Home >Documents >Mýty a fakta o bažantu kolchidském

Mýty a fakta o bažantu kolchidském

Date post:18-Jan-2017
Category:
View:233 times
Download:6 times
Share this document with a friend
Transcript:
  • Svt

    mys

    livos

    ti 6/

    16Za

    jmav

    osti

    28

    Baant obecn (Phasianus colchicus L.) obv rozshl zem od ernho moe a po

    Tchaj-wan a japonsk souostrov. V tomto rozshlm arelu vzniklo 33 istokrevnch poddruh

    (mapa 1) i zempisnch ras. Jednm z poddruh je i baant kolchidsk (Phasianus colchicus

    colchicus). V nedvn dob byly odhaleny nov skutenosti o jeho pvodu v Evrop.

    V poslednch letech se dky novm v-deckm objevm od zklad zmnila teorie o pvodu baanta v Evrop, kter u ns byla dve prezentovna po cel desetilet. V mysliveck literatue se uvd, e baant byl do Evropy dovezen z Asie a byl zde umle vysazen. A tak to, e prvn baanti byli v 5. stolet ped nam letopotem im-portovni z tehdej Kolchidy (oblast na zem dnen Gruzie) do ecka, v 1. stolet ped nam letopotem do Itlie a ve ste-dovku se postupn ili Evropou smrem na sever, a se v 11. stolet dostali i na

    nae zem. lo o bezobojkovho baanta kolchidskho, kter byl oznaovn jako esk baant (der bhmische Jagdfasan, Fasain de Boheme, bohemian pheasant). Pod tmto nzvem je dodnes znm po cel Evrop, a dokonce i v USA. Tento poddruh baanta obecnho byl po dlouh stalet ne-jen na naem zem jedinm. Nyn vak byly zjitny nov skutenosti o historii jeho pvodu v Evrop. Podle nich baant kolchidsk nepochz z Kolchidy, nbr z Balknu.

    NA POTKU BYL ARCHEOLOGICK NLEZ

    V roce 1997 objevil prof. Zlatozar Boev z Nrodnho prodovdeckho muzea v Sofii v archeologickm nale-ziti v oblasti Dolnoslav v Bulharsku ba-ant kosti

    Petr Bach

    Mty a fakta o baantu

    kolchidskm

    Baant kolchidsk expont z prodovdnho muzea v USA (divok ptk z Kolchidy). Foto James Pfarr

  • 29

    Zajm

    avos

    tiSv

    t m

    ysliv

    osti

    6/16

    Repro z knihy Nae lovn ptactvoRepro z knihy Nae lovn ptactvo

  • 30

    Zajm

    avos

    tiSv

    t m

    ysliv

    osti

    6/16

    a zjistil, e pochzej z obdob 55305480 ped nam letopotem. Nsledn byly na-lezeny dal pozstatky baant z uveden doby v ecku, a dokonce i v Rumunsku. Tyto objevy dokazuj, e baant ml irok arel rozen na zem zmnnch stt, a potvrzuj nzor, e je pvodnm druhem Balknu. V uveden dob toti nemohlo dojt k jeho zmrnmu en lovkem. Dal vzkumy prokzaly, e jde o kosti ba-ant kolchidskch (Phasianus colchicus colchicus), a bylo t zjitno, e jejich po-sledn populace dodnes ije v ecku, a to v delt eky Nestos (Mesta).

    Slovo baant je sice odvozeno od nzvu eky Phasis (dnes Rioni) protkajc ze-mm nkdej Kolchidy, kde argonauti ba-anty dajn objevili, odchytili a odtam-tud je dovezli do ecka, ale dky nedvnm kosternm nlezm je jasn, e dovoz ba-ant v 5. stolet ped nam letopotem

    pat pouze k antickm bjm. Baant se toti v ecku bn vyskytoval ji o nko-lik tiscilet dve.

    Vzhledem k tomu, e baant kolchidsk se hojn vyskytoval na Balkn, lze se do-mnvat, e na nae zem mohl bt dove-zen napklad z Rumunska, a ne od jihu, z Itlie, jak je popisovno, a mohlo to bt i mnohem dve ne v 11. stolet.

    POSLEDN PVODN EVROPSK POPULACE

    Baant kolchidsk v souasnosti ije v malch izolovanch populacch v Arm-nii, zerbjdnu, Gruzii a rnu. Jak ji bylo uvedeno, zachovala se i jeho posledn pvodn evropsk populace v delt eky Nestos v ecku. Podle eckch ornitolog a lovc byl a do 19. stolet rozen na velk sti zem ecka, a to zejmna v dolch ek. Jet po eck nrodn

    osvobozeneck revoluci v roce 1821 ili z-stupci tohoto poddruhu v pobench le-sch na zpad sttu. Ve 20. stolet se vak arel jeho rozen podstatn zmenil, tak-e od roku 1923 byl zakzn jeho lov. V prvn tetin minulho stolet se vskyt baanta kolchidskho omezoval ji pouze na regiony Thrace a Macedonia v severnm ecku a v poslednch desetiletch se druh vyskytuje jen ve zmnn delt eky Nestos na severovchod ecka. ist forma toho-to poddruhu se v tto oblasti dodnes za-chovala dky tomu, e tam pravdpodobn nikdy nedolo k vypoutn baant. Na danm zem navc nikdy nebyl nalezen baant kohout s blm pem na krku, co je dominantn znak hybridizace.

    Do roku 1980 nejsou z uveden lokality k dispozici dn daje o stavech baant. V letech 1990 a 1994 byla velikost tamn baant populace odhadovna na 700 a

    Baant kolchidsk ve svm pirozenm prosted v Delt eky Nestos, ecko. Foto Periklis Birtsas

    Rozen istokrevnch poddruh baanta obecnho, zdroj wikimedia.orgR

    B

    Vvoj vskytu baanta kolchidsk-

    ho v ecku, autor Christos Sokos

    Vskyt baanta kolchidskho v ecku

    do 19. stolet

    do 20. stolet

    dnes

    skupina torquatus

    skupina tarimensis

    skupina mongolicus

    skupina principalis

    skupina colchicus

  • 31

    Zajm

    avos

    tiSv

    t m

    ysliv

    osti

    6/16

    1050 kus. V poslednch deseti letech je jej stav sledovn pomoc stn volajcch kohout v jarnm obdob. Bylo jich napo-tno od 31 do 92, take velikost cel po-pulace kols mezi 100 a 250 jedinci. Ob-last je chrnnm zemm patcm do st Natura 2000 a v roce 2003 byla vy-hodnocena jako vhodn stanovit pro v-skyt baant. zem je vak neustle po-kozovno intenzivnm zemdlstvm a pastevectvm. Takto postien oblasti za-braj 85 % plochy n delty, na zbvaj-cch 15 % zem sniuje vhodnost stano-vit nedostaten rozvolnn devinn vegetace a pokroil sukcese bylinnho pa-tra. Krom toho baanti el velkmu pre-danmu tlaku.

    Geneticky jedinen baant populace z delty eky Nestos jen st odolv et-nm hrozbm, napklad zhorenm stano-vitnm podmnkm, dravcm, ovckm psm, intenzivnmu zemdlstv a tak pytlctv. Je zejm, e jej znik by zname-nal konec posledn pvodn populace ba-anta kolchidskho v Evrop, nebo ptci z tto populace nejsou chovni v zajet. Lo-veck federace Makedonie a Trcie proto pijala opaten, kter maj baantm po-moci. Jde napklad o zlepovn stanovit-nch podmnek, zamstnvn strc, mo-nitoring baant populace a vypracovn aknho plnu na jej podporu. Tomuto si-l by se mlo napomhat a mlo by se

    kombinovat s reintrodukc baant v ob-lastech s vhodnmi stanoviti a odpovda-jcm managementem.

    BAANT KOLCHIDSK U NSBaant kolchidsk byl prvnm baantem

    dovezenm na nae zem. S importem dalch poddruh baanta obecnho do ev-ropskch baantnic v 19. a 20. stolet (ze-jmna torquatus a mongolicus) a lecht-nm rznch barevnch mutac (tenebroz, izabel atd.) dochzelo k jejich hybridizaci s hojn rozenm baantem kolchidskm. Tmto zpsobem vznikl dnen bn lov-

    n baant reprezentovan rozlin zbarve-nmi kohouty, kte maj na krku rzn i-rok bl obojky nebo jejich nznaky. Jde tedy o kence nkolika poddruh a ba-revnch mutac baanta.

    V poslednch letech jsem se setkal s mnoha myslivci a chovateli baant, kte- tvrdili, e chovaj baanty kolchidsk. Vtinou vak lo o hybridn jedince. Za baanty kolchidsk nelze povaovat tako-v, kte vznikli dlouhodobou selekc hyb-ridnch kohout bez obojku. Bl obojek je dominantnm znakem hybridizace a jeho nznak se po nkolika generacch me znovu objevit. Problmem je, e mnoho ne-zasvcench nazv baantem kolchidskm vechny baanty bez blho obojku na krku. Je vak teba si uvdomit, e baant obecn m 33 poddruh, z nich je tm polovina zcela bez blho obojku, ale i jeho nznaku.

    V souasnosti je v esk republice chov-no pouze nkolik jedinc istokrevnho ba-anta kolchidskho, a to vhradn drobn-mi chovateli. Tuto malou populaci tvo ptci dovezen ze zpadn Evropy (Nmec-ko, Francie, Belgie, Holandsko) a jejich po-tomci, piem vichni pochzej pouze z nkolika krevnch lini. Asi nejvznam-nj je evropsk krevn linie od chovatele Christiana Mllera z Erfurtu, kter baan-ty kolchidsk pivezl v roce 1992 spolen s nkolika dalmi poddruhy z Batumi v ji-hozpadn Gruzii. Tato neobyejn cenn kolekce baant dala zklad rozen isto-krevnch poddruh baanta obecnho do zpadoevropskch chov. Dal vznamnou krevn lini, kter se v poslednch letech dostala na nae zem, je linie z USA od

    Baant obojkov (torquatus). Foto Klaus RudloffB

    Baant kirgizsk (mongolicus). Foto Klaus Rudloff

  • 32

    Zajm

    avos

    tiSv

    t m

    ysliv

    osti

    6/16

    chovatele Jamese Pfarra. Vedle zstupc uvedench lini se u ns lze setkat s jedin-ci ze star nmeck linie (od chovatele Die-tera Arnolze) a star francouzsk krevn li-nie (od chovatele Edouarda Jelena), kter vznikla z baant dovezench pro loveck farmy. Cel nae souasn populace poch-z pouze z nkolika jedinc zmnnch krevnch lini, co z genetickho hlediska pedstavuje velk problm.

    Baanti kolchidt jsou dajn stle hoj-n chovni pro loveck ely v Bulharsku. Informace o tom, zda skuten jde o isto-krevn jedince Phasianus colchicus colchi-cus, nebo o hybridn baanty bez obojku, vak nemm. Pokud by opravdu lo o ne-hybridn jedince, bylo by nanejv nutn zajistit dovoz zstupc cennho genofondu k nm a do zpadn Evropy a obohatit tak souasn populace.

    BAANTI PRO NAE HONITBYZpotku byli baanti chovni vhradn

    v baantnicch, kter u ns zaaly vznikat v 11. stolet. Velk rozvoj jejich chovu na naem zem nastal ve 13. a 14. stolet, kdy byly hromadn zakldny obory a ba-antnice. Do voln prody byli baanti z-mrn vysazovni a od 18. stolet. Velmi dobe se pizpsobili naim podmnkm, rozili se tm na celm naem zem a a do nedvn minulosti se i hojn lovili. To ve svd o tom, e prv baant kol-chidsk je vhodnm poddruhem pro nae podmnky.

    Vhodou baanta kolchidskho je kvalit-n opeen, kter z nho dl vynikajcho letce a zvyuje jeho otuilost. Je t odol-nj vi chorobm ne jin poddruhy, m dobr protipredan chovn a i pi chovu v zajet si zachovv svou pirozenou pla-chost. Zatmco poddruhy torquatus a mon-golicus jsou vhodn do polnch honiteb, poddruh colchicus je baantem okraj les. Tuto vlastnost jsem si sm ovil, kdy jsme zaali vypoutt baanty kolchidsk do na honitby. Dve vypoutn hybridn obojkov baanti vyhledvali zejmna rko-siny kolem rybnk a vodote, odkud vy-tahovali do okolnch pol, zatmco baanti kolchidt osidlovali okraje les a asto byli pozorovni i hloubji v lesnm porostu. Tato vlastnost m podle mho nzoru ze-jmna tu vhodu, e pi hnzdn v krytin lesnch okraj je eliminovno riziko vysee-n hnzd. S ohledem na uveden vlastnosti je teba vdy zvit, kter z poddruh zvo-lit v zvislosti na