Home >Documents >Mravenec lu¾n­ – m½ty a fakta

Mravenec lu¾n­ – m½ty a fakta

Date post:18-Jan-2017
Category:
View:216 times
Download:0 times
Share this document with a friend
Transcript:
  • ziva.avcr.cz 230 iva 5/2014

    Arel mravence lunhoRod Liometopum pat do podeledi Doli-choderinae. Akoli je tato podele s pi-blin 900 popsanmi druhy (viz Warda kol. 2010) jednou z poetnch skupinmravenc (Formicidae), naznauje jej za -stoupen v (sub)fosilnm zznamu, e bylav minulosti dominantnj. Rod Liometo-pum je pak povaovn za reliktn. V sou-asnosti rozliujeme 7 recentnch druha 9 druh vyhynulch, popsanch na z -klad subfosilnho i fosilnho materilu(Del Toro a kol. 2009). Ti druhy ij v Se -vern Americe (a po stedoamerick polo-ostrov Yucatan), ti ve vchodn Asii a je -den v Evrop a zpadn sti Asie. Tm se

    dostvme k prvnmu problmu, totiarelu mravence lunho (obr. 2). V minu-losti byly populace na ruskm Dlnmvchod povaovny za poddruh mraven-ce lunho L. m. orientalis. A. N. Kupjan-skaja (1988) tento taxon na zklad morfo -logickch rozdl pozvedla na samostatndruh tedy druh druh rodu obvajcpalearktickou oblast. Jakkoli daje o v -skytu L. microcephalum na Dlnm v -chod jsou proto zaloeny na zastaralchinformacch. Dnes se vak chybn zprvyo rozen mravence lunho objevuj pe-devm v souvislosti se zpadn hranicjeho arelu. Podle databze Fauna Euro-paea se vyskytuje od Portugalska pes pa-

    nlsko, Francii, vcarsko a Itlii dle navchod, piem se explicitn uvd takvskyt na Korsice, Sardinii a Siclii. Ob -dobn mapa rozen byla t na webo-vch strnkch www.antmacroecology.org(do ervence 2013); lo sice o celosvtovoumapu rozen rodu, v dan oblasti pi-padal v vahu ale jen vskyt mravencelunho. esk mutace asopisu NationalGeographic publikovala krtk lnek,v nm se rovn uvdlo rozen odpanlska pes Balkn a do Mal Asiea pod Kavkaz (Bezdka 2003). Tato in -formace byla zveejnna tak v asopiseNae proda (Kadra 2011) i na nktercheskch webovch strnkch vnujcchse danmu druhu. Ji v r. 2001 vak pa-nlt autoi M. D. Martnezov a A. Tinautkonstatovali, e veker daje o vskytumravence lunho na Iberskm poloostro-v byly zaloeny na evropskm katalogublanokdlch z 19. stol. (Kirchner 1867),kde byl uveden vskyt ve panlsku bezbliho daje o lokalit (neexistuje anidokladov materil). Pozdj autoi dajpebrali, piem ji C. A. Collingwood(1976) vyjdil pochybnosti, a to jak nazklad vlastnch vzkum na Iberskmpoloostrov, tak i revize obshlho mate-rilu z tto oblasti nasbranho H. Fran-zem a uloenho ve Vdni. S. O. Shattuck(1992) v revizi rod podeledi Dolicho-derinae mravence lunho nejmenoval anipro panlsko, ani pro Francii, nijak vaktoto sv rozhodnut nezdvodnil. Navzdo-ry intenzivnmu myrmekologickmu v -zkumu, kter od doby Kirchnerovy publi-kace ve panlsku probhl, zde tento druhnebyl nalezen. Proto Martnezov a Tinaut(2001) Kirchnerv daj povauj za mylna mravence lunho odstrauj z kataloguiberskch mravenc (pro plnost dodv-me, e z Portugalska patrn nikdy hlennebyl). Krtk lnek ve vstnku panl-sk entomologick spolenosti ovem mohllehce ujt pozornosti zjemc o tento druhpedevm v dobch, kdy jet nebyl p-stupn na internetu.

    Vskyt ve Francii zpochybnil a na Kor-sice a Sardinii zcela vylouil ji F. Bernard(1968); dodnes nemme povdom o jedi-nm nlezu ani z tto oblasti, ani ze v-carska. Dluno vak zmnit, e z Korsikyexistuje hlen ronoky Tracheliodesvarus, tj. kutilky, kterou H. Zettel se spolu -pracovnky (2004) v Rakousku sledovalipi lovu mravenc lunch (stejn jakodruh T. curvitarsis; viz tak iva 2006, 5:221222 o pozorovn z R). Druhovtotonost korsickho exemple kutilkyvak nen jist a nelze vylouit, e tentodruh lov i jin mravence. Zato vak F. Ber-nard (1968) m. lunho uvd (bohuel bezdalch detail) z alrskho msta Bne(dnes Annaba), resp. jeho okol. Vzhledemk velkmu vznamu tohoto stedomosk-ho pstavu mohlo dojt k zavleen druhudo severn Afriky z vchodnho Stedo-zem. Byl by to vak jedin vskyt v Afri-ce, dn dal daje nejsou a o doklado-vm materilu nm nen nic znmo. Protodaj povaujeme za pochybn a vychz-me z toho, e za nejzpadnj znmoulokalitu by mla bt spe povaovna se -vern Itlie v okol msta Serravalle-Scri-via (Emery 1878), piblin na 44 43 40severn ky a 8 51 25 vchodn dlky.

    1

    Ji Schlaghamersk, Lenka Petrkov

    Mravenec lun mty a fakta

    Mravenec lun (Liometopum microcephalum) se mezi eskmi milovnky pro -dy t nemal pozornosti (viz iva 2005, 2: 7677; 2014, 1: 3334). A to navzdoryskutenosti, e je rozen pouze na malm zem jihovchodu republiky. astovak vnujeme pozornost prv druhm, kter u ns ij na okraji svho arelu,a jsou v jeho stedu teba i pomrn bn. Maj toti urit ndech exotinosti.Specialist na biologii mravence lunho ale nen mnoho a tomu odpovdi mal poet publikovanch studi o tomto druhu. To neplat zdaleka jen pro R.Naopak, daj od ns je oproti mnohm jinm zemm s vskytem mravence lu-nho pomrn hodn, jak historickch, tak ze souasnosti. Existuj tak popu-larizan zdroje, v neposledn ad webov strnky, kter o mravenci lunmvce i mn zasvcen a podrobn referuj. Bohuel se jejich prostednictvm nebo udruj v povdom asto nepesn a chybn informace, zpravidlapevzat. Na rozdl mezi mty a fakty o mravenci lunm jsme upozornili ped-nkou na Zoologickch dnech 2012 v Olomouci. Zd se ale potebn tak uinitv aktualizovan podob i tmto lnkem, nebo co je psno, to je dno (jak siukeme, zmnn pravidlo me bt nkdy na kodu vci a pli pravdiv).Podvejme se tedy, co o mravenci lunm skuten vme, nebo s uritost nevme,a co z tradovanch informac aktulnmu stavu poznn neodpovd.

    Nakladatelstv Academia, SS AV R, v. v. i., 2014. Petisk lnk vetn obrzk se vslovn zapovd. Veker prva vetn prva reprodukce jsou vyhrazena.

  • iva 5/2014 231 ziva.avcr.cz

    Z okol Milna a Pvie na piblin stejnzempisn dlce o nco severnji druhhlen nikdy nebyl, akoli se zde, zejm-na podl eky Ticino, nachzej nemalzbytky les, kter se pro nj jev jako vhod-n. Prvn autor tohoto lnku zde po mra-venci lunm v lt 2013 ptral marna neuspl ani pi nvtv okol Serraval-le-Scrivia, co ovem neznamen, e sezde druh nevyskytuje. Publikovan nlezz tohoto msta je vak star pes 130 let.Vce lokalit ze severn Itlie pochz z ob -lasti Modeny (severnji jsme mravencelunho pozorovali v r. 2003 a 2011 u Man-tovy nepublikovan daje) a druh dleije roztrouen po obou stranch Ape-ninskho poho jinm smrem a poKalbrii a Siclii. Na zklad vlastn zku-enosti s nvtvou lokalit, z nich byl ten-to mravenec dve hlen, meme kon-statovat, e dnes nkter z nich patrn jineobv a e v Itlii v dnm ppadnen hojn. Ostatn ji C. Emery (1878)zdrazoval, e mravenec lun peilostrvkovit pouze tam, kde se zachovalymohutn star duby. Lze se obvat, e jichv italsk krajin do dnench dn zstalovrazn mn, ne zde rostlo v posledntvrtin 19. stol.

    Chybj zznamy o vskytu druhu v ob -lasti Bentska, vtiny Slovinska a zpadnsti Istrie. Dal znm lokality se nach-zej od vchodn Istrie v Chorvatsku a se -verovchodnho Slovinska pes Balknskpoloostrov do Mal Asie, piem nikdenen hojn (ale nap. v Bulharsku patrntak ne pli vzcn). Nen takka znmo,e jeho rozen sah v Levant a po ji-n Libanon a severn Izrael (patrn jde aleo disjunktn nespojit vskyt; nap. auto-rm lnku z r. 2007 J. Schlaghamerskmua M. Omelkov tato skutenost tehdy unik-la). Vyskytuje se i v Gruzii a nedvno bylpoprv hlen ze zpadnho rnu (36 14severn ky, 46 16 vchodn dlky) jde o nejvchodnj znmou lokalitu dru-hu (Paknia a Kami 2007). Na severu sahjeho arel pes nejvchodnj st Rakous-ka na jin Moravu, pes jin Slovensko,

    severovchod Maarska (existuje tak sta-r, ale ble nespecifikovan daj z ukra-jinskch Karpat), Rumunsko a Moldavskona vchodn Ukrajinu. Zde je doloen pe-devm z oblasti Dnpropetrovsku (sever-nji byl nalezen na ece Samae, ptokuDnpru). V r. 1998 byl hlen od msta Tsa-gan Aman (47 33 severn ky, 46 43vchodn dlky) na doln Volze, pozdjiz okol Volgogradu (Savranskaja 1998, Gre-bennikov a kol. 2007). Na Ukrajin aniv Rusku ale v dnm ppad nejde o hoj-n druh. Jeho lokality spotme na prstechjedn, nejve obou rukou (budeme-li ped-pokldat, e nkter nejsou znmy i ne -byly publikovny, resp. o takov publikacinevme). Poty koloni na tchto mstechzstvaly patrn rovn nzk.

    asto je zmiovno, e u ns jde o nej-severnj vskyt mravence lunho vbec.Podle dostupnch daj z Ukrajiny a Rus-ka odpovd toto tvrzen sice pravd, avakna ece Samae severn od Dnpropetrov-sku (ca 48 43 0,4 severn ky, 35 31 49vchodn dlky) i na ece Volze u Volgogra -du (ca 48 42 23 severn ky, 44 33 57vchodn dlky) dosahuje mravenec luna pekvapiv shodn zempisn kyjako u ns.

    Nejsevernj dosud publikovan loka-lita v esk republice byla alej mezi idlo -chovicemi a Rajhradem (Kratochvl 1938),piem nejsevernj bod tto severojinorientovan trasy pedstavuje samotnRajhrad (ca 49 05 26 severn ky, 1636 13,5 vchodn dlky). Pi mapovnkoloni mravence lunho ped 10 lety vakjeho ptomnost ji potvrzena nebyla a ne -podailo se najt ani jednu lokalitu severnod Novomlnskch ndr. Nejsevernjpotvrzen vskyt se tak nachzel na eceDyji v NPR Kiv jezero (48 51 15 sever-n ky, 16 43 32 vchodn dlky) a naece Morav v PR Skainy (48 48 06severn ky, 17 05 36 vchodn dlky)u Mikulic (Omelkov a kol. 2006, Schlag-hamersk a Omelkov 2007). Domnnkabyla nasnad, e druh ustoupil z stisvho arelu na jin Morav v dsledkuzhorench prodnch podmnek, pede-vm nedostatku vhodnch hnzdnchstrom, kvli rozshlmu kcen, regulacinch tok a trvalmu zaplaven oblastiNovomlnskch ndr. Vzhledem k tomu,e se pinejmenm v severn sti areluprojevuje jako teplomiln, lo o npadnprotiklad pronikn mnohch jinch teplo -

    milnch druh severnm smrem, ktersi spojujeme s oteplovnm klimatu.

    Mezitm se vak podailo opt nalztnkolik lokalit severn od Novomlnskchndr, a to v r. 2010 na hrzi rybnkaVrko, zpadn od soutoku Jihlavy a Svrat-ky (Krsa 2014), a v r. 2013 a 2014 jet se -vernji v lesnch porostech podl Svratkya jejch ptok a po rove idlochovic(D. Hauck stn sdlen, J. Schlaghamersknepublikovan daj). Nejsevernj znmsouasn vskyt se nachz na 49 02 01severn ky. Zatmco v ppad koloniena starm dubu u rybnka Vrko jde speo pehldnut reliktn vskyt, v prbhumapovn koloni v letech 2003 a 2005byly nespn prohledny i nkter z nej -severnjch lokalit, kde byl druh zazna-menn znovu teprve v r. 2013. Jednotlivhnzdn stromy lze jist pehldnout, avakje tak mon, e teprve v poslednch le -tech nkter stromy doshly potebnchparametr pro zaloen kolonie a k jejichosdlen dolo s

Mravenec lu¾n­ – m½ty a fakta
Mravenec lu¾n­ – m½ty a fakta
Mravenec lu¾n­ – m½ty a fakta
Mravenec lu¾n­ – m½ty a fakta
Embed Size (px)
Recommended