1

Na tomto místě si dovoluji čtenářům nabídnout pokračování volného seriálu o rámci podnikání v oblasti soukromé bezpečnosti v jednotlivých členských státech Evropské unie. Ačkoli se ne vždy jedná o informace zcela aktuální, a ačkoli se ne o všech zemích ne vždy podaří zjistit stejné množství údajů – je možné tvrdit, že se jedná o inspirativní sondu, překračující například veřejně přístupné materiály CoESS. RÁMEC PODNIKÁNÍ V OBLASTI SOUKROMÉ BEZPE ČNOSTI: MAĎARSKO 1 Mgr. Old řich Krulík, Ph.D. katedra krizového řízení Policejní akademie České republiky v Praze krulik@polac.cz 1. Základní údaje o zemi

• Počet obyvatel: 10 090 330 (Mikrocensus 2005).2 • Rozloha země: 93 030 km2. • Administrativní uspořádání: 19 žup a hlavní město. • Počet obcí: 3 168 (z toho 22 měst na úrovní okresu, 195 „obyčejných“ měst

a 2 908 vesnic respektive 23 částí hlavního města).3 2. Bezpečnostní komunita zem ě

Policie Maďarské republiky (Rendőrség) je v současnosti jednotným ozbrojeným bezpe čnostním sborem působícím v oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti (v návaznosti na vstup země do Schengenského prostoru došlo k 1. lednu 2008 ke sloučení policejního sboru a do té doby samostatně fungující Pohraniční stráže). Činnost policejního sboru v Maďarsku je od roku 2006 řízená Ministerstvem spravedlnosti a prosazování práva (Köztársaság Igazságügyi és Rendészeti Miniszteriuma). Ministerstvo vnitra, které sbor řídilo do té doby, nyní plní funkci ústředního orgánu státní správy v oblasti místní samosprávy a regionálního rozvoje).4 Plánovaná systemizace sboru hovoří o stavu 45 000 pracovníků (reálně se však jedná o poněkud nižší údaje). Z toho asi 33 500 představují ve služebním pom ěru (tabulkově se jedná o zhruba 35 000 míst),5 asi 10 000 tvo ří civilní zaměstnanci a třetí kategorii tvoří přibližně 400 neuniformovaných policejních úředníků. Zhruba 4 500 policistů jsou vyšetřovatelé (tabulkový stav 5 260). Žen ve služebním poměru je 5 713 (asi 16 %), dalších 272 je mezi neuniformovanými policejními úředníky a 6 273 mezi civilními zaměstnanci (70 %).6 1 Tato studie je výstupem z grantu P408/11/0395 financ ovaném Grantovou agenturou České republiky, jíž autor tímto d ěkuje za finan ční podporu výzkumu problematiky privatisace bezpe čnosti. 2 Data on Territories and Individual Parliamentary Constituencies <http://www.mikrocenzus.hu/mc2005_eng/index.html>. 3 Hungarian Central Statistical Office: Regional Atlas – Public Administration Structure <http://portal.ksh.hu/portal/page?_pageid=38,566760&_dad=portal&_schema=portal> (NUTS v Maďarsku, stav k 1. VII. 2009). Wikipedia: Hungary <http://en.wikipedia.org/?title=hungary>. 4 Wikipedia: Law Enforcement in Hungary <http://www.en.wikipedia.org/wiki/law_enforcement_in_hungary>. 5 Crime and Criminal Justice, Eurostat, Brussels 2008, s. 10 (pro rok 2006 je uveden počet 28 636 policistů). 6 Das, D., K.; Palmitto, M., J., World Police Encyklopedia, Taylor and Francis Group, LLC, New York 2006, s. 370. Tito autoři k datu 8. ledna 2004 uvádějí, že tabulkové stavy sboru činí 38 500 osob, přičemž skutečný stav byl 38 310 osob (z toho 4 708 žen, 17 780 uniformovaných policistů, 11 660 neuniformovaných a 8 870 civilních zaměstnanců).

2

Přehled Eurostat-u pokrývá roky 1998 až 2009 včetně.7 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

30 382 29 878 28 873 28 845 28 996 29 518 29 516 28 627 28 636 26 334 33 698 33 487

0

5000

10000

15000

20000

25000

30000

35000

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Novější údaje se autorovi nepodařilo získat. V roce 2010 bylo přitom v otevřených zdrojích zmíněno, že s ohledem na růst zločinnosti existuje plán na zdvojnásobení počtu policistů (není však zřejmé, zda v celé zemi, nebo jen v budapešťské aglomeraci).8 Organisační uspořádání sboru sestává ze tří následujících úrovní:

• centrální/celorepublikový orgán: Celostátní velitelství (Policejní prezidium); • regionální/územní orgán: útvary s územně vymezenou působností: • místní orgány: velitelství ve spádových oblastech (viz níže); obvodní

velitelství policie na území Budapešti; referáty – inspektoráty pohraniční policie.

V rámci nižších organizačních článků policie (tedy v rámci měst nebo okresů) lze zřídit se souhlasem hlavního policejního velitele příslušné župy tzv. policejní strážní hlídky . Velitel strážní hlídky odpovídá za jejich činnost příslušnému policejnímu veliteli okresu nebo obvodu. Odborný dozor nad činností strážní hlídky vykonávají vedoucí speciálních úseků služby v rámci příslušných velitelství. Za jistou formu komunitní práce lze považovat i spolupráci policejních složek s orgány, zabývajícími se ochranou životního prostředí. Společná kontrolní činnost je zaměřena na dodržování předpisů, týkajících se regulace rybolovu a myslivectví (se zvláštním zřetelem na chráněná území), odhalování a zabránění konání nepovolených sportovních a jiných akcí (i tzv. technoparty ) v přírodě, stejně jako zamezení používání motorových vozidel v chráněných oblastech. Velký mediální ohlas vzbudila roku 2007 iniciativa “Zelené komando: Pro čisté Maďarsko “ (Dohoda o vzájemné spolupráci mezi Celostátním velitelstvím policie a Ministerstvem ochrany životního prostředí a vodního hospodářství Maďarské republiky ze dne 1. října 2007).

7 Eurostat: Crime Trends in Detail <http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/crime_trends_in_detail>. Number of Police Officers <http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/crime/documents/police.pdf>. Hány rendőr dolgozik Magyarországon? <http://www.gyakorikerdesek.hu/politika__rendorseg__213133-hany-rendor-dolgozik-magyarorszagon>. 8 Kiss, T., S., Hungary to Boost Police Force; in: Wordpress, 14. II. 2011 <http://boedapest.wordpress.com/2011/02/15/hungary-to-boost-police-force/>.

3

Za účelem plnění strategických cílů v oblasti ochrany spotřebitele a boje s šedou ekonomikou byla dne 8. února 2008 podepsána Dohoda o vzájemné spolupráci mezi Policií Ma ďarské republiky a dalšími orgány ve řejné sféry (Úřad daňové a finanční kontroly, Celní a finanční úřad, Orgán ochrany spotřebitelů, Nejvyšší orgán dozoru nad dodržováním ustanovení zákoníku práce a Orgán Ministerstva zemědělství a rozvoje venkova – vykonávajícím dozor nad sítí potravinářských obchodů). Uvedené orgány p ři provád ění dozoru a kontrolní činnosti ( např. kontrola tržnic a supermarketů) totiž často pot řebují policejní asistenci a místní p říslušní policejní velitelé jsou povinni jim ji dle svých možností poskytnout. Jako další příklad podobné spolupráce lze uvést podepsání dohody ze dne 22. srpna 2006 mezi hlavními velitelstvími policie žup, hlavním velitelstvím policie hlavního města Budapešti a Celostátním svazem orgánů dozoru nad veřejnými prostranstvími. Spolupráce je zaměřena na kontrolu a dohled nad dodržováním pořádku, čistoty a bezpečnosti u parků a podchodů pro veřejnost (zejména v Budapešti), stejně jako na dodržování veřejného pořádku při sportovních utkáních, kulturních akcích, různých festivalech, výstavách atd. V rámci policejní struktury v Maďarsku byla nově zřízena tzv. služba obvodního, respektive místního policisty (körzeti megbizotti szolgalat, KMB). Doslovně by se tato služba dala přeložit jako policista pov ěřený výkonem služby v daném obvodu . Takto systemizovaní policisté pracují v místech, kde nejsou zřízena policejní velitelství nebo policejní strážní hlídky. Na území státu působí 1 429 kanceláří KMB. Jejich základním úkolem je udržování kontaktů policistů s místním obyvatelstvem, vyšetřování některých trestných činů, pátrání na místě, prevence páchání přestupků a plnění některých dalších (vymezených) úkolů na úseku ochrany železnic, vodních toků a vzdušného prostoru. Policisté vykonávající tuto službu musí být alespoň středoškolsky vzdělaní a absolvovat příslušný související odborný výcvik. Při plnění svých povinností tito policisté udržují kontakty s místní samosprávou, občanskými sdruženími a obyvatelstvem. Zřízení této služby patří do kompetence hlavního policejního velitele župy. Výběr a jmenování konkrétních policistů provádí policejní velitel příslušného území. Tento velitel také žádá od místně příslušných starostů vyjádření o spokojenosti s touto službou.

Armáda Ma ďarska (Magyar Honvédség) čítá podle některých údajů okolo

26 000 příslušníků (stav pro rok 2010).9 K roku 2011 je jinými zdroji uváděn podstatně nižší číslo: 21 106 osob, včetně civilních zaměstnanců.10 Co se týče hasičů, pro rok 2008 jsou uváděny údaje 6 750 profesionálních (s 95 zbrojnicemi) a 1 100 dobrovolných hasičů (se 63 zbrojnicemi).11 Zpravodajská komunita Maďarska je relativně košatá a zahrnuje tyto instituce:

• Kancelář pro ochranu ústavy (Alkotmányvédelmi Hivatal, AH).12 • Civilní zpravodajská služba (Információs Hivatal, IH).13 • Vojenská kontrarozvědná služba (Katonai Biztonsági Hivatal, KBH).14

9 Honvédelmi Minisztérium <http://www.kormany.hu/hu/honvedelmi-miniszterium>. 10 Bílá kniha o obraně České republiky, Ministerstvo obrany České republiky, Praha 2011, s. 28. 11 CTIF: Main Fire Statistics in Hungary <http://www.ctif.org/main-fire-statistics-in-hungary>. 12 Alkotmányvédelmi Hivatal <http://www.ah.gov.hu/>. 13 Információs Hivatal <http://www.mkih.hu/>. 14 Wikipedia: Katonai Biztonsági Hivatal <http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Katonai_Biztons%C3%A1gi_Hivatal&action=edit&redlink=1>.

4

• Vojenská výzvědná služba (Katonai Felderítő Hivatal, KFH).15 • Národní bezpečnostní kancelář (Nemzetbiztonsági Hivatal, NBH).16 • Národní zvláštní bezpečnostní služba (Nemzetbiztonsági Szakszolgálat,

NBSZ).17

Specifickou součástí bezpečnostního systé-mu Maďarska je tzv. „Pomocná policie “ (policejní pomocníci, Polgárőrség, „Celonárodní sebeob-ranná organisace“ nebo „Civilní stráž“, OPSZ). Kořeny této složky spadají do roku 1989, přičemž současný rámec jejího fungování pokrývají zákony č. 52/2006 a 84/2009 (který příslušným dobrovol-níkům povoluje v ohrožení použít pepřový spray a řídit dopravu v okolí základních škol a školek).18 Tato, zcela na dobrovolnické bázi budovaná platforma zahrnuje údajně až okolo 80 0000 uniformovaných (ale neozbrojených) osob, nedisponujících žádnými zvláštními pravomocemi, odlišujícími je od zbytku populace, vykonávajících mnohé policejně-bezpečnostních činnosti, jako:

• sousedské hlídkování (neighbourhood watch) a pochůzková činnost (včetně využívání vlastních služebních vozů), zaměřená na omezování vandalismu a dalších forem nežádoucí a kriminální činnosti na komunální úrovni;

• zadržení osob na místě činu do příchodu či příjezdu policejní hlídky (pokud je zcela zřejmé, že došlo k trestnému činu a že se jedná o jeho pachatele);

• aktivity v oblasti prevence kriminality; • další pomocné činnosti podle pokynů policistů; • speciální součást, zvaná „Matrix“, obsluhuje zařízení pro

automatické rozpoznávání poznávacích značek zájmových vozidel (vozidla odcizená, patřící osobám důvodně podezřelým z páchání trestné činnosti nebo vozidla, jejich řidiči porušili dopravní předpisy atd.).

V rámci Budapešti a předměstí je „Pomocná policie“ strukturována do 62 spádových oblastí, souhrnně označovaných jako „Občanská sebeobranná organisace Budapešť (Budapesti és Agglomerációs Polgárőr Szervezetek Szövetsége, BPSZ).19 Tento sbor tvoří „elitu mezi dobrovolníky“ a výjimkou nejsou ani nákladné sponzorské dary, kterých se mu dostává (např. vozidla Hummer).20

15 Wikipedia: Katonai Felderítő Hivatal <http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=katonai_felder%c3%adt%c5%91_hivatal&action=edit&redlink=1>. 16 Wikipedia: Nemzetbiztonsági Hivatal <http://en.wikipedia.org/wiki/nemzetbiztons%c3%a1gi_hivatal>. 17 Wikipedia: Nemzetbiztonsági Szakszolgálat <http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=nemzetbiztons%c3%a1gi _szakszolg%c3%a1lat&action=edit&redlink=1>. 18 Új törvény szabályozza a polgárőrséget januártól; in: Biztonságpiac.hu. <http://biztonsagpiac.hu/uj-torveny-szabalyozza-a-polgarorseget-januartol>. Wikipedia: Auxiliary Police <http://en.wikipedia.org/wiki/auxiliary_police>. 19 Budapesti és Agglomerációs Polgárőr Szervezetek Szövetsége <http://www.bpsz.hu/viewpage.php?page_id=8>. 20 Zuglói Polgárőr és Önkéntes Tűzoltó <http://zugloipolgarorseg.hu/2012/02/>.

5

V souvislosti s „polo-policejními“ platformami v Maďarsku nelze nezmínit uskupení, nazývané Hnutí Maďarská garda (Magyar Gárda Mozgalom) je nástupnickou organizací (koncipovanou jako nadace) někdejší platformy Asociace Maďarská garda pro ochranu tradice a kultury (Magyar Gárda Hagyományőrző és Kulturális Egyesület), která existovala od přísahy svých členů na hradě Buda v srpnu 2007 až do soudního zákazu (z důvodu protiústavního zaměření proti lidským právům menšin) v červenci 2009.21

Navzdory proklamacím je přitom Garda těsně spojena s extremisticko-

populistickou politickou stranou Hnutí pro lepší Maďarsko (Jobbik Magyar-országért Mozgalom).22 Ačkoli sbory obecní policie v Maďarsku údajně neexistují, některé obce (jako třeba Tizsavasvari), kde Jobbik na základě výsledků obecních voleb vládne, dokonce zřídily své obecní bezpečnostní sbory, speciálně zaměřené na „romskou zločinnost a potírání lichvy“ (zvanou „četnictvo“, Csendorség), což mnohým připomíná dobu konce II. světové války a stejnojmenné milice Strany šípového kříže.23

21 Magyar Gárda <http://magyargarda.hu/>. Hungary: Extremist group holds rally <http://www.b92.net/eng/news/region-article.php?yyyy=2008&mm=01&dd=19&nav_id=47059>. 22 Jobbik Magyarországért Mozgalom <http://www.jobbik.com/>. Wikipedia: Civil Guard Association for a Better Future <http://en.wikipedia.org/wiki/civil_guard_association_for_a_better_future>. 23 Thorpe, N., Hungary's Roma Encounter 'Gypsy Crime' Gendarmes; in: BBC News, 8. VII. 2011 <http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13544903>. Megalakult a csendőrség Tiszavasváriban, 20. IV. 2011 <http://kuruc.info/r/2/77912/>.

6

3. Kriminalita v Ma ďarsku

0

100000

200000

300000

400000

500000

600000

700000

1965 1985 1988 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Ročně je v zemi zjištěno okolo 130 vražd nebo 3 000 loupežných přepadení,

10 000 krádeží motorových vozidel, 6 až 7 000 drogových trestných činů atd.24

rok počet zjištěných případů celkem

z toho násilná

kriminalita

z toho porušování

pravidel silničního provozu

z toho narušování veřejného pořádku

z toho hospodářská

trestná činnost

z toho majetková

trestná činnost

zjištění pachatelé,

celkem

zjištění pachatelé, na 100 000

obyvatel

1990 341 061 13 043 25 976 14 727 9 858 265 937 112 254 1 327 1991 440 370 13 974 29 942 18 474 8 347 356 671 122 835 1 444 1992 447 222 14 824 33 130 27 480 8 913 350 586 132 644 1 553 1993 400 935 14 782 29 362 31 230 6 146 307 396 122 621 1 432 1994 389 451 16 150 26 556 43 379 4 085 287 095 119 494 1 392 1995 502 036 16 096 24 633 55 061 5 064 391 062 121 121 1 409 1996 466 050 14 720 20 689 48 598 5 409 365 235 122 226 1 420 1997 514 403 16 445 21 203 65 946 6 543 393 003 130 966 1 521 1998 600 621 18 684 22 423 75 592 13 454 457 188 140 083 1 626 1999 505 716 18 882 20 503 71 063 20 318 358 036 131 658 1 527 2000 450 673 16 591 19 566 76 312 10 986 311 611 122 860 1 423 2001 465 694 20 927 19 561 74 535 12 412 317 900 120 583 1 396 2002 420 782 16 859 21 588 70 435 14 248 283 664 121 885 1 411 2003 413 343 17 970 20 142 71 667 15 088 275 891 118 145 1 369 2004 418 883 18 872 22 112 80 685 16 661 262 082 130 182 1 507 2005 436 522 17 780 22 826 83 983 17 106 270 740 133 790 1 547 2006 425 941 16 260 21 670 83 318 17 862 260 147 124 171 1 435 2007 426 914 17 110 23 006 76 391 14 021 276 193 116 161 1 342 2008 408 407 20 880 19 450 72 547 15 870 265 755 116 584 1 347 2009 394 034 23 914 17 664 68 986 16 752 253 366 112 831 1 304 2010 447 186 27 897 16 447 93 612 21 119 273 613 122 52925 1 417

Objasněnost zločinu je dnes hluboce pod 40 % zjištěného nápadu (roku 1965 to bylo 80,4 %, roku 1985 již jen 68,2 a roku 1994 okolo 42,6 %). Velmi významná je kriminalita recidivistů (velký podíl z nich představují Romové, viz níže). Před rokem 1991 se jen na zjištěném zločinu podílel jen nepatrný zlomek cizinců žijících v Maďarsku (1 z 8 000), dnes je tento podíl významně vyšší, a to i mezi tzv. „zločinci z povolání“ („kariérními kriminálníky“).

24 Crime and Criminal Justice, Eurostat, Brussels 2008, s. 2, 11. Registered publicly indicted crimes and perpetrators (1990–); in: Központi Statisztikai Hivatal, 2011 <http://portal.ksh.hu/pls/ksh/docs/eng/xstadat/xstadat_annual/i_zjb002.html>. Gönczöl, K., Critical Choices for Hungary, Electronic Resource Centre for Human Rights Education <http://www.hrea.org/erc/library/critical_choices/crime.html>. 25 Z toho 11 % tvoří vyslovení recidivisté. Dalších 20 – nebo až 70 % – vezeňské populace v Maďarsku – podle různých přístupů – tvoří osoby, které se „opakovaně dostávají do konfliktu se zákonem“ (páchají přestupky atd.).

7

Řada osob chápe relativně vysokou míru zločinnosti (zejména donedávna bezmála neznámé zločiny typu ozbrojená přepadení bank a loupežné vraždy seniorů), násilné ovlivňování svědků a málo odstrašující rozsudky (kdy soudy dokonce akceptují „vysvětlení“ že automobil nebyl předmětem krádeže, ale byl jen „vypůjčen“) jako „daň za demokracii“ a z tohoto titulu je náchylná nejen k mythologisaci „zlatých časů socialismu“, ale k radikálním řešením obecně (včetně znovuzavedení trestu smrti, lokální prohibice, nošení školních uniforem, respektive vytváření uskupení typu Maďarská garda). Co se týče jednotlivých skutkových podstat, tak počet zjištěných vražd v rámci Maďarska klesá.26 Roku 1994 se jednalo o 439 případů; rok 1997 a 1999 (stejně): 514 případů; rok 2003: 228; rok 2004: 209; rok 2005: 164; rok 2007: 154 a konečně, rok 2010: 133 případů. Řada ostatních položek je však na vzestupu. Pokud srovnáme roky 2009 a 2010, jsme svědky nárůstu majetkové trestné činnosti o 8 % (z toho vloupání a krádeže o více než 17 %), různé druhy „kriminality bílých límečků“ (včetně různých forem podvodů) vzrostly o 26 % a případy závažného ublížení na zdraví o 10,8 %.27 Další otázkou je míra latence řady forem kriminality. Oznamování domácího násilí tak v Maďarsku zůstává určitým tabu. Stejně tak existuje obrovná množina případů „bagatelní kriminality“ respektive případů, kdy poškozený objektivně nevěří ve zjištění viníka a náhradu škody (kapesní krádeže a vloupání do vozidel). Zhruba čtvrtina zjištěné kriminality je spáchána pod vlivem alkoholu.

Je přitom otázkou, do jaké míry se na této situaci podepisuje zřejmě až milionová (podle někoho jen 600 000 osob čítající) romská populace v zemi (viz mapa ).28 Statistiky občanů podle etnického klíče se v Maďarsku s výjimkou sčítání lidu nevedou. Je tak možné jen odhadovat na etnicitu případného pachatele konkrétního trestného činu podle jeho místa bydliště, věku nebo dosaženého vzdělání. Zjištěnou kriminalitou jsou objektivně zasaženy zejména oblasti jako

26 Vraždy před rokem 1980 se odehrávaly takřka výhradně „v rodině“ nebo v okruhu nejbližších známých. 27 Hungary Crime Rate Creeps Up in 2010; in: Budapest Business Journal, 3. VIII. 2011 <http://www.bbj.hu/life/hungary-crime-rate-creeps-up-in-2010_59296>. Kereszi, K.; Lévay, M., Criminology, Crime and Criminal Justice in Hungary, SAGE Journals <http://euc.sagepub.com/content/5/2/239.abstract>. A Few Crime Statistics in Hungary, 10. II. 2009 <http://esbalogh.typepad.com/hungarianspectrum/2009/02/a-few-crime-statistics-in-hungary.html>. 28 Romové mohou podle některých odhadů tvořit 10 % populace státu, okolo 20 % nově narozených dětí a do roku 2050 tvořit 15 % populace Maďarska.

8

severovýchod země a sever Velké panonské nížiny, kde je koncentrace Romů nejvyšší. Ve stejném regionu je rovněž dramaticky vysoká kriminalita mládeže. Na stejném území je navíc koncentrováno největší množství analfabetů (1,3 %) respektive osob, které dokončily pouze základní povinnou školní docházku (70 %).29

Některé aspekty romské kriminality mohou představovat i přeshraniční fenomén, kdy členové rozvětvených rodin jezdí do Maďarska páchat kriminalitu ze sousedících oblastí Slovenska (vysokou nezaměstnaností postižený okres Rožňava), Ukrajiny nebo Rumunska.30

Romové zároveň zřejmě tvoří okolo 60 % „osazenstva“ věznic v dnešním Maďarsku.31 4. Současný rámec poskytování služeb v oblasti soukromé be zpečnosti Sledovanou problematiku je z hlediska přehlednosti vhodné strukturovat do několika podoblastí: Rámec zákonné regulace soukromých bezpečnostních služeb32

Stěžejní normou v této oblasti je zákon CXXXIII/2005), o posky-tování služeb v oblasti soukromé bezpe čnosti a ochrany majetku ( 2005. évi CXXXIII. törvény), dále rozváděný v rámci Nařízení ministra vnitra ze dne 25. IV. 2006 č. 22. Vstup zákona v platnost byl spojen s pětiletým přechodným obdobím, během kterého se firmy musely přizpůsobit zpřísněným podmínkám. Z dalších norem vztahujících se k fungování sektoru lze jmenovat: • Zákon č. 161 z roku 1997, o ozbrojené bezpečnostní stráži,

o ochraně přírody, o ochraně osob a majetku, která je vykonávána v rámci podnikání a o činnosti soukromých detektivů.

• Zákon č. 4 z roku 1998 Sb., o odborné komoře pro činnost ochrany osob, majetku a činnost soukromých detektivů.33

• Vládní nařízení č. 87 z roku 1995, upravující oblast soukromých detektivů.

• Nařízení ministra vnitra č. 12 z roku 1995, které upravuje ochranu majetku a osob.

• Nařízení ministra vnitra č. 24 ze dne 9. VI. 1995, • Legislativa k tématu ochrany osobních údajů.

29 Velký objem nezjištěné respektive nenahlášené kriminality se zřejmě odehrává „mezi Romy navzájem“. 30 Kiss, T., S., Hungary to Boost Police Force; in: Wordpress, 14. II. 2011 <http://boedapest.wordpress.com/2011/02/15/hungary-to-boost-police-force/>. 31 Na Romy obzvláště silně dopadla ekonomická transformace a aktuální ekonomické potíže země. Okolo roku 1961 se nezaměstnanosti mezi Romy v Maďarsku pohybovala okolo 35 %. Do roku 1979 byla stlačena fakticky na nulu a proromské zaměstnaností programy byly skončeny. Je však třeba zdůraznit, že „být zaměstnán“ (nejenom) v reálně socialistickém režimu nutně nemusí znamenat opravdu pracovat. Mezey, B., (ed.), A magyarországi cigánykérdes dokumentumokban 1422 – 1985, Kossuth, Budapest 1986, s. 237 až 318 <http://www.sulinet.hu/oroksegtar/data/magyarorszagi_nemzetisegek_kotetei/a_magyarorszagi_ciganykerdes_dokumentumokban/pages/main_magyarorszagi.htm>. 32 Private Security Regulation: Hungary <http://www.privatesecurityregulation.net/countries/results/taxonomy%3A238.91>. 33 1998 Act on Private Security and Investigation Services <http://www.privatesecurityregulation.net/files/hungary_1998_act_psi-english.pdf>.

9

Instituce odpovědná za vytváření rámce regulace

• Ministerstvo spravedlnosti a prosazování práva (stanovení pravidel pro podnikání v rámci sektoru).

• Policejní sbor (provádění dozoru nad dodržováním pravidel). • Místně příslušné policejní správní orgány, které vydávají licence

pro provozování služeb v oblasti soukromé bezpečnosti (po splnění zákonem stanovených podmínek). Tyto policejní orgány rovněž přímo prověřují „kriminální minulost" žadatelů (vlastníci, jednatelé firmy) a provádějí kontrolní činnosti na základě zákona o správním řízení. Kontrolní aktivity policejních orgánů se také týkají oblasti výkonu soukromých detektivních služeb.

Oblasti pokryté regulací

• Ostraha a ochrana movitého a nemovitého majetku. • Soukromé vyšetřovací aktivity. • Ochrana osob (bodyguarding). • Přeprava peněz (a nakládání s penězi všeobecně).34 • Navrhování, prodej, instalace a servis elektronických bezpeč-

nostních systémů. • Pořadatelské služby (event management, event security).

Požadavky pro vstup na trh – na úrovní právnické osoby

• Držení licence, vydávaní (ve třicetidenní lhůtě) policejními orgány (ještě před započetím jakýchkoliv aktivit v sektoru).

• Zaplacení správního poplatku (23 000 forintů, tedy asi 1 900 Kč).

• Dodržení platných ustanovení o zřizování soukromých firem. • Alespoň jedna osoba v rámci firmy již musí být držitelem licence

pro provozování služeb v oblasti soukromé bezpečnosti jako fyzická osoba.

• Členství firmy v profesní komoře, která mimo jiné ověřuje pravdivost údajů, které o sobě firma předkládá (sídlo, kontaktní údaje atd.).

• Uzavření pojištění firmy za případné škody, které by mohly vzniknout v souvislosti s výkonem bezpečnostních činností.

• Po vedoucích pracovnících formy je požadováno odborné vzdělání nabyté v relevantním akreditovaném školicím zařízení (bez ohledu na to, zda tato osoba bude bezpečnostní činnosti vykonávat osobně, nebo bude „pouze“ řídit další zaměstnance).

Požadavky pro vstup na trh – na úrovni fyzické osoby

• Získání licence, vydávané policejními orgány. • Zaplacení správního poplatku (6 900 forintů, tedy asi 570 Kč). • Věk alespoň 18 let (horní věková hranice nebyla stanovena). • Občanství a místo trvalého pobytu v některé zemi Evropského

ekonomického prostoru. • Čistý trestní rejstřík. • Absolvování úplné základní školní docházky. • Uspokojivé absolvování vstupní zdravotní prohlídky. Činnost soukromého detektiva může být provozována pouze na základě povolení (licence, legitimace, průkaz), vydávaného Policejním ředitelstvím. Soukromým detektivem se může obdržet pouze občan Maďarska, s trvalým bydlištěm na území státu. Musí

34 V rámci sektoru je používáno asi 350 obrněných vozidel.

10

se jednat o osobu dosud netrestanou, způsobilou k právním úkonům a disponující příslušným odborným vzděláním (podle nařízení ministra vnitra č. 12/1995).

Omezení pro vstup na trh

V rámci sektoru nesmí být jakkoli (jako vlastníci či personál, včetně částečných úvazků) aktivní: • Osoby se záznamem v trestním rejstříku. • Příslušníci veřejných bezpečnostních sborů (armády,

policejního sboru, finanční stráže, profesionálního hasičského sboru, zpravodajských struktur atd.) během trvání služebního poměru respektive dva roky po jeho skončení.

• Soukromý detektiv se ve vztahu k zákazníkovi musí vypořádat se střetem zájmů (vyloučení střet zájmů s jinými klienty).

Podnikatel může současně vykonávat jak ochranu osob a majetku, tak aktivity, spadající do oblasti činnosti soukromých detektivů. Nesmí však současně provozovat jinou hospodářskou činnost, s výjimkou takové, která je v přímé souvislosti s ochranou osob a majetku nebo se soukromou detektivní činností.

Další zvláštní požadavky (uniforma, identifikační průkazy)

• Nošení uniformy není povinné. Pokud personál soukromé bezpečnostní služby uniformy používá, musí se jednat o model, schválený policejním komisařem (tak, aby neexistovala možnost záměny s uniformou policejního sboru), doplněný o viditelný nápis „SECURITY“.

• Identifikační průkaz, vydávaný policejními orgány, je perso-nálem soukromých bezpečnostních služeb nošen povinně.

Pravomoci Zákon 4/1998 se vydal cestou úplného vyjmenování oprávnění osob chránících osoby a majetek. Tento seznam navazuje na právní postavení zákazníka. Zákon už ve své preambuli vylučuje možnost subjektů poskytujících služby v oblasti soukromé bezpečnosti, aby se mohly odvolávat na uspokojování takových potřeb, které právní normy neumožňují zákazníkům, nebo vykonávat činnosti (např. nezákonné vymáhání pohledávek), které právo vyhrazuje veřejným bezpečnostním orgánům. Strážci/detektivové mohou v rámci plnění svých povinností (ochra-na objektů a neveřejných prostranství, dozor nad nerušeným průběhem sportovních utkání) využívat svá konkrétní oprávnění: • kontrolovat zavazadla návštěvníka objektu; • požadovat od osob prokazování totožnosti; • nosit donucovací prostředky (slzotvorné prostředky, obušek,

střelná, plynová nebo výstražná zbraň), které však smí použít pouze ve zvlášť odůvodněných případech (nutná obrana a krajní nouze);

• za použití fyzické síly, a to v rozsahu vymezeném právními předpisy, zabránit útoku, který hrozí chráněné osobě nebo objektu, zabránit neoprávněnému vstupu do chráněného objektu a vykázat z určitého místa osoby narušující pokojný průběh akcí, utkání nebo ohrožující bezpečnost návštěvníků;

11

• vyzvat pachatele přistiženého při jednání, které vykazuje znaky trestného činu nebo přestupku, aby od svého jednání upustil;

• zabránit páchání trestného činu; • zadržet pachatele a zabavit věci a předměty určené k páchání

trestného činu, útoku nebo pocházející z trestného činu. Povinností výše uvedených strážců/detektivů je zadrženou osobu neprodleně předat příslušnému policejnímu orgánu. Jestliže to okolnosti nedovolí, musí policejní orgán o případu zadržení určité osoby alespoň urychleně informovat.

Sankce • Správní sankce: odebrání firemní licence. • Trestní sankce: pokuta ve výši od 100 000 (pro fyzickou osobu)

respektive 1 milion forintů (pro právnickou osobu). Jedná se o sankci, ukládanou zejména za podnikání (v bezpečnostní oblasti) bez řádného povolení.

Služby pro orgány veřejného sektoru

Veřejný sektor může soukromé bezpečnostní služby najímat pro plnění celé řady úkolů.

Střelné zbraně Střelné zbraně (a to pouze ruční, nikoli automatické) v rámci sektoru aktuálně používá okolo 20 000 osob35 (zejména v oblasti různých forem ostrahy a přepravy peněz a cenností). Děje se tak za následujících podmínek: • Policejní povolení pro nakládání se zbraněmi (nákup zbraní)

pro konkrétní firmu. Počet zbraní musí rámcově odpovídat rozsahu kontraktů, které jejich požití předpokládají.

• Policejní povolení pro nakládání se zbraněmi pro konkrétního jednotlivce – zaměstnance – na základě absolvování povinného výcviku a podrobení se psychotechnickému vyšetření.

• Firma je povinná v souladu s policejními požadavky provozovat povinný registr střelných zbraní a záznamy o jejich používání.

• V mimopracovní době jsou zbraně skladovány v prostorách firmy.

Psi Nasazení psa při ostraze veřejných prostor je podmíněno absolvováním zvláštního výcviku (400 hodin v rámci policejním sborem certifikovaného střediska). Náležitosti výcviku reguluje nařízení ministra spravedlnosti a prosazování práva č. 15 ze dne 28. července 2008, navazující na nařízení ministra vnitra č. 16 ze dne 18. dubna 2003.

Počet firem CoESS pro roky 2010 i 2008 používá údaj 11 304 „subjektů“, z čehož 7 722 představují osoby samostatně výdělečně činné a 3 582 subjekty s více zaměstnanci.36

35 Další osoby mohou používat paralyzér nebo obušek. 36 Z toho zhruba 200 subjektů s méně než 10 zaměstnanci; zhruba 1 077 subjektů s 10 až 49 zaměstnanci; zhruba 2 100 subjektů s 50 až 499 zaměstnanci; zhruba 200 subjektů s 500 až 3 000 zaměstnanci a zhruba 5 subjektů s více než 3 000 zaměstnanci. Pro zajímavost jemožné dodat, že firmy aktivní v rámci sektoru soukromé bezepčnosti jen zřídkakdy tyto své služby kombinují s jinými aktivitami (úklid atd.).

12

Zaměstnané osoby

• CoESS pro roky 2010 i 2008 operuje s informací o 105 121 osobách. Tento údaj, který se týká „počtu osob s platnou licencí“ je zřejmě nadsazen a reálnou činnost v rámci sektoru vykonává jen okolo 80 000 osob. Z tohoto počtu údajně až 12 000 osob spadá mezi „management“.

• Okolo 90 až 95 % zaměstnaných osob je zaměstnáno na dobu neurčitou, nikoli na krátkodobý či jinak výslovně stanovený kontrakt.

• Zhruba 85až 90 % osob v rámci sektoru představují muži. • Naprostá většina mužů i žen v rámci sektoru spadá do věkové

kohorty 30 až 40 let věku. • Meziroční fluktuace personálu se pohybuje mezi 25 až 30 %. • Většinu zaměstnaných osob představují osoby pouze

s dokončeným základním vzděláním (což je podmínka pro vstup do sektoru).

Obrat Roční obrat v rámci sektoru (nečerstvější dostupný údaj je pro rok 2007) dosahuje v přepočtu okolo 550 000 000 eur. Z této sumy asi 40 % představuje statická ochrana a ostraha majetku, dalších 40 % distribuce a servis elektronické bezpečnostní techniky, 15 % přeprava peněz a cenností a 5 % zbytek, včetně provozování pultů ochrany.

Pracovní doba Zákoník práce (znění z roku 1992) uvádí všeobecné ustanovení o maximální pracovní době následujícím způsobem: • Denní maximum: 12 hodin. • Týdenní maximum: 60 hodin. • Měsíční maximum: 174 hodin. • Roční maximum (při započtení zákonné dovolené): 1 880 hodin. • Přesčasy je možné udělit v maximálním objemu 12 hodin

měsíčně respektive 144 hodin ročně. V rámci sektoru je mnohem častější model osmihodinových směn, s tím, že pracovní pohotovost je využívána jen u managerských posic. Odborově organisovaní pracovníci (na základě kolektivní smlouvy) zřídka pracují déle než 40 hodin týdně. Práce v noci tvoří okolo 20 % činností v rámci sektoru, práce o sobotách 5 % a o nedělích také zhruba 5 %.

Mzdy a příplatky

• Minimální mzda v sektoru činila roku 2006 alespoň 82 800 forintů měsíčně. V roce 2004 to bylo podstatně méně (53 000 forintů měsíčně, tedy v tehdejším kursu cca 250 eur).

• Obvyklá základní mzda pro „obyčejnou“ ostrahu činí v přepočtu okolo 1,8 eura a pro přepravu peněz 2 eura.

• Příplatky za práci v noci činí 30 %, za směnný provoz 20 %, za přesčasy 50 % a za práci o víkendu a ve svátek 100 %.

Odbory Stěžejní odborovou platformou aktivní v oblasti soukromé bezpečnosti je XX (Vagyovédelmi Szakszervezetek Szövetsége, VSZSZ). Jedná se o de facto oficiálního „vyjednavače“ se zaměstnavateli (sdruženými v platformě MBVMSz, viz níže), zejména co se týče mezd (nejčastěji v rámci společného

13

dohadovacího výboru sestávajícího ze členů obou platforem). Specifická odborová ujednání byla uzavřena v rámci firmy Group4 Falck.

Výcvik Výcvik personálu soukromých bezpečnostních služeb je regulován nařízením ministra vnitra ze dne 18. IV. 2003 č. 16 (s platností od roku 2004) respektive nařízením ministra spravedlnosti a prosazování práva ze dne 28. VII. 2008 č. 15 (s ustanoveními o průběžném vzdělávání personálu, platnými od září 2008): • Výcvik musí trvat alespoň 320 hodin. Program sestává z oblasti

práva, dalších teoretických znalostí, praktického prozkušování nabytých zkušeností a sebeobrany.

• Vedle základního vzdělávacího bloku existují doplňující bloky (každý zvlášť v trvání 100 hodin), určené pro: a) ochranu finančních institucí; b) přepravu peněz a cenností; c) nakládání se střelnou zbraní; d) psovody a e) pořadatelské služby.

• Uchazeč výcvik musí absolvovat ještě před nástupem do firmy. • Výcvik je obvykle uskutečňován mimo firmu, v rámci

specialisovaných výcvikových institutů a technických škol. • Výcvik financuje sám pracovník.

Rovnost příležitostí

Téma rovnosti příležitostí je pokryto toliko obecnými ustanoveními právního řádu Maďarska.

Ochrana zdraví při práci

Téma je upraveno zákonem č. XCIII z roku 1993, o bezpečnostních pravidlech při výkonu zaměstnání.

Profesní asociace zast řešující fungování sektoru

Stěžejní platformou v této oblasti je Zaměstnavatelská asociace ma ďarských bezpe čnostních spole čností (Magyar Biztonsági Vállalkozások Munkaadói Szövetsége, MBVMSz).37 Údaje o této platformě jsou rozporuplné – lze narazit na informace, že členství v ní je pro všechny firmy ale i jednotlivé zaměstnance38 v sektoru povinné, až po vyjádření, že pokrývá jen část sektoru.

Asociaci lze chápat jako „komoru“, tedy veřejnou korporaci k podpoře a regulaci soukromých bezpečnostních činností. Asociace rovněž stanovuje etická pravidla pro podnikání v oboru, závazná pro všechny její členy. Proti členům, kteří pravidla porušují, musí vedení Asociace zahájit nápravné řízení. Od roku 2004 je Asociace – prostřednictvím svého členství v Konfederaci maďarských zaměstnavatelů – zapojena do celostátního vyjednávání s odbory. Asociace je rovněž povinna vést jmenný seznam svých členů (firem a jednotlivců), který je využíván státní správou – přinejmenším pro statistické účely. Chcete v ědět víc?

• Portál bezpečnostních technologií.39

37 Magyar Biztonsági Vállalkozások Munkaadói Szövetsége <http://www.bnsz.hu>. 38 Jedná se tak o jakýsi hybrid mezi profesní komorou a odborovou organizací. 39 Securi Focus <http://www.securifocus.com>.