Univerzita Palackého v Olomouci
Filozofická fakulta
Katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie
Možnosti a bariéry rozvoje obce Písečná
Possibilities and barriers to the development of village
Písečná
Bakalářská práce
Barbora Jindřichová
Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Helena Kubátová, Ph.D.
Olomouc 2016
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Možnosti a bariéry rozvoje
obce Písečná vypracovala samostatně pod vedením PhDr. Heleně Kubátové,
Ph.D. a uvedla v seznamu použité literatury všechny použité literární a další
zdroje.
V Olomouci dne 29. března 2016 …………………………
Barbora Jindřichová
Poděkování
Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí své bakalářské práce PhDr.
Heleně Kubátové, Ph.D., za mnoho trpělivosti, odborné konzultace a cenné
připomínky, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce.
4
Obsah Úvod ............................................................................................................6
1. Obec Písečná (okres Frýdek – Místek) ....................................................7
1. 1. Historie............................................................................................8
1. 2. Obyvatelstvo ...................................................................................9
2. Analýza možností a bariér rozvoje obce Písečné ................................... 16
2. 1. Místní akční skupina Jablunkovsko ............................................... 16
2. 1. 1. SWOT analýza ...................................................................... 20
2. 1. 2. Strategický plán .................................................................... 22
2. 2. 2. Cíle strategie ......................................................................... 23
2. 2. Služby, spolky a volnočasové aktivity .......................................... 26
2. 3. Trh práce ....................................................................................... 28
2. 4. Doprava ......................................................................................... 30
2. 5. Faktory možností a bariér rozvoje obce......................................... 31
3. Výzkumný projekt ................................................................................. 37
3. 1. Cíl výzkumu .................................................................................. 37
3. 2. Typ výzkumu a metodika .............................................................. 37
3. 3. Hypotézy ....................................................................................... 38
3. 4. Charakteristika výzkumného souboru ........................................... 40
3. 5. Předvýzkum .................................................................................. 42
3. 6. Interpretace výsledků výzkumu ..................................................... 42
3. 7. Shrnutí ........................................................................................... 59
Závěr ......................................................................................................... 61
Anotace ..................................................................................................... 62
Zdroje ........................................................................................................ 64
Seznam tabulek, grafů a obrázků ............................................................... 67
Přílohy ....................................................................................................... 69
5
6
Úvod
„Nemůže-li se Beroun stát Prahou nebo Římem, může se aspoň stát
pořádným a jaksi soběstačným Berounem. Je možno dokonce působit, aby byl
v nějakém dobrém smyslu co nejberounovatější. Předpokladem toho ovšem
je, aby berounským lidem silně záleželo zrovna na Berouně“ (K. Čapek)
[zdroj: Heřmanová, Patočka 2007: s. 7]
I takto se dá popsat rozvoj obce a lokální sounáležitost. Toto motto K.
Čapka můžeme použít na jakoukoli obec. Já si zvolila obec Písečnou, ve které
sice žiji teprve 3 roky, ale seznamovat se s touto komunitou jsem začala již
před cca 8 lety, kdy jsem si zde našla první přátelé, vstoupila do spolku SDH
Písečná a pravidelně obec navštěvovala. Za tuto dobu jsem si nemohla
nevšimnout určitého rozvoje obce; nové hřiště a kurt, nová budova výletiště,
zrekonstruování kulturního domu a hřiště pro děti, ale také přibývání nových
rodinných domů v obci.
Hlavním cílem práce je zjistit a definovat možnosti a bariéry rozvoje
obce Písečná. K tomuto zjištění nám pomůžou dokumenty MAS
Jablunkovsko a jejich SWOT analýza, na jejichž základě stanovíme
indikátory rozvoje, které identifikujeme jako možnosti nebo bariéry dle
výzkumného šetření.
Práce se skládá ze dvou hlavních částí. První část je věnována
teoretickým východiskům pro samotný výzkum. Jedná se v první řadě o
seznámení s obcí Písečná, její polohou, stručnou historií a charakteristikou
obyvatel. Dále uvádím základní informace o Místní akční skupině
Jablunkovsko, která se věnuje rozvoji obcí na území Jablunkovska. Na
základě SWOT analýzy MAS Jablunkovsko definuji indikátory, které
následně pomoci výzkumu identifikuji jako možnosti a bariéry rozvoje obce
Písečná.
Druhou, empirickou část práce tvoří kvantitativní výzkum prováděn
formou dotazníkového šetření v obci Písečná. V této části si také stanovuji
hypotézy pro výzkum, které následně vyhodnocuji za platné či nikoli.
Závěrem práce bude analýza stanovených indikátorů a identifikování, které
jsou možnostmi a které bariérami rozvoje obce Písečná.
7
1. Obec Písečná (okres Frýdek – Místek)
Obec Písečná se rozkládá v Moravskoslezském kraji na historickém
území Slezska, spadá pod Frýdecko – Místecký okres a východně sousedí
s nejvýchodnějším městem České republiky, Jablunkovem, které je
nejbližším centrem pro nakupování, kulturu a služby. Nejbližší řeka Olše
protéká Jablunkovem a Písečná leží na jejím pravém břehu. Obci Písečnou
protíná potok Kotelnice. Obec se nachází cca 4 km od slovenské hranice a 1,5
km od polské hranice vzdušnou čarou. Další zajímavostí obce je, že je
vzdálená 10,5 km od Trojmezí (střed hranice Polska, Slovenska a České
republiky), které leží na území obce Hrčava. Obec Písečná a její protáhlý
katastr zabírá plochu o rozloze 236,37 ha.
Hlavní budovou obce je především budova MŠ a ZŠ, kde sídlí i obecní
úřad. V plánu je výstavba nové budovy pro obecní úřad. Velkým přínosem
obce jsou samozřejmě budovy Kulturního domu a Výletiště, kde se konají
kulturní akce obce a plesy a je možno pronajmout je pro soukromé účely.
Obrázek 1: Ptačí perspektiva obce
Zdroj: obec Písečná; Současnost
I když je 56,5 % obyvatel věřících a z toho 74 % se hlásí k církvi
římskokatolické [SLDB 2011; Písečná (okres Frýdek – Místek)], kostel
8
v obci není a obyvatelé musejí dojíždět do sousední obce Písek nebo města
Jablunkov. V obci se ale nacházejí dvě kapličky. První kaplička se nachází
v dolní části obce blíže Jablunkova, původně postavena mezi poli, dnes už je
zde vystavěno několik rodinných domů. Je zasvěcena Matce Boží
Čenstochovské. Podle pověsti byla postavena v roce 1926 jako výraz díků za
záchranu Jana Lubojatzkieho před vlky. Od roku 1990 každoročně v postní
době organizují Františkáni z Jablunkova křížovou cestu, které se účastní
velké množství věřících. Druhá kaplička je zasvěcena svatému Izidorovi,
patronu zemědělců. V květnu, v den památky sv. Izidora, je v kapli sloužena
mše svatá. Podle pověsti byla kaple postavena jako projev díků za záchranu
života, kdy blesk zasáhl koně a vůz zdejšího zemědělce. [Současnost:
Základní informace o obci Písečná].
Většina obyvatel obce mluví „po naszymu“ a kdo nemluví, alespoň
rozumí. „Po naszymu“ je těšínské nářečí, které se užívá v oblasti Slezska jak
na straně české, tak i na polské. Původně se jednalo o prolnutí češtiny a
polštiny, ale nyní se již projevuje i vliv němčiny a slovenštiny. Těšínské
nářečí v oblasti Slezska můžeme rozdělit do čtyř hlavních oblastí: karvinská,
bohumínská, těšínská a jablunkovská. Obec Písečná spadá samozřejmě pod
jablunkovskou oblast. Ovšem ze své vlastní zkušenosti můžu říci, že nářečí
se liší dům od domu nebo dokonce i člověk od člověka. Stává se, že i
vzdálenější členové rodiny užívají odlišně některé výrazy, ale ve výsledku se
vždy domluví. Nářečí se užívá nejen v obchodech, ale dokonce i na úřadech,
byť to není oficiální úřední jazyk. Zvláštní je pohled nezasvěcených osob,
nářečí nerozumí jak Češi, tak i Poláci, ale při tom na Poláky působí nářečí
česky a na Čechy naopak polsky [srov. Po „našymu“ aneb pohraniční
bilingvismus; Novotný, Těšínské nářečí].
1. 1. Historie
„Písečná byla původně horskou osadou, částí města Jablunkova. První
zmínky o Písečné pocházejí z roku 1446, kdy už byla pravděpodobně
osídlena. U jejích počátků stáli bratři Matouš, Štefan a Jan Skřekové,
původem z Jablunkova. Velký grunt Skřeků se časem rozpadl na menší části.
9
Ve 40. letech 16. století žilo na Písečné asi 64 obyvatel, kteří se svým valašsky
zaměřeným způsobem hospodaření zcela odlišovali od městských
Jablunkovanů“ [Současnost: Základní informace o obci Písečná].
Podle obecních webových stránek se v obci původně vyučovalo pouze
v soukromých domech a první škola byla vybudovaná zcela jinde než
současná. Po roce 1873 byla zřízena škola na místě, kde stojí dnes, ovšem
pouze jako jednotřídní, která se postupně rozšiřovala [Současnost: Základní
informace o obci Písečná]. Dnes už zde najdeme Mateřskou školu rozdělenou
na dvě části a Základní školu čítající tři třídy s pěti ročníky 1. stupně.
„Až do konce roku 2000 byla Písečná jako příměstská část součástí
Jablunkova. Na základě referenda konaného v červnu 2000 byla dnem 1. 1.
2001 Písečná vyhlášena jako samostatná obec. Osamostatnění obce výrazně
přispělo k jejímu dalšímu rozvoji. Prioritně jsou rekonstruovány místní
komunikace, budova školy, kulturní dům a dětské hřiště. V roce 2008 bylo
vybudováno nové fotbalové hřiště pro malou kopanou a víceúčelové hřiště,
což významně zlepšilo podmínky pro sportovní vyžití občanů obce i blízkého
okolí. K dalšímu rozvoji obce přispívají i velmi atraktivní plochy určené pro
výstavbu rodinných domů. V posledních letech dochází k vysokému nárůstu
staveb rodinných domů, a tím i postupné zvyšování počtu obyvatel v obci“
[Současnost: Základní informace o obci Písečná].
1. 2. Obyvatelstvo
K 1. 1. 2016 má obec 981 obyvatel, je zde 240 trvale obydlených
domů, z toho podíl mužů a žen je téměř stejný 489:492 a průměrný věk je
36,9 let. V období roku 2014 byl přirozený přírůstek -2 a přírůstek stěhováním
+13, celkový přírůstek byl tedy +10 obyvatel. Oproti tomu období roku 2015
byl přirozený přírůstek -4 a přírůstek stěhováním +6, celkový přírůstek za rok
2015 je tedy +2 obyvatelé. Lze vidět, že již za poslední 2 roky přibylo v obci
12 obyvatel [Statistika obyvatel k 1. 1. 2015; Statistika obyvatel k 1. 1. 2016].
10
Zdroj: SLDB 2011; Počet obyvatel a domů podle výsledků sčítání od roku 1869
Z grafu můžeme vyčíst, že počet obyvatel od roku 1869 pomalu roste,
je zde pouze menší úbytek obyvatel mezi léty 1961 a 1970 a větší mezi léty
1991 a 2001, který můžeme odůvodnit tím, že od roku 2001 se Písečná stala
samostatnou obcí. Územní katastr obce byl zmenšen o oblast Konečná, která
byla součástí Písečné, když byla ještě příměstskou částí Jablunkova. Proto
v tomto roce můžeme vidět také pokles počtu domů v grafu, který mimo tento
zlomový rok stále pomalu stoupá.
0
200
400
600
800
1000
1200
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Graf 1: Vývoj počtu obyvatel a domů v obci Písečná v
letech 1869-2011
Počet obyvatel Počet domů
11
Tabulka 1: Obyvatelstvo podle věku z roku 2011
Počet obyvatel Podíl v %
Celkem 899 100
0 – 14 165 18,4
15 – 19 67 7,5
20 – 29 139 15,5
30 – 39 141 15,7
40 – 49 131 14,6
50 – 59 97 10,8
60 – 64 55 6,1
65 – 69 37 4,1
70 – 79 43 4,8
80 a více let 25 2,8
Zdroj: SLDB 2011; Písečná (okres Frýdek - Místek), vlastní výpočty
Podle tabulky 1 můžeme vidět, že v obci je vysoký podíl dětí do 14let,
a to 18,4 %. Mohli bychom říct, že obyvatelé zde chtějí zakládat rodiny a
hodnotí tuto oblast jako vhodnou pro výchovu a dospívání dítěte. Další
vysoké podíly tvoří obyvatelé dospělého věku od 20 do 49 let. Obyvatel nad
70 let už je pouze 7,6 % a obyvatel v rozmezí 60 – 69 let 10,2 %, což je
dohromady stejný podíl jako tvoří děti do 14 let.
Tabulka 2: Obyvatelstvo podle věku 2001
Počet obyvatel Podíl v %
Celkem 804 100
0 – 14 let 166 20,6
15 – 64 let 530 65,9
65 a více let 108 13,4
Zdroj: RIS; Sčítání lidu domů a bytů 2001, vlastní výpočty
Tabulka 2 ukazuje počet obyvatel a procentový podíl podle věkové
struktury v roce 2001 a můžeme ji porovnat s tabulkou 1, která ukazuje
12
podrobněji obyvatelstvo podle věkové struktury v roce 2011. Můžeme vidět,
že podíl dětí do 14 let je v roce 2011 a 2001 přibližně stejný, ale o něco větší
je v roce 2001. Taktéž můžeme porovnat obyvatele ve věku 65 a více let a
opět se setkáme s podobností a menším přesahem v roce 2001. Můžeme si
také všimnout, že v roce 2001 i 2011 převyšuje podíl dětí do 14 let podíl
obyvatel 65 a více let, což znamená, že obec se stále rozvíjí.
Tabulka 3: Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity
Počet
obyvatel Podíl v %
Ekonomicky aktivní celkem 420 46,7
v
tom
zaměstnaní 383 91,2
z toho podle
postavení v
zaměstnání
zaměstnanci 317 82,8
zaměstnavatelé 14 3,7
pracující na vlastní
účet 28 7,3
ze
zaměstnaných
pracující důchodci 4 1
ženy na mateřské
dovolené 9 2,3
nezaměstnaní 37 8,8
Ekonomicky neaktivní celkem 455 50,6
z
toho
nepracující důchodci 172 37,8
žáci, studenti, učni 170 37,4
Zdroj: SLDB 2011; Písečná (okres Frýdek - Místek), vlastní výpočty
Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011 říká, že ekonomicky aktivních
bylo 46,7 % obyvatel a pouze 8,8 % byli nezaměstnaní. Ekonomicky
neaktivních bylo 50,6 %, což je způsobeno velkým podílem dětí předškolního
věku, žáků, studentů a také nepracujících důchodců. Podíl těchto dvou skupin
je téměř stejný. Nezanedbatelný podíl 82,8 % ze zaměstnaných obyvatel tvoří
zaměstnanci, zbylý podíl tvoří zaměstnavatelé a obyvatelé pracující na vlastní
13
účet. Nejmenší podíl 1 % ze zaměstnaných tvoří pracující důchodci a 2,3 %
ženy na mateřské dovolené.
Tabulka 4: Obyvatelstvo podle nejvyššího ukončeného vzdělání
Obec
Písečná
Podíl v
%
Česká
republika
Podíl v
%
Bez vzdělání 3 0,4 42 384
0,5
Základní včetně neukončeného 159 21,7 1 571 602 17,6
Střední vč. vyučení (bez maturity) 279 38 2 952 112 33
Úplné střední (s maturitou) 198 27 2 425 064 27,1
Nástavbové studium 11 1,5 247 937 2,8
Vyšší odborné vzdělání 1 0,1 117 111 1,3
Vysokoškolské 68 9,3 1 114 731 12,5
Zdroje: SLDB 2011; Písečná (okres Frýdek - Místek). SLDB 2011; Česká republika, vlastní výpočty
Tabulka 4 ukazuje obyvatele obce Písečná a České republiky nad 15
let a jejich nejvyšší ukončené vzdělání. Největší podíl nejvyššího ukončeného
vzdělání, 38 %, tvořili obyvatelé Písečné se střední školou vč. vyučení (bez
maturity), to může souviset opět s trhem práce a největším zaměstnavatelem
Třineckými železárnami (viz kapitola 2. 3.). Druhý největší podíl, 27 %, tvoří
osoby s úplným středním vzděláním ukončeným maturitou a hned v závěsu
je podíl 21,7 % obyvatel se základním nebo neukončeným základním
vzděláním. Pouhých 1,5 % obyvatel má ukončené nástavbové studium a jen
1 osoba (0,1 %) má vyšší odborné vzdělání. O něco lépe jen na tom s 9,3 %
podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním. S tímto může souviset trh
pracovní nabídky. Moje hypotéza zní, že lidé s vyšším vzděláním v blízkém
okolí obce nenaleznou příliš mnoho uplatnění. (viz DOPLNIT kapitola)
V tabulce 4 můžeme také porovnat obec Písečnou s Českou
republikou, kde celkový počet obyvatel nad 15 let je 8 470 941. Když
14
porovnáme procentuální podíl obce Písečné s Českou republikou,
nenalezneme výraznější rozdíly, ale jen malé výkyvy. Menší rozdíl vidíme,
když porovnáme podíl 27,1 % úplného středního vzdělání s maturitou, který
je v těsném závěsu za středním vzděláním bez maturity včetně vyučení
s podílem 33 %. U obce je tento rozdíl zřetelnější. Větší podíl, na rozdíl od
obce, zjistíme také u vyššího vzdělání, jako je nástavbové studium (2,8 %),
vyšší odborné vzdělání (1,3 %) a vysokoškolské vzdělání (12,5 %). Můžeme
tedy říci, že obec Písečná vzdělanostní strukturou obyvatel zhruba odpovídá
struktuře celé České republiky.
Zdroj: SLDB 2011; Písečná (okres Frýdek - Místek)
Podle SLDB 2011 se k polské národnosti hlásí 19 %, což souvisí
s minulostí Slezska, kdy Slezsko patřilo k Polsku. V celé oblasti Těšínska je
výrazná polská menšina, pro které jsou zde polské nápisy i polské školy
základní i střední. V obci funguje samozřejmě i neoficiální polský spolek,
který se pak sdružuje v PZKO v Jablunkově a na Písečné pořádá každoroční
ples. Ke slovenské národnosti se hlásí pouze 1% obyvatel a 15 % neuvedlo
národnost. Největší podíl obyvatel pak hlásí národnost českou a nejmenší
slezskou a moravskou, které můžeme řadit pod českou národnost.
61%
3%1%1%
19%
15%
Graf 2: Obyvatelé podle národnosti
česká
slezská
moravská
slovenská
polská
neuvedeno
15
Tabulka 5: Obyvatelé vyjíždějící do škol a zaměstnání
Počet obyvatel Podíl v %
Vyjíždějící celkem 321 35,7
v tom vyjíždějící do zaměstnání 206 64,2
v tom v rámci obce 7 3,4
do jiné obce okresu 180 87,4
do jiného okresu kraje 17 8,3
do jiného kraje 2 1
vyjíždějící do škol 115 35,8
Zdroj: SLDB 2011; Písečná (okres Frýdek - Místek), vlastní výpočty
Tabulka 5 nám ukazuje počet a podíl obyvatel Písečné, kteří musí
vyjíždět do zaměstnání a do škol. Celkem 35,7 % obyvatel Písečné vyjíždí do
škol a zaměstnání. Z toho 64,2 % do zaměstnání a 35,8 % do škol. Do škol
musí dojíždět žáci už od druhého stupně základní školy, protože na Písečné
je základní škola pouze do pátého ročníku. Z obyvatel vyjíždějících do
zaměstnání pouze 3,4 % vyjíždí v rámci obce a největší podíl 87,4 % do jiné
obce okresu. 8,3 % obyvatel musí vyjíždět do jiného okresu kraje a 1%
dokonce do jiného kraje.
16
2. Analýza možností a bariér rozvoje obce Písečné
Pro vytvoření výzkumného projektu musím nejprve provést analýzu
současného stavu a určit, co je možností a bariérou rozvoje obce. Jelikož obec
Písečná žádnou analýzu a strategii rozvoje doposud neprovedla, využiji
analýzu a strategii rozvoje Místní akční skupiny Jablunkovsko, jejíž je obec
Písečná součástí.
„Metoda LEADER se v Evropské unii používá už od roku 1991. Jejím
hlavním reprezentantem v České republice je Národní síť Místních akčních
skupin ČR (NS MAS), která sdružuje 134 ze 151 existujících MAS v ČR. Síť
Místních akčních skupin je vytvořena také v Moravskoslezském kraji. V této
síti chybí 5 regionů. Jedním z těchto regionů je právě jablunkovský region.
Založením MAS Jablunkovsko, z. s. je zaplněno jedno z bílých míst v rámci
území České republiky, kde místní akční skupina dosud nepůsobila“ [MAS
Jablunkovsko; Informace o sdružení MAS Jablunkovsko].
„Použití této metody, založené na spolupráci místních společenství a
partnerství občanů, veřejné správy, neziskových organizací a podnikatelů při
řešení problémů daného regionu, přispívá ke zvýšení konkurenceschopnosti,
k ochraně životního prostředí zlepšení kvality života a diverzifikaci
hospodářství venkova v České republice“ [MAS Jablunkovsko; Informace o
sdružení MAS Jablunkovsko].
2. 1. Místní akční skupina Jablunkovsko
Dne 12. července 2012 v Bystřici nad Olší byla založena Místní akční
skupina Jablunkovsko, z. s. (dále MAS Jablunkovsko). Součástí MAS
Jablunkovsko je 16 obcí na území Jablunkovska a také 21 ziskových a
neziskových subjektů [MAS Jablunkovsko; Informace o sdružení MAS
Jablunkovsko].
17
Obrázek 2: Členění území dle katastrů jednotlivých obcí
Zdroj: MAS Jablunkovsko; Příloha 8 Mapa území a seznam obcí
Na obrázku 2 můžeme vidět celé území MAS Jablunkovska, a jakou
část tohoto území tvoří obce Písečná. Obec Písečná se skrývá pod číslem čtyři
a můžete si všimnout, že je to opravdu malá část celého území MAS
Jablunkovska.
V tabulce 6 můžeme porovnat počet obyvatel a výměru obcí, které
jsou součástí MAS Jablunkovsko. Co se týče výměry obce, je obec Písečná
18
na úplném konci jako nejmenší obec a počtem obyvatel se také řadí spíše
k těm s menším počtem obyvatel.
Tabulka 6: Seznam obcí MAS Jablunkovsko
Zdroj: MAS Jablunkovsko; Příloha 8 Mapa území a seznam obcí
Důvod vzniku MAS Jablunkovsko je realizace rozvojových strategií
a strategických plánů v rámci iniciativy LEADER Evropské unie nebo jiných
aktivit, které podporují rozvoj venkova. MAS Jablunkovsko je vcelku mladá
organizace, která vznikla pro rozvoj oblasti Jablunkovska, protože pouze
místní společenství znají podrobně silné a slabé stránky svého regionu a jsou
schopna dobře řešit své vlastní problémy [MAS Jablunkovsko; Informace o
19
sdružení MAS Jablunkovsko]. Tyto strategie a plány použiji v aplikaci na
obec Písečnou, která je součástí MAS Jablunkovsko.
Při tvorbě a realizaci strategie MAS Jablunkovsko a její členové
udržují určité základní principy metody LEADER [MAS Jablunkovsko;
Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Jablunkovsko na
období 2014-2020]:
1. Přístup zdola nahoru: to znamená, že klíčovým prvkem pro rozvoj jsou
hlavně místní aktéři, kteří znají oblast nejlépe a nejlépe dokáží zhodnotit, co
potřebuje. Taktéž je důležitý názor místní veřejnosti.
2. Udržitelný rozvoj: je založen na racionálním a vyváženém přístupu ke
všem definovaným oblastem. Nejdůležitější je místní spolupráce a
ekonomický růst regionu.
3. Zachování přírodního a kulturního bohatství
4. Využití místního potenciálu: do strategie se promítají potřeby regionu,
ale je především brán zřetel na místní tradice, potřeby a očekávání.
5. Partnerství veřejného a soukromého sektoru: toto spojení je efektivnější
pro rozvoj území. Využívá zkušenosti s různých odvětví působnosti.
6. Inovace: MAS Jablunkovsko jakožto nová organizace přináší mnoho
inovativních přístupů, postupů, technik a metod pro rozvoj území. Jde
především o zapojování veřejnosti a partnerů, rozvoj sociálních podniků,
tvorba řetězců a spolupráce mezi subjekty v regionu.
7. Síťování: jedná se o inovativní prvek, díky němuž dochází k výměně
informací a zkušeností mezi jednotlivými subjekty.
8. Spolupráce: navazuje na síťování a je jeho vyšší formou. Přináší
partnerství i na mezinárodní úrovni.
9. Transparentnost: je zásadní prvek.
[MAS Jablunkovsko; Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS
Jablunkovsko na období 2014-2020]
20
2. 1. 1. SWOT analýza
MAS Jablunkovsko zpracovalo Strategie komunitně vedeného
rozvoje pro období 2014 – 2020, jejíž součástí je analýza současného stavu
za pomocí SWOT analýzy a dále pak strategický plán rozvoje. SWOT
analýza MAS Jablunkovsko je rozdělená do 3 hlavních pilířů a těmi jsou
Krajina a Infrastruktura, Hospodářství a Společnost. Já si ale z těchto pilířů
SWOT analýzy vyberu faktory, které budu dále definovat a z kterých pak
odvodím indikátory pro výzkum na obec Písečnou.
„SWOT analýza je komplexní metodou kvalitativního hodnocení.
SWOT je zkratka složená z počátečních písmen anglických slov: strengths
(přednosti = silné stránky), weaknesses (nedostatky = slabé stránky),
opportunities (příležitosti), threats (hrozby). Jádro metody tedy spočívá
v klasifikaci a ohodnocení jednotlivých faktorů, které jsou rozděleny do čtyř
základních skupin (tj. faktory vyjadřující SILNÉ nebo SLABÉ vnitřní stránky
subjektu a faktory vyjadřující PŘÍLEŽITOSTI a HROZBY jako vlastnosti
vnějšího prostředí)“ [Bernatík, Maléřová 2010: s. 25].
Tabulka 7: Strategie SWOT analýzy
SWOT analýza Interní analýza
Silné stránky (S) Slabé stránky (W)
Extern
í an
alý
za
Příležitosti
(O)
S-O-Strategie:
Vývoj nových metod, které jsou
vhodné pro rozvoj silných
stránek společnosti (projektu).
W-O-Strategie:
Odstranění slabin pro vnik
nových příležitostí.
Hrozby (T)
S-T-Strategie:
Použití silných stránek pro
zamezení hrozeb.
W-T-Strategie:
Vývoj strategií, díky nimž je
možné omezit hrozby,
ohrožující naše slabé
stránky.
Zdroj: Bernatík, Maléřová 2010: s. 25
21
Tabulka 8: SWOT analýza MAS Jablunkovsko, vlastní výběr
Silné stránky Slabé stránky
Dobrá dopravní dostupnost regionu
silniční, železniční a hromadná
Přítomnost velkých zaměstnavatelů v
blízkosti regionu
Pestrá síť a činnost neziskových
organizací a spolků
Rostoucí počet obyvatel a s tím
spojená dynamická bytová výstavba na
území MAS
Dobrá dostupnost lékařské péče
Bohatý kulturní život
Nedostatek kvalifikované pracovní síly
přímo na území regionu, dojíždění za
prací
Nedostatečně rozvinutá síť sociálních
služeb v některých obcích
Odliv vzdělaných lidí do větších měst
Špatná kvalita ovzduší – lokální
topeniště, průmysl, doprava
Nedostatečná a stárnoucí sportovní
infrastruktura v některých obcích
Omezené možnosti volnočasových
aktivit pro všechny věkové kategorie
Příležitosti Hrozby
Zájem mladých rodin o bydlení na
venkově
Podpora a rozvoj místního spolkového
života.
Pocit regionální sounáležitosti
Zpoždění s dokončením obchvatu I/11
Odliv mladých kvalifikovaných
obyvatel z regionu
Závislost na Třineckých železárnách,
jako monopolním zaměstnavateli
v regionu
Stárnutí populace, odliv mladých lidí
z regionu
Rušení spojů autobusových linek a
spojů železniční dopravy
Zdroj: MAS Jablunkovsko; Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Jablunkovsko na
období 2014-2020, vlastní zpracování
Z pilíře Krajiny a Infrastruktury využiji tyto indikátory silných stránek
a příležitostí: Dobrá dopravní dostupnost regionu silniční, železniční a
hromadná. Ze slabých stránek a hrozeb to budou tyto: Zpoždění s dokončením
obchvatu I/11, Špatná kvalita ovzduší – lokální topeniště, průmysl, doprava a
Rušení spojů autobusových linek a spojů železniční dopravy.
Z pilíře Hospodářství z příležitostí a silných stránek využiji:
Přítomnost velkých zaměstnavatelů v blízkosti regionu, Zájem mladých rodin
22
o bydlení na venkově. A jako slabé stránky a hrozby: Nedostatek
kvalifikované pracovní síly přímo na území regionu, dojíždění za prací, Odliv
mladých kvalifikovaných obyvatel z regionu, Závislost na Třineckých
železárnách jako monopolním zaměstnavateli v regionu.
A nakonec z pilíře Společnosti jako příležitosti a silné stránky: Pestrá
síť a činnost neziskových organizací a spolků, Podpora a rozvoj místního
spolkového života, Rostoucí počet obyvatel a s tím spojená dynamická bytová
výstavba na území MAS, Dobrá dostupnost lékařské péče, Bohatý kulturní
život a Pocit regionální sounáležitosti. Jako slabé stránky a hrozby tyto:
Nedostatečně rozvinutá síť sociálních služeb v některých obcích, Odliv
vzdělaných lidí do větších měst, Stárnutí populace, odliv mladých lidí
z regionu, Nedostatečná a stárnoucí sportovní infrastruktura v některých
obcích a Omezené možnosti volnočasových aktivit pro všechny věkové
kategorie.
Vybrané faktory ze SWOT analýzy budu blíže definovat v dalších
podkapitolách této kapitoly, kde z nich určím indikátory pro výzkumnou
práci.
2. 1. 2. Strategický plán
Obrázek 3: Motto MAS Jablunkovsko
Zdroj: MAS Jablunkovsko; Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Jablunkovsko na
období 2014-2020
23
Obrázek 4: Vize MAS Jablunkovsko
Zdroj: MAS Jablunkovsko; Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Jablunkovsko na
období 2014-2020
„Realizace strategie znamená využití potenciálů území podhorské
krajiny a její strategické a dobře dostupné polohy na hranici tří států.
Důležitým prvkem je využití bohatých tradic, tradičních forem zemědělství.
Důležitou roli sehrává využití již navázaných partnerství veřejného sektoru
s podnikatelskou sférou a neziskovými organizacemi. Vize vyjadřuje veškeré
směry dalšího rozvoje území a zastřešuje oblasti životního prostředí,
infrastruktury, podpory podnikání a podpory rozvoje sociální oblasti se
zacílením na sociální podnikání, sociální bydlení, poskytování sociálních
služeb“ [MAS Jablunkovsko; Strategie komunitně vedeného místního
rozvoje MAS Jablunkovsko na období 2014-2020].
„Strategická vize Jablunkovska navazuje na výstupy SWOT analýzy,
vychází z potřeb a požadavků, které byly vzneseny při veřejných
projednáváních, jednáních se zástupci samospráv, podnikatelů a neziskových
organizací. Vize je průnikem sociální, ekonomické a environmentální
oblasti“ [MAS Jablunkovsko; Strategie komunitně vedeného místního
rozvoje MAS Jablunkovsko na období 2014-2020].
2. 2. 2. Cíle strategie
„V rámci tří základních pilířů strategie (Společnost, Hospodářství,
Krajina a infrastruktura) bylo specifikováno pět strategických cílů, které
obsahují veškeré definované potřeby území. Cíle jsou stanoveny jako
kombinace vzájemného působení a očekávaných výsledků“ [MAS
24
Jablunkovsko; Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS
Jablunkovsko na období 2014-2020].
Obrázek 5: Prioritní oblasti strategie MAS Jablunkovsko
Zdroj: MAS Jablunkovsko; Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Jablunkovsko na
období 2014-2020
Na obrázku 5 můžeme vidět pět strategických cílů MAS Jablunkovska
a jejich prioritní postavení. Nejvýše postaven je cíl Lidé, a to protože bez
vzdělaných lidí není možný rozvoj. Na druhou úroveň řadí společně oblasti
Podnikání, Spolupráce a Mobilita. Tyto oblasti mají společné to, že neustále
prochází změnami a jsou velice dynamické. Nejníže je pak v hierarchii cílů
postaven cíl Prostředí z důvodů stálého a pevného základu pro rozvoj. Cíl
Spolupráce je spojujícím prvkem všech strategických oblastí cílů. U každé
z těchto pěti oblastí cílů byla definována specifická opatření. [MAS
Jablunkovsko; Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS
Jablunkovsko na období 2014-2020]
Jak jsem se již zmínila, nejdůležitějším cílem je oblast Lidé. Pro
smysluplný rozvoj území je důležitým předpokladem vzdělané, spokojené a
sociálně vyspělé obyvatelstvo. Cílem je tedy investovat do sociální
25
ekonomiky pro zvýšení kvality života, rozvoje a tedy i rozvoje místní
ekonomiky. Docílí toho projekty typu rekonstrukce a výstavby budov,
pořizování vybavení pro komunitní péči, sociální služby, zlepšení podmínek
pro bydlení. Pro zlepšení podmínek pro vzdělání a celoživotní učení mají
v plánu především podporu kvality a dostupnosti regionální infrastruktury pro
vzdělání a celoživotní učení. [MAS Jablunkovsko; Strategie komunitně
vedeného místního rozvoje MAS Jablunkovsko na období 2014-2020] Proto
se budou soustředit především na spokojenost a přístup obyvatel k obci.
Strategický cíl Podnikání usiluje o ekonomicky vyspělý a efektivní
region, který spojuje vícero oblastí a je hlavním cílem pilíře Hospodářství.
Budou se zaměřovat především na rozvoj ekonomického prostředí a
konkurenceschopnosti podniků v oblasti a to především v návaznosti na
kulturní tradice, tradičních řemesel a zemědělství. V oblasti jsou díky
tradičnímu zemědělství a krásné a čisté přírody vhodné podmínky pro
ekozemědělství a agroturistiku. Součástí je také podpora zázemí pro tvorbu
nových pracovních míst. Jablunkovsko sice nepatří mezi regiony se zvýšenou
nezaměstnaností, ale vyskytuje se zde odlišná míra mezi obcemi. [MAS
Jablunkovsko; Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS
Jablunkovsko na období 2014-2020]
Stabilní a spolupracující region je prioritou cíle Spolupráce. Cíl je tedy
zaměřen především na spolupráci hlavních aktérů regionálního rozvoje. Jak
již bylo řečeno, strategický cíl Spolupráce je propojen se všemi strategickými
cíli, a tedy jeho součástí jsou i z určité části ostatních strategických cílů.
Zaměří se také na konkurenceschopnost cíle Podnikání, rozvoj sociálních
služeb a vzdělání cíle Lidé, apod. Jedná se o podporu v různých odvětvích a
řešení záměrů regionu. Spolupráce docílí především výměnou zkušeností
mezi MAS a jejich členy, také na nadnárodní úrovni a propagací regionu
formou publikací. [MAS Jablunkovsko; Strategie komunitně vedeného
místního rozvoje MAS Jablunkovsko na období 2014-2020]
Pevný a stálý základ pro rozvoj tvoří cíl Prostředí, který se řídí mottem
„Zdravé a funkční Jablunkovsko“. Tento cíl stojí především o ochranu
životního prostředí, ochranu ovzduší, vodního hospodářství, biodiverzity a
26
nakládání s odpady. A jak toho docílí? K ochraně lesů přispěje výstavba a
značení stezek pro turisty, zřizování odpočinkových stanovišť, informačních
tabulí a zařízení k odkládání odpadků. Tento cíl se mimo jiné soustřeďuje na
podporu rozvoje kvality poskytovaných služeb veřejné správy. Opatřeními
směřuje k dosažení efektivnějšího výkonu veřejné správy s rozšířenou
působností – Jablunkov a Třinec. [MAS Jablunkovsko; Strategie komunitně
vedeného místního rozvoje MAS Jablunkovsko na období 2014-2020]
2. 2. Služby, spolky a volnočasové aktivity
Co se týče služeb, v obci najdeme pouze ty základní a pro ostatní je
třeba jet do města Jablunkov nebo Třince. V obci nalezneme mateřskou a
základní školu (pouze první stupeň), obchod s potravinami a základními
hygienickými potřebami, obecní úřad a malou hospůdku. To vše sídlí na
jednom místě v centru obce. V sousedním městě Jablunkov pak můžeme
využít širší výběr služeb jako třeba úřad práce, poštu, polikliniku, kino, větší
výběr obchodů, supermarkety, kostel, apod. Nejbližší nemocnice, kam Vás
odveze záchranka, a kde můžete navštívit pohotovost, je bohužel až v Třinci,
která je cca 15 km vzdálený.
Nicméně úplně bez života obec Písečná není. Funguje zde několik
spolků, které se o zábavu a ruch v obci postarají, ať už jste členem či nikoli.
Krátce zde popíšu činnost těch hlavních. Pouze jeden spolek je ale oficiálně
registrován v rejstříku spolků.
Spolek důchodců
Členové tohoto spolku jsou lidé vyššího věku, ale není povinností, aby
byli přímo ve starobním důchodě. Spolek zajišťuje aktivitu především pro
důchodce, ale není vyloučena účast i mladších lidí, jako třeba rodinných
příslušníků. Tento spolek se spoluúčastní organizování dvou kulturních akcí
v naší obci, kterými jsou: Dětské radovánky na konci školního roku, díky
čemuž pomáhají SRPŠ a Dny obce Písečné neboli zakončení prázdnin, na
kterém se účastní všechny spolky v obci tak, že se každým rokem střídají
v přípravě nebo popřípadě spolupracují dva spolky najednou.
27
Spolek pořádá různé zájezdy pro své členy, a pokud kapacity nevyplní
svými členy, nabízejí volné místa dalším obyvatelům naší obce. Jedná se o
zájezdy především po České republice, jak turistické, poznávací, tak i
pobytové. Čas od času pořádají i zájezdy do zahraničí. Asi nejčastěji nabízejí
hromadný zájezdy do nedalekého Těšínského divadla na divadelní
představení. Jedinou kulturní akcí pro obyvatele Písečné, kterou pořádají
zcela sami, je Důchodcovský ples.
Sbor dobrovolných hasičů
Tato komunita má cca 100 členů ze všech generací od nejstarší až po
tu nejmladší. Součástí sboru dobrovolných hasičů je zásahová jednotka, do
které ale patří pouze asi 10 členů, kteří museli absolvovat přípravný kurz.
Všichni, ale především mladší členové sboru, se podílejí na brigádách pro
zvelebení obce, či při pomoci občanům v krizových situacích.
Další část sboru tvoří soutěžní týmy, které se v sezóně zhruba od
května do října účastní okrskových nebo ligových soutěží v požárním útoku.
Před 3 lety skončil nejstarší soutěžní mužský tým, který několik let vyhrával
Moravskoslezskou ligu. Nahradil je ovšem také úspěšný mladší tým, který
před rokem vyhrál nově založenou ligu Gorolského poháru. Soutěží se účastní
také ženský tým, který funguje již 7 let a vyhrál také mnoho pohárů. Od
loňského roku byl opět založen tým žáků, což jsou nejmladší členové celého
sboru.
Díky tomu, že jsou ve sboru tyto soutěžní úspěšné týmy, je naše obec
v hasičské komunitě v celém kraji vyhlášena. Proto má hasičská soutěž,
kterou pořádá SDH Písečná každoročně, velkou účast a úspěch. Jako každý
spolek se také spoluúčastní na kulturní akci Dny obce Písečné neboli
zakončení prázdnin. A také, jako každý spolek, pořádá svůj vlastní, Hasičský
ples.
Sbor organizuje jednou či dvakrát do roka také zájezd, ale ten je
většinou jen pro členy sboru a pro jejich partnery.
28
Spolek přátel kultury a sportu na Písečné z. s.
Vznikl přejmenováním spolku recese a zapsáním do rejstříku spolků.
Hlavní náplň tohoto spolku je rozvoj kulturní a sportovní činnosti na Písečné
formou spolupořádání turnajů, dětských her, pěších i cyklistických výletů a
tematických plesů ve spolupráci s ostatními subjekty v ČR. Je to jediný spolek
v obci, který je oficiálně zapsán v rejstříku spolků a může čerpat různé
příspěvky z EU. Tento spolek je mnohem aktivnější než spolek recese, po
kterém převzal organizaci Maškarního plesu. Jako všechny spolky v obci se
spoluúčastní na pořádání kulturní akce Dny obce Písečná neboli zakončení
prázdnin. Spolek pořádá samozřejmě mnoho akcí pro děti a rodiče
v Kulturním domě Písečná nebo Výletišti jako například florbalový turnaj,
ping-pongový turnaj, apod. Ke spolku se stále připojují noví členové a i ti,
kteří nejsou přímo členové, se často účastní akcí jimi pořádaných.
2. 3. Trh práce
Obrázek 6: Podíly vybraných skupin zaměstnání (CZ-ISCO) na celkovém
počtu zaměstnaných, Moravskoslezský kraj, ČR, 2013, v %
Zdroj: Trh práce 2013 v Moravskoslezském kraji
29
Podle obrázku můžeme porovnat zaměstnanost Moravskoslezského
kraje a České republiky podle skupin zaměstnání. Můžeme vidět, že výrazně
převyšuje skupina dělnické a řemeslnické profese 33,9 % a to i v porovnání
s ČR 31,5 %. Druhou nejvýraznější profesní skupinou, která opět převyšuje
ČR, jsou nižší administrativní pracovníci 26,4 %. Pro obě tyto skupiny postačí
střední vzdělání ukončené maturitou nebo výučním listem. Oproti tomu
profesní skupiny techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci, vedoucí a
odborní pracovníci, pro které už je potřeba vyšší vzdělání jako vyšší odborná
škola nebo vysokoškolské, mají výrazně nižší procentový podíl a naopak je
převyšuje podíl ČR. Toto podporuje mou hypotézu, že obyvatelé Písečné
s vyšším vzděláním mají problém s uplatněním v regionu.
Podle statistiky ČSÚ 28,8 % obyvatel Moravskoslezského kraje je
zaměstnáno ve zpracovatelském průmyslu, což souvisí s jedním
z nejvýznamnějších zaměstnavatelů Moravskoslezského kraje [ČSÚ: Veřejná
databáze; Zaměstnaní podle odvětví ekonomické činnosti CZ-NACE, vlastní
výpočet].
„Třinecké železárny, kterým místní neřeknou jinak než Werk, patří k
průmyslovým podnikům s nejdelší tradicí hutní výroby v České republice.
Dnes významný podnik s uzavřeným hutním výrobním cyklem byl založen v
roce 1839 Těšínskou komorou, kterou v té době vlastnil arcivévoda Karel
Habsburský“ [Třinecké železárny; Historie].
Třinecké železárny jsou v současné době největším zaměstnavatelem
v regionu a jednou z nejvýznamnějších společností v rámci celé České
republiky. Zaměstnávají zhruba 6000 lidí ve výrobě, provozu i službách.
Svým zaměstnancům nabízí ekonomickou jistotu, stabilitu a také možnost
profesního rozvoje [Třinecké železárny; Práce u nás].
K dlouholeté tradici Třineckých železáren patří také spolupráce se
školami všech stupňů. Spolupráce začíná již od základní školy a to nejen jako
finanční podpora, ale také spoluprací s rodiči a učiteli při výběru další školy
pro žáky. Dále spolupracují také s odbornými středními školami pro Třinecké
železárny a nakonec vybranými vysokými školami, především VŠB –
30
Technickou univerzitou Ostrava, ČVUT Praha a VUT v Brně [Třinecké
železárny; Spolupráce se školami všech stupňů].
2. 4. Doprava
Podle Jízdního řádu můžeme vidět, že autobusové linky jsou
přizpůsobeny potřebám obyvatel. Ve směru z Písečné do Jablunkova a Třince
v pracovní dny v ranních hodinách, kde obyvatelé dojíždějí do zaměstnání a
škol, jsou intervaly mezi autobusy cca hodinu i kratší. Přes poledne jsou
intervaly už dlouhé cca 2 hodiny. Opět četnější doprava je okolo 13-14
hodiny, kdy obyvatelé zaměstnaní v Třineckých železárnách musí na
odpolední směnu. Poté se interval opět prodlužuje a od pozdějších
odpoledních hodin je opět pravidelný po hodině a večer už doprava zcela
utichá. O víkendech je samozřejmě doprava omezená, ale opět přizpůsobená
potřebám. Fungují linky, které dopraví zaměstnance Třineckých železáren
pracující i o víkendu včas na směnu, ale také věřící obyvatelé včas na mši
v kostele v Jablunkově [Jízdní řády platné od 13. 12. 2015 do 10. 12. 2016].
Jinak tomu není ani v opačném směru z Jablunkova a Třince. Linky
jsou opět přizpůsobeny konci směny v Třineckých železárnách, ale i většiny
pracovní doby mezi 14-16 hodinou a konci vyučování středních škol v Třinci
a základní školy v Jablunkově. O víkendech je doprava také přizpůsobená
konci směny i konci mše svaté [Jízdní řády platné od 13. 12. 2015 do 10. 12.
2016].
Autobusové linky navazují také na vlakovou dopravu, která je
dostupná v obci Návsí. Pokud autobus nejede přímo do Návsí, navazuje
v Jablunkově přípoj, který jede pouze do Návsí anebo do Třince a zastavuje
v Návsí [Jízdní řády platné od 13. 12. 2015 do 10. 12. 2016].
Vlaková doprava je bez výjimky pravidelná. Interval mezi vlaky je
hodinový a vlaky vyjíždějí ze stanice Návsí několik minut po celé hodině.
Několikrát za den v Návsí zastaví i expresní přímé spoje do Prahy společnosti
České dráhy i Žlutý [IDOS Jízdní řády].
Územím MAS Jablunkovsko prochází také silniční páteřní
komunikace a to mezinárodní silnice I/11 vedoucí z Hradce Králové, přes
31
Ostravsko až na Slovensko, která má nadregionální význam [MAS
Jablunkovsko; Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS
Jablunkovsko na období 2014-2020].
„Silnice I/11 je v rámci průtahů obcemi v současné době řešena
pomocí obchvatů. Problematický je úsek procházející Vendryní a částí
Bystřice, kde obchvat chybí. Denně zde projede asi 14 500 vozidel, z toho
více než čtvrtinu tvoří těžká motorová vozidla. Vysoký objem dopravy je také
hrozbou pro životní prostředí a bezpečnost obyvatel v dotčených obcích“
[MAS Jablunkovsko; Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS
Jablunkovsko na období 2014-2020].
2. 5. Faktory možností a bariér rozvoje obce
Podle Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS
Jablunkovsko na období 2014-2020 a SWOT analýzy jsem se inspirovala
k výběru faktorů pro určení možností a bariér rozvoje obce Písečná, které
nyní budu definovat.
Stárnutí populace
Podle kapitoly 1. můžeme zjistit, že populace v obci nestárne.
Poslední sčítání obyvatel ukazují, že podíl osob starších 65 let je menší než
podíl dětí do 14 let. Faktor stárnutí populace můžeme tedy považovat za
možnost rozvoje.
Vzdělanost populace
Nejvyšší podíl 38 % obyvatel tvoří střední vzdělání bez maturity vč.
vyučení a 27 % střední s maturitou. Oproti tomu nejnižší podíl tvoří obyvatelé
s vyšším vzděláním (nástavba, vyšší odborné vzdělání, vysokoškolské), který
je nižší než v celé České republice (viz tabulka 4 v kapitole 1. 2.).
V porovnání s Českou republikou je průměrná vzdělanost nižší proto
můžeme tento faktor považovat za bariéru rozvoje obce.
Nezaměstnanost
32
Podle tabulky 3 v první kapitole můžeme určit, že nezaměstnanost
v obci je nízká, a to pouhých 8,8 % z ekonomicky aktivních obyvatel oproti
91,2 % zaměstnaných. V porovnání s Českou republikou, kde je 9,8 %
nezaměstnaných z celkového počtu ekonomicky aktivních obyvatel [SLDB
2011; Česká republika, vlastní výpočty]. V kapitole 2. 3. se můžeme dočíst,
že většina obyvatel Moravskoslezského kraje dělá dělnické nebo řemeslnické
profese a konkrétně 28,8 % obyvatel Moravskoslezského kraje je zaměstnáno
ve zpracovatelském průmyslu, což souvisí s největším zaměstnavatelem kraje
Třineckými železárnami. Tento faktor tedy můžeme považovat za možnost
rozvoje obce.
Odliv mladých lidí
Ze statistik v první kapitole můžeme vyčíst, že za poslední roky
přibývá obyvatel, kteří se do obce přistěhují. Také podle SWOT analýzy
Strategie MAS Jablunkovsko je příliv mladých rodin příležitostí. Obyvatel
obce se ptám, zda by se někdy odstěhovali. Pokud odpoví ano, tak bych chtěla
znát důvod, který můžou vybrat z nabídky: zaměstnání (kariéra), nová rodina,
lepší životní podmínky, případně doplnit jiný důvod.
Dostupnost služeb a zdravotní péče
Jelikož se v obci nachází pouze menší obchod s potravinami a
základními potřebami, ale bohužel žádné jiné služby ani zdravotní péče,
zjišťuji v dotazníkovém šetření především, zda jsou obyvatelé spokojeni
s jejich dostupností v okolí. Konkrétně se tedy ptám na spokojenost
dostupnosti těchto služeb: obchody, úřady, kostel, pošta a zdravotní péče. U
všech můžou vybrat odpověď ze škály: Velmi spokojen/a – Spokojen/a –
Nespokojen/a – Velmi nespokojen/a.
Dostupnost zaměstnání a škol
Na konci první kapitoly jste se dozvěděli, že celkem 35,7 % obyvatel
dojíždí do škol nebo zaměstnání. V dotazníku se ptám, zda dojíždějí do
zaměstnání/školy, pokud ano, tak bych chtěla dále vědět, jak často, čím, jak
33
dlouho a kam. Všechny tyto otázky mají uzavřenou formu s nabídkou.
Samozřejmě se také ptám na spokojenost se silniční komunikací a veřejnou
dopravou. Zde můžou vybrat ze škály Velmi spokojen/a – Spokojen/a –
Nespokojen/a – Velmi nespokojen/a. Případnou nespokojenost můžou
odůvodnit z vybrané nabídky nebo sami doplní. Na spokojenost se silniční
komunikací a veřejnou dopravou se ptám také respondentů, kteří nedojíždí do
zaměstnání, ale využívají veřejné dopravy nebo silniční komunikaci během
pracovních dní a zda by také něco změnili. Dále mě zajímá, zda respondenti
vyjíždějí z obce o víkendech, pokud ano, tak čím, proč a zda jsou opět
spokojeni se silniční komunikací a veřejnou dopravou nebo by něco změnili.
Kulturní a spolkový život
Jak jsem se již dříve zmínila, v obci fungují 4 hlavní spolky, které se
starají o kulturní život v obci. Kulturnímu a spolkovému životu se
v dotazníku věnují tyto otázky: Jste členem některého nebo více z těchto
spolků v obci? V nabídce si mají na výběr ze všech spolků obce. Účastníte se
kulturních akcí v obci? Opět jsem uvedla nabídku konkrétních akcí, o kterých
se zmiňuji v kapitole o spolcích. Pokud se neúčastní žádné z těchto akcí,
zajímá mě jejich důvod, zda nemají zájem, nemají čas nebo se nechtějí stýkat
s lidmi z obce.
Sportovní infrastruktura a možnost volnočasových aktivit
Mezi sportovní infrastrukturu řadíme veškerá stavby, které jsou
primárně určeny pro sportovní činnost. Jedná se tedy o sportovní haly,
tělocvičny, stadiony a další nekryté prostory pro provozování sportovních
aktivit. Sportovní infrastrukturu zabezpečují státní orgány, obce, kraje a
sportovní svazy [S-EPI, ©2010-2016].
V obci se nachází jedno nekryté fotbalové hřiště a tenisový kurt, který
lze využít na jiné sporty jako volejbal, nohejbal apod. V centru obce se nově
zrekonstruovalo hřiště pro děti, které využívá škola, ale je také volně
přístupné veřejnosti a tělocvična sloužící ale pouze základní a mateřské škole
v obci. Je zde ale otázka, zda tato sportovní infrastruktura v obci stačí
34
obyvatelům. Budu se ptát, jaká stavba pro sportovní účely obyvatelům v obci
chybí. V nabídce je posilovna, tělocvična přístupná veřejnosti, bazén,
popřípadě můžou doplnit nebo zvolit, že jsou spokojeni a nic jim nechybí.
Taktéž se mě zajímá, co jim chybí z nabídky volnočasových aktivit.
V obci se nachází, jak už jsem zmínila, hřiště pro děti, fotbalové hřiště a kurt,
které jsou veřejnosti k dispozici. Co se týče aktivit, většina jsou zaměřené
pouze na děti. Spolek přátel kultury a sportu na Písečné z. s. pořádá během
roku různé soutěže a aktivity pro děti, ale také několik turnajů pro dospělé.
Také Sbor dobrovolných hasičů nově založil závodní družstva dětí a dorostu.
Respondentů se ptám, zda tyto volnočasové aktivity pro děti využívají a
pokud ne, tak můžou vybrat z nabídky (nemám čas, nezajímá mě to, nechci
se stýkat s lidmi z obce, nechci, aby se moje dítě/děti stýkalo/y s lidmi v obci,
o žádných nevím, nemám děti (už dospěly)) důvod, případně doplnit.
Co se týče volnočasových aktivit pro dospělé a seniory, ty v obci zcela
chybí, proto se respondentů ptám, zda chybí také jim a případně můžou
z nabídky (sportovní aktivity, jazykové kurzy, dovednostní kurzy) vybrat jaké
nebo doplnit, případně zvolit, že jsou zcela spokojeni.
Obecní sounáležitost (lokální identita)
„Lokální a regionální identita je specifickým případem identity a lze
ji definovat jako vnitřní pocit příslušnosti k určitému územnímu společenství
lidí i k území samotnému“ [Heřmanová, Patočka 2007: s. 98]
Lokální a regionální identitu můžeme určit podle některých faktorů:
dlouhodobost a kontinuita pobytu, existence/neexistence historicky
významného objektu, existence tradic, generační zakořeněnost, harmonické
životní prostředí, zda obyvatelé považují obec za svůj domov, bydliště přátel,
vztah se sousedy. S lokální identitou souvisí také kulturní a spolkový život a
ochota obyvatel k migraci. [Heřmanová, Patočka 2007: s. 98 - 101]
Na dlouhodobost a kontinuitu života se ptám otázkami, zda
dotazovaní žijí v obci od narození, nebo se přistěhovali. Pokud zvolí druhou
variantu, měli by doplnit, kolik let již v obci žijí. Také se zabývám otázkou,
zda se z obce odstěhovali a opět přistěhovali a jaký je jejich důvod
35
odstěhování a přistěhování, stejně jako u otázky, zda by se někdy odstěhovali
z obce.
V obci se bohužel nenachází žádný historicky významný objekt, a
jelikož je samostatnou obcí 15 let, mnoho tradic se zde ještě nezakořenilo. Za
nejstarší a nejvýznamnější místní tradici můžeme považovat „stavění máje“.
Jedná se o typickou českou tradici, ovšem v obci probíhá tak, že nejbližší
víkend okolo 1. května se domluví nejbližší sousedé a staví májku. A tak se
stane, že jich v obci stojí cca 5. Od respondentu se chci dozvědět, jestli tuto
tradici znají a zda ji dodržují.
Na otázku generační zakořeněnosti se ptám jednoduchou otázkou:
Pochází Vaši rodiče z obce Písečná? Mezi možnostmi odpovědí budou:
matka i otec, jen matka, jen otec nebo žádný.
S lokální identitou souvisí také vedením obce (starosta), kterou v obci
od listopadu roku 2006 zastává, pan Bc. David Ćmiel. Ptám se proto také
obyvatel na jejich názor, zda si myslí, že pan starosta přispívá k rozvoji obce?
Odpovídat můžou na škále: Naprosto souhlasím – spíše souhlasím – spíše
nesouhlasím – naprosto nesouhlasím. U případného nesouhlasu můžou
respondenti z nabídky zvolit důvod nebo doplnit.
Otázku lokální identity zjišťuji otázkami: Považujete obec za svůj
domov? (odpovídají na škále: Rozhodně ano – spíše ano – spíše ne – rozhodně
ne), Kolik obyvatel znáte osobně? (zde obyvatele vyplňují přibližný počet),
Stýkáte se se svými sousedy? Bydlí větší podíl vašich přátel v obci Písečná?
Kolik obyvatel znáte osobně? (zde obyvatele vyplňují přibližný počet).
Samozřejmě se také zajímám, jestli mají s většinou z nich dobré vztahy,
odpovědět můžou na škále: Rozhodně ano – spíše ano – spíše ne – rozhodně
ne.
Ohledně ochoty obyvatel k migraci slouží stejná otázka jako pro
faktor odliv mladých lidí, zda by se někdy odstěhovali z obce a pokud ano,
tak proč.
Definice životního prostředí uvedená v našem zákoně č. 17/1992 Sb.,
o životním prostředí: „Vše, co vytváří přirozené podmínky existence
organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho
36
složkami jsou zejména: ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy
a energie“ [EnviWeb; Životní prostředí].
Proto se v dotazníku ptám na harmonické životní prostředí otázkou,
zda jsou spokojeni s: kvalitou ovzduší a čistotou prostředí obce. Na obě tyto
otázky odpovídají na škále: Velmi spokojen/a – Spokojen/a – Nespokojen/a
– Velmi nespokojen/a. Pokud jsou nespokojeni s kvalitou ovzduší, můžou
vybrat z následujících možností: blízkost průmyslu, málo zeleně v okolí,
neekologické topení obyvatel obce, vysoká frekvence dopravy, nebo doplnit.
Pokud jsou nespokojeni s čistotou prostředí obce, mají také na výběr
z možností: Odpadky na veřejných prostranstvích, Nedostatek odpadkových
košů, Nezákonná skládka v obci, Nedostatečný úklid obce, nebo můžou
doplnit sami.
Ptám se také, zda se jim líbí příroda okolo obce a můžou odpovídat na
škále: Rozhodně ano – spíše ano – spíše ne – rozhodně ne
37
3. Výzkumný projekt
V teoretické části jsme se seznámili s obcí Písečná a charakterizovali
její obyvatelstvo. Dále jsme se dozvěděli něco o MAS Jablunkovsko, její
strategickém plánu a metodě LEADER. Na základě této strategie a SWOT
analýzy jsme si definovali indikátory možností a bariér rozvoje. Některé
indikátory jsme již identifikovali jako možnosti nebo bariéry na základě
informací z teoretické části. Ostatní indikátory nyní identifikujeme na
základě výzkumného šetření.
Předmětem této práce je hodnocení obyvatel obce Písečné
definovaných indikátorů pro identifikaci možností a bariér rozvoje obce
Písečná.
3. 1. Cíl výzkumu
Mým hlavním cílem výzkumu, jak již napovídá název, je identifikovat
možnosti a bariéry rozvoje obce Písečná. V kapitole 2. 5. jsem si definovala
indikátory možností a bariér rozvoje obce, na základě kterých jsem vytvořila
otázky. Cílem práce je také analyzovat, jak věk a profesní pozice ovlivňuje
názory obyvatel na tyto indikátory (Odliv mladých lidí, Dostupnost služeb a
zdravotní péče, Dostupnost zaměstnání a škol, Kulturní a spolkový život,
Sportovní infrastruktura a možnost volnočasových aktivit, Obecní
sounáležitost (lokální identita)) a tedy ovlivňuje výsledky výzkumu.
3. 2. Typ výzkumu a metodika
Jak už lze poznat z obsahu práce, budu provádět kvantitativní
výzkum. Ke sběru dat jsem si vybrala metodu strukturovaného dotazníku.
Výhodou této metody je její časová nenáročnost jak pro výzkumníka, tak pro
respondenty. Naproti tomu nevýhodou může být určité zkreslení výsledků.
Dotazník obsahuje celkem 37 otázek, z toho 6 otázek má ještě další
podotázky. Používala jsem převážně uzavřené a polootevřené otázky
s možností vlastního doplnění. 16 otázek a podotázek je s možností výběru
více variant odpovědi. Detailnější postup konstruování dotazníku můžete
38
najít v kapitole 2. 5. Faktory možností a bariér rozvoje obce, kde jsem u
každého indikátoru popsala, jakými otázkami se ptám a jaké jsou možnosti
odpovědí. V kapitole 3. 1. Cíl výzkumu, jsem se zmínila, že zkoumám
ovlivnění výzkumu věkem a profesní pozicí respondentů. Jako nezávislé
proměnné jsem tedy zvolila věk, na který se budu ptát na začátku dotazníku,
kde kategorie nejsou předem určeny a respondenti vyplňují konkrétní číslo.
Jako druhou nezávislou proměnnou jsem vybrala profesní pozici a
respondentů se ptám, zda jsou pracující, nezaměstnaní, studenti nebo
důchodci. Kompletní dotazník pro předvýzkum naleznete v Příloze 1 na konci
práce.
3. 3. Hypotézy
Hypotéza 1: Věk respondentů ovlivňuje hodnocení indikátorů možnosti a
bariér rozvoje obce.
Tato hypotéza byla vybrána čistě empiricky na základě prvotního
zkoumání terénu, kde jsem se již setkala s rozdílnými názory na základě
zkušeností a pohledu na svět. Tyto názory se měnily většinou s přibývajícím
věkem, protože s přibývajícím věkem přibývají také zkušenosti a mění se
pohled na svět.
Zjišťuji vliv věku na hodnocení indikátorů možností a bariér rozvoje
obce, které jsem definovala v kapitole 2. 5.: Odliv mladých lidí, Dostupnost
zaměstnání a škol, Dostupnost služeb a zdravotní péče, Kulturní a spolkový
život, Sportovní infrastruktura a možnost volnočasových aktivit a Obecní
sounáležitost (lokální identita).
Věkové rozvrstvení jsem určila až po vysbírání dat (viz Tabulka 9
v kapitole 3. 4.). Vycházím z předpokladu, že například respondenti ve věku
do 40 let mají jiné názory než respondenti nad 40 let nebo důchodového věku
65 let a více.
39
Hypotéza 2: S přibývajícím věkem klesá ochota odstěhovat se z obce.
Tuto hypotézu jsem určila také empiricky na základě předvýzkumu,
kdy jsem se setkala s tím, že s přibývajícím věkem lidé byli méně ochotní
k odstěhování z obce a to především kvůli pohodlí, rodině a určité jistotě,
kterou si v obci vybudovali. Hypotéza ale vychází také z teoretické části,
konkrétně pak ze SWOT analýzy MAS Jablunkovsko, která uvádí jako
hrozbu: Odliv mladých kvalifikovaných obyvatel z regionu.
Jak již bylo zmíněno, věkové rozvrstvení zatím není určeno a opět
vycházím z předpokladu, že například obyvatelé do 30 let budou ochotnější
odstěhovat se než obyvatelé nad 50 let.
Hypotéza 3: Studenti jsou více otevřeni možnosti odstěhovat se z obce a to
především kvůli zaměstnání (kariéře).
Hypotéza vznikla také na základě SWOT analýzy MAS
Jablunkovsko, konkrétně podle bodu slabé stránky: Odliv vzdělaných lidí do
větších měst a podle bodu hrozeb: Odliv mladých kvalifikovaných obyvatel
z regionu. To znamená, že studenti jsou stále otevřeni možnosti odstěhovat se
z obce, kvůli budování své kariéry. Vycházím také z malého uplatnění
vysokoškolsky vzdělaných lidí a vzdělanostní struktury obyvatel v obci (viz
1. 2. kapitola). Zjišťuji, zda jsou studenti více nakloněni možnosti odstěhovat
se z obce než pracující a důchodci a popřípadě jaký je jejich hlavní důvod.
Hypotéza 4: Většina pracujících obyvatel obce Písečná pracuje v Třineckých
železárnách.
Tato hypotéza byla stanovena na základě teoretické části, a sice
zjištění, že 28,8 % obyvatel Moravskoslezského kraje je zaměstnáno ve
zpracovatelském průmyslu a také tvrzení, že Třinecké železárny jsou
v současné době největším zaměstnavatelem v regionu a jednou
z nejvýznamnějších společností v rámci celé České republiky, která
zaměstnává zhruba 6000 lidí (viz kapitola 2. 3.). SWOT analýza MAS
Jablunkovsko také uvádí jako hrozbu: Závislost na Třineckých železárnách,
40
jako monopolním zaměstnavateli v regionu a jako silnou stránku: Přítomnost
velkých zaměstnavatelů v blízkosti regionu.
Opět zjišťuji, zda je respondent pracující, nezaměstnaný, důchodce
nebo student a platnost hypotézy určím díky otázce v dotazníku: Pokud jste
pracující, uveďte prosím, zda pracujete v Třineckých železárnách.
Hypotéza 5: Pan starosta přispívá k rozvoji obce.
S názorem, že po změně pozice starosty obce od listopadu 2006,
začala obec „vzkvétat“, jsem se setkávala čím dál častěji, a proto jsem se
rozhodla zahrnout i tuto otázku do dotazníku.
Potvrzení nebo vyvrácení hypotézy zjišťuji otázkou: „Myslíte si, že
pan starosta přispívá k rozvoji obce?“ Škála odpovědi je následující:
Naprosto souhlasím – Spíše souhlasím – Spíše nesouhlasím – Rozhodně
nesouhlasím. Pokud nesouhlasí, můžou uvést důvod z nabízených možností
a také sami doplnit, proto jsem zvolila polootevřenou otázku.
3. 4. Charakteristika výzkumného souboru
Jako výzkumný vzorek jsem zvolila obyvatelé obce Písečná a to
náhodným výběrem vzorku o velikosti 150 respondentů. K 1. 1. 2016 čítá
obce Písečná 240 trvale obydlených domů a 981 obyvatel (viz kapitola 1. 2.).
Náhodný výběr jsem provedla tak, že ze seznamu domů v obci jsem vybrala
náhodným losováním 150, které jsem osobně obešla a první osobu, která mi
otevřela dveře, jsem požádala o vyplnění dotazníku. Důvod tohoto postupu je
předpoklad, že náhodný výběr vzorku o velikosti 150 respondentů, bude
dostatečně reprezentativním vzorkem obyvatel obce Písečná a každý má
stejnou šanci se do výběru dostat. Tak zajistím, že výběr bude reprezentovat
dobře jak známé, tak neznámé vlastnosti populace.
Věkové kategorie nebyly předem stanoveny a respondenti uváděli
svůj věk v otevřené otázce. Věkové kategorie, které jsem určila až po
dokončení sběru dat, můžete vidět v tabulce 9. Respondenti jsou třídění do
kategorií podle SLDB 2011, pouze kategorie nad 60 let jsem kvůli nízké
četnosti spojila do jedné kategorie.
41
Tabulka 9: Věková struktura respondentů
Kategorie Četnost výzkumného
vzorku Rel. četnost
výzkumného vzorku Rel. četnost
obyvatel Písečné
15 – 19 11 7,3 7,5
20 – 29 61 40,7 15,5
30 – 39 28 18,7 15,7
40 – 49 30 20 14,6
59 – 59 15 10 10,8
60 a více 5 3,3 17,8
Zdroj: SLDB 2011; Písečná (okres Frýdek - Místek), vlastní výpočty
Tabulka 9 ukazuje četnost věkové struktury výzkumného vzorku, ale
také porovnává relativní četnost výzkumného vzorku se základním vzorkem.
Můžeme vidět značný rozdíl ve všech věkových kategoriích kromě kategorie
50 – 59 let a 15 – 19 let, které jsou téměř totožné. Z hlediska věkové struktury
není vzorek reprezentativní. Výsledky výzkumu založené na věkové struktuře
nejsou tedy zobecnitelné na celou populaci obce Písečná.
Tabulka 10: Profesní struktura respondentů
Kategorie Četnost výzkumného
vzorku Rel. četnost
výzkumného vzorku Rel. četnost obyvatel
Písečná
Pracující 105 70 42,6
Student 32 21,3 18,9
Důchodce 11 7,3 19,1
Nezaměstnaný 2 1,3 4,1
Zdroj: SLDB 2011; Písečná (okres Frýdek - Místek), vlastní výpočty
Tabulka 10 porovnává relativní četnost výzkumného vzorku se
základním vzorkem podle profesní pozice. Vzorky nejsou totožné v žádné
z kategorií. Výzkumný vzorek není tedy reprezentativní a výzkum není
zobecnitelný na celou populaci obce Písečná z hlediska profesní struktury.
42
3. 5. Předvýzkum
Předvýzkum proběhl osobně stejně jako výzkum a prováděl se na
sedmi obyvatelích obce Písečná. V průběhu předvýzkumu se neodhalily
žádné výrazné nedostatky a nejasnosti dotazníku, pouze malé úpravy a
doplnění možností odpovědí. Pouze u otázky 18. c. došlo ke změně
formulace, pro lepší porozumění. Původní znění bylo: Jak dlouho Vám cesta
trvá? Po změně: Jak dlouho Vám cesta trvá v jeden směr? Na tento nedostatek
jsem přišla díky navazující otázce, kam dojíždí. Někteří respondenti uvedli,
že dojíždí do Třince a u předchozí otázky uvedli, že cesta jim trvá i hodinu.
Tato odpověď se mi zdála nepravdivá, tak jsem se respondentů zeptala a
dozvěděla jsem se, že někteří otázku pochopili jako cestu tam i zpět celkem.
Další změnou, kterou jsem v dotazníku udělala, bylo doplnění možností
odpovědi u otázky číslo 31. a to o odpověď: Nemám děti (už dospěly). Tuto
variantu odpovědi mi doporučilo 5 ze 7 respondentů předvýzkumu, kteří do
odpovědi jiná dopsali: nemám děti, jelikož se jedná o polootevřenou otázku.
Po těchto úpravách je dotazník připraven k řádnému výzkumnému šetření.
Kompletně sestavený dotazník pro předvýzkum (viz Příloha 1) a konečný pro
výzkum (viz Příloha 2) můžete najít na konci této práce v přílohách.
3. 6. Interpretace výsledků výzkumu
Dotazníkové šetření proběhlo v obci Písečná ve dnech 11. – 13. března
2016 osobním kontaktem respondentů. Díky osobnímu přístupu byla
návratnost a platnost dotazníků 100 %. Dotazník mi tedy vyplnilo všech 150
respondentů vybraných náhodou formou výběru a všechny jsou kompletně a
správně vyplněny.
Data z těchto dotazníků byla přepsána do tabulkového procesoru
Microsoft Excel a následně přenesena do programu STATISTICA CZ 12, ve
kterém byly prováděny veškeré další analýzy získaných dat.
43
Hypotéza 1: Věk respondentů ovlivňuje hodnocení indikátorů možnosti a
bariér rozvoje obce.
Dostupnost zaměstnání a škol
85,3 % respondentů výzkumu uvedlo, že dojíždí do zaměstnání nebo
školy. Těchto respondentů jsem se dále dotazovala, jak často dojíždí, čím
dojíždí, jak dlouho jim trvá cesta v jeden směr, kam dojíždí a v neposlední
řadě jsem se ptala na spokojenost se silniční komunikací a veřejnou dopravou.
Denně v pracovní dny dojíždí do zaměstnání nebo školy 57,8 %
respondentů, 32 % dojíždí v pracovní dny i o víkendu podle pracovních směn
nebo studijních povinností, 4,7 % dojíždí jen některé pracovní dny a 5,5 %
1-2 krát měsíčně.
Dále jsem se tedy respondentů ptala, čím dojíždí do zaměstnání.
Respondenti mohli zvolit jednu i více možností a popřípadě doplnit i jinou
variantu díky polootevřené otázce. Jak můžeme vidět v tabulce 11, nejčastěji
využívají auto (68,7 %) a autobus (66,7 %). Respondenti pak doplnili
možnosti: na kole (5,3 %) a pěšky (2 %).
Tabulka 11: Čím dojíždíte do zaměstnání?
Četnost Rel. četnost
Autem 103 68,7
Autobusem 100 66,7
Vlakem 36 24
Na kole 8 5,3
Pěšky 3 2
44
Tabulka 12: Jak dlouho Vám trvá cesta v jeden směr?
Četnost Rel. četnost
Do 14 minut 27 21
15 – 29 minut 30 23,4
30 – 44 minut 32 25
45 – 59 minut 12 9,3
1 – 1,5 hodiny 11 8,6
Více než 1,5 hodiny 16 12,5
V tabulce 12 můžeme vidět, jak dlouho respondentům trvá cesta do
zaměstnání nebo školy. Nejčastějšími odpověďmi pak bylo: do 14 minut
(21 %) a 15 – 29 minut (23,4 %), což by odpovídalo také tabulce 13, která
ukazuje, kam obyvatelé dojíždí a nejčastější odpovědí byl Třinec (49,2 %) a
Jablunkov (17,2 %).
Tabulka 13: Kam dojíždíte?
Tabulka četností:Ot. 18 d (List1 v Výsledky)
Kategorie Četnost Rel.četnost
Třinec
Havířov
Ostrava
Karviná
Brno
Jablunkov
Olomouc
Písek
Český Těšín
Šumperk
Milíkov
Hrčava
Frýdek - Místek
63 49,21875
3 2,34375
4 3,12500
8 6,25000
5 3,90625
22 17,18750
6 4,68750
5 3,90625
3 2,34375
1 0,78125
3 2,34375
3 2,34375
2 1,56250
Spokojenost se silniční dopravou respondentů, kteří do práce nebo do
školy dojíždějí autem, ukazuje graf 3. Jednotlivé grafy tvoří věkové kategorie
a míru spokojenosti ukazují sloupce v jednotlivých grafech. Můžeme vidět,
že z věkové kategorie 15 – 19 let a 60 a více let nedojíždí nikdo do zaměstnání
nebo školy autem.
45
Spearmanův koeficient nabyl hodnoty -0,43, tedy proměnné jsou na
sobě středně silně závislé a jejich závislost je nepřímo úměrná, se stoupajícím
věkem klesá spokojenost respondentů. Můžeme tedy vyvodit, že pro
respondenty mladšího věku je silniční komunikace možností a pro starší
respondenty bariérou rozvoje obce. Jedná se o vztah významný p=0.
Jako nejčastější důvod nespokojenosti uvedli respondenti Kolony
(71,6 % z nespokojených) a Stav silnic (64,8 % z nespokojených). 59,8 %
respondentů nespokojených se silniční komunikací, uvedlo jako důvod také
Nedokončený obchvat I/11.
Graf 3: Vliv věku na spokojenost se silniční komunikací dojíždějících
Kategoriz. histogram : Věk x Ot. 18 e
Ot. 18 e
Po
če
t p
ozo
rová
ní
Věk: 20 - 29
Sp
íše
ne
sp
oko
jen
/a
Ve
lmi n
esp
oko
jen
/a
Sp
íše
sp
oko
jen
/a
Ve
lmi sp
oko
jen
/a
0
4
8
12
16
20
24
28
Věk: 15 - 19
Sp
íše
ne
sp
oko
jen
/a
Ve
lmi n
esp
oko
jen
/a
Sp
íše
sp
oko
jen
/a
Ve
lmi sp
oko
jen
/a
Věk: 40 - 49
Sp
íše
ne
sp
oko
jen
/a
Ve
lmi n
esp
oko
jen
/a
Sp
íše
sp
oko
jen
/a
Ve
lmi sp
oko
jen
/a
Věk: 30 - 39
Sp
íše
ne
sp
oko
jen
/a
Ve
lmi n
esp
oko
jen
/a
Sp
íše
sp
oko
jen
/a
Ve
lmi sp
oko
jen
/a
0
4
8
12
16
20
24
28
Věk: 60 a více
Sp
íše
ne
sp
oko
jen
/a
Ve
lmi n
esp
oko
jen
/a
Sp
íše
sp
oko
jen
/a
Ve
lmi sp
oko
jen
/a
Věk: 50 - 59
Sp
íše
ne
sp
oko
jen
/a
Ve
lmi n
esp
oko
jen
/a
Sp
íše
sp
oko
jen
/a
Ve
lmi sp
oko
jen
/a
Otázku: Pokud využíváte veřejnou dopravu, jste spokojen/a nebo
byste něco změnil/a?, kde měli respondenti možnost odpovědět, že jsou
spokojeni a nic by neměnili nebo mohli zvolit jednu i více možností, co by
změnili.
46
Tabulka 14 ukazuje vliv věku na spokojenost s veřejnou dopravou
respondentů, kteří ji využívají při dojíždění do zaměstnání nebo školy.
Respondenti zvolit, že jsou spokojeni a nic jim nechybí nebo vybrali jednu i
více možností, co by změnili, popřípadě doplnili. Můžeme opět vidět, že
respondenti ve věku 60 a více let nevyužívají veřejnou dopravu.
Abych mohla změřit sílu vztahu. Vložila jsem si novou proměnnou,
zda uvedli, jestli jsou spokojeni nebo ne a u této proměnné jsem měřila sílu
vztahu s proměnnou věku. Hodnota Cramérova koeficientu je 0,6, závislost
proměnných je tedy velmi silná. Hladina významnosti je menší než 0,001,
nulovou hypotézu zamítáme.
Tabulka 14: Vliv věku na spokojenost s veřejnou dopravou dojíždějících
Kategorie Spokojen/a Častější spoje Návaznost spojů
14 – 19 let 0 11 8
20 – 29 let 13 20 9
30 – 39 let 5 0 0
40 – 49 let 0 9 6
50 – 59 let 0 3 3
60 a více let 0 0 0
U hodnocení silniční komunikace i veřejné dopravy nám vliv věku
vyšel středně silný, velmi silný a významný. Můžeme tedy říct, že hypotéza
u hodnocení tohoto indikátoru dostupnost zaměstnání a škol platí. Silniční
komunikace je pro respondenty nižšího věku možností rozvoje a se
zvyšujícím věkem se z něj stává bariéra. Veřejná doprava se stává bariérou
pro všechny, pouze 28 % respondentů ve věku 20 – 39 let využívajících
veřejnou dopravu je spokojeno.
Dotazovala jsem se také respondentů, kteří uvedli, že nedojíždí do
zaměstnání nebo školy, jak jsou spokojeni s veřejnou dopravou a silniční
komunikací během pracovního dne. Veřejnou dopravu během pracovního dne
využívá 68,2 % respondentů, z nich je 20 % zcela spokojeno a zbylých 80 %
by uvítalo častější spoje a lepší návaznost spojů (někteří uvedli, že po změně
47
jízdního řádu již nenavazují autobusové spoje na vlakové jako dříve). Oproti
tomu respondenti, kteří nedojíždí do zaměstnání nebo školy a jezdí autem
v pracovní dny, byli 100 % spokojeni se silniční komunikací.
V neposlední řadě jsem byla také zvědavá, co se týče dopravy o
víkendech. 86 % respondentů vyjíždí z obce o víkendech a nečastějším
důvody byly: obchod, zábava a pak kostel. Někteří respondenti doplnili do
polootevřené otázky také výlety, rodinu a přátelé. 83,8 % respondentů vyjíždí
z obce autem a z nich je 24 % nespokojených se silniční komunikací a
hlavními důvody byly opět: Nedokončený obchvat I/11, Stav silnic a Kolony.
Vliv věku na tuto proměnnou nebyl indikován, Spearmanův koeficient dosáhl
hodnoty -0,03 a hladina významnosti je velmi nízká, nulovou hypotézu
nemůžeme vyvrátit (p=0,76). 40 % respondentů využívá o víkendech
veřejnou dopravu, z nich je 27 % zcela spokojeno, 73% by uvítalo častější
spoje a 27 % lepší návaznost spojů. Na to, zda jsou respondenti spokojeni
s veřejnou dopravou nebo ne, má věk respondentů středně silný vliv,
Cramérův koeficient nabyl hodnoty 0,42 a p<0,05 výsledky jsou dobře
zobecnitelné.
Dostupnost zaměstnání a škol můžeme považovat za bariéru rozvoje
obce, ale hodnocení je ovlivněno věkem. Převažuje nespokojenost, jak se
silniční komunikací, tak i veřejnou dopravou. Také u respondentů, kteří
nedojíždějí do zaměstnání nebo školy a využívají veřejnou dopravu
v pracovních dnech, převažuje nespokojenost, ale u respondentů
využívajících auto byla 100 % spokojenost. Co se týče dopravy o víkendech,
opět u respondentů využívajících veřejnou dopravu převažuje nespokojenost
a vliv věku je významný, ale u respondentů jezdících autem převažuje
spokojenost a věk zde nemá vliv. Veřejná doprava je ve všech případech
považována za bariéru rozvoje obce a silniční komunikace jen v případě
dojíždění do zaměstnání nebo školy.
48
Dostupnost služeb a zdravotní péče
Tabulka 15: Vliv věku na spokojenost s dostupností obchodů v %
Kategorie Velmi
spokojen/a Spokojen/a Nespokojen/a
Velmi
nespokojen/a
15 – 19 let 0 100 0 0
20 – 29 let 8,2 47,5 39,3 4,9
30 – 39 let 7,1 64,3 28,6 0
40 – 49 let 10 70 20 0
50 – 59 let 20 60 0 20
60 a více let 60 20 20 0
Tabulka 15 ukazuje vliv věku respondentů na spokojenost s
dostupností obchodů v %. Spearmanův koeficient nabyl hodnoty -0, 03, mezi
těmito proměnnými neexistuje žádný vztah, tedy nebyl indikován. Hladina
významnosti je p=0,73, nulovou hypotézu nemůžeme vyvrátit. Můžeme
vidět, že respondenti jsou s dostupností převážně spokojeni, jedná se tedy o
možnost rozvoje obce.
U vlivu věku na spokojenost s dostupností úřadů je Spearmanův
koeficient -0,24, tedy existuje zde slabá závislost a hodnota p je menší než
0,01 tedy můžeme vyvrátit nulovou hypotézu. Závislost je nepřímo úměrná,
s přibývajícím věkem klesá spokojenost respondentů. Nicméně v žádné
z věkových kategorií nepřevažuje nespokojenost, dostupnost úřadů je tedy
možností rozvoje obce.
Vliv věku na spokojenost s dostupností zdravotní péče vyšel
Spearmanův koeficient -0,26, existuje zde středně silná nepřímo úměrná
závislost. Hodnota významnosti p<0,01, tedy můžeme vyloučit nulovou
hypotézu. S přibývajícím věkem opět klesá spokojenost. Celková
spokojenost respondentů je 50%, ovšem 11,7 % respondentů odpovědělo
„Velmi nespokojen/a“. Dostupnost zdravotní péče hodnotíme jako bariéru
rozvoje.
49
Hodnota Spearmanova koeficientu vlivu věku na spokojenost
s dostupností kostela vyšla -0,25, ve vztahu existuje středně silná závislost,
nepřímo úměrná a hladina významnosti p<0,01, výsledky jsou dobře
zobecnitelné. Celkově ale u respondentů převažuje spokojenost a dostupnost
kostela můžeme považovat za možnost rozvoje obce.
Vliv věku na spokojenost s dostupností pošty nabyl Spearmanův
koeficient hodnoty 0,19, je zde pouze slabá závislost přímo úměrná, se
stoupajícím věkem stoupá také spokojenost. Hodnota p je menší než 0,05,
můžeme vyvrátit nulovou hypotézu. U všech respondentů opět převažuje
spokojenost a dostupnost pošty je tedy možnost rozvoje obce.
Pouze spokojenost s dostupností obchodů neovlivňuje věk,
v ostatních případech je hypotéza platná a zobecnitelná. Jako možnost
rozvoje obce můžeme celkově hodnotit dostupnost služeb, ale dostupnost
zdravotní péče hodnotíme jako bariéru rozvoje.
Kulturní a spolkový život
Tabulka 16: Počet členství ve spolcích obce Písečná
Tabulka četností:Spolky (List1 v Sešit1)
Kategorie Četnost Rel.četnost
Žádný
Jeden
Dva
95 63,33333
46 30,66667
9 6,00000
Jak vidíte v tabulce 16, 63,3 % respondentů uvedlo, že nepatří do
žádného spolku a žádný respondent není členem více než 2 spolků. O
nepočetnější členství respondentů se dělí spolky SDH Písečná s 22 členy a
Spolek přátel kultury a sportu na Písečné z. s. s 25 členy z respondentů.
Respondenti doplnili do dotazníku, díky polootevřené otázce, spolky SRPŠ
(Sdružení rodičů a přátel školy) s 3 členy z respondentů a PZKO (Polski
Związek Kulturalno Oświatowy) s 9 členy z respondentů. Spolek důchodců
čítá pouze 5 členů z řad respondentů. Pearsonův koeficient nabyl hodnoty -
0,1, existuje velmi slabá nepřímo úměrná závislost počtu členství s věkem,
p=0,2 nulovou hypotézu nemůžeme vyvrátit.
50
Na otázku účasti na kulturních akcích v obci odpovědělo 10 %
respondentů, že se neúčastní žádné a nejčastější důvod byl nedostatek času.
Všech vyjmenovaných kulturních akci (Den obce Písečná; Radovánky na
Písečné; Plesy a Hasičské závody) se účastní 31,3 % respondentů a alespoň
tří ze čtyř uvedených kulturních akcí se účastní 21,3 % respondentů. Největší
účast má kulturní akce Den obce Písečná s 84 % respondentů. Vliv věku na
počet akcí, kterých se účastní, je středně silný, Pearsonův koeficient nabyl
hodnoty -0,33, se zvyšujícím se věkem klesá účast na akcích v obci. Výsledky
jsou dobře zobecnitelné p=0.
Kulturní život obce považujeme za možnost rozvoje obce, pouze
10 % respondentů se neúčastní žádné akce v obci a to z důvodů vlastního
nedostatku času. Naproti tomu spolkový život můžeme zařadit mezi bariéry
rozvoje. Byť v obci funguje dost spolků, členství z řad respondentů je nízké.
Sportovní infrastruktura a možnost volnočasových aktivit
Tabulka 17: Spokojenost se sportovní infrastrukturou
Četnost Rel. četnost
Spokojen/a 51 34,2
Bazén 50 33,3
Posilovna 61 40,7
Tělocvična přístupná
veřejnosti 41 27,3
Jak ukazuje tabulka 17, 34,2 % respondentů je zcela spokojeno se
sportovní infrastrukturou a nic by neměnilo. Nejvíce chybí v obci posilovna
a to 40,7 % respondentům, v těsném závěsu je bazén, který uvedlo 33,3 %
respondentů a nakonec 27,3 % respondentů by uvítalo v obci tělocvičnu
přístupnou veřejnosti. Respondenti mohli zvolit jedno nebo více možností.
Měřila jsem sílu vztahu věku, a zda jsou spokojeni nebo ne se sportovní
infrastrukturou. Cramérovo V nabylo hodnoty 0,32, existuje zde středně silná
závislost a výsledky jsou dobře zobecnitelné p<0,01.
51
Tabulka 18: Spokojenost s nabídkou volnočasových aktivit
Četnost Rel. četnost
Spokojen/a 79 52,7
Sportovní aktivity pro
dospělé 42 28
Dovednostní kurzy 34 22,7
Jazykové kurzy 10 6,7
U nabídky volnočasových aktivit mohli respondenti rovněž vybrat
více možností nebo zvolit, že jsou spokojeni a nic jim nechybí. V tabulce 18
můžeme vidět, že 52,7 % respondentů je spokojeno s nabídkou
volnočasových aktivit. 28 % respondentů chybí sportovní aktivity pro
dospělé, 22,7 % dovednostní kurzy a 6,7 % jazykové kurzy.
Měřila jsem sílu vztahu věku, a zda jsou spokojeni nebo ne s nabídkou
volnočasových aktivit. Síla vztahu je středně silná (Cramérovo V=0,27) a
statisticky významná (p<0,05).
Tabulka 19: Důvod nevyužívání nabídky volnočasových aktivit pro děti
Tabulka četností:Ot. 31 (List1 v Výsledky)
Kategorie Četnost Rel.četnost
Nemám děti
O žádných nevím
Nezajímá mě to
Nemám čas
49 49,49495
27 27,27273
14 14,14141
9 9,09091
Z dotazníku jsem se dozvěděla, že nabídku volnočasových aktivit pro
děti využívá 34 % respondentů a v tabulce 19 můžeme vidět důvody
nevyužívání této nabídky. 49,5 % respondentů uvádí, že nemá děti nebo už
dospěly, 27,3 % o žádných volnočasových aktivitách pro děti v obci neví,
14,1 % to nezajímá a 9 % na to nemá čas.
Sportovní infrastrukturu obce můžeme považovat za bariéru rozvoje,
protože pouze 34,2 % je zcela spokojeno a nic jim nechybí. Nabídku
volnočasových aktivit pro dospělé považujeme za možnost rozvoje obce,
protože s nabídkou volnočasových aktivit pro dospělé je spokojeno 52,7 %
respondentů. U obou případů ovlivňuje spokojenost věk respondentů.
52
Nabídku volnočasových pro děti využívá pouhých 34 % respondentů,
ale ze zbývajících 66 %, kteří nevyužívají, jich téměř polovina uvedla jako
důvod, že nemají děti nebo už dospěly.
Obecní sounáležitost (lokální identita)
60 % respondentů žije v obci od narození a z nich 26,7 % se v průběhu
svého života z obce odstěhovalo a přistěhovalo zpět. Nejčastějšími důvody
odstěhování byly: rodina, zaměstnání a studium a nejčastějšími důvody
přistěhování zpět: rodina a lepší životní podmínky. 40 % respondentů v obci
nikdy nežilo a do obce se přistěhovalo. Průměrná doba, jakou už v obci žijí,
je 9 let.
Tabulka 20: Pochází Vaši rodiče z obce Písečná?
Tabulka četností:Ot. 5 (List1 v Výsledky)
Kategorie Četnost Rel.četnost
Žádný
Matka i otec
Jen otec
Jen matka
43 28,66667
15 10,00000
48 32,00000
44 29,33333
Tabulka 20 ukazuje četnost odpovědí respondentů na otázku, zda
jejich rodiče pochází z obce. 28,7 % respondentů nepochází žádný rodič
z obce, oba rodiče pochází z obce 10 % respondentů, 32 % jen otec a 29,3 %
jen matka. Tedy 90 % respondentů pochází alespoň jeden nebo oba rodiče
z obce Písečná. Zakořeněnost obyvatel obce můžeme považovat za možnost
rozvoje obce.
53
Tabulka 21: Vliv věku na otázku, zda považují respondenti obec Písečnou za
svůj domov
Kontingenční tabulka (věk x považujete obec Písečnou za svůj domov? - Ot.6)
Věk Ot. 6
Rozhodně ano
Ot. 6
Spíše ano
Ot. 6
Spíše ne
Řádk.
součty
Četnost
Řádk. četn.
Četnost
Řádk. četn.
Četnost
Řádk. četn.
Četnost
Řádk. četn.
Četnost
Řádk. četn.
Četnost
Řádk. četn.
Četnost
15 - 19 9 2 0 11
81,82% 18,18% 0,00%
20 - 29 45 11 5 61
73,77% 18,03% 8,20%
30 - 39 22 6 0 28
78,57% 21,43% 0,00%
40 - 49 30 0 0 30
100,00% 0,00% 0,00%
50 - 59 15 0 0 15
100,00% 0,00% 0,00%
60 a více 4 1 0 5
80,00% 20,00% 0,00%
Vš.skup. 125 20 5 150
Vliv věku na odpovědi, zda považují respondenti obec Písečnou
za svůj domov, můžeme vidět v tabulce 21. Spearmanův koeficient nabyl
hodnoty -0,24, existuje zde středně silná závislost a p je menší než 0,01, tedy
nulovou hypotézu můžeme vyvrátit. V odpovědích respondentů převažuje
odpověď: Rozhodně ano nebo Spíše ano. Považování obce za domov
definujeme rozhodně za možnost rozvoje obce.
Síla vztahu proměnných věku, a zda bydlí větší podíl přátel
respondentů v obci, je sice slabá, Cramérův koeficient vyšel 0,23, ale p>0,05,
tedy můžeme vyvrátit nulovou hypotézu. Z respondentů ve věku nad 20 let
odpovědělo v každé věkové kategorii nad 50 % Ano, neboli že bydlí větší
podíl jejich přátel v obci Písečná.
Ve vztahu věku, a zda se respondenti stýkají se svými sousedy,
existuje středně silná závislost, Cramérův koeficient nabyl hodnoty 0,26 a
p<0,05, tedy nulovou hypotézu můžeme zamítnout. U všech věkových
kategorií ale i přesto převažuje odpověď: ano, stýkám se se svými sousedy.
Každý respondent zná průměrně 138,2 obyvatel Písečné osobně, jak
můžeme vidět v tabulce 22. Na otázku, jestli mají s většinou z nich dobré
vztahy, odpovědělo 42,7 % „Rozhodně ano“ a 57,3 % „Spíše ano“, tedy
54
všichni mají dobré vztahy s lidmi, které znají v obci osobně. Vliv věku na tuto
odpověď vyšel slabý, Spearmanův koeficient nabyl hodnoty -0,19 a hladina
významnosti p je menší než 0,05. Můžeme předpokládat, že zde působí i jiné
faktory. Vztahy obyvatel v obci rovněž považujeme za možnost rozvoje obce.
Tabulka 22: Kolik lidí z obce Písečná znáte osobně?
Popisné statistiky (List1 v Výsledky)
Proměnná
N
platných
Průměr Medián Modus Četnost
modu
Minimum Maximum Sm.odch.
Ot. 9 150 138,1933 64,00000 50,00000 29 15,00000 800,0000 164,0102
Všichni respondenti znají tradici „Stavění máje“, přičemž 59,3 %
respondentů tuto tradici také dodržuje. Souvislost působení věku na tuto
proměnnou jsme díky Cramérovu koeficientu, který dosáhl hodnoty 0,47,
indikovali jako středně silnou závislost. Výsledky jsou velmi dobře
zobecnitelné p=0. Znalost tradice můžeme považovat za možnost rozvoje
obce.
S kvalitou ovzduší v obci je nespokojeno pouhých 19,3 %
respondentů a z nich 93,1 % uvedlo jako důvod neekologické topení obyvatel
a 20,4 % blízkost průmyslu. Vliv věku respondentů na tuto otázku nebyl
identifikován, Spearmanův koeficient je menší než 0,01 a p=0,9 tedy
nemůžeme vyvrátit nulovou hypotézu
S čistotou prostředí v obci je nespokojeno jen 10 % respondentů a
nejčastějšími důvody byly: Odpadky na veřejných prostranstvích, nedostatek
odpadkových košů, nezákonná skládka v obci a nedostatečný úklid obce.
Někteří také doplnili: Nedostatek kanalizace a splašky v potoce. Vliv věku na
tuto otázku opět nebyl identifikován, Spearmanův koeficient je menší než 0,1
a p=0,3, tedy výsledky opět nejsou zobecnitelné.
Všichni respondenti se shodli, že příroda v okolí obce se jim líbí. Ani
v tomto případě se hypotéza nepotvrdila, Spearmanův koeficient je opět
menší než 0,01 a p=0,94.
Kvalitu ovzduší, čistotu prostředí i přírodu v okolí obce můžeme
považovat za možnosti rozvoje obce, ale ani v jednom z těchto případů se
nepotvrdila hypotéza vlivu věku respondentů.
55
Faktor obecní sounáležitost můžeme bez pochybností prohlásit za
možnost rozvoje obce. Všechny výsledky indikátorů vyšly pozitivně. Ovšem
ne ve všech případech se potvrdila hypotéza vlivu věku na tyto indikátory.
Vztahy mezi obyvateli v obci ovlivňuje věk pouze v malé míře a hodnocení
kvality ovzduší, čistoty prostředí obce a přírody v okolí věk neovlivňuje
vůbec.
Odliv mladých lidí
Hodnocením tohoto indikátoru se zabývá hypotéza 2.
Shrnutí Hypotézy 1
Indikátor dostupnosti zaměstnání a škol rozdělíme na veřejnou
dopravu a silniční komunikaci. Silniční komunikace je pro mladší
respondenty možností rozvoje a pro starší bariérou, tedy věk toto hodnocení
ovlivňuje. Veřejnou dopravu považují všichni za bariéru rozvoje i osoby
nevyjíždějící do zaměstnání nebo školy a ve všech případech také hodnocení
veřejné dopravy ovlivňuje věk. Oproti tomu silniční komunikace je o
víkendech a pro osoby nedojíždějící do zaměstnání nebo školy možností
rozvoje obce a věk zde nemá žádný vliv.
Dostupnost zdravotní péče je považována za bariéru rozvoje a
hodnocení ovlivňuje věk, s přibývajícím věkem klesá spokojenost.
Dostupnost služeb je jednoznačně možností rozvoje obce, věk neovlivňuje
hodnocení pouze u dostupnosti obchodů. U dostupnosti pošty, kostela a úřadů
věk hodnocení ovlivňoval.
Členství respondentů ve spolcích obce věk neovlivňuje a spolkový
život hodnotíme jako bariéru rozvoje obce, oproti tomu účast na kulturních
akcích obce věk ovlivňuje a kulturní život identifikujeme jako možnost
rozvoje obce.
Hodnocení sportovní infrastruktury obce Písečná je ovlivněno věkem
a hodnotíme ji jako bariéru rozvoje obce. Sportovní aktivity pro dospělé
hodnotí respondenti jako možnost rozvoje obce a věk toto hodnocení
ovlivňuje. Využití aktivit pro děti považujeme za bariéru rozvoje.
56
Obecní sounáležitost je hodnocena bez výjimek za možnost rozvoje,
všechny hodnocené proměnné vyšly pozitivně a ve většině případů byly
ovlivněny věkem respondentů. Pouze hodnocení kvality ovzduší, čistoty
prostředí a přírody v okolí nebylo ovlivněno věkem respondentů.
Hypotéza 2: S přibývajícím věkem klesá ochota odstěhovat se z obce.
Tabulka 23: Kontingenční tabulka vztahu věku a ochoty odstěhovat se z obce
Kontingenční tabulka: věk x odstěhovali byste se? (Otázka 32)
Věk Ot. 32
Ne
Ot. 32
Nevím
Ot. 32
Ano
Řádk.
součty
Četnost
Řádk. četn.
Četnost
Řádk. četn.
Četnost
Řádk. četn.
Četnost
Řádk. četn.
Četnost
Řádk. četn.
Četnost
Řádk. četn.
Četnost
20 - 29 17 15 29 61
28% 25% 48%
15 - 19 0 9 2 11
0% 82% 18%
40 - 49 27 0 3 30
90% 0% 10%
30 - 39 17 11 0 28
61% 39% 0%
60 a více 4 1 0 5
80% 20% 0%
50 - 59 9 6 0 15
60% 40% 0%
Vš.skup. 74 42 34 150
Díky kontingenční tabulce (tabulka 23) můžeme krásně vidět ochotu
respondentů odstěhovat se z obce podle věku. U respondentů ve věku 15 – 19
let byla nejčastější odpověď na otázku, zda by se odstěhovali z obce, Nevím
(82 %), 18 % odpovědělo Ano. U respondentů ve věku 20 – 29 let také byla
nejčastější odpověď Ano (48 %), Nevím uvedlo 25% a Ne 28 % respondentů.
Respondentů ve věku 30 – 39 už odpovědělo Ne 61 %, Nevím 39 % a Ano
nikdo. Věková skupina 40 - 49 let uvedla nejčastěji také Ne (90 %) a 10 %
Ano. Kategorie 50 – 59 let odpověděla nejčastěji také ne (60 %) a 40 %
Nevím, Ano neodpověděl nikdo. A v poslední kategorii 60 a více let už
odpovědělo Ne 80 % a nevím 20 %, Ano neodpověděl také nikdo.
57
Tabulka 24: Síla vztahu a hladina významnosti věk x odstěhovali byste se?
(Otázka 32)
Statist. : Věk(6) x Ot. 32(3) (List1 v Výsledky)
Statist. Chí-kvadr. sv p
Pearsonův chí-kv.
M-V chí-kvadr.
Spearmanovo poř. R
75,15815 df=10 p=,00000
91,12858 df=10 p=,00000
-,453019 t=-6,182 p=,00000
V tabulka 24 můžete vidět, že Spearmanův koeficient nabyl hodnoty
-0,45, závislost je středně silná, a jelikož je hodnota záporná, závislost je
nepřímo úměrná. Hypotézu můžeme prohlásit za platnou a statisticky
významnou (p=0). S přibývajícím věkem můžeme opravdu vidět v tabulce 23
klesající ochotu odstěhovat se z obce. Tedy indikátor Odliv mladých lidí
můžeme identifikovat jako bariéru rozvoje (viz také hypotéza 3).
Hypotéza 3: Studenti jsou více otevřeni možnosti odstěhovat se z obce a to
především kvůli zaměstnání (kariéře).
Tabulka 25: Ochota odstěhovat se z obce na základě profesního postavení
Kontingenční tabulka (List1 v Výsledky)
Tab. :
Ot. 11 Ot. 32
Ne
Ot. 32
Nevím
Ot. 32
Ano
Řádk.
součty
Četnost
Řádk. četn.
Četnost
Řádk. četn.
Četnost
Řádk. četn.
Četnost
Řádk. četn.
Četnost
Pracující 67 27 11 105
63,81% 25,71% 10,48%
Student 0 9 23 32
0,00% 28,13% 71,88%
Důchodce 7 4 0 11
63,64% 36,36% 0,00%
Nezaměstnaný 0 2 0 2
0,00% 100,00% 0,00%
Vš.skup. 74 42 34 150
Z tabulky 25 můžeme vyčíst, že 71,9 % studentů uvažuje o
odstěhování z obce a 28,1 % uvedlo „Nevím“, ale žádný student neuvedl, že
by se z obce neodstěhoval. Opačný případ se objevil u důchodců, kde 63,6 %
uvedlo, že by se z obce neodstěhovali a 36,7 % neví, ale žádný důchodce
neuvedl, že by se z obce odstěhoval. U pracujících 68,8 % uvedlo, že by se
58
z obce neodstěhovalo, 25,7 % neví a 10,5 % by se odstěhovalo. Jde vidět, že
ochota odstěhovat se pomalu klesá.
Studenti, kteří odpověděli, že by se z obce odstěhovali, měli uvést
důvod, přičemž mohli zvolit i více možností. 76,9 % z nich uvedlo jako důvod
odstěhování zaměstnání (kariéru), 30,8 % novou rodinu a 19,3 % uvedlo, že
by se odstěhovali za lepšími životními podmínkami.
Tabulka 26: Síla vztahu profesního postavení a ochoty odstěhovat se z obce
Statist. : Ot. 11(4) x Ot. 32(3) (List1 v Výsledky)
Statist. Chí-kvadr. sv p
Pearsonův chí-kv.
M-V chí-kvadr.
Fí
Kontingenční koeficient
Cramér. V
69,87949 df=6 p=,00000
76,81329 df=6 p=,00000
,6825418
,5637447
,4826299
Tato hypotéza se potvrdila, tabulka 26 ukazuje středně silnou závislost
vztahu proměnných (k=0,48) a statisticky významnou (p=0), tedy nulovou
hypotézu můžeme vyvrátit. Studenti jsou více otevřeni možnosti odstěhování
z obce a hlavním důvodem je zaměstnání (kariéra).
Hypotéza 4: Většina pracujících obyvatel obce Písečná pracuje v Třineckých
železárnách.
Tabulka 27: Četnost pracujících v Třineckých železárnách
Tabulka četností:Ot. 12 (List1 v Výsledky)
Kategorie Četnost Rel.četnost
Ne
Ano
75 71,42857
30 28,57143
Tabulka 27 ukazuje četnost pracujících obyvatel, kteří pracují
pro největšího zaměstnavatele regionu Třinecké železárny. Můžeme vidět,
že 71,4 % nepracuje v Třineckých železárnách a 28,6 % pracuje.
Hypotéza 4 se nepotvrdila, většina pracujících obyvatel Písečné
nepracuje v Třineckých železárnách.
59
Hypotéza 5: Pan starosta přispívá k rozvoji obce.
Tabulka 28: Myslíte si, že pan starosta přispívá k rozvoji obce?
Tabulka četností:Ot. 13 (List1 v Výsledky)
Kategorie Četnost Rel.četnost
Naprosto souhlasím
Spíše souhlasím
Spíše nesouhlasím
88 58,66667
56 37,33333
6 4,00000
V této tabulce 28 můžeme vidět četnost odpovědí obyvatel Písečné na
otázku: Myslíte si, že pan starosta přispívá k rozvoji obce? 58,7 %
odpovědělo, že naprosto souhlasí, 37,3 % spíše souhlasí a pouhé 4 % spíše
nesouhlasí.
Obyvatelé, kteří na otázku, zda pan starosta přispívá k rozvoji obce,
odpověděli, že spíše nesouhlasí, měli uvést, co by případně změnili. 3 z nich
uvedli větší zájem a snaha o rozvoj obce pana starosty a 3 větší zapojení
do kulturního života obce.
Hypotézu 5 můžeme prohlásit za platnou, pan starosta přispívá
k rozvoji obce. S tímto výrokem souhlasí 96 % respondentů z obce Písečná.
3. 7. Shrnutí
Tři z pěti mnou stanovených hypotéz se bezpodmínečně potvrdilo.
Potvrdily se tyto hypotézy: Hypotéza 2: S přibývajícím věkem klesá ochota
odstěhovat se z obce, Hypotéza 3: Studenti jsou více otevřeni možnosti
odstěhovat se z obce a to především kvůli zaměstnání (kariéře) a Hypotéza 5:
Pan starosta přispívá k rozvoji obce. Nepotvrdila se pouze Hypotéza 4:
Většina pracujících obyvatel obce Písečná pracuje v Třineckých železárnách.
Hypotéza 1: Věk respondentů ovlivňuje hodnocení indikátorů možnosti a
bariér rozvoje obce se z větší části potvrdila. Hodnocení většiny indikátorů
věk respondentů ovlivňoval ve větší nebo alespoň menší míře. Detailnější
informace viz kapitola 3. 6. Interpretace výsledků Hypotézy 1, Shrnutí
hypotézy 1.
Mezi bariéry rozvoje obce můžeme zařadit: dostupnost zdravotní
péče, dostupnost zaměstnání a škol, ale také veřejnou dopravu v obci a okolí
60
obecně (v pracovních dnech i o víkendech), spolkový život v obci, sportovní
infrastrukturu obce Písečná a odliv mladých kvalifikovaných lidí z obce.
Jako možnosti rozvoje obce se ukázaly: dostupnost služeb, silniční
komunikace využívaná o víkendech a mimo dojíždění do zaměstnání nebo
školy a kulturní život obce. Jako hlavní možnost rozvoje obce Písečná
můžeme považovat obecní sounáležitost (lokální identitu), která vyšla
naprosto pozitivně a bez sebemenších výkyvů.
61
Závěr
V teoretické části jsme se seznámili s obcí Písečná a charakterizovali
obyvatelstvo obce podle ČSÚ a sčítání lidu v roce 2011. Díky těmto
statistikám jsme mohli již identifikovat stárnutí populace a nezaměstnanost
v obci jako její možnost rozvoje a vzdělanostní strukturu obyvatel jako
bariéru rozvoje, podle porovnání se statistikami celé České republiky.
Cílem práce bylo zjistit a definovat možnosti a bariéry rozvoje obce
Písečná. K tomuto zjištění mi pomohly dokumenty MAS Jablunkovsko a
jejich SWOT analýza, na jejichž základě jsem si stanovila indikátory rozvoje,
které jsem identifikovala jako možnosti nebo bariéry na základě výzkumného
šetření.
Z výzkumného šetření jsem zjistila, že hlavní možností rozvoje obce
je jednoznačně obecní sounáležitost. Obyvatelé obce mají mezi sebou dobré
vztahy, naprostá většina obyvatel považuje obec za svůj domov a převážná
většina má alespoň jednoho rodiče pocházejícího z obce Písečná. Všichni
respondenti také odpověděli, že znají tradici stavění máje a téměř 60 % tuto
tradici dodržuje. Mezi možnosti rozvoje také můžeme řadit kvalitu ovzduší,
čistotu prostředí obce a přírody v okolí.
Jako největší bariéru hodnotí respondenti veřejnou dopravu při
dostupnosti do zaměstnání nebo školy i ve volném čase a o víkendech, silniční
komunikaci pak jen při dojíždění do zaměstnání nebo škol. Mezi ty zásadnější
bariéry rozvoje obce můžeme také zařadit dostupnost zdravotní péče, kde
hodnocení bylo sice ovlivněno věkem, ale i přesto u všech věkových skupin
převažovala nespokojenost a odliv mladých kvalifikovaných lidí.
Z velké části se také potvrdila hlavní hypotéza a věk opravdu
ovlivňoval hodnocení většiny indikátorů rozvoje obce. Věk vůbec
neovlivňoval hodnocení kvality ovzduší, čistotu prostředí obce a přírody
v okolí. Můžeme také říct, že v obci Písečná jednoznačně převažují možnosti
rozvoje obce.
62
Anotace
Příjmení a jméno autora: Jindřichová Barbora
Název katedry a fakulty: Katedra sociologie, andragogiky a kulturní
antropologie, filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
Název práce: Možnosti a bariéry rozvoje obce Písečná
Počet znaků: 83 132
Počet příloh: 2
Počet titulů používané literatury: 25
Klíčová slova: obec, rozvoj, možnosti rozvoje, bariéry rozvoje, Písečná,
MAS Jablunkovsko, doprava, trh práce, obecní sounáležitost
Charakteristika bakalářské práce
Tato bakalářská práce je zaměřena na obec Písečnou, možnosti a bariéry
jejího rozvoje. V teoretické části se podrobněji seznámíme s obcí Písečná, její
polohou, historií a také charakteristikou obyvatelstva obce podle SLDB 2011.
Dále se krátce seznámíme s MAS Jablunkovsko, jejich metodou LEADER a
SWOT analýzou území, díky které určíme indikátory možností a bariér
rozvoje obce Písečná. V praktické části je popsána metoda výzkumu a
analýza výsledku výzkumu. Díky výzkumu jsem identifikovala vybrané
indikátory rozvoje jako možnost nebo bariéru rozvoje obce Písečná.
Hodnocení indikátorů ovlivňuje věk respondentů.
63
Annotation
Keywords: community, development, development opportunities, barriers to
development, Písečná, MAS Jablunkovsko, transportation, labor market,
community solidarity
Characteristics of the master thesis
This thesis is focused on village Písečnou, opportunities and barriers to its
development. We become acquainted in detail with the village Písečná in
theoretical part, its location, history and characteristics of the population of
the village by the Population and Housing Census 2011. Furthermore briefly
we introduce the MAS Jablunkovsko, the LEADER method and SWOT
analysis of the territory, through which we identify indicators of opportunities
and barriers to the development of village Písečná. The practical part
describes the method of research and analysis of the research results. Thanks
to research, I have identified selected indicators of development as an
opportunity or a barrier to the development of village Písečná. Age of
respondents affects evaluation indicators.
64
Zdroje
1. ČSÚ: Veřejná databáze; Zaměstnaní podle odvětví ekonomické
činnosti CZ-NACE. [cit. 2016-02-10]. Dostupné z:
https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-
objekt&filtr=G~F_M~F_Z~F_R~F_P~_S~_null_null_&katalog=30
853&nahled=N&sp=N&verze=-
1&z=T&f=TABULKA&zo=N&pvo=ZAM03&str=v221&u=v228__
VUZEMI__100__3140&c=v265__RP2014#w=
2. EnviWeb; Životní prostředí. [cit. 2016-03-01]. Dostupné z:
http://www.enviweb.cz/eslovnik/269
3. IDOS Jízdní řády. [cit. 2016-02-12]. Dostupné z:
http://jizdnirady.idnes.cz/vlaky/spojeni/
4. Jízdní řády platné od 13. 12. 2015 do 10. 12. 2016. [cit. 2016-02-
12]. Dostupné z: http://www.obecpisecna.cz/jizdni-rady-platne-od-
13-12-2015-do-10-12-2016-168cz44/
5. MAS Jablunkovsko; Informace o sdružení MAS Jablunkovsko. [cit.
2016-01-26]. Dostupné z:
http://www.masjablunkovsko.cz/informace/
6. MAS Jablunkovsko; Příl. 1: Vývoj počtu obyvatelstva jednotlivých
obcí na území MAS Jablunkovska. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z:
http://www.masjablunkovsko.cz/strategie-2014-2020/
7. MAS Jablunkovsko; Příloha 8 Mapa území a seznam obcí. [cit.
2016-01-26]. Dostupné z: http://www.masjablunkovsko.cz/strategie-
2014-2020/
8. MAS Jablunkovsko; Strategie komunitně vedeného místního rozvoje
MAS Jablunkovsko na období 2014-2020. [cit. 2016-01-26].
Dostupné z: http://www.masjablunkovsko.cz/strategie-2014-2020/
9. NOVOTNÝ, Pavel. Těšínské nářečí (Po našymu). In: Slezsko.net.
Cit. 2016-01-22. Dostupné z: http://slezsko.net/slezska-
nareci/tesinske
65
10. Po „našymu“ aneb pohraniční bilingvismus.
In: Jazyky.studium.práce, 2011. Cit. 2016-01-22. Dostupné z:
http://www.jazyky.com/po-nasymu-aneb-pohranicni-bilingvismus/
11. RIS; Sčítání lidu domů a bytů 2001: Písečná. Cit. 2016-01-25.
Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/scitani-lidu-
domu-a-bytu-2001?zuj=557226
12. S-EPI, ©2010-2016. Zákony pre ľudí.sk: Predpis č. 300/2008. [cit.
2016-02-10]. Dostupné z: http://www.zakonypreludi.sk/zz/2008-300
13. SLDB 2011; Česká republika. Cit. 2016-01-20. Dostupné z:
https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=profil-
uzemi&uzemiprofil=31288&u=__VUZEMI__97__19#
14. SLDB 2011; Písečná (okres Frýdek - Místek). Cit. 2016-01-20.
Dostupné z:
https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=profil-
uzemi&uzemiprofil=31288&u=__VUZEMI__43__557226#
15. SLDB 2011; Počet obyvatel a domů podle výsledků sčítání od roku
1869. Cit. 2016-01-20. Dostupné z:
https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/index.jsf?page=vystup-
objekt&z=T&f=TABULKA&zo=N&nahled=N&verze=-
1&sp=N&pvo=SLDHLCU&katalog=31674&filtr=G~F_M~F_Z~F_
R~F_P~_S~_null_null_&u=v7__VUZEMI__43__557226&str=v7&
rouska=true&clsp=null
16. Současnost: Základní informace o obci Písečná. Obec Písečná. Cit.
2016-01-09. Dostupné z:
http://www.obecpisecna.cz/obec/soucasnost/
17. Statistika obyvatel k 1. 1. 2015. Obec Písečná. Cit. 2016-01-09.
Dostupné z: http://www.obecpisecna.cz/userdata/articles/2/statistika-
obyvatel-k-1.1.2015.pdf
18. Statistika obyvatel k 1. 1. 2016. Obec Písečná. Cit. 2016-01-09.
Dostupné z: http://www.obecpisecna.cz/userdata/articles/4/statistika-
obyv.-k-1.1.-2016.pdf
66
19. Třinecké železárny; Historie. [cit. 2016-02-10]. Dostupné z:
http://www.trz.cz/web/trzocel.nsf/link/historie_cz
20. Třinecké železárny; Práce u nás. [cit. 2016-02-10]. Dostupné z:
http://www.trz.cz/web/trzocel.nsf/link/prace_u_nas_cz
21. Třinecké železárny; Spolupráce se školami všech stupňů. [cit. 2016-
02-10]. Dostupné z:
http://www.trz.cz/web/trzocel.nsf/link/spoluprace_se_skolami_vsech
_stupnu_cz
22. Veřejná databáze: Písečná (okres Frýdek-Místek). Český statistický
úřad, SLDB, 2011, cit. 2016-01-09. Dostupné z:
https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=profil-uzemi
Použitá literatura
23. BERNATÍK, Aleš a Lenka MALÉŘOVÁ. Analýza rizik území.
Ostrava: Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2010.
24. Trh práce 2013 v Moravskoslezském kraji. Praha: Český statistický
úřad, 2014.
25. HEŘMANOVÁ, Eva a Jiří Patočka. Regionální sociologie, sociologie
prostoru a prostředí II. Praha: Oeconomica, 2007.
67
Seznam tabulek, grafů a obrázků
Graf 1: Vývoj počtu obyvatel a domů v obci Písečná v letech 1869-2011
Graf 2: Obyvatelé podle národnosti
Graf 3: Vliv věku na spokojenost se silniční komunikací dojíždějících
Obrázek 1: Ptačí perspektiva obce
Obrázek 2: Členění území dle katastrů jednotlivých obcí
Obrázek 3: Motto MAS Jablunkovsko
Obrázek 4: Vize MAS Jablunkovsko
Obrázek 5: Prioritní oblasti strategie MAS Jablunkovsko
Obrázek 6: Podíly vybraných skupin zaměstnání (CZ-ISCO) na celkovém
počtu zaměstnaných, Moravskoslezský kraj, ČR, 2013, v %
Tabulka 1: Obyvatelstvo podle věku z roku 2011
Tabulka 2: Obyvatelstvo podle věku 2001
Tabulka 3: Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity
Tabulka 4: Obyvatelstvo podle nejvyššího ukončeného vzdělání
Tabulka 5: Obyvatelé vyjíždějící do škol a zaměstnání
Tabulka 6: Seznam obcí MAS Jablunkovsko
Tabulka 7: Strategie SWOT analýzy
Tabulka 8: SWOT analýza MAS Jablunkovsko, vlastní výběr
Tabulka 9: Věková struktura respondentů
Tabulka 10: Profesní struktura respondentů
Tabulka 11: Čím dojíždíte do zaměstnání?
Tabulka 12: Jak dlouho Vám trvá cesta v jeden směr?
Tabulka 13: Kam dojíždíte?
Tabulka 14: Vliv věku na spokojenost s veřejnou dopravou dojíždějících
Tabulka 15: Vliv věku na spokojenost s dostupností obchodů v %
Tabulka 16: Počet členství ve spolcích obce Písečná
Tabulka 17: Spokojenost se sportovní infrastrukturou
Tabulka 18: Spokojenost s nabídkou volnočasových aktivit
Tabulka 19: Důvod nevyužívání nabídky volnočasových aktivit pro děti
68
Tabulka 20: Pochází Vaši rodiče z obce Písečná?
Tabulka 21: Vliv věku na otázku, zda považují respondenti obec Písečnou za
svůj domov
Tabulka 22: Kolik lidí z obce Písečná znáte osobně?
Tabulka 23: Kontingenční tabulka vztahu věku a ochoty odstěhovat se z obce
Tabulka 24: Síla vztahu a hladina významnosti věk x odstěhovali byste se?
(Otázka 32)
Tabulka 25: Ochota odstěhovat se z obce na základě profesního postavení
Tabulka 26: Síla vztahu profesního postavení a ochoty odstěhovat se z obce
Tabulka 27: Četnost pracujících v Třineckých železárnách
Tabulka 28: Myslíte si, že pan starosta přispívá k rozvoji obce?
69
Přílohy
1. Dotazník pro předvýzkum
2. Dotazník pro výzkum
70
Příloha č. 1: Dotazník pro předvýzkum
Dobrý den,
věnujte prosím několik minut svého času na vyplnění následujícího
dotazníku, který je určený k výzkumu mé bakalářské práce na téma Možnosti
a bariéry rozvoje obce Písečná. Všechny otázky se týkají tedy obce Písečná,
ve které žijete. Dotazník je zcela anonymní, proto odpovídejte prosím zcela
pravdivě. Dotazník můžou vyplňovat všechny osoby starší 15 let a žijící v
obci Písečná. Pokud necháte dotazník vyplnit i ostatními členy rodiny budu
moc vděčná. Děkuji moc za ochotu.
1. Napište prosím, kolik je Vám let.
_____ let (Prosím doplňte)
2. Jak dlouho žijete v obci?
a. Od narození
b. Přistěhoval/a jsem se, žiji zde ____ let (Doplňte prosím, kolik let již
žijete v obci.)
3. Pokud jste v obci nikdy nežil/a a přistěhoval/a se, uveďte prosím
proč.
Můžete zakroužkovat více možností.
a. Pracovní příležitost
b. Lepší životní prostředí
c. Za partnerem/partnerkou
d. Rodina
e. Jiný důvod, uveďte prosím ________________________________
4. Pokud jste se v průběhu svého života odstěhoval/a z obce a opět
se vrátil/a, uveďte prosím důvod:
a. Odstěhování
i. Zaměstnání
ii. Rodina
iii. Lepší životní prostředí
iv. Jiný důvod, uveďte prosím__________________________
71
b. Přistěhování zpět
i. Zaměstnání
ii. Rodina
iii. Lepší životní prostředí
iv. Jiné důvod, uveďte prosím _________________________
5. Pochází Vaši rodiče z obce Písečné?
a. Matka i otec
b. Jen matka
c. Jen otec
d. Žádný
6. Považujete obec Písečnou za svůj domov?
Rozhodně ano – Spíše ano – Spíše ne – Rozhodně ne
7. Bydlí větší podíl Vašich přátel v obci Písečná?
a. Ano
b. Ne
8. Stýkáte se se svými sousedy?
a. Ano
b. Ne
9. Kolik lidí z obce Písečná znáte osobně?
Uveďte alespoň přibližný počet.
________
10. Máte s většinou z nich dobré vztahy?
Rozhodně ano – Spíše ano – Spíše ne – Rozhodně ne
11. Uveďte prosím, jestli jste pracující, student nebo důchodce.
a. Pracující
b. Nezaměstnaný
c. Student
d. Důchodce
12. Pokud jste pracující, uveďte prosím, zda pracujete v Třineckých
železárnách.
a. Ano
b. Ne
13. Myslíte si, že pan starosta přispívá k rozvoji obce?
72
Naprosto souhlasím – Spíše souhlasím – Spíše nesouhlasím – Naprosto
nesouhlasím
14. Pokud nesouhlasíte, uveďte prosím, co byste změnil/a.
Můžete zakroužkovat více možností.
a. Větší zájem a snaha o rozvoj obce
b. Větší zapojení do kulturního života obce
c. Větší znalost obyvatel
d. Jiné, vyplňte prosím _________________________________
15. Znáte a dodržujete tradici „Stavění máje“?
a. Znám a dodržuji
b. Znám, ale nedodržuji
c. Neznám
16. Jste spokojen/a s dostupností uvedených služeb:
a. Obchody
Velmi spokojen/a – Spokojen/a – Nespokojen/a – Velmi nespokojen/a
b. Úřady
Velmi spokojen/a – Spokojen/a – Nespokojen/a – Velmi nespokojen/a
c. Zdravotní péče
Velmi spokojen/a – Spokojen/a – Nespokojen/a – Velmi nespokojen/a
d. Kostel
Velmi spokojen/a – Spokojen/a – Nespokojen/a – Velmi nespokojen/a
e. Pošta
Velmi spokojen/a – Spokojen/a – Nespokojen/a – Velmi nespokojen/a
17. Dojíždíte do zaměstnání nebo do školy?
a. Ano
b. Ne
Pokud jste odpověděli Ano, odpovězte, prosím, na otázku 18., pokud
jste odpověděli Ne, pokračujte, prosím, od otázky 19.
18. Pokud jste odpověděl/a na předchozí otázku „Ano“, vyplňte
prosím:
a. Jak často?
i. Denně v pracovní dny
ii. Jen některé pracovní dny
73
iii. V pracovní dny i o víkendu, podle pracovních směn nebo
studijních povinností
iv. 1-2krát měsíčně
v. Méně než 1krát za měsíc
b. Čím dojíždíte?
Můžete zakroužkovat více možností.
i. Autem
ii. Autobusem
iii. Vlakem
iv. Jiným způsobem, prosím uveďte jakým _______________
Pokud využíváte veřejnou dopravu (autobus, vlak), vynechte prosím
otázky e, f. Pokud jezdíte autem, vynechte prosím otázku g.
c. Jak dlouho Vám cesta trvá?
i. Do 14 minut
ii. 15 – 29 minut
iii. 30 – 44 minut
iv. 45 – 59 minut
v. 1 – 1,5 hodiny
vi. Více než 1,5 hodiny
d. Kam dojíždíte?
i. Jablunkov
ii. Třinec
iii. Český Těšín
iv. Karviná
v. Jinam, napište prosím kam _________________________
e. Pokud jezdíte autem, jste se silniční komunikací spokojen/a?
Velmi spokojen/a – Spíše spokojen/a – Spíše nespokojen/a – Velmi
nespokojen/a
f. Pokud jste nespokojen/a, uveďte prosím důvod.
Můžete zakroužkovat více možností.
i. Kolony
ii. Nedostatečná síť silniční komunikace
iii. Nedokončený obchvat
iv. Stav silnic (díry, apod.)
v. Jiný důvod, uveďte prosím _________________________
74
g. Pokud využíváte veřejnou dopravu, jste spokojen/a
s pravidelností nebo byste něco změnil/a?
Můžete zakroužkovat více možností.
i. Jsem spokojen/a, nic bych neměnil/a
ii. Častější spoje
iii. Návaznost spojů
iv. Jiný důvod, uveďte prosím _________________________
19. Pokud nedojíždíte do zaměstnání nebo do školy, využíváte
veřejnou dopravu v pracovních dnech?
a. Ano
b. Ne
20. Pokud využíváte veřejnou dopravu, jste spokojen/a
s pravidelností nebo byste něco změnil/a?
Můžete zakroužkovat více možností.
a. Jsem spokojen/a, nic bych neměnil/a
b. Častější spoje
c. Návaznost spojů
d. Jiný důvod, uveďte prosím _____________________________________
21. Pokud Ne, uveďte prosím důvod.
a. Jezdím autem
b. Mám daleko zastávku
c. Raději chodím pěšky
d. Jiný důvod, uveďte prosím ________________________________
22. Pokud jezdíte autem, jste se silniční komunikací spokojen/a?
Velmi spokojen/a – Spokojen/a – Nespokojen/a – Velmi nespokojen/a
a. Pokud jste nespokojen/a, uveďte prosím důvod.
Můžete zakroužkovat více možností.
i. Kolony
ii. Nedostatečná síť
iii. Nedokončený obchvat
iv. Stav silnic (díry, apod.)
v. Jiný důvod, uveďte prosím jaký ______________________
23. Vyjíždíte z obce také o víkendech?
a. Ano
b. Ne
75
24. Pokud jste odpověděl/a na předchozí otázku „Ano“, vyplňte
prosím:
a. Uveďte prosím, proč? (Můžete zakroužkovat více možností.)
i. Zábava
ii. Kostel
iii. Obchod
iv. Jiný důvod, uveďte prosím jaký ______________________
b. Čím jezdíte?
i. Autem
ii. Autobusem
iii. Vlakem
iv. Autobusem i vlakem
v. Jiným způsobem, uveďte prosím jakým _______________
c. Pokud jezdíte autem, jste se silniční komunikací
spokojen/a?
Velmi spokojen/a – Spokojen/a – Nespokojen/a – Velmi nespokojen/a
d. Pokud jste nespokojen/a, uveďte prosím důvod.
Můžete zakroužkovat více možností.
i. Kolony
ii. Nedokončený obchvat
iii. Stav silnic (díry, apod.)
iv. Jiný důvod, uveďte prosím _________________________
e. Pokud využíváte veřejnou dopravu, jste spokojen/a
s pravidelností nebo byste něco změnil/a?
Můžete zakroužkovat více možností.
i. Jsem spokojen/a, nic bych neměnil/a
ii. Častější spoje
iii. Návaznost spojů
iv. Jiný důvod, uveďte prosím _________________________
25. Jste členem jednoho nebo více spolků v obci?
Můžete zakroužkovat více možností.
a. SDH Písečná
b. Spolek přátel kultury a sportu na Písečné z. s.
c. Spolek důchodců
76
d. Nejsem členem žádného spolku
e. Jiný (Prosím doplňte) ____________________________________
26. Účastníte se kulturních akcí v obci?
Můžete zakroužkovat více možností.
a. Den obce Písečná (zakončení prázdnin)
b. Radovánky na Písečné
c. Plesy
d. Hasičské závody
e. Jiná (Prosím doplňte) ____________________________________
f. Neúčastním se žádné
27. Pokud se neúčastníte žádné z kulturních akcí obce, uveďte prosím
proč.
a. Nezajímám se o to
b. Nemám čas
c. Nechci se stýkat s lidmi z obce
d. Jiný důvod, uveďte prosím jaký____________________________
28. Chybí Vám v obci nějaká stavba určená pro sportovní účely?
Můžete zakroužkovat více možností.
a. Nic mi nechybí – jsem spokojen/a
b. Bazén
c. Tělocvična přístupná veřejnosti
d. Posilovna
e. Jiná (Prosím doplňte) ____________________________________
29. Chybí Vám v obci nějaká nabídka volnočasových aktivit?
Můžete zakroužkovat více možností.
a. Nic mi nechybí – jsem spokojen/a
b. Sportovní aktivity pro dospělé
c. Jazykové kurzy
d. Dovednostní kurzy
e. Jiné (Prosím doplňte)___________________________________
30. Využíváte nabídky volnočasových aktivit pro děti v obci Písečná?
a. Ano
b. Ne
31. Pokud jste odpověděli „Ne“, uveďte prosím důvod.
a. Nemám čas
77
b. Nezajímá mě to
c. Nechci se stýkat s lidmi v obci
d. Nechci, aby se mé dítě/děti stýkalo/y s lidmi v obci
e. O žádných nevím
f. Jiný důvod, uveďte prosím jaký ____________________________
32. Uvažujete, že byste se někdy odstěhoval/a z obce?
a. Ano
b. Ne
c. Nevím
33. Pokud jste odpověděli „Ano“, uveďte prosím důvod.
Můžete zakroužkovat více možností.
a. Zaměstnání (kariéra)
b. Nová rodina
c. Lepší životní prostředí
d. Jiný důvod uveďte prosím jaký _____________________________
34. Jste spokojen/a s:
a. Kvalitou ovzduší v obci
Velmi spokojen/a – Spokojen/a – Nespokojen/a – Velmi nespokojen/a
b. Čistotou prostředí obce
Velmi spokojen/a – Spokojen/a – Nespokojen/a – Velmi nespokojen/a
35. Pokud jste nespokojen/a s kvalitou ovzduší, uveďte prosím
důvod.
Můžete zakroužkovat více možností.
a. Blízkost průmyslu
b. Málo zeleně v okolí
c. Neekologické topení obyvatel obce
d. Vysoká frekvence dopravy (výfukové plyny)
e. Jiný důvod, uveďte prosím jaký ____________________________
78
36. Pokud jste nespokojen/a s čistotou prostředí obce, uveďte prosím
proč.
Můžete zakroužkovat více možností.
a. Odpadky na veřejných prostranství
b. Nedostatek kontejnerů
c. Nezákonná skládka
d. Nedostatečný úklid obce
e. Jiný důvod, uveďte prosím jaký ___________________________
37. Líbí se Vám příroda v okolí obce?
Rozhodně ano – Spíše ano – Spíše ne – Rozhodně ne
Moc děkuji za spolupráci a řádné vyplnění dotazníku.
Barbora Jindřichová
79
Příloha č. 2: Dotazník pro výzkum
Dobrý den,
věnujte prosím několik minut svého času na vyplnění následujícího
dotazníku, který je určený k výzkumu mé bakalářské práce na téma Možnosti
a bariéry rozvoje obce Písečná. Všechny otázky se týkají tedy obce Písečná,
ve které žijete. Dotazník je zcela anonymní, proto odpovídejte prosím zcela
pravdivě. Dotazník můžou vyplňovat všechny osoby starší 15 let a žijící v
obci Písečná. Pokud necháte dotazník vyplnit i ostatními členy rodiny budu
moc vděčná. Děkuji moc za ochotu.
1. Napište prosím, kolik je Vám let.
_____ let (Prosím doplňte)
2. Jak dlouho žijete v obci?
a. Od narození
b. Přistěhoval/a jsem se, žiji zde ____ let (Doplňte prosím, kolik let již
žijete v obci.)
3. Pokud jste v obci nikdy nežil/a a přistěhoval/a se, uveďte prosím
proč.
Můžete zakroužkovat více možností.
a. Pracovní příležitost
b. Lepší životní prostředí
c. Za partnerem/partnerkou
d. Rodina
e. Jiný důvod, uveďte prosím ________________________________
4. Pokud jste se v průběhu svého života odstěhoval/a z obce a opět
se vrátil/a, uveďte prosím důvod:
a. Odstěhování
i. Zaměstnání
ii. Rodina
iii. Lepší životní prostředí
iv. Jiný důvod, uveďte prosím__________________________
b. Přistěhování zpět
80
i. Zaměstnání
ii. Rodina
iii. Lepší životní prostředí
iv. Jiné důvod, uveďte prosím _________________________
5. Pochází Vaši rodiče z obce Písečné?
a. Matka i otec
b. Jen matka
c. Jen otec
d. Žádný
6. Považujete obec Písečnou za svůj domov?
Rozhodně ano – Spíše ano – Spíše ne – Rozhodně ne
7. Bydlí větší podíl Vašich přátel v obci Písečná?
a. Ano
b. Ne
8. Stýkáte se se svými sousedy?
a. Ano
b. Ne
9. Kolik lidí z obce Písečná znáte osobně?
Uveďte alespoň přibližný počet.
________
10. Máte s většinou z nich dobré vztahy?
Rozhodně ano – Spíše ano – Spíše ne – Rozhodně ne
11. Uveďte prosím, jestli jste pracující, student nebo důchodce.
a. Pracující
b. Nezaměstnaný
c. Student
d. Důchodce
12. Pokud jste pracující, uveďte prosím, zda pracujete v Třineckých
železárnách.
a. Ano
b. Ne
13. Myslíte si, že pan starosta přispívá k rozvoji obce?
Naprosto souhlasím – Spíše souhlasím – Spíše nesouhlasím – Naprosto
nesouhlasím
81
14. Pokud nesouhlasíte, uveďte prosím, co byste změnil/a.
Můžete zakroužkovat více možností.
a. Větší zájem a snaha o rozvoj obce
b. Větší zapojení do kulturního života obce
c. Větší znalost obyvatel
d. Jiné, vyplňte prosím _________________________________
15. Znáte a dodržujete tradici „Stavění máje“?
a. Znám a dodržuji
b. Znám, ale nedodržuji
c. Neznám
16. Jste spokojen/a s dostupností uvedených služeb:
a. Obchody
Velmi spokojen/a – Spokojen/a – Nespokojen/a – Velmi nespokojen/a
b. Úřady
Velmi spokojen/a – Spokojen/a – Nespokojen/a – Velmi nespokojen/a
c. Zdravotní péče
Velmi spokojen/a – Spokojen/a – Nespokojen/a – Velmi nespokojen/a
d. Kostel
Velmi spokojen/a – Spokojen/a – Nespokojen/a – Velmi nespokojen/a
e. Pošta
Velmi spokojen/a – Spokojen/a – Nespokojen/a – Velmi nespokojen/a
17. Dojíždíte do zaměstnání nebo do školy?
a. Ano
b. Ne
Pokud jste odpověděli Ano, odpovězte, prosím, na otázku 18., pokud
jste odpověděli Ne, pokračujte, prosím, od otázky 19.
18. Pokud jste odpověděl/a na předchozí otázku „Ano“, vyplňte
prosím:
a. Jak často?
i. Denně v pracovní dny
ii. Jen některé pracovní dny
iii. V pracovní dny i o víkendu, podle pracovních směn nebo
studijních povinností
iv. 1-2krát měsíčně
82
v. Méně než 1krát za měsíc
b. Čím dojíždíte?
Můžete zakroužkovat více možností.
i. Autem
ii. Autobusem
iii. Vlakem
iv. Jiným způsobem, prosím uveďte jakým _______________
Pokud využíváte veřejnou dopravu (autobus, vlak), vynechte prosím
otázky e, f. Pokud jezdíte autem, vynechte prosím otázku g.
c. Jak dlouho Vám cesta trvá v jeden směr?
i. Do 14 minut
ii. 15 – 29 minut
iii. 30 – 44 minut
iv. 45 – 59 minut
v. 1 – 1,5 hodiny
vi. Více než 1,5 hodiny
d. Kam dojíždíte?
i. Jablunkov
ii. Třinec
iii. Český Těšín
iv. Karviná
v. Jinam, napište prosím kam _________________________
e. Pokud jezdíte autem, jste se silniční komunikací spokojen/a?
Velmi spokojen/a – Spíše spokojen/a – Spíše nespokojen/a – Velmi
nespokojen/a
f. Pokud jste nespokojen/a, uveďte prosím důvod.
Můžete zakroužkovat více možností.
i. Kolony
ii. Nedostatečná síť silniční komunikace
iii. Nedokončený obchvat
iv. Stav silnic (díry, apod.)
v. Jiný důvod, uveďte prosím _________________________
g. Pokud využíváte veřejnou dopravu, jste spokojen/a
s pravidelností nebo byste něco změnil/a?
Můžete zakroužkovat více možností.
83
i. Jsem spokojen/a, nic bych neměnil/a
ii. Častější spoje
iii. Návaznost spojů
iv. Jiný důvod, uveďte prosím _________________________
19. Pokud nedojíždíte do zaměstnání nebo do školy, využíváte
veřejnou dopravu v pracovních dnech?
a. Ano
b. Ne
20. Pokud využíváte veřejnou dopravu, jste spokojen/a
s pravidelností nebo byste něco změnil/a?
Můžete zakroužkovat více možností.
a. Jsem spokojen/a, nic bych neměnil/a
b. Častější spoje
c. Návaznost spojů
d. Jiný důvod, uveďte prosím _____________________________________
21. Pokud Ne, uveďte prosím důvod.
a. Jezdím autem
b. Mám daleko zastávku
c. Raději chodím pěšky
d. Jiný důvod, uveďte prosím ________________________________
22. Pokud jezdíte autem, jste se silniční komunikací spokojen/a?
Velmi spokojen/a – Spokojen/a – Nespokojen/a – Velmi nespokojen/a
a. Pokud jste nespokojen/a, uveďte prosím důvod.
Můžete zakroužkovat více možností.
i. Kolony
ii. Nedostatečná síť
iii. Nedokončený obchvat
iv. Stav silnic (díry, apod.)
v. Jiný důvod, uveďte prosím jaký ______________________
23. Vyjíždíte z obce také o víkendech?
a. Ano
b. Ne
24. Pokud jste odpověděl/a na předchozí otázku „Ano“, vyplňte
prosím:
84
a. Uveďte prosím, proč? (Můžete zakroužkovat více možností.)
i. Zábava
ii. Kostel
iii. Obchod
iv. Jiný důvod, uveďte prosím jaký ______________________
b. Čím jezdíte?
i. Autem
ii. Autobusem
iii. Vlakem
iv. Autobusem i vlakem
v. Jiným způsobem, uveďte prosím jakým _______________
c. Pokud jezdíte autem, jste se silniční komunikací
spokojen/a?
Velmi spokojen/a – Spokojen/a – Nespokojen/a – Velmi nespokojen/a
d. Pokud jste nespokojen/a, uveďte prosím důvod.
Můžete zakroužkovat více možností.
i. Kolony
ii. Nedokončený obchvat
iii. Stav silnic (díry, apod.)
iv. Jiný důvod, uveďte prosím _________________________
e. Pokud využíváte veřejnou dopravu, jste spokojen/a
s pravidelností nebo byste něco změnil/a?
Můžete zakroužkovat více možností.
i. Jsem spokojen/a, nic bych neměnil/a
ii. Častější spoje
iii. Návaznost spojů
iv. Jiný důvod, uveďte prosím _________________________
25. Jste členem jednoho nebo více spolků v obci?
Můžete zakroužkovat více možností.
a. SDH Písečná
b. Spolek přátel kultury a sportu na Písečné z. s.
c. Spolek důchodců
d. Nejsem členem žádného spolku
e. Jiný (Prosím doplňte) ____________________________________
85
26. Účastníte se kulturních akcí v obci?
Můžete zakroužkovat více možností.
a. Den obce Písečná (zakončení prázdnin)
b. Radovánky na Písečné
c. Plesy
d. Hasičské závody
e. Jiná (Prosím doplňte) ____________________________________
f. Neúčastním se žádné
27. Pokud se neúčastníte žádné z kulturních akcí obce, uveďte prosím
proč.
a. Nezajímám se o to
b. Nemám čas
c. Nechci se stýkat s lidmi z obce
d. Jiný důvod, uveďte prosím jaký____________________________
28. Chybí Vám v obci nějaká stavba určená pro sportovní účely?
Můžete zakroužkovat více možností.
a. Nic mi nechybí – jsem spokojen/a
b. Bazén
c. Tělocvična přístupná veřejnosti
d. Posilovna
e. Jiná (Prosím doplňte) ____________________________________
29. Chybí Vám v obci nějaká nabídka volnočasových aktivit?
Můžete zakroužkovat více možností.
a. Nic mi nechybí – jsem spokojen/a
b. Sportovní aktivity pro dospělé
c. Jazykové kurzy
d. Dovednostní kurzy
e. Jiné (Prosím doplňte)____________________________________
30. Využíváte nabídky volnočasových aktivit pro děti v obci Písečná?
a. Ano
b. Ne
31. Pokud jste odpověděli „Ne“, uveďte prosím důvod.
a. Nemám čas
b. Nezajímá mě to
c. Nechci se stýkat s lidmi v obci
86
d. Nechci, aby se mé dítě/děti stýkalo/y s lidmi v obci
e. O žádných nevím
f. Nemám děti (nebo už dospěly)
g. Jiný důvod, uveďte prosím jaký ____________________________
32. Uvažujete, že byste se někdy odstěhoval/a z obce?
a. Ano
b. Ne
c. Nevím
33. Pokud jste odpověděli „Ano“, uveďte prosím důvod.
Můžete zakroužkovat více možností.
a. Zaměstnání (kariéra)
b. Nová rodina
c. Lepší životní prostředí
d. Jiný důvod uveďte prosím jaký _____________________________
34. Jste spokojen/a s:
a. Kvalitou ovzduší v obci
Velmi spokojen/a – Spokojen/a – Nespokojen/a – Velmi nespokojen/a
b. Čistotou prostředí obce
Velmi spokojen/a – Spokojen/a – Nespokojen/a – Velmi nespokojen/a
35. Pokud jste nespokojen/a s kvalitou ovzduší, uveďte prosím
důvod.
Můžete zakroužkovat více možností.
a. Blízkost průmyslu
b. Málo zeleně v okolí
c. Neekologické topení obyvatel obce
d. Vysoká frekvence dopravy (výfukové plyny)
e. Jiný důvod, uveďte prosím jaký ___________________________
87
36. Pokud jste nespokojen/a s čistotou prostředí obce, uveďte prosím
proč.
Můžete zakroužkovat více možností.
a. Odpadky na veřejných prostranství
b. Nedostatek kontejnerů
c. Nezákonná skládka
d. Nedostatečný úklid obce
e. Jiný důvod, uveďte prosím jaký ____________________________
37. Líbí se Vám příroda v okolí obce?
Rozhodně ano – Spíše ano – Spíše ne – Rozhodně ne
Moc děkuji za spolupráci a řádné vyplnění dotazníku.
Barbora Jindřichová