Mínojská a Mykénská kultura(počátek 2. tisíciletí – polovina 14. století př. Kr)(počátek 2. tisíciletí – polovina 14. století př. Kr)

Kréta a

Mykény

KrétaKréta

Kréta je největší řecký ostrov. Leží ve Středozemním

moři a zaujímá v něm strategicky výhodnou polohu,

díky níž hrála ve starověku velmi důležitou roli. A tak

na Krétě – jako na prvním místě v Evropě – vznikla ve

2. tisíciletí př. n. l. civilizacecivilizace, kterou podle mytického

krále Mínoa nazýváme mmíínojskánojská.

Mínojská kulturaMínojská kultura

• Někdy kolem roku 2000 př. n. l. začalo na Krétě období období prvníchprvních palácůpaláců. Mezi 4 nejdůležitější patří paláce KnossosKnossos, Faistos, Mallia a Zakro, Faistos, Mallia a Zakro.

• Paláce měly jednotnou architekturu, nebyly chráněny hradbami, zdobeny nástěnnými malbami – freskami

• Paláce byly nejenom sídly panovníků, ale také správními a hospodářskými středisky. Existovalo tu tzv. palácové hospodářství. Z paláce se rozdělovaly nejen potraviny a suroviny, nýbrž i řem. výrobky, dobytek, a dokonce i otroci.

• Malířství čerpalo motivy převážně z přírody

• Dochovaly se hliněné tabulky s texty psanými v tzv. lineárním písmu B

Archeologické výzkumy na Krétě

• Původně italská expedice

• 1900-1904 Arthur Evans – Knóssos• Provedl chronologii mínojské kultury

• Objevil tabulky popsané lineárním písmem A, B

• Srovnáním se podařilo rozluštit lineární písmo B

• John Chadwick 1953; jejich jazykem řečtina

• Závěr: mezi 1500-1450 Achájové opustili Krétu

Arthur Evans

KnossosKnossos

FaistosFaistos

MalliaMallia

ZakroZakro

Minojská společnostMinojská společnost

Základ společnosti tvořili řemeslníci a zemědělci

Ženy měly v krétské společnosti poměrně významné

postavení, zřejmě proto, že hlavním krétským božstvem byla

původně bohyně – matka.

Posvátným zvířetem byl býk, který se objevil i v minojských

mýtech.

Býk (Tauros)Býk (Tauros)

Král Mínós zde věznil svého nevlastního syna Mínótaura (napůl člověk, napůl býk), kterému Athény musely každý rok odvádět deset dívek. Mínótaura zabil Théseus, který dostal od královy dcery Ariadné zlaté klubko nití, aby našel z labyrintu cestu zpátky. Klubko nití dal Ariadně stavitel paláce Daidalos, proto musel před hněvem krále uprchnout do Athén. Vyrobil křídla z ptačích per a vosku i pro svého syna. Jenže jeho syn Íkaros otce neuposlechl, vzlétl k slunci, vosk se roztavil a Íkaros se zřítil do moře.

Pověst o labyrintu

Mykénská kultura

• Spojena s příchodem válečných Achájů.• Název podle hlavní archeologické lokality

v Mykénách• Zásluha Němce Heinricha Schliemanna

• Výkopávky v Mykénách,v Tírynthu i v Tróji• Schliemann nebyl archeologem z povolání, jeho

snem bylo pochopit a prozkoumat okolnosti Trojské války

• Proto prováděl výkopy v Malé Asii a na Peloponnésu

Mykény: hlavní archeologická lokalita

• Jejich poloha a podoba popsána již starými Řeky• Obrysy Mykén díky troskám hradební zdi dokonale zřetelné• Řada hrobů s kostrami, některé z nich pokládal za

pozůstatky Agamemnóna, Klytaimnéstry, Aigistha a dalších členů Átreova rodu

• Mrtví pohřbeni se svými šperky, nikde se nenašlo tolik zlata jako zde

• Lebky pohřbených králů byly pokryty maskami• Místo, kde se nacházely královské hroby, měl Schliemann

za Agoru; dnes známo jako Héroón

Homérské eposy

• Ílias• 24 zpěvů; 16 000 veršů• Obléhání Tróje• Spor Achillea s Agamemnónem o

zajatkyni Bríseovnu• Uražený Achilles odmítá bojovat,

žádá svou božskou matku, aby zvrátila výsledek války

• Nakonec se Agamemnón musí Achillovi omluvit a zajatkyni mu vrací

• Achilés se opět pustí do boje, zabije trójského hrdinu Hektora

• Ílias končí Hektorovým pohřbem

• Odyssea

• 24 zpěvů; 12 000 veršů

• Odysseovo bloudění po návratu z Tróje

• Období 10 let

• Dobrodružství:– Kyklopové, Kirké, nymfa

Kalypsó, boj na Ithace s ženichy, kteří se ucházeli o jeho ženu Pénelopé

Trója podle Schliemanna

• Odkryta na pobřeží Malé Asie, tak, jak ji lokalizuje Homér

• Malé město obehnané hradbami a bránami s věžemi

• Palác: 3 trakty s předsíněmi; hlavní- jednací síň• Dopustil se chyb v archeologických vrstvách, ale

jeho zásluhou je dobrá lokalizace Tróji• Pozdější výzkumy dokázaly, že Homérova Trója

tak stará není a leží blíže povrchu