivení, šíře zornice, stavu čočky a sítnice či věku klienta) nutné zvolit tu nejvhodnější techniku refrakční chirurgie. Při složitějších vadách je dokonce někdy nutné zvolit také kombinaci různých chi-rurgických postupů. Příznivou zprávou je, že díky moderním technologiím a pokroku refrakční chirurgie je dnes možné úspěšně napravit pře-vážnou většinu refrakčních vad, a to s naprosto minimálními zdravotními riziky.

Není divu, že se laserové operace díky své rychlosti, bezpečnosti a pohodlnosti v součas-nosti těší masové oblíbenosti. Denně na kliniku přicházejí desítky klientů, které přestal bavit život s nekomfortními brýlemi. Zařaďte se i vy mezi ně a udělejte něco pro své oči!

Historie refrakční chirurgie Už od pradávna měli lidé problémy se zrakem. Stejně jako my trpěli krátkozrakostí, dalekozra-kostí, astigmatismem či presbyopií a potřebo-vali své dioptrické vady korigovat. Dlouho však žádná náprava nebyla možná. První dochované písemné doklady o používání brýlí pocházejí ze 13. – 14. století, kdy se začaly objevovat brýle v takové podobě, jaké je víceméně používáme doposud. Kontaktní čočky, které vynalezl český vědec profesor Otto Wichterle, znamenaly zásad-ní pokrok a od 60. let minulého století se stále zdokonalují. Řešení za pomoci brýlí a kontakt-ních čoček však je pro mnoho lidí příliš neprak-tické a nepohodlné, proto se s postupem času začalo uvažovat nad možností trvalé korekce zraku prostřednictvím chirurgického zákroku. A nápady na sebe nenechaly dlouho čekat.

Počátky moderní refrakční chirurgie můžeme umístit do roku 1949. V tomto roce totiž přišel se svými přelomovými myšlenkami José Ignacio

FOTO archiv Lexum

Co je refrakční chirurgie?

mi a také s jiným rozsahem dioptrické vady, pro-to je na základě individuálního vyšetření mnoha faktorů (tloušťky rohovky a jejího zakřivení, šíře zornice, stavu čočky a sítnice či věku klienta) nutné zvolit tu nejvhodnější techniku refrakční chirurgie. Při složitějších vadách je dokonce někdy nutné zvolit také kombinaci různých chi-rurgických postupů. Příznivou zprávou je, že díky moderním technologiím a pokroku refrakční chirurgie je dnes možné úspěšně napravit pře-vážnou většinu refrakčních vad, a to s naprosto minimálními zdravotními riziky.

rychlosti, bezpečnosti a pohodlnosti v součas-nosti těší masové oblíbenosti. Denně na kliniku

muDr. alena Holubová

Je primářkou Centra refrakční chirurgie na klinice Lexum Praha a zároveň se řadí mezi nejzkušenější a nejlepší refrakční chirurgy v České republice. Její hlavní specializací je refrakční laserová chirurgie (Femto LASIK, LASIK, PRK), diagnostika, léčba dioptrických vad a rohovkových onemocnění. Kromě toho je také

autorkou a spoluautorkou celé řady vědeckých prací, zabývajících se laserovou a nitrooční chirur-gií refrakčních vad.

16 lexum magazín

o čem se mluví

Barraquer (1916 – 1998), kterého odborníci i široká veřejnost dodnes považují za otce refrakční chi-rurgie. Jeho práce se týkaly lamelární rohovkové chirurgie za pomoci mikrokeratomu a použití vlastní rohovky opracované ve zmraženém stavu soustruhem. Tím došlo ke změně lomivosti ro-hovky a k efektivnímu odstranění refrakční vady. Varianta jeho principu keratomileusis se v praxi používá dodnes.

Principiálně jinou technikou je keratotomie, incizní technika vedoucí ke změně zakřivení rohovky, spojená především se jmény Sato a Fjo-dorov. Jedná se o různé varianty nářezů přední nebo zadní plochy rohovky, vedoucí ke změně dioptrického stavu oka.

Dalším milníkem v dějinách refrakčních zákroků byl rok 1983, kdy dr. Stephen Trokel spolu s dr. Srinivasanem publikovali práci o využití excimerového laseru pro rohovkové operace na principu tzv. fotoablace, tj. oploštění laserovým světlem, a rohovková chirurgie se začala ubírat tímto směrem. Právě excimerový laser hraje dnes v refrakční chirurgii jednu z hlavních rolí.

Jedná se o plynový pulzní laser, který generuje UV záření o vlnové délce 193 nm.

O první moderní refrakční metodě takové, jakou známe dnes, můžeme hovořit od roku 1985. V tomto roce provedl prof. Theo Seiler v Berlíně přelomovou operaci PRK (fotorefrak-tivní keratektomii) na slepém oku a v roce 1988 v USA dr. Marguerite McDonaldová operovala první vidoucí oko. Metoda PRK se stále používá, v menší míře, avšak v některých případech se stále velmi osvědčuje a její výsledky v dlouhodo-bých sledováních jsou přesvědčivé. Principem je nejprve odstranění epitelu (povrchové vrstvy rohovky), poté se excimerovým laserem změní zakřivení rohovky, čímž dojde k odstranění dioptrické vady.

Ačkoliv se rozhodně jedná o výjimečnou metodu, která již pomohla zlepšit kvalitu života tisícům pacientů s dioptrickými vadami, Ioannis Pallikaris a Lucio Buratto vyvinuli operační tech-niku, která je ještě dokonalejší. A tak v roce 1989 spatřila světlo světa dnes jedna z nejvyužívaněj-ších metod – Laser In Situ Keratomileusis neboli

zkráceně LASIK. Tato technika spojuje princip keratomileusis s použitím excimerového laseru a skládá se ze dvou částí – během fáze první chi-rurg vytvoří pomocí speciálního přístroje zvaného mikrokeratom tenkou lamelu rohovkové tkáně na povrchu oka. Ve druhé fázi excimerový laser šetrně odstraní potřebnou vrstvičku rohovky pod lamelou a na závěr je rohovková lamela přiložena na původní místo. Rozdíl spočívá v tom, že není odstraněna povrchní vrstva rohovky, tedy epitel, což omezuje nepříjemné pocity po operaci na mi-nimum a většina pacientů je schopna od druhého dne vykonávat běžné činnosti.

Metodu LASIK obohatil koncem 90. let minulé-ho století systém wavefront analýzy, který měří tzv. aberace vyššího řádu, odchylky a nepravidel-nosti optického systému oka, umožňuje zma-povat celou optickou soustavu oka a díky tomu docílit ještě lepšího výsledku. Laser totiž tvaruje rohovku přesně podle naměřených hodnot a na míru klienta.

Excimerové lasery: revoluce v oční chirurgiiKdyž se bavíme o historii refrakční chirurgie, samozřejmě nesmíme opomenout nejpodstat-nější součást refrakční chirurgie, a to excimero-vé lasery, které se zejména zasloužily o rozmach chirurgické úpravy dioptrických vad. Jeden jediný puls laseru odstraní 0,25 mikronů tkáně. (Pro lepší představu, lidský vlas má tloušťku 70 mikronů.) Obecně můžeme rozlišit tři gene-race ve vývoji laserů, které se v oftalmologii využívají. Lasery první generace neboli broad-beam lasery se vyznačovaly širokým svazkem paprsků, velkým rozptylem hodnot a absencí trackovacího systému – neumožňovaly automaticky sledo-vat mimovolné pohyby oka. Výsledky nebyly nejpřesnější, a to vedlo k nepříjemným zrakovým pocitům po zákroku. Lasery druhé generace - tzv. slit scanning lasery pracovaly se štěrbinovým svazkem. Jejich nevý-hodou byla možnost decentrace ablační zóny.Lasery třetí generace již pracují s tzv. „flying- -spot“ (létajícími body) a modelaci rohovky vytváří souhrnem mnoha ošetřených mikroplo-šek na povrchu oka. Preciznost této činnosti řídí a kontroluje počítačový program, který provádí také „eye tracking“, tedy sledování aktuální polohy oka.

• Excimerový laser Mel 80TM

• Excimerový laser LADARVision 4000

První generace:broad beam lasers- široký paprsek bez

trackovacího systému, velký rozptyl hodnot

Druhá generace:slit scanning lasers – štěrbinový paprsek

Třetí generace:spot scanning lasers

- flying-spot, paprsek pod 1 mm

Tři generace ve vývoji laserů, které se v oftalmologii využívají:

Současné excimerové lasery se vyznačují přede-vším vysokou rychlostí, malým průměrem lasero-vé stopy (zaručuje přesné ošetření a hladký povrch rohovky), rychlým infračerveným eyetrackerem (zaznamenává i nejnepatrnější pohyby oka), termálně optimalizovaným profi lem (rohovka je chráněná proti přehřátí i při vysoké rychlosti) a funkcí iris registration (automaticky rozpozná duhovku a kontroluje polohu oka a torzi podle cév na duhovce a skléře). V neposlední řadě byl velkým krokem vpřed také již zmiňovaný vynález systému wavefront. Na Evropské oční klinice Lexum se nyní používají excimerové lasery MEL 80™ a LA-DARVision 4000, které patří k tomu nejlepšímu, nejpřesnějšímu a nejrychlejšímu, co je momen-tálně ve světě refrakční chirurgie k dispozici.

Refrakční chirurgie zaznamenala od svých počátků dlouhou cestu a stále patří mezi nejdy-namičtěji se rozvíjející obory. Nyní je zcela při-rozenou a nedílnou součástí oftalmologie, bez ní by si oftalmochirurgové svou práci představili asi už jen velmi obtížně. Refrakční chirurgie dávno neřeší otázku, zda podstoupit či nepod-stoupit operaci odstraňující oční vadu, ale spíše jak dosáhnout nejlepšího možného výsledku u jednotlivých pacientů a jakou zvolit nejvhod-nější metodu či kombinaci metod. Refrakční chirurgie se stává vysoce individualizovaným oborem, kdy je důraz kladen na každého klienta, jeho potřeby, přání a požadavky. Také každé oko je jiné, a proto je nutné léčbu přizpůsobit přes-ně na míru, což současná refrakční chirurgie dobře umožňuje.

17

Nová éra v refrakční chirurgii – s femtosekundovými lasery Do roku 2001 se refrakční chirurgové museli obejít bez řady nástrojů a technické podpory, která je dnes již zcela běžná a její absence je pro dokonalý výsledek zákroku takřka nepředsta-vitelná. Tehdejší lasery se musely obejít bez iris registrace, eyetrackeru nebo wavefront analýzy. Ablační zóna byla 6 milimetrů (označená hranice zacílení laseru) a lamela se vytvářela mechanic-kým mikrokeratomem. Nyní, v roce 2010, se lékaři mohou spolehnout jak na iris registraci, eyetracker i wavefront. Ab-lační zóna činí 6,5 mm a lamela se provádí femto-sekundovým laserem, který je šetrnější ke tkáni, pro pacienta mnohem příjemnější a samozřejmě se snižuje i riziko pooperačních komplikací, jako je například suché oko. Také lékaři si novinky v refrakční chirurgii pochvalují – femtosekun-dové lasery umožňují ošetřit větší spektrum indikovaných očí, zvolit pozici hinge („můstku“, na kterém lamela drží) a také mají větší přesnost při dosahování požadované tloušťky lamel.Femtosekundový laser se zkrátka stal novým trendem a velkým pomocníkem v refrakční chirurgii. Díky němu jsou operace pro klienty ještě pohodlnější, přesnější, šetrnější, bezpečnější a také se rychleji hojí než při vytváření mikrokera-tomu. Kvalitní vidění se dostavuje již v prvním po-operačním dnu. Na Evropské oční klinice Lexum se momentálně pracuje se dvěma špičkovými femtosekundovými lasery LDV od fi rmy Ziemer a VisuMax 500 od fi rmy Carl Zeiss Meditec. r

• Femtosekundový laser LDV

� Femtosekundový laser VisuMax 500

Refrakční zákroky, které nabízí evropská oční klinika lexum

Femto lAsIK – v současné době nejpoužívanější zákrok, nejpřesnější a nejbezpečnější způsob laserové korekce zraku. Femtosekundový laser vytváří pomocí mikrobublinek tenkou lamelu. Vlastní laserový zákrok excimerovým laserem je prováděn pod touto lamelkou. Tato procedura se někdy nazývá „all-laser procedure“. Evropská oční klinika Lexum nabízí zákrok Femto LASIK Optimum (laser je aplikován všude stejnou měrou) a Femto LASIK Premium (laser se aplikuje přesně podle hodnot naměřených aberometrem, tedy různou intenzitou na každý milimetr povrchu oka, což umožňuje individualizovanou operaci přesně podle naměřených hodnot), na který poskytuje doživotní záruku.

lAsIK – jedná se o dnes již méně používanou laserovou operační metodu. Během operace se mechanicky pomocí mikrokeratomu vytvoří tenká rohovková lamela a odklopí se na stranu. V druhé fázi se excimerovým laserem koriguje dioptrická vada. Po změně zakřivení rohovky laserem je rohovková lamela přiložena zpět.

PRK – Excimerový laser pracuje stejným způso-bem jako při zákroku LASIK, avšak nevytváří se rohovková lamela, laserové světlo dopadá na po-vrchní vrstvu rohovky po předchozím odstranění epitelu. Změnou tvaru a zakřivení přední plochy rohovky dochází k ovlivnění paprsků světla, které se znovu sbíhají na sítnici v místě nejostřejšího vidění. Ve vhodných případech u nižší a střední krátkozrakosti je PRK alternativou metody LASIK.

Bioptika – metoda refrakční chirurgie kombinující dva a více různých zákroků. Umožňuje odstranit bezpečným způsobem vysoké dioptrické vady. Nejčastěji se kombinuje metoda implantace fakic-ké čočky s laserovou operací rohovky.

Nitrooční kontaktní čočky (ICl) – nitrooční kontaktní čočka se umístí dovnitř oka přímo před vlastní čočku klienta. Přirozená čočka zůstává plně zachována včetně své funkce zaostřovat.

Refrakční výměna čočky (Rle) – ultrazvukem je odstraněn obsah původní lidské čočky a do pů-vodního čočkového pouzdra je umístěn speciální implantát, zvaný umělá nitrooční čočka. Je možné použít monofokální či multifokální nitrooční čočky, které umožňují vidění na blízko, střední vzdálenosti i na dálku.

18 lexum magazín

příběhy

Nedávnojstepodstoupilaoperaciočí,covásknípřimělo?Nosila jsem brýle od svých školních let. Na krátkou dobu jsem je nahradila kontaktními čočkami, které ale v té době bylo náročné udr-žovat v náležité čistotě. Rovněž musím zmínit cenovou relaci v obou případech. Zvažovala jsem také možnost laserové korekce, která byla v začátcích. A protože se jednalo o zrak, váhala jsem a čekala, až budou metody zaručené, lepší, neinvazivní. Věda ale nespí na vavřínech, a tak mě zaujala možnost trvale vyřešit ostré vidění.

Mělajstetedyzezákrokuobavy?Velmi mi při rozhodování pomohly zprávy na internetu a články v různých periodikách. Čím více jsem věděla, tím méně jsem se zákroku bála. Musím podotknout, že jsem se svěřila profesionálům s velice lidským přístupem, kteří mě na zákrok připravili s přehledem, s rozvahou. Předoperační rozhovor s operatérkou, primář-kou Tavandzi, byl zcela uklidňující.

Jakébylyvašedůvodykoperaci,kdyvámtřebabylybrýlenaobtíž?Důvody, které mě vedly k rozhodnutí, byly nejen estetické, ale výlučně praktické. Lidé nosící brýle vědí, jaké obtíže přináší vstup do teplé místnosti v zimním období, tlačící lyžařské brýle, obtěžující ,,věc“ na nose při sportování, nemluvě o otlacích na místě hlavy... Z estetické-ho hlediska jen poznamenám, že jako žena jsem ráda upravená a nechci utrácet za nové čiré i sluneční dioptrické brýle. Před operací jsem byla krátkozraká, při čtení, šití a jiných ručních činnostech jsem musela brýle sundávat. Dnes vidím opravdu ostře, na blízkou vzdálenost mi bylo doporučeno rozostřit vidění minimem dioptrie. Zákrok jsem podstoupila na konci letošního června, ještě si pořád zvykám, jak se dívat na drobné předměty, drobně psané návody na výrobcích.

Přinášíme vám příběhy našich pacientů, kteří se rozhodli jednou provždy vyřešit své potíže se špatným zrakem, a proto přišli na Evropskou oční kliniku Lexum.

Jak mi operace změnila život

text Petra Vychodilová, Jakub Cyrani foto archiv paní Ulmanové, archiv Lexum

„Svět po operaci vypadá opravdu jinak.“

Mgr. Eva Ulmanová je vedoucí učitelkou mateřské školy a výtvarnicí. Při své profesi i koníčcích potřebuje dobře vidět, proto podstoupila refrakční operaci na Evropské oční klinice

Lexum. Jak sama říká, byla ve správný čas na správném místě – rozhodla se pro operaci, objednala se na bezplatnou

konzultaci a pak už šlo vše ráz na ráz...

19

Jakouoperacijstepodstoupila?byloněco,cováspřekvapilo?Podstoupila jsem operaci typu Femto LASIK PREMIUM, který mi zaručuje doživotní lase-rovou chirurgickou péči. Mile mě překvapila zvýhodněná nabídka pro učitele. Byla jsem ve správný čas na správném místě.

Jakvámoperacezměnilaživot?Nemalá investice do zdraví byla správným roz-hodnutím, protože svět vypadá opravdu jinak, reaguji v něm pohotověji, jsem si jistá, mám přehled. Vzhledem k tomu, že maluji obrazy, vnímám svět komplexněji, zároveň mi neunik-nou světla, stíny, detaily. Rovněž při práci s dět-mi potřebuji vidět v prostoru a blízko zároveň. S dětmi stříháte, kreslíte, tvoříte, používáte noty…, ale musíte mít přehled a komunikovat i s dětmi vzdálenějšími od vás.

Chtělabystevzkázatněcotěm,kteřísoperacíváhají?Pro váhající čtenáře mám vzkaz, že se opravdu není čeho bát, budete dobře připraveni a výsle-dek si užijete ihned po operaci! A na závěr bych chtěla klinice Lexum poděkovat za veškerou péči a popřát mnoho spokojených klientů. r

MUDr.UraniaTavandzi

„Mgr. Ulmanová měla malou oční vadu, a to krátkozrakost na obě oči (-2,25 dioptrií), na obou očích kombinovanou ještě s astigmatismem velmi malé hodnoty. Vzhledem k věku a profesi pacientky jsme provedli lehké monovision, tzn. že jsme na dominantním oku šli na nulu a druhé nechali s mírnou krátko-

zrakostí, aby se oddálila nutnost ihned nosit brýle na čtení. Bez brýlí před operací paní Ulmanová viděla 10 % normálního vidění do dálky, po ope-raci vidí do dálky 100 % normy. Vidění na čtení je zatím v normě, bez nutnosti korekce, s přibýva-jícím věkem ovšem musí s brýlemi počítat. Jsou normálním projevem stárnutí a pacienti jsou na to v našem poučení upozorněni.”

„Mile mě překvapila zvýhodněná nabídka pro učitele. Byla jsem ve správný čas na správném místě.“

Za LaSikeM Ze Sydney aŽ do praHyŽe do Prahy přiletí někdo z australského Sydney, to je relativně běžné. Ale že přiletí kvůli refrakční operaci očí zvané LASIK, to moc běžné není. Proto naši pozornost vzbudil aus-tralský opravář veteránů 54letý Steve Mirosalvjev, který do pražské pobočky Evropské oční kliniky Lexum přiletěl až z druhé polokoule právě kvůli refrakčnímu zákroku LASIK. Proč si pan Steve vybral zrovna pražskou kliniku Lexum a jak vše kolem operace a především samozřejmě výsledek hodnotí? Přesně na to jsme se ho zeptali.

20 lexum magazín

příběhy

pročjsteserozhodlpodstoupitrefrakčníope-raciočí,tzv.LASIK?Já jsem o tom uvažoval už několik let. Dlouhodobě jsem měl dost špatný zrak a značně mě to omezo-valo při práci. Živím se totiž jako automechanik, takže se hodně pohybuji v prašném prostředí,

a při takové práci nejsou brýle zrovna praktickým pomocníkem. Používal jsem i kontaktní čočky, ale nebylo to ono. Takže jsem to chtěl už nějak vyřešit, abych měl konečně klid. Jenomže jsem o tomto refrakčním zákroku nic bližšího nevěděl. Nevěděl jsem, kam se mám obrátit, co všechno to

obnáší, co přesně bych měl vědět, než se pro ope-raci rozhodnu. Pak jsem informace samozřejmě postupně zjišťoval, ale nedařilo se mi to napláno-vat časově i fi nančně.

Apročjsteserozhodlhledatvhodnouklinikuvzahraničí,kdyžžijetevSydneyvAustrálii?Vlastně to byla iniciativa mého kamaráda. Řekl mi, že bychom mohli spojit příjemné s užitečným. Měli jsme totiž v plánu udělat si dovolenou, po-dívat se po Evropě a mimo jiné ve Vídni navštívit mého bratrance. Tak jsem se rozhodl, že návštěvy Evropy využiji i k této operaci. Především kvůli lepší dostupnosti nejmodernějších lékařských technologií.

KdenebojakjstesetedydozvědělopražsképobočceEvropskéočníklinikyLexum?Řekl mi o ní právě můj kamarád. Řekl, že ví o vý-borných očních klinikách v Evropě – měl na mysli kliniky Lexum. Zjistil jsem, že klinika Lexum má pobočky po celé Evropě, jen v České republice jich je 5. Já jsem se rozhodl pro Prahu, protože jsem si chtěl na vlastní již zdravé oči prohlédnout to krásné město. Na internetu jsme zjistili všechny potřebné informace, také adresu a kontakt a pak už bylo jen potřeba přijet, absolvovat předoperač-ní vyšetření a podstoupit samotný zákrok.

JaknaváspůsobiloperačnítýmprofesoraFilipceacelkovéprostředíEvropskéočníklinikyLexum?Od začátku jsem měl moc dobrý pocit z toho, jak se o mě personál zajímal, jak se o mě starali. Musím ocenit jejich profesionální a zároveň lidský přístup, líbilo se mi, že mi celý ten proces nejprve dobře vysvětlili. To pro mě bylo hrozně moc důle-žité. Měl jsem tak jistotu, že jsem svůj zrak svěřil do rukou naprostým profesionálům, kteří přesně vědí, co mají dělat, a kteří si nedovolí jedinou chy-

„Pražskou kliniku Lexum jsem si vybral především kvůli lepší dostupnosti nejmodernějších lékařských technologií.“

obnáší, co přesně bych měl vědět, než se pro ope-

MUDr.Alenaholubová

„54letý pacient přišel na vyšetření s dalekozrakostí obou očí a astigmatismem na oku pravém. Vzhledem k jeho věku přibyla také vetchozrakost, do operace trvale nosil multifo-kální brýle. Vada na dálku byla na obou očích +4,25 dioptrie, na oku pravém kombinována s astigmatismem -0,50 dpt. Na

blízko bylo zapotřebí další +2,25 dpt, tedy celkem +6,50 dpt. Operace byla provedena pro korekci dalekozrakosti s tím, že zůstanou brýle na čtení cca +2,0 dpt. Provedli jsme operaci Femto LASIK optimum, tedy použili femtosekundový laser k vy-tvoření rohovkové lamely a po jejím odklopení provedli ablaci rohovky excimerovým laserem. Vše proběhlo bez komplikací. Při kontrole měl pacient naturální vidění, tj. bez korekce na dálku 1,0, tedy 100 %. Přes všechna očekávání, že pacient bude potřebovat na čtení drobného tisku vzhledem k věku cca +2,0 dpt, prakticky nepoužívá žádné brýle, což je jev, se kterým se u dalekozrakých pacientů často setkáváme.“

„Je pro mě neuvěřitelné, že najednou

nepotřebuji brýle, a přesto vidím

perfektně.“

21

bičku. Lékařská odbornost je tady na nejvyšší úrovni a s ní spojená lidská vřelost je podle mě to, co každý pacient rozhodně ocení.

Jaksecítíteteď,jižpooperaci?Včemjetennejvětšírozdílpředapooperaci?Cítím se naprosto bez problémů, ani oči mě nijak nebolí. Ten nejdůležitější rozdíl je samozřejmě v tom, že už vůbec nepotřebuji brýle ani kontaktní čočky. Je to pro mě obrovská úleva jak ze zdravotního, tak z praktické-ho hlediska. Vidím teď bez brýlí minimálně stejně dobře jako před tím s brýlemi a podle lékařů se to ještě lehce zlepší, až si mé oči zcela zvyknou. Je zároveň úžasné, že už brýle nemusím hledat po kapsách, nemusím se bát, že si je rozsednu nebo rozšlápnu, jak se mi to stalo například to ráno, kdy jsem ze Sydney letěl do Evropy. Najednou nepotřebuju brýle na čtení, na jízdu autem, na práci, prostě na nic. Je to úžasný pocit, který přeji zažít každému. Nelze to vyjádřit jinak než jednoznačná celková spokojenost.

Operacetedysplnilavašeočekávání?No samozřejmě. Profesor Filipec odvedl se svým týmem dokonalou práci. Je pro mě opravdu skoro neuvěřitelné, že najednou nepotřebuji brýle, a přesto vidím perfektně. Určitě to celé stálo za to a jsem moc rád, že jsem si vybral právě pražskou kliniku Lexum.

Covámnanošeníbrýlíakontaktníchčočekvadilonejvíc?Za prvé jsem si musel pořád hlídat, abych je měl po ruce, protože bez nich jsem byl ztracený. Za druhé jsem je musel, hlavně při práci v dílně, každou chvíli čistit a za třetí jak brýle, tak kontaktní čočky jsou dost náročná a přitom relativně krátkodobá investice, takže se jednoznačně mnohem víc vyplatí jednorázová operace.

byljsteužněkdydřívvČeskérepublice?Covšechno,kroměEvropskéočníklinikyLexum,siodtudbudetepamatovat?Především přátelské, ochotné a milé lidi, které jsem tu potkal. Budu si pamatovat personál kliniky, který se o mě skvěle staral, a taky si budu pamatovat krásnou přírodu. Jinými slovy na Českou republiku rozhodně nechci zapomenout. A teď si uvědomuji, že pár mých přátel má podobné problémy s očima, jako jsem měl já – musím říct, že je hrozně fajn mluvit o tom v minulém čase, takže jim určitě doporučím nejen návštěvu České republiky, ale zároveň také kliniku Lexum, protože větší profesionály zkrát-ka jinde nenajdou.

Coudělátejakoprvní,ažsevrátítedomůdoSydney?Určitě se všichni budou nejprve divit a ptát: „Kde máš brýle?“ A já se moc těším, že jim odpovím: „Zahodil jsem je. Díky operaci na Evropské oční klinice Lexum v Praze už brýle ani kontaktní čočky nepotřebuji.“ Ano, je to skutečně úžasný pocit najednou nepotřebovat brýle a vidět perfektně. r

„Je pro mě neuvěřitelné, že najednou

nepotřebuji brýle, a přesto vidím

perfektně.“

Evropská oční klinika Lexum dbá na vzdělávání lékařů a oftalmologické veřejnosti, proto pravidelně pořádá kurzy vedené špičkovými specialisty kliniky.

lexum partnerem celoživotního vzdělávání lékařů

Jsme si vědomi toho, že je další vzdělávání lékařů, sester a zdra-votnických pracovní-ků nezbytností, proto již od roku 2005 pravidelně pořádáme semináře pro oftal-mology a oftalmo-logické sestry z celé České republiky, na kterých přednášejí přední specialisté naší kliniky.

Tyto semináře jsou certifikovány Českou lékařskou komorou a Českou asociací sester a ohodnoceny kreditními body. Jen v tomto roce se jich zúčastnilo téměř 700 oftalmologů či praktických lékařů a více než 200 oftalmologických sester. Evropská oční klinika Lexum těmito odbornými semináři naplňuje své poslání špičkového pracoviště pro celoživotní vzdělávání očních specialistů a oftalmologických sester.

Z letošních kurzů pro odborné lékaře, pořádaných Evropskou oční klinikou Lexum, jme-nujme například Certifikační kurz očních mikrochirurgů pro implantace nitroočních kontaktních čoček ICL/TICL švýcarské firmy STAAR pod vedením prof. MUDr. Martina Filipce, CSc. Náplní kurzu bylo seznámení s výběrem vhod-ných kandidátů k této operaci a postupem při kalkulaci čoč-ky správné velikosti a diop-trické síly, což je základem úspěšné operace. Praktickou částí programu pak byla mani-pulace s ultratenkou čočkou pod mikroskopem.

Závěr kurzu patřil návštěvě moderně vybaveného operač-ního sálu Evropské oční klini-ky Lexum, kde byli posluchači přítomni operaci, při které byla implantována nitrooční kontaktní čočka ICL. r

22 lexum magazín

rozhovor

Brněnská klinika lexum rok poté

text Petra Vychodilová foto archiv Lexum

Na konci září uplynul přesně rok ode dne, kdy bylo slavnostně otevřeno pracoviště Evropské oční kliniky Lexum v Brně. Primářka brněnské kliniky, doc. MUDr. Šárka Skorkovská, CSc., shrnula její

úspěchy a naznačila její plány do budoucna.

23

„Za první rok naší existence v Brně jsme vyšetřili více než 1 500 pacientů.“

Jak byste zhodnotila první rok fungování brněnské kliniky Lexum?První rok činnosti Evropské oční kliniky Lexum v Brně považuji, a doufám, že nejenom já, za úspěšný. Zapsali jsme se do povědomí brněnské veřejnosti i terénních oftalmologů, udělali jsme velký kus práce v diagnostice i léčbě očních onemocnění a refrakčních vad oka.

Jaké je spektrum poskytovaných služeb? A jaký zájem pacientů? Za první rok naší existence v Brně, to znamená do konce září 2010, jsme vyšetřili více než 1 500 pacientů. Převážnou většinou zákroků, z nichž větší část byly tzv. prémiové, byly operace šedého zákalu. Další velmi úspěšnou oblastí nabízených služeb jsou laserové refrakční zákroky, z nichž převážná většina byla provedena femtosekun-dovým laserem. Byly provedeny také nitrooční refrakční zákroky, jako je implantace fakických nitroočních čoček, refrakční výměna čočky nebo presbyopická výměna čočky s implantací multi-fokální, torické nebo multifokální torické čočky. Od června letošního roku jsme zahájili i vitro-retinální chirurgii pro pacienty s onemocněním sítnice a sklivce. Tato péče je v Brně hrazena všemi zdravotními pojišťovnami. Provádíme také intravitreální aplikaci Avastinu v léčbě vlhké formy věkem podmíněné degenerace sítnice.

Jakých úspěchů se vám podařilo za rok provozu dosáhnout? Za úspěch považuji to, že jsme si za rok exis-tence tady v Brně vybudovali dobré postavení mezi ostatními klinikami podobného zaměření, získali respekt oftalmologů na podkladě našich dobrých výsledků a v neposlední řadě i přízeň a zájem našich pacientů. V oblasti refrakční chi-rurgie pracujeme v hodně konkurenčním pro-středí a naší snahou je získat klienty především kvalitou nabízené péče a výbornými výsledky. Do budoucna chceme zajistit chirurgickou péči pacientům s glaukomem a rozšířit spektrum našich zákroků o operace šilhání u dospělých pacientů. Naše činnost v Brně se netýká jen oftalmologie, pořádáme také odborné akce pro oční lékaře a společenské akce pro širokou veřejnost.

Můžete uvést nějaké příklady?V minulém roce jsme uspořádali akci Dny pro Vaše oči, na které jsme formou populárně na-učných přednášek prezentovali nově otevřenou kliniku Lexum v Brně. V listopadu 2009 a nyní v říjnu 2010 se konal seminář pro oftalmology a jejich zdravotní sestry, který se setkal s velmi dobrým ohlasem. Tradici již také mají Dny ote-vřených dveří, které jsme letos v říjnu pořádali už podruhé a které navštívila řada zájemců o re-frakční a kataraktovou chirurgii. V červnu 2010 proběhlo na naší brněnské pobočce vyhlášení vítězů fotografi cké soutěže Uvidíte svět, jaký je, které bylo spojeno s vernisáží výstavy fotografi í zaslaných do soutěže. Na začátku října jsme byli partnerem oslav Světového dne zraku ve spolupráci s organizací Světlo pro svět, kde jsme nabídli veřejnosti změření zraku a vyzkoušení pohybových aktivit při simulaci slepoty na brněnském náměstí Svobody. Evropská oční klinika Lexum spolupracuje i se Sdružením praktických lékařů formou pořádání seminářů pro praktické lékaře a takový seminář rovněž proběhl v Brně za účasti lékařů brněnské kliniky Lexum jako přednášejících. I tuto činnost považuji za úspěšnou v prvním roce existence kliniky, protože pomáhá ke zviditelnění kliniky u veřejnosti i u odborníků.

Jaký je váš brněnský tým, který jako primářka vedete?Osazenstvo brněnské kliniky tvoří dva lékaři, jeden magistr optometrie, pět sester, jedna sanitářka a dvě recepční. Z toho vyplývá, že náš

Doc. MUDr. Šárka Skorkovská, CSc.

Patří k uznávaným oftalmochirur-gům se zaměřením na operace šedého zákalu, glaukomu, oční traumatologii, operace odchlí-pení sítnice, refrakční chirurgii a operace strabismu v dospělé populaci. V širokém spektru jejího odborného zájmu v oftalmologii patří důležité místo diagnostice neurooftalmologických onemoc-

nění, glaukomu a elektrofyziologickým metodám. Vystudovala Fakultu všeobecného lékařství Masa-rykovy univerzity v Brně, v r. 1984 získala atestaci I. stupně a v r. 1988 atestaci II. stupně v oboru oční lékařství. V r. 1993 jí byl udělen titul kandidát lé-kařských věd, v r. 2009 byla jmenována docentkou pro obor oční lékařství.

26 lexum magazín

rozhovor

tým je sice početně malý, ale kompaktní, zvládne hodně práce a vytváří pro naše pacienty a klienty příjemné a přátelské prostředí. Doufám také, že se všem členům brněnské kliniky navzájem dobře spolupracuje a oce-ňují i krásné prostředí nové kliniky Lexum.

V různých oborech bývá zřejmá rivalita mezi Prahou a Brnem, setkáváte se s ní v tom vašem?Evropská oční klinika Lexum v Brně rozhodně s pražskou pobočkou nesoupeří, takže slovo rivalita není v tomto případě na místě. Naopak s pražskou klinikou Lexum velmi úzce spolupracujeme, v případě potřeby konzultujeme s pražskými kolegy i léčbu konkrétních pacientů. Úroveň brněnské kliniky na poli oftalmologie je naprosto srovnatelná s pražskou klinikou. Naopak pražští kolegové nám závidí naše moderní a velkorysé prostředí čekáren, vyšetřoven a operačních sálů.

Chystáte se spolupracovat s Městským divadlem Brno. Jakým způsobem? Při výkonu některých profesí může být nošení brýlí či kontaktních čoček obtěžující a ztěžující vlastní výkon. Profese herců a zpěváků do této skupiny zcela určitě patří. A právě tento fakt byl úvodním impulsem pro naši nabídku Městskému divadlu Brno. Všem členům souboru i ostatním zaměstnancům nabízí brněnská klinika Lexum nadstandardní podmínky péče o jejich zrak.

Dočetla jsem se, že jste se jako malá věnovala baletu, divadlu, pantomi-mě, poté jste se rozhodovala mezi žurnalistikou a fi lozofi í, nakonec vyhrála medicína. Nikdy jste nelitovala toho, že jste „opustila“ svůj umělecký talent?Ne, nikdy jsem nelitovala, že jsem se nevěnovala divadlu nebo baletu profesionálně, velmi ráda chodím do divadla a na balet, ale jen jako divák, a to mi vrchovatě stačí. Medicína je lepší a podle mého názoru i smyslu-plnější.

Je pravda, že pro oční chirurgii vás tak trochu „předurčila“ vaše drobná postava? Proč jste se pro tento obor rozhodla?Oftalmologii jsem začala dělat proto, že po absolvování medicíny zrovna bylo v Brně ve fakultní nemocnici místo a já jsem chtěla dělat nějaký chirurgický obor, protože už jako medik jsem stážovala na chirurgii a ten-to obor mě zaujal. Moje fyzické předpoklady jsou limitující pro velkou chirurgii, ale v oční chirurgii mohu zdatně konkurovat mužským kolegům – oko je delikátní orgán, který vyžaduje jemnou chirurgii, u které se ještě navíc sedí na židli u mikroskopu. Oční chirurgie je i výtvarně pěkně poja-tá, není v ní moc krve a operace nejsou tak časově náročné jako v ostat-ních chirurgických oborech. Za dobu, co se věnuji oftalmologii, jsem zažila obrovský technologický pokrok oční chirurgie, která nám umožňuje léčit zrak pacientů čím dál lépe a radostněji. r

inze

rce

ptáte se

JAK TO TEDY JE? NEJČASTĚJŠÍ MÝTY A OTÁZKY III

Je normální, že se operace bojím?

Strach je přirozená lidská reakce. Téměř každý, kdo má operaci za sebou, tvrdí, že strach byl zbytečný. Přesto je normální, že před operací smyslového orgánu, který člověku poskytuje 75 % informací z okolního světa, je každý plný obav. Pokud před vlastní operací pociťujete silnou úzkost, výrazný neklid a velký strach, nerozpakujte se své pocity sdělit operujícímu lékaři. Ve většině případů pomůže rozhovor s lékařem před operací i jeho přístup během zákroku.

Jaká by byla nejvhodnější operace při krátko-zrakosti s přibližně -3,5 dioptriemi?Nejvhodnější metodu je vždy nutné zvolit na základě důkladného předoperačního vyšetření. Pokud se však při předoperačním vyšetření ne-zjistí nějaká významná oční patologie, potom je nejideálnější metodou LASIK s využitím femtosekundového laseru (Femto LASIK).

Je možné podstoupit refrakční operaci očí v 19 letech? nehrozí pozdější komplikace? Podstoupit operaci v 19 letech není problém, vzhledem k tomu, že se vada dá v budoucnosti tzv. dolaserovat v případě další progrese. Doži-votní záruka je u zákroku Femto LASIK Premium samozřejmostí.r

Ačkoliv se s nimi setkáváme čím dál častěji, refrakční chirurgie i operace katarakty pro řadu z nás stále představují velkou neznámou. Pořád ještě vás trápí celá řada nezodpovězených otázek? Potom právě pro vás je zde tato rubrika. Již potřetí na vaše nejčastější dotazy odpovídá lékařská ředitelka pro refrakční chirurgii Evropské oční kliniky Lexum, MUDr. Alena Holubová.

muDr. alena Holubová

Primářka Centra refrakční chirur-gie na klinice Lexum Praha patří mezi nejzkušenější refrakční chirurgy v České republice. Její hlavní specializací je refrakční laserová chirurgie (Femto LASIK, LASIK, PRK), diagnostika a léčba dioptrických vad a rohovko-vých onemocnění. Mimoto je také autorkou a spoluautorkou

řady vědeckých prací, zabývajících se laserovou a nitrooční chirurgií refrakčních vad.

Otázky týkající se refrakčních zákroků:

25

Jaké vady se dají odstraňovat?Jaké jsou techniky nelaserové chirurgie?Pro odstranění vysokých stupňů krátkozrakosti a dalekozrakosti se používají metody nitrooční chirurgie, nejčastěji refrakční výměna čočky nebo implantace fakické čočky. Na rozdíl od la-serových technik, které mění zakřivení rohovky, refrakční výměna čočky mění dioptrickou sílu lidské čočky uložené uvnitř oka. Dle typu diop-trické vady a stavu oka se implantují různé typy

nitroočních čoček – nitrooční čočky monofokál-ní (nahrazují původní lidskou čočku a současně korigují zrakovou vadu) nebo multifokální či akomodační nitrooční čočky, které umožňují vidění do dálky i na běžné čtení. Implantace fakické nitrooční čočky koriguje dioptrické vady při zachování vlastní čočky v oku a tedy schopnosti zaostřit na blízko. Proto se hodí u mladších lidí zhruba ve věku do 45 let. Čočka se implantuje před zornici nebo, a to častěji, za zornici před vlastní čočku.

Jak dlouho trvá operace?Vlastní laserový zákrok je otázkou několika desítek sekund. Operace PRK trvá asi 5 minut, LASIK cca 10 minut, nitrooční operace cca 15 minut.

Kdo není vhodným kandidátem pro laserový zákrok?Aby mohl člověk podstoupit korekční zákrok, musí naplnit obecná kritéria uvedená v následu-jících bodech: • být starší 18 let (ve vhodném případě lze provést operaci i dříve) • mít dioptrickou vadu alespoň jeden rok stabilní je ideální, avšak vzhledem k možné- mu doplnění zákroku v budoucnosti se nejedná o absolutní podmínku • zákrok se neprovádí těhotným nebo kojícím ženám

26 lexum magazín

ptáte se

Co je to sekundární implantace? Pacienti, u kterých byla operace šedého zákalu provedena před více než 20 lety, obvykle v oku nemívají nitrooční čočku. Aby dobře viděli, musejí používat brýle o dioptrické síle +10 a více dioptrií nebo kontaktní čočky. Nitrooční čočku z umělé hmoty lze do oka většiny těchto pacientů dodatečně implantovat. Operace, při které se čočka druhotně implantuje, se jmenu-je sekundární implantace. Sekundárně im-plantovat lze čočku i z refrakčních důvodů k odstranění dioptrické odchylky.

Co je třeba dělat po operaci? • používat oční kapky přesně tak, jak určí lékař • oko nemnout a chránit jej před úrazem • při náhlém zhoršení vidění nebo silné bolesti oka neprodleně vyhledat lékaře • dostavit se dle pokynu lékaře na kontrolní vyšetření Po operaci není zakázáno: • sledování televize • čtení • ohýbání (zavazování tkaniček) r

Co je to katarakta (šedý zákal)? Katarakta znamená sníženou průhlednost (zakalení) normálně čiré oční čočky. Zkalená čočka brání průchodu paprsků světla na sítnici. Mírný stupeň zákalu nemusí vidění ovlivňovat. Tak, jak zkalení postupuje, objevují se dopro-vodné příznaky: zamlžené vidění, citlivost na oslnění, zvyšující se krátkozrakost a zkreslení pozorovaného obrazu. Zkalení čočky se v prů-běhu času zvyšuje. Rychlost kalení čočky je různá. Od počátečních obtíží do neschopnosti číst a vykonávat běžné činnosti mohou uply-nout roky, ale také měsíce či desetiletí.

Jaké jsou příznaky katarakty? Katarakta může vyvolávat kterýkoli z následu-jících příznaků: • nebolestivé zamlžené vidění • citlivost na oslnění, která se projevuje hlavně při ostrém slunečním světle a v noci při řízení auta • zvyšující se krátkozrakost bývá doprovod- ným příznakem zákalu tvořícího se v jádru čočky, která přináší nutnost časté změny dioptrické síly brýlí do dálky i do blízka • zkreslení pozorovaných obrazů, stíny a „duchové“ • změna ve vnímání barev (barvy nejsou syté)

Jak se šedý zákal léčí? Neexistují žádné léky, kapky, diety, cvičení či speciální brýle, které by mohly jednou vzniklý zákal odstranit.

Jedinou možností léčby je chirurgický zákrok. Mírné formy zákalu, které pacientovi nezpů-sobují žádné obtíže, není nutné operovat. Pokud však projevy zákalu ztěžují provádění obvyklých činností, je čas přistoupit k opera-ci. O operaci je třeba uvažovat tehdy, jestliže zhoršené vidění vadí v práci, ve vykonávání činností, které máte rádi, a pokud ohrožuje vaši samostatnost a nezávislost na pomoci druhých.

Šedý zákal nelze odstranit laserem. Zkalená čočka se z oka odstraňuje ultrazvukovým fako-emulzifikátorem, který se do oka zavádí malým chirurgickým řezem. Lomivá síla odstraněné lidské čočky se nahrazuje implantovanou nit-rooční čočkou z umělé hmoty. Umělé nitrooční čočky, tzv. skladatelné čočky, jsou vyráběny z měkkých materiálů, a tak jejich implantace nevyžaduje velký vstupní otvor do oka a obejde se bez nutnosti sešití rány.

Otázky na téma „šedý zákal“:

Neexistují žádné léky, kapky, diety, cvičení či speciální brýle, které by mohly jednou vzniklý zákal odstranit.

Co jsem s brýlemi nemohl

27

Horský vůdce pomáHá plnit sny obyčejným lidem,

i těm nevidomýmtext Petra Vychodilová foto archiv Vojtěcha Dvořáka, Miki Knížka

Horský vůdce Vojtěch Dvořák potřebuje dobře vidět, proto vyhledal odbornou pomoc lékařů z Evropské oční kliniky Lexum a objednal se na operaci očí. Pár dní před operací

nám v rozhovoru prozradil, co ho přimělo k tomuto zákroku, za jakých situací mu brýle jsou na obtíž, a především objasnil, kdo je vlastně horský vůdce a co je jeho posláním. Přemýšleli jste

někdy o tom, jak si plní své sny nevidomí? Třeba tak, že se za pomoci horského vůdce nechají vést na vrcholky zasněžených hor...

Horský vůdce Josef Šimůnek, Chamonix - Francie

28 lexum magazín

Co jsem s brýlemi nemohl

zodpovědnost. A rozhodovat o lidském životě, to je přece výsada boží. Jeho povolání, když je dobře vykonávané, vyžaduje spíše morální a intelektuální schopnost než tělesnou sílu. A právě z této převahy ducha nad hmotou pramení jeho statečnost.

Proč je dobré najmout si horského vůdce?Alpinismus, lezení nebo lyžování s horským vůdcem vám poskytne klid v duši a vědomí, že jste si vybrali tu nejlepší osobu, se kterou se můžete vydat kamkoli, kam vás vaše ambice zavedou, dnes i v budoucnu. Čeští horští vůdci vyžadují nejvyšší vstupní standard ze všech kvalifikací v České republice a mezi svými členy mají mnohé z těch nejlepších v celé zemi. Zvládnou na lyžích všechny typy terénu, od lyžařských stop až po vrcholky nejvyš-ších hor světa. Vůdce vám také může dát pár užitečných tipů, které vám pomohou zlepšit si techniku v náročnějších podmínkách mimo stopu, a jsou takřka jedinými kvalifikovanými profesionály. Mohou vám poskytnout základní dovednosti z oblasti skialpinismu. Když lezete nebo lyžujete s horským vůdcem, jste s někým,

„Na svých cestách jsem potkal několik handicapovaných horolezců, všechny s nezlomnou vůlí.“

Nedávno jste získal vzdělání horského vůdce. Co to znamená být kvalifikovaným horským vůd-cem?Horským vůdcem s licencí IFMGA je někdo, kdo má nejvyšší kvalifikaci na světě pro vedení lidí v horách, ať už při lyžování, lezení či alpinismu. Horští vůdci mají mnoho různých podob – co však mají všichni společné, je jejich nadšení pro hory. Alpinistická průprava horského vůdce se upevňuje tvrdým výcvikovým a hodnotícím kurzem, který trvá od přijetí po závěrečnou zkoušku tři až pět let. Pravidelný výcvik zamě-řený na profesionální růst udržuje u horských vůdců přehled o nejnovějších technikách a standardech. Zkrátka, horští vůdci jsou mezi-národní odborníci, co se týče hor.

Jaké je poslání horského vůdce?Posláním horského vůdce není konat v horách velké činy, ale umožnit obyčejným lidem vý-stupy, které by pro ně bez jeho pomoci zůstaly neuskutečnitelné. Horský vůdce, který vede svoji skupinu, je, dá se říct, takovým prvním po Bohu, protože má ve svých rukách životy lidí, kteří mu věří. Rozhoduje, bere na sebe

kdo má skutečně mezinárodní přehled o ho-rách. Vůdce vám může pomoci pokračovat do libovolných míst na světě, kam vás vaše nohy zavedou, a na úroveň, k níž směřujete.

Co všechno mi horský vůdce před mým výstu-pem zařídí?Mnozí vůdci rozšiřují své služby a obstará-vají pro své klienty kompletní cestovní plán, zařizují dopravu, chatu a ubytování v údolí. Takže pokud jste vytížený člověk, který hledá způsoby, jak zmaximalizovat svůj volný čas v horách, nepotřebujete nic než českého hor-ského vůdce, který z vašich ramen převezme veškerou zodpovědnost za organizaci. Najde pro vás ty nejlepší dostupné podmínky – vše, co musíte udělat, je, že dorazíte!

Jak se mohu stát horským vůdcem?Kvalifikovat se jako horský vůdce je náročný, ale krásný proces. Je to těžká cesta, ale má svou cenu, protože je to možná ten nejlepší job na světě! Během minimálně 3 až 5 let se již tak dost zkušený alpinista a lyžař promění v experta schopného postarat se o lidi kdekoli v horách. Zkušenost, která se vyžaduje, byť jen pro začátek výcviku, vyžaduje jak šíři, tak hloubku: vysokou úroveň na skalách, zku-šenost s předními alpskými túrami, solidní schopnost pohybovat se na lyžích a jakémkoli sněhu v horském prostředí a celkově se o sebe na horách postarat.

Co všechno musíte pozorovat, čeho si při výstupu všímáte?Klienti a lidé, kteří se mnou chodí po horách, spoléhají na můj úsudek a na moje rozhodnutí. Horský vůdce neustále něco pozoruje. Navátý sníh, skálu a její terén, trasu, musí se oriento-vat za každých podmínek. Někde jsem četl, že asi 80 % informací získáváme pomocí zraku. Proto potřebuji dobře vidět.

Proto v současné době čekáte na operaci na oční klinice Lexum? S jakou oční vadou jste na kliniku přišel?Ano. Vidím špatně na dálku.

Co bylo tou „poslední kapkou“, která vás přiměla k operaci?Věčně zamlžené brýle při podzimní přípravě na sezónu na můj malý soukromý projekt – běh z Harrachova přes krkonošské hřebeny do Žacléře.

Kdy pro vás byly brýle na obtíž, jak jste tyto problematické situace řešil?V podstatě při všech outdoorových aktivitách včetně lezení na umělé stěně. Kromě lezení jez-dím na kole, na vodě a lyžuji. Tady všude jsou dioptrické brýle na obtíž. Problém s nimi řeším nasazením kontaktních čoček, ale hygiena při delších pobytech na horách je problematická.

Vojtěch Dvořák

29

Někdy lezu nebo jezdím na lyžích bez brýlí, ale necítím dostatečnou jistotu.

Jak si chráníte zrak ve velkých výškách? Ve velkých výškách a na horách obecně pou-žívám kvalitní tmavé dioptrické brýle s boční ochranou proti pronikajícímu slunci ze stran. Pod lyžařské brýle nasazuji dioptrické.

Zmínil jste, že jako horský vůdce pomáháte splnit sen obyčejným lidem. Vy ale také vedete lidi handicapované, že?Pomáhám handicapovaným horolezcům, kteří se sdružují v horolezeckém oddíle MATAHARI. Pra-videlně se zúčastňuji lezeckých kempů a zajišťuji

tam především bezpečnost a správnou metodiku. Dále aktivně lezu s handicapovaným horolez-cem Petrem Zuchem, se kterým jsem například absolvoval lezecký maratón – 24 hodin lezení v Prachovských skalách. Vrcholnou akcí byl však výstup na jeden z největších skalních monolitů na světě se zrakově postiženým lezcem Janem Říhou v roce 2007. Na více než kilometrové stěně jsme společně strávili čtyři dny.

Setkal jste se s nějakými extrémy? Slyšela jsem, že na Mt. Everest se dokonce dostal i bezno-hý lezec...Držel jsem palce vozíčkářce Hedvice Sova-dinové, která se letos pokusila o výstup na

Mt. Blanc. Lezl jsem s brněnským nevidomým horolezcem Romanem Ruským, který leze opravdu těžké věci. Na svých cestách jsem potkal několik handicapovaných horolezců. Všechny s nezlomnou vůlí a s přáteli, kteří jsou pro naplnění takových snů tolik důležití.

Musel jste už některého zájemce odmítnout s tím, že jeho handicap výstup nedovoluje?Jako horský vůdce v klasickém vztahu já a kli-ent jsem se zatím s takto handicapovaným klientem nesetkal. Přesto se snažím při tako-vých aktivitách lezení či výstup přizpůsobit daným okolnostem či druhu postižení. Pro vozíčkáře je vhodný převislý charakter cest s velkými chyty. Pro jiná postižení jsou vhodné kouty pro lepší oporu nohou apod.

Jaký je váš nejcennější výstup? Na který rád vzpomínáte?Rád vzpomínám na jeden týden skvělého poča-sí ve Vysokých Tatrách, kde se nám s parťákem podařilo přelézt spousty těžkých cest volným stylem. Dále vzpomínám na jeden zimní bivak v severní stěně Malého Kežmarského štítu, tak-též ve Vysokých Tatrách. Se spolulezcem jsme proseděli mrazivou noc (na chatě teploměr ukazoval minus 20 stupňů) na skalní poličce.

Jak dlouho už se horolezení věnujete? Co vás k tomu přivedlo? Lezu od svých 17 let. K lezení mě přivedl Svazarm. V oddíle Branného pobytu v přírodě jsme se učili základním lanovým technikám, jištění a slaňování. Později jsem se přihlásil do horoškoly a pak jsem už v horolezeckém oddíle zůstal. Tam jsem našel spousty kamarádů a přátel.

Máte nějaký svůj sen, který si toužíte splnit?Zvládnout cestu na skalní monolit v USA, kterou jsme s nevidomým horolezcem Honzou Říhou lezli čtyři dny, za 24 hodin. Nebo sjet z vrcholu Mt. Blancu na lyžích. To bych chtěl. r

„Horský vůdce neustále něco pozoruje. Proto potřebuji dobře vidět.“

Horský vůdce Miki Knížka,

Chamonix - Francie

Skialpová túra. V pozadí Piz Buin na rakousko-švýcarské hranici.

30 lexum magazín

rozhovor

Prof. muDr. martin filipec, CSc.

Je předním českým oftalmo-logem, který se ve své praxi zaměřil především na laserovou korekci zraku LASIK, chirurgii šedého zákalu a léčbu rohovko-vých onemocnění. Ve své praxi provedl více než 25 000 tisíc úspěšných očních operací. Péči profesora Filipce vyhledávají pacienti nejenom z celé České

republiky, ale i ze zahraničí. Velkou část jeho pacientů tvoří lékaři – oftalmologové i odborníci jiných profesí. Profesor Filipec se specializuje na laserovou chirurgii femtosekundovými a excimerovými lasery, implantace nitroočních kontaktních čoček, implantace multifokálních a akomodačních čo-ček, transplantace rohovky, léčbu keratokonu, onemocnění rohovky a oční imunologii. Je zakladatelem a hlavním lékařským ředitelem Ev-ropské oční kliniky LEXUM. Současně působí jako konzultant a hlavní chirurg na klinice Advanced Vision Care v Londýně. Oční lékařství studoval na II. oční klinice v Praze a na klinikách Hôtel – Dieu v Paříži a Massachusetts Eye & Ear Infi rmary, Harvard Medical School v Bostonu. V letech 1998 – 2004 působil jako přednosta Oční kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Profesor Filipec se kromě chirurgie a klinické práce soustavně zabývá výzkumem v oftalmo-logii. Je autorem a spoluautorem více než 550 přednášek, 68 vědeckých publikací a 4 učebnicpublikovaných v zahraniční i u nás. Jako první provedl v roce 1993 úspěšnou laserovou korekci krátkozrakosti v Čechách, transplantaci limbál-ních kmenových buněk a implantoval Pintucciho umělou rohovku. Zavedl nové metody diagnos-tiky a léčby keratokonu a dalších onemocnění rohovky. Profesor Martin Filipec je členem České oftalmologické společnosti, České společ-nosti kataraktové a refrakční chirurgie, České transplantační společnosti, European a American Association of cataract and refractive surgery a American Academy of Ophthalmology. Je čle-nem a zástupcem České republiky v International Ocular Infl ammation Society.Prof. Martin Filipec se také věnuje podpoře cha-ritativních projektů, ve kterých sám hraje aktivní roli. Je předsedou představenstva organizace Světlo pro svět, jejímž cílem je snižování a pre-vence slepoty v rozvojových zemích světa. Prof. Filipec operoval a vedl výuku a výzkum v rov-níkové Africe, Venezuele a Afghánistánu, kde učil lékaře moderní mikrochirurgii oka, operace šedého zákalu a transplantace rohovky.

Na počátku byl příběh nevidomého afghánského chlapce jménem Adžamal. Díky iniciativě občanského sdružení Berkat a Evropské oční kliniky Lexum odletěl prof. Martin Filipec do Kábulu

operovat nejen jej, ale především učit tamní lékaře, jak provádět transplantace rohovky. Projekt Adžamal se přes všechny nesnáze setkal s úspěchem, dnes se v Afghánistánu transplantují rohovky

již na dvou očních klinikách.

v Afghánistánu učil lékAře

trAnsplAntovAt rohovky

Prof. MUDr. Martin Filipec, CSc.:

text Petra Vychodilová foto archiv Lexum

„Na Afghánistán určitě nevzpomínám jako na příjemný pobyt v exotické zemi.“

31

JakvzpomínátenasvůjpobytvKábuluvrámciprojektuAdžamal?Poprvé jsem odletěl do Kábulu v roce 2005, a když se dnes probírám fotografiemi a vzpomín-kami, mám dojem, že je to strašně dávno. I když nepříjemné vzpomínky z větší části odvál čas,

hlavním pocitem, na který si vždy vzpomenu, je veliký stres a napětí, které misi provázely. Když ale zpětně hodnotím projekt Adžamal, tak přes-tože byl trochu ušitý horkou jehlou a s mnoha emocemi, byl velice úspěšný a mám z toho dobrý pocit. Samozřejmě, je to jenom malá kapka, která nezvrátí dějiny, ale dodnes projekt Adžamal funguje a v Afghánistánu se stále transplantují rohovky již na dvou očních klinikách. Díky tomu je možné odstranit slepotu u dětí i dospělých, u kterých to dříve nebylo myslitelné. Na Afghá-

nistán určitě nevzpomínám jako na příjemný pobyt v exotické zemi.

Jakdlouhojstetamtehdybyl?V Kábulu jsem byl v letech 2005 a 2006 celkem třikrát, dohromady asi tři měsíce. Když jsem při-

jížděl poprvé, bylo město z velké části rozstřílené, rozbité domy, byl to velmi depresivní pohled. Během té doby došlo k několika únosům Evropa-nů, kteří v Kábulu pracovali, a občas tam v noci dopadla raketa. Nevzpomínám si, že bychom se tenkrát báli, ale jisté napětí bylo stále přítomné.

Coprovásbylonejtěžší?Nejtěžší pro mě byla práce na klinice Noor. Podmínky, ve kterých jsem začal provádět a učit operace, byly velmi náročné. Minimální

technické vybavení, katastrofální hygienické podmínky a úplná dezorganizace. Absence jakékoliv struktury byla jak v práci, tak v kaž-dodenním životě jednou z věcí, se kterou jsem se v žádné jiné zemi v takové míře nesetkal. Afghánistán kdysi strukturu měl, ale během dlouhých válek ji zcela ztratil. Ulice nemají ná-zvy, domy nemají čísla, banky nefungují, pošta jen s velikými obtížemi a kmenové rozpory jsou všudypřítomné…

Tosaméplatilotakéofungováníočníkliniky?Bohužel ano. Když jsem první den začal vyšetřo-vat pacienty včetně Adžamala, byli v místnosti 4x4 metry asi tři pacienti, šest lékařů, jedna zdravotní sestra a jako doprovod šest žen v bur-kách a více než patnáct manželů, bratrů a synů. Zbytek, asi dalších sto lidí, byl mezi dveřmi, v čekárně a na chodbě. Evidentně to nevadilo nikomu jinému než mně. V takových podmín-kách jsem nemohl pracovat, a tak se vše během prvních 14 dní změnilo a v ordinaci nikdy nebylo více než 5 – 10 lidí. S tím jsem se již naučil žít. Hlavním diagnostickým nástrojem pro vyšetření očí byla většinou obyčejná baterka.

32 lexum magazín

rozhovor

Jelbystenatakovoumisiznovu?Kdybych se rozhodoval dnes, velmi pravděpodob-ně bych se k podobné akci již neodhodlal. Možná je to zejména pod vlivem události, která se mě velice dotkla. V srpnu letošního roku Taliban po-pravil sedm amerických a britských lékařů a zdra-votních sester, kteří byli na krátkodobé misi v Nuristanu, spolu s americkým optometristou Tomem Littlem, který v Afghánistánu pomáhal budovat základní oční péči více než 30 let. Toma Littla jsem v Kábulu několikrát navštívil a spolu s jeho týmem jsme byli mimo Kábul na podobné pracovní misi operovat šedý zákal.

PročbyljakoprvníkoperacivybránprávěAdžamal?TakovýchslepýchchlapcůidívekpřecevAfghánistánumuselybýtdesítky...K projektu se váže dlouhý příběh, který začal otištěním fotografie malého nevidomého chlap-ce Adžamala, ležícího bez možnosti pomoci, na oční klinice Noor v Kábulu, v českých novinách. Fotografie si všimla paní Nollová, která se roz-hodla, že není možné chlapce jenom vyfotit a ne-chat vše běžet dál. Spojila se proto s novinářkou Petrou Procházkovou, která v té době pracovala v Afghánistánu, a tak se celá akce rozběhla. Chla-pec byl po téměř detektivním pátrání nalezen v horách daleko od Kábulu a začala příprava na jeho převoz k operaci do Prahy. Ironií osudu se stalo, že jsme Adžamala, jehož osud dal celému projektu vzniknout, nakonec neoperovali.

Proč?Po dlouhé a velmi komplikované cestě jsme dorazili s konzervovanými rohovkami a ná-stroji k operaci do Kábulu a při vyšetření jsem zjistil, že pro Adžamala transplantace rohovky není dobrým řešením. Nebylo to jednoduché rozhodnutí, protože se více než roční úsilí mnoha lidí z Evropské oční kliniky Lexum a občanského sdružení Berkat náhle zdálo zbytečné. Ale právě proto, že jsme nakonec celý projekt nekoncipo-vali jako pomoc jednomu nemocnému chlapci, ale hlavním cílem bylo naučit afghánské lékaře transplantovat rohovky, skončil projekt přes všechny obtíže úspěchem.

Kdevzniklnápad,žeoperatérpřiletízapacien-tem?PročAdžamalnebylpřevezendoPrahy?Původní idea lidí z Berkatu byla sehnat peníze a přivézt Adžamala na operaci do Prahy. Trans-plantace rohovky se v Afghánistánu do té doby nedělaly a nebyl tam tedy nikdo, kdo by uměl takovou operaci provést. Uvědomil jsem si ale, že operovat v Praze Adžamala nedává smysl. Bylo by to jenom gesto, které by mohlo způsobit řadu problémů a komplikací jak Adžamalovi, tak jeho rodině a také očním lékařům v Afghánistá-nu. Pokud bychom operovali Adžamala v Praze a on po operaci odjel zpět, je téměř jisté, že by transplantát nepřežil. Péče vyžaduje znalosti a zkušenost, kterou v Afghánistánu tenkrát nikdo

neměl. Proto jsem se rozhodl, že buďto operaci nebudeme dělat vůbec, a nebo, aby to mělo skutečně smysl, musíme naučit afghánské lékaře rohovky transplantovat. Pak už to šlo ráz na ráz. Povolal jsem svého přítele, očního lékaře Claudia Carresiho z Říma, se kterým jsme již uskutečnili misi v Keni, a v polovině roku 2005 jsme odletěli do Kábulu.

Kdotentoprojektfinancoval?Peníze na projekt věnovala zčásti Evropská oční klinika Lexum, Berkat z akcí pořádaných na pod-poru projektu a Ministerstvo zahraničí ČR.

Jaksedneschlapcidaří,máteoněmnějakézprávy?Podle posledních zpráv, které jsem dostal asi před rokem, se o Adžamala stále stará Berkat a snaží se mu pomoci zařadit se se sníženým viděním do normálního života.

Jepravda,žezavašehopobytuvKábulubyloprovedenodvakrátvícetransplantací,nežjstepůvodněplánovali?

Jestli se nemýlím, tak bylo za dobu mého pobytu v Afghánistánu provedeno více než 80 transplantací rohovky. Já sám jsem provedl jenom prvních asi pět nebo šest a pak již začali s mojí asistencí pomalu operovat chirurgové kliniky Noor. Celkem dnes umí transplantovat rohovku čtyři chirurgové. Od mého odjezdu se každý rok transplantuje několik desítek rohovek.

Odkudjstezískávalirohovkyktransplantaci?TuprvníproAdžamalajstesiprýpřivezlssebouletadlem...První čtyři rohovky jsme přivezli z tkáňové oční banky VFN v Praze a spolupráce s touto bankou a kábulskými očními klinikami funguje dodnes. Snažil jsem se získat levnější rohovky z nějaké bližší země. Jedna z největších tkáňových bank na světě je na Srí Lance, ale bohužel kvalita rohovek byla nízká. Proto se afghánští kolegové rozhodli používat rohovky pouze z naší banky do té doby, než v Kábulu vznikne samostatná oční tkáňová banka. Ale k tomu ještě povede jistě dlouhá cesta.

„Naše problémy jsou s těmi, které řeší většina Afghánců, zcela nesrovnatelné.“

Prof. MUDr. Martin Filipec, CSc., vyšetřuje Adžamala, chlapce, kvůli kterému celá mise začala

Dokázaljstetamnímlékařůmpředatalespoňčástsvýchvědomostíazkušeností?Jistě, to byl hlavní cíl a jinak by to ani neby-lo možné. Operace samotná je v jakémkoliv chirurgickém oboru a samozřejmě i v oftalmo-logii pouze malou částí celého zákroku. Nestačí jenom vynikající operatér a moderní technika. Bez dokonalé znalosti onemocnění, indikačních kritérií, peroperačních a pooperačních komplika-cí a péče je pravděpodobnost úspěchu jakékoliv operace, i když je technicky perfektně provedena, jenom malá. Proto jsem se kromě výuky samotné chirurgie věnoval také teoretické výuce v podobě přednášek a prakticky na ambulanci. Založili jsme specializovanou rohovkovou ambulan-ci, která se zabývá specificky onemocněními rohovky.

Jaksetamdaříoperaceočídnes,popětiletechodvašehoškolení?Zlepšilosevybavenílékařů,jejichpočetaplaty?Transplantace rohovky pokračují stále dál a jsem velice rád, že projekt Adžamal neskon-čil naším odjezdem. Na dvou kábulských klinikách se pravidelně, i když se stálou pomocí z naší strany, rohovky operují. Podmínky ve státních nemocnicích se příliš za těch pět let nezměnily. Nicméně naše přítomnost v Kábulu měla, zdá se, ještě další význam. Když jsem přijel do Kábulu v roce 2005, každý z lékařů, kteří pracovali v nemocnici, měl ještě svoji soukromou praxi, ze které žil. Vybavení bylo ve-lice špatné a převažující pocit byl, že se mnoho změnit nedá. Vzpomněl jsem si na to, jak jsem se v roce 1991 vrátil po dvou letech ze stáže ve Spojených státech, a když jsem nastoupil zpět na státní kliniku, měl jsem dojem, že se zasta-vil čas a že se s věcmi nedá pohnout kupředu. Již před pěti lety měli lékaři v Kábulu zájem také o refrakční chirurgii, ale tenkrát se zdálo, že začít s laserovou korekcí zraku v Afghánistá-nu je nemožné. Není. Asi před půl rokem jsem dostal e-mail od jednoho kolegy, ve kterém mi oznamoval zahájení provozu první laserové kliniky v Afghánistánu. Velikou inspirací pro ně byla jak moje návštěva v Kábulu, tak návštěva na Evropské oční klinice Lexum v Praze v roce 2008. Je to obrovský skok kupředu a veliká motivace pro všechny ostatní lékaře dělat medicínu na vysoké úrovni.

Cosizesvýchcharitativníchmisí,mimozkušeností,zážitkůapoznatků,přivážíte?ČímváskonkrétněKábulobohatil?Největším přínosem pro mě samotného je to, že poznáním života v zemích, jako je Afghánistán, je možné získat určitý odstup od „starostí“ naše-ho života v Česku a v Evropě. Člověk si každý den velmi jasně uvědomuje, že naše „problémy“ jsou s těmi, které řeší většina Afghánců, zcela nesrov-natelné. Jistě to neznamená, že po návratu z po-dobných zemí je člověk bez problémů a šťasten. Jenom je možné získat trochu jinou optiku nahlí-žení na svět a na svůj život. Také si uvědomíte, že Evropa je jenom poměrně malou částí světa a op-tikou východu není až tak důležitá a významná, jak se my v Evropě domníváme. Pokud strávíte delší čas v zemích jako Afghánistán, uvědomíte si obrovské privilegium, které máme jenom tím, že jsme se narodili uprostřed Evropy. O to více jsou pak člověku komické stížnosti většiny evropské populace a naše neschopnost být spokojen s tím, co člověk má. Nechci zlehčovat naše každodenní starosti, jistě, každý se většinou poměřuje se sousedem a málokdo se poměřuje se životem lidí v Afghánistánu. To je samozřejmě pochopitelné a normální. Možná, že by bylo možné se na to podívat i z jiné strany a jako jeden z přínosů stále pokračující globalizace si vzít právě tu možnost poměřovat svoje životy a starosti se životem lidí i v zemích velice vzdálených. Zcela to změní nahlížení na svět a na sebe v něm.

Určitěsechystátepomáhatrozvojovýmzemíminadále…Jak?Přestože projekt Adžamal pokračuje svým životem dál, já jsem svoji roli již splnil a jenom občas přispívám radou nebo konzultací přes internet. Právě protože jsem strávil několik let svého života studiem a prací v mnoha zemích světa, např. v USA, Francii, Keni, Venezuele a Afghánistánu, poznal jsem, jak propastně rozdílné jsou možnosti zdravotní péče v různých částech světa. Šedý zákal je například v Evropě onemocnění, které je relativně banální. Jenom na Evropské oční klinice Lexum pracuje více než 50 očních lékařů, provádíme ročně více než 16 tisíc operací šedého zákalu a zabýváme se hlavně tím, aby pacient vi-děl po operaci bez brýlí jak na dálku, tak na čtení. V Etiopii, která má více než 70 milionů obyvatel, je přibližně 100 očních lékařů a ročně se provádí jenom něco málo přes 30 tisíc takových operací. Více než půl milionu lidí je v Etiopii zcela slepých, jenom protože není dostatek lékařů a nemocnic. Takových zemí je ve světě mnohem více. Před třemi lety jsme založili nestátní organizaci Světlo pro svět, která se věnuje prevenci a odstraňování slepoty v rozvojových zemích a pomáhá posti-ženým lidem zařadit se do normálního života. Já jsem byl zvolen předsedou představenstva a spolu se sesterskými organizacemi z Rakouska, Belgie a nově také Holandska pracujeme na projektech rozvojové pomoci v nejchudších zemích světa jako například Etiopie a Rwanda.r

33

34 lexum magazín

fotografická soutěž

Slavnostní vyhlášení výsledků 1. ročníku fotogra-fické soutěže „Uvidíte svět, jaký je“ se uskutečnilo 30. června 2010 v příjemném prostředí Evropské oční kliniky Lexum v Brně. Vybrat vítěze nebylo pro odbornou porotu vůbec jednoduché. „Snímků

se sešlo obrovské množství a to v kvalitě, která nás příjemně překvapila. Navíc někteří amatérští fotografové posílali spolu s některými fotografie-mi i příběhy vzniku obrázku, takže jsme se mnoh-dy probírali i poměrně pohnutými osudy. Bylo to

V minulých číslech našeho časopisu jsme vás vybízeli k účasti ve velké fotografické soutěži Evropské oční kliniky Lexum. Mohli jste vyhrát skvělé ceny v podobě nejnovějších fotoaparátů Nikon za desítky tisíc korun. Nyní již známe šťastné

výherce a vítězné snímky vám představíme.

FotograFická soutěž „Uvidíte svět, jaký je“

má své vítěze

nesmírně zajímavé,“ pochvaluje si Mgr. Daniel Šimáně, právník oční kliniky Lexum a tajemník generálního ředitele, který předsedal soutěžní porotě.

Vítězem soutěže se stal Mgr. Jan Müller se svou panoramatickou fotografií „Východ“. Z druhého místa se radoval pan Petr Imrich díky snímku „Nebe na zemi“ a třetí místo obsadila slečna Gab-riela Prattingerová, která do soutěže poslala foto-grafii s poetickým názvem „Vidím město veliké“.

Vítězné fotografie a dalších třicet dva velkofor-mátových fotografií, které naši odbornou porotu nejvíce zaujaly, si můžete prohlédnout i vy, jsou vystaveny v moderním prostředí Evropské oční kliniky Lexum v Brně (Bezručova 22). Brněnská klinika slouží nejen k péči o zrak, je zároveň pří-stupná široké veřejnosti jako fotografická galerie. Mezi pobočkami Evropské oční kliniky není jediná – podobný účel mají i prostory v Českých Budějo-vicích, kde můžete obdivovat galerii obrazovou. Do obou galerií je vstup zcela zdarma a jsou přístupné v běžné otevírací době klinik. r

První místo - „Východ“ Mgr. Jana Müllera

• Šťastní výherci Mgr. Jan Müller, Petr Imrich a Gabriela Prattingerová před vítěznými fotografiemi

Rozhovor s výhercem první ceny, mgr. Janem müllerem

Jak vznikal váš vítězný snímek?Místo na této fotografi i míjím v létě a na podzim cestou do práce na kole. Při focení používám několik technik. Jednak se pokouším o klasickou fotografi i, kdy se používá manuální nastavení fo-toaparátu a ne automatika (která vždy vytvoří prů-měrný snímek). Dále používám postup HDR, při kterém se vyfotí několik záběrů s cílem prokreslit světlá i tmavá místa podobně tomu, jak je vidí člověk. Také sestavuji z řady fotografi í panoramata s velkým úhlem záběru. Tento vítězný snímek se skládá ze 105 dílčích fotografi í. Focení trvalo půl hodiny, další práce na počítači deset hodin.

Co vás k účasti v soutěži vedlo? Věřil jste svému snímku, nebo vás konečné umístění spíš překvapilo?Věnuji se fotografi i soustavně třetí rok, jsem začínající fotograf. Takže mě to určitě překvapilo. K soutěži mě vedla hlavně manželka, která po oč-ním zákroku sleduje e-mailový newsletter kliniky Lexum a také mě ve fotografování podporuje.

Jaké byly vaše dojmy ze slavnostního předání?Bylo to příjemné a napínavé. Měl jsem možnost popovídat si se zaměstnanci kliniky Lexum o foto-grafi i i o jejich práci.

Co říkáte na svoji výhru? Už máte nějaké plány, jak ji využijete? Nějaké své soukromé tipy na focení?S výherním přístrojem jsem už udělal pár tisíc záběrů. Nová moderní profi zrcadlovka nabízí plno možností, které můj zastaralý model neměl. A je skvělý pocit vyhrát v soutěži.

Co říkáte na to, že je váš snímek vystavený v galerii na klinice Lexum a veřejnost ho může každodenně chodit obdivovat? Jak se vám toto prostředí líbí?Výstava v prostorách Evropské oční kliniky Lexum je skvělá. Všechny fotografi e se mi moc líbily, prostor kliniky je také zajímavý. Připomíná spíš příjemnou kavárnu než sterilní nemocnici. Rozhodně je pěkný, barevný a moderní, zkrátka ideální prostředí pro galerii. Návštěvu mohu jedině doporučit.

� Druhé místo „Nebe na zemi“ Petra Imricha

• Třetí místo „Vidím město veliké“ Gabriely Prattingerové

fotografická soutěž

35

36 lexum magazín

psychologie

Přírodní světlo je pro nás nezbytností. Reguluje hladinu hormonu melatoninu, vylučovaného epifýzou. Epifýza se tak podílí na procesu růstu, termoregulace, motorické aktivity, reprodukce, řídí náš spánek, imunitní systém, ovlivňuje ná-ladu, umožňuje našemu organismu vyrovnávat se s vnějším prostředím. Z velké části ovlivňuje i délku našeho života, protože ovlivňuje naše vnímání stresu. Světlo dokáže hladinu vylučo-vaného melatoninu snižovat, a tím zkvalitňuje lidský život.

Přímý sluneční svit zlepšuje náladu. Snižuje krevní tlak i tep, snižuje hladinu cholesterolu v krvi, prohlubuje dýchání a zlepšuje vázání kyslíku v krvi. Dokáže snížit hladinu krevního cukru v krvi.

Co vše nás může postihnout v případě nedo-statku světla? • Sezónní depreseOd osmdesátých let 20. století vědci mluví o tom, že kromě bipolární afektivní poruchy – tzv. deprese, se objevuje ještě jeden typ onemocnění, které má podobný průběh. Nazvali ho sezónní depresí. Člověk trpící sezónní depresí se může cítit smutný, unavený, podrážděný, pesimisticky naladěný. Fyzicky se sezónní deprese projevuje velkou únavou, nespavostí, nebo naopak příliš-nou spavostí, bolestmi hlavy, neschopností se soustředit na práci. Až šedesát procent evropské populace pociťuje v průběhu zimy nedostatek světla. Obvykle tito lidé cítí silnější únavu, ne-chuť k obvyklým činnostem, zhoršenou náladu. Osm až devět procent lidí nese tyto sezónní změny tak špatně, že je potřeba pomoci lékaře či psychologa. V zimních měsících se zvyšuje počet sebevražd. Důvodem může být i nedo-statek světla spojený se zvýšeným množstvím melatoninu v těle. Zřejmě z důvodu nedostatku světla je vyšší procento sebevražd v severských zemích – sluneční svit je tam významně menší než v zemích jižnějších. • Sklony k přejídání Sklony chorobně se přejídat jsou velmi úzce spjaty s naším fylogenetickým nastavením. Naši předci využívali zimy a s ní spojené tmy k tomu,

aby co nejvíce odpočívali a jedli hutnou, kaloric-kou stravu. Důvod byl zřejmý – kdo měl menší zásobu tuku, nemusel zimu přežít. V dnešní době už nemusíme přemýšlet nad tím, zda nás zima vyhladoví, ale naše tělo je, stejně jako tělo našich předků, naprogramováno pořád stejně. • ÚnavaNedostatek světla v nás vyvolává touhu odpočí-vat. Proto v zimě více spíme, jsme unavenější, hůř se nám ráno vstává. S tím je spojena i obje-vující se ospalost přes den a menší schopnost soustředit se. Pracovní výkonnost může být vlivem špatného osvětlení zhoršena až o třicet procent. Chceme-li zlepšit produktivitu práce, pak je vhodné zvyšovat osvětlení zhruba na 200 – 250 lx. Při hodnotě vyšší než 300 lx je intenzita světla již příliš velká, světlo působí ostře a způso-buje únavu očí, stejně jako nedostatek světla. • Bolesti hlavyU některých jedinců nedostatek světla způso-buje silné bolesti hlavy. Bylo dokázáno, že lidé labilnější mají větší sklon reagovat na nedosta-tek světla bolestmi hlavy či migrénou.

Může umělé osvětlení pomoci?Nejjednodušší cestou, jak se vyhnout vlivu nedostatku světla, je přece rozsvítit si. Ne všech-na osvětlení ale mají stejný vliv jako sluneční paprsky.

Klasické žárovky produkují světlo, v němž jsou oproti slunečnímu záření mnohem více zastoupeny žlutá a červená barva, které mají na tělo stimulační vliv a při dlouhodobém působení mohou způsobovat snižování frustrační tole-rance. Důsledkem je nejen předčasná únava, ale i narušení hormonální rovnováhy.

U zářivek je zase zřejmý nedostatek červeného a modrého světla, které je ve slunečním záření zastoupeno nejvíce.

Dalším nedostatkem umělého osvětlení je fakt, že světelný zdroj není trvalý – v podstatě velmi rychle bliká. Vědomě tento fakt nevnímáme, úna-va očí je ale zřejmým důkazem toho, že zrakový orgán je schopen rychlé blikání zaznamenat.

Umělé osvětlení má i další negativní vlivy. V těle se zvyšuje hladina cholesterolu, snižuje se

obranyschopnost organismu, zvyšuje se agre-sivní chování, zhoršuje se schopnost záměrné pozornosti. Ženy zřejmě na umělé osvětlení rea-gují citlivěji – vlivem umělého osvětlení se u žen zhoršuje průběh premenstruačního syndromu, zvyšuje se riziko poruch plodnosti.

Pomocí umělého světla se člověk nevyhne výkyvům nálad – ty se mohou naopak vystup-ňovat, nevyhne se ani pocitům ztráty ener-gie, případně sezónním depresím. Spektrum umělého světla je totiž velmi odlišné od světla přirozeného.

Existuje nějaká alternativa přirozeného svět-la pro lidi, kteří musí pracovat při umělém osvětlení, či pro lidi, kteří nedostatkem světla trpí více než ostatní? V posledních letech se objevuje metoda nazvaná fototerapie. Postatou je vystavování člověka intenzivnímu světlu specifického spektra (co nejvíce se snaží kopírovat přirozené světelné spektrum), nejčastěji ráno. Bez pomoci farma-kologické léčby tak lze snížit sezónní deprese na snesitelnou úroveň. Někdy se fototerapie použí-vá jako doplňková metoda k léčbě antidepresivy. Velké úspěchy slaví fototerapie v gerontologii. Změny k lepšímu byly sledovány například u seni-orů s poruchami spánku.

Mluvíme-li o působení světla na lidskou psychiku, nemůžeme vynechat i působení tmy na lidskou psychiku. V posledních letech je stále více „in“ relaxovat pomocí tmy. Existují speci-ální centra nabízející terapii tmou, která čítá od několika hodin až po několik dní. Terapie tmou skutečně může člověku leccos nabídnout. Nejčastěji je zmiňována lepší koncentrace na sebe sama, ponoření se do vlastního nitra, zesílení nevědomých procesů v nás. Zajímavé jsou světelné zkušenosti, které člověk v naprosté temnotě zažívá. V temném prostoru se lidem mohou objevovat stíny, tvary, barvy – nejčastěji údajně barevné trojúhelníky. Velkou roli v terapii tmou hraje i znovuuvědomění si světla a jeho síly v našem životě.

Síla světla je obrovská, náš život se díky němu stává bohatším. r

Celý náš život je spjatý s pravidelným střídáním světla a tmy. Střídají se dny a noci, střídají se roční období a s nimi i množství světla, kterého se nám dostává.

Světlo a lidSká pSyChika

37

Až šedesát procent evropské populace pociťuje

v průběhu zimy nedostatek světla.

38 lexum magazín

přemýšlet o jiném řešení. V té době jsem občas nosila jednodenní kontaktní čočky, ale když jsem přišla do jiného stavu, začaly mi v oku vadit, tak jsem opět sáhla po brýlích a nosila je až donedávna.

Na konci minulého roku jsem se začala zajímat o im-plantaci nitrooční kontaktní čočky. Objednala jsem se na vyšetření v brněnské klinice Lexum, kde mi bylo sdě-leno, že jsem pro tuto operaci vhodná a že laser v mém případě, kdy mám docela tenkou rohovku, není možný. V únoru jsem šla na operaci s prvním, levým okem, kte-ré bylo více zatížené astigmatismem. Čekání na čočku, která se vyrábí na míru ve Švýcarsku, bylo zdlouhavé, ale stálo za to. Samotná operace proběhla velice rychle, jen asi 15 minut, a co následovalo po ní, mi vehnalo slzy do očí a způsobilo neskutečnou radost. Už hodinu po operaci, když mi pan doktor sundal obvaz, jsem uviděla svět ostře! Nemohla jsem tomu vůbec uvěřit. Druhý den ráno mi obvaz sundali a já začala vidět. Do neopero-vaného oka jsem dostala kontaktní čočku, tudíž jsem viděla oběma očima naprosto úžasně.

Dva měsíce po operaci levého oka následovala opera-ce pravého. Druhý den po operaci se mi otevřel svět plný ostrosti, takový, jaký jsem dosud nikdy neviděla. Ten krásný pocit, když se člověk ráno probudí, otevře oči a hned vidí jasně, byl pro mě velice silný. Konečně jsem si mohla začít užívat života neomezeně, s dětmi jsme navštívili aquapark a já se poprvé v životě svezla na tobogánu a blbla ve vodě s dětmi bez obav, že mi upla-vou čočky. Dnes se můžu se svými dětmi neomezeně objímat a pusinkovat beze strachu o drahé brýle... Pro lidi, co nenosí brýle, jsou tohle asi naprosto obyčejné věci, ale pro nás, kteří jsme skoro celý život koukali přes skla, jsou to okamžiky k nezaplacení!

Už se moc těším, až v zimě pojedeme lyžovat a já si koupím lyžařské brýle, svoje první! Užiju si lyžování jako ostatní. Jsem moc ráda, že naše medicína pokroči-la tak daleko a že dnes je možné odstranit skoro všech-ny oční vady, mezi které patřila i ta moje. Děkuji velice panu profesoru Filipcovi, který mě operoval, a panu doktoru Ventrubovi, který se mi věnoval a zodpověděl všechny mé otázky. A samozřejmě všem sestřičkám a celému zdravotnickému týmu kliniky Lexum Brno. Začal mi nový zcela neomezený život! r

V minulém čísle magazínu Lexum jsme vyhlásili soutěž o proměnu vizáže našich čtenářek. Stačilo zaslat fotografii a připojit krátký příběh o tom, jak proběhla vaše operace, jak vám změnila

život nebo s jakými pocity se na operaci teprve chystáte. Z velkého množství dopisů a e-mailů jsme vybrali tři dámy, které následně prošly rukama naší vizážistky, kadeřníků

a fotografa. Zhodnoťte sami, jak se velká proměna vydařila.

Proměna našich čtenářek

foto Jan Branč Vizážistka Petra Šestáková

Brýlatá jsem byla od svých osmi let. Byla jsem krátko-zraká, postupně se mi vada zhoršovala, přidal se k tomu astigmatismus a já skončila na téměř 10 dioptriích na každém oku. Brýle mi hodně vadily, nejvíc v pubertě, kdy jsem měla pocit, že se nikomu nemůžu líbit, a taky při sportu, ráda totiž lyžuji, bruslím a jako malá jsem dělala sportovní gymnastiku, což bylo s brýlemi obtíž-né. Když přišla doba měkkých kontaktních čoček, hned jsem je vyzkoušela, ale nebyly mi pohodlné. V oku jsem je cítila, a tak jsem je nosila jen na zvláštní příležitosti, kdy jsem rozhodně nemohla být za „brýlatou profe-sorku“, tedy na diskotéky atd. V osmnácti jsem začala toužit po laserové operaci, kterou mi ale pan doktor roz-mluvil, a tak jsem si postupně na brýle zvykla a přestala

Markéta Galko32 let, Kuřim u Brna

„Otevřel se mi svět plný

ostrosti!“

Irena Jančaříková48 let, Beroun

„Brýle na dálku navždy odhazuji

v dál!“

OkénkO prO ženy

Na operaci očí jsem byla v březnu a dubnu. Sbírala jsem k tomu odvahu asi sedm let, neboť celý život tak nějak špatně vidím. Simulantka nejspíš nejsem, protože na

Irena Jančaříková48 let, Beroun

„Brýle na dálku navždy odhazuji

v dál!“

Ještě na základní škole jsem viděla dobře, na střední už jsem měla půl dioptrie a s narůstajícím věkem se má dalekozrakost zhoršovala. Chodila jsem do školy v době

Helena Bradáčová39 let, Tábor

„Jestliže mě ope-race zbaví čoček,

jdu do toho!“

Evropské oční klinice Lexum v Praze mi na vyšetřeních před operacemi našli hned tři oční vady! „Operace probíhá tak, že nejprve vyndají z lebky oční bulvu, tu ro-zeberou, provedou vlastní zákrok, oko zase složí a vrátí ho do oční dutiny v lebce. Potom to zalijí vteřinovým lepidlem, aby oko nevypadlo,“ takhle mi popisovali operaci „dobří kolegové“, aby mě uklidnili. Částečně se jim to podařilo, protože ve skutečnosti operace není tak drastická. Ale i tak zůstává rozum stát nad tím, co dnes-ka ti „felčaři“ umí. V oku udělají 7 mm řez, vysají moji čočku a vpraví tam jejich čočku. Místo vteřinového lepidla používají nějakou tekutinu, která zhojí řez, a tak se nemusí nic zašívat. Vše se provádí ambulantně, jen znecitliví oko. Vůbec to nebolí a je to za chvíli hotové. Čili brýle na dálku navždy odhazuji v dál, jupí! Brýle na blízko už nebudou s osmi dioptriemi, ale jen se dvěma dioptriemi.

A teď ta nevýhoda. Dřív jsem si sundala brýle a měla uklizeno. Teď po operaci vidím prach, fleky a smetí v bytě pořád... To abych snad začala častěji a důkladněji uklízet! A na závěr ještě dodám, že když jsem byla na kontrole po operaci, v časopise Lexum jsem se dočetla o soutěži. Kdybyste mě „zmalovali“, tak by to byla bomba, neb si udržuji image „přírodní žena“ a jakožto geoložka a jeskyňářka se vůbec nemaluji. To by tedy manžel a děti a kolegové zírali v němém úžasu! r

komunismu, kdy existovaly pouze těžké plastové brýle, které snad žádné ženě nelichotily. Bolel mě z nich nos a občas si říkám, že právě kvůli těm odporným brýlím ho mám zkřivený. Nosila jsem je tak nerada! Děti se mi za ně posmívaly a ta nenávist k nim mi zůstala až do dospělosti, a tak jsem si brzy pořídila kontaktní čočky. Jsou praktické a potřebuji je hlavně na líčení. Toho, kdo brýle nepotřebuje, asi ani vůbec nenapadne, jak je těžké se nalíčit, když přes brýle to nejde a bez nich na sebe nevidíte. Ráda sportuji, a tak pro mě čočky na lyže, na vodu, při turistice a dalších sportech byly záchranou, konečně jsem nemusela řešit problém s mlžením brýlí. Ty už nosím jen doma na čtení.

Na jaře byla moje kamarádka na operaci očí v Praze na klinice Lexum. Dodnes mi téměř denně pěje chválu na svůj zrak, že prý to ani nebolelo, trvalo to pár minut a za chvilku už viděla ostře. Druhý den se jí prý dokonale změnil život. Nejdříve jsem se bránila, že na takovou operaci nemám peníze a taky mám trochu strach, ale poté, co mi přinesla váš časopis a já si pročetla všechny ty články, jsem začala být pro operaci nalomená. Abych přiznala pravdu, i ty čočky už mě začaly obtěžovat, a jestliže mě jich operace úplně zbaví, jdu do toho! Už se moc těším, až to budu mít za sebou a konečně po ránu nebudu muset hledat brýle a večer namáčet čočky do roztoku a nebudou mě pálit oči a... co vám budu povídat, vy všichni bývalí i současní „brejlouni“ to znáte sami! r

OkénkO prO ženy

39

40 lexum magazín

OkénkO prO ženy

Jak Probíhala změna image markéty,

ireny a helenyVšechny tři dámy přijely z různých koutů republiky do Prahy, kde už na ně čekal

náš tým složený ze dvou kadeřníků, vizážistky a fotografa. Abychom měli důkaz o vydařené proměně, nejdříve jsme naše výherkyně nafotili neupravené a bez make-upu.

Pak už se jedna po druhé svěřila do rukou profesionálů.

Takovou péči paní Irena ještě nikdy nezažila. „V kadeřnictví jsem byla jen jednou, když měla

dcera maturitní ples,“ svěřila se a její lehká nervozita z proměny byla znát.

„Patku a mikádo? A bude mi to slušet?“ ptala se vyděšeně paní Helena

našeho kadeřníka. Nakonec dala na jeho rady a z výsledku byla nadšená.

41

V rukou kadeřníkůPaní Irena přiznala, že v kadeřnictví byla jen jednou v životě a že ofinu si stříhá sama doma. Naše kadeřnice pro ni vybrala zlatou barvu a lehký melír do ofiny, stříhala jen konečky, aby nový účes nebyl pro Irenu příliš velkým šokem. „Hlavně ne na ježka!“ smála se Irena a dál nechala kadeřnici pracovat podle jejího doporučení.

Helena usedla do kadeřnického křesla se slovy, že sem moc často nechodí, vlasy si barví sama doma. Náš kadeřník jí záhy vysvětlil, že je to znát, protože její vlasy jsou domácím barve-ním poničené, suché a bez života. Společně se pak domluvili na kratším sestřihu a sjednocené blond barvě. Helena byla nejdříve z mikáda nesvá, přece jen byla na dlouhé vlasy zvyklá, výsledek ji ale příjemně překvapil.

Paní Markéta neměla žádné velké požadavky, oddaně se svěřila do rukou kadeřnice a střih i barvu nechala na ní. Zmínila se, že naposledy byla v kadeřnictví asi před půl rokem a že je na své mikádo zvyklá. A nebyl důvod jí ho příliš měnit, jejímu obličeji sluší. A tak kadeřnice pouze upravila střih a vlasy oživila dvojbarev-ným melírem.

V péči vizážistkyNechat se krášlit v kadeřnictví – to známe téměř každá, k vizážistce se však moc často nedostaneme, i naše tři výherkyně měly malé obavy, co se s nimi bude dít. Vybrali jsme ale pro ně jednu z nejlepších a nejzkušenějších vizážistek, která pravidelně líčí modelky a „missky“ – Petru Šestákovou. Ta si s nimi hravě poradila.

„Vůbec se nelíčím, ani nevím, kam se mám dí-vat,“ strachovala se paní Irena a vtipkovala, že jen doufá, že jí vizážistka nevypíchne nedávno operované oko. Helena je zvyklá líčit se denně, ale z práce vizážistky byla nadšená. „Nikdy by mě nenapadlo koupit si oranžové stíny, přitom vypadají tak pěkně!“ rozplývala se. Spokojená byla i Markéta, kterou nové líčení rozjasnilo a omladilo.

Bezprostřední dojmy našich proměněných čtenářekIrena: „Strašný nezvyk! Udržuji si image přírod-ní ženy a tohle je pro mě šok. Ale líbí se mi to. Bohužel starého psa novým kouskům nena-učíš...“Helena: „Nádhera! Úplně úžasné, báječné, jsem strašně spokojená. Tohle jsem vůbec nečekala. Musím začít chodit k profíkům, už nikdy barvení doma. Cítím se tak krásně, svěží a mladší.“Markéta: „ Jsem moc spokojená, líbí se mi střih i barva a líčení je moc pěkné. Přivezu si domů inspiraci, jak se líčit.“ r

Barvení, melíry, stříhání, foukání, styling, make-up... Všechny tři výherkyně si proměnu užily.

„Přírodní žena s make-upem,“ smála se Irena.Spokojenost Markéty byla znát už

z výrazu tváře při pohledu do zrcadla.

Oranžové stíny Helenu překvapily a slušely jí.„K vám se bude hodit tahle barva,“ přemýšlela vizážistka Petra Šestáková.

42 LEXUM MAGAZÍN

SVĚTLO PRO SVĚT

DARUJME SPOLEČNĚ SVĚTLO PRO SVĚT

Světlo pro svět je nevládní organizací, která se zaměřuje na prevenci a léčbu slepoty a na systémovou podporu osob s postižením v rozvojových zemích. V České republice byla založena

v roce 2007 jako sesterská organizace nevládních organizací ze sítě Light for the World, která v oblasti pomoci nevidomým úspěšně funguje již 20 let.

Na světě je přibližně 650 milionů osob se zdra-votním postižením, z toho 45 milionů je dětí. 70-80 % osob s postižením žije v rozvojových zemích, většina z nich nemá přístup k základní lékařské péči ani vzdělání. Ve více než 50 % pří-padů by bylo možné zdravotní postižení vyléčit nebo mu předejít. Chudoba je nejčastější příči-nou vzniku slepoty a postižení, lidé v rozvojových zemích potřebují naši pomoc. Právě proto tu je organizace Světlo pro svět, která se zaměřuje na prevenci a léčbu slepoty, rehabilitaci osob se zdravotním postižením, prevenci vzniku postižení a prosazování práv osob se zdravotním postižením. r

Mgr. Filip Zoubek, MBA, výkonný ředitel organizace Světlo pro svět:

„Posíláme světlo do Afriky. Naše pomoc je potřebná.“

Co považujete za největší úspěchy organizace Světlo pro svět?Unikátní koncept našeho zaměření na pomoc nevidomým v nejchudších zemích světa je sám o sobě velice pozoruhodný. Mluvíme-li o úspěších, mohu se právem domnívat, že jsme nejdynamičtěji rostoucí neziskovou organizací v ČR. Největší úspěchy můžeme prezentovat nejlépe pomocí srovnání roků 2008 a 2010. Za-tímco před dvěma lety jsme poslali na projekty v Etiopii cca 690 000 Kč a podpořilo nás okolo

700 dárců, letos máme za cíl částku navýšit na přibližně 5 milionů korun a počet našich dárců stoupne na zhruba 10 tisíc.

Jakou akci v nejbližší době chystáte?8. prosince 2010 proběhne již druhý ročník vánoční sbírky v Poslanecké sněmovně ČR, kde se pokusíme získat fi nanční podporu od našich poslanců na pomoc nevidomým v Etiopii.

Jak funguje vaše spolupráce s Evropskou oční klinikou Lexum? Jaké kroky společně podnikáte?Spolupráce s klinikou Lexum začala přirozenou cestou díky osobnosti profesora Martina Filipce, který je zároveň předsedou představenstva naší organizace. Intenzivně jsme své síly spojili až letos, kdy se klinika Lexum stala generálním partnerem festivalu Hudbou proti slepotě, jehož cílem je získávat fi nanční prostředky na pomoc nevidomým lidem v nejchudších zemích světa. Společně jsme oslovili více než 40 tisíc návštěv-níků hudebních akcí po celé republice. Zejména pak symbolické „posílání světla do Afriky“ pomocí svíček, které si každý mohl koupit a sám vyrobit z plátu včelího vosku, mělo obrovský úspěch a vzbudilo nečekaný zájem lidí o naši práci. Sou-částí akcí byly i oblíbené soutěže, kde výherci zís-kali například poukázky na péči na Evropské oční klinice Lexum. Další vydařenou akcí byl Světový den zraku v Brně, který se konal 5. října. Návštěv-níci si sami mohli vyzkoušet, jaké to je být nevi-domý. Na místě byli lékaři z kliniky Lexum, kteří ochotně zodpovídali dotazy a prováděli vyšetření zraku. Smyslem této akce je zvýšení všeobecného povědomí o slepotě jako globálním problému.

Jak vás může podpořit veřejnost?Způsobů je celá řada. Finanční dar zaslaný na účet je nejoblíbenější formou podpory, pak také dárcovské DMS. Můžete se také stát stálým podporovatelem, tedy členem Kruhu přátel Světla pro svět. Neobyčejně si vážíme i osobní-ho nasazení našich dobrovolníků, kde zároveň nabízíme zajímavou možnost uplatnění pro studenty a také seniory. r

Naše pomoc je potřebná.“Naše pomoc je potřebná.“Naše pomoc je

Světlo pro svět?Unikátní koncept našeho zaměření na pomoc nevidomým v nejchudších zemích světa je sám o sobě velice pozoruhodný. Mluvíme-li o úspěších, mohu se právem domnívat, že jsme nejdynamičtěji rostoucí neziskovou organizací v ČR. Největší úspěchy můžeme prezentovat nejlépe pomocí srovnání roků 2008 a 2010. Za-tímco před dvěma lety jsme poslali na projekty v Etiopii cca 690 000 Kč a podpořilo nás okolo

Pomozte i vy! Dejme světu světlo společně!Číslo účtu veřejné sbírky: 633 633 633 / 2700 Dárcovská SMS ve tvaru: „DMS mezera SVETLO“ na tel. číslo 87 777.Více informací na: www.svetloprosvet.cz.

FOTO archiv Světlo pro svět

43

Primář laserové kliniky Esthé, MUDr. Pavel Zloský: Zákrok laserem trvá pár minut

V čem spočívá výhoda laseru oproti jiným technikám?U operačních laserů je výhodou zejmé-

na menší krvácení ran. U laserů užívaných k odpařování kožních nerovností se rány hojí plošně, takže nevznikají typické jizvy. Depilační lasery mají trvalý efekt a cévní a de-pigmentační lasery zase nemají žádnou jinou alternativu v odstraňování zmnožených cévek, hyperpigmentací a tetování.

Je jeho využití bezpečné?Laserový paprsek je vysoceenergetické mé-dium, takže před zákrokem se u většiny klien-tů používá ke znecitlivění anestetický krém nebo lokální injekční umrtvení. Vždy se také musí chránit oči ochrannými brýlemi a kůže by neměla být opálená sluncem.

Jak dlouho laserový zákrok trvá?Závisí na rozsahu a typu ošetření. Většinou trvá v řádu minut.

LASERY V LÉKAŘSTVÍ: MOCNÁ SÍLA VE SLUŽBÁCH ZDRAVÍ A KRÁSY

ZAJÍMAVOSTI

V současnosti si můžeme jen velmi těžko představit lékařství bez toho, aby využívalo mocné síly laserových paprsků. Díky tomuto malému zázraku mohou chirurgové operovat oči i odstraňovat estetické nedostatky. Lasery zkrátka všechno náramně zjednodušily.

Zázrak jménem laser slaví 50. narozeninyPrvní laser spatřil světlo světa v roce 1960 v Ame-rice. Už v roce 1953 ale na podobném principu stimulování energie pracoval přístroj s názvem „maser“, který můžeme považovat za právoplat-ného předchůdce laseru. Jeho vynálezce Charles Townes a další dva sovětští fyzikové, Nikolaj Basov a Alexandr Prochorov, dostali v roce 1964 Nobelovu cenu za výzkum v oblasti kvantové elektroniky.

Před padesáti lety se tedy díky laseru dostala člověku do ruky mocná zbraň – paprsek dost silný na to, aby rozřezal ocelovou desku, a zároveň tak jemný a precizně přesný, že se s ním dají pro-vádět oční operace. Není tedy divu, že se lasery staly oblíbenou součástí vybavení nemocnic. Díky nim jsme schopni operovat oči, bělit zuby nebo provádět nejrůznější estetické zákroky od vypalování znamének až po vyhlazování jizev či depilaci.

Multifunkční pomocník ve všech oborechObzvláště převratnou metodou bylo použití laseru v oftalmologii. Dříve se veškeré oční kom-plikace musely řešit invazivním chirurgickým zákrokem, dnes pomocí laserového paprsku řadu problémů odstraníme během několika málo mi-nut, bezbolestně, bezpečněji a bez jediné kapky krve. Na Evropské oční klinice Lexum jsou klien-tům nyní k dispozici hned dva typy špičkových oftalmologických laserů – VisuMax500 a Laser daVinci. Oba každoročně pomohou stovkám klientů.

Neméně přínosné jsou lasery také v estetické chirurgii. Jsou například jednou z nejspolehlivěj-ších a nejpoužívanějších metod pro permanent-ní depilaci, odstranění „ohně“ dokonce nemá nelaserovou alternativu. r

MUDr. Hana Raková, MBA, ředitelka Esthé – kliniky laserové a estetické medicíny

„Laserem můžeme ovliv-ňovat řadu nežádoucích projevů kůže. Mezi nejžádanější zákroky patří ošetření kožních cévních změn, pigmenta-cí v obličeji, odstranění nežádoucího ochlupení

či tetování, korekce jizev, ošetření akné, rozšířených pórů, jemných vrásek a celkové omlazení pleti.“

44 LEXUM MAGAZÍN

PRO ZDRAVÉ OČI

SNĚŽNÁ SLEPOTA CO TO JE A JAK SE JÍ BRÁNIT

Máte rádi hory? Výšlapy na strmé vrcholky vám nejsou cizí? Nebo se dokonce věnujete horolezectví? Tak právě teď byste měli zbystřit. V horách totiž při

neopatrném chování hrozí nebezpečí nejen vašim končetinám, ale i očím! Jak se vyhnout sněžné slepotě, nám prozradí MUDr. Martin Choleva z ostravské pobočky

Evropské oční kliniky Lexum.

ve „velehorách“, ale třeba i při výstupu na Sněžku!Proč je ale vysokohorské prostředí pro naše

oči tak rizikové? Ve výškách je relativní nedo-statek kyslíku, suchý vzduch, svou roli hraje i nedostatečná hygiena, nedostupnost lékařské péče, chlad, stres a především zvýšený výskyt UV záření, zejména UV-B. U nechráněného zraku tudíž nezřídka dochází k poškození oční rohovky nebo sítnice.

Sněžná slepota: nedejte sluníčku šanciSněžná slepota vzniká důsledkem spálení svrchní vrstvy rohovky agresivním UV zářením.

Na pozoru se mějte v Tatrách i v Alpách Ačkoliv oči většinou nepotřebují žádnou zvláštní péči, čas od času nastanou situace, kdy je jejich ochrana bezpodmínečně nutná pro zachování zdraví. Zvýšenou pozornost svému zraku musíme věnovat zejména ve vysokohorském prostředí, kde na naše oči působí celá řada škodlivých faktorů.

Obzvláště rizikové jsou výšky nad tři a půl kilo-metru, kdy dochází k trvalému poklesu hladiny kyslíku v krvi, o nebezpečích spojených s nadmoř-skou výškou však můžeme hovořit již od 1 500 m n. m.! Takže opatrnost je na místě nejen

FOTO archiv Lexum

Na pozoru se mějte v Tatrách i v Alpách Ačkoliv oči většinou nepotřebují žádnou zvláštní péči, čas od času nastanou situace, kdy je jejich ochrana bezpodmínečně nutná pro zachování zdraví. Zvýšenou pozornost svému zraku musíme věnovat zejména ve vysokohorském prostředí, kde na naše oči působí celá řada škodlivých faktorů.

metru, kdy dochází k trvalému poklesu hladiny kyslíku v krvi, o nebezpečích spojených s nadmoř-skou výškou však můžeme hovořit již od 1 500 m n. m.! Takže opatrnost je na místě nejen

MUDr. Martin Choleva

Vystudoval lékařskou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. V letech 1989 – 2005 pracoval na očním oddělení v Novém Jičíně. V rámci své lékařské praxe absolvoval řadu stáží na zahraničních očních klinikách, například v Hospital San Joao v portugalském Portu, v AKH Wien, Krankenhaus Lainz Wien,

v Innsbrucku, v Lublani nebo na oční klinice Hei-delberg. Členem týmu Evropské oční kliniky Le-xum je od roku 2005, věnuje se operacím a léčbě šedého zákalu. V letech 2002 – 2003 asistoval při vývoji přístroje pro tzv. studenou fakoemulzifi kaci, v letech 2004 a 2006 opakovaně pobýval na oční klinice v Turkmenistánu, kde pomáhal zavádět moderní techniky operace šedého zákalu.

Sněžná slepota vzniká důsledkem

spálení svrchní vrstvy rohovky agresivním

UV zářením. Projevuje se slzením

až zarudnutím oka, otokem

víček a bolestí.

45

Projevuje se slzením a zarudnutím oka, oto-kem víček a samozřejmě bolestí. Oko sice vidí, ale je zbaveno svrchní vrstvy rohovky, což je velice bolestivé a oko navíc nejde otevřít. Tyto symptomy přicházejí obvykle do 4 – 8 hodin po popálení UV zářením a odeznívají do dvou dnů, naštěstí v naprosté většině případů bez následků.

Jak svým očím ulevit? Okamžité zmírnění potíží přinášejí znecitlivující kapky, lubrikační masti, studené obklady na víčka, temno a klid.

Snadná prevence – sluneční brýleI když se sněžná slepota ve většině případů obejde bez následků, pokud se do oka nedostane infekce a nezanítí se, dokáže člověka pořádně potrápit. Přitom prevence je tak snadná, stačí nesundávat kvalitní sluneční brýle. A to ani při focení, filmo-vání… Ačkoliv slepotě říkáme sněžná, příčinou všech potíží jsou sluneční paprsky, odrážející se od sněhu a ledu (sníh odrazí až 88 % slunečního záření). Sluneční brýle není radno odkládat ani při mlze či oblačnosti. Riziko hrozí stále. r

Prevence je snadná – stačí nesundávat

sluneční brýle.

???

46 lexum magazín

zábava

Tajenku zašlete prostřednictvím SMS ve tvaru KRImezeraLEXmezeraZNENITAJENKY (bez hacku a carek) na telefonní číslo 900 11 03. Každá 20. zaslaná správná odpověď získává balíček kosmetiky Garnier Men Mineral. Platí do vyčerpání zásob. Pozor, máme připraveno pouze 5 balíčků, takže si pospěšte. Rychlejší vyhrává! Tajenku posílejte do 28. 2. 2011.

Luštěte s námi! Ve hře je 5 balíčků kosmetiky Garnier.

Tech

nic

ky z

ajiš

ťuje

ATS

, ww

w.p

latm

ob

ilem

.cz

Info

linka

: +42

0 7

76 9

99 19

9. C

ena

SMS

je 3

Kč

včet

ně

DP

H.

www.prokrasnetelo.cz

47

servis

Oční kliniky lexum Modrá linka: 810 800 009www.lexum.cz

PrAHAŽlutá budova:U Společenské zahrady 3140 00 Praha 4 – Krče-mail: [email protected]

Modrá budova:Višňová 25/1957140 00 Praha 4 – Krče-mail: [email protected]

ČESKÉ BUDĚJOVICEČeská 66370 01 České Budějovicee-mail: [email protected]

TÁBORKvapilova 2060390 03 Tábor 3e-mail: [email protected]

BRNOBezručova 60/22602 00 Brnoe-mail: [email protected]

OSTRAVAMasná 3a 702 00 Ostrava 1e-mail: [email protected]

rám AUTHOR Carbon monocoque 26“, zdvih 100 mm / velikost 17, 19, 21“ / zadní tlumič FOX Float RL / vidlice FOX F100RL OB / převodník SHIMANO XT-10 / měnič SHIMANO XT / přesmykač SHIMANO XT / řazení SHIMANO XT / brzdy SHIMANO XT / náboje SHIMANO XT Disc / pláště GEAX Barro Race kevlar 26“ x 2,00“ / pedály SHIMANO M540 nášlapné / řídítka EASTON M-Lite SL karbon / představec EASTON EA90 / sedlovka EASTON EC70 karbon / sedlo FIZIK Tundra II k:ium / hmotnost 11,1 kg / 19“

Doporučená cena: 75.990,-

ww

w.a

uth

or.

eu

Author_A-Ray_2011_210x265.indd 1 12/2/10 2:14 PM

Date post:	04-Sep-2019
Category:	Documents
Upload:	others
View:	5 times
Download:	0 times

Michal Viewegh: „MOJÍ AMBICÍ NEBYLO ZBAVIT SE BRÝLÍ, ALE ... · evropskÁ oČnÍ klinika...

Documents