1. Meteorologickjevy
Vypracovala: K. Mihalkov
Tda: VII.
Datum: 22.3.2011

2. Meteorologie-je vdazabvajc se atmosfrou .Studuje jej sloen, stavbu, vlastnosti, jevya dje v n probhajc, napklad poas.
3. Historie meteorologie
1606-1607 Galileo Galileia jeho ci konstruuj kapalinov teplomry
okolo 1500 Leonardoda Vinci sestavuje hygrometr
1644Jan Evangelista Torricellisestrojuje rtuov tlakomr
1667Robert Hookesestrojuje anemometr pro men rychlosti vtru
Leonard de Vinci
4. Hooke
Torricelli
Galileo Galilei
5. Meteorologick prvkyslou k definovn okamitho stavu atmosfry. m vce meteorologickch prvk znme, tm lpe umme poas popsat
6. Prvkyatmosfrick tlakteplotavlhkost vzduchurychlost vtrusmr vtrusrkyvparoblanostzendlka slunenho svituvka a stav snhov pokrvkyaerosoly v ovzduatmosfrick elektinaradioaktivita
7. Atmosfrick tlak(barometrick tlak) je aerostatick tlak, kter je zpsoben atmosfrou planety Zem. Tento tlak je vyvoln thou vzduchovho sloupce sahajcho od hladiny (nadmosk vky ve kter tlak zjiujeme) a po horn hranici atmosfry.Hodnota tohoto tlaku je nejvt na zemskm povrchu a s rostouc vkou kles. Barometrick tlak nen stl, ale kols v danm bod zemskho povrchu kolem urit hodnoty.Tlak men ne barometrick tlak se nazv podtlak, tlak vt ne barometrick tlak se nazv petlak. Prostor s takka nulovm tlakem se nazv vakuum ( vzduch).
8. Teplota
Teplotaje charakteristika tepelnho stavu hmoty. V obecnm vznamu je to vlastnost pedmt a okol, kterou je lovk schopen vnmat a piadit j pocity studenho, teplho i horkho.
Teplota souvis skinetickou energi(pohybov energie) stic ltky.
Teplota je zkladn fyzikln veliinou soustavy SI s jednotkou kelvin(K) a vedlej jednotkou stupe Celsia (C). Nejni monou teplotou je teplota absolutn nuly ke kter se lze libovoln piblit, avak nelze j doshnout.
K men teploty se pouvaj teplomry.
Teplota je stednm pojmem termiky a klovou veliinou pro popis tepelnch jev. Projevuje se i v mnoha dalch fyziklnch jevech. Jej vznam zasahuje do irokho spektra obor lidsk innosti, je dleitm pojmem nap. v prmyslovch aplikacch, lkastv a ekologii
9. Vlhkost vzduchu
Vlhkost je zkladn vlastnost vzduchu. Vlhkost vzduchu udv, jak mnostv vodyv plynnm stavu (vodn pry) obsahuje dan mnostv vzduchu. Mnostv vodn pry je asov velice promnliv a li se tak od msta k mstu. Z pohledu meteorologie a klimatologie m mnostv vodnch par zsadn vznam, protoe je na nm zvisl poas a mstn podneb.
10. Rychlost vtru
Rychlost vtruje rychlost vzduchu men vi zemi. K jejmu men se v meteorologii pouvaj pstroje zvan anemometry. Rychlost vtru lze tak odhadnout podle jeho ink na pedmty pobl zemskho povrchu. Pro odhad sly vtru se pouv mezinrodn dvanctidln Beaufortova stupnice sestaven v roce 1805 anglickm admirlem FrancisemBeaufortem.
11. Smr vtru
Smr vtruse udv ve stupnch od 1 do 360o stup.
12. Smr vtru
Ke smru vtru se tak ve jeho rychlost.Znamen to, e pokud fouk pes den zpadn vtr, je pravdpodobn, e bude s nastupujcm veerem postupn slbnout. Naproti tomu fouk-li zrna vchodn vtr, d se oekvat jeho plynul zesilovn.
Smr vtru se vtinou uruje pomoc vtrnho rukvu, nebo pomoc smrovek.
13. Srky
Srkyjsou pojem zahrnujc velkou st hydrometeor. Jedn se o stice vody, vznikl kondenzac vodn pry, kter padaj z oblohy i kondenzuj pmo na zemskm povrchu. Srky jsou jednou z hlavnch st kolobhu vody v prod. Prmrn mnostv a frekvence srek jsou dleitou charakteristikou zempisnch oblast a rozhodujcm faktorem pro spn provozovn zemdlstv.
14. Vpar
Vypaovn je skupensk pemna, pi kter se kapalina mn na plyn pouze z povrchu (ne z celho objemu jako pi varu). Kapalina pi vypaovn. Z kapaliny vypauj ty molekuly. Kapalinu tedy opoutj molekuly s nejvt energi. Pokud je tchto molekul vt mnostv, vede to ke snen stedn energie zbvajcch molekul kapaliny. To se pi adiabatickm vypaovn projev snenm teploty kapaliny. Pi rovnovze mezi prou a kapalinou se pra nazv nasycen.
Mnostv tepla, kter je pi dan teplot potebn k pemn jednoho kilogramu kapaln ltky v plynnou fzi, se nazv skupensk teplo vparn (vypaovac).
Opanm jevem k vypaovn je kondenzace.
15. Oblanost
Oblanost je mrou, je udv stupe pokryt oblohy oblaky Oblanost je vznamnm meteorologickm aklimatologickm prvkem.
16. Mnostv oblanosti lze vyjdit vprocentech. Globln hodnota oblanosti pro planetu Zemi je udvna kolem 54%, co je vce ne jedna polovina povrchu Zem.Mnostv oblanosti je vznamnm meteorologickm a klimatologickm prvkem, nebo oblaky hraj zsadn roli venergetick bilanci Zem a jsou soust zptnch vazeb uvaovanch i pi modelovn poas apodneb. Oblanost je zce svzna se slunenm svitem. Je zejm, e se oba prvky dopluj.ry spojujc msta se stejnm mnostvm oblanosti se nazvaj izonefy.Dve byli pod pojmem oblanost chpny vechny oblaky a jejich skupiny, piem se uvaovala oblanost nzk, stedn, vysok, konvektivn, orografick, promnliv ajin dal. Uoblanosti se stanovovaly druhy, tvary a odrdy, vka zkladny, ale tak mnostv ahustota. Aprv pro mnostv oblanosti se dnes uv oznaen oblanost.Nameteorologickch mapch se oblanost (mnostv oblanosti) zaznamenv pmo do staninho krouku pomoc specifickch symbol.
17. Zen
Na tento lnek je pesmrovno heslo radiace. Ovzniku mnoha novch evolunch lini z jednoho spolenho pedka pojednv lnek radiace
Zen (radiace) oznauje en energie prostorem (vetn vakua).
18. Dlka slunenho svitu
Heliograf je jednoduch pstroj, kter slou pro men dlky dennho svitu, nikoliv vak intenzity zen Slunce. Jeho hlavn soust je sklenn koule, psobc jakooka- spojka, kter sousteuje paprsky do jednoho msta, take dochz k proplen stopy na mrnou psku umstnou za okou.
19. Aerosoly v ovzdu
Aerosol je heterogenn sms malch pevnch nebo kapalnch stic v plynu. Prvn ppad se tak oznauje jako dm, druh jako mlha. Rozptlen stice maj velikost od 10nm do 100 m, co odpovd shlukm nkolika molekul a sticm tak hmotnm, e u nemohou snadno poletovat v atmosfe.
Velk mnostv aerosolu v atmosfe vede ke snen viditelnosti a je jednm z nejnepjemnjch zneiovatel ivotnho prosted. Velk mnostv aerosolu se dostv do ovzdu bhem sopen innosti, bhem lesnch por, po dopadu mimozemskho tlesa, i pi jadern vlce. Jeho velk mnostv v atmosfe me zpsobit ochlazen planety a nsledn nstup doby ledov
20. Atmosferick elektina
Elektrometeor je jev, v meteorologickm smyslu, pi kterm pozorujeme projevy atmosfrick elektiny. Elektrometeorem je blesk, hrom, ohe svatho Elie, ale tak polrn ze.
21. Radioaktivita
Radioaktivita neboli radioaktivn rozpadje samovoln pemna jader nestabilnch nuklid na jin jdra, pi n vznik radioaktivn zen, co je ionizujc zen vznikajc pi radioaktivnm rozpadu. Zmn-li se poet proton v jde, dojde ke zmn prvku. Radioaktivitu objevil v roce 1896Henri Becquerelu sol uranu. K objasnn podstaty radioaktivity zsadnm zpsobem pispli francouztfyzikovPierre Curie a Maria Curie-Skodowska.
22. Mc technika
Anemometr, kapalinov tlakomr, aneroid, barograf, vlhkomr, termograf, teplomr, radar, druice, srkomr
23. Anemometr
Anemometr (z eckho anemos = vtr), vtromrje pstroj pro men rychlosti proudn anebo rychlosti a smru proudn. V meteorologii se pouvaj anemometry k men rychlosti vtru anebo rychlosti a smru vtru. Rychlost vtru se standardn m v 10metrech nad zem
24. Kapalinov tlakomr
Kapalinov tlakomrje velice pesn pstroj na men. atmosfrickho tlaku.Nejastji se meme setkat se rtuovmi tlakomry, kter funguj na principu Torricellihopokusu.
25. Aneroid
Aneroidje pstroj k men atmosfrickho tlaku (tlaku vzduchu), na rozdl od barografu ukazuje souasn stav tlaku. Prce s aneroidem byla oproti prci se rtuovm tlakomrem podstatn jednodu, protoe pstroj je men, uzaven (nehroz nik rtuti) a odolnj (nehroz rozbit sklennch st).
Principem je tenkostnn kovov krabika, uvnit vzduchoprzdn, kter se psobenm atmosfrickho tlaku vce nebo mn deformuje. Velikost deformace je penena na ruiku ukazujc velikost tlaku na stupnici. Stupnice me bt oznaena v jednotkch tlaku a nebo druhotn v metrech nebo stopch (u leteckch nebo zemmickch aneroid; atmosfrick tlak kles s nadmoskou vkou).
Aneroid vynalezl v roce 1843 LucienVidie. Pvodn nzev barometre anroide znamen "tlakomr bez kapaliny". Nkdy se pouval i nzev prov tlakomr (barometr)
26. Aneroid
Aneroid
27. Barograf
Barografje registran barometr pro zznam asovho prbhu atmosfrickho tlaku (tlaku vzduchu). Tm se li od barometru a aneroidu, kter ukazuj jen aktuln hodnotu atmosfrickho tlaku. Barograf pouvan v meteorologii m dobu zznamu obvykle pro jeden den.
Zkladem barografu je nkolik spojench aneroid a ruika s perem kreslc na pomalu se otejc vlec graf atmosfrickho tlaku v prbhu dne. Vlec je oten hodinovm strojem. Zznam barografu se nazv barogram.
28. Vyuit
Krom meteorologie se pouv napklad v letectv - tlak zvis mj. na vce, jej zmny v prbhu letu se dky tomu pomoc barografu daj dokumentovat.
29. Vlhkomr
Vlhkomrneboli hygrometr je mic pstroj ukazujc relativn vlhkost vzduchu nebo jin ltky.
30. Termograf
Termograf neboli zapisujc teplomrje fyzikln a meteorologick pstroj jen slou k men a zpisu namen teplotyvzduchu v zvislosti na ase.
Namen teploty vzduchu jsou u tchto pstroj pevdny na vchylku ruky zapisovacho stroje pomoc bimetalovho psku. Zapisovac stroj termografu (nebo hydrografu, barografu i termohydrografu) je vlastn specializovan hodinov stroj, jen pesn pomalu ot zznamovm vlcem, na kterm je pipevnn zznamov papr respektive zznamov ps. Zazen tak v prbhu asu automaticky vykresluje kivku prbhu teplot vzduchu v zvislosti na ubhajcm asu, vznikl kivka zznamu prbhu teploty na ase se nazv termogram
31. Na zznamovm paprovm psu umstnm na otonm vlci jsou pedtitny jednotliv dny v tdnu i konkrtn hodiny (vodorovn osa) a teploty vzduchu (svisl osa), z nho je pak mono zptn sledovat prbh teploty vzduchu do minulosti. Jednoduch termografy (spolen s barografy ahydrografy) bvaj bnou soust kad meteorologick stanice. Pouv se i muzejch, archivech, laboratoch, specializovanch skladechi v surnch apod.Nkdy bvaj termografy spolen spojeny do jednoho jedinho pstroje spolu s hydrografem(pstrojem pro men vlhkosti vzduchu v zvislosti na ase) do pstroje, kter se pak nazv sloenm slovem termohydrograf.Modernj elektrick termografy a termohydrografy pak mohou bt doplnny pslunmi elektronickmi idly, kter namen hodnoty teploty vzduchu pomoc A/D pevodnku pevd do digitln formy zpracovateln pipojenm potaem.
32. Teplomr
Teplomrje zazen slouc k men teploty.
Vtinou je princip teplomru zaloen na tepeln roztanostijednotlivch ltek, kdy je objem mrn ltky zvisl na jej teplot. Tyto teplomry se pak nazvaj dilatan. V souasnosti vak existuj i dal metody zjiovn teploty.
Obor zabvajc se menm teploty se nazv termometrie
33. Radar
Radioloktorneboli radar- je elektronick pstroj uren k indentifikaci, zamen a uren vzdlenosti objekt pomoc velmi krtkch elektromagnetickch vln (centimetrovch a decimetrovch).
34. Druice
Druice, t satelit, je oznaen pro objekt pohybujc se po obn drze kolem jinho hmotnjho kosmickho tlesa (nap. Msc okolo Zem). Podle pvodu se dl na:
pirozen druice msce planet (nap. Msc)
uml druice pedstavuj tdu umlch kosmickch tles
Jin dlen druic je spojeno s centrlnm tlesem, kolem kterho obhaj, tedy nap. druice Zem, druice Msce, druice Marsu a jinch tles. Pro planetky se nkdy pouv nzev druice Slunce.
35. 36. Srkomr
Srkomr je pstroj pouvan v meteorologii a hydrologii k men srkovch hrn.
37. Tomograf
38. Obrzky
39. Obrzky
40. Obrzky
41. Obrzky
42. Zdroje :
Wikipedie
Enciklopedie
Google