Home >Documents >Miroslav Lukáš Obecný úvod do divadelních dějin · PDF...

Miroslav Lukáš Obecný úvod do divadelních dějin · PDF...

Date post:05-May-2019
Category:
View:221 times
Download:0 times
Share this document with a friend
Transcript:

116

Historie

Miroslav Luk

Obecn vod do divadelnch djin Mikulova1

Doposud uveejnn zprvy o divadeln historii Mikulova naznauj, e toto v-znamn jihomoravsk msto muselo ve sv dob patit k dleitm divadelnm cen-trm, kde vrazn kvetla zmeck a dky piaristm i kolsk divadeln kultura. Ne-mn dleit vliv na zdej divadeln dn mly ovem i koovn spolenosti, je sem, do msta lecho na hlavn trase VdeBrno,2 hojn na svch tacch zajdly. Opomenout samozejm nelze ani vznamn osobnosti evropskho divadla, kter se zde narodily, jako byli napklad herec, dramatik a divadeln editel prvnho stlho hereckho souboru na zmku v eskm Krumlov Johann Georg Gettner (?1696), politik a divadeln reformtor Josef Sonnenfels (17321817), dramatik a editel Divadla v Leopoldstadtu ve Vdni Leopold Huber (17671847) nebo herec idovskho pvodu Max Pohl (18551935).

V dvjch vzkumech byla nejvt pozornost vnovna hlavn piaristickmu di-vadlu,3 poppad divadelnm aktivitm, kter souvisely s vzkumy v oblasti hudebnch djin msta.4 Je vak nesporn, e celkov zpracovn tto problematiky me pinst velmi cenn objevy, je umon zasadit Mikulov do irho kontextu divadelnch djin, a to nejen nmecky mluvcho divadla, jak by se mohlo na prvn dojem zdt. Tato prce je pouze vodem k probhajcmu vzkumu divadeln historie msta a shrnutm dosa-vadnch zjitn. Jej jednotliv tmata budou v nslednm obdob pedkldna samo-statn a na vtm prostoru, co umon jejich detailnj nahldnut.

Kardinl Frantiek DietrichsteinZatm nejstar zprvy tkajc se divadeln historie Mikulova jsou spjaty a s rodem Diet-richstein, jednoho z nejvznamnjch a v poblohorskm obdob i nejbohatch lech-tickch rod podunajsk monarchie, v jeho dren bylo mikulovsk panstv od roku 1575 a do roku 1945.5 Nejvraznji pak s osobou kardinla Frantika Serafa Dietrichsteina (15701636), olomouckho biskupa a zemskho sprvce markrabstv moravskho, jen rodov panstv zaal spravovat v roce 1611 po smrti svho bratra Maxmilina I. Za jeho

1 Text vychz z vzkumu, kter vede autor spolen s Margitou Havlkovou (Filozofick fakulta Masa-rykovy univerzity Brno) a v ppad osobnosti zdejho rodka Johanna Georga Gettnera (?1696) tak s Christianem Neuhuberem (Karl-Franzens-Universitt Graz). Obdob mezi lety 1740 a 1939 je souasn tmatem pipravovan disertan prce autora pedkldanho textu.

2 Mezi lety 17271753 byla silnice z Vdn pes Mikulov na Pohoelice do Brna (tzv. csask cesta) vrazn zmodernizovna. Tak dky n se Mikulov stal jednm z nejvznamnjch obchodnch mst na Morav. Srov. RICHTER, Vclav KRSEK, Ivo STEHLK, Milo ZEMEK, Metodj: Mikulov, Brno 1971, s. 168.

3 ZEMEK, Metodj: koln divadlo v Mikulov v 17. a 18. stol., Vlastivdn vstnk moravsk, ro. 18 (1996), s. 3746, EIBEL, Zdenk: Z djin piaristickho gymnasia v Mikulov 16311873, Jin Morava, ro. 3 (1967), s. 6775, NEUMANN, Alois Augustin: Piarist a esk barok, Perov 1933, s. 134138. sten se divadelnmi djinami mikulovsk piaristick koleje zabvala i KLOSOV, Markta: Dramatika piarist v 18. stolet, in: Divadlo v Kotcch (ed. Frantiek ern), Praha 1992, s. 336347.

4 KOULI, Josef: Mikulov a potky barokn hudby na Morav, Jin Morava, ro. 9 (1973), s. 122134. CZAJKOWSKI, Igor: Hudebn spolky v Mikulov ve druh polovin 19. stolet, Jin Morava, ro. 37 (2001), s. 6979.

5 Po vce ne tech stoletch, kdy Mikulov patil Liechtensteinm, jej mli mezi lety 1560 a 1572 v dre-n Kerecsenyov z Kanyafldu. Po smrti Krytofa Kerecsenyho se mikulovsk panstv s mstem a zm-kem stalo uprzdnnm lnem a csa Maxmilin II. jej v roce 1575 daroval Adamu Dietrichsteinovi. Obecn o historii Mikulova viz SAMEK, Bohumil: Umleck pamtky Moravy a Slezska. Svazek 2: JN, Praha 1999, s. 482503.

Historie

117

vldy se Mikulov promnil ve sprvn a crkevn centrum Moravy,6 odkud kardinl roz-hodoval o zleitostech zem a biskupstv.7 Souasn se zde zdroval i poetn knec dvr a pijmaly etn nvtvy; v roce 1625 tu napklad pobval i csa Ferdinand II., co mohlo mt nepochybn tak vliv na pestrot zdejho kulturnho ivota, a tedy i na podn koncert a divadelnch pedstaven.

Vztah kardinla Dietrichsteina k hudb i jeho dleit psoben na hudebn dn na Morav bylo ji doloeno v nkolika studich.8 Rovn je znmo, e v jeho slubch psobili i renomovan italt hudebnci a skladatel, jako napklad Claudio Cocchi (15801636), Carlo Abbate (16001657), Giovanni Battista Alovisi (16001665) a Vinzenzo Scapitta (15841656).9 Bohuel k podobnm zvrm i v oblasti divadla, zvlt pak k divadelnm pedstavenm konanm na mikulovskm zmku, doposud pm doklady chybj. Lze pou-ze pepokldat, e jeho vztah byl vel nejen k hudb, ale tak k divadlu. Byl to ostatn kardinl Dietrichstein, kdo nechal v rmci pestavby mikulovskho zmku postavit i diva-deln sl. Z dochovanch pramen, kter pmo s Mikulovem nesouvisej, je navc zejm, e kardinl na svch cestch nebo z pozice crkevnho pedstavitele divadeln pedstaven hojn navtvoval. Mimo jin v roce 1599 zhldl v Miln divadeln pedstaven Arminia pastorale od Giovanniho Battisty Visconteho.10 V roce 1617 se astnil velkolep divadeln slavnosti Phasma Dionysiacum Pragense (Prask zjeven dionsk), co je dosud nejstar-m znmm hudebn-dramatickm pedstavenm, kter se konalo pi csaskm dvoe, a souasn jednou z prvnch slavnost novho italskho hudebnho divadla uskutennou mimo italsk zem.11Jako crkevn hodnost pak samozejm zhldl adu jezuitskch pedstaven v Brn, Olomouci nebo v Praze, z nich nkter tak spolufinancoval.12

Kardinl Dietrichstein byl dokonce v osobnm kontaktu s nktermi profesionlnmi divadelnmi spolenostmi. V roce 1617 jej osobnm dopisem arcivvoda Karel Habsbursk,

6 BALCREK, Pavel: Kardinl Frantiek Dietrichstein 15701636. Guberntor Moravy, esk Budjovi-ce 2007, s. 163.

7 Srov. RICHTER KRSEK STEHLK ZEMEK, c. d., s. 116. Kardinl se v Mikulov zdroval ji od ro-ku 1612, nebo to ml odtud ble do Vdn na csask dvr, kam se ve stejnm roce z Prahy pesthoval i csa Maty. Po pronjmu kromskho panstv v roce 1617 piel do Mikulova i poetn biskupsk dvr a vtina kancelskch ednk, m Krom ztratila postaven rezidennho msta. Srov. BAL-CREK, Pavel: Kancel kardinla Ditrichtejna a sprva biskupskch statk ped Blou horou, Sbornk archivnch prac, ro. 28 (1978), . 1, s. 7374. Nebo DVOK, Jan: Sprva statk kardinla Dietrichstei-na z centra na periferii, in: Kardinl Frantiek z Ditrichtejna a jeho doba. XXIX. mikulovsk sympo-zium 11. a 12. jna 2006 (ed. Emil Kordiovsk Miroslav Svoboda), Brno 2007, s. 219.

8 Srov. SEHNAL, Ji: Hudba na dvoe olomouckch biskup od 13. do poloviny 17. stol., asopis vlastivd-n spolenosti muzejn v Olomouci, ro. 60 (1970), s. 7385. KOULI, c. d., s. 122134.

9 Podrobn o jednotlivch hudebncch viz SEHNAL, c. d., s. 7678. Nebo BRZDOV, Lucie: Hudebn dn za episkoptu kardinla Dietrichsteina v Mikulov, in: Kardinl Frantiek z Ditrichtejna a jeho doba. XXIX. mikulovsk sympozium 11. a 12. jna 2006 (ed. Emil Kordiovsk Miroslav Svoboda), Br-no 2007, s. 149156.

10 TUDENT, Miloslav: Co zhldnul r. 1599 v Miln kardinl Dietrichstein, Acta musicologica.cz. Revue pro hudebn vdu, ro. 2006, . 2 [online]. Dostupn na http://acta.musicologica.cz/06-02/0602s08t.html [cit. 20. z 2012]. PARMA, Tom: Frantiek kardinl Dietrichstein a jeho vztahy k msk ku-rii. Prostedky a metody politick komunikace ve slubch moravsk crkve, Brno 2010 (disertan prce), s. 106.

11 MAA, Petr: Phasma Dionysiacum Pragense a potky karnevalovho kalende na csaskm dvoe, Divadeln revue, ro. 15 (2004), . 2, s. 4555. V grafick sbrce Regionlnho muzea v Mikulov je ulo-en grafick list i s komentem znzorujc jednu scnu z tohoto pedstaven. Srov. BRICHTOV, Dob-romila: Barokn slavnosti Habsburk ve svdectvch dietrichsteinsk sbrky grafiky, RegioM. Sbornk Regionlnho muzea v Mikulov, ro. 2009, s. 119128.

12 Napklad v roce 1603 v Olomouci spolufinancoval inscenaci velk vpravn hry . Tuce o boji Krista s Antikristem a poslednm soudu nazvanou Christus iudex. JAKUBCOV, Alena SEHNAL, Ji VA-N, Martin: Frantiek Ditrichtein, in: Star divadlo v eskch zemch do konce 18. stolet. Osobnosti a dla (ed. Alena Jakubcov), Praha 2007, s. 143. V roce 1609 se pak v Brn astnil ptiaktov hry o sv. Vtu, jej synopse pedstavuje prvn titn divadeln program zachovan v eskm jazyce. MICHALCOV-CESNA-KOV, Milena: Nejstar esk divadeln program, Listy filologick, ro. 87 (1964), s. 258.

118

Historie

biskup vratislavsk, dal, aby zprostedkoval spolenosti anglickch komediant veden Johnem Greenem monost inkovat v moravskch mstech. Pestoe se stle nepodailo ovit, zda tato spolenost opravdu na Morav hrla, lze si podle Adolfa Scherla tko pedstavit, e by umnmilovn kardinl celou dlouhou dobu mezi beznem a ervnem 1617, kdy ke korunovaci dolo, tento soubor nechal v neinnosti.13 Spolenost Johna Greena pot nsledovala kardinla Dietrichsteina do Prahy, kde 29. ervna 1617 korunoval Ferdinanda II. eskm krlem. S touto spolenost, ale ji pod vedenm Roberta Reynoldse, se kardinl osobn setkal i v roce 1628 ve Vdni.14 Dochovala se tak jeho korespondence15 z roku 1630 s italskm divadelnm editelem a hercem Giovannim Battistou Andreinim, zvanm Lelio (15761654), jen u nj hledal podporu pi svm pobytu ve Vdni. Nutno podotknout, e Andreini byl zakladatelem spolenosti Fedeli, kter byla povaovna za jedno z nejvznamnjch hereckch seskupen pstujc komedii dell arte.16

Z uvedench skutenost je tedy zejm, e kardinl Dietrichstein ml k divadelnmu umn opravdu velmi blzko. Pavel Balcrek zmiuje, e se v Mikulov bn uvdly hry se zpvy, oratoria a dokonce i opery, kter se hrvaly v tto dob na dvoe panlskho krle v Madridu, ve Vdni na dvoe csaskm, v Bentkch, Miln, m a Neapoli,17 toto tvrzen se vak zd bt dosti pehnan, nebo prvn opery zaaly vznikat a na pe-lomu 16. a 17. stolet,18 a je tedy nepravdpodobn, e by zde za vldy kardinla Dietrich-steina byly uvdny. Ostatn tak proto je ji zmnn prask pedstaven Phasma Dio-nysiacum z roku 1617 tolik vznamn. Jist je tak pouze to, e pokud zde njak aktivity probhaly, musely bt utlumeny v lednu roku 1632, kdy kardinl svj dvr rozpustil a pln se soustedil na finann i jinou pomoc cs

Click here to load reader

Reader Image
Embed Size (px)
Recommended