31.) Zásady přátelských vztahů a spolupráce mezi státy- ty zásady obecného MP, které Valné shrom. OSN kodifikovalo 1970 v Deklaraci

zásad MP (najdeme je i v Chartě X tam jsou příliš stručné)- tyto zásady tvoří nejdůležitější část současného obecného MP – je to jeho normativní

páteř

a) Zásada nepoužití síly- povinnost států vystříhat je v mezinárodních stycích užití síly nebo hrozby

silou (vojenskou) spadá sem též:

- zákaz válečné propagandy vybízející k válce- povinnost vystříhat se ozbrojených represálií- zákaz organizování nepravidelných vojenských jednotek (např. žoldnéři)

k vtržení do jiného státu- organizování nebo podněcování obč. nepokojů nebo teroristických akcí

v jiném státě, napomáhání jim a účast v nich- zákaz vojenské okupace jiného státu (pokud je to v rozporu s Chartou)- Deklarace též ze ukládá všem státům, aby jednali o univerzální smlouvě o

všeobecném a úplném odzbrojení výjimky ze zásady:

- výkon práva sebeobrany- donucovací vojenské akce RB- vojenské akce regionálních org. se zmocněním RB

b) Zásada mírového urovnávání sporů- kromě mírových prostředků mají státy usilovat o rychlé a spravedlivé urovnání- mohou k tomu užít různé metody (vyjednávání, vyšetřování, dobré služby,

rozhodčí řízení, soudní řízení…)- během řešení sporu platí zásada svrchované rovnosti

c) Zásada nevměšování- zákaz vměšování se do vnitřních nebo vnějších záležitostí druhého státu- zákaz užití jakýchkoli opatření (hospodářské, politická…) s cílem donutit

druhý stát, aby podřídil výkon svých práv intervenujícímu státu (nebo s cílem získat pro sebe výhody jakéhokoli druhu)

- též neorganizovat akce s cílem svržení režimu v jiné zemi nebo zasahovat do obč. války (neplatí u podpory národněosvobozeneckých hnutí – zde zásada sebeurčení národů)

X- za vměšování se nepovažují zásahy OSN, hl. RB X státu, kt. ohrozil

mezinárodní mír- problematické jsou humanitární intervence (1999 Kosovo) – útoky kvůli

ochraně lidských práv – od Kosova možná začíná vznikat nový precedent možnosti zásahu z humanitárních důvodů bez souhlasu RB

d) Zásada spolupráce států- Rozvíjení spolupráce v různých sférách bez ohledu na odlišnosti politického,

hosp. či společenského zřízení států- Hl. je spolupráce při udržení mezinár. míru + v podpoře dodržování lidských

práv a zákl. svobod

- Též spolupráce na poli hosp., sociálním a kulturním

e) Zásada sebeurčení národů- Všechny národy právo samy si rozhodovat o svém politickém statusu- Každý koloniální stát povinen neprodleně ukončil koloniální nadvládu a

poskytnout závislým národům svobodu a nezávislost; koloniální mocnost nesmí považovat kolonii za součást svého území

- Platí jen pro národy, nikoli pro národnostní, etnické a náboženské menšiny – ty mohou v rámci národního státu požadovat max. autonomii

f) Zásada svrchované rovnosti- Všechny státy mají rovná práva a jsou rovnými členy mezinár. společenství,

jsou plně suverénní- Územní celistvost a politická nezávislost každého státu jsou neporušitelné- 3 důležité povinnosti států: respektovat jiné státy, poctivě plnit své mezinárodní

závazky; žít v míru s ostatními

g) Zásada poctivého dodržování závazků- Dodržovat závazky přijeté s Chartou OSN + vyplývající z MS + vyplývajících

z obyčejových norem MP

h) Helsinské zásady- 1975 přijata na KSBE Deklarace zásad řídících vztahy mezi účastnickými státy- Zde 10 zásad (obsah v zásadě stejný jako v Deklaraci OSN) X daleko

podrobněji např. rozpracována zásada respektování lidských práv

32.) Svrchovaný stát a jeho kompetence – uznání, třídění státůSvrchovanost (suverenita) státu = nezávislost státní moci na jakékoli jiné moci uvnitř a vně státu

- Stát není omezen ničím kromě suverénních práv jiných států, obyčejových normem MP a závazků plynoucích z přijatých MS

- Kompetence v rámci vnitřní suverenity: výlučná moc nad všemi osobami a věcmi na státním území (územní výsost); svobodné určení státního zřízení a plnou volnost při úpravě svých vnitřních věcí

UZNÁNÍ STÁTU= volní akt státu, kterým výslovně nebo mlčky reaguje na vznik nového státu

- nemá žádný vliv na existenci státu jakožto subjektu MP (je jím od okamžiku, kdy vykazuje zákl. znaky suverénního státu) X neuznaný stát to má na mezinárodní scéně dost těžké

- má retroaktivní účinek; zčásti je deklaratorní, zcásti konstitutivní povahu (vůle státu vstoupit s novým státem do právních vztahů, které jdou dále než jen základní)

uznání de iure- plné, konečné a neodvolatelnéuznání de facto

- omezené a prozatímní (lze ho kdykoli odvolat)- např. uzavřením dohod s novým státem o vzájemném obchodu

Třídění států:

DLE ROZSAHU SUVERENITY: suverénní X závisléSuverénní: plná způsobilost k právům i právním úkonům dle MPZávislé: nezávislost ve vnějších věcech omezena MP ve prospěch jiného státu; nejsou plnými subjekty MP ← nemají plnou způsobilost k MP úkonům

- Hl. formy: mezinárodní protektorát, nesamosprávná území X během 20. stol. vesměs odstraněny, dnes jen asi 15 nesamosprávných utají (ty se v brzké době stanou buď samostatnými, nebo se spojí s existujícím státem)

DLE VNITŘNÍ STRUKTURY: jednotné X složenéJednotné (unitární):

- Z hlediska MP je to stát, který je ve svých zahraničních stycích zastupován jediným ústředním orgánem, kt. jedná za celý stát → i ty státy, které jsou z hlediska ústavního státy složenými (typicky USA, SRN, Rakousko, taktéž ČS federace 1968-1992 – stát navenek zastupují prezidenti)

- Je jediným subjektem MPSložené:

- Jako subjekt MP vystupuje jak ústřední stát, tak jednotlivé části složeného státu → vnější suverenita je rozdělena mezi ústřední a stát a dílčí státy

- Monarchická unie: reálná nebo personálníReálná: společný panovník + společný zahr. politika a obrana (R-U 1967-1918)Personální: společný panovník z nahodilých důvodů (např. povolán na trůn ve stejnou dobu) – na rozdíl od reálné jsou zde subjekty MP jen jednotlivé státy – nejde tedy o složený stát (nemá MP subjektivitu), podobně NE též celní unie

- Federace MP povahy: spojená 2 a více států na zákl. ústavy, společné nejvyšší org. pro vnitřní i vnější věci X současně mohou i dílčí státy sjednávat určité MS (Švýcarsko)spíše výjimečný jev

- Konfederace:Sdružení suverénních států na zákl. MS (nikoli ústavy); MS zřizuje urč. společný orgánČlenské státy zůstávájí plně suverénníNapř. USA 1778-1787

33.) Vznik a zánik státu, sukcese

VZNIK:- Obecné MP ho nijak neupravuje X s touto skutečností spojuje významné důsledky- Nejčastěji: spojením (po 1. sv. v. vznik Jugoslávie), rozdělením (ČR x SR),

odštěpením (secese) – Bangladéš od Pákistánu- O vzniku nového státu z hlediska MP hovoříme tehdy, když má útvar hl.

charakteristické rysy státu jakožto subjektu MP (hl. veřejná moc uplatňovaná na určitém území nad obyvatelstvem, povahou nejvyšší a relativně trvalá)

- Důsledky: vznik subjektu MP se základními právy a povinnostmi X k jeho plné účasti v mezinár. společenství a rozvíjení dalších styků je nutné jeho uznání ze strany existujících států

ZÁNIK:- též není upraven obecným MP – jde hl. o historickou skutečnost- dle faktických okolností rozlišujeme:

rozdělení: (R-U, SSSR, ČSFR)spojenívznikem nového nezávislého státudle tradičního MP též anexíteoreticky: zánik území či obyvatelstvasociální revoluce – sporná otázka kontinuity a diskontinuity

- stát nezaniká: když je celé území okupováno nepřátelskou mocí nebo je protiprávně anektováno

SUKCESE:= nahrazení jednoho státu (předchůdce) jiným státem (nástupnickým) v odpovědnosti za mezinárodní vztahyKterá práva a povinnosti státu předchůdce podléhají MP pravidlům o státní sukcesi?

- Především MS, státní majetek, státní archivy a státní dluhy- Pravidla kodifikována ve 2 úmluvách: Vídeňská úmluva o sukcesi států ve vztahu ke

smlouvám 1978 a Vídeňská úmluva o sukcesi států ve vztahu ke stát. majetku, státním archivům a státním dluhům 1983

Sukcese do smluv – 3 základní pravidla1.) Povinně sukcese do MS o státních hranicích a hraničních a jiných územních režimech2.) Povinně MS ve vztahu k nástupnickým státům (např. ČNR a její Prohlášení k

parlamentům a národům světa) X jen pokud je předchůdce s nástupnickým nedohodnou jinak

3.) Ohledně sukcese nových nezávislých států (dekolonialismus): zde nástupnický stát zásadně sám rozhoduje o tom, do kterých smluv předchůdce sukceduje (zásada „čistého stolu“)

Sukcese do státního majetku:- Přechází na nástupnický automaticky X jen pokud se dotčené státy nedohodnou jinak

nebo pokud nerozhodne mezinárodní orgán- Pravidlo (pokud se státy nedohodnou jinak): nemovitý majetek zůstává státu, na jehož

území se nachází; nemovitý majetek v zahraničí se dělí podílem, movitý majetek spojený svou činností s dotyčným územím zůstane na něm

Sukcese do státních dluhů:- jde o jakékoli finanční závazky státu vůči jakémukoli jinému subjektu MP- rozdělení dluhů: (pokud se nedohodnou jinak): rozdělení státu či secese = spravedlivý

díl; spojení státu = jasný; vznik nových států = dluhy nepřecházejí na nový stát

Sukcese do členství v MO:- zůstala nekodifikována- dle dosavadní praxe k ní nedochází při rozpadu státu, oddělení od jiného, spojení států

nebo vzniku nového nezávislého státu (ČR se stala 1993 novým členem OSN)

34.) Mezinárodní postavení obyvatelstva (obecně)Obyvatelstvo = všechny FO i PO nacházející se na území státu; stát nad nimi vykonává svou svrchovanou moc → postavení obyvatelstva patří zásadně do oblasti vnitrostátního právaX

Moc státu nad svým obyvatelstvem není neomezená: z obecných + partikulárních norem MP plyne povinnost státu chovat se ke svému obyvatelstvu určitým způsobem:

- např. povinnost respektovat základní LP, dodržovat zásady humanity a trpět diplomatickou ochranu cizinců (plyne z obecného MP)

- povinnosti plynoucí z partikulárního MP – např. obchodní smlouvy o právní pomoci ukládající povinnosti státu vůči občanům smluvní strany

→ tyto závazky jsou mezinárodněprávní záležitostí; okruh záležitostí upravených MP se od 2. sv. v. stále rozšiřuje

Obyvatelstvo státu: státní občané + cizinci + výjimečně i bezdomovci

35.) Mezinárodněprávní úprava občanství FO (s přihlédnutím k rozsudku MSD z roku 1955 v případu Nottebohm)= trvalý právní svazek mezi jednotlivcem a určitým státem, jehož obsahem jsou vzájemná práva a povinnosti- institut státního občanství zprostředkovává jedinci účast na výhodách, které pro něj vyplývají z norem MP (např. ochrana z hlediska norem obecného i partikulárního MP, právo na diplomatickou ochranu od svého státu)

Nabývání státního obč.- zásadně stanoví stát sám- X jeho volnost je omezena normami MP: dle obyčejového MP smí stát přiznat jedinci

státní občanství jen tehdy, když mezi ním a jednotlivcem existuje užší faktický vztah (typicky ius sanguinis nebo ius soli)

- Pro naturalizace (nabytí obč. později než narozením) stanoví obecné MP určité omezení: případ Nottebohm 1955 MSD za požadavek naturalizace určil existenci užšího vztahu příslušné osoby ke státu – např. stálé bydliště či rodinné vztahy se státními občany) – pokud toto neexistuje, může to mít vliv na diplomatickou ochranu – MSD konstatoval nedostatečné pouto mezi Nottebohmem a Lichtenštějnskem → Guatemala nebyla povinna uznat Nottebohmovo Lichtenštejnské občanství → Lichtenštejnsko nebylo oprávněno poskytnout Nottebohmovi diplomatickou ochranu vůči Guatemale

- Opce na základě mezinárodních smluv: hl. při postupování státního území – občan si může vybrat svou státní příslušnost

- Evropská úmluva o občanství 1997 (v rámci Rady Evropy):1.) Každý má právo na příslušnost2.) Nikdo ji nesmí být zbaven3.) Ani svatba ani rozvod nemají automaticky vliv na občanství manžela-

cizince4.) Zákaz diskriminace: pravidla o občanství nesmějí rozlišovat na

základě pohlaví, rasy, vyznání, původu…5.) (smluvní státy se zavázaly, že ve vnitrostátu stanoví, že:) Občanství

ex lege získává dítě, pokud má při narození alespoň 1 z rodičů obč. smluvního státu + ex lege u dětí nalezených na území

Zánik a ztráta stát. občanství- nejsou upraveny obecným MP, řídí se vnitrostátem a partikulárním MP- Všeobecná deklarace lidských práv 1948: „Nikdo nesmí být svévolně zbaven

státní příslušnosti ani práva svou státní příslušnost změnit“

Evropská úmluva o občanství 1997- Smluvní strana neupraví ve svém vnitrostátu ztrátu občanství ex lege mimo určité

případy: dobrovolné nabytí jiného občanství; nabytí občanství smluvní strany na základě podvodu nebo zatajených skutečností; dobrovolná služba v cizích vojenských službách (toto ex lege upravit ve vnitrosátáu může)

- Smluvní strana nesmí odejmout státní příslušnost člověku, kt. by se jinak stal bezdomovcem (s výjimkou podvodu)

- Smluvní strana musí dovolit jedinci vzdát se občanství, pokud by se tak nestal bezdomovcem

BIPOLITISMUS- V důsledku různosti vnitrostátů a nedostatku jednoty MP úpravy – způsobuje

problémy → považováno za nežádoucí jev- Dle obyčejového MP se bipolita nemůže dovolávat na své jiné občanství vůči státu,

jehož je občanem- 3. stát pokládá bipolitu zpravidla za občana jen 1 státu, výběr se řídí efektivitou

Úmluva o omezení případů vícerého občanství 1963:- Příslušníci smluvní strany, kt. na základě vlastní vůle nabydou občanství jiného

smluvního státu naturalizací, ztrácejí své původní občanství (výjimkou může být zisk občanství z důvodu uzavření sňatku)

37.) Právní postavení cizinců- zásadně upraveno vnitrostátem X ten musí respektovat obecné a partikulární normy

MPDeklarace VS OSN o lidských právech jednotlivců, kt. nejsou státními občany v zemi, kde žijí 1985 (samozřejmě jen soft law X značný morální akcent):

- cizinec musí dodržovat zákony státu, kde žije- právo na život a osobní bezpečnost- právo na ochranu před nezákonným zásahem do soukromí, právo na rovné postavení

před soudem- svoboda myšlení, vyznání, svědomí- nesmí být svévolně zadržen

Připuštění cizince na státní území- volnost státu v rozhodnutí omezena pouze povinností státu k mezinárodní spolupráci

s ostatními zeměmi- MS může zrušit vízovou, někdy dokonce i pasovou povinnost

Práva a povinnosti cizinců- Cizinec podřízen suverénní moci státu pobytu X cizinec i v cizině vázán vůči státu své

příslušnosti závazky (hl. závazek věrnosti)Obecné MP stanoví minimum práv pro cizince:

- „minimální cizinecký standard“ = stát je povinen respektovat cizince jako lidskou bytost = poskytnout mu jistá lidská a majetková práva (ochrana života, zdraví, majetku a cti)

- Má na cizince aplikovat vnitrostátní právo bez diskriminace (soudy)- Nesmí být nucen k jakékoli činnosti X svému domovskému státu; nesmí od něj být

požadována vojenská službaX

- Cizinec nemá právo na politická práva ve státě pobytu, ani právo shromažďovací a sdružovací

Partikulární MP vytvořilo několik režimů:1.) Zvláštní režim: když stát upravuje práva a povinnosti cizinců jinými

vnitrostátními předpisy než svých občanů → může je znevýhodňovat i naopak

2.) Režim nejvyšších výhod: smluvní strany jsou povinny svým příslušníkům navzájem poskytovat nejvyšší míru práv, která poskytují příslušníkům kteréhokoli 3. státu

3.) Národní režim: vnitrostát zajišťuje cizinci vcelku stejné právní postavení jako svému občanovi (v ČR)

Odchod cizince a jeho vyhoštění- Stát nemá právo bránit cizinci v odchodu z jeho území X může předepsat jistá

opatření, např. povolení k odjezdu + může cizince dočasně zadržet (trestní řízení, výkon trestu, nezaplacené dluhy…)

- Stát má právo požádat cizince, aby opustil území – pokud neuposlechne, může sáhnout k donucovacím opatřením: vyhoštěníX

Dle Mezinárodního paktu o obč. a pol. právech 1966 může být cizinec vyhoštěn pouze na zákl. rozhodnutí, ke kterému došlo v souladu se zákonem + cizinec má právo podat námitku a dát případ přezkoumat

38.) Diplomatická ochrana (s přihlédnutím k případu Barcelona Traction z roku 1970)

- Pokud stát pobytu poruší vůči cizinci povinnosti plynoucí z MP → domovský stát může (ale nemá povinnost!) převzít nárok svého občana na odčinění újmy a vymáhat ho jako svůj vlastní (ale až tehdy, když osoba vyčerpala všechny možnosti řešení problému plynoucí z vnitrostátního práva státu) → v tomto momentě se z vnitrostátního sporu (stát X cizinec) stává spor mezinárodní (stát X stát) → urovnávání se pak řídí pravidly mezinárodních sporů

- Povinnost diplomatické ochrany může stanovit vnitrostát- Subjektem dipl. ochr.: jen státní příslušník, především FO, ale i PO, musí mezi ním a

státem existovat opravdový vztah (viz causa Nottebohm)- PO: klíčové je sídlo PO a to, podle jakého práva byla Po zřízena; a co „kontrola“ –

např. příslušníci kterého státu vlastní většinu akcií? :

Barcelona Traction 1970- Týká se diplomatické ochrany PO a její příslušnosti- Belgie chtěla po Švýcarsku náhradu škody, kt. vznikla belgickým příslušníkům

vlastnícím většinu akcií společnosti- MSD: „Na poli diplomatické ochrany PO neexistuje důkaz skutečného pouta, kt. by

byl všeobecně přijímán“ → odmítl výkon diplomatické ochrany akcionářů → kritérium „kontroly“ není dle obecného MP základem pro příslušnost PO X ale tento princip může být obsažen v MS

39.) Postavení osob bez státní příslušnosti

= synon. bezdomovci, polité, apatridé- osoba, kt. není státním občanem žádného státu podle jejich vnitrostátních právních

řádů- žádný stát nad nimi nevykonává diplomatickou ochranu- vzniká z týchž důvodů jak bipolitismus- Jak se stát bezdomovcem? 1.) Narodím se bezďákům ve státě s kulturou ius sanguinis;

2.) ztratím ho pozdějiÚmluva o postavení osob bez státního občanství 1954:

- státy se zavázaly poskytnout bezďákům podobný režim jako uprchlíkůmÚmluva OSN o snížení bezdomovectví 1961:

- stát udělí občanství osobě narozené na jeho území, která by se jinak stala bezďákem; taktéž při nalezení dítěte

- žádná osoba se nemůže stát bezdomovcem v důsledku přechodu státního území mezi smluvními státy

Rezoluce VS OSN O příslušnosti FO ve vztahu k sukcesi států 2000- pravidla bránící vzniku bezdomovectví v důsledku sukcese států- osoba má právo na příslušnost alespoň jednoho z nástupnických států rozděleného

předchůdce

40.) Azyl a postavení uprchlíkůUPRCHLÍCI

- osoby, kt. opustily území svého státu za mimořádných okolností a nemohou nebo nechtějí se vrátit zpátky (mimoř. okolnosti: hl. válečné události nebo občanské konflikty); též bezdomovci nalézající se mimo stát svého obvyklého pobytu

Úmluva o postavení uprchlíků 1951- smluvní státy musí přiznat národní cizinecký režim v oblastech: náboženství, zákl.

vzdělání, přístupu k soudům, pracovních podmínek, sociálního zabezpečení- doložka nejvyšších výhod: sdružovací právo + právo na zaměstnání- horší než cizinci: nabytí movitého a nemovitého majetku, ubytování, svoboda pohybu- smluvní státy nesmí vyhostit uprchlíka, kt. se zákonně nachází na jejich území, kromě

případů ohrožujících státní bezpečnost a veřejný pořádek (i tak se může ještě odvolat)- stát nikdy nevyhostí uprchlíka na hranice státu, ve kterém by byl ohrožen jeho život

nebo svoboda (je to základní lidské právo)- k tomu, aby se úmluva prováděla a dodržovala, je tu Úřad Vysokého komisaře OSN

pro uprchlíky (podléhá VS OSN): smluvní státy mu poskytují informace o: situaci uprchlíků, provádění Úmluvy, právních předpisech týkajících se uprchlíků

- o postavení uprchlíka žádají osoby při překročení státní hranice státu, kam uprchly; v praxi je zásada, že uprchlík nebude odmítnut na hranici, pokud by tím byl ohrožen jeho život nebo svobodaX

Nepřizná se: tomu, kdo spáchal zločin X míru, válečný zločin nebo zločin X lidskosti + závažný TČ mimo území státu, kam uprchl předtím

- postavení uprchlíka ztratí osoby, kt. dobrovolně využily ochrany domovského státu, dobrovolně se do něj vrátily nebo získají státní příslušnost jiného státu

Pravidla z Úmluvy jsou ve vnitrostátu často realizována zákonodárstvím, které se týká azylu: v ČR Zákon o azylu – důvody azylu totožné s Úmluvou + navíc jsme přidali: azyl

z humanitárních důvodů (špatné zdraví žadatele nebo vysoký věk nebo zachování celistvosti rodiny)

- odejmutí azylu pokud: nepravdivé údaje nebo zamlčení rozhodných skutečností- azyl je silnější právní titul než postavení uprchlíka – větší poskytovaná práva –

aplikuje se tu v zásadě národní cizinecký režim

Právo územního azylu= právo státu poskytnout cizímu stíhanému občanovi pobyt na svém území, vyplývá z obecného MP- pronásledující stát je povinen udělení azylu strpět- azyl nesmí být poskytnut: kvůli činům běžné kriminality nebo zločinům X míru,

lidskosti nebo válečnými zločiny – ano? → hrubé porušení kogentních norem MP- Všeobecná deklarace lidských práv 1948- Deklarace o územním azylu 1967

Rozdíl úpravy uprchlíků a územního azylu?- Právní režim uprchlíků založen na MS X územní azyl založen na obyčejovém MP

Diplomatický azyl- Vysílající stát poskytne útočiště pronásledované osobě v místnostech své diplomatické

mise- Uznáván jen v latinskoamer. zemích

41.) Potírání mezinárodní zločinnosti (terorismus, organizovaný zločin, extradice)

- Toto obecné MP neukládá, vše je postaveno na MS- Mezinárodní organizace kriminální policie – INTERPOL X nesmí se zabývat: TČ

politické, náboženské, vojenské nebo rasové povahy)Úkolem je koordinovat kriminální vyšetřování mezi policiemi členských států

TERORISMUS- 1996 začala OSN připravovat návrh komplexní smlouvy o potírání terorismu, 2002

připraven již ucelený návrh této smlouvy- Mezinárodní spolupráce na boji X terorismu vzniká po 1. sv. v., po 2. sv. v. uzavírány

MS o postihování určitých teroristických TČ (př. únosy letadel nebo únosy diplomatů)- Nejnověji: Mezinárodní úmluva o potlačování teroristických bombových útoků 1997;

Mezinárodní úmluva o potlačení financování terorismu 1999- Smlouvy obsahují povinnost států stíhat činy podle vnitrostátního trestního práva nebo

pachatele vydatRezoluce RB OSN z 28. 9. 2001:

- „Jakýkoli akt mezinárodního terorismu zakládá hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost.“

- Uznání práva na individuální nebo kolektivní sebeobranu vůči státům podporujícím terorismus X přesto otázky, za jakých podmínek je přípustná? Teroristický čin musí dosahovat síly ozbrojeného útoku

Může teroristy soudit Mezinárodní trestní soud?- V jeho statutu souzení teror. činů není obsaženo X šlo by je vykládat jako zločiny X

lidskosti (musí splňovat předpoklad rozsáhlého útoku X civilnímu obyvatelstvu + prováděný organizací opakovaně)

- Terorismus je stíhán celosvětově na zákl. obecného MP i partikulárního MP- V Evropě se otázkami terorismu zabývá Rada Evropy – v jejím rámci sjednána

Evropská úmluva o potlačování terorismu; obdobně i v rámci Organizace amerických států, Africké unie a Ligy arabských států

- 2001 vznikla v rámci EUROPOL zvláštní protiteroristická skupina- 2001 významný Společný postoj Rady EU o použití zvláštních opatření v boji X

terorismu – zde je zdařilá definice teroristického činu: Úmyslný čin, kt. může vážně poškodit některou zemi nebo některou MO, kt. je definován jako teroristický podle vnitrostátu a je páchán s cílem zastrašit obyvatele nebo donutit některou vládu nebo MO k jednání nebo zdržení se jednání

MEZINÁRODNÍ ORGANIZOVANÝ ZLOČIN- Na rozdíl od terorismu má ekonomické, nikoli politické cíle – násilí je cílené a oběti

jsou vybírány- Rozvoj technologií přispívá k rozvoji org. zločinu → 2000 Úmluva OSN proti

mezinárodnímu organizovanému zločinu – cílem zlepšit spolupráci v boji X;

EXTRADICE (VYDÁVÁNÍ PACHATELŮ TČ)- Buď k trestnímu stíhání, nebo k výkonu trestu- Obecné MP zásadně tuto povinnost neukládá; probíhá na základě MS i bez ní (pak jde

o mezinárodní zdvořilost)- Praxí se ustálila zásada oboustranné trestnosti: stát vydá pachatele jen toho činu, který

je trestný i dle jeho vlastního vnitrostátu- Zpravidla se nevydávají lidé pro politické TČ- Kdo může žádat o vydání? 1.) Stát, kde to spáchal; 2.) jeho domovský stát; 3.) stát, X

němuž byl čin namířen- Povinnost vydat může uložit i RB OSN pod hrozbou sankcí (typicky Lybie a

atentátníci z Lockerbie 1988)- Některé smlouvy stanoví povinnost extradice za určité TČ (Úmluva o potlačování

obchodu s lidmi)

42.) Univerzální systém mezinárodněprávní ochrany LP- pojem základních LP vyšel z přirozeného práva lidské osobnosti X v praxi má jedinec

jen tolik zákl. práv a svobod, kolik mu státy vnitrostátně nebo mezinárodně přiznaly- k výraznějšímu rozvoji mezinárodní ochrany LP teprve po 2.sv.v. ← hl. tragické

válečné zkušenosti: nová koncepce, že respektování LP má úzkou souvislost s udržením mezinárodního míru (kdo potlačuje LP vnitrostátně, bývá agresivní i navenek)

- jako součást základních LP nově považovány i hospodářská, sociální a kulturní práva (právo na práci, na vzdělání…)

- stanoveno v Chartě OSN 1945 – zachovávání LP si určila jako jeden z hl. cílů X ustanovení zde příliš obecná → státy se snaží o konkretizaci → Všeobecná deklarace LP 1948 + 2x1966: Mezinárodní pakt o hosp., sociálních a kulturních právech a Mezinárodní pakt o občanských a politických právech

Všeobecná deklarace LP 1948- schválilo VS OSN

- „všichni lidé se rodí svobodni a rovni v důstojnosti i právech + každý člověk je oprávněn ke všem právům a svobodám, kt. deklarace vyhlašuje

- Právo na život, svobodu a osobní bezpečnost; zákaz mučení, otroctví; právo na rovnost před zákonem bez jakékoli diskriminace, právo na práci, právo na vzdělání

- Výkon těchto práv a svobod smí být omezen jen takovými zákony, které mají zajistit zachovávání práv a svobod ostatních

- Svých charakterem má Deklarace jen doporučující povahu X postupem času: státy obsah přejímaly do ústav + do MS o lidských právech, hl. obou Mezinárodních paktů o LP → pravidla z Deklarace se postupně stala závaznými smluvními a obyčejovými

Mezinárodní pakt o hosp., sociálních a kulturních právech a Mezinárodní pakt o občanských a politických právech 1966:

- Výsledkem složitých jednání ← MS je už závazná!- Odrazem toho, že státy dospěly k jistému minimálnímu obecnému standardu LP- Zásada sebeurčení národů (svobodné určení politického statusu)- Právo na práci, spravedlivou mzdu a soc. zabezpečení; na vzdělání…- Právo na život, zákaz mučení, zákaz otroctví, právo na svobodu a osobní bezpečnost…- Ustavena kontrolní opatření nad výkonem práv stanovených v těchto MS:

Mezinárodní pakt o občanských a politických právech je kontrolován Výborem pro lidská práva v Ženevě – u těch smluvních stran, kt. přijmou opční protokol, si může na porušování stěžovat i jedinec

- Mezinárodní pakt o hosp., sociálních a kulturních právech – méně přísná kontrola: státy jen povinnost pravidelně informovat Hospodářskou a sociální radu o opatřeních, kt. přijaly a o pokroku v uskutečňování práv

Mezinárodní ochrana jednotlivých kategorií LP podrobně upravena ve zvláštních úmluvách, např.:

- Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidy- Úmluva o otroctví- Úmluva o politických právech žen- Úmluva o státním občanství vdaných žen- Úmluva o právech dítěte- Mezinárodní úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace- Mezinárodní pakt o občanských a politických právech

43.) Evropský systém ochrany lidských práv (obecně)- Byl vypracován v rámci Rady Evropy, podrobnější a pokrokovější regionální úprava

ochrany lidských práv než univerzální standardy OSN, hl. pokud jde o kontrolu nad jejich dodržováním

- Páteř systému tvoří Evropská úmluva o ochraně lidských práv a svobod 1950; Evropská sociální charta 1961 + instrumenty týkající se ochrany menšin

Evropská úmluva o ochraně lidských práv a svobod 1950- Omlet systém OSN- K projednání stížnosti na porušení těchto práv ustavila Evropskou komisi pro lidská

práva (smírčí úloha) a Evropský soud pro lidská práva X s rostoucím počtem smluvních stran roste i agenda a systém kolabuje → od 1998 nový systém – místo komise a soudu vzniká nový, jediný soud, kt. vykonává fce orgánů předešlých: Evropský soud pro lidská práva se sídlem ve Štrasburku

44.) Evropský soud pro lidská právaEvropská úmluva o ochraně lidských práv a svobod 1950

- K projednání stížnosti na porušení těchto práv ustavila Evropskou komisi pro lidská práva (smírčí úloha) a Evropský soud pro lidská práva X s rostoucím počtem smluvních stran roste i agenda a systém kolabuje → od 1998 nový systém – místo komise a soudu vzniká nový, jediný soud, kt. vykonává fce orgánů předešlých: Evropský soud pro lidská práva se sídlem ve Štrasburku

- Tvořen tolika soudci, kolik je smluvních stran; volební období na 6 let X soudce může být zvolen znovu

- Soud zasedá v plénu, ve Velkém senátu (17 soudců) + v senátech ze 7 soudců a 3členných výborech

- Soud oprávněn projednávat a rozhodovat spory mezi: jednotlivcem, skupinou osob či nevládní organizací vs. smluvní stranou

- Na žádost Výboru ministrů vydává poradní posudky o právních otázkách, kt. se týkají výkladu úmluvy

- Soud může být stranám k dispozici za účelem smírného urovnání záležitostí- Rozsudek ve sporné věci je zpravidla konečný, na jeho provedení dohlíží Výbor

ministrů

46.) Mezinárodněprávní ochrana menšin

VE SVĚTOVÉM MĚŘÍTKU- Do přijetí Charty OSN 1945 nebylo postavení národnostních menšin upraveno

obecným MP – bylo vnitřní záležitostí států, ledaže MS (např. Malá saintgermainská smlouva 1919 – ČSR)

- V systému OSN otázka ochrany mezinárodních menšin splynula s širšími otázkami mezinárodní ochrany LP a zákazu diskriminace → ochrana nár. menšin zahrnuta do Mezinárodního paktu o občanských a politických právech 1966: nár. men. Nesmí být upíráno právo na vlastní kulturu a vlastní jazyk

- 1992 Deklarace OSN o právech osob náležejících k národnostním, etnickým, náboženským a jazykovým menšinám – výzva státům, aby vhodnými legislativními opatřeními chránily menšiny; HL.: vlastní kultura, jazyk…; stížnosti posuzuje Komise OSN pro lidská práva nebo Hospodářská a sociální rada

- ČR vázána MS s Německem 1992: ochrana Německé menšiny v ČR

EVROPSKÁ OCHRANA MENŠINEvropská Charta regionálních nebo menšinových jazyků

- Přijata členskými státy Rady Evropy přijata 1992 X dosud ji ratifikovalo jen Finsko a Norsko → ještě nemohla vstoupit v platnost

- Cílem ochrana a podpora regionálních menšinových evropských jazyků- Kontrolu vykonává Výbor ministrů Evropské rady- Zvláštní: smluvní strany nemusejí převzít všechny závazky v ní obsažené, stačí, aby si

vybraly určitý počet odstavců

Rámcová Úmluva o ochraně národnostních menšin 1994

- Otevřena nejen členským státům Rady Evropy, ale i jakýmkoli dalším státům, které budou přizvány výborem ministrů

- Právo každé osoby náležející k národnostní menšině svobodně si vybrat, zda se s ní má nebo nemá zacházet jako s příslušníkem + z takové volby pro ni nesmí vzniknout žádné nevýhody

- Smluvní strany se zavázaly, že menšinám zaručí (prostřednictvím vnitrostátu) právo na rovnost před zákonem a stejnou ochranu zákonem → zákaz jakékoli diskriminace menšin

- Závazek vytvořit podmínky, aby mohla být zachována kulturní identita menšin- Zajištění svobody, názoru, projevu a shromažďování nár. menšinám- Příslušníci národnostních menšin naopak povinnost respektovat národní zákonodárství

a práva většinyX

- Úmluva nepočítá s možností přímého dovolání se mezinár. orgánu v případě porušení, smluvní strany musejí jen podávat pravidelné zprávy o plnění Úmluvy Výboru ministrů Rady Evropy

Zvláštní protokol k Evropské úmluvě o lidských právech (teprve doporučen k vypracování Výboru ministrů)

- Má odstranit zmíněné nedostatky Rámcové úmluvy- Možnost přímého dovolání se příslušníka menšiny k Evropskému soudu pro lidská

práva- Definice nár. menšiny: skupiny osob ve státě, kt: pobývají na území a jsou jeho

občany + mají odlišné etnické, kulturní nebo jazykové znaky + jsou dostatečně reprezentativní + mají zájem uchovat si svou identitu

- Za vše např.: právo vzdělání v mateřském jazyce, komunikace s úřady v jazyce

Charta zákl. práv EU- Přijata 2000 na konferenci v Nice- Není právně závazná X první ucelený katalog LP na území EU- Preambule: EU staví do středu vší své pozornosti jednotlivce – zavádí občanství EU- Kapitoly: Důstojnost, Svoboda, Rovnost, Solidarita, Práva občanů, Spravedlnost- Práva obsažená v chartě v zásadě určena všem osobám na území EU (nejen občanům

EU)

47.) Právní režim státního území, nebývání a ztráta státního území, státní hranice, pohraniční režimy (s přihlédnutím k případu Las Palmas 1928)

STÁTNÍ ÚZEMÍ= část Země, kt. dle MP podléhá suverénní moci státu a tvoří jeho nedílný celek

- Jde o 3rozměrný prostor – povrch, pod povrchem, vzdušný prostor- Co je „polární sektor“? ty pevniny a ostrovy, kt. leží v Arktidě uvnitř trojúhelníku,

jehož základnou je S hranice státu a vrcholem S pól (Kanada, USA, Rusko, Dánsko, Norsko)

- Státním územím ve vlastním smyslu není loď ani letadlo (je to tzv. fiktivní státní území)

NABÝVÁNÍ A ZTRÁTA STÁTNÍHO ÚZEMÍ- Vycházejí ze zásad MP o zákazu agrese + právu národů na sebeurčení + ochraně

územní celistvosti

- Kdo může nabýt území? Pouze stát Způsoby nabývání územíPRVOTNÍ:

- Území, které nepodléhá suverénní moci žádného ze států- Jde o prvotní okupaci – Amerika, Afrika, Asie, Austrálie (domorodci se nepočítali za

stát)- Dnes už nerealizovatelné – ani Antarktida (státy se vzdaly nároků), ani mořské dno

(„společné dědictví lidstva“), ani kosmický prostor nebo nebeská tělesa- Ve sporných případech je třeba prokázat existenci efektivní okupace –

Las Palmas 1928: ostrov Las Palmas (Filipíny), o který vedly spor USA a Nizozemsko; 1898 odstoupilo Španělsko Filipíny USA, USA ve sporu založily svůj nárok na titulu objevení, uznání smlouvou a blízkosti X Nizozemí postavilo nárok na mírovém a nepřetržitém výkonu státní moci nad ostrovem (před 1898) – toto nakonec převážilo (rozhodoval stálý rozhodčí soud v Haagu), navíc neexistoval žádný důkaz suverenity nad ostrovem ze strany Španělska → požadavek efektivní okupace byl od Nizozemí splněn nepřetržitým mírovým výkonem státní moci po dlouhou dobuVýchodní Grónsko 1933: Dánsko argumentovalo efektivní okupací (výkon státní moci nad Grónskem) X Norsko prohlásilo území na terra nullius a 1931 vyhlásilo svou svrchovanost nad územím – vyhrálo Dánsko

Výkon efektivní okupace musí být skutečný, nikoli jen formální

- Přírůstkem území (akcesí) : naplavení zeminy na mořský břeh, změna toku hraniční řeky, vznikem nového ostrova; lze přírodně nebo uměle

ODVOZENÉ:- Území dosud podléhající suverénní moci jiného státu- Cese: převedení území na zákl. MS s dosavadním suverénem (čas přechodu území

stanoví MS X původní suverén vykonává moc až do okamžiku předání) – typicky ČSR a SSSR o Podkarp. Rusi

- Adijudikace: na zákl. rozhodnutí mezinárodního orgánu; (titulem jen v případě vítězství nového suveréna X jinak jen deklaratorní rozsudek a dosavadní suverén to má na zákl. původního titulu)

- Vydržení: v důsledku dlouhotrvajícího faktického vykonávání suverénní moci nad územím X nejde tu o původní terra nullius, ale o území, kt. na počátku podléhalo jinému suverénovi (sem by spadal Las Palmas, ale vydržení a efekt. okupace se někdy užívají promiskue)Výkon moci musí být nepřetržitý a nepopíraný jinými státy + úmysl ovládat území jako suverén X doba nutná pro vydržení není přesně stanovena

Způsoby ztráty území:- Opuštění území dosavadním suverénem s úmyslem vzdát se ho (derelikce)- Zánik území- Ztráta území v důsledku cese, vydržení nebo adijudikace- Odtržení (secese) po úspěšném povstání- Zánik suverénního státu

STÁTNÍ HRANICE- vymezuje území, na které se vztahuje suverénní moc státu

- orografická (přirozená – např. řeka, hřeben hor, vodní předěl) X umělá (čára od jednoho bodu k druhému; zvl. Druhem astronomická – vedena přímo po podlesníku či rovnoběžce – typicky USA-Kanada)

- zpravidla stanoveny v MS, pokud ne, platí obecné zásady MP – to však nestanoví státům povinnost stanovit mezi sebou přesnou hranici

- MS: technicky složitý proces → vymezení hranic má 2 etapy: delimitace a demarkace:Delimitace: určení všeobecného směru hraniční linie a klíčových bodů – jen přibližné určení hranicDemarkace: podrobné určení hranice, komise (složená ze zástupců obou států) chodí a stanovuje

- Princip uti possidetis: nástupnické státy si určí hranici dle administrativní hranice mezi jednotlivými územími předchůdce

- Obyčejové MP obsahuje pravidla o určování přirozených hranic – aplikuje se, pokud státy MS nestanovily něco jiného: pohraniční hory – buď nejvyšší hřebeny, nebo rozvodí; pohraniční splavné řeky – střed plavební dráhy; pohraniční nesplavné řeky – geometrickým středem řeky; mění-li řeka pozvolna svůj tok, posouvá i hranici X změní-li naráz, hranice zůstane

POHRANIČNÍ REŽIM- Mírumilovné státy zpravidla uzavírají MS o spolupráci v hraničním prostoru; činnost

plní hraniční zmocněnci – ti mají funkční imunitu a výsady (neplatí pro ně cla, osobní nedotknutelnost…)

- V hraničních vodách se mohou plavit lodě obou smluvních stran kdykoli a nerušeně; služební plavidla mohou přistát u břehu protistrany X ostatní jen v případě nebezpečí

MALÝ POHRANIČNÍ STYK- Slouží k usnadnění života obyvatel pohraničních pásem, pokud jde o společenskou,

sportovní, kulturní… činnost- Jde o usnadnění pohybu osob mezi těmito pásmy

48.) Právní režim vzdušného prostoru a mezinárodních řek

VZDUŠNÝ PROSTOR- Sahá po okraj spodní hranice kosmického prostoru (nejnižší dráha oběhu družice –

ustáleno jen praxí)- Součást státního území → letadla cizích států pouze se souhlasem územního suveréna

– souhlas buď ad hoc, nebo předem v MS – hl. civilní letectví: Úmluva o mezinárodním civilním letectví 1944 X neřeší komerční lety – to je věc 2stranných MS; státní letadla – zde speciální ad hoc souhlasy

- Letadla nad územím cizího státu dle obecného MP podléhají zásadně jurisdikci územního suveréna

- Úmluva 1944 stanovila právní režim, který se posléze stal univerzálním – smluvní státy se zavázaly, že budou vydávat vnitrostáty jen v souladu s ní + úmluva ustavuje Mezinárodní organizaci pro civilní letectví (vydává usnesení)

- Každé letadlo má mít svou státní příslušnost, nepřipouští se dvojí- Nepřipouští se ohrozit bezpečnost letu civilního letadla (na rozdíl od vojenského

neohrožuje) – když civilní letadlo naruší vzdušný prostor, mohou se proti němu použít jakékoli prostředky mimo ohrožení bezpečnosti letu (podnětem kauza sejmutého Korejského letadla v zakázaných prostorech SSSR 1983)

- V případě leteckého neštěstí provádí vyšetřování stát, na jehož území letadlo spadlo (státu původu letadla umožní pozorovatele)

- Státní a vojenská letadla mají imunitu (na cizím letišti nikdo nemůže čmuchat) X cilivní letadla plně podléhají státu, na jehož území přistála

- 1970 Úmluva o potlačování protiprávního zmocnění se letadel – jurisdikci nad únoscem může vykonávat stát registrace uneseného letadla (další možnosti: stát, na jehož území bylo letadlo uneseno nebo stát, kde unesené letadlo přistálo)

MEZINÁRODNÍ ŘEKY- Splavná řeka protékající nejméně 2 státy, kt. byla MS prohlášena za přístupnou

obchodním lodím min. všech pobřežních států- Neexistuje zde obyčej, „zmezinárodnění“ řek vždy otázkou MS- Režim stanovil závěrečný akt Vídeňského kongresu 1815 – např. svoboda plavby pro

obchodní lodě všech států, povinnost států udržovat splavnost řek…- Např. Úmluva o režimu plavby na Dunaji – ustavuje Dunajskou komisi, kt. přijala

zákl. pravidla- 1997 Úmluva OSN o právu využívání mezinárodních vodních toků pro neplavební

účely – účelem ochrana, zachování a správa vodních tokůSmluvní státy využívají mezinár. toky spravedlivým a rozumným způsobemPovinnost ochrany vodních toků, nezpůsobit jinému státu vážnou újmu

49.) Právní režim vnitrostátních mořských vod a teritoriálních mořských vod (s přihlédnutím k rozsudku MSD 1949 ve věci Korfského průlivu)

- základním dokumentem v oblasti mořského práva je Úmluva OSN o mořském právu 1982 (v platnost 1994)

VNITROSTÁTNÍ MOŘSKÉ VODY (podléhají plně suverénní moci státu)- přístavy, zálivy, pobřežní moře – vše součást státního území X záliv ne širší než 24

námořních mil, s výjimkou „historických zálivů“- žádné lodi nemůže být odepřen přístup do přístavu v případě nuceného přistání

(havárie nebo běsnící moře)- obchodní loď podléhá zásadně jurisdikci územního suveréna X vojenské lodě jsou

z pravomoci územního suveréna vyňaty (jakýkoli akt moci územ. suv. Jen se souhlasem velitele lodi)

POBŘEŽNÍ (TERITORIÁLNÍ) MOŘE- každý stát si šíři pobřežního moře stanoví sám, max. však 12 námořních mil (1 míle

zhruba 1800 m) od čáry odlivu- podléhá suverénní moci státu X ta je zde omezena právem pokojného průjezdu (obyčej

X vzdušný prostor): nemusí se dopředu oznamovat, musí být nepřerušený a nesmí ohrozit bezpečnost pobřežního státu, pobřežní stát nemůže za průjezd požadovat poplatky

Mořské průplavy= umělé spojení 2 moří

- součást území státu, vnitrozemské vody X významné průplavy bývají neutralizovány a slouží všem lodím na zákl. MS (Suez)

Mořské průlivy= přirozené spojení 2 moří

- k otázce průjezdu válečných lodí úžinami užívanými pro mezinár. plavbu se vyjádřil MSD v případu Korfského průlivu 1949: dle MP obyčeje mohou v době míru válečné lodě bez předchozího souhlasu pobřežního státu využít právo pokojného průjezdu

PŘILEHLÁ ZÓNA- pásmo v rozmezí konec teritoriálního moře – max. 24 námořních mil od čáry odlivu- toto už není státní území, ale součást volného moře X stát tu může provádět kontroly

(celní, finanční, zdravotní, migrační)

50.) Právní režim ekonomické zóny a kontinentálního šelfu

VÝLUČNÁ EKONOMICKÁ ZÓNA- oblast konec teritoriálního moře – max. 200 námořních mil od čáry odlivu- ter. stát tu má svrchovaná práva na průzkum a težbu přírodních zdrojů, hl. rybolov a

nerostné bohatství (jiné státy jen: plavba lodí, přelet letadel + kladení podmořských kabelů a potrubí)

KONTINENTÁLNÍ ŠELF- pásmo mořského dna a podzemní podmořské oblasti v rozmezí konec teritoriálního

moře – 200 námořních mil od čáry odlivu- svrchovaná práva státu stejně jako výlučná ekonom. zóna, hl. nafta, zemní plyn…

51.) Právní režim volného moře a mořského dna za hranicemi národní jurisdikce států

VOLNÉ MOŘE= moře za hranicí pobřežních vod

- slouží společnému užívání všech států (i vnitrozemských)- platí svoboda volného moře: plavby, přeletu, kladení podmořských kabelů a potrubí,

rybolovu, vědeckého výzkumu (X s ohledem na zájmy jiných států + omezení ve vztahu ke kont. šelfu)

- nepodléhá žádnému suverénovi + vyhrazeno pro mírové účely- vnitrozemské státy mají právo na stejný přístup k moři jako státy pobřežní – státy

ležící mezi vnitrozemským státem a mořem jsou povinny poskytnout těmto státům přístup k moři a od moře + svobodu tranzitu svým územím všemi dopravními prostředky; podmínky těchto práv mají být dohodnuty v MStranzitní doprava vnitrozemských států nepodléhá žádným clům, daním nebo jiným poplatkům

- lodě + posádky mající příslušnost státu lodi plavící se na volném moři spadají do jurisdikce státu, pod jehož vlajkou se plaví; za případné porušení mořského práva jimi způsobené totiž nese stát MP odpovědnost (lodě se označují jako „plovoucí státní území“)

- každá loď se musí plavit pod určitou vlajkou X jen pod jedinou; musí tu přitom být skutečné pouto (genuine link) mezi lodí a státem

Kdy lze pronásledovat válečnými loďmi cizí loď na volném moři, zadržet ji a odvést do přístavu?

- Stíhání lodi z pobřežního moře (pokud existuje vážná domněnka, že loď porušila právní řád pobřežního státu)

- Zneužití vlajky- Pirátství = Xprávní násilný akt X jiné lodi sledující soukromé cíle, provedený na

volném moři; pirát je dle obyčejového MP považován za „nepřítele lidského pokolení“ a jurisdikci nad ním vykonává stát, který ho zadržel

- Neoprávněný rybolov- Obchod s otroky (platí, že každý otrok, který vstoupí na palubu jakékoli lodi, nabývá

svobodu)Právo na stíhání končí v okamžiku, kdy bylo stíhání přerušeno, zastaveno nebo loď vplula do pobřežních vod jiného státu

Státy provádějící rybolov povinny spolupracovat na tom, aby nebyly poškozeny druhy ryb (vychází z Úmluvy o mořském právu) – jak se to kontroluje? Každý smluvní stát právo provést inspekci na lodi jiného smluv. Státu

MOŘSKÉ DNO ZA HRANICEMI NÁRODNÍ JURISDIKCE1970 Deklarace zásad platných pro mořské dno a jeho podzemí za hranicemi národní

jurisdikce – VS OSN – formuluje zásady právního režimu pro tuto oblast:1.) mořské dno a podzemí za hranicemi nár. jur. je „společným dědictvím lidstva“ = žádný stát si nesmí činit nárok na jakoukoli jeho část2.) oblast vyhrazena výlučně pro mírové účely + mohou ji využívat všechny státy bez rozdílu3.) veškerá výzkumní činnost a těžba musí být prováděna v zájmu celého lidstva4.) státy jsou povinny řídit se zde zásadami MP

1971 Smlouva o zákazu umisťování jaderných zbraní a zbraní hrom. NičeníTyto dva dokumenty pak včleněny do Úmluvy OSN o mořském právu

Všechny práva na zdroje v oblasti náleží lidstvu jako celku; jménem lidstva jedná Mezinárodní organizace pro mořské dno (sídlo na Jamajce) – povinna zajistit spravedlivé rozdělování finančních a jiných ekonomických výhod plynoucích z činnosti v oblastiShromáždění, Rada, Sekretariát (vč. gen. tajemníka)

52.) Právní režim kosmického prostoru a nebeských tělesProblematika začala být aktuální teprve koncem 50. let 20. stol., kdy lidstvo poprvé

proniklo do kosmu1. dokument:Deklarace právních zásad, jimiž se řídí činnost států při výzkumu a využívání kosmického prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles 1963

2. dokument:Smlouva o zásadách činnosti států při výzkumu a využívání kosmického prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles 1967 – KOSMICKÁ SMLOUVA= základní normativní rámec činnosti států v kosmickém prostoru+4 speciální dohody:Dohoda o pomoci kosmonautům 1968Úmluva o mezinárodní odpovědnosti za škody způsobené kosmickými objekty 1972Úmluva o registraci objektů vypuštěných do kosmického prostoru 1975

Dohoda o činnosti států na Měsíci a jiných nebeských tělesech 1979

Žádný z těchto dokumentů však nestanovil hranice kosmického prostoru X z dosavadní praxe lze dovodit zhruba 100 km nad povrchem, kde jsou dráhy nejníže prolétávajících družic (jde o vznikající obyčejovou normu)

Kosmický prostor + nebeská tělesa volně přístupná výzkumu a využívání všech států bez rozdílu

Státy povinny veškerou činnost v kosmickém prostoru vykonávat „v zájmu zachování mezinárodního míru a bezpečnosti a rozvoje mezinárodní spolupráce a porozumění“.

Žádný stát si nemůže přivlastnit část kosmického prostoru nebo planetyVšechna zařízení na Měsíci a dalších nebeských tělesech mají být volně přístupná

ostatním smluvním stranám X povinnost návštěvu dopředu v rozumné lhůtě ohlásitStát, kt. by měl pocit, že činnost jiného státu zásady porušuje, může požadovat konzultaciMěsíc a jiná nebeská tělesa výhradně pro mírové účely → žádné zbraně zde X to neplatí

pro kosmické stanice v kosmickém prostoru X pro celý prostor platí zákaz rozmisťování zbraní hromadného ničení

Každý stát si ponechá jurisdikci a kontrolu nad objektem zapsaným v jeho rejstříku i nad celou posádkou vypuštěného objektu po dobu, kdy se nacházejí v kosmickém prostoru

Stát nese MP odpovědnost za škody způsobené svými objekty

53.) Právní režim Arktidy a Antarktidy

ARKTIDAMetoda polárních sektorů (součásti státního území)

Co je „polární sektor“? ty pevniny a ostrovy, kt. leží v Arktidě uvnitř trojúhelníku, jehož základnou je S hranice státu a vrcholem S pól (Kanada, USA, Rusko, Dánsko, Norsko)

ANTARKTIDAPolární sektory se tu neuplatnily ← daleko vzdálenější od nejbližších kontinentůV minulosti se mnoho států pokoušelo přivlastnit si její části ← bohatá na ner. sur. X

žádný z nich nemohl prokázat úzký vztah k oblasti

1959 Smlouva o Antarktidě:- Je v zájmu celého lidstva, aby kontinent sloužil pouze mírovým cílům- Smluvní strany „zmrazily“ po dobu platnosti smlouvy (je bez časového omezení) své

nároky na území Antarktidy- Zajištěn svobodný vědecký výzkum Antarktidy + mezinárodní spolupráce za tímto

účelem (hl. výměna informací)- Zakazují se jakákoli opatření vojenského rázu na Antarktidě

Kontrolní systém: inspekce, letecké pozorování, povinné informování ostatních o výpravách do Antarktidy a existenci stanic zde; pozorovatelé (určení smluvními stranami) mají svobodu kdykoli čmuchat kdekoli (i ve stanicích)

1991 Protokol o ochraně životního prostředí – zákaz každé jiné činnosti týkající se nerostných zdrojů, než je vědecký výzkum

54.) Mezinárodněprávní ochrana životního prostředí- Jedním z hl. cílů je zajistit trvale udržitelný rozvoj ve vztahu k životnímu prostředí

- Obsaženo v urč. obyčejových pravidlech a v MS- Mezinárodní právo živ. prostředí je právem mezinárodní spolupráce, směřuje hl.

k předcházení vzniku škod na životním prostředí- Systém se začal rozvíjet 60./70. léta 20. stol.

1972 VS OSN uspořádalo celosvětovou konferenci o životním prostředí → Deklarace OSN o životním prostředí:

- Zákl. zásady ochrany ŽP- Právo na ŽP označeno jako jedno z LP- Závazek státu nedovolit, aby činnost prováděná v rámci jejich jurisdikce nepůsobila

škody na ŽP jiných států (někdo to považuje za zásadu obyčejového MP X spory)

1992 2. velká konference o ŽPDeklarace o ŽP a rozvoji

- Nové zásady: povinnost zahrnout náklady na ochranu ŽP do cen výrobků, princip předběžné opatrnosti

Agenda 21 (nejdůležitější)- Požadavek změny vzorců spotřeby (a tím celého živ. stylu v rozvinutých státech)- Požadavek na přijmutí odpovídající legislativy

2002 3. velká konference o ŽPImplementační plán – důraz na ochranu moří a zamezení nadměrnému rybolovu

VÝZNAMNÉ MS (celosvětové):Vídeňská úmluva o ochraně ozónové vrstvy 1985 – k tomu přijat Montrealský protokol o látkách narušujících ozónovou vrstvuRámcová úmluva o ochraně klimatu 1992 – k tomu přijat 1997 Kjótský protokol – státy se zavázaly k postupnému snižování škodlivých emisíÚmluva o biologické rozmanitosti – ochrana biologické rozmanitostiKosmická smlouva stanoví povinnost předcházet škodlivému zamořování kosm. prostoru

(regionální):evropská Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států 1979 – obecná, konkrétní závazky ukládají státům protokoly: např. Protokol o snižování emisí oxidu dusíku

55.) Vnitrostátní orgány pro mezinárodní styky (případ Východního Grónska)

- Jde o orgány působící na území vlastního státu, kt. současně vykonávají vnitrostátní funkce, přičemž tyto bývají hl. náplní jejich činnosti

- Jejich pravomoci založeny jednak na Ústavě státu (hlava státu, vláda, zaminer) – reprezentativní povaha; jednak správní orgány, kt. působí ve vymezených oblastech a v omezeném rozsahu (na zákl. vnitrostátního zmocnění nebo MS – např. ministr kultury, dopravy…)

HLAVA STÁTU- Jedno, zda individuální nebo kolektivní (Švýcarsko)- Reprezentativní povaha = právo zastupovat stát navenek ve všech věcech, z moci

svého úřadu a bez zvláštního zmocnění (v ČR např. v dle Ústavy: zastupuje stát navenek, sjednává a ratifikuje MS, vysílá a přijímá diplomaty…)

- Během pobytu v zahraničí má největší výsady a imunity – Vídeňská úmluva o diplomatických stycích:Právo na pocty a slavnostní přijetí nejvyššími státními orgányPrávo na zvláštní osobní ochranuPrávo vykonávat vládní fce i v době pobytu mimo (např. podepisovat zákony)Vynětí z trestní i civilní jurisdikce státu pobytu (totéž i manželka a členové rodiny, pokud cestují s ním)

VLÁDA- Řídí zahraniční styky státu, konkrétní pravomoci stanoví ústava- V ČR: sjednává a schvaluje ty MS, jejichž sjednání na ni přenesl prezident (sjednávání

resortních dohod může přenést i na jednotlivé členy vlády)- Dle obecného MP má vláda reprezentativní povahu – její opatření a prohlášení na poli

mezinárodním zavazují stát- V mezinárodních stycích je zastoupena premiérem, jeho náměstky nebo zmocněným

členem vlády- Premiér požívá při oficiálním pobytu v zahraničí všech výsad a imunit

ZAMINER- Provádění zahraniční politiky dle všeobecných direktiv hlavy státu, vlády nebo

parlamentu- Řízení zastupitelských úřadů v zahraničí- Řízení diplomatické ochrany- Zaminer požívá při oficiálním pobytu v zahraničí všech výsad a imunit

JINÉ VNITŘNÍ ORGÁNY PRO MEZINÁRODNÍ STYKY- Mohou vystupovat i další správní orgány státu X jen na základě zvláštního zmocnění

zákonem nebo rozhodnutím prvotně oprávněného ústavního orgánu

56.) Zahraniční orgány pro mezinárodní styky (prameny, zejm. Vídeňská smlouva o diplomatických stycích)

- ty orgány státu, které působí v jiném státě nebo v sídle MODIPLOMATICKÉ X NEDIPLOMATICKÉDiplomatické:

- ty orgány, kt. jsou způsobilé jednat za stát ve věcech politických- diplomatická mise, zvláštní mise, stálá mise při MO, delegace na mezinárodní

konferenciNediplomatické:

- ty orgány, jejichž plné moci jsou omezeny na věci nepolitické- konzulární úřady nebo komisaři

DIPLOMATICKÁ MISE- diplomatické styky dříve upraveny obyčejovým právem, 1961 Vídeňská úmluva o

diplomatických stycích pravidla kodifikovala – slouží též jako normativní základ pro kodifikování speciálních pravidel pro zvláštní mise, stálé mise při MO…

- dle Úmluvy dochází ke zřízení diplomatické mise vzájemnou dohodou států (může být i zcela neformální)

Funkce:

- zastupuje vysílající stát- chrání zájmy vysílajícího státu a vlastních občanů v cizím státě- jedná s vládou cizího státu- podává informace domů o situaci v cizím státě- napomáhá v rozvoji spolupráce s cizím státem- může vykonávat i konzulární fce

V čele mise je vedoucí, jsou 3 třídy vedoucích misí (kromě pořadí a etikety nemá vliv na jejich postavení):1.) velvyslanci (a nunciové) pověření u hlavy státu2.) vyslanci, ministři pověření u hlavy státu3.) chargé d´affaires pověřený u zaminera(dnes se obsazují místa vedoucích misí převážně velvyslanci)XPřijímající stát nemusí jmenovanému vedoucímu udělit agrément, a to i bez udání důvodu

- diplomat může být zástupcem současně ve 2 a více státech (úsporné důvody)- dipl. mise se skládá z vedoucího a personálu- cizí stát může kdykoli kteréhokoli člena mise označit za persona non grata – co pak?

Když neodjede, přijímající stát ho zbaví výsad a imunit- vedoucí diplomatických misí v témže státě tvoří dohromady diplomatický sbor (v jeho

čele stojí stařešina (doyen), což je služebně nejstarší diplomat nejvyšší třídy

ZVLÁŠTNÍ MISE- pravidla kodifikována v Úmluvě o zvláštní misi

= dočasná mise, kt. vysílá jeden stá k druhému za účelem projednání určitých otázek nebo ke splnění urč. úkolu omezeného rozsahu (2 hl. rozdíly X diplomatické misi)

- může být vyslána i do státu, s nímž stát nemá diplomatické styky- nevyžaduje se agrément X přijímající stát jí může fuckovat

STÁLÉ MISE PŘI MEZINÁRODNÍCH ORGANIZACÍCHpravidla kodifikována v Úmluvě o zastoupení států v jejich stycích s MO

= mise stálé povahy zastupující členský stát u MO (např. OSN, NATO)Funkce:

zastupuje stát u MOspojuje stát s MO

DELEGACE NA MEZINÁRODNÍ KONFERENCIpravidla kodifikována v Úmluvě o zastoupení států v jejich stycích s MOv čele je vedoucí delegace

VOJENSKÁ JEDNOTKApokud je v cizím státě, pokládá se za zahraniční orgán svého státu

KONZULÁRNÍ ÚŘADÚmluva o konzulárních stycích

= zahraniční orgán státu zřízený za účelem ochrany zájmů vysílajícího státu a jeho občanůdnes se rozdíly s diplomatickou misí stírají (úlohu konzulátu zpravidla plní zvláštní

oddělení diplomatické mise)Funkce:

ochrany zájmů vysílajícího státu a jeho občanů (i PO)vydává víza do vysílajícího státu + vydává pasy občanům vysílajícího státumůže plnit i diplomatické úkoly X nemá výsady+imunity diplomatické mise

vedoucí (jsou jmenováni):generální konzulkonzulvicekonzulkonzulární jednatel

platí persona non grata, také konzulární sbor se stařešinou

57.) Diplomatické výsady a imunity, včetně výsad a imunit konzulárních úřadů a úředníků (s přihlédnutím k rozsudku MSD 1980 ve věci diplomatického a konzulárního personálu USA)

- přiznávají se diplomatickým misím a členům personálu mise, aby mohli účinně a nerušeně plnit své funkce (účelem není prospěch jednotlivce)

- právním základem je kombinace 2 teorií: 1.) reprezentativní teorie: diplomat je zástupcem suverénního státu a proto není možné ho podřizovat jinému státu, 2.) teorie funkční: účinný výkon funkce

VÝSADY X IMUNITYVýsady: pozitivní obsah – oprávnění a výhody navíc, která jiní obyvatelé přijímajícího státu nemajíImunity: negativní obsah – vyjmutí z některých norem přijímajícího státu, kt. jsou jinak obecně platné

DIPLOMATICKÁ MISE- právo užívat státní vlajku na rezidenci + autech- nedotknutelnost místností mise (vstup do místností jen se souhlasem vedoucího mise –

nedořešena otázka živelné pohromy, kdy je třeba nemožno souhlas získat) X to neznamená, že místnosti jsou součástí státního území vysílajícího státu – činy, ke kterým dojde v místnostech, podléhají jurisdikci přijímajícího státu! (proto se např. vysílající stát zavazuje, že místnosti mise nebudou užívány způsobem neslučitelným s fcemi diplomatické mise – např. tu nelze poskytovat diplomatický azyl!!!)

- povinnost přijímajícího státu chránit místnosti mise a členy personálu mise- archivy a dokumenty mise vždy a všude nedotknutelné, diplomatické zavazadlo nesmí

být otevřeno ani zadrženo (X když má přijímající stát vážné podezření, že obsahuje něco jiného než věci pro oficiální použití, může žádat otevření zavazadla v přítomnosti zástupce vysílajícího státu, v případě odmítnutí vrátí zavazadlo zpět na místo odeslání)

Diplomatičtí pracovníci + jejich rodiny:- osobní nedotknutelnost (ne zatknout ani zadržet- nedotknutelnost obydlí, majetku a písemností- vynětí z trestní, civilní a správní jurisdikce- osvobození od daní a poplatků

Kauza: šlo o spor USA vs. Írán, kde MSD konstatoval, že „ve vztazích mezi státy není podstatnějšího požadavku než nedotknutelnost diplomatů a velvyslanectví“, protože je to právě diplomacie, kt. v dějinách pomáhala k řešení problému mezi státy i velmi rozdílnými

+vyjádření povinnosti přijímajícího státu chránit místnosti mise a členy personálu mise: 1979 ozbrojená skupina několika set osob vnikla do budovy velvyslanectví USA v Teheránu a zadržela personál jako rukojmí X íránské bezpečnostní síly nijak nezakročily, naopak Ajatolláh Chomejní s tím vyjádřil souhlas (z důvodů údajné špionáže USA a protiislámské činnosti) – MSD to označil jako nepřípustné s tím, že Írán vůbec nevyužil běžných prostředků, jak nežádoucí činnosti USA čelit (prohlášení amerických diplomatů za persona non grata + vyjádření vůle přerušit diplomatické styky s USA)

ZVLÁŠTNÍ MISE + STÁLÉ MISE PŘI MEZINÁRODNÍCH ORGANIZACÍCH + DELEGACE

- výsady+imunity se v podstatě kryjí s diplomatickou misí

KONZULÁRNÍ ÚŘADY- rozsah výsad a imunit omezenější než u dipl. misí- nedotknutelnost místností není absolutní – předpokládaný souhlas při živelných

pohromách + možnost vstupu do těch místností, kt. neslouží pro pracovní účely- vynětí úředníků z trestní, civilní a správní jurisdikce jen pokud se to týká činnosti

spjaté s jejich prací- honorární konzul – čestný úřad, není státní úředník vysílajícího státu, jsou jmenování

obvykle z řad občanů přijímajícího státu (vyjde to levněji než udržovat celý konzulát v cizí zemi)

58.) Mezinárodní konference – pojem, fce, procedura, způsob usnášení= shromáždění zástupců jednotlivých států zmocněných projednat a vyřešit určité otázky společného zájmu (lze užívat též promiskue s termínem kongres)4 druhy:Politické – politické a bezpečnostní otázkyHospodářskéDiplomatické – jen za účelem sjednání MSMírové

JEDNÁNÍ NA MKobecné MP žádná pravidla nestanovíkonference se řídí jednacím řádem, kt. schvalují účastníci na začátkuúčastnický stát na MK zastupují delegáti vybavení plnými mocemi (jeden z delegátů je

vedoucím delegace), přičemž nemusejí mít všichni právo hlasovatstáty, kteří nejsou na otázkách MK tak zainteresovaní, vysílají pozorovatele – nemohou se

ujímat slova, předkládat návrhy ani hlasovatprávoplatná usnesení může schvalovat jen plénum delegátůzřizují se výbory a komise (obdoba těch v parláči) – členy volí plénumjednání pléna řídí volený předsedapodstatou jednání MK je, že delegáti vyjadřují stanoviska svých vlád k problémům a

projednávají návrhy usnesení

USNÁŠENÍ NA MK- po skončení rozpravy o konkrétních věcech se provádí hlasování (buď o jednotlivých

částech návrhu, nebo o celku)- zásada svrchované rovnosti účastníků, každý stát jeden rovnocenný hlas

- při rozhodování o zásadních otázkách (udržení mezinár. míru a bezpečnosti, odzbrojovací opatření) se uplatňuje metoda konsensu = každý účastník právo veta

- jinak praktičtější metoda hlasování: v meritorních otázkách 2/3 většina všech účastníků, v procedurálních prostá většina; není to porušení zásady svrchované rovnosti? Ne ← státy s tím při schvalování jednacího řádu samy souhlasily

- schválené usnesení, pro které dotyčný stát nehlasoval, jeho samotného nezavazuje- je to okamžitě závazné zvednutím ruky? Zpravidla ne – nutný dodatečný podpis a

někdy i ratifikace- závěrečný akt = celkové summary MK (seznam toho, co se schválilo, jak probíhala

jednání…)

59.) Mezinárodní organizace – pojem, druhy, způsob usnášení = sdružení států, kt. vzniklo na zákl. mezinárodní smlouvy uzavřené nejméně 3 státy, trvalá povaha, vlastní orgány usilující o dosažení cílů vytyčených ve statutu; má některé atributy MP subjektivity (má mezinár. práva a povinnosti – ty se odvíjejí od cílů a fcí MO - a má způsobilost svá práva hájit uplatňováním MP nároků)

- za subjekty MP považovány jen MO vládní povahy (členy jsou státy) X nevládní organizace (např. Amnesty International, členy jsou jen FO nebo PO) MP subjektivitu nemají

FCE MOZákladní – dosahování cílů stanovených ve statutuSpeciální:Normativní:

- stanovení pravidel chování právního, politického či morálního charakteru (států nebo MO)

- mohou mít charakter doporučení (deklarace politické nebo morální povahy – početní většina) nebo závazných právních norem (rezoluce RB OSN)

Kontrolní a donucovací fce:- kontrola dodržování norem MP + přijímání zpravidla jen doporučení o nezbytnosti

dodržovat pravidla nebo stát vyloučitOperativní fce:

- např. akce OSN k udržení mezinárodního míru nebo technická pomoc rozvojovým zemím (vyslání expertů)

STRUKTURA MO

Klasicky:Shromáždění (assembly) – zástupci všech členských států

- stanoví hl. směr činnosti MO a rozhoduje nejzávažnější otázky spadající do pravomoci MO

- každý stát 1 hlas, nutné kladné hlasy většiny všech (doporučení+procedurální návrhy), u závažnějších 2/3; u nejzávažnějších politických, bezpečnostních otázkách zásada jednomyslnosti

Rada (council) nebo Výbor (committee) – omezený počet volených členů- hl. úkolem realizovat rozhodnutí shromáždění- působí v době mezi pravidelnými zasedáními shromáždění- nejvýznamnější členové MO tu mají stálé místo

- každý člen 1 hlas, usnášení obvykle většinou hlasů

Sekretariát – výkonný a technický orgánem, v čele generální tajemník+Další rady, výbory či komise dle potřeby (RB OSN)

60.) OSN – cíle, zásady, orgány, členství- nejvýznamnější MO na světě- založena 1945 na ustavující schůzi v San Franciscu – zde přijata statut OSN: Chartu

CÍLE A ZÁSADY- najdeme v Preambuli a čl. 1 Charty

Cíle:- uchránit lidstvo další světové války, sjednotit síly k udržení mezinárodního míru a

bezpečnosti; pěstovat snášenlivost a žít navzájem v míru jako dobří sousedé; uskutečňovat mezinárodní spolupráci; podporovat úctu k LP a základním svobodám + být střediskem, kde se slaďuje činnost států k dosahování těchto cílů

Zásady:- č. 2 Charty: svrchovaná rovnost států, poctivé plnění závazků převzatých dle Charty;

mírové řešení sporů mezi členy OSN, vystříhání se hrozby silou nebo použitím síly, nezasahování OSN do vnitřních záležitostí států + zajištění, že neelejské státy OSN budou jednat dle těchto zásad v případě, že to bude nutné k udržení mezinárodního míru a bezpečnosti

- nové členy přijímá VS OSN na doporučení RB, dnes má OSN 185 členů

ORGÁNYHlavními orgány:

- VS OSN, RB OSN, Hospodářská a sociální rada, Poručenská rada, MSD a Sekretariát

61.) Valné shromáždění, Rada bezpečnosti, Hospodářská a sociální rada

VALNÉ SHROMÁŽDĚNÍ (GENERAL ASSEMBLY)- Všechny členské státy, každý 1 hlas- Pravidelná zasedání 1x ročně + zvláštní a naléhavá zasedání

Pravomoc:- Velmi široká – může jednat o všech otázkách, kt. patří do rámce Charty nebo se týkají

jiných orgánů OSN s výjimkou případů, kterými se zabývá RB OSN- Otázky mezinárodního míru a bezpečnosti, regulace zbrojení a odzbrojení, rozvoj

mezinárodní spolupráce, ochrana LP, technická pomoc rozvojákům X projednává-li však věc, kt. by mohla vyžadovat neozbrojenou nebo ozbrojenou akci, je VS povinno věc postoupit RB

- VS přijímá rezoluce (doporučení) – nejsou právně závazná X značná politická a morální váha, musí se přijmout 2/3 přítomných a hlasujících (při procedurálních návrzích stáčí stačí prostá většina přít. a hlasujících) + občas přijímá deklarace: slavnostní potvrzení existence platných zásad MP + vykládání jejich obsahu de lege frnda

- Vnitřní život OSN: projednává, schvaluje a činí doporučení k výročním zprávám jednotlivých orgánů OSN

- Volí nestálé členy RB a členy Hosp. a sociální rady, spolu s RB volí soudce MSD, stanoví výši příspěvků členů do rozpočtu OSN a kontroluje hospodaření, vylučuje členy – všechny tato rozhodnutí jsou právně závazná

- Řada pomocných orgánů: výbory, komise

RB OSN (SECURITY COUNCIL)- Dle Charty nese prvotní odpovědnost za udržování mezinárodního míru a bezpečnosti,

jedná jménem všech členů OSN- 15 členů: CHIN, FRA, RUS, USA, GBR stálými členy (na základě vítězství v 2.sv.v.

– dnes se jeví jako zastaralé) + 10 nestálých členů (2leté funkční období, každý rok 5, hledí se na zásadu spravedlivého zeměpisného zastoupení)

- Základním posláním: projednávat mezinárodní spory a situace, kt. by mohly ohrozit mezinárodní mír a bezpečnost – doporučuje vhodný postup pro urovnání, mnohokrát rozhodla o vyslání mírových jednotek k obnovení nebo udržení míru

- Dojde-li k ohrožení nebo porušení míru nebo k útočnému činu, může RB rozhodnout o vojenských nebo nevojenských akcích X rušiteli – ZÁVAZNÉ!Nevojenské: přerušení styků (diplomatických, hospodářských, dopravních spojů)Vojenské: mimo akcí i např. blokádaXPovinnost států OSN účastnit se těchto akcí dosud nebyla konkretizována (zvláštními dohodami)

- Pracuje nepřetržitě (!), schůzi řídí předseda (fce po měsíci rotuje)- Hlasování: procedurální otázky – kladné hlasy kterýchkoli 9 členů; o všem ostatním –

kladné hlasy 9 členů vč. hlasů všech stálých členů (zásada jednomyslnosti stálých členů) – je na překážku zdržení se hlasování stálého člena? Praxe: NE

HOSPODÁŘSKÁ A SOCIÁLNÍ RADA (ECONOMIC AND SOCIAL COUNCIL)- Pod vedením VS OSN koordinuje hospodářskou, sociální, humanitární a kulturní

činnost členských států- Povolána Chartou k vypracovávání studií, doporučení, podporovala úctu k LP a

pomáhala je dodržovat- Má 54 členských států, členové voleni VS na 3 roky (každý rok 1/3)- Zasedá 2x ročně, všechna usnesení schvaluje většinou přítomných a hlasujících- Usnesení jsou jen nezávaznými doporučeními- Návrhy rezolucí o klíčových hosp., soc., humanitárních a kulturních otázkách se

předkládají k projednání a schválení VS

62.) Regionální organizace podle kap. VIII. Charty a odborné organizace přidružené k OSN

Regionální organizace podle kap. VIII. Charty- Charta nebrání existenci oblastních organizací pro řešení otázek týkajících se udržení

mezinárodního míru a bezpečnosti – ty pak mají řešit místní spory ještě předtím, než je předloží RB OSN

- Tyto organizace může RB užít pro donucovací akce pod svým vedením X žádnou takovou akci nemohou provést oblastní organizace bez zmocnění od RB

- OBSE, Organizace amerických států, Africká unie

ODBORNÉ ORGANIZACE PŘIDRUŽENÉ K OSN

- Charta: různé odborné organizace ustavené mezivládními dohodami a mající širokou mezinárodní odpovědnost v oblasti hospodářské, sociální, kulturní budou přidružený k OSN

Ekonomicko-finančníMezinárodní banka pro obnovu a rozvojMMF x nikoli WTO, to není přidružená organizaceMezinárodní organizace pro civilní letectvíMezinárodní námořní organizace

Vědecko-technickéMezinárodní agentura pro atomovou energii

Sociální, zdravotní a kulturníMezinárodní organizace práceSvětová zdravotnická organizaceOrganizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu UNESCO

- MO přidružené k OSN zůstávají nadále samostatnými MO X OSN díky statusu jejich přidružení získala právo koordinovat jejich činnost (prostřednictvím Hosp. a soc. rady): dává jim doporučení, přidružené MO zase podávají informace o činnosti

Organizační struktura1 orgán složený ze všech zástupců (různá jména, např. konference): rozhoduje o zákl. otázkách činnosti, činí doporučení a schvaluje MS o otázkách příslušných MO1 výkonný orgán – Rada nebo Výbor, složen pouze z některých členů1 administrativní orgán – Sekretariát

63.) Ochrana mezinárodních investic- Spory, ke kterým dochází v souvislosti s investováním FO nebo PO jednoho státu na

území jiného státu- Investice chráněny hl. dvoustrannými MS o ochraně a podpoře investic (ČR jich má

50): na jejím základě má smluvní strana povinnost nediskriminovat investory a zajistit jim spravedlivé a nestranné zacházení; tyto MS obsahují povinnost řešit spory arbitráží – ta rozhoduje dle obsahu příslušné MS a jiných MS uzavřených mezi stranami sporu + dle obecných zásad MP a dle obecných zásad právních

- Každá strana nese výlohy svého zastoupeníSpory vznikají hl. v rovině smluvní stát X soukromým investorem, tedy FO nebo PO → specifická situace, kdy jedna stranu vystupuje jako subjekt MP (poškodila investora na zákl. svých mocenských pravomocí) X druhá ne → nelze uplatnit mezinárodní arbitrážPro tyto případy 1965 Úmluva o řešení sporů z investic mezi státy a občany druhého státu: v preambuli stanovena kombinace použití pravidel MP a VP

- Úmluvou zřízeno Mezinárodní středisko pro řešení sporů z investic (Washington) – účelem pomoci státům se smírčím nebo rozhodčím řízením, v praxi státy dávají přednost rozhodčímu řízení

- Řízení začíná na základě písemné žádosti jedné ze stran (i druhá musí souhlasit)- Soud rozhoduje spor dle: 1.) pravidel, na kterých se obě strany dohodly, pokud taková

dohoda není, tak 2.) dle práva smluvního státu (vč. kolizních norem) + použitelných předpisů MP

- Opravný prostředek? : žádost strany ke generálnímu tajemníkovi střediska o přezkoumání nálezu (v případě zjištění nových skutečností), o připuštění žádosti rozhoduje opět soud, kt. nález vydal+Strany mohou gen. taj. požádat o zrušení nálezu (soud nebyl řádně vytvořen, zjevně překročil své pravomoci, korupce…)

- Výkon rozhodčího nálezu se řídí zákony, kt. se týkají výkonu soudních rozhodnutí ve státě sporu

64.) Mezinárodní ekonomické a finanční organizace (WTO a Brettonwoodský systém)

WTO (Ženeva)- Nejvýznamnější MO v oblasti mezinárodního obchodu, dohlíží nad mezinárodním

obchodem- Vznikla jako výsledek uruguayského kola obchodních jednání 1994- Není organizací přidruženou k OSN- Plánem bylo vytvoření komplexního životaschopného a trvalého obchodního systému

založeného na liberalizaci obchodu

Cíle:Aby vztahy mezi členskými státy v obchodní a ekonomické oblasti byly zaměřeny na:

Zvýšení živ. úrovněDosažení plné zaměstnanostiEfektivní poptávkuZvýšení výroby a obchoduVyužívání zdrojů v souladu se zásadami trvale udržitelného rozvoje

WTO institucionálním rámcem pro řízení obchodních styků mezi svými členyWTO založena na systému MS

Obchodní dohody vytvářejí 3 pilíře WTO:1.) mnohostranné dohody o obchodu zbožím – např. všeobecná dohoda o clech a obchodu GATT 19942.) Všeobecná dohoda o obchodu službami3.) Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví

BRETTONWOODSKÝ SYSTÉM1944 Konference v Bretton Woods – dohody o MMF a Mezinárodní bance pro obnovu a rozvoj+1947 GATT (Všeobecná dohoda o clech a obchodu) – snížení cel a odstranění bariér obchodu, odstranění diskriminace v mezinárodním obchodu; předchůdce WTO; GATT nahradila zamýšlenou Mezinárodní obchodní organizaci, která tehdy nevzniklaGATT byla původně mnohostrannou obchodní dohodou, fakticky se z ní však stala MO

Základem GATT je nediskriminace → stát musí uplatňovat stejné zacházení vůči všem smluvním stranám. Jak? Doložka nejvyšších výhod + národní režim na dovezené

65.) Evropské mezinárodní organizace – Rada Evropy, NATO, OBSE, EU

RADA EVROPY- Regionální evropská organizace (není ale oblastní organizací ve smyslu VIII Charty)- Členem jen právní stát chránící LP- Cíle: větší evropská jednota, zlepšení ekonom. a soc. pokroku, podpořit demokracii a

LP2 orgány:Výbor ministrů RE

- Zamineři členských států- Rozhoduje o doporučeních, kt. předkládá Parlamentní shromáždění- Jeho prostřednictvím jsou vlády přímo účastny na rozhodnutích RE- Důležité otázky jednomyslnost- Doporučení nejsou právně závazná

Parlamentní shromáždění- Nikoli legislativa, ale pouze poradní fce- Zástupci zvolení národními parlamenty- Své závěry k projednávaným otázkám posílá formou doporučení Výboru ministrů

NATO (NORTH ATLANTIC TREATY ORGANIZATION)- Organizace kolektivní sebeobrany- 1949 jako obrana proti případné expanzi komunismu do Z Evropy- Subregionální organizace (sdružuje jen část států v regionu) – 19 členů- V souladu s Chartou se zavázala urovnávat jakékoli mezinárodní spory mírovými

prostředky- Útok X jednomu = útok X všem → kolektivní sebeobrana- K provedení akce NATO třeba souhlasu všech čl. států

Nová strategická koncepce NATO 1999- Nové prvky přesahující rámec práva na kolektivní sebeobranu → při udržování míru a

zvyšování bezpečnosti se NATO bude snažit předcházet konfliktům a přispívat k překonávání krizí v souladu s MP, včetně možnosti vést operace, kt. jsou odpovědí na krizi a nejsou upraveny článkem 5 (typicky bombardování Jugoslávie 1999 bez svolení RB) – to, zda bude možné podobné akce bez souhlasu RB provádět i v budoucnu, je otázkou dalšího vývoje

- Vrcholnými orgány: RADA (stálí zástupci, ministři nebo premiéři), VÝBOR PRO PLÁNOVÁNÍ OBRANY

- Rozhodnutí vyžadují jednomyslný souhlas členů organizace

EU- 1992 maastrichtská Smlouva o EU- Partikulární subregionální hospodářská a politická org.- NEMÁ PRÁVNÍ SUBJEKTIVITU – tu mají jen tři Evropská společenství (EHS,

EURATOM, ES uhlí a oceli), kt. Unii předcházela → MS neuzavírá Unie, ale Společenství

- EU nenahrazuje ES (všechny 3 nadále existují), oba celky existují souběžně X s jinou působností:

EU tvoří 3 pilíře: 1.) ES, 2.) společná zahraniční a bezpečnostní politika, 3.) policejní a justiční spolupráce v trestních věcech

- Orgány ES mají pravomoc tvořit právo, kt. je bezprostředně závazné – NAŘÍZENÍ

Orgány:Evropská rada – hlavy států nebo premiérovéEvropský parlament – hlavně poradní a kontrolní pravomoci, nemá legislativní pravomocEvropská komise – výkonné pravomoci, jako jediný orgán ES může předkládat legislativní návrhy

OBSE- Regionální evropská organizace, vznik 1970 jako KBSE (konference byla

institucializována na MO 1994), lze ji zahrnout pod kapitolu VIII Charty- Sporné, zda jde má MP subjektivitu ← byla založena toliko politickým dokumentem,

ne klasickou MSCíle: konsolidace společných hodnot, budování obč. společnosti, předcházení místním konfliktům

- Základní metodou usnášení metoda konsensu X akce může být usnesena i bez souhlasu státu, který závažně porušil závazky KBSE (Jugoslávie)

- Vrcholná schůzka (summit) hlav států nebo vlád stanoví priority a další směr OBSE- Rada ministrů (zamineři) – ústřední rozhodující a řídící orgán, přijímá rozhodnutí- Rada vysokých úředníků (náměstci) – dohled nad aktivitami- Stálá rada – každodenní práce OBSE

66.) Prostředky mírového urovnání mezinárodních sporůSpor dle Stálého dvora mezinárodní spravedlnosti: neshoda o právní nebo faktické otázce, konflikt právních názorů nebo zájmů mezi dvěma osobami

- Dnešní MP kogentně stanoví povinnost řešit spory výlučně mírovými prostředky- Státy si svobodně vybírají druh prostředku pro urovnání sporu + pokud nevede

k výsledku, mají povinnost spor urovnat použitím dalších mírových prostředků

DIPLOMATICKÉ PROSTŘEDKY- Strany samy stanoví obsah urovnání sporu vzájemnou dohodou

PŘÍMÉ JEDNÁNÍ- Není stanovena přesná formální pravidla, může být ústní či písemné, státy zastupují

takoví zástupci, kt. si samy určí- Méně formálním druhem jednání je konzultace – výměna názorů na problém,

vyjasnění příčin- Nejčastější forma urovnání sporů ← k jiným prostředkům zpravidla státy sahají až

poté, co přímá jednání zkrachovala- Je-li úspěšné, bývá uzavřeno smlouvou ve zjednodušené podobě – dohoda o smlouvě

budoucí (v plné formě)

DOBRÉ SLUŽBY A ZPROSTŘEDKOVÁNÍ- Případy, kdy 3. ve sporu nezainteresovaná strana napomáhá s řešením sporu- Rozdíl je v míře zapojení 3. strany: DOBRÉ SLUŽBY = 3. strana pouze přivede

sporné strany k jednání, event. poskytne své prostory pro jednání X aktivně do jednání

nezasahuje X ZPROSTŘEDKOVÁNÍ = 3. strana se jednání aktivně účastní, navrhuje řešení (typicky USA na Blízkém Východě)

- Podnět může vyjít jak od sporných stran, tak od 3. státu nebo MO

VYŠETŘOVACÍ A SMÍRČÍ KOMISE- Pokud se spor týká faktických okolností, může být jeho řešení usnadněno objektivním

vyšetřováním za účasti 3. strany – to je úkolem vyšetřovací komise – paritní složení ze zástupců sporných stran + zástupci 3. strany X výsledky vyšetřování nejsou právně závazné

- Smírčí komise (na rozdíl od vyšetřovací) oprávněna po projednání věci a vyslechnutí stran stranám předložit nezávazné návrhy na řešení sporu

- Rozdíl vyšetřovací X smírčí komise se v praxi stírá

PRÁVNÍ PROSTŘEDKY- Výsledek není ve výlučné dispozici stran- Arbitráž, soudní řízení

67.) Mezinárodní judiciální mechanismy řešení sporů- Jde o ten způsob mírového uspořádání sporů, kde na zákl. dohody mezi spornými

stranami je spor vyřešen závazným a konečným rozsudkem nestranného orgánu X tento orgán nemá žádnou pravomoc vynucovat splnění rozsudku

- Mezinárodní soudy (mohou vyhlásit i rozsudek pro zmeškání, nejsou vázány svými předchozími nálezy) a mezinárodní arbitráž (bez účasti obou stran nemůže vynést nález)

ARBITRÁŽ (MEZINÁRODNÍ ROZHODČÍ ŘÍZENÍ)= (dle Haagské úmluvy o pokojném vyřizování mezinárodních sporů 1907) urovnávání sporů mezi státy prostřednictvím rozhodců, které si strany zvolí, a podle práva

- Arbitrážní smlouva = státy se dopředu dohodnou, že určité spory budou řešit prostřednictvím arbitráže

- Rozhodnutí je dle obecného MP konečné X státy si mohou v arbitrážní smlouvě ujednat opačně nebo si vyhradit právo na revizi, pokud se objeví podstatné nové skutečnosti

- Stálý rozhodčí soud v Haagu X sám stálý není (arbitři), stálá je pouze kancelář soudu a seznam arbitrů: Rozhoduje spory, kt. mu předloží státy, každá strana si vybere 2 arbitry, ti si pak zvolí pátého, vrchního soudce X státy se mohou dohodnout i na jiné proceduře

- Dále: rozhodčí tribunály pro mořské právo

68.) Mezinárodní soudní dvůr OSN v Haagu- Zřízen po 2.sv.v. jako jeden ze 6 hlavních orgánů OSN (následovník Stálého dvora

mezinárodní spravedlnosti)- Dle Charty jde o hlavní soudní orgán OSN- Právní základ činnosti MSD: Charta + Statut MSD + Jednací řád Dvora (vypracován

na zákl. Statutu)

SLOŽENÍ

- 15 soudců (jen 1 z 1 státu), volí VS OSN + RB OSN z osob navržených státy, kandidát musí dosáhnout naprosté většiny hlasů všech členů v obou orgánech

- Funkční období 9 let (každé 3 roky 1/3), soudci mají diplomatické výsady a imunity- Zasedá v plénu (výjimečně senáty), kvórum je 9 soudců

JURISDIKCE- Rozhoduje spory mezi státy + podává MO posudky o právních otázkách- Soud jedná pouze na popud sporných stran (mohou si místo něho zvolit jakýkoli jiný

prostředek urovnání sporu)- Stranami mohou být pouze a jen státy (nikoli MO)- Příslušný pouze pro spory právní povahy

SPORNÉ ŘÍZENÍ- Do vynesení rozsudku může MSD určit zatímní opatření (např. příkaz nevykonat

popravu)- Písemné (stranám se posílají spisy, odpovědi a důkazy) + ústní řízení (vyslechnutí

stran, svědků, znalců)- MSD rozhoduje spory na základě práva – dle. slavného čl. 38 Statutu MSD + na zákl.

dohody stran může MSD rozhodovat i na základě spravedlnosti- Rozsudek konečný a bez odvolání; mimořádný opravný prostředek: obnova řízení

(nové skutečnosti)- Rozsudek je závazný. Neplnění? Pak možno i donucení (hl. represálie)

POSUDKOVÉ ŘÍZENÍ- Žádosti jen od MO a jen o právních věcech- Právně nezávazné X značná autorita

69.) Systém kolektivní bezpečnosti- Konečným cílem každého právního systému je zajistit bezpečnost pro subjekty práva,

které ovládá či řídí- Systém KOLB založen na principu zákazu uchylování se k síle jako prostředku řešení

sporů + kontrolovaném zredukování stavu výzbroje na míru nezbytnou k obraně (sebeobraně) státu

KOLEKTIVNÍ BEZPEČNOST SN- Poprvé se systémem přišla X hlavní nedostatek: v Paktu SN nevysloven zákaz

uchylování se k síle, naopak tuto možnost po uplynutí 3 měsíční lhůty od rozhodnutí objektivního orgánu ustavil

KOLEKTIVNÍ BEZPEČNOST OSN- Charta OSN zcela jednoznačně stanovila zákaz použití nebo hrozby sílou – navíc to už

tehdy byl ustavený obyčejový MP kogent- Pokud dojde k porušení zákazu → RB porušení nejprve konstatuje a poté uplatní akci

kolektivního donuceníNeozbrojená: přerušení hospodářských, diplomatických a komunikačních styků, pokud se ukáže být neúčinným (např. Kosovo 1999) →Ozbrojená: zahrnuje i součinnost s regionálními organizacemi; síly řídí Vojenský štábní výbor (poprvé 1990 Pouštní bouře)

RB a VS mohou vyslat do ohrožených oblastí k udržení míru i mírové síly – ty mohou zbraně užít jen při nutné obraně

70.) Regulace zbrojení a odzbrojení

MEZINÁRODNÍ SMLOUVY- SALT 1 1972 a SALT 2 1979 o omezení strategických útočných zbraní mezi USA a

SSSR- Lze z nich odstoupit- KONTROLA: zahrnuje sbírání informací, analýza a posouzení souladu s ujednaným,

ujednání o kontrole mají akcesorickou povahu (např. výměna informací, inspekce na místě, sledování z družic)

- Při přípravě smluv důležitá role VS OSN, hl. pomocný orgán Komise pro odzbrojení; v Evropě OBSE

JADERNÉ ZBRANĚ- Vůbec první smluvní úprava regulace zbrojení byla: Smlouva o částečném zákazu

jaderných pokusů 1963 (ovzduší, kosmický prostor, pod vodou + v podzemí)- Smlouva o nešíření jaderných zbraní 1968 – žádný stát nemůže předat jadernou zbraň

jinému- 1996 dosud neplatná Smlouva o úplném zákazu jaderných zbraní- X zákaz jaderných zbraní dosud v nedohlednu

BAKTERIOLOGICKÉ A CHEMICKÉ ZBRANĚ- Ženevským protokolem už po 1. sv. v. zakázáno jejich použití ve válce + 1972

Úmluva o zákazu bakteriologických zbraní – zákaz jejich výroby a používání – stal se z toho už MP kogent+Úmluva o zákazu chemických zbraní 1993 – ani výroba, ani vývoj, též kogent MP

KONVENČNÍ ZBRANĚ- Jde tu o „humanizaci“ války = zákaz těch typů konvenčních zbraní, které jdou zjevně

nad rámec pouhého zlomení násilného odporu protivníka a působí jeho zbytečné utrpení → úmluva 1981 zakazuje: tříštivé granáty s úlomky nezjistitelnými rentgenem, nástražné miny, oslepující laserové zbraně, zápalné zbraně, pokud by byli v blízkosti jejich použití civilisté

- Úmluva o zákazu nášlapných min 1997 (do 2009 odstranit všechna minová pole)- Co postihuje mezinárodní trestní soud? „používání zbraní, střel, materiálů nebo

způsobů vedení války, působících nadměrnou újmu nebo zbytečná utrpení“

71.) Základní zásady práva ozbrojených konfliktů, pojem mezinárodního a vnitřního ozbrojeného konfliktu

Státy dnes oprávněny sáhnout ke zbrani X jinému státu jen ve 3 případech:1.) účastní-li se ozbrojené akce X útočníkovi na základě rozhodnutí RB OSN (dle kapitoly VII Charty)

2.) účastní-li se ozbrojené akce X útočníkovi v rámci regionální organizace, která k tomu byla RB zmocněna (dle kapitoly VIII Charty)3.) při výkonu individuální nebo kolektivní sebeobrany

→ dnes existuje pouze právo na obrannou válku

Vychází se z toho, že jak legální obranné, tak i nelegální útočné ozbrojené akce musí respektovat určitá „pravidla hry“ (zásada lidskosti) → pokud se jimi agresor neřídí, dopouští se nejen nejtěžšího mezinárodního zločinu (zločinu X míru), ale i zvláštního zločinu, válečného zločinu

Agrese = Použití ozbrojené síly X svrchovanosti, územní nedotknutelnosti nebo politické nezávislosti jiného státu

ZÁKLADNÍ ZÁSADY PRÁVA OZBROJENÝCH KONFLIKTŮ

1.) Zásada válečné účelnosti – cílem násilně zlomit ozbrojený odpor protivníka (srovnej zbytečné utrpení nad rámec zlomení odporu u zakázaných zbraní)2.) Zásada právní regulace války – neexistuje neomezené právo válčících stran navzájem si škodit, násilí nesmí překročit jisté meze (zásada lidskosti-humanity)→ zásada 2.) má na rozdíl od minulosti přednost před zásadou 1.)

- Přímé válečné násilí smí být uplatněno pouze proti vojákům a vojenským objektům- Zákaz užívání těch prostředků, které působí vyšší utrpení protivníka, než je nezbytně

nutné ke zlomení jeho odporu

VNITŘNÍ OZBROJENÝ KONFLIKT= případ, kdy na území 1 státu dochází k ozbrojenému konfliktu mezi vládními silami a jinými ozbrojenými silami, které vykonávají pod velením kontrolu nad částí státního územíXNepovažuje se: vzpoury, izolované násilné činy

- Ženevské protokoly tu stanovily zásady humánního zacházení se zajatci

72.) Zakázané prostředky a způsoby vedení války (haagské právo)- Z iniciativy ruského cara Mikuláše II. začala jednání o „zhumanizování války“

První haagská mírová konference 1899, konkrétní závazky:- Nepoužívat střeliva rozšiřující dusivé nebo jinak zhoubně působící plyny- Nepoužívání zplošťujících nábojů (dum-dum)

Druhá haagská mírová konference 1907 – 3 typy úmluv:1.) pravidla pro vedení pozemní války (Řád války pozemní)2.) pravidla určení statusu válečné neutrality3.) pravidla pro vedení námořní války

2 hlavní obecné zásady:1.) 1977 Dodatkový protokol k Ženevským úmluvám 1949: „Je zakázáno používání zbraní, střel, materiálů nebo způsobů vedení války, působících nadměrnou újmu nebo zbytečná utrpení“2.) Zákaz násilí X civilistům a civilním objektům

POZEMNÍ VÁLKA - zákazy

Prostředky:- střely dum-dum- tříštivé granáty s nezjistitelnými střepinami- nástražné miny- zápalné zbraně v blízkosti civilistů- zbraně působící nadměrné utrpení- jedy a otravné látky

Způsoby:- zranit nebo zabít nepřítele, který se vzdává- prohlásit, že nebudou bráni zajatci- zranit, zabít nebo zajmout protivníka prostřednictvím proradnosti (= zneužití dobré

víry nepřítele, že má právo na ochranu dle MP nebo že má naopak povinnost ochranu poskytnout, např. předstírání kapitulace, předstírání statusu civila nebo nekombatanta) X válečná lest je dovolená = jakékoli činy, které uvedou protivníka v omyl, ale nejsou proradné - nezneužijí přitom jeho dobré víry v poskytnutí ochrany dle MP

- napadat nebráněné objekty- hladovění civilů jako způsobu vedení války

LETECKÁ VÁLKA- ničení nevojenských objektů a napadání civilistů- bombardovat nehájená místa- střílení na osoby užívající k záchraně života padák (netýká se paravýsadků)

73.) Ochrana obětí války (ženevské právo)= ranění a nemocní vojáci, trosečníci, váleční zajatci a civilové

- pravidla jsou obsažena ve 4 Ženevských úmluvách 1949 a 2 dodatkových protokolech 1977

- vztahují se na všechny ozbrojené konflikty, kt. mají mezinárodní charakter- obsahují řadu společných pravidel, kt. lze označit za obecné zásady mezinárodního

humanitárního práva:1.) protokoly se musí dodržovat za jakýchkoli okolností, státy povinny stanovit tresty za

porušení (jak pro toho, kdo to vykonal, tak pro toho, kdo dal rozkaz)2.) smluvní státy povinny pravidla dodržovat i vůči nečlenům3.) osoby chráněné se nemohou platně vzdát práv z Úmluv4.) pravidla obsahují zákaz jakékoli diskriminace obětí5.) provádění pravidel postaveno pod dozor neutrálních států nebo Red Gross, válčící

s nimi musejí spolupracovat

RANĚNÍ, NEMOCNÍ, TROSEČNÍCI- vztahuje se na kombatanty, nekombatanty + partyzány + povstalce- musí s nimi být lidsky zacházeno bez jakékoli diskriminace- zvláštní ochrana zdravotníků – i po zajetí jim musí být umožněno dál pracovat

VÁLEČNÍ ZAJATCI- jen určité kategorie osob, hl. vše okolo armády a ozbrojenců + hlava státu nebo člen

vlády nepřítele- účelem zajetí je znemožnění účasti na akcích nepřítele, nikoli trestání nebo odveta!- Za zacházení se zajatci odpovídá stát, který zajal

- Zákaz psychického či fyzického týrání- Nemusí uvést nic víc než: celé jméno, datum narození, hodnost a matriční číslo

CIVILNÍ OBYVATELSTVO- Ozbrojené akce X němu nesmějí směřovat- Základní LP nepřestávají ve válce platit

74.) Neutralita- Základní rozlišení neutrality: PROSTÁ X TRVALÁ

PROSTÁ- Kodifikována haagskými úmluvami 1907- Neutrální je ten stát, který se neúčastní konkrétní války- Povinnost neúčastnit se válečných akcí a chovat se ke všem válčícím stranám stejně

(poskytne-li určité válečné straně výhody, musí to udělat i ve vztahu k ostatním)- Právo na nedotknutelnost území (může se ozbrojeně bránit) + právo na obchodní styky

i s válečnými stranami (s výjimkou válečného kontrabandu)X

- Nestranní nemusejí být občané, ti mohou strany jakkoli podporovat

TRVALÁ- Ten stát, kt. se na základě vícestranné MS zřekl práva na účast v jakémkoli budoucím

mezinárodním ozbrojeném konfliktu (jednostranné prohlášení nemá smysl) → má trvalé právo na nedotknutelnost současně právo a povinnost odrazit útok na sebe

Uznaná X Garantovaná:Uznaná: státy se zavazují respektovat trvalou neutralitu X Garantovaná: Státy se zavazují aktivně bránit neutrální stát při napadení

- Stát nesmí uzavírat takové MS, dle kterých by za určitých okolností musel použít vojenskou sílu → slučitelné s OSN? Švýcarsko: ne, takže tam není X Rakousko: ano, akce RB nejsou s neutralitou neslučitelné

- Švýcarsko, Rakousko (uznaná)

75.) Příměří, ukončení válečného stavu

ZASTAVENÍ VÁLEČNÝCH AKCÍ= dočasné zastavení nepřátelství přerušením bojů, příměřím nebo kapitulací; NERUŠÍ válečný stav

Přerušení boje:- Na zákl. dohody velitelů na frontě- Např. kvůli sesbírání raněných a padlých

Místní příměří:- Dohoda velitelů o zastavení bojů buď jen v určité oblasti, nebo určitého druhu vojska

(letadla, lodě)

Obecné příměří:- Přerušení boje na delší dobu na celé frontě a všech sil

- Obvykle předstupeň k ukončení válečného stavu

UKONČENÍ VÁLEČNÉHO STAVU- Mezi státy končí uplatňování norem válečného práva a nastupuje právo mírové

1.) Ukončení mlčky- Bez mírové smlouvy, faktickým obnovením vzájemných mírových vztahů- Právní nejistota ← nikde nejsou shrnuty výsledky války (např. územní zisky)

2.) Ukončení jednostranným prohlášením- Jedna strana určí podmínky navázání diplomatických styků a druhá je mlčky přijme

3.) Mírovou smlouvou- sjednávají ústavní činitelé + vyžaduje ratifikaci- pokud není stanoveno jinak, zůstává stav území a majetku v okamžiku ukončení války

76.) Stíhání a trestání zločinů podle MP hl.: porušení kogenta zákazu ozbrojené síly, porušení pravidel vedení války + zločiny

X lidskosti stát nese odpovědnost za všechny činy spáchané příslušníky jeho ozbrojené moci + i

jednotlivci, kteří se jich sami dopustili trestat může buď vlastní stát, nebo i poškozený státvýrazně nabylo aktuálnosti během 2.sv.v. - Deklarace o ukrutnostech 1943 (SSSR + USA + GBR) - nacističtí váleční zločinci budou souzeni na území těch států, kde se zločinů dopustiliDohoda o stíhání a potrestání hlavních válečných zločinců 1945, jde o - Norimberk:a) zločiny X míru (útočná válka porušující MS)b) válečné zločiny (porušení zákonů války nebo válečných obyčejů - masakry civilistů a válečných zajatců, destrukce měst)c) zločiny X lidskosti (masakry civilů z důvodů politických, rasových nebo náboženských)- toto potvrzeno Chartou za všeobecně uznané zásady MP

77.) Mezinárodní trestní tribunály ad hoc

1993 Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii- ozbrojené konflikty na území býv. Jugoslávie považovány za konflikty mezinárodní

nebo zmezinárodnělé- statut tribunálu tvoří přílohu rezoluce RB OSN ← RB kvalifikovala události

v Jugoslávii jako hrozbu mezinárodnímu míru a bezpečnosti – vytvořila tribunál jako formu „opatření nezahrnující použití síly“, soud je v postavení pomocného orgánu RB

- stíhá vážná porušení mezinárodního humanitárního práva počínaje 1.1. 1991 = porušení Ženevských úmluv 1949

- stíhá FO, pokud jednala na příkaz, nezprošťuje to odpovědnosti, jen polehčující okolnost