+ All Categories
Home > Documents > NÁŠ ROZHOVOR - Internet Archive Ra… · Praktická elektronika A Radio - 10/96 NÁŠ ROZHOVOR...

NÁŠ ROZHOVOR - Internet Archive Ra… · Praktická elektronika A Radio - 10/96 NÁŠ ROZHOVOR...

Date post: 29-Mar-2021
Category:
Upload: others
View: 10 times
Download: 0 times
Share this document with a friend
47
Praktická elektronika A Radio - 10/96 NÁŠ ROZHOVOR ROČNÍK I/1996. ČÍSLO 10 V TOMTO SEŠITĚ Náš rozhovor ................................................. 1 AR seznamuje: Hledač kovů BOSCH DMO 10 ........................................... 3 AR mládeži: Svítivé diody, Jednoduchá zapojení pro volný čas .............. 4 Informace, Informace .................................... 6 Programátor PIC ........................................... 7 Bezdrátový zvonek BZ-1 ............................. 10 Nové knihy .................................................. 13 Měření rychlosti trochu jinak ....................... 14 Úsporné zapojení LED řízených obvody LM3914, 15, 16 ................ 14 Sběrnice I 2 C (nejen) pro UCB/PIC-2 (2. část) .................. 15 Prostorový zvuk Dolby v osobních počítačích ................................. 17 Třítónový oscilátor signalizuje stav dvou logických signálů ........................ 17 Elektronické potenciometry Dallas .............. 18 Efektní indikace přerušení tavné pojistky .... 19 Tester modelářských serv ........................... 20 Rychlý převodník A/D .................................. 23 Centrálne ovládanie zámkov - doplnok k poplašnému zariadeniu .............. 24 Inzerce .......................................... I-XLVIII, 48 Malý katalog ................................................ 25 Domácí kino ................................................ 27 Programovatelný regulátor teploty .............. 28 Rádio „Nostalgie” ........................................ 32 PC hobby .................................................... 33 CB report ..................................................... 42 Z radioamatérského světa .......................... 44 Mládež a radiokluby .................................... 47 OK1CRA ..................................................... 47 lem má firma RCS výpočetní pracoviště, kde vypočítáme pokrytí rádiovým signálem a sílu pole. Co nezvládne výpočetní techni- ka, to doplníme zkouškami a měřením v terénu. Firma RCS se zabývá také tvorbou soft- ware, který dodáváme společně se systé- my výpočetní techniky. Dceřinná firma RCS Kladno a jeden z tamních našich společní- ků Ing. Václav Zdich je autorem u nás nej- používanějšího a pro naše podmínky opti- málního software „Výjezd" pro hasičská operační střediska. Jak vypadá současná situace ve výstavbě rádiových sítí v ČR a ve srovnání se světem? Bude zájem o jejich výstavbu u nás v dohledné době saturován? Po sametové revoluci se začaly rádiové sítě rychle rozvíjet. Jednak vznikají sítě nové, jednak staré rádiové sítě (hasiči apod.) začaly přecházet na moderní tech- niku. Byla to doba eufórie nakupovat co nejlevnější radiostanice ve velkém množ- ství. Ty samozřejmě nesplňovaly různé technické parametry a tak dnes máme prá- ci s jejich obměnou. Dlužno však dodat, že ještě dnes u nás stále fungují sítě, vybave- né např. starými radiostanicemi TESLA typu VXN101 s elektronkovými koncovými stup- ni. Vlastně po šesti letech se dostáváme do stadia, kdy je další rozvoj rádiových sítí již limitován kmitočtovými možnostmi; mám na mysli území Prahy a Brna. Vyřizování žádostí zákazníků bývá pozastaveno pro nedostatek kmitočtů. Další problémy vy- vstávají v pohraničních oblastech s koordi- nací kmitočtů, např. s Rakouskem, kde je hustý provoz hlavně v pásmu 160 MHz, jed- náni s Polskem zase trvají velmi dlouho. Od loňského roku se koordinují naše kmi- točty s dalším státem, a sice se Sloven- skem. Do rozdělení ČSFR a nějaký čas po něm se kmitočty přidělovaly v ČR i SR podle jednotné mřížky (25kilometrový rastr, kde se kmitočty v sousedních čtvercích nesmí shodovat). Co bylo mezi ČR a SR v tomto společné a funkční, to se zbouralo a zača- lo se koordinovat. A co nás čeká v budoucnu soudě ze zahraničních příkladů? Od loňského roku v Rumunsku striktně změnili rastr na 12,5 kHz; tomuto nařízení se musely všechny sítě přizpůsobit do 6 měsíců a radiostani- ce, které tento požadavek nemohly splnit, musely být pochopitelně z provozu vyřaze- ny. V USA se již používá pro nedostatek kmitočtů kanálový krok 5 kHz. Je to tech- nicky řešitelné, ale za cenu zmenšení citli- vosti přijímačů. Naše firma v případě sítí pro ministerstvo vnitra používá sice rastr Jan Maršálek (vlevo) a Rudolf Toužín, OK2ZZ Praktická elektronika A Radio Vydavatel: AMARO spol. s r. o. Redakce: Šéfred.: Luboš Kalousek, OK1FAC, redaktoři: ing. Josef Kellner (zástupce šéf- red.), Petr Havliš, OK1PFM, ing. Jan Klabal, ing. Jaroslav Belza, sekretariát: Tamara Trn- ková. Redakce: Dlážděná 4, 110 00 Praha 1, tel.: 24 21 11 11 - l. 295, tel./fax: 24 21 03 79. Ročně vychází 12 čísel. Cena výtisku 20 Kč. Pololetní předplatné 120 Kč, celoroční před- platné 240 Kč. Rozšiřuje PNS a. s., Transpress spol. s r. o., Mediaprint & Kapa a soukromí distributoři. Předplatné: Informace o předplatném podá a objednávky přijímá administrace redakce (Amaro spol. s r. o., Dlážděná 4, 110 00 Praha 1, tel./fax: 02-24 21 11 11 - l. 284), PNS, pošta, do- ručovatel. Objednávky a predplatné v Slovenskej re- publike vybavuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava, tel./ fax (07) 213 644 - predplatné, (07) 214 177 - ad- ministratíva. Predplatné na rok 297,- SK, na pol- rok 149,- SK. Podávání novinových zásilek povoleno jak Českou poštou - ředitelstvím OZ Praha (č.j. nov 6005/96 ze dne 9. 1. 1996), tak RPP Brati- slava (čj. 721/96 z 22. 4. 1996). Inzerci v ČR přijímá redakce, Dlážděná 4, 110 00 Praha 1, tel.: 24 21 11 11 - linka 295, tel./fax: 24 21 03 79. Inzerci v SR vyřizuje MAGNET-PRESS Slo- vakia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava, tel./fax (07) 214 177. Za původnost a správnost příspěvků odpovídá autor. Nevyžádané rukopisy nevracíme. ISSN 1211-328X, MKČR 7409 © AMARO spol. s r. o. s Rudolfem Toužínem, OK2ZZ, ře- ditelem firmy RCS v Brně, o aktivi- tách této firmy v oboru radiokomu- nikací i jinde. V úvodu prosím představ našim čtenářům vaši firmu: kdy byla založena, na co se specializuje, jaká je její působnost a co od vás zákazníci očekávají? Firma byla založena v roce 1992 a její specializaci vystihuje celkem přesně její název: písmena RCS jsou zkratkou anglic- kého obratu Radio Communication Sys- tems. Ty jsou našim hlavním oborem pů- sobnosti. Zanedlouho po založení firmy RCS jsem navázal těsnou spolupráci s br- něnskou firmou JAMAR ELECTRONIC a jejím majitelem Janem Maršálkem, jejíž specializace je té naší celkem blízká (radi- oamatérská technika a CB, kabely, konek- tory, antény atd.). Dnes mají obě firmy spo- lečnou budovu, kolega Maršálek brilantně řídí naši administrativu a ekonomiku, což jsou záležitosti, které mě upřímně řečeno moc nebaví, a mně zůstává více času na řešení technických a koncepčních problé- mů. Celé území ČR máme dobře pokryto jednak dceřinnými společnostmi, jednak přímo našimi zaměstnanci. Naše firma pů- sobí i na Slovensku a nyní pracujeme na tom, abychom pronikli s našimi aktivitami do Afriky. Naši zákazníci si dnes většinou přejí komplexní řešení svých komunikačních po- třeb, a tak kromě rádiových sítí zajišťujeme i na ně navazující sítě výpočetní techniky. Podnikáme i ve stavebnictví, neboť někteří zákazníci si u nás objednají telekomunikač- ní a počítačovou síť i s novou budovou, tzn. od výkopu základů přes vybavení nábytkem a technikou až po předání klíče od nové budovy zákazníkovi. Takovým způsobem např. stavíme operační střediska hasičské- ho záchranného sboru a integrovaného zá- chranného systému v Chebu a Pardubicích. Nejraději začínáme na zelené louce, když úkol ještě není rozpracován a není nutné - leckdy problematicky - kombinovat různé technologie. Nejprve zjišťujeme, jak hustou potřebuje zákazník rádiovou komunikaci a jaké potřebuje územní pokrytí. Za tím úče-
Transcript
Page 1: NÁŠ ROZHOVOR - Internet Archive Ra… · Praktická elektronika A Radio - 10/96 NÁŠ ROZHOVOR ROČNÍK I/1996.ČÍSLO 10 V TOMTO SEŠITĚ Náš rozhovor..... 1 AR seznamuje: Hledač

Praktická elektronika A Radio - 10/96

NÁŠ ROZHOVOR

ROČNÍK I/1996. ČÍSLO 10

V TOMTO SEŠITĚNáš rozhovor ................................................. 1AR seznamuje: Hledač kovůBOSCH DMO 10 ........................................... 3AR mládeži: Svítivé diody,Jednoduchá zapojení pro volný čas .............. 4Informace, Informace .................................... 6Programátor PIC ........................................... 7Bezdrátový zvonek BZ-1 ............................. 10Nové knihy .................................................. 13Měření rychlosti trochu jinak ....................... 14Úsporné zapojení LEDřízených obvody LM3914, 15, 16 ................ 14Sběrnice I2C(nejen) pro UCB/PIC-2 (2. část) .................. 15Prostorový zvuk Dolbyv osobních počítačích ................................. 17Třítónový oscilátor signalizujestav dvou logických signálů ........................ 17Elektronické potenciometry Dallas .............. 18Efektní indikace přerušení tavné pojistky .... 19Tester modelářských serv ........................... 20Rychlý převodník A/D .................................. 23Centrálne ovládanie zámkov -doplnok k poplašnému zariadeniu .............. 24Inzerce .......................................... I-XLVIII, 48Malý katalog ................................................ 25Domácí kino ................................................ 27Programovatelný regulátor teploty .............. 28Rádio „Nostalgie” ........................................ 32PC hobby .................................................... 33CB report ..................................................... 42Z radioamatérského světa .......................... 44Mládež a radiokluby .................................... 47OK1CRA ..................................................... 47

lem má firma RCS výpočetní pracoviště,kde vypočítáme pokrytí rádiovým signálema sílu pole. Co nezvládne výpočetní techni-ka, to doplníme zkouškami a měřenímv terénu.

Firma RCS se zabývá také tvorbou soft-ware, který dodáváme společně se systé-my výpočetní techniky. Dceřinná firma RCSKladno a jeden z tamních našich společní-ků Ing. Václav Zdich je autorem u nás nej-používanějšího a pro naše podmínky opti-málního software „Výjezd" pro hasičskáoperační střediska.

Jak vypadá současná situaceve výstavbě rádiových sítí v ČRa ve srovnání se světem? Budezájem o jejich výstavbu u násv dohledné době saturován?

Po sametové revoluci se začaly rádiovésítě rychle rozvíjet. Jednak vznikají sítěnové, jednak staré rádiové sítě (hasičiapod.) začaly přecházet na moderní tech-niku. Byla to doba eufórie nakupovat conejlevnější radiostanice ve velkém množ-ství. Ty samozřejmě nesplňovaly různétechnické parametry a tak dnes máme prá-ci s jejich obměnou. Dlužno však dodat, žeještě dnes u nás stále fungují sítě, vybave-né např. starými radiostanicemi TESLA typuVXN101 s elektronkovými koncovými stup-ni.

Vlastně po šesti letech se dostávámedo stadia, kdy je další rozvoj rádiových sítíjiž limitován kmitočtovými možnostmi; mámna mysli území Prahy a Brna. Vyřizovánížádostí zákazníků bývá pozastaveno pronedostatek kmitočtů. Další problémy vy-vstávají v pohraničních oblastech s koordi-nací kmitočtů, např. s Rakouskem, kde jehustý provoz hlavně v pásmu 160 MHz, jed-náni s Polskem zase trvají velmi dlouho.Od loňského roku se koordinují naše kmi-točty s dalším státem, a sice se Sloven-skem. Do rozdělení ČSFR a nějaký čas poněm se kmitočty přidělovaly v ČR i SR podlejednotné mřížky (25kilometrový rastr, kdese kmitočty v sousedních čtvercích nesmíshodovat). Co bylo mezi ČR a SR v tomtospolečné a funkční, to se zbouralo a zača-lo se koordinovat.

A co nás čeká v budoucnu soudě zezahraničních příkladů? Od loňského rokuv Rumunsku striktně změnili rastr na 12,5kHz; tomuto nařízení se musely všechnysítě přizpůsobit do 6 měsíců a radiostani-ce, které tento požadavek nemohly splnit,musely být pochopitelně z provozu vyřaze-ny. V USA se již používá pro nedostatekkmitočtů kanálový krok 5 kHz. Je to tech-nicky řešitelné, ale za cenu zmenšení citli-vosti přijímačů. Naše firma v případě sítípro ministerstvo vnitra používá sice rastr

Jan Maršálek (vlevo) a Rudolf Toužín, OK2ZZ

Praktická elektronika A RadioVydavatel: AMARO spol. s r. o.Redakce: Šéfred.: Luboš Kalousek, OK1FAC,redaktoři: ing. Josef Kellner (zástupce šéf-red.), Petr Havliš, OK1PFM, ing. Jan Klabal,ing. Jaroslav Belza, sekretariát: Tamara Trn-ková.Redakce: Dlážděná 4, 110 00 Praha 1,tel.: 24 21 11 11 - l. 295, tel./fax: 24 21 03 79.Ročně vychází 12 čísel. Cena výtisku 20 Kč.Pololetní předplatné 120 Kč, celoroční před-platné 240 Kč.Rozšiřuje PNS a. s., Transpress spol. s r. o.,Mediaprint & Kapa a soukromí distributoři.Předplatné: Informace o předplatném podáa objednávky přijímá administrace redakce(Amaro spol. s r. o., Dlážděná 4, 110 00 Praha 1,tel./fax: 02-24 21 11 11 - l. 284), PNS, pošta, do-ručovatel.Objednávky a predplatné v Slovenskej re-publike vybavuje MAGNET-PRESS Slovakias. r. o., P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava, tel./fax (07) 213 644 - predplatné, (07) 214 177 - ad-ministratíva. Predplatné na rok 297,- SK, na pol-rok 149,- SK.Podávání novinových zásilek povoleno jakČeskou poštou - ředitelstvím OZ Praha (č.j.nov 6005/96 ze dne 9. 1. 1996), tak RPP Brati-slava (čj. 721/96 z 22. 4. 1996).Inzerci v ČR přijímá redakce, Dlážděná 4,110 00 Praha 1, tel.: 24 21 11 11 - linka 295,tel./fax: 24 21 03 79.Inzerci v SR vyřizuje MAGNET-PRESS Slo-vakia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava,tel./fax (07) 214 177.Za původnost a správnost příspěvků odpovídáautor. Nevyžádané rukopisy nevracíme.ISSN 1211-328X, MKČR 7409© AMARO spol. s r. o.

s Rudolfem Toužínem, OK2ZZ, ře-ditelem firmy RCS v Brně, o aktivi-tách této firmy v oboru radiokomu-nikací i jinde.

V úvodu prosím představ našimčtenářům vaši firmu: kdy bylazaložena, na co se specializuje,jaká je její působnost a co odvás zákazníci očekávají?

Firma byla založena v roce 1992 a jejíspecializaci vystihuje celkem přesně jejínázev: písmena RCS jsou zkratkou anglic-kého obratu Radio Communication Sys-tems. Ty jsou našim hlavním oborem pů-sobnosti. Zanedlouho po založení firmyRCS jsem navázal těsnou spolupráci s br-něnskou firmou JAMAR ELECTRONIC ajejím majitelem Janem Maršálkem, jejížspecializace je té naší celkem blízká (radi-oamatérská technika a CB, kabely, konek-tory, antény atd.). Dnes mají obě firmy spo-lečnou budovu, kolega Maršálek brilantněřídí naši administrativu a ekonomiku, cožjsou záležitosti, které mě upřímně řečenomoc nebaví, a mně zůstává více času nařešení technických a koncepčních problé-mů.

Celé území ČR máme dobře pokrytojednak dceřinnými společnostmi, jednakpřímo našimi zaměstnanci. Naše firma pů-sobí i na Slovensku a nyní pracujeme natom, abychom pronikli s našimi aktivitamido Afriky.

Naši zákazníci si dnes většinou přejíkomplexní řešení svých komunikačních po-třeb, a tak kromě rádiových sítí zajišťujemei na ně navazující sítě výpočetní techniky.Podnikáme i ve stavebnictví, neboť někteřízákazníci si u nás objednají telekomunikač-ní a počítačovou síť i s novou budovou, tzn.od výkopu základů přes vybavení nábytkema technikou až po předání klíče od novébudovy zákazníkovi. Takovým způsobemnapř. stavíme operační střediska hasičské-ho záchranného sboru a integrovaného zá-chranného systému v Chebu a Pardubicích.Nejraději začínáme na zelené louce, kdyžúkol ještě není rozpracován a není nutné -leckdy problematicky - kombinovat různétechnologie. Nejprve zjišťujeme, jak hustoupotřebuje zákazník rádiovou komunikaci ajaké potřebuje územní pokrytí. Za tím úče-

Page 2: NÁŠ ROZHOVOR - Internet Archive Ra… · Praktická elektronika A Radio - 10/96 NÁŠ ROZHOVOR ROČNÍK I/1996.ČÍSLO 10 V TOMTO SEŠITĚ Náš rozhovor..... 1 AR seznamuje: Hledač

Praktická elektronika A Radio - 10/96

tí, neboť každá z nich má procesor a testu-je se sama, na displeji ukáže, co jí chybí, aprogramuje se zvenku.

Které vámi zabezpečované rá-diové nebo jiné sítě jsou jižv provozu?

Našim největším zákazníkem byla, je adoufám, že i bude státní správa a samo-správa - hasičské sbory, záchranná služ-ba, městské systémy (spojení mezi radni-cí, technickými službami, městskou policiíatd.).

Reference o systémech dodávanýchnaší firmou lze získat v řadě míst, kde jsmebuď celý systém dodávali kompletně, nebozákazník přešel k naší firmě po zkušenos-tech získaných při užívání radiostanic jinýchznaček. Mohu uvést např. rádiové sítě prohasičské záchranné sbory MV (Olomouc,České Budějovice, Liberec, Brno, atd.), od-borná učiliště MV a školy, okresní úřady(Cheb, Vyškov, Jihlava, Vsetín atd.). K dal-ším našim váženým zákazníkům patří např.Jaderná elektrárna Dukovany, ZPS a. s.Zlín, Řízení letového provozu Brno aj.

Jaké další zajímavé výrobkyfirmy MOTOROLA bys dopo-ručil k pozornosti našim čte-nářům?

MOTOROLA je firma, která tradičně do-dává techniku pro armádu, pro NATO aPentagon, nyní také pro jednotky UNPRO-FOR a IFOR. Od této výroby se odvíjejívarianty zařízení, využitelných pro civilníúčely. Mnoho zařízení MOTOROLA je vyu-žitelných i pro radioamatéry, ale jejich vý-hody vynikají právě při provozu v síti, kdystanice pracují „proti sobě”.

Uvedu několik příkladů: KV SSB trans-ceiver typu MICOM-XF pro kmitočty 1,6 až30 MHz o výkonu 125 W, koncový zesilo-vač 1 kW pro KV pásma (20 až 30 MHz),automatické anténní tunery pro výkony do1 kW na KV, základnové i mobilní anténypro KV, komunikační přijímač MICOM-1 prorozsah od 100 kHz do 30 MHz. Všechnatato zařízení jsou kompatibilní se zařízení-mi jiných firem a většinou umožňují ještěněco navíc, např. radiostanice jsou vyba-veny CTS, tzn. tónovým subsquelchem anavíc i digitálním tónovým subsquelchem.Do takto ochráněných rádiových sítí se ni-kdo s cizí radiostanicí nedostane. Navícumožňují 5tónovou selektivní volbu, majísvůj vlastní datový protokol, umožňujícímnohem rychlejší přenos informací a sta-tusových hlášení. Procesory v radiostani-cích MOTOROLA neustále kontrolují kvali-tu spojení a volí a mění automaticky podlepodmínek šíření optimální kmitočet. Speci-ální zařízení MOTOROLA pracují v rozpro-střeném kmitočtovém spektru. Pravda, roz-prostřené kmitočtové spektrum už dnesnení taková bomba; i my běžně tuto tech-nologii využíváme při datových spojíchv pásmu 2,5 GHz. (Řada výrobců nyní do-dává na trh soupravu integrovaných obvo-dů, pracujících v rozprostřeném kmitočto-vém spektru za cenu kolem 5000 Kčo výkonu 250 mW v pásmu 2,5 GHz.)

Vyrábí firma RCS také některékomponenty sama?

Vyvíjíme a vyrábíme jenom to, co nikdojiný nedodává v potřebné kvalitě. Mým dal-ším krédem je, že nejlepší výroba pro násje taková, která vůbec nenastane. Začíná-me tedy vyrábět jenom ve chvíli, když námněco chybí. Jsou to některé speciální prv-ky pro datové sítě (např. ovládače), dále

vyrábíme datové modemy, které jsou něja-kým způsobem speciální, jako např. radio-amatérský modem pro paket rádio TNC-5v naší dceřinné firmě D-Com Hradec Krá-lové. Jeho cena je 3500 Kč, používá rych-lost 1200 Bd a je osazen obvody CMOS.

K dalším našim výrobkům patří trunko-vé kontrolery, pagingové terminály a řadaspeciálních antén. Takže i navzdory mémukrédu toho vyrábíme dost.

Na jakých dobročinných akcíchse podílíte? Sponzorujete něcozajímavého?

Sponzorské aktivity naší firmy se odví-její od profilu našich zákazníků. Poslednívětší akcí, kterou jsme sponzorovali, byl Me-zinárodní pohár Vysočiny v hasičském spor-tu, který proběhl v Batelově u Jihlavy. Kaž-doročně sponzorujeme cyklistické hasičskédružstvo, které reprezentuje ČR na hasič-ských soutěžích v zahraničí.

Při loňské návštevě papeže v Olomoucijsme zabezpečovali spojení pro potřebyokresního a městského úřadu. Každým ro-kem sponzorujeme Mezinárodní setkání ra-dioamatérů v Holicích, zajišťujeme spojenípro hudební festival Porta v Plzni, při moto-krosových soutěžích v Holicích, orientač-ních závodech atd.

Financovali jsme výstavbu převáděčeOK0AB v Brně-Hádech (145,612.5 MHz,CTS 103,5 MHz) a převáděč OK0J (pře-chodně kóta Sklenné, 145,775 MHz). Ra-dioamatéry asi bude zajímat další osud pře-váděče OK0J. Zatím se rýsují dvě varianty:buď ho umístíme na Harusův kopec nadNovým Městem na Moravě, kde je teleko-munikační bod Českých radiokomunikací,nebo zůstane na Sklenném, kde plánujenaše firma výstavbu vlastního telekomuni-kačního bodu.

A jak vypadá tvoje radioama-térská činnost?

V budově naší firmy má sídlo radioklubOK2KZR (druhé stálé QTH je Karasín).Schází se zde hodně radioamatérů, mají tuvelmi dobře vybavené měřicí pracoviště,spoustu nářadí, které si jednotlivý radioa-matér sám těžko pořídí, a bohatou knihov-nu.

I doma se radioamatérskému vysílánívěnuji, a to jak po technické, tak i po pro-vozní stránce. Jsem QRV v pásmech od160 m až po 23 cm. Nedávno jsem např.dokončil stavbu koncového stupně 400 Wpro pásmo 70 cm, nyní jsem si koupil novýtransceiver IC-706 pro KV, 50 MHz a 145MHz. Na zahradě mám již připraveny kestavbě dva anténní stožáry.

Letos v dubnu jsem si dobře „zajezdil"z Tunisu jako 3V8BB, s mnoha z čtenářůvašeho časopisu jsem navázal spojení a vě-řím, že už mají doma náš QSL-lístek (budepublikován v modré řadě Konstrukční elek-tronika A Radio 5/96 - pozn. red.).

Kam se mohou obrátit zájemcio služby a zboží dodávané fir-mou RCS?

Je to velmi jednoduché:

RCS - JAMAR ELECTRONIC,Mošnova 18,615 00 Brno,

tel.: (05) 4521 69 42,fax: (05) 4521 69 41.

25 kHz, ale mezi kanály umisťujeme např.kmitočty převáděčů nebo jiné služby, anižby to sítím MV vadilo. Tento způsob řešenínedostatku kmitočtů je schválen ČTÚ.

Svázání telekomunikační a výpočetnítechniky a neustálý rozvoj elektroniky s se-bou přináší nové technologie při přenosudat, informace přenášené mimo hovorovéspektrum, digitální subnosnou, digitální sub-squelch - to jsou nové technické prvky,u našich výrobků dříve nepoužívané.

Jakmile vzniká potřeba spojení přes pře-váděče, zákazníci „přezbrojují” na něco mo-dernějšího.

Jaká radiokomunikační techni-ka (od kterých výrobců) se vámnejvíce osvědčuje?

Jsme autorizovaným distributorem ame-rické firmy s celosvětovou působností MO-TOROLA, což myslím hovoří za všechno.

Proč vlastně MOTOROLA? Měl jsemštěstí, že jsem se před několika lety dostaldo Dánska na setkání skandinávských ra-dioamatérů a tam jsem navštívil v Kodanitovárnu MOTOROLA, kde jsem poznal jakjejich způsob výroby, tak i jejich evropské„mozkové" centrum. Od té doby se našespolupráce stále vyvíjí. Dnes mohu s tro-chou nadsázky konstatovat, že „co neníMOTOROLA, to je špatně”. Výrobky MO-TOROLA nepotřebují žádné další montážedestiček a přídavků. Prostě koupíte radio-stanici za 18 000 Kč a už „umí” selektivnívolby i datové přenosy, pro které je u nássamozřejmě vedle přenosu hovorů homo-logována.

Kdo si koupí zařízení MOTOROLA, vy-bavuje se zařízením do budoucna. Dnesdodáváme stanice s měnitelným rastremkanálů nebo s filtry rastru 12,5 kHz, neboťpředpokládáme, že se jednou i u nás pře-jde na kanálový krok 12,5 kHz.

Spolupracujeme samozřejmě i s další-mi dodavateli, ale jedná se spíše o doplň-ková zařízení, např. od firem ZETRON neboDecibel Products, pro mikrovlnné spojemáme např. nejlepší zkušenosti s výrobkyfirmy ARLAN. Od domácích dodavatelů po-užíváme např. antény firem TESLA HTT aRADOM Pardubice.

Které typy radiostanic MOTO-ROLA jsou ve vašich sítích nej-častěji provozovány?

Dnes jsou nejčastěji používanými radi-ostanicemi v našich sítích stanice GP300(ruční, kapesní) a GM300 (mobilní). Vyrábíse v řadě variant, první typy byly odzkou-šeny ve válce v Zálivu. Je levná, v polykar-bonátovém pouzdře a v kovu, téměř nezni-čitelná. Známe případy, kdy tuto radiostanicihasiči „utopili” v pěnidle, přejelo ji několika-tunové auto nebo spadla ze čtvrtého patra,a přesto nepřestala fungovat.

Tyto stanice jsou maximálně 16kanálo-vé; pokud někdo potřebuje komfortněji vy-bavenou síť, dodáváme radiostanice draž-ší, např. typu MT2000, nebo VISAR. Prosítě se stovkami účastníků zřizujeme trun-kové systémy (SMARTNET), používajícípřenosový protokol MOTOROLA, kdy sta-nice (typ MTX838) se základnou komuni-kují rychlostí 3600 Bd.

Chceme-li rozšířit provoz v již existují-cích sítích s radiostanicemi jiných výrobců,používáme trunkovou řadu radiostanic typuGP1200 a GM1200, pracujících v protoko-lu MPT1327.

Ceny radiostanice se pohybují od 12 000Kč (ty nejjednodušší) až po 60 000 Kč. Mýmkrédem je, že nejlepší radiostanice je tako-vá, která za svůj život nemusí být nikdy ote-vřena. U radiostanic MOTOROLA tohle pla

Děkuji za rozhovor.Rozmlouval Petr Havliš, OK1PFM

Page 3: NÁŠ ROZHOVOR - Internet Archive Ra… · Praktická elektronika A Radio - 10/96 NÁŠ ROZHOVOR ROČNÍK I/1996.ČÍSLO 10 V TOMTO SEŠITĚ Náš rozhovor..... 1 AR seznamuje: Hledač

Praktická elektronika A Radio - 10/96

SEZNAMUJEME VÁS

Celkový popis

Tento přístroj mě zaujal svým netradič-ním provedením a byl jsem též zvědav,jaké bude mít přednosti oproti běžným hle-dačům kovů, které se v Německu prodá-vají v jednoduchém provedení asi kolem25,- DM a u nás se jejich cena pohybujekolem 500,- Kč. V neposlední řadě mězaujalo, že výrobcem přístroje je firmaBosch, jejíž výrobky bývají na velmi dobréúrovni.

Toto zařízení, jak praví návod, vyhle-dává kovové předměty asi do hloubky50 mm, vyhledává vodiče, které jsou podproudem a navíc umí identifikovat, do jakébezpečné hloubky pod povrchem lzevrtat, aniž by se narazilo na kovový před-mět. Přístroj má dvě svítivé diody, které in-dikují jeho funkci a čárkový displej LCD,který indikuje bezpečnou hloubku vrtání.Zelená dioda indikuje zapnutý stav a čer-vená dioda nalezený kovový předmětnebo vodič pod napětím.

Pro přesné zaměření kovového před-mětu jsou na přístroji dvě překřížené linky,v jejichž pomyslném průsečíku má ležetnalezený předmět. Toto místo lze označitvestavěným razítkem. Pokud jsou naleze-ny vodiče pod napětím, zobrazí se na dis-pleji symbol blesku. Přepneme-li přístroj naměření dovolené hloubky, v níž se před-mět nachází, zobrazí se na displeji údajo této hloubce v podobě čárek, kterémají ve svislém sloupci číslice 10 až90 mm.

Technické údajepodle výrobce

Hloubka detekce: asi 50 mm (ocel),asi 30 mm (měď).

Vypínací automatika: asi 75 sekund.Napájení: kompaktní baterie 9 V.Poznámka:Hloubka identifikace je závislá na velikosti,poloze a hloubce kovu.

Funkce přístrojeVýjimečně se zmíním nejprve o návo-

du v české řeči, který je, podle mého ná-zoru velmi nepřesný. V originálním návo-du je hloubka identifikace udávána jakopřibližná, zatímco český návod udáváhloubku jako maximální. Poznámka pod ča-rou o tom, na čem závisí hloubka identifi-kace, byla v českém překladu návodu

zcela vypuštěna a naopak, návod byldoplněn poznámkou, že trojfázová vedenínelze identifikovat. Toto tvrzení v původ-ním návodu není a, jak jsem se jednodu-chým pokusem přesvědčil, přístroj spo-lehlivě identifikoval i trojfázové vedení.

K zapnutí přístroje slouží tlačítko nazadní stěně. Po jeho stisknutí se součas-ně aktivuje funkce kalibrace, která nastavíoptimální citlivost přístroje. Tato citlivostvšak není nijak nadbytečná, protože vesrovnání s maxmální citlivostí hledačekovů standardního levného provedení jepřibližně o 30 % menší. To by v praxi anitak nevadilo, jako vadí okolnost, že tutocitlivost nelze ničím ovlivnit. Nalezneme-linapříklad ve zdi kovový předmět většíhmotnosti, svítí červená dioda při posou-vání přístroje trvale na velké ploše, takžepřesná identifikace polohy předmětu nenímožná. Na displeji se sice zobrazuje po-stupně se zvyšující počet čárek, avšakprůběh jejich nárůstu je tak strmý, žeihned po okamžiku, kdy červená dioda in-dikuje přítomnost kovu, se celý displej za-plní černými čárkami, takže nalezení anipřibližného maxima není vůbec možné. Při-tom by bývalo stačilo zajistit možnost ruč-ní změny citlivosti nebo průběh čárkovéindikace zlogaritmovat.

Hledače kovů (i zcela jednoduchéhoprovedení) které znám, rozlišují volbufunkci hledání kovů a funkci hledání vodi-čů pod napětím pomocí přepínače. U toho-to přístroje jsou obě tyto funkce sloučeny,což považuji za nevýhodné. V praxi jsemnarazil na případ, kdy svítila červená dio-da, displej byl zaplněn čárkami a součas-ně byl zobrazen symbol blesku. Takže ne-bylo vůbec jasné, co jsem vlastně tímtopřístrojem našel a jak se tedy mám zacho-vat. Stalo se mi rovněž, že se symbolblesku zobrazoval i tam, kde prokazatelněžádné vodiče nebyly. Takže sloučeníobou zmíněných funkcí (hledání kovů ahledání vodičů) nepovažuji za vhodné.

Dalším problémem je indikace, kterázobrazuje, jaká je bezpečná hloubka vrtá-ní (upozorňuji jen, že při identifikaci vodičůpod proudem nelze tuto funkci používat).Především bych chtěl upozornit, že zjišťo-vání hloubky není, podle mého názoru,v návodu popsáno dost srozumitelně. Jetotiž třeba nejprve kovový předmět nalézta pak, bez pohnutí přístrojem, otočit knoflík

příslušného přepínače o devadesát stup-ňů. Na displeji se pak má zobrazit bezpeč-ná hloubka vrtání.

Realizoval jsem v tomto smyslu řaduzkoušek, kdy byl menší nebo větší kovovýpředmět uložen pod dřevěnou desku a do-spěl jsem k jednoznačnému závěru, že jevždy indikována značně menší hloubka,než ta, ve které byl předmět uložen. Před-mět, uložený například 50 mm pod povr-chem byl indikován v hloubce 30 mm. Daloby se to sice vysvětlit tak, že je tento údajudáván s rezervou pro vrtání, ale to jed-nak není v originálním návodu výslovněřečeno, jednak se mi i tak zdá rozdíl přílišveliký.

Při malých hloubkách (přibližně mezi10 až 15 mm) je údaj navíc nepřesný ještětím, že se otočením knoflíku přepínače vy-sune z přístroje malá válcová část a pří-stroj pak není rovnoběžný s podložkou,ale vysunutá válcová část je šikmá a opíráse pouze o svou hranu. Jakmile nazved-neme rukojeť přístroje tak, aby válcováčást dosedla na podložku celou plochou,změní se údaj na displeji až o 50 %. Takženení vůbec jasné, který údaj je správnějšía návod o tom také nic neříká. Rád bychještě podotkl, že údaj na displeji není digi-tální ale analogový, protože se zobrazujemenší či větší část čárkového žebříčku,která dosahuje k postranní číselné stupnici.

Poslední připomínka se týká skuteč-nosti, že se přístroj za 75 sekund po za-pnutí automaticky vypne a to i v případě,že s ním právě měříme, takže se často vy-pne právě uprostřed práce a to je někdyvelmi nepříjemné. Vzhledem k tomu, že jev přístroji používána alkalická baterie 9 Va odběr při provozu je asi 12 mA, se mi zdáautomatické vypínání trochu zbytečné,protože je zajištěn nepřetržitý provoz40 hodin a to je v praxi více než posta-čující.

Závěr

Kladem tohoto přístroje je nespornějeho perfektní vnější provedení a důvěra,kterou na první pohled jak značkou, taksvým provedením vzbuzuje. Při bližším se-známení se však vlivem postupně zjišťo-vaných skutečností tento dojem rozplýváa uvážíme-li ještě cenu tohoto přístroje,která je 2100,- Kč, pak se vtírá otázka,zda je čtyřnásobně vyšší cena (oprotiběžným jednoduchým hledačům) skuteč-ně v praxi něčím vyvážena. Mně se tozjistit nepodařilo. Přitom si jiných výrobkůfirmy Bosch nesporně vážím.

Adrien Hofhans

Hledač kovůBOSCHDMO 10

Page 4: NÁŠ ROZHOVOR - Internet Archive Ra… · Praktická elektronika A Radio - 10/96 NÁŠ ROZHOVOR ROČNÍK I/1996.ČÍSLO 10 V TOMTO SEŠITĚ Náš rozhovor..... 1 AR seznamuje: Hledač

Praktická elektronika A Radio - 11/96

AR ZAČÍNAJÍCÍM A MÍRNĚ POKROČILÝMSVÍTIVÉ DIODY, JEJICH ČINNOST A POUŽITÍ

(Pokračování)

Jako poslední budič (tentokrátv analogové verzi) pro větší množstvíLED si popíšeme výrobek firmy Tele-funken, integrovaný obvod, kterýmůže budit 5 až 10 svítivých diodv páskovém provozu. Počet svítícíchLED je přitom závislý (přímo úměrný)na napětí, které se přivádí na vstupbudiče, takže č innost obvodu lzeoznačit jako podobnou činnosti analo-gového voltmetru.

Jde o rodinu monolitických integro-vaných obvodů s označením U2X7B,kde X může být buď 3, 4, 5 nebo 6.Obvody jsou pouzdřeny do plastovýchosmivývodových pouzder, jejichž roz-měry jsou na obr. 69.

Obr. 69. Rozměry[mm] pouzder IOřady U2X7B

I když jsou tyto obvody na trhu jiždelší čas, jsou stále velmi oblíbenépro svoje jednoznačné přednosti:

- velký rozsah možných napájecíchnapětí,

- relativně značný proud svítivýmidiodami,

- malý ztrátový výkon díky sériové-mu zapojení svítivých diod,

- při konstrukci displejů nejsou tře-ba žádné vnější součástky (nebo pou-ze jejich minimum),

- velký vstupní odpor,- možnost volit mezi:

řadou 5 svítivých diod s lineární závis-lostí na vstupním napětí (U237B neboU247B),řadou 5 svítivých diod s logaritmickouzávislostí na vstupním napětí (U257Bnebo U267B),řadou 10 svítivých diod s lineární zá-vislostí na vstupním napětí (U237B aU247B),řadou 10 svítivých diod s logaritmic-kou závislostí na vstupním napětí(U257B a U267B).

Všechny obvody této řady majív podstatě shodné vnitřní uspořádání- každý obsahuje pět Schmittovýchnapěťových komparátorů a pět spína-cích tranzistorů, společný vstup prokomparátory je na vývodu 7. Každýkomparátor má na vstupu odporový

dělič, napájený z vnitřního zdroje kon-stantního napětí.

Každý z uvedených čtyř integrova-ných obvodů obsahuje také vnitřnízdroj konstantního proudu 20 mA. Ex-terně připojované svítivé diody jsouzapojeny v sérii mezi vývodem tohotozdroje a zemí (vývod 1). Činnost jed-notlivých diod je ovládána spínacímitranzistory, které jsou připojeny k vý-stupům jednotlivých komparátorů. Je-li např. otevřen T3, jehož kolektor jepřipojen na vývod 4 IO, odebírá proud20 mA ze zdroje konstantního proudupřes svítivé diody D1 a D2, ty protosvítí a ostatní diody nevedou, nesvítí(obr. 70). Jednotlivým vstupním napě-tím odpovídají stavy výstupních spína-cích tranzistorů podle tabulky (pro U237B).

Vst.napětí

[V]T1 T2 T3 T4 T5

1 ne ne ne ne ne

0,8 ne ne ne ne ano

0,6 ne ne ne ano ano

0,4 ne ne ano ano ano

0,2 ne ano ano ano ano

0 ano ano ano ano ano

(ne - nevede, ano - vede)

+UCC

T1

T2

T3

T4

T5

Ustab

Uvst

D1

D2

D3

D4

D5

Obr. 70. Zjednodušené blokovéschéma budičů LED řady U2X7BZ následující tabulky mezních a

charakteristických údajů vyplývá, žepři použití červených LED je třeba mi-nimální napájecí napětí 12 V, mohoubýt však použity i různobarevné diodysoučasně, pak je pouze třeba upravitvelikost napájecího napětí. I když jevstupní impedance obvodů typicky100 kΩ, doporučuje se připojovatk vývodu 7 zdroj napětí s impedancímenší než 10 kΩ, je-li impedancezdroje větší, doporučuje se zapojitmezi vývody 1 a 7 kondenzátor 10 nF.

I = 20 mA

Z tabulky tedy vyplývá, že při vstup-ním napětí 1 V žádný z tranzistorů ne-vede, proud 20 mA ze zdroje kon-stantního proudu teče proto k zemivšemi svítivými diodami, tzn. svítívšech pět svítivých diod. Při vstup-ním napětí 0 V vede všech pět tran-zistorů, takže T1 odebírá celý proudzdroje konstantního proudu a nesví-tí proto žádná z pěti svítivých diod.

Doporučené napájecí napětí pročervené svítivé diody je typicky 12 V,pro ostatní diody typicky 16 V.

Meze vstupního napětí pro rozsvě-cení jednotlivých LED jsou při uspořá-dání s pěti LED:U237B: 0,2 V, 0,4 V, 0,6 V, 0,8 V a 1 V.U247B: 0,1 V, 0,3 V, 0,5 V, 0,7 V a 0,9 V.U257B: 0,18 V/-15 dB, 0,5 V/-6 dB,0,84 V/-1,5 dB, 1,19 V/+1,5 dB, 2 V/+6 dB.U267B: 0,1/-20 dB, 0,32 V/-10 dB, 0,71 V/

/- 3 dB, 1,0 V/0 dB, 1,41 V/+3 dB.Př i paralelním spojení vstupů

U237B a U247B lze získat páskovýdisplej s deseti svítivými diodamis mezemi vstupního napětí pro roz-svěcení jednotlivých diod po 100 mV,tj. pro vstupní napětí 0,1 V, 0,2 V, 0,3 V,0,4 V atd. až 1 V, stejně tak při paralel-ním spojení vstupů U257B a U258Blze získat stupnici s 10 LED pro -20 dB,-15 dB, -10 dB atd. až +6 dB. Příkladyzapojení budou uveřejněny příště.

Charakteristické údaje pro obvodyřady U2X7B

(Pokračování)

Mezní údajeNapájecí napětíVstupní napětíVstupní proudVýstupní proudVýkonová ztrátaOkolní teplotaTeplota přechodu

25 V.5 V.

0,5 mA.30 mA.

690 mW.-10 až +60 °C.

150 °C.

Optické a elektrické údaje přinapájecím napětí 16 V, teplotěokolí 25 °C, referenční bod: zemCelkový odběr prouduNapájecí napětíTolerance mezí vstup.napětíPřepínací hysterezeVstupní proudSaturační napětí výst.spínacích tranzistorůVýstupní proudVstupní odpor při 12 V

25 mA.12 až 25 V.

+/-30 mV.10 mV.1 µA.

1,1 V.20 mA.

100 kiloohmů.

Page 5: NÁŠ ROZHOVOR - Internet Archive Ra… · Praktická elektronika A Radio - 10/96 NÁŠ ROZHOVOR ROČNÍK I/1996.ČÍSLO 10 V TOMTO SEŠITĚ Náš rozhovor..... 1 AR seznamuje: Hledač
Page 6: NÁŠ ROZHOVOR - Internet Archive Ra… · Praktická elektronika A Radio - 10/96 NÁŠ ROZHOVOR ROČNÍK I/1996.ČÍSLO 10 V TOMTO SEŠITĚ Náš rozhovor..... 1 AR seznamuje: Hledač
Page 7: NÁŠ ROZHOVOR - Internet Archive Ra… · Praktická elektronika A Radio - 10/96 NÁŠ ROZHOVOR ROČNÍK I/1996.ČÍSLO 10 V TOMTO SEŠITĚ Náš rozhovor..... 1 AR seznamuje: Hledač

Praktická elektronika A Radio - 10/96

Technické parametry

Použití pro:PIC16C5X - paralelní programová-ní, PIC16C71, PIC16C84 - sériové

programování.Požadavky na HW:

PC AT, volný port LPT1.Napájení: ss - 15 až 24 V, 200 mA.Rozměry: 180 x 90 x 35 mm.

Obvody PIC jsou řadou 8bitovýchmikrokontrolérů, založených na archi-tektuře RISC, která klade důraz narychlost vykonávání minimálního po-čtu instrukcí. Mají tedy jen 33 až 35 in-strukcí, z nichž většina je vykonánav jednom instrukčním cyklu. Při nej-vyšším taktovacím kmitočtu 20 MHz jepotom doba provádění jedné instruk-ce pouze 200 ns.

Na jednom čipu je vše, co je třebak funkci mikrokontroléru. PIC obsahujípaměť RAM (25 až 192 x 8 bitů),paměť EPROM (512 až 2048 x 12bitů) nebo EEPROM (1024 x 12 bitů),volitelný oscilátor (krystal, RC nebokeramický rezonátor) a další vybavenípodle konkrétního typu. Např. PIC16C71obsahuje čtyřkanálový 8bitový pře-vodník A/D, takže s ním lze snadnovyřešit ovládání přístroje potenciomet-ry, nebo navrhnout jednoduchý digitál-ní voltmetr. Všechny PIC mají výkon-né brány V/V (vstupně-výstupní brány),každý vývod může dodat proud 20 mAve stavu H, nebo -25 mA ve stavu L.Na brány je tedy možné přímo připojitnapříklad LED, optočlen, nebo logikuTTL. Zapojení vývodů je na obr. 1.

PIC16C54, na který jsem se zamě-řil, je nejjednodušší z rodiny PIC. Mápouze 18 vývodů, z toho 12 jsou brá-ny V/V, 512 x 12 bitů EPROM a 25 x 8bitů paměti RAM. Obsahuje 1 čítačvnějších událostí a časovač pro kont-rolu běhu programu (Watchdog timer).Je možné jej programovat pouze pa-ralelně, tj. všechny bity dané paměťo-vé buňky se zadávají naráz. Pří šířceinstrukce 12 bitů jsou potom oběvstupně-výstupní brány (RA0-RA3,RB0-RB7) použity pro přenos dat.

Postup programování PIC16C5X

Vzhledem k malému počtu vývodů jeprogramování PIC odlišné od programo-

vání běžných pamětí. Adresová sběr-nice není zvenčí přístupná, proto jepro adresování buňky paměti použitvnitřní programový čítač, který se in-krementuje při sestupné hraně signálupřivedeného na vývod OSC1. Na vý-vod MCLR je přivedeno programovacínapětí a na RTCC zapisovací impuls.Porty jsou využity pro zápis a pročtení dat. Na obr. 2 je naznačeno ča-sování v programovacím režimu. Popřipojení programovacího napětí navývod MCLR sa nastaví PC na FFFh,to je adresa tzv. konfigurační pojistky,kterou se určuje typ oscilátoru, povo-luje se časovač Watchdog a aktivujese ochrana kódu programu proti pře-čtení. Po přivedení dat na brány je lzezapsat do paměti impulsem na RTCC.Po dalším impulsu se data přečtouz paměti a je možné je zkontrolovat.Impulsem na OSC1 se inkrementujePC a je nastavena adresa 000h, to jeprvní pozice paměti programu. Pro-gramuje se obdobně jako pojistka, jenprogramovací impuls je kratší.

Popis zapojení

Schéma zapojení je na obr. 3. Pro-gramátor je řízen z paralelního portupočítače, který je osmibitový. Pro dva-náctibitovou sběrnici procesoru jsouproto třeba záchytné klopné obvody(IC4, IC5). Data jsou rozdělena pošesti bitech, zbývající datové bity jsoupoužity pro řízení klopných obvodů.Nepoužité vstupy jsou uzemněny. Pře-házené rozdělení výstupů IC4 a IC5umožňuje sériové programování typů16C71 a 16C84. Programování je ří-zeno signály OSC a RTCC. Zpět dopočítače jsou data vedena přes multi-plexery IC2, IC3, jejich adresování jepřes bity D0 a D1 na datové sběrnici.Jejich výstupy jsou přivedeny na para-lelní port.

Napájecí napětí je přivedeno přesochrannou diodu D1 na filtrační kon-denzátor C1 a přes srážecí rezistorR1 na stabilizátor +5 V. Zapnutí indi-kuje dioda D2. Pokud je vstupní napě-tí příliš malé, je dioda D4 uzavřena aLED nesvítí. Programovací napětí je

Programátor PICJosef Šťastný, OK2BZD

V odborné literatuře již bylo popsáno několik aplikací mikrokon-trolérů PIC od firmy Microchip, jejich dalšímu rozšíření však bránínedostatek programátorů, na kterých je možné PIC naprogramovat.Proto také vznikl tento příspěvek. Většina potřebných funkcí je ře-šena softwarově a díky tomu je programátor velmi jednoduchý,přestože na něm lze programovat téměř všechny typy mikrokontro-lérů PIC.

Obr. 1. Zapojení vývodů PIC16C5X Obr. 2. Programovací režim - časování (hodnoty bez označení jsou typické)

Page 8: NÁŠ ROZHOVOR - Internet Archive Ra… · Praktická elektronika A Radio - 10/96 NÁŠ ROZHOVOR ROČNÍK I/1996.ČÍSLO 10 V TOMTO SEŠITĚ Náš rozhovor..... 1 AR seznamuje: Hledač

Praktická elektronika A Radio - 10/96

přivedeno na vývod MCLR procesorupřes výrobcem doporučený rezistor R5.

Programovací napětí se získávástabilizátorem R2, D5, T1. Vypíná sea zapíná tranzistorem T2, jehož bázeje přes rezistor R4 připojena na para-lelní port. Přítomnost programovacíhonapětí je indikována zelenou diodouLED D3.

Ovládací program

Program se jménem odpovídajícímtypu procesoru, který chceme pro-gramovat, zajišťuje ovládání pro-gramátoru, načtení dat ze souboru ajejich naprogramování do paměti PIC.Parametrem za jménem programu jenázev a cesta k souboru s daty ve for-mátu Intel HEX 8 M. Po spuštění pro-gram předpokládá, že k paralelnímuportu LPT1 je připojen programátor sezasunutým procesorem PIC16C5X apřipojeným napájecím napětím.

Nejdřív proběhne kontrola, zda jepaměť mikrokontroleru prázdná, tedysamé „1“. Pokud ne, je zobrazeno

chybové hlášení a dotaz, zda se mápokračovat. Při pokračování se do pa-měti načte datový soubor, jehož jmé-no bylo uvedeno za programem. Ná-sleduje dotaz, jestliže se má procesornaprogramovat, pokud ano, spustí seprogramovací cyklus. Hodinovým sig-nálem přivedeným na OSC1 se nasta-ví požadovaná adresa v paměti, navstup IC4 se zapíší požadovaná dataa impulsem na zápisovém vstupu Cse přepíší na výstup, obdobně u IC5.

Do paměti procesoru se data zapí-ší programovacím impulsem na vývoduRTCC. Výstupy IC4 a IC5 se uvedoudo stavu vysoké impedance přivede-ním úrovně H na vstupy OC. Nyní sepři uvedení RTCC do stavu L přečtoudata z paměti procesoru a zapíší sena brány, které jsou v tomto případěvýstupem. Do PC se přečtou pomocímultiplexerů IC2 a IC3, které jsou říze-ny datovými vstupy D0 a D1. Pokudvše souhlasí, pokračuje se další buň-kou, pokud ne, je možné popsanýmpostupem buňku přeprogramovat. Po-kud není naprogramování správné ani

po 25. pokusu (podle doporučení vý-robce), je zobrazeno hlášení o chybě.Provede se inkrementace adresy po-

Tab. 1. Obsazení portu a zapojení propojovacího kabelu

Obr. 3. Schéma zapojení programátoru PIC

Page 9: NÁŠ ROZHOVOR - Internet Archive Ra… · Praktická elektronika A Radio - 10/96 NÁŠ ROZHOVOR ROČNÍK I/1996.ČÍSLO 10 V TOMTO SEŠITĚ Náš rozhovor..... 1 AR seznamuje: Hledač

Praktická elektronika A Radio - 10/96

mocí OSC1 a pokračuje se další adre-sou až do konce.

Konstrukce

Programátor PIC je postaven nadvojstranné desce s plošnými spoji(obr. 4 - obrázek na titulní straně jestarší variantou této desky). Na ní jejeden průchod, který je třeba propojit,nachází se vedle vývodu 1 IC5. Dáleje vhodné osadit objímky pro IC1 ažIC5. Je vhodné nedorážet je až nadesku, musí zůstat místo pro hrot pá-ječky při pájení horní strany, pro páje-ní je vhodná mikropájka. Na místěIC1 je vhodné použít objímku s nulo-vou silou, pokud není dostupná, jemožné použít dvě objímky, jedna jezapájena v desce, druhá je v ní zasu-nutá a při opotřebení se vymění. Dio-dy D2 a D3 jsou s deskou propojeny

lankem dlouhým 10 cm a jsou za-puštěny v čelním panelu. Osazenádeska je upevněna čtyřmi šroubkydo univerzální krabičky o rozměrech180 x 90 x 35 mm dodávané firmouGM.

Seznam součástek

RezistoryR1 68 Ω, 1 WR2 1 kΩR3, R6, R7 680 ΩR4 2,2 kΩR5 4,7 Ω

KondenzátoryC1 470 µF/25 VC2, C3, C4 100 nF

Polovodičové součástkyIC2, IC3 74HC153

IC4, IC5 74HC573IC6 7805D1, D6 1N4001D2 LED zelenáD3 LED červ.D4, D5 ZD 13 VT1 KF507T2 BC237

OstatníKonektor Canon 25, zásuvka pro za-pájení do desky s plošnými spojiNapájecí konektor 2,5 mm pro zapáje-ní do desky s plošnými spoji

Závěr

Programátorů bylo vyrobeno ně-kolik, jediné problémy, které se vy-skytly byly v pájení, zejména plošeku objímek na straně součástek, kekterým je špatný přístup. Je protovhodné tyto spoje po zapájení překon-trolovat ohmmetrem, zda jsou v po-řádku. Nevýhodou programátoru takéje, že nemá programovatelné zdrojenapájecího napětí pro PIC, takže nenímožné zkontrolovat obsah jeho pamě-ti v plném rozsahu napájecích napětítak, jak to doporučuje výrobce. Proběžné účely je však spolehlivost na-programování dostatečná.

Stavebnici programátoru (včetněprogramu) je možné zakoupit u firmyJaromír Buček - elektronické sou-částky, Vranovská 14, 614 00 Brno.Věřím, že vám programátor posloužístejně dobře jako slouží mě a přeji pří-jemnou zábavu s PIC!

Seznam použité literatury

[1] Microchip, Microchip Databook 1994[2] Microchip, Embedded Control Hand-book 1993.

Obr. 4. Deska s plošnými spoji a rozložení součástek programátoru PIC

C2

C3

C1

C4

D6

Page 10: NÁŠ ROZHOVOR - Internet Archive Ra… · Praktická elektronika A Radio - 10/96 NÁŠ ROZHOVOR ROČNÍK I/1996.ČÍSLO 10 V TOMTO SEŠITĚ Náš rozhovor..... 1 AR seznamuje: Hledač

Praktická elektronika A Radio - 10/96

D6

BA

T48

R17

470

J1J6

R1

39

k

C5

1pT

1

BC

546B

R2

22

0

C3

8p2

C4

4p

L1

C6

1p5

T2

BF

R9

0A

R5

3M

3

R6

15

0k

R8

3M

3

R9

10

0k

R11

3M

3

R1

2

10

0k

R1

4

1M

J4

1 2

B1

1 2

B2

3xR

6

C1

4

22u/1

6

J5

1 2

B3

R1

5

47

0k

R1

6

10

0k

C1

3

22u/1

6

T6

BC

556B

R10

4k7

R1

3

4k7

T5

BC

546B

C1

1

10

0n

C12

100n

C9

2u2/3

5

R7

4k7

T3

BC

546B

T4

BC

546B

C1

0

10

0n

C2

4n

7

R3

3k3

R4

33

k

L2

L3

3,3

uH C7

4n7

C8

2n2

C1

4n

7

D1

1N

4148

D2

LE

DG

3m

m

AN

T

11 2 3 4 5 6 7 8

9

10

11

12

13

14

15

16

IO1

MC

145028P

KO

D

KO

D

R2

61

5k

C15

4n7

R2

9

27

0k

J2

J3

SP

1

11

10

IO2E

74H

C04

98

IO2

D

74H

C04

D4

1N

4148

D5

1N

4148

R24

10

0k

R27

15

0k

C19

10n

13

12

IO2

F

74H

C04

T7

BC

546B

T8

BC

546B

R22

10

0k

R2

1

68

k

6 7 8 9

D3

1N

4148

R20

1M

3 4 5

R1

8

47

k

2

C16

22n

R1

9

22

0k

C1

7

100n

R23

1k

C1

8

2u2/3

5

R25

47

0k

C20

68n

12

IO2

A

74H

C04

34

IO2B

74H

C04

56

IO2C

74H

C04

R2

8

18

k

C21

68n

Bezdrátovýzvonek BZ-1

Bezdrátový zvonek tvoří soupravavysílače a přijímače. Na vysílači jeumístěno jedno tlačítko, přijímač ob-sahuje piezokeramický reproduktor.Při stisknutí tlačítka vysílače se ozýváz reproduktoru přijímače kolísající tónnapodobující zvonění. Vysílač i přijí-mač mají bateriové napájení.

Dosah soupravy je na přímou vidi-telnost 60 m. Dosah v budově posta-vené z nevodivého materiálu (cihly,sádrokarton, dřevo apod.) je 25 m. Vy-sílač nesmí být umístěn přímo na ko-vovou podložku (například na oce-lovou zárubeň dveří).

Všechny soupravy BZ-1 pracují nashodném kmitočtu nosné vlny 434 MHz.K přenosu povelu zvonění se používáimpulsní kódová modulace signálu vy-sílače. Povel lze přenést pouze do při-jímače, který má nastaven kód shod-ný s kódem vysílače. Ve výrobě lzenastavit 128 různých kódů. V jednommístě lze používat několik souprav,aniž by se vzájemně ovlivňovaly (tla-čítka vysílačů však nesmíme tisknoutsoučasně). Povel z jednoho vysílačelze přijímat několika přijímači s na-stavenými shodnými kódy, jeden přijí-mač může přijímat povely od několi-ka vysílačů s nastavenými shodnýmikódy.

Základnítechnické parametry

Pracovní kmitočet: 434 MHz.Dosah: min. 25 až 60 m.Přenos povelu:

impulsní kódová modu-lace. Pro přenos povelu

musí mít vysílač i přijímačnastavený shodný kód.

Počet kódů:lze nastavit 128 různých kódů.

Vysílač:Rozměry: průměr 75 x 33 mm.Napájení: baterie 12 V pro dálkové

ovládání B - L1028.Doba života baterie: asi 1 až 2 roky.Teplotní rozsah: -20 až +50 °C.Přijímač:Rozměry: 80 x 80 x 39 mm.Napájení: 3 alkal. články R6 (tužk.).Doba života baterie: asi 1/2 roku.Akustický výstup: kolísající tón 3 kHz.Teplotní rozsah: 0 až +50 °C. Obr. 1. Schéma zapojení přijímače

Popis zapojenípřijímače (obr. 1.)

Obvody s tranzistorem T1 tvoří sta-bilizátor napětí pro superreakční de-tektor s tranzistorem T2. Rezonančníobvod L1, C3, C4 je nastaven na frek-venci 434 MHz. Třístupňový zesilovačs T3 až T5 zesiluje digitální kódovanýsignál na potřebnou úroveň. Tranzis-tor T6 je zapojen jako omezovač - in-vertor. Na kolektoru T6 je kvalitní di-gitální signál, který je dekódovánv dekodéru IO1. Změnou napětí navývodech 1 až 5 a 12 až 15 lze nasta-vit kód, kterým je dekodér aktivován.

Bezdrátový zvonek slouží jako bytový nebo domovní zvonekv případech, kdy není k dispozici potřebné drátové vedení od tlačít-ka ke klasickému zvonku, nebo jestliže by náklady na zřízení vedeníbyly neúměrně velké. Vzhledem k bateriovému napájení a malýmrozměrům lze soupravu využívat mobilně i k jakékoliv jiné signaliza-ci (přivolání členů rodiny starými nebo postiženými osobami, signa-lizace z bytu do garáže nebo pracovny apod.).

Page 11: NÁŠ ROZHOVOR - Internet Archive Ra… · Praktická elektronika A Radio - 10/96 NÁŠ ROZHOVOR ROČNÍK I/1996.ČÍSLO 10 V TOMTO SEŠITĚ Náš rozhovor..... 1 AR seznamuje: Hledač

Praktická elektronika A Radio - 10/96

Obvod s tranzistory T7 a T8 tvoří mo-nostabilní klopný obvod, který přesdiody D4 a D5 spouští (při příchodusprávného nastaveného kódu) nakrátkou chvilku dva multivibrátory, vy-tvářející kolísavý tón. Na výstupu jepro malou spotřebu přijímače použitpiezokeramický měnič.

Popis zapojenívysílače (obr. 2)

Kodér IO1 generuje sérii 18 impul-sů podle nastavení vstupů 1 až 7 (pro127 kódů). Impulsy úrovně „H” spouš-tějí oscilátor s tranzistorem T1, kterýkmitá na kmitočtu 434 MHz. Pro napá-jení je použita baterie 12 V.

Osazení deskys plošnými spoji (obr. 3)

Osadíme rezistory (až na R6) akondenzátory. Dále IO1, kontaktnílištu J1 a tranzistor T1. Vývody tran-zistoru jsou atypicky vytvarovány tak,aby je bylo možné zasunout do otvo-rů. Spodní okraj T1 smí být vzdálennejvýše 2 mm od desky. Zapájíme re-zistor SMD R6.

Potom osadíme svítivou diodu D1.Její vývody ohneme ve vzdálenosti asi4 mm od pouzdra směrem nazpět. Vý-vody zasuneme do děr v desce s ploš-nými spoji a pouzdro diody prostrčímeotvorem mezi nimi, aby vyčnívalo 5 mmnad stranu spojů. Diodu zapájíme azkrátíme její vývody.

Osadíme kontakty pro baterii (obr. 4).K pájení kontaktů použijeme nekoro-zivní pájecí tekutinu, aby cín ke kon-taktům dokonale přilnul. Kontakty pří-padně poněkud vytvarujeme, aby bylomožné mezi ně baterie dobře vložit anevypadávala. Na straně spojů připá-jíme tlačítkový spínač S1.

Nastavíme kód vysílače. Kód senastaví přerušením (přeškrábnutím)některých propojek u vývodů 1 až 7u IO1. Přerušením propojky u vývodu1 se nastaví kód 1, u vývodu 2 kód 2atd. až u vývodu 7 kód 7. Počet kódůlze zvětšit současným přerušením ně-

vložka dotlačítka

příchytkadesky

izolačnívložka

Obr. 4.Mechanické

dílyvysílače

1 2

S1J1

1

2

KOD

1

2

3

4

5

6

7

8 9

10

11

12

13

14

15

16

IO1 MC145026P

L1

0,22uH

C1 6p8

430 MHz

C2 4p

R6

22

4

3

R5 56k

C4 4n7

+

1

2

B1

B-L1028

-

pro dalk.ovladani

R4 100k

C5

33n

5

6

7

R1

33k

T1

BF959

C3 1p5

R2

33k

R3

100D1

LEDR 3mm

kolika propojek. Výsledný kód je tvo-řen posloupností dílčích kódů odpoví-dajících přerušeným propojkám. Např.při přerušení propojek u vývodů 2, 3 a6 je výsledný kód 236. Celkově lze na-stavit 127 různých výsledných kódů.Přerušenou propojku lze obnovit kap-kou cínu a tak dodatečně změnit kód.

Oživení vysílače

Do osazené destičky vložíme bate-rii a stiskneme spínač S1. LED D1musí poblikávat. Na kontaktní lištu J1nasuneme propojku (jumper) a dovzdálenosti 20 až 50 mm od deskyumístíme vazební smyčku vstupníhokabelu čítače. Smyčku tvoří jeden zá-vit o průměru 10 mm vodiče tloušťkyasi 0,6 mm. Rovina smyčky musí býtrovnoběžná s rovinou desky vysílače.Čítač musí ukazovat kmitočet vysíla-če, který musí jít trimrem C2 měnitv rozmezí minimálně 400 až 450 MHz.Vyjmeme baterii.

Sestavení vysílače

Na spínač S1 nasadíme izolačnívložku (obr. 4). Do vrchního dílu kra-bičky vložíme hmatník tlačítka s vle-penou vložkou. Do hmatníku vložíme

Obr. 2. Schéma zapojenívysílače

Obr. 3. Deska s plošnými spojia rozmístění součástek vysílače

pružinu. Pak do vrchního dílu krabičkyvložíme desku s plošnými spoji vysíla-če a upevníme ji dvěma šroubky po-mocí příchytek (obr. 4). Vyzkoušíme,že při stiskání tlačítka spíná S1.

Naladění vysílače

Do vysílače vložíme baterii. Nakontaktní liště J1 musí být propojka(jumper). Do blízkosti krabičky umístí-me vazební smyčku čítače. Krabičku

PLASTICKÉ HMOTY

Page 12: NÁŠ ROZHOVOR - Internet Archive Ra… · Praktická elektronika A Radio - 10/96 NÁŠ ROZHOVOR ROČNÍK I/1996.ČÍSLO 10 V TOMTO SEŠITĚ Náš rozhovor..... 1 AR seznamuje: Hledač

Praktická elektronika A Radio - 10/96

ní sloupek), záporný pól C11 blížek okraji desky.

Osadíme zbývající kondenzátoryaž na trimr C4. Potom nasledují IO,diody a tranzistory. LED D2 umístímena doraz k desce. Vývody tranzistorů vy-tvarujeme tak, aby jejich spodní okrajebyly vzdáleny nejvýše 2 mm od desky.

Zapájíme L2 a L3. L2 zalijeme vče-lím voskem. Ze strany spojů připájímetrimr C4 (plochou hranou směremk C13). Ze strany spojů připájíme L1.

Otvorem mezi J4 a J5 provlékne-me ze strany spojů přívodní kablíky(65 mm) klipsu 9 V. Červený kablíkzapájíme do J4, černý do J5. Za kablí-ky zatáhneme, aby se na straně sou-částek položily na desku a zajistíme jetermolepidlem.

Nastavíme kód přijímače. Kód senastaví přerušením (přeškrábnutím)některých propojek u vývodů 1 až 5 a15 a 14 u IO1. Přerušením propojkyu vývodu 1 se nastaví kód 1, u vývodu2 kód 2 atd., u vývodu 5 kód 5, u vývo-du 15 kód 6 a u vývodu 14 kód 7. Po-čet kódů lze zvětšit současným přeru-šením několika propojek, výsledný kódje tvořen posloupností dílčích kódů od-povídajících přerušeným propojkám.Např. při přerušení propojek u vývodů2, 3 a 15 je výsledný kód 236. Celko-vě lze nastavit 127 různých výsled-ných kódů. Přerušenou propojku lzeobnovit překlenutím kapkou cínu atak dodatečně změnit kód.

Oživení přijímače

Na klips 9 V připojíme přes ampér-metr zdroj napájecího napětí 4,5 V.Odběr přijímače smí být nejvýše 0,6 mA.

K měřicím bodům MB1 (vývod R15u C12) a MB3 (zemní vývod R16) při-pojíme přes oddělovací sondu oscilo-skop (k MB1 živý vodič, k MB3 zem).Citlivost osciloskopu nastavíme 0,5 V/d,časovou základnu na 1 ms/d. Na osci-loskopu musí být vidět šum o max.rozkmitu asi 3 dílky. Izolačním šroubo-vákem protočíme trimrem C4, musíbýt stále vidět šum.

orientovanou tlačítkem dolů přitisk-neme k desce dřevěného stolu, abysepnul S1 a izolačním šroubovákemnaladíme trimr C2 na kmitočet 433,9MHz s tolerancí plus mínus 0,1 MHz.Nastavení je choulostivé a je třebapracovat velmi pečlivě (i na více poku-sů). Při ladění má být vazební smyčkaco nejdál a v okolí vysílače nesmí býtdo vzdálenosti nejméně 20 cm kovovépředměty. Sejmeme jumper z J1.

Naladěný vysílač použijeme prooživování a ladění přijímače téže sou-pravy.

Seznam součástek vysílače

R1, R2 33 kΩ, metalR3 100 Ω, metalR4 100 kΩ, metalR5 56 kΩ, metalR6 22 Ω, SMD 1206C1 6,8 pF, KERKOC2 4 pF, trimrC3 1,5 pF, KERKOC4 4,7 nF, CF 2C5 33 nF, KERKOD1 LED 3 mm červenáIO1 MC145026PJ1 STIFTL-G 2L1 0,22 µHS1 P-B1720C, L=9,5 mmT1 BF959krabička s tlačítkemB1 B-L1028

Osazení deskys plošnými spoji (obr. 5)

Osadíme všechny rezistory. VývodR15 u C12 a oba vývody R16 pone-cháme na straně spojů dlouhé 6 mm,poslouží jako měřicí body MB1 ažMB3 k připojení měřicích sond při oži-vování.

Dále osadíme dvě propojky a pro-pojku J1 s J6. Propojky zhotovímez odstřižených vývodů rezistorů. Po-tom osadíme naležato elektrolytickékondenzátory C9, C13, C14 a C18.C11 umístíme naležato nad rezistoryR11 až R14 - našikmo (mimo distanč-

Obr. 5. Deska s plošnými spoji a rozmístění součástek přijímače

Zapneme vysílač soupravy a trimremC4 naladíme přijímač na jeho signál.Ladíme podle obrázku na oscilosko-pu, na kterém musí být vidět impulsníprůběh demodulovaného signálu. Po-kud nelze signál naladit, stlačímeponěkud cívku L1. Signál má být nala-děn při střední poloze trimru (tj. nasta-vené zhruba střední kapacitě trimru).

Na vývody J2 a J3 provizorně při-pojíme SP1 a zapneme vysílač sou-pravy. Musí být slyšet „zvonění”.

Sestavení přijímače

K desce s plošnými spoji přišrou-bujeme držák baterií podle obr. 7. Vý-vody ke klipsu 9 V vedeme pod držá-kem baterií a klips nasuneme nakontakty držáku. Pak klips přilepímek držáku termolepidlem.

Do víčka nalepíme termolepidlempioezoreproduktor SP1 podle obr. 8.Přívody k reproduktoru též zajistímetermolepidlem. Kapky termolepidlamohou převyšovat SP1 pouze o něko-lik desetin mm, aby nepřekážely sou-částkám přijímače.

Do víčka zatlačíme distanční sloup-ky, které orientujeme podle obr. 7.

Obr. 6. Víko krabice - vyvrtat dírypodle obrázku. Díry musí být vyvrtányčistě, protože určují vzhled výrobku.Odříznout dva výstupky na bočních

hranách víka

Page 13: NÁŠ ROZHOVOR - Internet Archive Ra… · Praktická elektronika A Radio - 10/96 NÁŠ ROZHOVOR ROČNÍK I/1996.ČÍSLO 10 V TOMTO SEŠITĚ Náš rozhovor..... 1 AR seznamuje: Hledač

Praktická elektronika A Radio - 10/96

Obr. 7 a 8. Sestavení přijímače

Vývody od piezoreproduktoru při-pájíme k desce s plošnými spoji a za-jistíme je termolepidlem.

Vývody od SP1 omotáme jednouokolo nejbližšího distančního sloupkua desku s plošnými spoji zamáčkne-me do distančních sloupků na víčku.Deska je orientována tak, že IO ležínad SP1. Do držáku baterií vložímenapájecí články.

Naladění přijímače

K naladění přijímače použijeme vy-sílač soupravy, jehož signál patřičnězeslabíme, nejjednodušeji umístěnímvysílače ve vzdálenosti 10 až 20 m odpřijímače. Vysílač (tj. zvonkové tlačít-ko) zapneme tak, že jej položíme nanekovovou podložku (např. dřevěnýstůl) a zeshora na něj položíme prkén-ko, které se hranou opírá o stůl. Pr-kénko zatížíme nevodivým předmě-tem (např. cihlou), aby spínač podtlačítkem spolehlivě sepnul. V blízkos-ti vysílače (do 20 cm) nesmí být vodi-vé předměty, které by rozlaďovaly jehokmitočet.

Přes oddělovací sondu připojímek přijímači osciloskop.

Zapneme vysílač soupravy se ze-slabeným signálem a izolačním šrou-bovákem naladíme C4 na nejlepší od-stup signál/šum. Signál vysílače musíbýt natolik zeslaben, aby poměr sig-nál/šum byl při naladění asi 5/1. Propohodlné naladění je vhodné připojitparalelně k osciloskopu nf milivoltmetrs ručkovým měřidlem (o vstupnímodporu nejméně 1 MΩ) a ladit podlemaximální výchylky ručky. Při připoje-ných měřicích přístrojích přijímač ne-zvoní, protože přístroje narušují vy-hodnocení kódu.

Po naladění odpojíme přístroje avyzkoušíme vyzvánění.

Vyjmeme napájecí články a přijí-mač zašroubujeme do krabičky.

Seznamsoučástek přijímače

B1, B2, B3 alkal. článek R6C1, C2, C7, C15 4,7 nF, KERKOC3 8,2 pF, KERKOC4 4 pF, trimrC5 1 pF, KERKOC6 1,5 pF, KERKOC8 2,2 nF, KERKOC9, C18 2,2 µF/35 V, RSMC10, C11, C12 100 nF, KERKOC17 100 nF, CF2C13,C14 22 µF/16 V, RSMC16 22 nF, CF2C19 10 nF, CF2C20, C21 68 nF, CF2D1, D3, D4, D5 1N4148D2 LED 3 mm zelenáD6 BAT48IO1 MC145028PIO2 74HC04L1 3,3 µHL2 3,3 µHL3 3,3 µHR1 39 kΩ, METALR2 220 Ω, METALR3 3,3 kΩ, METALR4 33 kΩ, METALR5, R8, R11 3,3 MΩ, METALR6, R27 150 kΩ, METALR7, R10, R13 4,7 kΩ, METALR9, R12, R16,R22, R24 100 kΩ, METALR14, R20 1 MΩ, METALR15, R25 470 kΩ, METALR17 470 Ω, METALR18 47 kΩ, METALR19 220 kΩ, METALR21 68 kΩ, METALR23 1 kΩ, METALR26 15 kΩ, METALR28 18 kΩ, METALR29 270 kΩ, METALSP1 KPS 100T1, T3, T4,T5, T7, T8 BC546BT2 BFR90AT6 BC556Bdržák baterií 3x AA, typ A306331klips 9 V, typ 00 6PTdistanční sloupek KDR03šroub M3 x 10 zapuštěný, pozink.matice M3 pozink.lištová elektroinstalační krabice 80 x80 mm, vysokávíko krabice typ VLK 80/Rdistanční sloupek F1104RS-10šroub samořezný 2,7x13 s válcovouhlavou, pozink.

ZávěrCeny a objednávky na bezdrátový

zvonek:Stavebnice bezdrátového zvonku stojí840,- Kč. Celý hotový výrobek bez-drátového zvonku stojí 990,- Kč (proprodejce slevy).

Písemné objednávky na adresu:Holdys a. s., Teplická 95, 405 02 Dě-čín IV.Telefonické objednávky: 02/692 59 53Prodejna: ELEKTRO, Nuselská 13,Praha 4.

NOVÉKNIHY

Krejčiřík Alexandr, Ing.: Analogovéa spínané napájecí zdroje v praxi,vydalo nakladatelství BEN - tech-nická literatura, I. díl: rozsah 280stran A5, obj. číslo 120831, MC199 Kč, II. díl: rozsah 450 stranA5, obj. číslo 120832, MC 399 Kč.

Dvoudílná publikace shrnuje ve svémprvním dílu vše, co by měl dnešní konstruk-tér elektronických přístrojů vědět o klasic-kých analogových i spínaných zdrojích.Značná pozornost je věnována výběru jed-notlivých součástek do praktických zapoje-ní spolu s jednoduchými výpočty, jejichžnáročnost nepřesahuje středoškolské zna-losti. Hlubší teorii je v prvním dílu věnová-na pouze pasáž o teorii lineárních stabili-zátorů. V řadě partií nahrazuje publikacepříslušné katalogy jednotlivých součástek,takže při návrhu zdroje není nutné vyhledá-vat další technické údaje. V prvním dílujsou probrány snad všechny možné kombi-nace zdrojů na aplikačních příkladech.

Ve druhém dílu jsou uvedeny integro-vané obvody pro spínané zdroje jednotli-vých firem (Maxim, Motorola, Linear Tech-nology, Texas Instruments a Unitrode).Autor se u popisu jednotlivých typů integro-vaných obvodů více dotýká vnitřní stavbytěchto obvodů s ohledem na to, jak se tatovnitřní stavba promítá v návrhu vnějšíchdoplňkových obvodů. Součástí této druhéčásti je i popis funkce a možností návrho-vého programu firmy Linear Technologypro PC. Celá část je opět pojata velmi prak-ticky s minimálními požadavky na matema-tické znalosti čtenáře. Poslední kapitolačerpá z osobních znalostí autora, získanýchpři opravách spínaných zdrojů pro PC. Uvá-dí jejich detailní zapojení a popis činnosti.

Celá publikace, původně určená jakovysokoškolská učebnice, najde jistě svémísto v knihovně každého vyspělejšího elek-tronika, pracujícího nejen s klasickými napá-jecími zdroji, ale i s moderními integrovaný-mi obvody.

Myslík Jiří, Ing.: Hlavolamy z elek-trotechniky aneb elektrotechnikačtená napodruhé, vydalo naklada-telství BEN - technická literatura,rozsah 172 stran A5, obj. číslo120818, MC 149 Kč.

Dokážete spočítat odpor rezistorů, za-pojených do krychle? Co mohou mít spo-lečného rezistory a králíci? Kniha je sbír-kou přes sedmdesáti zajímavých úlohz elektrotechniky. Některé úlohy mají jenzábavný charakter, některé mohou sloužitk procvičení znalostí z elektrotechniky, jinémají i praktický význam. Úlohy jsou větši-nou formulovány jako hlavolamy, přičemžjejich řešení je obvykle překvapivě jedno-duché. Při jejich řešení vystačíte se zna-lostmi ze střední školy. Účelem knihy jenejen poučit, ale také pobavit. Je určenavšem zájemcům o elektrotechniku.

Knihu si můžete zakoupit nebo objed-nat na dobírku v prodejně technické litera-tury BEN, Věšínova 5, Praha 10, 100 00,tel. (02) 782 04 11, 781 61 62, fax 782 27 75.

Další prodejní místa: Jindřišská 29,Praha 1, Cejl 51, Brno; Slovanská 19, Plzeň;Sady Pětatřicátníků 33, Plzeň; Hollarova 14,Ostrava. Zásilková služba na Slovensku:bono, P.O.BOX G-191, Južná trieda 48,040 01 Košice, tel. (095) 760430.

Page 14: NÁŠ ROZHOVOR - Internet Archive Ra… · Praktická elektronika A Radio - 10/96 NÁŠ ROZHOVOR ROČNÍK I/1996.ČÍSLO 10 V TOMTO SEŠITĚ Náš rozhovor..... 1 AR seznamuje: Hledač

Praktická elektronika A Radio - 10/96

Měření rychlosti trochu jinakIng. Josef Holeček

Podle různých pramenů jsem postavil několik anemometrů a rychlomě-rů, všechny měly však své vady. Vždy bylo nutno přeměnit digitální signálna analogový a ten měřit nějakým ampérmetrem, nebo analogový signál pře-vést zpět na digitální a zobrazit.

talová kapka 1 µF) a rezistorem R4.Použití klopného obvodu je nutné, pro-tože jazýčkový spínač má požehnanězákmitů a čítač je bez ošetření zákmi-tu všechny zobrazí.Časovač s IO1 je v běžném zapoje-

ní jako multivibrátor. Rezistor R2 musímít takový odpor, aby při síle větruBeaufort 6, což je 39 až 49 km/hod sví-tilo všech 10 diod. Maximální rychlostlodi je 12 až 15 km/hod. Bude-li foukatvíc, nepotřebujete ukazatel větru alespíš plovací vestu.

LED se rozsvěcují postupně, ale takrychle, že oko je vnímá jako sloupec.Poslední dioda problikává. Je to dánotím, že čítání nezačíná současně s nu-lovacím impulsem. Bylo by možno za-pojit IO1 jako monostabilní multivibrá-tor a spustit jej současně s IO2, ale tutoeventualitu jsem nezkusil. V tom přípa-dě by při bezvětří nebo bez pohybu loděnesvítila žádná LED.

Vzhledem k tomu, že LED pracujív impulsním režimu a na slunci, použiljsem typ s vysokou svítivostí KING-BRIGHT L-53SGC/B (zelená) a L-53SRC/B (červená), které prodává fir-ma FK. Zařízení jsem umístil do malékrabičky ze sklolaminátu s horní stěnouz organického skla, která je plně vodo-těsná. Baterie jsou ve zvláštním pouz-dru, protože při výměně článků se těž-ko udržuje vodotěsnost. Obvod 4017jsem zapojil podle AR A8/94 jen s tímrozdílem, že deska je zrcadlovým ob-razem. Přidán je časovač IO2, jehož vý-vod 3 je zapojen na vstup 14 IO3, vý-vod 3 časovače IO1 je zapojen na vstup15 IO3.

Zapojení jsem postavil i na univer-zální desce, tento postup však vyžadu-je větší pozornost při zapojování. Po-psané zařízení je levné a odolné protipoškození. Jeho princip lze použít i projiné účely. Zařízení není třeba cejcho-vat, důležité je porovnání rychlosti lodipři určité rychlosti větru a kurzu.

Ručkové měřidlo v malé závodníplachetnici je vyslovený nesmysl. Kvůlispotřebě proudu musíte použít mikro-ampérmetr a ten je v plavidle, kterénemá nikdy vodorovnou polohu, kdevoda je nejen pod lodí, ale všude a kdemáte hlavu 2 m od osy plavidla, větši-nu času nečitelný. Použijete-li některýz převodníků A/D a LED, jste na tomjen o málo lépe. Musíte použít větší na-pájecí napětí a počítat s tím, že diodymají „apetit na proud”.

Impulsy, které dává Robinsonovaturbina anemometru nebo snímačrychlosti plavby, mají velmi nízký kmi-točet a výsledný signál je hodně zvl-něný. Použil jsem proto nakonec vel-mi prosté a levné řešení s dekadickýmčítačem CMOS 4017 a dvěma časova-či 555. Jeden časovač odstraňuje zá-

kmity magnetického jazýčkového spí-nače a pracuje jako monostabilní mul-tivibrátor s délkou výstupního impulsu0,01 s. Druhý, zapojený jako astabilnímultivibrátor s kmitočtem okolo 1 až5 Hz, nuluje čítač signálem přivedenýmna vývod 15 IO3.

Není-li při bezvětří signál, svítí dio-da připojená na vývod A0 čítače. Veskutečnosti tato dioda bliká, ale dobazhasnutí je nepostřehnutelná. Při větruse podle kmitočtu signálu z čidla po-stupně rozsvěcují LED na dalších vý-vodech tak dlouho, dokud není čítačvynulován signálem z IO1. Vždy svítíjen jedna LED krátkým zábleskem.Časovač s IO2 pracuje jako mo-

nostabilní klopný obvod a filtrujeimpulsy z čidla. MKO má časovou kon-stantu určenu kondenzátorem C2 (tan-

Obr. 1. Měřič rychlosti k plachetnici

Úsporné zapojení LED,řízených obvody LM3914, 15, 16

Bodový provoz je zajištěn připojenímvývodu 9 (volba režimu) na vývod 11podle doporučení výrobce, v praxi všakbylo vyzkoušeno, že stačí ponechatvývod 9 volný - nezapojen.

Jelikož nic není zadarmo, má tatoúprava i jednu drobnou nevýhodu. Touje, že minimální napájecí napětí musíbýt větší, než je součet napětí všechLED v propustném směru. Potřebnénapájecí napětí se pak blíží maximál-nímu povolenému napájecímu napětítohoto IO, které je, podle údajů v kata-logu, 25 V.

Karel Bartoň

jako by svítila pouze jedna LED. Tohoje dosaženo zapojením všech LED dosérie a přepojením integrovaného ob-vodu na bodový režim. Diody však svítív pásku. Sepne-li např. výstup na vý-vodu 13 katodu LED7, protéká proudod kladného pólu napájecího napětídíky sériovému zapojení i přes všech-ny předchozí diody LED1 až LED6.

Obvyklé zapojení obvodů řadyLM391x jako budičů deseti LED v pás-kovém módu (bargraph) je na obr. 1 vle-vo. V tomto zapojení jsou anody všechLED připojeny společně ke kladnémunapájecímu napětí. Při použití stan-dardních diod je při současném rozsví-cení všech deseti LED odběr proudukolem 200 mA, což může být v někte-rých aplikacích neúnosné a při většíchnapájecích napětích je navíc nutné za-řadit ke každé LED sériový rezistor, abynebyl překročen povolený ztrátový vý-kon integrovaného obvodu.

Zapojení na obr. 1 vpravo tento ne-dostatek odstraňuje - zmenšuje celko-vý odběr LED na desetinu, tj. na velikost,

Obr. 1. Úsporné zapojení LED

Page 15: NÁŠ ROZHOVOR - Internet Archive Ra… · Praktická elektronika A Radio - 10/96 NÁŠ ROZHOVOR ROČNÍK I/1996.ČÍSLO 10 V TOMTO SEŠITĚ Náš rozhovor..... 1 AR seznamuje: Hledač

Praktická elektronika A Radio - 10/96

Sběrnice I2C (nejen)pro UCB/PIC-2 (2. část)

Petr Hojsa, Ing. Jan Netuka

Dva povely (a řada dalších)

Se snadným programováním nenív rozporu ani ovládání řadiče SIPI.Jak již bylo dříve uvedeno, SIPI je ří-zen povely, které přijímá (spolu s po-třebnými daty) z počítače po sériovéasynchronní lince (do vstupu RXD).Řadič SIPI počítači odpovídá symet-ricky: z výstupu TXD předává do počí-tače vyžádaná (a proto očekávaná)data.

samotný znak CR (kód 13) nebo dvo-jice znaků CR a LF (kód 10) v libovol-ném pořadí. Výjimkou je příkaz BAU,který musí být ukončen jen samot-ným znakem CR. Na místě paramet-rů mohou figurovat pouze nezápornéceločíselné dekadické konstanty, je-jich zápis nesmí obsahovat jiné zna-ky než číslice.

Syntaxe všech povelů je jednodu-chá a intuitivní. Např. nastavení urče-né linky (příp. určených linek) univer-zální brány řadiče SIPI na úroveň HI

Víme již, že platí základní omezení0 ≤ adr ≤ 127. Z odezvy řadiče SIPIna povel IWR v nejkratší verzi

IWR adr EOCje možné vyhodnotit stav zařízenís adresou adr (např. ukončení zápisudat, je-li tímto zařízením paměť EE-PROM, nebo „pouhou“ přítomnost ur-čeného zařízení). Odezvou je hodnotastavového bajtu, kterou lze z řadičeSIPI přečíst povelem ERD (error read).Standardní podoba povelu

IWR adr, data [, data] EOCvyvolá zápis hodnoty data (příp. něko-lika hodnot data, jednu po druhé) dourčeného zařízení (např. do osmibito-vé brány PCF8574, má-li adresu adr).Jak bylo také dříve vymezeno, platípro každý parametr data (zde i v dal-ších syntaktických zápisech) nerov-nost 0 ≤ data ≤ 255.

Případu, kdy je do zařízení nutnépředat jednobajtovou nebo vícebajto-vou podadresu (např. číslo registruv hodinách reálného času nebo adre-su paměťového místa v EEPROM),odpovídá zápisIWR adr, sadr [, sadr], data [, data] EOC

Také hodnota (příp. hodnoty) sadr,určující podadresu, musí ležet v inter-valu od 0 do 255. Důsledkem vykoná-ní povelu IWR je v tomto případě zá-pis první hodnoty ze seznamu datana určenou podadresu. Případné dalšípoložky seznamu data jsou postupnězapisovány na následující podadresy,je-li podadresa v zařízení automatickyinkrementována.

Přenos dat opačným směrem, tj.čtení dat ze zařízení s adresou adr nasběrnici I2C do počítače, vyvolá řadičSIPI povelem IRD (I2C read). Odpově-dí na povel IRD je v každém případěvyslání sekvence

data [, data] CRze SIPI po lince TXD do počítače. Po-čet položek data v sekvenci je určenpříslušným parametrem (má jménopočet) v příkazu IRD. Parametr početnefiguruje v jediné verzi povelu IRD

IRD adr EOCkdy se implicitně dosazuje počet = 1.Dalším dvěma podobám povelu IRD

IRD adr, počet EOCIRD adr, sadr [, sadr], počet EOC

v nichž musí být 1 ≤ počet ≤ 16, je možnésnadno porozumět na základě analo-gie se zápisy povelu IWR.

Použití povelů pro ovládání řadičeSIPI je ukázáno v dalších odstavcíchtohoto článku.

Blízké okolí SIPI

Obraťme nyní pozornost zpět k tech-nické stránce použití nového řadiče

V první části [1] tohoto článku byly popsány principy sběrnice I2Ca uveden výběr ze širokého sortimentu integrovaných obvodů, kte-ré jsou rozhraním této sběrnice vybaveny. Byl také představennový řadič SIPI, jehož prostřednictvím je možné sběrnici I2C říditi z (mikro)počítačů, které nemají vestavěny potřebné schopnosti,ale uživateli nabízejí jinou, nenahraditelnou přednost, např. snad-né programování. Jmenovány byly v této souvislosti mikropočítačeUCB/PIC-2 a UCB/PIC i osobní počítač PC.

Obr. 1.Schéma

aplikačníhozapojenířadiče SIPI

Obr. 2. Schéma připojení SIPIk mikropočítači UCB/PIC-2

IWR zápis hodnoty do určeného zařízení na sběrnici I2CIRD čtení hodnoty z určeného zařízení na sběrnici I2CERD čtení hodnoty stavového bajtu ze SIPISRQ nastavení signálu /SRQBAU nastavení přenosové rychlosti sériové linkyPWR zápis hodnoty do registru brányPRD čtení hodnoty na vstupech brányCRD čtení hodnoty na výstupu komparátoruMWR zápis do interní paměti RAM v SIPIMRD čtení z interní paměti RAM v SIPIHIG nastaveni úrovně HI na určené lince brányLOW nastavení úrovně LO na určené lince brányTOG invertování úrovně na určené lince brányANL logický součin se stavem na linkách brányORL logický součet se stavem na linkách brányXRL exklusivní součet se stavem na linkách brányPWM nastavení hodnoty plnění na výstupu PWM

Tab. 1. Povely pro ovládání řadiče SIPI

Ovládací povely, které řadič SIPIdokáže rozpoznat a interpretovat, jsousoustředěny v tab. 1. Všechny povelymají podobu textových zpráv. Sestá-vají z identifikátoru povelu (3 písme-na), seznamu parametrů (oddělova-čem mezi nimi je čárka) a ukončovače(obecné označení EOC, end of com-mand). Ukončovačem může být buď

(high, hodnota 1, napětí asi 5 V) seuskuteční povelem

HIG linka [, linka] EOCKonstanty linka mohou mít velikostv intervalu 0 až 7 (pro linky P0 až P7).

Podrobněji se zastavme u dvoupovelů, které zajišťují přístup na sběr-nici I2C. Jak uvádí tab. 1, k zápisuhodnoty (příp. několika hodnot) do za-řízení, které má na sběrnici I2C adre-su adr, slouží povel IWR (I2C write).

Page 16: NÁŠ ROZHOVOR - Internet Archive Ra… · Praktická elektronika A Radio - 10/96 NÁŠ ROZHOVOR ROČNÍK I/1996.ČÍSLO 10 V TOMTO SEŠITĚ Náš rozhovor..... 1 AR seznamuje: Hledač

Praktická elektronika A Radio - 10/96

sběrnice I2C. Funkce integrovanéhoobvodu SIPI je podmíněna připoje-ním několika málo dalších součás-tek. Schéma doporučeného zapojenítohoto blízkého okolí SIPI je na obr. 1.Rezistor R2 udržuje neaktivní stavvstupního signálu přerušení /INT. Re-zistory R3 až R6 vytvářejí správné roz-hraní sběrnice I2C. Vstup RST pro po-čáteční nastavení obvodu SIPI pozapnutí napájecího napětí je invertují-cím tranzistorem VT1 přizpůsoben ob-vyklému systémovému signálu /RES(je aktivní v LO).

SIPI a UCB/PIC-2

Má-li být řadič SIPI ovládán z mik-ropočítače UCB/PIC-2, stačí příslušnévstupní a výstupní signály zapojenípodle obr. 1 navázat na vnější signály(vývody) UCB/PIC-2. Doporučené pro-pojení je na obr. 2. Za povšimnutí sto-jí, že na straně UCB/PIC-2 je použitajediná aplikační linka P15 pro obasměry sériového přenosu mezi mik-ropočítačem a řadičem. Na obr. 3 jeodpovídající výřez desky s plošnýmispoji a rozmístění součástek (bez re-zistorů R3 až R6, včetně dvou dráto-vých propojek).

Pro doporučené zapojení je nynímožné uvést příklad ovládání sběr-nice I2C z mikropočítače UCB/PIC-2.Předpokládejme, že na sběrnici jespolu s řadičem SIPI připojena sério-vá paměť EEPROM s kapacitou 256 Bve formě čipové karty (čip ST14C02C,viz [2]). Tato čipová karta je funkčnímekvivalentem klasické sériové pamětiEEPROM typu 24C02 v pouzdře

DIP8 s pevně nastavenou adresou 80(50H) pro sběrnici I2C. Dále před-pokládejme, že aplikační program,který je uskutečňován mikropočíta-čem UCB/PIC-2, má registrovat nezá-porné 16bitové číslo (rozsah hodnot0 až 32 767, např. číslo karty neboosobní číslo vlastníka), které je v jejípaměti EEPROM uloženo na (pod)adre-sách 4 (nižší bajt) a 5 (vyšší bajt). Pře-nos čísla z čipové karty do mikropočí-tače UCB/PIC-2 zabezpečí v aplikačnímprogramu (spolu s předřazenou de-klarací) dvojice příkazů jazyka PBA-SIC:

OsCi VAR word ’osobní číslo ...serout 15, 396, ["IRD 80,4,2", CR]serin 15, 396, [DEC OsCi.lowbyte,

DEC OsCi.highbyte]...V zápisu programového segmen-

tu nebyly kvůli přehlednosti použitydeklarace konstant (s výjímkou CR,která je zavedena v jazyku PBASIC).Konstanta 396 v příkazech SEROUTa SERIN definuje mód sériové asyn-chronní linky (2400 b/s, 8 bitů, bezparity, neinvertovaná data). Operá-tor DEC určuje, že má být provede-na konverze znakového vyjádření čís-la na dekadickou hodnotu před jejímuložením do příslušné proměnné(zde do příslušné části proměnné).

Příkazy SEROUT a SERIN hrajíhlavní roli i v případě, že je řadič SIPIpřipojen k mikropočítači UCB/PIC prv-ní generace, např. k typu UCB/PIC-B.Nepodstatně se liší jen syntaktickápodoba příkazů.

SIPI a PC

Za předpokladu, že se řadič SIPIkorektním způsobem připojí ke stan-dardnímu komunikačnímu kanálu COM,může být sběrnice I2C jednoduše ří-zena také osobním počítačem PC.Příklad spojení počítače PC a řadičeSIPI naznačuje obr. 4. Generovánísignálu /RES může být např. svěřenointegrovanému obvodu DS1233 [3].Signály ovládacího rozhraní SIPI z obr. 1jsou přivedeny na konektor XC1. Ten-to konektor je určen k připojení ko-munikačního modulu M232R [4], kte-rým se pro řadič SIPI vytvoří rozhraníRS-232-C, potřebné pro přímé spoje-ní s konektorem COM počítače PC.Doporučené propojení na desce s ploš-nými spoji a rozmístění součástek(i zde bez rezistorů R3 až R6, včetnědvou drátových propojek) je na obr. 5.Přiřazení signálů kontaktům konektoruXC1 a typ konektoru (2 x 5 kolíků v rast-ru 0,1") umožní připojit modul M232Rplochým kabelem se samořeznými ko-nektory. Kabel mezi osobním počítačemPC a komunikačním modulem M232Rby měl být typu nulový modem.

Každý programovací jazyk osob-ních počítačů PC má nástroje pro pří-stup ke standardnímu rozhraní COM.Proto také velmi dobře zavedené im-plementace jazyků Pascal (dominují-

cí Turbo Pascal) nebo BASIC (typickyQuickBasic) mohou být prostřed-kem k ovládání řadiče SIPI. Ilustračnípříklad založíme na stejných před-pokladech jako v případě spojeníUCB/PIC-2 a SIPI (viz předcházejícíodstavec). Dále stanovíme, že mís-tem připojení řadiče SIPI k počítačiPC (prostřednictvím modulu M232R)bude komunikační kanál COM2.

Programovacím jazykem aplikač-ního programu zvolíme QuickBasic[5]. Pro zjištění dvoubajtového (osob-ního) čísla z čipové karty EEPROMmusí potom být součástí aplikačníhoprogramu příkazy

...OPEN "COM2: 2400,N,8,1,CD0,CS0,DS0,RS"

FOR RANDOM AS #1...PRINT #1, "IRD 80,4,2"INPUT #1, OsCisLo%, OsCisHi%OsobCis% = OsCisHi% * 256 + OsCisLo%...CLOSE...Ani na tomto místě není uvedený

příklad demonstrací vybraného styluprogramování, ale slouží jako ukázkajednoduché komunikace mezi osob-ním počítačem PC a sběrnicí I2C přesřadič SIPI.

Další možnosti SIPI

Integrovaný obvod SIPI může po-sloužit jako řadič sběrnice I2C nejenmikropočítači UCB/PIC-2 nebo osob-nímu počítači PC. Je zřejmé, že i kte-rýkoliv jiný (mikro)počítač dokáže for-mulovat textové zprávy (povely proSIPI) a, není-li jiné cesty, programememulovat sériovou asynchronní linku(pro připojení SIPI).

Prostřednictvím standardní sběr-nice I2C je možné rozšiřovat počítačo-vý systém s řadičem SIPI i o zařízení,která jsou více než samotnými inte-grovanými obvody. Jako první příkladuveďme přídavné moduly vstupů a vý-stupů z mikropočítačového systémuUCB52 [6]. Druhým příkladem jsouněkteré typy inteligentních alfanume-rických zobrazovačů LCD z produkce

Obr. 3. Deska s plošnými spoji arozmístění součástek pro zapojení

podle obr. 1 a 2

Obr. 4. Schéma připojení SIPIk modulu M232R

Obr. 5. Deska s plošnými spojia rozmístění součástek

pro zapojení podle obr. 1 a 4

Page 17: NÁŠ ROZHOVOR - Internet Archive Ra… · Praktická elektronika A Radio - 10/96 NÁŠ ROZHOVOR ROČNÍK I/1996.ČÍSLO 10 V TOMTO SEŠITĚ Náš rozhovor..... 1 AR seznamuje: Hledač

Praktická elektronika A Radio - 10/96

firmy Philips. Jeden z nich je použitv modelu registračního systému s či-povou kartou na obr. 6.

Aplikační strana řadiče SIPI v mo-delu registračního systému je popsá-na na obr. 7 zjednodušeným schéma-tem zapojení. Kromě čipové kartyCHC a zobrazovače LCD je na roz-hraní I2C řadiče SIPI připojeno ještějedno zařízení - integrovaný obvod ho-din reálného času RTC. Kontaktem,jímž se indikuje vložení čipové kartydo zásuvky CON, je aktivován signál/INT pro vyvolání přerušení v SIPI. Propřehlednost není ve schématu zapo-jení nakreslen ani zmíněný kontakt,ani jeho ošetření. Ze stejného důvo-du nejsou vyznačeny ani detaily dal-ších zařízení (nastavení kontrastu LCD,krystal a záložní zdroj RTC). Indikačnísvítivé diody (červená a zelená) jsouspínány dvěma linkami osmibitovébrány řadiče SIPI. Řízení systému, z pře-vážné části přes řadič SIPI, obstarávámikropočítač UCB/PIC-2.

Ke zhotovení modelu registrační-ho systému posloužila vývojová des-ka UCB/PIC-2-DEV. Doplněna je jižvýše zmíněným komunikačním mo-dulem M232R. Modul je součástí pře-nosové cesty pro předávání zjiště-ných dat do nadřazeného počítače PC.

Obr. 6. Model registračního systému

Obr. 7. Aplikační rozhraní SIPI v modelu registačního systému

Všechny funkce modelu registrač-ního systému (např. přečtení dat z či-pové karty, přiřazení časového údaje,přenos dat atp.) jsou řízeny progra-mem v jazyku PBASIC, který také vy-dává potřebné povely řadiči SIPI.Vzhledem k rozsahu bohatě komento-vaného programu odkazujeme zájem-ce o jeho prostudování na stanici BBSnebo na domovskou stránku WWWfirmy MITE Hradec Králové, s. r. o.

Literatura[1] Hojsa, P. - Netuka, J.: Sběrnice I2C(nejen) pro UCB/PIC-2. Praktická elek-tronika A Rádio 1, 1996, č. 9, s. 12 -14.[2] SGS-Thomson, Grasbrunn, SRN:Memory Products Databook. 1994.1196 s.[3] Dallas Semiconductor, Dallas, USA:System Extension Data Book. 1995.852 s.[4] Netuka, J.: Integrovaný obvodMAX232 a jeho použití. Amatérské ra-dio A 41, 1992, č. 2, s. 68 - 69.[5] Špalová, E. - Špale, J.: QuickBasic4.5. Praha, Grada 1993.[6] Pohnětal, V.: UCB52 - otevřenýsystém pro řízení a sběr dat. Automa-tizace, 39, 1996, č. 3, s. 98 - 100.

Výška tónu oscilátoru TTL zapojenéhopodle obr. 1 závisí na stavu dvou vstup-ních proměnných A a B. Jsou-li oba vstu-py na úrovni log 0, oscilátor nekmitá, pro-tože paralelně spojeným vstupům hradlaG4 je rovněž vnucena úroveň log 0. Je-lilog 1 na vstupu A, vyrábí oscilátor signáls vyšším kmitočtem (s použitými součást-mi) asi 2700 Hz, je-li log 1 pouze na vstu-pu B, je výstupní kmitočet 1300 Hz a ko-nečně př i log 1 na obou vstupech jekmitočet asi 2 kHz. Diody v sérii s rezistory1 kΩ zajišťují střídu základních kmitočtů1:1. Dolnofrekvenční propust RC na vý-stupu hradla G4 odstraňuje vyšší harmo-nické kmitočty a zlepšuje zvuk připojenéhoakustického měniče. Obvod nalezne po-užití tam, kde pro signalizaci až 4 stavůnestačí pouze signalizace světelná.

-JH-[1] Miller, W. M.: Three-tone oscillator.Electronic Design 43 (1995), 15. května,s. 136, 138.

Obr. 1. Oscilátor řízený dvěma logickýmisignály

Prostorový zvukDolby v osobních

počítačíchSpolečnosti Texas Instruments a Victor

Company of Japan Ltd. (JVC) společněvyvinuly systém, který umožňuje vyrobitrealistický prostorový zvuk pouze se dvě-ma dopředu vyzařujícími reproduktory.

Nový systém se skládá z jednoho čísli-cového signálového procesoru, jednohotzv. číslicového audio signálového proce-soru DASP a technologie Dolby Pro Logic3D-Phonic a je vhodný pro nejrůznějšíelektronické přístroje (jako jsou osobní po-čítače, videohry, televizní přijímače a jinépřístroje spotřební elektroniky). Pro výrobcemultimédiových osobních počítačů i TVpříjímačů je systém zvlášť zajímavý tím, žese vystačí pouze se dvěma reproduktoryk dosažení stejného prostorového zvukujako u metody Dolby Pro Logic s pěti re-produktory. Ušetří se tím tři reproduktory,které vyzařují zvuk dozadu.

Popsaný nový produkt dovoluje popr-vé pomocí audio signálu z audio a videozdroje, např. videopásku, CD-ROM, pev-ných pamětí a televizních programů vyro-bit realistický prostorový zvuk. Uživatelůmosobních počítačů a televizním divákům setímto způsobem umožní poslechový záži-tek jako v koncertním sále.

Velkosériová výroba popsaného pro-duktu je plánována na polovinu letošníhoroku.

SžInformace Texas Instruments PR 2215

Třítónový oscilátorsignalizuje stavdvou logických

signálů

G1

G2

G3 G4

• • •

Page 18: NÁŠ ROZHOVOR - Internet Archive Ra… · Praktická elektronika A Radio - 10/96 NÁŠ ROZHOVOR ROČNÍK I/1996.ČÍSLO 10 V TOMTO SEŠITĚ Náš rozhovor..... 1 AR seznamuje: Hledač

Praktická elektronika A Radio - 10/96

Elektronicképotenciometry

Richard Štrych

Elektronický digitální reostatDS 1669

Integrovaný obvod DS 1669 je určenpro náhradu mechanických potencio-metrů a trimrů v obvodech, v nichž seřídí velikost napětí. Potenciometr se na-stavuje spínači, připojenými na vývodyoznačené UC a DC (Up Contact resp.Down Contact) nebo digitálně na vstu-pu D. Velikost výstupního napětí lze mě-nit po 1/64 z celkového napětí připoje-ného mezi vývody RH a RL. Výstupnínapětí je potom na vývodu RW. Napá-jecí napětí 4,5 až 8 V se přivádí na vý-vody s označením V- a V+. Obvod sevyrábí ve verzích s odporem 10 kΩ,50 kΩ a 100 kΩ s označením DS1669-010, DS1669-050 a DS1669-100. Můžepracovat při teplotách od 0 do +70 °C.Dostupná je i verze DS1669S pro tep-loty od -40 do +85 °C. Součástka jev pouzdře DIP nebo SOI8. Zapojenívývodů je zřejmé z blokového schéma-tu na obr. 1 a jednoduchých zapojení,které uvádím.

Obr. 1. Blokové zapojení obvoduDS1669

Obvod lze ovládat jedním nebo dvě-ma tlačítky. Pokud se používají dvě tla-čítka, je jedno pro zmenšování odporu(DC, „běžec” přepíná směrem RH)a druhé pro zvětšování odporu (UC,„běžec” přepíná směrem RL). Minimál-ní délka impulsu pro změnu o jedenkrok je 1ms. Po stlačení tlačítka nadobu delší než 1 s se automaticky po-tom každých 100 ms změní poloha o je-den krok. Změna z minimální do maxi-mální polohy trvá přibližně 7,3 s (1 s +63 x 100 ms).

Obr. 3. Zapojení obvodu DS1669 proovládání jedním nebo dvěma tlačítky

Je-li v zapojení použito pouze jednotlačítko, používá se jak ke změně polo-hy (stavu multiplexeru), tak i ke změněsměru. Poloha běžce potenciometru semění stejným způsobem jako u dvou-tlačítkového ovládání. Směr přepínáníse změní, pokud se tlačítko stlačí nadobu kratší než 1 s (a delší než 1 ms)a poté zůstane alespoň 1 s rozpojeno.Směr krokování se mění též pokud jedosaženo některé krajní polohy. Pro di-gitální vstup platí totéž jako pro ovlá-dání jedním tlačítkem, pouze je zkrá-cena doba pro minimální „stisknutítlačítka”, tedy doba, kdy je na vstupu Dlogická 0, na dobu 1 ms. Mezi jednotli-

Obr. 2. Časové průběhy ovládáníobvodu DS1669

Obr. 4. Rozmístění vývodů obvoduDS1669 v pouzdru DIP8 (nahoře) a

SOI8 (dole)

vými impulsy musí být doba delší než1 ms, jinak budou brány jako jeden im-puls. Je zřejmé, že tento vstup je vhod-ný pro ovládání obvodu mikropočíta-čem.

Obvod DS1669 má v sobě vestavě-nu pamět typu EEPROM. Aktuální na-stavení se do ní zapisuje přibližně po2 s neměnného stavu. Tato paměť máod výrobce zaručeno 80 000 zápisů.

Vstupní napětí na RH, RW a RL můžebýt maximálně o 0,5 V větší než napá-jecí napětí +V a o 0,5 V menší než na-pájecí napětí –V. Při číslicovém řízeníse na vstup D přivádějí signály s úrov-němi TTL (0,8 V a 2,4 V). Maximální na-pájecí proud je 2 mA, proud rezistoremnejvýše 1 mA. Přesnost odporu mezivývody RH a RL je 20 % a teplotní stá-lost je 800 ppm/°C. Chyba linearity jemaximálně 0,75 LSB. Útlum obvodu prostřídavé signály je 3 dB při kmitočtu1 MHz pro typ DS1669-010, 200 kHzpro typ DS1669-050 a 100 kHz pro typDS1669-100. Obvod může být pájen přiteplotě 260 °C po dobu max. 15 s.

Obvod se vyrábí i ve verzi s tlačít-kem přímo na součástce s označenímDS1668 (obr. 5). Pouzdro má rozměry11 x 11 x 7,5 mm s roztečí vývodů 2,54a 7,6 mm.

Obr. 5. Rozmístění vývodů obvoduDS1668

Dvojitý potenciometr DS 1802

DS 1802 je dvojitý logaritmický po-tenciometr, určený především pro au-diotechniku. Každý potenciometr má 65nastavitelných poloh měnitelných pojednom kroku. Odpory lze nastavovatvnějšími tlačítky nebo mikropočítačemtřívodičovou sériovou linkou. Při ovlá-dání tlačítky lze zvolit, zda budeme po-tenciometry ovládat nezávisle, kdy kaž-dá dvojice tlačítek ovládá jedenpotenciometr (nahoru - dolů), nebo kdyjedna dvojice tlačítek ovládá oba poten-ciometry současně a druhá dvojiceovládá vyvážení. Ovládáme-li vyváže-ní, odpor jednoho potenciometru sezvětšuje a odpor druhého potenciome-tru zmenšuje a naopak. Při ovládáníhlasitosti (VU a VD) se udržuje abso-lutní rozdíl. Režim stereo a nezávisléřízení se volí přivedením logického sig-nálu na vývod MODE. Je-li na tomto vý-vodu 1, je řízení nezávislé. V opačnémpřípadě (MODE = 0) je řízení společné(hlasitost a vyvážení). Obvod lze říditi jedním tlačítkem. Smysl změny odpo-ru se mění po každém stisku přísluš-ného tlačítka a využívá se funkce re-peat. Při stisku tlačítka po dobu delšínež 1 s se potom mění nastavení kaž-

Page 19: NÁŠ ROZHOVOR - Internet Archive Ra… · Praktická elektronika A Radio - 10/96 NÁŠ ROZHOVOR ROČNÍK I/1996.ČÍSLO 10 V TOMTO SEŠITĚ Náš rozhovor..... 1 AR seznamuje: Hledač

Praktická elektronika A Radio - 10/96

Obr. 6. Blokové zapojení obvodu DS1802

Obr. 7. Časové průběhy ovládáníobvodu DS1802

Obr. 9. Rozmístění vývodů obvoduDS1802

Při funkci MUTE je výstupní signálpotlačen o více než 90 dB. FunkceMUTE může být nastavena vnějším sig-nálem nebo programově. Každému kro-ku změny odporu odpovídá změnao 1 dB. Na pozici 0 je útlum 0 dB, napozici 1 –1 dB atd. až na pozici 63 jeútlum –63 dB. Pozice 64 odpovídá funk-ci MUTE. Po připojení napájecího na-pětí se obvod automaticky nastaví dopozice 63. Na nezapojených vývodechje vnitřními rezistory automaticky nasta-vena úroveň H. Pokud je na vývod 6(ZCEN) přivedena úroveň L, pak je ak-tivní potlačení šumu při „pohybu” po-tenciometru.

Napájecí napětí může být v rozme-zí 2,7 V až 5,5 V. Napájecí proud je ma-ximálně 2 mA. Vstupní logické úrovnějsou kompatibilní s úrovněmi TTL. Ma-ximální proud potenciometry je 1 mA.Při kmitočtu 50 kHz nepřesáhne útlumpotenciometru 3 dB. Harmonickézkreslení je menší než 0,01 %. Přes-lech mezi kanály je typicky –110 dB.Maximální hodinový kmitočet na vstu-pu CLK je 10 MHz. Teplotní součinitelzměny odporu je 800 ppm/°C. Maxi-mální odpor potenciometrů je 40 až60 kΩ. Analogová zem a číslicová zemje propojena antiparalelním zapojenímdiod a paralelním rezistorem s odpo-rem 100 Ω. Pracovní teplota je 0 až70 °C. Obvod lze pájet při teplotě260 °C po dobu 10 s.

Obvody lze získat u firmy HT-EurepElektronic s.r.o; Rosenbergových 10;

180 00 Praha 8. Cena obvodu DS1669je 175 Kč, DS1802 185 Kč včetně DPHza jeden kus.

Informace byly získány z firemní li-teratury DALLAS SEMICONDUCTOR.

Efektní indikacepřerušení tavné

pojistkyK informaci o přerušené tavné pojist-

ce používám LED, která je k ní spolus rezistorem paralelně připojena (obr.1). Odpor omezovacího rezistoru vypo-čítáme podle velikosti napájecího na-pětí +U a požadovaného proudu LED.Pokud je pojistka v pořádku, LED ne-svítí, rozsvítí se po přerušení pojistky.Pro výraznější indikaci je vhodné pou-žít blikající LED. Proud diodou by měl

být menší než je odběr jištěného zaří-zení, je též možno použít LED s malýmpříkonem pro proud 2 mA.

Pokud je pojistka v pouzdru na zad-ním panelu, umístíme LED v objímcenad ní. Jestliže je pojistka v držáku nadesce s plošnými spoji, využijeme toho,že uprostřed tohoto držáku je již dírao průměru 3 mm. Vyvrtáme díru i do

desky s plošnými spoji a LED upevní-me ze strany spojů podle obr. 2. Totoumístění LED je velmi efektní a prak-tické, neboť dioda přerušenou pojistkuprosvěcuje.

Je-li pojistka zapojena v obvodu stří-davého napětí, zapojíme paralelněk LED opačně pólovanou diodu.

Karel Bartoň

Obr. 1. Obvod indikující přerušenoupojistku

Obr. 2. Umístění LED na desce splošnými spoji

dých 100 ms. Změna od „nuly” do ma-ximální „hlasitosti” pak trvá přibližně7,3 s. Při programovém řízení se séri-ovou linkou zavede do vnitřní paměti16bitové slovo. Toto slovo je ve tvaru:

b15 bez významub14 muteb13 (MSB) až b8 (LSB) pot. 1b7 bez významub6 mute,b5 (MSB) až b0 (LSB) pot. 2

Obr. 8. Základní zapojení obvoduDS1802

Page 20: NÁŠ ROZHOVOR - Internet Archive Ra… · Praktická elektronika A Radio - 10/96 NÁŠ ROZHOVOR ROČNÍK I/1996.ČÍSLO 10 V TOMTO SEŠITĚ Náš rozhovor..... 1 AR seznamuje: Hledač

Praktická elektronika A Radio - 10/96

paměť a uživatel se dostane do režimuvolby programu. K přepínání režimůopakovaně stiskneme tlačítko Nahorunebo Dolů, až zobrazené číslo progra-mu odpovídá našim požadavkům, dal-ším stiskem tlačítka Program se údajzaznamená. Po dobu volby programutester vysílá na obě serva konstantnísignál. Tlačítko S1/S2 zobrazí na dis-pleji kanál serva ve tvaru 1 nebo 2,změny dosáhneme stiskem jednohoz tlačítek Nahoru nebo Dolů. TlačítkoStop pozastavuje provádění programůnebo nastavuje implicitní hodnoty,k opětovnému rozběhnutí programu jenutné znovu stisknout tlačítko Stop.

Teorie uvádí, že signál pro serva jekladný impuls s délkou proměnnou v roz-mezí 1,0 až 2,0 ms, opakovaný asi 50krátza sekundu. V praxi rychle zjistíte, že im-pulsy, generované vysílači od různýchvýrobců, stejně tak jako nastavení ser-vomechanismů se od těchto hodnot vel-mi výrazně liší i u výrobků renomovanýchmodelářských firem. Proto popisovanýtester pracuje s impulsy od 0,25 do2,5 ms, z nichž si jako pracovní intervalmůžete definovat jakoukoli část do délky1,98 ms. Střed této oblasti je považovánpři zobrazování za nulu, zobrazovanádélka impulsu ( poloha ) je udána vždyvůči středu v 0,01 ms.

Při zobrazování jsou záporná čísla in-dikována blikáním jas-polojas se střídou1/1, „STOP” stav blikáním jas-tma se stří-dou 3/1.Program PH

definuje střed pracovního intervaluvůči 1,5 ms. Nastavujeme číslo v roz-mezí -99 až 99 odpovídající posuvuv setinách ms. Šířka pracovního inter-valu je nejvýše 1,98 ms, délka impulsunesmí vybočit z mezí 0,25 až 2,5 ms.Program znemožňuje zadat takovoukombinaci PU, PH a PN, která by to po-rušila. Na oba kanály je v průběhu na-stavování vysílána poslední použitáhodnota. Tlačítkem Stop lze kdykoli na-stavit implicitní hodnotu 0.Program PU

slouží k nastavení dolní meze polo-hy serva. Nejkratší impuls může mít dél-ku 0,25 ms, číselně v mezích -99 až 0,nastavení je v setinách ms vůči PH.Implicitní hodnota je -30, lze ji kdykolinastavit tlačítkem Stop. Mez může býtovlivněna nastavením hodnoty PH.V průběhu nastavování sleduje zvole-né servo aktuální hodnotu meze.Program PN

funguje stejně jako program PU,nastavuje horní mez polohy serva. Nej-delší impuls má délku 2,5 ms, implicit-ní nastavení je 30.Program Pd

nastavuje prodlevu pro programy P2až P6 v desetinách sekundy. Implicitníhodnota je 10, kdykoli se nastaví stis-kem tlačítka Stop.Program Pv

definuje dobu výpadku signálu proprogramy P5 a P6 v setinách sekundys krokem 0,02 s, implicitní hodnota 20.Program Pr

resetuje tester, nastaví všechny hod-noty na předvolené, na obě serva se

Tester modelářských servZapojení testovacích přípravků modelářských servomechanismů bylo

v minulých letech publikováno několik, většinou se však jednalo o jednodu-ché aplikace některého z časovacích obvodů, schopné generovat základnířídicí signál pro servozesilovače a měnit jej v určitých mezích.

por těchto rezistorů pod 180 Ω, při odpo-ru nad 330 Ω se však jas zmenší tak, žemohou nastat potíže se čtením zobrazo-vaného údaje při denním světle.

Signál reset je po zapnutí napájenígenerován článkem RC C5, R15. Výstup-ní signály pro serva jsou na vývodechP3.4 a P3.5 (8 a 9) procesoru a protoževýstupy mikroprocesoru nelze zatěžovatv úrovni H, jsou vnitřní „pull up” rezistoryposíleny ještě dvojicí R12, R13. Vstup proměření signálu z vysílače je připojen k vý-vodu P3.3 (7) přes rezistor R14, kterýspolu s vnitřními ochrannými diodami vy-tváří jednoduchou ochranu proti přepětí.Předpokládá se připojení zdroje impuls-ního signálu s amplitudou odpovídající ve-likosti napájecího napětí modelářskýchpřijímačů a serv, tj. 4 až 6 V, obdobně navýstupu je očekávána zátěž odpovídajícíjednomu servu, tj. přibližně 1x TTL.

Snímání stavu pěti ovládacích tlačítekje částečně sloučeno s řízením displeje.K oddělení slouží diody D1 až D5, jejichtyp není nijak kritický. Signál H, potřebnýna snímaných vývodech P1.7 a P3.2 (19a 6), je zajištěn pomocnými rezistory R9a R1. Použitá „telefonní” tlačítka (pod tím-to názvem se prodávají) jsou přiměřeněvelká a příjemná na ovládání. Zákmity přijejich stisku ošetřuje program.

Programové vybaveníProgram je uložen ve vnitřní paměti

PEPROM mikroprocesoru a z její kapa-city 2 kB využívá více než 90 %. Programzajišťuje generování impulsů pro dvě ser-va, měření impulsů na vstupu a komplet-ní obsluhu tlačítek i displeje. U tlačítek jezajištěna ochrana proti zákmitům, prodle-va po prvním stisknutí a funkce autore-peat s postupným zrychlováním.

Funkce testeru je rozdělena do třináctirežimů – programů. Po zapnutí napájeníse resetuje mikroprocesor, zkontroluje se

Dále popsané zařízení má mnohemvětší spektrum možností. Umožňujes přesností 1 % měřit signály generova-né vysílačem na výstupu přijímače, ge-nerovat s „krystalovou” přesností signálys krokem 0,5 % výchylky současně prodvě serva, zkoušet plynulost pohybu serv,šířku pásma necitlivosti, rozsah pohybu ilinearitu, měřit rychlost přeběhu serv, na-stavovat elektronické i mechanické mixe-ry, regulátory a nejrůznější konvertory „S”charakteristik i testovat chování serv čimixerů simulováním různých druhů vý-padků řídicích impulsů. Takovou šíři mož-ností vtěsnat do malého prostoru za cenusrovnatelnou s cenou jednoho serva jemožné pouze s použitím moderních jed-nočipových mikropočítačů. Tester lze na-pájet ze zdrojů přijímače a je použitelnýkdykoli i v terénu. Toto zapojení je prvníz několika připravovaných „modelář-ských” konstrukcí, jejichž společným jme-novatelem bude použití mikroprocesoru.

Popis zapojeníZákladem zapojení je jednočipový mi-

kropočítač ATMEL 89C2051-24PC (IO),který generuje všechny potřebné signálypro řízení serv i obsluhu dvoumístnéhosedmisegmentového displeje LED. Sché-ma zapojení je na obr. 1. Hodinový kmi-točet je vytvářen krystalem 24 MHz a kon-denzátory C3 a C4. Vzhledem k nepřílišvelkým požadavkům na přesnost nenínutné kmitočet oscilátoru přesně nasta-vovat. Displej, ač jen dvoumístný, pracu-je v multiplexním režimu. Tím se pod-statně šetří potřebný počet vývodůmikroprocesoru. Anody sedmisegmento-vek jsou spínány dvojicí tranzistorů T1 aT2, katody jsou přes rezistory R2 až R8připojeny přímo k mikroprocesoru. Odpo-rem rezistorů je určen proud tekoucí LEDa tedy jas displeje. S ohledem na spotře-bu a procesor nedoporučuji zmenšit od-

Obr. 1. Zapojení testeru modelářských serv

Page 21: NÁŠ ROZHOVOR - Internet Archive Ra… · Praktická elektronika A Radio - 10/96 NÁŠ ROZHOVOR ROČNÍK I/1996.ČÍSLO 10 V TOMTO SEŠITĚ Náš rozhovor..... 1 AR seznamuje: Hledač

Praktická elektronika A Radio - 10/96

Výstupy na serva stejně jako tlačítkoS1/S2 i řízení polohy fungují stejně jakov režimu P0, ale údaje se nezobrazují(tester lze použít současně ke generová-ní dvou signálů a měření třetího).

Program P2je určen pro posouzení schopnosti

serva pomalu plynule přejíždět z jednékrajní polohy do druhé. Vstupní signálse mění tak plynuje a pomalu, že kaž-dé servo začne krokovat, což souvisís jeho mechanickou i elektrickou hys-terezí, resp. šířkou pásma necitlivosti.Tomu odpovídá velikost, resp. četnostkroků, jejich pravidelnost pak mnohonapoví o mechanických vadách způso-bených větším třením v určité části drá-hy a vadách vzniklých silným opotře-bením ozubení převodových kol nebodokonce vylomením zubů. Plynulostzměny délky impulsu je mnohem větší,než odpovídá možnostem zobrazenídvoumístného displeje. Při přejezdu sevyužívá dělení impulsů v rozmezí 1,0až 2,0 ms s přesností na 0,0005 ms,zobrazení se redukuje na maximálně200 kroků (i to je pro praxi bohatě po-stačující).

Po spuštění programu se čeká na za-dání požadované doby přejezdu serva (1až 99 s, implicitně 10 s). Stiskem tlačítkaStop se program rozběhne. Servo připo-jené na zvolený kanál pomalu přejíždímezi krajními polohami, na displeji se prů-běžně zobrazuje údaj odpovídající polo-ze. Na druhý kanál je odesílána konstant-ní naposledy nastavená hodnota.Tlačítkem Stop lze zastavit pohyb, servose vrátí do výchozí polohy, lze měnit dobupřejezdu a výběr serva.

Mezi přejezdy se servo v krajních po-lohách zastaví na dobu určenou progra-mem Pd, meze pohybu pro kyv lze na-stavit pomocí programů PU, resp. PN.Program P3

je zcela identický jako program P2,pouze doba přejezdu se zadává v de-setinách sekundy, implicitně 9,9 s.Program P4

je shodný s programem P2, dobapřejezdu se zadává v setinách sekun-dy s krokem 2 (implicitně 0,98 s). Ten-

to program slouží zejména pro měřenídoby přejezdu serva a posouzení jehomechanických překmitů při pohybu.Pomocí PH, PU a PN nastavíme odpo-vídající meze pohybu, dobu přejezdu vP4 zkrátíme na minimum a nastavímedostatečně dlouhou dobu prodlevy vkrajní poloze Pd. Postupně zkracujemeprodlevu tak dlouho, až servo nestačízcela dokmitnout až do krajní polohy ačteme naměřenou dobu.Program P5

simuluje výpadky signálu pro kont-rolu odolnosti servozesilovačů, elektro-nických mixerů a zejména regulátorů.Po dobu uvedenou v Pd je signál příto-men, pak následuje výpadek na dobuuvedenou v Pv. Simulace probíhá pou-ze na zvoleném kanálu serva, jehož sig-nál lze nastavit stejně jako v programuP0, na druhý kanál je vysílána konstant-ní naposledy použitá hodnota. Zobra-zuje se poloha vysílaná na zvolený ka-nál. Tlačítko Stop zastavuje vysíláníimpulsů pro servo.Program P6

je druhý program na simulaci rušenía je téměř shodný s programem P5.Rozdíl je v tom, že délka posledních pětiimpulsů před výpadkem signálu je ge-nerována náhodně.

ProvedeníOsazení desky s plošnými spoji ani oži-

vení není složité. Mikroprocesor zasuňtedo objímky až jako poslední a s osaze-ným mikroprocesorem už raději na des-ce nic nepájejte. Jestliže se po reseturozsvítí na displeji „88”, nekmitá oscilátormikroprocesoru, jestliže je detekovánachyba součtu paměti, zobrazí se „Er”.Pokud se displej vůbec nerosvítí, zkont-rolujeme napájení a logickou sondouchod oscilátoru. Dalším potenciálnímzdrojem poruch může být nekvalitní kon-denzátor C4, který svým svodem zne-možní reset procesoru. Pracuje-li testerpo zapnutí napájení, nastavíme programP0 a tlačítkem Dolů údaj -01. Bliká-li dis-plej pomalu a pravidelně jasem a poloja-sem, je vše v pořádku. Pokud se údajchvěje a při polojasu mihotá, kmitá osci-látor mikroprocesoru na základním kmi-

Obr. 2. Deska s plošnými spoji testeru, rozmístění součástek a funkce tlačítek

vysílá impuls s délkou 1,5 ms. Po spuš-tění se zobrazí „ON”, stiskem tlačítkaStop se zobrazí „OF”, dalším stiskemStop se resetuje (ostatní klávesy vracído režimu „ON” a umožňují odvolání pří-kazu).Program P0

slouží k testování rozsahu výchylekserv, linearity výchylek, nastavení střed-ní polohy serva a seřizování mixérůvčetně sledování jejich nelineárníchzávislostí. Tlačítky Nahoru nebo Dolůnastavíme požadovanou výchylku prozvolený kanál serva. Počáteční hodno-ta je 0 a odpovídá střední poloze serva(1,5 ms). Krok volby je 1. Zobrazené-mu údaji -50 odpovídá impuls v délce1,0 ms (plná výchylka v jednom smě-ru), údaji 50 impuls 2,0 ms (plná výchyl-ka v druhém směru).

Tlačítkem S1/S2 (změnou kanáluserva) lze kdykoli střídat ovládání serv,nastavení pro neovládané servo zůstá-vá beze změn. Tlačítkem Stop se kdy-koli nastaví vybraný kanál okamžitě nahodnotu 0 (střední poloha), na opětov-ný stisk tlačítka se nečeká.Program P1

se používá k měření délky impulsuz vysílače na výstupu přijímače pro ser-vo. Hodí se ke zjištění rozsahu řízeníovladači vysílače, nastavení neutrálu atrimů na vysílači, posouzení stability sig-nálu a případně jeho závislosti na napá-jecím napětí vysílače apod. Na tentozměřený údaj nemá vliv zavedení korek-ce (viz program PH). Zobrazené údaje od-povídají popisu v předchozím bodě.

Je-li signál z vysílače nestabilní, pro-jeví se to na neustálých změnách na-měřeného údaje bez zásahů na vysíla-či. Program v jistých mezích potlačujenestabilitu zobrazeného údaje na po-sledním místě, ještě výpadek jednohoimpulsu se na zobrazení neprojeví. Vý-padek několika impulsů, stejně tak jakostav bez signálu, je indikován jako „- -”.Tlačítkem Stop lze v případě potřebyzastavit měření, na displeji zůstane po-slední zjištěný údaj. Měření probíháv intervalu 0,51 až 2,49 ms. Příliš krát-ký impuls je indikován jako „uu”, přílišdlouhý jako „nn”.

Program Dolů Nahoru S1/S2 Stop

–napájení+

výstup 2výstup 1

vstup

Page 22: NÁŠ ROZHOVOR - Internet Archive Ra… · Praktická elektronika A Radio - 10/96 NÁŠ ROZHOVOR ROČNÍK I/1996.ČÍSLO 10 V TOMTO SEŠITĚ Náš rozhovor..... 1 AR seznamuje: Hledač

Praktická elektronika A Radio - 10/96

točtu krystalu a ne na jeho třetí harmo-nické, jak má. Bohužel, v takovém přípa-dě pomůže pouze výměna krystalu. U ty-pu krystalu uvedeného v seznamusoučástek se tato vada nevyskytuje.

Tester serv je postaven na jednostran-né desce s plošnými spoji o rozměrech80 x 60 mm a předpokládá se, že budesloužit jako modul bez krytování. Při ná-vrhu bylo počítáno také s možností pou-žít krabičku. Při osazování připájíme tla-čítka na doraz k desce, displej naopakasi 1 až 1,5 mm nad desku. U všechostatních součástek se při osazování navýšku snažíme, aby nepřevýšily displej.Nemělo by to být nijak obtížné. Pokuduvedené zásady dodržíme, bude po do-končení vrchní plocha sedmisegmento-vek 1 mm pod úrovní rozšířené částihmatníků tlačítek. Jako krabičku na tes-ter můžeme použít např. typy U-KM20resp. U-KM20B, u nichž odstraníme ze-vnitř přepážku a sloupek pro sešroubo-vání. Do jednoho dílu vypilujeme otvorypro tlačítka a průzor pro displej. Zmen-šená část hmatníku tlačítek má půdorys6 x 10 mm a výšku 3,5 mm, takže čelnímpanelem projde a vytvoří asi 1 mm vy-stupující tlačítka. Volnou boční stěnu kra-bičky vyplníme čelem o rozměru 14,5 x63,5 mm z kuprextitu zalepeným do jed-né z polovin krabičky. Do průzoru pro dis-plej vsadíme červené nebo zelené orga-nické sklo (podle barvy LED) a přilepímeho velmi opatrně kyanoakrylátovým lepi-dlem. Povrchovou úpravu zajistí samo-lepka složená z jedné vrstvy oboustran-ně lepicí fólie, papíru s popisy a okénkempro LED a vrchní vrstvy bezbarvé krycífólie. Vzorek čelního panelu je na obr. 3.Protože krabičku už nelze sešroubovat,zajistíme ji po sestavení obou polovin nabocích samolepicí fólií černé barvy nebokvalitní transparentní izolepou.

Pokud zůstaneme při použití jakomodulu bez krytu, okopírujeme na čistýbílý papír popis tlačítek z obr. 2, popiskytlačítek vystřihneme a proužek papíru na-lepíme na 4 mm široký okraj kuprextitupod tlačítky, který je určen právě na to.Doporučuji navíc po oživení chránit spod-ní stranu desky s plošnými spoji proti pří-mému doteku rukou např. nalepením ten-ké polyuretanové pěny. Omezí se tímmožnost zničení zařízení statickým vý-bojem.

Vstup měřeného signálu i oba výstu-py k servům jsou vyvedeny na konektoryK2 a K1, tvořené trojicemi špiček pro pro-pojky. To odpovídá mechanicky i zapoje-ním připojení běžných serv Futaba, Hi-tec, Graupner apod. Musíme však dávatpozor na správnou orientaci konektorů připřipojování, protože jejich nezáměnnostje zajištěna podle výrobce výstupky nakonektorech a tomu odpovídajícím výře-zům v krabičkách přijímačů. Tato ochranazde tedy nefunguje, což je daň za uni-verzálnost. U všech konektorů je zem navývodu nejbližšímu okraji desky, kladnénapájecí napětí na středním vývodu asignál je veden vývodem směřujícím kestředu desky. Případné otočení konekto-ru obvykle nic nezničí, ale raději to ne-zkoušejte. Na konektoru je vyveden ka-nál S1 blíže k tlačítkům, kanál serva S2blíže ke krystalu.

K napájení testeru asi nejčastěji po-slouží vnější zdroj napětí, shodný s na-pájením modelářských přijímačů a serv,tj. v rozsahu 4 až 6 V, vrchní mez nepře-kračujte! Chcete-li zkoušet serva při pod-mínkách odpovídajících provozu v mode-lu, můžeme připojit obvyklý blok čtyřakumulátorů NiCd na konektor K2, zemje na pinu u okraje desky, plus na střed-ním. Pro připojení kablíku k vnějšímuzdroji jsou na desce připraveny u konden-zátoru C1 plošky. Na kablících serv i na-pájecích pouzder na články bývá obvyk-le zem v černém vodiči, plus v červenéma signál v bílém, nelze se na to ale bez-výhradně spolehnout. Při měření výstu-pu z přijímače jsou napájení testeru a při-jímače propojeny, zdroj tedy připojujemejen k jednomu z nich.

Závěr

Tester serv určitě nepatří k tomu, coby nezbytně potřeboval každý mode-lář. Na druhou stranu však může po-máhat při nastavování a kontrole vysí-lačů, serv a regulátorů i jako ideálnízdroj signálu při seřizování modelů.Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, žeje neocenitelným pomocníkem při včas-ném odhalování vad serv. Hodí se i přivýběru v modelářském bazaru. Pro ilu-straci, jak se parametry starších pou-žívaných zařízení liší od teorie, jev tab. 1 změřeno několik víceméně ná-hodně vybraných vysílačů a serv. Tytoúdaje však v žádném případě nenímožné zevšeobecňovat. U vysílačůjsou naměřené meze délek impulsůprůměrné ze všech kanálů včetně vyu-žití trimů, u serv jsou brány údaje těs-ně před mechanickým dorazem serva.

Zařízení Dolní mez Horní mez Středvysílač Futaba F-14, r. v. 1992 0,98 2,08 1,53vysílač Graupner Varioprop, r. v. 1975 0,83 2,09 1,56vysílač Hitec Focus 4 FM, r. v. 1994 1,07 1,95 1,51vysílač Marui (2 kanál od RC hračky) 0,3 2,6 2vysílač Modela TM-6 0,81 1,83 1,32servo Hitec HS-300 0,76 2,5 1,55servo Futaba S100 0,35 2,32 1,29servo Tesla ST-1 0,7 2,17 1,52

Tab. 1. Délky impulsů [ms] některých náhodně vybraných vysílačů a serv

Závěrem bych rád poděkoval panuHnízdilovi, majiteli známé firmy naopravy RC souprav, za posouzení tes-teru a připomínky v průběhu vývoje.

Desku s plošnými spoji (35,-), napro-gramovaný mikroprocesor (300,-) nebooživený modul bez krabičky (680,-) lzeobjednat na dobírku adrese JaroslavBelza, Plickova 880, 14900 Praha 4.Oživený modul lze také koupit nebo ob-jednat v prodejně Juniormodel, Heřma-nova 51, Praha 7. K cenám bude při-počteno poštovné.

MIC Seznam součástek

R1, R9 22 kΩR2 až R8 220 ΩR10 až R13 2,2 kΩR15 100 kΩR14 1,2 kΩC1 10 µF/16 VC2 100 nFC3, C4 33 pFC5 220 nFIO AT89C2051-24PCT1, T2 BC556LED HDSP 5521 (5621)D1 až D5 1N4148 (KA206, apod.)Krystal 24 MHz (označený GW

SE-TRONIC )K1 lámací piny 3x2K2 lámací piny 3x1TL1 až TL 5 „telefonní” tlačítkoobjímka pro IO DIL 20deska s plošnými spoji

Použitá literatura

[1] Zajíc, M.: Čítač a číslicová stupni-ce. PE 5/96, s. 22.

[2] Katalogový list ATMEL 89C2051.

Obr. 3. Popis čelního panelu testeru při použití krabičky U-KM20

Page 23: NÁŠ ROZHOVOR - Internet Archive Ra… · Praktická elektronika A Radio - 10/96 NÁŠ ROZHOVOR ROČNÍK I/1996.ČÍSLO 10 V TOMTO SEŠITĚ Náš rozhovor..... 1 AR seznamuje: Hledač

Praktická elektronika A Radio - 10/96

k dispozici pouze port LPT1, je třebazměnit konstantu AktPort (viz demon-strační program tab. 2) v naprosté vět-šině případů na $379.Popis demonstračního programuDemonstrační program je napsán

v jazyce Turbo Pascal 6.0. Jádro pro-gramu tvoří „inline” assemblerská pro-cedura IMPORT, která využívá speciál-ní instrukci (INSB) procesoru 186a vyšších k blokovému přesunu z por-tu do paměti. Z toho je zřejmé, že de-monstrační program není možno apli-kovat na počítačích s procesory 86 a88. V tomto případě je třeba „INSB” na-hradit dikrétními instrukcemi za cenuzmenšení rychlosti vzorkování. Pro in-formaci byla rychlost vzorkování s po-čítačem AT286-12 MHz 620 000 vzorkůza sekundu. Je zajímavé si povšimnout,že vypnutím klávesy TURBO se rychlostvzorkování nezmenší, což dokazuje sku-tečnost, že ze strany počítače je rychlostvzorkování omezena rychlostí použitésběrnice a karty portu. Sedmý bit portuLPT čte počítač vzhledem k nižším třembitům inverzně, a proto je třeba provéstsoftwarovou korekci, jak je patrno z de-monstrační programu. Je-li tato korekcenežádoucí, lze invertovat bit 7 hradlemmezi výstupem D převodníku a pinem 11konektoru LPT. V příkazu PUTPIXEL jeparametr osy Y dělen 4x pro lepší viditel-nost na monitoru počítače, jinak je třebapoužít dělitele číslo 16 (vzorky jsou čtenyz horních 4 bitů bytu).

Tab. 1. Zapojení signálů konektoruVýstup Vývod konektorupřevodníku LPT (pin) A 13B 12C 10D 11GND 19

Literatura[1] Zuska, J.: Otáčkoměr pro....Praktic-ká elektronika A Radio č. 1/96, s. 9.

[2] Katalog TESLA: Polovodičové sou-částky 1982/83.

Rychlý převodník A/DRostislav Kováč

Na stránkách časopisů se již objevilo několik příspěvků popisujících kon-strukci převodníků A/D, které však v součinnosti s počítačem PC pracovalybuď s příliš nízkým vzorkovacím kmitočtem (PE 4/96 s. 33), nebo vyžadova-ly připojení k přídavné kartě (PE 1/96 s. 31). Tato zapojení dále vyžadují ovlá-dání převodníku sytémem řídicích slov (při čtení každého vzorku), což vedeke zpomalení čtecí smyčky (více než 3x) a v konečném důsledku ke sníženívzorkovacího kmitočtu převodu A/D.

4 a 8 IO2 a jejich zatěžovací rezistory(470 Ω) připojíme LED (katodami smě-rem k IO). Vstup převodníku (krajní vý-vod P3) spojíme s vývodem 18 IO1(Ucc) přes rezistor 220 Ω. Trimr P3 na-stavíme do nejkrajnější polohy směremk Ucc. Přivedeme napájecí napětía trimrem P1 otáčíme tak dlouho, až serozsvítí dioda na vývodu 8 IO2. Tímjsme nastavili referenční napětí obouIO pro vstupní napětí převodníku +5 V.Nyní otáčíme trimrem P3 směrem k ze-mi, až se rozsvítí dioda na vývodu 4 IO2.Trimrem P3 citlivě pootočíme směremk zemi tak, aby dioda zhasínala. Dálenastavíme trimr P2 tak, aby se rozsvíti-la dioda na vývodu 14 IO1. Tím by mělobýt veškeré nastavování ukončeno. Přivytočení P3 do krajní polohy směremk zemi by se měla rozsvítit dioda u vý-vodu 4 IO1. Je-li tomu tak, je vše v po-řádku. Odpojíme napájení, zkušebníLED a zatěžovací rezistory 470 Ω připo-jíme přímo k příslušným vývodům IO.Osadíme zbývající součásti. Upozorňu-ji, že při propojování hradel UCY je tře-ba postupovat pozorně, protože případ-ná chyba se velmi těžko hledá (logickouúroveň H na dvou vstupech zakódujeMH1KK1 jako nesmysl). Po dokončenístavby ještě jednou připojíme napájenía pozvolným otáčením P3 od „zemní”polohy směrem k poloze „Ucc” by mělysvítit diody D1 až D4 v kombinacích BCD,odpovidajících napětí na běžci P3.

Připojení převodníku k PCV mém případě byl převodník připo-

jen k portu LPT2 (viz tab.1). Máme-li

Uvedené zapojení dosahuje rychlostiaž 1 200 000 vz/s (PC486DX2/66), při-čemž využívá standardního portu LPT1.Jediným nedostatkem je poměrně malározlišovací schopnost převodníku -4 bity. To však v řadě aplikací nemusíbýt na závadu (pokusy s digitalizací TVobrazu apod).

Popis zapojeníZapojení převodníku je znázorněno

obr. 1. Okamžitou velikost vstupníhonapětí zjišťují známé obvody A277D,zapojené v bodovém režimu do kaská-dy. Výstupy těchto obvodů jsou připo-jeny k šestnácti hradlům UCY7402, kte-ré realizují funkci NOR jednak proinverzi výstupních signálů, jednak provyfiltrování stavů, kdy na jednom výstu-pu již je úroveň L a na předcházejícímvýstupu úroveň L ještě neskončila (pře-chod mezi sousedními úrovněmi). Naobr. 1 nejsou pro úsporu místa zobra-zena hradla mezi výstupy 6 až 13 IO1a 5 až 7 IO2, jak je zřejmé z přerušo-vaných čar. Upozorňuji, že vývod 15 IO1je skutečně nepřipojen (zůstával totižaktivní i po překročení referenčníhonapětí IO1). Přechod mezi sousednímihodnotami IO1 a IO2 popíši dále. Z vý-stupu hradel je již upravený údaj ve tva-ru 1 ze 16 přiveden na vstup kodéruMH1KK1, který pracuje jako převodníkkódu 1 ze 16 na kód BCD. Tento obvodje poměrně těžko k sehnání (už se nevy-rábí), ale je možno jej zakoupit v prodej-ně COMPO Karlovo náměstí 6, Praha 2,nebo získat v partiovém zboží z vyřaze-ných klávesnic KONSUL. V nejhorším pří-padě je možno vyrobit ekvivalent vytvo-řením matice z 22 diod, což je technickylehce realizovatelné, avšak poměrněpracné. Odpor 330 Ω ve vývodu 24 (na-pájení) slouží k omezení klidovéhoproudu tohoto obvodu. Bez něj se pouz-dro obvodu nadměrně zahřívá. Na vý-stupech kodéru je již výsledná informa-ce o vstupním napětí v kódu BCD.Hradla MH7400, připojená za kodérem,oddělují výstup a slouží také jako po-jistka proti eventuálnímu zkratu.

Konstrukcea oživení převodníku

Konstrukce byla realizována na uni-verzální desce s plošnými spoji meto-dou „vrabčí hnízdo”. Doporučuji postu-povat následovně. Nejprve osadímeIO1, IO2 a rezistory soustředěné kolemnich. Mezi vývody 5 a 14 IO1 a vývody Obr. 1. Zapojení převodníku A/D >

Page 24: NÁŠ ROZHOVOR - Internet Archive Ra… · Praktická elektronika A Radio - 10/96 NÁŠ ROZHOVOR ROČNÍK I/1996.ČÍSLO 10 V TOMTO SEŠITĚ Náš rozhovor..... 1 AR seznamuje: Hledač

Praktická elektronika A Radio - 10/96

> Tab. 2. Výpis demonstračního programuprogram prevodnik;

uses crt,drivers,graph;

const AktPort=$279; Port na kterem je pripojen A/D prevodnik<LPT2> pocet=620; Pocet ctenych vzorku

var i :word; grdriver:integer; grmode :integer; d :byte; byt :byte; data :array [1..pocet] of byte; Buffer A/D prevodniku——————————————————————————————————— Ctport:port ze ktereho se bude cist segm:segmentova adresa bufferu ofset:offsetova adresa bufferu pocet:pozadovany pocet ctenych vzorku

procedure import(CtPort,segm,ofset,pocet:word);assembler;asm cli mov ax,segm

mov es,ax cld mov dx,CtPort mov di,ofset mov cx,pocet rep insb stiend;

begin import(AktPort,seg(data[1]),ofs(data[1]),pocet); Nactenidat z A/D prevodniku grDriver:=9; grMode:=2; InitGraph (grDriver,grMode, ‘’); Inicializace grafiky for i:=1 to 620 do begin d:=data[i]; Nacteni 1 vzorku z bufferu if d<128 then byt:=d+128 else byt:=d-128; Inverze 7-mehobitu LPT putpixel (i,byt div 4,15); Zobrazeni end; repeat until keypressed;end.

Centrálne ovládanie zámkov –doplnok k poplašnému zariadeniu

dzajú spínacie impulzy priamo na vstu-py riadiaceho modulu centrálnehozamykania. Keďže sú ovládacie tran-zistory T3 a T4 pripojené cez elektroly-tické kondenzátory, impulz trvá len ur-čitú dobu a potom sa obidva uvedú donevodivého stavu. Takto je splnená ajdruhá podmienka činnosti.

ZáveromTakto zapojené centrálne ovládanie

používam už druhý rok k úplnej spokoj-nosti. Pre jeho dokonalú činnosť je po-trebné namazať tiahla zámkov kvalit-ným olejom, aby aj v zime chodili ľahko.Zapojenie som postavil na pokusnejdoske. Pri montáži servomotorov súpotrebné mechanické úpravy vo dveráchauta, nakoľko socialistické vozy neboliplánované na dodatočnú montáž také-hoto komfortu. Preto aj chýbajú potreb-né predvŕtané otvory. Pri prechodez dverí do interiéru použijeme gumovépriechodky a kvalitný vodič v ochrannejsilikónovej bužírke. Nezabúdajme, akočasto otvárame dvere auta a ako budetento prepoj namáhaný. Takisto trebapamätať na to, že cez vodiče tečie znač-ný prúd a preto volíme prierez vodičaminimálne 1 až 2 mm2.

Jaroslav HUBA

Vstupný impulz musí byť jednoznač-ný, to znamená, že nesmie byť súčas-ne vydaný povel ZAMKNI aj ODOMKNI.Pokiaľ neskončí jeden pokyn, modulnereaguje na žiadny povel.

Funkcia zapojeniaNa vstup bistabilného klopného ob-

vodu 7474 prichádza logický impulzz vysielača DO, každý impulz preklopíKO. To je využité raz pre funkciu ZA-MKNI a raz ODOMKNI. Tranzistor T1spína elektroniku alarmu. Cez konden-zátor C3 sa na bázu T2 dostane pri kaž-dom zapnutí alarmu krátky impulz a si-réna krátko „kvíkne”. Z výstupov BKOQ a Q sa cez kondenzátory C11 a C12dostanú kladné impulzy na bázu T3 ale-bo T4, podľa toho, či sa jedná o pokynZAMKNI, alebo ODOMKNI. Z funkcieBKO vyplýva, že kvôli hazardu nemô-žu obidva stavy nastať súčasne a pre-to aj naše zapojenie bude pracovaťsprávne. Tranzistory T5 a T6 už privá-

Centrálne ovládanie sa stalo bežnousúčasťou drahších automobilov, ale na-sledujúce zapojenie umožní doplniťo tento „luxus” aj klasické Škodovky,Fiaty a pod. Potrebujeme k tomuzohnať staršie servomotory a k nim ria-diacu logiku. Najlepší spôsob je získaťich na autovrakovisku, alebo vo výpre-daji. Ja som doplnil o centrálne ovláda-nie už predtým postavené diaľkovoovládané zapínanie poplašného zaria-denia - viď. popis v AR A4/1995. Nie jeto však nutné, centrálne ovládanie sadá spínať aj pomocou mechanickýchkontaktov v upravenej zámke vozidla,alebo sa môže uviesť do činnosti auto-maticky po vystúpení z vozidla. Pozorvšak vtedy na kľúče zabudnuté vo vnú-tri auta.Pokiaľ ste už svoje poplašné zaria-

denie doplnili o diaľkové, alebo automa-tické zapínanie, stačí k nemu doplniťešte nasledujúci obvod.

Popis zapojeniaElektrické servomotorčeky, ktoré

zamkýnajú vozidlo, nemajú väčšinou ži-adne koncové spínače, a k ich ovláda-niu je potrebný elektronický „rozum”.Jedná sa o monostabilný klopný obvod,ktorý má na výstupe dve relé meniacepolaritu napätia na motorčekoch. Domodulu vedú dva vodiče, jeden na po-vel ZAMKNI a druhý ODOMKNI. Tietozareagujú na kladný alebo záporný im-pulz a spustia MKO. Motorčeky sa roz-behnú a odomknú alebo zamknú vozi-dlo. Po určitej dobe sa MKO vráti dopôvodnej polohy, takže nemôžu moto-ry zhorieť, aj keď by ste držali kľúčik pri-dlho v jednej polohe, alebo keby bolvstupný impulz pridlhý. Pre ďalšie pre-klopenie obvodu musí prísť znovu im-pulz na niektorý vstup. Obr. 1. Zapojenie doplnku pre centrálne zamykanie

Page 25: NÁŠ ROZHOVOR - Internet Archive Ra… · Praktická elektronika A Radio - 10/96 NÁŠ ROZHOVOR ROČNÍK I/1996.ČÍSLO 10 V TOMTO SEŠITĚ Náš rozhovor..... 1 AR seznamuje: Hledač
Page 26: NÁŠ ROZHOVOR - Internet Archive Ra… · Praktická elektronika A Radio - 10/96 NÁŠ ROZHOVOR ROČNÍK I/1996.ČÍSLO 10 V TOMTO SEŠITĚ Náš rozhovor..... 1 AR seznamuje: Hledač
Page 27: NÁŠ ROZHOVOR - Internet Archive Ra… · Praktická elektronika A Radio - 10/96 NÁŠ ROZHOVOR ROČNÍK I/1996.ČÍSLO 10 V TOMTO SEŠITĚ Náš rozhovor..... 1 AR seznamuje: Hledač

Praktická elektronika A Radio - 10/96

Zní to již jen jako legenda, slyšíme-li,jak pánové Brittain, Bardeen a Shockly o vá-nocích 1948 světu předvedli první tranzisto-rový zesilovač a jak o pouhý rok pozdějidokázala totéž (včetně výroby tranzistorů)skupina Dr. Helmara Franka v tehdejšímVýzkumném ústavu pro elektrotechnickoufyziku na pražském Karlově náměstí. Nebojak vedoucí vývoje miniaturizace firmy Te-xas Instruments přesvědčoval svého podří-zeného J. Kilbyho, že snaha miniaturizovatelektronické obvody tím, že by součástkysoustředil na monokrystalu polovodiče jezásadně chybná a zakázal mu v dosavad-ním vývoji dále pokračovat. A o tom, jak byltento Kilby neústupný a přešel poslézek firmě Fairchild, aby mohl započatou prácidokončit. (Výsledkem byl první sériově vy-ráběný integrovaný obvod - nejjednoduššímultivibrátor pro jednu z vojenských zaká-zek firmy. Jeho cena byla okolo 50 US$.)

Dnešní až milionkrát větší hustota inte-grace dává možnost dříve netušeného roz-voje všeho, v čem lze elektroniky vůbecužít. Výjimkou samozřejmě není ani audio-vizuální technika. Využívají se nové princi-py, vznikají nové systémy. U televize sevelmi reálně konkretizuje systém HDTV(High Definition TV), u zvuku se již delšídobu jedná o vytvoření zvuku odpovídající-ho realitě (posluchač v koncertním sále, di-vák uprostřed děje), nebo umožňujícího vy-tvářet i vyloženě iluzivní prostředí (např.Jurský park) v souladu se záměry autora.Prostá stereofonie a dnes již prakticky ne-používaná kvadrofonie je pro tento účelmálo vyhovující. Postupně se též ukázalasložitost celého problému. Při jeho řešeníbyl průkopníkem záznam na film. Nemátotiž podstatná omezení počtu zvukovýchkanálů a proto lze snadno reprodukovatakustický doprovod děje na potřebnémmnožství (4 až 7) kanálů. Na rozdíl od tohojsou v zařízeních neinvestiční elektronikypro reprodukci zvuku většinou k dispozicipouze dva kanály. Pro zmírnění tohoto ne-dostatku se mimo jiné využilo redundance

audiozáznamu. Díky jí bylo možné nastraně reprodukce vytvořit další kanálypotřebné pro navození zvukového polekonkrétního prostředi, podobně jako jetomu v kině. Vzniká tzv. domácí kino - i kdyžtakto získaný zvuk nemusí být vždy do-provodem k obrazu. Pozitiva dosavadníreprodukce (např. Dolby) přitom zůstávajízachována. Existuje celá řada možností atudíž i systémů domácího kina. Zde sezmíníme o systému Dolby Surround ProLogic jako o reprezentantu pro analogovýzáznam a o systému Dolby surround AC3pro digitální záznam zvuku.

U systému Dolby Surround Pro Logicse z dosavadního dvoukanálového zázna-mu odvozují ještě další dva kanály: centrálnídialogový (monofonní pro střední kmitočto-vé pásmo) a zadní efektový (též monofonní,reprodukující jen střední kmitočty asi 0,1až 7 kHz). Zde, na rozdíl od dále popsanéhosystému, se nejedná o samostatné kanály, aleo reprodukci závislých odvozených kanálů.Lze konstatovat, že toto řešení většinouvyhovuje. Není to však stav zcela ideální,přesto, že je to asi maximum, které lze z dvou-kanálového analogového záznamu získat.

Až teprve digitální záznam umožnil rea-lizovat něco, co bylo dosud na první pohledprakticky zcela nemožné, zejména použitívětšího počtu kanálů bez nároků na změnufyzického formátu záznamu. U systémuDolby Surround AC3 je na pouhých dvouzáznamových kanálech zakódováno až pětsamostatných kanálů (obr. 1) a šestý, níz-kofrekvenční (20 až 120 Hz), který již kvali-tu reprodukce podstatně neovlivňuje a ně-kdy se ani nepoužívá. Protože všechnyzvukové kanály fungují jako samostatné,musí být pochopitelně zakódovány jižv procesu nahrávání. Záznam je digitální.Aby se nezvětšil objem dat v porovnání s běž-ným stereofonním záznamem, vypouštějí sepři tom data, která nejsou pro kvalitu repro-dukce důležitá. K tomu se účinně využívávšech poznatků a zkušeností o fyziologic-kých principech vnímání zvuku. Na straněreprodukce se potom v dekodéru zpětněobnoví potřebných 5 až 6 kanálů. Jejichzvukový signál se pak po zesílení vedek příslušným reproduktorovým soustavám.

Reproduktorové soustavy domácíhokina musí pochopitelně splňovat alespoňminimální požadavky systému. Pro většinusystémů domácího kina se dají naštěstísloučit. A tak, máte-li doma zesilovač, tele-vizor nebo satelitní přijímač s příslušnýmdekodérem a alespoň průměrně kvalitnístereofonní soustavu, chybí vám pro kom-pletaci již jen tři „reprobedny“ (S2, S4 a S5).

I poměrně kvalitní reproduktorové sou-stavy domácího kina se na rozdíl od vel-kých poloprofesionálních systémů, k nimžpatří např. systém Sony Colosseum, dajízískat s relativně malými náklady. Ke kom-pletnímu systému tedy náleží (viz obr. 1):- pravý a levý přední systém (S1 a S3),- centrální přední systém (S2),- pravý a levý zadní surround systém (S4 aS5).

Hlavní důraz na kvalitu se pochopitelněklade na obě přední soustavy. Nároky na nějsou prakticky stejné jako jsou nároky nakvalitnější stereofonní soupravu. Střednídialogový kanál je zpravidla odvozen z pra-vého a levého předního kanálu a je určen

spíše pro jejich doplnění a podporu. Neníproto třeba, aby výkon odpovídající soustavybyl enormně veliký a ani nároky na přenáše-né pásmo, zejména na nízkých kmitočtech,nejsou extrémní. U zadních boxů surroundjde převážně o přenos doplňujících efektůa proto může být jejich výkon menší a kmi-točtové pásmo z obou stran omezené.

Reproduktorové soustavy vašeho do-mácího kina není tudíž třeba zařazovat doseznamu nesplnitelných přání. Firma Kli-tech s. r. o. Nový Knín (viz inzerce), dodá-vá kteroukoliv z potřebných soustav za při-jatelnou cenu, případně jakýkoliv stavebnídíl, chcete-li si ověřit svoji dovednost a ještětrochu ušetřit. O tom, jak na to, se lze něcodozvědět u profesionálních výrobců. Zmí-něná firma nabízí v současné době základ-ní komplementární soupravu KSS 300 adva kompletní systémy domácího kina:KSS 525 a KSS 340. V obou případech sejedná o tutéž základní soupravu surrounddoplněnou kvalitními třípásmovými stereofon-ními soustavami. Systém je určen k ozvu-čení středně velikých obytných prostor.

Jako reproduktorové skříně S1 a S3 lzetedy využít dvojici skříní vaší stávající repro-duktorové soustavy. Vzhledem k přenáše-nému kmitočtovému pásmu doporučujemeřešit centrální přední box jako dvoupásmo-vou soupravu s dělicím kmitočtem okolo 5 kHz(obr. 2). Firma Klitech u nich poněkud ne-obvykle použila paralelní zapojení dvoustředotónových reproduktorů (Re1 a Re2)a vysokotónového reproduktoru (Re3), od-děleného vyhýbkou (Ls = 1 mH, Lv = 0,33 mH,Rv = 4,7 Ω, Cs = 6,8 µF a Cv = 2,2 µF).Skříň má obsah 16 l a kmitočtový rozsah70 Hz až 20 kHz. Chcete-li mít tento sub-systém v těsné blízkosti vašeho televizoru,je lépe jej magneticky odstínit (což je pří-pad KSS 300). Oba efektové boxy (S4 aS5) jsou v tomto případě řešeny jako po-měrně malé skřínky osazené jediným re-produktorem.

Vycházejíc z této filozofie nabízí zmíně-ná firma komplementární soupravu KSS300 určenou pro akustický výstup domácí-ho kina jako doplněk ke stereofonní sou-pravě (obr. 3). Skládá se z centrální sou-pravy a dvou efektových souprav:

Centrální soupravaReproduktory:

2 x ARX 130-46/8, 1 x ARV 089-00/4.Vnitřní objem: 16 l .Zatížitelnost: 60 W/150 W.Kmitočtový rozsah: 70 Hz až 20 kHz.Rozměry(š x v x h): 400 x 200 x 250 mm.Ostatní: magneticky odstíněno.

Efektová soupravaReproduktory: ARX 130-20/8.Vnitřní objem: 6 l nebo 2 l.Zatížitelnost: 20 W/50 W.Kmitočtový rozsah: 50 Hz až 15 kHz.Rozměry (š x v x h): 200 x 200 x 250 mm

nebo 200 x 200 x 120 mm.Odborné i laické poslechové zkoušky

prokázaly, že takto vytvořený systém můžebez problémů konkurovat dováženým. Zce-la nepochybně s ním budete spokojeni i vy.

Obr. 1. Rozmístění reproduktorovýchsoustav domácího kina

Obr. 2. Schéma zapojení středovéreproduktorové soustavy S2

Obr. 3. Komplementární soustavadomácího kina KSS 300

Obr. 4. Kompletní soustavareproduktorových skříní domácího

kina KSS 540

Domácí kino

Ing. Josef Franc

S1 S2 S3

S4 S5

Page 28: NÁŠ ROZHOVOR - Internet Archive Ra… · Praktická elektronika A Radio - 10/96 NÁŠ ROZHOVOR ROČNÍK I/1996.ČÍSLO 10 V TOMTO SEŠITĚ Náš rozhovor..... 1 AR seznamuje: Hledač

Praktická elektronika A Radio - 10/96

Programovatelné regulátory teploty popiso-vaného typu umožňují regulovat teplotu ve vy-tápěném objektu na základě zavedení zpětnévazby mezi teplotou jedné místnosti (obvykleoznačované referenční) a zdrojem tepla (kot-lem, topidlem na ušlechtilá paliva).

Už na tomto místě je nezbytné zájemceupozornit, že vzhledem k uvedenému faktu jenutnou podmínkou úspěšné regulace dobřenavržený a nastavený topný systém. Pokud ne-lze na jednotlivých radiátorech, panelech atd.nastavit požadovaný tepelný výkon a topnémédium (voda) proudí zcela nevypočitatelnýmicestami, nelze dosáhnout rovnoměrného vytá-pění celého objektu a žádná regulace nemůžeu uživatelů uspět.

Na rozdíl od elektromechanických termo-statů obsahují programovatelné regulátory ně-jakou formu spínacích hodin, která umožňujezměnu žádané hodnoty v čase. Použitím těchtopřístrojů se proto zvětšuje úspora paliva protivytápění řízenému termostatem, protože vytá-pění je omezeno v době, kdy není z provozníchdůvodů nutné vytápět na komfortní teplotu.

Nejčastější je přepínání mezi dvěma teplo-tami (komfortní/úsporná teplota), časté je i pře-pínání tří teplot (komfortní/pracovní/úspornáteplota). Výjimečně se lze setkat s přístroji, kte-ré umožňují zcela volné programování teplot.Hodiny pracují v denním nebo týdenním cyklu,u denních hodin je obvyklé manuální přepínánímezi programem pro pracovní den a svátek.

Řízení výkonového členu (kotel, čerpadlo,přímotopný panel, akumulační topidlo) je vždydvoustavové (zapnuto/vypnuto). Protože sou-částí ovládacích prvků těchto zařízení jsouvždy elektromechanické součástky (solenoido-vý ventil, stykač atd.), musí být nějakým způso-bem omezena maximální frekvence spínání aminimální doba zapnutí nebo vypnutí. Jako re-gulátor proto nelze použít prostý komparátoržádané a změřené teploty. Náhodné fluktuaceteploty v místě čidla a u systémů s malými ča-sovými konstantami i vlastní kmity regulačníhoobvodu by vedly k nepřijatelně krátké době živo-ta těchto prvků, u plynových kotlů navíc i k ne-bezpečné funkci zapalovací automatiky.

Tento problém lze řešit několika způsoby.Nejznámější je zavedení hystereze komparáto-ru. Při této regulaci soustava vykonává vlastníkmity, kdy perioda oscilací a amplituda kmitůzávisí na časových konstantách soustavy ahysterezi regulátoru. Běžná hystereze je0,5 °C, kolísání teploty v referenční místnostizávisí na časových konstantách a bývá do1 °C. Z pohledu uživatele toto kolísání není roz-hodující.

Dalším možným řešením je vzorkování re-gulační odchylky s periodou rovnou nejmenšípovolené době zapnutí (nebo vypnutí, nemusíbýt shodné) výkonového členu. Mezi okamžikyvzorkování tedy výstup nemůže změnit svůjstav. Výhodou je automatické nastavení nej-menší možné amplitudy kmitů pro daný nejmen-ší povolený čas zapnutí/vypnutí, bez experi-mentování s nastavením hystereze pro danousoustavu.

Pokud je regulátorem program uloženýv paměti mikroprocesoru, je možné využít tech-niky, nazývané „inteligentní cyklování kotle“.Regulační algoritmus řídí výkonový člen v na-stavitelných periodách (cyklech, obvyklé časyod několika minut do desítek minut) tak, žemění podle regulační odchylky poměr doby za-pnutí k celkové době cyklu (výstupní signál mátedy podobu impulsů s proměnnou střídou apevnou opakovací frekvencí).

Pokud vyjde doba zapnutí nebo vypnutíkratší než nějaká mez (obvykle 20 % periody),výstup je v tomto cyklu ponechán po celoudobu beze změny. Protože uvedený algoritmusje náročný na programování a výpočet aritme-tických operací, může být snadno doplněn o al-goritmus pro výpočet derivace odchylky (celkovápracnost a nároky na mikroprocesor se již přílišnezvětší). Regulátory tohoto typu jsou tedyobvykle PI (proporcionálně-integrační), kde in-tegrační složka je zaváděna derivační zpětnouvazbou. Protože však nic není úplně dokonalé,při extrémních časových konstantách topnésoustavy tento algoritmus často selhává a vzni-ká nestabilita regulačního obvodu. Proto u vý-robků renomovaných výrobců často naleznemespínač, kterým lze tento algoritmus vyřadit anahradit algoritmem realizujícím komparátors hysterezí.

Další zajímavou otázkou je volba způsobunapájení přístroje. Volbou napájecího zdroje jesilně ovlivněna i volba displeje a nastavovacíchprvků.

Pokud zvolíme napájení ze sítě, můžemepoužít výborně čitelný displej a LED. Pokud jevšak složitější program vytápění („spínací hodi-ny“ a nastavení žádaných údajů) uložen v pa-měti RAM, nezbývá než zajistit po dobu výpad-ku sítě záložní napájení z baterie. Přístrojovšem po dobu výpadku musí mít zablokoványvšechny funkce kromě měření času, aby ne-plýtval na zobrazení energií z baterie. To přiná-ší nezanedbatelné komplikace při návrhu azvýšení ceny. Ovládací prvky mohou být v tom-to případě libovolné, žádané hodnoty a režimyje možno nastavovat tlačítky, přepínači nebopotenciometry.

Zjednodušení je možné, pokud se spokojí-me s jednoduchým denním programem. Potomje po výpadku nutné obnovit jen reálný čas apřípadně (u hodin realizovaných mikropočíta-čem) interval přepnutí. Nastavení režimu ažádaných údajů může být uskutečněno prvkys „mechanickou“ pamětí (přepínačem a poten-ciometry), která při výpadku napájení neztrácíinformaci. Přístroj proto po ukončení výpadkumůže bez zásahu obsluhy pokračovat v činnos-ti, dočasně potlačeny jsou jen funkce závislé načasu.

Přístroj napájený ze sítě je výhodné me-chanicky oddělit od zdroje a výkonové spínacísoučástky. Tuto část umístíme u řízeného zdro-je tepla a spojovací kabel k elektronice potomnepřenáší skoro žádné napětí a proud. Odbor-něji řečeno, napětí a proud na tomto kabelujsou vždy bezpečné a nemohou nikoho ohrozit.Proto kabel (o malém průřezu) můžeme při do-datečné instalaci (což je přes 90 % případů)vést mnohem jednodušším způsobem, než ka-bel nízkého napětí potřebného pro řízení zdrojetepla. Že bude zdroj a relé navrženo tak, abycelek byl přístrojem třídy II. podle ČSN (všech-ny živé i neživé části regulátoru budou odděle-ny od sítě izolací s izolační pevností 4 kV), jednes víceméně samozřejmé.

Při volbě napájení z baterie je celý návrhpodřízen dosažení co nejmenšího odběru prou-du, aby bylo možné přístroj napájet z jedné ba-terie alespoň po celou topnou sezónu. Displej aindikační prvky musí být na principu LCD, mik-roprocesor (jiné řešení prakticky není možné)musí pracovat na co nejnižším hodinovém kmi-točtu a musí být vybaven obvody, které umož-ňují střídat režim „spánku“ (sleep mode, běžíjen hodiny reálného času) s výkonným reži-mem, ve kterém probíhá měření teplot, výpočetvýstupní hodnoty, zobrazování a čtení ovláda-cích prvků. Dále je nutné použít bistabilní vý-stupní relé s izolační pevností 4 kV a doplnitnapájecí obvody kondenzátory s velmi velkoukapacitou, které udrží dostatečné napájecí na-pětí po dobu výměny baterie (asi 1 min.). Připoužití těchto součástek je dnes možné dosáh-nout tak malého odběru, že napájecí baterie(obvykle 3x „tužka“ LR 6 dle IEC) vydrží až 4roky provozu přístroje. Poměr doby „spánku“(odběr < 20 µA) a doby „činnosti“ (odběr 1 až2 mA, kromě okamžiků přepínání relé) je přitompro ilustraci asi 100 : 1. Velká pracnost návrhua potřeba speciálních součástek umožňuje totořešení jen při předpokladu velkosériové výroby.

Popis zapojení

Popisovaný regulátor (obr. 1) je ukázkoujednoduchého „hardwarového“ řešení uvede-ných požadavků. Jako čidlo je použit termistorNTC s odporem 4,7 kΩ / 25 °C. Protože smys-luplný rozsah nastavovaných teplot je velmimalý, je zanedbána nelineární závislost odporuna teplotě (viz tab. 1) a žádaná teplotata je na-stavována lineárními potenciometry s kalibracívždy ve dvou bodech (na začátku a konci roz-sahu). Žádaná komfortní (denní) a úsporná(noční) teplota je přepínána analogovým přepí-načem 4051 (IO6). Zvolená hodnota je srovná-vána s napětím na teplotně závislém děliči kom-parátorem, tvořeným OZ TL061 (IO7). Výstupkomparátoru je vzorkován klopným obvodem74HC74 (IO5B). Výstup budí spínací tranzistorT5, který současně spíná indikační LED.

Řízení těchto obvodů je rovněž velmi jedno-duché. Řízení přepínače žádané hodnoty (IO6)zajišťuje klopný obvod IO5A. Při režimu auto-matického přepínání řízeného spínacími hodi-nami je nastavován vstupy D a CLK. Trvalépřepnutí do režimu „DEN“ (komfort) a „NOC“(úsporně) je realizováno ovládáním vstupů SETa RESET přímo od přepínače režimů. Do vstu-pu CLK IO5B je přiveden vzorkovací signáls periodou 1, 2, 4, 8 min. V tomto intervalu jevzorkován výstup komparátoru. Vzorkování jeblokováno v režimu „VYPNUTO“ úrovní L navstupu RESET IO5B, vytvořenou přímo přepí-načem režimů. Stabilizaci napájecího napětípřístroje zajišťuje třívývodový monolitický stabi-lizátor (IO1) v základním zapojení.

Pro popisovaný regulátor byl speciálně vyvi-nut časový programátor („spínací hodiny“) zalo-žený na mikroprocesoru Motorola MC68HC705K1(0,5 K OTP ROM). Mikroprocesor zajišťuje čte-

Programovatelnýregulátor teploty

Ing. Aleš Kovařík

Článek uvádí některé obecné principy používané při realizaci po-kojových programovatelných regulátorů vytápění, které dnes stálečastěji nahrazují bimetalové pokojové termostaty. Dále popisujekonkrétní řešení takového regulátoru se zaměřením především naobvodové řešení vlastního regulátoru. Stručně jsou popsány použi-té spínací hodiny, založené na jednočipovém mikroprocesoru av dodatku jsou uvedeny některé hlavní zásady pro montáž a použitípodobných regulátorů.

t [°C] 5 10 15 20 25 30Rt [Ω] 11900 9334 7373 5870 4700 3788Ud [V] 1,600 1,875 2,158 2,441 2,718 2,963

Tab.1. Odpor termistoru Philips PH232264063472 v závislosti na teplotě. Napětí nanezatíženén odporovém děliči s Rn = 5,6 kΩ a Un = 5 V

Page 29: NÁŠ ROZHOVOR - Internet Archive Ra… · Praktická elektronika A Radio - 10/96 NÁŠ ROZHOVOR ROČNÍK I/1996.ČÍSLO 10 V TOMTO SEŠITĚ Náš rozhovor..... 1 AR seznamuje: Hledač

Praktická elektronika A Radio - 10/96

ní kláves, čtení některých poloh přepínače reži-mů, čtení stavu propojek určujících vzorkovacíkmitočet, zobrazení údaje na čtyřmístném dis-pleji, přepínání žádané teploty, vzorkování sta-vu komparátoru a generování reálného času(vhodným dělením hodinového kmitočtu). Vstu-py a displej je multiplexován současně kódemna vývodech PB0, PB1, který je dekódován de-kodérem IO3 na kód 1 ze 4. Obě sekce obvodupracují paralelně, což umožňuje vyloučit vzá-jemné ovlivňování obvodů a v daném zapo-jení je vlastně „zadarmo“ (nelze získat 1/274HC139). Kód 1 ze 4 by samozřejmě mohl ge-nerovat i mikroprocesor, ale vedlo by to k typuv mnohem větším pouzdře. U použitého typu jenutné šetřit každým vývodem. Jako vstupy jsouinicializovány vývody PA0, PA1 a PA2. Na prv-ní adrese čtou tři polohy přepínače, na druhéstavy tří tlačítek, na třetí stav dvou propojek (je-den vstup není použit) a čtvrtou adresu vstupynevyužívají vůbec. Uvedené adresy také přepí-nají přes tranzistory T1 až T4 segmentovky Z1až Z4. Zobrazovaná data (stavy segmentů)jsou vysílána PA3 v sériovém tvaru na převod-ník do tvaru paralelního, realizovaný IO4. Datajsou zapisována hodinovým signálem genero-vaným na vývodu PA5, po přenosu všech osmibitů je povolen přepis na výstupy převodníku//budiče signálem na vývodu PA4. Toto řešeníopět uspoří 5 vývodů µP a navíc se nezvětšípočet IO. Protože proud jednotlivými segmentydisplejů v multiplexním provozu musí být i u po-krokových výrobků Hewlett - Packard pro dosa-žení přijatelného jasu 5 až 10 mA, i při paralelnímtvaru dat by bylo nutné doplnit mikroprocesorvýkonovým budičem, realizovaným speciálnímIO nebo osmi tranzistory. Zde ještě stojí zazmínku, že budič je z výkonových důvodů rea-lizován nikoli převodníkem 4094, ale jehoekvivalentem v řadě HC (74HC4094).

Popis funkce ovládacích prvkůHlavním přepínačem (obr. 4) je možno na-

stavit tyto režimy činnosti:VYPNUTO - vytápění vypnuto, regulátor jen in-dikuje čas.

Obr. 1. Schéma zapojení

Page 30: NÁŠ ROZHOVOR - Internet Archive Ra… · Praktická elektronika A Radio - 10/96 NÁŠ ROZHOVOR ROČNÍK I/1996.ČÍSLO 10 V TOMTO SEŠITĚ Náš rozhovor..... 1 AR seznamuje: Hledač

Praktická elektronika A Radio - 10/96

PROGRAMOVÁNÍ - uživatel může zadat aktu-ální čas a požadovaný denní průběh vytápění(intervaly poklesu teplot T1 - T2 a T3 - T4).KOMFORT (DEN) - vytápění je ovládáno tak,aby v řízeném objektu byla udržována komfort-ní teplota.ÚSPORNĚ (NOC) - vytápění je ovládáno tak,aby v řízeném objektu byla udržována úspor-ná teplota.PRACOVNÍ DEN - během dne (24 hodin) seuplatní oba naprogramované intervaly poklesuteploty na úspornou velikost.VOLNÝ DEN - během dne (24 hodin) se uplatníjen první (T1 - T2) naprogramovaný interval po-klesu teploty na úspornou velikost.

Postup programování1. Po nastavení přepínače do polohy PROG jemožné tlačítkem nastavení (SET) zvolit nasta-vovanou položku v pořadí:- hodiny (bliká levá polovina displeje),- minuty (bliká pravá polovina displeje),- čas T1 (zobrazení: 1., na pravé polovině dis-pleje bliká údaj hodin),- čas T2 (zobrazení: 2., na pravé polovině dis-pleje bliká údaj hodin),- čas T3 (zobrazení: 3., na pravé polovině dis-pleje bliká údaj hodin),- čas T4 (zobrazení: 4., na pravé polovině dis-pleje bliká údaj hodin).Dalším stiskem se zobrazí údaj hodin. Potomse jednotlivé položky opět cyklicky opakují.2. U blikající položky je možno tlačítky + a - na-stavit požadovanou teplotu.3. Při nastavení T1 = T2 nebo T3 = T4 daný in-terval neexistuje.4. Programování se ukončí přepnutím hlavníhopřepínače z polohy PROG.

ProvozPo vložení programu spustíme vytápění pře-

pnutím do režimů KOMFORT, ÚSPORNĚ, PRA-COVNÍ DEN nebo VOLNÝ DEN.

Požadované teploty nastavíme potenciome-try KOMFORTNÍ TEPLOTA a ÚSPORNÁ TEP-LOTA. Údaje pro nastavení potenciometrů dostředu dráhy jsou komfortní teplota 22 až 23 °Ca úsporná teplota 17 až 18 °C.

Činnost po výpadku napájeníPo výpadku a opětovném obnovení napá-

jení se nastaví čas 00:00 a displej bliká. Přinastavení hlavního přepínače na VYPNUTO,KOMFORT a ÚSPORNĚ probíhá regulace nazadanou teplotu. Při nastavení hlavního přepí-nače na PRACOVNÍ DEN nebo VOLNÝ DENse nastaví hodnota ÚSPORNĚ (trvale nižší tep-lota). Stav je ukončen přepnutím hlavního pře-pínače do polohy PROG a prvním stisknutímtlačítka SET. Všechny časové údaje je nutnénastavit znovu.

Nastavit minimální interval sepnutí/vypnutílze propojkami podle následující tabulky:

interval propojka S2 propojka S11 min. ne ne2 min. ne ano4 min. ano ne8 min. ano ano

necitlivosti kontaktů na rychlost nárůstu spína-ného proudu a tím i velkou spolehlivost. Roz-měry moderních relé jsou dostatečně malé aživotnost velmi velká, to vše při přijatelné ceně.Proto tomuto řešení stále většina výrobců dávápřednost. Relé je doplněno zesilovačem osaze-ným T6, který umožňuje zmenšit proud tekoucíspojovacím kabelem. Budicí proud je nastavenděličem R31, R32 na přibližně 10 mA, při pod-statně menším proudu hrozí nebezpečí nežá-doucího ovládání relé rušivými impulsy induko-vanými do kabelu.

Povšimněte si ochrany regulátoru diodami D5a D6 proti přepólování a těmto rušivým impulsům.

Seznam součástek

Rezistory (metalizované, 0,4 W)R1 5,6 kΩ, 1 %R2 8,2 kΩ, 1 %R3 xxR4 9,1 kΩ, 1 %R5 xxR6 9,1 kΩ, 1 %R7 xxR8 7,5 kΩ, 1 %R9 xxR10, R12, R13 10 kΩR11, R14, R15 47 kΩR16 100 kΩR17, R18, R19, R20,R21, R22, R23, R24 68 ΩR25, R26, R27, R28, R29 4,7 kΩR30 1,2 kΩR31 220 ΩR32 1,2 kΩNTC PH 232264063472P1, P2 2,5 kΩ/N, TP 160 60AKondenzátoryC1 470 µF/25 V, TMRC2, C5 220 µF/25 V, TMRC3, C4, C9, C11, C12,C13, C14, C15, C16 47 nF, ker.C6, C7 22 pF, ker.C8 6,8 µF/10 V, tantalC10 47 µF/35 V, TMRPolovodičové součástkyD1, D2, D3, D4 1N4148D5, D6, D7 1N4007M1 B250C0800LED L-HLMP-1700T1, T2, T3, T4, T6 BC327-40T5 BC337-40Z1, Z2, Z3, Z4 HP5082-7611IO1 7805PIO2 MC68HC05K1IO3 74HC139IO4 74HC4094IO5 74HC74IO6 4051IO7 TL061Ostatní součástkyX1 3.2768 MHz

režim vytápěníprogramování

úsporná teplotakomfortní teplota

Obr. 2. Připojení obecných spínacích hodin a generování vzorkovacího intervalu

Obr. 3.Schéma zdrojea výkonového

spínače

Možné varianty

Z uvedeného popisu je zřejmé, že popsanýčasový programátor mohou zájemci nahradittaké různými typy spínacích hodin, které majíve svých „šuplíkových zásobách“. Bude ovšemvelmi výhodné, pokud to budou elektronickéhodiny s napájením 5 V (12 V). Při použití elek-tromechanických hodin s motorky SMR 300 (apodobnými) je nutné k regulátoru přivést ještěstřídavé napájecí napětí 24 V. Použití hodin na-pájených ze sítě nelze z bezpečnostních důvo-dů doporučit. U tuzemských hodin (ZPA NovýBor) není ovšem velký problém vyměnit síťovýmotorek za motorek na malé napětí, který lze získatve výprodejích doslova za několik korun. Způsobprogramování a nastavení (např. známými spí-nacími „praporky“) ovlivní způsob ovládání, alenikoli princip činnosti regulátoru. Kromě přepí-nání DEN/NOC je nutné zajistit vzorkovací sig-nál pro IO5B. Z mnoha typů spínacích hodin jemožné získat signál o frekvenci 1 nebo 2 Hz,který lze snadno vydělit na signál o požadova-né periodě přibližně 1 až 4 min. Pokud takovýsignál nelze získat, stačí použít oscilátor RC.Jeho stabilita je pro daný účel postačující a rov-něž délka intervalu nemusí být samozřejmě„kulatá“. Toto řešení je naznačeno na obr. 2.

Zdroj a výkonový spínačNavržené řešení je na obr. 3. Zapojení

zdroje je „školní“, povšimněte si ochrany zdrojeproti přepěťovým špičkám varistorem. Při sou-časném stavu elektrorozvodné sítě je takovéřešení téměř nezbytností. Použitý transformá-tor musí být zkoušen na izolační pevnost meziprimárním a sekundárním vinutím 4 kV.

Výkonový spínač je tvořen klasickým relé.Proti různým typům elektronických spínačů mástále výhodu snadno dosažitelné velké izolačnípevnosti mezi vstupem a výstupem, relativní

Obr. 4.Přednípanel

přístroje

Page 31: NÁŠ ROZHOVOR - Internet Archive Ra… · Praktická elektronika A Radio - 10/96 NÁŠ ROZHOVOR ROČNÍK I/1996.ČÍSLO 10 V TOMTO SEŠITĚ Náš rozhovor..... 1 AR seznamuje: Hledač

Praktická elektronika A Radio - 10/96

VAR ERZC 10 DK391PO1 držák SiHa 11200, poj. T 80 mATl1, Tl2, Tl3 ST1034PŘ1 WK 533 35TR1 HAHN WL4409-1RE1 SCHRACK RP411012SVORKY ARK 210

Mechanická konstrukce

Základem mechanické konstrukce regulá-toru je krabička K3. Důležité je umístění termis-toru těsně u větracího otvoru na spodní straněskříňky, aby nebyl ovlivňován teplem z elektro-niky.

Deska s plošnými spoji vlastního regulátoruurčeného do této krabičky je na obr. 5. Deskus plošnými spoji spínacích hodin je pro danouvelikost skříňky nutné realizovat jako dvouvrst-vovou s prokovenými otvory ve třídě 4. Podkla-dy pro amatérské zhotovení proto neuvádím.

Oživení

Platí obvyklé zásady pro oživování elektro-nických zařízení. Zvláště důležité je používatk napájení oživovaného zařízení zásadně labo-ratorní zdroj s nastavitelnou proudovou pojist-kou. Tím se při většině chyb podaří zabránitzničení oživovaného přístroje.

Nastavení rozsahu žádané teploty na po-tenciometrech se uskutečňuje osazením rezis-torů označených xx. Napětí na děliči tvořenémtermistorem a Rn při jednotlivých teplotách zjis-tíme z tab. 1 nebo pro jiný termistor výpočtem.Exaktní měření je i při větším rozptylu zaručo-vaných odporů termistorů pro daný účel podlemého názoru zbytečné (obvykle udávaný R0/25 °C s chybou 5 % odpovídá chybě měřeníteploty 1 °C při teplotě okolí 25 °C). Platí samo-zřejmě jen pro termistory se zaručovanými pa-rametry. Použití jiných typů je velmi pracné, jenutné improvizovat termostat nebo konat dlou-há pozorování. Napětí se nejsnáze nastaví tak,že místo určovaných rezistorů dočasně připojí-me trimry (jsou paralelně, odpor proto musí býtmnohem větší než odpor osazeného rezistoru)a postupným nastavováním dosáhneme poža-dovaných napětí. Potom změříme odpory atrimry nahradíme pevnými rezistory. Při obecnédostupnosti rezistorů v řadě E24 s tolerancí 1 %to dnes není problém.

Dodatek

Velmi důležitou a často podceňovanou pra-cí při montáži regulace je návrh umístění čidla(v tomto případě celého regulátoru). Jakákolivnedomyšlenost v tomto směru znehodnotí čin-nost systému mnohem více, než zjednodušenífunkce regulátoru (míněno proti nejnovějšímuexistujícímu modelu světového výrobce). Po-kud si chcete nějaký regulátor namontovat, pro-studujte si následující řádky.

Hlavní zásady pro umístění regulátoru- Regulátor je nutné namontovat do místnosti, v nížnám nejvíce záleží na kvalitě regulace (nejčas-těji to bude obývací pokoj). Spoléhat na kon-stantní teplotní rozdíl např. mezi obývacím po-kojem a chodbou se nevyplácí, bývá ovlivněnmomentální teplotou topné vody, osluněnímmístností, směrem a silou větru a mnoha další-mi vlivy.- Výjimkou z uvedeného pravidla jsou případy,kdy je regulátor kombinován s termostatickýmiventily v jednotlivých místnostech. V takovémpřípadě je výhodné umístit regulátor do nej-chladnější místnosti z těch, na jejichž teplotěnám záleží. V této místnosti potom neinstaluje-me termostatický ventil. Tím máme zajištěnominimální nutné vytápění objektu a požadova-nou teplotu v dalších místnostech nastavujemetermostatickými ventily.- Regulátor je nutné umístit přibližně ve výšcehlavy, tj. 1,5 až 1,7 m od podlahy.- V nejbližším okolí regulátoru nesmí být umís-těny žádné předměty ovlivňující volné proudění

vzduchu, např. nábytek. Zvláště negativní vlivznemožňující funkci regulátoru mají vodorovnéplochy pod nebo nad regulátorem, např. police.- Regulátor nesmí být umístěn tak, aby sev jeho blízkosti (2 až 3 m) nacházely zdroje tepla,např. topná tělesa nebo naopak zdroje ochla-zování, např. trvale otevřené dveře. Nežádoucíje i teplo předávané stěnou, např. při montážina komínové těleso.- Regulátor nesmí být vystaven přímému slu-nečnímu záření.

U popsaného regulátoru je ve většině pří-padů nutno použít zdroj a výkonový spínač(neplatí pro některé novější kotle a topidla,u kterých je ovládání přes galvanicky oddělenéobvody s napájecím napětím 12 V). V takovémpřípadě je výhodné zdrojový modul umístit dokotle nebo topidla do uzavřeného prostoru proelektrické přístroje, který je vytvořen praktickyu všech novějších výrobků. Ušetříme tak dalšískříň. Při řízení čerpadla nebo ventilu se zdro-jový modul umisťuje do rozvaděče nebo doschválené elektroinstalační krabice.

Hlavní zásadypro kabelové propojení

- Regulátor je se zdrojovým modulem spojentřížilovým kabelem o průřezu min. 3x 0,35 mm2.Kabel nesmí obsahovat zelenožlutě označenývodič.- Maximální doporučená délka kabelu je 15 m.- Kabel nesmí být veden ve společné dutiněs vedením sítě.- Maximální povolená délka souběhu s vede-

ním sítě ve vzdálenosti menší než 0,3 m je 3 m.- Pokud tuto podmínku nelze splnit, může býtnezbytné použít stíněný kabel.- Síťový rozvod v místě připojení zdroje nesmíbýt ovlivněn rušivými impulsy, typicky např. na-pěťovými špičkami vznikajícími při rozpínání in-dukčních zátěží. Prakticky to znamená, že po-kud např. u použitého plynového kotle nenídobře odrušen solenoidový ventil, může být ne-zbytné použít v přívodu napájení speciální filtrnebo musí být instalován zvláštní přívod nezá-vislý na přívodu kotle.

NabídkaČtenářům, které by tento článek o trochu

méně známé oblasti elektroniky zaujal natolik,že by si chtěli podobné zařízení postavit, nabí-zím: - integrovaný obvod MC68HC705K1 s přís-lušným programem a dokumentací (na přáníi s uvedeným termistorem) za 370,- Kč,- pokud o to projeví zájem větší množství čte-nářů, sadu desek s dokumentací (záleží na po-čtu zájemců, od 150,- Kč),- kompletní osazené desky včetně ovládacích amontážních prvků s dokumentací za 790,- Kč,- kompletní regulátor s dokumentací za 990,-Kč,- sadu materiálu na zhotovení zdroje a spínačeza 330,- Kč.

Všechny ceny se rozumí včetně DPH, včet-ně obalu, avšak bez poštovného.

Pište na adresu: Ing. Aleš Kovařík, Jund-rovská 31, 624 00 BRNO.

Obr. 5. Deska s plošnými spoji vlastního regulátoru

Page 32: NÁŠ ROZHOVOR - Internet Archive Ra… · Praktická elektronika A Radio - 10/96 NÁŠ ROZHOVOR ROČNÍK I/1996.ČÍSLO 10 V TOMTO SEŠITĚ Náš rozhovor..... 1 AR seznamuje: Hledač

Praktická elektronika A Radio - 10/96

Obr. 1. Všepásmový Single SignalSuperhet

Obr. 3. Schéma zapojení dvouobvodové trojky, Pento SW 3 AC, nejpopulárněj-šího přijímače našich radioamatérů před válkou

V loňském ročníku AR (č. 4 a 5) jsemvzpomněl radioamatérů - vysílačů a je-jich podílu na protinacistickém odbojiv létech 1939 až 1945. O činnosti něko-lika z nich jsem v době přípravy článkuznal bohužel jen obecné údaje. Při dal-ším pátrání po osudech našich radioa-matérských předchůdců se mně podaři-lo nalézt některé nové materiály, kterépřibližují jejich přínos odboji nebo jejupřesňují. Objevil jsem nová jména, vy-nořily se však též další otazníky.

S první garniturou techniků a radiote-legrafistů podzemní vojenské odbojovéorganizace „Obrana národa“ spolupraco-val od léta roku 1939 Ing. Miroslav Schä-ferling, OK1AA, z Prahy. 16. prosince1939 byl zatčen, gestapácké komandonejenže po sobě zanechalo neuvěřitel-nou spoušť, ale zabavilo mu i přijímačHRO, který si zakoupil v roce 1935 zapět tisíc korun. Při soudním přelíčení bylOK1AA sice osvobozen, ve vězení všakzůstal až do května 1945.

Od letních měsíců roku 1939 se po-díleli na zabezpečení a organizaci rádi-ového spojení moravského zemskéhovelitelství Obrany národa Ing. AntonínSlavík, OK2SL, z Brna a Václav KOPP,OK2PP, z tehdejší Moravské Ostravy.Ing. Slavík spolupracoval při organizacirádiového spojení s pplk. gšt. Adlerem apři obstarávání součástek pro stavbu sta-

nic s majorem telegrafního vojska Pet-rem Kamanem. Václav Kopp postavil apřipravil pro krajské velitelství ON v Os-travě vysílač. Předpokládalo se, že s nímbude pracovat v rádiové síti zemskéhovelitelství ON, jejíž řídicí stanici obsluho-val poručík telegrafního vojska KarelStolz. Začátkem prosince 1939 morav-skou organizaci Obrany národa všaktěžce postihlo zatýkání, kterému poslé-ze neunikli ani oba dva jmenovaní radi-oamatéři.

V článku „Radiotelegrafista prvníhosledu, František Franěk, ex OK1FR“ (AR10/95) jsem uvedl, že OK1FR zajistil pročinnost ilegálních stanic několik komu-nikačních přijímačů z výbavy zrušenéhoMNO. Kromě nich však také získal dvapřijímače od svých přátel radioamatérů,oba reprezentovaly v té době nejpopu-lárnější radioamatérské konstrukce. Vše-pásmový „Single Signal Superhet“(obr. 1) mu poskytl Vincenc Zyka z Pra-hy (ČAV 559, od roku 1946 OK1ZW). Při-jímač zabavilo gestapo začátkem roku1940 u neznámého radiotelegrafisty ON(radioamatéra?) v Plzni. Autorem kon-strukce byl americký radioamatér W1DF,u nás jeho zapojení popsal začátkemroku 1939 Ing. Schubert, OK1SC, (prvnípoválečný předseda ČAV) v příručceDršťák - Forejt - Ševčík. K tématu seOK1SC po válce znovu vrátil a uveřejnil

Znovu o létech 1939 až 1945a radioamatérech

Ohlasy na Rádio „Nostalgie”

K článku „Ohlasy na Rádio „Nostal-gie“ - A. Hlaváček z Olešnice - č. 7/96,s. 43:

Vážený pane,

S popisovanou závadou jsem se jižsetkal, ale u jiných přístrojů, kde rovněžvysazovaly oscilace na spodní straně roz-sahů (zavírající se ladicí kondenzátor).Závada byla odstraněna „vykoupáním“vzduchového ladicího kondenzátoruv trichlorových parách nebo benzínu.Pozn.: prohlídkou kondenzátoru (hliníko-vého rotoru a statoru) ani měřením svo-du jsem nikdy předem nic nezjistil!

Bohumil Novotný, Pardubice

Vážená redakce,

V PE-AR č. 7/96 na s. 43 píšete o po-tížích pana A. Hlaváčka z Olešnice sezpětnou vazbou přijímače Torn Eb. Mámtaké tento přijímač r. v. 1944; měl maloucitlivost i špatně nasazovala zpětná vaz-ba. Hlavní závadou byl svod u všech kon-denzátorů s papírovým dielektrikem. Svodkondenzátorů 50, 57, 38 způsobuje vaz-bu mezi stupni a ovlivňuje i nasazení zpět-né vazby. Pro zachování původního vzhle-du uvnitř přijímače jsem odstranil dehtovouzálivku u šesti krabicových kondenzátorůa původní svitkové nahradil novými. Rov-něž u šesti kondenzátorů 0,1 µF v trub-kách z pertinaxu jsem nahradil „svitky”kondenzátory TESLA TC 120 0,1 µF.

(Před 20 lety jiné nebyly.) Náhrada dnesnečiní žádné potíže, miniaturní typy sesnadno vejdou jak do původních krabic,tak i do pertinaxových trubek. Po tétoúpravě je přijímač velice citlivý, zpětnávazba nasazuje ideálně měkce. Kolemkmitočtu 3760 kHz poslouchám fone sta-nice SSB nejen naše, ale i polské, němec-ké. Myslím, že i pro ostatní majitele TornEb bude dobře, otisknete-li tuto moji zku-šenost v rubrice Rádio „Nostalgie“. Nako-nec bych chtěl upozornit, že údaje o elek-tronkách RV2P800 v AR 12/95 s. 43,pravý sloupec, jsou chybné: Roehren Ta-schenbuch I. s. 275 uvádí pro RV2P800žhavicí napětí 1,9 V při 0,18 A.

Bohumil Růžička, Praha 9 - Čelákovice

zdokonalenou verzi tohoto přijímačev časopise „Krátké vlny“ číslo 1-2 a 3/1946.

Druhý, mezi radioamatéry neméněoblíbený přijímač „Pento SW 3 AC“ (obr.2) obstaral František Franěk v létě 1939.Přijímač zabavilo gestapo při likvidaciprvní garnitury radiotelegrafistů Obranynároda v prosinci 1939. Mechanicky čistéa elegantní provedení nasvědčuje tomu,že přístroj byl sestaven ze stavebnicekompletované v USA. Konstrukci „Pen-ta“ popsal v roce 1935 v šestém číslečasopisu Krátké vlny Josef Ďurica,OK1FD, a v červencovém čísle časopi-su Radioamatér Josef Hitzel (Horký),OK1FP. Popis obou přijímačů zařadilv roce 1946 autorský kolektiv radioama-térů do prvního svazku knižnice ČAV„Amatérské vysílání pro začátečníky“(obr. 3).

Literatura

[1] Krátké vlny, časopis ČAV a SSKA,ročník 1946.[2] Amatérské vysílání pro začátečníky1., knižnice ČAV 1946.[3] Radioamatér, č. 7, ročník XIV, 1935.

V. Hanák, OK1HR

Obr. 2. Přijímač Pento SW 3 AC

Page 33: NÁŠ ROZHOVOR - Internet Archive Ra… · Praktická elektronika A Radio - 10/96 NÁŠ ROZHOVOR ROČNÍK I/1996.ČÍSLO 10 V TOMTO SEŠITĚ Náš rozhovor..... 1 AR seznamuje: Hledač
Page 34: NÁŠ ROZHOVOR - Internet Archive Ra… · Praktická elektronika A Radio - 10/96 NÁŠ ROZHOVOR ROČNÍK I/1996.ČÍSLO 10 V TOMTO SEŠITĚ Náš rozhovor..... 1 AR seznamuje: Hledač
Page 35: NÁŠ ROZHOVOR - Internet Archive Ra… · Praktická elektronika A Radio - 10/96 NÁŠ ROZHOVOR ROČNÍK I/1996.ČÍSLO 10 V TOMTO SEŠITĚ Náš rozhovor..... 1 AR seznamuje: Hledač
Page 36: NÁŠ ROZHOVOR - Internet Archive Ra… · Praktická elektronika A Radio - 10/96 NÁŠ ROZHOVOR ROČNÍK I/1996.ČÍSLO 10 V TOMTO SEŠITĚ Náš rozhovor..... 1 AR seznamuje: Hledač
Page 37: NÁŠ ROZHOVOR - Internet Archive Ra… · Praktická elektronika A Radio - 10/96 NÁŠ ROZHOVOR ROČNÍK I/1996.ČÍSLO 10 V TOMTO SEŠITĚ Náš rozhovor..... 1 AR seznamuje: Hledač
Page 38: NÁŠ ROZHOVOR - Internet Archive Ra… · Praktická elektronika A Radio - 10/96 NÁŠ ROZHOVOR ROČNÍK I/1996.ČÍSLO 10 V TOMTO SEŠITĚ Náš rozhovor..... 1 AR seznamuje: Hledač
Page 39: NÁŠ ROZHOVOR - Internet Archive Ra… · Praktická elektronika A Radio - 10/96 NÁŠ ROZHOVOR ROČNÍK I/1996.ČÍSLO 10 V TOMTO SEŠITĚ Náš rozhovor..... 1 AR seznamuje: Hledač
Page 40: NÁŠ ROZHOVOR - Internet Archive Ra… · Praktická elektronika A Radio - 10/96 NÁŠ ROZHOVOR ROČNÍK I/1996.ČÍSLO 10 V TOMTO SEŠITĚ Náš rozhovor..... 1 AR seznamuje: Hledač
Page 41: NÁŠ ROZHOVOR - Internet Archive Ra… · Praktická elektronika A Radio - 10/96 NÁŠ ROZHOVOR ROČNÍK I/1996.ČÍSLO 10 V TOMTO SEŠITĚ Náš rozhovor..... 1 AR seznamuje: Hledač
Page 42: NÁŠ ROZHOVOR - Internet Archive Ra… · Praktická elektronika A Radio - 10/96 NÁŠ ROZHOVOR ROČNÍK I/1996.ČÍSLO 10 V TOMTO SEŠITĚ Náš rozhovor..... 1 AR seznamuje: Hledač

Praktická elektronika A Radio - 10/96

V rubrice CB report v PE-AR 4/96 na s. 32 jsme zveřejnili námět k diskusi: Měření ČSVa přizpůsobení antény. Svoje zkušenosti z tohoto oboru publikoval Ing. J. Eisner. Na nedo-statky v jeho práci poukazuje v následujícím příspěvku jeden z našich čtenářů.

Pozn.: Proto Ing. Eisner při délkovězkracovaném ideálně zatíženém ve-dení měřil PSV = 1.

Ale zpět. Uveďme si, co to vlastněPSV je a jak se měří. Vezměme si pří-klad. Skládaný dipól představuje zdrojsignálu o určité vlnové délce s napáje-ním Z0 = 300 Ω. Od antény vedemek televiznímu přijímači, který má vstupo impedanci 300 Ω, dvojlinku taktéž ocharakteristické impedanci 300 Ω. Odantény k TV se šíří postupná vlna. Po-kud bychom ovšem použili TV se vstu-pem Z0 = 75 Ω, postupná vlna by seodrazila, tzn. že by se část energiespotřebovala na vstupu TV přijímačea část energie by vytvořila vlnu odra-ženou. Postupná a odražená vlna vzá-jemně interferují a vektorovým souč-tem obou vln vzniknou vlny stojaté.Protože se ani postupná ani odraženávlna fázově nemění, nemění se anifáze stojaté vlny. Kdybychom měli cit-livý PSV-metr, který by takto slabésignály detekoval, nebyl by problémměřit přizpůsobení antén TV. U trans-ceiveru je to jednodušší. Ten poskytu-je dostatečný výkon pro měření vlny.Protože měříme poměr stojatých vln,nemusíme se zabývat přesností měře-ných veličin. Z toho lze také odvodit,že nezáleží na tom, pro které kmitočtyPSV měříme.

Nejdříve tedy změříme vlnu postup-nou V+, a pak odraženou V-. Nejpřes-nější výsledky měření postupné i od-ražené vlny získáme použitím jednohoměřicího obvodu tak, že prohodímevstupní a výstupní konektor. Musímevšak dodržet charakteristické impe-dance shodné s vedením. Maximumstojaté vlny vypočítáme podle vzorceVmax = V++ V- a minimum Vmin = V+ - V-.Z minima a maxima stojaté vlny odvo-díme PSV = Vmax/Vmin. Jde o bezroz-měrnou veličinu, číslo, pod kterým silze jen těžko něco představit. Alez PSV lze dále určit míru energie vy-zářené a odražené:

Teorie a praxe měření PSVPavel Křížek

i délka (jako další rozměrová veličina),říkáme obvody s rozloženými para-metry:

Nyní zavedeme pojem vlnová dél-ka. Pro jednoduchost zatím počítámerychlost vlny srovnatelnou s rychlostíelektromagnetického vlnění ve vakuu.Vlnová délka je tedy

λ = c/f [m]

Délka vlny pro f = 27 MHz je λ ==11,11 m. Vezmeme-li si na pomocosciloskop, zjistíme, že délka vedeníλ/2 zachovává charakter přenášené-ho signálu z bodu 1 do bodu 2 s tím,že otáčí fázi o 180 o. Na délce vedeníλ/4 již nezaznamenáme v bodě 2 žád-ný signál. Jakoby toto spojení přestaloexistovat. Celá problematika je velicezjednodušená, ale pro pochopení po-stačí.

Vedení v podobě dvojlinky, souo-sého kabelu, spoje na DPS je popsá-no vlnovými rovnicemi (telegrafní rov-nice). Řešení těchto rovnic umožnívypočítat okamžitý proud a napětív kterémkoliv místě vedení v závislostina parametrech. Vycházíme z

impedance Z = R + jX,admitance Y = G + jB, kde

X - reaktance X = ωL = 2πfLB - susceptance B = ωC = 2πfCR - odporG - svod(parametry dané na jednotku délky)

Pokud se budeme rozměry právěpro kmitočet f = 27 MHz pohybovatnapř. na desce s plošnými spoji, mů-žeme zanedbat parametry R a G (L jeněkolikrát větší než 1). Odvozenímdostaneme vztah pro výpočet charak-teristické impedance pro bezeztrátovévedení: R + jωL 0 + jωL LZ0 = = = [Ω]

G +jωC 0 + jωC C

Pozn.: V případě Ing. Eisnera nelzevedení o délce 15 m brát jako beze-ztrátové.

Souosé vedení je však speciálnípřípad, i když je nejčastěji používa-ným vedením v pásmu metrových adecimetrových vln. V tomto vedení ne-vznikají ztráty ani vyzařováním ani in-dukcí. Jeho ztráty způsobuje pouzečinný odpor vodičů a ztráty v dielektri-ku.

Po přečtení článku v rubrice CB re-port v A Radiu č. 8/96 jsem se rozhodlvám napsat a tím upozornit na nedo-statky, kterých se autor dopustil:

1) Podle použitých termínů se autorpohybuje v literatuře z 60.-70. let.

2) Charakteristickou impedanci Z0 aimpedanci Z nelze srovnávat. Obě vy-jadřují něco jiného.

3) „Dlouhý napáječ tedy zlepšujePSV...” - není pravda.

4) „Při odpojené anténě nebo zkratuzměříme PSV = 1”. - Taková situacemůže nastat jen v podmíněných přípa-dech.

5) Toto přizpůsobení je navíc...75 %a více” (PSV metr nemá na přizpůso-bení žádný vliv; jedná se pouze o mě-ření).

6) „Jen tehdy, když na konci vedeníje přesně kmitna nebo uzel, tzn. vede-ní naprázdno nebo nakrátko.“ - Vedenínaprázdno je vedení nezatížené. Kmit-na a uzel jsou charakteristiky (vlastnos-ti) vlny na obvodu s rozloženými para-metry.

7) „Při stříhání (krácení) souoséhokabelu jsem s důkazem naměřil PSV =1.” - To je vlastnost zatíženého a při-způsobeného souosého kabelu.

√ √ √

PSV - 1Podražená (%) = . 100 (%), PSV + 1( ) 2

Vedení je pojem, který můžemechápat jako spojení mezi dvěma body,po kterém se šíří energie (vlna, har-monický signál atd.) ze zdroje harmo-nického signálu do zátěže. Zdrojemharmonického signálu může být např.vf generátor (harmonickým signálemse zde myslí signál proměnný s ča-sem), zátěží pak zatěžovací rezistor,anténa apod.

Vedením si pak v praxi můžemepředstavit dvojlinku 300 Ω, souosý ka-bel, prostředí vzduchu, zvonkový drát,pásky mědi na desce s plošnými spojiapod. Je třeba si uvědomit, že vedeníje charakterizováno svými geometric-kými rozměry a materiály použitýmipro výrobu těchto druhů vedení.

Pro vysvětlení charakteristickévlastnosti vedení použijeme názor-nou ukázku. Mějme zdroj harmonic-kého signálu Zg o určité velikosti ener-gie a zátěž, kterou je ideální žárovka(v úvahu nebudeme brát nepřizpůso-bení a parazitní vlastnosti). Zdroj sig-nálu o kmitočtu f = 27 MHz dodává dožárovky potřebnou energii pro její svitpo vedení o délce l. Pokud toto vedeníbude mít délku l = 11,11 m nebo l ==5,5 m, žárovka v obvodu svítí. Pokudale bude tato délka jiná než celistvýnásobek délky l, pak intenzita jasu žá-rovky bude vždy menší. Dojdeme-lik délce l = 2,77 m, žárovka zhasne.Obvodům, na jejichž funkci má vliv

analogicky lze počítat energii vyzáře-nou:

Pvyzářená (%) = 100 - Podražená (%)Není však možné se domnívat, že

PSV-metrem si zlepšíme PSV. Je topouze a jen měřicí technika.

K přízpůsobení slouží přizpůsobo-vací člen (v radioamatérském slangu„transmatch”). Jde o proměnný členLC v podobě článku Π nebo článku T,kterým lze měnit indukční a kapacitnícharakter vedení. Bohužel za tuto me-todu platíme daní ztraceného výkonuv článku. Proto je lepší PSV zlepšitnapř. krácením prutové antény, vhod-ným napájením antény, impedančnímipřevodníky apod.

Nyní, když máme PSV = 1, může-me hovořit o útlumu na vedení, kterýje dán kvalitou použitého souoséhokabelu, příp. použitého dielektrika, je-hož charakter udává permitivita ε, aodporem „živého” středového vodiče.Z permitivity dielektrika se dále vypo-čítá činitel zkrácení k. Činitel zkráceníudává, kolikrát je vlna v dielektriku ve-

Page 43: NÁŠ ROZHOVOR - Internet Archive Ra… · Praktická elektronika A Radio - 10/96 NÁŠ ROZHOVOR ROČNÍK I/1996.ČÍSLO 10 V TOMTO SEŠITĚ Náš rozhovor..... 1 AR seznamuje: Hledač

Praktická elektronika A Radio - 10/96

Tab. 1. Vlastnosti souosých kabelů POPE, Holandsko

Pvýstb [dB] = 10 . log [ ] . Pvst

Opět jej můžeme vypočítat z pomě-ru maximálních, efektivních či střed-ních výkonů, proudů nebo napětí:

Uvýstb [dB] = 20 . log [ ] . Uvst

Podle účelu použití pak volíme typsouosého kabelu, jehož kvalita samo-zřejmě roste úměrně s cenou.Typemsouosého kabelu jsou dány i jeho pa-rametry, které jsou u výrobců i prodej-ců k nahlédnutí. Pro orientaci uvádímtabulku (tab. 1) nejužívanějších souo-sých kabelů, kterou mravenčí pracísestavil Josef, OK2WO, u něhož jemožné některé z nich zakoupit.

Víte, co je topanoramatický monitor?Někteří výrobci VKV zařízení (dnes

i přenosných) zdůrazňují, že některéjejich přístroje jsou vybaveny panora-matickým adaptorem.

Velkoplošné displeje LCD kromě sílysígnálu protistanice, se kterou komuni-kujeme, umožňují zobrazit, i co se děje

na sousedních kanálech přilehlýchk provozovanému. Nemusí to však býtani sousední kanály; kmitočty (nebo ka-nály) můžeme zvolit libovolné z rozsa-hu, kde je zařízení schopno přijímat, ak nastavení zobrazovaných kanálů jemožné použít i příp. scanování nebo ve-stavěných pamětí, pokud tuto možnostpříslušný typ radiostanice nabízí.

Např. výrobky firmy ALINCO majímožnost zobrazit až sedm kmitočtů

současně. Pokud se na zvoleném kmi-točtu objeví signál, pak podle jeho sílyse vertikálně rozsvítí jeden až čtyři seg-menty od základny vzhůru. Při převá-děčovém provozu to např. umožňujesledovat, který z dostupných převádě-čů je v daném okamžiku volný...

V Daytonu (USA) bylo udělenoněkolik významných ocenění radioama-térům. W3XO, prezident americké AM-SAT, byl jmenován radioamatéremroku. Speciální ocenění získal i profe-sor John Kraus za své práce v oboruanténních systémů. Jeden ze známýcha před lety i u nás populárních beamůnese jeho značku - W8JK. Ocenění zatechnickou publikační činnost obdrželBill Orr, W6SAI, za práci na publikacíchThe Radio Handbook, Beam AntennaHandbook, The VHF/UHF Manual adalší knihy, které se staly radioamatér-skými standardy, a za pravidelné pří-spěvky v časopise CQ První zkušební let rakety ARIA-

NE 5, která má vynést na oběžnou drá-hu radioamatérskou družici Phase III-D, skončil v červnu letošního rokuexplozí rakety krátce po startu. DružicePhase-III-D má být vypuštěna při dru-hém letu rakety ARIANE 5 v první polo-vině příštího roku. O družici Phase-III-D přinese časopis A Radio podrobnýčlánek.

OK2QX OK1YG

O čem píší jinéradioamatérské časopisy

DX-REVUE 5/1996, Plzeň. Informace ze svě-ta, z ČR a SR, DX-tipy, VKV, satelity, anténní trans-formátory, zahraniční stanice, které vysílají česky aslovensky, reportáž z cesty do Florencie na konfe-renci EDXC.

VETERÁN RADIO KLUB, 2/1996, Brno. Při-náší článek o lineárním PA s buzením do katodyi mřížky, o internetovém počítači (NC), 10 pravidelhamspiritu v podání zesnulého Ing. Vladimíra Sr-dínka, OK1SV, a řadu zajímavostí z amatérskéhoživota.

DX-REVUE 6/1996, Plzeň. Do domu, ve kte-rém bydlí šéfredaktor Karel Honzík, OK1XKH, ude-řil blesk. Odnesl to počítač, síťový zdroj pro telefon/fax a hifi přijímač. Chystá se exkurze do rádia Frek-vence 1 a na radionavigační zařízení ruzyňskéholetiště. V článku Exkurze v severních Čechách sedočteme o prohlídce vysílacího střediska na Buko-vé hoře a rozhlasového zařízení v Ústí nad Labem.Zážitky z cesty do Dánska líčí Karel Honzík v re-portáži „40 let DSWCI aneb Na oslavách u přátelv Dánsku.“ Technická hlídka o podzemních anté-nách, o indikátoru bouřek, o úpravě vstupního díluVKV a s úvahou o blokovém schématu vysílače na107,5 MHz.

DX-REVUE 7/1996, Plzeň. V Technické hlídceporovnává Václav Dosoudil přijímače ICF-SW 100a ATS-803A. Článek „Smutný osud jednoho vysí-lacího střediska“ se zamýšlí nad tím, jak jednou, pomnoha létech, si budou archeologové lámat hlavunad otázkou, k čemu asi sloužily zatopené betono-vé sklepy, řady betonových kvádrů paprskovitě ro-zestavěných do linií po šedesáti stupních a kilome-try pozinkovaných pásů, zakopaných v zemiv prostoru mezi Tachovem, Borem a Stříbrem.V rubrikách Globus, U nás doma, VKV-TV, Satelitje mnoho zajímavostí domácích i zahraničních. Coje možno slyšet na rozhlasových i profesionálníchpásmech, se dočteme v rubrikách DX-TIPY a SLUŽ-BY.

KURIER, 10/1996, Düsseldorf. Digitální přijí-mač KWZ-30 fy Kneisner und Doering: první mf je75 MHz, ve druhé je signál digitalizován pro dalšízpracování v nf stupni. Přijímač má velký dynamic-ký rozsah, dobrou selektivitu a odolnost proti zrca-dlovým kmitočtům.

CQ HAM RADIO 4/1996, Tokio. 28 stránek jepod nadpisem „Kouzlo CW provozu“ věnováno te-legrafii Morseovou abecedou. Jsou zde vzpomínkystarých pamětníků, pojednání o evropské a japon-ské morseovce, o telegrafních klíčích. KurimotoEidži vzpomíná, jak se ve světových rychlotelegraf-ních závodech v maďarském Siofóku v roce 1995dostal na třetí místo. Na tyto články navazuje 66černobílých i barevných obrázků různých telegraf-ních klíčů s popisy a komentáři. Amatérská spojo-vací služba při povodních, zemětřeseních a jinýchživelních pohromách, jak ji známe z USA, v Japon-sku neexistovala. Na základě zkušeností z loňské-ho katastrofálního zemětřesení byl amatérům při-dělen tísňový kmitočet 4630 kHz, na kterém mohouamatérské stanice korespondovat nejen mezi se-bou, ale především s policií, s námořními bezpeč-nostními službami, s meteorologickou službou aj.Z technických článků: zesilovač 20 W 144/430 MHz,3prvková Yagi 10/14 MHz, pokračování článku ovícepásmovém vertikálu, zesilovač 100 W na 144MHz s FET, násobič na 10 GHz, FM transceiver na28 MHz PCS-7801 a přístroj TNC-241 pro příjemtelegrafie, PR, RTTY, AMTOR, FAX.

AGCW INFO, 1/1996, Münster. Protokol z val-ného shromáždění členů, výsledky Hot Party, HNYCa dalších závodů, článek o několikapásmové anté-ně jako doplňku k FD 3/4, o napájení drátových an-tén, od vertikálního dipólu k „LAZY VEE“. Článek oněmeckých písmenech v Morseově abecedě.

dení pomalejší než ve vakuu (vlna navedení nemá rychlost c - to by bylpouze ideální případ).

1k = [-] . √ εr

Pak je skutečná délka vlny na ve-dení

λg = λ . k [m] .

Když už známe činitel zkrácení prodaný souosý kabel, můžeme vytvářetimpedanční převodníky, rezonančníobvody apod. Můžeme např. mezi pa-desátiohmové konektory použít pěta-sedmdesátiohmový kabel a naopak.

Útlum se dnes udává v logaritmic-kých souřadnicích (jednotkou je dB).Je to poměr výstupního výkonu kevstupnímu:

Page 44: NÁŠ ROZHOVOR - Internet Archive Ra… · Praktická elektronika A Radio - 10/96 NÁŠ ROZHOVOR ROČNÍK I/1996.ČÍSLO 10 V TOMTO SEŠITĚ Náš rozhovor..... 1 AR seznamuje: Hledač

Praktická elektronika A Radio - 10/96

Mezinárodní radioamatérské setkání ve Friedrichshafenu 1996

Stánek Českého radioklubu Jindra, OK1AGA (vpravo) dostává diplom za soutěž QLF

Anténa Fritzel typu FB-53 pro pásma 14, 21 a 28 MHz Bill, K5FUV, kontroluje QSL lístky pro diplom DXCC

Již 21. mezinárodní prodejní výstava a 47. radioamatér-ské setkání DARC na Bodamském jezeře se uskutečnilo vednech 28. až 30. června ve Friedrichshafenu. Vidět i nakou-pit bylo možno mnoho zajímavého. Více než jedno sto firemtam nabízelo své zboží, přes 40 stánků organizací I. oblastiIARU seznamovalo více než 20 tisíc návštěvníků se svoučinností.

V průběhu setkání se konalo i setkání představitelů ná-rodních organizací. Tato setkání mají svou důležitost, neboťnyní, před konferencí WARC-99, je nutná častá výměna in-formací o skutečnostech, které mohou negativně ovlivnitamatérskou službu. O tom, že toto setkání nabývá stále vícena důležitosti, svědčí i účast představitelů ARRL v čeles předsedou Rodem Staffordem, KB6ZV. Přítomen byl i před-

seda II. oblasti IARU Thomas Atkins, VE3CDM. Bill Kenna-mer, K5FUV, „tvrdě pracoval“ (viz fronta na obrázku) v prů-běhu celého setkání, kontroloval QSL pro diplom DXCC. Nasetkání bylo možno splnit i podmínky nového diplomu QLF-„A Left Foot CW Award“. Podmínkou bylo vyslat 5 slov maxi-málně za jednu minutu, a to levou nohou. O toto zpestřeníse postaral HF Referat DARC. Zkušebními komisaři byliDJ8WL a DL1VDL.

Nemalá pozornost byla věnována i stánku Českého radi-oklubu, o jehož velmi pěkný netypický vzhled se přičinil Sve-ta, OK1VEY, s dalšími holickými radioamatéry. I ostatním,kteří se ve stánku vystřídali, patří dík.

Ing. Miloš Prostecký, OK1MP, předseda ČRK

Setkání maďarských radioamatérů -na Slovensku

OK2QX

Maďarská odbočka FIRAC (Fédéra-tion Internationale des Radio AmateursCheminots - Mezinárodní sdružení ra-dioamatérů - železničářů) je velmi ak-tivní a pořádá v průběhu roku řadu akcí,kterých se účastní i rodinní příslušníciradioamatérů a také zástupci radioama-térského tisku.

Letos v květnu mj. uspořádali širocepředem propagované setkání v Komár-ně. Tohle město bylo vybráno předněproto, že je to z Komárna jen „přesmost“ a že je to slovenská oblast s Ma-ďarskem úzce svázaná - pro radioama-téry jsou dostupné maďarské převádě-če, přitom jazykové bariéry praktickyneexistují. Mají tam dobré pivo a v ne-

poslední řadě - Komárno je rodištěm vý-znamných maďarských osobností -např. zakladatelů maďarské akademievěd či F. Lehára. (Na konci června zasepořádala maďarská odbočka FIRAChromadný zájezd vlakem do Friedrich-shafenu.)

Atmosféra setkání v Komárně bylavýborná, ať již při prohlídce města, přispolečném obědě nebo při posezenímenších skupin v hospůdkách. Každýúčastník obdržel kopii perokresby ne-známého autora, který načrtl - vzájem-ně do sebe vkomponované - všechnyvýznamné památky Komárna. Nakoneci náš časopis PE-AR z tohoto setkáníbude mít profit, neboť osobní kontakty

se zainteresovanými odborníky vždypřinášejí ovoce. Tentokrát se to potvr-dilo při krátkém rozhovoru s jednímz redaktorů maďarského časopisu Rá-diótechnika, který se setkání také zú-častnil. I přes silnou jazykovou bariéru,neboť maďarština není právě v českýchkrajích běžnou řečí, se krátkodobé se-tkání vyplatilo oběma stranám. Řadumateriálů provozního charakteru (pod-mínky závodů, diplomů) si již účastnícipaketové sítě mohli přečíst v českýcha slovenských BBS, z technické ročen-ky Rádiótechnika évkönyve 1996 se po-kusíme přetisknou některé zajímavémateriály i v PE-AR. Maďarští radioa-matéři zase budou seznámeni se zají-mavostmi v našich publikacích.

Page 45: NÁŠ ROZHOVOR - Internet Archive Ra… · Praktická elektronika A Radio - 10/96 NÁŠ ROZHOVOR ROČNÍK I/1996.ČÍSLO 10 V TOMTO SEŠITĚ Náš rozhovor..... 1 AR seznamuje: Hledač

Praktická elektronika A Radio - 10/96

Zprávy z ARRL V QST 7/96 bylo pub-likováno pořadí radioa-matérů na čelných mís-tech v tzv. Honor Rolldiplomu DXCC.

V kategorii MIXED mávšech 327 platných zemíDXCC potvrzeno pouze8 stanic. Z toho je 5 ja-ponských a 3 evropské.Jsou to ES1AR, OH2BC,OH3YI, JA1BK, JA1UQP, JA2DHG,JA2VPO, JA8EAT. Je překvapením,že zde nefiguruje ani jediná americkástanice. Potěšující je však účast na-šich předních stanic na následujícíchmístech:

326 zemí DXCC mají potvrzenoOK1ADM, OK1KRS, OK1MG, OK1MP,OK2DB a také slovenské staniceOM3JW a OM3MM. 325 potvrzenýchzemí DXCC má OM3MB. 324 potvrze-ných zemí DXCC mají OK1RD aOK1VK. 323 potvrzených zemí DXCCOK1ABP a OM3EA, 322 OK1ZL.

V kategorii PHONE mají všechnyzemě potvrzeny pouze dvě stanice, ato JA1BK a OH3YI. Z našich stanicmá potvzeno: 326 zemí OK1MP a naSlovensku OM3JW. 325 zemí má po-tvrzeno OK1ADM, 323 OK2DB.

Kategorie CW: všech 327 platnýchzemí má potvrzeno 5 stanic, a sicevšechny z Japonska: JA1BK, JA1UQP,JA2DHG, JA2VPO a JA8EAT. 326zemí má potvrzeno z našich stanicOK1MG, OK1MP a OM3JW. 325 zemímá OK2DB.

Pokud někdo z našich radioamaté-rů v loňském roce pracoval na KV sestanicí WW2END, měl by obdržet pří-ležitostný QSL k 50. výročí ukončeníválky mezi Spojenými státy a Japon-skem. Radioamatéři organizovanív North Kitsap Amateur Radio Clubuve státě Washington na západnímpobřeží USA uspořádali při příležitostitohoto výročí pamětní vysílání z bitev-ní lodě Missouri. Na této lodi byla po-depsána Japonská kapitulace dne 2.září 1945. Nyní kotví Missouri v přísta-vu pro vysloužilé lodě v Bremertownuve státě Washington. K radioamaté-rům klubu NKARC se připojili i radioa-matéři Radio Club of Tacoma a spon-zoroval je Western Washington DXClub a Mike and Key Club v Seattlu.Jejich činnost také podpořil viceprezi-dent Al Gore, na jehož přímluvu jimorganizace FCC vydala speciálníznačku WW2END. K akci se přidaloi americké vojenské námořnictvo.

Expedice začala vysílat přesně 1.září 1995 v 19 UTC. Během dalších 4dnů navázali členové expedice přes4800 spojení na všech pásmech KV,VKV a UKV. Navázali mnoho spojenís válečnými veterány a také mnohomladých radioamatérů jim sdělilo, žejejich otcové a dědové pracovali zaválky jako vojenští radisté. Expediceskončila 4. září 1995 ve 22 hod. míst-ního času.

červeného AR nebo v uvedených čís-lech PE-AR: Plzeňský pohár AR 9/94,SSB liga a Provozní aktiv AR 4/94, OMactivity a Japan DX AR 2/94, Aktivita160 AR 1/95, WAG AR 9/95, 1,8 MHzRSGB viz PE-AR 1/96, DARC CoronaAR 6/94, Hot party AR 11/93, OK-DXAR 10/94, WAEDC RTTY AR 7/93.

Stručné podmínky některýchKV závodů:

160 m Interregional CW contest jezávod pořádaný od loňského roku v ter-mínu dřívějšího WAOE contestu třetícelý víkend v listopadu. Časy viz kalen-dář a poznámka. Kategorie: jeden op.,více op. - jeden TX, posluchači. Pro-voz: CW na kmitočtech 1830-1860 kHz,příp. v úsecích pásma 160 m povole-ných v zemi účastníka. Vyměňuje seRST, poř. číslo spojení a dvou- či tří-písmenný kód označující distrikt (u násokresní znaky). Za každé spojení jedenbod, každý různý kód distriktu je náso-bičem, každá země DXCC/WAE platíza dva násobiče. Posluchači soutěží zastejných podmínek. Deníky na adresu,která bude každoročně vyhlášena dokonce kalendářního roku (ads: OEVSVContestmanager, Theresiengasse 11,A-1180 Wien, Rakousko).

CQ World WideDX contest

se koná každoročněva dvou částech: FONEvždy poslední celý ví-kend v říjnu, CW vždyposlední celý víkendv listopadu. Začátek jevždy v sobotu v 00.00, konec v nedělive 24.00 UTC. Kategorie: 1) jeden ope-rátor (práce na všech pásmech, nebona jednom pásmu); a) stanice s jednímoperátorem bez jakékoliv pomoci přizávodě (psaní deníku atd.) bez získá-vání informací o stanicích. V každémokamžiku je přípustný jen jeden signál.b) jako 1a), ale s výkonem, který ne-překročí 100 W; c) QRPp - výkon vysí-lače nesmí překročit 5 W a závodnícijsou srovnáváni jen s ostatními v tétokategorii; d) jeden operátor s asisten-cí: zde se připouští získávání informa-cí o DX stanicích z paketových sítí ap.Operátor může kdykoliv změnit pásmo.2) Stanice s více operátory a) jeden vy-sílač - je povolen pouze jeden vysílač apřechod z pásma na pásmo po 10 mi-nutách provozu s výjimkou přechodu najedno jediné pásmo k navázání jediné-ho spojení, které dá nový násobič. b)stanice s více operátory a více vysílači(avšak jen jeden signál na každém pás-mu).

Závodí se na všech pásmech 1,8 až28 MHz vyjma pásem WARC, přičemžse vyměňuje report RS nebo RST a čís-lo zóny WAZ. Spojení se stanicemivlastní země 0 bodů, se stanicemi navlastním kontinentu 1 bod, se stanice-mi jiných kontinentů 3 body. Násobičejsou na každém pásmu zvlášť: a) kaž-dá země DXCC a WAE , b) každá zónaWAZ. Součet bodů za spojení ze všechpásem se vynásobí součtem všech ná-sobičů ze všech pásem. Deníky v ob-vyklé formě se sumářem a přehledem

OK2JS

Kalendář závodůna listopad

Den Závod Pásma UTC2.-3.11. A1 Contest - MMC 1) 144 MHz 14.00-14.005.11. Nordic Activity 144 MHz 18.00-22.0012.11. Nordic Activity 432 MHz 18.00-22.0012.11. VKV CW Party 144 MHz 19.00-21.0016.11. AUB VHF/SHF Contest (DL)

144 MHz a výše 14.00-18.0016.11. S5 Maraton 144-432 MHz 13.00-20.0017.11. Provozní aktiv 144 MHz-10 GHz 08.00-11.0017.11. AGGH Activity 432 MHz-76 GHz 08.00-11.0017.11. OE Activity 432 MHz-10 GHz 08.00-13.0017.11. Activity I. district (DL) 432 MHz 08.30-10.3017.11. Activity I. district 1,3 GHz 10.30-11.3019.11. VKV Speed Key Party 144 MHz 19.00-21.0026.11. Nordic Activity 50 MHz 18.00-22.0026.11. VKV CW Party 144 MHz 19.00-21.00

1) podmínky viz AR-A 4/94 a AMA 1/94, deníky na OK1FBT

OK1MG

Firma Motorola nyní dodává šestnových typů širokopásmových vf zesi-lovačů s napájením 15 V nebo 28 V,které lze použít pro nízkovýkonové vfstupně v rozmezí 50 až 1000 MHz s vý-stupním výkonem (podle typu) 0,4 až1 W. Pro radioamatéry by byl jistě zají-mavý lineární zesilovač MRFA 2602,který při napájecím napětí 215,5 V do-dává v kmitočtovém rozmezí 470-860MHz výstupní výkon 60 W při zesílenínejméně 8,5 dB.

Kalendář závodůna říjen a listopad

Datum Název závodu Mód UTC19.10. Plzeňský pohár CW i SSB 06.00-07.3019.-20.10.Worked all Germany MIX 15.00-15.0020.10. 21/28 MHz RSGB cont. CW 07.00-19.0026.-27.10.CQ WW DX contest SSB 00.00-24.0027.10. LF CW WAB contest CW 09.00-18.002.11. SSB liga SSB 05.00-07.002.11. DARC Corona 10 m DIGI 11.00-17.003.11. Provozní aktiv KV CW 05.00-07.003.11. HSC CW contest CW viz podm.8.-10.11. Japan DX contest SSB 23.00-23.009.11. OM Activity CW 05.00-05.599.11. OM Activity SSB 06.00-07.009.-10.11. OK-DX contest CW 12.00-12.009.-10.11. Europ. cont. (WAEDC) RTTY 00.00-24.0011.11. Aktivita 160 CW 20.00-22.0016.-17.11.Esperanto contest SSB 00.00-24.0016.-17.11.VK-ZL Oceania QRP CW 10.00-10.0016.-17.11.Second 1,8 MHz RSGB CW 21.00-01.0016.-17.11.160 m Interregional CW * 16.00-08.0017.11. HOT party AGCW CW 13.00-17.0023.-24.11.CQ WW DX contest CW 00.00-24.00Každoročně od 30. 10. do 8. 11. pracu-je stanice ON4CLM, za spojení je mož-nost získat diplom (osvobození belgic-kého pobřeží kanadskými vojsky 1944).

* V některých pramenech uvedeno14.00-08.00 UTC s povinnou dvouho-dinovou přestávkou.

Podmínky závodů uvedených v ka-lendáři najdete v předchozích ročnících

Page 46: NÁŠ ROZHOVOR - Internet Archive Ra… · Praktická elektronika A Radio - 10/96 NÁŠ ROZHOVOR ROČNÍK I/1996.ČÍSLO 10 V TOMTO SEŠITĚ Náš rozhovor..... 1 AR seznamuje: Hledač

Praktická elektronika A Radio - 10/96

rantu (0 = nulo, 1 = unu, 2 = du, 3 = tri,4 = kvar, 5 = kvin, 6 = ses, 7 = sepen, 8= ok, 9 = nau). Závodí se na všech pás-mech 3,5-28 MHz, doporučené kmito-čty jsou 3766, 7066, 21 266 a 28 766kHz. Za každé spojení se počítá jedenbod, násobiče nejsou. Z celkové dobyzávodu (48 hodin) je třeba vybrat libo-volných 20 hodin odpočinkových. De-níky se zasílají nejpozději do 15. 12.na adresu: Hans Welling, Bahnhof-strasse 22, 3201 Hoheneggelsen, BRD- SRN.

Předpověď podmínek šíření KV na říjenMinimum jedenáctiletého cyklu se nyní zdá být blíže než na dohled. Příčina spočí-

vá ve skutečnosti, že úroveň sluneční aktivity prakticky přestala klesat. Jediným sig-nálem, že to s průchodem minimem ještě nemusí být tak žhavé, je skutečnost, že sei během letošního léta skupiny skvrn naprosto převážně pohybovaly poblíže sluneční-ho rovníku - a tedy patřily ještě k cyklu starému. S použitím měsíčního průměru číslaskvrn R=8,8 za letošní červenec vychází klouzavý průměr za leden letošního roku naR12=10,8 a je jisté, že nejen únorové číslo bude ještě krapet menší (zatím nejméněskvrn bylo na Slunci až v dubnu). Nicméně, červnem počínající přechodný vzestupv červenci pokračoval. Hystereze ionosféry je ale dostatečně velká na to, aby i taktostabilní tendenci nebrala příliš vážně a tak můžeme do předpovědních programů,generujících předpovědní křivky na říjen, s klidem Angličana dosadit opět R12=7.

Ionosféra nám v říjnu předvede, jak nízké mohou být nejvyšší použitelné kmito-čty, když se hladina slunečního rentgenového a ultrafialového záření pohybuje poblí-že nejmenší možné. Šíření signálů mezi námi a místy, ležícími ve vzdálenostechvýrazně nad 10 000 km, jež po většinu jedenáctiletého cyklu probíhá bez problémůtzv. krátkou i dlouhou cestou, bude mnohdy možné pouze cestou krátkou - a to bude-me ještě rádi. Do obou vzdálenějších oblastí, hojněji osídlených radioamatéry, tj. Se-verní Ameriky a Japonska, se i dvacetimetrové pásmo bude otevírat značně neochot-ně a navíc ne každý den. Slušná je ještě šance na signály DX v lepších dnechv pásmu sedmnáctimetrovém - i to se ale, podobně jako pásma ještě kratší, budevětšinou otevírat jen na jih. O to extenzívněji bude ovšem využívána čtyřicítka, na nížse se signály DX budeme moci setkat v podstatně kdykoli (nebude-li ovšem právěprobíhat porucha). Opět nám zde (a ještě více na osmdesátce - o stošedesátce ne-mluvě) přijde vhod menší útlum ionosféry i menší hladina atmosférického šumu.

Obvyklá analýza vývoje se týká letošního července. Ti, kdo průběžně sledují krát-kodobé změny, ocenili změnu textu, vysílaného majákem DK0WCY. Jak průběžné,každé tři hodiny obměňované údaje magnetometru v Kielu, tak i denní hodnotyz Geoalertu (SEL NOAA, Boulder), jsou nyní dvakrát opakovány, čímž je výraznězmenšena možnost ztráty nebo zkreslení při výskytu úniků. A úniků bylo požehnaně,protože aktivita sporadické vrstvy nebyla nijak malá - zejména v první polovině měsí-ce. Kromě kmitočtu 10 144,4 kHz jsme DK0WCY mohli s úspěchem hledat mezi 8-9a 16-19 hod. i na 3557,7 kHz a pokud jej slyšely i vzdálenější stanice, znamenalo tovětší šance pro spojení stanic QRP, v jejichž segmentu kmitočet celkem účelně leží.Z těch, koho údaje o Slunci, magnetosféře a ionosféře zajímají více, na tom byli asinejlépe účastníci sítě Internet, zvláště mohou-li využívat stránek WWW - pak se sta-čilo připojit na http: //www.sel.noaa.gov/ a již jen vychutnávat barevné snímky a grafy,doplněné přesnými daty.

Z popisu vývoje postačí omezit se na výčet zajímavostí. Podobně jako koncemčervna se večer a v noci objevila 5. července stanice CY0AA. Následující den domi-novala sporadická vrstva E nad severní Evropou, což na desetimetrovém pásmuvětšinu dne vytrvale dokumentovaly norské, švédské a finské majáky. Es se pak pře-sunula nad Střední a Jižní Evropu s vrcholy výskytu 11., 13., 14., 16. a 28. července.Vzápětí po jejím sice krátkém, ale úplném vymizení 12. července následovala dokon-

stanic k vyloučení duplicitních spojeníse zasílají do měsíce po skončení kaž-dé části na: CQ Magazine, 76 NorthBroadway, Hicksville, N.Y. 11801 USAs poznámkou CQ WW FONE nebo CQWW CW. Diplomy obdrží první stanicev každé kategorii a v každé zemi, sta-nice s více operátory tehdy, pokud zá-vodí alespoň 24 hodin.

HSC CW contestse koná vždy poslední ne-děli v únoru a listopadu navšech „klasických“ pás-mech 3,5-28 MHz ve dvoudvouhodinových etapách:09.00-11.00 a 15.00-17.00UTC. Kategorie: 1. členo-vé HSC, 2. ostatní (max150 W out), 3. QRP max 5W out, 4. posluchači.S každou stanicí platí na

každém pásmu a v každé etapě jednospojení. Kód: RST + poř. č. spojení; bo-dování: 1 bod za EU, 3 body za spojenímimo EU. Násobiče: země WAE/DXCCna každém pásmu zvlášť. Deníky nej-později do měsíce po závodě na: FrankSteine, DL8WAA, Trachenberger Str.49, D-01129 Dresden, BRD - SRN.

Esperanto contestje pořádán vždy třetí víkend v listo-

padu, začátek v sobotu v 00.00 a ko-nec v neděli ve 24.00 UTC. Mohou sezúčastnit všichni radioamatéři na svě-tě, pouze kód má být předán v espe-

V loňském roce oslavili polští radio-amatéři 70 let od prvního radioamatér-ského spojení se zahraničím. Při té pří-ležitosti pracovala i speciální staniceSP0TPAX. Britským radioamatérům je nyní nazvláštní žádost umožněno experi-mentálně pracovat na velmi dlouhýchvlnách v rozsahu 71,6 až 74,4 kHzs výkonem 1 W PEP. Od letošního létajsou klubovým stanicím na britských os-trovech na dobu jednoho roku do ně-kterých závodů přidělovány jednopís-menné značky (např. GJ6C, G6A ap.). SV5RW na Ostrově Rhodos je ma-jitelem několika hotelů a výrobnylikérů. Pokud tam pojedete, můžete seu něj ubytovat... Vassilis, SV5TS, jezase generál ve výslužbě, který dříveodpovídal za bezpečnost všech ostro-vů, patřících k Rhodu. Všichni přísluš-níci jeho rodiny mají koncese. Sámpracuje mnoha druhy provozu jak naKV, tak na VKV. Stanice 3V8BB navázala v červencit.r. ve spolupráci s německými radioa-matéry asi 130 spojení odrazem od me-teorických stop. V prvním týdnu měsíce září t.r. pra-covaly stanice funkcionářů ARRL podsvými značkami, doplněnými číslem127, což je doba od narození H. P. Ma-xima, W1AW, zakladatele radioamatér-ského hnutí. Za spojení s 25 takovýmistanicemi je možné získat diplom.

Před více jak 70 lety, 13. 3.1926byla ustavena španělská radioamatér-ská organizace, zvaná Asociación Es-paňoles Aficionados a la Radiotécni-ca. Již předtím však bylo Španělskoaktivní v IARU, byla založena španěl-ská sekce této organizace a jejímprvním prezidentem a zástupcem vIARU byl v listopadu 1925 zvolenMiguel Roya, používající tehdy značkuEAR1 a jednoelektronkový vysílač -oscilátor Hartley s výkonem 50 W přianodovém napětí 1000 V s přímýmklíčováním v katodě. Dochovalo seschéma, které bylo přetištěno s ko-mentářem v letošním červnovém čísleCQ-EA. OK2QX

ce otevření na Severní Ameriku 14. a 18. července. Takže ačkoli se přes den pohybova-ly kritické kmitočty f0F2 nad středními šířkami Evropy jen okolo 5 MHz a ani ve večernímmaximu nedosahovaly 7 MHz, bylo na KV celkem rušno.

Následují obvyklé číselné údaje o slunečním toku (Penticton, B.C.) a indexu Ak (Wing-st) z jednotlivých dnů července: SF = 70, 70, 69, 69, 69, 68, 72, 82, 84, 80, 77, 74, 70,68, 67, 67, 67, 65, 66, 65, 65, 66, 67, 66, 68, 70, 73, 76, 78, 80 a 80, v průměru 71,2;Ak=8, 8, 14, 11, 12, 6, 12, 14, 4, 2, 6, 11, 8, 10, 12, 8, 10, 8, 8, 10, 8, 10, 7, 6, 10, 8, 4,15, 6, 10 a 19, v průměru 9,2. I toto číslo je mimořádně malé a dobře vystihuje charaktervývoje navzdory zpočátku rušnějšímu vývoji na Slunci se středně mohutnou erupcí 9.července 09.11 UTC.

OK1HH

Page 47: NÁŠ ROZHOVOR - Internet Archive Ra… · Praktická elektronika A Radio - 10/96 NÁŠ ROZHOVOR ROČNÍK I/1996.ČÍSLO 10 V TOMTO SEŠITĚ Náš rozhovor..... 1 AR seznamuje: Hledač

Praktická elektronika A Radio - 10/96

Hláskovací tabulky

Mnoho našich radioamatérů běžněnavazuje (často i v pásmech VKV) spo-jení s radioamatéry italskými; vzájem-ný provoz jim usnadní následující ital-ská hláskovací tabulka.

Italská hláskovací tabulka

A - America N - NorvegiaB - Baltimora O - OntarioC - Canada P - PortoricoD - Danimarca Q - QuitoE - Europa R - RomaniaF - Francia S - SantiagoG - Germania T - TokioH - Honolulu U - UniversitaI - Italia V - VenezuelaJ - Japan W - WhiskyK - Kilowatt X - XilofonoL - Londra Y - YokohamaM - MarocoZ - Zanzibar

1 - uno 6 - sel2 - due 7 - sette3 - tre 8 - otto4 - quatro 9 - nove5 - cinque 0 - zero

Q-kódy a zkratky(Pokračování)

DAY- denDB - decibelDC - stejnosměrný proudDD - dobrý den (česká)DE - od, z (mezi volacími

značkami v CW provozu)DEC - prosinecDGR - stupeňDIF - rozdílDIPOLE - dipól, půlvlnná anténaDIRECT - přímoDK - děkuji (německá)DN - dobrou noc (česká)DNT - nedělati, nekonatiDO - dělati, konatiDP - děkuji pěkně (česká)DPE - zprávaDR - drahý, milýDSB - vysílání dvěma

postranními pásmyDSP -digitální zpracování

signáluDSW - na shledanou (ruská)DTMF - selektivní tónová volbaDURING - během, zaDV - dobrý večer (česká)DWN - níže (o kmitočtu)DX - velká vzdálenostEAST - východEASY - snadnýECO - elektronkově vázaný

oscilátorEME - spojení odrazem od

MěsíceEND - konecERE- zde, zde je

Z vašich dopisůNapsal nám Otto, DJ5QK, z Heidelber-

gu v SRN:Mám připomínku k článku Q-kódy a zkrat-

ky v rubrice Mládež a radiokluby v PE-AR 8/96. Je naprosto v pořádku, že uveřejňujeteseznamy zkratek. Jednak je to výcvikovápomůcka, jednak se tyto zkratky čas od časumění a doplňují. Ve zmíněné rubrice jsouvšak hned na začátku chyby v označení růz-ných druhů vysílání. Podle dokumentů ITUje správné a platné označení následující:

A1A - nemodulovaná telegrafie (CW);A1B - nemodulovaná telegrafie pro au-

tomatický příjem;A2A - modulovaná telegrafie (MCW,

ICW, obě postranní pásma);J2A - modulovaná telegrafie s jedním

postranním pásmem;A3E - telefonie (AM, dvě postranní pás-

ma);J3E - telefonie (SSB, jedno postranní

pásmo);A3F - televize amplitudově modulovaná

s dvěma postranními pásmy;C3F - televize amplitudově modulovaná

s potlačením zbytku nosné, jedno postrannípásmo.

73 de Otto, DJ5QK, OK8AGX

Děkuji Ottovi za upozornění a těším sena vaše další dopisy. Moje adresa: JosefČech, Tyršova 735, 675 51 Jaroměřice nadRokytnou.

73, Josef, OK2-4857

U Pergamenky 3, 170 00 Praha 7tel.: (02) 87 22 240

ES - aEST- východoamerický časEU - EvropaEVDI - každý, všichniEVER - vždyEX - dřívější, bývalýEXCUSE - promiňteEZ - snadný

(Pokračování)

V čísle 7/96 časopisu CQ-DL bylinterview s jedním z nejznámějších ně-meckých posluchačů, DE0GLF. Zřejměi tam posluchačská činnost „hyne naúbytě“, i když pokud se týče množství,je žadatelů o DE čísla asi 20 týdně. Bylovšak zatím vydáno pouze 44 diplomůDLD-H 1000 za KV pásma. KlesajícíQSL morálka, kdy se dnes poslucha-čům vrací jen asi 10 % QSL odeslanýchpřes byro a kdy na některé QSL je tře-ba čekat i více než 5 let, způsobuje, žeposlech na pásmech jako samostatnádisciplína radioamatérského provozupřestává být atraktivní. Soustavně docházejí dotazy nanové značky, vydávané v Anglii. Protoještě jednou přehled nových prefixů: Ma MX Anglie, MD a MT ostrov Man, MJa MH ostrov Jersey, MU a MP ostrovGuernsey, MI a MN Severní Irsko, MMa MS Skotsko, MW a MC Wales. Dru-hý prefix je přidělován vždy klubovýmstanicím.

12. října 1996 se koná celostátní sjezdČRK. O jeho výsledcích budeme infor-movat v příštím čísle. Zatím stručně shr-nujeme letošní aktivity ČRK na meziná-rodním poli:

Zástupci ČRK se pravidelně účastnízasedání IARU a prosazují zájmy radio-amatérů ČR. Na začátku letošního rokuse konalo zasedání KV a VKV komisí I.oblasti IARU ve Vídni, kterého se účast-nil za ČRK V. Všetečka, OK1ADM, M.Kasal, OK2AQK, a K. Karmasin, OK2FD.Na konci června se konalo největší radi-oamatérské setkání v Evropě ve Fried-richshafenu (viz s. 44), kde měl ČRK svůjreprezentační stánek a kde zasedalo ně-kolik odborných skupin IARU. Těchto za-sedání se účastnili Miloš Prostecký,OK1MP, a Václav Všetečka, OK1ADM.Kromě setkání ve Friedrichshafenu na-vštívila delegace ČRK též Mezinárodníradioamatérské setkání v rakouskémLaa (květen 1996). I tam jsme měli re-prezentační stánek a snažili jsme se conejlépe informovat o radioamatérskémdění v České republice.

Z aktivit ČRK

Čím pomáhá ČRKvšem radioamatérům?- Přispívá na provoz radioamatér-

ských převáděčů v pásmech VKV.- Přispívá na vybavení a výstavbu sítě

Paket radio.- Přispívá na některá setkání radioa-

matérů.- Vydává radioamatérský časopis

AMA Magazín, v němž mj. informuje svéčleny pravidelně o všem, co se týká čin-nosti ČRK. Časopis AMA Magazín vy-chází v rozsahu 28 stran A4 s barevnouobálkou šestkrát do roka.

- Hradí za své členy veškeré nákladyna QSL službu.

- Přiděluje pro zájemce posluchačskáčísla. Kdo máte zájem poslouchat naamatérských pásmech a nemáte pro za-sílání poslechových lístků přiděleno po-sluchačské číslo, můžete si o ně napsatna sekretariát ČRK.

- Vyhlašuje závody a soutěže na KVa VKV, podílí se na jejich vyhodnocová-ní a cenách. Podmínky těchto závodůjsou uvedeny v klubovém časopisu AMAMagazín a v časopise Praktická elektro-nika A Radio.

- Pořizuje pro zájemce kopie technic-kých i jiných článků z časopisů a publi-kací, které má k dispozici.

- Vysílá zpravodajství v pásmu 80 ma 2 m.

- Reprezentuje zájmy svých členůvůči orgánům ČR i vůči nevládním orga-nizacím.


Recommended