Sniacutemek Gemintdy ze 14 prosince 1968 v Oh05m26 s SEČ ziacuteskanyacute kamerou vedenou za denniacutem pohybem hvězd Rozpointovaacuteniacute prLl hybem montaacuteže kamery způsobilo kraacutetkeacute esoviteacute uacutesečky hvězd v expozici od 22 h34 m do Oh53 m SEČ kterou provaacuteděl M Novaacutek na observatoři v Ondřejově Kraacutetkeacute rovneacute uacutesečky na začaacutetku esiacuteček jasnějšiacutech hvězd byly použiacutevaacuteny pro oznaceniacute směru denniacuteho pohybu Dvě jasneacute hvězdy nahoře jsou Castor a Pollux Na 1 str obaacutelky je tataacutež Geminida vyfotoshygrafovanaacute pevně montovanou kamerou na observatoři v Ondřejově V maximu jasnostiacute dosaacutehla -8 hvězdneacute velikosti Přerušovaacuteniacute stopy časovyacutemi značkami bylo dociacuteleno rotujiacuteciacutem sektorem kteryacute každyacutech 002 sekundy zakryacuteval objektiv kamery Expozici hvězdneacute oblohy od 17h55m do Oh52 m provedl M Novaacutek na desku ORWO NP-27 Let meteoru probiacutehal v teacuteto orientaci sniacutemku shora dohl [K člaacutenku na str 69-70)

Lideacute kteřiacute ničiacute myacutety vědy jsou vaacuteženiacute a dokonce dostaacutevajiacute staacutetniacute či Nobelovy ceny V Pacovskyacute

Řiacuteše hvězd Roč 65 (1984) Č 4

Zdeněk Ceplecha Když se rodily Geminidy Mrazivuacute nuc puloviny plosince se napluacuteuje meteory z roje Geminicl Jen letniacute

Pcrscidy muhuu s nimi suupeřit svou pľavidelnou vydatnostiacute opakujiacuteciacute se každoshyročně Ale majiacute to s naacutemi pozorovateli snazšiacute když padajiacute v pohodě letniacute noci A potom Perseidy naacutem dovolily nahleacutednout do tajemstviacute sveacuteho původu Majiacute řaacutednou matelslwu kornetu jak se na meteorickyacute roj slušiacute a patřiacute Co na tom že kometa 1862 III Swift-Tuttle byla pozorovaacutena jen během sveacuteho jedineacuteho obshyjevoveacuteho naacutevratu ke Slunci Nějak jsme ji čekali minulyacutech paacuter let a pokud naacutem již kolem Slunce nepozorovaně neproklouzla mohli bychom ji ještě někdy během paacuteľ přiacuteštiacutech let spatřit Jinal ji budeme muset svěřit až našim potomkl1m aby ji za dalšiacutech nějakyacutech těch 120 let mohli znovu naleacutezt

Geminidy v představaacutech naacutes lidiacute byly jaksi osiřeleacute Mohly Perseidaacutem a jinyacutem rojům mateřskou kometu jen zaacutevidět A k tomu svou mohutnost a kraacutesu bez domova předvaacutedět v ledovyacutech prosincovyacutech nociacutech pouze těm otužilejšiacutem pozoshyrova telům Vždyť dľaacuteha Geminid vede tak bliacutezko ke Slunci a maacute tak kraacutetkou dobu oběhu že chybějiacuteciacute mateřskaacute kometa se mohla celaacute daacutevno jeho silou a zaacuteřiacute rozdrobit a rozptyacutelit v malyacutech kouskaacutech do rozlehlyacutech prostor slunečniacute soustavy Ale proč potom je roj Geminid tak dobře a ostře vyacuteraznyacute proč jeho maleacute čaacutestice se daacutevno nerozptyacutelily do neodlišitelnosti od sporadickyacutech meteorl Přece jen to musiacute byacutet mladyacute roj A někde v jeho draacuteze mateřskeacute těleso či jeho zbytek

Dne ll řiacutejna 1983 objevil S Green z univerzity v Leicesteru pomociacute družice pro astronomicleacute vyacutezkumy v infračerveneacutem zaacuteřeniacute (lRAS) rychle se pohybujiacuteciacute těleso 155 hvězdneacute velikosti (viz ŘH 64 260 121983) Těleso uběhlo po obloze viacutece než 5deg za den Objev byl v naacutesledujiacuteciacutech dvou nociacutech potvrzen C Kowalem z Palomarskeacute hvězdaacuterny jako těleso asteroidaacutelniacuteho charakteru dostalo označeniacute 1983 TB Předběžně vypočtenaacute draacuteha ukaacutezala že objekt odpoviacutedaacute typu Apollo a maacute nejmenšiacute perihelovou vzdaacutelenost ze všech dosud znaacutemyacutech asteroidů na prvniacute pohled teacuteměř totožnou se vzdaacutelenostiacute přiacutesluniacute meteorickeacuteho roje Geminid A tak F Whipple zaacutehy upozornil že draacuteha asteroidu 1983 TB a Geminid je teacuteměř totožnaacute Ostatně v připojeneacute tabulce si to každyacute čtenaacuteř snadno ověřiacute Jsou tam ovšem již uvedeny přesnějšiacute draacutehoveacute elementy ziacuteskaneacute z většiacuteho oblouku draacutehy od 12 řiacutejna do 29 listopadu 1983

Pokud je asteroid 1983 TB v genetickeacute souvislosti s rojem Geminid což je vyshysoce pľavděpodobneacute potom je to prveacute asteroidaacutelniacute těleso pro něž znaacuteme meteoshyrickyacute roj Z maleacuteho rozdiacutelu drah roje a asteroidu 1983 TB lze usoudit že Gemishy[)jdy jsou velmi mladeacute možnaacute dokonce mladšiacute než tisiacutec let V teacuteto souvislosti je zajiacutemaveacute že prveacute pozorovaacuteniacute Geminid uvaacutediacute R P Greg z Anglie a Marsh s Twishyningem ze Spojenyacutech staacutetů v roce 1862 Předtiacutem nebyl roj znaacutem zatiacutemco většinu dnešniacutech vyacuteznačnyacutech meteorickyacutech rojů lze sledovat v historickyacutech zaacuteznamech zpět do středověku a některeacute ještě daacutele V roce 1938 piacutešiacute 1 S Astapovič a V V Fedynskij ze Sovětskeacuteho svazu o Geminidaacutech jako o čtvrteacutem roji v pořadiacute co do č e tnosti meteoriL Dnes jsou Geminidy nejsilnějšiacutem pravidelnyacutem ročniacutem rojem J jenom Perseidy mohou s nimi rok od roku soupeřit o prvniacute miacutesto v hodinoveacutem počtu meteorů

69

SROVNAacuteNI DRMlY 1983 TB S DRAHOU GEMlNID

Element draacutehy

a (astr jedn] e q (astr jedn)

p19500

T (průchod perihelem EČ) P (oběžnaacute doha roky)

Asteroid 1983 T B

1271502 0890335 0139440

3216818deg 2650324deg

220353deg 1983 Vlll 316791

1434

Meteorickyacute roi Geminld

1372plusmn0060 0897 0005 0141plusmnO002

3243deg 05deg 2603deg 18deg

233deg 07deg

161 011

Dalšiacute pozorovaacuteniacute asteroidu 1983 TE ukaacutežiacute zda přece jenom nemaacute zachovaacutenu nějakou vnitřniacute aktivitu Je totiž lmndidaacutetem na to aby byl potvrzen jako mrtveacute jaacutedro byvšiacute komety kteraacute poměrně nedaacuteV1no zakončila svou aktivitu a tiacutem i možshynost hojneacuteho zaacutesobovaacuteniacute prostoru sveacute draacutehy malyacutemi meteorickyacutemi těliacutesky Doshymněnka že asteroidy typu Apollo jsou většinou jaacutedra mrtvyacutech lwmet tiacutem dostala vyacuteraznou podporu Rozměr tělesa 1983 TE neniacute zatiacutem nějak přesněji určen ale lze jej odhadnout

za předpokladu průměrneacute odrazivosti povrchu typickeacute pro objekty Apollo tak nějak okolo jednoho kilometru Jeho draacuteha se stejně jako draacutehy meteoroidů roje Geminid přibližně křiacutežiacute s draacutehou Země Kdyby došlo k přesneacutemu křiacuteženiacute a k tomu ještě na křižovatku svyacutech drah by přišla obě tělesa současně měli by někteřiacute obyvateleacute Země možnost vidět nejjasnějšiacute Geminidu kteraacute kdy k Zemi dorazila Ze směru Bliacuteženců by se přibliacutežilo tak velkeacute těleso že by nebylo teacuteměř vůbec ubrzděno vzduchem a dopadlo by rychlostiacute 36 kms na zemskyacute povrch Nepředshystavitelně velkyacute vyacutebuch by dal vznik kraacuteteru o mnohakilometroveacutem průměru Ostatně takovyacutech kraacuteterů je na Zemi znaacutema celaacute řada Až bude určena přesnaacute draacuteha tělesa 1983 TE za několik jeho oběhů bude možno zjistit zda vůbec a kdy asi takovaacute udaacutelost nastane

Předběžně stanovenaacute oběžnaacute doba asteroidu 1983 TE je 1434 roku což ukazuje na jejiacute možnou vaacutezanost na oběh Země v poměru 3 2 PorUChy v bliacutezshykyacutech přibliacuteženiacute k našiacute Zemi budou určitě hraacutet velkou roli ve vyacutevoji draacutehy teacuteto planetky Ve sveacute praacuteci publikovaneacute v roce 1980 nalezli B A Mclntosh a M Šimek z dlouholetyacutech radarovyacutech pozorovaacuteniacute roje Geminid v Ottawě a v Ondřejově oběžnou dobu roje 16plusmn01 roku Pro většiacute čaacutestice odvodili hodnotu 156 roku Takto určenaacute oběžnaacute doba roje je velmi bliacutezkaacute oběžneacute době asteroidu 1983 TB Nyniacute čekaacute teoretiky praacutece na vysvětleniacute tak malyacutech rozdiacutelů drah mateřskeacuteho tělesa a roje Geminid Rozhodně je objev asteroidu 1983 TE jeden z největšiacutech kroků vpřed při studiu vzniku a vyacutevoje meteorickyacutech rojů a pro objasněniacute naacuteshyvaznosti systeacutemu komet na systeacutem asteroidů

A tak jsme vloni poprveacute pozorovali Geminidy ktereacute v našich představaacutech již nejsou osiřeleacute Staly se řaacutednyacutem meteorickyacutem rojem pyšniacuteciacutem se mateřSkyacutem tělesem A ne tak ledajakyacutem Vždyť asteroid jako mrtvyacute vyhaslyacute zbytek komety to už Je nějakyacute plivod Geminidy samy o něm vědiacute od sveacuteho zrozeniacute My pozoroshyvateleacute jsme se o něm dozvěděli vloni v řiacutejnu Když se mrazivaacute noc poloviny prosince naplnila maximem Geminid omluvili jsme se jim pokorně za naši leshytitou neznalost

Jsou vědaacutetoři kteřiacute hyacutečkaacuteni přepychem laboratořiacute a štědryacutemi dotacemi probaacutedajiacute div ne celyacute život a lidstvu po nich zbude jen nějakaacute prkotlna Ne že by se nesnažili nebo nechtěli ale jednoduše na viacutec nemajiacute Jiniacute myšlenkami jen sršiacute a naacutepadů majiacute tolik že si je musiacute uprostřed večeře poznamenaacutevat na manžetu košile jako to pryacute blaheacute paměti činil Albert Einstein Avšak to se nedaacute ani naučit ani zfskat protekciacute Je to dar kteryacute geacutenioveacute dostaacutevajiacute do viacutenku od přiacuterody 1 Noha

70

Řiacuteše hvězd Roč 65 (1984) Č 4

Zdeněk Ceplecha Když se rodily Geminidy Mrazivuacute nuc puloviny plosince se napluacuteuje meteory z roje Geminicl Jen letniacute

Pcrscidy muhuu s nimi suupeřit svou pľavidelnou vydatnostiacute opakujiacuteciacute se každoshyročně Ale majiacute to s naacutemi pozorovateli snazšiacute když padajiacute v pohodě letniacute noci A potom Perseidy naacutem dovolily nahleacutednout do tajemstviacute sveacuteho původu Majiacute řaacutednou matelslwu kornetu jak se na meteorickyacute roj slušiacute a patřiacute Co na tom že kometa 1862 III Swift-Tuttle byla pozorovaacutena jen během sveacuteho jedineacuteho obshyjevoveacuteho naacutevratu ke Slunci Nějak jsme ji čekali minulyacutech paacuter let a pokud naacutem již kolem Slunce nepozorovaně neproklouzla mohli bychom ji ještě někdy během paacuteľ přiacuteštiacutech let spatřit Jinal ji budeme muset svěřit až našim potomkl1m aby ji za dalšiacutech nějakyacutech těch 120 let mohli znovu naleacutezt

Geminidy v představaacutech naacutes lidiacute byly jaksi osiřeleacute Mohly Perseidaacutem a jinyacutem rojům mateřskou kometu jen zaacutevidět A k tomu svou mohutnost a kraacutesu bez domova předvaacutedět v ledovyacutech prosincovyacutech nociacutech pouze těm otužilejšiacutem pozoshyrova telům Vždyť dľaacuteha Geminid vede tak bliacutezko ke Slunci a maacute tak kraacutetkou dobu oběhu že chybějiacuteciacute mateřskaacute kometa se mohla celaacute daacutevno jeho silou a zaacuteřiacute rozdrobit a rozptyacutelit v malyacutech kouskaacutech do rozlehlyacutech prostor slunečniacute soustavy Ale proč potom je roj Geminid tak dobře a ostře vyacuteraznyacute proč jeho maleacute čaacutestice se daacutevno nerozptyacutelily do neodlišitelnosti od sporadickyacutech meteorl Přece jen to musiacute byacutet mladyacute roj A někde v jeho draacuteze mateřskeacute těleso či jeho zbytek

Dne ll řiacutejna 1983 objevil S Green z univerzity v Leicesteru pomociacute družice pro astronomicleacute vyacutezkumy v infračerveneacutem zaacuteřeniacute (lRAS) rychle se pohybujiacuteciacute těleso 155 hvězdneacute velikosti (viz ŘH 64 260 121983) Těleso uběhlo po obloze viacutece než 5deg za den Objev byl v naacutesledujiacuteciacutech dvou nociacutech potvrzen C Kowalem z Palomarskeacute hvězdaacuterny jako těleso asteroidaacutelniacuteho charakteru dostalo označeniacute 1983 TB Předběžně vypočtenaacute draacuteha ukaacutezala že objekt odpoviacutedaacute typu Apollo a maacute nejmenšiacute perihelovou vzdaacutelenost ze všech dosud znaacutemyacutech asteroidů na prvniacute pohled teacuteměř totožnou se vzdaacutelenostiacute přiacutesluniacute meteorickeacuteho roje Geminid A tak F Whipple zaacutehy upozornil že draacuteha asteroidu 1983 TB a Geminid je teacuteměř totožnaacute Ostatně v připojeneacute tabulce si to každyacute čtenaacuteř snadno ověřiacute Jsou tam ovšem již uvedeny přesnějšiacute draacutehoveacute elementy ziacuteskaneacute z většiacuteho oblouku draacutehy od 12 řiacutejna do 29 listopadu 1983

Pokud je asteroid 1983 TB v genetickeacute souvislosti s rojem Geminid což je vyshysoce pľavděpodobneacute potom je to prveacute asteroidaacutelniacute těleso pro něž znaacuteme meteoshyrickyacute roj Z maleacuteho rozdiacutelu drah roje a asteroidu 1983 TB lze usoudit že Gemishy[)jdy jsou velmi mladeacute možnaacute dokonce mladšiacute než tisiacutec let V teacuteto souvislosti je zajiacutemaveacute že prveacute pozorovaacuteniacute Geminid uvaacutediacute R P Greg z Anglie a Marsh s Twishyningem ze Spojenyacutech staacutetů v roce 1862 Předtiacutem nebyl roj znaacutem zatiacutemco většinu dnešniacutech vyacuteznačnyacutech meteorickyacutech rojů lze sledovat v historickyacutech zaacuteznamech zpět do středověku a některeacute ještě daacutele V roce 1938 piacutešiacute 1 S Astapovič a V V Fedynskij ze Sovětskeacuteho svazu o Geminidaacutech jako o čtvrteacutem roji v pořadiacute co do č e tnosti meteoriL Dnes jsou Geminidy nejsilnějšiacutem pravidelnyacutem ročniacutem rojem J jenom Perseidy mohou s nimi rok od roku soupeřit o prvniacute miacutesto v hodinoveacutem počtu meteorů

69

SROVNAacuteNI DRMlY 1983 TB S DRAHOU GEMlNID

Element draacutehy

a (astr jedn] e q (astr jedn)

p19500

T (průchod perihelem EČ) P (oběžnaacute doha roky)

Asteroid 1983 T B

1271502 0890335 0139440

3216818deg 2650324deg

220353deg 1983 Vlll 316791

1434

Meteorickyacute roi Geminld

1372plusmn0060 0897 0005 0141plusmnO002

3243deg 05deg 2603deg 18deg

233deg 07deg

161 011

Dalšiacute pozorovaacuteniacute asteroidu 1983 TE ukaacutežiacute zda přece jenom nemaacute zachovaacutenu nějakou vnitřniacute aktivitu Je totiž lmndidaacutetem na to aby byl potvrzen jako mrtveacute jaacutedro byvšiacute komety kteraacute poměrně nedaacuteV1no zakončila svou aktivitu a tiacutem i možshynost hojneacuteho zaacutesobovaacuteniacute prostoru sveacute draacutehy malyacutemi meteorickyacutemi těliacutesky Doshymněnka že asteroidy typu Apollo jsou většinou jaacutedra mrtvyacutech lwmet tiacutem dostala vyacuteraznou podporu Rozměr tělesa 1983 TE neniacute zatiacutem nějak přesněji určen ale lze jej odhadnout

za předpokladu průměrneacute odrazivosti povrchu typickeacute pro objekty Apollo tak nějak okolo jednoho kilometru Jeho draacuteha se stejně jako draacutehy meteoroidů roje Geminid přibližně křiacutežiacute s draacutehou Země Kdyby došlo k přesneacutemu křiacuteženiacute a k tomu ještě na křižovatku svyacutech drah by přišla obě tělesa současně měli by někteřiacute obyvateleacute Země možnost vidět nejjasnějšiacute Geminidu kteraacute kdy k Zemi dorazila Ze směru Bliacuteženců by se přibliacutežilo tak velkeacute těleso že by nebylo teacuteměř vůbec ubrzděno vzduchem a dopadlo by rychlostiacute 36 kms na zemskyacute povrch Nepředshystavitelně velkyacute vyacutebuch by dal vznik kraacuteteru o mnohakilometroveacutem průměru Ostatně takovyacutech kraacuteterů je na Zemi znaacutema celaacute řada Až bude určena přesnaacute draacuteha tělesa 1983 TE za několik jeho oběhů bude možno zjistit zda vůbec a kdy asi takovaacute udaacutelost nastane

Předběžně stanovenaacute oběžnaacute doba asteroidu 1983 TE je 1434 roku což ukazuje na jejiacute možnou vaacutezanost na oběh Země v poměru 3 2 PorUChy v bliacutezshykyacutech přibliacuteženiacute k našiacute Zemi budou určitě hraacutet velkou roli ve vyacutevoji draacutehy teacuteto planetky Ve sveacute praacuteci publikovaneacute v roce 1980 nalezli B A Mclntosh a M Šimek z dlouholetyacutech radarovyacutech pozorovaacuteniacute roje Geminid v Ottawě a v Ondřejově oběžnou dobu roje 16plusmn01 roku Pro většiacute čaacutestice odvodili hodnotu 156 roku Takto určenaacute oběžnaacute doba roje je velmi bliacutezkaacute oběžneacute době asteroidu 1983 TB Nyniacute čekaacute teoretiky praacutece na vysvětleniacute tak malyacutech rozdiacutelů drah mateřskeacuteho tělesa a roje Geminid Rozhodně je objev asteroidu 1983 TE jeden z největšiacutech kroků vpřed při studiu vzniku a vyacutevoje meteorickyacutech rojů a pro objasněniacute naacuteshyvaznosti systeacutemu komet na systeacutem asteroidů

A tak jsme vloni poprveacute pozorovali Geminidy ktereacute v našich představaacutech již nejsou osiřeleacute Staly se řaacutednyacutem meteorickyacutem rojem pyšniacuteciacutem se mateřSkyacutem tělesem A ne tak ledajakyacutem Vždyť asteroid jako mrtvyacute vyhaslyacute zbytek komety to už Je nějakyacute plivod Geminidy samy o něm vědiacute od sveacuteho zrozeniacute My pozoroshyvateleacute jsme se o něm dozvěděli vloni v řiacutejnu Když se mrazivaacute noc poloviny prosince naplnila maximem Geminid omluvili jsme se jim pokorně za naši leshytitou neznalost

Jsou vědaacutetoři kteřiacute hyacutečkaacuteni přepychem laboratořiacute a štědryacutemi dotacemi probaacutedajiacute div ne celyacute život a lidstvu po nich zbude jen nějakaacute prkotlna Ne že by se nesnažili nebo nechtěli ale jednoduše na viacutec nemajiacute Jiniacute myšlenkami jen sršiacute a naacutepadů majiacute tolik že si je musiacute uprostřed večeře poznamenaacutevat na manžetu košile jako to pryacute blaheacute paměti činil Albert Einstein Avšak to se nedaacute ani naučit ani zfskat protekciacute Je to dar kteryacute geacutenioveacute dostaacutevajiacute do viacutenku od přiacuterody 1 Noha

70

SROVNAacuteNI DRMlY 1983 TB S DRAHOU GEMlNID

Element draacutehy

a (astr jedn] e q (astr jedn)

p19500

T (průchod perihelem EČ) P (oběžnaacute doha roky)

Asteroid 1983 T B

1271502 0890335 0139440

3216818deg 2650324deg

220353deg 1983 Vlll 316791

1434

Meteorickyacute roi Geminld

1372plusmn0060 0897 0005 0141plusmnO002

3243deg 05deg 2603deg 18deg

233deg 07deg

161 011

Dalšiacute pozorovaacuteniacute asteroidu 1983 TE ukaacutežiacute zda přece jenom nemaacute zachovaacutenu nějakou vnitřniacute aktivitu Je totiž lmndidaacutetem na to aby byl potvrzen jako mrtveacute jaacutedro byvšiacute komety kteraacute poměrně nedaacuteV1no zakončila svou aktivitu a tiacutem i možshynost hojneacuteho zaacutesobovaacuteniacute prostoru sveacute draacutehy malyacutemi meteorickyacutemi těliacutesky Doshymněnka že asteroidy typu Apollo jsou většinou jaacutedra mrtvyacutech lwmet tiacutem dostala vyacuteraznou podporu Rozměr tělesa 1983 TE neniacute zatiacutem nějak přesněji určen ale lze jej odhadnout

za předpokladu průměrneacute odrazivosti povrchu typickeacute pro objekty Apollo tak nějak okolo jednoho kilometru Jeho draacuteha se stejně jako draacutehy meteoroidů roje Geminid přibližně křiacutežiacute s draacutehou Země Kdyby došlo k přesneacutemu křiacuteženiacute a k tomu ještě na křižovatku svyacutech drah by přišla obě tělesa současně měli by někteřiacute obyvateleacute Země možnost vidět nejjasnějšiacute Geminidu kteraacute kdy k Zemi dorazila Ze směru Bliacuteženců by se přibliacutežilo tak velkeacute těleso že by nebylo teacuteměř vůbec ubrzděno vzduchem a dopadlo by rychlostiacute 36 kms na zemskyacute povrch Nepředshystavitelně velkyacute vyacutebuch by dal vznik kraacuteteru o mnohakilometroveacutem průměru Ostatně takovyacutech kraacuteterů je na Zemi znaacutema celaacute řada Až bude určena přesnaacute draacuteha tělesa 1983 TE za několik jeho oběhů bude možno zjistit zda vůbec a kdy asi takovaacute udaacutelost nastane

Předběžně stanovenaacute oběžnaacute doba asteroidu 1983 TE je 1434 roku což ukazuje na jejiacute možnou vaacutezanost na oběh Země v poměru 3 2 PorUChy v bliacutezshykyacutech přibliacuteženiacute k našiacute Zemi budou určitě hraacutet velkou roli ve vyacutevoji draacutehy teacuteto planetky Ve sveacute praacuteci publikovaneacute v roce 1980 nalezli B A Mclntosh a M Šimek z dlouholetyacutech radarovyacutech pozorovaacuteniacute roje Geminid v Ottawě a v Ondřejově oběžnou dobu roje 16plusmn01 roku Pro většiacute čaacutestice odvodili hodnotu 156 roku Takto určenaacute oběžnaacute doba roje je velmi bliacutezkaacute oběžneacute době asteroidu 1983 TB Nyniacute čekaacute teoretiky praacutece na vysvětleniacute tak malyacutech rozdiacutelů drah mateřskeacuteho tělesa a roje Geminid Rozhodně je objev asteroidu 1983 TE jeden z největšiacutech kroků vpřed při studiu vzniku a vyacutevoje meteorickyacutech rojů a pro objasněniacute naacuteshyvaznosti systeacutemu komet na systeacutem asteroidů

A tak jsme vloni poprveacute pozorovali Geminidy ktereacute v našich představaacutech již nejsou osiřeleacute Staly se řaacutednyacutem meteorickyacutem rojem pyšniacuteciacutem se mateřSkyacutem tělesem A ne tak ledajakyacutem Vždyť asteroid jako mrtvyacute vyhaslyacute zbytek komety to už Je nějakyacute plivod Geminidy samy o něm vědiacute od sveacuteho zrozeniacute My pozoroshyvateleacute jsme se o něm dozvěděli vloni v řiacutejnu Když se mrazivaacute noc poloviny prosince naplnila maximem Geminid omluvili jsme se jim pokorně za naši leshytitou neznalost

Jsou vědaacutetoři kteřiacute hyacutečkaacuteni přepychem laboratořiacute a štědryacutemi dotacemi probaacutedajiacute div ne celyacute život a lidstvu po nich zbude jen nějakaacute prkotlna Ne že by se nesnažili nebo nechtěli ale jednoduše na viacutec nemajiacute Jiniacute myšlenkami jen sršiacute a naacutepadů majiacute tolik že si je musiacute uprostřed večeře poznamenaacutevat na manžetu košile jako to pryacute blaheacute paměti činil Albert Einstein Avšak to se nedaacute ani naučit ani zfskat protekciacute Je to dar kteryacute geacutenioveacute dostaacutevajiacute do viacutenku od přiacuterody 1 Noha

70

i

Marcel Grun I Spolupraacutece ve vesmiacuteru Pod tiacutemto heslem se loňskeacuteho roku sešel ve dnech 10 až 15 řiacutejna již 34 konshy

gres Mezinaacuterodniacute astronautickeacute federace (IAF) Tentokraacutet přiviacutetala pracovniacuteky z oblasti kosmonautiky a raketoveacute techniky Budapešť Prvniacute setkaacuteniacute tohoto druhu se uskutečnilo r 1950 v Pařiacuteži a o rok později byla ustavena federace - tehdy měla 11 členů Od počaacutetku 60 let se pravidelně světovyacutech setkaacuteniacute zuacutečastňujeme

my Dnes IAF sdružuje 64 členskyacutech společnostiacute a instituciacute ze 35 zemiacute všech kontinentů Celkovyacute počet zainteresovanyacutech osob se odhaduje na 170 tisiacutec Ciacutelem IAF je pomaacutehat při miacuteroveacutem vyacutevoji kosmonautiky takže v současneacute napjateacute mezishynaacuterodniacute situaci zaznělo motto kongresu obzvlaacuteště naleacutehavě Roku 1960 vznikla Mezinaacuterodniacute astronautickaacute akademie kteraacute maacute nyniacute 560 řaacutednyacutech a dopisujiacuteciacutech členů a 11 čestnyacutech členů ze 36 staacutetů Mezi jejiacute nejvyacuteznamnějšiacute akce patřiacute

vydaacuteniacute sedmijazyčneacuteho astronautickeacuteho slovniacuteku Obdobně vznikl Mezinaacuterodniacute institut kosmickeacuteho praacuteva sdružujiacuteCiacute 350 volenyacutech členů ze 42 zemiacute Ze 34 konshygresů se 5 konalo mimo Evropu (jednou v Asii a v Jižniacute Americe třikraacutet v USA) a sedmkraacutet se vědCi sešli v socialistickyacutech zemiacutech (poprveacute ve Varně)

Tentokraacutet se registrovalo 611 osob ze 32 zemiacute světa - je to meacuteně než o rok dřiacuteve v Pařiacuteži Nejviacutece hostL1 přijelo ze Spojenyacutech staacutetů (159) daacutele z Francie (69) NSR (62) Sovětskeacuteho svazu (44) Polska (32) Itaacutelie (29) ČSSR (26) Japonska (23) a NDR (21 Samozřejmě že podiacutel měli i domaacuteciacute odborniacuteci (24 bylo řaacutedně registrovaacuteno a 12 patřilo mezi pořadatele) Poměrně vysokou uacutečast Polska a Československa vysvětluje početnaacute skupina studentů z obou zemiacute Od 10 do 20 osob přijelo z Jugoslaacutevie Nizozemiacute Bulhatska Britaacutenie Čiacuteny pod 8 osob bylo z Kanady Belgie Rumunska Šveacutedska Rakouska Španělska Daacutenska Švyacuteshycarska Kuby Argentiny Indie Norska Indonesie Iacuteranu Izraele Nigerie a Alshyžiacuteru

Pozornost vzbuzovaly bezesporu vyacuteznamneacute osobnosti světoveacute kosmonautiky Předevšiacutem jmenujme vzaacutecnou naacutevštěvu prof Hermanna Obertha Dnes 891etyacute nestor lOsmonautiky se živě za jiacutemal o všechna jednaacuteniacute přišel se podiacutevat i na studentskou konferenci a poskytl několik rozhovoruacute novinaacuteřům Budoucnost ktJsmonautiky vidiacute spojenou předevšiacutem s využiacutevaacuteniacutem měsiacutečniacuteho nerostneacuteho boshyhatstvL Mj prohlaacutesil Domniacutevaacutem se že vaacutelka je moc špatnaacute věc a že potřebushyjeme miacutel Pro život na našiacute rodneacute planetě i pro kosmonautiku

Je už tradiciacute že na kongresech se schaacutezejiacute kosmonauti - tak jako kdysi ve Washingtonu Glen a Titov Tentokraacutet byl jejich vyacutečet o to zajiacutemavějšiacute že jej můžeme začiacutet dvěma ženami Světlanou Savickou (měla staacutele vyacutebornou naacuteladu a každyacute den jineacute šaty J a Sally Rideovou (vždy v černyacutecll kraacutesnyacutech šatech obshyklopenaacute muži a armaacutedou fotografů) Obě se setkaly jen letmo - škoda že stushydenyacute dech mezinaacuterodniacutech vztahl zavanul i sem Ani jedineacutemu fotoreporteacuterovi se nepodařil sniacuteme k do alba na němž by byli společně sovětštiacute i američtiacute hrdishynoveacute vesmiacuteru Mezi Američany byl takeacute F Hauck kosmickyacute kolega Rideoveacute a S A Hawley jej iacute manžel kteryacute se na vesmiacuternou premieacuteru teprve chystaacute Doprovod Savickeacute dělal kosmickyacute rekordman - velmi mladě a svěže vyhliacutežejiacuteciacute Berezovoj a bělovlasyacute K Feoktisov muž kteryacute zasvětil SVlj život kosmonautice Z interkosmonautů dorazili Ivanov Hermaszewski Prunariu Chreacutetien a Baudry a samozřejmě B Farkas jiskřiacuteciacute uacutesměvem tu vedle Savickeacute tu vedle Rideoveacute Maďarskyacute kosmonaut se zuacutečastňuje kongresů pravidelně byl i v Řiacutemě a v Pařiacuteži Poněkud chyběl naacuteš V Remek kteryacute byl na IAF jen jednou (1978 Dubrovniacutek) a měl tam značnyacute uacutespěch

Kongres probiacutehal od ponděliacute do soboty Za tu dobu bylo nutneacute odpřednaacutešet 546 referaacutetů na 57 půldenniacutech zasedaacuteniacutech K vyacutečtu je nutno ještě přIpočiacutetat čtyři velkeacute večery novin ek s diskusemi a devět slavnostniacutech referaacutetů Poměrně dobraacute

Tl

byla aktIvniacute uacutecast našich odborniacuteku dva referaacutety v sekci kosmickyacutech SpOjU

jeden o kosmickeacutem praacutevu tři o biomediciacuteně jeden o slunečniacute hosmickeacute elekshytraacuterně dva o problematice obsazeniacute geostacionaacuterniacutech drah jeden o vyacuteuce kosshymonautiky jeden o vlivu možneacuteho kontaltu mezi kosmickyacutemi civiacute1izacemi na lidstvo jeden o bezpečnostiacute kosmickyacutech letuacute a dva na studentskeacute konferenciacute

Pro jednaacuteniacute byl k dispozici hotelovyacute komplex na břehu Dunaje což znamenalo v praxi že jednaacuteniacute probiacutehala současně ve třech 11Iznyacutech budovaacutech a oběhnout všechno nestačili ani nejpilnějšiacute novinaacuteři Jednaciacute miacutestnosti byly poměrně těsneacute pro slavnostniacute přiacuteležitosti Celkově lwngres pusobil skromnějšiacutem dojmem -- neshybyl vytištěn seznam uacutečastniacutekuacute nevychaacutezely žaacutedneacute speciaacutelniacute kongresoveacute novin y atp - avšak i obtiacutežneacute situace zvlaacutedali pořadateleacute s upřiacutemnou snahou pomoci a s uacutesměvem Bohatyacute byl kulturniacute program - večeře na uviacutetanou v koncertniacutem saacutele Vidago slavnostniacute recepce v byacutev kraacutelovskeacutem palaacuteci nyniacute budově Naacuterodniacute galerie mezi nejslavnějšiacutemi kulturniacutemi pamaacutetkami i exkurse na zajiacutemavaacute prashycoviště Maďarskeacute alademie věd uspokojily nejnaacuteročnějšiacute hosty a jejich doprovod

Po slavnostniacutem zal1aacutejeniacute na němž promluvil naacutem předsedy vlaacutedy MLR 1 Saacutershylos naacutesledovalo sympoacutezium věnovaneacute pamaacutetce Theodora von Kaacutermaacutena maďarshyskeacuteho rodaacutela Prof Summerfield mj prohlaacutesil že R Goddard by měl byacutet oznashyčovaacuten za pionyacutera kosmonautillty kdežto Kaacutermaacuten otcem americkeacute kosmonautiky protože mimořaacutednyacutem způsobem ovlivnil dalšiacute vyacutevoj leteckeacute a raketoveacute techniky

Po klaacutetleacute přestaacutevce se s miacuternyacutem časovyacutem skluzem lwnalo Forum o spolupraacuteci ve vesmiacuteru Dr Edelson uvedl že NASA podepsala za čtvrt stoletiacute sveacute existence na tisiacutec mezinaacuterodniacutech dohod se stovkou zemiacute světa Pochvalně se zmiacutenil o Spacelabu a družici IRAS Mezi budouciacutemi programy jmenoval vyacutezkum vztahll Slunce-Země (připravovanyacute společně Američany a Japonci) vyacutezkum slunečniacute soustavy studium Země a vyacuteVOj družicovyacutech stanic O uacutespěšnyacutech akciacutech proshygramu lnterkosmos hovořil akademik Kotelnikov Mezi dalšiacutemi řečniacutelty byl geshyneraacutelniacute ředitel ESA E Quistgaard předseda vyacuteboru OSN pro miacuteroveacute využitiacute vesmiacuteru a prezident společnosti COMSAT

Odpoledne začal maratoacuten jednaacuteniacute o němž se pokusiacuteme podat soubornou inshyformaci Tři kongresovaacute zasedaacuteniacute byla věnovaacutena kosmickyacutem dopravniacutem systeacuteshymum Americaneacute referovali předevšiacutem o uacutespěšneacutem vyzkoušeniacute raletoplaacutenu ltelyacute během několika roku bude umožňovat starty až 120 kosmonautuacute ročně Dva referaacutety připomiacutenaly slavnou minulost a slibnou budoucnost stupně Centalll s motorem na kapalnyacute kysliacutek a kapalnyacute vodiacutek nejen že bude i nadaacutele použiacutevdna modifikovanaacute raketa Atlas-Centaur (s nosnostiacute 24 až 51 t na geosyncl1ronniacute draacutehu) ale s Centaurem se počiacutetaacute i pro kosmickyacute tahač Prof Vallerani seznaacutemil přiacutetomneacute s připravovanyacutem italskyacutem tahačem IRIS určenyacutem pro vyneseniacute družic o hmotnosti do 900 kg z raketoplaacutenu na geosynchronniacute draacutehu

Tři jednaacuteniacute byla věnovaacutena družicovyacutem staniciacutem - byla rozdělena v pOleacuteeliacute naacutevrhy - činnost - využiacutevaacuteniacute M Bignier shrnul desetileteacute zkušenosti s mezishynaacuterodniacute přiacutepravou laboratoře Spacelab zajiacutemaveacute novinky o svyacutech plaacutenech řekli Japonci a Američaneacute prohlaacutesili družicoveacute stanice za hlavniacute přiacuteštiacute ciacutel kosmomiddot nautily

Celkelll 33 referiIacutetu bylo zaměieno na telelUffiunilacniacute družice z llledislw lwnshyslmkce elektronickyacutech systeacutemuacute i využiacutevaacuteniacute a perspeltiv J S Korda z Kanaely hovořil o skvělyacutech zkušenostech organIzace Telesat s prvniacute miacutestniacute spojovou siacutetiacute na světě Tři roky po sveacutem založeniacute - r 1972 - vypustil Telesat prvniacute družici Tehdy měl 25 zaměstnancl nyniacute 500 tehdy disponoval kapitaacutelem 74 milioacuten(l dolaru nyniacute 380 milioacutenu Pozemniacute siacuteť obsahuje 120 stanic mnoheacute z nich daleko za severniacutem polaacuterniacutem kruhem Naacuteš Vl Poulek hovořil o laseroveacutem zařiacutezeniacute pro regeneraci panelů slunečniacutech bateriiacute a dodejme že myšlenka měla mnohem většiacute ohlas než když ji před časem zveřejnil na studentskeacute soutěži

byla aktIvniacute uacutecast našich odborniacuteku dva referaacutety v sekci kosmickyacutech SpOjU

jeden o kosmickeacutem praacutevu tři o biomediciacuteně jeden o slunečniacute hosmickeacute elekshytraacuterně dva o problematice obsazeniacute geostacionaacuterniacutech drah jeden o vyacuteuce kosshymonautiky jeden o vlivu možneacuteho kontaltu mezi kosmickyacutemi civiacute1izacemi na lidstvo jeden o bezpečnostiacute kosmickyacutech letuacute a dva na studentskeacute konferenciacute

Pro jednaacuteniacute byl k dispozici hotelovyacute komplex na břehu Dunaje což znamenalo v praxi že jednaacuteniacute probiacutehala současně ve třech 11Iznyacutech budovaacutech a oběhnout všechno nestačili ani nejpilnějšiacute novinaacuteři Jednaciacute miacutestnosti byly poměrně těsneacute pro slavnostniacute přiacuteležitosti Celkově lwngres pusobil skromnějšiacutem dojmem -- neshybyl vytištěn seznam uacutečastniacutekuacute nevychaacutezely žaacutedneacute speciaacutelniacute kongresoveacute novin y atp - avšak i obtiacutežneacute situace zvlaacutedali pořadateleacute s upřiacutemnou snahou pomoci a s uacutesměvem Bohatyacute byl kulturniacute program - večeře na uviacutetanou v koncertniacutem saacutele Vidago slavnostniacute recepce v byacutev kraacutelovskeacutem palaacuteci nyniacute budově Naacuterodniacute galerie mezi nejslavnějšiacutemi kulturniacutemi pamaacutetkami i exkurse na zajiacutemavaacute prashycoviště Maďarskeacute alademie věd uspokojily nejnaacuteročnějšiacute hosty a jejich doprovod

Po slavnostniacutem zal1aacutejeniacute na němž promluvil naacutem předsedy vlaacutedy MLR 1 Saacutershylos naacutesledovalo sympoacutezium věnovaneacute pamaacutetce Theodora von Kaacutermaacutena maďarshyskeacuteho rodaacutela Prof Summerfield mj prohlaacutesil že R Goddard by měl byacutet oznashyčovaacuten za pionyacutera kosmonautillty kdežto Kaacutermaacuten otcem americkeacute kosmonautiky protože mimořaacutednyacutem způsobem ovlivnil dalšiacute vyacutevoj leteckeacute a raketoveacute techniky

Po klaacutetleacute přestaacutevce se s miacuternyacutem časovyacutem skluzem lwnalo Forum o spolupraacuteci ve vesmiacuteru Dr Edelson uvedl že NASA podepsala za čtvrt stoletiacute sveacute existence na tisiacutec mezinaacuterodniacutech dohod se stovkou zemiacute světa Pochvalně se zmiacutenil o Spacelabu a družici IRAS Mezi budouciacutemi programy jmenoval vyacutezkum vztahll Slunce-Země (připravovanyacute společně Američany a Japonci) vyacutezkum slunečniacute soustavy studium Země a vyacuteVOj družicovyacutech stanic O uacutespěšnyacutech akciacutech proshygramu lnterkosmos hovořil akademik Kotelnikov Mezi dalšiacutemi řečniacutelty byl geshyneraacutelniacute ředitel ESA E Quistgaard předseda vyacuteboru OSN pro miacuteroveacute využitiacute vesmiacuteru a prezident společnosti COMSAT

Odpoledne začal maratoacuten jednaacuteniacute o němž se pokusiacuteme podat soubornou inshyformaci Tři kongresovaacute zasedaacuteniacute byla věnovaacutena kosmickyacutem dopravniacutem systeacuteshymum Americaneacute referovali předevšiacutem o uacutespěšneacutem vyzkoušeniacute raletoplaacutenu ltelyacute během několika roku bude umožňovat starty až 120 kosmonautuacute ročně Dva referaacutety připomiacutenaly slavnou minulost a slibnou budoucnost stupně Centalll s motorem na kapalnyacute kysliacutek a kapalnyacute vodiacutek nejen že bude i nadaacutele použiacutevdna modifikovanaacute raketa Atlas-Centaur (s nosnostiacute 24 až 51 t na geosyncl1ronniacute draacutehu) ale s Centaurem se počiacutetaacute i pro kosmickyacute tahač Prof Vallerani seznaacutemil přiacutetomneacute s připravovanyacutem italskyacutem tahačem IRIS určenyacutem pro vyneseniacute družic o hmotnosti do 900 kg z raketoplaacutenu na geosynchronniacute draacutehu

Tři jednaacuteniacute byla věnovaacutena družicovyacutem staniciacutem - byla rozdělena v pOleacuteeliacute naacutevrhy - činnost - využiacutevaacuteniacute M Bignier shrnul desetileteacute zkušenosti s mezishynaacuterodniacute přiacutepravou laboratoře Spacelab zajiacutemaveacute novinky o svyacutech plaacutenech řekli Japonci a Američaneacute prohlaacutesili družicoveacute stanice za hlavniacute přiacuteštiacute ciacutel kosmomiddot nautily

Celkelll 33 referiIacutetu bylo zaměieno na telelUffiunilacniacute družice z llledislw lwnshyslmkce elektronickyacutech systeacutemuacute i využiacutevaacuteniacute a perspeltiv J S Korda z Kanaely hovořil o skvělyacutech zkušenostech organIzace Telesat s prvniacute miacutestniacute spojovou siacutetiacute na světě Tři roky po sveacutem založeniacute - r 1972 - vypustil Telesat prvniacute družici Tehdy měl 25 zaměstnancl nyniacute 500 tehdy disponoval kapitaacutelem 74 milioacuten(l dolaru nyniacute 380 milioacutenu Pozemniacute siacuteť obsahuje 120 stanic mnoheacute z nich daleko za severniacutem polaacuterniacutem kruhem Naacuteš Vl Poulek hovořil o laseroveacutem zařiacutezeniacute pro regeneraci panelů slunečniacutech bateriiacute a dodejme že myšlenka měla mnohem většiacute ohlas než když ji před časem zveřejnil na studentskeacute soutěži

Šest puacuteldenniacutech zasedaacuteniacute se tyacutekalo vyacutezkumu Země z vesmiacuteru a obsahuje soubor 50 referaacutetů Francouzi hovořili o přiacutepravě družice SPOT s jejiacutemž startem se počiacutetaacute na počaacutetek roku 1985 Nizozemiacute a Indoneacutezie společně připravujiacute projekt družice pro tlopic keacute oblasti a Maďaři referovali o zkušenostech s využiacutevaacuteniacutem sniacutemkl z kosmu Na pokrytiacute uacutezemiacute stačiacute 10 sniacutemkuacute z Landsatu Uacutečastniacuteci si mohli na miacutestě zakoupit kniacutežku Maďarsko z vesmiacuteru obsahujiacuteciacute detailniacute fotoshygrafie celeacuteho uacutezemiacute

Na kongresu clWběli tentokraacutet naši kosmičtiacute technologoveacute a tak převažovaly referaacutety z jinyacutech zemiacute Interkosmosu a vyacutesledky dosavadniacutech pokusll Texus a TT 500 V oblasti biomedikaacutelniacute dominoval lnterkosmos a vyacuteznamnyacute podiacutel měli odborniacuteci ze SAV Pozornost vzbudil např soubornyacute referaacutet o leacutekařskyacutech zaacutevěshyrech z dlouhodobyacutech letuacute na Saljutu 6 Menšiacute změny byly po skončeniacute expedic pozorovaacuteny předevšiacutem v denniacutem rytmu činnosti ledvin při vylučovaacuteniacute vody soshydiacuteku drasliacuteku a osmoticky aktivniacutech laacutetek Itereacute byly podmiacuteněny změnami horshymonaacutelniacute aktivity

Kosmickyacute vyacutezkum byl rozdělen do třiacute čaacutestiacute Nejprve se jednalo fl vyacutezkumu slunečniacute soustavy Na perfektniacutech diapozitivech ukaacutezal dr Spehalski z JPL přishypravenost projektu Galileo Maďarsko-sovětskyacute přiacutespěvek se zabyacuteval vědeckou aparaturou pro sondy VEGA Technici od Dornieruacute podrobně popsali naacutevrh dru shyžice ROSAT ktelaacute r 1987 vynese mj rentgenovyacute dalekohled o prllměru 83 cm a ohniskoveacute deacutelce 240 cm Levnou a při tom užitečnou družici navrhli Šveacutedoveacute [s lart poč 1 1985 laketou Ariane) - o projektu Viking přesvědčivě hovořil

] Anclersson od firmy SAAB Zajiacutemavyacute byl referaacutet hodnotiacuteciacute možnosti velkeacuteho lOsmicleacuteho reflektoru ph vyacutezkumu planet okolniacutech hvězd

Součaacutestiacute jednaacuteniacute bylo několik technickyacutech zasedaacuteniacute - projektovaacuteniacute a stavba družic použitiacute různyacutech materiaacutelll ve vesmiacuteru pro kosmickaacute zařiacutezeniacute dneška i bushydoucnosti pohonneacute jednotky chemickeacute i netradičniacute (mezi nimiž samozřejmě nemohla chybět slunečniacute plachetnice) zdroje energie a stavba slunečniacutech elelshytraacuteren Tři desiacutetky referaacutetuacute byly věnovaacuteny astrodynamice

Pozornost vzbudilo několik zpraacutevo vyacuteukovyacutech programech přenaacutešenyacutech přes družice Dvě zasedaacuteniacute hodnotila kosmonautilm jako naacutestrOj vyacuteuky mlaacutedeže shypředseda sekce G S James z USA hovořil o 40letyacutech zkušenostech se studentshyskou aktivitou v raketoveacute technice někol1llt referaacutetuacute se zaměřilo na kosmickeacute radioamateacuterstviacute a M GrUn připravil obsaacutehlyacute přehled o koncepci zkušenostech i perspektivaacutech studentskeacute vědeckeacute činnosti v kosmonautice u naacutes i v zahraničiacute V raacutemCi kongresu se sešla i 13 studentskaacute konference IAF Sveacute přiacutespěvky předshynesli studenti z Francie Maďarska a Čiacuteny (po třech] z USA a ČSSR (po dvou) a z Bulharska Jugoslaacutevie a Rumunslm (po jednom) Studentskou slmpinu LSG při -laP v Praze reprezentovali dva byacutevaliacute viacutetězoveacute T Svoboda a T Sviacutetek (nltivrll na využilI orbitaacutelniacuteho letadla raletoplaacutenu jako orbitaacutelniacute stanice) a J Šifner jeden z nejmladšiacutech uacutečastniacuteků lcongresu (o lcosmickyacutech manipulaacutetorech)

Součaacutestiacute Iwngresu byl a i naacutesledujiacuteciacute setkaacuteniacute 13 sympozium o kosmickeacute ekoshynomice (plaacutenovaacuteniacute kosmonautiky vztahy mezi staacutetniacutem a soukromyacutem sektorem atel) 16 sympozium [1 bezpečnosti kosmickyacutech letu (dva referaacutety byly věnovaacuteny tiacutes110veacutemu volaacuteni přes družice a vyacutesledlltm systeacutemu COSPAS - SARSAT kteryacute zilchltiacutenil několik desiacutetek lidskyacutech životů n[š doc Perek [kteryacute ciLelně na 1lt011shy

g[esu chyMlj piipravil zajiacutemavyacute referaacutet s uacutevahami o bezpečnosti ltosmLcleacute aktishyvity 7 hlec1islw sltiacutežek těles na oběžneacute draacuteze) 17 sympozium o historii kosmoshynautiky a 12 setkaacuteniacute věnovaneacute komunikaciacutem s mimozemskyacutemi civilizacemi ]Ellw obvykle na zasedaacuteniacutecll CETI se podiacutelel i prof Pešek Je zřejmeacute že paacutetraacuteniacute po signuacutelech z vesmiacuteru se diacuteky popularizujiacuteciacutem zasedaacuteniacutem tohoto typu dostaacutevaacute na novoll experimentaacutelniacute uacuteroveň Ocl roku 1960 Idy začal s projelctem OZMA dr Dar]e bylo zorganizovaacuteno 32 paacutetraciacutech akciacute při nichž 12 radioteleskopll ze 7 zemiacute pracovalo uacutehrnem asi 5000 hodin Současnyacute vyacuteVOj mnohalwnaacuteloveacuteho

73

spektraacutelniacuteho raacutediovlnneacuteho analyzaacutetoru umožniacute sledovaacuteniacute mnoha bliacutezkyacutech freshykvenciacute současně a ohromně zrychliacute pozorovaacuteniacute

O slavnostniacutech diskusniacutech večerech jsme se již zmiacutenili v uacutevodu - hodně

o nich referovali novinaacuteři a tak tedy jen stručně Prvniacute večer byl věnovaacuten raketoshyplaacutenu - dr Rideovaacute a F Hauck komentovali filmoveacute dokumenty z letu raketoshyplaacutenu a odpoviacutedali na dotazy předevšiacutem o budoucnosti programu Dalšiacute večer patřil dlouhodobyacutem letům sovětskyacutem a s akademikem Kotelnikovem vystoupili prof Feoktisov A Berezovoj a S Savickaacute Na večeru ESA se hovořilo vyacutelučně o řadě raket Ariane a jejiacute budoucnosti Posledniacute večerniacute program byl zaměřen na projekt VEGA a připravili ho maďarštiacute a francouzštiacute odborniacuteci

Součaacutestiacute kongresu byla i organizačniacute jednaacuteniacute Vyplynulo z nich že zatiacutem bushydou kongresy konaacuteny nadaacutele každyacutem rokem Ten přiacuteštiacute - 35 - bude ve dnech 8-13 řiacutejna t r v Lausanne Připravuje ho švyacutecarskaacute společnost pro kosmickou techniku pod heslem Kosmickyacute přiacutenos všem naacuterodllm

Komety a planetky Jiřiacute Bouška

v roce 1983 Minulyacute rok byl neobyčejně bohatyacute na komety - bylo jich vloni předběžně

označeno 23 což je zatiacutem rekordniacute počet Jak je znaacutemo komety se předběžně označujiacute rokem v němž byly nalezeny (tj vlonU 1983) a malyacutem piacutesmenem podle abecedy v pořadiacute jak jsou jejich objevy hlaacutešeny do mezinaacuterodniacuteho uacutestřediacute Tedy prvniacute loňskaacute kometa dostala označeniacute 1983a druhaacute 1983b atd až posledniacute 1983w Jak je vidět nezbyacutevalo mnoho a piacutesmena abecedy by byla byacutevala vyshyčerpaacutena - zbyacutevala již jen piacutesmena x y z Všichni kdož se o komety zajiacutemajiacute tak trochu vloni ke konci roku s napětiacutem očekaacutevali zda se abeceda vyčerpaacute a jak se budou označovat kornety potom To se však nestalo ale lze očekaacutevat že takovaacuteto situace nastane v některeacutem z nejbližšiacutech roků

O jednotlivyacutech kometaacutech jsme vloni čtenaacuteře na straacutenkaacutech tohoto časopisu informovali ale proto že jich bylo tolik nebude na škodu když v tabulce uveshydeme jejich přehled K tabulce snad jen tolik že P značiacute komety periodickeacute (jak stareacute znaacutemeacute i nově objeveneacute) jasnost je uvedena v době objevu (resp nalezeniacute u znaacutemyacutech periodickyacutech) a ve sloupCi objevitel jsou uvedeni u znaacutemyacutech peshyriodickyacutech komet v zaacutevorkaacutech pozorovateleacute kteřiacute je podle efemerid nalezli

Jak je vidět v tabulce se šestkraacutet ve sloupciacutech jmeacuteno a objevitel vyskytuje IRAS Všichni čtenaacuteři jistě vědiacute že jde o označeniacute (zkratku) mezinaacuterodniacute infrashyčerveneacute astronomickeacute družice (InfraRed Astronomical Satellite) přinesli jsme o niacute člaacutenek v č 31983 (str 53) Vyacutelučně družiciacute IRAS byly objeveny 4 komety (19831 i k o) nezaacutevisle satelitem a pozemskyacutemi pozorovateli dvě (1983d u)

Uacutedaje v tabulce vyžadujiacute několik poznaacutemek Předevšiacutem pokud jde o prvniacute koshymetu 1983a je nutno připomenout že prvnl zpraacutevy o objevu naznačovaly že může jiacutet o znovuobjeveniacute periodickeacute komety Metca1t (1906 Vl) Tento předpoklad se však nepotvrdil zřejmě šlo o nějakyacute omyl a tak kometa 1983a s velkou pravshyděpodobnostiacute neexistuje

Zajiacutemaveacute z hlediska velkeacuteho přibliacuteženiacute k Zemi byly dvě loňskeacute komety 1983d a 1983e Prvniacute z nich prošla 11 V 1983 ve vzdaacutelenosti pouze 0034 AU od Země druhaacute 12 června m r ve vzdaacutelenosti 0053 AU Od r 1770 byla 1983d kometou nejviacutece se přibliacutežiacutevšiacute k Zemi

Vloni bylo podle efemerid nalezeno 10 staryacutech znaacutemyacutech periodickyacutech komet všechny měly v době nalezeniacute velmi malou jasnost jen asi 19-20m Nejuacutespěšshy

nějšiacute v hledaacuteniacute byl J Gibson (Palomarskaacute hvězdaacuterna) kteryacute jich nalezl 6 a pak

74

---

----

KOMETY OBJEVENEacute V ROCE 1983

- ~ Jmeacuteno Datum ~~ PrůchodQ Obievltel0C) ( PlperiodickaacuteJ obievu ~~ přisluniacutem o ~E~

a 5 I 1983 15 Johnston Candy b PPons-Winneeke 12+14 l 19 (Everhart Sekl) 7 IV 1983 e P Bowell-Skiff 11 ll 16 Bowell Skiff 15 III 1983 d RAS-Araki-Aleoek 25 IV + 3 V 7 RAS Arakl Aleoek 21 IV 1983 middote Sugano-Saigusa- n V 7 Sugano Saigusa 1 V 1983

t~tFujikawa Fujikawa ~I

f RAS 13 V 17 IRAS 19 1 1983 g Pdu Toit-Neujmin -

Delporte 20 V 19 (Glbson) 1 Vl 1983 h PJohnson 7 VI Hl (Gilmore Kilmartin) 3 XII 1983

PRussell 3 14 Vr 16 Russell 20 XI 1982 P IRAS 28 VI 15 RAS 23 VIII 1983

k IRAS 11 VII 17 IRAS 2 V 1983 1 Černis 19 VII 12 Černis 19 V I I 1983 m P Wolf 1 Vlil 20 [Gibson) 31 V 1984

PCrommelin 9 + 13 VIII 20 [Kohoutek Wyckoff II Wehinger) 20 II 1984 o IRAS 27 VII 18 lRAS 28 XI 1983

Shoemaker 7 IX 16 Shoemaker 24 XI 1983 q PArend 16 IX 20 [Glbson) 22 V 1983 r PHarrlngton-Abell 17 IX 20 (Glbson) 1 XII 1983 s PWlld 18 IX 20 (Gibson) 20 VIII 1984 t PKowal-Vaacutevrovaacute 8+14 V 16 Kowal Vaacutevrovaacute 2 IV 1983

P

u PTaylor 3 XI 20 (Everhart) 7 1 1984 v PHartley-IRAS 4 +10 XI 15 Hartley IRA S 8 I 1984 w PClark 15 XII 20 (Gibson) 29 V 1984

E Everhart (ChamberHn Obs ) kteryacute našel dvě Jednu z periodickyacutech komet Crommeliacuten nalezl L Kohoutek na Německo-španělskeacutem astronomickeacutem centru (Calar Alto) Pět z dvanaacutecti novyacutech komet jsou komety periodickeacute s oběžnyacutemi dobami 68

až 213 roku Jedna jedinaacute - Russell 3 - patřiacute k Jupiterově rodině Draacuteha koshymety 1983d je bliacutezkaacute parabole excentricita draacutehy je asi 098 Zajiacutemavou draacutehu maacute PHartley-IRAS kteraacute se pohybuje retrogradně (teacuteměř kolmo k rovině eklipshytiky) jde teprve o třetiacute kraacutetkoperiodickou kometu pohybujiacuteciacute se kolem Slunce zpětnyacutem směrem Zajiacutemavaacute je takeacute draacuteha komety 1983p vzhledem k značně velkeacute vzdaacutelenosti přiacutesluniacute (334 AU J

V neposledniacute řadě je nutno se zmiacutenit o lwmetě Kowal-Vaacutevrovaacute protože po dlouhyacutech letech opět dostala kometa jmeacuteno po našiacute astronomce Prvniacute ji objevila Z Vaacutevrovaacute v noci 1415 května jako objekt stelaacuterniacuteho vzhledu a jasnosti asi 16m

Proto byl objev ohlaacutešen pŮVOdně jako planetka a jako takovaacute byla takeacute předshyběžně označena 1983 lG V zaacuteřiacute pak objevil Ch Kowal na sniacutemciacutech exponovanyacutech v prvniacute polovině května kometu označenou 1983 t Jak se zaacutehy ukaacutezalo objekt objevenyacute Vaacutevrovou byl totožnyacute s lOmetou 1983t Jde o novou periodickou kometu kteraacute nese jmeacuteno PKowal-Vaacutevrovaacute Připomeňme ještě že mezinaacuterodniacute uacutestřediacute pro astronomickeacute telegramy a cirshy

kulaacuteře jehož ředitelem je znaacutemyacute odborniacutek v oblasti vyacutepočtll drah komet a plashynetek B G Marsden dostalo během minuleacuteho roku ma 50 zpraacutevo objevech komet a rychle se pohybujiacuteciacutech planetek zachycenyacutech satelitem IRAS Pozemskyacutemi pozorovaacuteniacutemi se podařilo ověřit jak jsme již uvedli 6 novyacutech komet a 2 noveacute planetky (1983 T B a 1983 VA) Z dalšiacutech pozorovaacuteniacute RAS se některeacute tyacutekaly

75

5

N Rozděleniacute počtu (N j komet podle jejich jasnostiacute (mj v době objevu v roce 1983

Ol 10

znaacutemyacutech asteroidl ale většinu se nepodařilo ověřit Vzhledem k obtiacutežiacutem ziacuteskaacuteniacute adekvaacutetniacutech rychle naacutesledujiacuteciacutech pozemskyacutech pozorovaacuteniacute poměrně maacutelo jasnyacutech objektů naviacutec s neznaacutemyacutem pohybem nebylo možno objasnit zda satelit pozoshyroval planetky s mimořaacutednyacutemi drahami asteroidy hlavniacuteho paacutesu či zda šlo o přiacutestrojoveacute chyby

Pokud jde o planetky uveďme že vloni bylo podle Marsdena definitivně oznashyčeno čiacutesly 170 asteroidl což je podstatně meacuteně než v roce 1982 kdy dostalo označeniacute 293 planetek Nicmeacuteně v mezinaacuterodniacutem uacutestřediacute pro planetky bylo zprashycovaacuteno přes 10000 přesnyacutech pozLc těchto těles z nichž bylo vypočteno přes 1000 předběžnyacutech a zlepšenyacutech drah [a z nich pochopitelně byly počiacutetaacuteny i efeshymeridy) Některeacute z vloni objevenyacutech planetek jsou velmi zajiacutemaveacute objelltty Asteroid

1983 TB je zřejmě mateřskyacutem tělesem meteorickeacuteho roje Geminid což je zatiacutem prvniacute a jedinyacute přiacutepad toho druhu Bylo takeacute objeveno několik planetek typl Amor [značně se přibližujiacute k draacuteze Země) a typu Apollo [křižujiacute draacutehu Země) Jako zajiacutemavost uveďme že na jedneacute desce exponovaneacute 13 června byly objeshyveny asteroidy 1983 LB a 1983 LG z nichž prvniacute patřiacute k typu Amor druhyacute k typu Apollo (v odsluniacute se bliacutežiacute až ke draacuteze Jupitera) V prvniacute poloVině zaacuteřiacute byly obshyjeveny dalšiacute dvě planetky typu Amor 1983 RB a 1983 RD a brzy potom byla nalezena planetka 1983 SAo Ta je zajiacutemavaacute tiacutem že se pohybuje kolem Slunce ve vzdaacutelenosti 121-725 AU takže jejiacute draacuteha protiacutenaacute draacutehu Jupitera Je to po asleroidu Hidalgo teprve drullaacute znaacutemaacute planetka tohoto typu

Jak je z uvedeneacuteho stručneacuteho přehledu vidět byl minulyacute rok velmi uacutespěšnyacute z hlediska studia meziplanetaacuterniacutech těles vyacuteznamně k tomu přispěla i družice IRAS dosud snad nejuacutespěšnějšiacute astronomickyacute satelit Na zaacutevěr uvedme trochu udvaacutežnou hypoteacutezu autora tohoto člaacutenku že snad ve slunečniacute soustavě kromě planet a jejich měsiacutecll komet planetek a meteoroidll mohou existovat ještě dalšiacute tělesa kteryacutem se jaksi z opatrnosti někdy řiacutekaacute neaktivniacute jaacutedra komet K nim mohou patřit např periodickeacute komety Neujnin 1 a Arend-Rigaux planetka Ch iron a možnaacute některeacute dalšiacute komety a planetky jako např 1983 TB Zcela mimořaacutedshynyacutem objektem mezi kometami je takeacute periodickaacute kometa Schwassmann-Wachshymann 1 pozorovatelnaacute každoročně a to nejen polme jde o jejiacute draacutehu s velmi 11eacutelll)11 excentricitou - pohybuje se kolem Slunce ve vzdaacutelenosti 54-67 AU [tedy v jen poněkud většiacute vzdaacutelenosti než Jupiter) - ale hlavně pro jeji zcela mimořaacutednou aktivitu projevujiacuteciacute se nepravidelnyacutemi naacutel1lyacutemi zjasněniacutemi dosahujiacuteciacutemi 5 i viacutece magnitud jejichž přiacutečina neniacute dosud ani zdaleka znaacutemaacute Takeacute tato kometa je zřejmě zcela zvlaacuteštniacutem přiacuteslušniacutekem slunečniacute soustavy Takže jak je vidět dosud existuje ještě mnoho zaacutehad nejen v našiacute Galaxii i mimo ni i ve slunečniacute soustavě našem nejbližšiacutem okoliacute ktereacute bude nutno dalšiacutemi pozorovaacuteniacutemi objasnit

76

Na str 77-79 isou sniacutemky z 34 kongresu lAF (k člaacutenku na str 71-74 foto 1 Krouliacutek) Nahoře S Savickaacute komentuie svů let dole zleva F Hauck S Rishydeovaacute a zaacutestupce NASA dr Edelson při diskusniacutem večeru

77

Nahoře vlevo e bulharskyacute kosmonaut Ivanov vpravo rumunskyacute Prunariu Dole kosmonauti (zleva) Baundry Chreacutetien a Farkaš

78

6L

aZD1d n DiJPJaUDZd D fiU1lpzqf DS7 fiUid -n)fs f))fsJuapn]s uaz) )fa]ns L azop U3] ]ulupa lId )fajaa ťI foJd a aJOlfDN

I I

---

----

KOMETY OBJEVENEacute V ROCE 1983

- ~ Jmeacuteno Datum ~~ PrůchodQ Obievltel0C) ( PlperiodickaacuteJ obievu ~~ přisluniacutem o ~E~

a 5 I 1983 15 Johnston Candy b PPons-Winneeke 12+14 l 19 (Everhart Sekl) 7 IV 1983 e P Bowell-Skiff 11 ll 16 Bowell Skiff 15 III 1983 d RAS-Araki-Aleoek 25 IV + 3 V 7 RAS Arakl Aleoek 21 IV 1983 middote Sugano-Saigusa- n V 7 Sugano Saigusa 1 V 1983

t~tFujikawa Fujikawa ~I

f RAS 13 V 17 IRAS 19 1 1983 g Pdu Toit-Neujmin -

Delporte 20 V 19 (Glbson) 1 Vl 1983 h PJohnson 7 VI Hl (Gilmore Kilmartin) 3 XII 1983

PRussell 3 14 Vr 16 Russell 20 XI 1982 P IRAS 28 VI 15 RAS 23 VIII 1983

k IRAS 11 VII 17 IRAS 2 V 1983 1 Černis 19 VII 12 Černis 19 V I I 1983 m P Wolf 1 Vlil 20 [Gibson) 31 V 1984

PCrommelin 9 + 13 VIII 20 [Kohoutek Wyckoff II Wehinger) 20 II 1984 o IRAS 27 VII 18 lRAS 28 XI 1983

Shoemaker 7 IX 16 Shoemaker 24 XI 1983 q PArend 16 IX 20 [Glbson) 22 V 1983 r PHarrlngton-Abell 17 IX 20 (Glbson) 1 XII 1983 s PWlld 18 IX 20 (Gibson) 20 VIII 1984 t PKowal-Vaacutevrovaacute 8+14 V 16 Kowal Vaacutevrovaacute 2 IV 1983

P

u PTaylor 3 XI 20 (Everhart) 7 1 1984 v PHartley-IRAS 4 +10 XI 15 Hartley IRA S 8 I 1984 w PClark 15 XII 20 (Gibson) 29 V 1984

E Everhart (ChamberHn Obs ) kteryacute našel dvě Jednu z periodickyacutech komet Crommeliacuten nalezl L Kohoutek na Německo-španělskeacutem astronomickeacutem centru (Calar Alto) Pět z dvanaacutecti novyacutech komet jsou komety periodickeacute s oběžnyacutemi dobami 68

až 213 roku Jedna jedinaacute - Russell 3 - patřiacute k Jupiterově rodině Draacuteha koshymety 1983d je bliacutezkaacute parabole excentricita draacutehy je asi 098 Zajiacutemavou draacutehu maacute PHartley-IRAS kteraacute se pohybuje retrogradně (teacuteměř kolmo k rovině eklipshytiky) jde teprve o třetiacute kraacutetkoperiodickou kometu pohybujiacuteciacute se kolem Slunce zpětnyacutem směrem Zajiacutemavaacute je takeacute draacuteha komety 1983p vzhledem k značně velkeacute vzdaacutelenosti přiacutesluniacute (334 AU J

V neposledniacute řadě je nutno se zmiacutenit o lwmetě Kowal-Vaacutevrovaacute protože po dlouhyacutech letech opět dostala kometa jmeacuteno po našiacute astronomce Prvniacute ji objevila Z Vaacutevrovaacute v noci 1415 května jako objekt stelaacuterniacuteho vzhledu a jasnosti asi 16m

Proto byl objev ohlaacutešen pŮVOdně jako planetka a jako takovaacute byla takeacute předshyběžně označena 1983 lG V zaacuteřiacute pak objevil Ch Kowal na sniacutemciacutech exponovanyacutech v prvniacute polovině května kometu označenou 1983 t Jak se zaacutehy ukaacutezalo objekt objevenyacute Vaacutevrovou byl totožnyacute s lOmetou 1983t Jde o novou periodickou kometu kteraacute nese jmeacuteno PKowal-Vaacutevrovaacute Připomeňme ještě že mezinaacuterodniacute uacutestřediacute pro astronomickeacute telegramy a cirshy

kulaacuteře jehož ředitelem je znaacutemyacute odborniacutek v oblasti vyacutepočtll drah komet a plashynetek B G Marsden dostalo během minuleacuteho roku ma 50 zpraacutevo objevech komet a rychle se pohybujiacuteciacutech planetek zachycenyacutech satelitem IRAS Pozemskyacutemi pozorovaacuteniacutemi se podařilo ověřit jak jsme již uvedli 6 novyacutech komet a 2 noveacute planetky (1983 T B a 1983 VA) Z dalšiacutech pozorovaacuteniacute RAS se některeacute tyacutekaly

75

5

N Rozděleniacute počtu (N j komet podle jejich jasnostiacute (mj v době objevu v roce 1983

Ol 10

znaacutemyacutech asteroidl ale většinu se nepodařilo ověřit Vzhledem k obtiacutežiacutem ziacuteskaacuteniacute adekvaacutetniacutech rychle naacutesledujiacuteciacutech pozemskyacutech pozorovaacuteniacute poměrně maacutelo jasnyacutech objektů naviacutec s neznaacutemyacutem pohybem nebylo možno objasnit zda satelit pozoshyroval planetky s mimořaacutednyacutemi drahami asteroidy hlavniacuteho paacutesu či zda šlo o přiacutestrojoveacute chyby

Pokud jde o planetky uveďme že vloni bylo podle Marsdena definitivně oznashyčeno čiacutesly 170 asteroidl což je podstatně meacuteně než v roce 1982 kdy dostalo označeniacute 293 planetek Nicmeacuteně v mezinaacuterodniacutem uacutestřediacute pro planetky bylo zprashycovaacuteno přes 10000 přesnyacutech pozLc těchto těles z nichž bylo vypočteno přes 1000 předběžnyacutech a zlepšenyacutech drah [a z nich pochopitelně byly počiacutetaacuteny i efeshymeridy) Některeacute z vloni objevenyacutech planetek jsou velmi zajiacutemaveacute objelltty Asteroid

1983 TB je zřejmě mateřskyacutem tělesem meteorickeacuteho roje Geminid což je zatiacutem prvniacute a jedinyacute přiacutepad toho druhu Bylo takeacute objeveno několik planetek typl Amor [značně se přibližujiacute k draacuteze Země) a typu Apollo [křižujiacute draacutehu Země) Jako zajiacutemavost uveďme že na jedneacute desce exponovaneacute 13 června byly objeshyveny asteroidy 1983 LB a 1983 LG z nichž prvniacute patřiacute k typu Amor druhyacute k typu Apollo (v odsluniacute se bliacutežiacute až ke draacuteze Jupitera) V prvniacute poloVině zaacuteřiacute byly obshyjeveny dalšiacute dvě planetky typu Amor 1983 RB a 1983 RD a brzy potom byla nalezena planetka 1983 SAo Ta je zajiacutemavaacute tiacutem že se pohybuje kolem Slunce ve vzdaacutelenosti 121-725 AU takže jejiacute draacuteha protiacutenaacute draacutehu Jupitera Je to po asleroidu Hidalgo teprve drullaacute znaacutemaacute planetka tohoto typu

Jak je z uvedeneacuteho stručneacuteho přehledu vidět byl minulyacute rok velmi uacutespěšnyacute z hlediska studia meziplanetaacuterniacutech těles vyacuteznamně k tomu přispěla i družice IRAS dosud snad nejuacutespěšnějšiacute astronomickyacute satelit Na zaacutevěr uvedme trochu udvaacutežnou hypoteacutezu autora tohoto člaacutenku že snad ve slunečniacute soustavě kromě planet a jejich měsiacutecll komet planetek a meteoroidll mohou existovat ještě dalšiacute tělesa kteryacutem se jaksi z opatrnosti někdy řiacutekaacute neaktivniacute jaacutedra komet K nim mohou patřit např periodickeacute komety Neujnin 1 a Arend-Rigaux planetka Ch iron a možnaacute některeacute dalšiacute komety a planetky jako např 1983 TB Zcela mimořaacutedshynyacutem objektem mezi kometami je takeacute periodickaacute kometa Schwassmann-Wachshymann 1 pozorovatelnaacute každoročně a to nejen polme jde o jejiacute draacutehu s velmi 11eacutelll)11 excentricitou - pohybuje se kolem Slunce ve vzdaacutelenosti 54-67 AU [tedy v jen poněkud většiacute vzdaacutelenosti než Jupiter) - ale hlavně pro jeji zcela mimořaacutednou aktivitu projevujiacuteciacute se nepravidelnyacutemi naacutel1lyacutemi zjasněniacutemi dosahujiacuteciacutemi 5 i viacutece magnitud jejichž přiacutečina neniacute dosud ani zdaleka znaacutemaacute Takeacute tato kometa je zřejmě zcela zvlaacuteštniacutem přiacuteslušniacutekem slunečniacute soustavy Takže jak je vidět dosud existuje ještě mnoho zaacutehad nejen v našiacute Galaxii i mimo ni i ve slunečniacute soustavě našem nejbližšiacutem okoliacute ktereacute bude nutno dalšiacutemi pozorovaacuteniacutemi objasnit

76

Na str 77-79 isou sniacutemky z 34 kongresu lAF (k člaacutenku na str 71-74 foto 1 Krouliacutek) Nahoře S Savickaacute komentuie svů let dole zleva F Hauck S Rishydeovaacute a zaacutestupce NASA dr Edelson při diskusniacutem večeru

77

Nahoře vlevo e bulharskyacute kosmonaut Ivanov vpravo rumunskyacute Prunariu Dole kosmonauti (zleva) Baundry Chreacutetien a Farkaš

78

6L

aZD1d n DiJPJaUDZd D fiU1lpzqf DS7 fiUid -n)fs f))fsJuapn]s uaz) )fa]ns L azop U3] ]ulupa lId )fajaa ťI foJd a aJOlfDN

I I

5

N Rozděleniacute počtu (N j komet podle jejich jasnostiacute (mj v době objevu v roce 1983

Ol 10

znaacutemyacutech asteroidl ale většinu se nepodařilo ověřit Vzhledem k obtiacutežiacutem ziacuteskaacuteniacute adekvaacutetniacutech rychle naacutesledujiacuteciacutech pozemskyacutech pozorovaacuteniacute poměrně maacutelo jasnyacutech objektů naviacutec s neznaacutemyacutem pohybem nebylo možno objasnit zda satelit pozoshyroval planetky s mimořaacutednyacutemi drahami asteroidy hlavniacuteho paacutesu či zda šlo o přiacutestrojoveacute chyby

Pokud jde o planetky uveďme že vloni bylo podle Marsdena definitivně oznashyčeno čiacutesly 170 asteroidl což je podstatně meacuteně než v roce 1982 kdy dostalo označeniacute 293 planetek Nicmeacuteně v mezinaacuterodniacutem uacutestřediacute pro planetky bylo zprashycovaacuteno přes 10000 přesnyacutech pozLc těchto těles z nichž bylo vypočteno přes 1000 předběžnyacutech a zlepšenyacutech drah [a z nich pochopitelně byly počiacutetaacuteny i efeshymeridy) Některeacute z vloni objevenyacutech planetek jsou velmi zajiacutemaveacute objelltty Asteroid

1983 TB je zřejmě mateřskyacutem tělesem meteorickeacuteho roje Geminid což je zatiacutem prvniacute a jedinyacute přiacutepad toho druhu Bylo takeacute objeveno několik planetek typl Amor [značně se přibližujiacute k draacuteze Země) a typu Apollo [křižujiacute draacutehu Země) Jako zajiacutemavost uveďme že na jedneacute desce exponovaneacute 13 června byly objeshyveny asteroidy 1983 LB a 1983 LG z nichž prvniacute patřiacute k typu Amor druhyacute k typu Apollo (v odsluniacute se bliacutežiacute až ke draacuteze Jupitera) V prvniacute poloVině zaacuteřiacute byly obshyjeveny dalšiacute dvě planetky typu Amor 1983 RB a 1983 RD a brzy potom byla nalezena planetka 1983 SAo Ta je zajiacutemavaacute tiacutem že se pohybuje kolem Slunce ve vzdaacutelenosti 121-725 AU takže jejiacute draacuteha protiacutenaacute draacutehu Jupitera Je to po asleroidu Hidalgo teprve drullaacute znaacutemaacute planetka tohoto typu

Jak je z uvedeneacuteho stručneacuteho přehledu vidět byl minulyacute rok velmi uacutespěšnyacute z hlediska studia meziplanetaacuterniacutech těles vyacuteznamně k tomu přispěla i družice IRAS dosud snad nejuacutespěšnějšiacute astronomickyacute satelit Na zaacutevěr uvedme trochu udvaacutežnou hypoteacutezu autora tohoto člaacutenku že snad ve slunečniacute soustavě kromě planet a jejich měsiacutecll komet planetek a meteoroidll mohou existovat ještě dalšiacute tělesa kteryacutem se jaksi z opatrnosti někdy řiacutekaacute neaktivniacute jaacutedra komet K nim mohou patřit např periodickeacute komety Neujnin 1 a Arend-Rigaux planetka Ch iron a možnaacute některeacute dalšiacute komety a planetky jako např 1983 TB Zcela mimořaacutedshynyacutem objektem mezi kometami je takeacute periodickaacute kometa Schwassmann-Wachshymann 1 pozorovatelnaacute každoročně a to nejen polme jde o jejiacute draacutehu s velmi 11eacutelll)11 excentricitou - pohybuje se kolem Slunce ve vzdaacutelenosti 54-67 AU [tedy v jen poněkud většiacute vzdaacutelenosti než Jupiter) - ale hlavně pro jeji zcela mimořaacutednou aktivitu projevujiacuteciacute se nepravidelnyacutemi naacutel1lyacutemi zjasněniacutemi dosahujiacuteciacutemi 5 i viacutece magnitud jejichž přiacutečina neniacute dosud ani zdaleka znaacutemaacute Takeacute tato kometa je zřejmě zcela zvlaacuteštniacutem přiacuteslušniacutekem slunečniacute soustavy Takže jak je vidět dosud existuje ještě mnoho zaacutehad nejen v našiacute Galaxii i mimo ni i ve slunečniacute soustavě našem nejbližšiacutem okoliacute ktereacute bude nutno dalšiacutemi pozorovaacuteniacutemi objasnit

76

Na str 77-79 isou sniacutemky z 34 kongresu lAF (k člaacutenku na str 71-74 foto 1 Krouliacutek) Nahoře S Savickaacute komentuie svů let dole zleva F Hauck S Rishydeovaacute a zaacutestupce NASA dr Edelson při diskusniacutem večeru

77

Nahoře vlevo e bulharskyacute kosmonaut Ivanov vpravo rumunskyacute Prunariu Dole kosmonauti (zleva) Baundry Chreacutetien a Farkaš

78

6L

aZD1d n DiJPJaUDZd D fiU1lpzqf DS7 fiUid -n)fs f))fsJuapn]s uaz) )fa]ns L azop U3] ]ulupa lId )fajaa ťI foJd a aJOlfDN

I I

Na str 77-79 isou sniacutemky z 34 kongresu lAF (k člaacutenku na str 71-74 foto 1 Krouliacutek) Nahoře S Savickaacute komentuie svů let dole zleva F Hauck S Rishydeovaacute a zaacutestupce NASA dr Edelson při diskusniacutem večeru

77

Nahoře vlevo e bulharskyacute kosmonaut Ivanov vpravo rumunskyacute Prunariu Dole kosmonauti (zleva) Baundry Chreacutetien a Farkaš

78

6L

aZD1d n DiJPJaUDZd D fiU1lpzqf DS7 fiUid -n)fs f))fsJuapn]s uaz) )fa]ns L azop U3] ]ulupa lId )fajaa ťI foJd a aJOlfDN

I I

Nahoře vlevo e bulharskyacute kosmonaut Ivanov vpravo rumunskyacute Prunariu Dole kosmonauti (zleva) Baundry Chreacutetien a Farkaš

78

6L

aZD1d n DiJPJaUDZd D fiU1lpzqf DS7 fiUid -n)fs f))fsJuapn]s uaz) )fa]ns L azop U3] ]ulupa lId )fajaa ťI foJd a aJOlfDN

I I

6L

aZD1d n DiJPJaUDZd D fiU1lpzqf DS7 fiUid -n)fs f))fsJuapn]s uaz) )fa]ns L azop U3] ]ulupa lId )fajaa ťI foJd a aJOlfDN

I I

= S= r

=

= U-J

bull ---+--shyI

I

c=

gtshy--=1 - ltgt= = C)

(J crgt or= T I I I

Mapka souhvězdiacute Sextantu (Sex) a Sochaře (Scl) (Viz str 84)

Tak nač se vlastně vzrušovat ač ke křiku to svaacutediacute V jvlladyacute Rušit zaběhlyacute pořaacutedek nemajiacute lideacute raacutedi Chvaacutela pruměru Kdybys byl treba tisickraacutet na svoji cestě v praacutevu vykloň se z okna vlaku ven - a uraziacuteš si hlavu Dikobraz 471983

80

Co noveacuteho v astronomii

DALŠl POSAacuteDKA NA SALJUTU 7

Dne 8 uacutenora 1984 byla z kosmodromu Bajshykonul vypuštěna pilotoviJnaacute loď Sojuz T 10 s trojčlenou posaacutedkou na palubě O d e n pozshyději se uskutečnilo setkaacuteniacute a spojen SOjuzu T 10 s orbitaacutelniacute sta niciacute Saljut 7 kt eraacute je nR oběžneacute draacuteze od 19_ dubna 1982_

Posaacutedka Sojuzu T 10 - Leonid Kizim (v roce 1980 vykonal kraacutetkodobou naacutevštěvu lHl Saljutu 6 při ktereacute byla uskutečněna geshyneraacutelniacute oprava některyacutech systeacutemů stanice) Vladimiacuter Solovjov (palubniacute inženyacuter) a Oleg Aťkov (specialista leacutekař-kardiolog) - se stala v celkoveacutem pořadiacute již třetiacute zaacuteldadni posaacutedkou orbitaacutelniacute stanice Saljut 7 Na Salshyjutu 7 zatiacutem pracovaly dvě zaacutekladniacute posaacutedl~y [deacutelk Y pobytu 211 a 149 dniacute J a kraacutetkodobeacute naacutevštěvy uskutečnily tři posaacutedky_ Po ukonshyčeniacute pobytu kosmonautll V_ Ljachova a A Alexandrova obiacutehala orbitaacutelniacute stanice od lwnce listopadu minuleacuteho roku v automati cshykeacutem režimu letu

Po přestupu na stanici začala posuacutedka ožl shyVOVilt palubniacute systeacutemy pro pilotovanyacute le t orbituacutelniacute stanice Neniacute bez za jiacutemavosti že posaacutedka Sojuzu T 10 je v celkoveacutem pořadiacute zaacutekladniacutech posaacutedek na sovětskyacutech orbitaacutelshyniacutech staniciacutech typu Sa ljut teprve druhou tro shyjiciacute kosmonautů Plvniacute troj člennaacute posaacutedka shyhovořiacuteme pouze o zaacutekladnTch posaacutedkaacutech shyve složeniacute G Dobrovolskij V Volkova V Pilshyc8jev - svyacutem pobytem a Činnostiacute n8 Salshyjutu 1 zahaacutejila program pilotovanyacutech orbi lMnich stanic řady Saljut

Noveacute obyv a tele Saljutu 7 očekaacutevaacute opět

naacuteročnYacute a rozsaacutehlyacute vědeckyacute program le tu OčekcviIacute se že posaacutedka uskutečni dalšiacute dloushyhodolJyacute pobyt - naZllačuje to i p[itomnos t specialisty leacutekaře na palubě_ Letos na jaře by tato posaacutedka měla na orbitaacutelniacute stanici i uvitat dalšiacute mezinaacuterodniacute posaacutedku jejiacutemž členem bude prvniacute indickyacute kosmonaut Po francouzskeacutem kosmonautovi IJUde miacutet mož-

Kosmonauti (zleva) Akov Klzim a Solovov

nost pracovat na palubě Saljutu 7 i občan dalšiacute země - tentokraacutet Indie Dosavadniacute průběh le tu Saljutu 7 dokaZUje že sovětskaacute kosmonautika maacute k dispoziCi orbitaacutelniacute stashynici s minimaacutelně čtyřletou životnosti n8 oběžneacute draacuteze kteraacute umožituje provaacutedět dlou shyhodobeacute pilotovaneacute lety i plně vyhovuje sou shyčasnyacutem požadavkům na vědecl(eacute i ilplikoshyvaneacute programy kosmickyacutech letů (l- I

KOMETA RUSSELL 1984d

Dne 7 biezna objevil K_ S_ Russell no shyvou kometu na negativu exponovaneacutem M_ Hawkinsem Byla v souhvězdiacute Panny jas shynost měla 13 111 a ohon deacutelky asi 5 Je možshyneacute že jde o novou kl tkoperiodickou ko shymetu AUC 3926 (B j

DRAacuteHA KOMETY BRADFIELD 1984a

V Čiacutesle 21984 (2 str obilky) jsm e přishynesli zpraacutevu o objevu prvniacute letošniacute komety Bradfield 1984a_ Z pěti pozorovaacuteniacute ziacuteska shynyacutech mezi 9_-15_ lednem počiacutetal B G Malsden předbě žnou parabolickou draacutehu komety je již elementy jSou

T 1~)83 XII 28214 EC u 2195600 Q 356374deg 19500

51705deg q 136723 AU

Počaacute lkem ledna byla Iwmeta vzdaacutelrna ocl Zeme 1872 AU od Slunce 1368 AU počuacutetshykem března od Země 2044 AU a ocl Slunce 1649 AU AUC 1909 (n i

VZPLANE V ORIONU SUPERNOVA

Po secn[ exploze supernovy v na šem bliacutez shykeacutem kosmickeacutem okoliacute se udaacutela před třemi s ty lety v souhvězdi Kassiopeie_ Jejiacute zhytek znaacuteme jal(o silnyacute raacutediovyacute zdroj označenyacute Cas A Na uacutekladě charakteristickyacutech vlastshynostiacute objektu zvlaacuteště z jeho chemickeacuteho složeniacute můžeme usuzovat nu typ hvězdy kteraacute explodovala kdysi v minulosti Tiacutemto způsobem si lze takeacute udělat předst8vll o hvězdneacutem kancliduacutetu na sup8movu Zfsknshynyacute obraz velmi dobře vystihuje znaacutemou hvězdu Betelgeuze v Orionu _

Dřiacutev e než hvězda exploduje ztrutiacute čiIacute s t sveacute atmosfeacutery silnyacutem h vězdnyacutem větrem Odfouknutaacute hmota se hromadiacute v okoliacute hvězshydy a vytvořiacute cirkumsteliirniacute obaacutelku Samotshynaacute exploze vymr~tiacute obrovskeacute množstviacute hmo shyty rychlostiacute až 10000 km za sckuncu clo mezihvězdneacuteho prostoru kterii dostihne olJaacutelku vytvofenou hmotou z atmosfeacutery Vyshytvaacuteřiacute se raacutezovaacute vlnu jejiacutemž vlivem se plyn silně rozzaacuteřiacute U Cas A pozorujeme několik jasně zaacuteřiacuteciacutech u z liacuteků Jejich spektroskopicshykyacute vyacutezkum ukaacutezal chemickeacute složeniacute hvězdshyneacute atmosfeacutery tě sně před exploziacute

Zaj1mavii měřeniacute provedli američtiacute astroshynomoveacute Chevalier a Kirshner Zjistili že

Rl

Co noveacuteho v astronomii

DALŠl POSAacuteDKA NA SALJUTU 7

Dne 8 uacutenora 1984 byla z kosmodromu Bajshykonul vypuštěna pilotoviJnaacute loď Sojuz T 10 s trojčlenou posaacutedkou na palubě O d e n pozshyději se uskutečnilo setkaacuteniacute a spojen SOjuzu T 10 s orbitaacutelniacute sta niciacute Saljut 7 kt eraacute je nR oběžneacute draacuteze od 19_ dubna 1982_

Posaacutedka Sojuzu T 10 - Leonid Kizim (v roce 1980 vykonal kraacutetkodobou naacutevštěvu lHl Saljutu 6 při ktereacute byla uskutečněna geshyneraacutelniacute oprava některyacutech systeacutemů stanice) Vladimiacuter Solovjov (palubniacute inženyacuter) a Oleg Aťkov (specialista leacutekař-kardiolog) - se stala v celkoveacutem pořadiacute již třetiacute zaacuteldadni posaacutedkou orbitaacutelniacute stanice Saljut 7 Na Salshyjutu 7 zatiacutem pracovaly dvě zaacutekladniacute posaacutedl~y [deacutelk Y pobytu 211 a 149 dniacute J a kraacutetkodobeacute naacutevštěvy uskutečnily tři posaacutedky_ Po ukonshyčeniacute pobytu kosmonautll V_ Ljachova a A Alexandrova obiacutehala orbitaacutelniacute stanice od lwnce listopadu minuleacuteho roku v automati cshykeacutem režimu letu

Po přestupu na stanici začala posuacutedka ožl shyVOVilt palubniacute systeacutemy pro pilotovanyacute le t orbituacutelniacute stanice Neniacute bez za jiacutemavosti že posaacutedka Sojuzu T 10 je v celkoveacutem pořadiacute zaacutekladniacutech posaacutedek na sovětskyacutech orbitaacutelshyniacutech staniciacutech typu Sa ljut teprve druhou tro shyjiciacute kosmonautů Plvniacute troj člennaacute posaacutedka shyhovořiacuteme pouze o zaacutekladnTch posaacutedkaacutech shyve složeniacute G Dobrovolskij V Volkova V Pilshyc8jev - svyacutem pobytem a Činnostiacute n8 Salshyjutu 1 zahaacutejila program pilotovanyacutech orbi lMnich stanic řady Saljut

Noveacute obyv a tele Saljutu 7 očekaacutevaacute opět

naacuteročnYacute a rozsaacutehlyacute vědeckyacute program le tu OčekcviIacute se že posaacutedka uskutečni dalšiacute dloushyhodolJyacute pobyt - naZllačuje to i p[itomnos t specialisty leacutekaře na palubě_ Letos na jaře by tato posaacutedka měla na orbitaacutelniacute stanici i uvitat dalšiacute mezinaacuterodniacute posaacutedku jejiacutemž členem bude prvniacute indickyacute kosmonaut Po francouzskeacutem kosmonautovi IJUde miacutet mož-

Kosmonauti (zleva) Akov Klzim a Solovov

nost pracovat na palubě Saljutu 7 i občan dalšiacute země - tentokraacutet Indie Dosavadniacute průběh le tu Saljutu 7 dokaZUje že sovětskaacute kosmonautika maacute k dispoziCi orbitaacutelniacute stashynici s minimaacutelně čtyřletou životnosti n8 oběžneacute draacuteze kteraacute umožituje provaacutedět dlou shyhodobeacute pilotovaneacute lety i plně vyhovuje sou shyčasnyacutem požadavkům na vědecl(eacute i ilplikoshyvaneacute programy kosmickyacutech letů (l- I

KOMETA RUSSELL 1984d

Dne 7 biezna objevil K_ S_ Russell no shyvou kometu na negativu exponovaneacutem M_ Hawkinsem Byla v souhvězdiacute Panny jas shynost měla 13 111 a ohon deacutelky asi 5 Je možshyneacute že jde o novou kl tkoperiodickou ko shymetu AUC 3926 (B j

DRAacuteHA KOMETY BRADFIELD 1984a

V Čiacutesle 21984 (2 str obilky) jsm e přishynesli zpraacutevu o objevu prvniacute letošniacute komety Bradfield 1984a_ Z pěti pozorovaacuteniacute ziacuteska shynyacutech mezi 9_-15_ lednem počiacutetal B G Malsden předbě žnou parabolickou draacutehu komety je již elementy jSou

T 1~)83 XII 28214 EC u 2195600 Q 356374deg 19500

51705deg q 136723 AU

Počaacute lkem ledna byla Iwmeta vzdaacutelrna ocl Zeme 1872 AU od Slunce 1368 AU počuacutetshykem března od Země 2044 AU a ocl Slunce 1649 AU AUC 1909 (n i

VZPLANE V ORIONU SUPERNOVA

Po secn[ exploze supernovy v na šem bliacutez shykeacutem kosmickeacutem okoliacute se udaacutela před třemi s ty lety v souhvězdi Kassiopeie_ Jejiacute zhytek znaacuteme jal(o silnyacute raacutediovyacute zdroj označenyacute Cas A Na uacutekladě charakteristickyacutech vlastshynostiacute objektu zvlaacuteště z jeho chemickeacuteho složeniacute můžeme usuzovat nu typ hvězdy kteraacute explodovala kdysi v minulosti Tiacutemto způsobem si lze takeacute udělat předst8vll o hvězdneacutem kancliduacutetu na sup8movu Zfsknshynyacute obraz velmi dobře vystihuje znaacutemou hvězdu Betelgeuze v Orionu _

Dřiacutev e než hvězda exploduje ztrutiacute čiIacute s t sveacute atmosfeacutery silnyacutem h vězdnyacutem větrem Odfouknutaacute hmota se hromadiacute v okoliacute hvězshydy a vytvořiacute cirkumsteliirniacute obaacutelku Samotshynaacute exploze vymr~tiacute obrovskeacute množstviacute hmo shyty rychlostiacute až 10000 km za sckuncu clo mezihvězdneacuteho prostoru kterii dostihne olJaacutelku vytvofenou hmotou z atmosfeacutery Vyshytvaacuteřiacute se raacutezovaacute vlnu jejiacutemž vlivem se plyn silně rozzaacuteřiacute U Cas A pozorujeme několik jasně zaacuteřiacuteciacutech u z liacuteků Jejich spektroskopicshykyacute vyacutezkum ukaacutezal chemickeacute složeniacute hvězdshyneacute atmosfeacutery tě sně před exploziacute

Zaj1mavii měřeniacute provedli američtiacute astroshynomoveacute Chevalier a Kirshner Zjistili že

Rl

ve zmiacuteněnyacutech uzliacuteciacutech je zastoupeniacute dusiacuteshyku většiacute než v našem slunečniacutem systeacutemu Z toho vyplyacutevaacute že hvězda spaacutelila svoje zaacutesoby vodiacuteku a dalšiacute energii ziacuteskaacutevala již jadernou reakciacute z uhliacuteku kteryacute měnila na dusiacutek a kyslik Takovyacute průběh je typickyacute pro hmotneacute hvězdy

M Jura z Kalifornskeacute univerzity a M Morris z Kolumbijskeacute univerzity paacutetrali po hvězdaacutech v našem bHzkeacutem okoliacute ktereacute majiacute podobneacute vlastnosti Při vyacutezkumu zaujashyla jejich pozornost Betelgeuze v Orionu Hvězda jejiacutež hmotnost činiacute 15 až 20 Slunshyciacute je obklopena plynnou obaacutelkou Uacutebytek hmotnosti zapřiacutečiněnyacute hvězdnyacutem větrem doshysahuje hmotnosti jednoho Slunce za 10000 let je vyššiacute než u Cas A Spektraacutelniacute anashylyacuteza ukazuje že uhllk je zde zastoupen v desetkraacutet menšiacutem množstviacute než ve slushynečniacute soustavě

Oba astronomoveacute předpoklaacutedajiacute že proshyces kteryacute zpiiacutesobi deficit uhllku muže byacutet přiacuteČinou nadměrneacuteho množstviacute dusiacuteku což je nepřiacutemyacutem diiacutekazem proto že by složeniacute hvězdnyacutech obaacutelek Betelgeuze a Cas A mohshylo byacutet podobneacute Zřejmě takeacute proto jsou pozorovaneacute shodneacute vlastnosti mezi Cas A hvězdou kteraacute explodovala před třemi sty lety a Betelgeuze tak značneacute že nejjasnějshyšiacute hvězda v Orionu se v budoucnu může staacutet supernovou Kdy by mohlo k udaacutelosti dOjiacutet nedokaacuteže zatiacutem nikdo předpovědět Budouciacute supernova by se naacutem jevila na obloze pro svoji malou vzdaacutelenost pouhyacutech 520 světelnyacutech roků jasněji než Měsiacutec v uacuteplňku a byla by samozřejmě viditelnaacute i ve dne SuW 22 330 1983 (H N)

DRAHA PLANETKY 1983 VA

V čiacutesle 1 (str 12-13) jsme otiskli zpraacutevll o objevu dalšiacute planetky typu Apollo kteraacute byla nalezena družiciacute IRAS Asteroid se podařllo dodatečně naleacutezt R M Westovi z Evropskeacute jižniacute observatoře na negativu exponovaneacutem 27 řiacutejna m r Z teacuteto pozice a z dalšiacutech poloh ziacuteskanyacutech do 11 listoshypadu m r počiacutetal B G Marsden zlepšenou draacutehu planetky jejiacutež elementy jsou

T 1983 XII 17229 EČ uacutel 117350Q 76943deg 19500

16203deg q 080354 AU e 068880 a 258208 AU P 415 roku

lAue 3902 (B)

RAKETOPLAN PODESATEacute

v celkoveacutem pořadiacute desaacutetyacute let raketoplaacutenu byl z floridskeacuteho kosmodromu zahaacutejen dne 3 uacutenora t r Na palubě Challengeru odstarshytovala k osmidenniacutemu letu pětičlennaacute posaacutedshyka ve složeniacute V Brand R Stewart B Mcshy

82

Gandless R Gibson a R McNair Hl avniacutem ciacutelem letu mělo byacutet vypuštěniacute dvou telekoshymunikačniacutech družic a uskutečněniacute vesmiacuterneacute vychaacutezky při použitiacute osobniacute maneacutevrovaciacute jednotky

Pokus o v y puštěniacute a umiacutestěniacute na dnnou draacutehu obou telekomunikačniacutech satelitů shyjednalo se o domaacuteciacute Westar 6 a indoneacuteskou spojovou družiacuteci Pala pa B-2 - přinesl doposhysud největšiacute neuacutespěch v programu letů rBshyketoplaacutenů NASA Ani jedna z družic - avšak nikoliv vlivem raketoplaacutenu - se nedostal fl na plaacutenovanou sta cionaacuterniacute draacutehu a nelze je tedy pro kosmickeacute spoje využiacutevat Přiacutečinou nezdaru bylo v obou přiacutepadech selhaacuteniacute jejich vlastniacuteho raketoveacuteho pohonu na tuheacute pohonshyneacute hmoty označovaneacute PAM-D (Payload Assist Module) Tato reaktivniacute pohonnaacute jednotka je součaacutestiacute konstrulce družic ktereacute jejiacute poshymociacute majiacute byacutet vyneseny na vyššiacute stacionaacuterniacute draacutehy Po předběžneacutem vyhodnoceniacute selhaacuteniacute PAM-D se odborniacuteci domniacutevajiacute že přiacuteČinou selhaacuteniacute s největšiacute pravděpodobnostiacute byla identickaacute vyacuterobniacute Či konstrukčniacute zElvacla u vyacuteše zmiacuteněnyacutech raketovyacutech jednotek

Dne 7 uacutenora uskutečnila dVOjice astronaushytů B McCandless a R Stewart vyacutestup do kosmickeacuteho prostoru při ktereacutem poprveacute bylo použito osobniacute maneacutevrovaciacute jednotky MMU (Manned Maneuvering Unit) Jde v podstatě o jakyacuteSi kosmickyacute batoh o hmotnosti 150 kg jehož 24 reaktivniacutech motorku prashycujiacuteciacutech s dusiacutekem umožňuje astronautovi ve volneacutem prostoru kontrolovatelnyacute pohyb i potřebnou stabilizaci Prototyp teacuteto osobniacute maneacutevrovaciacute jednotky byl již zkoušen na palUbě stanice Skylab avšak jen ve vnitřniacutem prostoru stanice Během viacutece než pětihodinoveacuteho pobytu na

oběžneacute draacuteze kolem Země se McCandless vzdaacutelil od raketoplaacutenu až na 100 m bez po shyužitiacute zaacutechranneacuteho lana Dvojice astronautil o dva dni později zopakovala vesmiacuternou vyshychaacutezku při ktereacute byl vyzkoušen i druhyacute exemplaacuteř MMU_ Pobyt v kosmu tentokraacutet trval šest a čtvrt hOdiny

Ciacutelem obou kosmickyacutech vychaacutezek byl naacute shycvik zachyceniacute a opravy poškozeneacute družice Solar Max Setkaacuteniacute zachyceniacute a přiacutepadnaacute oprava astronomickeacute družice Solar Max maacute byacutet hlavniacutem uacutekolem dalšiacuteho jedenaacutecteacuteho letu raketoplaacutenu Vyacuteše zmlněnaacute družice urshyčenaacute ke sledovaacuteniacute slunečnl činnosti v oblasti rentgenoveacuteho a ultrafialoveacuteho zaacuteřeniacute byla vypuštěna počaacutetkem roku 1980 V listopadu teacutehož roku došlo k selhaacuteniacute jejiacuteho systeacutemu stabilizace a družice je od teacute doby prakticky mimo provoz

Posaacutedka přiacuteštiacuteho letu raketoplaacutenu maacute ushyskutečnit setkaacuteniacute s touto družiciacute Jeden z astronautu se pak ke družici přibliacutežiacute a poshymociacute osobniacute maneacutevrovaciacute jednotky se pokusiacute zastavit jejiacute rotaci Poteacute maacute byacutet družice uchopena manipulačniacutem ramenem raketoshyplaacutenu a umiacutestěna do naacutekladoveacuteho prostoru kde se astronauti pokusiacute vyměnit některeacute čaacutest systeacutemiiacute družice

Desaacutetyacute let raketoplaacutenu však i při teacuteto geshyneraacutelniacute zkoušce na zaacutechrannou opravaacuteřskou vyacutepravu přinesl určiteacute zklamaacutenL Zatlmco osobniacute maneacutevrovaciacute jednotky obstaacutely selhalo manipulačniacute rameno raketoplaacutenu_ Při druheacute vychaacutezce mělo toto rameno uveacutest do rotace satelit SPAS-Ol Jeden z astronautů se při teacuteto simulaci měl pokusit za pomoci MMU tuto rotaci zastavit Porucha ramene však nedovolila tuto poměrně důležitou čaacutest ceshyleacuteho naacutecviku uskutečnit

Osmidenniacute let Challengeru byl dne 11 uacutenoshyra ukončen přistaacuteniacutem na přistaacutevaciacute draacuteze floridskeacuteho kosmodromu Poprveacute při pilotoshyvanyacutech letech se posaacutedka ve vesmiacuterneacutem letu vraacutetila přiacutemo na miacutesto startu (lHJ

SPEKTRUM HALLEYOVY KOMETY

Prvni spektrum Halleyovy komety před jeshyjiacutem nadchaacutezejiacuteciacutem naacutevratem do přiacutesluniacute se podařilo ziacuteskat 10 řiacutejna m r v době kdy byla vzdaacutelena od Slunce 88 AU a měla jasshynost slabšiacute než 23m Takže jde skutečně o mimořaacutednou udaacutelost v kometaacuterniacute spektroshyskopii Spektrum ziacuteskali M Belton H Spinshyrad a G Djorgovski v Cassegrainově ohnisku čtyřmetroveacuteho reflektoru Naacuterodniacute observashytoře Kitt Peak pochopitelně s využitiacutem moshyderniacutech elektronickyacutech receptorů Kometa měla spojiteacute spektrum bez emisniacutech paacutesů

lHW-N 4 (BJ

ODCHYLKY ČASOVYacuteCH SIGNALO V LEDNU 1964

Den UTl-UTC UT2-UTC

5 I + 03888 3 +O3844s 10 I +03791 +03755 15 I +03706 +03676 20 I +03521 +03597 25 I +03540 +03522 30 l +03465 +03452

Vysvětleniacute k tahulce viz ŘH 64 17 11984 V Ptaacuteček

z lidovyacutech hvězdaacuteren a--a str6 fl o m ickyacute ch kroužků

7000 SNtMKIJ SLUNCE

Hvězdaacuterna ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute maacute přishydělen celostaacutetniacute odborně vyacutezkumnyacute uacutekol v oboru vizuaacutelniacuteho a fotografickeacuteho sledoshyvaacuteniacute Slunce V raacutemci tohoto uacutekolu nejen koshyordinuje a shromažďuje vizuaacutelniacute a fotograshyfickaacute pozorovaacuteniacute Slunce u naacutes ale vyacuteznamně se podiacuteliacute na uacutekolu i vlastniacutemi pozorovaacuteniacutemi

Sniacutemkovaacuteniacute slunečniacute fotosfeacutery bylo zahaacuteshyjeno ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute k počaacutetku Mezishynaacuterodniacuteho geofyzikl1lniacuteho roku tj od poloshy

viny roku 1957 Od teacute doby probiacutehaacute nepfeshytržitě takže se Slunce systematicky fotograshyfovalmiddoto na hvězdaacuterně ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute i po dobu dalšiacutech mezinaacuterodniacutech akciacute jakyacuteshymi byly Mezinaacuterodniacute geofyzikl1lniacute spolushypraacutece Mezinaacuterodni roky klidneacuteho Slunce a Rok maxima slunečniacute činnosti

Do konce řijna minuleacuteho roku bylo na hvězdaacuterně ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute ziacuteskaacuteno 7000 fotografiiacute slunečni fotosfeacutery O pozoshyrovaacuteniacute Slunce na valašskomeziřiacutečskeacute hvězshydaacuterně jsme přinesli podrobnyacute člaacutenek v Č 6 1981 (ŘH 62 116-118J

Kalkulaacutetory v astronomii

DRUHAacute ODMOCNINA

V posledniacute době dostala redakce několik dotazů jak lze vypočiacutetat druhou odmocshyninu čiacutesla na kapesniacutech kalkulaacutetorech ktereacute majiacute jen čtyři zaacutekladniacute početniacute uacutekoshyny Jde pochopitelně o kalkulaacutetory nejjedshynoduššiacute a takeacute nejlaCinějšiacute Ze zemiacute odshykud si je jejich majiteleacute voziacute nebo odkud je dostaacutevajiacute jejich cena odpoviacutedaacute ceně průměrneacuteho oběda v restauraci nejnižšiacute cenoveacute skupiny Je pochopitelneacute že dnes nejsou takoveacuteto kalkulaacutetory přiacuteliš vhodneacute pro astronomickeacute vyacutepočty ale na drul1eacute straně je nutno uveacutest že po velice dloushyhaacute leacuteta se i v astronomii použiacuteVillo m~shychanickyacutech kalkulaček a to i k velmi rozs11hlyacutem vyacutepočtuacutem (např definitivniacute draacuteshyhy komet poruchy efemeridy atd) A je nutno po pravdě přiznat že tyto kalkushylačky umožňujiacuteciacute takeacute pouze čtyři zaacutekladshyniacute početniacute uacutelwny (dlouho na kličku ktemiddot rou se ručně točilo pak elektrickeacute J vykoshynaly v astronomii (a nejen v niacuteJ mnoho zaacuteslužneacute praacutece To pamatujiacute všichni kteřiacute se nyniacute bliacutežiacute důchodoveacutemu věku (a i o tromiddot chu mladšiacuteJ Avšak ke konci druheacuteho ti siacuteciletiacute našeho letopočtu asi nikdo ve vyshyspělyacutech průmyslovyacutech zemiacutech nepere na valše a nikdo nepočiacutetaacute na mechanickeacute kalshykulačce [vyacutejiml(y potvrzujiacute pravidla J

)ak je tedy vidět ještě před - řekněmiddot me čtvrtstoletiacutem - by byl kapesniacute kalkushylaacutetor se čtyřmi zaacutekladniacutemi početniacutemi uacutekoshyny představova I nesmiacuternyacute pokrok dnes se na ně majiteleacute programovatelnyacutech kalkushylaacutetorů [a zvlaacuteště pokud na nich opravdu dokonale programovat umějiacute) diacutevajiacute s určishytyacutem pohrdaacuteniacutem A jistě praacutevem i když dnes i nejjednodušši kapesniacute kalkulaacutetory podaacutevajiacute stejneacute vyacutekony [naviacutec podstatně rychle ji a zcela bez hluku J než třeba

Mercedes -Euklid představujiacuteciacute před asi tak 40 lety vrchol vyacutepočetniacute techniky v ceně

několika desiacutetek tisiacutec korun Avšak vraťme se k problemu uvedeneacutemu

na začaacutetku Majitel nejjednoduššiacuteho kalshy

83

Desaacutetyacute let raketoplaacutenu však i při teacuteto geshyneraacutelniacute zkoušce na zaacutechrannou opravaacuteřskou vyacutepravu přinesl určiteacute zklamaacutenL Zatlmco osobniacute maneacutevrovaciacute jednotky obstaacutely selhalo manipulačniacute rameno raketoplaacutenu_ Při druheacute vychaacutezce mělo toto rameno uveacutest do rotace satelit SPAS-Ol Jeden z astronautů se při teacuteto simulaci měl pokusit za pomoci MMU tuto rotaci zastavit Porucha ramene však nedovolila tuto poměrně důležitou čaacutest ceshyleacuteho naacutecviku uskutečnit

Osmidenniacute let Challengeru byl dne 11 uacutenoshyra ukončen přistaacuteniacutem na přistaacutevaciacute draacuteze floridskeacuteho kosmodromu Poprveacute při pilotoshyvanyacutech letech se posaacutedka ve vesmiacuterneacutem letu vraacutetila přiacutemo na miacutesto startu (lHJ

SPEKTRUM HALLEYOVY KOMETY

Prvni spektrum Halleyovy komety před jeshyjiacutem nadchaacutezejiacuteciacutem naacutevratem do přiacutesluniacute se podařilo ziacuteskat 10 řiacutejna m r v době kdy byla vzdaacutelena od Slunce 88 AU a měla jasshynost slabšiacute než 23m Takže jde skutečně o mimořaacutednou udaacutelost v kometaacuterniacute spektroshyskopii Spektrum ziacuteskali M Belton H Spinshyrad a G Djorgovski v Cassegrainově ohnisku čtyřmetroveacuteho reflektoru Naacuterodniacute observashytoře Kitt Peak pochopitelně s využitiacutem moshyderniacutech elektronickyacutech receptorů Kometa měla spojiteacute spektrum bez emisniacutech paacutesů

lHW-N 4 (BJ

ODCHYLKY ČASOVYacuteCH SIGNALO V LEDNU 1964

Den UTl-UTC UT2-UTC

5 I + 03888 3 +O3844s 10 I +03791 +03755 15 I +03706 +03676 20 I +03521 +03597 25 I +03540 +03522 30 l +03465 +03452

Vysvětleniacute k tahulce viz ŘH 64 17 11984 V Ptaacuteček

z lidovyacutech hvězdaacuteren a--a str6 fl o m ickyacute ch kroužků

7000 SNtMKIJ SLUNCE

Hvězdaacuterna ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute maacute přishydělen celostaacutetniacute odborně vyacutezkumnyacute uacutekol v oboru vizuaacutelniacuteho a fotografickeacuteho sledoshyvaacuteniacute Slunce V raacutemci tohoto uacutekolu nejen koshyordinuje a shromažďuje vizuaacutelniacute a fotograshyfickaacute pozorovaacuteniacute Slunce u naacutes ale vyacuteznamně se podiacuteliacute na uacutekolu i vlastniacutemi pozorovaacuteniacutemi

Sniacutemkovaacuteniacute slunečniacute fotosfeacutery bylo zahaacuteshyjeno ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute k počaacutetku Mezishynaacuterodniacuteho geofyzikl1lniacuteho roku tj od poloshy

viny roku 1957 Od teacute doby probiacutehaacute nepfeshytržitě takže se Slunce systematicky fotograshyfovalmiddoto na hvězdaacuterně ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute i po dobu dalšiacutech mezinaacuterodniacutech akciacute jakyacuteshymi byly Mezinaacuterodniacute geofyzikl1lniacute spolushypraacutece Mezinaacuterodni roky klidneacuteho Slunce a Rok maxima slunečniacute činnosti

Do konce řijna minuleacuteho roku bylo na hvězdaacuterně ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute ziacuteskaacuteno 7000 fotografiiacute slunečni fotosfeacutery O pozoshyrovaacuteniacute Slunce na valašskomeziřiacutečskeacute hvězshydaacuterně jsme přinesli podrobnyacute člaacutenek v Č 6 1981 (ŘH 62 116-118J

Kalkulaacutetory v astronomii

DRUHAacute ODMOCNINA

V posledniacute době dostala redakce několik dotazů jak lze vypočiacutetat druhou odmocshyninu čiacutesla na kapesniacutech kalkulaacutetorech ktereacute majiacute jen čtyři zaacutekladniacute početniacute uacutekoshyny Jde pochopitelně o kalkulaacutetory nejjedshynoduššiacute a takeacute nejlaCinějšiacute Ze zemiacute odshykud si je jejich majiteleacute voziacute nebo odkud je dostaacutevajiacute jejich cena odpoviacutedaacute ceně průměrneacuteho oběda v restauraci nejnižšiacute cenoveacute skupiny Je pochopitelneacute že dnes nejsou takoveacuteto kalkulaacutetory přiacuteliš vhodneacute pro astronomickeacute vyacutepočty ale na drul1eacute straně je nutno uveacutest že po velice dloushyhaacute leacuteta se i v astronomii použiacuteVillo m~shychanickyacutech kalkulaček a to i k velmi rozs11hlyacutem vyacutepočtuacutem (např definitivniacute draacuteshyhy komet poruchy efemeridy atd) A je nutno po pravdě přiznat že tyto kalkushylačky umožňujiacuteciacute takeacute pouze čtyři zaacutekladshyniacute početniacute uacutelwny (dlouho na kličku ktemiddot rou se ručně točilo pak elektrickeacute J vykoshynaly v astronomii (a nejen v niacuteJ mnoho zaacuteslužneacute praacutece To pamatujiacute všichni kteřiacute se nyniacute bliacutežiacute důchodoveacutemu věku (a i o tromiddot chu mladšiacuteJ Avšak ke konci druheacuteho ti siacuteciletiacute našeho letopočtu asi nikdo ve vyshyspělyacutech průmyslovyacutech zemiacutech nepere na valše a nikdo nepočiacutetaacute na mechanickeacute kalshykulačce [vyacutejiml(y potvrzujiacute pravidla J

)ak je tedy vidět ještě před - řekněmiddot me čtvrtstoletiacutem - by byl kapesniacute kalkushylaacutetor se čtyřmi zaacutekladniacutemi početniacutemi uacutekoshyny představova I nesmiacuternyacute pokrok dnes se na ně majiteleacute programovatelnyacutech kalkushylaacutetorů [a zvlaacuteště pokud na nich opravdu dokonale programovat umějiacute) diacutevajiacute s určishytyacutem pohrdaacuteniacutem A jistě praacutevem i když dnes i nejjednodušši kapesniacute kalkulaacutetory podaacutevajiacute stejneacute vyacutekony [naviacutec podstatně rychle ji a zcela bez hluku J než třeba

Mercedes -Euklid představujiacuteciacute před asi tak 40 lety vrchol vyacutepočetniacute techniky v ceně

několika desiacutetek tisiacutec korun Avšak vraťme se k problemu uvedeneacutemu

na začaacutetku Majitel nejjednoduššiacuteho kalshy

83

- - - - - -------- - - --

--------

- - - ----

-- ---

- ----- - -

kulMoru na němž jsou uacutekony + - X je postaven před prollleacutem vypočiacutetilt druhou odmocninu da neacuteho čiacutesla V astronomi i se tento probleacutem vyskytuje nnpl v přiacutepadě kdy potřebujeme vypočiacutetat z velkeacute poloshyosy draacutehy a komety jejiacute oběžnou dobu P lak znaacutemo ze třetiacuteho Keplerova zaacutekonJ platiacute [vzhledem k tomu že hmotnost koshymety je znnedbatelnuacute vzhlcdpll1 k hmotshynosti Slunce l že

p2 = a lede P je oběžnaacute doba [v rociacutech) a a velshykaacute P0100Sil draacutehy komJty (v Clstronomicshyk9ch jednotkjch)

V9počet a je možno uclělat snadno a = aaa Frobleacutem je jak vypoč(tat drushyhou oclmocninou z P2 Existuje celaacute řada meshyOd jak tento probleacutem řešit jednou z nejshyj ednoduššiacuteCh je Newtonova a proxi mačniacute metodn Označiacuteme-li si N čiacutesl o jehož drushyhou odmocninu x maacuteme určit pilk postushypujeme takto

Xl (~+xu) 2

X2 2(~~ + Xl)

Souhvězdiacute severniacute oblohy

------ -======--==

utcl llrJCCl11Ž x zllilčI odhadem zbruba určenou odmocninu čiacutesla N Při vyacutepočtu

můžeme kontrolovat s jakou piesnostiacute odshypoviacutedaacute X21 čiacuteslu N Obvykle již pro X2 neshybo x costaneme dosteacuteitečne pfesnou hoclshynotu

jako přiacuteklad si uveďme Halleyovu koshyrnetu V ŘH 41983 [str 81-82] nal ezneme elementy jejiacute draacutehy [a 1791104 AU P = 760 roku) Z velkeacute poloosy a maacuteme vypočiacutetat ol)ěžnO~1 dolm kornety P Snadmiddot no zji stiacuteme že

P = 5774178191

Hrubiacutem oclhadem určiacutemr

x = 70 [x 100)

Cl vyacute[Jočtfm clost6viIacutemr

x 70249 2 = 75993 x = 75993

atd J3k je vidět již pro X~ jsme dostali dostatečně přesnou hodnotu [na 3 desetinnJ miacutesta I druheacute odmocniny z pZ

Na kalkulaacutetorech umožňujiacuteciacutech přiacutemyacute vyacutepočet mocnin a odmocnin můžeme snadshyno zjisti[ že oběžnaacute clol 1lt1 Hi111ryovy l(()shymty je 7i9fl2fi rokli

SEXTANT Spxtans (-tis l Sex

SOCHAŘ Scullllor [-is l Scl

Vysvětlivky k mapce [viz str 10) i k tilllulki1m byly naposledy otišlěny v I~H 119114 (stl 22) O HInd f W(isl7ov (i

HVEacuteZDY

CG Naacutezev 111 (t(1975OI u((tl Ol 1975n 1 u(IJ Sp f( R POZIl

[ 10-) 5 [10 _) H [10- 3 1 hms __-- _----- - - __shy

[31)16 15 Ci Sex 150 lOh065rn -1 -0deg15 -13 AO III 8plusmn11 +7 32450 r Scl 441 23 17 5 +1 -3240 -66 GR [ir 371) + 15G 3274 1 (3 Srl 437 23 316 -1-7 -3757 -1-17 nI) v l3 -I- L7

1172 It Scl 431 o 574 +1 -- 20 30 +5 Bll ][ I l2 +10 ------~

PROMENNEacute HVĚZDY

Naacutezev (t( JmSOI iiacuteln75r11 mox min Perioda TIp SpektrulIl (InYI

RS Sex lOh198rn +2deg25 61Jl 1l44P (JC B3 lV S Scl O 111 - 32 II olv 136v 3G G2 M M3c - ivlS

- ---- ------shy _-_

gtALši OlllEKTY Noveacute knihy

NCG M (t( 19751 I M 197501 Drull a publikace

55 Oh138m -30deg22 (

253 O 46 3 -25 20 ( bull Ruletin čs astronomickyacutech ustavů roč28il O 14 - 2541 KIf 35 11984 J čiacutes 1 obsfthuje tyto vědeckeacute praacuteshy300 O 538 -3150 G ce A Hajduk G Cevolani C Formiggini7793 23 566 -32 43 Ci P II Babadžanov a R p Čebotarev ikti shy

84

vIta Orionid v roce 1979 určenu z radaroshyvyacutech pozorovaacuteni na dlouheacute zaacutekladně - P Pecina Určeniacute tolHl sporaclickyacutech meteorů z radarovyacutech pozoľovaacuteniacute - B A Mclntosh a M Šimek Meteoriclyacute roj Kvadrantidy shyčlvrtstoletiacute radarovyacutech pozorovaacuteniacute - V Bumba a 1 Suda Procesy pozorovaneacute ve IolosIeacutec v době vytvaacuteřeniacute aktivniacute oblasti [2 Vznih normaacutelniacute alltivniacute oblasti a vytviIacuteshyřeniacute penulllbry okolo slunečniacute skvrny) shy1middot Kleczel a B Růžičlwvaacute-Topolovaacute Kraacutetkoshyperiodickeacute změny struktury zeleneacute Ioroacuteny - R L Hawkes J jones II Z Ceplecha Populace a draacutehy televizniacutech meteorll poshyzorovanyacutech ze dvou stanic - Nd konci čiacutesLu je recenze publillteacute1ce Astlonomy und Astrophysics Abstracts Vol 32 [literatura 1982 čaacutest 2) - Všechny prAacutecc jsou psaacuteny anglicky s ruslliacute-l1Ii vyacutetally -panshy

bull J Grygar Z Horskyacute P Mayer Vesmiacuter 2 vydaacuteniacute Mladuacute fronta Praha 1983 str 1(j0 1- LXXX cena vaz Kčs 150- - Vydashyvatelstviacute Mladaacute fronta reagovillo pružně na zaacutejem čteni1řů a již po čtyřech letech znoshyvu vydalo populaacuterně naučnou knihu Vesshyllliacuter Recenze prvniacuteho vydaacuteniacute ktereacute bylo přes vysokyacute naacuteklad velmi brzy rozebraacuteno je v RH 61 107 51980 V clruheacutem vydaacuteniacute neniacute mnoho změn autoři ovšem využili moznost doplnit diacutelo nejnovějšiacutemi poznatky Vždyť k vyacuteznamnyacutem objevům dochaacuteziacute v astronomii staacutele - ty nejpozoruhodně jšiacute jsou zachyceny zejmeacutena v clodatciacutech na Ionci knihy jejichž autorem je J Grygar K drobnějšiacutem aktualizaciacutem došlo i v hlavshyniacutem textu ll1ihy Stejně jallto v prvniacutem vyshye1aacuteniacute je velmi vyacuteraznou a podstatnou složshyIlou cliacutela obrazovaacute čaacutest čl i v niacute došlo l něllOlika změnaacutem Do obrozll doprovaacutezeshyjiacuteciacutech text byla např zařazena reprodukce fresek z Valdštejnsleacuteho palaacutece v Praze do přehledu moderniacute techniky se podařilo vloshyži t kresby naacutevrh li obřiacutech optickyacutech teleshysl(oplt projektovanyacutech v USA Několik změn je patrnyacutech i v barevneacute č8sti obrazoveacute přiacuteshylohy - objevily se v niacute sniacutemky ziacuteskaneacute sondou Voyager 1 z letu kolem Saturna i mnohoharevneacute sniacutemky zemskeacuteho povrchu pO[iacutez8neacute staniciacute Salju t 7 Po vzhledoveacute stl3nce je druheacute vydaacuteniacute přes vyššiacute pOčet stran uacutetlejšiacute a mj pevnějšiacute vazbu Zaacutejem o tulo dokonale graficky vypravenou publishykaci je trvale vellyacute snad je mu adekvaacutetniacute i naacuteklad druheacuteho vydaacuteni [50000 vyacutetisllů) u ilslronomicleacute literatury l1couvyklyacute r

bull j lltleczelc Nase Slunce Albatros (edishyce 01(0 ) Praha 1984 300 stran barevneacute ilustrace Kčs 26- - Nebyacutevaacute zvyllem psaacutet recenzi na -publikace ještě před tiacutem než se ob jeviacute na pultech našich knihllupectvL Mnoheacute lnihy ale na knihkupeckyacutech pultech přiacuteliš dlouho nevydržiacute (o astronomickyacutech publilaciacutech to byacutevaacute spiacuteše pravidlem) a tak snad bude docela užitečneacute předem upozorshynit na novou knihu osipa Kleczka kteraacute

Vyjde počaacutetkem tohoto čtvrtletiacute Uvedena lniha je prvniacutem pokusem v českeacute astronomiddot micleacute literatuře plibliacutežit slunečniacute astroshynomii otaacutezky vztahů Slunce-Zeme a probleacutemy spojeneacute s praltickyacutem využltiacutem slunečniacute energie dětskeacutemu čtenaacuteři Cela kniacuteha začiacutenaacute již traditně [viz publikaci teacuteshyhož autora Naše souhvězdiacute) uacutevodniacute kapishytolou věnovu-nou srozumitelneacutemu a přiacutestupshy

neacutemu vysvětleniacute zaacutelludniacutech fyzikaacutelniacutech poshyjmll pollebnyacutech pro pochopeniacute dalšiacutech čaacutestiacute lnihy Druhaacute kapitola pak vysvčtlujc uacuteshykladniacute pojmy a metody slunečniacute astronomie Ve tietiacute kapitole se autor zabyacutevj bliacuteže slushynečnhn zaacuteřeniacutern eacutel jeho dalšiacutemi osudy na jeho cestě sluneČniacute soustavou a čtvľU lilshy[liacutetola je současnyacutem pohledem na vztuhy Slunce-Zeme Nejrozsaacutehlejšiacute paacutetJ kapiacutetola je pak věnovaacutena probleacutemům spojenyacutem s možnosti praktickeacuteho využiacutetiacute slunečniacute energie Tato kapitola bude pro maleacuteho čteshynaacuteře zajimavaacute u přitažlivaacute takeacute tiacutem že poshypis jednotlivyacutech zařiacutezeniacute na využitiacute slunčniacute energie maacute naacutevodovyacute charakter což Ulnožshyiiuje aktivniacute přiacutestup mladeacuteho čtenaacuteře k osvoshyjeniacute si zmiacuteněneacute velice aktuaacutelniacute problematiky Kromě vyacuteše uvedeneacuteho lze v recenzovuneacute knize najiacutet velice užitečneacute dodatky [tabulshyky vyacutechodů a zaacutepadů Slunce přehled slushynečniacutech zatměniacute až do konce stoletiacute atp J stručniacute slovniacuteček odbornyacutech termiacutenů a poshyměrně dobře uspořaacutedanyacute věcnyacute rejstřiacutek Celaacute kniha je rovněž velice bohatě a IIvaliacutetshyně ilustrov8na Celkově lze řiacuteci že vydaacuteniacute recenzovaneacute knihy lze opravdu přiviacutetat a že by neměla rozhodně chybět v knihovničce žIacutedneacuteho mladeacuteho zaacutejemce o astronomii Užitečnou pomltckou bude jistě i pro veshydouciacute astronomickyacutech Ilroužků u pracovniacuteshylIy lidovyacutech hvězdaacuteren ktereacute se zabyacutevajiacute praciacute s mlaacutedežiacute L Hejno

bull Tlle Comet Handboolc oj lize Orienta Aslronomica Associatiol1 - Co mel SecUon --- 1984 TOIio 1983 str 76 - Autorem teacuteto velmi užitečneacute piiacuteručky pro všechny pozorovatele komet je znaacutemyacute japonskyacute odshyborniacutek S Nakano V prvniacute čaacutesti publikace nalezneme elementy drah komet ~polu s reshyferencemi a poznaacutemkami čaacutest druhaacute obsashyhuje efemeridy komet V intervalu 10 dniacute [v nělHeryacutech přiacutepadech 5 dniacute) jsou uvedeshyny rektascenze u deklinace pro ekvinolshycium 19500 zdaacutenliveacute souiadnice změny v rektascenzi a v deklinaci za 1 den vyshypočteneacute jasnosti ml a mz uacutedaje o velikosti a směru pohybu na obloze elongace od Slunce jakož i vypočteneacute uacutedaje o pozičniacutem uacutehlu a deacutelce ohonu Publikace obsahuje elementy a efemeridy 61 komet pozorovashytelnyacutech v roce 1981 Vysvětlivky (str 73 až 75) napsal T Seki (šlwda je že jsou pouze v japonštině a ne takeacute např v anshygličtině) Selli je teacutež autorem sniacutemku koshymety IRAS-Arčlki-AJcock 1983d na str 76 kteryacute exponoval 60rm reflektorem 10 květshyna m r 1 B

85

Apriacuteloveacute zpravodajstviacute

VORONCOV-VEL1AMNOV VESMIR OD A DO Z Již znaacutemeacute i ty nejnovějšiacute poznatky o vesshy

miacuteru shrnuje encyklopedie dvojice sovětshyskyacutech autorů populariacutezaacutetorů astronomie (Pozn redakce akademik Boris Alexandroshyvič Voroncov-Veljaminov se asi při svyacutech 80 narozeninaacutech [ 14_ ll 1904] rozdvojil Jshy

Květy 2 1984

LEacuteTAllCl TALlŘE PŘECE EXSTUTI Po dvouleteacutem vyacutezkumu sdělila coloradskaacute

univerzita že leacutetajiacuteciacute taliacuteře jsou pouhyacutem vyacuteshymyslem_ Tento vyacutesledek okamžitě přiměl saintlouiskyacute deniacutek Post Dispatch k tomuto komentaacuteři Leacutetajiacuteciacute taliacuteře jsou mezi lidmi tak pevně zakořeněny že nemohou byacutet zpochybshyňovaacuteny něčiacutem tal triviaacutelniacutem jako je zaacutevěshyrečnaacute vědeckaacute zpraacuteva Dikobraz 421983

U VYNAacuteLEZCE BUŇOLKY Vynaleacutezt novyacute uacutespěšnyacute likeacuter je toteacutež

jako sestrojit kosmickyacute koraacuteb ba je to ještě mnohem viacutec Potřebujete kosmickyacute koraacuteb Nepotřebujete Chcete leacutetat na Měsiacutec Neshychcete Ale dobraacute kořalka vaacutes osloviacute v kaž shydeacute životniacute si tuaci Dikobraz 391983

OBLOHA PLNA JMEN Obchod s lidskou hlouposti kvete staacutele

dobře i když potřebuje noveacute formy Prezishydentla mezinaacuterodniacuteho hvězdneacuteho regi stru paniacute Phyllis Mosselovaacute oznaacutemila v New Yorku že již přes 70 tis(c osob se llechalo zvě nit na obloze a za poplatek 35 dolarů byla po nich pojmenov 8na nějakaacute hvězda Astronomoveacute z různyacutech zemiacute již sice mnoshy

hokraacutet oznaacutemili že toto pojmenovaacuteniacute nemaacute žaacutednou cenu - měřiacutetka hvězdaacuteřů jsou jinaacute - ale ani podvodniacutekům ani podvedeshynyacutem to zřejmě nevadL

Večerniacute Praha 18_ TV_ 1983

LETIŠTĚ PRO UFO Budou-li mimozemskeacute bytosti chtiacutet při s taacutet

na Zemiacute určitě je raacutedy přijmeme pravila mluvčiacute Mexickeacuteho svazu ježibab Aby svyacutem slovům dodala vaacutehu informovala hos ty 4_ mezinaacuterodniacuteho sletu čarodejnic o stavbě letiště pro UFO Betonovaacute plocha kruhoveacuteho ufiště o průměru 27 metrů se buduje v horshyskeacutem staacutetě Puebla Je pryacute ideaacutelniacute protože UFO je takeacute kruhoveacute a přistaacutevaacute kolmo Stashyvebniacute praacutece pokračujiacute rychlyacutem tempem proshytože ufoniacute pryacute přiletiacute jiŽ letos_ (Pozn reshydakce Asi se řiacutediacute jiacutezdniacutemi řaacutedy MHD hl m Prahy - talže dosud nedoputovali na Zemi j

Obrana lidu 33 1983

MEZI NEBeM A ZEMI JSou ovšem věci mezi nebem a zemi ktereacute

se zatiacutem vymykajiacute našemu omezeneacutemu chaacuteshypaacuteniacute Nemaacutem na mysli rovnou mesmerismus ale co třeba skvrny na slunci V době zvyacute shyšenyacutech slunečniacutech erupciacute dochaacuteziacute k naacutehlyacutem uacutemrtiacutem stoupaacute počet sebevražd i silničniacutech nehod Ale troufli byste sl řiacuteci primaacuteři v neshymocnici nebo přiacuteslušniacuteku VB že v důsledku kosmickeacuteho děniacute Naacutem domyacutešlivyacutem li shydem kosmickeacuteho věku je totiž všechno zashytraceně jasneacute Maacuteme svou vědu a techniku sveacute navykleacute naacutezory a cokoliv vybočuje z normy můžeme bez obav nazvat šarlataacutenshystviacutem Nu naši pravnukoveacute naacutes Judou soudi t stejně přiacutesně jako to my činiacuteme se svyacutemi předchůdci A možnaacute že při soudu přiacuteštiacutech staletiacute nedopadneme zrovna dobře Je totiž spousta věciacute mezi nebem a zemiacute na ktereacute jsme zatiacutem sakramentsky kraacutetciacute

Dikobraz 33 1983

Muž setrvaacutevaacute v klidu dokud neniacute ženskou silou donucen tento stav měnit Volně podle T Newtona

S(ařl paacuteni daacutevajiacute raacutedi alespoň dobraacute naučeniacute když už nemohou daacutent špatneacute přiacuteklady F de Za Rochefoucauld

Všude kde věda selhaacutevaacute začnou ladit baby R Pytliacutek

Jsou lideacute kteřiacute nemajiacute co na praacuteci a lak si vymyacuteJlejiacute Nejčastěji se to řiacutekaacute o šeacutefech 1 Noha

Je vyzkoušenou pravdou že uacutezkaacute specializace nenHi ničiacutem vykompenzovaacutena může veacutest k deformaci a zploštěniacute lidskeacute osobnosti V Vondraacuteček

Lze nadřlzeneacuteho poslat do kosmu Lze A je to slušnějšiacute Dikobraz 101984

Hranice mezi genialitou a šilenstviacutem byacutevaacute jasnějšiacute a ostřejlliacute nef ostřiacute břitvy R Pytliacutek

Historikoveacute taktně uvaacuteděj že profesor Virchow prodělal složityacute vědeckyacute a politickyacute vyacutevoj Skutečnost bude asi prozaičtějšiacute Pan profesor měl zavčas odejU do penze a měl by do budoucna pokoj Takto se stal vděčnyacutem objektem pro celeacute generace kritiků

J Noha

86

METEOROWCICKl KRATER - OBJEV DRUZICE Kraacuteter meteorologickeacuteho původu o průshy

měru čtyři kilometry se objevil na družicoshyveacutem sniacutemku zaacutepadoegyptsleacute pouště Okraj kraacuteteru je terasovityacute tvarem se podobaacute znaacuteshymějšiacutemu arizonskeacutemu piacutesčiteacute naacutevěje v zaacuteshyvětřiacute připomiacutenajiacute kraacutetery na Marsu Podobneacute uacutetvary se naleacutezajiacute i v pouštniacute krajině soushysedniacute Lybie Halo sobota 271983

fEZDUN SVETOJEZUUN Naukou Kopernikovou jest učiněn každyacute

uvědomělyacute člověk jezdunem jezdun světoshyjezdun je osoba kteraacute jezdiacute ve světě nejvyacuteshyborněji Znaacutemoť jest ze hvězdouky že země projede za jednu vteřinu draacutehu čtyř mil zeshyměpisnyacutech Jezdun je lepšiacute vyacutetečnějšiacute jezshydec nežli latinslyacute eques rreb německyacute Titter neiter Jakub Hron (1840J

Uacutekazy na obloze v červnu 1984

UacuteKAZY NA OBLOZE V CERVNU 1984

Slunce vstupuje 21 června v Sh02m do znashymeniacute Raka v tento okamžik je letniacute slunoshyvrat a začiacutenaacute astronomickeacute leacuteto Dne 1 červshyna vychaacuteziacute Slunce ve 3h56111 mezi 13-20 červnem ve 3h50m a dne 30 června ve 3h54m

Zapadaacute 1 června ve 20hOO nl pal staacutele pozshyději až 30 června ve 20h13m Deacutelka dne se v červnu měniacute jerr velmi maacutelo - je počaacutetshykem měsiacutece 16h04 111 v době slunovratu 16h 22 m a koncem měsiacutece lSh19m Jak je vidět deacutelka dne se od počaacutetku června do slunomiddot vratu prodloužiacute o 18 min a od slunovratu do konce června se opět zkraacutetiacute o 3 min Takeacute vyacuteška Slunce nad obzorem v poledne se běshyhem června prakticky neměniacute je po celyacute měsiacutec 62-63deg Měsiacutec je 6 Vl v 17h42 rn v prvniacute čtvrti

13 Vl v 15h43 m v uacuteplňku 21 VI ve 12hllm v posledniacute čtvrti tl 29 VI ve 4h19m v novu Přiacutezemiacutem prochaacuteziacute Měsiacutec 7 června odzemiacutem 20 června Při uacuteplňku 13 června nastaacutevaacute polostiacutenoveacute zatměniacute Měsiacutece Měsiacutec vstupuje do polostiacutenu ve 14h43m střed zatměniacute (maxishymaacutelniacute faacuteze 009) nastaacutevaacute v 15h26 m a vyacutestup Měsiacutece z polostiacutenu je v 16h09m U naacutes přishypadaacute zatměniacute na denniacute hodiny a na dobu kdy je Měsiacutec pod obzorem takže uacutekaz neniacute jJozorovatelnyacute Během června nastanou konshyjunkce Měsiacutece s těmito planetami 10 VI ve 14h se Saturnem tl teacutehož dne v 15h s Marshysem 12 Vl v 7h s Jupiterem a tentyacutež den v 19h s Uranem 14 VI v 5h s Neptunem

Merkur neniacute v červnupozorovatelnyacute proshytože je 23 Vl v horniacute konjunkci se Sluncem Počaacutetkem června vychaacuteziacute ve 3h13m v poloshyvině měsiacutece ve 3h 18m tedy jen kraacutetce před vyacutechodem Slunce Koncem června zapadaacute ve 20h56m kraacutetce po zaacutepadu Slunce Dne

13 června je Markur v konjunkci s Aldebamiddot ranem 20 VI prochaacuteziacute přiacutesluniacutem a 24 červshyna je nejdaacutele od Země (1325 AU)

Venuše neniacute takteacutež v červnu pozorovatelmiddot naacute protože je 15 VI v horniacute konjunkci se Sluncem Bliacutežiacute se do přiacutesluniacute jiacutemž projde 4 července Dne 4 června je Venuše v konmiddot junkci s Aldebaranem

Mars je v souhvězdiacute Vah do 20 červnu kdy je stacionaacuterniacute se pohybuje zpětnyacutem směrem poteacute přiacutemyacutem Nejvhodnějšiacute podmiacutenmiddot ky k pozorovaacuteniacute Marsu jsou ve večerniacutech hodinaacutech kdy kulminuje Počaacutetkem června zapadaacute ve 2h49m koncem měsiacutece již v 011 41 Během června se jasnost Marsu zmenšuje z -15m na -09 01bull

Jupiter je v souhvězdiacute Střelce a vzhledem I tomu že je 29 čelvna v opozici se Slunshycem je po celyacute měsiacutec ve vyacutehodneacute poloze l pozorovaacuteniacute Počaacutetkem června vychaacuteziacute ve 22 h04 m koncem měsiacutece je nad obzorem po celou noc Jupiter maacute jasnost -2201

Saturn je v souhvězdiacute Vah a po opozici se Sluncem z 3 května je dobře pozorovatelnyacute v prvniacute polovině noci - kulminuje večer Počaacutetkem června zapadaacute ve 3h OO m koncem měsiacutece však již v 1h03 nJ bull Jasnost Saturna se během června zmenšuje z O4m na O6m

Uran je v souhvězdiacute Hadonoše a protože je 1 června v opoziCi se Sluncem je po cel Yacute měsiacutec ve vyacutehodneacute poloze k pozorovaacuteniacute Pomiddot čaacutetkem měsiacutece vychaacuteziacute v 19h 52m zapadaacute ve 4hlOm koncem měsiacutece vychaacuteziacute v 17h5111gt zapadaacute ve 2h12mbull Poměrně kraacutetkyacute nočniacute pomiddot looblouk je daacuten tiacutem že Uran maacute deklinaci _22deg Jasnost Urana je 58 m bull Nejbliacuteže Zemi (17999 AU) je Uran 1 června

Neptun je v souhvězdiacute Střelce Vzhledem k tomu Že je 21 června v opozici (ve Hvězshydaacuteřskeacute ročence 1984 str 89 a 119 je chybně konjunkce miacutesto opozice) se Sluncem je po celyacute měsiacutec ve vyacutehodneacute poloze k pozorovaacuteniacute Neptun však maacute deklinaci -22deg takže jeho nočniacute polooblouk je poměrně kraacutetkyacute Počaacutetmiddot kem měsiacutece vychaacuteziacute ve 21h15m zapadaacute v 5h

31m koncem června vychaacuteziacute v 19h15m a zashypadaacute již ve 3h34m Jasnost Neptuna je 77 n1 bull

Dne 21 června je Neptun nejbliacuteže Zemi [29244 AU)

Pluto je v souhvězdiacute Panny a kulminuje ve večerniacutech hodinaacutech kdy jsou takeacute nejshypřiacuteznivějšiacute podmiacutenky k fotografickeacutemu zamiddot chyceniacute planety jejiacutež jasnost je asi 14 111 bull Pomiddot čaacutetkem června Pluto zapadaacute ve 3h59 111 konshycem měsiacutece jiŽ ve 2h06m

Meteory V červnu neniacute v činnosti žaacutednyacute z vyacuteznamnyacutech meteorickyacutech rojů ale někoshylik rojů s poměrně malou činnostiacute Podrobshynosti o nich lze naleacutezt ve Hvězdaacuteřskeacute romiddot čence 1984 (str 134)

Planetky Z jasnějšiacutech planetek je 8 červshyna v opozici se Slupcem [15) Eunomia (9-lOmJ Pro zaacutejemce o fotografovaacuteniacute uvaacutemiddot diacuteme jejiacute souřadnice (rektascenze a deklishynace ekv 19500)

V 20 17h184m -34deg14 V 30 17 088 -33 54

87

Vl ~ 16 11 58 3111 -3319 Vl 19 16 479 -3232 Vl 29 16 31l7 -J136

VII 9 16 317 -3036 VII 19 16 272 --2938 Vll 29 15 255 -2544

Jak je z uvedenyacutech poloh patrneacute jJlanetka se pollybuje souhvězdiacutem Stiacutera a (vzhledem 1lt deklinaci) bude li naacutes jen poměrně niacutezko nad obzorem Dne 13 června ve 4h se Eunoshymia přibliacutežiacute na 10 severně 1lt8 hvezde 27 Scorpii (5501 )

VšeChny časoveacute uacutedaje v tomto piohledu jsou uvedeny v čase středoevropskeacutem (lelni (i15 = SEČ + 1 hodina) vyacutechody a zaacutepady pJatiacute pro průsečiacutek 15deg poledniacuteku vyacutechodniacute deacutelky od Gr a 50deg rovnoběžky severniacute šiacuteřky

J B

bull Koupiacutem J Klepeštn A Rukl Souhvězdiacute ARTIA 1971 - Ing V Kašpar jlndřišskaacute 698 53002 Pardubice bull Prodaacutem rfiznou astr literaturu Hvězdaacuteřskeacute ročenky časop Kozmos a všechny ročniacuteky Řiacuteše hvězd prof sniacutemky hv oblohy čb prof diashypozitivy barevneacute na různaacute astron teacutemata lepo shyrelovaneacute sešity ruskeacute originaacutely Seznam uvedeshynyacutech publikaciacute zašlu ([Ja požaacutedaacuteniacute (1 sešit 24 ks dlapezitivJ1) Koupiacutem Atlas Coeli s přiacutelohou od A Bečvaacuteře katalog mlhovIn galaxiiacute Messler NGC a podobně - Vladimiacuter Kožuriacutek Sverepec 107 017 01 Pov Bystrica bull Prodaacutem kvalitniacute zenitaacutelniacute hranOly šiacuteřky 32 mm deacutelky odvěsen 31 mm deacutelka postřiacutebřeneacute il zalakovaneacute přepony 44 mm Daacutele nabiacuteziacutem poshyvrchově pohliniacutekovanaacute rovinnaacute zrcaacutetka rozm 80 mm X 143 mm - MUDr Věra Cochlarovaacute Smetnnova 1152 75701 Valašskeacute Meziřiacutečiacute

bull Refraktor o prfimělu objektivu 100-150 mm nebo reflektor s plůměrem zrcadla 120-200 mm na paralaktickeacute montaacuteži pokud moino s viacutece okulaacutery koupiacutem - Radoslav Bednaacuteř Merhaushytova 1310 61300 Brno bull Prodaacutem binokulaacuter 25 X100 - Jo~ef Marek Slovan~ kaacute 5 74101 Novyacute Jičiacuten

Kraacutesnyacute pocil KoCw do vesmiacuteru ještě neshyvystrelili ale my lam liacutetaly už před člově shy

kem 0 Suchyacute

36

OBSAH

Z Ceplecha Když se rodily Geminidy shy

M Grlin Spolupraacutece ve vesmiacuteru - j

l3oušleacutel Komety a planetky v roce 1983

- Krdtllteacute zpruacutevy - Noveacute ]j1ihy a publishy

kace - Uacutelltazy na obloze v červnu 1981

COIJEPfIAHME

3 IJenJlexa B03HMKHOBeHl1e lCMMH 11Jl

- M lpblH KocMwrecKoe COTpYlHM4eshy

CTBO - vl EoywKa KOMeTbI 11 aCTeshy

pOMlbl B 1983 r - KpaTKJ1e coo61leshy

HMR - PeLeH311M - HBJIeHMR Ha He6e

B MrOHe 1984 r

CONTENTS

Z CC]llcc l1a Birth or Gelllin icls - M

Grun Cooperation in Space -- j Bouška

Comets and Minor Planets in the Year

1983 - Short Conlributions - Book

Reviews - Phenomena in june 1883

ISSN 0035-555iacuteJ

Riacuteši hvězd řIdl redakčnl rada Doc Antoniacuten Mrkos CSc (předseda redakčnl rady) doc RNDr Jiřiacute Bouška CSc (vyacutekonnyacute redaktor) RNDr Jiřiacute Grygar CSc RNDr Oldřich Hlad člen korespondent CSAV RNDr Miloslav Kopecshykyacute DrSc Ing Bohumil Maleček CSc RNDr Jan Stohl CSc technickaacute redaktorka Otiacutelie Strnadovaacute - Vydaacutevaacute ministerstvo kultury tSR v nakladatelstviacute a vydavateJ~tvi Panoram Haacutelkova 1 12072 Praha 2 - Tisknou Tiskařskeacute zaacutevody n p zaacutevod 3 Slezskeacute 13 12000 Prsshyha 2 - VycMzI dvanaacutectkraacutet ročně cena Jedshynotllveacuteho čiacutesla Kčs 250 ročnf před~18tneacute Kčs

30- - Rozšiřuje Poštovnl novinovaacute služba Informace o předplatneacutem podaacute a objednaacutevky rřljmaacute kažcliIacute administrac e PNS pošta dorushyčovatel A PNS - UacuteED Praha ObJednaacutevky do zahraničiacute vyřizuje PNS - uacutestrednl expedIce dovoz tisku Praha zaacutevod 01 adminIstrace vyacutevozu tisku Kufkova 19 16000 Praha 6 shyPřlspěvky ktereacute musl vyhovovat pokynJ1m pro autory (viz RH 64 24 11983) přlllmaacute rada kshyce Riše hvězd Sveacutedsk6 8 15000 Praha 5 Rushykopisy a obraacutezky se nevracej - Toto člslo

byio daacuteno do tisku 13 března vyšlo v dubnu 1984

vIta Orionid v roce 1979 určenu z radaroshyvyacutech pozorovaacuteni na dlouheacute zaacutekladně - P Pecina Určeniacute tolHl sporaclickyacutech meteorů z radarovyacutech pozoľovaacuteniacute - B A Mclntosh a M Šimek Meteoriclyacute roj Kvadrantidy shyčlvrtstoletiacute radarovyacutech pozorovaacuteniacute - V Bumba a 1 Suda Procesy pozorovaneacute ve IolosIeacutec v době vytvaacuteřeniacute aktivniacute oblasti [2 Vznih normaacutelniacute alltivniacute oblasti a vytviIacuteshyřeniacute penulllbry okolo slunečniacute skvrny) shy1middot Kleczel a B Růžičlwvaacute-Topolovaacute Kraacutetkoshyperiodickeacute změny struktury zeleneacute Ioroacuteny - R L Hawkes J jones II Z Ceplecha Populace a draacutehy televizniacutech meteorll poshyzorovanyacutech ze dvou stanic - Nd konci čiacutesLu je recenze publillteacute1ce Astlonomy und Astrophysics Abstracts Vol 32 [literatura 1982 čaacutest 2) - Všechny prAacutecc jsou psaacuteny anglicky s ruslliacute-l1Ii vyacutetally -panshy

bull J Grygar Z Horskyacute P Mayer Vesmiacuter 2 vydaacuteniacute Mladuacute fronta Praha 1983 str 1(j0 1- LXXX cena vaz Kčs 150- - Vydashyvatelstviacute Mladaacute fronta reagovillo pružně na zaacutejem čteni1řů a již po čtyřech letech znoshyvu vydalo populaacuterně naučnou knihu Vesshyllliacuter Recenze prvniacuteho vydaacuteniacute ktereacute bylo přes vysokyacute naacuteklad velmi brzy rozebraacuteno je v RH 61 107 51980 V clruheacutem vydaacuteniacute neniacute mnoho změn autoři ovšem využili moznost doplnit diacutelo nejnovějšiacutemi poznatky Vždyť k vyacuteznamnyacutem objevům dochaacuteziacute v astronomii staacutele - ty nejpozoruhodně jšiacute jsou zachyceny zejmeacutena v clodatciacutech na Ionci knihy jejichž autorem je J Grygar K drobnějšiacutem aktualizaciacutem došlo i v hlavshyniacutem textu ll1ihy Stejně jallto v prvniacutem vyshye1aacuteniacute je velmi vyacuteraznou a podstatnou složshyIlou cliacutela obrazovaacute čaacutest čl i v niacute došlo l něllOlika změnaacutem Do obrozll doprovaacutezeshyjiacuteciacutech text byla např zařazena reprodukce fresek z Valdštejnsleacuteho palaacutece v Praze do přehledu moderniacute techniky se podařilo vloshyži t kresby naacutevrh li obřiacutech optickyacutech teleshysl(oplt projektovanyacutech v USA Několik změn je patrnyacutech i v barevneacute č8sti obrazoveacute přiacuteshylohy - objevily se v niacute sniacutemky ziacuteskaneacute sondou Voyager 1 z letu kolem Saturna i mnohoharevneacute sniacutemky zemskeacuteho povrchu pO[iacutez8neacute staniciacute Salju t 7 Po vzhledoveacute stl3nce je druheacute vydaacuteniacute přes vyššiacute pOčet stran uacutetlejšiacute a mj pevnějšiacute vazbu Zaacutejem o tulo dokonale graficky vypravenou publishykaci je trvale vellyacute snad je mu adekvaacutetniacute i naacuteklad druheacuteho vydaacuteni [50000 vyacutetisllů) u ilslronomicleacute literatury l1couvyklyacute r

bull j lltleczelc Nase Slunce Albatros (edishyce 01(0 ) Praha 1984 300 stran barevneacute ilustrace Kčs 26- - Nebyacutevaacute zvyllem psaacutet recenzi na -publikace ještě před tiacutem než se ob jeviacute na pultech našich knihllupectvL Mnoheacute lnihy ale na knihkupeckyacutech pultech přiacuteliš dlouho nevydržiacute (o astronomickyacutech publilaciacutech to byacutevaacute spiacuteše pravidlem) a tak snad bude docela užitečneacute předem upozorshynit na novou knihu osipa Kleczka kteraacute

Vyjde počaacutetkem tohoto čtvrtletiacute Uvedena lniha je prvniacutem pokusem v českeacute astronomiddot micleacute literatuře plibliacutežit slunečniacute astroshynomii otaacutezky vztahů Slunce-Zeme a probleacutemy spojeneacute s praltickyacutem využltiacutem slunečniacute energie dětskeacutemu čtenaacuteři Cela kniacuteha začiacutenaacute již traditně [viz publikaci teacuteshyhož autora Naše souhvězdiacute) uacutevodniacute kapishytolou věnovu-nou srozumitelneacutemu a přiacutestupshy

neacutemu vysvětleniacute zaacutelludniacutech fyzikaacutelniacutech poshyjmll pollebnyacutech pro pochopeniacute dalšiacutech čaacutestiacute lnihy Druhaacute kapitola pak vysvčtlujc uacuteshykladniacute pojmy a metody slunečniacute astronomie Ve tietiacute kapitole se autor zabyacutevj bliacuteže slushynečnhn zaacuteřeniacutern eacutel jeho dalšiacutemi osudy na jeho cestě sluneČniacute soustavou a čtvľU lilshy[liacutetola je současnyacutem pohledem na vztuhy Slunce-Zeme Nejrozsaacutehlejšiacute paacutetJ kapiacutetola je pak věnovaacutena probleacutemům spojenyacutem s možnosti praktickeacuteho využiacutetiacute slunečniacute energie Tato kapitola bude pro maleacuteho čteshynaacuteře zajimavaacute u přitažlivaacute takeacute tiacutem že poshypis jednotlivyacutech zařiacutezeniacute na využitiacute slunčniacute energie maacute naacutevodovyacute charakter což Ulnožshyiiuje aktivniacute přiacutestup mladeacuteho čtenaacuteře k osvoshyjeniacute si zmiacuteněneacute velice aktuaacutelniacute problematiky Kromě vyacuteše uvedeneacuteho lze v recenzovuneacute knize najiacutet velice užitečneacute dodatky [tabulshyky vyacutechodů a zaacutepadů Slunce přehled slushynečniacutech zatměniacute až do konce stoletiacute atp J stručniacute slovniacuteček odbornyacutech termiacutenů a poshyměrně dobře uspořaacutedanyacute věcnyacute rejstřiacutek Celaacute kniha je rovněž velice bohatě a IIvaliacutetshyně ilustrov8na Celkově lze řiacuteci že vydaacuteniacute recenzovaneacute knihy lze opravdu přiviacutetat a že by neměla rozhodně chybět v knihovničce žIacutedneacuteho mladeacuteho zaacutejemce o astronomii Užitečnou pomltckou bude jistě i pro veshydouciacute astronomickyacutech Ilroužků u pracovniacuteshylIy lidovyacutech hvězdaacuteren ktereacute se zabyacutevajiacute praciacute s mlaacutedežiacute L Hejno

bull Tlle Comet Handboolc oj lize Orienta Aslronomica Associatiol1 - Co mel SecUon --- 1984 TOIio 1983 str 76 - Autorem teacuteto velmi užitečneacute piiacuteručky pro všechny pozorovatele komet je znaacutemyacute japonskyacute odshyborniacutek S Nakano V prvniacute čaacutesti publikace nalezneme elementy drah komet ~polu s reshyferencemi a poznaacutemkami čaacutest druhaacute obsashyhuje efemeridy komet V intervalu 10 dniacute [v nělHeryacutech přiacutepadech 5 dniacute) jsou uvedeshyny rektascenze u deklinace pro ekvinolshycium 19500 zdaacutenliveacute souiadnice změny v rektascenzi a v deklinaci za 1 den vyshypočteneacute jasnosti ml a mz uacutedaje o velikosti a směru pohybu na obloze elongace od Slunce jakož i vypočteneacute uacutedaje o pozičniacutem uacutehlu a deacutelce ohonu Publikace obsahuje elementy a efemeridy 61 komet pozorovashytelnyacutech v roce 1981 Vysvětlivky (str 73 až 75) napsal T Seki (šlwda je že jsou pouze v japonštině a ne takeacute např v anshygličtině) Selli je teacutež autorem sniacutemku koshymety IRAS-Arčlki-AJcock 1983d na str 76 kteryacute exponoval 60rm reflektorem 10 květshyna m r 1 B

85

Apriacuteloveacute zpravodajstviacute

VORONCOV-VEL1AMNOV VESMIR OD A DO Z Již znaacutemeacute i ty nejnovějšiacute poznatky o vesshy

miacuteru shrnuje encyklopedie dvojice sovětshyskyacutech autorů populariacutezaacutetorů astronomie (Pozn redakce akademik Boris Alexandroshyvič Voroncov-Veljaminov se asi při svyacutech 80 narozeninaacutech [ 14_ ll 1904] rozdvojil Jshy

Květy 2 1984

LEacuteTAllCl TALlŘE PŘECE EXSTUTI Po dvouleteacutem vyacutezkumu sdělila coloradskaacute

univerzita že leacutetajiacuteciacute taliacuteře jsou pouhyacutem vyacuteshymyslem_ Tento vyacutesledek okamžitě přiměl saintlouiskyacute deniacutek Post Dispatch k tomuto komentaacuteři Leacutetajiacuteciacute taliacuteře jsou mezi lidmi tak pevně zakořeněny že nemohou byacutet zpochybshyňovaacuteny něčiacutem tal triviaacutelniacutem jako je zaacutevěshyrečnaacute vědeckaacute zpraacuteva Dikobraz 421983

U VYNAacuteLEZCE BUŇOLKY Vynaleacutezt novyacute uacutespěšnyacute likeacuter je toteacutež

jako sestrojit kosmickyacute koraacuteb ba je to ještě mnohem viacutec Potřebujete kosmickyacute koraacuteb Nepotřebujete Chcete leacutetat na Měsiacutec Neshychcete Ale dobraacute kořalka vaacutes osloviacute v kaž shydeacute životniacute si tuaci Dikobraz 391983

OBLOHA PLNA JMEN Obchod s lidskou hlouposti kvete staacutele

dobře i když potřebuje noveacute formy Prezishydentla mezinaacuterodniacuteho hvězdneacuteho regi stru paniacute Phyllis Mosselovaacute oznaacutemila v New Yorku že již přes 70 tis(c osob se llechalo zvě nit na obloze a za poplatek 35 dolarů byla po nich pojmenov 8na nějakaacute hvězda Astronomoveacute z různyacutech zemiacute již sice mnoshy

hokraacutet oznaacutemili že toto pojmenovaacuteniacute nemaacute žaacutednou cenu - měřiacutetka hvězdaacuteřů jsou jinaacute - ale ani podvodniacutekům ani podvedeshynyacutem to zřejmě nevadL

Večerniacute Praha 18_ TV_ 1983

LETIŠTĚ PRO UFO Budou-li mimozemskeacute bytosti chtiacutet při s taacutet

na Zemiacute určitě je raacutedy přijmeme pravila mluvčiacute Mexickeacuteho svazu ježibab Aby svyacutem slovům dodala vaacutehu informovala hos ty 4_ mezinaacuterodniacuteho sletu čarodejnic o stavbě letiště pro UFO Betonovaacute plocha kruhoveacuteho ufiště o průměru 27 metrů se buduje v horshyskeacutem staacutetě Puebla Je pryacute ideaacutelniacute protože UFO je takeacute kruhoveacute a přistaacutevaacute kolmo Stashyvebniacute praacutece pokračujiacute rychlyacutem tempem proshytože ufoniacute pryacute přiletiacute jiŽ letos_ (Pozn reshydakce Asi se řiacutediacute jiacutezdniacutemi řaacutedy MHD hl m Prahy - talže dosud nedoputovali na Zemi j

Obrana lidu 33 1983

MEZI NEBeM A ZEMI JSou ovšem věci mezi nebem a zemi ktereacute

se zatiacutem vymykajiacute našemu omezeneacutemu chaacuteshypaacuteniacute Nemaacutem na mysli rovnou mesmerismus ale co třeba skvrny na slunci V době zvyacute shyšenyacutech slunečniacutech erupciacute dochaacuteziacute k naacutehlyacutem uacutemrtiacutem stoupaacute počet sebevražd i silničniacutech nehod Ale troufli byste sl řiacuteci primaacuteři v neshymocnici nebo přiacuteslušniacuteku VB že v důsledku kosmickeacuteho děniacute Naacutem domyacutešlivyacutem li shydem kosmickeacuteho věku je totiž všechno zashytraceně jasneacute Maacuteme svou vědu a techniku sveacute navykleacute naacutezory a cokoliv vybočuje z normy můžeme bez obav nazvat šarlataacutenshystviacutem Nu naši pravnukoveacute naacutes Judou soudi t stejně přiacutesně jako to my činiacuteme se svyacutemi předchůdci A možnaacute že při soudu přiacuteštiacutech staletiacute nedopadneme zrovna dobře Je totiž spousta věciacute mezi nebem a zemiacute na ktereacute jsme zatiacutem sakramentsky kraacutetciacute

Dikobraz 33 1983

Muž setrvaacutevaacute v klidu dokud neniacute ženskou silou donucen tento stav měnit Volně podle T Newtona

S(ařl paacuteni daacutevajiacute raacutedi alespoň dobraacute naučeniacute když už nemohou daacutent špatneacute přiacuteklady F de Za Rochefoucauld

Všude kde věda selhaacutevaacute začnou ladit baby R Pytliacutek

Jsou lideacute kteřiacute nemajiacute co na praacuteci a lak si vymyacuteJlejiacute Nejčastěji se to řiacutekaacute o šeacutefech 1 Noha

Je vyzkoušenou pravdou že uacutezkaacute specializace nenHi ničiacutem vykompenzovaacutena může veacutest k deformaci a zploštěniacute lidskeacute osobnosti V Vondraacuteček

Lze nadřlzeneacuteho poslat do kosmu Lze A je to slušnějšiacute Dikobraz 101984

Hranice mezi genialitou a šilenstviacutem byacutevaacute jasnějšiacute a ostřejlliacute nef ostřiacute břitvy R Pytliacutek

Historikoveacute taktně uvaacuteděj že profesor Virchow prodělal složityacute vědeckyacute a politickyacute vyacutevoj Skutečnost bude asi prozaičtějšiacute Pan profesor měl zavčas odejU do penze a měl by do budoucna pokoj Takto se stal vděčnyacutem objektem pro celeacute generace kritiků

J Noha

86

METEOROWCICKl KRATER - OBJEV DRUZICE Kraacuteter meteorologickeacuteho původu o průshy

měru čtyři kilometry se objevil na družicoshyveacutem sniacutemku zaacutepadoegyptsleacute pouště Okraj kraacuteteru je terasovityacute tvarem se podobaacute znaacuteshymějšiacutemu arizonskeacutemu piacutesčiteacute naacutevěje v zaacuteshyvětřiacute připomiacutenajiacute kraacutetery na Marsu Podobneacute uacutetvary se naleacutezajiacute i v pouštniacute krajině soushysedniacute Lybie Halo sobota 271983

fEZDUN SVETOJEZUUN Naukou Kopernikovou jest učiněn každyacute

uvědomělyacute člověk jezdunem jezdun světoshyjezdun je osoba kteraacute jezdiacute ve světě nejvyacuteshyborněji Znaacutemoť jest ze hvězdouky že země projede za jednu vteřinu draacutehu čtyř mil zeshyměpisnyacutech Jezdun je lepšiacute vyacutetečnějšiacute jezshydec nežli latinslyacute eques rreb německyacute Titter neiter Jakub Hron (1840J

Uacutekazy na obloze v červnu 1984

UacuteKAZY NA OBLOZE V CERVNU 1984

Slunce vstupuje 21 června v Sh02m do znashymeniacute Raka v tento okamžik je letniacute slunoshyvrat a začiacutenaacute astronomickeacute leacuteto Dne 1 červshyna vychaacuteziacute Slunce ve 3h56111 mezi 13-20 červnem ve 3h50m a dne 30 června ve 3h54m

Zapadaacute 1 června ve 20hOO nl pal staacutele pozshyději až 30 června ve 20h13m Deacutelka dne se v červnu měniacute jerr velmi maacutelo - je počaacutetshykem měsiacutece 16h04 111 v době slunovratu 16h 22 m a koncem měsiacutece lSh19m Jak je vidět deacutelka dne se od počaacutetku června do slunomiddot vratu prodloužiacute o 18 min a od slunovratu do konce června se opět zkraacutetiacute o 3 min Takeacute vyacuteška Slunce nad obzorem v poledne se běshyhem června prakticky neměniacute je po celyacute měsiacutec 62-63deg Měsiacutec je 6 Vl v 17h42 rn v prvniacute čtvrti

13 Vl v 15h43 m v uacuteplňku 21 VI ve 12hllm v posledniacute čtvrti tl 29 VI ve 4h19m v novu Přiacutezemiacutem prochaacuteziacute Měsiacutec 7 června odzemiacutem 20 června Při uacuteplňku 13 června nastaacutevaacute polostiacutenoveacute zatměniacute Měsiacutece Měsiacutec vstupuje do polostiacutenu ve 14h43m střed zatměniacute (maxishymaacutelniacute faacuteze 009) nastaacutevaacute v 15h26 m a vyacutestup Měsiacutece z polostiacutenu je v 16h09m U naacutes přishypadaacute zatměniacute na denniacute hodiny a na dobu kdy je Měsiacutec pod obzorem takže uacutekaz neniacute jJozorovatelnyacute Během června nastanou konshyjunkce Měsiacutece s těmito planetami 10 VI ve 14h se Saturnem tl teacutehož dne v 15h s Marshysem 12 Vl v 7h s Jupiterem a tentyacutež den v 19h s Uranem 14 VI v 5h s Neptunem

Merkur neniacute v červnupozorovatelnyacute proshytože je 23 Vl v horniacute konjunkci se Sluncem Počaacutetkem června vychaacuteziacute ve 3h13m v poloshyvině měsiacutece ve 3h 18m tedy jen kraacutetce před vyacutechodem Slunce Koncem června zapadaacute ve 20h56m kraacutetce po zaacutepadu Slunce Dne

13 června je Markur v konjunkci s Aldebamiddot ranem 20 VI prochaacuteziacute přiacutesluniacutem a 24 červshyna je nejdaacutele od Země (1325 AU)

Venuše neniacute takteacutež v červnu pozorovatelmiddot naacute protože je 15 VI v horniacute konjunkci se Sluncem Bliacutežiacute se do přiacutesluniacute jiacutemž projde 4 července Dne 4 června je Venuše v konmiddot junkci s Aldebaranem

Mars je v souhvězdiacute Vah do 20 červnu kdy je stacionaacuterniacute se pohybuje zpětnyacutem směrem poteacute přiacutemyacutem Nejvhodnějšiacute podmiacutenmiddot ky k pozorovaacuteniacute Marsu jsou ve večerniacutech hodinaacutech kdy kulminuje Počaacutetkem června zapadaacute ve 2h49m koncem měsiacutece již v 011 41 Během června se jasnost Marsu zmenšuje z -15m na -09 01bull

Jupiter je v souhvězdiacute Střelce a vzhledem I tomu že je 29 čelvna v opozici se Slunshycem je po celyacute měsiacutec ve vyacutehodneacute poloze l pozorovaacuteniacute Počaacutetkem června vychaacuteziacute ve 22 h04 m koncem měsiacutece je nad obzorem po celou noc Jupiter maacute jasnost -2201

Saturn je v souhvězdiacute Vah a po opozici se Sluncem z 3 května je dobře pozorovatelnyacute v prvniacute polovině noci - kulminuje večer Počaacutetkem června zapadaacute ve 3h OO m koncem měsiacutece však již v 1h03 nJ bull Jasnost Saturna se během června zmenšuje z O4m na O6m

Uran je v souhvězdiacute Hadonoše a protože je 1 června v opoziCi se Sluncem je po cel Yacute měsiacutec ve vyacutehodneacute poloze k pozorovaacuteniacute Pomiddot čaacutetkem měsiacutece vychaacuteziacute v 19h 52m zapadaacute ve 4hlOm koncem měsiacutece vychaacuteziacute v 17h5111gt zapadaacute ve 2h12mbull Poměrně kraacutetkyacute nočniacute pomiddot looblouk je daacuten tiacutem že Uran maacute deklinaci _22deg Jasnost Urana je 58 m bull Nejbliacuteže Zemi (17999 AU) je Uran 1 června

Neptun je v souhvězdiacute Střelce Vzhledem k tomu Že je 21 června v opozici (ve Hvězshydaacuteřskeacute ročence 1984 str 89 a 119 je chybně konjunkce miacutesto opozice) se Sluncem je po celyacute měsiacutec ve vyacutehodneacute poloze k pozorovaacuteniacute Neptun však maacute deklinaci -22deg takže jeho nočniacute polooblouk je poměrně kraacutetkyacute Počaacutetmiddot kem měsiacutece vychaacuteziacute ve 21h15m zapadaacute v 5h

31m koncem června vychaacuteziacute v 19h15m a zashypadaacute již ve 3h34m Jasnost Neptuna je 77 n1 bull

Dne 21 června je Neptun nejbliacuteže Zemi [29244 AU)

Pluto je v souhvězdiacute Panny a kulminuje ve večerniacutech hodinaacutech kdy jsou takeacute nejshypřiacuteznivějšiacute podmiacutenky k fotografickeacutemu zamiddot chyceniacute planety jejiacutež jasnost je asi 14 111 bull Pomiddot čaacutetkem června Pluto zapadaacute ve 3h59 111 konshycem měsiacutece jiŽ ve 2h06m

Meteory V červnu neniacute v činnosti žaacutednyacute z vyacuteznamnyacutech meteorickyacutech rojů ale někoshylik rojů s poměrně malou činnostiacute Podrobshynosti o nich lze naleacutezt ve Hvězdaacuteřskeacute romiddot čence 1984 (str 134)

Planetky Z jasnějšiacutech planetek je 8 červshyna v opozici se Slupcem [15) Eunomia (9-lOmJ Pro zaacutejemce o fotografovaacuteniacute uvaacutemiddot diacuteme jejiacute souřadnice (rektascenze a deklishynace ekv 19500)

V 20 17h184m -34deg14 V 30 17 088 -33 54

87

Vl ~ 16 11 58 3111 -3319 Vl 19 16 479 -3232 Vl 29 16 31l7 -J136

VII 9 16 317 -3036 VII 19 16 272 --2938 Vll 29 15 255 -2544

Jak je z uvedenyacutech poloh patrneacute jJlanetka se pollybuje souhvězdiacutem Stiacutera a (vzhledem 1lt deklinaci) bude li naacutes jen poměrně niacutezko nad obzorem Dne 13 června ve 4h se Eunoshymia přibliacutežiacute na 10 severně 1lt8 hvezde 27 Scorpii (5501 )

VšeChny časoveacute uacutedaje v tomto piohledu jsou uvedeny v čase středoevropskeacutem (lelni (i15 = SEČ + 1 hodina) vyacutechody a zaacutepady pJatiacute pro průsečiacutek 15deg poledniacuteku vyacutechodniacute deacutelky od Gr a 50deg rovnoběžky severniacute šiacuteřky

J B

bull Koupiacutem J Klepeštn A Rukl Souhvězdiacute ARTIA 1971 - Ing V Kašpar jlndřišskaacute 698 53002 Pardubice bull Prodaacutem rfiznou astr literaturu Hvězdaacuteřskeacute ročenky časop Kozmos a všechny ročniacuteky Řiacuteše hvězd prof sniacutemky hv oblohy čb prof diashypozitivy barevneacute na různaacute astron teacutemata lepo shyrelovaneacute sešity ruskeacute originaacutely Seznam uvedeshynyacutech publikaciacute zašlu ([Ja požaacutedaacuteniacute (1 sešit 24 ks dlapezitivJ1) Koupiacutem Atlas Coeli s přiacutelohou od A Bečvaacuteře katalog mlhovIn galaxiiacute Messler NGC a podobně - Vladimiacuter Kožuriacutek Sverepec 107 017 01 Pov Bystrica bull Prodaacutem kvalitniacute zenitaacutelniacute hranOly šiacuteřky 32 mm deacutelky odvěsen 31 mm deacutelka postřiacutebřeneacute il zalakovaneacute přepony 44 mm Daacutele nabiacuteziacutem poshyvrchově pohliniacutekovanaacute rovinnaacute zrcaacutetka rozm 80 mm X 143 mm - MUDr Věra Cochlarovaacute Smetnnova 1152 75701 Valašskeacute Meziřiacutečiacute

bull Refraktor o prfimělu objektivu 100-150 mm nebo reflektor s plůměrem zrcadla 120-200 mm na paralaktickeacute montaacuteži pokud moino s viacutece okulaacutery koupiacutem - Radoslav Bednaacuteř Merhaushytova 1310 61300 Brno bull Prodaacutem binokulaacuter 25 X100 - Jo~ef Marek Slovan~ kaacute 5 74101 Novyacute Jičiacuten

Kraacutesnyacute pocil KoCw do vesmiacuteru ještě neshyvystrelili ale my lam liacutetaly už před člově shy

kem 0 Suchyacute

36

OBSAH

Z Ceplecha Když se rodily Geminidy shy

M Grlin Spolupraacutece ve vesmiacuteru - j

l3oušleacutel Komety a planetky v roce 1983

- Krdtllteacute zpruacutevy - Noveacute ]j1ihy a publishy

kace - Uacutelltazy na obloze v červnu 1981

COIJEPfIAHME

3 IJenJlexa B03HMKHOBeHl1e lCMMH 11Jl

- M lpblH KocMwrecKoe COTpYlHM4eshy

CTBO - vl EoywKa KOMeTbI 11 aCTeshy

pOMlbl B 1983 r - KpaTKJ1e coo61leshy

HMR - PeLeH311M - HBJIeHMR Ha He6e

B MrOHe 1984 r

CONTENTS

Z CC]llcc l1a Birth or Gelllin icls - M

Grun Cooperation in Space -- j Bouška

Comets and Minor Planets in the Year

1983 - Short Conlributions - Book

Reviews - Phenomena in june 1883

ISSN 0035-555iacuteJ

Riacuteši hvězd řIdl redakčnl rada Doc Antoniacuten Mrkos CSc (předseda redakčnl rady) doc RNDr Jiřiacute Bouška CSc (vyacutekonnyacute redaktor) RNDr Jiřiacute Grygar CSc RNDr Oldřich Hlad člen korespondent CSAV RNDr Miloslav Kopecshykyacute DrSc Ing Bohumil Maleček CSc RNDr Jan Stohl CSc technickaacute redaktorka Otiacutelie Strnadovaacute - Vydaacutevaacute ministerstvo kultury tSR v nakladatelstviacute a vydavateJ~tvi Panoram Haacutelkova 1 12072 Praha 2 - Tisknou Tiskařskeacute zaacutevody n p zaacutevod 3 Slezskeacute 13 12000 Prsshyha 2 - VycMzI dvanaacutectkraacutet ročně cena Jedshynotllveacuteho čiacutesla Kčs 250 ročnf před~18tneacute Kčs

30- - Rozšiřuje Poštovnl novinovaacute služba Informace o předplatneacutem podaacute a objednaacutevky rřljmaacute kažcliIacute administrac e PNS pošta dorushyčovatel A PNS - UacuteED Praha ObJednaacutevky do zahraničiacute vyřizuje PNS - uacutestrednl expedIce dovoz tisku Praha zaacutevod 01 adminIstrace vyacutevozu tisku Kufkova 19 16000 Praha 6 shyPřlspěvky ktereacute musl vyhovovat pokynJ1m pro autory (viz RH 64 24 11983) přlllmaacute rada kshyce Riše hvězd Sveacutedsk6 8 15000 Praha 5 Rushykopisy a obraacutezky se nevracej - Toto člslo

byio daacuteno do tisku 13 března vyšlo v dubnu 1984

Apriacuteloveacute zpravodajstviacute

VORONCOV-VEL1AMNOV VESMIR OD A DO Z Již znaacutemeacute i ty nejnovějšiacute poznatky o vesshy

miacuteru shrnuje encyklopedie dvojice sovětshyskyacutech autorů populariacutezaacutetorů astronomie (Pozn redakce akademik Boris Alexandroshyvič Voroncov-Veljaminov se asi při svyacutech 80 narozeninaacutech [ 14_ ll 1904] rozdvojil Jshy

Květy 2 1984

LEacuteTAllCl TALlŘE PŘECE EXSTUTI Po dvouleteacutem vyacutezkumu sdělila coloradskaacute

univerzita že leacutetajiacuteciacute taliacuteře jsou pouhyacutem vyacuteshymyslem_ Tento vyacutesledek okamžitě přiměl saintlouiskyacute deniacutek Post Dispatch k tomuto komentaacuteři Leacutetajiacuteciacute taliacuteře jsou mezi lidmi tak pevně zakořeněny že nemohou byacutet zpochybshyňovaacuteny něčiacutem tal triviaacutelniacutem jako je zaacutevěshyrečnaacute vědeckaacute zpraacuteva Dikobraz 421983

U VYNAacuteLEZCE BUŇOLKY Vynaleacutezt novyacute uacutespěšnyacute likeacuter je toteacutež

jako sestrojit kosmickyacute koraacuteb ba je to ještě mnohem viacutec Potřebujete kosmickyacute koraacuteb Nepotřebujete Chcete leacutetat na Měsiacutec Neshychcete Ale dobraacute kořalka vaacutes osloviacute v kaž shydeacute životniacute si tuaci Dikobraz 391983

OBLOHA PLNA JMEN Obchod s lidskou hlouposti kvete staacutele

dobře i když potřebuje noveacute formy Prezishydentla mezinaacuterodniacuteho hvězdneacuteho regi stru paniacute Phyllis Mosselovaacute oznaacutemila v New Yorku že již přes 70 tis(c osob se llechalo zvě nit na obloze a za poplatek 35 dolarů byla po nich pojmenov 8na nějakaacute hvězda Astronomoveacute z různyacutech zemiacute již sice mnoshy

hokraacutet oznaacutemili že toto pojmenovaacuteniacute nemaacute žaacutednou cenu - měřiacutetka hvězdaacuteřů jsou jinaacute - ale ani podvodniacutekům ani podvedeshynyacutem to zřejmě nevadL

Večerniacute Praha 18_ TV_ 1983

LETIŠTĚ PRO UFO Budou-li mimozemskeacute bytosti chtiacutet při s taacutet

na Zemiacute určitě je raacutedy přijmeme pravila mluvčiacute Mexickeacuteho svazu ježibab Aby svyacutem slovům dodala vaacutehu informovala hos ty 4_ mezinaacuterodniacuteho sletu čarodejnic o stavbě letiště pro UFO Betonovaacute plocha kruhoveacuteho ufiště o průměru 27 metrů se buduje v horshyskeacutem staacutetě Puebla Je pryacute ideaacutelniacute protože UFO je takeacute kruhoveacute a přistaacutevaacute kolmo Stashyvebniacute praacutece pokračujiacute rychlyacutem tempem proshytože ufoniacute pryacute přiletiacute jiŽ letos_ (Pozn reshydakce Asi se řiacutediacute jiacutezdniacutemi řaacutedy MHD hl m Prahy - talže dosud nedoputovali na Zemi j

Obrana lidu 33 1983

MEZI NEBeM A ZEMI JSou ovšem věci mezi nebem a zemi ktereacute

se zatiacutem vymykajiacute našemu omezeneacutemu chaacuteshypaacuteniacute Nemaacutem na mysli rovnou mesmerismus ale co třeba skvrny na slunci V době zvyacute shyšenyacutech slunečniacutech erupciacute dochaacuteziacute k naacutehlyacutem uacutemrtiacutem stoupaacute počet sebevražd i silničniacutech nehod Ale troufli byste sl řiacuteci primaacuteři v neshymocnici nebo přiacuteslušniacuteku VB že v důsledku kosmickeacuteho děniacute Naacutem domyacutešlivyacutem li shydem kosmickeacuteho věku je totiž všechno zashytraceně jasneacute Maacuteme svou vědu a techniku sveacute navykleacute naacutezory a cokoliv vybočuje z normy můžeme bez obav nazvat šarlataacutenshystviacutem Nu naši pravnukoveacute naacutes Judou soudi t stejně přiacutesně jako to my činiacuteme se svyacutemi předchůdci A možnaacute že při soudu přiacuteštiacutech staletiacute nedopadneme zrovna dobře Je totiž spousta věciacute mezi nebem a zemiacute na ktereacute jsme zatiacutem sakramentsky kraacutetciacute

Dikobraz 33 1983

Muž setrvaacutevaacute v klidu dokud neniacute ženskou silou donucen tento stav měnit Volně podle T Newtona

S(ařl paacuteni daacutevajiacute raacutedi alespoň dobraacute naučeniacute když už nemohou daacutent špatneacute přiacuteklady F de Za Rochefoucauld

Všude kde věda selhaacutevaacute začnou ladit baby R Pytliacutek

Jsou lideacute kteřiacute nemajiacute co na praacuteci a lak si vymyacuteJlejiacute Nejčastěji se to řiacutekaacute o šeacutefech 1 Noha

Je vyzkoušenou pravdou že uacutezkaacute specializace nenHi ničiacutem vykompenzovaacutena může veacutest k deformaci a zploštěniacute lidskeacute osobnosti V Vondraacuteček

Lze nadřlzeneacuteho poslat do kosmu Lze A je to slušnějšiacute Dikobraz 101984

Hranice mezi genialitou a šilenstviacutem byacutevaacute jasnějšiacute a ostřejlliacute nef ostřiacute břitvy R Pytliacutek

Historikoveacute taktně uvaacuteděj že profesor Virchow prodělal složityacute vědeckyacute a politickyacute vyacutevoj Skutečnost bude asi prozaičtějšiacute Pan profesor měl zavčas odejU do penze a měl by do budoucna pokoj Takto se stal vděčnyacutem objektem pro celeacute generace kritiků

J Noha

86

METEOROWCICKl KRATER - OBJEV DRUZICE Kraacuteter meteorologickeacuteho původu o průshy

měru čtyři kilometry se objevil na družicoshyveacutem sniacutemku zaacutepadoegyptsleacute pouště Okraj kraacuteteru je terasovityacute tvarem se podobaacute znaacuteshymějšiacutemu arizonskeacutemu piacutesčiteacute naacutevěje v zaacuteshyvětřiacute připomiacutenajiacute kraacutetery na Marsu Podobneacute uacutetvary se naleacutezajiacute i v pouštniacute krajině soushysedniacute Lybie Halo sobota 271983

fEZDUN SVETOJEZUUN Naukou Kopernikovou jest učiněn každyacute

uvědomělyacute člověk jezdunem jezdun světoshyjezdun je osoba kteraacute jezdiacute ve světě nejvyacuteshyborněji Znaacutemoť jest ze hvězdouky že země projede za jednu vteřinu draacutehu čtyř mil zeshyměpisnyacutech Jezdun je lepšiacute vyacutetečnějšiacute jezshydec nežli latinslyacute eques rreb německyacute Titter neiter Jakub Hron (1840J

Uacutekazy na obloze v červnu 1984

UacuteKAZY NA OBLOZE V CERVNU 1984

Slunce vstupuje 21 června v Sh02m do znashymeniacute Raka v tento okamžik je letniacute slunoshyvrat a začiacutenaacute astronomickeacute leacuteto Dne 1 červshyna vychaacuteziacute Slunce ve 3h56111 mezi 13-20 červnem ve 3h50m a dne 30 června ve 3h54m

Zapadaacute 1 června ve 20hOO nl pal staacutele pozshyději až 30 června ve 20h13m Deacutelka dne se v červnu měniacute jerr velmi maacutelo - je počaacutetshykem měsiacutece 16h04 111 v době slunovratu 16h 22 m a koncem měsiacutece lSh19m Jak je vidět deacutelka dne se od počaacutetku června do slunomiddot vratu prodloužiacute o 18 min a od slunovratu do konce června se opět zkraacutetiacute o 3 min Takeacute vyacuteška Slunce nad obzorem v poledne se běshyhem června prakticky neměniacute je po celyacute měsiacutec 62-63deg Měsiacutec je 6 Vl v 17h42 rn v prvniacute čtvrti

13 Vl v 15h43 m v uacuteplňku 21 VI ve 12hllm v posledniacute čtvrti tl 29 VI ve 4h19m v novu Přiacutezemiacutem prochaacuteziacute Měsiacutec 7 června odzemiacutem 20 června Při uacuteplňku 13 června nastaacutevaacute polostiacutenoveacute zatměniacute Měsiacutece Měsiacutec vstupuje do polostiacutenu ve 14h43m střed zatměniacute (maxishymaacutelniacute faacuteze 009) nastaacutevaacute v 15h26 m a vyacutestup Měsiacutece z polostiacutenu je v 16h09m U naacutes přishypadaacute zatměniacute na denniacute hodiny a na dobu kdy je Měsiacutec pod obzorem takže uacutekaz neniacute jJozorovatelnyacute Během června nastanou konshyjunkce Měsiacutece s těmito planetami 10 VI ve 14h se Saturnem tl teacutehož dne v 15h s Marshysem 12 Vl v 7h s Jupiterem a tentyacutež den v 19h s Uranem 14 VI v 5h s Neptunem

Merkur neniacute v červnupozorovatelnyacute proshytože je 23 Vl v horniacute konjunkci se Sluncem Počaacutetkem června vychaacuteziacute ve 3h13m v poloshyvině měsiacutece ve 3h 18m tedy jen kraacutetce před vyacutechodem Slunce Koncem června zapadaacute ve 20h56m kraacutetce po zaacutepadu Slunce Dne

13 června je Markur v konjunkci s Aldebamiddot ranem 20 VI prochaacuteziacute přiacutesluniacutem a 24 červshyna je nejdaacutele od Země (1325 AU)

Venuše neniacute takteacutež v červnu pozorovatelmiddot naacute protože je 15 VI v horniacute konjunkci se Sluncem Bliacutežiacute se do přiacutesluniacute jiacutemž projde 4 července Dne 4 června je Venuše v konmiddot junkci s Aldebaranem

Mars je v souhvězdiacute Vah do 20 červnu kdy je stacionaacuterniacute se pohybuje zpětnyacutem směrem poteacute přiacutemyacutem Nejvhodnějšiacute podmiacutenmiddot ky k pozorovaacuteniacute Marsu jsou ve večerniacutech hodinaacutech kdy kulminuje Počaacutetkem června zapadaacute ve 2h49m koncem měsiacutece již v 011 41 Během června se jasnost Marsu zmenšuje z -15m na -09 01bull

Jupiter je v souhvězdiacute Střelce a vzhledem I tomu že je 29 čelvna v opozici se Slunshycem je po celyacute měsiacutec ve vyacutehodneacute poloze l pozorovaacuteniacute Počaacutetkem června vychaacuteziacute ve 22 h04 m koncem měsiacutece je nad obzorem po celou noc Jupiter maacute jasnost -2201

Saturn je v souhvězdiacute Vah a po opozici se Sluncem z 3 května je dobře pozorovatelnyacute v prvniacute polovině noci - kulminuje večer Počaacutetkem června zapadaacute ve 3h OO m koncem měsiacutece však již v 1h03 nJ bull Jasnost Saturna se během června zmenšuje z O4m na O6m

Uran je v souhvězdiacute Hadonoše a protože je 1 června v opoziCi se Sluncem je po cel Yacute měsiacutec ve vyacutehodneacute poloze k pozorovaacuteniacute Pomiddot čaacutetkem měsiacutece vychaacuteziacute v 19h 52m zapadaacute ve 4hlOm koncem měsiacutece vychaacuteziacute v 17h5111gt zapadaacute ve 2h12mbull Poměrně kraacutetkyacute nočniacute pomiddot looblouk je daacuten tiacutem že Uran maacute deklinaci _22deg Jasnost Urana je 58 m bull Nejbliacuteže Zemi (17999 AU) je Uran 1 června

Neptun je v souhvězdiacute Střelce Vzhledem k tomu Že je 21 června v opozici (ve Hvězshydaacuteřskeacute ročence 1984 str 89 a 119 je chybně konjunkce miacutesto opozice) se Sluncem je po celyacute měsiacutec ve vyacutehodneacute poloze k pozorovaacuteniacute Neptun však maacute deklinaci -22deg takže jeho nočniacute polooblouk je poměrně kraacutetkyacute Počaacutetmiddot kem měsiacutece vychaacuteziacute ve 21h15m zapadaacute v 5h

31m koncem června vychaacuteziacute v 19h15m a zashypadaacute již ve 3h34m Jasnost Neptuna je 77 n1 bull

Dne 21 června je Neptun nejbliacuteže Zemi [29244 AU)

Pluto je v souhvězdiacute Panny a kulminuje ve večerniacutech hodinaacutech kdy jsou takeacute nejshypřiacuteznivějšiacute podmiacutenky k fotografickeacutemu zamiddot chyceniacute planety jejiacutež jasnost je asi 14 111 bull Pomiddot čaacutetkem června Pluto zapadaacute ve 3h59 111 konshycem měsiacutece jiŽ ve 2h06m

Meteory V červnu neniacute v činnosti žaacutednyacute z vyacuteznamnyacutech meteorickyacutech rojů ale někoshylik rojů s poměrně malou činnostiacute Podrobshynosti o nich lze naleacutezt ve Hvězdaacuteřskeacute romiddot čence 1984 (str 134)

Planetky Z jasnějšiacutech planetek je 8 červshyna v opozici se Slupcem [15) Eunomia (9-lOmJ Pro zaacutejemce o fotografovaacuteniacute uvaacutemiddot diacuteme jejiacute souřadnice (rektascenze a deklishynace ekv 19500)

V 20 17h184m -34deg14 V 30 17 088 -33 54

87

Vl ~ 16 11 58 3111 -3319 Vl 19 16 479 -3232 Vl 29 16 31l7 -J136

VII 9 16 317 -3036 VII 19 16 272 --2938 Vll 29 15 255 -2544

Jak je z uvedenyacutech poloh patrneacute jJlanetka se pollybuje souhvězdiacutem Stiacutera a (vzhledem 1lt deklinaci) bude li naacutes jen poměrně niacutezko nad obzorem Dne 13 června ve 4h se Eunoshymia přibliacutežiacute na 10 severně 1lt8 hvezde 27 Scorpii (5501 )

VšeChny časoveacute uacutedaje v tomto piohledu jsou uvedeny v čase středoevropskeacutem (lelni (i15 = SEČ + 1 hodina) vyacutechody a zaacutepady pJatiacute pro průsečiacutek 15deg poledniacuteku vyacutechodniacute deacutelky od Gr a 50deg rovnoběžky severniacute šiacuteřky

J B

bull Koupiacutem J Klepeštn A Rukl Souhvězdiacute ARTIA 1971 - Ing V Kašpar jlndřišskaacute 698 53002 Pardubice bull Prodaacutem rfiznou astr literaturu Hvězdaacuteřskeacute ročenky časop Kozmos a všechny ročniacuteky Řiacuteše hvězd prof sniacutemky hv oblohy čb prof diashypozitivy barevneacute na různaacute astron teacutemata lepo shyrelovaneacute sešity ruskeacute originaacutely Seznam uvedeshynyacutech publikaciacute zašlu ([Ja požaacutedaacuteniacute (1 sešit 24 ks dlapezitivJ1) Koupiacutem Atlas Coeli s přiacutelohou od A Bečvaacuteře katalog mlhovIn galaxiiacute Messler NGC a podobně - Vladimiacuter Kožuriacutek Sverepec 107 017 01 Pov Bystrica bull Prodaacutem kvalitniacute zenitaacutelniacute hranOly šiacuteřky 32 mm deacutelky odvěsen 31 mm deacutelka postřiacutebřeneacute il zalakovaneacute přepony 44 mm Daacutele nabiacuteziacutem poshyvrchově pohliniacutekovanaacute rovinnaacute zrcaacutetka rozm 80 mm X 143 mm - MUDr Věra Cochlarovaacute Smetnnova 1152 75701 Valašskeacute Meziřiacutečiacute

bull Refraktor o prfimělu objektivu 100-150 mm nebo reflektor s plůměrem zrcadla 120-200 mm na paralaktickeacute montaacuteži pokud moino s viacutece okulaacutery koupiacutem - Radoslav Bednaacuteř Merhaushytova 1310 61300 Brno bull Prodaacutem binokulaacuter 25 X100 - Jo~ef Marek Slovan~ kaacute 5 74101 Novyacute Jičiacuten

Kraacutesnyacute pocil KoCw do vesmiacuteru ještě neshyvystrelili ale my lam liacutetaly už před člově shy

kem 0 Suchyacute

36

OBSAH

Z Ceplecha Když se rodily Geminidy shy

M Grlin Spolupraacutece ve vesmiacuteru - j

l3oušleacutel Komety a planetky v roce 1983

- Krdtllteacute zpruacutevy - Noveacute ]j1ihy a publishy

kace - Uacutelltazy na obloze v červnu 1981

COIJEPfIAHME

3 IJenJlexa B03HMKHOBeHl1e lCMMH 11Jl

- M lpblH KocMwrecKoe COTpYlHM4eshy

CTBO - vl EoywKa KOMeTbI 11 aCTeshy

pOMlbl B 1983 r - KpaTKJ1e coo61leshy

HMR - PeLeH311M - HBJIeHMR Ha He6e

B MrOHe 1984 r

CONTENTS

Z CC]llcc l1a Birth or Gelllin icls - M

Grun Cooperation in Space -- j Bouška

Comets and Minor Planets in the Year

1983 - Short Conlributions - Book

Reviews - Phenomena in june 1883

ISSN 0035-555iacuteJ

Riacuteši hvězd řIdl redakčnl rada Doc Antoniacuten Mrkos CSc (předseda redakčnl rady) doc RNDr Jiřiacute Bouška CSc (vyacutekonnyacute redaktor) RNDr Jiřiacute Grygar CSc RNDr Oldřich Hlad člen korespondent CSAV RNDr Miloslav Kopecshykyacute DrSc Ing Bohumil Maleček CSc RNDr Jan Stohl CSc technickaacute redaktorka Otiacutelie Strnadovaacute - Vydaacutevaacute ministerstvo kultury tSR v nakladatelstviacute a vydavateJ~tvi Panoram Haacutelkova 1 12072 Praha 2 - Tisknou Tiskařskeacute zaacutevody n p zaacutevod 3 Slezskeacute 13 12000 Prsshyha 2 - VycMzI dvanaacutectkraacutet ročně cena Jedshynotllveacuteho čiacutesla Kčs 250 ročnf před~18tneacute Kčs

30- - Rozšiřuje Poštovnl novinovaacute služba Informace o předplatneacutem podaacute a objednaacutevky rřljmaacute kažcliIacute administrac e PNS pošta dorushyčovatel A PNS - UacuteED Praha ObJednaacutevky do zahraničiacute vyřizuje PNS - uacutestrednl expedIce dovoz tisku Praha zaacutevod 01 adminIstrace vyacutevozu tisku Kufkova 19 16000 Praha 6 shyPřlspěvky ktereacute musl vyhovovat pokynJ1m pro autory (viz RH 64 24 11983) přlllmaacute rada kshyce Riše hvězd Sveacutedsk6 8 15000 Praha 5 Rushykopisy a obraacutezky se nevracej - Toto člslo

byio daacuteno do tisku 13 března vyšlo v dubnu 1984

METEOROWCICKl KRATER - OBJEV DRUZICE Kraacuteter meteorologickeacuteho původu o průshy

měru čtyři kilometry se objevil na družicoshyveacutem sniacutemku zaacutepadoegyptsleacute pouště Okraj kraacuteteru je terasovityacute tvarem se podobaacute znaacuteshymějšiacutemu arizonskeacutemu piacutesčiteacute naacutevěje v zaacuteshyvětřiacute připomiacutenajiacute kraacutetery na Marsu Podobneacute uacutetvary se naleacutezajiacute i v pouštniacute krajině soushysedniacute Lybie Halo sobota 271983

fEZDUN SVETOJEZUUN Naukou Kopernikovou jest učiněn každyacute

uvědomělyacute člověk jezdunem jezdun světoshyjezdun je osoba kteraacute jezdiacute ve světě nejvyacuteshyborněji Znaacutemoť jest ze hvězdouky že země projede za jednu vteřinu draacutehu čtyř mil zeshyměpisnyacutech Jezdun je lepšiacute vyacutetečnějšiacute jezshydec nežli latinslyacute eques rreb německyacute Titter neiter Jakub Hron (1840J

Uacutekazy na obloze v červnu 1984

UacuteKAZY NA OBLOZE V CERVNU 1984

Slunce vstupuje 21 června v Sh02m do znashymeniacute Raka v tento okamžik je letniacute slunoshyvrat a začiacutenaacute astronomickeacute leacuteto Dne 1 červshyna vychaacuteziacute Slunce ve 3h56111 mezi 13-20 červnem ve 3h50m a dne 30 června ve 3h54m

Zapadaacute 1 června ve 20hOO nl pal staacutele pozshyději až 30 června ve 20h13m Deacutelka dne se v červnu měniacute jerr velmi maacutelo - je počaacutetshykem měsiacutece 16h04 111 v době slunovratu 16h 22 m a koncem měsiacutece lSh19m Jak je vidět deacutelka dne se od počaacutetku června do slunomiddot vratu prodloužiacute o 18 min a od slunovratu do konce června se opět zkraacutetiacute o 3 min Takeacute vyacuteška Slunce nad obzorem v poledne se běshyhem června prakticky neměniacute je po celyacute měsiacutec 62-63deg Měsiacutec je 6 Vl v 17h42 rn v prvniacute čtvrti

13 Vl v 15h43 m v uacuteplňku 21 VI ve 12hllm v posledniacute čtvrti tl 29 VI ve 4h19m v novu Přiacutezemiacutem prochaacuteziacute Měsiacutec 7 června odzemiacutem 20 června Při uacuteplňku 13 června nastaacutevaacute polostiacutenoveacute zatměniacute Měsiacutece Měsiacutec vstupuje do polostiacutenu ve 14h43m střed zatměniacute (maxishymaacutelniacute faacuteze 009) nastaacutevaacute v 15h26 m a vyacutestup Měsiacutece z polostiacutenu je v 16h09m U naacutes přishypadaacute zatměniacute na denniacute hodiny a na dobu kdy je Měsiacutec pod obzorem takže uacutekaz neniacute jJozorovatelnyacute Během června nastanou konshyjunkce Měsiacutece s těmito planetami 10 VI ve 14h se Saturnem tl teacutehož dne v 15h s Marshysem 12 Vl v 7h s Jupiterem a tentyacutež den v 19h s Uranem 14 VI v 5h s Neptunem

Merkur neniacute v červnupozorovatelnyacute proshytože je 23 Vl v horniacute konjunkci se Sluncem Počaacutetkem června vychaacuteziacute ve 3h13m v poloshyvině měsiacutece ve 3h 18m tedy jen kraacutetce před vyacutechodem Slunce Koncem června zapadaacute ve 20h56m kraacutetce po zaacutepadu Slunce Dne

13 června je Markur v konjunkci s Aldebamiddot ranem 20 VI prochaacuteziacute přiacutesluniacutem a 24 červshyna je nejdaacutele od Země (1325 AU)

Venuše neniacute takteacutež v červnu pozorovatelmiddot naacute protože je 15 VI v horniacute konjunkci se Sluncem Bliacutežiacute se do přiacutesluniacute jiacutemž projde 4 července Dne 4 června je Venuše v konmiddot junkci s Aldebaranem

Mars je v souhvězdiacute Vah do 20 červnu kdy je stacionaacuterniacute se pohybuje zpětnyacutem směrem poteacute přiacutemyacutem Nejvhodnějšiacute podmiacutenmiddot ky k pozorovaacuteniacute Marsu jsou ve večerniacutech hodinaacutech kdy kulminuje Počaacutetkem června zapadaacute ve 2h49m koncem měsiacutece již v 011 41 Během června se jasnost Marsu zmenšuje z -15m na -09 01bull

Jupiter je v souhvězdiacute Střelce a vzhledem I tomu že je 29 čelvna v opozici se Slunshycem je po celyacute měsiacutec ve vyacutehodneacute poloze l pozorovaacuteniacute Počaacutetkem června vychaacuteziacute ve 22 h04 m koncem měsiacutece je nad obzorem po celou noc Jupiter maacute jasnost -2201

Saturn je v souhvězdiacute Vah a po opozici se Sluncem z 3 května je dobře pozorovatelnyacute v prvniacute polovině noci - kulminuje večer Počaacutetkem června zapadaacute ve 3h OO m koncem měsiacutece však již v 1h03 nJ bull Jasnost Saturna se během června zmenšuje z O4m na O6m

Uran je v souhvězdiacute Hadonoše a protože je 1 června v opoziCi se Sluncem je po cel Yacute měsiacutec ve vyacutehodneacute poloze k pozorovaacuteniacute Pomiddot čaacutetkem měsiacutece vychaacuteziacute v 19h 52m zapadaacute ve 4hlOm koncem měsiacutece vychaacuteziacute v 17h5111gt zapadaacute ve 2h12mbull Poměrně kraacutetkyacute nočniacute pomiddot looblouk je daacuten tiacutem že Uran maacute deklinaci _22deg Jasnost Urana je 58 m bull Nejbliacuteže Zemi (17999 AU) je Uran 1 června

Neptun je v souhvězdiacute Střelce Vzhledem k tomu Že je 21 června v opozici (ve Hvězshydaacuteřskeacute ročence 1984 str 89 a 119 je chybně konjunkce miacutesto opozice) se Sluncem je po celyacute měsiacutec ve vyacutehodneacute poloze k pozorovaacuteniacute Neptun však maacute deklinaci -22deg takže jeho nočniacute polooblouk je poměrně kraacutetkyacute Počaacutetmiddot kem měsiacutece vychaacuteziacute ve 21h15m zapadaacute v 5h

31m koncem června vychaacuteziacute v 19h15m a zashypadaacute již ve 3h34m Jasnost Neptuna je 77 n1 bull

Dne 21 června je Neptun nejbliacuteže Zemi [29244 AU)

Pluto je v souhvězdiacute Panny a kulminuje ve večerniacutech hodinaacutech kdy jsou takeacute nejshypřiacuteznivějšiacute podmiacutenky k fotografickeacutemu zamiddot chyceniacute planety jejiacutež jasnost je asi 14 111 bull Pomiddot čaacutetkem června Pluto zapadaacute ve 3h59 111 konshycem měsiacutece jiŽ ve 2h06m

Meteory V červnu neniacute v činnosti žaacutednyacute z vyacuteznamnyacutech meteorickyacutech rojů ale někoshylik rojů s poměrně malou činnostiacute Podrobshynosti o nich lze naleacutezt ve Hvězdaacuteřskeacute romiddot čence 1984 (str 134)

Planetky Z jasnějšiacutech planetek je 8 červshyna v opozici se Slupcem [15) Eunomia (9-lOmJ Pro zaacutejemce o fotografovaacuteniacute uvaacutemiddot diacuteme jejiacute souřadnice (rektascenze a deklishynace ekv 19500)

V 20 17h184m -34deg14 V 30 17 088 -33 54

87

Vl ~ 16 11 58 3111 -3319 Vl 19 16 479 -3232 Vl 29 16 31l7 -J136

VII 9 16 317 -3036 VII 19 16 272 --2938 Vll 29 15 255 -2544

Jak je z uvedenyacutech poloh patrneacute jJlanetka se pollybuje souhvězdiacutem Stiacutera a (vzhledem 1lt deklinaci) bude li naacutes jen poměrně niacutezko nad obzorem Dne 13 června ve 4h se Eunoshymia přibliacutežiacute na 10 severně 1lt8 hvezde 27 Scorpii (5501 )

VšeChny časoveacute uacutedaje v tomto piohledu jsou uvedeny v čase středoevropskeacutem (lelni (i15 = SEČ + 1 hodina) vyacutechody a zaacutepady pJatiacute pro průsečiacutek 15deg poledniacuteku vyacutechodniacute deacutelky od Gr a 50deg rovnoběžky severniacute šiacuteřky

J B

bull Koupiacutem J Klepeštn A Rukl Souhvězdiacute ARTIA 1971 - Ing V Kašpar jlndřišskaacute 698 53002 Pardubice bull Prodaacutem rfiznou astr literaturu Hvězdaacuteřskeacute ročenky časop Kozmos a všechny ročniacuteky Řiacuteše hvězd prof sniacutemky hv oblohy čb prof diashypozitivy barevneacute na různaacute astron teacutemata lepo shyrelovaneacute sešity ruskeacute originaacutely Seznam uvedeshynyacutech publikaciacute zašlu ([Ja požaacutedaacuteniacute (1 sešit 24 ks dlapezitivJ1) Koupiacutem Atlas Coeli s přiacutelohou od A Bečvaacuteře katalog mlhovIn galaxiiacute Messler NGC a podobně - Vladimiacuter Kožuriacutek Sverepec 107 017 01 Pov Bystrica bull Prodaacutem kvalitniacute zenitaacutelniacute hranOly šiacuteřky 32 mm deacutelky odvěsen 31 mm deacutelka postřiacutebřeneacute il zalakovaneacute přepony 44 mm Daacutele nabiacuteziacutem poshyvrchově pohliniacutekovanaacute rovinnaacute zrcaacutetka rozm 80 mm X 143 mm - MUDr Věra Cochlarovaacute Smetnnova 1152 75701 Valašskeacute Meziřiacutečiacute

bull Refraktor o prfimělu objektivu 100-150 mm nebo reflektor s plůměrem zrcadla 120-200 mm na paralaktickeacute montaacuteži pokud moino s viacutece okulaacutery koupiacutem - Radoslav Bednaacuteř Merhaushytova 1310 61300 Brno bull Prodaacutem binokulaacuter 25 X100 - Jo~ef Marek Slovan~ kaacute 5 74101 Novyacute Jičiacuten

Kraacutesnyacute pocil KoCw do vesmiacuteru ještě neshyvystrelili ale my lam liacutetaly už před člově shy

kem 0 Suchyacute

36

OBSAH

Z Ceplecha Když se rodily Geminidy shy

M Grlin Spolupraacutece ve vesmiacuteru - j

l3oušleacutel Komety a planetky v roce 1983

- Krdtllteacute zpruacutevy - Noveacute ]j1ihy a publishy

kace - Uacutelltazy na obloze v červnu 1981

COIJEPfIAHME

3 IJenJlexa B03HMKHOBeHl1e lCMMH 11Jl

- M lpblH KocMwrecKoe COTpYlHM4eshy

CTBO - vl EoywKa KOMeTbI 11 aCTeshy

pOMlbl B 1983 r - KpaTKJ1e coo61leshy

HMR - PeLeH311M - HBJIeHMR Ha He6e

B MrOHe 1984 r

CONTENTS

Z CC]llcc l1a Birth or Gelllin icls - M

Grun Cooperation in Space -- j Bouška

Comets and Minor Planets in the Year

1983 - Short Conlributions - Book

Reviews - Phenomena in june 1883

ISSN 0035-555iacuteJ

Riacuteši hvězd řIdl redakčnl rada Doc Antoniacuten Mrkos CSc (předseda redakčnl rady) doc RNDr Jiřiacute Bouška CSc (vyacutekonnyacute redaktor) RNDr Jiřiacute Grygar CSc RNDr Oldřich Hlad člen korespondent CSAV RNDr Miloslav Kopecshykyacute DrSc Ing Bohumil Maleček CSc RNDr Jan Stohl CSc technickaacute redaktorka Otiacutelie Strnadovaacute - Vydaacutevaacute ministerstvo kultury tSR v nakladatelstviacute a vydavateJ~tvi Panoram Haacutelkova 1 12072 Praha 2 - Tisknou Tiskařskeacute zaacutevody n p zaacutevod 3 Slezskeacute 13 12000 Prsshyha 2 - VycMzI dvanaacutectkraacutet ročně cena Jedshynotllveacuteho čiacutesla Kčs 250 ročnf před~18tneacute Kčs

30- - Rozšiřuje Poštovnl novinovaacute služba Informace o předplatneacutem podaacute a objednaacutevky rřljmaacute kažcliIacute administrac e PNS pošta dorushyčovatel A PNS - UacuteED Praha ObJednaacutevky do zahraničiacute vyřizuje PNS - uacutestrednl expedIce dovoz tisku Praha zaacutevod 01 adminIstrace vyacutevozu tisku Kufkova 19 16000 Praha 6 shyPřlspěvky ktereacute musl vyhovovat pokynJ1m pro autory (viz RH 64 24 11983) přlllmaacute rada kshyce Riše hvězd Sveacutedsk6 8 15000 Praha 5 Rushykopisy a obraacutezky se nevracej - Toto člslo

byio daacuteno do tisku 13 března vyšlo v dubnu 1984

Vl ~ 16 11 58 3111 -3319 Vl 19 16 479 -3232 Vl 29 16 31l7 -J136

VII 9 16 317 -3036 VII 19 16 272 --2938 Vll 29 15 255 -2544

Jak je z uvedenyacutech poloh patrneacute jJlanetka se pollybuje souhvězdiacutem Stiacutera a (vzhledem 1lt deklinaci) bude li naacutes jen poměrně niacutezko nad obzorem Dne 13 června ve 4h se Eunoshymia přibliacutežiacute na 10 severně 1lt8 hvezde 27 Scorpii (5501 )

VšeChny časoveacute uacutedaje v tomto piohledu jsou uvedeny v čase středoevropskeacutem (lelni (i15 = SEČ + 1 hodina) vyacutechody a zaacutepady pJatiacute pro průsečiacutek 15deg poledniacuteku vyacutechodniacute deacutelky od Gr a 50deg rovnoběžky severniacute šiacuteřky

J B

bull Koupiacutem J Klepeštn A Rukl Souhvězdiacute ARTIA 1971 - Ing V Kašpar jlndřišskaacute 698 53002 Pardubice bull Prodaacutem rfiznou astr literaturu Hvězdaacuteřskeacute ročenky časop Kozmos a všechny ročniacuteky Řiacuteše hvězd prof sniacutemky hv oblohy čb prof diashypozitivy barevneacute na různaacute astron teacutemata lepo shyrelovaneacute sešity ruskeacute originaacutely Seznam uvedeshynyacutech publikaciacute zašlu ([Ja požaacutedaacuteniacute (1 sešit 24 ks dlapezitivJ1) Koupiacutem Atlas Coeli s přiacutelohou od A Bečvaacuteře katalog mlhovIn galaxiiacute Messler NGC a podobně - Vladimiacuter Kožuriacutek Sverepec 107 017 01 Pov Bystrica bull Prodaacutem kvalitniacute zenitaacutelniacute hranOly šiacuteřky 32 mm deacutelky odvěsen 31 mm deacutelka postřiacutebřeneacute il zalakovaneacute přepony 44 mm Daacutele nabiacuteziacutem poshyvrchově pohliniacutekovanaacute rovinnaacute zrcaacutetka rozm 80 mm X 143 mm - MUDr Věra Cochlarovaacute Smetnnova 1152 75701 Valašskeacute Meziřiacutečiacute

bull Refraktor o prfimělu objektivu 100-150 mm nebo reflektor s plůměrem zrcadla 120-200 mm na paralaktickeacute montaacuteži pokud moino s viacutece okulaacutery koupiacutem - Radoslav Bednaacuteř Merhaushytova 1310 61300 Brno bull Prodaacutem binokulaacuter 25 X100 - Jo~ef Marek Slovan~ kaacute 5 74101 Novyacute Jičiacuten

Kraacutesnyacute pocil KoCw do vesmiacuteru ještě neshyvystrelili ale my lam liacutetaly už před člově shy

kem 0 Suchyacute

36

OBSAH

Z Ceplecha Když se rodily Geminidy shy

M Grlin Spolupraacutece ve vesmiacuteru - j

l3oušleacutel Komety a planetky v roce 1983

- Krdtllteacute zpruacutevy - Noveacute ]j1ihy a publishy

kace - Uacutelltazy na obloze v červnu 1981

COIJEPfIAHME

3 IJenJlexa B03HMKHOBeHl1e lCMMH 11Jl

- M lpblH KocMwrecKoe COTpYlHM4eshy

CTBO - vl EoywKa KOMeTbI 11 aCTeshy

pOMlbl B 1983 r - KpaTKJ1e coo61leshy

HMR - PeLeH311M - HBJIeHMR Ha He6e

B MrOHe 1984 r

CONTENTS

Z CC]llcc l1a Birth or Gelllin icls - M

Grun Cooperation in Space -- j Bouška

Comets and Minor Planets in the Year

1983 - Short Conlributions - Book

Reviews - Phenomena in june 1883

ISSN 0035-555iacuteJ

Riacuteši hvězd řIdl redakčnl rada Doc Antoniacuten Mrkos CSc (předseda redakčnl rady) doc RNDr Jiřiacute Bouška CSc (vyacutekonnyacute redaktor) RNDr Jiřiacute Grygar CSc RNDr Oldřich Hlad člen korespondent CSAV RNDr Miloslav Kopecshykyacute DrSc Ing Bohumil Maleček CSc RNDr Jan Stohl CSc technickaacute redaktorka Otiacutelie Strnadovaacute - Vydaacutevaacute ministerstvo kultury tSR v nakladatelstviacute a vydavateJ~tvi Panoram Haacutelkova 1 12072 Praha 2 - Tisknou Tiskařskeacute zaacutevody n p zaacutevod 3 Slezskeacute 13 12000 Prsshyha 2 - VycMzI dvanaacutectkraacutet ročně cena Jedshynotllveacuteho čiacutesla Kčs 250 ročnf před~18tneacute Kčs

30- - Rozšiřuje Poštovnl novinovaacute služba Informace o předplatneacutem podaacute a objednaacutevky rřljmaacute kažcliIacute administrac e PNS pošta dorushyčovatel A PNS - UacuteED Praha ObJednaacutevky do zahraničiacute vyřizuje PNS - uacutestrednl expedIce dovoz tisku Praha zaacutevod 01 adminIstrace vyacutevozu tisku Kufkova 19 16000 Praha 6 shyPřlspěvky ktereacute musl vyhovovat pokynJ1m pro autory (viz RH 64 24 11983) přlllmaacute rada kshyce Riše hvězd Sveacutedsk6 8 15000 Praha 5 Rushykopisy a obraacutezky se nevracej - Toto člslo

byio daacuteno do tisku 13 března vyšlo v dubnu 1984

in iacutemek teacuteže Geminidy jako na 1 a 2 str obaacutelky (z 14 XII 1968J z pobočneacute stanice v Prčici pevneacute montovanou kamerou bez rotujiacuteciacuteho sektoru Expozici h vězdneacute oblohy od 17hSS m do ohsom provedl M Brož na desku ORWO NP-27 Let meteoru při teacuteto orientaci sniacutemku je shora dolLl

Na 4 straně obaacutelky ie unikaacutetniacute sniacutemek z odkazu f Cimrmana Jde o fotografii mlhoviny Vykřičniacutek v souhvězdiacute Vosy kteraacute maacute v dochovanem Cimrmanoveacute kashytalogu označeniacute C 1984 Stejně jako ostatniacute objekty obsaacutehleacuteho katalogu se ani tuto mlllOvinu dosud nepodařilo identifikovat Zřejmě proto že 1 Cimrman poshyjmenova l vlastniacute souhvězdiacute zcela podle svyacutech představ (A P Ril J