Jana Urbanovská, MVZ198, 17.3.2010

Mírové operace OSN a

jejich typy

2

Obsah

o Jak jsou mírové operace OSN definovány?

o Jakými principy se řídí?

o Jak vznikají, kdo je řídí, kdo do nich přispívá a jak jsou financovány?

o Jaké aktivity/techniky jsou v rámci nich aplikovány?

o Jak vypadá jejich dělení (nejen) na generace?

o Jaké jsou jejich funkce?

o Co znamená úspěch mírových operací? Které ne/uspěly? Jaké jsou příčiny neúspěchu/předpoklady úspěchu?

o Jaké jsou současné mírové operace?

o Jaké jsou nejvýznamnější trendy v oblasti mírových operací?

3

Definice mírových operací

o jednou z nejviditelnějších funkcí OSN

o vznik v podmínkách studené války RB zablokována -> obtížné najít konsensus

o statut není nijak zakotven v Chartě OSN

o nazývány operacemi “šest a půl” - mezistupeň mezi: „Akcemi k mírovému řešení sporů“ (kapitola VI) „Akcemi při ohrožení míru, porušení míru a činech útočných“

(kapitola VII)

o „Vojenské operace podniknuté se souhlasem všech hlavních stran konfliktu, zaměřené na pomoc s implementací příměří nebo mírové dohody a na podporu politických snah o dosažení dlouhodobého řešení“ (US Army 1994)

o od 50. let 20. st. na základě zkušeností stanoveny nepsané zásady pro vysílání a fungování operací, které s mírnými obměnami platí dodnes

4

Principy tradičních mírových misí

o Souhlas stran konfliktu

bez donucovacích pravomocí

oddělení bojujících stran, přivedení k jednání

o Minimální užití síly

výjimkou sebeobrana

lehce vyzbrojeny

spíše morální autorita

o Nestrannost

mandát naplňují nezaujatě

neupřednostňují jednoho z protivníků

5

Vznik mise

o Rada bezpečnosti (RB) nebo Generální tajemník(GT) identifikují hrozbu světovému míru a bezpečnosti

o RB rozhodne o vyslání operace a určí její mandát

o X rezoluce VS č. 377 z r. 1950 „Společně pro mír“

o GT doporučí způsob, jak má být operace vykonána, vybere velitele operace a podává zprávy o jejím pokroku

o UN Dept. for Peacekeeping Operations (v rámci Sekretariátu OSN) - každodenní řízení operace

o na žádost GT poskytují členské státy OSN personál a vybavení operace

6

7

Které země podle vás nejvíce přispívají svým personálem do operací?

8

Podíl zemí na vybavení misí

Co tyto (a jiné země) motivuje účastnit se mírových operací?

9

Motivace pro účast v mír. operacích

podpora vlastních zájmů (bezp., ekon., ..)

podpora hodnot a norem (mír, spolupráce, multilateralismus, demokracie)

plnění mezinárodních závazků a odpovědnosti za mír a bezpečnost

zisk mezinárodní prestiže, podpora národní image a reputace

snaha o větší vliv v mezinárodních vztazích (např. při úsilí o stálé křeslo v RB)

výcvik a zkušenosti pro vojáky, „zaměstnat armádu“

finanční profit (platba od UN)

10

11

Financování operací

o spojitost s nekonečnou finanční krizí OSN

o náklady sdíleny členskými státy OSN

o výjimkou UN Truce Supervision Organization (UNTSO) a UN Military Observer Group in India and Pakistan (UNMOGIP) – placeny z regulérního rozpočtu OSN

o příspěvky jsou určeny na základě schopnosti státu platit (4 skupiny států) a vlivu státu na rozhodnutí o vyslání miseo ČR spadá do kategorie „B“, tedy rozvinuté země; dobrá

platební morálka

o teoreticky jsou státy povinny poslat příspěvek do 30 dnů od obdržení žádosti X v praxi zpoždění -> dluhy vůči OSN

o celkové náklady na operace (1948-2008) = cca 61 miliard dolarů

12

13

Kdo je z členských států OSN největším dlužníkem?

14

Největší dlužníci (UN 2000)

Aktivity/techniky v rámci mír. operací

15

Aktivity/techniky v rámci mír. operací

Prevence konfliktů (conflict prevention)

diplomatické, civilní, příp. vojenské prostředky

cílem přispět k politickému urovnání sporu a zabránit vzniku ozbrojeného konfliktu

vojenské aktivity: varování stran sporu pozorování vývoje bezpečnostní situace zajištění výcviku a reformy bezpečnostního systému preventivní rozmístění sil

civilní aktivity: včasné varování (early warning) sběr a vyhodnocování informací (information gathering and

analysis) tzv. dobré služby (good offices) Generálního tajemníka OSN opatření na posílení důvěry

16

Aktivity/techniky v rámci mír. operací

Vytváření míru (peace-making)

po vzniku konfliktu, cílem dosáhnout příměří především diplomatické prostředky:

dobré služby GT, vyslanci, zmocněnci, vlády či skupiny států, mezinárodní organizace, nevládní organizace, známé osobnosti

ale i vojenské: např. dohled nad sankcemi a embargy, příp. prosazení silou

Udržování míru (peace-keeping)

po uzavření dohody nebo po zastavení bojů použití síly většinou omezeno na vlastní obranu v souladu s kapitolou VI Charty OSN vojenské funkce:

dohled na dodržování mírové dohody dohled na nárazníkové zóny odzbrojení bojujících stran odminování výcvik nových ozbrojených jednotek

komplexní model, také silná policejní a civilní složka

17

Aktivity/techniky v rámci mír. operací

Prosazování míru (peace-enforcement)

cílem dosáhnout zastavení bojů nebo zajistit dodržování mírové dohody (nikoli porazit protivníka)

použití donucovací síly

zachování principu nestrannosti

v souladu s kapitolou VII Charty OSN

Budování míru (post conflict peace-building)

po vyřešení základních příčin konfliktu

cílem dlouhodobé zabezpečení potřeb obyvatelstva, vytvoření mírového prostředí

diplomatické, civilní, příp. vojenské prostředky

důležité je zajistit pozornost (dlouhodobá záležitost, nutno dostatek zdrojů)

18

19

Generace mírových operací OSN

První generace

o tradiční peacekeeping

o princip nestrannosti, souhlasu stran s působením operace a použitím síly pouze v sebeobraně

o „operace zahrnující vojenský personál, avšak bez donucovacích pravomocí, podniknutá Spojenými národy s cílem pomoci udržet nebo obnovit mezinárodní mír a bezpečnost v místech konfliktu“ (Ramsbotham – Woodhouse 1999: xi)

o úkoly vojenského charakteru (pozorování, monitorování a podávání zpráv, dohled nad příměřím, vytváření nárazníkového pásma, opatření na posílení důvěry)

o většina operací z dob studené války, např. UNFICYP (Kypr), UNDOF (Gol. výšiny), UNEF I (Blízký Východ), UNYOM (Jemen), UNIPOM (Indie-Pákistán)

Generace mírových operací OSN

Druhá generace

po konci studené války (pokusy redefinovat peacekeeping)

multidimenzionální, robustní, multifunkční, rozšířený/širší peacekeeping ad.

mix vojenských, policejních a civilních kapacit

cílem vytvořit bezpečné a stabilní prostředí a podporovat politický proces

přímá role v politickém úsilí vyřešit konflikt

souhlas stran konfliktu, ale již použití síly na obranu mandátu možnost lépe dosáhnout zlepšení bezpečnostní

situace

např. UNTAG (Namibie), UNTAC (Kambodža), ONUSAL (El Salvador), ONUMOZ (Mozambik)

20

Generace mírových operací OSN

Třetí generace

prosazování míru

aplikace donucovacích opatření, včetně použití síly

RB: existence ohrožení míru, porušení míru nebo činů útočných autorizace na základě kapitoly VII Charty OSN

„operace prováděné za účelem obnovení míru mezi válčícími stranami, jež ne zcela souhlasí s intervencí, a které mohou být zapojeny do bojových akcí“ (Ramsbotham 1995: 2)

nevyžaduje souhlas stran konfliktu

např. UNOSOM II (Somálsko), UNPROFOR (Bosna a Hercegovina)

21

22

Funkce operací podle generací(Waisová 2005)

Vojenské Politické Humanitární

Dohled na dohody o příměří a bezpečnosti

Udržování pořádku, dohled nad dodržováním zákonů

Ochrana humanitárních konvojů a pracovníků

Dohled na nárazníkové zóny

Pomoc při obnově funkční vlády

Logistická podpora humanitárních projektů

Dohled na odzbrojení bojujících stran

Podpora udržení nezávislosti

Poskytování humanitární pomoci

Dohled na rozmístění ozbrojených sil

Vyjednávání s nevládními skupinami

Zřízení a ochrana bezpečnostních zón

Prevence vypuknutí občanské války

Pomoc při organizaci voleb a dohled nad nimi

Pomoc při repatriaci uprchlíků

Odminování Vykonávání dočasné místní správy

Monitorování pohybu uprchlíků

Pomoc při vytváření a výcviku ozbrojených jednotek

Pomoc při poválečné rekonstrukci oblasti

Dohled nad dodržováním základních lidských práv

Další možná dělení

Marrack Goulding (1993) – podle funkcí:

1) preventivní rozmístění jednotek 2) tradiční udržování míru 3) operace podporující implementaci mírových

dohod4) operace na ochranu doručení humanitární

pomoci5) rozmístění jednotek OSN v prostředí kolapsu

státních institucí6) vynucení příměří

23

Další možná dělení

P. Diehl, D. Druckman a J. Wall (1998) – podle rolí, které hrají operace v konfliktu, a podle jejich vyjednávacích strategií (využití teor. rámce řešení a managementu konfliktů):

1) tradiční udržování míru

2) pozorování

3) kolektivní vynucování

4) dohled nad volbami

5) humanitární pomoc během konfliktu

6) budování státu/národa

7) sjednávání míru

8) preventivní rozmístění

9) ověřování zbrojních kontrol

10) ochranné služby

11) intervence na podporu demokracie

12) vynucování sankcí

24

Úspěch operací OSN

Jak ohodnotit úspěch?

různá kritéria, jak jej měřit

conflict management – zmírnění násilí (min.)

conflict resolution – vyřešení konfliktu (max.)

záleží na cíli operace!

nejčastěji – splnění mandátu

důležité jsou okolnosti: politická podpora RB, finanční a lidské zdroje (podpora od členských zemí), vůle stran konfliktu jej ukončit (= míra spolupráce s operací)

hodnocení operace záleží na zvoleném úhlu pohledu

25

26

Úspěšné a neúspěšné operace

Kypr 64+ (konflikt trvá, ale násilí pod kontrolou)

Namibie 89-90 (mandát dokončen, násilí limitováno, konflikt se nerozšířil)

Salvador 91-95 (pomoc zejména v přechodném období)

Mozambik 92-94 (násilí limitováno, návrat uprchlíků)

Makedonie 92-95 (mandát splněn, návrat uprchlíků)

o Haiti 93-96 (mandát takřka splněn, násilí utlumeno, návrat uprchlíků)

Libanon 78+ (porušování příměří, mnoho obětí, šíření konfliktu)

Rwanda 93-96 (nedostatek politické vůle, neochota konflikt ukončit)

Bosna a Hercegovina92-95 (nedodržováno příměří, nezajištěn souhlas stran)

Somálsko 93-95 (těžko zvládnutelný terén, stažení sil)

27

Příčiny neúspěchu operací OSN

o příčiny neúspěchu v post-bipolárním světě je možné hledat v jejich samotném konceptu

o principy: nestrannost? zákaz užití síly? souhlas s přítomností mise?

o funkční rámec ani koncept mírových operací nebyl nikdy oficiálně kodifikován -> nejasnosti

o mandát často vágní, nerealisticky široký, požaduje příliš mnoho, někdy naopak příliš striktní, často se mění, potíže s interpretací

o nedostatek politické vůle – jak ze strany mocností, tak ze strany zúčastněných stran (dodržování příměří, odzbrojení,…)

o nedostatek materiálních i lidských zdrojů

o pozdní vyslání operace

o dobrovolné financování?

28

Předpoklady úspěchu

o vůle zúčastněných stran k řešení konfliktu

o realistický mandát podložený dobrou a akceptovanou strategií

o ochota a připravenost podporovat takový mandát politickými, lidskými a materiálními zdroji

o následný proces postkonfliktní rekonstrukce = prevence vypuknutí dalšího konfliktu

(= Výroční zpráva OSN 2001)

29

Současné operace (k lednu 2010)

o Celkem 15 operací:

o Afrika: SAR a Čad, Súdán (2), Pobřeží Slonoviny, Libérie, DR Kongo, Západní Sahara

o Amerika: Haiti

o Asie + Pacifik: Východní Timor, Pákistán, Afghánistán

o Evropa: Kypr, Kosovo

o Blízký východ: Sýrie (Golanské výšiny), Libanon, Blízký východ obecně (UNTSO)

o téměř 100 tis. vojenských a policejních jednotek

o 121 tis. celkový personál OSN

o 115 přispívajících zemí

30

Současné operace (UN 2010)

31

Trendy na poli mírových operací

o Vytvořit stálou armádu OSN?

o Regionalizovat mírové operace?

o Předat úkol soukromým voj. společnostem?

o Dát prostor válce? (viz Luttwak)

32

Zdroje

o Bureš, O. (2007): Operace na udržení míru OSN, Olomouc, Univerzita Palackého v Olomouci.

o Diehl, P. (2008): Peace Operations, Cambridge, Polity Press.o Diehl, P. – Druckman, D. – Wall, J. (1998): International Peacekeeping and

Conflict Resolution: A Taxonomic Analysis with Implications, Journal of Conflict Resolution, Vol XXXXII, No 1, pp. 33-55.

o Doyle, M. W. – Sambanas, N. (2007): The UN record on peacekeeping operations, International Journal, Vol LXII, No 3, pp. 495-518.

o Charta Organizace spojených národů a Statut Mezinárodního soudního dvora, http://www.osn.cz/dokumenty-osn/soubory/charta-organizace-spojenych-narodu-a-statut-mezinarodniho-soudniho-dvora.pdf.

o Goulding, M. (1993): The Evolution of United Nations Peacekeeping, International Affairs, Vol LXIX, No 3, pp. 451-464.

o Luttwak, E. N. (1999): Give War a Chance, Foreign Affairs, Vol LXXVIII, No 4, pp. 36-44.

o Ramsbotham, O. – Woodhouse, T. (1999): Encyclopedia of International Peacekeeping Operations, Oxford, ABC-Clio Press.

o Report of the Secretary-General on the Work of the Organization,http://www.un.org/documents/ga/docs/56/a561.pdf.

o UN DPKO (2008): United Nations Peacekeeping Operations. Principles and Guidelines, on-line text (http://www.un.org/Depts/dpko/dpko/).

o United Nations Peacekeeping, http://www.un.org/Depts/dpko/dpko/. o Waisová, Š. (2005): Řešení konfliktů v mezinárodních vztazích, Praha, Portál.