MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDNÍ, APB PLZEŇ. VĚTRNÝ PARK CHOMUTOV

RNDr. Milan Macháček - EKOEX JIHLAVA

Holíkova 3834/71, 586 01 JIHLAVA

tel: +420 603 891 284

e-mail: ekoex @iol.cz

_________________________________________

ekologické expertizy, poradenství a služby

IČO 665 37 819

Větrný park Chomutov – změna záměru

Kraj ÚSTECKÝ

Obce: Kryštofovy Hamry, Výsluní, Hora sv. Šebestiána, Křimov k.ú. Přísečnice, Rusová, Dolina, Volyně u Výsluní, Třebíška, Sobětice u Výsluní,

Hora Svatého Šebestiána, Nová Ves u Křimova, Menhartice u Křimova, Stráž u Křimova, Křimov, Nebovazy v Krušných horách

oznamovatel: APB-PLZEŇ, a.s., Barvínkova 582/8, 326 00 Plzeň,

zastoupená společností AREA group, s.r.o., Šafaříkovy sady 5, 301 00 Plzeň

OZNÁMENÍ ZÁMĚRU O HODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

podle § 6 odst. 1 a Přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

prostředí, ve znění pozdějších předpisů

zak.č.2013.006/EX

Zpracoval: RNDr. Milan MACHÁČEK s kolektivem specialistů

Jihlava, únor - červenec 2013


Oznámení podle § 6 a Přílohy č. 3 z.č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP, ve znění pozdějších předpisů

RNDr. Milan Macháček –EKOEX JIHLAVA 2


Kraj ÚSTECKÝ

Obce: Kryštofovy Hamry, Výsluní, Hora sv. Šebestiána, Křimov k.ú. Přísečnice, Rusová, Dolina, Volyně u Výsluní, Třebíška, Sobětice u Výsluní,

Hora Svatého Šebestiána, Nová Ves u Křimova, Menhartice u Křimova, Stráž u Křimova, Křimov, Nebovazy v Krušných horách

________________________________________________________________

oznamovatel:

APB-PLZEŇ, a.s., Barvínkova 582/8, 326 00 Plzeň,

zastoupená společností AREA group, s.r.o., Šafaříkovy sady 5, 301 00 Plzeň

______________________________________________________________

OZNÁMENÍ ZÁMĚRU

O HODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ podle § 6 odst. 1 a Přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění zák.č. 216/2007 Sb.

o posuzování vlivů na životní prostředí

Předložené Oznámení záměru bylo zpracováno následujícím autorským týmem:

RNDr. Milan MACHÁČEK (EKOEX JIHLAVA)

- držitel osvědčení odborné způsobilosti ke zpracování dokumentací a posudků dle zákona č.100/2001

Sb., č. osvědčení: 6333/246/OPV/93 ze dne 15.4.1993

- autorizovaná osoba pro provádění biologického hodnocení podle § 67 zákona č. 114/1992 Sb., v platném

znění, rozhodnutí MŽP o autorizaci čj. 1725/640/06 ze dne 10.10.2006

- autorizovaná osoba k provádění posouzení podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění, rozhodnutí o

autorizaci čj. 2396/630/06 ze dne 30.1.2007

Podkladové studie (hlavní autoři z týmu zpracovatelů)

RNDr. Marcela Zambojová

- držitelka osvědčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví uděleného

Ministerstvem zdravotnictví ČR, č.j.: OVZ-300-18.5.06/23562, prodloužení č.j. 75376 OVZ-32.1-21.,pořadové

číslo osvědčení: 1/2006, prodloužení 11/2010

Ing. Karel Kříž

- zpracování akustických studií, měření hluku

RNDr. Tomáš Kuras, Ph.D.

- držitel autorizace MŽP ke zpracování vlivů na lokality soustavy Natura 2000 dle § 45i zák. č. 114/1992 Sb.,

v platném znění, rozhodnutí o autorizaci č.j. 630/3434/04 ze dne 21.2.20054, autorizace prodloužena

rozhodnutím č.j. 82929/ENV/09 – 2577/630/09 ze dne 20.10.2009

Mgr. Radim Kočvara

- držitel autorizace MŽP podle § 45i zákona ČNR č. 114/1992 Sb. k provádění biologického hodnocení podle §

67 zákona, č. j. 12191/ENV/06

Doc. Ing., arch. Ivan Vorel, CSc.

- autorizovaný architekt ČKA, člen IFLA, autor doporučené metodiky hodnocení vlivů na krajinný ráz

Mgr. Pavlína Linhartová

- specialista ÚSES, VKP, specialista na jev flicker

Mgr. Stanislava Dědová

- specialista na jev flicker

Jihlava dne 31. července 2013 …………………………




OBSAH

ÚVODEM ............................................................................................................................................................. 5 A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI ......................................................................................................................12 B. ÚDAJE O ZÁMĚRU .................................................................................................................................13

I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE ...........................................................................................................................................13 B.II. ÚDAJE O VSTUPECH ...................................................................................................................................32

B.II.1. Půda .................................................................................................................................................32 B.II.2. Voda .................................................................................................................................................36 B.II.3. Surovinové a energetické zdroje .......................................................................................................37 B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu ......................................................................................38

B. III. ÚDAJE O VÝSTUPECH ..............................................................................................................................40 B.III.1. Ovzduší ............................................................................................................................................40 B.III.2. Odpadní vody .................................................................................................................................40 B.III.3. Odpady ............................................................................................................................................41 B.III.4. Hluk, vibrace, záření .......................................................................................................................43 B.III.5. Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií ................................................49

C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ....................................................................................51 V DOTČENÉM ÚZEMÍ .....................................................................................................................................51

C.1. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ ......................51 a) dosavadní využívání území a priority jeho trvale udržitelného rozvoje ............................................51 b) relativní zastoupení, kvalita a schopnost regenerace přírodních zdrojů ...........................................52 c) schopnost přírodního prostředí snášet zátěž se zvláštní pozorností na níže uvedené aspekty ...........52

C.2. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA STAVU SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ, KTERÉ BUDOU

PRAVDĚPODOBNĚ VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY .......................................................................................................59 C.2.1. Základní charakteristiky ovzduší a klimatu .......................................................................................59 C.2.2. Základní charakteristiky povrchových a podzemních vod ................................................................59 C.2.3. Základní charakteristiky půd a geofaktorů .......................................................................................61 C.2.4. Základní charakteristiky přírodních poměrů staveniště a okolí ........................................................63 C.2.5. Základní charakteristiky dalších aspektů životního a přírodního prostředí......................................67

D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .................76 D.1. CHARAKTERISTIKA MOŽNÝCH VLIVŮ A ODHAD JEJICH VELIKOSTI, SLOŽITOSTI A VÝZNAMNOSTI .............76

D.1.1. Vlivy na obyvatelstvo ........................................................................................................................76 D.1.2. Vlivy na ovzduší ................................................................................................................................85 D.1.3. Vlivy na vody ....................................................................................................................................85 D.1.4. Vlivy na půdu a horninové prostředí ................................................................................................87 D.1.5. Vlivy na floru a faunu .......................................................................................................................89 D.1.6. Vlivy na ekosystémy ..........................................................................................................................98 D.1.7. Vlivy na krajinu včetně ovlivnění krajinného rázu ..........................................................................101 D.1.8. Vlivy na další parametry životního prostředí ..................................................................................102

D.2. ROZSAH VLIVŮ VZHLEDEM K ZASAŽENÉMU ÚZEMÍ A POPULACI ..............................................................103 D.3. ÚDAJE O MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH NEPŘÍZNIVÝCH VLIVECH PŘESAHUJÍCÍCH STÁTNÍ HRANICE ...............103 D.4. OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACÍ NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ ..............103 D.5. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI SPECIFIKACI

VLIVŮ ..............................................................................................................................................................109 E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU ........................................................................................111 F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE ...........................................................................................................................111

F.1. MAPOVÁ A JINÁ DOKUMENTACE TÝKAJÍCÍCH SE ÚDAJŮ V OZNÁMENÍ ......................................................111 F.2. DALŠÍ PODSTATNÉ INFORMACE OZNAMOVATELE .....................................................................................111

G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU ...................112 H. PŘÍLOHA ................................................................................................................................................119 ÚDAJE O ZPRACOVATELI OZNÁMENÍ ...................................................................................................120 HLAVNÍ POUŽITÉ PODKLADY ..................................................................................................................121




SEZNAM HLAVNÍCH POUŽITÝCH ZKRATEK

BC (L) (R) biocentrum (lokální, regionální)

BK (L) (R) (NR) biokoridor (lokální, regionální, nadregionální)

BPEJ bonitovaná půdně ekologická jednotka

ČBÚ Český báňský úřad

ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav

DP dobývací prostor

E.I.A. z anglického Environmental Impact Assesment – posuzování vlivů na životní prostředí

EVL Evropsky významná lokalita (lokalita soustavy Natura 2000 v ČR ve smyslu příloh NV č.

132/2005 Sb. ve znění NV č. 371/2009 Sb.)

CHKO chráněná krajinná oblast

CHLÚ chráněné ložiskové území

CHOPAV chráněná oblast přirozené akumulace vod

IS EIA Informační systém EIA podle zák.č. 100/2001 Sb., vedený agenturou CENIA (přístup na

www.cenia.cz nebo www.mzp.cz

k.ú. katastrální území

MěÚ městský úřad

MMCH Magistrát města Chomutova

MZd ministerstvo zdravotnictví

Mze ČR ministerstvo zemědělství České republiky

MŽP ministerstvo životního prostředí

OBÚ Obvodní báňský úřad

OkÚ okresní úřad (bývalý)

OP ochranné pásmo (bez specifikace)

OÚ obecní úřad

PHM pohonné hmoty

PHO pásmo hygienické ochrany

PO ptačí oblast (lokalita soustavy Natura 2000)

PR přírodní rezervace

PUPFL pozemky určené k ochraně lesa (bývalý lesní půdní fond)

Sb. Sbírky zákonů ČR

TZL tuhé znečišťující látky

ÚPD územně plánovací dokumentace

ÚP územní plán (obecně)

ÚSES územní systém ekologické stability

VF větrná farma

VKP významný krajinný prvek

VÚC velký územní celek

VTE Větrná elektrárna

ZCHÚ zvláště chráněné území (přírody)

ZPF zemědělský půdní fond

http://www.cenia.cz/

http://www.mzp.cz/




ÚVODEM

Předkládané Oznámení popisuje a vyhodnocuje změny, které jsou oznamovatelem

navrhovány z různých důvodů pro umístění (případně i včetně změny výšky) části větrných

elektráren původního větrného parku Chomutov. V daném kontextu je nutno konstatovat, že

původní větrný park Chomutov byl v letech 2002 až 2005 posuzován jako soubor více

větrných farem pod kódem IS EIA MZP028, posuzování bylo ukončeno souhlasným

stanoviskem MŽP č.j. 4502d/ENV/710/05 vydaným dne 27.10.2005. Zahrnoval původní

rozsah následujících větrných farem:

Větrná farma – Přísečnice, Rusová, Lysá Hora

Větrná farma – Zákoutí

Větrná farma – Výsluní

Větrná farma – Křimov, Hora Svatého Šebestiána, Lideň

Celkem bylo navrhováno v poslední fázi posuzování 91 VTE, citovaným stanoviskem bylo

potvrzeno jen 83 VTE a byly doporučeny úpravy pozice pro 34 VTE.

K rozdělení původního projektu MZP028 na etapy Větrný park Chomutov (dále VPCH) I. -

IV. došlo následně během projektové přípravy během roku 2009 z hlediska zjednodušení

navazujících projednávání. Původní projekt byl zároveň redukován a z původních 83 ks je

navrhováno v etapách I. - IV. celkem 14 ks VTE (později navýšeno na celkem 15 ks o 1 VTE

- RU7)1. Větší část původního projektu VPCH z důvodu změn v pozicích a návrhu na

změnu výšky VTE (blíže viz text za seznamem oddělena a projednávána formou nových

(kompletních) procesů EIA na úrovni příslušného úřadu (Krajský úřad Ústeckého kraje):

ULK690 - "Větrná farma Kryštofovy Hamry a Větrná farma Výsluní"

ULK658 - "Větrná farma Křimov a Hora sv. Šebestiána"

ULK572 - "Větrná farma Blatno"

Tyto záměry, posuzované pod výše uvedenými kódy, pak byly rovněž rozděleny na

jednotlivé prováděcí projekty. Výsledný seznam navazujících projektových dokumentací

(včetně kódů dle IS EIA na www.mzp.cz nebo www.cenia.cz) je proto následující:

Větrný park Chomutov - I. etapa (EIA MZP028)

Větrný park Chomutov - II. etapa (EIA MZP028)

Větrný park Chomutov - III. etapa (EIA MZP028)

Větrný park Chomutov - IV. etapa (EIA MZP028)

Větrná farma Kryštofovy Hamry (EIA ULK690, MZP0282)

Větrná farma Výsluní - 1. část (EIA ULK690)

Větrná farma Výsluní - 2. část (EIA ULK690)

Větrná farma Křimov (EIA ULK658)

Větrná farma Hora sv. Šebestiána (EIA ULK658)

Větrná farma Blatno (EIA ULK572) - upuštěno od realizace

1 Větrná elektrárna RU7 byla součástí původní dokumentace MZP028 a byla vzhledem ke svému umístění a

zahrnuta do projektu "Větrná farma Kryštofovy Hamry". 2 Obsahuje právě ze záměru MZP028 VTE RU7

http://www.mzp.cz/

http://www.cenia.cz/




Jak je výše uvedeno, došlo tedy k řadě úprav původně posuzovaného projektu VP Chomutov.

Na základě požadovaných změn v pozici některých VTE došlo v následných letech k novým

posouzením v rámci aktualizovaného rámce některých větrných farem, ale s tím, že již byly

posuzovány záměry s novými výškovými parametry (osa rotoru 105 m, max. výška rotoru

v horní úvrati 150 m):

Záměr ULK572 Větrná farma Blatno (aktualizace VF Zákoutí) byl řešen kompletním

procesem EIA, stanovisko vydáno KÚ Ústeckého kraje pod č.j. 981/ZPZ/2011 dne 22.12.2011 v

rozsahu 5 VTE Vestas V90 o výkonu 2MW, o výšce osy rotoru 105 m a celkové výšce VTE 150

m (B6, B7, B8, B9 a B10). Z realizace předloženého záměru byly vyloučeny 3 VTE, a to B1 a

B2 z důvodu rizika překračování limitu hluku vůči obytným objektům a B4 z důvodu jejího

umístění v území kategorie A v Ptačí oblasti Novodomské rašeliniště – Kovářská. V září 2012

v rámci jednání zpracovatele Oznámení u oznamovatele došlo k dohodě, že VTE z Větrné farmy

Blatno nebudou v rámci záměru Větrný park Chomutov – změna záměru řešeny, poněvadž dle

terénního zjištění zpracovatele předkládaného Oznámení jejich realizace bude generovat mj.

významné vlivy na kvalitní dřevinný vegetační doprovod podél silnice Chomutov-Blatno-

Radanov z důvodu požadavků na bezpečnou přepravu komponent jednotlivých VTE (doprava

částí tubusu cca 30 m, list rotoru 45 m).3

Záměr ULK658 Větrná farma Hora Sv.Šebestiána a Větrná farma Křimov (aktualizace VF

Hora Sv.Šebestiána a VF Křimov) byl řešen kompletním procesem EIA, stanovisko vydáno KÚ

Ústeckého kraje pod č.j. 2008/ZPZ/2010 dne 20.7.2011. Předložený záměr vznikl spojením

dvou projektů: Větrná farma Hora Sv. Šebestiána (kód ULK563) a Větrná farma Křimov (kód

ULK564).4 Citované stanovisko vydáno v rozsahu 35 VTE Vestas V90 o výkonu 2MW o výšce

osy rotoru 105 m a celkové výšce VTE 150 m (Š1, Š2, Š3, Š4, Š6, Š7, Š8, Š9, Š10, Š11, Š12,

Š14, Š15, Š17, Š18, Š23, K1, K2, K3, K4, K5, K6, K7, K8, K9, K10, K11, K12, K15, K16,

K17, K18, K19, K20 a K23)5. Z realizace předloženého záměru byly vyloučeny 4 VTE, a to Š13

z důvodu překračování limitu hluku vůči obytné zástavbě, Š21 z důvodu vysoké hladiny

podzemní vod a z toho plynoucího rizika nestability základů, K21 a K22 z důvodu významného

ovlivnění krajinného rázu přírodního parku Bezručovo údolí. Oznamovaný záměr Větrný park

Chomutov – změna záměru se týká změny polohy VTE K9 až K12 a změny polohy VTE Š14, Š15

a Š23. Ostatní VTE zůstávají beze změny a jsou součástí aktuální podoby VP Chomutov.

Záměr ULK690 Větrná farma Kryštofovy Hamry a Větrná farma Výsluní (aktualizace VF

Výsluní, VF Přísečnice, Rusová, Lysá Hora) byl řešen opět kompletním procesem EIA,

stanovisko vydáno KÚ Ústeckého kraje pod č.j. 690/ZPZ/2010 dne 17.2.2012. Předložený

záměr opět vznikl spojením dvou projektů: Větrná farma Kryštofovy Hamry (kód ULK573) a

Větrná farma Výsluní (kód ULK575)6. Citované stanovisko vydáno v rozsahu 25 VTE Vestas

V90 o výkonu 2MW (H11, H14, H15, H16, H17, H18, H19, H20, H21, H25, H26, H27, H28,

H29, H30, H32, H33, H34, H35, H36, H38, V1, V2, V6 a V8). Byla vyloučena 1 VTE (V9), od

realizace 3 VTE (H1, H2, H3) z původně předloženého záměru upustil po dopracování doplňku

dokumentace oznamovatel, další 3 VTE (H10, H37 a V7) jsou z realizace vyloučeny z důvodu

3 Tato okolnost nebyla ani dokumentací (Motl L. a kol., 03/2011), ani posudkem (Rimmel V. a kol., 09/2011)

vůbec řešena a tudíž ani citovaným stanoviskem EIA 4 Řešeno na základě závěrů zjišťovacích řízení k záměrům VTE Hora Sv. Šebestiána ze dne 19.10.2009

(č.j.2063/ZPZ/2009) a VTE Křimov ze dne 19.10.2009 (č.j.2164/ZPZ/2009/564-záv.), ve kterých bylo

konstatováno, že předložené záměry budou dále posuzovány dle výše uvedeného zákona a dokumentaci podle

přílohy č. 4 bylo požadováno dopracovat pro oba záměry společně. 5 Vydání souhlasného stanoviska pro 8 vyjmenovaných elektráren, a to Š1, Š2, Š3, Š4, Š6, Š7, Š11 a Š12 je

podmíněno negativním výsledkem nejméně dvouletého průzkumu výskytu tetřívka obecného v lokalitách

jejich navrhovaného umístění. 6 Opět řešeno na základě závěrů zjišťovacích řízení k oběma původním záměrům, analogicky jako pro záměr

ULK658




vícenásobné kumulace negativních vlivů na životní prostředí, popsaných v odborných studiích.

Oznamovaný záměr Větrný park Chomutov – změna záměru se týká změny polohy H11, H14,

H15, H27, H30, H32, H35. Ostatní VTE zůstávají beze změny a jsou součástí aktuální podoby

VP Chomutov.

Jak bylo výše uvedeno, výsledkem procesu posuzování vlivů původního větrného parku

Chomutov pod kódem MZP028 bylo v roce 2005 vydání souhlasného stanoviska, které:

zahrnovalo celkem 83 VTE (podbarvené VTE zůstávají v aktuální podobě VPCH ke změně) s

označením7: RU7, RU9, RU11, RU12, RU13, RU16, PR6, PR7, PR10, PR11, PR12, LH1, LH2,

LH3, LH4, LH6, LH7, LH8, LH9, LH10, LH11, LH12, LH13, LH14, LH15, LH17, LH18, ZA1,

ZA4, ZA7, ZA8, ZA9, ZA11, ZA12, VY1, VY3, VY4, VY8, VY9, VY13, VY14, HS1, HS2,

HS4, HS5, HS6, HS76, HS8, HS9, HS15, HS16, HS17, HS18, KR4, KR5, KR6, KR7, KR8,

KR9, KR11, KR12, KR13, KR15, KR16, KR17, KR18, KR19, KR20, KR23, KR25, KR26,

KR217, KR28, KR29, KR31, KR32, KR34, LD1, LD2, LD3, LD4, LD5, LD6

navrhovalo změnu polohy u některých VTE:

o z hlediska předmětu ochrany soustavy NATURA 2000 v zájmovém území: PR7 - posun cca 120 m V

PR10 - posun cca 150 m J-JV (k cestě)

PR11 - posun cca 180 m J (ke kótě)

PR12 - posun cca 140 m J-JV

LH2 - posun cca 100 m J-JV (k cestě)

LH4 - posun cca 75 m J-JV (k cestě)

LH7 - posun cca 150 m JZ (k železniční trati)

LH18 - posun cca 1 000 m J-JV (za cestu mezi LH15 a RU9)

ZA4 - posun cca 400 m JV na hranici ptačí oblasti

ZA7 - posun cca 50 m J

HS2 - posun cca 190 m J

HS9 - posun cca 140 m JV

HS15 - posun cca 300 m SV (ke kótě, na hranici ptačí oblasti)

HS16 - posun cca 650 m JJV-JV (do prostoru HS1 – HS18)

o z hlediska migračních cest ptáků: RU12 - posun cca 100 m V (posun vyvolá i posunutí RU11, RU16)

RU13 - posun cca 150 m SV

LH6 - posun cca 200 m JV (posun vyvolá i posunutí LH17)

LH7 - posun cca 150m J (posun vyvolá i posunutí RU7)

o z hlediska ochrany flóry: LH9 - posun cca 100 m Z, minimálně 10 m od hranice lokality č. 14 (prvek ÚSES č. 26/01-44-14)

viz. Ondráček Č. (2003): Biologické hodnocení, (posun vyvolá i posunutí LH1)

LH10 - posun cca 150 m SV k LH13 (posun vyvolá i posunutí LH13)

o z hlediska ochrany lesa: RU9, ZA11, ZA12, VY3, VY4, HS4, HS5, KR6, KR7, KR15, KR19, KR 34, LD1, LD4 s tím, že bude

respektována minimální vzdálenost větrné elektrárny od porostní stěny nebo porostního pláště 30 m.

požadovalo omezit maximální výšku věže VTE na 80 m (tedy osa rotoru)

7 Označení větrných elektráren RU, LH a KR vychází z původní dokumentace MZP028 (označení je dle zkratky

území ve kterém je ve umístěna) bohužel jej nebylo možné měnit, také vzhledem ke stupni projednávání by to

mohlo přivodit mnoho nejasností. V lokalitách, kde se prolíná původní umístění VTE dle MZP028 s novými

parametry VTE pro procesy EIA později hodnocených záměrů (ULK658, ULK690) došlo k úpravě značení a

jsou dále používány symboly pro jednotlivé VTE dle těchto záměrů, jak jsou prezentovány v popisu

výsledného rozsahu těchto záměrů dle citovaných stanovisek.




Oznamovaný záměr Větrný park Chomutov – změna záměru se týká změny polohy a změny výšky pro

VTE RU7, RU9, LH1, LH2, LH3, LH4, LH9, LH12, LH13, LH14, LH18, KR4, KR5, KR6, KR26.

Ostatní VTE původního VP Chomutov jsou nahrazeny jednotlivými VTE ve smyslu závěrů stanovisek

E.I.A pro záměry ULK658 a ULK690 a nejsou tedy dále sledovány.

Oznamovatel v rámci další strategie dospěl k závěru, že v kontextu parametrů VTE,

odsouhlasených v rámci stanovisek KÚ Ústeckého kraje pro záměry ULK658 a ULK690, do

změny záměru VP Chomutov tedy navrhne kromě změny umístění některých VTE ze záměrů

ULK658 a ULK690 i změnu výšky na shodný typ VESTAS 90 s výkonem 2MW pro zbylých

15 VTE z původně posouzeného záměru MZP028: RU7, RU9, LH1, LH2, LH3, LH4, LH9,

LH12, LH13, LH14, LH18, KR4, KR5, KR6, KR26. U těchto VTE je na základě

vyhodnocení situace navržena i změna polohy, která reaguje jednak na výsledky dřívějších

posouzení (ochrana lesa, posun z důvodu ochrany předmětů ochrany lokalit soustavy Natura

2000 nebo botanických lokalit apod.), jednak na některé nové aspekty (z hlediska zamezení

zásahu do ochranného pásma komunikačního paprsku datové sítě, z hlediska ochrany páteřní

linky vzdušného vedení VVN společnosti ČEPS nebo soulad s aktuálně platným vymezením

ÚP někerých sídel apod.). Podrobné zdůvodnění změny výšky a polohy je obsaženo

v kapitole B.I.5 předkládaného Oznámení.

Aktuální podoba větrného parku Chomutov tedy zahrnuje celkem 73 VTE. Jejich aktuální

rozdělení do jednotlivých projektů podle podkladů oznamovatele zobrazuje následující

tabulka:

Tabulka: Aktuální podoba VP Chomutov

PROJEKTOVÁ

DOKUMENTACE Označení VTE EIA - kód EIA - stupeň projednání

VPCH - ETAPA I. LH13 MZP028 Stanovisko

VPCH - ETAPA II. KR26 MZP028 Stanovisko




VPCH - ETAPA III. LH1 MZP028 Stanovisko







VPCH - ETAPA III. RU9 MZP028 Stanovisko

VPCH - ETAPA IV. LH12 MZP028 Stanovisko




PROJEKTOVÁ

DOKUMENTACE Označení VTE EIA - kód EIA - stupeň projednání

VF K. HAMRY RU7 MZP028 stanovisko

VF K. HAMRY H11 ULK690 stanovisko



















VF VÝSLUNÍ - 1 V1 ULK690 stanovisko




VF KŘIMOV K1 ULK658 stanovisko






















PROJEKTOVÁ

DOKUMENTACE VTE EIA - kód EIA - stupeň projednání

VF HORA SV. ŠEB. Š1 ULK658 Stanovisko












VF HORA SV. ŠEB. Š6 ULK658 stanovisko




Sumarizace:

Celková bilance počtu VTE a počtu změn VTE se tedy týká:

stav změněno kód záměru

VĚTRNÝ PARK CHOMUTOV - I. ETAPA 1 ks 1 ks (EIA MZP028)

VĚTRNÝ PARK CHOMUTOV - II. ETAPA 4 ks 4 ks (EIA MZP028)

VĚTRNÝ PARK CHOMUTOV - III. ETAPA 8 ks 8 ks (EIA MZP028)

VĚTRNÝ PARK CHOMUTOV - IV. ETAPA 1 ks 1 ks (EIA MZP028)

VĚTRNÁ FARMA KRYŠTOFOVY HAMRY 20 ks 8 ks (EIA ULK690, EIA

MZP028)

VĚTRNÁ FARMA VÝSLUNÍ - 1. ČÁST 3 ks (EIA ULK690)

VĚTRNÁ FARMA VÝSLUNÍ - 2. ČÁST 1 ks (EIA ULK690)

VĚTRNÁ FARMA KŘIMOV 19 ks 4 ks (EIA ULK658)

VĚTRNÁ FARMA HORA SV. ŠEBESTIÁNA 16 ks 3 ks (EIA ULK658)

CELKOVÝ POČET: 73 ks

ZMĚNĚNO: 29 ks




Předmětem předkládané změny záměru Větrného parku Chomutov je:

Změna umístění a výšky VTE, týká se 15 VTE:

Etapa I VTE Chomutov – LH13,

Etapa II VTE Chomutov – KR26, KR4, KR5, KR6

Etapa III VTE Chomutov – LH1, LH14, LH18, LH2, LH3, LH4, LH9, RU9

Etapa IV VTE Chomutov – LH12,

VF Kryštofovy Hamry – RU7

Změna umístění VTE, týká se dalších 14 VTE:

VF Kryštofovy Hamry – H11, H14, H15, H27, H30, H32, H35

VF Křimov – K10, K11, K12, K9,

VF Hora Sv. Šebestiána – Š14, Š15, Š23

Vlastní terénní šetření pro vypracování oznámení byla provedena jednak v rámci předběžné

rekognoskace zájmového území záměru v září 2012. Poněvadž situace se změnami kabelové

sítě a sítě přístupových komunikací byla dodána až 7.5.2013, bylo následné šetření provedeno

v poslední dekádě května 2013. Dále jsou využívána starší i aktuální terénní data

zpracovatelů speciálních studií, které jsou přílohami předkládaného Oznámení a které reagují

na změny, postupně od srpna 2012 předkládané oznamovatelem.

Soulad posuzovaného záměru s územně plánovací dokumentací na základě vyjádření

příslušných stavebních úřadů a aktuální stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody

vyjádření dle § 45i zákona č.114/92Sb. v platném znění jsou doloženy v Příloze č.1

předkládaného Oznámení.




A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI

A.1. Obchodní firma :

APB – Plzeň a.s.

A.2. IČ:

27066410

A.3. Sídlo:

Barvínkova 582/8, 326 00 Plzeň

A.4. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele

Pavel Březina – prokurista společnosti

Barvínkova 8/582, 326 00 Plzeň

Zastoupen:

Společnost AREA group, s.r.o.,

Šafaříkovy sady 5, 301 00 Plzeň

Pověřen k jednání:

Ing. Jaroslav Bořík – jednatel společnosti AREA group s.r.o.

Tel.: +420 602 542 189, e-mail: [email protected]

mailto:[email protected]




B. ÚDAJE O ZÁMĚRU

I. Základní údaje

B.I.1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy 1:

Název: Větrný park Chomutov – změna záměru8

Zařazení: Uvedený záměr naplňuje dikci bodu 2.1 kategorie II přílohy č. 1 k zákonu č.

100/2001 Sb., ve znění zák. č. 216/2007 Sb. (záměry vyžadující zjišťovací řízení), bod : 3.2

Větrné elektrárny s celkovým instalovaným výkonem vyšším než 500 kWe nebo s výškou

stojanu přesahující 35 metrů, kde státní správu v oblasti posuzování vlivů na životní

prostředí vykonává orgán kraje, v tomto případě Krajský úřad Ústeckého kraje.

S ohledem na okolnost, že jde o změnu v rámci celého Větrného parku Chomutov podle

specifikace, obsažené v úvodní části předkládaného Oznámení, kdy pod kódem MZP028 byla

gesce procesu řešena přímo ministerstvem životního prostředí, bylo dohodnuto, že procesně

bude aktuální záměr bude procesně řešit opět MŽP.

B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru:

Jedná se o komplex Větrného parku Chomutov o celkovém počtu 73 VTE s tím, že u 29

z nich dochází ke změnám (14 VTE změna polohy, 15 VTE změna polohy a výšky).

Dále změna VP Chomutov obsahuje cca 35,1 km přístupových komunikací a cca 59,2 km

tras kabelových přípojek. Rozsah a poloha záměru je doložena v mapových podkladech

v Příloze č. 2.

B.I. 3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území):

Kraj: Ústecký Obec: Kryštofovy Hamry, Výsluní, Křimov, Hora Sv. Šebestiána Katastrální území: Přísečnice, Dolina, Rusová, Volyně u Výsluní, Třebíška, Sobětice u

Výsluní, Hora Svatého Šebestiána, Nová Ves u Křimova, Menhartice u Křimova, Stráž u Křimova, Křimov, Nebovazy v Krušných horách.

Umístění jednotlivých prvků VP Chomutov v aktuální podobě (se změnami) je doloženo v mapových přílohách, prezentovaných v příloze č. 2 předkládaného Oznámení. Následující tabulka obsahuje seznam VTE Větrného parku Chomutov v aktuální podobě (modře jsou vyznačeny VTE, kterých se změny týkají):

8 Název je shodný s tím, pro který bylo vyžádáno aktuální stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody dle §

45i platného znění zák. č. 114/1992 Sb. ohledně toho, zda záměr může mít v aktuální podobě významný vliv

na lokality soustavy Natura 2000; stanovisko bylo vydáno KÚ Ústeckého kraje, odborem životního prostředí

a zemědělství dne 19.2.2013 pod č.j.464/757/2013/ZPZ/N-1778 pod zn.JID: 24885/2013/KUUK.




Tabulka: Návrh úprav pozic a výšek věží VTE

PROJEKTOVÁ

DOKUMENTACE VE EIA - kód

EIA - stupeň

projednání k.ú. p.č.

dle původní EIA 2005 navrhovaná změna

x y výška věže

x y výška věže

VPCH - ETAPA I. LH13 MZP028 stanovisko Třebíška 192/1 821858,430 989457,040 80 m

821831,739 989462,175 105 m

VPCH - ETAPA II. KR26 MZP028 stanovisko Nebovazy 336/13 816030,160 988805,270 80 m

815992,408 988933,547 105 m

VPCH - ETAPA II. KR4 MZP028 stanovisko Křimov 450/3 816347,100 988300,830 80 m

816307,095 988394,383 105 m


816645,265 988608,022 105 m


817127,193 988525,418 105 m

VPCH - ETAPA III. LH1 MZP028 stanovisko Volyně u Výsluní 880/2 823168,150 989761,010 80 m

823175,087 989807,964 105 m


822860,361 990054,944 105 m


824015,082 990102,011 105 m


823067,642 989411,100 105 m


823491,253 989562,935 105 m


823914,864 989714,769 105 m


822879,698 989755,567 105 m

VPCH - ETAPA III. RU9 MZP028 stanovisko Volyně u Výsluní 880/4 823606,210 990006,250 80 m

823591,471 989950,177 105 m

VPCH - ETAPA IV. LH12 MZP028 stanovisko Třebíška 192/2 821367,470 989502,050 80 m

821359,487 989518,755 105 m




VF K. HAMRY RU7 MZP028 stanovisko Rusová 1787/6 824610,330 989915,250 80 m

824610,330 989915,250 105 m

VF K. HAMRY H11 ULK690 stanovisko Dolina 146 827520,489 990158,177 105 m

827527,738 990169,860 -

VF K. HAMRY H14 ULK690 stanovisko Rusová 1914/1 826676,123 989879,312 105 m

826567,131 989897,710 -


826224,852 989970,821 -


- - -

VF K. HAMRY H18 ULK690 stanovisko Přísečnice 603/5 827076,996 987506,028 105 m

- - -


- - -


- - -


- - -


- - -

VF K. HAMRY H26 ULK690 stanovisko Rusová 1401 825291,048 989112,041 105 m

- - -


825163,995 988785,916 -


- - -


824921,138 989321,311 -


824828,786 988975,555 -


- - -


- - -


824616,508 989493,650 -


- - -


- - -




VF VÝSLUNÍ - 1 V1 ULK690 stanovisko Volyně u Výsluní 882/1 823790,738 989387,519 105 m

- - -

VF VÝSLUNÍ - 1 V2 ULK690 stanovisko Volyně u Výsluní 117/1 822429,263 989680,634 105 m

- - -

VF VÝSLUNÍ - 1 V6 ULK690 stanovisko Sobětice u Výsluní 665/1 819923,344 987877,409 105 m

- - -

VF VÝSLUNÍ - 2 V8 ULK690 stanovisko Sobětice u Výsluní 572/12 818854,497 988016,227 105 m - - -

VF KŘIMOV K1 ULK658 stanovisko Stráž u Křimova 402/1 817067,919 985510,828 105 m

- - -


816321,205

986327,491

-


816785,057 986468,066 -


816079,101 986670,647 -

VF KŘIMOV K15 ULK658 stanovisko Křimov 478/1 817108,611 988150,879 105 m

- - -

VF KŘIMOV K16 ULK658 stanovisko Nebovazy 336/1 816316,281 988841,489 105 m

- - -


- - -


- - -

VF KŘIMOV K19 ULK658 stanovisko Menhartice u Křimova 112/1 816264,233 984736,152 105 m

- - -


- - -

VF KŘIMOV K20 ULK658 stanovisko Menhartice u Křimova 127/1 815915,127 984711,159 105 m

- - -

VF KŘIMOV K23 ULK658 stanovisko Menhartice u Křimova 230 815570,431 984650,459 105 m

- - -


- - -


- - -


- - -


- - -





- - -


- - -


816668,339 986138,101 -

VF HORA SV. ŠEB. Š1 ULK658 stanovisko Nová Ves u Křimova 542/1 816971,832 983772,910 105 m

- - -


- - -

VF HORA SV. ŠEB. Š11 ULK658 stanovisko Hora Sv. Šebestiána 614/4 819270,604 984326,964 105 m

- - -

VF HORA SV. ŠEB. Š12 ULK658 stanovisko Hora Sv. Šebestiána 457/3 819401,442 984651,589 105 m

- - -


819473,778 985227,562 -


819404,431 985706,160 -

VF HORA SV. ŠEB. Š17 ULK658 stanovisko Nová Ves u Křimova 924 819430,314 986056,004 105 m

- - -


- - -


- - -


817812,390 986829,641 -


- - -


- - -


- - -


- - -


- - -


- - -




B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace jeho vlivů s jinými záměry

(realizovanými, připravovanými, uvažovanými)

Charakterem záměru je postupná výstavba Větrného parku Chomutov o celkovém počtu 73

VTE typu VESTAS 90 s tím, že u 29 z nich aktuálně dochází ke změně polohy, z toho u 15

VTE i ke změně výšky osy rotoru z 80 na 105 m. Předmětem posuzování je takto definovaná

změna VP Chomutov, jak je definována v rámci úvodní kapitoly předkládaného Oznámení.9

Zájmové území záměru je poměrně rozsáhlé a nachází na náhorní plošině Krušných hor

v Ústeckém kraji. Na východní až SV straně je ohraničeno Bezručovým údolím a na západní

straně končí lokalitou Přísečnice. Z jihu je ohraničeno sídly Měděnec, Domašín, Volyně,

Výsluní a Nebovazy. Z hlediska stavebního se tedy jedná o novostavbu technických zařízení

a navazující infrastruktury (kabelové elektrické a datové vedení, obslužné komunikace a

trafostanice) pro výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Jedním z požadavků

kladených na zpracovatele oznámení (nebo dokumentace) je proto posouzení vlivů

s ohledem na všechny možné kumulativní vlivy, jak stávajících, tak i budoucích provozů

větrných farem v řešeném území, což se ukazuje jako rozhodující efekt možných

kumulativních vlivů.

Výše definované území je totiž předmětem zájmu několika investorů, kteří uvažují

s výstavbou dalších VTE a nacházejí se jednak v různém stupni procesu EIA, jednak

projektové přípravy. Přitom řada uvažovaných záměrů byla nebo dosud je v prostorových

kolizích, které vylučují jejich současnou realizaci v aktuálně předkládané podobě (větrné

elektrárny se místy střetávají v technicky nepřijatelně blízkých nebo přímo kolizních pozicích

na totožných lokalitách) a jsou tak řešeny situace, kdy je nelze synergicky posuzovat (může

platit buď jeden, nebo druhý záměr).

V řešeném území je v současné době již instalováno 24 VTE v přísečnické enklávě a další 3

VTE jihozápadně od Hory Sv. Šebestiána na Novoveském vrchu. Výchozí stav lze

charakterizovat následovně:

Provozované záměry:

Větrná farma Podmilesy-Rusová (ULK023), provozovatel Green Lines, s.r.o.,. Praha. Celkem 3 VTE

Nordex N80, výška stožáru 80 m, průměr rotoru 80 m. Umístění jižně od oblouku trati západně od

zastávky Rusová, jižně od polohy navrhovaných VTE H14, H15 a H16

Park větrných elektráren Hora Svatého Šebestiána–Novoveský vrch (ULK032), provozovatel

společnost Drobil-Energo, s.r.o., Plzeň. Celkem 3 VTE Nordex N70, výška stožáru 70 m, průměr rotoru 65

m. Umístění západně od sídla Hora Sv.Šebestiána v blízkosti navrhovaných VTE Š14, Š15 a Š18.

Farma větrných elektráren Kryštofovy Hamry (ULK045), provozovatel společnost Ecoenerg s.r.o.,

Kadaň. Celkem 21 VTE typu Enercon E82, výška stožáru 78 m, průměr rotoru 82 m, ve 3 lokalitách Z až

JZ od nádrže Přísečnice v k.ú. Dolina 8 VTE – Z až JZ od polohy navrhované VTE H11; jižně od oblouku

trati na Podmileské výšině 4 VTE - jižně od polohy navrhovaných VTE H14, H15 a H16; v trati „Nad

nádražím“ J až JV od zastávky Rusová 9 VTE - jižně od silnice k návrší Lysá hora JZ od navrhované

polohy VTE RU7 a LH18

9 Součástí VP Chomutov (v roce 2012 zadaného i zpracovatelům odborných studií pro záměr Změna VP

Chomutov) byly i VTE navrhovaného VP Rusová v počtu 5 věží, u nichž přitom nedocházelo ke změně

polohy ani výšky (VTE označené 3, 4, 5, 9 a 10), přičemž ve stejných polohách byly samostatným procesem

EIA hodnoceny VTE souběžně posuzovaného VP Rusová (VTE R3, R4, R5, R9 a R10). Dohodou mezi

investory obou staveb byly polohy těchto 5ti VTE řešeny v rámci záměru ULK558 a tyto VTE nejsou součástí

aktuální podoby VP Chomutov, jsou však řešeny v rámci kumulace záměru.




Připravované záměry (mimo předkládanou změnu VP Chomutov):

Větrný park Přísečnice (ULK430) – pro 4 VTE oznamovatele Czech Wind Holding a.s., typu

ENERCON E82 2MW (výška tubusu 108 m, průměr rotoru 82 m, celková výška 149 m). Poloha JZ od

nádrže Přísečnice. Vydáno souhlasné stanovisko KÚ Ústeckého kraje, odboru ŽPaZ č.j. 829/ZPZ/2008/430

dne 19.5.2010.

Rozšíření stávající farmy Kryštofovy Hamry o 4 VTE (ULK663) – pro 4 VTE oznamovatele Ecoenerg

Windkraft GmbH, jako rozšíření stávající farmy 21 ks VTE (ULK045-viz výše) o další 4 věže VTE typu

Enercon E82 (výška stožáru 78-98m, průměr rotoru 82 m). Vydáno souhlasné stanovisko KÚ Ústeckého

kraje, odboru ŽPaZ č.j. 2271/ZPZ/2010 dne 24.1.2011. Záměr byl upřesněn pro polohu VT1 pod kódem

ULK749 s tím, že pro tuto změnu byl vydán KÚ Ústeckého kraje Závěr zjišťovacího řízení dne 7.11.2011

pod č.j. 2623/ZPZ/2011

VTE Hajiště (ULK670) pro 4 VTE oznamovatele EP Renewables, a.s., Praha, typu ENERCON E82

2MW (výška tubusu 108 m, průměr rotoru 82 m, celková výška 149 m), případně Vestas V90 2 (3) MW

(výška tubusu 105 m, průměr rotoru 90 m a celková výška 150 m). Poloha západně od nádrže Přísečnice.

Vydáno souhlasné stanovisko KÚ Ústeckého kraje, odboru ŽPaZ č.j. 2607/ZPZ/2010 dne 15.3.2013.

VTE Výšina (ULK766) pro 2 VTE oznamovatele EP Renewables, a.s., Praha, typu ENERCON E82


(výška tubusu 105 m, průměr rotoru 90 m a celková výška 150 m). Poloha západně oblouku trati mezi tratí

a vedením VN severně od zastávky Rusová, v blízkosti navrhované VTE H33. Vydáno souhlasné

stanovisko KÚ Ústeckého kraje, odboru ŽPaZ č.j. 14/ZPZ/2012 dne 14.5.2013.

VTE Domašín (ULK537) pro 3 VTE oznamovatele WINDWIN CZ, spol. s r.o., Chomutov typu Vestas

V90 o výkonu 2 MW (výška tubusu 105 m, průměr rotoru 90 m a celková výška 150 m). Vydáno

souhlasné stanovisko KÚ Ústeckého kraje č.j. 535/ZPZ/2009 dne 20.8.2012

VTE Domašín-Rusová (ULK767) pro 6 VTE oznamovatele EP Renewables, a.s., Praha, typu ENERCON

E82 2MW (výška tubusu 108 m, průměr rotoru 82 m, celková výška 149 m), případně Vestas V90 2 (3)

MW (výška tubusu 105 m, průměr rotoru 90 m a celková výška 150 m). Poloha jižně od trati ve vrcholové

části Podmileské výšiny, jižně od 4VTE realizovaného záměru ULK045 v lokalitě Podmileská výšina.

Záměr je ve fázi zápisu z veřejného projednání, konaného dne ze dne 16.4.2013

Větrná farma Blatno (ULK572) jako dílčí změna původního VP Chomutov (kód MZP028) pro

oznamovatele APB – Plzeň a.s. Souhlasné stanovisko vydáno KÚ Ústeckého kraje pod č.j. 981/ZPZ/2011

dne 22.12.2011 v rozsahu 5 VTE Vestas V90 o výkonu 2MW , o výšce osy rotoru 105 m a celkové výšce

VTE 150 m (B6, B7, B8, B9 a B10). Projekt byl pozastaven a zatím dle sdělení oznamovatele nebude

realizován, není tedy dále sledován.

VTE Podmilesy (ULK681) pro 8 VTE oznamovatele EP Renewables, a.s., Praha, typu ENERCON E82


(výška tubusu 105 m, průměr rotoru 90 m a celková výška 150 m). Poloha jižně od VN Přísečnice severně

a jižně kolem oblouku trati kolem Podmileské výšiny, v blízkosti navrhovaných VTE H11, H14, H15 a

H16; kolize i s VP Rusová (ULK558) VTE R10. Vydáno souhlasné stanovisko KÚ Ústeckého kraje č.j.

3314/ZPZ/2010 dne 15.3.2013

VP Rusová (ULK558) pro 5 VTE pro oznamovatele ENERGY Company CVs.r.o., Chomutov, typu

Vestas V90 2 MW (výška tubusu 105 m, průměr rotoru 90 m a celková výška 150 m). Poloha jižně od VN

Přísečnice severně kolem oblouku trati kolem Podmileské výšiny, včetně trojúhelníku mezi silnicemi

severně od zastávky Rusová. Záměr ve fázi odevzdání posudku (30.5.2013). Projekt na základě dohody

mezi investory již nespadá pod aktuální podobu VP Chomutov, přestože těchto 5 VTE je uvedeno v zadání

pro některé studie ke Změně VP Chomutov z posledního čtvrtletí roku 2012. Pozice těchto VTE je ale

vyhodnocena kumulativně.

Z výše uvedeného vyplývá, že zejména území jižně až JV od vodní nádrže Přísečnice se

vyznačuje silnou kumulací záměrů výstavby větrných parků či farem, s těžištěm kumulací

mezi jižním zhlavím Přísečnické nádrže a lesním porostem jižně od vrcholu Podmileské

výšiny. Posuzovaná lokalita je, jak vidno, z hlediska větrnosti pro investory velmi atraktivní

lokalitou, takže v případě všech plánovaných záměrů výstavby větrných elektráren musí být

realizována veškerá nutná koordinační opatření k tomu, aby umístění posuzovaných větrných

elektráren nemohlo nepříznivě ovlivnit plánovaný provoz dalších větrných elektráren, které




jsou v pokročilejší fázi přípravy (popř. jsou ve fázi vydání územních rozhodnutí či stavebního

povolení.). S ohledem na praktické zkušenosti s problematikou turbulence (možná „ztráta

větru“) je třeba respektovat a v rámci další přípravy záměru dodržovat minimální rozestup

mezi jednotlivými větrnými elektrárnami cca 350 – 400 m.

Obecně lze doporučit postup ve smyslu, kdy jako přílohu k žádosti o vydání územního

rozhodnutí by měl každý investor (žadatel o ÚR) předložit příslušnému stavebnímu úřadu

k posouzení situaci na podkladu katastrální mapy s přesným umístěním jednotlivých větrných

elektráren daného záměru v souřadnicovém systému S-JTSK s tím, že na situaci musí být

rovněž vyznačeny všechny větrné elektrárny, na které již bylo územní rozhodnutí vydáno

(které tedy již byly legislativně „umístěny“ do území), s vyznačením vzdáleností mezi

jednotlivými věžemi větrných elektráren. Předložením této situace prokáže investor

technickou proveditelnost záměru. V tomto smyslu je formulováno jedno ze základních

doporučení pro kapitolu D.4 předkládaného Oznámení.

Ve vztahu k navrhované Změně VP Chomutov bude nutno prověřit vztahy nové polohy VTE

H11, H14, H15 k některým výše uvedeným záměrům a naopak vztahy některých věží jiných

záměrů (ULK558, ULK681, ULK766, ULK767), k poloze VTE H16, H25, H29 či H33, které

jsou předběžně potvrzeny (z hlediska jejich lokalizace) souhlasným stanoviskem KÚ

Ústeckého kraje č.j. 690/ZPZ/2010 ze dne 17.2.2012 pro záměr Větrná farma Kryštofovy

Hamry a Větrná farma Výsluní (ULK690), jak je prezentováno v rámci úvodní kapitoly.

Analogické kolize s jinými záměry pro území správních obvodů obcí Hora Sv. Šebestiána,

Výsluní a Křimov nejsou identifikovány, nová poloha VTE Š14 a Š15 západně od sídla Hora

Svatého Šebestiána není z hlediska bezpečné vzdálenosti v kolizi se 3 věžemi provozovaného

parku na Novoveském vrchu (dle ULK032)

Kumulativní vlivy uvedených větrných parků a farem jsou podrobněji hodnoceny především

ve specializovaných studiích, které jsou přílohami předkládaného oznámení.

Jiné kumulativní vlivy záměrů či aktivit, podléhajících posouzení vlivů na životní prostředí

v dosahu VP Chomutov nejsou aktuálně registrovány.

B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných

variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp.

odmítnutí

Obecné zdůvodnění záměru z hlediska potřeby výstavby zařízení, využívajících

obnovitelných zdrojů energie formou využívání energie větru, se v zásadě nemění oproti

argumentaci, uvedené v dokumentacích záměrů MZP028 (Horák J. a kol., 11/2004), ULK

658 (Motl L. a kol., 06/2010) či ULK690 (Motl L. a kol., 12/2010). Větrné lze pokládat za

ekologicky šetrný zdroj energie, jež neničí okolní prostředí emisemi do ovzduší nebo vody,

v zásadě splňují stanovená hygienická i jiná kritéria. Pozitivním efektem je snižování emisí

plynných i tuhých znečišťujících látek jinak produkovaných např. uhelnými zdroji,

negativem je problematické hodnocení vlivu větrných elektráren na krajinný ráz a vazba na

případná umístění v lokalitách.

Dále je uvedena specifikace zdůvodnění jednotlivých dílčích změn v rámci Změny záměru

VP Chomutov, předložená oznamovatelem:




VĚTRNÝ PARK CHOMUTOV - I. ETAPA

VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA LH13

- Byl proveden posun VE cca 50 m východně. Posun větrné elektrárny byl proveden z hlediska

ochrany lesa a to umístěním VE mimo jeho ochranné pásmo.

- Byla navržena změna výšky věže VE na 105 m z hlediska výšky jejího osazení v součinosti s

konfigurací okolního v terénu pro zajištění optimálnějšího využití větrných sil.

- Byla navržena změna umístění trafostanice TR 3 z důvodu návaznosti na rozvodnu ČEPS a TR 1

byla posunuta o cca 20m z důvodu umístění na plochy ÚP navržené pro výstavbu VTE.

- Z důvodu změn v umístění TR3 , TR1 a VTE LH 13 došlo zákonitě i k drobným změnám v trasách

kabelového vedení.

VĚTRNÝ PARK CHOMUTOV - II. ETAPA

VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA KR4

- Byl proveden posun VE cca 100 m jiho-východně. Posun větrné elektrárny byl navržen z hlediska

umístění stavby do vymezených ploch určených pro výstavbu větrných elektráren dle platné

územně plánovací dokumentace obce Křimov.




- Byl proveden posun VE cca 50 m východně. Posun větrné elektrárny byl proveden z hlediska





- Byl proveden posun VE cca 50 m severně. Posun větrné elektrárny odpovídá doporučenému

posunu dle výstupu EIA (MZP028) a to z důvodu umístění stavby mimo ochranné pásmo lesa.




- Byl proveden posun VE cca 150 m jiho-východně. Posun větrné elektrárny byl vyvolán

předchozím posunem KR4, nové umístění respektuje umístění stavby mimo ochranné pásmo lesa a

platnou územně plánovací dokumentaci obce Křimov.



TRAFOSTANICE

- Z důvodu optimalizace kabelových vedení byla z akce VP Chomutov – II. etapa ( k.ú. Křimov)

vypuštěna trafostanice TR2 posuzovaná v rámci zjišťovacího řízení MŽP v roce 2005 a nově je

navržena v k.ú. Hora Sv. Šebastiána společně s novým provozním objektem.

KABELOVÉ VEDENÍ

- Z důvodu změn v umístění TR 2 a výše uvedených VTE došlo zákonitě i k drobným změnám

v trasách kabelového vedení.




VĚTRNÝ PARK CHOMUTOV - III. ETAPA


- Byl proveden posun VE cca 50 m jiho-západně. Posun větrné elektrárny byl proveden z hlediska

dodržení minimální vzdálenosti od blízké komunikace II. třídy II/223.


konfigurací okolního v terénu pro zajištění optimálnějšího využití větrných sil a z hlediska

zamezení zásahu do ochranného pásma komunikačního paprsku datové sítě.


- Byl proveden posun VE cca 100 m jižně. Posun větrné elektrárny odpovídá doporučenému posunu

dle výstupů procesu EIA (MZP028) a to z hlediska předmětu ochrany soustavy NATURA 2000 v

zájmovém území.




- Byl proveden posun VE cca 120 m jižně. Posun větrné elektrárny byl proveden z hlediska

předmětu ochrany soustavy NATURA 2000 v zájmovém území.




- Byl proveden posun VE cca 300 m jižně. Posun větrné elektrárny odpovídá doporučenému posunu

dle výstuipů<procesu EIA (MZP028) a to z hlediska předmětu ochrany soustavy NATURA 2000

v zájmovém území.




- Byl proveden posun VE cca 200 m západně. Posun větrné elektrárny odpovídá doporučenému

posunu dle EIA z hlediska ochrany flóry od hranice lokality č. 14 (ÚSES č. 26/01-44-14).




- Byl proveden posun VE cca 150 m severo-západně. Posun větrné elektrárny byl proveden z

hlediska ochrany lesa a to umístěním VE mimo jeho ochranné pásmo.




- Byl proveden posun VE cca 1000 m jiho-východně. Posun větrné elektrárny odpovídá

doporučenému posunu dle výstupů EIA (MZP028) a to z hlediska předmětu ochrany soustavy

NATURA 2000 v zájmovém území.






KABELOVÉ VEDENÍ

- Z důvodu změn v umístění výše uvedených VTE došlo zákonitě i k drobným změnám v trasách

kabelového vedení .

VĚTRNÝ PARK CHOMUTOV - IV. ETAPA


- Byl proveden posun VE cca 30 m jiho-východně. Posun větrné elektrárny byl proveden z hlediska




KABELOVÉ VEDENÍ

- Z důvodu změn v umístění VTE LH 12 došlo zákonitě i k drobným změnám v trasách kabelového

vedení. Dořešit změnu přístupu.

VĚTRNÁ FARMA KŘIMOV

VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA K9

- Byl proveden posun VE cca 100 m severně. Posun větrné elektrárny byl proveden z hlediska

zamezení zásahu do ochranného pásma komunikačního paprsku datové sítě. Nové umístění

respektuje umístění stavby mimo ochranné pásmo lesa a platnou územně plánovací dokumentaci

obce Křimov.



hlediska zamezení zásahu do ochranného pásma komunikačního paprsku datové sítě. Nové

umístění respektuje umístění stavby mimo ochranné pásmo lesa a platnou územně plánovací

dokumentaci obce Křimov


- Byl proveden posun VE cca 300 m západně. Posun větrné elektrárny byl proveden z hlediska



obce Křimov.





obce Křimov.

KABELOVÉ VEDENÍ

- Z důvodu změn v umístění výše uvedených VTE došlo zákonitě i k drobným změnám v trasách

kabelového vedení .




VĚTRNÁ FARMA HORA SVATÉHO ŠEBESTIÁNA

VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA Š14


ochrany páteřní linky vzdušného vedení VVN spol. ČEPS dle vypracované studie vzájemného

vlivu VTE na vedení V445/446.



ochrany páteřní linky vzdušného vedení VVN spol. ČEPS dle vypracované studie vzájemného

vlivu VTE na vedení V445/446.



zamezení zásahu do ochranného pásma komunikačního paprsku datové sítě

TRAFOSTANICE

- Z důvodu optimalizace kabelových vedení byla z akce VP Chomutov – II. etapa ( k.ú. Křimov)

vypuštěna trafostanice posuzovaná v rámci zjišťovacího řízení MŽP v roce 2005 a nově je

navržena v k.ú. Hora Sv. Šebastiána společně s novým provozním objektem.

KABELOVÉ VEDENÍ

- Z důvodu nově navržené trafostanice a provozního objektu a změn v umístění výše uvedených

VTE došlo zákonitě i k drobným změnám v trasách kabelového vedení.

VĚTRNÁ FARMA KRYŠTOFOVY HAMRY

VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA H11

- Byl proveden posun VE cca 30 m jižně. Posun větrné elektrárny byl proveden z hlediska zamezení

zásahu do ochranného pásma komunikačního paprsku datové sítě.


- Byl proveden posun VE cca 120 m jiho-východně. Posun větrné elektrárny byl proveden z

hlediska zamezení zásahu do ochranného pásma komunikačního paprsku datové sítě.


- Byl proveden posun VE cca 50 m východně. Posun větrné elektrárny byl vyvolán posunem větrné

elektrárny H14.






elektrárny H32.


- Byl proveden posun VE cca 120 m jiho-východně. Posun větrné elektrárny byl proveden z







elektrárny H30.

VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA RU7


elektrárny H35 a snahou o zachování stávajících vzrostlých stromů podél příjezdové cesty.



KABELOVÉ VEDENÍ

Z důvodu změn v umístění výše uvedených VTE došlo zákonitě i k drobným změnám v trasách

kabelových vedení.

Uvedené zdůvodnění nové polohy a výšky VTE bylo v září 2012 předloženo rovněž

zpracovatelům odborných studií.

V období duben – květen 2013 došlo ještě k dílčím změnám některých kabelových tras,

případně přístupových komunikací k některým VTE: - Kabelové napojení VTE V8 od VTE V6: z majetkoprávních důvodů byla opuštěna kabelová

trasa vedoucí převážně po místních komunikacích k obci Výsluní s překonáním Prunéřovského

potoka východně od sídla a pokračování po polních cestách k poloze V8 v lokalitě Nad

Kýšovicemi (umístění obou VTE se nemění!!) trasou vedenou východně od V6 k levobřežnímu

lesnímu porostu nad Prunéřovským potokem, křížení toku poblíž levobřežního skalního výchozu

v Hadím údolí a výstup po nezpevněné lesní cestě do pravobřežního zalesněného prudkého svahu

nad okraj lesa a dále přímo přes intenzivní loouky k poloze V8.

- Změna kabelového napojení H25 s H21 JV od Přísečnické přehrady: od cesty (v blízkém

souběhu se železniční tratí) vedla trasa k H25 (poloha VTE se nemění!!) přes extenzivní louky

s bohatým výskytem zvláště chráněného druhu koprník štětinolistý, takže je vedena po této cestě

západně a s ostrým lomem k východu přes méně hodnotné louky k poloze VTE H25

- Změna komunikačního napojení VTE V2: k této VTE (poloha se nemění!!) je návrh na úpravu

příjezdové cesty, spočívající ve zpřístupnění VTE V2 rovnou ze stávajícího sjezdu ze silnice

II/223; tím odpadá původní zpřístupnění podél jižního okraje lesa přes botanicky významnou

lokalitu (je pouze zachována trasa kabelu)

Je aktuálně předkládáno monovariantní řešení záměru, spočívající ve změně umístění 29 věží

VTE (z toho u 15 i změna výšky VTE) podle výše prezentovaného zdůvodnění. Z hlediska

typu a rozměru VTE je sjednocen typ Vestas V90 s výškou tubusu 105 m, z hlediska zbarvení

budou VTE celoplošně opatřeny šedým nátěrem RAL 7035 (ve shodě s metodickým

pokynem MŽP, čl. 8, odst. 8.3, MŽP 2005 i předpisem L 14 ÚCL). VTE budou opatřeny

světelným značením dle požadavku ÚCL v návaznosti na předpis Ministerstva dopravy L 14

– Letiště. Údaje o délce přístupových cest tras a kabelových tras shrnuje tabulka:




Tabulka: Porovnání údajů ohledně rozsahu kabelových tras a příjezdových (přístupových) cest Původní záměr Změna záměru

Kód

IS EIA

Název dokumentace Délka

kabelových

tras

Délka

příjezdových

cest

Název dokumentace Délka

kabelovýc

h tras

Délka

příjezdových

cest

Celkem

trasy

Celkem

cesty

Rozdíl

ULK658

Větrná farma Hora

Sv.Šebestiána a

Větrná farma Křimov

21,32 km 20,1 km

Větrná farma Hora

sv.Šebestiána 7,2 km 8,68 km

16,6 km 15,92 km Redukce tras: 4,72 km

Redukce cest: 4,18 km Větrná farma

Křimov 9,4 km 7,24 km

ULK690

Větrná farma

Kryštofovy Hamry a

Větrná farma Výsluní

18,90 km 14,8 km

Větrná farma

Kryštofovy Hamry 14,1 km 9,14 km

16,4 km 13,26 km Redukce tras: 2,5 km

Redukce cest: 1,54 km

Větrná farma

Výsluní – 1. část 0,5 km 3,4 km

Větrná farma

Výsluní – 2.část 1,8 km 0,72 km

MZP028 Větrný park

Chomutov 115 km 55 km

Větrný park

Chomutov I. etapa 9,2 km 0,37 km

26,2 km 5,92 km

Redukce tras: 88,8 km

Redukce cest: 49,08 km

Větrný park

Chomutov II. etapa 11,2 km 2,03 km

Větrný park

Chomutov III. etapa 5,15 km 3,13 km

Větrný park

Chomutov IV. etapa 0,65 km 0,39 km

Kabelové trasy Příjezdové cesty

Původní délka kabelových tras 155,22 km Původní délka příjezdových cest 89,9 km

Redukce kabelových tras - 96,02 km Redukce příjezdových cest -54,8 km

Výsledná délka kabelových tras 59 20 km Výsledná délka příjezdových cest 35,1 km

Poznámka:

Úbytek cest a kabelů je způsoben tím že z původního projektu MZP028, pro který bylo stanoviskem MŽP doporučeno k realizaci 83 ks větrných

elektráren, zbylo pouze 15 ks, pro záměry ULK658 a ULK690 byly pak navrženy kompletně nové trasy a cesty, které s původním záměrem

MZP028 nemají prakticky téměř nic společného. V této souvislosti je třeba vzít v úvahu, že všechny tři dílčí větrné farmy by nemohly být současně

realizovány ve svém plném rozsahu. Dále také úsporu způsobuje též nerealizování VF Blatno (ULK572), která byla součástí původního záměru

Větrného parku Chomutov dle MZP028.




Varianta aktivní - spočívá v realizaci záměru na vybraných pozemcích dle úvodních

projektových podkladů, popsaných v kapitole B.I.6. Dotčené pozemky bude možné nadále

využívat zemědělsky stávajícím způsobem. V rámci aktivní varianty nejsou za současného

stavu předloženy další technické varianty.

Varianta nulová - představuje zachování původního stavu pozemků bez realizace VTE.

Pozemky by byly nadále využívány extenzivním zemědělským způsobem v závislosti na

jejich druhu a využitelnosti; v této variantě nebude v této oblasti využita kinetická energie

větru pro výrobu elektrické energie v rámci realizace obnovitelných zdrojů ve smyslu výše

uvedených legislativních podmínek a energetických koncepcí.

B.I.6. Stručný popis technického a technologického řešení

Dodavatelem technologie byla zvolena společnost Vestas Wind Systems A/S jako lídr mezi

světovými výrobci větrných elektráren s největšími zkušenostmi v oboru. Doporučen byl typ

VESTAS V90-2.0 MW, počítá s nejmodernější a nejefektivnější technologií na světovém

trhu.

Posuzovaný typ VTE byl určen optimalizací různých faktorů, jako je charakteristika proudění

vzduchu, využití vyzkoušených a ověřených technologií a hlavně na základě závěrů

jednotlivých odborných studií. Po zvážení dvou variantních typů V 90 a V112 je zvolen jako

konečný typ Vestas V90 o výkonu 2 MW a celkové výšce 150m, čímž je podoba celého

větrného parku Chomutov sjednocena na stejný typ energetického zařízení.

Stručný popis VTE:

VESTAS V90-2.0MW má délku lopatky rotoru 45 m, je vybavena systémem OptiSpeed®.

Pomocí tohoto systému může rotor pracovat s variabilním počtem otáček. Jde o pomaloběžný

stroj s otáčkami v rozmezí 9÷14,9min-1. Zapínací rychlost větru je 2,5m.s-1

, průměrná

pracovní rychlost je 14,9 m.s-1

, vypínací (maximální) rychlost větru je 25m.s-1

. Po překročení

této rychlosti dojde k automatickému zabrzdění a odstavení stroje. VTE je vybavena

zařízením OptiTip®, zvláštním regulačním systémem naklápění, firmy VESTAS. Pomocí

zařízení OptiTip® jsou úhly nastavení listu rotoru stále regulovány, takže je úhel nastavení

listu vždy optimálně přizpůsoben příslušným větrným podmínkám. Tímto je optimalizována

výroba energie a vývoj hluku. Listy rotoru jsou vyrobeny z epoxidové pryskyřice vyztužené

uhlíkovým vláknem. Každý list rotoru se skládá ze dvou polovin, které jsou slepeny s

nosným profilem. Zvláštní ocelové vložky k ukotvení spojují listy rotoru s ložiskem listu

rotoru. Mechanická energie je od rotoru přenášena hlavním hřídelem přes převod na

generátor. Převodovka je kombinovaná planetová/celní ozubení. Přenos výkonu z

převodovky na generátor se uskutečňuje pomocí kompozitní spojky nevyžadující údržbu.

Generátor je speciální čtyřpólový asynchronní generátor s vinutým rotorem. Zabrzdění VTE

je prováděno nastavením listu rotoru do praporu. Parkovací brzda se nalézá na

vysokorychlostním hřídeli převodu. Veškeré funkce VTE jsou kontrolovány a řízeny řídicími

jednotkami založenými na bázi mikroprocesoru. Tento systém řízení provozu je umístěn v

gondole. Změny úhlu nastavení listu rotoru jsou aktivovány přes momentové rameno

hydraulickým systémem, který umožňuje listům rotoru rotovat axiálně o 95°.

Čtyři elektricky poháněné převodovky se starají o směrování po větru otáčením pastorku,

které zasahují do zubu velkého otočného věnce, který je upevněn na vrcholu věže VTE.

Ložiskový systém směrování po větru je systém kluzného ložiska se zabudovanou frikcí a

samosvornou funkcí. Kryt gondoly vyrobený z plastu vyztuženého skelným vláknem chrání

veškeré komponenty uvnitř gondoly před deštěm, sněhem, prachem, slunečním zářením atd.

Centrálně umístěný otvor umožňuje ke gondole přístup z věže. Uvnitř gondoly je umístěn




údržbový jeřáb. Kuželová ocelová trubková věž je vysoká 105m. Průměr pozemní příruby je

4,15 m a průměr vrcholové příruby je 2,3 m.

VTE je zakotvena do základu ve formě železobetonové patky o rozměrech cca 16,4 x 16,4 m,

výšce 1,8 m. Základ je uložen pod terénem a překryt zeminou. Pro příjezd jeřábu a obsluhy k

místu stavby VTE bude postavena manipulační plocha se zpevněným povrchem.

Architektonické a výtvarné řešení stavby je dáno použitou technologií (typ Vestas). Stavby

budou celoplošně opatřeny šedým nátěrem RAL 7035 (ve shodě s metodickým pokynem

MŽP, čl. 8, odst. 8.3, MŽP 2005 i předpisem L 14 ÚCL). VTE budou opatřeny světelným

značením dle požadavku ÚCL v návaznosti na předpis Ministerstva dopravy L 14 - Letiště.

Tabulka: Technické údaje o VTE Vestas V90-2MW

Typ větrné elektrárny VESTAS V90 – 2MW

Výrobce VESTAS, Dánsko

Rotor

Provedení rotoru rotor proti větru, s vodorovnou osou otáčení

Počet listů 3

Průměr rotoru 90 m

Provedení listů rotoru skleněné vlákno vyztužené epoxidovou pryskyřicí a uhlíkovými vlákny

Rozsah otáček rotoru 9.0 – 14.9 ot./min. - otáčky rotoru řízené změnou úhlu nastavení listů

rotoru tz. PITCH CONTROL (hydraulický systém natáčení lopatek rotoru

se systémem na ovládání otáček převodovky a rotoru pro maximální

využití síly větru)

Výška náboje rotoru 105 m

Vodorovná vzdálenost roviny rotoru od osy stožáru 4.443m

Generátor

Provedení generátoru Asynchronní generátor s rotorovým vinutím vyvedeným na kroužky

Jmenovitý výstupní výkon 2000 kW

Řídící jednotka. SCADA

Typové označení DVSG 500/4MSP

Výrobce Siemens

Otáčky 1680 - 2016 ot./min.

Převodovka

Provedení Jednostupňová planetová převodovka

Výrobce Rexroth

Typové označení GPV442

Otáčky převodový poměr 1:113.1min-1

Stožár

Typ stožáru Trubkový ocelový kuželový




Některé další údaje:

Sledování větru: Systém sledování větru se skládá z radiálních ložisek . Systém umožňuje

otáčení strojovny umístěné na vrcholu věže a přenáší síly rotoru/strojovny na věž.

Bezpečnostní systém zaručuje bezpečný provoz zařízení podle předpisů nezávislých

zkušebních ústavů a mezinárodních standardů.

Brzdící systém: Zařízení se brzdí nastavením listů rotoru na plnou plochu (do polohy

praporu). Oddělené válce pro nastavení úhlu sklonu poskytují trojnásobnou bezpečnost

brzdění. Hydraulický systém dodatečně dodává tlak pro kotoučovou brzdu, která se nachází

na hlavním hřídeli. Kotoučová brzda se skládá ze tří hydraulicky řízených brzdových kalibrů.

Kotoučová brzda slouží výhradně jako ruční brzda.

Ochrana před bleskem: Větrná elektrárna V90 je vybavena systémem ochrany před bleskem

„Vestas Lightning Protection“. Chrání celé zařízení od konce listů rotoru až k základu věže.

Systém zajišťuje, že údery blesku do všech důležitých součástí v listech rotoru, strojovně a

věži jsou odvedeny pryč. Ochrana řídicích jednotek a procesorů ve strojovně účinným

stíněním představuje dodatečné bezpečnostní opatření. Ochrana před bleskem odpovídá

normě IEC 61024 – „Ochrana větrných elektráren před bleskem“ Detektory blesku se

nacházejí ve všech třech listech rotoru. Údaje dodané detektory se zaznamenávají a umožňují

vypovídat o tom, do kterého ze tří listů rotoru blesk udeřil, kdy úder blesku přesně proběhl a

jak byl silný. Tyto údaje jsou velmi užitečné k odhadu možných škod a k provedení potřebné

kontroly.

Námraza: Při zvýšeném nárůstu objemu námrazy na listech dojde k přetížení zařízení a

samovolnému zastavení rotoru. Opětovné spuštění je možné pouze za přítomnosti pracovníka

technické údržby elektráren, který napomáhá rozběhu rotoru a zabezpečuje celý prostor pod

elektrárnami. Rotor se pomalu roztáčí, dochází k vibracím listů a námraza odpadává.

K jejímu sesunutí dochází pod úhlem do 40° směrem od kolmice k povrchu země. V žádném

případě nedochází k odmršťování námrazy odstředivou silou do širokého okolí kolem VE.

Pokud nedojde k odstranění námrazy při pomalém roztáčení, jsou elektrárny odstaveny do

doby klimaticky příhodnější a postup s odstraněním námrazy se opakuje.

Stručný popis výstavby:

Stavba je členěna do tří celků:

Stavba obslužných komunikací, sloužících pro zpřístupnění území navrhované stavby a pro její

dopravní a technickou obslužnost. Jde buď o opravy stávajících komunikací, místně jde i o

komunikace nové, které by měly maximálně kopírovat stávající terén. Projektovaná šířka je 4 m.

Pro zhutnění komunikací a manipulačních ploch bude použit materiál původní v posuzované

lokalitě, není uvažováno s budováním živičných nebo betonových komunikací.

Stavba datových a elektrických kabelů (kabelového vedení) k přípojnému bodu: výstavba

podzemní přípojné kabelové trasy VN a NN pro napojení do rozvodné sítě bude realizována na

základě studie připojitelnosti a následujícího prováděcího projektu. Kabelové energetické

podzemní vedení bude uloženo v hloubce minimálně 1,2 m a pokud možno provedeno

bezvýkopovou technologií pokládky kabelů

Stavba vlastního objektu a technologie VTE - Realizace gravitačních základů, montáž tubusu,

usazení gondoly, zprovoznění systémů.

Výstavba 1 VTE trvá zpravidla 2-3 měsíce. Na ploše zamýšleného záměru je nutno vyhloubit

stavební jámu pro založení (hloubka cca 2,9 m), do které se vybetonuje patka VTE. V

základu je zabetonováno armování, kabelová průchodka pro vodiče odvádějící vyrobenou

energii a příruba, na kterou je vlastní VTE namontována. Ta je v místě pouze sestavena,

hotové součásti jsou přivezeny od výrobce.




Pro montáž samotné elektrárny je potřebná zpevněná manipulační (obslužná) plocha, kde

budou po dobu montáže umístěny jeřáby. Plocha má rozměry cca 40 x 18 m, ke které je nutné

přičíst ještě plochu příjezdové komunikace a nájezdů pro přepravní techniku. Minimální šíře

příjezdové komunikace je 4 m. Únosnost povrchu manipulační plochy a příjezdové

komunikace je 15 t na jednu nápravu (18,5 t/m2). Tloušťka zpevněné vrstvy je závislá na

stavu podloží.

Základová konstrukce je tvořena železobetonem, velikost základů bud proveden dle dispozic

výrobce VTE, v průměru je velikost cca 16,4 x 16,4 m s hloubkou cca 2,9 m. Horní část

základu je překryta zeminou o vrstvě cca 1 m a nad úroveň terénu vystupuje jen kruhová

základová patka o průměru 6 m a ploše cca 30 m2.

Celkový objem betonu na 1 základovou patku VTE se předpokládá cca 450 - 500m3

materiálu

(tj. cca 800t) pro 1 VTE.

Stručný popis provozu VTE:

VTE je energetické zařízení, které pro svou funkci využívá funkční interval rychlosti větru od

hodnoty spínací rychlosti větru po hodnotu vypínací rychlosti větru10

. Spínací rychlost větru

pro VTE Vestas V90 o výkonu 2MW činí 3,5 – 4 m.s-1

, vypínací 25 m.s-1

. Rychlost větru pro

nominální výkon11

činí

12 – 13

m.s

-1.

Spínací rychlost větru m.s

-1 3,5- 4

Vypínací rychlost větru m.s-1

25

Rychl. větru pro nomin. výkon m.s-1

12 - 13

Veškeré funkce VTE jsou kontrolovány a řízeny řídícími jednotkami na bázi mikroprocesorů.

Komponenty uvnitř gondoly jsou chráněny proti dešti, sněhu, prachu a slunečnímu záření.

V době provozu se předpokládá bezobslužnost větrné elektrárny. Při provozu nebudou

vznikat nároky na dopravní obslužnost, mimo pravidelných kontrol jednou za 14 dní,

případně odstraňování nahodilých poruch (příjezd osobním autem) a periodické údržby

prováděné jednou za 6 měsíců (příjezd dodávkovým autem).

B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení

Zahájení - dle průběhu schvalovacích procesů, předpoklad je 2013 - 2014

Dokončení - cca 6 – 10 měsíců od zahájení výstavby

B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků:

Na úrovni kraje:

Jde o lokalizaci v kraji Ústeckém.

Na úrovni obcí:

Na základě znění §3 odst.c,d12

zákona 100/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů jsou jako

dotčené uvažovány následující obce:

10

Spínací rychlost větru (cut-in windspeed) je rychlost větru, kdy se VTE spouští, vypínací rychlost větru (cut- 11

Rychlost větru, při které VTE dosáhne svého nominálního výkonu, který se při dalším růstu rychlosti větru

již nezvyšuje 12

Dotčeným územím je území, jehož životní prostředí a obyvatelstvo by mohlo být závažně ovlivněno

provedením záměru nebo koncepce, dotčeným uzemním samosprávným celkem je ten, jehož správní obvod




Kryštofovy Hamry, Výsluní, Křimov, Hora Sv. Šebestiána (na k.ú. těchto obcí je navržena

výstavba);

Měděnec, Málkov (hodnocení akustické zátěže, dosah flickeru)

B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou

tato rozhodnutí vydávat:

Rozhodnutí o kácení mimolesních porostů dřevin § 8odst. 1 až 3 (příslušné obecní

úřady dotčených obcí)

Závazná stanoviska s dotčením VKP „ze zákona“, § 4 odst. 2 (pověřené obecní úřady

obcí s rozšířenou působností)

Rozhodnutí ve věci ochrany krajinného rázu § 12 odst. 2 zák.114/1992 Sb. (pověřené

obecní úřady obcí s rozšířenou působností)

Souhlas s odnětím ze ZPF § 9 odst.1 zák. 334/1992 Sb. – orgán ochrany ZPF (do 1 ha

pověřený obecní úřad obce s rozšířenou působností, nad 1 ha KÚ Ústeckého kraje -

OŽPZ),

Povolení k nakládání s podzemními a povrchovými vodami § 8 zák.č. 254/2001 Sb.,

vodní zákon (pověřené obecní úřady obcí s rozšířenou působností)

Rozhodnutí o výjimkách ze zákazů pro zvláště chráněné druhy rostlin/živočichů § 56

odst.1zák.114/1992 Sb. (KÚ Ústeckého kraje – OŽPZ)

Souhlas vodoprávního úřadu dle §17 odst. 1 e) vodního zákona č. 254/2001 Sb.

(pověřené obecní úřady obcí s rozšířenou působností)

Územní řízení a stavební řízení dle zák. 183/2006 Sb., stavební zákon (příslušné

stavební úřady(MěÚ Kadaň, Magistrát města Chomutova),

další, které vyplynou z požadavků dotčených správních úřadů

alespoň zčásti tvoří dotčené území




B.II. Údaje o vstupech (Zábor půdy, odběr a spotřeba vody, surovinové a energetické zdroje)

B.II.1. Půda

Zábor půdy

Předkládaný záměr výstavby farmy VTE bude vyžadovat (spíše dočasný) zábor půdy vedené

jako ZPF, většinově v kultuře trvalý travní porost, lokálně i orná půda (VTE K15, KR6,

evidenčně LH12). Zábor půdy a její dočasné vynětí ze zemědělského půdního fondu se bude

týkat pozemků umístěných pod základovou deskou VTE a dalších doplňkových staveb,

zejména manipulačních ploch a obslužných komunikací.

Z dotčených pozemků bude pro realizaci záměru využita pouze nezbytně nutná část výměry

potřebná pro umístění základů VTE, obslužných komunikací a manipulačních ploch. Části

pozemků druhově specifikované jako trvalý travní porost (výjimečně orná půda) budou

odňaty ze ZPF, zábor však bude pouze dočasný po dobu životnosti VTE.

Výstavba podzemní přípojné kabelové trasy VN a NN pro napojení do rozvodné sítě bude

realizována na základě studie připojitelnosti a následujícího prováděcího projektu. Kabelové

energetické podzemní vedení bude uloženo v hloubce minimálně 1,2 m a pokud možno

provedeno bezvýkopovou technologií pokládky kabelů, takže nebude nutné odnětí půdy ze

ZPF v trase přípojky (nezmění se dosavadní využití pozemků). Pro pozemky, přes které

povedou podzemní energetická vedení, bude následně v katastru nemovitostí zapsáno věcné

břemeno, přičemž tyto pozemky budou nadále zemědělsky obdělávatelné.

Podle předaných podkladů oznamovatele (06/2013) jsou souborné zábory ZPF vyhodnoceny

následovně:




Tabulka: Souborný přehled záborů ZPF

PŮVODNÍ ZÁMĚR ZMĚNA ZÁMĚRU

EIA NÁZEV DOKUMENTACE ZÁBOR ZPF EIA NÁZEV

DOKUMENTACE BPEJ [m2] ZÁBOR ZPF STANOVISKO

CELKEM

ZÁBOR

ZPF

ROZDÍL OPROTI

PŮVODNÍMU

ZÁMĚRU

ULK658

VĚTRNÁ FARMA

VĚTRNÁ FARMA HORA

SV. ŠEBESTIÁNA A

VĚTRNÁ FARMA

KŘIMOV

112 330 m2

ULK658

VĚTRNÁ FARMA

HORA SV.

ŠEBESTIÁNA

9.36.24

9.36.44

9.73.13

9.64.11

9.36.21

9.36.04

9.36.01

9.36.34

25791

420

42

3696

2034

139

1409

4071

37 602 m2 -

8,0462 ha

redukováno oproti

původnímu záměru o

3,187 ha

ULK658 VĚTRNÁ FARMA

KŘIMOV

9.36.04

9.36.01

9.36.44

9.36.24

9.37.16

9.73.13

9.75.41

9.73.11

20638

1644

6937

10369

780

2076

93

323

42 860 m2 KÚÚK 3373/ZPZ/2012/11-SV-

019 ze dne 15.4.2013

ULK690

VĚTRNÁ FARMA

KRYŠTOFOVY HAMRY

A VĚTRNÁ FARMA

VÝSLUNÍ

92 608 m2

ULK690

VĚTRNÁ FARMA

KRYŠTOFOVY

HAMRY

9.36.54

9.37.56

9.37.16

9.36.24

9.36.44

9.37.46

9.36.34

9.36.04

9.73.13

9.36.01

11398,5

3788

6887

19133

2226

1698

3876

3067

529

2911

55 513,5 m2 KÚÚK 1015/ZPZ/2013/13-sv-

009 ze dne 6.5.2013

6,3048 ha

redukováno oproti


2,956 ha


VÝSLUNÍ - 1. ČÁST

9.36.04

9.36.24

9.36.34

9.50.01

9.36.34

79

1649

2519

1545

20

5 812 m2 MMCH/06033/2013 ze dne

19.2.2013


VÝSLUNÍ - 2. ČÁST 9.36.24 1722 1 722 m2

MMCH/06031/2013 ze dne

18.2.2013




MZP028 VĚTRNÝ PARK

CHOMUTOV 134 648 m2

MZP028

VĚTRNÝ PARK

CHOMUTOV - I.

ETAPA

9.36.04

9.37.16

9.36.24

9.50.01

2.54.11

2.22.13

800

164

428

2442

2600

2860

9 294 m2

MMCH/34655/2010/OSÚaŽP/Ž/

Haj ze dne 20.4.2010

MMCH/55253/2009/OSÚaŽP/Ž/

Haj ze dne 18.1.2010

MUKK/53797/2009 ze dne

3.12.2009

3,8248 ha

redukováno oproti


9,640 ha

MZP028

VĚTRNÝ PARK

CHOMUTOV - II.

ETAPA

9.36.24

9.73.11

9.36.01

9.36.04

883

379

3098

904

5 264 m2 MMCH/124429/2012 ze dne

11.1.2013

MZP028

VĚTRNÝ PARK

CHOMUTOV - III.

ETAPA

9.36.34

9.37.16

9.36.24

9.50.01

9.66.01

5470

5958

9392

99

294

21 213 m2

MMCH/103172/2010/OSÚaŽP/

Ž/Haj ze dne 4.11.2010





MZP028

VĚTRNÝ PARK

CHOMUTOV - IV.

ETAPA

9.36.04

9.37.16

710

1767 2 477 m2 -

PŮVODNÍ ZÁBOR ZPF 33,959 ha

REDUKOVÁNO - 15,783 ha

VÝSLEDNÝ ZÁBOR ZPF 18,176 ha




Záměr se týká záborů ZPF ve všech třídách ochrany, shrnutí dokládá následující tabulka:

Tabulka: Struktura záborů ZPF dle tříd ochrany Kód IS EIA Název projektu Celkový zábor

ZPF (m2)

Tř. ochrany BPEJ Zábor

(m2)

% podíl na záboru

ZPF projektem

ULK658 Větrná farma Hora sv.

Šebestiána 37 602,0

I.

9.36.01 1409

7139 (18,99) 9.36.21 2034

9.64.11 3696

II. 9.36.04 139 139 (3,06)

III. 9.36.24 25791 25791 (68,59)

IV. 9.36.34 4071

4491 (11,94) 9.36.44 420

V. 9.73.13 42 42 (1,11)

ULK658 Větrná farma Křimov 42 860,0

I. 9.36.01 1644 1644 (3,84)

II. 9.36.04 20638 20638 (48,15)

III. 9.36.24 10369 10369 (24,19)

IV. 9.36.44 6937 6937 (16,19)

V.

9.37.16 780

3272 (7,63) 9.73.11 323

9.73.13 2076

9.75.41 93

ULK690

Větrná farma

Kryštofovy Hamry

55 513,5

I. 9.36.01 2911 2911 (5,24)

II. 9.36.04 3067 3067 (5.52)

III 9.36.24 19133 19133 (34,47)

IV. 9.36.34 3876

6102 (10,99) 9.36.44 2226

V.

9.36.54 11335,5

24237,5 (43,66)

9.37.16 6887

9.37.46 1698

9.37.56 3788

9.73.13 529

ULK690

Větrná farma Výsluní

- 1. část 5 812,0

II. 9.36.04 79

1624 (27,94) 9.50.01 1545

III. 9.36.24 1649 1649 (28,37)

IV. 9.36.34 2539 2539 (43,69)

ULK690 Větrná farma Výsluní

- 2. část 1 722,0 III 9.36.24 1722 1722 (100,0)

MZP028

Větrný park Chomutov

- I. etapa

9 294,0

II. 9.36.04 800

3242 (34,88) 9.50.01 2442

III. 9.36.24 428 428 (4,61)

IV. 2.54.11 2600 2600 (27,98)

V. 2.22.13 2860

3024 (32,53) 9.37.16 164

MZP028


- II. etapa 5 264,0

I. 9.36.01 3098 3098 (58,85)

II. 9.36.04 904 904 (17,17)

III. 9.36.24 883 883 (16,77)

V. 9.73.11 379 379 (7,20)

MZP028


- III. etapa

21 213,0

II. 9.50.01 99 99 (0,46)

III. 9.36.24 9392 9392 (44,75)

IV. 9.36.34 5470 5470 (25,79)

V. 9.37.16 5958

6252 (29,47) 9.66.01 294

MZP028 Větrný park Chomutov

- IV. etapa 2 477,0

II. 9.36.04 710 710 (28,66)

9.37.16 1767 1767 (71,34)

Dočasný zábor se bude týkat pozemku, jenž bude dotčen stavebními činnostmi (montážní

plocha, patka pod VTE) a pracemi souvisejícími s pokládkou podzemních kabelů a výstavbou

komunikace. Tyto pozemky budou po ukončení provozu záměru uvedeny do původního

stavu a nadále budou složit svému původnímu účelu. Pro řešení celkem 73 VTE:

Montážní plochy (1 VTE - 720 m2) 52 560 m

2

Pod patkou (1 VTE - 269 m2) 19 637m

2




Chráněná území a ochranná pásma

Zvláště chráněná území

Zájmové území záměru nezasahuje žádné zvláště chráněné území přírody ve smyslu kategorií

dle § 14 zákona č. 114/1992 Sb.

Zájmové území je součástí CHOPAV Krušné hory, vyhlášené NV ČR č. 10/1979 Sb.

Do zájmového území nezasahují chráněná ložisková území nebo dobývací prostory, některé

plochy jsou ale historicky poddolovány.

Ochranná pásma

Záměr není v územním kontaktu ani v kolizi s ochrannými pásmy zvláště chráněných území

přírody (50 m „ze zákona“). Do zájmového území zasahují OP lesních porostů, jak je

podrobněji pojednáno v rámci Přílohy č. 8. Umístění záměru dále zasahuje do vymezení II.

OP VN Přísečnice a vodárenské VN Křimov, tedy do ochranných pásem vodních zdrojů.

stupně. Toto musí být důsledně v další projektové přípravě realizace záměru respektováno, a

to jak při zemních pracích, tak v rámci hospodaření s ropnými látkami.

Umístění některých VTE muselo být řešeno ve vazbě na ochranná pásma vedení VVN a VN,

zasahujících do hodnoceného území; podrobnější specifikace bude uvedena v projektové

dokumentaci.

Obecně chráněné přírodní prvky

V zájmovém území záměru je lokalizována řada skladebných prvků ÚSES od lokální po

nadregionální úroveň.

V zájmovém území záměru se nacházejí významné krajinné prvky „ze zákona“, jde o lesy,

rybníky, rašeliniště, vodní toky a údolní nivy. Přírodní jezera nejsou v kontaktu se zájmovým

územím záměru lokalizována.

Blíže k oběma aspektům viz v příslušné části kapitoly C.1 a Příloha č. 8 předkládaného

Oznámení.

Evropsky významné lokality, ptačí oblasti

Zájmové území záměru částečně zasahuje do vymezení Ptačí oblasti Novodomské rašeliniště

- Kovářská (CZ0421004) a Evropsky významné lokality Na loučkách (CZ0420035).

Podrobnější specifikace je doložena v rámci Přílohy č. 10, která je aktualizovaným posouzením vlivů záměrů na předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích

oblastí podle § 45i zák.č. 114/1992 Sb., v platném znění (Kuras T. a kol., 11/2012).

Na základě tohoto posouzení vydal KÚ Ústeckého kraje, odbor ŽPaZ jako příslušný orgán

ochrany přírody podle § 45i zák. č. 114/1992 Sb., v platném znění dne 19.2.2013 pod čj.

464/ZPZ/2013/ZPZ/N-1778, JID:24485/2013/KUUK stanovisko, kterým významný vliv

záměru na lokality soustavy Natura 2000 vylučuje. Stanovisko je doloženo v rámci přílohy č.

1 předkládaného Oznámení.

B.II.2. Voda

Etapa výstavby

V této fázi bude třeba omezené množství vody, která bude dovážena podle potřeb dodavatele

stavby. Pitná voda bude dovážena jako balená.

Technologická voda bude potřeba při výrobě betonových směsí a při ošetřování tuhnoucího

betonu. Množství vody a její zdroj nebyly v současné fázi projektové přípravy určeny, lze je

pouze ve shodě s Motlem a kol. (2010a/ až 2012) odhadovat:




pro výrobu 1 m3 betonu 150 – 200 litrů vody

1 základová deska (420 m3 betonu) 84.000 l vody

Lze tedy konstatovat, že výstavba i provoz budou mít minimální nároky na potřebu pitné a

užitkové vody. Tyto nároky budou kryty ze stávajících zdrojů vody v oblasti. Nebude

vyvolána potřeba zřízení nových zdrojů vody.

Etapa provozu

Provoz VTE negeneruje nároky na pitnou či užitkovou vodu.

Závěrem lze konstatovat, že záměr bude mít prakticky jen ve fázi výstavby jen minimální

nároky na potřebu pitné a užitkové vody. Tyto nároky budou kryty ze stávajících zdrojů vody

v oblasti. Nebude vyvolána potřeba zřízení nových zdrojů vody.

B.II.3. Surovinové a energetické zdroje

Výstavba

Pro vlastní výstavbu je zatím ve shodě s Motlem a kol. (2010 a/, 2010b/, 2012) odhadována

spotřeba následujících surovinových zdrojů, které se týkají především stavebních materiálů

(beton, kamenná drť, předpoklad dovozu), s preferencí možnosti využití i místních

stavebních materiálů (kamenná drť, písek aj. pocházející z okolí místa stavby):

500 m3 železobetonu pro výstavbu patky o průměru 16,4 m s hloubkou cca 2,9 m.

450 m3 kamenné – štěrkové drtě pro vybudování 1 zpevněné plochy 960 m

2.

200 m3

kamenné – štěrkové drtě (cca 20t) pro vybudování 100 m příjezdové obslužné

komunikace.

27 t armatury pro výstavbu 1 patky pro VTE.

Vlastní montáž VTE bude probíhat z importovaných modulů, které jsou od výrobce

kompletně zhotoveny a na určené místo budou dopraveny pomocí tahačů s návěsy. Hlavním

technickým prostředkem pro montážní práce bude samohybný vysokozdvižný jeřáb.

Provoz:

Posuzovaná stavba je sama zdrojem energie, v době provozu nebude mít nároky na přísun

energií, naopak elektrickou energii bude generovat na základě využití energie větru. Tato

energie, tady spíše větrný potenciál lokality, může být svým způsobem chápán jako

energetický zdroj.

Dle metodického pokynu MŽP k vybraným aspektům postupu orgánů ochrany přírody při

vydávání souhlasu podle § 12 a případných dalších rozhodnutí dle zákona č. 114/1992 Sb.

(2000), které souvisí s umísťováním staveb vysokých větrných elektráren, se za území s

vhodným klimatologickým potenciálem větrné energie pokládá „území s roční průměrnou

rychlostí větru v úrovni 10 m nad terénem přesahující 4,0 m/s popř. oblasti, kde je hustota

větrné energie ve výšce 40m nad zemským povrchem alespoň 160 až 200 W/m2“.

Obrázek: Území vhodná pro umístění VTE, rozbor závažnosti střetů s ochranou přírody




(ex Motl a kol., 2010a, b, upraveno)

Zásobování teplem

Bez spotřeby.

B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu

Komunikační napojení

Dopravní napojení jednotlivých VTE částečně využívá stávající cestní a silniční sítě s tím, že

některé cesty budou rekonstruovány a částečně budou řešeny zcela nové přístupové

komunikace k jednotlivým polohám konkrétních VTE. Změna umístění celkem 29 VTE

vyvolává jen dílčí nevýznamné úpravy cestní sítě, které byly součástí záměrů ULK690 a

ULK658, po vyhodnocení komunikační sítě oznamovatelem v květnu 2013 dochází

k několika významnějším úpravám zpřístupnění některých subareálů s více VTE:

- v západní části VPCH je pro zpřístupnění souborů VTE nově doplněna stávající

zpevněná polní cesta od křižovatky silnice II/223 s místní účelovou komunikací k hrázi

VN Přísečnice do prostoru k VTE H25, H29 a H33 a do prostoru Holého vrchu (soubor

VTE H18 až H21 již po schválené komunikaci);

- ve střední části VPCH v prostoru návrší Lysá hora – U křížku je VTE V2 (poloha

neměněna) nově zpřístupněna přímo rekonstrukcí stávající cesty od východu a je tak

zrušeno napojení ze západu od polohy trafostanice TR1 podél jižního okraje lesního

porostu okrajem botanicky cenné lokality;

- východně od Výsluní je zpřístupnění VTE V8 (poloha neměněna) nově doplněno

rekonstrukcí stávající cesty od Kýšovic SV směrem k návrší Nad Kýšovicemi,

v posledním úseku k západu přes intenzivní louky jde o novou trasu mimo stávající

cesty;




- v SV části VPCH k řadě VTE K3, K5 a K7 (polohy nezměněny) od stávající zpevněné

cesty doplněním nové cesty k jihu přes intenzivní louky, východně od křížení stávající

zpevněné účelové komunikace s tělesem bývalé trati;

- V SV části VPCH v prostoru návrší Stráž je skupina VTE K9 až K12 (nové polohy)

řešena doplněnou krátkou komunikací od východu ke K12 ze stávající zpevněné

komunikace

Nové (doplněné) úseky cest budou řešeny na úrovni polních cest, pouze s prašnou úpravou

krytu (štěrková cesta se zakalením o šíři do 4 m), navazovat budou většinově na cesty

stávající. Změna Větrného parku Chomutov tak bude řešit pouze 35,1 km příjezdových cest a

oproti původnímu rozsahu VPCH (včetně nerealizované VF Blatno) jsou příjezdové trasy

redukovány celkem o 54,8 km.

Doprava a její frekvence

Etapa výstavby

Ve fázi výstavby dojde k určitému zvýšení nároků na stávající dopravní síť, které bude

způsobeno prováděnou výstavbou - skrývkou ornice, zemními pracemi, transportem

stavebních materiálů a dovozem komponent pro konstrukci větrné elektrárny.

Zásobování stavby bude prováděno po dobu výstavby po veřejné silniční síti a po nově

navržených zpevněných komunikacích.

Na příjezdové trase od výrobce VTE až na místo montáže musí být mosty, silnice, přístup na

stavbu atd. v zásadě postaveny a uvolněny tak, aby po nich mohly přejíždět nákladní vozy se

zatížením 12 t na nápravu. Stavba nevyžaduje návrh řešení dopravy v klidu.

Zřízení staveniště, řešení zpevněné plochy pro mechanizaci, terénní úpravy a základy pro

VTE, transport částí vyžaduje (údaje pro 1 VTE Vestas V90) následující techniku:

2 nákladní auta pro zřízení staveniště,

50 nákladních aut pro štěrk na zřízení zpevněné plochy pro mechanizaci,

10 nákladních aut pro výkopové práce pro základy,

2 nákladní auta s ocelovými armaturami pro základy,

65 nákladních aut s betonem pro základy,

30 nákladních aut s betonovými částmi stožáru VTE,

1 těžkotonážní jeřáb (nosnost 600 - 800 tun),

8 nákladních aut s dodatečnými díly pro těžkotonážní jeřáb,

180-tunový pomocný jeřáb,

9 nákladních aut s díly větrné elektrárny (lopatky, gondola atd.).

Výstavba zpevněné přístupové komunikace k VTE závisí především na typu půdy (vlastnosti

konkrétních půd budou známy pro územní/stavební řízení), sklonitosti terénu (podélném

profilu), dále na existenci a kvalitě současných komunikací v dané lokalitě. Předpokládá se

cca 5-10 nákladních aut na 100 metrů budované zpevněné cesty.

Etapa provozu

Etapa provozu nepředstavuje žádné významné nároky na dopravní síť. Ty budou

reprezentovány pouze pohyby údržby větrných elektráren a budou se pohybovat max.

v jednotkách pohybu za týden.




B. III. Údaje o výstupech

B.III.1. Ovzduší

Výstavba

Výstupy do ovzduší je nutno předpokládat především pro tuto fázi záměru ve vztahu

k dopravě stavebních materiálů, skrývkám, výkopům a přesunům zemin a hmot; jsou

prakticky totožné s prezentacemi pro záměry ULK658, ULK690. Dle Motla a kol. (2010a,b)

za kombinaci liniového a plošného zdroje znečištění ovzduší lze považovat staveniště po

dobu provádění výkopových prací a během navážení a hutnění materiálu na obslužnou

komunikaci. Staveniště bude zdrojem prachu a emisí z výfukových plynů stavebních strojů a

nákladních vozidel. Působení zdroje bude nahodilé a časově omezené. Zdrojem emisí

plynných škodlivin do ovzduší budou:

těžké nákladní automobily přivážející beton, ocelovou armaturu, štěrk a písek,

soupravy tahačů přepravující technologické části větrných elektráren,

stavební mechanizace.

Provoz

Provoz samotné VTE není zdrojem znečišťování ovzduší, emise z obslužné dopravy pro

kontrolu či údržbu jednotlivých strojů VTE je zanedbatelná.

B.III.2. Odpadní vody

Etapa výstavby

Záměr neprodukuje žádné odpadní technologické vody, technologická voda je

spotřebovávána v rámci betonáže základů stožáru VTE. Odpadní vody splaškové jsou řešeny

v rámci zařízení staveniště a budou tak řešeny mimo posuzovanou lokalitu, kde se

předpokládá umístění buněk nebo maringotek, chemického WC a nádrže na vodu. Produkce

splaškových vod je nevýznamná, pro nakládání s těmito vodami nebude budován žádný

vodohospodářský objekt (kanalizace apod.). Pro hygienické účely v etapě výstavby budou na

staveništi instalována mobilní WC (TOI) a mobilní hygienické boxy pro umývání osob.

Nakládání se splaškovými vodami bude řešeno v rámci zařízení staveniště a bude součástí

provozního řádu stavby.

Očista strojních mechanismů (převážně nákladních automobilů) bude prováděna mechanicky.

Případná očista komunikace bude prováděna ostřikem vodou z cisterny do silničního příkopu.

Jímání dešťových vod nebude prováděno. Základy větrných elektráren budou zahrnuty částí

vytěžené zeminy a dešťové vody se budou přirozeně vsakovat do horninového prostředí.

Etapa provozu

Fáze provozu neprodukuje žádné odpadní vody. Množství dešťových vod bude minimální,

dešťové vody stékající z konstrukcí věží a z obslužných komunikací budou zasakovány do

horninového prostředí v nejbližším okolí VTE. Tyto vody nebudou kontaminovány

znečišťujícími látkami.




B.III.3. Odpady

Lze konstatovat, že odpady budou produkovány především v etapě výstavby VTE, v etapě

provozu bude produkce nevýznamná. V následujícím přehledu jsou uvedeny předpokládané

druhy odpadů, které mohou vznikat v průběhu výstavby a provozu VTE. Předpokládaná

skladba odpadů se změnou umístění a změnou výšky VTE nemění a je tedy vycházeno

z dokumentací EIA záměrů ULK658 a ULK690 (Motl L. a kol., 2010a, b).

Výstavba

V období výstavby je plně zodpovědný za nakládání s odpady (třídění, správné ukládání

a následné využití nebo odstranění) hlavní dodavatel stavby. Tato skutečnost bude uvedena

ve smlouvě o provedení prací a následně v POV stavby. Bude původcem odpadů a budou se

na něho vztahovat všechny povinnosti vyplývající ze zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech

(v platném znění).

Zdrojem odpadů bude především stavba, která bude produkovat výkopovou zeminu (17 05 04

Zemina a kamení, kat. O) ze základů věže elektrárny, která bude použita do hutněné

podkladové vrstvy obslužné komunikace. Potřebné meziskládky budou řešeny v dalším

stupni projektové dokumentace.

Dále budou vznikat odpady související se stavební a montážní činností. V převážné většině se

bude jednat o obaly z technologických celků. Vznikající odpady budou odváženy

údržbářskými četami mimo lokalitu a odstraňovány v rámci odpadového hospodářství

organizace, pověřené prováděnými pracemi. A to v rámci odpadového hospodářství

stavebních a montážních firem, případně po vzájemné dohodě.

Z hlediska nebezpečných odpadů bude v rámci výstavby a provozu prováděno pouze jejich

shromažďování, tj. dočasné ukládání na místech k tomu určených - do předem připravených

sběrných nádob, zřetelně označených druhem odpadů a jejich kódy a zabezpečených po dobu

výstavby do ukončení stavby. Zejména budou takto specifikovány prostory pro

shromažďování případných nebezpečných odpadů v době výstavby.

Předpokládaná struktura jednotlivých druhů odpadů v období výstavby je uvedena v

následující tabulce:

Tabulka: Rámcový přehled odpadů vznikajících v etapě výstavby

název odpadu kód kategorie zdroj odpadu

Jiné motorové, převodové a mazací oleje 13 02 05 N Provoz při výstavbě

směsné obaly 15 01 06 O obaly od použitých materiálů

absorbční činidla, filtrační mater. čistící

tkaniny a ochranné oděvy

15 02 02 N zprovoznění technologie

směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel,

tašek a keramických výrobků neuv.pod

číslem 17 01 06

17 01 07 O nadbytečný nebo náhodně

znehodnocený základový beton

Čisté papírové a kartonové obaly 15 01 01 O

Čisté plastové obaly 15 01 02 O

Čisté kovové obaly 15 01 04 O

Znečištěné obaly 15 01 10 N

Znečištěné absorpční prostředky 15 02 02 N

dřevo 17 02 01 O odpadní stavební dřevo (bednění

základových desek)

plasty 17 02 03 O odpadní plasty z montáže

technologických celků věže




název odpadu kód kategorie zdroj odpadu

kabely neuvedené pod 17 04 10 17 04 11 O instalace kabelů

železo a ocel 17 04 05 O armování základových desek

zemina a kamení neuv. pod 170503 17 05 04 O výstavba základů

Směsné stavební a demoliční odpady

neuvedené pod čísly 170901, 170902 a

170903

17 09 04 O Výstavba

směsný komunální odpad 20 03 01 O výstavba

papír a lepenka 20 01 01 O Běžný provoz, výstavby

Sortiment odpadů, jejich množství a smluvní vztahy budou upřesněny v prováděcích

projektech stavby. Požadavek na třídění odpadů podle druhů a kategorií již v místě svého

vzniku a jejich zabezpečení proti znehodnocení, odcizení nebo úniku do životního prostředí

jakož i způsob shromažďování, skladování, třídění, využívání a odstraňování odpadů

obdobně a konkretizace shromažďovacích a skladovacích míst vyplývá ze složkové

legislativy a jako takové tyto požadavky musí být plněny i bez aplikace režimu posuzování

vlivů na životní prostředí. Obdobně se to týká i problematiky předcházení vzniků odpadů,

omezování jejich množství a nebezpečných vlastností včetně průběžné evidence vznikajících

odpadů. Z hlediska problematiky odpadů je nezbytné požadovat, aby byly dále respektovány

následující podmínky:

meziskládky pro deponie výkopových zemin upřesnit v rámci dalších stupňů projektové

dokumentace s tím, že nebudou řešeny na úkor významných krajinných prvků „ze zákona“,

vymezených skladebných prvků ÚSES a stanovištně hodnotné segmenty krajiny v souladu s výstupy

biologických průzkumů

smluvně zajistit odstraňování odpadů pouze se subjekty oprávněnými k této činnosti

v rámci výstavby zajistit, že dodavatel stavby vytvoří v rámci zařízení staveniště podmínky pro

třídění a shromažďování jednotlivých druhů odpadů (preference ředění nebo mísení) v souladu se

stávajícími předpisy v oblasti odpadového hospodářství; o vznikajících odpadech v průběhu stavby a

způsobu jejich odstranění nebo využití bude vedena odpovídající evidence; součástí smlouvy s

dodavatelem stavby bude požadavek vznikající odpady v etapě výstavby nejprve nabídnout k využití

zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem.

v rámci žádosti o kolaudaci stavby předložit specifikaci druhů a množství odpadů vzniklých

v procesu výstavby a doložit způsob jejich odstranění

Provoz

Při provozu větrné elektrárny bude vznikat pouze minimální množství odpadů během

pravidelné údržby zařízení. Vznikající odpady budou odváženy údržbářskými četami mimo

lokalitu a likvidovány v rámci odpadového hospodářství organizace, pověřené prováděnými

pracemi.

Předpokládané typy vznikajících odpadů uvádí následující tabulka:

Tabulka: Rámcový přehled odpadů vznikajících v etapě provozu

název odpadu kód kategorie

nechlorované hydraulické minerální oleje 13 01 10 N

nechlorované minerální motorové, převodové a mazací oleje 13 02 05 N

kovové obaly 15 01 04 O

směsné obaly 15 01 06 O

obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito

látkami znečištěné

15 01 10 N

absorpční činidla, filtrační materiály, čistící tkaniny a ochranné oděvy

znečištěné nebezpečnými látkami

15 02 02 N




název odpadu kód kategorie

železo a ocel 17 04 05 O

směsné kovy 17 04 07 O

kabely neuvedené pod 17 04 10 17 04 11 O

papír a lepenka 20 01 01 O

zářivky a jiný odpad obsahující Hg 20 01 21 N

Sortiment odpadů, jejich množství a smluvní vztahy budou upřesněny v prováděcích

projektech stavby.

Likvidace technologie po skončení doby životnosti

Představuje z hlediska odpadového hospodářství základní problém s ohledem na charakter

investice a její dočasnost. Odstranění VTE po ukončení životnosti bude z povahy záměru

zajišťovat investor (oznamovatel), k čemuž se zaváže ve smlouvě s obcí i majiteli pozemků.

Nadzemní části VTE - tubus, gondola a listy rotoru - budou demontovány a odvezeny

z lokality dodavatelem technologie (v tomto případě firmou VESTAS), který je povinen tyto

vysloužilé části VTE ekologicky recyklovat.

K demontáži VTE dojde po ukončení provozu za 25 let13

. Demontáž spočívá v odpojení

strojů od sítě VN, odzbrojení vnitřních ovládačů a počítače elektrárny a následném rozebrání

elektráren. Tubus je sešroubován z pěti hlavních dílů, ty se rozšroubují a spolu s ostatními

železnými komponenty se využijí jako druhotná surovina. Neželezné prvky se taktéž

recyklují. Hmotnost železných prvku dosahuje více jak 600 tun.

Se základy VTE se naloží podle potřeby v daném čase. Pokud by základy byly překážkou

pro využití půdy nad nimi, pak se rozbijí a materiál se následně použije ve stavebnictví.

Jestliže základy nebudou mít v době demontáže vliv na využití půdy, můžou se ponechat na

místě pod povrchem země (analogicky jako horninové podloží).

Štěrk z přístupových komunikací bude odtěžen, prostor přístupových komunikací a základu

bude následně zavezen zeminou a vrstvou humusu a vrácen do ZPF. Vysokonapěťový kabel

vyvedení el. výkonu bude rozpojen na místě bývalé VTE a v trafostanici a bude ponechán

v zemi, případně odstraněn, budou-li to vlastníci pozemků vyžadovat ve smlouvě.

B.III.4. Hluk, vibrace, záření

Hluk, infrazvuk a nízkofrekvenční hluk

Hygienické limity jsou stanoveny nařízením vlády č.272/2011 Sb., o ochraně zdraví před

nepříznivými účinky hluku a vibrací. Je nutno poznamenat, že při zahájení provozu VTE

bude zapotřebí provést kontrolní měření. Nebude-li splněn daný hygienický limit nejvyšší

přípustné hladiny hluku (v noci či v případě výskytu nadlimitních hodnot za určitých

klimatických podmínek), bude nutné požadovat snížení výkonu VTE či úpravu režimu

provozu VTE, případně řešit další omezení.

13

Je však nutno upozornit na okolnost, že bude muset být postupováno podle platných norem a zákonů v době

ukončení životnosti technologie. V současné době je neseriózní předjímat konkrétní postupy likvidace VTE

zejména s ohledem na vývoj legislativy a nových technologií zpracování odpadů




Hluk

Výstavba

Aspekty akustické zátěže ve fázi výstavby se změnou umístění a změnou výšky některých

VTE prakticky nemění. Jsou využity formulace příslušných subkapitol k hluku v části

Výstupy záměrů ULK658 a ULK690 (Motl L. a kol., 2010a, b) s tím, že jsou aktualizovány

některé údaje ke zdrojům hluku ve fázi výstavby, prezentované v rámci záměru ULK767

(Motl L. a kol., září 2012).

V období výstavby bude zdrojem hluku především doprava a provoz automobilů

na příjezdových a obslužných komunikacích a manipulačních plochách, dalším zdrojem bude

hluk z použitých stavebních a montážních technologií, udává se v rozmezí mezi 80–95 dB(A)

ve vzdálenosti 5 metrů, hluk nákladních vozidel 70–82 dB(A) ve vzdálenosti 5 m. Zdroje

hluku budou:

liniové – způsobené automobilovým provozem po veřejných komunikacích,

stacionární – způsobené pracemi na ploše staveniště.

Stavební a dopravní činnosti budou probíhat pouze v denní době od 7 do 21 hodin, kdy je pro

povolené stavby zvýšená nejvyšší přípustná hladina hluku. Zvýšená hluková zátěž v etapě

výstavby bude pouze periodická (dočasná) v závislosti na potřebách dovozu stavebních

materiálů a strojních komponent, přičemž celková doba výstavby VTE bude cca 4-5 měsíců.

Ovlivnění míry hlučnosti vzniklé při stavebních pracích a doby výstavby je pouze v

kompetenci stavebních firem a jejich efektivnosti a koordinaci práce.

Tabulka: parametry hlučnosti stavebních strojů

Typ stroje,

název

Akustický

výkon Lw [dB(A)]

Hladina akustického tlaku

ve vzdálenosti 1 m LpAr [dB(A)]

Doba používání

stroje [hod.den-1

]

Vrtná souprava - LpA10 = 80 dB(A) 4

Rypadlo Caterpillar - LpA10 = 83 dB(A) 8

Rypadlo UDS - LpA10 = 85 dB(A) 8

Nakladač UNC - LpA10 = 83 dB(A) 4

Autojeřáb GROVE - LpA10 = 79 dB(A) 6

Čerpadlo beton. směsi - LpA10 = 80 dB(A) 4

Domíchávač beton. směsi 92 - 6

Stavební míchačky - LpA7 = 81 dB(A) 4

Provoz

V době provozu je zdrojem hluku samotný provoz VTE. U větrné elektrárny je zdrojem

stacionárním hluku zejména převodovka, dále generátor a obtékání vzduchu kolem listů

otáčejícího se rotoru. Aerodynamický hluk je periodický a souvisí s pohybem jednotlivých

listů kolem věže a obtékáním vzduchu kolem listů kolem věže. Navrhovaná technologie

větrné elektrárny patří mezi zařízení, která nelze z hlediska hluku srovnávat s původními

větrnými elektrárnami – hlučnost zařízení byla technickými úpravami významně snížena.

Změna umístění a výšky některých VTE se promítla i do změn polohy zdrojů hluku, proto

byla zadána nová hluková studie (ing. K. Kříž, znalec v oboru „Měření a hodnocení hluku




v životním a pracovním prostředí“, Akustika Brod s.r.o.,, květen 2013). Ta je přílohou č. 5

předkládaného Oznámení; další text vyhází z této aktuální studie

Úkolem této akustické studie je výpočet hladin akustického tlaku v chráněném venkovním

prostoru a v chráněných venkovních prostorech staveb při provozu větrných elektráren (dále

jen VTE), které jsou součástí záměru VP Chomutov I. až IV. etapa a který dále zahrnuje

Větrnou farmu Výsluní (dále jen VF), VF Kryštofovy Hamry, VF Hora Svatého Šebestiána a

VF Křimov. Od data podání oznámení o posuzování vlivů na životní prostředí uvedené

záměry prošly několika změnami. Zejména se snížil celkový počet VTE ze strany investora,

některé VTE byly zrušeny na základě odborných posudků a stanovisek, byly upřesněny typy

VTE, výšky tubusů a umístění některých VTE v terénu. V akustické studii je v rámci výše

uvedených záměrů posuzován jeden typ VTE: Vestas V90-2MW, výška osy rotoru 105 m,

průměr rotoru 90 m

V řešeném záměru je navržen jeden typ VTE, Vestas V9014

s elektrickým výkonem až

2MW. Průměr rotoru VTE Vestas činí 90m a výška stožáru je 105m. Tento typ VTE se řadí

počtem instalací v ČR mezi nejvyšší. Jsou i většinou součástí ostatních záměrů uvažovaných

v této studii. Tyto VTE mohou být provozovány v základním modu 0, tj. bez omezení

výkonu, nebo v modech 1 a 2 s aktivní redukcí výkonu a tedy i sníženými akustickými

emisemi, jak dokládá následující tabulka (tab.č. 8 Akustické studie):

Tabulka: Redukce výkonu VTE Vestas V90 Vestas V90-2MW

Schönhagenin Prignitz (Germany)

Výr.č. 18864

vs (m.s-1

)

6 7 8 9 10

MOD 0

Akustický výkon

LWA (dB) 102.5 103.2 102.8 101.8 -

Elektrický výkon

P (kW) 1135 1625 1951 2007 -

MOD 1

Akustický výkon

LWA (dB) 100.4 102.2 102.0 101.2 101.2

Elektrický výkon

P (kW) 1039 1594 1928 2002 2005

MOD 2

Akustický výkon

LWA (dB) 98.6 99.9 100.8 101.1 101.0

Elektrický výkon

P (kW) 1039 1371 1751 1962 2005

Základním vstupním údajem pro výpočtový model jsou emisní hodnoty VTE uváděné

výrobcem na základě výsledků měření emisních hladin akustického výkonu v reálných

situacích. Ve všech případech jsou dále použity výsledky naměřené při rychlostech větru ve

výšce 10 m nad zemí, při kterých je akustický výkon VTE maximální (v modu 0 a 1 vs = 7

m.s-1

, v modu 2 vs = 9 m.s-1

).

V daném území je již provozován větší počet VTE jiných investorů a další VTE jsou

navrhovány v několika záměrech jiných investorů. Akustické emisní hodnoty některých

14

Podrobné provozní a technické údaje VTE Vestas V90 - 2MW jsou uvedeny v tabulce 7 Akustické

studie v Příloze č. 5 Oznámení




stávajících VTE budou aktualizovány na základě výsledků měření v reálné situaci. Tuto

studii lze pokládat za nejkomplexnější a nejaktuálnější predikci stavu akustické situace

z provozu VTE v zájmovém rozsáhlém území.

Ve všech případech budou použity výsledky naměřené při rychlostech větru ve výšce 10 m

nad zemí, při kterých je akustický výkon VTE maximální (v modu 0 a 1 vs = 7 m.s-1

, v modu

2 vs = 9 m.s-1

).

Aby bylo možno akustickou situaci v daném území, při tak velkém počtu navrhovaných VTE

v několika různých záměrech, posoudit, je nezbytné stanovit zásady a postup výpočtu. Lze

předpokládat, že v území s tak vysokou koncentrací stacionárních zdrojů hluku bude nutné,

z důvodu možného překročení hygienických limitů, v některých chráněných venkovních

prostorech staveb (tzv. kritické výpočtové body), navrhovat redukci provozu vybraných VTE

v době noční. Projekty investora APB Plzeň redukce výkonu VTE v době noční obsahují a to

na základě dříve zpracovaných hlukových studií. Aktuální akustická studie všechna omezení

uvedená ve vydaných stanoviskách k předmětným záměrům plně respektuje. Vzhledem ke

změnám zadání výpočtového modelu, bude nutné výpočtovou metodou redukce výkonu

znovu ověřit. U skupiny záměrů jiných investorů, ke kterým jsou stanoviska vydána, nejsou

omezení provozu uvedena a zpravidla je hluková problematika uzavřena konstatováním o

zavedení redukce výkonu na základě výsledků měření hluku po realizaci záměru. U

zbývajících záměrů, které se nachází v různých stupních posuzování, nebyla stanoviska zatím

vydána a informace o omezení provozu, vyplývající ze závěrů hlukových studií

zpracovaných k daným záměrům, nebyly v době zadávání vstupních údajů do studie

dostupné.

Na základě takto definovaného postupu jsou v této akustické studii posuzovány následující

varianty modelových situací :

V první části je proveden výpočet hladin akustického tlaku pro tzv. počáteční

akustickou situaci, která popisuje stav hladin již provozovaných VTE v daném území

– Varianta 0.

Ve druhé části je posuzována akustická situace, která nastane po realizaci všech

záměrů APB Plzeň a jejich uvedení do provozu – Varianta 1 (varianta 0 +

MZP028+ULK658+ULK690+ULK572).

V poslední části je řešena tzv. konečná akustická situace, která nastane po realizaci

všech záměrů v daném území – Varianta 2.

Při posuzování jsou uplatněny následující zásady:

Stávající VTE nebudou omezovány v provozu

V záměrech, ve kterých je uvažováno s více variantami typu VTE bude výpočet

proveden pro VTE s větší emisní hodnotou hluku

Pro hodnocení akustické situace v nejbližších chráněných venkovních prostorech staveb bylo

zvoleno 37 výpočtových (imisních) bodů, které jsou lokalizovány v nejmenší vzdálenosti od

zájmového území a ve kterých lze očekávat největší změny v důsledku provozu VTE (tzv.

kritické body). Seznam těchto kritických bodů je uveden v tabulce 10 a skládá se ze dvou

skupin chráněných objektů – objektů pro bydlení, které vyžadují maximální ochranu a staveb

pro rodinnou rekreaci, jejichž stupeň ochrany je nižší v době noční.

Infrazvuk

Hygienický limit pro infrazvuk (postupné podélné vlnění v pružném prostředí, jehož

frekvence je pod pásmem slyšitelných kmitočtů, tzn. pod 20 Hz) v komunálním prostředí

není dosud českou legislativou stanoven. Existuje doporučená hodnota v ČSN ISO 7196

LG=90 dB. V ČSN ISO 226 jsou stanoveny hladiny prahu slyšení pro jednotlivá frekvenční




pásma, která uvádí tzv. směrné křivky - hladiny akustického tlaku ve třetinooktávových

frekvenčních pásmech již od 8 Hz. V ČR je tato křivka definována jako hladina prahu slyšení

LPS v příloze č. 1 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými

účinky hluku a vibrací. Z výsledků měření VTE Vestas V90 - 2.0 MW, provedených Národní

referenční laboratoří pro hluk v komunálním prostředí v roce 2007, nebyl tónový infrazvuk

ani nízkofrekvenční hluk detekován ve venkovním prostoru ve vzdálenostech 150, 300 a 575

m od VTE, ani v chráněném vnitřním prostoru staveb stavebních objektů ve vzdálenosti 700

m (hladiny akustického tlaku v jednotlivých třetinooktávových pásmech byly pod hodnotami

prahu slyšení). Výskyt tónové složky však nelze vyloučit v případě technické závady na

zařízení VTE, což může být indikátorem závady pro provozovatele VTE a vodítkem

k neprodlenému servisnímu zásahu.

Vibrace

Vibrace jsou mechanické pohyby o určitém kmitočtu, které jsou přenášeny pevnými tělesy na

lidské tělo. Mohou být zdraví škodlivé a její hygienický limit stanoví prováděcí právní

předpis k NV č. 148/2006 Sb.

Při stavebních pracích mohou vznikat vibrace působením stavebních a strojních mechanismů.

Předpokládá se přenos nižších vibrací horninovým prostředím, ale pouze v areálu staveniště,

nikoliv na větší vzdálenosti až do blízkosti obytné zástavby.

Provozem větrné elektrárny se nepředpokládá vznik a působení velkého množství vibrací,

které by měly významný vliv na okolní přírodu nebo obyvatelstvo. Předpokládají se pouze

malé vibrace přenesené přes horninové prostředí. Výrobce VTE udává maximální měřitelnou

vzdálenost intenzity vibrací 120 m.

Záření

Během výstavby ani za provozu nebudou, s výjimkou svářecích prací při armování

základových desek, používány zdroje ultrafialového a infračerveného záření, nebudou

používány zdroje rentgenového ani radioaktivního záření a posuzované zařízení samo není

zdrojem žádného z uvedených typů záření. Předmětná technologie neprodukuje záření, které

by ohrožovalo živé organismy. Elektromagnetická záření přenosových tras jsou dostatečně

odstíněna, jednak obalem kabelu a jednak uložením v zemi.

Zápach

Realizace záměru ani provoz nejsou zdrojem zápachu.

Jiné výstupy

Tzv. stroboskopický efekt (jev) – je označení stále se objevující v české terminologii

v souvislosti s VTE. Podle bývalé ČSN 360000 (Světelné technické názvosloví) je

stroboskopickým efektem míněn optický klam, při němž pravidelně se pohybující předmět se

pohybuje zdánlivě jinou rychlostí než skutečnou a případně se zastaví. Podle ČSN EN 12665

(Světlo a osvětlení - Základní termíny a kritéria pro stanovení požadavků na osvětlení) je

uvedeno, že stroboskopickým jevem je zdánlivá změna pohybu nebo vzhledu pohybujícího se

objektu při jeho osvětlení světlem proměnné intenzity. Tento jev však pohybující se rotor

větrné elektrárny, případně stíny dopadající na okolní krajinu NEPRODUKUJÍ.

Z českých norem (ČSN) jsou použitelné následující termíny:

Flicker podle ČSN IEC 50 (845): Subjektivní dojem nestálosti vjemu způsobený světelným

podnětem, jehož jas nebo spektrální složení kolísá.

Kolísání světla podle bývalé ČSN 360000 „Světelné technické názvosloví“: Nepravidelné

nebo pomalé periodické změny světelných veličin (svítivost, jas atd.)




Míhání světla - stínů (flicker) podle ČSN EN 12665 „Světlo a osvětlení - Základní termíny a

kritéria pro stanovení požadavků na osvětlení“: Subjektivní dojem nestálosti zrakového

vjemu způsobený světelným podnětem, jehož jas nebo spektrální složení kolísá.

Podle uvedených definic je zřejmé, že název stroboskopický efekt v souvislosti s větrnými

elektrárnami není správný a musí se používat termín míhání světla (stínů) nebo flicker (tento

termín je používán v zahraniční literatuře).

Ve vztahu k větrným elektrárnám se jedná o optický jev, vznikající při průniku slunečního

záření přes otáčející se listy rotoru směrem k pozorovateli. Tohoto optického efektu může být

dosaženo pouze při určitých meteorologických podmínkách – čelním nebo úhlovém natočení

rotoru směrem k pozorovateli, nestíněném slunečním svitu. Vliv flickeru na své okolí závisí

na výšce rotoru a rychlosti jeho otáčivého pohybu, úhlu nasvícení rotoru, vzdáleností

nejbližších obytných sídel. Hodnocený vliv tohoto efektu je vztažen pouze k faktoru pohody

obyvatelstva. V České republice ani jinde ve světě nebylo během provozu větrných elektráren

(VTE) prokázáno, že by tento efekt měl přímé vlivy na zdraví lidí ani zvířat.

Obrácený vjem, tedy pohled na rotující listy elektrárny před slunečním kotoučem a ovlivnění

tohoto vnímání je hodnocením irelevantním. Lidský zrak se nedokáže dívat do Slunce více

jak několik vteřin. Intenzita svitu je dostatečně velká, že jakýkoliv předmět umístěný mezi

pozorovatelem a Sluncem se prakticky ve slunečním svitu ztrácí.

Česká legislativa nemá ve svých zákonech ani prováděcích předpisech dány žádné údaje,

které by limitovaly denní nebo roční dávku flickeru v chráněném venkovním prostoru staveb

(tj. ve vzdálenosti do 2m od fasádní (venkovní) zdi). Hodnocení flicker efektu tedy není

dosud v České republice formálně ani obsahově upraveno závaznou právní nebo metodickou

normou a nejsou stanoveny ani příslušné normy hygienické. V souvislosti s většinou doposud

hodnocených záměrů výstavby větrných farem či parků vznikl požadavek tento jev hodnotit,

takže přílohou č. 4 předkládaného Oznámení je komplexní studie flicker efektu (Linhartová

P., Dědková S., Ekoaudit spol.s.r.o., Brno, prosinec 2012), s průmětem výstupů do studie

vlivů na veřejné zdraví (Zambojová M., Praha, červen 2013- příloha č. 6 předkládaného

Oznámení ) a kapitoly D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo. Studie hodnotí čtyři základní faktory,

určující dopad sledovaného jevu v konkrétním hodnoceném území:

frekvence flicker efektu,

intenzita jevu (kontrast světlo/stín),

celkový rozsah území v dosahu rotujících stínů,

vymezení potencionálně problémových partií sledovaného území (referenčních bodů)

a výpočet detailních časových relací působení flicker efektu v těchto bodech.

Diskoefekt: Tento je vyvoláván odlesky ploch listů rotoru při určitém úhlu jejich osvícení,

v současné době je u VTE eliminován provedením povrchové úpravy listů rotoru – tj. jejich

natřením matnou barvou, zamezujícím výše zmíněným odleskům.

Jiné výstupy ovlivňující významně životní prostředí nejsou předpokládány.




B.III.5. Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií

Vzhledem k tomu, že změna polohy a výšky některých VTE prakticky neovlivňuje

v předchozích dokumentacích prezentované popisy rizik bezpečnosti provozu, je možno tato

v zásadě potvrdit. Je tedy účelné prověřovat environmentální rizika v následujících etapách:

rizika při výstavbě posuzovaného záměru,

rizika při samotném provozu posuzovaného záměru,

rizika po překročení doby životnosti posuzované technologie.

Při posuzování rizik bylo v dokumentacích záměrů ULK658 či ULK690 postupováno

v souladu s platnou legislativou zejména dle zák. č. 353/1999 Sb. a metodických pokynů

MŽP ČR s touto problematikou souvisejících. Vzhledem k technologii posuzovaného záměru

(resp. i jeho změny) se problémy v této oblasti nepředpokládají.

Rizika při výstavbě byla definována do následujících skupin:

rizika znečištění vod ropnými látkami ze stavebních strojů,

rizika poškození půdního pokryvu nad únosnou míru – riziko eroze,

riziko nadměrného hluku,

riziko znečištění ovzduší zejména formou zvýšené prašnosti,

riziko pracovních úrazů a ohrožení života pracovníků.

Všechna tato rizika jsou známa a pracovně právní předpisy a předpisy ochrany životního

prostředí (a jeho složek) s nimi počítají. Při dodržování odpovídajících právních a

technických norem jsou tato rizika únosná a nevyžadují zvláštní opatření, nejvážnější jsou

rizika potenciální kontaminace povrchových či podzemních vod při havarijních situacích

stavební a přepravní techniky, zejména ve vztahu k poloze zájmového území v CHOPAV

Krušné hory a v blízkosti VN Přísečnice (zejména kontext II. OP).

Při samotném provozu je rizika možno rozdělit do těchto skupin:

Subjektivní rizika se většinou týkají chyby obsluhy nebo špatné instalace technických

zařízení - v našem případě se může jednat především o požár gondoly a dalšího

elektrotechnického příslušenství. Tato rizika existují, jejich pravděpodobnost je stejná jako u

ostatních elektrických zařízení. Zvláštní opatření není nutné realizovat.

Objektivní rizika se týkají živelních pohrom a nestandardních klimatických stavů. Zejména

se může jednat o větrné bouře, které by však musely několikanásobně překročit současné

známé nejvyšší naměřené hodnoty rychlosti větru v dané lokalitě. Je nutné zdůraznit, že na

podobné zátěže jsou tyto stavby projektovány. Druhým faktorem může být vznik extrémně

silné námrazy. Současné VTE mají automatické systémy sledující vyváženost lopatek rotoru

a při usazování námrazy dojde k automatickému zastavení, jak je popsáno v rámci kapitoly

B.I.6. Je nutno dále zdůraznit, že VTE s namrzlými listy rotoru se nemohou roztočit

vzhledem ke změně jejich aerodynamických profilů. Metání kusů námrazy do velkých

vzdáleností tím nehrozí. V prostoru pod VTE však určité riziko opadu námrazy existuje.

Neroztočení rotoru je zajištěno použitím dvou na sobě nezávislých systémů anemometrů:

vytápěného – je funkční za jakýchkoliv podmínek,

nevytápěného – při vzniku námrazy je nefunkční elektronika a řídící systémy VTE jsou

nastaveny tak, aby v případě nefunkčnosti jednoho z anemometrů nemohlo dojít

k roztočení rotoru.




Hlavní potenciální rizika větrných elektráren pro ptáky (Langston, Pullan 2003):

a) Rušení vyvolávající jejich přemístění nebo vymizení

Účinky různé z hlediska druhů a sezóny

Omezení využívání území s VE

Možná habituace – residenti x migranti

Překážka v pohybu

Doprovodné aktivity

b) Riziko kolize s VTE

Vesměs zjišťována nízká mortalita ptáků v důsledku kolize s VTE

Faktory ovlivňující střet:

rychlost a směr větru; teplota a vlhkost vzduchu; typ, vzdálenost a výška letu;

denní doba; topografie území; druh ptáka, věk

Vyšší riziko v řídce osazených větrných parcích

Vyšší riziko v místech koncentrace ptáků

c) Ztráta nebo poškození habitatu v důsledku výstavby VTE a navazující infrastruktury

Rizika po překročení životnosti VTE:

Ta souvisejí zejména s likvidací stavby, její demontáži a odvozu kovového odpadu. Je nutné

postupovat podle platných norem a zákonů v době ukončení životnosti technologie.

V současné době je neseriózní předjímat postupy odstranění VTE zejména s ohledem na

vývoj legislativy a nových technologií zpracování odpadů.




C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

V DOTČENÉM ÚZEMÍ

Popisná část je většinově převzata z dokumentací na záměry ULK658 (Motl L. a kol.,

06/2010) a ULK690 (Motl L. a kol., 12/2010) a na základě aktuálně vypracovaných

podkladových studií, které tvoří přílohy č. 4 až 10 předkládaného Oznámení. Dále jsou

integrovány výstupy terénních šetření zpracovatele Oznámení ze září 2012 a z poslední

dekády května 2013. Během měsíce května došlo k některým dílčím změnám v trasách

kabelů a přístupových komunikací, na což je v příslušných částech textu upozorněno, pokud

se tyto změny týkají rovněž změny charakteru dílčí části dotčeného území oproti podkladům,

poskytnutým oznamovatelem pro vypracování podkladových studií.

C.1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného

území

a) dosavadní využívání území a priority jeho trvale udržitelného rozvoje Řešené území, ve kterém je navrhován větrný park Chomutov (a ve kterém se odehrává i

změna záměru formou změny polohy 29 VTE, z toho u 15 VTE i změna výšky) je poměrně

rozsáhlé a nachází na náhorní plošině Krušných hor v Ústeckém kraji. Na východní až SV

straně je ohraničeno Bezručovým údolím a na západní straně končí lokalitou Přísečnice.

Z jihu je ohraničeno sídly Měděnec, Domašín, Volyně, Výsluní a Nebovazy. Severně je

zájmové území ohraničeno rozsáhlými, často zrašelinělými souvislými lesními komplexy

V až SV od přísečnické nádrže k sídlu Hora Sv. Šebestiána, dále lesy až k vlastnímu

Bezručovu údolí.

Území je v současnosti využíváno především k extenzivní zemědělské činnosti. Louky jsou

jen z části intenzivně hospodářsky využívané (zejména kolem Přísečnické přehrady, západně

od zastávky Rusová, západně až SZ od Lysé hory, východně od Hory Sv. Šebestiána a SZ od

Křimova), extenzivní louky jsou lokalizovány především jižně až východně od Lysé hory,

západně od Hory sv. Šebestiána a v jižní části Holého vrchu. Kolem Výsluní jsou

lokalizovány i intenzivní pastviny. Dnes je širší okolí oblasti z velké části využíváno

především k individuální rekreaci a postupně je exponováno lokalizací větrných farem,

především v oblasti Měděnec-Rusová-Podmilesy-přísečnická nádrž.

Prioritou ve vztahu k trvale udržitelnému rozvoji je především ochrana kvality vod ve

vodních nádržích Přísečnice a Křimov a ochrana rašeliništních enkláv, zejména nelesních,

mj. ve vztahu omezit odvodňování podmáčených luk, rašelinišť, pramenišť a jejich

následného zalesňování; dále podpora stanovištní rozmanitosti a krajinné mozaiky, včetně a

prevence zorňování trvalých travních porostů. Dále pak postupná likvidace (tlumení) ohnisek

invazních a ruderálních druhů rostlin ve vztahu k údržbě území.

Dosavadní využívání lokality a priority jeho trvalého užívání se realizací záměru dočasně

změní. Protože se jedná o záměr dočasný - stavba na 25 let, je možné konstatovat, že trvalá

udržitelnost nebude výrazněji narušena, zejména za předpokladu, že jednotlivé věže VTE

nebudou umisťovány do ploch s výskytem přírodních stanovišť a biotopů15

.

Posuzovaná lokalita není součástí žádného zvláště chráněného území dle zákona 114/1992

Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění. V posuzované lokalitě není žádný VKP

registrovaný příslušným orgánem ochrany přírody.

15

Není zcela respektováno např. polohou VTE V2, V6, Š12, Š14, Š15




b) relativní zastoupení, kvalita a schopnost regenerace přírodních zdrojů

Půda je obnovitelným zdrojem, její zábor bude pouze dočasný, schopnost regenerace je

omezená. Neúdržbou zemědělských ploch je podporována ruderální sukcese.

Neobnovitelné přírodní zdroje se v místě výstavby nenacházejí.

Celé území je součástí CHOPAV Krušné hory, v blízkosti lokality uvažovaného záměru se

nacházejí zásoby přírodních zdrojů - významným vodohospodářským dílem je vodní nádrž

Přísečnice, která byla vybudována pro zásobení severočeské hnědouhelné oblasti pitnou

vodou, stejně tak jako vodní dílo Křimov, vybudované na Křimovském potoce jako zdroj

pitné vody a ochrana území před povodněmi.

c) schopnost přírodního prostředí snášet zátěž se zvláštní pozorností na níže uvedené

aspekty

územní systém ekologické stability krajiny

ÚSES představuje účelové propojení ekologicky stabilních částí krajiny do funkčního celku,

s cílem zachování biodiverzity přírodních ekosystémů a stabilizačního působení na okolní,

antropicky narušenou krajinu. Je tedy jednak předpokladem záchrany genofondu rostlin,

živočichů i celých geobiocenóz přirozeně se vyskytujících v širším okolí sledovaného území

a jednak nezbytným východiskem pro ozdravení krajinného prostředí a uchování všech jeho

užitečných funkcí. Územní systém ekologické stability je definován v ust. § 3 písm. a)

zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny jako vzájemně propojený soubor

přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní

rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability. V

ust. § 4 téhož zákona, t. j. základních povinnostech při obecné ochraně přírody se v odstavci

1. uvádí, že vymezení systému ekologické stability, zajišťujícího uchování a reprodukci

přírodního bohatství, příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny a vytvoření

základů pro mnohostranné využívání krajiny stanoví a jeho hodnocení provádějí orgány

územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany

zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství.

Zájmové území jako celek zasahuje do vymezení prvků ÚSES lokální, regionální i

nadregionální úrovně. Podrobně se vymezením prvků ÚSES ve vztahu k jednotlivým VTE

Větrného parku Chomutov zabývá příloha č. 8 předkládaného Oznámení (Linhartová P.,

EKOAUDIT, spol. s.r.o., Brno, prosinec 2012).

Páteřním prvkem ÚSES podél SZ a severní strany zájmového území je osa NRBK K2

Božidarské rašeliniště – Hřenská skalní města, v daném úseku osa horská, v okolním

kontextu makromozaiky uniformních TTP vedená atypicky pestrým souborem biotopů s

dominancí trávníků a bylinných porostů vlhčích, mokřadních, slatinných až zrašeliněných

stanovišť (T1.2, T1.5, T1.6, M1.7, R2.2, R3.4). Především ve vazbě na montanistické relikty,

na systémy mezí v členitějších partiích (západně od Hory sv. Šebestiána) a na destrukce

staveb bývalé Rusové se uplatňují i vřesoviště (T8.2B) a mozaiku místy doplňují dřevinné

porosty, jednak menší plochy a linie náletových dřevin (X12), juvenilních smrčin (X9A) a

reliktů starých výsadeb v bývalých zahradách (X13), jednak rozsáhlejší lesní celky (ve vztahu

k zájmovému území již spíše vymezující) místy charakteru až třtinových nebo rašelinných

smrčin (L9.1, L9.2B).

Dalším nadregionálním prvkem širšího řešeného území podél JV strany zájmového území je

osa NRBK K3 Studenec – Jezeří, probíhající zalesněnými partiemi dolní části

krušnohorského čelního svahu. Biokoridor je vymezen v poměrně dlouhém úseku ve dvou

větvích – bučině a hájové.




Integrální součástí obou NRBK jsou všechny ekologicky stabilní krajinné segmenty,

lokalizované v rámci široce vymezeného ochranného pásma NRBK (někdy uváděného jako

tzv. „nárazníková zóna), takže některé VTE jsou v kontaktu s těmito integrálními součástmi

NRBK. Linhartová prezentuje na základě podkladů mapového serveru AOPK vymezení obou

NRBK s vyznačením polohy jednotlivých VTE:

Systém ekologické stability řešeného území je doplněn skladebnými prvky regionální a

lokální úrovně, vázanými jednak na lesní celky, jednak (v mimolesních partiích) na vodoteče,

jejich nivy, břehové porosty a další krajinné prvky v údolích vodních toků, na rašelinné

enklávy (např. pramenné části povodí Prunéřovského potoka S až SZ od Lysé hory), případně

místy i na liniové porosty dřevin podél komunikací.

Zvláště chráněná území

Nejsou polohou oznamovaného záměru dotčena, a to ani prostorově, ani kontaktně, ani

zprostředkovaně.

Řešené území nespadá do žádného tzv. velkoplošného chráněného území – nejbližším je

CHKO Slavkovský les ve vzdálenosti cca 27 km JZ a CHKO České středohoří ve vzdálenosti

cca 36 km JV.

Plocha posuzovaného záměru se ani přímo nedotýká žádného maloplošného chráněného

území ve smyslu zák.č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Z maloplošných ZCHÚ lze

ve shodě s Motlem (2010a,b) konstatovat následující skutečnosti:

SSV směrem se ve vzdálenosti cca od nejbližší VTE (Š2) cca 2,2km nalézá národní přírodní

rezervace Novodomské rašeliniště. Jedná se o rozvodnice vrchoviště s vydatnými podzemními

prameny, které je tvořeno dvěma samostatnými rašeliništi –Načetínským a Jezerním.

JZ směrem ve vzdálenosti cca 4,4km od nejblíže situované VTE (H16) se nalézá národní

přírodní památka Doupňák. Předmětem ochrany je historicky významné mineralogické

naleziště ametystů a jaspisů, jež jsou totožné se středověkými drahokamovými obklady na

Pražském hradě a Karlštejně.

JZ směrem ve vzdálenosti cca 5km od nejblíže situované VTE (H16) se nalézá národní přírodní

památka Ciboušov. Předmětem ochrany je mineralogické naleziště ametystů a jaspisů v okolí

zavalené středověké šachtice.




SSV směrem ve vzdálenosti cca 1,1km od nejbližší VTE (V6) a

JZ směrem ve vzdálenosti cca 2,1km od další nejbližší VTE (Š17) se nalézá přírodní rezervace

Na loučkách. Jedná se o rašeliniště s blatkou – borovicí bažinnou (Pinus rotundata), která zde

slouží jako genofondová základna pro sběr semen.

JJV směrem cca 2 km od nejbližší věže V2 se nachází hranice přírodní památky Lokalita břízy

ojcovské u Volyně.

SV směrem ve vzdálenosti cca 1,2km od nejblíže situované VTE (Š1) se nalézá přírodní

památka Buky nad Kameničkou. Jedná se o prudký svah Mlýnského vrchu k toku Kamenička,

cca 3 km od obce Bečov. Vegetační kostrou je zde buk, který zde dobře přežil emisní období,

dobře plodí a úspěšně se zmlazuje. Bučiny jsou zde doplňovány příměsí s převahou javoru klenu,

smrku ztepilého, jilmu horského a modřínu.

Chráněná ložisková území (CHLÚ) - Chráněné ložiskové území znamená ochranu ložiska

proti znemožnění nebo ztížení jeho dobývání. V zájmu ochrany nerostného bohatství se

nesmí v CHLÚ zřizovat stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska

(§16 - §19 horního zákona č.44/1988 Sb., v platném znění). Dle dostupných materiálů se v

daném území CHLÚ nenachází.

Plocha uvažovaného záměru včetně celého širšího zájmového území je součástí Chráněné

oblasti přirozené akumulace vod Krušné hory. Statut CHOPAV je v této oblasti regulativem,

který jsou vytváří omezující podmínky pro skladování a manipulaci s ropou a ropnými

látkami, pro zemědělské způsoby hospodaření a pro velkoplošné odvodňování. Pro námi

posuzovaný záměr jsou nařízení omezující způsoby manipulace s ropnými látkami s ohledem

na vyloučení úniků a kontaminace půdy a vody.

Území přírodních parků

Lokalizace některých VTE zasahují do vymezení přírodních parků. VTE, nacházející se

severně a východně od silnice Hora Sv.Šebestiána-Nová Ves-Křimov, jsou lokalizovány za

hranicemi přírodního parku Bezručovo údolí. VTE, nacházející se východně od Výsluní a

severně od silnice II/223 (VTE V6 a V8) jsou lokalizovány za hranicemi přírodního parku

Údolí Prunéřovského potoka. Vazbu na oba přírodní parky řeší studie vlivů na krajinný ráz,

tvořící přílohu č. 7 předkládaného Oznámení.

Významné krajinné prvky

Podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, §3 písm.b) je

významný krajinný prvek (VKP) definován jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky

hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability.

Významnými krajinnými prvky jsou veškeré lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera,

údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany

přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze,

trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy

a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických

zahrad a parků.

Nejbližším VKP ze zákona jsou lesy, nivy drobných vodních toků a pramenišť, rašeliniště,

rybníky. Přirozená jezera se v zájmovém území nevyskytují. Dle současného stavu poznání

lze konstatovat, že uvažovaný záměr do některých VKP bude zasahovat vyvolanými

investicemi (žádná VTE po změně záměru není součástí vymezení VKP „ze zákona“).

Podrobně je tato okolnost řešena studií vlivů na prvky ÚSES a VKP (Linhartová,




EKOAUDIT spol. s.r.o., Brno, prosinec 2012), která je přílohou č. 8 předkládaného

Oznámení.

Zpracovatelskému týmu Oznámení není známa skutečnost, že by v zájmovém území byly

registrovány jiné VKP dle § 6 zákona o ochraně přírody a krajiny v platném znění, což

dokládá i Linhartová.

Významná stanoviště a biotopy

Za nejkvalitnější stanoviště zvláště chráněných nebo regionálně vzácných druhů vyžadujících

specifické podmínky z hlediska hydrických či trofických poměrů lze považovat především

všechny mokřadní enklávy, rašeliniště, rašelinné a podmáčené louky, vřesoviště, nacházející

se v rámci širšího zájmového území záměru. Kontext změny VP Chomutov je podrobněji

hodnocen aktualizací biologického průzkumu, která je přílohou č. 9 předkládaného Oznámení

(Kočvara R., Zářičí u Chropyně, listopad 2012)kontaktu se zájmovým územím rozšíření

golfového hřiště.

Evropsky významné lokality, ptačí oblasti

Do prostoru zájmového území posuzovaného záměru zasahuje jediná ptačí oblast (= PO) Do

Novodomské rašeliniště - Kovářská a jediná Evropsky významná lokalita (= EVL) Na

loučkách. V bližším okolí záměru se nacházejí další 2 EVL, tj. EVL Novodomské a polské

rašeliniště a EVL Bezručovo údolí, ve vzdálenějším okolí záměru dále EVL Kokrháč -

Hasištejn a EVL Podmilesy16

.

Aktualizaci naturového hodnocení pro navrhovanou změnu záměru Větrný park Chomutov

zpracoval RNDr. Tomáš Kuras, Ph.D. s kolektivem spolupracovníků v listopadu 2012 a tato

aktualizace je přílohou č. 10 předkládaného Oznámení, v rámci kterého je podrobný popis

dotčených lokalit soustavy Natura 2000. V dalším textu jsou pouze shrnuty základní údaje

k dotčeným lokalitám soustavy Natura 2000 (ex Kuras T a kol., 2010a, 2010 b a 2012).

Potenciálně dotčenými lokalitami se v případě aktualizace Větrného parku Chomutov,

aktualizovaně dle změny záměru rozumí (a) PO Novodomské rašeliniště - Kovářská (kód

lokality: CZ0421004) a (b) EVL Na loučkách (kód lokality: CZ0420035).

Ptačí oblast Novodomské rašeliniště - Kovářská (CZ0421004)

Vymezena Nařízením vlády 24/2005 Sb. Rozloha: 15.963,20 ha

Stručný popis: Ptačí oblast se nachází na hřebenu Krušných hor a rozkládá se od východu k

západu od Nové Vsi v Horách, přes oblast kolem Hory sv. Šebestiána, oblast kolem

Přísečnické přehrady, přes Kovářskou až po vrchol Macechy. Jedná se o krušnohorskou

parovinu v nadmořských výškách od 830 do 1113 metrů nad mořem. Oblast má charakter

slabě zvlněné krajiny s mírnými svahy a lokálními převýšeními - jednotlivými vrcholy kopců.

Původní jedlobukové pralesy byly postupně pozměněny ve smrkové monokultury. V 70. a

80. letech došlo vlivem extrémně vysokých imisí k rozpadu značné části porostů a

k vytvoření rozsáhlých imisních holin. Z hlediska výskytu chráněných a ohrožených druhů

ptáků jsou nejvýznamnější rozsáhlé plochy rašelinišť (na české straně Krušných hor

přesahující 4 000 ha), zbytky původních porostů, fragmenty starých, většinou podmáčených a

16

Původně v oblasti vymezené EVL Louky u Volyně a Louky pod Louchovem nebyly zařazeny do evropského

seznamu lokalit soustavy Natura 2000 (sensu Sdělení MŽP č. 82/2008 Sb.). Novelou nařízení vlády 132/2005

Sb. byly uvedené lokality vyřazeny též z tzv. národního seznamu lokalit soustavy Natura 2000. Vliv záměru

na tato území proto není posuzován.




zrašeliněných smrčin a vlhké podmáčené louky. Charakteristické a také nejvýznamnější

druhy pro tuto oblast tvoří čáp černý (Ciconia nigra), moták pilich (Circus cyaneus), tetřívek

obecný (Tetrao tetrix), chřástal polní (Crex crex), bekasína otavní (Gallinago gallinago),

sluka lesní (Scolopax rusticola), vodouš kropenatý (Tringa ochropus), kulíšek nejmenší

(Glaucidium passerinum), sýc rousný (Aegolius funereus), žluna šedá (Picus canus), datel

černý (Dryocopus martius) a krkavec velký (Corvus corax).

Předměty ochrany PO Novodomské rašeliniště Kovářská17

:

tetřívek obecný (Tetrao tetrix) a jeho biotop

žluna šedá (Picus canus) a její biotop

EVL Na loučkách (CZ0420035):

Evropsky významná lokalita zařazená do evropského seznamu lokalit soustavy Natura 2000

na základě Sdělení MŽP č. 82/2008 Sb., potvrzená v rámci NV č. 371/2009 Sb.

Rozloha: 1.015,12 ha

Popis: Rozsáhlejší území v Krušných horách mezi vodní nádrží Přísečnice a obcí Výsluní

(okr. Chomutov). Jedná se o komplex velmi cenných lesních a nelesních mokřadních biotopů.

V podloží jsou horniny krušnohorského krystalinika proterozoického stáří řazené mezi tzv.

šedé ruly. Na rulách spočívají čtvrtohorní organické rašelinné sedimenty. Maximální hloubka

rašeliny je 3,5 m. Území leží v oblasti vrcholové části Krušných hor (Přísečnická hornatina)

se zarovnaným povrchem parovin.

Lesní společenstva jsou tvořena převážně podmáčenými a rašelinnými smrčinami (sv.

Piceion excelsae). V severovýchodní části území se vyskytují i velmi vzácné původní

blatkové bory s Pinus rotundata ve stromovém patře. Rašeliništní biotopy v bezlesí jsou

zastoupeny pouze maloplošně, a to: biotopy nevápnitých mechových slatinišť, přechodových

rašelinišť a v místech bývalé těžby rašeliny pak degradovanými vrchovišti. Západní a

jihozápadní části území a okolí obce Výsluní je charakteristické horskými trojštětovými

loukami (sv. Polygono-Trisetion) a smilkovými trávníky (sv. Violion caninae). Nejkvalitnější

luční porosty se nacházejí v západní části území v okolí železniční trati, která zde lokalitu

protíná. Na podmáčených loukách se vyskytují společenstva vlhkých pcháčových luk a

tužebníkových lad (sv. Calthion palustris). Na loukách a pastvinách se roztroušeně vyskytují

luční prameniště (sv. Cardamino-Montion). Území spadá do oblasti s potenciálním

přirozeným výskytem bikových bučin (Luzulo-Fagetum), podmáčených rohozcových smrčin

(Mastigobryo-Piceetum) a komplexu horských vrchovišť (Sphagnetalia medii excl. Pino

rotundatae-Sphagnetum, Eriophoro vaginati-Pinetum sylvestris).

K nejcennějším lesním biotopům patří rašelinný les s Pinus rotundata zachovaný ve stávající

přírodní rezervaci. Cenné jsou také rašelinné smrčiny, v jejichž bylinném patře hojně rostou

druhy Eriophorum vaginatum a E. angustifolium. Ojediněle se v sv. části území vyskytují

rašelinné březiny s Betula pubescens ve stromovém patře. Jsou to charakteristické porosty s

ohroženými a zvláště chráněnými rostlinnými druhy Empetrum nigrum, Oxycoccus palustris,

Eriophorum vaginatum, E. angustifolium. K velmi cenným biotopům patří bezesporu

přirozená luční společenstva s různým stupněm zamokření. Na trojštětových loukách se hojně

vyskytuje ohrožený a zvláště chráněný druh Meum athamanticum. Botanicky velice zajímavé

jsou vlhké a podmáčené louky, které se vyskytují v západní části území u Tří rybníků, a dále

v okolí železniční trati, potom ve střední a východní části území, v prostoru jihovýchodně od

Nového rybníku a v Hadím údolí. Na těchto stanovištích se roztroušeně až hojně vyskytuje

Meum athamanticum, roztroušeně Senecio rivularis a v nejzachovalejších partiích i vstavače

17

Další evropsky významné druhy ptáků, jež se vyskytují na lokalitě - chřástal polní, čáp černý, datel černý,

datlík tříprstý, jeřábek lesní, kulíšek nejmenší, lejsek malý, lelek lesní, moták pilich, moták pochop, skřivan

lesní, sýc rousný, ťuhýk obecný a výr velký. Poznámka ex T.Kuras, 11/2012

http://ptaci.natura2000.cz/index.php?page=druh_detail&DruhID=30




Dactylorhiza majalis a D. fuchsii. Reprezentativní podhorské a horské smilkové trávníky

doprovázejí trojštětové a pcháčové louky především v okolí Tří rybníků a podél železniční

trati, dále se vyskytují jen roztroušeně ve střední a jihovýchodní části území. V těchto

porostech nalézáme zvláště chráněné druhy Meum athamanticum a Arnica montana. Na

lučních prameništích rostou často zákonem chráněné zdrojovky (Montia hallii). Pod

elektrovody a na starých úvozech se rozprostírají sekundární vřesoviště s výskytem

chráněných druhů plavuníků Diphasiastrum alpinum, D. issleri a D. complanatum. Z

živočišných druhů byl na navrženém území pozorován skřivan lesní (Lullula arborea) a

zmije obecná (Vipera berus).

Předměty ochrany EVL Na loučkách18

:

evropská suchá vřesoviště (kód: 4030),

druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (kód:

6230),

vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského

stupně (kód: 6430),

horské sečené louky (kód: 6520),

degradovaná vrchoviště (kód: 7120),

přechodová rašeliniště a třasoviště (kód: 7140),

rašelinný les (kód: 91D0),

acidofilní smrčiny (kód: 9410).

V těsné blízkosti VTE Š12 a Š11 (poloha ani výška se nemění!!!) prochází hranice EVL

Novodomské a polské rašeliniště (kód lokality: CZ0420144). Do vymezení EVL nezasahuje

umístění žádné VTE ani vyvolaných investic (kabely, přístupové komunikace).

V těsné blízkosti VTE Š1, Š2, Š4 a K23 (poloha ani výška se nemění!!!) prochází hranice

EVL Bezručovo údolí (kód lokality: CZ0424030). Do vymezení EVL nezasahuje umístění

žádné VTE ani vyvolaných investic (kabely, přístupové komunikace).

Ostatní v úvodu zmíněné EVL se nacházejí v dostatečné vzdálenosti od polohy navrhovaných

VTE Větrného parku Chomutov v aktuální podobě navrhované změny záměru.

Stanovisko KÚ Ústeckého kraje, odboru ŽPaZ vydané dle § 45 i platného znění zák. č. 114/1992 Sb. dne 19.2.2013 pod čj. 464/ZPZ/2013/ZPZ/N-1778, JID:24485/2013/KUUK, vylučující možné významné vlivy na zájmy soustavy Natura 2000, je doloženo v příloze č. 1

Území historického, kulturního nebo archeologického významu

Území není podle dostupných informací historicky, kulturně nebo archeologicky významné.

Plocha uvažovaného záměru se z části nachází na území historicky poddolovaném.

18

Další evropsky významné druhy a stanoviště, jež se vyskytují na lokalitě - přirozené eutrofní vodní nádrže s

vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition (kód: 3150), přirozená dystrofní jezera a tůně (kód:

3160) a smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (kód: 31E0) – Poznámka ex

T.Kuras, 11/2012.




Území hustě zalidněná

Orografická oblast Krušných hor v prostoru tzv. krušnohorských plání dlouho neměla vhodné

podmínky pro hustější osídlení, a to hlavně pro omezenou přístupnost, vysoký podíl

přirozených původních lesů a nevlídné klimatické podmínky.

Z důvodu odlidnění kraje, ke kterému došlo po odsunu Němců, ale i vysídlení blízkosti

hranic a následné velkoplošné těžby v Podkrušnohoří, řada obcí a osad zanikla. Existující

obce a osady se velmi pomalu rozvíjely a mnohdy již nikdy nedosáhly předválečného

významu. Region se dostal na periferii zájmu a jeho odlidňování pokračovalo i ve druhé

polovině 20. století.

V zájmové lokalitě se nenacházejí území hustě osídlená. Nejbližšími většími sídly jsou obce

je Hora Sv. Šebestiána, Křimov a Výsluní, menší obcí jsou Kryštofovy Hamry, dále pak další

roztroušené horské sídelní útvary – dnes především střediska individuální rekreace a

především zimní turistiky. Oficiální webové stránky obcí uvádějí následující počty obyvatel:

Hora Sv. Šebestiána - 260 obyvatel, Křimov – 342 obyvatel, Výsluní – 223 obyvatel,

Kryštofovy Hamry 123 obyvatel. Osídlení v této oblasti je obecně velmi řídké (cca 8

obyvatel/km2).

Území zatěžovaná nad míru únosného zatížení (včetně starých zátěží), extrémní poměry

Hodnocené území ležící v prostoru krušnohorských plání se podle klimatické regionalizace

nachází na okraji chladné klimatické oblasti CH 6 (Quitt 1971, 1975) a patří tak k

nejchladnějším místům nejen v Krušných horách. Vysoké srážkové úhrny v řešeném území

jsou způsobeny dozníváním atlantického vlivu na návětrné straně Krušných hor. V klimatu

řešeného území se výrazně uplatňuje vrcholový fenomén – v přechodných obdobích na jaře a

na podzim je zde značně snížená viditelnost při častých inverzních situacích,

charakteristickým jevem jsou zde také silné námrazy. Extrémní poměry se tak mohou týkat

především klimatu a to zejména fenoménu vzniku námrazy, teplotní gradient je jeden

z nejstrmějších v Evropě.

Poloha záměru se nenachází v území, které by z hlediska podloží, geomorfologie, fyzikálně

chemických vlastností půd atp. mohlo být označeno za extrémní. Ostatní neobvyklé

charakteristiky nejsou známy (např. sesuvná území atp.), přičemž zájmová oblast nijak

nevybočuje z běžných hodnot, které jsou dány nadmořskou výškou, polohou a reliéfem

terénu a jejími dalšími charakteristikami.

Z důvodu, že území budoucí výstavby VTE je částečně poddolované, je nutno v dalším

stupni projektové dokumentace odborným stavebně-geologickým posudkem včetně využití

geofyzikálních metod ověřit reálný rozsah poddolování vzhledem k umístění jednotlivých

VTE a zhodnocení vlivů poddolování na IG poměry.

Staré ekologické zátěže nejsou zpracovatelům oznámení v dotčeném území známy.




C.2. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném

území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny

C.2.1. Základní charakteristiky ovzduší a klimatu

Z klimatického hlediska leží zájmové území podle E. Quitta (1971) na rozhraní okrsků v

klimatické oblastí CH6 (větší část) a částečně i CH7. Oblast CH6 je charakteristická typem

klimatu s krátkým až velmi krátkým, mírně chladným, vlhkým až velmi vlhkým létem,

dlouhým přechodovým obdobím, chladným jarem a mírně chladným podzimem, s dlouhou

zimou a dlouho trvající sněhovou pokrývkou - počet dní se sněžením, respektive se sněhovou

pokrývkou se pohybuje mezi 120 - 140. Srážky kolísají od 900- 1200/1400 mm. Nadmořská

výška posuzovaného území činí cca 720 m.n.m. (JZ od Křimova) - 880 m.n.m. (okolí

Novoveského vrchu, Lysá hora, Podmileská výšina).

Klimatická charakteristika oblasti CH6 Počet letních dnů 10 - 30

Průměrná teplota v lednu -3 až -5

Průměrná teplota v červenci 14 - 15

Průměrná teplota v dubnu 2 - 4

Průměrná teplota v říjnu 5 - 6

Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 140 - 160

Srážkový úhrn ve vegetačním období 600 - 700

Srážkový úhrn v zimním období 600 - 700

Počet dnů se sněhovou pokrývkou 120 – 140

Topologicky je území výrazně otevřené, s proměnnou v zásadě všesměrnou expozicí, po okrajích výrazně modifikované orientací k hlubokým údolím Chomutovky (Bezručovo údolí) k SV a Prunéřovského potoka k JV a jihu, dále pak údolím s přísečnickou nádrží na západě až SZ.

Imisní charakteristika lokality:

Imisní pozadí základních znečišťujících látek v regionu je s příslušnou vypovídající hodnotou

monitorováno nejblíže ve stanici ČHMÚ v Měděnci. Systematicky a dlouhodobě jsou

monitorovány koncentrace oxidu siřičitého, prašného aerosolu a oxidů dusíku jako

základních indikátorů znečištění ovzduší.

Zákonem č. 86/2002 Sb., v platném znění, jsou definovány oblasti se zhoršenou kvalitou

ovzduší (OZKO) jako prováděcím právním předpisem vymezená část území (zóna) nebo

sídelní seskupení (aglomerace), kde je překročena hodnota jednoho nebo více imisních limitů

nebo cílového imisního limitu pro ozon nebo hodnota jednoho či více imisních limitů

zvýšená o příslušné meze tolerance. Dle věstníku MŽP (částka 2/2012) je posuzovaná oblast

zařazena do tohoto seznamu. V níže uvedené tabulce uvedeny hodnoty naměřené v měřící

stanici Měděnec (ex. Motl J. a kol., 2012):

Tabulka: Výsledky měření imisí v roce 2010 (µg.m-3

) na měřící stanici Měděnec.

znečišťující látka SO2 NO2 PM10

rok 2010 limit 2010 limit 2010 limit

Hodinové hodnoty maximální 224 325 80 200 154 -

98% 50,9 42,8 58

Denní hodnoty maximální 80,3 125 44,3 - 94,5 50

98% 34,9 32,3 52,6

roční hodnota průměr 8,6 - 12,3 40 18 40




Nařízením vlády č. 597/2006 Sb., jsou stanoveny i imisní limity pro ochranu ekosystémů

(příloha č. 1 k tomuto nařízení). Na posuzované území se tedy vztahují tyto níže uvedené

imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace.

Tabulka:- imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace Znečišťující látka Doba průměrování Hodnota imisního limitu (µg.m

-3)

SO2 kalendářní rok a zimní období (1.10.-31.3.) 20

NOx 1 kalendářní rok 30

C.2.2. Základní charakteristiky povrchových a podzemních vod

Povrchové vody

Jedná se o území hydrologicky velmi významné, které je zdrojem pitné vody pro

podkrušnohorskou oblast – celé je součástí vyhlášené chráněné oblasti přirozené akumulace

vod - CHOPAV Krušné hory. Většina území se nachází v povodí dvou příčných vodotečí

jako levostranných přítoků Ohře – Chomutovky a Prunéřovského potoka s jejich přítoky a

zdrojnicemi, odvodňujících krušnohorskou náhorní plošinu v hydrologickém dosahu

zájmového území právě do povodí Ohře. Přibližně po linii Mědník – Podmileská výšina –

Holý vrch – Jelení hora – Skelný vrch probíhá místní rozvodnice, oddělující povodí toku

Přísečnice (někde Přísečnický potok) přes obec Kryštofovy Hamry do Německa jako přítoku

říčky Schwarzwasser a odvodňující tak menší západní až SZ část zájmového území mimo

povodí řeky Ohře.

Významným vodohospodářským dílem je přehrada Přísečnice, která byla vybudována v roce

1976. Dnes patří Přísečnická nádrž se svými 362 hektary k největším v prostoru

krušnohorských plání; voda je do severočeského hnědouhelného revíru přiváděna podzemní

štolou pod zmíněným rozvodím. Toto vodohospodářsky významné dílo je chráněno

vyhlášením tzv. pásem hygienické ochrany (PHO). Zájmové území zasahuje do ochranného

pásma vodního zdroje II. stupně VN Přísečnice, na SV pak i do II. OP vodárenské VN

Křimov. Toto musí být důsledně v další PD a realizace záměru respektováno, a to jak při

zemních pracích, tak v rámci nakládání s ropnými látkami.

Ve vrcholové části Krušných hor je několik větších a menších ložisek rašeliny, které

představují rezervoáry stagnující molekulárně vázané podzemní vody doplňované jednak

atmosférickými srážkami jednak podzemními vodami. Předpokládá se, že rašeliniště vznikla

v mělkých údolích na přírodních vývěrech podzemní vody.

Podzemní vody

Podle Horčičky (2013) se podle hydrogeologické rajonizace CR (vyhláška c. 5/2011 Sb.)

zájmové území nachází v hydrogeologickém rajonu: 6120 – Krystalinikum v mezipovodí

Ohře po Kadaň. Dlouhodobý specifický odtok podzemní vody činí 3-5 l.s-1

.km-2

(Krásný et

al. 1981).

V posuzované oblasti je vodohospodářsky významný pouze připovrchový kolektor podzemní

vody, jenž je vázán na tzv. zónu rozpukání a rozvolnění krystalinických (rulových) hornin.

Převažuje puklinová propustnost (místy průlinovo-puklinová) se sklonem hladiny podzemní

body k místní drenážní bázi (většinově místní vodoteče). Obvyklá je volná hladina,pouze

výjimečně bývá naražena mírně napjatá hladina podzemní vody s negativní výtlačnou úrovní.

Oživené proudění podzemní vody zasahuje v připovrchovém kolektoru krystalinických

hornin maximálně do hloubky 30 m pod povrchem a to v závislosti na stupni porušení

skalního podkladu. Svrchní kolektor je sycen především srážkami.

Hloubka hladiny podzemní vody v posuzovaném území se vyskytuje nejčastěji v intervalu od

10 do 20 m pod povrchem, avšak výjimkou nejsou i bezvodá místa. Zvýšený objemový

průtok vod bývá zaznamenáván podél tektonických zlomů. Zvodnělý kolektor v připovrchové




zóně rozvolnění krystalinických hornin je charakterizován T = n.10-5

m2.s

-1

(Hydrogeologická mapa CR), což odpovídá nízké transmisivitě horninového prostředí a

průměrné hodnotě specifické vydatnosti v rozmezí q = 0,1-0,01 l.s-1

.m-1

. Hodnoty celkové

mineralizace podzemní vody se pohybují v rozmezí 0,1-0,5 g.l-1

. Z hlediska kvality vyhovují

podzemní vody zpravidla vyhlášce pro pitnou vodu až na časté zvýšení obsahu Fe, Mn a po

bakteriologické stránce.

C.2.3. Základní charakteristiky půd a geofaktorů

Základní pedologické údaje

Vlastnosti půd a jejich vývojový typ zde jsou závislé na několika půdotvorných činitelích.

Mezi tyto patří především matečná hornina, vysoké srážky a poměrně chladné klima

posuzované oblasti. Tato oblast je geologicky tvořena hlavně horninami mineralogicky

chudými a těžko zvětratelnými. Jsou proto východiskem minerálně chudých a kyselých

hnědých půd, většinou hrubozrnných se značnou příměsí skeletu velmi často půd dosud

nevyvinutých.

Na trvale vlhkých stanovištích vznikají vesměs půdy v různém stupni oglejení až po typické

gleje. Na stanovištích s trvale vysokou hladinou podzemní vody vznikají rašelinné půdy

(rašelinohumózní gleje, rašelinné glejové podzoly a někde čisté profily rašeliny).

Jak je dokladováno v rámci kapitoly B.II.1. Půda, jsou v zájmovém územní přítomny půdy

všech tříd ochrany. Podle hlavních půdních jednotek (2.a 3. číslo kódu BPEJ) jsou

zastoupeny následující půdy: HPJ 22 Půdy jako předcházející HPJ 21 (půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny,

kambizemě, popřípadě i fluvizemě) na mírně těžších substrátech typu hlinitý písek nebo písčitá

hlína s vodním režimem poněkud příznivějším než předcházející

HPJ 36 Kryptopodzoly modální, podzoly modální, kambizemě dystrické, případně i kambizem

modální mezobazická, bez rozlišení matečných hornin, převážně středně těžké či lehčí, s různou

skeletovitostí, půdy až mírně převlhčované, vždy však v chladném klimatickém regionu

HPJ 37 Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na

pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou,

slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách

HPJ 50 Kambizemě oglejené a pseudogleje modální na žulách, rulách a jiných pevných horninách

(které nejsou v HPJ 48,49), středně těžké lehčí až středně těžké, slabě až středně skeletovité, se

sklonem k dočasnému zamokření

HPJ 54 Pseudogleje pelické, pelozemě oglejené, pelozemě vyluhované oglejené, kambizemě pelické

oglejené, pararendziny pelické oglejené na slínech, jílech mořského neogenu a flyše a jílovitých

sedimentech limnického tercieru (sladkovodní svrchnokřídové a tercierní uloženiny), těžké až velmi

těžké, s velmi nepříznivými fyzikálními vlastnostmi

HPJ 64 Gleje modální, stagnogleje modální a gleje fluvické na svahových hlínách, nivních

uloženinách, jílovitých a slínitých materiálech, zkulturněné, s upraveným vodním režimem, středně

těžké až velmi těžké, bez skeletu nebo slabě skeletovité

HPJ 66 Stagnogleje modální i histické na píscích, jílech, slínech a nivních uloženinách, lehké až

velmi těžké s vyšším obsahem organických látek, velmi nepříznivý vodní režim, nevhodné pro jeho

úpravu

HPJ 73 Kambizemě oglejené, pseudogleje glejové i hydroeluviální, gleje hydroeluviální i povrchové,

nacházející se ve svahových polohách, zpravidla zamokřené s výskytem svahových pramenišť,

středně těžké až velmi těžké, až středně skeletovité

Stanoviště vybrané ke stavbě větrných elektráren jsou vesměs na relativně suchých místech,

které jsou extenzivně obhospodařovány jako louky či pastviny. Tyto pozemky jsou

lokalizovány většinově kyselými hnědými půdami, jsou většinou lehčí, místně kamenité

mechanické skladby a mají relativně dobré vláhové podmínky. Pouze ve vlhčích polohách

jsou přítomny i typy oglejené. Produkční potenciál těchto půd je vesměs poměrně nízký až

velmi nízký.




Základní geologické údaje

Krušné hory jsou kerné pohoří, v zásadě představují nakloněnou desku, jejíž jižní okraj byl

vyzvednut podél zemského zlomu. Proto směrem k severu klesají pozvolně, zatímco na jihu

jsou omezené 500-700 m vysokým příkrým svahem. Krušnohorská skupina je budována

složitým komplexem vesměs dvojslídných tzv. svrchních šedých rul, střídajících se a

přecházejících v nejrůznějších formách do skupiny červených rul a migmatitu. Komplex

svrchních šedých rul obsahuje např. břidličné ruly, vesměs dvojslídné, konglomerátové ruly

(např. v okolí Přísečnice a Měděnce), drobové ruly, kvarcitické ruly s granátem, amfibolity a

eklogity, erlány, krystalické vápence a skarny pravděpodobně svrchnoproterozoického stáří.

Červené ortoruly vystupují v několika klenbovitých strukturách, např. kateřinohorská klenba,

klínovecká antiklinála a v elevacích v okolí Přísečnice. Většinou jsou považovány za

přeměněná kyselá intruzíva s granitickými jádry.

V horách se odedávna těžily rudy obsahující měď, cín, stříbro, olovo, a železo. Později se

k nim přidaly ještě kobalt, nikl, wolfram, a ve 20. století také uran. Mezi nejvýznamnější

ložiska patří: Cínovec, Měděnec, Přísečnice, a Kovářská. K 31. 3. 2010 nejsou v zájmovém

území Českou geologickou službou – Geofondem evidovaná žádná výhradní ložiska

vyhrazených nerostů (ve smyslu zákona č.44/1988 Sb.), ani dobývací prostory a chráněná

ložisková území.

Posuzovaná lokalita je totiž součástí starého přísečnického rudního revíru, s těžbou železných

rud, polymetalických ložisek a stříbra probíhající s přestávkami prokazatelně od 13. stol. až

do 90. let století 20. Centrem revíru bylo horní město Přísečnice, které během své historie

stoupalo a klesalo na významu spolu se vzestupy a poklesy zdejší těžby.

Na tomto typu surovin vyrostl zdejší železářský průmysl, který ve své době přispěl k

hospodářskému rozvoji českých zemí. Třebaže žíly stříbrných rud a barevných kovu, které se

vyskytují na severozápadním okraji okresu, jsou historicky proslulejší než skarny, neboť

zásluhou jejich dobývání v 15. a 16. století se zejména Vejprty a Přísečnice zařadily mezi

přední česká báňská města, přesto jejich těžba ve srovnání se železnými rudami dosáhla

mnohem menšího hospodářského významu.

Těžba barevných (stříbrných) rud byla v oblasti ukončena v roce 1854 ve Vejprtech, zatímco

železných rud pokračovala ještě do 20. století. Poslední důl z nich – důl Měděnec byl v roce

1992 uzavřen, čímž byla uzavřena více jak 1000 letá historie dolování v Krušných horách.

Historická těžba ložisek s sebou do dnešní doby totiž přenesla některá rizika, kterými jsou

poddolovaná území – ať již ústí průzkumných či otvírkových děl, propady vydobytých

prostor či nezavalená (nebo částečně zavalená) důlní díla mělce pod povrchem. Motl a kol.

(2010a, 2010b) uvádí následující plochy:

Tabulka: přehled poddolovaných ploch Název surovina rozsah rok záznamu

Nová Ves 4 Polymetalické rudy ojedinělá 2005

Menhartice Cín-wolframová ruda - Polymetalické rudy systém 1984

Hora Svatého Šebestiána Cín-wolframová ruda - Měděná ruda - Polymetalické

rudy

systém 1984

Sobětice u Výsluní-Celná Železné rudy - Polymetalické rudy systém 1984

Přísečnice 1 Polymetalické rudy systém 1984

Přísečnice – tři rybníky Cín-wolframová ruda - Fluorit-barytová surovina -

Polymetalické rudy

systém 1984

Rusová Železné rudy – Radioaktivní suroviny systém 1984

Výsluní Cín-wolframová ruda - Fluorit-barytová surovina -

Železné rudy - Manganová ruda - Měděná ruda -

Polymetalické rudy - Radioaktivní suroviny

systém 1984

http://cs.wikipedia.org/wiki/M%C4%9B%C4%8F

http://cs.wikipedia.org/wiki/C%C3%ADn

http://cs.wikipedia.org/wiki/St%C5%99%C3%ADbro

http://cs.wikipedia.org/wiki/Olovo

http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelezo

http://cs.wikipedia.org/wiki/Kobalt

http://cs.wikipedia.org/wiki/Nikl

http://cs.wikipedia.org/wiki/Wolfram

http://cs.wikipedia.org/wiki/20._stolet%C3%AD

http://cs.wikipedia.org/wiki/Uran_(prvek)

http://cs.wikipedia.org/wiki/C%C3%ADnovec_(Dub%C3%AD)

http://cs.wikipedia.org/wiki/M%C4%9Bd%C4%9Bnec

http://cs.wikipedia.org/wiki/Kov%C3%A1%C5%99sk%C3%A1




Z důvodu, že území budoucí výstavby VTE je částečně poddolované, je nutno v dalším

stupni projektové dokumentace odborným stavebně-geologickým posudkem včetně využití

geofyzikálních metod ověřit reálný rozsah poddolování vzhledem k umístění jednotlivých

VTE a zhodnocení vlivů poddolování na IG poměry.

Základní geomorfologické údaje

Podle geomorfologického členění (Demek et al. 1987) je zájmové území součástí provincie

Česká vysočina, soustavy – Krušnohorská subprovincie, podsoustavy Krušnohorská

hornatina, geomorfologického celku Krušné hory a podcelku Klínovecká a Loučenská

hornatina.

Z lokálně-geomorfologického hlediska se prostor zájmového území nachází na mírně

zvlněném až mírně členitém terénu v nadmořské výšce cca 720-880 m n.m. Výraznými

geomorfologickými jevy jsou obě hluboká údolí hlavních toků Chomutovky (Bezručovo

údolí ve stejnojmenném přírodním parku) a Prunéřovského potoka (Údolí Prunéřovského

potoka ve stejnojmenném přírodním parku). SZ územní ohraničuje rozsáhlá mírnější deprese

horní části povodí toku Přísečnice se stejnojmennou vodní nádrží.

C.2.4. Základní charakteristiky přírodních poměrů staveniště a okolí

Biogeografické zařazení:

Z biogeografického hlediska (Culek 1995, ed.) je řešené území situováno do podprovincie

hercynské, kontinentální biogeografické oblasti, bioregionu 1.59 Krušnohorského.

Fytogeograficky (Skalický 1988) je zájmové území součástí fytogeografické oblasti

mezofytika při hranici s oreofytikem, obvodu Českého mezofytika, fytogeografického okresu

25. Krušnohorské podhůří, podokresu 25a. Krušnohorské podhůří vlastní a v rámci oreofytika

výrazněji zasahuje do fytogeografického okresu 85. Krušné hory. Tato oblast se vyznačuje

hojným výskytem druhů západního rozšíření a charakter květeny a vegetace je zde zonální.

Vegetační stupeň – submontánní až montánní.

Floristické poměry:

Podrobný floristický popis území je popsán v rámci biologických hodnocení Kočvary a kol.

(2010a, 2010b) v rámci záměrů ULK658 a ULK690 s využitím místních znalců jako členů

týmu. Níže uvedený text představuje základní souhrn s přihlédnutím k údajům ohledně všech

zvláště chráněných druhů rostlin, dokladovaných na vymezených stanovištně (a tedy i

floristicky) významných lokalitách vymezených v rámci oběma záměry řešeného území.

Na řešených lokalitách zájmového záměru ULK 658 bylo zaregistrováno 265 taxonů

cévnatých rostlin, na místech výstavby a v blízkém okolí VTE, včetně manipulační plochy a

navazujícího vedení a cest, bylo zaznamenáno 12 zvláště chráněných druhů rostlin, a to

koprník štětinolistý (Meum athamanticum) – O, C4a, prha arnika (Arnica montana) – O, C3,

vrbina kytkokvětá (Lysimachia thyrsiflora) – SO, C3, zdrojovka potoční (Montia hallii) –

SO, C2, všivec lesní (Pedicularis sylvatica) – SO, C3, vrba plazivá (Salix repens) – O, C1,

rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) – SO, C3, klikva bahenní (Oxycoccus palustris)

– O, C3, prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) – O, C3, prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza

fuchsii) – O, C4a, kosatec sibiřský (Iris sibirica) – SO, C3 a vachta trojlistá (Menyanthes

trifoliata) – O, C3.

Na řešených lokalitách zájmového záměru ULK690 bylo zaregistrováno 242 taxonů

cévnatých rostlin, na místech výstavby a v blízkém okolí VTE, včetně manipulační plochy a

navazujícího vedení a cest, bylo zaznamenáno pět zvláště chráněných druhů rostlin, a to

koprník štětinolistý (Meum athamanticum) – O, C4a, prha arnika (Arnica montana) – O, C3,




vrbina kytkokvětá (Lysimachia thyrsiflora) – SO, C3, šícha černá (Empetrum nigrum) – SO,

C4a a zdrojovka potoční (Montia hallii) –SO, C2.

Na základě aktualizace průzkumu a rešerše výše prezentovaných údajů ve vztahu ke změnám

navrhovaného umístění 29 VTE bylo autorem biologických hodnocení konstatováno, že

mohou být dotčeny populace následujících zvláště chráněných druhů rostlin:

koprník štětinolistý (Meum athamanticum): VTE H11, H14, H15, H30, H32, H35, K9, K10,

K11, K12, KR4, KR5, KR6, KR26, LH1, LH2, LH3, LH4, LH9, LH12, LH13, LH14, LH18,

RU7, RU9, Š14, Š15, Š23

prha arnika (Arnica montana): K9, Š14, Š15

V rámci dílčích změn kabelových tras na základě ověřujícího šetření zpracovatele oznámení

28.5.t.r. lze předpokládat kolizi s populací v rozsahu vyšších desítek rostlin druhu prha arnika

u změny trasy kabelového vedení mezi VTE V6 a V8 (poloha obou VTE se nemění!!) na

nezpevněné lesní cestě využité pro trasu v horní části levobřežního svahu údolí

Prunéřovského potoka. V koridoru trasování kabelu jižně od VTE V6 v mokřadních plochách

při hranici lesa je lokalizována slabší populace vrbiny kytkokvěté (Naumburgia thyrsiflora),

v mokřadních loukách JZ od VTE 6 sporadicky i prstnatec májový (Dactylorhiza majalis).

Při přechodu kabelu přes nivu Prunéřovského potoka nelze vyloučit i výskyty zdrojovky

potoční (Montia hallii).

Výraznější dotčení populace koprníku štětinolistého bylo identifikováno pro kabelovou trasu

k VTE H25 (poloha VTE se nemění!!) od cesty kolem Holého vrchu, trasa byla

přesměrována mimo kontakt s touto populací.

Okrajové dotčení populace prhy arniky lze očekávat v rámci změny napojení VTE Š18

(poloha VTE se nemění!!)

Prvky dřevin rostoucích mimo les

Vlastní zájmové území záměru je relativně bohaté zejména na liniové a skupinové prvky

mimolesních porostů dřevin, zejména podél stávajících cest a silnic (břízy, jívy, osika, smrk,

jeřáb, javory, jasan aj.), doprovodné porosty podél vodotečí (olše, příměs vrb, jasanu aj.),

místně sukcesí olšin s vrbou a jívou přerostlými některými mokřadními enklávami

Faunistické poměry

Podrobnější faunistický popis území je popsán v rámci biologických hodnocení Kočvary a

kol. (2010a, 2010b) v rámci záměrů ULK658 a ULK690 s využitím místních znalců jako

členů týmu. Níže uvedený text představuje základní souhrn s přihlédnutím k údajům ohledně

všech zvláště chráněných druhů živočichů, dokladovaných na vymezených stanovištně (a

tedy i faunisticky) významných lokalitách vymezených v rámci oběma záměry řešeného

území. Autoři pro oba záměry uvádějí, že u většiny uváděných druhů lze i přes současné

znalosti často obtížně stanovit, zda nemohou být záměrem alespoň do určité míry ovlivněny.

Celkem bylo v širším sledovaném území záměru UKLK690 v rámci aktuálního a

předchozího průzkumu zaznamenáno 131 druhů obratlovců, kteří byli zjištěni, anebo u nich

nelze vyloučit výskyt v okolí. Jedná se o 4 druhy plazů a 2 druhy obojživelníků, 93 druhů

ptáků a 30 druhů savců včetně netopýrů. Z hlediska stávající legislativy platné v ochraně

přírody autoři upozorňují na výskyt těch druhů, které jsou zvláště chráněny zákonem v

aktuálním platném znění, a to v následujících kategoriích:




Tabulka: Přehled zvláště chráněných druhů živočichů, dokladovaný pro záměr ULK69019

Druh/kategorie Kriticky ohrožený Silně ohrožený Ohrožený

zmije obecná

luňák červený

** strnad luční

netopýr velký

* netopýr černý

ještěrka živorodá

slepýš křehký

čáp černý

** včelojed lesní

moták pilich

sýc rousný

**bělořit šedý

**kos horský

krahujec obecný

tetřívek obecný

křepelka polní

chřástal polní

bekasina otavní

** holub doupňák

** skřivan lesní

* netopýr vousatý

* netopýr Brandtův

*netopýr řasnatý

*netopýr velkouchý

netopýr vodní

* netopýr pestrý

netopýr severní

netopýr rezavý

netopýr hvízdavý

* netopýr nejmenší

netopýr ušatý

* netopýr dlouhouchý

ropucha obecná

užovka obojková

** moták pochop

** jestřáb lesní

sluka lesní

rorýs obecný

vlaštovka obecná

bramborníček hnědý

lejsek šedý

ťuhýk obecný

** ťuhýk šedý

krkavec velký

**kormorán velký

čírka obecná

Celkem bylo v širším sledovaném území záměru ULK658 zaznamenáno 114 druhů

obratlovců, kteří byli zjištěni, anebo u nich nelze vyloučit výskyt v okolí. Jedná se o 4 druhy

plazů a 2 druhy obojživelníků, 81 druhů ptáků a 27 druhů savců včetně netopýrů. Z hlediska

stávající legislativy platné v ochraně přírody autoři upozorňují na výskyt těch druhů, které

jsou zvláště chráněny zákonem v aktuálním platném znění, a to v následujících kategoriích:

Tabulka: Přehled zvláště chráněných druhů živočichů, dokladovaný pro záměr ULK658 Druh/kategorie Kriticky ohrožený Silně ohrožený Ohrožený

zmije obecná

luňák červený

** strnad luční

netopýr velký

* netopýr černý

ještěrka živorodá

slepýš křehký

čáp černý

** včelojed lesní

krahujec obecný

tetřívek obecný

křepelka polní

chřástal polní

bekasina otavní

** holub doupňák

** skřivan lesní

* netopýr vousatý

* netopýr Brandtův

netopýr vodní

* netopýr pestrý

netopýr severní

netopýr rezavý

netopýr hvízdavý

* netopýr nejmenší

netopýr ušatý

* netopýr dlouhouchý

ropucha obecná

užovka obojková

** moták pochop

** jestřáb lesní

sluka lesní

rorýs obecný

vlaštovka obecná

bramborníček hnědý

lejsek šedý

ťuhýk obecný

** ťuhýk šedý

krkavec velký

19

** druh v území aktuálně zjištěn a jeho výskyt z dřívější doby nebyl znám,

* druh naopak aktuálně zjištěn nebyl, je ale uváděn z předchozích let, případně z blízkého okolí a jeho výskyt

na lokalitě tak lze předpokládat (převzato z Kočvary 2010a,b).




V podkladech žádosti o výjimku po úpravách projektu a umístění (včetně vyloučení

některých VTE ve stanoviscích příslušného úřadu v rámci procesu EIA k záměrům ULK 658

a ULK690) je tak doporučeno požádat o výjimku z ochranných podmínek druhů u taxonů čáp

černý (V6) a bekasina otavní (V6).

Na základě aktualizace průzkumu a rešerše výše prezentovaných údajů ve vztahu ke změnám

navrhovaného umístění 29 VTE bylo autorem biologických hodnocení konstatováno, že

mohou být dotčeny populace následujících zvláště chráněných druhů živočichů:

křepelka polní (Coturnix coturnix): VTE H11, H30, K11

chřástal polní (Crex crex): H14, K10

čáp černý (Ciconia nigra): K11, K12, Š23

Na základě šetření zpracovatele oznámení dne 6.9.2012 a pro dílčí změny kabelových tras na

základě ověřujícího šetření zpracovatele oznámení 28.5.t.r. lze předpokládat, že mohou být

dále dotčeny populace následujících druhů živočichů:

druhu bekasina otavní u změny trasy kabelového vedení mezi VTE V6 a V8 (poloha obou VTE

se nemění!!) pro okolí V6,

druhu bramborníček hnědý pro změnu trasy mezi VTE Š7 – Š6 a Š3 (poloha těchto VTE se

nemění!!)

druhu ťuhýk obecný (Lanius collurio) změnou trasy kabelu K10 – 12 a změnou trasy kabelu K4-

K6-K8 (poloha VTE se nemění!!)

Krajina, krajinný ráz

Obecně je krajinný ráz ve smyslu pojetí § 12 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. dán zejména

přírodní, kulturní a historickou charakteristikou určitého místa či oblasti a je obecně ze

zákona chráněn před činností, snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu a zásahy do

krajinného rázu, zejména povolování a umisťování staveb, mohou být prováděny pouze

s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních

dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. Z daného kontextu především

vyplývá ochrana typických znaků a hodnot, obsažených podle jednotlivých charakteristik

v rámci dotčených krajinných prostorů.

Pro účely změny záměru byla vypracována nová studie vlivů na krajinný ráz (Příloha č. 7

předkládaného Oznámení), ve které je provedena mj. podrobná analýza znaků a hodnot

krajinného rázu jedním z autorů doporučované metodiky. V dalším textu jsou proto

s odkazem na tuto studii prezentovány souborné výstupy jednotlivých znaků příslušných

charakteristik.

Znaky a hodnoty přírodní charakteristiky krajinného rázu

Přítomnost znaků přírodní charakteristiky krajinného rázu je mimo jiné indikována

přítomností či nepřítomností standardizovaných indikátorů vyplývajících ze zákona č.

114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Zvláště chráněná území a významné krajinné

prvky jsou navíc v §12 uváděny jako zákonná kritéria krajinného rázu.




Tabulka: Indikátory přítomnosti hodnot přírodní charakteristiky krajinného rázu

Indikátory přítomnosti hodnot přírodní charakteristiky

přítomnost

indikátoru

v PDoKP/MKR

ANO NE

1 Přítomnost národního parku (NP) vč. ochranného pásma X

2 Přítomnost chráněné krajinné oblasti (CHKO) X

3 Přítomnost národní přírodní rezervace (NPR) vč. ochranného pásma X

4 Přítomnost národní přírodní památky (NPP) vč. ochranného pásma X

5 Přítomnost přírodní rezervace (PR) vč. ochranného pásma X

6 Přítomnost přírodní památky (PP) vč. ochranného pásma X

7 Přítomnost evropsky významné lokality (EVL) sítě Natura 2000 X

8 Přítomnost ptačí oblasti (PO) sítě Natura 2000 X

9 Přítomnost přírodního parku (dle §12 zák. 114/1992 Sb.) X

10 Přítomnost skladebných prvků vyšších ÚSES (regionálních, nadregionálních) X

11 Přítomnost významných krajinných prvků (VKP) X

Studie shrnuje především následující atributy přírodní charakteristiky:

Přírodní charakteristiku posuzovaného území nejvýrazněji ovlivňuje georeliéf této části

Krušných hor. Krušné hory, které především z několikakilometrové vzdálenosti jakoby

charakterizuje jednolitý horský masiv, přecházejí nahoře v náhorní plošinu, mírně se sklánějící

směrem do Německa, s rozsáhlými rašeliništi ve výškách mezi 800-900 m n.m. (např. u Hory

Svatého Šebestiána či Výsluní) nebo s romantickými skalami. Ve své svahové části se Krušné

hory vyznačují celou řadou příčných údolí. Některá jsou táhlá a dlouhá i přes 10 km (Bezručovo

údolí, údolí Prunéřovského potoka, Telšské údolí), jiná Krušnohorská údolí naopak mají prudší

spád. Délkou zhruba 3 km a převýšením okolo 500 m patří k nejstrmějším údolím celého pohoří

(např. údolí Kundratického potoka).

Všechny toky, které odvodňují řešené území mají převážně přírodní charakter (Hamerský potok,

potok Přísečnice, Prunéřovský potok, Třebíšský potok, Křimovský potok, Chomutovka, Hutná,

Lideňský potok a další vč. jejich četných drobných přítoků), v zemědělských kulturách jsou

místy upraveny. Krušnohorská údolí či jejich svahy zpestřuje několik malých přehradních nádrží

na pitnou vodu (např. Kamenička patřící ke stavebním památkám), ojediněle se objevuje několik

rybníků v lesích nebo u osad. Nejvýznamnější vodní plochou a zdrojem pitné vody je vodní dílo

Přísečnice se zajímavě formovanou břehovou linií.

Vegetační kryt byl výrazně změněn ve 20. století. Vzhledem k imisnímu spadu došlo na

rozsáhlých plochách k totální destrukci smrkových porostů v rozsahu, který nemá ve střední

Evropě obdoby. V současnosti převažují nepůvodní lesní porosty s druhově chudou dřevinnou

skladbou a s viditelnými znaky poškození. Místy se vliv emisí projevuje sukcesí přirozené

náhradní nelesní vegetace. Rozsáhlé holiny jsou pokusně zalesňovány různými dřevinami

domácími i exotickými. Louky a pastviny byly v nedávné minulosti z větší části odvodněny a

zčásti zorány, převažují však extenzivně využívaná travní společenstva. Přítomny jsou prvky

rozptýlené vegetace ve formě mezí, lemů a doprovodů komunikací či vodních toků.

Ačkoli je území značně narušeno imisním spadem a místy je jeho biota zcela destruovaná, je zde

registrována řada pozoruhodných lokalit s územní ochranou (např. zbytky původní bučinné

vegetace) či místa jinak floristicky zajímavá. K nejvýznamnějším patří národní přírodní

rezervace Novodomské rašeliniště.

V řešeném území je vymezeno několik maloplošných zvláště chráněných území (NPR

Novodomské rašeliniště, PR Buky nad Kameničkou, PR Na loučkách, PR Bučina na Kienhaidě,

PP Krásná Lípa, PP Hradiště u Černovic, PP Kokrháč, PP Merkur, PP Lokalita břízy ojcovské u

Volyně, v okrajové části zóny dobré viditelnosti NPP Ciboušov, NPP Doupňák). Rozsáhlá území

jsou zařazena do sítě Natura 2000, jak mezi ptačí oblasti (PO Novodomské rašeliniště-Kovářská),

tak mezi evropsky významné lokality (EVL Novodomské a polské rašeliniště, EVL Bezručovo




údolí, EVL Na loučkách, EVL Kokrháč-Hasištejn, EVL Údolí Háčky, EVL Černovice, EVL

Chomutov-zoopark, EVL Podmilesy, EVL Východní Krušnohoří). V území je také řada míst

s vysokou krajinářskou hodnotou. Díky tomu je posuzované území zahrnuto do dvou přírodních

parků, Bezručovo údolí a Údolí Prunéřovského potoka. V oblasti je vymezeno několik prvků

vyšších (regionálních a nadregionálních) systémů ekologické stability. Vzhledem k jejímu

charakteru se zde nachází řada významných krajinných prvků ze zákona (lesy, rašeliniště, vodní

toky, rybníky, jezera a údolní nivy).

Přítomnost znaků a hodnot přírodní charakteristiky krajinného rázu v dotčeném území je

identifikována a klasifikována v následující tabulce, přičemž se jedná zejména o znaky a

hodnoty identifikované v zóně zřetelné a silné viditelnosti. V zóně dobré viditelnosti jsou

identifikovány pouze pro krajinný ráz nejvýznamnější znaky.

Tabulka: Znaky a hodnoty přírodní charakteristiky krajinného rázu

Znaky a hodnoty přírodní charakteristiky KR

klasifikace znaků

dle projevu dle významu dle cennosti

+ pozitivní

O neutrální

N negativní

XXX zásadní

XX spoluurčující

X doplňující

XXX jedinečný

XX význačný

X běžný

Souhrn znaků identifikovaných v Posudku 2010 a v Posudku 2011, které pokrývají celé řešené území záměru

1 Specifický reliéf charakteru členité vrchoviny až ploché hornatiny na území Krušných hor s pohledově atraktivními horizonty + XXX XX

2

Krajinné přírodní dominanty vrchů (Jelení hora 993, Mezihořský vrch

916, Kamenná hůrka 878, Na Výhledech 847, Poustevna 825, Komáří

vrch 906, Novoveský vrch 885, Lysá hora 875, Menhartický vrch 848 a další)

+ XXX XX

3

Výrazné hluboké zářezy údolí Prunéřovského potoka a Chomutovky,

menší údolí jejich přítoků a dalších menších vodních toků (Hutná, Křimovský potok a další)

+ XXX XX

4 Plošný reliéf Mostecké pánve vymezené na severu výraznými svahy

Krušných hor (Loučenské hornatiny) O XX XX

5

Vodní toky (Prunéřovský potok, Chomutovka, Hutná, Křimovský potok,

Lužnička, Hačka a další) a drobné neregulované potoky vč. břehových a doprovodných porostů a nivními porosty

+ XX XX

6 Středně velké a drobné rybníky (Starý ryb., Novoveský ryb., Starý ryb.,

Nový ryb., Výslunský ryb.) vč. břehových partií a doprovodné vegetace + X X

7 Vodárenská vodní nádrž Přísečnice o ploše 362 ha a menší vodní nádrže

(v. n. Křimov, v. n. Kamenička) + X X

8

Plochy smíšených, listnatých i jehličnatých lesů na svazích, vrcholech a

vrchovištích, zalesněné horizonty (převážně nepůvodní lesní porosty s

druhově chudou dřevinnou skladbou a s viditelnými znaky poškození) + XXX X

9 Rozsáhlé plochy luk a pastvin (z velké části na místě dřívější zemědělské

půdy) + XX X

10 Nelesní zeleň zejména ve formě pozůstatků členění plužiny, podél

komunikaci, v okolí sídel, solitérní stromová a keřová zeleň + XX X

11 Rašeliniště vrchovištního typu, některá cenná v nadregionálním měřítku

(Novodomské rašeliniště, Na Loučkách) + X XXX

12 Zbytky původních porostů (bučiny), fragmenty starých, většinou

podmáčených a zrašeliněných smrčin a vlhké podmáčené louky. + X XXX

13 Skalní útvary a odkryvy zejména na svazích údolí + X XX




Znaky a hodnoty kulturní a historické charakteristiky krajinného rázu

Přítomnost znaků kulturní a historické charakteristiky krajinného rázu je mimo jiné

indikována přítomností či nepřítomností standardizovaných indikátorů vyplývajících ze

zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči:

Tabulka: Indikátory přítomnosti hodnot kulturní a historické charakteristiky krajinného rázu

Indikátory přítomnosti hodnot kulturní a historické charakteristiky

přítomnost indikátoru

v PDoKP/MKR

ANO NE

1 Přítomnost národní kulturní památky (NKP) vč. pam. ochranného pásma (POP) X

2 Přítomnost archeologické památkové rezervace (vč. navrhované a POP) X

3 Přítomnost městské památkové rezervace (MPR)(vč. navrhované a POP) X

4 Přítomnost vesnické památkové rezervace (VPR)(vč. navrhované a POP) X

5 Přítomnost městské památkové zóny (MPZ)(vč. navrhované a POP) X X

6 Přítomnost vesnické památkové zóny (VPZ)(vč. navrhované a POP) X

7 Přítomnost krajinné památkové zóny (KPZ)(vč. navrhované) X

8 Přítomnost kulturní nemovité památky (vč. navrhované a POP) X

Studie opět shrnuje především následující atributy kulturní a historické charakteristiky:

Směr toku Ohře i rozložení hor předurčovaly migraci národů i kultur a následně osídlování území

Chomutovska a to od předhistorických dob až do současnosti, postupně Kelty, Germány a

Slovany. Ačkoli byly stopy člověka v oblasti Krušných hor odhaleny už v pravěku,

soustřeďovalo se stabilnější osídlení do příznivějších poloh podkrušnohorských pánví, do povodí

Ohře a Bíliny. Krušné hory byly ve větším měřítku osídleny teprve během rozmachu

středověkého rudného hornictví, kdy vzniklo několik horních měst (Hora Sv. Šebestiána,

Výsluní). Období rozvoje manufaktur a následná průmyslová revoluce umožnila pokrytí území,

včetně horské oblasti Krušných hor, sítí železnic. Krušné hory se staly jedněmi z nejvíce

osídlených hor u nás. Vznikla zde hustá struktura obcí, osad a samot, propojená cestami, kde se

obyvatelé zabývali zejména zemědělstvím (pastevectví, brambory, len, oves, žito, tuřín, vikev,

jetel...) a drobnou výrobou (paličkování krajek, korálkové výšivky...).

Převážná většina obyvatelstva byla německé národnosti. To vedlo po odsunu Němců po druhé

světové válce k výraznému odlidnění kraje, kdy se ani při dosidlovacích akcích (Slováci, volyňští

Češi, Rómové) nepodařilo dosáhnout předválečného stavu populace. Z důvodu vysídlení, ale i

blízkosti hranic a následné velkoplošné těžby v Podkrušnohoří, řada obcí a osad zanikla.

Existující obce a osady se velmi pomalu rozvíjely a mnohdy již nikdy nedosáhly předválečného

významu. Region se dostal na periferii zájmu a jeho odlidňování pokračovalo i v druhé polovině

20. století.

V oblasti, která se v současnosti musí potýkat s dědictvím posledního půlstoletí, je registrováno

několik kulturních nemovitých památek. Obecně se však v posuzované oblasti velké množství

památek nedochovalo. Mnohé zanikly společně s obcemi, některé byly zbořeny či zchátraly i

v pozdějších letech. Dodnes se v krajině dochovaly po zaniklých sídlech, z nichž byla mnohá

úředně obnovená jako rekreační oblasti, různé pozůstatky v podobě krajinářských úprav, liniové

zeleně a mezí podél bývalých cest, vzrostlé zeleně včetně ovocných stromů na místě bývalých

vsí, zbytků objektů, zdí či pouze v podobě místních názvů a paměti místa. Tyto připomínky

původní krajinné struktury dávají místu určitý nezaměnitelný ráz.




Přítomnost znaků a hodnot kulturní a historické charakteristiky krajinného rázu v řešeném

území je identifikována a klasifikována v následující tabulce, přičemž podrobněji jsou znaky

identifikovány v rámci zóny zřetelné a silné viditelnosti, zatímco v zóně dobré viditelnosti

jsou vymezeny jen nejvýraznější znaky:

Tabulka: Znaky a hodnoty kulturní a historické charakteristiky krajinného rázu

Znaky a hodnoty kulturní a historické

charakteristiky KR

klasifikace znaků


+ pozitivní

O neutrální

N negativní

XXX zásadní

XX spoluurčující

X doplňující

XXX jedinečný

XX význačný

X běžný

Souhrn znaků identifikovaných v Posudku 2010 a v Posudku 2011, které pokrývají celé řešené území záměru

1

Přítomnost území v novověké sídelní krajině spojené s rozvojem pozdně

středověkého rudného hornictví v Krušných horách ležící na hranici staré sídelní oblasti Poohří

O XXX X

2

Příhraniční (periferní) charakter bývalé německé oblasti se všemi

doprovodnými jevy (vysídlené obce, pozůstatky německého osídlení,

devastované objekty, nehodnotné novostavby) O XX X

3 Částečně dochovaná krajinná struktura – rozložení lesů, luk, pastvin a

historických sídel v Krušných horách + XXX X

4 Převážně nepůvodní kulturní lesy s pozměněnou druhovou skladbou a

výrazně viditelnými znaky poškození O XXX X

5 Částečně dochovaná cestní síť většiny silnic nižších tříd a železnice

v trasách z 19. století O X X

6 Částečně dochovaná struktura plužiny u menších sídel vč. sídel zaniklých

(vegetační pásy, kamenice) + X XX

7 Částečně dochovaná urbanistická struktura některých sídel vč. pravidelně založených (Hora Svatého Šebestiána, Výsluní…) + XX XX

8

Pozůstatky zaniklých sídel (krajinářské úpravy, plužiny, ovocné stromy,

zbytky objektů, zdí či pouze místní názvy a paměť místa), lokalit a objektů (mlýny, kostel sv. Šebestiána…)

+ XX XX

9 Cenné objekty vč. památkově chráněných a tradičních staveb (venkovské

usedlosti), hradů a zřícenin (Hasištejn), kostelů a kaplí + X XX

10 Drobná sakrální architektura (smírčí kříže), pomníky (pomník pochodu

smrti, Hans Patzelf, Hans Schreiber, Petr Bezruč…) + X X

11 Krajinářské úpravy toků a lokality mlýnů v nivách potoků a říček vč.

velkého množství zaniklých mlýnů + X X

12

Menší a střední rybníky a vodní nádrže na zdejších tocích (Starý ryb.,

Novoveský ryb., Starý ryb., Nový ryb., Výslunský ryb., v. n. Křimov, v.

n. Kamenička) + X X

14 Viditelné znaky technické infrastruktury (VVN) vč. stávajících VTE,

železnice a silničních komunikací N XX X

15 Vodní nádrž Přísečnice (kulturní dominanta regionálního významu) + X XX

16

Výrazné pozůstatky těžby (povrchové doly) vč. doprovodných jevů

(odkalovací nádrže, vlečky, objekty) a zcela setřené krajinná struktura v Mostecké pánvi (zaniklá sídla)

N XXX X

17 Průmyslový charakter sídel v Mostecké pánvi, technické stavby (okolí

Chomutova, průmyslové zóny, elektrárna Prunéřov) N XX X




Znaky a hodnoty vizuální charakteristiky krajinného rázu20

Z hlediska analýzy vizuální charakteristiky jsou znaky a atributy krajinné scény podrobněji

charakterizovány v následující tabulce:

Tabulka: Znaky a atributy krajinné scény

ZNAKY A ATRIBUTY KRAJINNÉ SCÉNY (pásma 0 – 5 km, 5 – 10 km) (vizuálně vnímané jednotlivosti a vlastnosti)

KONFIGURACE PRVKŮ A ZNAKY PROSTOROVÉ SKLADBY

Body a bodové struktury V náhorních polohách se sice vyskytují mohutné terénní dominanty, ale

jsou spíše součástí táhlých hřbetů a málo členitých horizontů. V krajině

velkého měřítka se uplatňují pouze nejvýraznější kulturní dominanty

(kostel sv. Václava ve Výsluní, kostel P. Marie v Květnově). Bodové struktury nejsou výrazné.

Linie a liniové struktury Význam linií terénních horizontů je pro charakter krajiny určující. Jedná

se nejenom o rozčleněný okraj Krušných hor oproti Chomutovsko-

teplické pánvi, ale také o siluety rozvodných hřbetů (Jelení hora –

Skelný vrch, Jelení vrch. Kamenná hůrka, Mezihořský vrch),

vystupujících jako souvislé linie nad náhorní polohy. Výrazně působí i

vzdálená silueta Klínovce pozorovatelná z otevřeného prostou sníženiny

Písečnice, hřeben Mlýnského vrchu mezi údolími Chomutovky a

Kameničky a liniové struktury historických plužin na Blatensku. Liniová struktura hřbetů a terénních okrajů vytváří výrazný rys krajiny.

Plochy a plošné struktury, texturní a

barevné struktury

Kontrast velkých zemědělských ploch v náhorních polohách se zbytky

členění historických plužin, lesů a rašelinišť tvoří místy velmi výraznou

strukturu barev a textur.

ZNAKY PROSTOROVÉ SKLADBY

Prostory a prostorové struktury. Výraznou prostorovou strukturu tvoří rozřezané okraje Přísečnické

hornatiny, kde zejména krajinné celky lesnatých údolí Prunéřovského

potoka, Chomutovky s Kameničkou, Hradišťského potoka, Bíliny a

dalších levobřežních přítoků Ohře vytvářejí výrazný kontrast lesnaté

dynamické krajiny a náhorních poloh s velkými odlesněnými planinami

a sídly a s kompaktními celky lesů a rašelinišť.

Způsob a čitelnost vymezení prostoru. Prostory sníženin jsou dvojího druhu – postupně se zahlubující a

hluboce zaříznutá údolí Chomutovky, Prunéřovského, Hradišťského a

Kláštereckého potoka. Jsou výrazně vymezeny lesnatými strmými svahy

a horizonty. V západní části území je výrazná rozlehlá sníženina

Přísečnického potoka s vodní nádrží s málo členitými horizonty otevřené

zemědělské krajiny a souvislých lesních celků. Náhorní polohy mají

charakter otevřených prostorů s táhlými horizonty lesnatých hřbetů a s charakterem náhorní plošiny.

Formy prostorů, rozměry, měřítko,

otevřenost a uzavřenost.

Výrazným rysem krajiny je kontrast uzavřených resp. sevřených prostorů

zaříznutých lesnatých údolí a otevřených náhorních poloh s dalekými

horizonty. Měřítko krajiny je velké a zmenšuje se v dílčích prostorech

zanořených údolí, event. zvlněných a zelení rozčleněných náhorních

partií. V pásmu dobré viditelnosti je rys otevřenosti a náhorního charakteru zvláště převládající.

Vazby prostorů – vizuální propojení. Vizuální propojení je možné z náhorních poloh přes zanořená údolí

hlavních vodotečí (Bílina, Chomutovka, Prunéřovský potok, Přísečnice).

Vizuální propojení se otevírá jak k severozápadu do Německa, tak i z vyšších poloh do Teplické pánve k jihu a jihovýchodu.

20

Autor definuje vizuální charakteristiku v rámci analýzy krajinné scény: estetická atraktivnost, estetické

hodnoty, harmonické měřítko a vztahy, prostorová skladba a konfigurace prvků




ATRIBUTY KRAJINNÉ SCÉNY, NEOPAKOVATELNOST A VÝRAZNOST SCENÉRIÍ

Neopakovatelné a rozlišitelné krajinné

scenerie.

Jedinečné scenérie se nacházejí v údolí Prunéřovského potoka –

v partiích se skalami a v okolí zříceniny hradu Hasištejn, v Bezručově

údolí (partie dna údolí) a údolí Kameničky a v náhorních polohách

Novodomského rašeliniště. Jedinečné scenérie se nacházejí i v určitých polohách údolí Bíliny a v interiérech náhorních lesních porostů.

Přítomnost výrazných přírodních a přírodě

blízkých scenerií.

Cenné partie Novodomského rašeliniště, úseky Údolí Chomutovky (např.

Medvědí vodopády),kamenité partie a skalní výchozy v údolí

Prunéřovského potoka, některé partie části přírodního parku Bezručovo údolí ležící v pásmu 5 až 10 km.

Hodnoty zástavby – urbanistické struktury a

charakteru zástavby.

Dochovaná struktura renesančních založení horních měst (Výsluní,

Hora Sv. Šebestiána), přítomnost cenných kulturních dominant (Výsluní,

Hasištejn), stopy středověkého založení obcí, cenné detaily a jednotlivé

stavby ( Hradiště, Hasištejn), stopy středověkého založení obcí, cenné

detaily a jednotlivé stavby (Louchov, Hradiště, Boleboř, Orasín, Květnov).

Rušivé a nepříznivé rysy Frekventovaná trasa komunikace E55- I/7, nehodnotná zástavba

s přestavbami a rušivými stavbami, změna měřítka krajiny existujícími

větrnými elektrárnami, vedení VVN Rusová, Výsluní, Hora Svatého Šebestiána.

Studie opět shrnuje především následující atributy vizuální charakteristiky:

Krajina, ve které se záměr nachází, má výrazně náhorní charakter, daný polohou v jednom

geomorfologickém okrsku – Přísečnické hornatině. Jedná se o krajinu velkého měřítka –

s velkými dimenzemi danými vzdálenostmi vizuálního ohraničení prostorů – a velkého

prostorového členění. Západní část území má vysloveně náhorní polohu se zvlněným terénem

povodí potoka Písečnice, sklánějícím se k severu a rozčleněným přítoky Přísečnice –

Hamerským potokem, Červeným potokem a sítí dalších drobnějších potoků pramenících

v souvislých lesních masivech. Svahy Bolebořské vrchoviny, rozčleněné zařezávajícími se

údolími krátkých strmých vodotečí s nevelkými zemědělskými enklávami obcí, s dochovanými

stopami členění plužin a přítomností rozptýlené zeleně, vyniká četnými hodnotami vizuální

atraktivnosti i harmonického měřítka. Náhorní poloha, především dotčená záměrem, však

nevyniká přítomností významných znaků a hodnot krajinářsko-estetické atraktivnosti.

Poloha krajiny v okolí Výsluní je poněkud odlišná, protože městečko Výsluní leží v enklávě

zemědělské krajiny rozložené na terénním hřbetu, obtékaném velkým obloukem Prunéřovského

potoka – na severu jeho pramenné oblasti s několika lesními rybníky a se zahlubujícím se Hadím

údolím, na jihu pak již hluboce zaříznutý údolím Prunéřovského potka pod Vysokou Jedlí a

Třebiškou. Do blízkosti otevřené krajiny s dalekými výhledy a dojmem velkého měřítka se tak

ostávají lokality s uzavřenějším charakterem, lokality lesních partií a partií hluboce zaříznutého

údolí se skalními partiemi a balvanitým dnem. Jedná se zde o krajinu Přírodního parku údolí

Prunéřovského potoka, ve které je možno najít znaky harmonie měřítka a vztahů i estetické

hodnoty ve smyslu ochrany krajinného rázu.

Také ve východní části řešeného území jsou velmi výrazným typem náhorní plošiny s rašeliništi.

Atraktivnost těchto poloh spočívá především v rozlehlosti prostoru, velké struktuře plochy luk,

lesů a vody a vzdálených důležitých dominant. V krajinné scéně se vizuálně uplatňují větrné

elektrárny, které dojmově korespondují s velkým měřítkem krajiny. Vzhledem k velkým

dimenzím krajinného prostoru nelze definovat harmonické měřítko krajiny.

Méně výraznou a rázovitou krajinou jsou náhorní vrchovinné polohy zemědělské krajiny,

v kterých jsou však místy (Blatno) zachovány stopy historického zemědělského členění. Objevují

se zde i cenné polohy přírodních parků PPa Bezručovo údolí s Novodomským rašeliništěm a PPa

Údolí Prunéřovského potoka a náhorní pramenné polohy Chomutovky a potoka Černé pod Jelení

horou.




Velká část vizuálně zasaženého území (ať v okruhu silné nebo zřetelné viditelnosti) v náhorních

polohách je pokryta strukturou velkých formátů bývalé zemědělské krajiny na převážně travních

porostech a souvislými lesními porosty. Jižní či JV část území je tvořena rozčleněnými lesnatými

svahy s malými nelesními enklávami. Z lesních porostů bude viditelnost VTE značně omezena.

Znaky vizuální charakteristiky nemají jedinečné hodnoty a harmonické měřítko krajiny je

přítomno pouze v zaříznutých prostorech údolí.

Přítomnost znaků a hodnot vizuální charakteristiky krajinného rázu v řešeném území je

identifikována a klasifikována v následující tabulce, přičemž podrobněji jsou znaky

identifikovány v rámci zóny zřetelné a silné viditelnosti, zatímco v zóně dobré viditelnosti

jsou vymezeny jen nejvýraznější znaky:

Tabulka: Znaky a hodnoty vizuální charakteristiky krajinného rázu

Znaky a hodnoty vizuální charakteristiky KR

klasifikace znaků


+ pozitivní

O neutrální

N negativní

XXX zásadní

XX spoluurčující

X doplňující

XXX jedinečný

XX význačný

X běžný

Souhrn znaků identifikovaných v Posudku 2010 a v Posudku 2011, které pokrývají celé řešené území záměru.

1

Uzavřenost a nenarušenost krajinných prostorů zahloubených údolí a

s výraznými horizonty terénních hran (Bezručovo údolí, údolí Prunéřovského potoka, údolí Bíliny)

+ XXX XX

2 Uzavřenost dílčích krajinných prostorů zvlněných náhorních a okrajových

poloh s výraznými horizonty a průhledy přes údolí + XXX XX

3

Cenné scenérie vodních toků a rybníků či vodních nádrží (drobné rybníky

v rašeliništích a v lesních porostech, údolní nádrže Křimov, Přísečnice, Jirkov, rybníky u Nových Domků)

+ X X

4 Uzavřenost krajinné scény s esteticky atraktivními dílčími partiemi (údolní partie a náhorní rašeliništní partie, přírodní parky) + XXX XX

5

Krajinné průhledy z náhorních poloh, průhledy na Chomutovsko a na

Klínovec, místa panoramatického vnímání krajiny, vizuálně atraktivní horizonty

+ XXX XX

6 Působivé uplatnění kulturních dominant a siluet obcí s dochovanou

urbanistickou strukturou v krajinné scéně a v panoramatech + XX XX

7 Zástavba pozměněná četnými přestavbami a úpravami O XX X

8 Zástavba s dochovaným měřítkem a formami objektů + X X

9

Hrubozrnná krajinná struktura velkého měřítka s prvky velkých dimenzí

(vzdálenosti vymezení prostoru, velikost vodní plochy vodní nádrže

Písečnice, velikost existujících VTE O XXX XX

10 Negativní uplatnění vzdušných vedení VVN, železniční trati, silnice 1/7

s doprovodnými funkcemi N X X

11 Novodobé technické dominanty existujících VTE vytvářející místy

charakter industrializace krajiny O XX XX

12 Převážně nepůvodní lesní porosty s druhově chudou

dřev. skladbou a s viditelnými znaky poškození O XX X

13 Harmonické a esteticky působivé partie náhorních poloh (Menhartický

vrch, Nové Domky, Květnov) + XX X




C.2.5. Základní charakteristiky dalších aspektů životního a přírodního prostředí

Zástavba, památkově chráněné objekty

V rámci studie vlivů na krajinný ráz je pro širší území uváděn následující souhrn

památkových objektů v jednotlivých sídlech:

V obci Výsluní: kostel sv. Václava na okraji obce (číslo rejstříku 49795 / 5-5842)

sousoší sv. Jana Nepomuckého (číslo rejstříku 27262 / 5-868)

sloup se sochou Panny Marie (číslo rejstříku 18264 / 5-869)

sloup se sochou sv. Anny Samotřetí (číslo rejstříku 47022 / 5-867)

pomník padlých (číslo rejstříku 31009 / 5-870)

radnice čp. 14 (číslo rejstříku 45695 / 5-871)

V osadě Třebíška: venkovské usedlosti čp. 13, čp. 14 (číslo rejstříku 40346 / 5-872, 21819 / 5-873)

V osadě Volyně: kostel sv. Petra a Pavla (číslo rejstříku 21212 / 5-874)

smírčí kříž u čp. 42 (číslo rejstříku 36869 / 5-4766)

smírčí kříž u kostela (číslo rejstříku 38608 / 5-875)

V obci Hora Svatého Šebestiána: sloup se sochou Dobrého pastýře (přenesen z Rusové) (číslo rejstříku 34174 / 5-737)


V obci Křimov: kostel sv. Anny (číslo rejstříku 31005 / 5-586)

smírčí kříž při čp. 47 (číslo rejstříku 47304 / 5-587)

fara čp. 37 (číslo rejstříku 37818 / 5-588)

V obci Místo: kostel Nejsvětější Trojice (číslo rejstříku 32757 / 5-654)

tři boží muka (číslo rejstříku 14229 / 5-656, 20926 / 5-579, 28249 / 5-624)

dva krucifixy (číslo rejstříku 18397 / 5-582, 21969 / 5-580)

socha sv. Jana Nepomuckého (číslo rejstříku 46917 / 5-622)

socha sv. Vavřince (číslo rejstříku 36332 / 5-577)

sloup se sousoším Nejsvětější Trojice (číslo rejstříku 36937 / 5-655)

venkovská usedlost čp. 1 (číslo rejstříku 32078 / 5-657)

hrad Hasištejn (číslo rejstříku 25554 / 5-653)

V osadě Blahuňov: Krucifix západně od vsi (číslo rejstříku 47138 / 5-481)socha sv. Jana Nepomuckého (číslo rejstříku

33898 / 5-584)

sloup se sousoším Piety (číslo rejstříku 23806 / 5-477)

venkovské usedlosti čp. 6, čp. 10, čp. 16 (číslo rejstříku 17250 / 5-658, 17729 / 5-659, 18190 / 5-660)

V osadě Louchov: kostel sv. Jakuba (číslo rejstříku 33762 / 5-493)

V obci Měděnec: kostel Narození P. Marie (číslo rejstříku 14934 / 5-640)

kaple (číslo rejstříku 24959 / 5-639)

socha Nejsvětější Trojice (číslo rejstříku 28982 / 5-641)


činžovní domy čp. 58, čp. 59, čp. 115, čp. 140 (číslo rejstříku 27516 / 5-646, 20509 / 5-647, 34644 / 5-648,

36547 / 5-645)




V obci Kovářská:

sloup se sochou P. Marie (číslo rejstříku 34744 / 5-572)

fara čp. 72 (číslo rejstříku 39764 / 5-573)

hamr (číslo rejstříku 19221 / 5-571)

V obci Kryštofovy Hamry: venkovská usedlost čp. 7 (číslo rejstříku 23127 / 5-714)

socha P. Marie proti hřbitovu, Přísečnice (číslo rejstříku 41627 / 5-707)

sloup se sousoším Nejsvětější Trojice, Přísečnice (přemístěn do Vejprt)( číslo rejstříku 15642 / 5-709)

Přímo v kontaktu s lokalizacemi VTE se nenachází žádné nemovité kulturní památky ani

území chráněného podle zákona o státní památkové péči.

Území jinak není podle dostupných informací historicky, kulturně nebo archeologicky

významné.

Dodnes se v krajině dochovaly po zaniklých sídlech, z nichž byla mnohá úředně obnovená

jako rekreační oblasti, různé pozůstatky v podobě krajinářských úprav, liniové zeleně a mezí

podél bývalých cest, vzrostlé zeleně včetně ovocných stromů na místě bývalých vsí, zbytků

objektů, zdí či pouze v podobě místních názvů a paměti místa.

Plocha uvažovaného záměru se z části nachází na území historicky poddolovaném.

Oblasti surovinových zdrojů

V horách se odedávna těžily rudy obsahující měď, cín, stříbro, olovo, a železo. Později se k

nim přidaly ještě kobalt, nikl, wolfram, a ve 20. století také uran. Mezi nejvýznamnější

ložiska patří: Cínovec, Měděnec, Přísečnice, a Kovářská. Aktuálně nejsou v zájmovém

území Českou geologickou službou – Geofondem evidovaná žádná výhradní ložiska

vyhrazených nerostů (ve smyslu zákona c. 44/1988 Sb.), ani dobývací prostory a chráněná

ložisková území. Významné jsou také krušnohorské rašeliny, které představují přirozenou

zásobárnu i zdroj vody (jsou chráněny). Mezi nerostné suroviny lze zařadit i využívání

minerálních pramenů vyskytující se v podkrušnohorském prolomu – Teplice, Bílina, Karlovy

Vary, pro Krušné hory jde zejména o radioaktivní prameny, které vystupují na dříve těžených

rudných žilách v Jáchymově a jsou aktuálně využívány v balneoprovozech těchto lázní.

Přehled historických těžeb a poddolovaných území je součástí kapitoly C.2.3 předkládaného

oznámení.

Jiné charakteristiky životního prostředí

Z hlediska radonového rizika patří podle Radonové mapy 1:50 000 do oblasti přechodného

rizika nebo na menších plochách středního rizika. Jako území přechodného rizika se označují

oblasti, kde nízké riziko může být zesíleno geologickým a hlavně tektonickým vývojem

hornin.

Vztah k územně plánovací dokumentaci

Vyžádaná vyjádření stavebních úřadů Magistrátu města Chomutova (č.j.

MMCH/676537/2013/UUP/235/13/VA ze dne 15.7.2013 sp.zn. SZMMCH/61942/2013) a

MěÚ Vejprty (č.j. MU-VEJ/1505/2013/Sú-Še ze dne 28.6.2013 konstatují většinový soulad

umístění VE s platnou nebo aktuálně zpracovávanou ÚPD (změnami ÚP) dotčených obcí.




D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A

NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Tato část oznámení preferenčně popisuje identifikované vlivy, které jsou generovány změnou

polohy a výšky 29 VTE v rámci celého větrného parku Chomutov oproti situaci,

vyhodnocené v rámci záměrů ULK658 a ULK690, případně některými změnami kabelového

či komunikačního napojení.

V podrobnějším je odkazováno na podkladové studie, které byly pro účely změny záměru

vypracovány a které jsou přílohami Oznámení č. 4 až 10.

D.1. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti, složitosti a

významnosti

D.1.1. Vlivy na obyvatelstvo

Fáze výstavby

Zdrojem emitovaných škodlivin budou během výstavby automobily a stavební mechanismy.

Charakter těchto zdrojů znečištění bude ale jen dočasný a v souhrnu hlavně maloplošný a

liniový. Vlastní zemní práce na výstavbě jednotlivých VTE budou řešeny ve výrazných

odstupech od obytné zástavby dle polohy jednotlivých věží, rovněž nové přístupové

komunikace, kde bude docházet ke skrývkám, nejsou v přímém kontaktu s obytnou

zástavbou. Vzhledem k velké vlhkosti a příznivým rozptylovým podmínkám nebude ani

problém prašnosti tak význačný jako u jiných staveb obdobného charakteru, etapa výstavby

tak nebude představovat ovlivnění imisní zátěže v zájmovém území, která by se mohla

promítnout do ovlivnění zdravotního stavu obyvatelstva.

Jak je uvedeno v příslušné části oznámení k výstupům, v období výstavby bude zdrojem

hluku především doprava a provoz automobilů na příjezdových a obslužných komunikacích a

manipulačních plochách, dalším zdrojem bude hluk z použitých stavebních a montážních

technologií, udává se v rozmezí mezi 80–95 dB(A) ve vzdálenosti 5 metrů, hluk nákladních

vozidel 70–82 dB(A) ve vzdálenosti 5 m. Stavební a dopravní činnosti budou probíhat pouze

v denní době od 7 do 21 hodin, kdy je pro povolené stavby zvýšená nejvyšší přípustná

hladina hluku. Zvýšená hluková zátěž v etapě výstavby bude pouze periodická (dočasná)

v závislosti na potřebách dovozu stavebních materiálů a strojních komponent, přičemž

celková doba výstavby VTE bude cca 4-5 měsíců. Ovlivnění míry hlučnosti vzniklé při

stavebních pracích a doby výstavby je pouze v kompetenci stavebních firem a jejich

efektivnosti a koordinaci práce, v tomto smyslu jsou níže navržena příslušná doporučení.

Fáze výstavby v žádném případě nemůže výrazněji ovlivnit akustickou situaci v zájmovém

území, která by se mohla promítnout do patrného ovlivnění zdravotního stavu obyvatelstva.

Na základě zkušeností s výstavbou obdobného charakteru zpracovatel oznámení pokládá za

potřebné ve vztahu k prevenci nežádoucího ovlivňování faktoru pohody během výstavby

uplatit následující doporučení a podmínky:

Do plánu organizace výstavby rozpracovat vyčíslení spotřeby surovin a materiálů, produkce

jednotlivých druhů odpadů a optimalizace dopravy na staveniště s upřednostněním řešení vedení

příjezdových tras mimo zastavěná území okolních obcí a se zapracováním varianty dopravy po

železnici.

Zabezpečit, že vlastní výstavba bude organizačně řešena způsobem, který maximálně omezí možnost

narušení faktorů pohody, a to zejména ve dnech pracovního klidu.




Plán stavebních prací vypracovat tak, aby nedocházelo k překrývání hlučných stavebních činností a

tím k porušování hygienických limitů stanovených pro hluk ze stavební činnosti (NV č. 272/2011 Sb.)

s tím, že montážní práce nebudou prováděny v nočních hodinách 21:00 – 7:00. Práce budou

vyloučeny o státních svátcích. Důsledně v tomto smyslu zajistit, že během celého období výstavby

bude minimalizována technologická hlučnost účelným rozmisťováním stavebních strojů a zařízení.

Důsledně uplatňovat, že nasazení jednotlivých stavebních strojů a zařízení, které jsou významnými

zdroji hluku, bude jen na nezbytně nutnou dobu. V těchto případech bude nutné obsluhu zařízení

vybavit odpovídajícími ochrannými pomůckami a případně vytvořit překážky omezující šíření

hluku.

Fáze provozu

Pro fázi provozu je vypracována komplexní studie Posouzení vlivů na veřejné zdraví, která je

Přílohou č. 6 oznámení (RNDr. Marcela Zambojová – červen 2013). Pro vypracování této

studie autorizovanou osobou se oznamovatel po konzultaci se zpracovatelem oznámení

rozhodl z důvodu posouzení vlivu hluku a infrazvuku z provozu VTE na veřejné zdraví,

přestože taková studie není pro oznámení dle přílohy č. 3 povinná, poněvadž analogické

studie byly součástí dokumentací pro záměry ULK658 a ULK690. Posouzení vlivů na

veřejné zdraví vychází jednak ze studie jevu Flicker (míhání stínů) pro Větrný park

Chomutov (Mgr. Stanislava Dědová, Mgr. Pavlína Linhartová, Ekoaudit spol. s.r.o. Brno,

prosinec 2012 – příloha č. 4 Oznámení), jednak z aktualizované hlukové studie (Ing. Karel

Kříž, Akustika Brod s.r.o., květen 2013 – Příloha č. 5 oznámení). Další text shrnuje výstupy

studie a v podrobnostech na ni odkazuje. Níže uvedený text cituje závěr studie zvlášť pro

problematiku míhání světla a stínů (flickeru) a zvláště pro problematiku nové hlukové

situace. V závěru každé z obou uvedených problematik jsou přiblíženy i hlavní výstupy obou

podkladových studií, na základě kterých jsou zpracovatelem Oznámení prezentovány účelné

podmínky, zásady a doporučení z hlediska prevence, minimalizace či eliminace

identifikovaných vlivů.

V rámci řešené akce byl posouzen vliv provozu navrhovaného záměru „Větrný park

Chomutov změna záměru“ na veřejné zdraví. Posuzované území je poměrně rozsáhlé a

nachází se na náhorní plošině Krušných hor v Ústeckém kraji. Posuzováno je kumulativně

celkem 138 VTE tvořených nejen v rámci posuzovaného záměru navrhovanými VTE, ale

dále také stávajícími VTE i navrhovanými v jiných projektech. Hodnocení je provedeno

především z hlediska vlivu na hlukovou situaci, pozornost je dále věnována vlivu míhání

světla a stínů (tzv. jevu flicker) v řešené lokalitě, především v místech okolní obytné

zástavby. Při posouzení provozu byly hlavním podkladem akustická studie a studie flickeru

zpracované pro řešený záměr. Závěrem autorka konstatuje, že i při velmi konzervativním

odhadu lze i přes uvedené nejistoty předpokládat, že v místech obytné zástavby nedojde k

významnému zvýšení rizika vážných akutních ani chronických zdravotních účinků

vyplývajících ze změněné hlukové i světelné (flickeru) situace. Zdravotní účinky realizace

záměru jsou omezeny na pocity subjektivního obtěžování.

Problematika míhání světla a stínů (v zahraniční literatuře nazývané „flicker“)

Představuje v souvislosti s provozem větrných elektráren optický efekt, který nastává při

průniku slunečního záření přes otáčející se listy rotoru směrem k pozorovateli. Tohoto

optického jevu je dosaženo pouze za časově a meteorologicky omezených podmínek.

Na základě vyhodnocení vlivu tohoto efektu bylo zjištěno, že realizace záměru může vyvolat

nejvýše pocity obtěžování u fotosenzitivních jedinců. V České republice ani jinde ve světě

nebylo během provozu větrných elektráren (VTE) prokázáno, že by tento efekt měl přímé

vlivy na zdraví lidí ani zvířat. Přesto bývají spojovány s tímto efektem větrných elektráren




obavy především mezi veřejností, zda nemůže tento jev být zdrojem epileptických záchvatů.

Proto byla i tomuto hodnocení věnována pozornost.

Frekvence flickeru posuzovaných větrných elektráren přímo úměrná otáčkám rotoru každého

typu VTE je řádově nižší oproti frekvencím vyvolávajícím záchvatovité projevy u

nemocných fotosenzitivní epilepsií publikovaným v odborné literatuře. Dokonce ani

v případě, že by došlo k teoreticky možnému maximálnímu synchronizování (a také

nepravděpodobnému) dvou či tří věží v zákrytu vůči pozorovateli by výsledná frekvence

nedosáhla kritického rozmezí pro vyvolání posuzovaných příznaků epilepsie. Podkladová

studie flickeru prokázala navíc, že kumulativní vliv je technicky možný v posuzovaném

území od nejvýše dvou VTE.

V podkladové samostatné studii Flickeru (Ekoaudit, spol. s r.o., Mgr. Stanislava Dědová,

Mgr. Pavlína Linhartová, Brno, prosinec 2012) je navržena řada minimalizačních opatření k

omezení provozu jednotlivých větrných elektráren tak, aby se tento jev u obytné zástavby

vyskytoval nejvýše zhruba 20 minut denně. Znamenalo by to přerušení provozu po kritickou

dobu, kdy je spojnice mezi zástavbou, rotorem VTE a slunečním kotoučem v jedné přímce.

Jedná se tedy o pozastavení, která by subjektivní pocity obtěžování jakožto jediné

negativní vlivy minimalizovala na relativně přijatelnou dobu. Z hlediska vlivu na veřejné

zdraví je třeba realizaci těchto opatření jednoznačně doporučit. (tolik citace ze závěrů studie

vlivů na veřejné zdraví k otázce flickeru).

Autorky studie flickeru (viz příloha č. 4) pokládají za potřebné řešit omezení provozu

některých VTE. Z výsledků uvedených v souboru „Mapa flicker“ je zřejmé, že nejvíce stínů

bude dopadat v těsné blízkosti každé VTE severozápadně, severně a severovýchodně do

vzdálenosti cca 0,7 km. V těchto místech se může míhání stínů projevovat více jak 300 h/rok.

Návrhy minimalizačních opatření vychází z množství VTE v dané lokalitě. Čím více VTE je

plánováno, tím jsou návrhy opatření rozsáhlejší. Obecně je účelné nerealizovat VTE

s flickerem vyšším jak 150 h/rok, nebo samostatně stojící VTE umístěnou do vzdálenosti

menší než 300 m od nejbližší obytné zástavby. Nápravná opatření jsou navržena, pokud

celková doba flickeru za den překročí 20 minut, avšak vždy je vycházeno ze specifických

podmínek lokality, záměru a doby účinku. Opatření jsou tedy individuální pro každý senzor.

Na lokalitách, kde dochází ke kumulativnímu efektu flickeru od více VTE bylo většinou

doporučeno omezit provoz větrné elektrárny, která má na flickeru největší podíl (většinou

nejbližší) a od níž stíny dopadají více jak 20 min denně. A u ostatních (většinou

vzdálenějších) není nutné provoz omezovat, protože se na flickeru podílejí po kratší dobu

(např. do 20 min/den). Z výstupů studie flickeru proto vyplynula doporučení ve smyslu, aby u

senzorů problematických (B,C,D,F,G,H, I,Q,U,FF) byla navržena pro okolní VTE K2, K15,

K17, K19, K20, K23, Š1, Š2, Š3, Š4, Š6, Š7, Š8, Š9, Š11, Š12, Š23, KR6, LH13 provozní

omezení21

, v rámci změny umístění a výšky pro 29 VTE VP Chomutov se navrhovaná

provozní omezení týkají 3 VTE: Š23, KR6, LH13. Lze tedy požadovat:

V rámci další projektové přípravy provozu VTE VP Chomutov v navrhované podobě změny záměru

zapracovat výstupy slovního hodnocení ze studie flickeru tím, že bude do provozního řádu

konkretizováno omezení provozu VTE K2, K15, K17, K19, K20, K23, Š1, Š2, Š3, Š4, Š6, Š7, Š8, Š9,

Š11, Š12, Š23, KR6 a LH13. Předpoklady studie budou ověřeny v rámci zkušebního provozu a

následná omezení realizována na základě výstupů tohoto ověření, po projednání s dotčenými obcemi

21

Studie navrhuje omezení pro VTE bez ohledu na okolnost změny




Vyhodnocení změn akustické situace

Základním podkladem pro posouzení nové hlukové situace na veřejné zdraví jsou výsledky

akustické studie zpracované pro řešený záměr Ing. Karlem Křížem v květnu 2013. Cílem

vypracované akustické studie je posouzení současné i výhledové hlukové situace v dané

lokalitě a porovnání výsledných ekvivalentních hladin akustického tlaku A s příslušnými

hygienickými limity dle Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými

účinky hluku a vibrací. Výhledová situace je hodnocena ve dvou variantách – varianta V1

hodnotí akustickou situaci po realizaci posuzovaného záměru VP Chomutov změna záměru,

varianta V2 hodnotí cílovou akustickou situaci po realizaci všech plánovaných VTE i v rámci

jiných záměrů. V rámci tohoto posouzení vlivu na veřejné zdraví jsou zhodnoceny výsledné

hlukové hladiny v nulové i v obou aktivních variantách z hlediska zdravotních účinků.

Z akustické studie byly pro toto posouzení vlivu na veřejné zdraví použity výsledné hodnoty

v místech obytné zástavby. Akustická studie modeluje nikoliv izolovaný vliv navrhovaného

záměru, ale kumulativní hlukové hladiny se stávajícími větrnými elektrárnami umístěnými

v dotčené lokalitě, ale i s dalšími navrhovanými záměry nových VTE, které se na výsledné

hlukové hladině v dotčeném území mohou projevit. Také toto posouzení vlivu na veřejné

zdraví hodnotí pak dopad posuzovaného záměru kumulativně.

Vzhledem k tomu, že posuzované území je poměrně široké, bylo v akustické studii zvoleno

pro výpočet velké množství referenčních bodů. Výpočet byl konkrétně proveden v celkovém

počtu 939 referenčních bodů umístěných u všech identifikovaných stavebních objektů. Pro

toto posouzení vlivu na veřejné zdraví jsou standardně využity výsledky hlukových hladin u

trvale obytné zástavby. Jedná se v tomto případě o 356 referenčních bodů (objekty k bydlení,

rodinné domy). Při uvažovaném počtu 2,5 obyvatele na jednu obytnou jednotku se jedná o

cca 900 exponovaných obyvatel.

V rámci tohoto posouzení byly výsledné ekvivalentní hladiny akustického tlaku z hlukové

studie přepočteny na hlukový deskriptor Ldvn (Hladina den-večer-noc) doporučený v zemích

EU pro hodnocení obtěžování obyvatel hlukem.

Výsledné celodenní hlukové hladiny vyjádřené deskriptorem Ldvn u veškeré obytné zástavby

v území se pohybují v nulové variantě pod 45,1 dB, v aktivní variantě po realizaci

navrhovaného větrného parku Chomutov (změna záměru) pod 47,9 dB a v aktivní variantě po

realizaci všech záměrů na instalaci VTE v řešeném území pod 48,8 dB.

Z hlediska zdravotních účinků se jedná o hladiny spojené s případnými pocity obtěžování,

které jsou prokázány u stacionárních zdrojů od 35 dB, a případnému nárůstu rušení spánku.

Realizací řešeného záměru nedojde k takovému navýšení hlukových hladin, aby bylo

dosaženo hladin, na kterých byly prokázány negativní kardiovaskulární účinky (denní hladiny

nad 60 dB, noční hladiny nad 55 dB).

Pro výsledné úrovně Ldvn byl dále vypočítán příslušný počet osob lehce, středně i silně

obtěžovaných hlukem podle metodiky uvedené v materiálu „The Genlyd Report – DELTA,

2007“. Pro orientaci byl výpočet proveden také pomocí metodiky zpracované švédskou

odbornicí Ejou Pedersen. Výsledné počty osob jsou pouze orientační. Tyto výpočty jsou

obecně doporučovány v lokalitách, kde je vysoká hustota obyvatel a kde jsou exponovány

řádově alespoň tisíce obyvatel, tedy v případech, kdy jsou např. individuální rozdíly

v citlivosti či průměrný počet obyvatel na obytnou jednotku, překryty velkým množstvím dat.

Ze srovnání nulové a aktivní varianty vyplývá nárůst podílu obyvatel vnímajících hluk v VTE

jako obtěžující z teoretického podílu z 10,1 až 11,4 % na 16,5 až 18,7 %.

Celkově lze shrnout, že výsledné hlukové hladiny zjištěné modelovými výpočty v rámci

akustické studie v současnosti i v obou aktivních variantách nedosahují hodnot, na kterých

byly prokázány negativní zdravotní účinky na kardiovaskulární systém. Výsledné celodenní

hlukové hladiny jsou z hlediska vlivu na veřejné zdraví spojeny pouze s pocity obtěžování.




Autor akustické studie (Příloha č. 5) ve výstupech konstatuje, že na základě výsledků

uvedených v tabulkách 15 a 16 hlukové studie je možno konstatovat, že v lokalitě Kryštofovy

Hamry žádná VTE z projektu VP Chomutov, pokud bereme v úvahu časovou posloupnost

podání oznámení jednotlivých záměrů, nezpůsobí překročení hygienického limitu v žádném

nejbližším chráněném venkovním prostoru stavby. Překročení hygienického limitu v konečné

akustické situaci (varianta 2) v imisním bodě M1-Kotlina čp. 26 a M36 – Černý Potok čp.30

je důsledkem provozu VTE navrhovaných v projektech jiných investorů. Stavební objekt čp.

268 Rusová, zapsaný v katastru nemovitostí jako objekt k bydlení je objektem bývalého

nádraží v havarijním stavebním stavu. Dotazem na Správě železniční dopravní cesty v Praze,

která tento majetek spravuje, bylo sděleno, že stavba je zařazena do plánu demolic a bude

zbourán. Proto tento objekt nebyl zařazen do skupiny kritických imisních bodů a nadále

nebude hodnocen z hlediska ochrany před hlukem.

V lokalitě Hora Sv. Šebestiána nebylo možné dodržet hodnotu LAeq,T = 40 dB u 16 stavebních

objektů ani při zavedení protihlukových opatření spočívající v redukci výkonu vybraných

VTE v době noční. Důvodem však není změna projektu VP Chomutov spočívající ve

výškovém a prostorovém uspořádání zdrojů hluku, ale skutečná emisní hodnota stávajících tří

VTE na Novoveském Vrchu typu NORDEX S70, která je vyšší než garantuje výrobce

zařízení a než předpokládala akustická studie zpracovaná k původnímu záměru „VF Hora Sv.

Šebestiána a Křimov“. Překročení v konečné akustické situaci (varianta 2) je v rozmezí 0.1 –

1.2 dB a leží tedy v pásmu hygienického limitu a nepřesnosti výpočtu. Vzhledem k zadání

výpočtového modelu na straně bezpečnosti lze tyto hodnoty považovat za horní mez odhadu

hodnot skutečných s tím, že takový stav může nastat pouze ojediněle za nejméně příznivých

povětrnostních podmínek. V předmětných imisních místech však již bude převažovat hluk

větru nad hlukem VTE. Ve zkušebním provozu, po realizaci VTE z projektu VP Chomutov,

bude nutné provést měření hladin akustického tlaku ve vybraných kritických bodech

lokalizovaných do chráněných venkovních prostorů staveb. V případě překročení

hygienických limitů v době noční bude nutné přijmout protihluková opatření, spočívající ve

vyloučení provozu některých navrhovaných VTE v rámci VP Chomutov nebo některých ze

stávajících VTE NORDEX S70 na Novoveském vrchu (ULK032), v době noční. Druhé

řešení je z provozního a ekonomického pohledu výhodnější, neboť je eliminován dominantní

zdroj hluku v kritických imisních bodech lokality Hora Sv. Šebestiána v době noční a je

vytvořen prostor v akustické situaci pro provoz navrhovaných VTE VP Chomutov, aniž by

bylo nutno v době noční některé VTE z VP Chomutov vypínat.

Ve vztahu k předcházejícím posudkům zpracovaným k záměru VP Chomutov posuzované

změny projektu zásadně neovlivňují již dříve predikovanou akustickou situaci. Větší význam

mají nové skutečnosti zjištěné v rámci provozu stávajících VTE v lokalitě Hora

Sv.Šebestiána. Z těchto důvodů bylo nutno omezení provozního výkonu některých VTE

v době noční rozšířit o dalších 5 VTE (LH14, K5, K10, K12, Š7). Konečnou akustickou

situaci (varianta 2), predikovanou touto akustickou studií, lze zabezpečit následujícím

opatřením: Omezit provoz VTE snížením výkonu v MODU 2 v době noční (od 22:00 – 06:00 hod.) u

následujících devatenácti VTE záměru VP Chomutov: KR6, LH14, Š7, Š8, Š9, Š10, Š11, Š12, Š14,

Š15, Š18, Š23, K3, K5, K9, K10, K11, K12, K15.

Jako další protihlukové opatření, které by bylo aplikováno v případě překročení hygienických

limitů v chráněných venkovních prostorech staveb na základě výsledků měření, je možnost

vypnutí stávající VTE VE3 (ULK 032), kterou provozuje firma Drobil-Energo, s.r.o. na

Novoveském Vrchu, v době noční (22:00-06:00). Po realizaci záměru a uvedení VTE VP Chomutov do provozu bude provedeno měření hladin

akustického tlaku v chráněných venkovních prostorech nejbližších staveb v denní a noční. Měření

bude realizováno tak, aby byly zohledněny synergické účinky stávajících 3ks VTE Nordex S70 na

Novoveském vrchu. V případě prokazatelného překročení hygienických limitů stanovených v NV




č.272/2011 pro chráněné venkovní prostory staveb bude aplikováno protihlukové opatření – vypnutí

stávající VTE VE3 (záměr ULK032) na Novoveském vrchu v noční době.

Uvedená podmínka je ošetřena dohodou o spolupráci při provozování VTE mezi oběma

provozovateli (viz sken níže), proto je legitimní ji promítnout i do výstupů oznámení

(kapitola D.4)




Výpočet hladin akustického tlaku v chráněných venkovních prostorech staveb byl proveden

pro emisní hodnoty VTE Vestas V90 o výkonu 2 MW. Jiný typ VTE lze akceptovat jen za

definované podmínky:




V případě využití jiného typu VTE než Vestas V90 o výkonu 2MW garantovat a důsledně zajistit, že

jeho emisní hodnoty hluku budou stejné nebo menší než VTE V90/2MW a VTE bude instalována na

stožáru ve výšce nejméně 105 m nad terénem.

Dále je nezbytné z hlediska provozu VTE uplatnit následující doporučení:

Důsledně zajistit, že technologická zařízení budou udržována v perfektním technickém stavu tak,

aby nemohlo docházet ke zvýšení hlučnosti provozu VTE. V případě prokázání překročení

hygienických limitů hluku bude omezen výkon, aby tyto limity byly dodrženy. Kontrolní měření

hlučnosti budou prováděny každých 5 let nebo kdykoliv v případě stížností obyvatel podané

prostřednictvím obce. O výsledku těchto měření bude informována obec a příslušné územní

pracoviště KHS.

Nedílnou součástí provozu záměru v kontextu následné prevence, minimalizace či eliminace

vliv na obyvatelstvo je dle názoru zpracovatele Oznámení uplatnění zkušebního provozu

zejména v kontextu obou hlavních aspektů provozu VTE, tedy změny akustické situace a

dopady míhání světla a stínů. Z tohoto důvodu pokládá zpracovatel Oznámení za důležité

uplatnit následující požadavek:

Zajistit důsledné a metodicky korektní vyhodnocení zkušebního provozu podle následujících zásad a

požadavků:

o Během zkušebního provozu bude prověřena možná kumulace působení flickeru a následně bude

vyhodnoceno, zda je nebo není nezbytně nutné dále omezovat provoz VTE.

o Po ukončení zkušebního provozu bude provedeno vyhodnocení působení flickeru z VTE na obyvatele,

např. formou ankety či oficiálním průzkumem. Průzkum bude zajištěn provozovatelem záměru. Na

základě výsledků může být stanoveno omezení provozu na dobu, kdy flicker probíhá

o Měření v rámci zkušebního provozu bude provedeno akreditovanou laboratoří podle dispozic KHS

Ústeckého kraje, ve smyslu nařízení vlády č. 272/2001 Sb., o ochraně zdraví před nebezpečnými

účinky hluku a vibrací. Výběr referenčních bodů bude konzultován s odbornými pracovníky KHS.

o V rámci zkušebního provozu bude orgánu ochrany veřejného zdraví předložen průkaz o dodržení

hlukových limitů z provozu VTE v chráněných venkovních prostorách obytných staveb, stanovených

pro denní i noční dobu NV č. 272/2011 Sb. V případě prokázání překročení hygienických norem (při

měření ve zkušebním režimu) bude výkon omezen tak, aby limity byly splněny.

o Na základě výsledků měření hluku (ve zkušebním provozu) bude navržen systém monitorování

hlukové zátěže související s provozem větrných elektráren s tím, že návrh bude před uvedením stavby

do trvalého provozu projednán s věcně a místně příslušným orgánem ochrany zdraví.

Zajistit potřebnou informovanost obyvatel, orgánů samospráv a dotčených orgánů státní správy o

záměrech a postupech z hlediska výstavby a provozu jednotlivých objektů či součástí větrného

parku, zejména ohledně výstupů monitoringu flickeru, akustické situace včetně návrhů na úpravy či

korekce provozu jednotlivých VTE.

Další aspekty

Elektromagnetické pole větrné elektrárny nemá vliv na příjem elektromagnetických vln a

signálů, neovlivní zdraví obyvatel a nebude mít vliv na životní prostředí.

Tvorba námrazy na listech rotoru v zimních měsících je pro danou lokalitu možná. Při

zvýšeném nárůstu objemu námrazy na listech dojde k přetížení zařízení a samovolnému

zastavení rotoru. Opětovné spuštění je možné pouze za přítomnosti pracovníka technické

údržby elektráren, který napomáhá rozběhu rotoru a zabezpečuje celý prostor pod

elektrárnami. Rotor se pomalu roztáčí, dochází k vibracím listů a námraza odpadává.

K jejímu sesunutí dochází pod úhlem do 40° směrem od kolmice k povrchu země. V žádném

případě nedochází k odmršťování námrazy odstředivou silou do širokého okolí kolem VE.

Pokud nedojde k odstranění námrazy při pomalém roztáčení, jsou elektrárny odstaveny do

doby klimaticky příhodnější a postup s odstraněním námrazy se opakuje. V zimních měsících




jsou okolní pozemky navštěvovány pouze výjimečně (orná půda) a proto je minimalizováno

nebezpečí zranění obyvatel pádem námrazy.

Faktor pohody

Ve shodě s Motlem (2011, 2012a, 2012b) lze konstatovat, že faktor pohody nepatří mezi

zdravotní rizika spojená s výstavbou záměru. Jedná se o psychické stavy obyvatel trvale

žijících v obcích sousedících s VTE a reagující na změny způsobené jejich existencí. U již

realizovaných elektráren a parků byla vysledována určitá závislost mezi tolerancí výstavby a

faktorem pohody. Obyvatelé, kteří byli před výstavbou proti realizaci větrného parku si hůře

přivykají, naopak obyvatelé tolerující větrné elektrárny již před výstavbou nemají po realizaci

projektu větší komplikace. Mínění obyvatel lze shrnout do několika vzájemně velmi

odlišných názorů, resp. pocitových vjemů, které zásadním způsobem ovlivňují fenomén, tzv.

faktor pohody obyvatel dle jednotlivých těchto odlišných skupin. Skupiny obyvatel s

rozdílnými názory na výstavbu velkých větrných elektráren v krajině lze proto zhruba

rozdělit do následujících kategorií:

naprosto nepřijatelné, často doprovázeno až s fóbií,

přijatelné, často doprovázeno až obdivem, bez ohledu na počet VTE,

přijatelné, nikoliv však v početných soustavách, omezený počet VTE,

přijatelné s výhradami, pouze místně, maximálně jedna až dvě VTE,

lhostejné.

Na základě zkušeností lze konstatovat, že již pouhá existence VTE v území může být

u některých jedinců pociťována jako obtěžování, narušování pohody, a to bez ohledu na

akustické vlastnosti VTE nebo vlivy flickeru. Toto je ovšem jev zcela individuální a lze je jen

těžko vyjádřit v číslech. I z tohoto důvodu je do výstupů Oznámení promítnuta následující již

výše zmíněná podmínka: Zajistit potřebnou informovanost obyvatel, orgánů samospráv a dotčených orgánů státní správy o




Případné negativní ovlivnění faktoru pohody může být generováno např. i obavou z opadu

námrazy, proto je do výstupů oznámení promítnuta další podmínka: Z pozice oznamovatele garantovat, že obyvatelé budou dostatečně informováni o možném opadu

námrazy pod VTE prostřednictvím informačních tabulí se základními charakteristikami

technologie, režimem provozu a s popisem významu pro ŽP (umístění tabule bude v dostatečné

vzdálenosti od VTE (je doporučeno cca 100 m).

Sociální a ekonomické důsledky

Ve vztahu k sociálním důsledkům lze předpokládat spíše indiferentní vliv, poněvadž

výstavba může přinést dočasně zvýšení pracovních příležitostí, provoz je ale prakticky

automatický a údržbu/servis budou řešit profesní pracovníci oznamovatele. Z hlediska

sociálně ekonomického může mít posuzovaný záměr na obyvatelstvo v určitých směrech

pozitivní vliv, poněvadž je předpoklad smluvního zajištění příspěvků do rozpočtů dotčených i

obcí na základě veřejného závazku investora (smlouvy o spolupráci). Dle sdělení

oznamovatele byly takové smlouvy uzavírány v roce 2010 při řešení záměrů ULK658 a

ULK690 a lze předpokládat obdobný postup v rámci projednávání a další přípravy změny

záměru VP Chomutov.




D.1.2. Vlivy na ovzduší

Lze konstatovat ve shodě s předchozími dokumentacemi (Motl L. a kol., 2010a, 2010b, 2011

aj.), že zdrojem emitovaných škodlivin budou během výstavby automobily a stavební

mechanismy. Charakter těchto zdrojů znečištění bude ale jen dočasný, v souhrnu především

maloplošný a liniový. Vzhledem k velké vlhkosti a příznivým rozptylovým podmínkám

nebude ani problém prašnosti tak význačný jako u jiných staveb obdobného charakteru,

přesto je účelné pro fázi výstavby uplatnit některá doporučení a podmínky ke snížení výstupů

do ovzduší z přepravy surovin a pohybů dopravních či stavebních prostředků:

Z důvodu omezení prašnosti během přepravy sypkých materiálů zajistit řádné zakrytí

(zaplachtování) přepravovaných stavebních materiálů a surovin; pravidelně udržovat čistotu

příjezdových komunikací.

Pro fázi výstavby zabezpečit, že dodavatel stavebních prací zajistí účinnou techniku pro čištění

vozovek především v průběhu zemních prací; zásoby sypkých stavebních materiálů a ostatních

potenciálních zdrojů prašnosti budou minimalizovány; v případě nepříznivých klimatických

podmínek v období zemních prací bude prováděno skrápění příslušných stavebních ploch.

V rámci organizace výstavby zabezpečit, aby zemní práce byly prováděny vždy v rozsahu nezbytně

nutném; dodavatel stavby bude v případě nutnosti eliminovat sekundární prašnost pravidelným

kropením prostoru staveniště, deponií zemin a stavebních komunikací; minimalizovat zásoby

sypkých stavebních materiálů a ostatních potenciálních zdrojů prašnosti.

V rámci fáze výstavby zajistit udržování dokonalého technického stav motorů všech vozidel,

stavebních strojů, zařízení a dalších mechanizmů; dále uplatnit organizaci práce vylučující zbytečné

přejezdy dopravních prostředků, stavebních strojů a zařízení a běh jejich motorů naprázdno.

Garantovat, že technická zařízení využívající spalovací motory budou splňovat emisní normu

EURO 3, popř. EURO 4.

Posuzovaný záměr stavby nebude mít z hlediska svého provozu vliv na kvalitu ovzduší ani

neovlivní klima dané oblasti, poněvadž VTE neprodukují žádné emise do svého okolí.

Příjezdy údržby VTE jsou z hlediska ovlivnění ovzduší zanedbatelné.

D.1.3. Vlivy na vody

Vlivy na zdroje vody

Záměr negeneruje žádné významnější požadavky na zdroje vody v době výstavby (většinou

stačí dovážená balená pitná voda), technologická voda bude řešena dodavatelem betonových

směsí. Zpracovatelům oznámení není známo, že by některá trasa výkopu pro kabel nebo

poloha VTE mohla ovlivnit vzhledem k jejich poloze individuální zdroje vody.

Fáze provozu nevyžaduje zdroje vody, bez vlivu.

Vliv na charakter odvodnění oblasti a změny hydrologických charakteristik

Rozsah záboru pozemků pro každou z jednotlivých VTE představuje jen maloplošné dílčí

změny, povrch nad betonovou konstrukcí základny VTE je překryt zeminou, takže

potenciální ovlivnění odtokových poměrů je zanedbatelné. Výstavba zcela nových

komunikací s ohledem na navrhovaný povrch bude znamenat jen nevýznamné dílčí ovlivnění

odtokových poměrů analogicky jako jiné cesty v okolí. Rovněž nová trafostanice TR2 v k.ú.

Nový Křimov představuje jen maloplošnou zástavbu a zpevnění bez výraznějšího dopadu na

odvodnění, navíc lze dešťové vody zasakovat.

Výstavba kabelů by mohla lokálně hydrologické poměry ovlivnit pouze v případě souběhu

s drobnými vodotečemi, tyto aspekty jsou t řešeny v příslušných pasážích o vlivech na

biotu/ekosystémy.




Ve vztahu k hydrologickým poměrům v zájmovém území a okolí tak není nutno formulovat

žádná specifická doporučení.

Vlivy na hydrogeologické poměry

Záměr může hydrogeologické poměry ovlivnit jen lokálně v rámci hloubení základů pro

ukotvení stožáru každé z jednotlivých VTE. Na základě předchozích biologických průzkumů

aktuálně žádná VTE ve smyslu změny její polohy nezasahuje polohy pramenišť nebo

podmáčených ploch, ve kterých by mohlo docházet ke změně hydrogeologických poměrů

stržením hladiny podzemní vody (a tím negativně ovlivnit hydrické poměry okolních

stanovišť). Významnou aktuální pozitivní změnou je řešení nového zpřístupnění VTE V2

(poloha VTE se nemění!!) JZ od Výsluní přímo ze stávající silnice II/223, čímž odpadá

trasování přístupové komunikace od polohy trafostanice TR1 přes podmáčené území

severního okraje floristicky hodnotné lokality. Problematičtější je nové trasování přívodních

kabelů mezi VTE V6 a VTE V8 přes Hadí údolí, kdy by mohlo dojít k dílčímu ovlivnění

přípovrchového zvodnění; příslušná doporučení jsou formulována v kapitolách vlivů na

biotu a ekosystémy.

Pro navrhované vodní dílo studny pro objekt trafostanice TR2 s provozním zázemím byl

aktuálně vypracován hydrogeologický posudek (Horčička L., 05/2013), ve kterém je

stanovena základní podmínka z hlediska hydrogeologických poměrů, která je uplatněna do

kapitoly D.4 předkládaného oznámení: Odběr podzemní vody z projektovaného hydrogeologického objektu pro objekt trafostanice TR2

s provozním objektem limitovat ročním maximem 500 m3/rok, tzn. 41,7 m

3/měsíc, při průměrné

čerpané vydatnosti 0,0158 l.s-1

odebíraného množství vody z posuzovaného vodního zdroje (studny).

Vlivy na jakost vod

Potenciální ovlivnění kvality povrchových a podzemních vod může nastat jak v etapě

výstavby, tak i v rámci vlastního provozu. V tomto smyslu je nutno opětovně připomenout,

že posuzovaný záměr je částečně zasahuje v SZ části do ochranného pásma vodního zdroje

II. stupně VN Přísečnice Toto musí být důsledně v další projektové přípravě a při realizaci

záměru respektováno, a to jak při zemních pracích, tak v rámci hospodaření s ropnými

látkami.

Výstavba

Etapa výstavby může představovat potenciální riziko ovlivnění povrchových a podzemních

vod, a to zejména úniky ropných látek ze stavebních mechanismů, nezabezpečeným

skladováním látek nebezpečných vodám, jde mj. i o kontext případné polohy a zabezpečení

zařízení staveniště a řešení havarijního plánu pro fázi výstavby. Pro etapu výstavby je

nezbytné pro práce, související s realizací záměru formulovat následující doporučení: před zahájením výstavby bude vypracován a schválen „Plán opatření pro případ havarijního úniku

látek škodlivých vodám pro období výstavby“; s obsahem plánu budou prokazatelně seznámeni

všichni pracovníci stavby; v případě havárie bude nezbytné postupovat podle pokynů zpracovaných

v tomto plánu

pro činnosti v rámci PHO II VN Přísečnice důsledně respektovat podmínky a zásady, stanovené

rozhodnutím Krajského úřadu Ústeckého kraje č.j. 675/ZPZ/04/OP-004-Sv, ze dne 01. 09. 2004,

zejména v kontextu prevence vzniku havarijních situacím, nakládání s látkami nebezpečnými

vodám v rámci fáze výstavby

všechny mechanismy, které se budou pohybovat na staveništi musí být v dokonalém technickém

stavu; nezbytné bude je kontrolovat zejména z hlediska možných úkapů ropných látek

zařízení staveniště bude vybaveno dostatečným množstvím chemických WC

v dalších stupních projektové dokumentace konkretizovat způsob čištění vozidel vyjíždějících na

veřejné komunikace ze staveniště




Provoz

Provoz VTE negeneruje vlivy na jakost vod.

D.1.4. Vlivy na půdu a horninové prostředí

Vlivy na půdu

Vlivy na rozsah a způsob užívání půdy

Změna záměru, jak je uvedeno v kapitole B.II.1, přispěje ke snížení nároků za zábor ZPF

oproti původní podobě větrného parku o cca 15,78 ha, zejména v rozsahu přístupových cest

a vypuštěním VF Blatno (ULK572), v tomto smyslu lze záměr změny VP Chomutov

hodnotit jako pozitivní. Vlastní řešení záměru ve změněné podobě nadále znamená zábory

ZPF v rozsahu cca 18,18 ha s tím, že nejde o plošný zábor v rámci jednoho celku půdy nebo

několika větších celků, ale tento zábor je rozdělen na polohy jednotlivých věží VTE a

přístupových komunikací. Pro nové komunikace dojde tak k fragmentaci bloků převážně

intenzivněji využívané zemědělské půdy, tam, kde je využita trasa stávající komunikace, se

míra fragmentace bloků a honů prakticky nezmění. Podíl záboru nejkvalitnějších půd dle

tabulky, prezentované v rámci kapitoly B.II.1, se pohybuje od 3,8 po cca 20%, pouze pro

dílčí projekt Větrný park Chomutov II. etapa s ohledem na charakter dotčených půd dosahuje

jednorázově cca 58% předpokládaného záboru (jde ale o plochu cca 0,31 za z celkové plochy

záboru cca 0,53 ha, takže nejde o vliv významný).

Ve shodě s Motlem (2010a, 2010b, 2011) lze v zásadě konstatovat, že stavbou dojde

k ovlivnění půdy, ovšem ne nad míru běžnou při výstavbě uvedeného charakteru. Plochy

dotčené výstavbou, které nebudou vyjímány ze ZPF, budou následně uvedeny adekvátními

zemědělskými pracemi do původního stavu. Vrstva ornice odstraněná během stavebních prací

z pozemků, které budou vyňaty ze ZPF, bude uložena na deponie a bude s ní nakládáno

v kontextu s doporučením místně příslušného orgánu ochrany ZPF. Lze uvažovat s

rozhrnutím na okolní pozemky, tuto zásadu nelze obecně uplatnit tam, kde se

v bezprostředním okolí nacházejí pozemky s biotopově kvalitnějšími plochami. Část

podorniční půdy bude po ukončení stavebních prací rozprostřená zpět nad základovou desku.

Zemědělské obhospodařování půdy pod rotorem elektrárny, mimo části pozemků dočasně

vyjmutých ze ZPF (cesty, montážní plochy) je možné.

Většina dotčených ploch musí být po ukončení stavby uvedena do původního stavu nebo

vhodně rekultivována, nadbytečný materiál bude využit v jiných částech staveniště.

Na základě uvedeného rozboru navrhuje zpracovatel oznámení uplatnit z hlediska ochrany

půdy následující doporučení: V dalším stupni projektové dokumentace pro jednotlivé dílčí projekty vypracovat podrobný záborový

elaborát podle bonit a kultur, mj. ve vztahu k vyjasnění podílu záborů trvalých a dočasných.

Řešení nových cest navrhovat s ohledem na organizaci ZPF v maximální šíři do 4 m z důvodu omezení

rozsahu záboru, případně do šířky jízdního pruhu 3m s tím, že v příhodných místech budou řešeny

pouze výhybny.

Při úpravách stávajících polních cest garantovat a zajistit, že původní cestu bude možné rozšířit pouze

jednostranně, a to při podání průkazu o potřebě rozšíření cesty v konkrétních úsecích; cesty budou

budovány pouze z materiálu krušnohorského původu.

Žádná z VTE, kterých se týká změna záměru VP Chomutov, není řešena na úkor pozemků

určených k plnění funkcí lesa.

Výraznější zásah do lesa představuje nová trasa kabeláže od stávající VTE 6 ke stávající VTE

V8, kdy křižuje lesní porost mimo cesty nad levým břehem Prunéřovského potoka v Hadím

údolí (délka cca 250 m) a pravobřežně pak stoupá nezpevněnou lesní cestou (délka cca 400




m) k zemědělským plochám výšiny Nad Kýšovicemi, na kterých je umístěna VTE V8. Tato

okolnost zhoršuje vlivy změny záměru VP Chomutov na PUPFL oproti dříve řešenému

kabelovému napojení. Návrh řešení této situace je součástí kapitol vlivů na floru, ekosystémy

(VKP, ÚSES, Natura) .

V případech, kdy je nová trasa kabeláže vedena po cestě, tvořící hranici PUPFL, je uplatněna

následující podmínka, v souladu s výstupy podkladové studie Linhartové (11/2012):

Kabelové přípojky, pokud jsou vedeny podél komunikace tvořící hranici lesních pozemků (a

porostů), lokalizovat po straně cesty přiléhající k zemědělským pozemkům (v rámci změny záměru

VP Chomutov pro propojení VTE Š6-Š7, přístup k LH2, přístup ke KR6 a KR5).

Znečištění půdy

V rámci výstavby nelze vyloučit havarijní úniky ropných látek ze stavební mechanizace a

dopravních prostředků, jak jsou popsány v kapitole vlivů na jakost vod, proto i v kontextu

vlivů na půdu platí podmínka z této kapitoly:

před zahájením výstavby bude vypracován a schválen „Plán opatření pro případ havarijního úniku



v tomto plánu

V rámci provozu záměr negeneruje rizika znečištění půd.

Změna místní topografie, vliv na stabilitu a erozi půdy

Realizace záměru již většinově není spojena se změnou místní topografie, poněvadž nejsou

navrhovány zářezy přístupových komunikací. Jámy pro založení každé VTE budou v rámci

terénních úprav opět překryty, takže se na změně topografie prakticky neprojeví.

Vlivy v důsledku ukládání odpadů

Z hlediska odpadů bude v rámci výstavby a provozu pouze prováděno jejich shromažďování

tj. dočasné uložení na místech k tomu určených a zabezpečených po dobu nezbytně nutnou,

jak je popsáno v kapitole B.III.3 Odpady v části k výstupům, včetně navrhovaných

podmínek.

Vlivy na horninové prostředí

Jak uvádí Motl a kl. (2010a, 2010b, 2011 aj.), stavbou hodnoceného záměru bude

mechanicky narušen svrchní půdní horizont o mocnosti 10 - 30 cm a horninové prostředí do

hloubky cca 2,9 m v místě základových desek věží, resp. 1-1,5 m v trase kabelu 22 kV.

Pro základy jedné větrné elektrárny bude vybagrován prostor o průměru cca 16,4 a hloubce

cca 2,9 m, to znamená kolem 440 m3/jednu VTE, (je nutné ještě připočítat prostor pro pohyb

při zakládání). V obecném kontextu jde o vliv nevýznamný, dílčí. Je však nutno upozornit na

okolnost historicky poddolovaných území, kdy je nutno prověřit základové poměry u VTE,

umístěných v blízkosti poddolovaných území stavebně geologickým (inženýrsko-

geologickým) průzkumem před zahájením stavebních prací ověřit podrobným

inženýrskogeologickým průzkumem:

Základové poměry pro VTE, umístěných v blízkosti poddolovaných území, ověřit podrobným

stavebně geologickým (inženýrsko-geologickým) průzkumem před zahájením stavebních prací.




D.1.5. Vlivy na floru a faunu

Úvodem této části Oznámení je nutno konstatovat, že pro účely změny záměru, spočívající ve

změně polohy 29 VTE původního větrného parku Chomutov (a u 15 z nich rovněž změny

výšky na shodný typ VTE s projednanými záměry ULK658 a ULK690) byla provedena

aktualizace biologického hodnocení jeho autorem v prosinci 2012 (Kočvara R., 12/2012,

doloženo jako Příloha č. 9 předkládaného Oznámení). Výstupy této aktualizace jsou

promítnuty do textu kapitoly, včetně návrhů na opatření.

Dále jsou do této kapitoly promítnuty výstupy ověřovacího šetření zpracovatele oznámení po

objasnění změn v trasách přístupových komunikací a přívodních kabelů z poslední dekády

května t.r.

5.1. Vlivy na floru

Realizací posuzovaného záměru dojde k plošně rozptýlené a nepříliš významné likvidaci

stávajících druhů a společenstev a jen k nevýznamné a dílčí trvalé změně přirozeného

prostředí. Tímto zásahem bude především skrytí současného pokryvu při výstavbě základny

stožáru pro každou VTE a dále při výstavbě nových přístupových komunikací. Ty jsou

prakticky výhradě vedeny po plochách intenzivních nebo max. mírně extenzivních (s

dosevem) travních porostů, rovněž žádné nové umístění VTE ve smyslu posuzované změny

není navrženo na plochách floristicky hodnotných.

Změny umístění 29 VTE jsou Kočvarou (12/2012) jsou s ohledem na konkrétní výskyty

druhů a biotopů vyhodnoceny pro každou jednotlivou VTE samostatně, popis zjištění a vlivů

je pro potřeby této práce zúžen na významné druhy rostlin, významné biotopy a lokality

v oblasti.

VTE H11 Dle původního hodnocení s minimálním vlivem. Změna se týká zanedbatelného

posunu VTE JZ směrem. VTE nezasahuje do významného biotopu, splňuje požadované odstupy

od významných částí území. Z dotčených druhů rostlin bude ovlivněn koprník štětinolistý.

V případě koprníku se jedná o zanedbatelný vliv na jednotlivé rostliny, dotčení populace druhu je

vyloučeno.

VTE H14 Dle původního hodnocení s minimálním vlivem. Změna se týká posunu VTE cca 100

m V směrem. VTE nezasahuje do významného biotopu, splňuje požadované odstupy od

významných částí území. Z dotčených druhů bude ovlivněn koprník štětinolistý, jedná se o

zanedbatelný vliv na jednotlivé rostliny.

VTE H15 Dle původního hodnocení s minimálním vlivem. Změna se týká posunu VTE cca 50 m

V směrem. VTE nezasahuje do významného biotopu, splňuje požadované odstupy od




m SZ směrem. Oproti původnímu umístění VTE tato nová pozice zasahuje více do území EVL

Na loučkách. Nicméně z pohledu vlivů na rostliny se jedná o zanedbatelný rozdíl bez

předpokládaného dotčení významných taxonů.


m JV směrem. VTE nezasahuje do významného biotopu, splňuje požadované odstupy od



VTE H32 Dle původního hodnocení akceptovatelné s předpokládaným dotčením koprníku

štětinolistého (jedná se o zanedbatelný vliv na jednotlivé rostliny), změna se týká posunu VTE

cca 150 m SZ směrem.


JV směrem. VTE nezasahuje do významného biotopu, splňuje požadované odstupy od






VTE K9 Dle původního místa minimální vliv. Změna se týká posunu cca 50 m SZ směrem. VTE

nezasahuje do významného biotopu, splňuje požadované odstupy od významných území.

Z dotčených druhů bude nově ovlivněna prha arnika a koprník štětinolistý, jedná se o

zanedbatelný vliv na jednotlivé rostliny. Druhy rostou v místě nového umístění roztroušeně

v okolí staré cesty.

VTE K10 Dle původního hodnocení akceptovatelné. Změna se týká posunu VTE cca 50 m

Z směrem. VTE nezasahuje do významného biotopu (B65, viz dále), splňuje požadované

odstupy od významných částí území. Z dotčených druhů bude ovlivněn koprník štětinolistý,

jedná se o zanedbatelný vliv na jednotlivé rostliny. Severně od VTE je vymezena botanicky

cenná lokalita č. B65, při jejímž okraji je VTE uvažována. I v tomto umístění lze konstatovat, že

významné populace všech zvláště chráněných druhů se nacházejí v bezpečné vzdálenosti od

přímých i nepřímých vlivů stavby.


Z směrem. Z dotčených druhů bude stále ovlivněn koprník štětinolistý, jedná se o zanedbatelný

vliv na jednotlivé rostliny. Dotčení zdrojovky potoční je oproti dřívějšímu předpokladu

vyloučeno, došlo k posunu (včetně trasy vedení) mimo lokalitu druhu.


S směrem. Z dotčených druhů bude stále ovlivněn koprník štětinolistý, jedná se o zanedbatelný

vliv na jednotlivé rostliny. Dotčení zdrojovky potoční je oproti dřívějšímu předpokladu

vyloučeno, došlo k posunu (včetně trasy vedení) mimo lokalitu druhu.

VTE KR4 Dle původního hodnocení s minimálním vlivem. Změna se týká posunu VTE cca 50 m

JV směrem. VTE nezasahuje do významného biotopu (B45, viz dále), splňuje požadované


jedná se o zanedbatelný vliv na jednotlivé rostliny. JV od VTE leží lokalita B45. Jedná se o

rozsáhlý komplex přírodních a přírodě blízkých biotopů (niva potoka, prameniště, mokřady,

křovinaté stráně, extenzivní louky a pastviny) s bohatým výskytem zvláště chráněných druhů. Ze

zvláště chráněných druhů rostlin se zde nacházejí zevar nejmenší (Sparganium natans), koprník

štětinolistý (Meum athamanticum), prha arnika (Arnica montana) a prstnatec májový

(Dactylorhiza majalis). Oproti původnímu návrhu vede i aktuální trasa vedení mimo lokalitu,

není třeba přijímat zvláštní opatření. Je nutné dodržet podmínku vyloučení zásahu do lokality

(pojezd vozidel).

VTE KR5 Dle původního hodnocení s minimálním vlivem. Změna se týká mírného posunu VTE





S směrem. VTE nezasahuje do významného biotopu, splňuje požadované odstupy od



VTE KR26 Dle původního hodnocení s minimálním vlivem. Změna se týká posunu VTE cca 150




VTE LH1 Dle původního hodnocení s minimálním vlivem. Změna se týká mírného posunu VTE





J směrem dále od okraje EVL Na loučkách. VTE nezasahuje do významného biotopu, splňuje

požadované odstupy od významných částí území. Z dotčených druhů bude ovlivněn koprník

štětinolistý, jedná se o zanedbatelný vliv na jednotlivé rostliny.




VTE LH3 Dle původního hodnocení s minimálním vlivem. Změna se týká posunu VTE cca 50

m J směrem. VTE nezasahuje do významného biotopu, splňuje požadované odstupy od







VTE LH9 Dle původního hodnocení akceptovatelné. Změna se týká posunu VTE cca 200 m

Z směrem dále od okraje lokality B14 (viz také KOČVARA 2011 a popis biotopů zde). VTE

nezasahuje do významného biotopu, splňuje požadované odstupy od významných částí území.

Z dotčených druhů bude ovlivněn koprník štětinolistý, jedná se o zanedbatelný vliv na jednotlivé

rostliny.

VTE LH12 Dle původního hodnocení s minimálním vlivem. Změna se týká mírného posunu

VTE JV směrem. VTE nezasahuje do významného biotopu (B18, viz dále), splňuje požadované


jedná se o zanedbatelný vliv na jednotlivé rostliny. Východně od VTE leží lokalita B18.

Lokalitu tvoří fragment pestré přirozené louky s bohatým výskytem zvláště chráněných druhů.

Louka pozvolna zarůstá náletem dřevin. Ze zvláště chráněných druhů rostlin se zde roztroušeně

nachází koprník štětinolistý (Meum athamanticum), hojně prha arnika (Arnica montana) a vzácně

všivec lesní (Pedicularis sylvatica). Všechny významné populace zvláště chráněných druhů se

nacházejí v bezpečné vzdálenosti od přímých i nepřímých vlivů stavby. Je nezbytné vyloučit

zajíždění na lokalitu, což je navrženo ohlídat biologickým dozorem stavby dle původního návrhu

(Kočvara 2010a, b).


VTE V směrem. VTE nezasahuje do významného biotopu, splňuje požadované odstupy od




VTE SZ směrem. VTE nezasahuje do významného biotopu, splňuje požadované odstupy od



VTE LH18 Výrazná změna umístění VTE, která již byla zohledněna v rámci předchozích

aktualizací záměrů (viz také KOČVARA 2011). VTE je uvažována s minimálním vlivem. VTE

nezasahuje do významného biotopu, splňuje požadované odstupy od významných částí území.

Z dotčených druhů bude ovlivněn koprník štětinolistý, jedná se o zanedbatelný vliv na jednotlivé

rostliny.

VTE RU7 Dle původního hodnocení s minimálním vlivem. Změna se týká mírného posunu VTE





SV směrem. VTE nezasahuje do významného biotopu, splňuje požadované odstupy od



VTE Š14 Dle původního místa minimální vliv. Změna se týká mírného posunu Z směrem dále od

lokality B74 (viz KOČVARA 2010d). VTE nezasahuje do významného biotopu, splňuje

požadované odstupy od významných území. Z dotčených druhů se stále předpokládá ovlivnění u

druhů prha arnika a koprník štětinolistý, jedná se o zanedbatelný vliv na jednotlivé rostliny.

VTE Š15 Dle původního místa minimální vliv. Změna se týká mírného posunu Z směrem. VTE

nezasahuje do významného biotopu, splňuje požadované odstupy od významných území.

Z dotčených druhů se stále předpokládá ovlivnění u druhů prha arnika a koprník štětinolistý,




jedná se o zanedbatelný vliv na jednotlivé rostliny.

VTE Š23 Dle původního hodnocení akceptovatelné. Změna se týká posunu VTE cca 50 m

S směrem. Z dotčených druhů bude stále ovlivněn koprník štětinolistý, jedná se o zanedbatelný

vliv na jednotlivé rostliny.

Na základě vyhodnocení změn navrhované kabelizace a přístupových komunikací

k některým VTE (včetně těch, jejichž poloha se nemění) větrného parku Chomutov pokládá

zpracovatel oznámení za potřebné upozornit na některé další :

Potenciálně nejvýznamnější kolizi představuje návrh nové kabelové trasy propojující VTE V6

přes Hadí údolí k VTE V8. Prochází kolem evidované lokality B23, která dle Kočvary (2012b)

představuje rozsáhlý komplex přírodních a přírodě blízkých biotopů (niva potoka, prameniště,

mokřady, extenzivní louky a pastviny, rašelinné louky) s bohatým výskytem zvláště chráněných

druhů. Ze zvláště chráněných druhů rostlin se zde nachází silně ohrožená zdrojovka potoční

(Montia hallii), koprník štětinolistý (Meum athamanticum), prha arnika (Arnica montana) a

prstnatec májový (Dactylorhiza majalis). Dle stejného podkladu trasa bude zasahovat do okraje

výskytu silně ohrožené vrbiny kytkokvěté (Lysimachia /Naumburgia/ thyrsiflora), do lokalizace

výskytu zdrojovky potoční již nezasahuje. Zpracovatelem oznámení byl v květnu 2013 potvrzen

silnější výskyt prhy arniky při horním konci nezpevněné lesní cesty nad pravým břehem

Prunéřovského potoka při výstupu navrhované kabelové trasy k V8. S ohledem na výše uvedené

je doporučeno tento návrh kabelové trasy dále nesledovat a prověřit jiné vedení mimo rašelinné

enklávy při východní hranici EVL Na Loučkách a bez křížení nivy Prunéřovského potoka

v Hadím údolí.

V rámci návrhu nových tras kabelů západně od Hory Sv. Šebestiána (přístupové kabely k VTE

Š14, Š15 a Š18 lze potvrdit jen dílčí střety s jednotlivými rostlinami koprníku štětinolistého a

prhy arniky.

V rámci prověřování polohy kabelových tras JV od VN Přísečnice bylo zjištěno, že trasa

stávajícího kabelu od VTE H21 k VTE H25 mezi cestou a polohou VTE H25 křižuje louku

s bohatým výskytem koprníku štětinolistého, s ohledem na prevenci dotčení populace bylo

doporučeno trasu kabelu upravit tak, aby bylo využito stávající cesty a napojení k VTE H25

řešeno od polohy VTE V5 VP Rusová výrazně výhodněji.

Aktuálně z hlediska potenciálních kolizí záměru podle jeho posuzované podoby byly

zaznamenány 3 druhy zvláště chráněné dle vyhl. MŽP ČR č. 395/1992 Sb. Výjimka musí být

udělena před zahájením územního řízení pro koprník štětinolistý, prhu arniku, vedení kabelů

mezi VTE V6 a VTE V8 je kolizní s výskytem vrbiny kytkokvěté a prhy arniky. Mj. i

z tohoto důvodu je požadováno navrhovanou kabelovou trasu opustit a prověřit vedení po

místních komunikacích mimo podmáčené plochy východní části EVL Na Loučkách; u

ostatních druhů není nutno žádat o výjimku, neboť stavbou ani následným provozem

nebudou populace daných druhů v tomto území nijak negativně ovlivněny za předpokladu

respektování navrhovaných opatření: Z důvodu předpokládaného delšího časového odstupu před zahájením prací v místech výstavby

provést orientační aktualizaci biologického průzkumu z důvodu případného výskytu nových, dříve

nezaznamenaných chráněných druhů rostlin.

V rámci výstavby garantovat a zajistit, že do floristicky cenných porostů na evidovaných

lokalitách, jak byly vymezeny v předchozích etapách biologických průzkumů a hodnocení, zvláště

pak v lokalitách s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin, pramenišť, podmáčených stanovišť

(včetně rašelinných biotopů) a na území lokalit soustavy Natura 2000, nebude vjížděno žádnou

technikou a nebudou zde zřizována zařízení staveniště ani deponie výkopů.

V dalším stupni projektové přípravy již dále nesledovat kabelové propojení VTE V6 s VTE V8

přes východní okraj EVL Na Loučkách přes nivu Prunéřovského potoka v Hadím údolí a prověřit

jiné vedení mimo rašelinné enklávy při východní hranici EVL Na Loučkách a bez křížení nivy

Prunéřovského potoka v Hadím údolí, nejlépe s využitím místních komunikací.

Záchranu části populace koprníku štětinolistého řešit sběrem semen a jejich výsevem na

obnaženou půdu v místech zemních prací.




Umístění trafostanice TR2 s provozním objektem lze z hlediska fytocenóz pokládat za

nekonfliktní.

Navrhovaný záměr představuje v některých plochách nároky na zásahy do mimolesních

porostů dřevin, zejména jde o případné dotčení náletových porostů kolem stávajících cest,

případně při návrhu kabelových tras. Potenciálně nejvýznamnější interakce může hrozit v SZ

části zájmového území podél cesty, vedoucí od křižovatky silnice II/223 s místní komunikací

k hrázi Přísečnické nádrže do lesního komplexu SV od Holého vrchu. Na druhé straně žádná

z poloh pro výstavbu Změnou záměru řešených 29 VTE nezasahuje takové porosty, takže

případné interakce se týkají trasování přístupových komunikací či přívodních kabelů. Je proto

doporučeno respektovat následující podmínku: V dalších stupních projektové přípravy důsledně vyhodnotit případné požadavky na zásahy do

mimolesních porostů dřevin s tím, že vlastní zásahy budou omezeny jen na prvky a segmenty, ve

kterých bude podán průkaz o nevyhnutelnosti takových zásahů.

V rámci výstavby zajistit, že pokud budou některé dřeviny ohroženy stavebními pracemi, bude

garantována jejich účinná ochrana podle ČSN DIN 18 920 „Ochrana stromů, porostů a ploch pro

vegetaci při stavebních činnostech“, tedy včetně průmětů korun a kořenového systému.

5.2. Vlivy na faunu

Změna umístění a výšky 29 VTE v rámci Změny VP Chomutov byla z hlediska vlivů na

faunu vyhodnocena jak z hlediska přímých vlivů, tak i nepřímých. Vlivy byly vyhodnoceny

jak z hlediska změny výšky 15 VTE, tak i z hlediska změny polohy 29 VTE Kočvarou

(12/2012).

Pro změnu výšky 15 VTE z původně uvažovaných 80 m na nově uvažovaných 105 m lze

vycházet z vstupních teoretických úvah uvedených v rámci původních posouzení. Změna

výšky VTE (při zachování průměru rotoru) může mít vliv na rušení druhů (vizuální i

akustické) i na případnou mortalitu druhů (kolize). V daném území pak nezáleží (z pohledu

změny výšky) na konkrétním umístění VTE, respektive tento rozdíl v umístění je ve vztahu

k výšce neměřitelný. Lze tedy shrnout:

V případě akustického rušení lze teoreticky očekávat zmírnění vlivů hluku s ohledem na větší

vzdálenost zdroje hluku nad zemí, nicméně takovýto rozdíl je pro praktické vyhodnocení vlivů

neměřitelný, zanedbatelný.

V případě vizuálního rušení lze u některých druhů (v území např. čáp černý) očekávat mírné

navýšení negativního vlivu (některé práce vypočítávají předpokládanou vzdálenost vlivu na

výskyt/hnízdiště dle výšky VTE a konstantního násobku). Předložené navýšení je ale ve smyslu

možných vlivů zcela zanedbatelné, a to jednak z důvodu minimálního rozdílu hodnot, zejména

pak z důvodu absence hnízdění druhů, v případě kterých by se jednalo o vzdálenost mající na

hnízdiště potenciální vliv.

V případě rizika kolize je toto druhově specifické. Nárůst výšky VTE nad zemí spíše

nepředstavuje navýšení rizika kolize. U většiny druhů se jedná o neměřitelný rozdíl, vzhledem ke

skutečnosti, že využívají širokou letovou hladinu, často právě okolo kolizního prostoru cca 80–

100 m nad zemí, což je v obou případech stejné. Nárůst výšky VTE (rotoru) nad zemí

představuje u některých druhů snížení rizika kolize, zejména těch, využívajících nízkou letovou

hladinu. Pro praktické měření rozdílů vlivu je předložená změna neměřitelná, lze ji však vnímat

pozitivně.

Dle výše zmíněného lze tedy shrnout, že v daném území lze při posunu rotoru výše nad zem

(zvýšení VTE) očekávat spíše stejné anebo nižší ovlivnění druhů. Předloženou změnu tak lze

z pohledu vlivů na ptáky i netopýry vnímat pozitivně.

V tomto ohledu je vhodné poukázat na skutečnost, že při srovnání rizika kolize je rozhodující




zejména průměr rotoru a s tím související rychlost otáčení rotoru, která u většího průměru

bývá zpravidla menší (menší počet otáček za minutu). Dle kolizního modelu (BAND et al.

2007) je riziko kolize, pro typ VTE s průměrem rotoru 90 m (s ohledem na parametry,

zejména počet otáček), pro modelový druh většího dravce, ve výši 9%, pro průměr rotoru

např. 112 m (s předpokladem menšího počtu otáček) je to 7,9% (tedy méně, ačkoli plocha

rotoru je větší, rozhodující je zde hodnota počtu otáček za minutu). Je to uvedeno jako

příklad, proč je vhodné považovat větší a vyšší VTE spíše za bezpečnější pro většinu druhů (s

nižšími vlivy). Tyto větší VTE (VTE s větším průměrem rotoru) mají nižší hodnoty počtu

otáček za minutu, což přes větší potenciálně nebezpečnou plochu rotoru představuje nižší

očekávaný vliv z pohledu mortality. Kuras v příloze č. 10 předkládaného oznámení pro

tetřívka obecného uvádí, že změna výšky VTE z 80m na 105m je z hlediska přežívání

tetřívka obecného vcelku nevýznamná, resp. mírně pozitivní (oproti původně předloženému

projektu s výškou VTE). Pro další hodnocení je tato změna ale nepodstatná. Významná tak

zůstává pouze změna v umístění VTE.

V každém případě je ale nutno trvat na monitoringu vlivu provozu VTE na hnízdící a tažné

druhy avifauny a na netopýry, zejména z hlediska případných kolizí s rotorem.

Změny umístění 29 VTE jsou Kočvarou (12/2012) jsou s ohledem na konkrétní výskyty

druhů a biotopů vyhodnoceny pro každou jednotlivou VTE samostatně, popis zjištění a vlivů

je pro potřeby této práce zúžen na významné druhy živočichů, významné biotopy a lokality

v oblasti. S ohledem na konkrétní výskyty druhů a biotopů jsou změny v umístění VTE

vyhodnoceny pro každou jednotlivou VTE samostatně. Do textu jsou rovněž doplněna data

z aktualizace naturového hodnocení Kurase (11/2012 – příloha č. 10 oznámení), pokud se

poloha některé z 29 řešených VTE dotýká okruhu 200 či 500 m překryvu s oblastí výskytu

tetřívka22

. Tedy:

VTE H11 Dle původního hodnocení s minimálním vlivem. Změna se týká zanedbatelného

posunu VTE JZ směrem. Z dotčených druhů bude ovlivněna křepelka polní. V případě křepelky

polní (pravděpodobné hnízdění do 200 m od VTE) se předpokládá ovlivnění jednoho hnízdícího

páru ve formě rušení, kdy druh opustí hnízdiště. Dotčení druhu na úrovni populace je zcela

zanedbatelné.


m V směrem. Při předchozím průzkumu byl ve vzdálenosti okolo 400 m (do 500 m) zjištěn

chřástal polní, jehož dotčení se neuvažovalo. Pravděpodobné hnízdění chřástala polního v této

oblasti bylo zjištěno i v r. 2012, a to výrazně blíže stávající VTE (cca 100–200 m). Proto se jeho

dotčení uvažuje, dojde k posunu teritoria případně opuštění území, což je v případě jednoho páru

z pohledu populace druhu zanedbatelné.



významných částí území a nepředpokládá se ovlivnění zvláště chráněných druhů obratlovců.


m SZ směrem. Oproti původnímu umístění VTE tato nová pozice zasahuje více do území EVL

Na loučkách. Nicméně z pohledu vlivů na živočichy se jedná o zanedbatelný rozdíl bez

předpokládaného dotčení významných taxonů. Pro VTE je vykazovaná míra překryvu s oblastí

trvalého výskytu tetřívka 500 m.



významných částí území. Při předchozím průzkumu byla ve vzdálenosti okolo 150 m (do 200 m)

zjištěna křepelka polní, jejíž dotčení se uvažovalo. V případě křepelky polní (pravděpodobné

22

Žádná z VTE, u nichž byla řešena změna polohy, nezasahuje do 200 m okruhu překryvu s oblastí výskytu

tetřívka




dřívější hnízdění do 200 m od VTE) se aktuálně dotčení druhu nepředpokládá, nebyla zde v r.

2012 pozorována. Dotčení druhu z pohledu předchozího pravděpodobného hnízdění lze vnímat

z pozice ovlivnění vhodného biotopu. Při zohlednění fluktuace výskytu, velkých potenciálních

ploch v území a nevhodného kosení části území se však toto dotčení dle aktuálního stavu

považuje za bezvýznamné.

VTE H32 Dle původního hodnocení akceptovatelné s předpokládaným dotčením populace

bekasiny otavní. Změna se týká posunu VTE cca 150 m SZ směrem. Oproti původnímu umístění

VTE tato nová pozice představuje výrazně lepší umístění ve vztahu k bekasině otavní a jejímu

hnízdišti, jejíž potenciální ovlivnění se tímto výrazně snižuje a není již předpokládáno. Pro VTE

je vykazovaná míra překryvu s oblastí trvalého výskytu tetřívka 500 m.


JV směrem. VTE nezasahuje do významného biotopu, splňuje požadované odstupy od


VTE K9 Dle původního místa minimální vliv. Změna se týká posunu cca 50 m SZ směrem. VTE

nezasahuje do významného biotopu, splňuje požadované odstupy od významných území a

nepředpokládá se ovlivnění zvláště chráněných druhů obratlovců.


Z směrem. VTE nezasahuje do významného biotopu (B65, viz dále), splňuje požadované

odstupy od významných částí území. Při předchozím průzkumu byl ve vzdálenosti okolo 100–

300 m (do 500 m) zjištěn chřástal polní, jehož dotčení se uvažovalo. Pravděpodobné hnízdění

chřástala polního v této oblasti bylo zjištěno i v r. 2012, avšak více JZ směrem. Proto se jeho

dotčení uvažuje, je však menší (VTE je umístěna dále), dojde patrně jen k posunu teritoria,

opuštění území je méně pravděpodobné.


Z směrem. Předpokládaný vliv přetrvává i u vizuálního rušení čápa černého (jedinec na přeletu,

tj. 1–2 ex., bez ovlivnění hnízdiště) a akustického rušení křepelky polní (jednoho páru). Došlo

také k umístění dále od biotopu strnada lučního a ťuhýka obecného.


S směrem. Předpokládaný vliv přetrvává i u vizuálního rušení čápa černého. Došlo také

k umístění dále od biotopu strnada lučního a ťuhýka obecného.

VTE KR4 Dle původního hodnocení s minimálním vlivem. Změna se týká posunu VTE cca 50 m

JV směrem. VTE nezasahuje do významného biotopu (B45, viz dále), splňuje požadované

odstupy od významných částí území a nepředpokládá se ovlivnění zvláště chráněných druhů

obratlovců.







VTE KR26 Dle původního hodnocení s minimálním vlivem. Změna se týká posunu VTE cca 150







J směrem dále od okraje EVL Na loučkách. VTE nezasahuje do významného biotopu, splňuje

požadované odstupy od významných částí území a nepředpokládá se ovlivnění zvláště

chráněných druhů obratlovců. Pro VTE je vykazovaná míra překryvu s oblastí trvalého výskytu

tetřívka 500 m.




VTE LH3 Dle původního hodnocení s minimálním vlivem. Změna se týká posunu VTE cca 50 m

J směrem. VTE nezasahuje do významného biotopu, splňuje požadované odstupy od

významných částí území a nepředpokládá se ovlivnění zvláště chráněných druhů obratlovců. Pro

VTE je vykazovaná míra překryvu s oblastí trvalého výskytu tetřívka 500 m.





VTE LH9 Dle původního hodnocení akceptovatelné. Změna se týká posunu VTE cca 200 m

Z směrem dále od okraje lokality B14. VTE nezasahuje do významného biotopu, splňuje

požadované odstupy od významných částí území. Pravděpodobné hnízdění chřástala polního

v této oblasti nebylo v r. 2012 potvrzeno, jeho výskyt zde s ohledem na změny lokality (časné

kosení) je dále nepravděpodobný, proto se dotčení aktuálně neuvažuje.


VTE JV směrem. VTE nezasahuje do významného biotopu (B18) a splňuje požadované odstupy

od významných částí území a nepředpokládá se ovlivnění zvláště chráněných druhů obratlovců.

Pro VTE je vykazovaná míra překryvu s oblastí trvalého výskytu tetřívka 500 m.


VTE V směrem. VTE nezasahuje do významného biotopu, splňuje požadované odstupy od




VTE SZ směrem. VTE nezasahuje do významného biotopu, splňuje požadované odstupy od


VTE LH18 Výrazná změna umístění VTE, která již byla zohledněna v rámci předchozích

aktualizací záměrů. VTE je uvažována s minimálním vlivem. VTE nezasahuje do významného

biotopu, splňuje požadované odstupy od významných částí území a nepředpokládá se ovlivnění

zvláště chráněných druhů obratlovců.





SV směrem. VTE nezasahuje do významného biotopu, splňuje požadované odstupy od

významných částí území

VTE Š14 Dle původního místa minimální vliv. Změna se týká mírného posunu Z směrem dále od

lokality B74). VTE nezasahuje do významného biotopu, splňuje požadované odstupy od

významných území a nepředpokládá se ovlivnění zvláště chráněných druhů obratlovců.

VTE Š15 Dle původního místa minimální vliv. Změna se týká mírného posunu Z směrem. VTE

nezasahuje do významného biotopu, splňuje požadované odstupy od významných území a

nepředpokládá se ovlivnění zvláště chráněných druhů obratlovců.

VTE Š23 Dle původního hodnocení akceptovatelné. Změna se týká posunu VTE cca 50 m

S směrem. Předpokládaný vliv přetrvává i u vizuálního rušení čápa černého (jedinec na přeletu,

tj. 1–2 ex., bez ovlivnění hnízdiště).

Kočvara v rámci aktualizace biologického hodnocení (12/2012) uzavírá, že za

nejvýznamnější změnu lze považovat snížení vlivu na bekasinu otavní, jejíž dotčení se již

neočekává, v případě chřástala polního se předpokládá akustické rušení u dvou párů, přičemž

pouze u jednoho z nich je očekáváno možné opuštění hnízdiště v důsledku rušení. Totéž se

předpokládá u dvou párů křepelky polní. Dotčení čápa černého ve vztahu ke třem VTE

zůstává zachováno a týká se lokálního ovlivnění přeletů druhu bez vlivu na hnízdiště druhu

v oblasti.




V rámci ověření změn kabelových tras v květnu 2013, která proběhla zpracovatelem

Oznámení nad rámec Kočvarovy aktualizace, je nutno upozornit na okolnost, že propojení

VTE V6 s VTE V8 bude opět zasahovat do podmínek 1 páru bekasiny otavní v mokřadní

enklávě severně od Hadího údolí.23

I z tohoto důvodu je nutno volbu trasy pokládat za

problémovou a je účelné napojení VTE V8 řešit s ohledem na charakter rašeliništní plochy

jižně až JV od polohy VTE V6, nejlépe s využitím stávajících komunikací mimo křížení

Hadího údolí. Propojení VTE v segmentu s VTE K3 až K7 a okolí K10a K11 je

lokalizováno v území s výskytem chřástala polního a křepelky polní, takže i z důvodu

ochrany těchto druhů je účelné stavební práce organizovat až v mimo reprodukčním období

(oba druhy jsou tažné).

Další vlivy na faunu lze predikovat do následujících aspektů:

kontext světelné signalizace a bezpečnostních prvků může být za určitých podmínek

nepříznivým rušivým faktorem provozu VTE zejména na avifaunu. Pokud je

z bezpečnostních důvodů použití osvětlení nevyhnutelné (což prezentuje i posuzovaný

případ), je vhodné použití přerušovaného světla, které je pak pro ptáky méně lákavé,

doporučuje se červené světlo. Vhodné je stínění světel ze strany a jejich případná

viditelnost pouze seshora (toto obecně platí pro všechny světelné zdroje a jejich negativní

vliv na obratlovce i bezobratlé). Z hlediska orientace ptáků protahujících za snížené

viditelnosti je třeba preferovat přerušované červené světlo, a to v minimálním počtu,

minimální intenzity a především v minimálním počtu záblesků za minutu. Je třeba se

vyvarovat použití stálého nebo rychle pulzujícího červeného světla, neboť bylo zjištěno,

že tato světla působí na ptáky rušivě a vedou ke změnám jejich chování až ke kroužení

kolem a nárazu do struktury s osvětlením. Uvedené zásady jsou promítnuty do výstupů

oznámení v kapitole D.4

případné provedení skrývek v reprodukčním období pro přípravu území představuje

patrné až nepříznivé vlivy na faunu, zejména vzhledem k hnízdění některých pěvců na

zemi (skřivan, strnad apod.) může skrývkami dojít k zásahu do reprodukčních ploch a

k dočasnému snížení hustoty populací;

budou dotčeny místní populace drobných hlodavců a epigeického hmyzu skrývkami,

poněvadž dojde k patrné redukci jejich areálů výskytu, je možno odhadovat jako vlivy

nepříznivé, s ohledem na rozsah skrývek pro manipulační plochy a nové komunikace

patrné, na druhé straně lokalizace s výrazným rozptylem v rozsáhlém území míru vlivu

snižuje

Umístění trafostanice TR2 s provozním objektem lze z hlediska fauny pokládat v zásadě za

nekonfliktní.

Na základě výše prezentovaného rozboru zpracovatel Oznámení pokládá za účelné ve shodě

s výstupy podkladových studií uplatnit následující doporučení:

Odůvodněná kácení mimolesních porostů dřevin realizovat zásadně v období vegetačního klidu.

Zajistit, že z důvodu ochrany populace tetřívka obecného výstavba nebude prováděna v období

zimním od 1. listopadu do 31. března (potenciální rušení zimujících ptáků) a z důvodu ochrany

reprodukčního období živočichů v období od 1. dubna do 15. srpna běžného kalendářního roku.

V rámci provozu zabezpečit, že VTE nebudou trvale osvětleny, lze tolerovat pulzní světelný zdroj

s tím, že:

o v případě nutnosti osvětlení preferovat použití přerušovaného světla, které je pro ptáky méně lákavé,

doporučuje se červené světlo

o uplatnit stínění světel ze strany a jejich případná viditelnost pouze seshora

23

Údaj o výskytu bekasiny otavní Kočvara uvádí v podkladech pro výjimku pro řešení farmy Výsluní 2.




o z hlediska orientace ptáků protahujících za snížené viditelnosti preferovat přerušované červené světlo,

a to v minimálním počtu, minimální intenzity a především v minimálním počtu záblesků za minutu, je

třeba se vyvarovat použití stálého nebo rychle pulzujícího červeného světla

o s ohledem na velký počet VTE optimalizovat osvětlení VTE tak, aby byly záblesky světel synchronní a

aby nebyly osvětleny všechny stojící VTE


zimním od 1. listopadu do 31. března (potenciální rušení zimujících ptáků) a v období od 1. dubna

do 15. srpna (tok kohoutů, hnízdění).

Jako kompenzaci za zábor stanovišť navrhnout a realizovat skupinovou výsadbu náhradních

dřevin, např. v místech rozsáhlých travních ploch a docílit tak vyšší stanovištní pestrosti území.

Vypracovat a předložit orgánům ochrany přírody projekt monitoringu vlivu provozu VTE na

hnízdící a tažné druhy avifauny (se zvláštním zřetelem na druhy chřástal polní, bekasina otavní,

tetřívek obecný, čáp černý, křepelka polní) a na netopýry, zejména z hlediska případných kolizí

s rotorem VTE; monitoring bude podle zvláštního projektu řídit a vyhodnocovat odborně způsobilá

osoba - ornitolog. Monitoring je třeba rozpracovat v intencích následujících zásad:

o průběh minimálně v rozsahu rozmezí 5 let po uvedení do provozu.

o sledování vlivu VTE na táhnoucí druhy ptáků (dravci, husy, jeřábi, pěvci) - zjišťování mortality ptáků

vlivem pohybu rotorů (pravidelný sběr usmrcených exemplářů pod jednotlivými VTE, odchyty ptáků

z důvodu vyhodnocení tahových cest)

o sledování vlivu VTE na hnízdní populace ptáků (metoda jednotného sčítání ptáků na linii protínající

celou lokalitu, vyhodnocení hnízdní populace metodou zpívajících samců, linie na vyhodnocení

populace chřástala polního, bekasiny otavní a křepelky polní, vyhodnocení hnízdní populace dravců a

jejich potravních okrsků)

o sledování vliv VTE na netopýry (pravidelný detektor Ing na vybraných místech – vyhodnocení

populace, zjišťování mortality netopýrů vlivem pohybu rotorů VTE – pravidelný sběr usmrcených

exemplářů pod jednotlivými VTE

D.1.6. Vlivy na ekosystémy

V uvedeném kontextu je nutno uvažovat vlivy na VKP, prvky ÚSES, zvláště chráněná území

a lokality soustavy Natura 2000. V této části textu je prioritně vycházeno z podkladové

studie Mgr. P. Linhartové (prosinec 2012 – příloha č. 8), z aktualizovaného hodnocení vlivů

na lokality soustavy Natura 2000 (Kuras T., 12/2012 – příloha č. 10).

Vlivy na významné krajinné prvky a prvky ÚSES

V této části je především vycházeno z podkladové studie Mgr. P. Linhartové24

s tím, že

některé aspekty jsou doplněny po ověření změny tras kabelů v květnu 2013 zpracovatelem

Oznámení.

Záměr v navrhované podobě změny polohy 29 VTE nepředpokládá žádný fyzický zásah do

VKP lesa – tedy lesních porostů, v několika případech je poloha VTE navržena v ochranném

pásmu lesa a u některých listy rotoru zasahují až nad okraj lesního porostu (u VTE Š14 –

rotor zasahuje nad lesní pozemky a nad vymezení LBK 337, VTE K10, K11, H27, LH1,

LH12 analogie, bez zásah nad prvky ÚSES). Uvedené přesahy představují spíše nepřímé

málo významné dopady na ekologicko-stabilizační funkci těchto VKP. Po okrajích lesa

procházejí kabely a komunikace pro VTE LH2 a nové trasy kabelů mezi neměnnou polohu

VTE Š6 – Š7 a je proto navržena již v rámci kapitoly vlivů na půdu příslušná podmínka.

Přístupové komunikace k některým VTE se změnou polohy nadále procházejí lesními

porosty po stávajících lesních cestách nebo průsecích (LH13, přístup k enklávě se souborem

24

Studie hodnotí všechny VTE VP Chomutov, tedy i ty, jejichž poloha se nemění. U některých z nich se ale

mění kabelové trasy.




VTE KR 5, KRF4, KR26 a K16), jejichž šířka by měla minimalizovat či prakticky vyloučit i

v rámci případných rekonstrukcí zásahy do lesních porostů formou kácení.

VKP toků a niv nejsou dotčeny lokalizací žádné z 29 VTE, které jsou posuzovány v rámci

změny jejich polohy. Linhartová upozorňuje na interakce v rámci přístupových komunikací

či kabelových tras. V kontextu řešení nové polohy VTE autorka upozorňuje na okolnost, že

především přístupová komunikace k VTE K9 a kabelové vedení projektované po stávající

polní cestě p.č. 626 bude překonávat malý bezejmenný vodní tok p.č. 352/4. Řečiště je při

překonávání stávající cesty zatrubněné. Pokud bude nutné polní cestu upravit např.

rozšířením nebo zpevnit přejezd přes vodní tok bude zasaženo do vodního toku, z tohoto

důvodu je navrhováno nutnost přímého zásahu v rámci rekonstrukce polní cesty prověřit.

Na základě prověření některých nových kabelových tras je nutno konstatovat ve dvou

případech závažnější interakce s obecně chráněnými přírodními prvky charakteru VKP nebo

skladebných prvků ÚSES:

Potenciálně nejvýznamnější interakci ve výše uvedeném smyslu představuje návrh nové

kabelové trasy propojující VTE V6 přes Hadí údolí k VTE V8. V počátku křižuje východní část

biocentra v rašelinných biotopech východního okraje EVL Na Loučkách včetně vstupu do

hraniční části biocentra v lesním porostu JV od VTE V6 a v nivě Prunéřovského potoka

v Hadím údolí. Vesměs jde mimo zpevněné lesní cesty prakticky rostlým terénem a nivu

Prunéřovského potoka křižuje v silně podmáčeném terénu rašelinných luk, kde řešení protlaku

pod rostlým dnem bude znamenat vyšší nároky na řešení startovací jámy a přístup těžší

techniky. Zpracovatel oznámení průchod přes rašelinné enklávy JV od VTE a nivu

Prunéřovského potoka pokládá za výrazně konfliktní aspekt tohoto návrhu, proto doporučuje

tento návrh kabelové trasy dále nesledovat a prověřit jiné vedení mimo rašelinné enklávy při

východní hranici EVL Na Loučkách a bez křížení nivy Prunéřovského potoka v Hadím údolí.

Trasování dalších nových úseků kabelového napojení již nezasahuje do VKP „ze zákona“

nebo prvků ÚSES, nejbližším úsekem je trasování úseku od VTE Š7 k VTE Š6 podél okraje

lesa, analogie platí pro úsek kabelu od VTE Š10 k VTE Š8, kdy je míjeno i lokální

biocentrum Prameniště Menhartického potoka.

Lokalizace trafostanice TR2 s provozním objektem není v kolizi s vymezením prvků ÚSES a

VKP.

Záměr v žádné ze svých součástí nezasahuje registrované VKP dle § 6 platného znění zákona

o ochraně přírody a krajiny.

Na základě výše uvedeného rozboru pokládá zpracovatel oznámení za potřebné z hlediska

prevence, minimalizace či eliminace vlivů na prvky VKP a ÚSES následující podmínky a

doporučení:

V dalším stupni projektové přípravy již dále nesledovat kabelové propojení VTE V6 s VTE V8 přes

východní okraj EVL Na Loučkách přes nivu Prunéřovského potoka v Hadím údolí a prověřit jiné

vedení mimo rašelinné enklávy při východní hranici EVL Na Loučkách a bez křížení nivy


Prověřit v rámci přístupu k VTE K9 nutnost přímého zásahu do malého vodního toku v rámci

rekonstrukce přístupové komunikace.



V dalším stupni projektové přípravy zajistit, že řešitelem geologických prací bude provedeno

posouzení vlivu stavby jednotlivých VTE na odtokové poměry a úroveň hladiny podzemní vody, a to

zejména v blízkosti pramenišť a na stanovištích ovlivněných vysokou hladinou podzemní vody.




Pokud dojde k odůvodněnému trasování kabelů v citlivých územích, prostorech a krajinných

segmentech (kolem okrajů lesních porostů, v souběhu s lesními cestami, v okolí vodních toků nebo

v nivách, v dosahu pramenišť a mokřadů apod.), zajistit, že výkopové práce budou řešeny ručně

nebo prostřednictvím malé lehké techniky s tím, že trasy výkopů budou překryty původním

materiálem a bude zajištěna biologická rekultivace manipulačních pásů včetně podpory obnovy

původních stanovišť.

Důsledně garantovat, že nově budované cesty i manipulační plochy budou vysypány kamenem

místního původu, čímž bude zabráněno změnám v zastoupení půdních živin a pH půdy.

Po dvou letech od výstavby zajistit provedení botanického průzkumu s cílem zjistit, zda se na

ovlivněných lokalitách (v okolí nové cesty, podzemní kabelové přípojky atd.) nenachází nepůvodní

invazní druhy rostlin, v případě potvrzení jejich výskytu bude zajištěna jejich likvidace.

Vlivy na zvláště chráněná území:

Interakci tohoto charakteru posuzovaný záměr negeneruje.

Vlivy na lokality soustavy Natura 2000

Aktualizace původních naturových hodnocení pro záměry ULK658 a ULK690 (Kuras T. a

kol., 2010a, 2010b) byla vypracována jejich autorem v listopadu 2012 a následně předložena

jako podklad pro vydání nového stanoviska KÚ Ústeckého kraje podle § 45i platného znění

zák. č. 114/1992 Sb. k předloženému záměru. Z tohoto důvodu jsou v textu prezentovány jen

závěry posouzení s tím, že celá zpráva je předložena jako příloha č. 10 Oznámení.

Kuras na základě podrobného vyhodnocení potenciálních vlivů včetně vyhodnocení kumulací

a vlivů na celistvost PO Novodomské rašeliniště – Kovářská a EVL Na loučkách uzavírá, že

aktualizovaná verze záměrů VF představuje v obecné rovině zmírnění dopadu na vymezené

předměty ochrany soustavy Natura 2000. V případě žluny šedé nedojde ke změně stavu

dotčení populace (tento byl již dříve vyhodnocen jako nevýznamný), mírně poklesne míra

environmentální zátěž biotopu významného pro tetřívka obecného (v rámci PO Novodomské

rašeliniště Kovářská), významně poklesne dotčení evropsky významného stanoviště 6520 (v

rámci EVL Na loučkách). Aktualizovaná verze předloženého záměru se tedy jeví jakožto

příznivější stav oproti předchozímu stavu a nebudou tedy mít významný negativní vliv na

celistvost a předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy

Natura 2000. Autor aktualizace naturového posouzení navrhuje řadu zmírňujících opatření,

která jsou v původním znění (i přes logickou určitou duplicitu s některými návrhy opatření

pro prevenci, eliminaci či minimalizaci identifikovaných vlivů na biotu a ekosystémy

vyplývajících z textu Oznámení) promítnuta do kapitoly D.4. Na základě předložené

aktualizace hodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000 pro změny v uspořádání VP

Chomutov KÚ stanoviskem ze dne 19.2.2013, vydaným pod čj. 464/ZPZ/2013/ZPZ/N-1778,

JID:24485/2013/KUUK významné vlivy vyloučil.

Novou okolností nad rámec Kurasovy aktualizace vlivů na EVL Na loučkách, vyplývajícím

z oznámení na základě terénní revize změn kabelových tras zpracovatelem Oznámení z konce

května 2013, je konstatace zásahu části nového kabelového propojení VTE V8 od VTE V6.

JV od VTE V6 část trasy přechází při východním okraji prakticky po rostlém terénu

podmáčenými rašeliništními biotopy stanoviště degradovaná vrchoviště (kód: 7120)

v mozaice s dalšími mokřadními biotopy (mimo předměty ochrany EVL) směrem k okraji

lesa (již mimo hranice EVL). I když jde o nevýznamný zásah, uvedená okolnost podtrhuje

nevhodnost trasy kabelového propojení mezi VTE V6 a VTE V8. Příslušné opatření je

promítnuto v kapitolách vlivů na floru, faunu a vlivů na VKP a prvky ÚSES a je zapracováno

do kapitoly D.4. Oznámení.




D.1.7. Vlivy na krajinu včetně ovlivnění krajinného rázu

Pro posouzení vlivu posuzovaného záměru byla vypracována aktualizovaná studie vlivů na

krajinný ráz doc. Ing., arch. Ivanem Vorlem, CSc., jedním z autorů obecně přijímané

metodiky (celé hodnocení viz příloha č.7).

Autor na základě poměrně podrobného hodnocení konstatuje, že:

Jednotlivé lokality umístění VTE se při velké rozloze větrných parků dostávají do různě silných

vazeb s cennými partiemi krajiny. Jedná se zejména o vazby na přírodně cenná území náhorních

rašelinišť a partií zachovaných bukových lesů, dále pak ke krajinářsky cenným partiím

okrajových i vnitřních (jádrových) území Přírodních parků Bezručovo údolí a Údolí

Prunéřovského potoka.

Diagramy viditelnosti prokázaly viditelnost záměru ve dvou okruzích. Ukazuje se, že při značné

rozloze území záměru, mají vizuální vlivy značný rozsah.

Vliv na jádrové území PPk Bezručovo údolí není u posuzovaných strojů reálný – jedná se

většinou o vlivy na západní svahy a náhorní polohy okrajů a hran údolí. U PPk údolí

Prunéřovského potoka jsou však vlivy (zejména od farmy Výsluní) značné a zasahují v některých

případech od vnitřních prostorů údolí a do svažitých poloh údolí. Vlivy jsou proto na hranici

únosnosti a jedná se též o vlivy neúnosné.

Rozsáhlé území (do vzdálenosti 10 km od okrajů větrných parků) historické kulturní krajiny

Krušných hor a okraje hornatiny vůči Chomutovsko-teplické pánvi se vyznačuje přítomností

četných hodnot přírodní, kulturní a historické charakteristiky a četnými a velmi specifickými

znaky vizuální charakteristiky. Některé znaky přírodní charakteristiky mají jedinečný význam

v rámci regionu nebo státu. Kulturní a historické ani vizuální charakteristiky však takového

významu nedosahují, což je mj. způsobeno radikální změnou ve struktuře osídlení, v jejím

obhospodařování a devastací sídel a jednotlivých staveb.

Záměr nezasahuje fyzicky do jedinečných znaků přírodní charakteristiky ani výrazně nesnižuje

jejich význam v krajině. Jiné znaky jedinečné povahy nejsou v krajině přítomny. Záměr výrazně

ovlivní krajinná panoramata a vytvoří v náhorních polohách specifický charakter krajiny. Souvisí

to také s velkým množstvím kumulativně působících strojů větrných parků. V otevřených a

přehledných náhorních polohách bez výrazných horizontů a velkými dimenzemi nedojde

k zániku významných estetických hodnot či hodnot harmonického měřítka a harmonických

prostorových vztahů. Problémem by byl zásah do vnitřních poloh a dílčích krajinných scenérií

zaříznutých údolí přírodních parků.

Krajinářská analýza a vyhodnocení vlivu každé z VTE na znaky krajinného rázu v rámci

místa a oblasti a na zákonná kritéria ochrany krajinného rázu přinesly následující závěry:

Vyhodnocení jednotlivých strojů ukázalo, že z 29 VTE, které podléhají změně záměru, je 12

lokalit na hranici únosnosti z hlediska vlivu na krajinný ráz.

Navržené (i stávající) větrné parky přinesou (a přináší) změnu krajinného rázu náhorních poloh

Krušných hor ve vzdálenosti do 10 km (zřetelná viditelnost) i ve pásmu slabé viditelnosti do 20

km. Projeví se jak v dílčích scenériích, tak i v dálkových – panoramatických – pohledech. Velké

dimenze otevřeného náhorního prostoru a vzdálené horizonty potlačují přítomnost harmonického

měřítka a harmonických vztahů. Navržené VTE proto pouze omezeně zasahují do cenných znaků

harmonického měřítka a harmonických prostorových vztahů stejně jako do estetických hodnot

krajiny.

Diagramy viditelnosti prokázaly, že navýšení tubusu strojů na 105 m nepředstavuje pro vizuální

poměry krajiny velkého měřítka (velké dimenze dálkových pohledů a velké převýšení hornatiny)

podstatnou změnu ve vizuálním zasažení území oproti původně hodnoceným strojům.

V převážné většině VTE nezasahují do cenných hodnot jádrových území přírodních parků ani do

cenných dílčích partií krajiny. Velké plochy krajiny ležící v okruhu silné a zřetelné viditelnosti

jsou představovány lesními porosty bez frekventovaných pěších tras a referenčních bodů.

Hodnocené VTE pouze v některých případech zasahují vizuálně do údolních poloh přírodních

parků. Takové navržené lokality jsou v hodnocení vyhodnocena jako na hranici únosnosti.




Ostatní stroje se nejcennější poloh přírodních parků dotýkají pouze velmi omezeně (zejména

v horních částech svahů a na hranách údolí) nebo vůbec ne.

Na základě provedeného rozboru je nutno konstatovat, že VTE vždy budou znamenat

výrazné ovlivnění znaků a hodnot krajinného rázu. Posouzení je vypracováno s důrazem na

jednotlivé stroje upravené verze VP Chomutov, z tohoto důvodu je v závěrečné syntéze spíše

okrajově zmíněna synergie se stávajícími větrnými parky, kdy zejména v západní části

zájmového území již větrné parky v přísečnické enklávě představují jeden ze spoluurčujících

negativních znaků krajinného rázu. Z výše uvedených důvodů a s ohledem na charakter

prvků VTE, představujících výrazné výškové dominanty, vjemově zesílené pohybem, rotoru

nelze stanovenou velikost a významnost vlivů výrazněji zmírnit. V této souvislosti je nutno

zdůraznit, že záměr není nevratným zásahem do rázu krajiny – po vypršení doby životnosti

(20–30 let) lze technologii snadno demontovat a lokalitu uvést do původního stavu.

Přesto, ve vazbě na již vydaná stanoviska příslušných úřadů k jiným projektům VTE, včetně

stanovisek KÚ Ústeckého kraje, vydaná k záměrům ULK658 a ULK690, jsou do kapitoly

D.4 zapracovány následující podmínky: Zachovávat a udržovat celoplošný standardní matně šedý nátěr VTE, bez jakýchkoliv barevných

doplňků, úprav apod., s případnou výjimkou prvků, zajišťujících bezpečnost leteckého provozu dle

specifikace Úřadu pro civilní letectví a Ministerstva obrany ČR (resp. příslušné Vojenské ubytovací a

stavební správy).

Zachovat hladké linie větrných elektráren, bez dodatečných instalací různých ochozů, antén, kabelů

apod. Související technické příslušenství (trafostanice apod.) lokalizovat buď do tubusů elektráren

nebo do menších typizovaných objektů řádově metrových rozměrů těsně při úpatí věží, v závislosti na

technickém řešení zvoleného typu VTE.

Přípojná elektrická vedení řešit jako podzemní kabelové trasy.

Stanoviště větrných elektráren neoplocovat, na stožáry větrných elektráren neumisťovat žádné

reklamy ani reklamní poutače.

Další možnost snížení vizuálního vlivu stavby řešit v úpravách instalovaného světelného leteckého

zabezpečovacího zařízení. Instalované světelné letecké překážkové značení (SLPZ) je možno jednak

vybavit softwarem, schopným přizpůsobit svítivost SLPZ aktuálnímu jasu oblohy, jednak stínítkem,

snižujícím (případně zcela eliminujícím) vyzařování ve vertikálních úhlech < –1° za současného

dodržení minimální svítivosti, požadované Předpisem L14 pro úrovně –1° a ±0° (příslušné řešení je

nutno odsouhlasit s Úřadem pro civilní letectví a příslušnou Vojenskou ubytovací a stavební správou).

D.1.8. Vlivy na další parametry životního prostředí

Předkládaný záměr nepředpokládá vlivy na hmotný majetek a kulturní památky. Z hlediska

provádění zemních prací bude postupováno ve smyslu zákona č.20/87 Sb. o státní památkové

péči a zákona č 242/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Otázky prevence ruderalizace území jsou řešeny v rámci vlivů na ekosystémy s tím, že důraz

je nutno položit na rekultivaci všech prostorů, postižených stavebními pracemi.

Patrným biologickým vlivem v obecném pohledu může být ruderalizace území po skrývkách

a přesunech hmot např. při nevhodně řešených technických a biologických rekultivacích.

Biologické vlivy ruderalizace by se mohly projevit v rámci celého areálu, a proto je

doporučeno: důsledně rekultivovat v rámci konečných terénních úprav všechny plochy zasažené stavebními

pracemi z důvodu prevence další ruderalizace území, důsledně tlumit ohniska výskytu invazních

druhů rostlin.




D.2. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci

S ohledem na výstupy předchozích částí lze konstatovat, že zájmové území přesahuje lokální

měřítko s tím, že nejvýznamnějším dopadem je příspěvek k ovlivnění krajinného rázu

v zónách viditelnosti. Rovněž vliv flickeru je nutno chápat v nadlokálním měřítku, jak

vyplývá z příslušné přílohy Oznámení (Příloha č. 4)

D.3. Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících

státní hranice

Záměr svými přímými vlivy nepřesahuje státní hranice. V kontextu dopadů do krajiny lze

dokládat synergii v západní části řešeného území pro příhraniční enklávy SRN (Satzung,

Jöhstadt, Grumbach, Bärenstein a Oberwiesenthal), z nichž sídelní prostory Jöhstadt a

Satzung jsou samy lokalitami větrné energetiky. Na základě předkládaného hodnocení lze

vliv změn VP Chomutov v příhraničních partiích SRN označit za málo významný prakticky

s indiferentním projevem, jednak vzhledem ke značné vzdálenosti a omezené viditelnosti

záměru (typicky Oberwiesenthal), jednak k určujícímu vlivu vlastních větrných parků v

předmětných enklávách (typicky Jöhstadt), nebo ke kombinaci obojího (Satzung).

D.4. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzací

nepříznivých vlivů

Na základě předloženého hodnocení vlivů na životní prostředí zpracovatelský tým Oznámení

pokládá za potřebné uplatnit, případně aktualizovat následující podmínky a doporučení pro

řešení posuzované změny záměru Větrného parku Chomutov v dalších stupních přípravy,

eventuálně realizace a provozu záměru (do podmínek nejsou zahrnována administrativní

opatření, které jako procesní /administrativní/ povinnosti vyplývají ze zvláštních právních

předpisů, jako žádosti o výjimky, k zásahům do VKP, prvků ÚSES, odnětí ZPF apod. –

pozn.zprac.ozn.):

Základní opatření Na základě závěrů odborných studií bude realizována varianta Vestas V90 o výkonu

2 MW, výška od osy rotoru bude 105 m a celková výška VTE 150 m

Jako přílohu k žádosti o vydání územního rozhodnutí předložit příslušnému stavebnímu úřadu

k posouzení situaci na podkladu katastrální mapy s přesným umístěním jednotlivých větrných

elektráren daného záměru v souřadnicovém systému S-JTSK s tím, že na situaci musí být rovněž

vyznačeny všechny větrné elektrárny, na které již bylo územní rozhodnutí vydáno (které tedy již

byly legislativně „umístěny“ do území), s vyznačením vzdáleností mezi jednotlivými věžemi větrných

elektráren; předložením této situace prokáže investor technickou proveditelnost záměru.

V dalším stupni projektové přípravy již dále nesledovat kabelové propojení VTE V6 s VTE V8 přes

východní okraj EVL Na Loučkách přes nivu Prunéřovského potoka v Hadím údolí a prověřit jiné

vedení mimo rašelinné enklávy při východní hranici EVL Na Loučkách a bez křížení nivy


Po ukončení provozu větrných elektráren popř. ukončení provozu z jiných důvodů budou tato

zařízení demontována a odvezena k dalšímu zpracování resp. využití. Rovněž betonové konstrukce

VTE budou druhotně využity, např. jako stavební materiál, pokud jejich vyzvednutí nebude

generovat nežádoucí negativní vlivy na okolní přírodní prostředí, např. hydrických poměrů okolních

stanovišť.

Lokalita stavby bude rekultivována do původního stavu před realizací záměru, tzn. bude obnovena

funkčnost povrchu terénu. O realizaci terénních úprav rozhodne v době likvidace stavby příslušný

stavební odbor v souladu s rozhodnutím orgánu ochrany přírody.




Podmínky a opatření k vlivům na obyvatelstvo a veřejné zdraví Do plánu organizace výstavby rozpracovat vyčíslení spotřeby surovin a materiálů, produkce

jednotlivých druhů odpadů a optimalizace dopravy na staveniště s upřednostněním řešení vedení

příjezdových tras mimo zastavěná území okolních obcí a se zapracováním varianty dopravy po

železnici.

Zabezpečit, že vlastní výstavba bude organizačně řešena způsobem, který maximálně omezí možnost

narušení faktorů pohody, a to zejména ve dnech pracovního klidu.

Plán stavebních prací vypracovat tak, aby nedocházelo k překrývání hlučných stavebních činností a

tím k porušování hygienických limitů stanovených pro hluk ze stavební činnosti (NV č. 272/2011 Sb.)

s tím, že montážní práce nebudou prováděny v nočních hodinách 21:00 – 7:00. Práce budou

vyloučeny o státních svátcích. Důsledně v tomto smyslu zajistit, že během celého období výstavby

bude minimalizována technologická hlučnost účelným rozmisťováním stavebních strojů a zařízení.

Důsledně uplatňovat, že nasazení jednotlivých stavebních strojů a zařízení, které jsou významnými

zdroji hluku, bude jen na nezbytně nutnou dobu. V těchto případech bude nutné obsluhu zařízení

vybavit odpovídajícími ochrannými pomůckami a případně vytvořit překážky omezující šíření

hluku.

V rámci další projektové přípravy provozu VTE VP Chomutov v navrhované podobě změny záměru

zapracovat výstupy slovního hodnocení ze studie flickeru tím, že bude do provozního řádu

konkretizováno omezení provozu VTE K2, K15, K17, K19, K20, K23, Š1, Š2, Š3, Š4, Š6, Š7, Š8, Š9,

Š11, Š12, Š23, KR6 a LH13. Předpoklady studie budou ověřeny v rámci zkušebního provozu a

následná omezení realizována na základě výstupů tohoto ověření, po projednání s dotčenými

obcemi.

Omezit provoz VTE snížením výkonu v MODU 2 v době noční (od 22:00 – 06:00 hod.) u

následujících 19 VTE záměru VP Chomutov: KR6, LH14, Š7, Š8, Š9, Š10, Š11, Š12, Š14, Š15, Š18,

Š23, K3, K5, K9, K10, K11, K12, K15.

Po realizaci záměru a uvedení VTE VP Chomutov do provozu bude provedeno měření hladin

akustického tlaku v chráněných venkovních prostorech nejbližších staveb v denní a noční. Měření

bude realizováno tak, aby byly zohledněny synergické účinky stávajících 3ks VTE Nordex S70 na

Novoveském vrchu. V případě prokazatelného překročení hygienických limitů stanovených v NV

č.272/2011 pro chráněné venkovní prostory staveb bude aplikováno protihlukové opatření – vypnutí

stávající VTE VE3 (záměr ULK032) na Novoveském vrchu v noční době.

V případě využití jiného typu VTE než Vestas V90 o výkonu 2MW garantovat a důsledně zajistit, že

jeho emisní hodnoty hluku budou stejné nebo menší než VTE V90/2MW a VTE bude instalována na

stožáru ve výšce nejméně 105 m nad terénem.

Důsledně zajistit, že technologická zařízení budou udržována v perfektním technickém stavu tak,

aby nemohlo docházet ke zvýšení hlučnosti provozu VTE. V případě prokázání překročení

hygienických limitů hluku bude omezen výkon, aby tyto limity byly dodrženy. Kontrolní měření

hlučnosti budou prováděny každých 5 let nebo kdykoliv v případě stížností obyvatel podané

prostřednictvím obce. O výsledku těchto měření bude informována obec a příslušné územní

pracoviště KHS.

Zajistit důsledné a metodicky korektní vyhodnocení zkušebního provozu podle následujících zásad a

požadavků:

o Během zkušebního provozu bude prověřena možná kumulace působení flickeru a následně bude

vyhodnoceno, zda je nebo není nezbytně nutné dále omezovat provoz VTE.

o Po ukončení zkušebního provozu bude provedeno vyhodnocení působení flickeru z VTE na obyvatele,

např. formou ankety či oficiálním průzkumem. Průzkum bude zajištěn provozovatelem záměru. Na

základě výsledků může být stanoveno omezení provozu na dobu, kdy flicker probíhá

o Měření v rámci zkušebního provozu bude provedeno akreditovanou laboratoří podle dispozic KHS

Ústeckého kraje, ve smyslu nařízení vlády č. 272/2001 Sb., o ochraně zdraví před nebezpečnými

účinky hluku a vibrací. Výběr referenčních bodů bude konzultován s odbornými pracovníky KHS.

o V rámci zkušebního provozu bude orgánu ochrany veřejného zdraví předložen průkaz o dodržení

hlukových limitů z provozu VTE v chráněných venkovních prostorách obytných staveb, stanovených

pro denní i noční dobu NV č. 272/2011 Sb. V případě prokázání překročení hygienických norem (při

měření ve zkušebním režimu) bude výkon omezen tak, aby limity byly splněny.

o Na základě výsledků měření hluku (ve zkušebním provozu) bude navržen systém monitorování

hlukové zátěže související s provozem větrných elektráren s tím, že návrh bude před uvedením stavby

do trvalého provozu projednán s věcně a místně příslušným orgánem ochrany zdraví.

Zajistit potřebnou informovanost obyvatel, orgánů samospráv a dotčených orgánů státní správy o







Z pozice oznamovatele garantovat, že obyvatelé budou dostatečně informováni o možném opadu

námrazy pod VTE prostřednictvím informačních tabulí se základními charakteristikami

technologie, režimem provozu a s popisem významu pro ŽP (umístění tabule bude v dostatečné

vzdálenosti od VTE (je doporučeno cca 100 m).

Podmínky a opatření k vlivům na ovzduší Z důvodu omezení prašnosti během přepravy sypkých materiálů zajistit řádné zakrytí

(zaplachtování) přepravovaných stavebních materiálů a surovin; pravidelně udržovat čistotu

příjezdových komunikací.

Pro fázi výstavby zabezpečit, že dodavatel stavebních prací zajistí účinnou techniku pro čištění

vozovek především v průběhu zemních prací; zásoby sypkých stavebních materiálů a ostatních

potenciálních zdrojů prašnosti budou minimalizovány; v případě nepříznivých klimatických

podmínek v období zemních prací bude prováděno skrápění příslušných stavebních ploch.

V rámci organizace výstavby zabezpečit, aby zemní práce byly prováděny vždy v rozsahu nezbytně

nutném; dodavatel stavby bude v případě nutnosti eliminovat sekundární prašnost pravidelným

kropením prostoru staveniště, deponií zemin a stavebních komunikací; minimalizovat zásoby

sypkých stavebních materiálů a ostatních potenciálních zdrojů prašnosti.

V rámci fáze výstavby zajistit udržování dokonalého technického stav motorů všech vozidel,

stavebních strojů, zařízení a dalších mechanizmů; dále uplatnit organizaci práce vylučující zbytečné

přejezdy dopravních prostředků, stavebních strojů a zařízení a běh jejich motorů naprázdno.

Garantovat, že technická zařízení využívající spalovací motory budou splňovat emisní normu

EURO 3, popř. EURO 4.

Podmínky a opatření k vlivům na vody Odběr podzemní vody z projektovaného hydrogeologického objektu pro objekt trafostanice TR2

s provozním objektem limitovat ročním maximem 500 m3/rok, tzn. 41,7 m

3/měsíc, při průměrné

čerpané vydatnosti 0,0158 l.s-1

odebíraného množství vody z posuzovaného vodního zdroje (studny).

Před zahájením výstavby bude vypracován a schválen „Plán opatření pro případ havarijního úniku



v tomto plánu.

Pro činnosti v rámci PHO II VN Přísečnice důsledně respektovat podmínky a zásady, stanovené

rozhodnutím Krajského úřadu Ústeckého kraje č.j. 675/ZPZ/04/OP-004-Sv, ze dne 01. 09. 2004,

zejména v kontextu prevence vzniku havarijních situacím, nakládání s látkami nebezpečnými

vodám v rámci fáze výstavby; zpracování Plánu opatření pro případ havarijního úniku látek

škodlivých vodám pro období výstavby na území II OP VN Přísečnice bude důsledně vycházet a

konkretizovat podmínky citovaného rozhodnutí.

Všechny mechanismy, které se budou pohybovat na staveništi musí být v dokonalém technickém

stavu; nezbytné bude je kontrolovat zejména z hlediska možných úkapů ropných látek

Zařízení staveniště bude vybaveno dostatečným množstvím chemických WC.

V dalších stupních projektové dokumentace konkretizovat způsob čištění vozidel vyjíždějících na

veřejné komunikace ze staveniště.

Podmínky a opatření k vlivům na půdu a horninové prostředí V dalším stupni projektové dokumentace pro jednotlivé dílčí projekty vypracovat podrobný záborový

elaborát podle bonit a kultur, mj. ve vztahu k vyjasnění podílu záborů trvalých a dočasných.

Řešení nových cest navrhovat s ohledem na organizaci ZPF v maximální šíři do 4 m z důvodu omezení

rozsahu záboru, případně do šířky jízdního pruhu 3m s tím, že v příhodných místech budou řešeny

pouze výhybny.

Při úpravách stávajících polních cest garantovat a zajistit, že původní cestu bude možné rozšířit pouze

jednostranně, a to při podání průkazu o potřebě rozšíření cesty v konkrétních úsecích; cesty budou

budovány pouze z materiálu krušnohorského původu.




Kabelové přípojky, pokud jsou vedeny podél komunikace tvořící hranici lesních pozemků (a porostů),

lokalizovat po straně cesty přiléhající k zemědělským pozemkům (v rámci změny záměru VP

Chomutov pro propojení VTE Š6-Š7, přístup k LH2, přístup ke KR6 a KR5).

Základové poměry pro VTE, umístěných v blízkosti poddolovaných území, ověřit podrobným

stavebně geologickým (inženýrsko-geologickým) průzkumem před zahájením stavebních prací.

Podmínky a opatření ve vztahu k odpadovému hospodářství Meziskládky pro deponie výkopových zemin upřesnit v rámci dalších stupňů projektové

dokumentace s tím, že nebudou řešeny na úkor významných krajinných prvků „ze zákona“,

vymezených skladebných prvků ÚSES a stanovištně hodnotné segmenty krajiny v souladu s výstupy

biologických průzkumů.

Smluvně zajistit odstraňování odpadů pouze se subjekty oprávněnými k této činnosti.

V rámci výstavby zajistit, že dodavatel stavby vytvoří v rámci zařízení staveniště podmínky pro

třídění a shromažďování jednotlivých druhů odpadů (preference ředění nebo mísení) v souladu se

stávajícími předpisy v oblasti odpadového hospodářství; o vznikajících odpadech v průběhu stavby a

způsobu jejich odstranění nebo využití bude vedena odpovídající evidence; součástí smlouvy s

dodavatelem stavby bude požadavek vznikající odpady v etapě výstavby nejprve nabídnout k využití.

Zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem.

V rámci žádosti o kolaudaci stavby předložit specifikaci druhů a množství odpadů vzniklých

v procesu výstavby a doložit způsob jejich odstranění.

Podmínky a opatření k vlivům na přírodu, krajinu a ekosystémy Z důvodu předpokládaného delšího časového odstupu před zahájením prací v místech výstavby

provést orientační aktualizaci biologického průzkumu z důvodu případného výskytu nových, dříve

nezaznamenaných chráněných druhů rostlin.

V rámci výstavby garantovat a zajistit, že do floristicky cenných porostů na evidovaných lokalitách,

jak byly vymezeny v předchozích etapách biologických průzkumů a hodnocení, zvláště pak v

lokalitách s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin, pramenišť, podmáčených stanovišť (včetně

rašelinných biotopů) a na území lokalit soustavy Natura 2000, nebude vjížděno žádnou technikou a

nebudou zde zřizována zařízení staveniště ani deponie výkopů.

Záchranu části populace koprníku štětinolistého řešit sběrem semen a jejich výsevem na obnaženou

půdu v místech zemních prací.

V dalších stupních projektové přípravy důsledně vyhodnotit případné požadavky na zásahy do

mimolesních porostů dřevin s tím, že vlastní zásahy budou omezeny jen na prvky a segmenty, ve

kterých bude podán průkaz o nevyhnutelnosti takových zásahů.

V rámci výstavby zajistit, že pokud budou některé dřeviny ohroženy stavebními pracemi, bude

garantována jejich účinná ochrana podle ČSN DIN 18 920 „Ochrana stromů, porostů a ploch pro

vegetaci při stavebních činnostech“, tedy včetně průmětů korun a kořenového systému.

Odůvodněná kácení mimolesních porostů dřevin realizovat zásadně v období vegetačního klidu.


zimním od 1. listopadu do 31. března (potenciální rušení zimujících ptáků) a z důvodu ochrany

reprodukčního období živočichů v období od 1. dubna do 15. srpna běžného kalendářního roku.

V rámci provozu zabezpečit, že VTE nebudou trvale osvětleny, lze tolerovat pulzní světelný zdroj

s tím, že:

o v případě nutnosti osvětlení preferovat použití přerušovaného světla, které je pro ptáky méně lákavé,

doporučuje se červené světlo

o uplatnit stínění světel ze strany a jejich případná viditelnost pouze seshora

o z hlediska orientace ptáků protahujících za snížené viditelnosti preferovat přerušované červené světlo,

a to v minimálním počtu, minimální intenzity a především v minimálním počtu záblesků za minutu, je

třeba se vyvarovat použití stálého nebo rychle pulzujícího červeného světla

o s ohledem na velký počet VTE optimalizovat osvětlení VTE tak, aby byly záblesky světel synchronní a

aby nebyly osvětleny všechny stojící VTE


zimním od 1. listopadu do 31. března (potenciální rušení zimujících ptáků) a v období od 1. dubna

do 15. srpna (tok kohoutů, hnízdění).



Vypracovat a předložit orgánům ochrany přírody projekt monitoringu vlivu provozu VTE na

hnízdící a tažné druhy avifauny (se zvláštním zřetelem na druhy chřástal polní, bekasina otavní,




tetřívek obecný, čáp černý, křepelka polní) a na netopýry, zejména z hlediska případných kolizí

s rotorem VTE; monitoring bude podle zvláštního projektu řídit a vyhodnocovat odborně způsobilá

osoba - ornitolog. Monitoring je třeba rozpracovat v intencích následujících zásad:

o průběh minimálně v rozsahu rozmezí 5 let po uvedení do provozu.

o sledování vlivu VTE na táhnoucí druhy ptáků (dravci, husy, jeřábi, pěvci) - zjišťování mortality ptáků

vlivem pohybu rotorů (pravidelný sběr usmrcených exemplářů pod jednotlivými VTE, odchyty ptáků

z důvodu vyhodnocení tahových cest)

o sledování vlivu VTE na hnízdní populace ptáků (metoda jednotného sčítání ptáků na linii protínající

celou lokalitu, vyhodnocení hnízdní populace metodou zpívajících samců, linie na vyhodnocení

populace chřástala polního, bekasiny otavní a křepelky polní, vyhodnocení hnízdní populace dravců a

jejich potravních okrsků)

o sledování vliv VTE na netopýry (pravidelný detektoring na vybraných místech – vyhodnocení

populace, zjišťování mortality netopýrů vlivem pohybu rotorů VTE – pravidelný sběr usmrcených

exemplářů pod jednotlivými VTE

Prověřit v rámci přístupu k VTE K9 nutnost přímého zásahu do malého vodního toku v rámci

rekonstrukce přístupové komunikace.



V dalším stupni projektové přípravy zajistit, že řešitelem geologických prací bude provedeno

posouzení vlivu stavby jednotlivých VTE na odtokové poměry a úroveň hladiny podzemní vody, a to

zejména v blízkosti pramenišť a na stanovištích ovlivněných vysokou hladinou podzemní vody.

Pokud dojde k odůvodněnému trasování kabelů v citlivých územích, prostorech a krajinných

segmentech (kolem okrajů lesních porostů, v souběhu s lesními cestami, v okolí vodních toků nebo

v nivách, v dosahu pramenišť a mokřadů apod.), zajistit, že výkopové práce budou řešeny ručně

nebo prostřednictvím malé lehké techniky s tím, že trasy výkopů budou překryty původním

materiálem a bude zajištěna biologická rekultivace manipulačních pásů včetně podpory obnovy

původních stanovišť.

Důsledně garantovat, že nově budované cesty i manipulační plochy budou vysypány kamenem

místního původu, čímž bude zabráněno změnám v zastoupení půdních živin a pH půdy.

Po dvou letech od výstavby zajistit provedení botanického průzkumu s cílem zjistit, zda se na

ovlivněných lokalitách (v okolí nové cesty, podzemní kabelové přípojky atd.) nenachází nepůvodní

invazní druhy rostlin, v případě potvrzení jejich výskytu bude zajištěna jejich likvidace.

Při provádění stavby bude zajištěn průběžný odborný dohled na dodržování podmínek

k ochraně zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů prostřednictvím odborně způsobilé osoby -

specialisty na předmětné druhy. Záznamy o provádění odborného dohledu, jeho výsledcích a z nich

vyplývajících opatřeních budou vedeny ve stavebním deníku.

Důsledně rekultivovat v rámci konečných terénních úprav všechny plochy zasažené stavebními

pracemi z důvodu prevence další ruderalizace území, důsledně tlumit ohniska výskytu invazních

druhů rostlin.

Zachovávat a udržovat celoplošný standardní matně šedý nátěr VTE, bez jakýchkoliv barevných

doplňků, úprav apod., s případnou výjimkou prvků, zajišťujících bezpečnost leteckého provozu dle

specifikace Úřadu pro civilní letectví a Ministerstva obrany ČR (resp. příslušné Vojenské ubytovací

a stavební správy).

Zachovat hladké linie větrných elektráren, bez dodatečných instalací různých ochozů, antén, kabelů

apod. Související technické příslušenství (trafostanice apod.) lokalizovat buď do tubusů elektráren

nebo do menších typizovaných objektů řádově metrových rozměrů těsně při úpatí věží, v závislosti

na technickém řešení zvoleného typu VTE.

Přípojná elektrická vedení řešit jako podzemní kabelové trasy.

Stanoviště větrných elektráren neoplocovat, na stožáry větrných elektráren neumisťovat žádné

reklamy ani reklamní poutače.

Další možnost snížení vizuálního vlivu stavby řešit v úpravách instalovaného světelného leteckého

zabezpečovacího zařízení. Instalované světelné letecké překážkové značení (SLPZ) je možno jednak

vybavit softwarem, schopným přizpůsobit svítivost SLPZ aktuálnímu jasu oblohy, jednak stínítkem,

snižujícím (případně zcela eliminujícím) vyzařování ve vertikálních úhlech < –1° za současného

dodržení minimální svítivosti, požadované Předpisem L14 pro úrovně –1° a ±0° (příslušné řešení je

nutno odsouhlasit s Úřadem pro civilní letectví a příslušnou Vojenskou ubytovací a stavební

správou).

Podmínky vyplývající z aktualizace naturového hodnocení




Výstavbu nelze provádět v období zimním (potenciální rušení zimujících ptáků pod sněhem) a

v období od 1. dubna do 15. srpna (viz hnízdění, tok kohoutů).

V zájmovém územích PO a EVL je potřeba zajistit ruční (ekologicky šetrné) vykopání příkopu pro

uložení kabelu. V případě použití lehké mechanizace je potřeba respektovat hnízdní období a tedy

takto vedené výkopové práce načasovat mimo období 1.dubna až 30. července. Vykopaná zemina

bude následně použita při záhozu příkopu.

V EVL Na loučkách budou pozemky určené k dočasnému záboru (viz trasy výkopů podzemního

kabelového vedení a manipulační plochy pro výstavbu VTE) po provedení příslušných stavebních

prací neprodleně uvedeny do původního stavu. Na plochách bude obnovena vegetace odpovídající

svým druhovým složením charakteru okolních horských sečených luk. Návrh obnovy původního

vegetačního krytu bude konzultována a schválen příslušnou AOPK ČR.

Pro výstavbu obslužných komunikací k VTE bude použito autochtonního krušnohorského materiálu

(štěrk, kameny ap.). Dopravní infrastruktura bude charakteru účelových komunikací s hrubým

povrchem (např. hutněné drcené kamenivo).

Při realizaci výstavby bude zajištěn odborný stavební dozor, tzv. ekologický dozor, který bude

zastupovat zájmy ochrany přírody. Příslušný pozorovatel stavby bude schválen příslušným

správním orgánem ochrany přírody a bude vést evidenci o jednotlivých zásazích formou deníku.

Nebude vjížděno technikou do okolních porostů a v rámci PO a EVL nebudou zřizovány větší

deponie vykopaného materiálu.

VTE nebudou trvale osvětleny, lze tolerovat pulzní světelný zdroj. V případě nutnosti osvětlení je

vhodné použití přerušovaného světla, které je pro ptáky méně lákavé, doporučuje se červené světlo.

Vhodné je stínění světel ze strany a jejich případná viditelnost pouze seshora (toto obecně platí pro

všechny světelné zdroje a jejich negativní vliv na obratlovce i bezobratlé). Z hlediska orientace

ptáků protahujících za snížené viditelnosti (Kingsley, Whittam 2001) je třeba preferovat

přerušované červené světlo, a to v minimálním počtu, minimální intenzity a především

v minimálním počtu záblesků za minutu. Je třeba se vyvarovat použití stálého nebo rychle

pulzujícího červeného světla, neboť bylo zjištěno, že tato světla působí na ptáky rušivě a vedou ke

změnám jejich chování až ke kroužení kolem světelného zdroje a nárazu do struktury s osvětlením

(Gauthreaux, Belser 1999 in Kingsley, Whittam 2001). S ohledem na velký počet VTE bylo vhodné

optimalizovat osvětlení VTE tak, aby byly záblesky světel synchronní a aby nebyly osvětleny všechny

stojící VTE.

Jakožto potenciálně problematický moment provozu VTE se jeví možná zvýšená návštěvnost v okolí

VTE. Rizikové může být zejména zvýšení cykloturistických aktivit na nově budovaných přívodních

komunikacích. Z tohoto důvodu bude potřeba na vybraných lokalitách zajistit přístupové trasy tak,

aby nebylo možno na tyto vjíždět, resp. zde bude vhodné informačními cedulemi upravit režim

pěšího vstupu a vjezd na kolech (viz odklon případných turistických tras, vč. zimních běžeckých

tras, instalace tabulí se zákazem vstupu a vjezdu). Potenciálně účinným řešením jak snížit vjezd

cykloturistů k VTE je použití hutněného drceného kameniva o hrubší frakci, na povrch obslužných

komunikací k VTE. Naopak na některých místech bude vhodné instalovat informační panely (s

obsahem k technickému popisu VTE, resp. větrnému parku). Tímto krokem lze očekávat regulaci

návštěvnosti a koncentrování pohybu osob do přístupných a vhodných míst.




D.5. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se

vyskytly při specifikaci vlivů

Záměr VP Chomutov je připravován dlouhodobě s tím, že postupně jsou některé části záměru

projekčně postupovány do územního či stavebního řízení (zejména kabelové trasy

v oblastech, kde nedochází ke změnám polohy VTE), jsou postupně řešeny zábory ZPF a

připravovány podklady k výjimkám ze zákona č. 114/1992 Sb.

Vlastní změna reaguje změnou polohy na některé požadavky, které vyplynuly z předchozích

řízení, sjednocuje typ VTE (výška, výkon). Zatím však nejsou detailně stanoveny stavební

postupy a dopravní obsluha fáze výstavby (i s ohledem na řadu limitujících opatření a

podmínek).

Specifikace vlivů záměru na ŽP byla provedena na základě podkladů získaných

od oznamovatele, na základě vlastních zkušeností s obdobnými záměry, provedených šetření

a konzultací a také na základě výstupů a závěrů zpracovaných podkladových odborných

studií. Z nich vyplývají především následující nejistoty:

1. Hodnocení zdravotního rizika je vždy spojeno s určitými nejistotami, danými použitými daty,

expozičními faktory, odhady chování exponované populace apod. Proto je jednou

z neopomenutelných součástí hodnocení rizika i popis a analýza nejistot, které jsou

s hodnocením spojeny. V případě tohoto hodnocení se jedná o: Nedostatečná znalost současného hlukového pozadí v hodnocené lokalitě, existence místních

stacionárních zdrojů hluku nezahrnutých do modelového výpočtu nulové varianty.

Spolehlivost vypočtených hlukových hladin hlukovým modelem

Pouze orientační hodnocení expozice při neznalosti bližších údajů o exponované populaci (přesné

počty lidí, složení, citlivé skupiny populace, doba trávená v místě bydliště apod.). Pro výpočet počtu

obyvatel exponovaných různým hladinám hluku byl uvažován průměrný počet obyvatel na jednu

obytnou jednotku.

Nejistota vyplývající ze stupně lidského poznání v případě stanovených doporučených referenčních

hodnot WHO a závěrů epidemiologických studií

Celkově byl při odhadu expozice a rizika pro vyloučení pochybností použit konzervativní způsob, který

skutečnou expozici a riziko nadhodnocuje.

2. Hodnocení vlivu hluku se provádí modelovými výpočty s tím, že metody použité v hlukové

studii jsou vytvořeny na základě současného stupně poznání a nejsou a ani nemohou být

absolutně přesnou prognózou, ale prognózou s přesností danou současnými znalostmi. Odhad

nepřesnosti výpočtu hladin akustického tlaku v místech imise pomocí výše uvedeného programu

je obdobný nejistotě měření a činí v konkrétním případě ± 2dB. Nepřesnost stanovení hladin

akustického tlaku zahrnuje zejména atmosférické vlivy, větrné a teplotní gradienty, případně

atmosférické turbulence při šíření zvuku zejména do nejvzdálenějších imisních míst.

Atmosférické změny však významně ovlivňují i stabilitu elektrického výkonu VTE. Při

akceptování vstupních podmínek je možno konstatovat, že vypočítané hladiny akustického tlaku

v místech imise budou horní mezí odhadu skutečné akustické situace.

3. Při výpočtu flickeru mohou vznikat určité nejistoty. Topografické odlišnosti od reality a

nepřesnosti do výpočtu flickeru může vnášet použitý mapový podklad - vybrané vrstvy DMÚ 25

(Digitální model území v měřítku 1:25 000), kdy terénní nerovnosti, drobnější pásy dřevin,

ojedinělé stromy, lesní průseky apod. nejsou pro výpočet brány v úvahu. Nesrovnalosti mohou

způsobit hlavně souvislé (resp. nesouvislé) lesní porosty. Velké množství imisních holin a také

aktuální obnova (umělá nebo přirozená) lesních porostů na dříve nelesních lokalitách často

nekoresponduje s mapovými podklady. S ohledem na to, že souvislé (resp. nesouvislé) lesy se

nacházejí ve většině případů na opačné straně od větrných elektráren než obce a nemají tak na

míhání stínů na okrajích obcí vliv, byly editovány jako souvislé zástinné plochy (tj. plochy, do




kterých stín nedopadá a působí jako zástěna pro blízké okolní území. Při slovním hodnocení

v podkladové studii byl zohledněn přesnější stav vegetace podle dostupných ortofotomap.

4. Při posuzování krajinného rázu je určitá nejistota dána především z důvodu neexistence

konkrétních měřitelných veličin a velice subjektivnímu pohledu na krajinu, její vývoj a únosnost

a neexistence závažného právního dokumentu řešícího metodiku takového posuzování.

Subjektivita hodnocení vychází ze stupně poznání dané problematiky a z názorových postojů,

které mohou být rozdílné u místních obyvatel, zainteresované veřejnosti i u odborných

pracovníků zabývajících se tvorbou krajiny a ochranou ŽP. Objektivita hodnocení vychází

z odborného porovnání lokality výstavby větrných elektráren s danými přírodními, technickými a

územně plánovacími limity zájmového území. Autor studie je vedoucím autorského kolektivu

jedné z doporučovaných metodik pro hodnocení vlivů na krajinný ráz a cílem této studie je

maximální možná prevence subjektivního přístupu.

5. Nejistotou je zatím detailnější ověření rozsahu poddolovaných území v řešeném prostoru ve

vztahu k navrhovanému umístění jednotlivých věží VTE dle Změny. Na tento aspekt je

oznámením reagováno příslušnou podmínkou. Zatím nejsou vzhledem ke stavu rozpracovanosti

záměru v rámci předložené Změny detailněji vyhodnoceny stavebně geologické a

hydrogeologické poměry ve změněných polohách 29 VTE, které budou dopracovány a

konkretizovány ve vyšším stupni projektové přípravy.

Ostatní aspekty v rámci daného stupně poznání záměru jsou řešeny standardními

metodickými postupy a přístupy. Za nezbytné je požadovat realizování doporučení, která

vzešla ze zpracování oznámení a jejichž respektováním lze negativní vlivy na životní

prostředí minimalizovat, případně vyloučit nebo jim případně i předcházet.




E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU

Je aktuálně předkládáno monovariantní řešení záměru, spočívající ve změně umístění 29 věží

VTE (z toho u 15 i změna výšky VTE), které je podrobně zdůvodněno v rámci kapitoly B.I.5

podle zdůvodnění.

Toto řešení lze s ohledem na charakter záměru považovat za podmíněně akceptovatelné.

F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE

F.1. Mapová a jiná dokumentace týkajících se údajů v oznámení

V příloze č. 2 je předložena:

Situace VTE 1:20.000

Situace VTE – Vernéřov (trasy kabelů) 1:20.000

Zákres VTE do návrhu ÚPD obce Kryštofovy hamry

Zákres VTE do stávající ÚPD obce Výsluní

Zákres VTE do návrhu ÚPD pro obce Křimov a Hora sv. Šebestiána

F.2. Další podstatné informace oznamovatele

Charakter posuzovaného záměru představující činnosti podrobněji popsané v úvodu

předkládaného oznámení nevyžaduje sdělení dalších podstatných informací o předkládaném

záměru, spočívající ve změně umístění a výšky některých VTE z Větrného parku Chomutov,

případně ve změně některých tras kabelových přípojek či přístupových komunikací.

Koncepčně lze konstatovat, že navržené řešení z hlediska funkčního využití území lze

z pohledu oznamovatele považovat za akceptovatelné při důsledném respektování podmínek

kapitoly D.4.




G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ

NETECHNICKÉHO CHARAKTERU

Záměr Větrný park Chomutov – změna záměru naplňuje dikci bodu 2.1 kategorie II přílohy

č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb., ve znění zák. č. 216/2007 Sb. (záměry vyžadující zjišťovací

řízení), bod : 3.2 Větrné elektrárny s celkovým instalovaným výkonem vyšším než 500 kWe

nebo s výškou stojanu přesahující 35 metrů, kde státní správu v oblasti posuzování vlivů na

životní prostředí vykonává orgán kraje, v tomto případě Krajský úřad Ústeckého kraje25

.

Předkládané Oznámení popisuje a vyhodnocuje změny, které jsou oznamovatelem

navrhovány z různých důvodů pro umístění (případně i včetně změny výšky) části větrných

elektráren původního větrného parku Chomutov, který byl posouzen v letech 2002 až 2005

jako soubor více větrných farem pod kódem IS EIA MZP028, posuzování bylo ukončeno

souhlasným stanoviskem MŽP č.j. 4502d/ENV/710/05 vydaným dne 27.10.2005.

Následně od roku 2009 došlo k řadě úprav původně posuzovaného projektu VP Chomutov,

jak jsou podrobně popsány v úvodní kapitole předkládaného Oznámení, přičemž

v následných letech byla provedena nová posouzení s tím, že již byly posuzovány záměry

s použitím VTE Vestas 90 se sjednocenými parametry (osa rotoru 105 m, max. výška rotoru

v horní úvrati 150 m, výkon 2MW):

ULK572 Větrná farma Blatno, stanovisko vydáno KÚ Ústeckého kraje pod č.j.

981/ZPZ/2011 dne 22.12.2011, tato farma byla ze Změny VP Chomutov vypuštěna.

ULK658 Větrná farma Hora Sv.Šebestiána a Větrná farma Křimov, stanovisko vydáno

KÚ Ústeckého kraje pod č.j. 2008/ZPZ/2010 dne 20.7.2011. Oznamovaný záměr Větrný

park Chomutov – změna záměru se týká změny polohy VTE K9 až K12 a změny polohy

VTE Š14, Š15 a Š23. Ostatní VTE zůstávají beze změny a jsou součástí aktuální podoby

VP Chomutov.

ULK690 Větrná farma Kryštofovy Hamry a Větrná farma Výsluní, stanovisko vydáno

KÚ Ústeckého kraje pod č.j. 690/ZPZ/2010 dne 17.2.2012. Oznamovaný záměr Větrný

park Chomutov – změna záměru se týká změny polohy H11, H14, H15, H27, H30, H32,

H35. Ostatní VTE zůstávají beze změny a jsou součástí aktuální podoby VP Chomutov.

Předmětem předkládané změny záměru Větrného parku Chomutov kdy Změna umístění a

výšky VTE, týká se 15 VTE: LH13, KR26, KR4, KR5, KR6, LH1, LH14, LH18, LH2, LH3,

LH4, LH9, RU9, LH12 a RU7 a změna umístění VTE se týká se dalších 14 VTE: H11,

H14, H15, H27, H30, H32, H35, K10, K11, K12, K9, Š14, Š15 a Š23, jak je opět podrobně

vysvětleno v rámci úvodu Oznámení.

Jedná se o komplex Větrného parku Chomutov o celkovém počtu 73 VTE s tím, že u 29

z nich dochází ke změnám (14 VTE změna polohy, 15 VTE změna polohy a výšky), dále

změna VP Chomutov obsahuje cca 35,1 km přístupových komunikací a cca 59,2 km tras

kabelových přípojek.

25

S ohledem na okolnost, že jde o změnu v rámci celého Větrného parku Chomutov podle specifikace, obsažené

v úvodní části předkládaného Oznámení, kdy pod kódem MZP028 byla gesce procesu řešena přímo

ministerstvem životního prostředí, bylo dohodnuto, že procesně bude aktuální záměr bude procesně řešit opět

MŽP




Jde o umístění v kraji Ústeckém, na území obcí Kryštofovy Hamry, Výsluní, Křimov, Hora

Sv. Šebestiána v katastrálních územích Přísečnice, Dolina, Rusová, Volyně u Výsluní,

Třebíška, Sobětice u Výsluní, Hora Svatého Šebestiána, Nová Ves u Křimova, Menhartice u

Křimova, Stráž u Křimova, Křimov, Nebovazy v Krušných horách.

Umístění jednotlivých prvků VP Chomutov v aktuální podobě (se změnami) je doloženo

v mapových přílohách, prezentovaných v příloze č. 2 předkládaného Oznámení.

Posuzovaný typ VTE byl určen optimalizací různých faktorů, jako je charakteristika proudění

vzduchu, využití vyzkoušených a ověřených technologií a hlavně na základě závěrů

jednotlivých odborných studií. Po zvážení dvou variantních typů V 90 a V112 je zvolen jako

konečný typ Vestas V90 o výkonu 2 MW a celkové výšce 150m, čímž je podoba celého

větrného parku Chomutov sjednocena na stejný typ energetického zařízení.

VESTAS V90-2.0MW má délku lopatky rotoru 45 m, je vybavena systémem OptiSpeed®.

Pomocí tohoto systému může rotor pracovat s variabilním počtem otáček. Jde o pomaloběžný

stroj s otáčkami v rozmezí 9÷14,9min-1. Zapínací rychlost větru je 2,5m.s-1

, průměrná

pracovní rychlost je 14,9 m.s-1

, vypínací (maximální) rychlost větru je 25m.s-1

. Po překročení

této rychlosti dojde k automatickému zabrzdění a odstavení stroje. VTE je vybavena

zařízením OptiTip®, zvláštním regulačním systémem naklápění, firmy VESTAS. Pomocí

zařízení OptiTip® jsou úhly nastavení listu rotoru stále regulovány, takže je úhel nastavení

listu vždy optimálně přizpůsoben příslušným větrným podmínkám. Tímto je optimalizována

výroba energie a vývoj hluku. Mechanická energie je od rotoru přenášena hlavním hřídelem

přes převod na generátor. Převodovka je kombinovaná planetová/celní ozubení. Přenos

výkonu z převodovky na generátor se uskutečňuje pomocí kompozitní spojky nevyžadující

údržbu. Generátor je speciální čtyřpólový asynchronní generátor s vinutým rotorem.

Zabrzdění VTE je prováděno nastavením listu rotoru do praporu. Veškeré funkce VTE jsou

kontrolovány a řízeny řídicími jednotkami založenými na bázi mikroprocesoru. Tento systém

řízení provozu je umístěn v gondole.

Čtyři elektricky poháněné převodovky se starají o směrování po větru otáčením pastorku,

které zasahují do zubu velkého otočného věnce, který je upevněn na vrcholu věže VTE.

Ložiskový systém směrování po větru je systém kluzného ložiska se zabudovanou frikcí a

samosvornou funkcí. Kryt gondoly vyrobený z plastu vyztuženého skelným vláknem chrání

veškeré komponenty uvnitř gondoly před deštěm, sněhem, prachem, slunečním zářením atd.

Centrálně umístěný otvor umožňuje ke gondole přístup z věže. Uvnitř gondoly je umístěn

údržbový jeřáb. Kuželová ocelová trubková věž je vysoká 105m. Průměr pozemní příruby je

4,15 m a průměr vrcholové příruby je 2,3 m.

VTE je zakotvena do základu ve formě železobetonové patky o rozměrech cca 16,4 x 16,4 m,

výšce 1,8 m. Základ je uložen pod terénem a překryt zeminou. Pro příjezd jeřábu a obsluhy k

místu stavby VTE bude postavena manipulační plocha se zpevněným povrchem.

Architektonické a výtvarné řešení stavby je dáno použitou technologií (typ Vestas). Stavby

budou celoplošně opatřeny šedým nátěrem RAL 7035 (ve shodě s metodickým pokynem

MŽP, čl. 8, odst. 8.3, MŽP 2005 i předpisem L 14 ÚCL). VTE budou opatřeny světelným

značením dle požadavku ÚCL v návaznosti na předpis Ministerstva dopravy L 14 - Letiště.

Z hlediska vstupů je nejvýznamnějším aspektem požadavek na zábor půdy. Celkově byl

původní zábor navrhován v rozsahu 33,959 ha s tím, že po změně došlo k redukci požadavků

na zábory o 15,783 ha na požadovanou hodnotu 18,176 ha. Týká se pozemků ve všech

třídách ochrany s proměnným podílem nejkvalitnějších půd.

Dočasný zábor se bude týkat pozemku, jenž bude dotčen stavebními činnostmi (montážní

plocha, patka pod VTE) a pracemi souvisejícími s pokládkou podzemních kabelů a výstavbou

komunikace. Tyto pozemky budou po ukončení provozu záměru uvedeny do původního




stavu a nadále budou složit svému původnímu účelu. Pro řešení celkem 73 VTE představují

montážní plochy (1 VTE - 720 m2) 52 560 m

2, pod patkou (1 VTE - 269 m

2) 19 637m

2.

Ostatní vstupy lze pokládat za nepodstatné.

Z hlediska výstupů je nejvýznamnějším aspektem hluková emise v rámci provozu VTE.

V řešeném záměru je navržen jeden typ VTE, Vestas V90 s elektrickým výkonem až 2MW.

Průměr rotoru VTE Vestas činí 90m a výška stožáru je 105m. Tento typ VTE se řadí počtem

instalací v ČR mezi nejvyšší. Jsou i většinou součástí ostatních záměrů uvažovaných v této

studii. Tyto VTE mohou být provozovány v základním modu 0, tj. bez omezení výkonu,

nebo v modech 1 a 2 s aktivní redukcí výkonu a tedy i sníženými akustickými emisemi, jak

dokládá následující tabulka (tab.č. 8 Akustické studie):

Tabulka: Redukce výkonu VTE Vestas V90 Vestas V90-2MW

Schönhagenin Prignitz (Germany)

Výr.č. 18864

vs (m.s-1

)

6 7 8 9 10

MOD 0

Akustický výkon

LWA (dB) 102.5 103.2 102.8 101.8 -

Elektrický výkon

P (kW) 1135 1625 1951 2007 -

MOD 1

Akustický výkon

LWA (dB) 100.4 102.2 102.0 101.2 101.2

Elektrický výkon

P (kW) 1039 1594 1928 2002 2005

MOD 2

Akustický výkon

LWA (dB) 98.6 99.9 100.8 101.1 101.0

Elektrický výkon

P (kW) 1039 1371 1751 1962 2005

Výstupy do vod, z hlediska odpadového hospodářství, vibrací a záření lze pokládat za

nepodstatné nebo méně významné.

Z provedeného hodnocení vlivů na jednotlivé složky veřejného zdraví a životního prostředí

vyplynuly především následující závěry a výstupy:

Z hlediska vlivů na obyvatelstvo a veřejné zdraví jsou hodnoceny především dva provozní

aspekty. V podkladové samostatné studii jevu flicker je navržena řada minimalizačních

opatření k omezení provozu jednotlivých větrných elektráren tak, aby se tento jev u obytné

zástavby vyskytoval nejvýše zhruba 20 minut denně. Znamenalo by to přerušení provozu po

kritickou dobu, kdy je spojnice mezi zástavbou, rotorem VTE a slunečním kotoučem v jedné

přímce. Jedná se tedy o pozastavení, která by subjektivní pocity obtěžování jakožto jediné

negativní vlivy minimalizovala na relativně přijatelnou dobu. Z hlediska vlivu na veřejné

zdraví je třeba realizaci těchto opatření jednoznačně doporučit. Návrhy minimalizačních

opatření vychází z množství VTE v dané lokalitě. Čím více VTE je plánováno, tím jsou

návrhy opatření rozsáhlejší. Nápravná opatření jsou navržena, pokud celková doba flickeru za

den překročí 20 minut, avšak vždy je vycházeno ze specifických podmínek lokality, záměru a

doby účinku. Opatření jsou tedy individuální pro každý senzor. Na lokalitách, kde dochází ke

kumulativnímu efektu flickeru od více VTE bylo většinou doporučeno omezit provoz větrné




elektrárny, která má na flickeru největší podíl (většinou nejbližší) a od níž stíny dopadají více

jak 20 min denně. A u ostatních (většinou vzdálenějších) není nutné provoz omezovat,

protože se na flickeru podílejí po kratší dobu (např. do 20 min/den). Ve vztahu

k vyhodnocení změn akustické situace lze shrnout, že výsledné celodenní hlukové hladiny

vyjádřené deskriptorem Ldvn u veškeré obytné zástavby v území se pohybují v nulové

variantě pod 45,1 dB, v aktivní variantě po realizaci navrhovaného větrného parku Chomutov

(změna záměru) pod 47,9 dB a v aktivní variantě po realizaci všech záměrů na instalaci VTE

v řešeném území pod 48,8 dB. Z hlediska zdravotních účinků se jedná o hladiny spojené

s případnými pocity obtěžování, které jsou prokázány u stacionárních zdrojů od 35 dB, a

případnému nárůstu rušení spánku. Realizací řešeného záměru nedojde k takovému navýšení

hlukových hladin, aby bylo dosaženo hladin, na kterých byly prokázány negativní

kardiovaskulární účinky (denní hladiny nad 60 dB, noční hladiny nad 55 dB). Celkově lze

shrnout, že výsledné hlukové hladiny zjištěné modelovými výpočty v rámci akustické studie

v současnosti i v obou aktivních variantách nedosahují hodnot, na kterých byly prokázány

negativní zdravotní účinky na kardiovaskulární systém. Ve shodě s výstupy akustické studie

bylo doporučeno pro některé VTE omezit provozu v modu 2 a požadovat při prokázaném

nadlimitním působení zastavení provozu jedné ze tří stávajících VTE západně od sídla Hora

sv. Šebestiána.

Z hlediska ovlivnění akustické situace vypracovaná hluková studie mj. konstatuje, že

v lokalitě Hora Sv. Šebestiána nebylo možné dodržet hodnotu LAeq,T = 40 dB u 16 stavebních

objektů ani při zavedení protihlukových opatření spočívající v redukci výkonu vybraných

VTE v době noční. Důvodem však není změna projektu VP Chomutov spočívající ve

výškovém a prostorovém uspořádání zdrojů hluku, ale skutečná emisní hodnota stávajících tří

VTE na Novoveském Vrchu typu NORDEX S70, která je vyšší než garantuje výrobce

zařízení a než předpokládala akustická studie zpracovaná k původnímu záměru „VF Hora Sv.

Šebestiána a Křimov“. Překročení v konečné akustické situaci (varianta 2) je v rozmezí 0.1 –

1.2 dB a leží tedy v pásmu hygienického limitu a nepřesnosti výpočtu. Vzhledem k zadání

výpočtového modelu na straně bezpečnosti lze tyto hodnoty považovat za horní mez odhadu

hodnot skutečných s tím, že takový stav může nastat pouze ojediněle za nejméně příznivých

povětrnostních podmínek. V případě překročení hygienických limitů v době noční bude nutné

přijmout protihluková opatření, spočívající ve vyloučení provozu některých navrhovaných

VTE v rámci VP Chomutov nebo některých ze stávajících VTE NORDEX S70 na

Novoveském vrchu (ULK032), v době noční. Druhé řešení je z provozního a ekonomického

pohledu výhodnější (vypínání jedné ze tří VTE stávajícího malého parku), neboť je

eliminován dominantní zdroj hluku v kritických imisních bodech lokality Hora Sv.

Šebestiána v době noční a je vytvořen prostor v akustické situaci pro provoz navrhovaných

VTE VP Chomutov, aniž by bylo nutno v době noční některé VTE z VP Chomutov vypínat.

V rámci oznámení je z hlediska obou skupin vlivů uplatněna celá řada zmírňujících opatření,

podmínek a doporučení, včetně následného monitoringu, měření a případné úpravy provozu

na základě případných zjištění, vyplývající z vyhodnocení těchto ověřovacích postupů.

K vlivům na ovzduší lze konstatovat, že zdrojem emitovaných škodlivin budou během

výstavby automobily a stavební mechanismy. Charakter těchto zdrojů znečištění bude ale jen

dočasný, v souhrnu především maloplošný a liniový. Vzhledem k velké vlhkosti a příznivým

rozptylovým podmínkám nebude ani problém prašnosti tak význačný jako u jiných staveb

obdobného charakteru, přesto byla pro fázi výstavby uplatněna některá doporučení a

podmínky ke snížení výstupů do ovzduší z přepravy surovin a pohybů dopravních či

stavebních prostředků. Posuzovaný záměr stavby nebude mít z hlediska svého provozu vliv

na kvalitu ovzduší ani neovlivní klima dané oblasti, poněvadž VTE neprodukují žádné emise

do svého okolí. Příjezdy údržby VTE jsou z hlediska ovlivnění ovzduší zanedbatelné.




K ovlivnění vod je možno konstatovat, že záměr negeneruje žádné významnější požadavky

na zdroje vody v době výstavby (většinou stačí dovážená balená pitná voda), potenciální

ovlivnění odtokových poměrů je zanedbatelné. Výstavba zcela nových komunikací s ohledem

na navrhovaný povrch bude znamenat jen nevýznamné dílčí ovlivnění odtokových poměrů

analogicky jako jiné cesty v okolí. Rovněž nová trafostanice TR2 v k.ú. Nový Křimov

představuje jen maloplošnou zástavbu a zpevnění bez výraznějšího dopadu na odvodnění,

navíc lze dešťové vody zasakovat. Etapa výstavby může představovat potenciální riziko

ovlivnění povrchových a podzemních vod, a to zejména úniky ropných látek ze stavebních

mechanismů, nezabezpečeným skladováním látek nebezpečných vodám, jde mj. i o kontext

případné polohy a zabezpečení zařízení staveniště a řešení havarijního plánu pro fázi

výstavby. Pro etapu výstavby byla formulována doporučení k prevenci nežádoucích vlivů.

Provoz negeneruje vlivy na kvalitu vody.

Z hlediska ovlivnění půdy a horninového prostředí jde především o zábory pozemků

zemědělské půdy ve všech třídách ochrany, změna záměru, spojená mj. s vyloučením

původní VF Blatno, představuje snížení nároků na zábory půd. Změna záměru již není

spojena se zábory POPFL, kolizní křížení lesních pozemků novým propojením VTE V8

s VTE V6 změnou kabeláže je doporučeno přehodnotit (mj. i z důvodů ovlivnění VKP a

ekosystémů). Nelze během výstavby zcela vyloučit znečištění půdy, na tento aspekt je

pamatováno příslušnými doporučeními k havarijnímu plánu pro výstavbu. Zásah do

horninového prostředí spočívá především v tom, že stavbou hodnoceného záměru bude

mechanicky narušen svrchní půdní horizont o mocnosti 10 - 30 cm a horninové prostředí do

hloubky cca 2,9 m v místě základových desek věží, resp. 1-1,5 m v trase kabelu 22 kV.

Rovněž v tomto smyslu jsou navržena příslušná doporučení, zejména ve vztahu k případným

kolizím s poddolovanými územími.

Záměr představuje v lokálních poměrech možné ovlivnění fauny, flory a ekosystémů

v několika aspektech. Z hlediska ovlivnění flory realizací posuzovaného záměru dojde

k plošně rozptýlené a nepříliš významné likvidaci stávajících druhů a společenstev a jen

k nevýznamné a dílčí trvalé změně přirozeného prostředí. Tímto zásahem bude především

skrytí současného pokryvu při výstavbě základny stožáru pro každou VTE a dále při

výstavbě nových přístupových komunikací. Ty jsou prakticky výhradě vedeny po plochách

intenzivních nebo max. mírně extenzivních (s dosevem) travních porostů, rovněž žádné nové

umístění VTE ve smyslu posuzované změny není navrženo na plochách floristicky

hodnotných. Na základě podrobného vyhodnocení změn polohy a kabeláže lze konstatovat,

že aktuálně z hlediska potenciálních kolizí záměru podle jeho posuzované podoby byly

zaznamenány 3 druhy zvláště chráněné dle vyhl. MŽP ČR č. 395/1992 Sb. Výjimka musí být

udělena před zahájením územního řízení pro koprník štětinolistý, prhu arniku, vedení kabelů

mezi VTE V6 a VTE V8 je kolizní s výskytem vrbiny kytkokvěté a prhy arniky. Z hlediska

ovlivnění fauny je možno na základě podrobného vyhodnocení změn umístění, výšky VTE

konstatovat, že za nejvýznamnější změnu lze považovat snížení vlivu na bekasinu otavní,

jejíž dotčení se již neočekává, v případě chřástala polního se předpokládá akustické rušení u

dvou párů, přičemž pouze u jednoho z nich je očekáváno možné opuštění hnízdiště

v důsledku rušení. Totéž se předpokládá u dvou párů křepelky polní. Dotčení čápa černého ve

vztahu ke třem VTE zůstává zachováno a týká se lokálního ovlivnění přeletů druhu bez vlivu

na hnízdiště druhu v oblasti. V rámci ověření změn kabelových tras je nutno upozornit na

okolnost, že propojení VTE V6 s VTE V8 bude opět zasahovat do podmínek 1 páru bekasiny

otavní v mokřadní enklávě severně od Hadího údolí. Propojení VTE v segmentu s VTE K3

až K7 a okolí K10a K11 je lokalizováno v území s výskytem chřástala polního a křepelky

polní, takže i z důvodu ochrany těchto druhů je účelné stavební práce organizovat až v mimo

reprodukčním období (oba druhy jsou tažné).




Záměr v navrhované podobě změny polohy 29 VTE nepředpokládá žádný fyzický zásah do

VKP lesa – tedy lesních porostů, v několika případech je poloha VTE navržena v ochranném

pásmu lesa a u některých listy rotoru zasahují až nad okraj lesního porostu. Uvedené přesahy

představují spíše nepřímé málo významné dopady na ekologicko-stabilizační funkci těchto

VKP. Po okrajích lesa procházejí kabely a komunikace pro VTE LH2 a nové trasy kabelů

mezi neměnnou polohu VTE Š6 – Š7 a je proto navržena již v rámci kapitoly vlivů na půdu

příslušná podmínka. Přístupové komunikace k některým VTE se změnou polohy nadále

procházejí lesními porosty po stávajících lesních cestách nebo průsecích, jejichž šířka by

měla minimalizovat či prakticky vyloučit i v rámci případných rekonstrukcí zásahy do

lesních porostů formou kácení. VKP toků a niv nejsou dotčeny lokalizací žádné z 29 VTE,

které jsou posuzovány v rámci změny jejich polohy. Na základě prověření některých nových

kabelových tras je nutno konstatovat závažnější interakci pro propojení V8 s V6 přes Hadí

údolí s překročením nivy Prunéřovského potoka.

Kontext ovlivnění lokalit soustavy Natura 2000 byl řešen aktualizovanou studií, zaměřenou

na podrobné vyhodnocení potenciálních vlivů včetně vyhodnocení kumulací a vlivů na

celistvost PO Novodomské rašeliniště – Kovářská a EVL Na loučkách. Výstupem studie je,

že aktualizovaná verze záměrů VF představuje v obecné rovině zmírnění dopadu na

vymezené předměty ochrany soustavy Natura 2000. V případě žluny šedé nedojde ke změně

stavu dotčení populace (tento byl již dříve vyhodnocen jako nevýznamný), mírně poklesne

míra environmentální zátěž biotopu významného pro tetřívka obecného (v rámci PO

Novodomské rašeliniště Kovářská), významně poklesne dotčení evropsky významného

stanoviště 6520 (v rámci EVL Na loučkách). Aktualizovaná verze předloženého záměru se

tedy jeví jakožto příznivější stav oproti předchozímu stavu a nebudou tedy mít významný

negativní vliv na celistvost a předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích

oblastí soustavy Natura 2000. Autor aktualizace naturového posouzení navrhuje řadu

zmírňujících opatření, která jsou v původním znění (i přes logickou určitou duplicitu

s některými návrhy opatření pro prevenci, eliminaci či minimalizaci identifikovaných vlivů

na biotu a ekosystémy vyplývajících z textu Oznámení) promítnuta do kapitoly D.4. Na

základě předložené aktualizace hodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000 pro změny

v uspořádání VP Chomutov KÚ stanoviskem ze dne 19.2.2013, vydaným pod čj.

464/ZPZ/2013/ZPZ/N-1778, JID:24485/2013/KUUK významné vlivy vyloučil. Novou

okolností nad rámec studie ohledně aktualizace vlivů na EVL Na loučkách je, že ze změny

kabelových tras vyplývá konstatace zásahu části nového kabelového propojení VTE V8 od

VTE V6. JV od VTE V6 část totiž trasy přechází při východním okraji prakticky po rostlém

terénu podmáčenými rašeliništními biotopy, což je pokládáno za nežádoucí.

Do kapitoly D.4 Oznámení je promítnuta řada opatření ke zmírnění, prevenci či eliminaci

vlivů na biotu a ekosystémy.

K ovlivnění krajiny je provedeno podrobné vyhodnocení změny záměru na krajinný ráz

s tím, že jednotlivé lokality umístění VTE se při velké rozloze větrných parků dostávají do

různě silných vazeb s cennými partiemi krajiny. Jedná se zejména o vazby na přírodně cenná

území náhorních rašelinišť a partií zachovaných bukových lesů, dále pak ke krajinářsky

cenným partiím okrajových i vnitřních (jádrových) území Přírodních parků Bezručovo údolí

a Údolí Prunéřovského potoka. Vliv na jádrové území PPk Bezručovo údolí není u

posuzovaných strojů reálný – jedná se většinou o vlivy na západní svahy a náhorní polohy

okrajů a hran údolí. U PPk údolí Prunéřovského potoka jsou však vlivy (zejména od farmy

Výsluní) značné a zasahují v některých případech od vnitřních prostorů údolí a do svažitých

poloh údolí. Záměr nezasahuje fyzicky do jedinečných znaků přírodní charakteristiky ani

výrazně nesnižuje jejich význam v krajině. Záměr ale výrazně ovlivní krajinná panoramata a

vytvoří v náhorních polohách specifický charakter krajiny. Souvisí to také s velkým




množstvím kumulativně působících strojů větrných parků. V otevřených a přehledných

náhorních polohách bez výrazných horizontů a velkými dimenzemi nedojde k zániku

významných estetických hodnot či hodnot harmonického měřítka a harmonických

prostorových vztahů. Problémem by byl zásah do vnitřních poloh a dílčích krajinných

scenérií zaříznutých údolí přírodních parků.

Krajinářská analýza a vyhodnocení vlivu každé z VTE na znaky krajinného rázu v rámci

místa a oblasti a na zákonná kritéria ochrany krajinného rázu ukázalo, že z 29 VTE, které

podléhají změně záměru, je 12 lokalit na hranici únosnosti z hlediska vlivu na krajinný ráz.

Navržené (i stávající) větrné parky přinesou (a přináší) změnu krajinného rázu náhorních

poloh Krušných hor ve vzdálenosti do 10 km (zřetelná viditelnost) i ve pásmu slabé

viditelnosti do 20 km. Projeví se jak v dílčích scenériích, tak i v dálkových –

panoramatických – pohledech. Velké dimenze otevřeného náhorního prostoru a vzdálené

horizonty potlačují přítomnost harmonického měřítka a harmonických vztahů. Navržené VTE

proto pouze omezeně zasahují do cenných znaků harmonického měřítka a harmonických

prostorových vztahů stejně jako do estetických hodnot krajiny. Diagramy viditelnosti

prokázaly, že navýšení tubusu strojů na 105 m nepředstavuje pro vizuální poměry krajiny

velkého měřítka (velké dimenze dálkových pohledů a velké převýšení hornatiny) podstatnou

změnu ve vizuálním zasažení území oproti původně hodnoceným strojům. V převážné

většině VTE nezasahují do cenných hodnot jádrových území přírodních parků ani do cenných

dílčích partií krajiny. Velké plochy krajiny ležící v okruhu silné a zřetelné viditelnosti jsou

představovány lesními porosty bez frekventovaných pěších tras a referenčních bodů.

Hodnocené VTE pouze v některých případech zasahují vizuálně do údolních poloh

přírodních parků. Takové navržené lokality jsou v hodnocení vyhodnocena jako na hranici

únosnosti. Ostatní stroje se nejcennější poloh přírodních parků dotýkají pouze velmi omezeně

(zejména v horních částech svahů a na hranách údolí) nebo vůbec ne.

VTE vždy budou znamenat výrazné ovlivnění znaků a hodnot krajinného rázu. Posouzení je

vypracováno s důrazem na jednotlivé stroje upravené verze VP Chomutov, z tohoto důvodu

je v závěrečné syntéze spíše okrajově zmíněna synergie se stávajícími větrnými parky, kdy

zejména v západní části zájmového území již větrné parky v přísečnické enklávě představují

jeden ze spoluurčujících negativních znaků krajinného rázu. Z výše uvedených důvodů a

s ohledem na charakter prvků VTE, představujících výrazné výškové dominanty, vjemově

zesílené pohybem, rotoru nelze stanovenou velikost a významnost vlivů výrazněji zmírnit.

V této souvislosti je nutno zdůraznit, že záměr není nevratným zásahem do rázu krajiny – po

vypršení doby životnosti (20–30 let) lze technologii snadno demontovat a lokalitu uvést do

původního stavu.

Předkládaný záměr nepředpokládá vlivy na hmotný majetek a kulturní památky. Z hlediska

provádění zemních prací bude postupováno ve smyslu zákona č.20/87 Sb. o státní památkové

péči a zákona č 242/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Otázky prevence ruderalizace

území jsou řešeny v rámci vlivů na ekosystémy s tím, že důraz je nutno položit na rekultivaci

všech prostorů, postižených stavebními pracemi.

Záměr je po syntéze identifikovaných vlivů možno pokládat za podmíněně akceptovatelný při

respektování podmínek, uvedených v rámci kapitoly D.4 předkládaného Oznámení.




H. PŘÍLOHA

Přílohy vázané v textu Oznámení

Příloha č. 1 – Vyjádření příslušných úřadů:

Vyjádření stavebních úřadů Magistrátu města Chomutova (č.j.

MMCH/676537/2013/UUP/235/13/VA ze dne 15.7.2013 sp.zn. SZMMCH/61942/2013)

a MěÚ Vejprty (č.j. MU-VEJ/1505/2013/Sú-Še ze dne 28.6.2013 k souladu s platnou

územně plánovací dokumentací

Stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody daném případě Krajského úřadu Ústeckého kraje podle § 45i zák. č. 114/1992 Sb., v platném znění, vydané dne 19.2.2013 pod čj. 464/ZPZ/2013/ZPZ/N-1778, JID:24485/2013/KUUK

Příloha č. 2 – Podklady poskytnuté oznamovatelem

Situace VTE 1:20.000

Situace VTE – Vernéřov (trasy kabelů) 1:20.000

Zákres VTE do návrhu ÚPD obce Kryštofovy hamry

Zákres VTE do stávající ÚPD obce Výsluní

Zákres VTE do návrhu ÚPD pro obce Křimov a Hora sv. Šebestiána

Kopie stavebních povolení pro trasy vyvedení výkonu

Příloha č. 3 – Kopie autorizace zpracovatele Oznámení

prodloužení autorizace dle zák. č. 100/2001 Sb.

osvědčení odborné způsobilosti podle zák. č. 244/1992 Sb.

Samostatné přílohy

Příloha č. 4 – Studie jevu Flicker (míhání stínů) pro Větrný park Chomutov – změna záměru

Mgr. Stanislava Dědová, Mgr. Pavlína Linhartová, EKOAUDIT spol. s.r.o.,

Brno, prosinec 2012

Příloha č. 5 – Akustická studie VP Chomutov, změna záměru

Ing. Karel Kříž, Akustika Brod, s.r.o., Havlíčkův Brod, květen 2013

Příloha č. 6 – Větrný park Chomutov – změna záměru Posouzení vlivu na veřejné zdraví

RNDr. Marcela Zambojová, Praha, červen 2013

Příloha č. 7 – Větrný park Chomutov – změna záměru. Posouzení vlivu záměru na krajinný

ráz Doc. Ing. Arch. Ivan Vorel, CSc. a kol., Atelier V, Praha, listopad 2012

Příloha č. 8 - Zhodnocení vlivu záměru „Větrný park Chomutov – změna záměru“ na prvky

územního systému ekologické stability a významné krajinné prvky.

Mgr. Pavlína Linhartová, EKOAUDIT spol. s.r.o., Brno, listopad 2012

Příloha č. 9 – Aktualizace posouzení dle změny výšky a umístění 29 VTE VF Křimov,

Výsluní, Kryštofovy Hamry a Hora Svatého Šebestiána

Mgr. Radim Kočvara, Zářičí u Chropyně, listopad 2012

Příloha č. 10 – VF Křimov, Výsluní, Kryštofovy Hamry a Hora Svatého Šebestiána.

Aktualizace posouzení vlivů záměrů na předměty ochrany evropsky

významných lokalit a ptačích oblastí podle § 45i zák.č. 114/1992 Sb.,

v platném znění.

RNDr. Tomáš Kuras, Ph.D. a kol., Olomouc, listopad 2012




ÚDAJE O ZPRACOVATELI OZNÁMENÍ

Datum zpracování oznámení: 31.07.2012

Jména, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele oznámení a spolupracujících osob:

Hlavní zpracovatel:

RNDr. Milan Macháček, Holíkova 3834/71, 586 01 Jihlava,

tel +420 603 891 284, e-mail: [email protected]

EKOEX JIHLAVA, Holíkova 3834/71, 586 01 Jihlava

Spolupráce (hlavní autoři podkladových studií):

RNDr. Marcela Zambojová, Hruškovská 888, 190 12 Praha 9

tel. +420 606 50 37 10, e.-mail: [email protected]

Ing. Karel Kříž, Žižkova 1667, 580 01 Havlíčkův Brod

Tel./fax: +420 569 431 983, +420 605 261 729, e-mail: [email protected]

AKUSTIKA Brod, s.r.o., Žižkova 1667, 580 01 Havlíčkův Brod

RNDr. Tomáš Kuras., Ph.D., Kotlářova 2770/40, 700 30 Ostrava-jih

Tel.: 776 154 402, e-mail: [email protected]

Mgr. Radim Kočvara, Záříčí 92, CZ – 768 11 Chropyně

Tel: 573 355 298, 604 356 795, e-mail: [email protected]

Doc. ing. arch. Ivan Vorel, CSc. , Nevanova 166/52, 163 00 Praha 6

Tel: +420 602 627 867, e-mail: [email protected] ; [email protected]

ATELIER V, projektová a expertní kancelář v oboru urbanismu, krajinného

plánování a ochrany krajiny, Na Cihlářce 26/4395, 150 00 Praha 5

Mgr. Pavlína Linhartová, EKOAUDIT s.r.o, Brno, Podnásepní 375/1h, 602 00 Brno

Tel.+ 420 237 284; +420 543 235 063, e-mail: [email protected]

Mgr. Stanislava Dědová EKOAUDIT s.r.o, Brno, Podnásepní 375/1h, 602 00 Brno

Tel.+ 420 237 284; +420 543 235 063, e-mail: [email protected]

Podpis pověřeného zpracovatele oznámení: ……………………………….

Oznámení je zpracováno celkem v 23 výtiscích:

20 výtisků předloženo na ministerstvo životního prostředí

2 výtisky oznamovatel

1 výtisk archiv zpracovatele













HLAVNÍ POUŽITÉ PODKLADY 1. Calábek A. (2012): VTE Podmilesy. Posudek na dokumentaci hodnocení vlivů záměru na

životní prostředí. Ing. Aleš Calábek, MBA, GEO - HYDRO – CONSULT, Dolany,

listopad 2012; kód v IS EIA: ULK681

2. Cetl P. a kol. (2013): Větrný park Rusová. Posudek na dokumentaci hodnocení vlivů

záměru na životní prostředí. Ing. Pavel Cetl a kol., Bucek s.r.o.,. Brno, květen 2013; kód

v IS EIA: ULK558 3. Culek M. (1995, ed.): Biogeografické členění České republiky. Praha, Enigma, 357 str.

4. Demek et al. (1987): Zeměpisný lexikon Hory a nížiny. Academia Praha

5. Demek J. (1973): Regionální členění reliéfu ČSR. Brno.

6. Horčička L. (2013): Studna na parcelním čísle 269/1 v k.ú. Nová Ves u Křimova, okres

Chomutov. Hydrogeologické posouzení vodního zdroje. Geologické služby s.r.o.,

Chomutov, květen 2013. Ms – Depon In. AREA Group, Plzeň 7. Chytrý M. a kol.(2001): Katalog biotopů České republiky. – Agentura ochrany přírody a krajiny,

Praha

8. Kočvara R (2012b): Přehled výskytu potenciálně dotčených zvláště chráněných druhů a

cenných lokalit – VTE Výsluní. Podklad k žádosti o výjimku. Mgr. Radim Kočvara,

Zářičí u Chropyně, prosinec 2012, Ms. 4 str.+ grafické přílohy, depon in AREA Group

s.r.o.

9. Kočvara R. a kol. (2010a): Větrná farma Křimov a větrná farma Hora Sv. Šebestiána.

Celoroční biologické hodnocení záměru výstavby větrného parku spolu s návrhy opatření

pro zmírnění uvažovaných negativních vlivů. Mgr. Radim Kočvara a kol., Záříčí u

Chropyně, březen 2010

10. Kočvara R. a kol. (2010b): Větrná farma Kryštofovy Hamry a větrná farma Výsluní.

Celoroční biologické hodnocení záměru výstavby větrného parku spolu s návrhy opatření

pro zmírnění uvažovaných negativních vlivů. Mgr. Radim Kočvara a kol., Záříčí u

Chropyně, srpen 2010

11. Kuras T. a kol. (2010a): Větrná farma Křimov a větrná farma Hora Sv. Šebestiána.

Posouzení vlivu záměru na předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích

oblastí podle § 45i, zák. 114/1992 Sb., v platném znění. RNDr. Tomáš Kuras, PhD. a kol.,

Ostrava, červen 2010.

12. Kuras T. a kol. (2010b): Větrná farma Kyštofovy Hamry a větrná farma Výsluní.

Posouzení vlivu záměru na předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích

oblastí podle § 45i, zák. 114/1992 Sb., v platném znění RNDr. Tomáš Kuras, PhD. a kol.,

Ostrava, listopad 2010.

13. Motl L. a kol. (2010a): Větrná farma Hora sv. Šebestiána a větrná farma Křimov.

Dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí dle § 8 zák. č. 100/2001 Sb.

v platném znění. Mgr. Luboš Motl a kolektiv, Environmentální a ekologické služby s.r.o.,

Litvínov, červen 2010; kód v IS EIA: ULK658

14. Motl L. a kol. (2010b): Větrná farma Kryštofovy Hamry a větrná farma Výsluní.

Dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí dle § 8 zák. č. 100/2001 Sb.

v platném znění. Mgr. Luboš Motl a kolektiv, Environmentální a ekologické služby s.r.o.,

Litvínov, prosinec 2010; kód v IS EIA: ULK690

15. Motl L. a kol. (2011): VTE Podmilesy. Dokumentace o hodnocení vlivů na životní

prostředí dle § 8 zák. č. 100/2001 Sb. v platném znění. Mgr. Luboš Motl a kolektiv,

Environmentální a ekologické služby s.r.o., Litvínov, prosinec 2011; kód v IS EIA:

ULK681




16. Motl L. a kol. (2012a): Větrný park Rusová. Dokumentace o hodnocení vlivů na životní

prostředí dle § 8 zák. č. 100/2001 Sb. v platném znění. Mgr. Luboš Motl a kolektiv,

Environmentální a ekologické služby s.r.o., Litvínov, duben 2012; kód v IS EIA: ULK558

17. Motl L. a kol. (2012b): VTE Domašín-Rusová. Dokumentace o hodnocení vlivů na

životní prostředí dle § 8 zák. č. 100/2001 Sb. v platném znění. Mgr. Luboš Motl a

kolektiv, Environmentální a ekologické služby s.r.o., Litvínov, září 2012; kód v IS EIA:

ULK767 18. Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. - Studia Geographica, 16. Geograf. úst.

ČSAV. Brno.

19. Skalický V. (1988): Regionálně fytogeografické členění. – In: Hejný S. et Slavík B. [eds.]:

Květena České socialistické republiky 1: 103–121, Academia, Praha.

20. Územně technický podklad pro nadregionální a regionální územní systém ekologické stability

ČR. Ing. Ludmila Bínová, CSc., RNDr. Martin Culek, 1996

Další literatura a podklady jsou uvedeny v rámci podkladových studií, které tvoří přílohy

předkládaného Oznámení

Webové stránky ČHMÚ, MŽP, AOPK ČR, aj.

Date post:	28-Oct-2015
Category:	Documents
Upload:	david-havlik
View:	548 times
Download:	0 times

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDNÍ, APB PLZEŇ. VĚTRNÝ PARK CHOMUTOV

Documents