Nacis koren brusel eu

NA

CIS

TIC

KÉ

KO

ŘE

NY

‘B

RU

SE

LS

KÉ

EU

’P

au

l An

tho

ny T

aylo

r, A

leksa

nd

ra N

ied

zw

iecki,

Ma

tth

ias R

ath

i A

ug

ust K

ow

alc

zyk

© 2010 Dr. Rath Health Foundation

© 2010 Zdravotní nadace Dr. Ratha

Zapomětlivým je souzeno si minulost zopakovat.

George Santayana

NACISTICKÉ KOŘENY‘BRUSELSKÉ EU’

Paul Anthony Taylor, Aleksandra Niedzwiecki,Matthias Rath a August Kowalczyk

Co jste už vždycky chtěli vědět o ‘bruselské EU’ -Ale nikdo se neodvážil vám o tom říci!

Zdravotní nadace Dr. Ratha

ISBN 978-90-76332-61-1

1. vydání

© 2010 Zdravotní nadace Dr. Ratha

Vydala Zdravotní nadace Dr. Ratha

Distribuce:Dr. Rath Education Services B.V.Postbus 656NL-6400 AR Heerlen

Tel.: 0031-457-111 222Fax: 0031-457-111 229E-Mail: [email protected]: www.rath-eduserv.com

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této knihy nesmí být převedena jakoukoliv formou nebo jakýmkolivprostředkem online, offline, elektronicky nebo mechanicky, včetně fotokopie, zvu-kového záznamu či jakýmkoliv informačním ukládacím nebo vyhledávacím systé-mem bez písemného svolení autorů.

Obsah Předmluva Augusta Kowalczyka 5 Úvod 9

Kapitola 1 15Souhrnné důkazy

Kapitola 2 77 Walter Hallstein: Prominentní Nacistický

advokát – a klíčový strůjce ‘bruselské EU’ Kapitola 3 161 ”Kartel velkého prostoru“

a jeho organizační výstavba Kapitola 4 173 ‘bruselská EU’ dnes:

co petrochemický a farmaceutický kartel a jeho političtí satrapové nechtějí, abyste věděli

Kapitola 5 205 Vláda bruselské EU by ukončila staletí

svobody a nezávislosti ve Velké Británii

Kapitola 6 219 Předávka života

Kapitola 7 261 Kdo je kdo v “bruselské EU”

Dodatek 279 Klíčové internetové stránky pro

dodatečnou informaci

4

5

Foreword by August Kowalczyk

Přátelství lze navázat dvěma způsoby.

Šťastný je ten, kdo se spřátelí s PRAVDOU.

Šťastný proto, že nad vírou, nadějí a láskou se nachází ještějedna OPRÁVNĚNÁ hodnotová kategorie – a tou je PRAVDA. Talidem nezřídka připadá jako směs naivity a hlouposti – ale pro násse stává hnací silou našeho ‚nového‘ myšlení a nutnosti jednat.

Ve vesmíru lidskosti se pak objeví někdo či někteří, kteří si tuhlesouvislosti uvědomují.

Ve skutečnosti si to skutečně uvědomují, anebo tak jen dělají.Jsou-li naše životy a naše světy naplněny historií, historií psanénašimi životy, naší existencí, pak existuje možnost, že snadno po-známe ty, kteří o tom jen mluví.

Jednak snadno rozpoznáme hlasy, které jsme zaslechli teprvenedávno, hlasy těch, kteří se PRAVDĚ zpronevěřili. Kteří lhali,podváděli a vykládali po svém. Někdy jsou to hlasy samotnýchvrahů, někdy jen těch, kteří dávali jen rozkazy – zabíjejte! A poúspěšném maskování zločinu vzpínají ruce k nebi a volají – „ne-zabiješ!“

A někdy zpoza opony, za níž je nápis ‚Evropská komise‘, se ob-jevují tváře, které znám osobně, ne ale jmenovitě.

Předmluva

August Kowalczyk

Je to lavice obžalovaných a od-souzených v procesech s váleč-nými zločinci v Norimberku. Jsouto ředitelé, právní poradci a inže-nýři ze stavby poblíž koncentrač-ního tábora Osvětim – pobočkychemičky IG Farben Osvětim.Ti všichni byli očitými svědky smrtia agonie umírajících, a přesto od-vrátili svůj zrak k dalekému obzoru.Slyšeli pronikavé výkřiky sadistic-kých kápů, jejich klení a mlácení,končící nezřídka fatálně; podivnéje, že k zoufalému volání o pomoca smilování byli hluší. V pohodě bi-lancovali korporační výsledky a hlí-dali si své zisky. Jejich jedinoustarostí bylo, aby továrna na zlo azhoubu plnila plán.

14. června 2003 – v den 63. výročí prvního transportu Poláků, te-tovaných čísly 31 – 728, do koncentračního tábora v Osvětimi, vHágu, hlavním městě Holandska, jsem zaslechl prostá a hlubocepravdivá slova právě kvůli jejich jednoduchosti a historické nez-pochybnitelnosti.

Tato slova pronesl Dr. Matthias Rath, ředitel stejnojmenné zdra-votní nadace. Na tomto shromáždění v Haagu se sešli lidé z ce-lého světa, aby se stali živoucím svědectvím jeho slov. Totoshromáždění skončilo stížností, podanou u Mezinárodního tre-stního soudu v Haagu.Tato stížnost, jako každá jiná, obsahovala nejen mnoho argu-mentů, ale i poučení. Pak se zdálo, že opona, zahalující PRAVDU,spadla; nebo že snad ještě nespadla, ale jen poodhalila skuteč-nosti o penězích, kartelech, farmaceutickém průmyslu a o mémosobním dlužníkovi, IG Farben. Dodnes jsem nedostal ani haléřodškodnění za otrockou práci od dubna 1941 do května 1942 přistavbě chemičky IG Farben Osvětim, na které mám nárok.

6

Předmluva August Kowalczyk

August KowalczykKoncentrační tábor Osvětim, vězeň číslo 6804

7

Předmluva August Kowalczyk

Struktury, které jsou zpravidla pravýmopakem svobody, se opět zastávajíviníků, ne obětí.

Podpořil jsem stížnost u Mezinárod-ního soudního tribunálu v Haagu apodepsal ji svým jménem - AugustKowalczyk, bývalý vězeň číslo 6804nacistického koncentračního tábora vOsvětimi.

Od roku 2003 naše společná úsilí vy-ústila v program‚ Evropa pro lid a Ev-ropa s lidem‘, který tvoří základlidového projektu ‚Evropské ústavy‘.

Tato kniha je líčením toho, jak sepravda s realitou, jejím chápáním apředevším její znalostí a vírou v ní –navzájem hledají.

A jak z osobních zkušeností, dokoncei těch nejsubjektivnějších, pomocí‚předávky vzpomínky a zdraví‘ mů-žeme dosáhnout sociální otevřenosti,podniknout politické kroky a upustitod rétoriky, zpravidla politické réto-riky, a rozvinout se jménem PRAVDY.

Jen tak lze v PRAVDĚ najít přítele.

August Kowalczyk

August Kowakczyk shrnul své zku-šenosti z Osvětimi v knize ‚Refrénzpoza ostnatého drátu‘.

IG Osvětim byla stoprocentnípobočka kartelu IG Farben(BAYER, BASF, HOECHST).Byl to největší průmyslový pod-nik 2. světové války, postavenýza účelem výroby syntetickéhobenzinu a pryže pro němec-kou armádu, Wehrmacht, je-jímž cílem bylo podmanit siEvropu jménem petrochemic-kého a farmaceutického Kartelu.

Tento 24 km čtverečních kilo-metrů velký průmyslový kom-plex stavěli k otrocké práciodsouzení zajatci koncentrač-ního tábora Osvětim. AugustKowalczyk byl jedním z nich.Je očitým svědkem Evropypod brutálním jhem Kartelu -a opatrovníkem vzpomínky.

8

9

Úvod

V této knize se čtenáři dozví o skutečnostech, jež nejeden z nichbude – z pochopitelných důvodů - zpočátku možná odmítat. Budenamítat, že kdyby zde dokumentované a tak dalekosáhlé histo-rické informace byly pravdivé, určitě by se už o nich někde do-slechl.

Toho jsme si jako autoři byli pochopitelně vědomi. Proto také za-stáváme názor, že by součástí naší odpovědné práce by mělo býtčtenáře nejen povzbudit, aby si tuto knihu přečetl, ale aby takéčetl a studoval zdroje dokumentů, uvedené pod textem na každéstránce.

Téměř tři čtvrtě století se svět dovídal, že 2. světovou válku způ-sobil jakýsi psychopat Adolf Hitler s družinou rasisticky motivova-ných úletářů, nacistů. Ve skutečnosti ale byla 2. světová válkadobyvačnou válkou, vedenou v režii chemického, petrochemic-kého a farmaceutického Kartelu s cílem kontrolovat multibilionovéglobální trhy v nově vznikajících oblastech patentovaných che-mických výrobků.

Oficiální dokumenty amerického Kongresu a tribunálu pro válečnézločiny v Norimberku jednoznačně dokazují, že 2. světová válkabyla nejen připravována, ale z logistického a technického hlediskaumožněna tehdy největším a nechvalně známým Kartelem, ně-meckou společností IG Farben, jehož dceřinými společnostmibyly firmy Bayer, BASF, Hoechst a další chemičky. Souhrnná ob-žaloba v Norimberku dokazuje, že bez IG Farben by ke 2. světovéválce ani nemohlo dojít.

Stejně tak se v naší knize dovíte, že 1. světová válka, druhá nej-větší tragédie 20. století, byla v podstatě prvním pokusem o do-bytí světa protagonisty těchto korporačních zájmů. Kromě toho,

Úvod

10

poté, co tyto vojenské pokusy o podmanění Evropy a světa se-lhaly, petrochemický a farmaceutický Kartel investoval do třetíhopokusu: dobýt Evropu ekonomicky a politicky s pomocí bruselskéEU.

Proto ani nepřekvapuje, že nábor klíčových architektů pro brusel-ské EU probíhal v líhních těchto technokratů, kteří měli návrhplánu pro uspořádání Evropy po ukončení 2. světové války podkontrolou koalice nacistů a Kartelu už hotový.

V této knize se čtenář zároveň doví, kdo jsou satrapové Kartelu,kteří se po válce převlékli z vojenských uniforem do elegantníchšedých obleků. Nejznámější z nich je Walter Hallstein, první pre-zident tzv. Komise EU.

Odpověď na otázku, proč jste nejspíš ještě neslyšeli o těchtootřesných skutečnostech je nabíledni: po roce 1945 Kartel inves-toval stovky miliard dolarů s jediným cílem: přepsat dějiny a za-hladit stopy své zločinecké minulosti. Tato nesmírně nákladnákamufláž korporačního původu obou světových válek byla prvnípodmínkou třetího pokusu Kartelu o dobytí a kontrolu Evropy –tentokrát pod vlajkou ‚bruselské EU‘.

Kartel očividně doufal, že se mu podaří upevnit svou kontrolu Ev-ropy přes bruselskou EU, aniž by jeho temné kořeny vyšly vůbecněkdy najevo. Tento plán nicméně selhal. Zveřejnění naší knihya odkazy na desetitisíce autentických dokumentů v ní zmiňova-ných znamená, že experimentu bruselské EU odzvonilo. Žádnýdemokrat, žádná organizace nebo strana si po tomto odhalení užnemohou dovolit podpořit třetí pokus o dobytí Evropy.

Tato kniha je i jedinečnou příležitostí pro politiky a politické strany,které bruselské EU sedli na vějičku a podporovali ji, aniž by siuvědomovali její skutečný původ nebo účel. K těm bohužel patříi 27 hlav států, které podepsaly Lisabonskou smlouvu, přičemžvětšina z nich si neuvědomovala, že tím zároveň podepsala‘Zmocňovací zákon’, jímž Kartelu a jeho satrapům spadla kontrolanad Evropou do klína.

Úvod

Tito politikové a politické strany mají nyní jedinečnou historickoušanci provést zásadní obrat a veřejně podporu modelu Evropy,vybudovaném na desetiletích lži a klamu, odvolat.

Pro obyvatele Velké Británie je odhalení historických kořenů bru-selské EU zcela mimořádně hořkou pilulkou. Poté, co Anglie uždvakrát předtím za 1. a 2. světové války sehrála ústřední roli přizáchraně Evropy před záborem Kartelu a jeho politických satrapů,je teď konfrontována s alternativou, že nesmírné lidské oběti jejichkrajanů přijdou vniveč.

Tím, že se podrobí Lisabonské smlouvě a bruselské EU, by seživoty šedesáti milionů dnes žijících Britů, stejně jako bezpočetještě nenarozených, ocitly v gravitačním poli těch samých zájmů,které se pokoušely dobýt a uchvátit kontrolu nad Spojeným krá-lovstvím už dvakrát předtím.

Proto bychom vás, čtenáře této knihy, rádi poprosili, abyste po-mohli šířit tyto důležité informace dál – ve vaší rodině, mezi přá-teli, kolegy a ve vaší obci. Stejně tak bychom vás rádi poprosili,abyste seznámili a konfrontovali své politické zástupce jak namístní, tak regionální, národní a nadnárodní úrovni s informacemiv této knize obsažené. Tím své politiky přimějete k volbě: buďbudou před pravdou strkat hlavu do písku a tím bezhlavě podpo-rovat zábor Evropy diktátem korporačních zájmů, anebo jednatve prospěch demokracie, zdraví a životně důležitých zájmů mi-lionů lidí. Volba, kterou vaši politici ve svém postoji k bruselskéEU učiní, bude tím nejdůležitějším rozhodnutím jejich politickédráhy.

11

Úvod

12

‘Lisabonský zmocňovací zákon’ –Platforma pro pokus o převzetí mocí v Evropě petro-

chemickým a farmaceutickým Kartelem

Úvod

13

Za účelem studia „dalších informací“ uvedených v této knize včervených závorkách v poznámkách pod čarou, vložte prosímreferenční číslo dotyčné informace do vyhledávacího políčkavlevo na následující internetové stránce http://www.reject-the-eu.co.uk/nazi-roots/introduction/index.html a klikněte ‘Go’.

Kapitola 1

Souhrn důkazů

16

Kapitola 1

SKUTEČNÁ DEMOCRACIEVe skutečné demokracii spočívá veškerá moc v rukách lidu.

Z demokracie se stává diktaturaJak je Evropská unie kontrolována korporačními zájmy

Výkonná moc• Prezident

• Vláda

Legislativní moc• Parlament

hlasování hlasování

Lid

Bruselská EU se před světem snaží vypadat jako vzorný příkladdemokracie 21. století. Ve skutečnosti nic není pravdě vzdále-nější.

Ve skutečné demokracii veškerá moc spočívá v rukách lidu. Prin -cip ‘dělby moci’ mezi tři mocenské složky – výkonnou, zákono-dárnou a soudní – zaručuje kontrolu a rovnováhu před případnýmzneužitím. Tento princip byl univerzálně akceptován poté, co lid-stvo za něj bojovalo tisíce let.

Kontrola arovnováha

17

Souhrn důkazů

DIKTATURA ´BRUSELSKÉ EU`

Parlament EU • nemá právo

na nezávislou

tvorbu zákonů

Volby

Vymkne-li se moc z rukoulidu, z demokracie sestává diktatura

Kontrolujímoc výkonnou

Komisekontrolujelegislativní

procesy

Rovina exekutivya legislativy• Komise EU

• Jmenovaný president

Korporační zájmy• ropného a farma-ceutického Kartelu

Bruselská EU tento fundamentální princip dělby moci naopak po-strádá. Navíc, evropské národy nemají ani kontrolu moci vý-konné, ani kontrolu moci legislativní. Oč hůř, jimi zvolenýEvropský parlament nemá žádné prostředky, jak tyto mocenskésložky účinně kontrolovat.

Za účelem maskování této nemohoucnosti, byl do ‚Lisabonskésmlouvy‘ integrován článek 225 - fungující jako „fíkový list‘. Ten po-skytuje parlamentu EU možnost požadovat na Komisi, aby mupředkládala návrhy legislativy. Ty Komise může ovšem jednodušeodmítnout (viz: http://europa.eu/lisbon_treaty/index_en.htm).

Skutečností, že bruselská EU operuje bez ohledu na základní pri-ncipy demokracie, je naplňována skutková podstata diktatury.Moc lidu, za normálních okolností rozhodující o vládě, se přesu-nula do sféry korporačních zájmů.

BEZVOLEB

LidNa rozdíl od skutečné demokracie, v EU se moc vymkla kontrole lidu.

Další informace: GB1BD122

18

Kapitola 1

Jak se petrochemický a farmaceutickýKartel pokouší kontrolovat Evropu

Bruselská EU se před světem tváří jako parlamentní demokracie,v níž evropský parlament hraje rozhodující úlohu. Nicméně, roz-hodnutí exekutivy a veškeré legislativní aktivity vykonává KomiseEU a její přebujelý personál, čítající 54 000 úředníků.

Z kanceláří centrály Komise EU – tzv. Berlaymontovy budovy – adalších lokalitách, tato placená armáda kariérních byrokratů vytváříevropské zákony na objednávku korporací.

Na rozdíl od toho parlament EU, čítající 754 poslanců, se skládáz politiků 27 národů, kteří nemají žádnou moc kontrolovat tuto ar-mádu byrokratů. Parlament EU nefunguje o nic líp než výkladnískříň, jejímž účelem není nic jiného, než evropským národůmokázale předvádět bruselskou EU jako ‚vzornou parlamentní de-mokracii‘.

Komise EU: 54,000 zaměstnanců Zaměstnanci Komise operují bez jakékoli demokratické kontroly a implementují

evropské zákony na objednávku korporací.

19

Souhrn důkazů

PETROCHEMICKÝ A FARMACEUTICKÝ KARTEL

EU byrokracii:

• Přes 42,000 nevole-ných byrokratů a dalšípersonál je zaměstnánpřímo Komisí EU.

• Přes 12,000 “neplá-novaných” míst“.

= Celkem 54,000

úředníků!

KOMISI EU Komise EU se svýmobrovským byrokra-tickým aparátem je jakvýkonným, tak rozho-dujícím legislativnímorgánem bruselské EU.

V Evropské Unii ne-může být žádný zákonnavržen nebo schvá-len bez souhlasu Ko-mise EU, jmenovanéna objednávku korpo-račních zájmů.

ta dává

pokyny

500 milionů Evropanů

přehlasuje

Zvolení poslanciparlamentu EUnemají právo nanezávislé zákono-dárství!volí

dávápokyny

Parlament EU:754 poslanců

Další informace: GB1CE843

Na předchozích stránkách jsme zdůraznili skutečnost, že moc,rozhodující o vládě v Evropě, se vymkla kontrole lidu a ocitla se vzájmové sféře korporací, konkrétně petrochemického a farmaceu-tického Kartelu. Charakteristika Kartelu je definována předevšímjeho soustředěným zájmem o multibilionové investiční trhy s che-mickými, petrochemickými a farmaceutickými výrobky. Tento Kar-tel je s odstupem největší korporační investiční skupinou na světě.

V průběhu 20. století se stal nejen dominantní ekonomickou silou,ale hlavně umístil své politické satrapy ve vládách vyspělých prů-myslových zemí světa. Vedoucími reprezentanty finančních kruhůtoho Kartelu jsou:

• Rockefellerova skupina, reprezentující petrochemické a farma-ceutické zájmy ve Spojených státech. Tato skupina je ze všechzájmových finančních skupin tou největší. Vznikla z monopolníkorporace Standard Oil v 19. století, a dnes kontroluje tucty che-mických, petrochemických a farmaceutických nadnárodníchkorporací na celém světě. Jedním z jejích nejprominentnějšíchvelvyslanců posledních desetiletí je Henry Kissinger.

• Německo a Francie, vedoucí exportní národy chemických a far-maceutických výrobků v Evropě. Kořeny této skupiny sahají dopozdního 19. století a tvoří ji firmy Bayer, BASF a Hoechst, poz-ději sloučené v neblaze proslulém Kartelu IG Farben. Jejich ná-sledné společnosti v současné době jsou dnes vedoucímiinvestičními skupinami v Evropě, které sehrály prvořadou úlohupři výstavbě bruselské EU.

Jak bylo svého času široce kolportováno hromadnými sdělova-cími prostředky, několik dní před svým jmenováním byl současnýprezident Rompuy pozván k „nástupnímu pohovoru“ skupinou Bil-derberg, elitním kruhem zastupujícím zájmy amerických a evrop-ských korporací pod kontrolou Davida Rockefellera a zapředsednictví bývalého komisaře EU a lobbyisty farmaceutickéhoprůmyslu, Etienna Davignona.

20

Kapitola 1

Satrapové petrochemického a farmaceutického Kartelu

21

Souhrn důkazů

19. listopadu 2009: EU Pre-sident Rompuy pózuje předkamerami s jedním z mužů,který mu dopomohl k moci.

Francie:

• Jeden z předníchvývozců léčiv

• Jeden z předníchobchodníků sropou

Evropané neměli právo hlasovat!

BEZ

VOLEB

Angela Merkelová Nicolas Sarkozy David Rockefeller

Rockefellerovaskupina:

• Největší skupina investorů na světě

• Klíčové investice:chemikálie, ropa,léčiva

‘BilderbergovéFinanční a političtísatrapové chemic-kého, ropného afarmaceutickéhoKartelu, včetně:• Henry Kissingera,

někdejšího tajem-níka fondu bratříRockefellerových

• Etienne Davignon,bývalý komisař ačlen představen-stva výrobceléčiv Gilead

Německo:

• Největší světovývývozce chemikálií

• Jeden z předníchvývozců léčiv

A jak vybrali prezidenta Evropy

Další informace: GB1ST321

Pro nevěřící Tomáše možná nebude na škodu, když si na tomtomístě zopakujeme proces volby prvního prezidenta a ministra za-hraničí bruselské EU:

1. Evropské národy byly vyloučeny z rozhodovacího procesu.

2. Noví evropští “monarchové” byli vybráni kruhem elitních zá-stupců korporačních zájmů.

3. Slavnostní výběr probíhal v luxusním aristokratickém pro-středí na zámku Vall Duchesse na předměstí Bruselu.

4. Francouzský prezident Sarkozy (Nicolas Paul Stéphane Sar-közy de Nagy-Bocsa), potomek nízké maďarské šlechty, sepřitom činil v roli slavnostního ‘obřadníka’.

5. Catherine Ashtonová byla ‘korunována’ a stala se novou krá-lovnou.

6. ‚Královská koruna’ spočinula na hlavě i dalšího hodnostáře,jehož jméno prozrazuje šlechtický původ, Hermana van Rom-puye. Ten povládne jako dočasný ‘monarcha’, dokud výšezmíněný šlechtic poté, co např. vypukne nějaká mezinárodníkrize, nezasedne na královský trůn sám.

Ve skutečnosti, systém vlády EU vrhá veškeré výdobytky demo-kracie evropské civilizace o tisíc let zpátky, čímž se celý evropskýkontinent opět ocitá v nejhlubším středověku, kdy autokratičtí mo-narchové vládli Evropě bez jakékoli demokratické kontroly.

22

Kapitola 1

Konec demokracie a návrat do středověku

23

Souhrn důkazů

Samotná Evropská unie se snaží před světem vypadat jako mode-lový případ demokracie 21. století. Nicméně korunovační slavnostbruselské EU by měla přesvědčit i toho nejskeptičtějšího čtenáře, žejejí konstrukce je všechno možné, jen žádná demokracie.

´Palác ‚Vall Duchesse’ na předměstíBruselu, kde 12. listopadu 2009 probíhalo

slavnostní jmenování prezidenta Evropské unie

Další informace: GB1MT165

Kolo staletého boje lidstva za demokracii se točí zpátky

Zrození demokracie

Magna Charta

1776 Prohlášení nezávislosti v USA

1789 Francouzskárevoluce

1791 Polská ústava

Kapitola 1

24

Zemřely miliony lidí za boj o demokraciiv 1. a 2. světové válce zbytečně?

Bombardování Londýna

Povstání ve varšavském ghettu

Přes 100 milionů obětí ve dvou světových vál-kách: hřbitov padlých vojáků v Normandii

Zničení Rotterdamu

25

Souhrn důkazů

Vzdaly se evropské národy staletí demokracie dobrovolně?

Kapitola 1

26

Pro petrochemický a farmaceutický Kartel je ‘bruselská EU’pouze operační základnou, z níž hodlá za použití své politické,ekonomické a - bude-li zapotřebí - i vojenské síly dobýt svět. Stímto cílem na vědomí se Kartel momentálně snaží vyvézt nede-mokratický útvar ‚bruselské EU‘ do dalších regionů světa. Např.Africká unie byla vytvořena přesně podle modelu ‚bruselské EU‘včetně ‚Africké (AU) Komise‘!

Političtí satrapové Kartelu teatrálně předvádějí ‚bruselskou EU‘jako modelový případ demokracie a míru v 21. století. Už na zá-kladě jejich globální kampaně by národy celého světa mohly zís-kat dojem, že ‚bruselská EU‘ byla schválena evropskými národyv demokratických volbách a že její politické orgány jsou odrazemjejich vůle.

Nic nemůže být pravdě vzdálenější. Skutečná fakta vrhají charak-teristické světlo na fundamentálně nedemokratickou povahu ‚bru-selské EU‘ – což by mělo být dostatečným varováním pro celý svět:

• Jedinou zemí, v níž lid měl možnost volit o ‚Lisabonskésmlouvě‘ – zmocňovacím zákonu ‚bruselské EU‘ – bylo Irsko,jehož obyvatelstvo činí méně než 1% (!) celkové populace Ev-ropy. Ale i toto hlasování bylo pouhou šarádou demokracie: včervnu 2008 irský lid odmítl konstrukci ‚bruselské EU‘ jasnýma hlasitým ‚Ne‘. Jenže političtí satrapové Kartelu v ‚bruselskéEU‘ se rozhodli toto hlasování ignorovat. Podplatili irskouvládu, aby nechala hlasovat v druhém referendu, v němž si vy-nutili v hlasování ‚Ano‘ tím, že satrapové Kartelu investovali zá-vratné sumy do politického systému v Dublinu.

• Víc než 99% evropské populace – víc než 500 milionů lidí –bylo upřeno právo demokraticky volit o podpisu ‘Lisabonskésmlouvy‘ v lidovém referendu.

Satrapové Kartelu připravili lid o jehodemokratická práva!

Toto porušení veškerých zásad demokracie Kartelem není ná-hodné. Průzkum veřejného mínění napříč Evropou naznačoval,že drtivá většina voličů konstrukci ‘bruselské EU’ odmítá. Klamnápovaha ‘bruselské EU’ je nejlépe charakterizovaná skutečností,že zatímco je Kartelem oslavována jako vzorný příklad demokra-cie, v povědomí lidu panuje obava, že bude připraven o demo-kratická práva.

500 milionům Evropanů bylo upřeno demokratické právo hlasovat o ‚zmocňo-

vacím zákonu bruselské EU‘

Hlasování o ‘Lisabonskésmlouvě’ bylo povoleno

Hlasování nebylo povoleno

Nečlenské země‘bruselské EU’

Další informace: GB1SC834

27

Souhrn důkazů

28

Kapitola 1

Na předchozích stránkách jsme shrnuli, podle jakých plánů petro-chemický a farmaceutický Kartel vytvářel bruselskou EU. Je zřejmé,že tento odvážný manévr nebyl náhodný, ale že se zakládal na hlu-bokých ekonomických motivech. Na této stránce vám vysvětlímevšechna proč ‘bruselské EU’. Finanční skupiny, stojící za petroche-mickým a farmaceutickým Kartelem, mají zájem kontrolovat obrov-ské globální trhy, jež ovlivňují doslova a do písmene všechnystránky lidského života. Nejlepším příkladem jsou oblasti potravin,zdravotnictví a energie. V průběhu minulého století petrochemickýa farmaceutický Kartel expandoval své trhy v těchto třech oblastechna multibilionový dolarový investiční obchod. Výstavba těchto ob-rovských globálních trhů se zakládala na dvou strategických ná-strojích: zaprvé, na použití patentů jako nástroje monopolizace trhů.Za druhé, na dezinformaci veřejnosti s cílem udržovat lid ve stavunaprostého analfabetizmu ohledně alternativních možností. Výsled-kem toho bylo, že každý v industrializovaných regionech světa dnesplatí zhruba třetinu svého čistého příjmu jako „daň“ Kartelu.

Počátkem 21. století je Kartel konfrontován s fundamentálně novouvýzvou: všechny jeho klíčové trhy – petrochemický, farmaceutický,zemědělský a geneticky manipulované produkty – začínají býtohrožovány novými technologiemi, které jsou nebezpečím, jež na-konec odstraní existující monopolizované globální trhy, zakládajícíse na jejich patentech. V této situaci finanční zájmy, skrývající seza Kartelem, jsou si velmi dobře vědomy toho, že multibilionovýdolarový obchod nemůže v demokracii přežít. Proto je nedemokra-tická konstrukce bruselské EU strategickým krokem směrem k na-stolení globální totality, operující v zájmu korporací.

Začátkem 21. století se lidstvo nachází na rozcestí. Musí se rozhod-nout, zda hodlá dopustit, aby zájmy petrochemického a farmaceu-tického Kartelu i nadále dominovaly naše životy tím, že nám budouvnucovat vesměs zastaralé technologie – anebo, zda jsme připra-veni se osvobodit od tohoto jha tím, že využijeme nových, nezávis-lých a únosných technologií, jako jsou obnovitelné zdroje energie,přírodní a vědecky založené ekologické a organické zemědělství.

Strategické cíle Kartelu

29

Souhrn důkazů

Globální multibilionové dolarové trhy pe-trochemického a farmaceutického Kartelu

průměrný procentuálnípodíl výdajů na osobu

Globálnítrhy Kar-telu

Mechanizmyglobální kon-troly Kartelu

Ekologickétechnologie,které národy celého světaučiní na Kartelunezávislé

Potraviny1

15%

• GMOs4

• Chemikálie v zemědělství

• Umělé přídavkydo potravin

• Zdravotníanalfabetizmus

• Patenty

Organické potraviny

Zdravotnípéče2

10%

Syntetickéfarmaceuticképřípravky

Terapie na základě vědec-kých poznatkůpřírodníholéčitelství

Energie3

10%Ropa, plyn,syntetická paliva a další petrocheche-mické výrobky

Obnovitelnéenergie• voda(vodík)

• solární• vítr• jiné

Strategické cíle Kartelu:

• Proměnit životy a fyzickou podstatu miliard obyvatel naší planety vtržiště jejich patentovaných produktů.

• Převést jejich multibilionové dolarové zisky ze starých technologiíminulých staletí – včetně jejich ekologicky pochybených petroche-mických a toxických farmaceutických produktů – do 21. století.

1 Průměr.% čistého příjmu na potraviny a nealkoholické nápoje. Zdroj: Eurostat2 Průměr.% čistého příjmu na zdraví plus daně související se zdravím. Zdroj: Eurostat3 Průměr.% čistého příjmu na pohonné hmoty pro dopravu, užitkového zboží atd. Zdroj: Eurostat4 zkr. Geneticky manipulované organizmy

• Zdravotní negramotnost

• Patenty

• Vědeckýanalfabetizmus

• Patenty

Další informace: GB1BD733

30

Kapitola 1

Dva měsíce před nabytím platnosti Lisabonské smlouvy, političtísatrapové petrochemického a farmaceutického Kartelu nenechalinikoho na pochybách o svých globálních ambicích. 7. října 2009anglický deník Daily Telegraph zveřejnil článek s názvem EUchystá plány, jak samu sebe nastolit jako ‚světovou velmoc‘. Pa-kliže Kartel prosadí svou, bruselská EU se stane pouhým odrazo-vým můstkem k upevnění ekonomického a politického uchvácenímoci ve světě.

Podle článku v Daily Telegraphu první velvyslanectví této nede-mokratické konstrukce byla plánována pro strategické lokality,jako jsou New York (sídlo OSN), Adis Abeba (sídlo Africké unie),a Kábul (oblast zájmu vzhledem k pokračující válce v Afghánis-tánu) – ještě než Lisabonská smlouva vstoupila v platnost.

Jenže už dlouho před návrhem Lisabonské smlouvy se Kartel po-koušel exportovat politickou konstrukci bruselské EU jako model,jehož cílem bylo rozšířit oblast svého vlivu na všechny kontinenty.

• Africká unie. Architekti Africké unie (AU) se netajili skutečností,že AU byla modelována podle Evropské unie – s prakticky iden-tickými strukturami včetně tak zvané ‚Komise AU‘. Stálým sídlemtéto komise je Adis Abeba v Etiopii – zřejmě plánovaná jako‚africký Brusel‘.

• ASEAN. Roku 2009, lídři východoasijských zemí oznámili, žepoložili základy k bloku ve stylu EU, který bude zahrnovat polo-vinu světové populace. Jejich plány byly ozvěnou těch, které na-stínil australský premiér Kevin Rudd již roku 2008.

Dnešní Evropa – zítřejší svět

MERCOSUR,UNASUR

NEW YORK

CAFTA

31

Souhrn důkazů

AFRICKÁUNIE

ASEAN

PETROCHEMICKÝ AFARMACEUTICKÝ KARTEL

Patentované chemikálie,petrochemické a farmaceutické výrobky UN/

Ze svého nového ústředního výboru vBruselu se petrochemický a farma-ceutický Kartel nyní pokouší převzít

kontrolu nad celým světem

BRUSELSKÁEU

Další informace: GB1TW421

32

Kapitola 1

V historii se světové války vždycky vedly pomocí zbraní a bomb,s cílem dobýt a kontrolovat ostatní země. Na rozdíl ode dneška,kdy se klíčovými nástroji k dosažení globální kontroly stávají eko-nomické a právní nástroje, používané jako prostředky k dobytínejen vlád a ekonomik, ale I společností a národů.

Klíčovými ekonomickými nástroji ‚bruselské EU‘ jsou patenty:především patenty na chemikálie, farmaceutické výrobky, gene-ticky manipulovanou sadbu a další výrobky vyspělých technologií.Nejlukrativnější patenty ze všech jsou patenty na farmaceutické pro-dukty. Roku 2008 např. dosáhl celkový globální prodej farmaceutic-kých výrobků 773 milionů dolarů – suma, přesahující kombinovanýhrubý domácí produkt (HDP) stovky nejchudších zemí světa.

Dá rozum, že když se bude vybírat první ministr zahraničních věcíEU, Kartel si vybere někoho, kdo má v dané oblasti už nějakézkušenosti.

Catherine Ashtonová, ve své předchozí funkci eurokomisařka proobchod, hrála ústřední úlohu v opakované konfiskaci farmaceu-tických výrobků v evropských přístavech, které pocházely z Indiea byly určeny pro spotřebitele v afrických a latinskoamerickýchzemích. Jediný důvod konfiskace: léčiva byla vyrobena indickýmispolečnostmi, specializovanými na výrobu generik, tj. léčiv, nakteré se už nevztahují patenty. Tato generika – mimochodem je-diná, které si chudé rozvojové země mohou dopřát – ohrožujízisky, generované patentovanými léčivy a vyráběné evropskýmifarmaceutickými koncerny.

1Indický deník Economic Times, 6 září 2009.

Prosazování patentů na léčiva jako klíčová složka globální ekonomické kontroly

33

Souhrn důkazů

Catherine Ashtonová byla jmenována jakoeurokomisařka pro obchod roku 2008. Vtomto úřadě jednou z jejích hlavních funkcíbylo dohlížet na mezinárodní trh a prosadituplatněním patentů na léčiva globální eko-nomickou a politickou kontrolu – zajišťujíctak závislost rozvojových zemí na patento-vaných farmaceutických produktech evrop-ských exportérů.

Její nedávné jmenování ministryní zahraničíEU a viceprezidentkou Komise jí umožníplnit tuto úlohu s ještě razantnějším dopa-dem na svět.

Nátlakové uplatňování globálníchpatentů jako základny globálníhoinvestičního obchodu s farma-ceutickými výrobky.


Patentované chemikálie,petrochemické a farmaceutické výrobky

BRUSELSKÁEU

GMO potraviny

Léčiva

Patentovanéchemikálie

Další informace: GB1PT937

Patenty – klíčové nástroje pro kontrolu světaVýznam patentů při strategickém plánování bruselské EU na kon-trolu světa si zasluhuje zvláštní pozornost. Všeobecně řečeno,patenty jsou:

• právní dokumenty – vydávané příslušnou vládní agenturou vté které zemi – jimiž je definováno autorské/vlastnické právovýrobku nebo technologie výroby;

• ekonomické nástroje – na kontrolu národních a mezinárod-ních trhů;

• politické nástroje – pomocí nichž jsou v kritických sektorechzdravotnictví patenty na farmaceutické výrobky používány zá-roveň jako strategické nástroje kontroly celých zemí.

Obzvlášť zhoubná stránka patentů vyjde najevo, když se jich po-užije při vzniku globálních korporací a Kartelů bez jakékoli národníči mezinárodní legislativní kontroly. Velké multinárodní společ-nosti se nepotřebují formálně sjednocovat, aby mohly kontrolovattrh kvůli jednomu produktu napříč kontinentem nebo na celémsvětě. Stačí jim, když rozšíří své územní patentové nároky.

Patenty umožňují nadnárodním společnostem kontrolovat kom-pletní sektory společnosti napříč kontinenty, aniž by podléhalyomezením, jimiž jsou například státní hranice. V některých ze-mích jsou zisky dosahující miliard dolarů převáděny do nadnárod-ních společností, aniž by vůbec byla možná veřejná identifikace,kdo z těchto korporačních zisků těží.

Účinek patentů na zdraví člověka je obzvlášť zhoubný tam, kde senadnárodní koncerny pokoušejí monopolizovat to, co je považo-váno za myslitelně nejkritičtější oblast v jakékoli společnosti. Vý-sledkem je, že lidstvu byl po celá desetiletí znemožňován přístupk nepatentovatelným léčivům, která jsou účinnější, bezpečnější az finančního hlediska dostupnější – léčivům, sloužícím v boji s nej-běžnějšími nemocemi.

Za účelem koordinace svých globálních nároků, tyto nadnárodníkorporace zřídily „ústřední kancelář Kartelu‘: bruselskou EU.

34

Kapitola 1

35

Souhrn důkazů

Patenty jsou klíčové nástroje,jimiž je ovládán svět!

PATENTY

Bruselská EU se pokouší rozšířit svou pa-tentovací strategii na další kontinenty,což by jí umožnilo ovládnout celý svět.


Patentované chemické, petrochemické a farmaceutické výrobky

Další informace: GB1PC887

36

Kapitola 1

Kdo z bruselské EU nejvíc těží?

Letmý pohled na graf na další stránce by měl každému čtenářipostačit, aby si uvědomil, kdo z politické konstrukce bruselské EUnejvíc těží.

Od samého počátku byla bruselská EU budována ekonomickýmisatrapy petrochemického a farmaceutického Kartelu. Ilustrace na-hoře na stránce tuto skutečnost jasně dokládá. Znázorňuje po-měrné příspěvky daňového poplatníka za každou z 27 členskýchstátů bruselské EU v roce 2006. Zvážíme-li skutečnost, že většinamenších členských států vstoupila do bruselské EU teprve ne-dávno, celkové ‚investice‘ zakládajících států po dobu půlky stoletívypadají ve srovnání s platbami ‚nováčků‘ obrovsky.

Graf pod tím znázorňuje relativní počet patentů, podaných ročněod každého z 27 členských států EU. O největší počet patentůzažádaly tyto země: Německo, Francie, Itálie a Holandsko. Cel-kový počet patentů, podaných těmito zeměmi, převyšuje 70%všech patentů podaných v celé EU – tzn. víc než dvojnásobekpatentů podaných dvaceti třemi zeměmi EU dohromady. Není náhodou, že:

• Německo, Francie, Itálie a Nizozemí jsou čtyři z šesti zakládajících států bruselské EU.

• šest zakládajících zemí – společně s Velkou Británií, dalším předním exportérem farmaceutických výrobků, mají hlasovací většinu jak v ‚Evropské radě‘, tak v ‚Evropském parlamentu‘.

Po podpisu Lisabonské smlouvy jsou ‚investoři‘ v bruselské EUpřipraveni shrábnout ‚zisk‘ ze svých investic.

1Zdroj EUROSTAT 2005.

37

Souhrn důkazů

DK

D

FIN

LVEST

CZ

SK

H

CYM

GR

PL

NL

S

E

GB

BIRL

F

P

I

DK

D

FIN

LV

A

SLOI

CZSK

H

BG

RO

CY

TRGR

PL

NLS

E

GB

BIRL F

P

CH

FL

MC

Procentuální podílcelkového financování EUr. 2005

Procentuální podílžádostí o patentypodaný v EU roku2005

Zde vidíme pozoruhodnou shodu mezi postavením států přispí-vajících do pokladny bruselské EU a počtem přihlášených patentůtěch samých členských států. Jelikož patenty platí pro celou Ev-ropu, tato grafika znázorňuje, které národy kontrolují trhy s vy-spělými technologiemi – a tím i život – v Evropě.

Výprodej Evropy za patenty

Další informace: GB1KB632

38

Kapitola 1

Otázka, která musí být naléhavě zodpovězena, je: jak mohlistrůjci bruselské EU vybudovat tak nedemokratický útvar zevnitřdemokratických evropských zemí – a hlavně, kdo byli tito pá-nové? Ve skutečnosti byl klíčovým architektem bruselské EU Wal-ter Hallstein (1901-1982), prominentní advokát už v nacistickémNěmecku.

V červnu roku 1938 se tento právník např. zúčastnil mezistátníchjednání mezi nacistickým Německem a fašistickou Itálií s cílemučinit z jejich agresivních ideologií základnu pro budoucí Evropu.V lednu 1939, jen několik měsíců poté, co 2. světovou válku vy-volala zlověstná koalice IG Farben (největší petrochemický a far-maceutický Kartel doby) s nacisty, se Hallstein blýskl historickýmprojevem, v němž dopodrobna nastínil právní strukturu Evropypod kontrolou koalice nacistů s IG Farben.

Roku 1941 se Hallstein stal děkanem Právní a ekonomické fa-kulty Univerzity ve Frankfurtu n. Mohanem. To nebylo náhodou,protože v tomto městě se zároveň nacházelo ústředí koncernuIG Farben. O několik let později, během tribunálu s válečnými zlo-činci v Norimberku, vyšlo najevo, že právě v centrále IG Farbenbylo ekonomické dobytí Evropy plánováno a implementováno –pomocí patentů, které byly klíčovými právními nástroji ekono-mické kontroly.

Roku 1950, poté, co Hallstein spojence obelhal ohledně své na-cistické minulosti, se stal poradcem západoněmeckého kancléřeAdenauera a hlavním koordinátorem zahraniční politiky západo-německé vlády. Výsledkem jeho předchozích rozsáhlých zkuše-ností při plánování Evropy pod vládou Kartelu a nacistů bylo, žese nakonec stal klíčovým architektem bruselské EU.

25. března 1957 byl Hallstein jedním z dvanácti signatářů Řím-ských smluv – zakládajícího dokumentu bruselské EU. Roku1958 byl jmenován prvním prezidentem Komise EU – funkce, kte-rou zastával po dobu celého následujícího desetiletí.

Hlavní strůjce bruselské EU

39

Souhrn důkazů

Walter Hallstein1936 - 1945

Hallstein byl členem neblaze proslulé asociacenacistických “Ochránců zákona,” organizace,jež vznikla, jen aby se stala právním pilířemEvropy pod kontrolou koalice Kartelu s nacisty.

1941 - 1945Hallstein byl profesorem práva a eko-nomie ve Frankfurtu n. Mohanem, kdese nacházelo i ústředí největšího che-mického Kartelu na světě a hlavníhofinančního zdroje nacistů, IG Farben.

1958 -1967Hallstein byl jmenován prvnímprezidentem tzv. ‘Komise EU’. Vy-budoval bruselskou EU a vládl Ev-ropě po dobu deseti let z obrovskébudovy a s pomocí tisíců nezvole-ných byrokratů – v žoldu Kartelu.

1950 - 1957Hallstein byl politickým moz-kem jednání, jejichž vyvrcho-lením byly ‘Římské smlouvy‘.

25. března, 1957, Hallsteinbyl jedním z dvanácti signa-tářů těchto smluv, jež sestaly zakládacím dokumen-tem ‘bruselské EU’.

Nová bruselská centrála Petroche-mického a farmaceutického Kartelu

Oficiální odznak s hákovýmkřížem nacistické Asociace

‚ochránců zákona‘

Centrála Kartelu IG Farbenve Frankfurtu nad Mohanem

Další informace: GB1WH799

Dnešní bruselská EU je vybudovaná na sérii předchozích orga-nizací, z nichž postupně vznikal soudobý útvar. První cyklus or-ganizací byl dokončen r. 1950 a zahrnoval Evropské sdružení uhlía oceli (ESUO), též nazývané Evropská montánní unie (EMU)roku 1951, Evropské obranné společenství (EOS) (projekt, kterýbyl odmítnutý francouzským parlamentem r. 1954), Evropské hos-podářské společenství (EHS) a Evropské společenství pro jader-nou energii (EAEC resp. EURATOM) r. 1957.

Všechny tyto organizace mají několik klíčových složek společných:

40

Kapitola 1

Karteloví strůjci bruselské EU

1

2

3

4

Evropské sdružení uhlí aoceli (ESUO)

Evropské společenství pro atomovou energii (EURATOM)

Západoevropská unie (ZEU)

Evropské hospodářskéSpolečenství (EHS)

Vedoucí týmprávníků

Hallstein

Hallstein

Hallstein

Hallstein

1. Jejich hnacím agregátem byl německý petrochemický a farma-ceutický Kartel – po porážce koalice nacistů s IG Farben r. 1945– usiluje o organizaci svého dalšího pokusu o dobytí Evropy.

2. Jednotlivá znění smlouvy byla připravována právními satrapypetrochemického a farmaceutického Kartelu, především Wal-terem Hallsteinem, s cílem zajistit diktátorskou strukturu, po-třebnou pro realizaci toho dobyvačného plánu.

3. Pět dalších evropských zemí: Francie, Itálie a země Beneluxu sestaly obětí vábničky a přidaly se k tomuto ‘Společenství’, slibujícíjim klamnou vizi míru, bezpečnosti a hospodářské prosperity.

41

Souhrn důkazů

Zahraniční politikaCFSP

19511952

20072009

19541955

19921993

Paříž Paříž Maastricht Lisabon

19571958

Řím

EURATOM

Evropské hospodářské Společenství(EHS)

EDC

Policie PJCC

Evropskáunie

(‘bruselskáEU’)

2

3

4

Konstrukční smlouvy ‘bruselské EU’

EvropskéSpolečenství (ES)

(Ekonomická, vnitřnía zahraniční politika)

Evropské sdružení uhlí a oceli (ESUO)1

Hallstein(1958– 67)

Komise EU Prezident:

Další informace: GB1CA582

Gaetano Martino, MD, Itálie. Hostitel konference.

Formální právní vzdělání: žádné.

Před 2. svět. válkou a během ní: člen Mussolinihofašistického hnutí.

Po 2. světové válce kariéra jako člen ‘Sicilské šestky’.

Willem Beyen, Nizozemsko.

Vzdělání: právní fakulta

Povolání: obchodní ředitel (Phillips, Unilever),

bankéř, různé politické funkce.

Joseph Bech, Belgie.


Povolání: roku 1914, kdy získal atestaci jako ad-vokát, se stal poslancem pravicově orientovanéstrany. Během své kariéry zastával různé poli-tické funkce.

Antoine Pinay, Francie.

Formální právní vzdělání: žádné.

Za 2. světové války: člen ‘Národního výboru re-žimu Vichy’ – francouzské loutkové vlády, nasto-lené koalicí nacistů s Kartelem v okupovanéFrancii.

Paul-Henri Spaak, Lucembursko.


Povolání: několik let soukromé právní praxe.

Od r. 1925 v různých politických funkcích.

42

Kapitola 1

‘Sicilská šestka’ – Rozhodující přípravné setkání pro ‘Evropské hospodářské spole-čenství’ se konalo 1. - 3. června 1955 v Messině na Sicílii. Účastnícitohoto setkání vešli do povědomí veřejnosti jako ‘Sicilská šestka’.

Nedostatečná právní praxetěchto pěti ‘otců zakladatelů’‚bruselské EU‘ je dokonalýmprotikladem kvalifikace še-stého člena, Waltera Hal-lsteina.

V době podpisu ‚Římskýchsmluv‘ měl Hallstein třiceti-letou zkušenost v oblasti vzdělání, výuky a výzkumu na němec-kých právních fakultách a ústavech se specializací na srovnávacímezinárodní právo a ekonomiku:

• Studium na právní fakultě universit v Bonnu a Mnichově, promoce na doktora práv berlínské univerzity.

• Elitní studium ‘srovnávacího mezinárodního práva’ v ‘Ústavucísaře Viléma’ v Berlíně, financovaném Kartelem IG Farben.‘

• Téměř 20 let děkanem právní a ekonomické fakulty na univer-sitách v Rostocku a Frankfurtu n. Mohanem.

Pohled na doklady z Hallsteinova životopisu svědčí o tom, kdoopravdu tahal za nitky při tvorbě právní základny ‚bruselské EU’.

43

Souhrn důkazů

a profesor práva nacistického Kartelu

Vlevo:Hallstein podepisuje‘Římské smlouvy‘

Dole:Jeho podpis ‘otce zakla-datele‘

Ptáte se, jak se mohl Hallstein se svou temnou minulostí promi-nentního protagonisty koalice nacistů s Kartelem stát hlavním ar-chitektem ‚bruselské EU‘ a prvním prezidentem Komise EU?Odpověď na tuto otázku je překvapivě jednoduchá: za prvé, Hal-lstein lhal vysokému spojeneckému komisaři v poválečném Ně-mecku o svém členství v různých nacistických organizacích. Zadruhé si musel být jist, že jeho četné publikace a prezentace, jimižjako křižák Kartelu podporoval dobytí Evropy koalicí nacistů aKartelu, budou včas likvidovány.Na následující stránce je otištěn výtisk z Německé národní kni-hovny, přičemž při vyhledávání bylo použito hesla ‚Walter Hal-lstein‘. Tato největší internetová knihovna v Německu poskytujeseznam následujících informace o jeho publikační činnosti:

• před rokem 1933 (tj. rok uchvácení moci koalicí nacistů s Kartelem v Německu) najdeme jednu jedinou publikaci.

• Po roce 1945 a porážce koalice nacistů s Kartelem najdeme víc než 100 Hallsteinových knih a publikací.

• Udivující je, že v letech 1933 a 1945, vládě teroru koalice nacistů a Kartelu, najdeme opět jen jednu jedinou Hallsteinovupublikaci. Tento absurdně krátký výčet jedné publikace za 12(!) let si zasluhuje vysvětlení: v této době byl Hallstein děkanemprávní fakulty na dvou velkých německých univerzitách.

Jediné vysvětlení této skutečnosti je, že Hallstein se svými kom-plici z Kartelu se postarali o to, aby žádný z jeho projevů, anižádná jeho publikace ve prospěch koalice nacistů a Kartelu ne-přežila. Tato politika ‚spálené země‘ byla podmínkou Hallsteinovapoválečného politického vzestupu a kariéry otce zakladatele ‚bru-selské EU‘.

Abychom na otázku, „Kdo je to ve skutečnosti Hallstein?“, mohlidát všem v Evropě, kteří si ji teď kladou, opravdu vyčerpávajícíodpověď, rozhodli jsme se tomuto ‚fenoménu‘ věnovat celou ná-sledující kapitolu.

44

Kapitola 1

Hallstein a projekt ‘Spálené země’

45

Nacistický režim1933-1945

Souhrn důkazů

Výtisk z internetové vyhledávací služby Německé národní knihovny,výsledek hledaného hesla ‚Walter Hallstein‘ byl nadmíru skrovný: jedinýdokument za 12 let Hallsteinových aktivit ve funkci propagátora aliancenacistů s Kartelem při dobytí světa.

Další informace: GB1WH733

Hallstein nebyl ve své úloze jako hlavnístrůjce ‘bruselské EU’ očividně sám. Obklo-pil se právnickým týmem technokratů, kteříuž měli jako satrapové a nástroje nacistickékoalice s Kartelem až do roku 1945 nemalézkušenosti.

Jelikož klíčové nástroje Kartelu k zabezpe-čení budoucí kontroly Evropy byly patenty,nepřekvapuje, že pravou rukou Hallsteinase stal odborník na patentové právo.

Za nacistického režimu byl Carl Friedrich Ophüls předním ex-pertem důležitého Patentového soudu ve Frankfurtu n. Mohanem,městě, v němž měl koncern IG Farben své hlavní sídlo. V této roliOphüls byl důvěrně obeznámen se všemi patentovými rozepřemiohledně toho, jakým způsobem Kartel IG Farben plenil a likvidovalchemický průmysl v dobytých zemích. Tato skutečnost mu samoz-řejmě propůjčila nezbytnou kvalifikaci pro další pokus Kartelu odobytí Evropy.

Z denacifikačního dotazníku spojeneckých sil z roku 1946 vyplývá,že Ophüls byl členem nacistické strany NSDAP, číslo členského prů-kazu 2 399061 (viz dokument A). Jeho nacistickou minulost bezpeč-nostní kancelář spojeneckých sil roku 1947 charakterizovala takto:„Zjistili jsme, že tento jedinec nebyl za války vládou shledán za hod-

ného zaměstnání vyjma obyčejné dělnické práce“ (viz dokument B).

Nicméně podle Hallsteinova úsudku, Ophülsova kvalifikace bylapřesně pravým opakem ‚obyčejné dělnické práce‘. Společně sGerhardem Schidermairem, členem nechvalně známého Schider-mairova klanu nacistických advokátů – u Hallsteina to Ophuelsběhem jednoho roku (1949) dotáhl na ‚doktora‘ a ‚profesora‘ práv-nické fakulty na univerzitě ve Frankfurtu n. Mohanem. O rok poz-ději v roce 1950 byl Ophüls jmenován ‚velvyslancem v Bruselu‘,kde se stal Hallsteinovou pravou rukou při výstavbě ‚bruselské EU‘.

46

Kapitola 1

Odborník Kartelu na patenty - C.F. Ophüls…

47

Souhrn důkazů

se stává Hallsteinovým ‘mužem v Bruselu’A

B

Další informace: GB1CO266

17. prosince 1941 ústředí Nacistické strany ve Frankfurtu n. M. ofi-ciálním dopisem, adresovaným rektorovi frankfurtské univerzity,atestuje, že dotyčný je „politicky spolehlivý“ (politisch zuverläßig).Pouhých 16 let později tento oddaný stoupenec koalice nacistů sKartelem podepisuje ‚Statuty evropského soudního dvora‘ jako jehohlavní architekt.

My, národy Evropy, máme uznat, že založení Evropského soudníhodvora - nejvyššího legislativního orgánu dnešní ‚bruselské EU‘ –byl vypracován a legalizován satrapy koalice nacistů a Kartelu,včetně zapsaných a aktivních členů nacistické strany NSDAP. Půlstoletí byl Kartel s to, krýt děsivou šarádu svých politických satrapů.Teď, kdy pravda konečně vychází najevo, demokratické legitimitě‚bruselské EU’ zvoní hrana. Žádná demokratická organizace, žádnývolič už nemohou ignorovat tuhle kapitolu zločinecké minulosti.

48

Kapitola 1

‘Politicky spolehlivý’ nacista Kartelu se stává…

17. dubna 1957 C.F. Ophuels – číslo průkazu 2 399061, člen NSDAP od1. května 1933 do roku 1945 (tj. po celou dobu nacistické krutovlády) –se stává klíčovým ‘zakládajícím otcem ‘ nejvyššího evropského soudníhoorgánu, Evropského soudního dvora.

49

Souhrn důkazů

zakládajícím otcem Evropského soudního dvora‘

....

Evropský soudní dvůr- nejvyšší soudní instance v Evropě -

17.4.1957

Další informace: GB1PR598

50

Kapitola 1

IG Farben a zločinecká minulost německého chemického KarteluCo to bylo za zájmy, jimž Hallstein, Ophüls a jejich komplicové všedých oblecích, sloužili? Kartel IG Farben vznikl roku 1925 slou-čením firem Bayer, BASF a Hoechst včetně několika menších ně-meckých chemiček. Byla to největší světová firma v tehdy novéoblasti průmyslové výroby barev [německy „Farben“], chemikálií,farmaceutických přípravků, plastů a dalších patentovaných syn-tetických výrobků.

Společnost IG Farben vlastnila několik desítek tisíc patentů a tímpádem byla největším vlastníkem patentů na světě. Jediný krok,který jí chyběl k tomu, aby mohla vznikající obrovské trhy paten-tovaných syntetických produktů monopolizovat, bylo rozšířit plat-nost svých patentů do celého světa. Už roku 1904 ředitel firmyBayer, Carl Duisberg, volal po vytvoření takového Kartelu, čímžpro německý chemický průmysl vytyčil jasný cíl k „ovládnutí světa“.

A právě k tomuto cíli směřovaly i chemické společnosti Bayer,BASF a ostatní chemičky svými dodávkami výbušnin a otravnýchplynů německé císařské armádě za 1. světové války. Ta ale roku1918 díky společnému úsilí světové společnosti utrpěla porážku,a tak první pokus německého chemického Kartelu o dobytí světaztroskotal. Kartel to ale zdaleka ještě nevzdal.

BAYER, BASF a HOECHST, společnosti, které operovali od roku1925 jako Kartel IG Farben, financovaly vzestup nacistů, a jaktechnicky, tak logisticky je připravovaly na další pokus o dosaženínadvlády nad světem, na 2. světovou válku. Roku 1942 byla po-lovina chemického průmyslu v Evropě pod kontrolou Kartelu IGFarben. Jenže i roku 1945 druhý pokus o dobytí světa selhal.Roku 1948 bylo několik ředitelů IG Farben v procesu s válečnýmizločinci v Norimberku odsouzeno za genocidu, zotročování, ra-bování a celou řadu dalších zločinů proti lidskosti.

51

Souhrn důkazů

1914/18

1925

Ekonomické hnací agregátyza 1. a 2. světovou válkouBAYER BASF HOECHST

1947/48

I. SVĚTOVÁ VÁLKAPrvní pokus petrochemického a farmaceutického Kar-

telu o dobytí světa. Roku 1914 kontrolovaly tyto tři spo-lečnosti víc než 1000 patentů, s odstupem největší

počet patentů kontrolovaný jednou korporací své doby.

Norimberský tribunál s válečnými zločinciČelní zástupci IG Farben jsou obžalováni a odsouzeni v Norimberku za genocidu, zotročování, plenění Evropy a další zločiny proti lidskosti – včetně výstavby koncentračníhotábora v Osvětimi.

1939/45 II. SVĚTOVÁ VÁLKADruhý pokus petrochemického a farmaceutického

Kartelu o dobytí světa ztroskotává

VZNIKÁ KARTEL ‘IG FARBEN’ Největší petrochemický a farmaceutický Kartel na světě

financuje vzestup nacistů a připravuje je na válku.

Další informace: GB1DF377

52

Kapitola 1

Kartel IG Farben postavil největší vyhlazovací tábor na světě

Více informací o petrochemickém a farmaceutickém Kar-telu a jeho úloze za 2. světové války, v Osvětimi a při jinýchválečných zločinech najdete zde:

www.profit-over-life.orgVíc než 50,000 autentických dokumentů z procesu s vá-lečnými zločinci Kartelu IG Farben v Norimberku.

Odměnou za financování vzestupu nacistů a jejich přípravu na 2.světovou válku se po dobytí Evropy dostalo Kartelu IG Farbenvěru adekvátní odměny. Jako příklad úzké spolupráce mezi IGFarben a nacisty je koncentrační tábor v Osvětimi. Financovanýpomocí úvěru ve výši 1 miliardy říšských marek, poskytnutýchbankami Deutsche Bank a Dresdner Bank, vybudoval IG Farbenv polském městě Osvětim na tehdejší dobu největší průmyslovýkomplex na světě.

Pobočka IG Osvětim byla postavena s cílem vyrábět umělou pryž,syntetický benzín a další chemikálie pro dobyvačnou válku nacistůa IG Farben v Rusku a Asii. Za účelem výstavby těchto obrovskýchzávodů byl nedaleký koncentrační tábor v Osvětimi rozšířen a stalse tak zpočátku největším otrockým a posléze největším vyhlazo-vacím táborem na světě.

Tyto zločiny a spousta dalších, které Kartel IG Farben spáchal vOsvětimi a jinde, jsou dokumentovány v archivu tribunálu s váleč-nými zločinci a čelnými zástupci tohoto Kartelu v Norimberku. Nej-otřesnější ze všech těchto dokumentů jsou ty, které informují osmrtících experimentech s léčivy – většina z nich byla prováděnapomocí patentovaných přípravků farmaceutických společnostíBAYER, HOECHST a dalších dceřiných společností IG Farben.Při procesech v Norimberku vyšlo též najevo, že někteří lékaři,kteří tyto smrtící experimenty měli na starosti, včetně Dr. Vettera,byli zároveň placenými zaměstnanci firmy BAYER.

53

Souhrn důkazů

BAYER, BASF, HOECHST (Kartel IG Farben) Architekti Osvětimi

Dr. med.HelmuthVetter, zamě-stnanecfirmy BAYER,lékař a členSS v Osvětimi

IG Osvětim se rozprostírala na rozlozevíce než 24km2. Byla to 100% pobočkaIG Farben (BAYER, BASF, HOECHST).

IG Osvětim byla postavena s pomocí dese-titisíců, k otroctví odsouzených vězňů z ne-dalekého koncentračního tábora v Osvětimi.

V Osvětimi bylo zavražděno 1 až 3 mi-liony vězňů pomocí Zyklonu B – plynu,vyráběného firmou Degesch, pobočkoukoncernů BASF/ IG Farben.

BAYER a HOECHST zkoušely své paten-tované farmaceutické přípravky na tisícíchvězňů, z nichž drtivá většina pokusy nepřežila.

Zaměstnanci firmy BAYER prováděli po-kusy pomocí patentovaných přípravků firmyBAYER v koncentračním táboře Osvětim.

Roku 1948 ředitelé Kartelu IG Farben sta-nuli v Norimberku před soudem. Ředitel C.Krauch a jiní byli odsouzeni kvůli genocidě,zotročování a jiným zločinům proti lidskosti.

Další informace: GB1AU388

54

Kapitola 1

‘Trikem’, jímž Kartel nastolil ‘bruselskou EU’, zá-roveň odhalil i svou vlastní zločineckou minulost Více než půl století, petrochemický a farmaceutický Kartel dělalvše možné, aby se svět nedověděl pravdu o jeho skrupulózní mi-nulosti, v níž figuruje jako iniciátor dvou světových válek. Teď užje to víc než šest desetiletí, co satrapové Kartelu:

• utratili stovky miliard dolarů za úklid stop,

• vybudovali masmediální impéria, jejichž prvořadým cílem jemanipulace veřejného mínění,

• dosáhli toho, že učebnice dějin byly důsledně přepisovány aglobální zprávy cenzurovány,

• financovali a vychovali generace politiků – vpravo a vlevo od po-litického spektra – v tuctech zemí,

• umístili ‘hlídače‘ v důležitých akademických oborech včetně vědy,medicíny, dějin, politických a sociálních věd jakož I dalších klíčo-vých oblastech společnosti, jako jsou např. církve, odbory atd.,

• a nelítostně pronásledovali ty, kteří se opovážili prolomit mlčení.

To všechno se odehrálo z jediného důvodu: zahalit zločineckouminulost Kartelu do hávu lži a klamu, dokud se mu nepodaří natřetí pokus dobýt Evropu, doufaje, že toho tentokrát dosáhne spomocí jí nastolené ‚bruselské EU‘. Největší zločinný zastíracímanévr v dějinách – úloha Kartelu za 2. světové války – stálastovky miliard dolarů za posledního půl století.

Tuto závratnou částku, pomocí níž se Kartel snaží zastřít svouzločineckou minulost, lze vysvětlit takto: Kartel si je plně vědomtoho, že odhalení jeho minulosti by zhatilo jeho plány na dalšípokus o dobytí a ovládnutí Evropy. Podepsání a ratifikace ‚Zmoc-ňovacího zákona Lisabonské smlouvy‘ spolu s politikou nátlaku, kte-rou ‚bruselská EU‘ praktikuje na národech Evropy, činí publikacihistorických dokumentů a skutečností, v této knize obsažených, nez-bytnou a naléhavě aktuální. Šíření těchto informací v Evropě acelém světě pomůže odhalit úlohu Kartelu v zákulisí ‚bruselské EU‘a zabrání mu, aby se ještě jednou pokusil o dosažení světovlády.

55

Souhrn důkazů

II. světová válka: dobyvačná válka na objednávku petrochemického a farmaceutického Kartelu

Titulní stránka z oficiální zprávy z roku 1945, vydané Kongresem Spo-jených států amerických po ukončení vyšetřování příčin 2. světovéválky. Zpráva o rozsahu víc než 100 stran jednoznačně dochází k zá-věru, že 2. světová válka byla „Dobyvačná válka, vedená na objed-návku petrochemického a farmaceutického Kartelu“. Cílem 2. světovéválky bylo totéž, co bylo cílem světové války první: získat kontrolunad multimiliardovými dolarovými trhy v nově vznikajících světovýchtrzích v oblasti chemických a petrochemických výrobků a farmaceu-tických přípravků.

Na oficiální archivy americké vlády sedal prach víc než šest desetiletí.Přestože to byly klíčové dokumenty, týkající se nejhorších zločinů vhistorii lidstva, nebyly zveřejněné ani na webové stránce vlády Spo-jených států. Nyní si je můžete i Vy stáhnout: www.relay-of-life.org.

Další informace: GB1SR299

56

Kapitola 1

Zveřejněno po šesti desetiletích mlčení:dokumenty o válečných zločinech KarteluZískali jsme přes 50,000 stránek oficiálních archivních záznamů znorimberských procesů s válečnými zločinci z Kartelu IG Farben. Po-prvé za více než šest desetiletí byly zveřejněny autentické záznamy(včetně otřesných otištěných exponátů) tohoto procesu s ředitelifirem BAYER, BASF, HOECHST a dalšími společnostmi skupinyIG Farben, které jsou teď přístupné všem zájemcům v internetu.

Až budete tyto historické archivní záznamy číst, zjistíte, že jste bylisystematicky podváděni a klamáni ohledně skutečných příčin 2.světové války, nejhoršího zločinu v dějinách naší planety. Napří-klad se z nich dovíte, že:

• k 2. světové válce by nikdy nedošlo, nebýt finanční a logisticképodpory společností BAYER, BASF, HOECHST a dalších spo-lečností skupiny IG Farben, největšího chemického a farma-ceutického Kartelu tehdejší doby.

• Ve 2. světové válce se nebojovalo z nacionálních nebo raso-vých důvodů, ale především kvůli Kartelu IG Farben a jeho po-kusům dobýt a kontrolovat vznikající multimiliardové trhy schemickými, petrochemickými a farmaceutickými výrobky v celéEvropě a jinde na světě.

• 2. světová válka nebyla výsledkem snažení úchylného psycho-pata Adolfa Hitlera. Naopak, Hitler a jeho nacističtí pohůnci bylipolitické a vojenské loutky Kartelu IG Farben. Podle obžalobytribunálu s nacistickými zločinci v Norimberku byla 2. světováválka výsledkem koordinovaného technologického, logistic-kého, finančního, politického a vojenského úsilí ‚sňatku‘ (citát zobžaloby) –mezi IG Farben a nacisty.

• Koncentrační tábor v Osvětimi vůbec nebyl spontánním dílemesesáckých šílenců, ale byl to na objednávku koncernu IG Far-ben zřízený otrocký pracovní tábor s obrovskou průmyslovoupobočkou koncernu s názvem IG Osvětim, kde se vyráběla syn-tetická paliva, pohonné látky a umělá pryž pro potřeby váleč-ných výbojů a dobytí východní Evropy, Ruska a Asie.

Titulní stránka z případu č. VI v procesu s válečnými zločinci v Norim-berku “Spojené státy Americké proti Carlu Krauchovi a dalším ředitelůmIG Farben”, který trval od 27. srpna 1947 do 30. července 1948.

57

Souhrn důkazů

Proces s válečnými zločinci petrochemickéhoa farmaceutického Kartelu v Norimberku

Další informace: GB1NT954

58

Kapitola 1

Demaskování půl století podvodu

Kdyby rozhodující role, kterou Kartelu sehrál v in-iciačním procesu 1. a 2. světové války, byla v mi-nulosti odhalena, zmíněné korporační zájmy bynikdy nedostaly šanci zahájit nový pokus o dobytíEvropy a světa.

Utajení této zločinecké minulosti už samo o soběstačilo, aby se stalo podmínkou Kartelu vybudovat‘bruselskou EU’.

Na předchozích stránkách jsme odhalili jednu zhlavních strategií koncernu: podvod a klam. Nadalší stránce jsou shrnuta základní fakta: zatímcopolitičtí a vojenští satrapové Kartelu byli v Norim-berku souzeni, jeho právní a ekonomičtí satrapovébyli pověřováni přípravou a implementací třetíhopokusu Kartelu o dobytí Evropy a světa.

59

Souhrn důkazů


IG Farben / BAYER / BASF / HOECHST

‚Bruselská EU‘ pro-vádí přestavbu ‚uni-formované ruky“Kartelu, kterou bylanucena obětovat připosledním nezda-řilém pokusu o do-bytí světa.

Odsouzeni jakohlavní válečnízločinci k dlou-holetým trestůmodnětí svobodya trestům smrtiv procesu s vá-lečnými zločinciv Norimberku.Nahoře: HermannGöring,dole: Joachim vonRibbentrop

Walter Hallstein Carl F. Ophüls

Pověřeni Kartelem připravit další pokus o dobytí světa pomocí ”brusselské EU”.

Vytvořením „evropské ar-mády“ včetně jadernýchzbraní pod kontrolou po-lytbyra Kartelu, ‚brusel-ské EU‘

V uniformách

S A T R A P O V É

V šedých oblecích

60

Kapitola 1

Třetí pokus petrochemického a farmaceu-tického Kartelu o dobytí a kontrolu světa Až budete číst tuto knihu, možná, že si pomyslíte, že v ní obsa-žené zarážející informace nemohou být pravdivé, protože kdybypravdivé byly, byli byste se o nich dověděli už dřív. Důvod, pročse tak doposud nestalo, resp. proč si těchto skutečností vůbec ne-jste vědomi, je v podstatě jednoduchý.

Jelikož oba předchozí pokusy o dobytí světa – 1. a 2. světová válka- selhaly, satrapové Kartelu si byli plně vědomi toho, že jediný způsob,jak úspěšně realizovat třetí pokus, je, když veškeré stopy jeho účastiv obou předchozích pokusech budou z paměti lidstva kompletně vy-mazány. Jak jinak si vysvětlit skutečnost, že více než 60.000 stránekz procesů s Kartelem IG Farben v Norimberku bylo před zrakem ve-řejnosti ukryto v mezinárodních archívech déle než 6 desetiletí? Pročmuseli autoři této publikace být nápomocni, aby tyto informacemohly být publikovány v internetu na www.profit-over-life.org?Zatímco vojenští a političtí satrapové Kartelu za 2. světové válkymuseli později nést odpovědnost za smrt a škody, jež způsobili,osoby, které jim to všechno financovaly, pokračovaly ve svých ne-lítostných pokusech, tohoto cíle nakonec dosáhnout. Na cestě kněmu jednoduše financovali vzestup celé nové generace politic-kých satrapů v klíčových zemích.

Například Helmutu Kohlovi, někdejšímu zaměstnanci firmy BASF,poskytli takovou podporu, až se stal německých kancléřem – post,na kterém setrval 16 let. Během této doby utratil miliardy dolarůdaňových poplatníků na financování výstavby ‚bruselské EU‘. An-gela Merkelová, jeho politická schovanka, zastává funkci německékancléřky dodnes. Souběžně ve Francii díky podpoře dědiců ar-chitektů Osvětimi zasedl na křeslo francouzského prezidenta dalšíz jejich satrapů, Nicolas Sarkozy. Poté, co vůči ‚bruselské EU‘ národy Francie a Nizozemí roku 2005 zaujaly výmluvně odmítavéstanovisko, tito dva političtí satrapové Kartelu nakonec nátlakempřinutili hlavy zbývajících evropských států k podpisu lisabonského„zmocňovacího zákona‘.

61

Souhrn důkazů

Dědicové strůjců Osvětimi se stali klíčovýmistrůjci ‘bruselské EU’Nuremberg

BAYER BASF

Nuremberg War Crimes TribunalKdyž soud s válečnými zločinci v Norimberku zjistil, že Kartel IG Farben

byl hnací průmyslovou silou za 2. světovou válkou, nařídil jeho demontáž

v dílčí společnosti, z nichž se Kartel původně skládal.

Angela Merkel• Politická vykonavatelka vůle Kartelu• Německá kancléřka od roku 2005

Nicolas Sarkozy• Politický satrapa francouzského Kartelu• Francouzský prezident od roku 2007

AVENTIS

SANOFI

Helmut Kohl • Někdejší zaměstnanec BASF,

protežován Wursterem• se stal německým kancléřem (1982-1998)

HOECHST

2005: s podporoutehdejšího francouz-ského ministra vnitraNicolase Sarkozyho,farmaceutický trpas-lík Sanofi ’spolknul‘farmaceutickéhoobra ‘Aventis’.

Carl Wurster Členpředstavenstva spol.DEGESCH, pobočkyIG Farben, která vy-ráběla Zyklon B proOsvětim. Po 2. svě-tové válce předsedasprávní rady společ-nosti BASF.

Fritz Ter Meer ŘeditelIG Farben, odsou-zený v Norimberkuza otrokářství, ple-nění a další zločiny.Po 2. světové válceředitel společnostiBAYER v letech1956-1967.

Sarkozy a Merkelová se staly politickými buldozery ‘Lisabonského zmocňovacího zákona‘ a dalšího pokusu petrochemického a farmaceutického Kartelu o dobytí Evropy a s ní i celého světa.

Angela Merkelová r. 1992 a r. 2009. Helmut Kohl, její mentor, uváděl mladou Merkelovou jako “moje holka.”

62

Kapitola 1

Svět na pokraji globální diktatury a 3.světové války Dějiny nám ukazují, že existovaly dvě podmínky pro pokus Karteluo ovládnutí světa:

1. Nastolení diktatury na území, které bylo odrazovým můstkemjeho globálního dobyvačného výboje. Lisabonská smlouva tomuposkytuje právní základnu.

2. Systematické plánování vojenských akcí včetně nové světovéválky. Vytvoření evropské armády, kombinované s otevřenou hroz-bou čelných satrapů Kartelu, že přitom bude použito jadernýchzbraní, je nepochybným krokem k tomuto cíli.

Proto historická paralela k uchvácení moci petrochemickým a far-maceutickým Kartelem pomocí ‚bruselské EU‘ je převzetí ně-mecké vlády zastánci těch samých skupinových zájmů před třičtvrtě stoletím. Rok 1933 je paralelou roku 2009, kdy petroche-mický a farmaceutický Kartel prosadil „Zmocňovací zákon“. Rok1934 je paralelou roku 2010, kdy diktatura ukáže svou pravou tvářtím, že klíčové oblasti veřejného života podřídí těmto pravidlům.Plán centrálně řízené kontroly evropské ekonomiky, těšící se bez-výhradné Sarkozyho podpoře, je pouhým začátkem.

Je zapotřebí, aby ve světle těchto skutečností národy Evropy asvěta začaly jednat. Úspěch jejich úsilí bude záviset na tom, zdase podaří splnit následující podmínky:

1. Správný rozbor politické situace. Tato kniha byla napsána právě pro tento účel.

2. Účinné šíření těchto informací národům v celém světě.

3. Organizace lidového hnutí, které má zájem na tom, bránit demokracii a mír v Evropě a na celém světě.

63

Souhrn důkazů

Paralely mezi rokem 1933 a dneškem

Chemický, petrochem.a farmaceutický Kartel

Evropa, potomcelý svět

Německo

Falešné sliby o “právu,pořádku a míru”

‚Zmocňovací zákon‘z dubna 1933

Ekonomická krizekoncem 20. let

Ekonomická a politická nadvláda

Zrušení občanskýchpráv, militarizace

Titíž

Tytéž

Německo,Francie

Tatáž

Lisabonskásmlouva

Současná glo-bální ekono-mická krize

Tentýž

Tentýž

Kontrola veřejného mínění

Média kontrolovanáKartelem Tatáž

Přípravy na diktaturu

Poživatelé a finančníci

Teritoriální tržní nároky

Vedoucí země

Úskočná taktika scílem uchvátit moc

Zmocňovací zákon

Spouštěcí událost

Konečný cíl

2007/09Evropa

Lisabonskásmlouva

1933Německo

Zmocňovacízákony Kartelu

64

Kapitola 1

Politici, kteří vehnali evropský kontinent do náruče Kartelu

VanhannenFinsko

KaramanlisŘecko

13. prosince 2007 tito evropští po-litici podepsali lisabonský “Zmoc-ňovací zákon”. Tím vehnali celýevropský kontinent do náručeKartelu. Stejně jako německý par-lament roku 1933, tito politikovévydláždili cestu korporačním zá-jmům. A stejně jako roku 1933, ioni tomuto uchvácení moci pro-půjčili zdání legality v pseudode-mokratickém hávu.

Klíčoví političtí satrapové Kartelu

ZatlersLitevsko

ProdiItálie

AhernIrsko

BrownVelká Británie

AndrusEstonsko

MerkelováNěmecko

SarkozyFrancie

RasmussenDánsko

StanishevBulharsko

VerhofstadtBelgie

65

Souhrn důkazů

Politici, kteří vehnali evropský kontinent do náruče Kartelu

AdamkusLitevsko

Junkers Lucembursko

GonziMalta

BalkenendeNizozemsko

GusenbauerRakousko

SocratesPortugalsko

TuskPolsko

BasescuRumunsko

ReinfeldtŠvédsko

FicoSlovensko

FerencMaďarsko

TopolánekČeská republika

ZapateroŠpanělsko

RumsfeldSlovinsko

PapadopulosKypr

Zdroj: Wikipedia

Jak zabránit tomu, aby se dějiny opakovaly

Kapitola 1

66

Jelikož je zřejmé, že političtí reprezentanti celého evropskéhokontinentu při ochraně demokracie žalostně selhali, my, národycelého světa, si teď musíme uvědomit svou odpovědnost a začítjednat. K tomu, abychom byli schopni tak učinit, musíme nejprvepochopit vlastní dějiny. Na následující stránce je graficky zobra-cena zkušenost lidstva za poslední století.

Už dvakrát předtím uvrhl petrochemický a farmaceutický Kartel Ev-ropu do propasti války. Výsledkem bylo, že víc než 100 milionů lidízaplatilo životy za takto svérázný pokus korporačních zájmů ouchvácení globální nadvlády. 20. století se zapíše do dějin jako‚století smrti a zkázy jménem petrochemického a farmaceutickéhoKartelu. A nyní, na počátku dvacátého prvního století, jsme kon-frontováni se situací, v níž tytéž skupiny s identickými korporačnímizájmy podnikají třetí pokus opodmanění a zotročení celého světa.

Tento třetí pokus je obzvlášť zhoubný, protože Kartel skrývá svéevidentní motivy ke globální kontrole za lstivou a zavádějící propagandou míru. Političtí satrapové Kartelu se nás pokoušejípřesvědčit, že ‚bruselské EU‘ je zapotřebí k tomu, aby se úděsnázkušenost 1. a 2. světové války už nikdy nemohla opakovat.

My všichni teď máme na vybranou: buď budeme strkat hlavu dopísku a ignorovat tyto dějinné zkušenosti, anebo si uvědomímesvou odpovědnost a začneme jednat, abychom opakování jednéz nejstrašnějších kapitol našich dějin předešli. Je jasné, že jedi-nou možností je druhá a jediná rozumná alternativa. Prvním kro-kem k ukončení staletí klamu a podvodu, pomocí něhož bylymiliony lidí uměle udržovány ve stavu naprosté negramotnostiohledně čitelnosti viníků, stojících za největším zločinem v ději-nách, je sdílet tuto informaci s co nejvyšším počtem zájemců.

67

Století smrti a zkázy: Kartel a jeho úsilí o dobytí světa

Političtívykonavatelé

Následkyignorovánívčasnýchvarovnýchsignálů

První světováválka

Druhá světová válka ?

Chemický, petrochemický a farmaceutický Kartelusiluje o nadvládu nad světem

Německýcísař

Wilhelm II

Hitlera

NSDAP“bruselská EU”

1918Pokus o světo-vládu ztroskotal

1945Pokus o světo-vládu ztroskotal

Teď jeto na Vás!

1933Zmocňovací

zákon

Lisabonskýzmocňovací

zákon

1914 zákon o‘válečných dlu-

hopisech’

67

Souhrn důkazů

Stíny minulosti jsou dlouhé

Pro naše čtenáře, kteří by případně argumentovali tvrzením, žednešní situaci nelze srovnávat s hrůzami minulosti, bychom rádi,aby zvážili následující skutečnosti.

Současného německého ministra obrany, Karla-Theodora zu Gut-tenberga, vychovával od jeho čtrnácti let otčím, syn Joachima vonRibbentropa. Ten, jak známo, byl Hitlerovým ministrem zahraničníchvěcí v letech 1933 – 45, který koordinoval vojenskou složku 2. svě-tové války - druhý pokus Kartelu o dobytí světa. Roku 1947 byl Rib-bentrop v Norimberku za zločiny proti lidskosti odsouzen k trestusmrti provazem.

Člověk by mohl argumentovat, že pouhá rodinná pouta nezbytněnerozhodují o loajálnosti s korporačními zájmy nebo politickými stra-tegiemi. V daném případě mluví fakta nicméně za sebe. Německýministr obrany Guttenberg je skalní zastánce militarizace Evropy avytvoření evropské armády. Když na něho byl vykonáván tlak kvůliusmrcení nevinných civilistů v Afghánistánu německými vojáky, Gut-tenberg před televizními kamerami prohlásil: „Zcela určitě neodstou-pím jen proto, že fouká silný vítr. Je to věc mého vychování a prototaky takto jednám“. Tato věta jasně vrhá temné stíny ribbentroppskétradice, ohrožujíc tak opět jednou budoucnost světa.

Agresivní způsob, jímž jsou tyto celoevropské militarizační plányNěmeckem a dalšími zeměmi, vyvážejícími farmaceutické výrobky,sledovány a ostatním členským zemím EU vnucovány, nenechajínikoho na pochybách, čí zájmy Guttenberg a ostatní političtí satra-pové v tomto případě reprezentují.

Je naprosto nezbytné, abychom tento vývoj zastavili. Předevšímzohledníme-li následující skutečnosti: poslední dvě dobyvačnéválky byly rozpoutány Kartelem před úsvitem jaderného věku. Si-tuace dnes je ovšem fundamentálně odlišná. Arzenál nukleárníchzbraní ve Francii a Velké Británii, spolu s politickým rozhodovánímv Bruselu, by umožnil Kartelu přímý přístup k těmto zbraním.Jediný okamžik, kdy tomu zabránit, je teď!

68

Kapitola 1

Od Ribbentropa ke Guttenbergovi

69

Souhrn důkazů

Carl Theodor zu Guttenberg, německý ministr obrany odroku 2009

• Politický satrapa moderníhokorporačního Německa –včetně firem BAYER aBASF, následných společ-ností IG Farben.

• Zastánce militarizace Evropy a zřízení evropskéarmády – pod kontrolou‘bruselské EU’

Joachim von Ribbentrop Hit-lerův ministr zahraničí zadruhé světové války (nahoře)

Roku 1947 byl v Norimberkuodsouzen k smrti provazemza válečné zločiny (vlevo)

Stíny minulosti?

Další informace: GB1RG532

70

Kapitola 1

V této úvodní kapitole knihy jsme vás konfron-tovali s historickými skutečnostmi a informa-cemi, o nichž jste možná ještě nikdy neslyšeli.Jsme si vědomi, že nejedna z těchto šokujícíchinformací bude těžko akceptovatelná. Proto by-chom vás rádi požádali, abyste se sami dali dovlastního bádání.

Jelikož všechna, zde uváděná fakta se zaklá-dají na pramenech z historických archivů,jsme přesvědčeni, že vše, co jste našli v tétoknize, se i potvrdí. Až zjistíte, do jaké míry jstebyli vy, vaše rodina, vaši kamarádi a vůbeccelá generace udržováni ve stavu naprosténegramotnosti ohledně základních historic-kých událostí, možná, že si položíte následu-jící klíčovou otázku:

‘Jak dlouho ještě budeme dopouštět, aby se obudoucnosti našeho kontinentu rozhodovalo vzájmu Kartelu?‘

Na následujících stránkách najdete nápady, copodniknout. Podrobné informace na toto téma,viz poslední kapitolu.

„Zapomětlivým je souzeno si minulost zopakovat.”

Georg Santayana

71

Souhrn důkazů

byly oběto-vány milionyživotů ...

BAYER HOECHSTdnes SANOFIBASF

TEHDY

DNES

za miliardyzisků.

Koncentrační tábor v Osvětimi

Hlavní budova IG Farben ve Frank-furtu, kde se plánovala Osvětim.

IG Osvětim

Mezinárodní petrochemický a farmaceutický Kartel

Opravdu věříte, že v 21. století tyto korporace přestanou riskovat miliony lidských životů, půjde-li o miliardy zisků?

Další informace: GB1TA748

Abychom dokázali správně posoudit současnou geopolitickou si-tuaci, je zapotřebí si uvědomit podstatný rozdíl mezi dvěma před-chozími pokusy Kartelu a jeho současným pokusem o dobytísvěta. První a druhá světová válka byly pokusy petrochemickéhoa farmaceutického Kartelu jedné země (Německa) eliminovatkonkurenci jiných národních a nadnárodních společností s cílemovládnout nově vznikající trhy s chemickými, petrochemickými afarmaceutickými výrobky. Oproti tomu dnešní pokus o dobytísvěta pomocí ‚bruselské EU‘ probíhá tak razantně z jiných dů-vodů. V posledních několika desetiletích lidstvo vyvinulo techno-logie, které vážně ohrožují monopol patentovaných syntetickýchvýrobků. Výrobky, momentálně ohrožující zásadním způsobemekonomickou moc Kartelu, jsou:

• Ropa. Monopol ropy, jako základního dodavatele světovéenergie, je ohrožen obnovitelnými zdroji energie včetně ener-gie vodní (vodík!), větrné, solární, přílivové, geotermální a dal-ších. Ať už jsou tyto druhy energie seberůznější, jedno majívšechny společné: osvobozují lidstvo od závislosti na ropě.

• Patentovaná léčiva. Monopol patentovaných farmaceutic-kých výrobků (léčiv), jako zásadní odpověď na zdravotní prob-lémy světa, jsou ohroženy metodami přírodního léčitelství,zakládajícími se na vědeckých poznatcích a na účinných, bez-pečných a cenově dostupných metodách léčby.

• Patentované potraviny (GMO). Pokus monopolizovat akontrolovat celosvětovou dodávku potravin, založených na ge-neticky manipulovaném ovoci, zelenině a zvířatech (GMO), jeohrožen rostoucí popularitou a poptávkou po zdravějších zdro-jích potravin bez obsahu umělých hnojiv, pesticidů, fungicidů ajiných zdravotně závadných chemikálií.

Úbytek na každém z těchto globálních trhů znamená propad ziskuv řádu stovek bilionů dolarů. Navíc, za Kartelem stojící zájmové kruhy si uvědomují, že lidé na celém světě jsou rozhodnuti tyto

72

Kapitola 1

Historická výzva naší doby

nové ‚osvobozující‘ technologie chránit, což Kartelu znemožňujeochranu patentů v globálních trzích v prostředí demokratické soustavy. V takové situaci jedinou možností Kartelu, jak chránitsvé ekonomické zájmy, je eskalace mezinárodních krizí apodněcování ozbrojených konfliktů na celém světě.

Proto si lidé na celém světě musí uvědomit, že současný pokuspetrochemického a farmaceutického Kartelu o nadvládu nad svě-tem není válka jednoho národa proti zbytku světa, jako tomu bylov případě první a druhé světové války. Bitevní linie dnes probíhámezi finančními zájmy hrstky korporačních satrapů, a zdravím aživoty veškeré světové populace a jejich zatím ještě nenaroze-ných potomků.

To je úžasná výzva naší doby. Ale v této historické výzvě seskrývá zároveň jedinečná příležitost.

73

Souhrn důkazů

Obnovitelnéenergie• Voda(Vodík)

• Solární• Větrná• Jiné

Přírodní léčítel-ství na vědeckémzákladě

Organicképotraviny

Jelikož je zřejmé, že političtí reprezentanti celého evropskéhokontinentu při ochraně demokracie žalostně selhali, si my, národysvěta, musíme uvědomit svou odpovědnost a začít jednat. Čehoje nyní zapotřebí je globální hnutí, které bude obyvatele naší pla-nety dnes a v budoucnosti chránit před tím, aby se opět stalyobětí petrochemického a farmaceutického Kartelu. Těžištěm to-hoto hnutí bude ochrana zdraví a životů milionů lidí; proto se takébude nazývat ‚Hnutí života‘.

Tato kniha poskytuje historický rozbor nezbytnosti a naléhavostitohoto hnutí. Dějinné lekce, dokumentované v této knize, ukončídesetiletí klamu a lží, které se staly operační základnou vlády pe-trochemického a farmaceutického Kartelu - až do dnešní doby.

Tato kniha ukazuje, že zoufalé úsilí Kartelu o upevnění vlády ‚bru-

selské EU‘ a rozšíření jejího vlivu do celého světa, není náhoda.

Je to důkaz obavy o status quo, o který by Kartel mohl přijít spolu

s ekonomickou nadvládou na naší planetě. Alternativní formy

energie jsou reálnou hrozbou, že by mohly „tyranii ropy“ ukončit.

Stejně tak účinné metody přírodního léčitelství signalizují, že éra

závislosti lidstva na patentovaných, toxických chemických léči-

vech je u konce.

Satrapové a zastánci statutu quo si velmi dobře uvědomují, že ve

skutečné demokracii jsou jejich ekonomické zájmy neudržitelné.

Jediná cesta k udržení multibilionových dolarových trhů s vesměs

zastaralými technologiemi je nastolení totalitní formy vlády. Proto

agresivní pokusy Kartelu, zmocnit se vlády v Evropě a na celém

světě tak, jak jsou dokumentovány v této knize, nelze chápat jako

známku síly, nýbrž jako projev zoufalství.

74

Kapitola 1

Svět pro lid a s lidem

75

Souhrn důkazů

Proč Hnutí života uspěje

Pochopení tohoto historického rozboru, týkajícího se rostoucízoufalé situace sil, které vládly světu v minulosti, je podmínkouvzniku nového světa „Pro lid a s lidem“. ‚Hnutí života‘, které setohoto historického poslání musí ujmout, má dva primární cíle:

1. Zlepšit nové technologie v oblasti energetiky, zdravotnictví adalších klíčových sektorů společnosti, které odhalí monopolnístatut quo na těchto trzích.

2. Kombinovat demokratizaci těchto technologií s podporou de-mokracie v oblasti politiky na lokální, národní a mezinárodníúrovni.

Úsilí “Hnutí života” o dosažení těchto cílů bude tou nejlepší ochra-nou demokracie, udržení míru a nevyhnutelně i tím nejúčinnějšímprostředkem proti dalšímu pokusu Kartelu o dosažení nadvládynad světem.

Více informací o naléhavosti “Hnutí života ”najdete v následujícíkapitole.

Zrození ‘Hnutí života‘.

Generální plán koalice nacistů s Kartelem - vzor pro ‘bruselskou eU’

Kapitola 2

Walter Hallstein:

Prominentnínacistický advokát –a klíčový strůjce‘bruselské eU’

Walter Hallstein (1901-1982)

Walter Hallstein byl prominentní právník angažovaný v právním asprávním plánování poválečného uspořádání evropy pod kontrolounacistů a jejich korporačních spojenců, petrochemického afarmaceutického Kartelu iG Farben.

Hallstein reprezentoval novou generaci členů koalice nacistů sKartelem. Byl vychován učiteli práva, jejichž hlavním cílem bylosabotovat „Versaillskou smlouvu“, upravující reparační platby,uvalené na německo po prohrané 1. světové válce. Už záhy vesvé kariéře se Hallsteinovi dostalo speciálního studia v ‚institutucísaře Viléma‘ v Berlíně. tento soukromý institut byl financovánpřevážně z peněz Kartelu iG Farben a jeho cílem bylo vychovatvědecké a právní kádry za účelem dalšího pokusu Kartelu o do-bytí evropy a nadvládu nad ní a nad celým světem.

Zatímco vláda nacistů roku 1945 skončila, vláda jejich kompliců,Kartelu iG Farben a jeho následných společností BaYer, BasF,a HOeCHst teprve začínala. strategickou součástí jejich plánuna rozdmýchání dalšího pokusu o získání nadvlády v evropě,umístili - pouhých deset let poté, co jejich poslední pokus ztros-kotal – na špici nového ‚politbyra‘ v Bruselu jednoho ze svých:Waltera Hallsteina.

tato kapitola dokumentuje, že fundamentálně a veskrze nedemo-kratická konstrukce dnešní ‚bruselské eU‘ vůbec není dílem ná-hody. Hallsteina, prominentního nacistického advokáta a odborníkana koncern iG Farben, vybrali zastánci korporačních zájmů jakoprvního prezidenta Komise eU se zvláštním úkolem: propůjčit ‚bru-selské eU‘podobu modelu, stavěného podle původních plánů koa-lice nacistů a iG Farben s cílem získat vládu v evropě pomocí‚Ústředního Kartelového Úřadu‘.

Cílem zájmů petrochemického a farmaceutického Kartelu bylonastolit ‚evropský kartelový úřad‘ [např. ‚bruselskou eU‘] s juntounevolených byrokratů Kartelu [např. ‚Komisi eU‘], který bude vlád-nout evropě jménem globálních korporačních zájmů – chemic-kého, petrochemického a farmaceutického Kartelu.

78

Kapitola 2

Žádný jedinec současnou strukturu ‚bruselské eU‘a tím pádemani vizi Kartelu o budoucím uspořádání evropy neovlivnil víc, nežHallstein. skutečnosti o Waltru Hallsteinovi, dokumentované vtéto knize, ukončí desetiletí uměle navozené negramotnosti ev-ropské populace o skutečné povaze tohoto ‚otce zakladatele‘‚bruselské eU‘.

tím, že se dozví pravdu o minulosti tohoto muže, evropané a lidéna celém světě budou schopni konečně identifikovat skutečnézájmy a motivy, které se za vytvořením ‚bruselské eU‘ skrývají.

Virtuóz přetvářky a klamu

79

Walter Hallstein: Prominentní nacistický advokát – a klíčový strůjce ‘bruselské eU’

Klíčový strůjce dnešní ‘bruselské eU’25. března 1957 se Hallstein stal jedním z dvanácti ‘otců za-kladatelů’– původních signatářů – ‘Římských smluv’, zakládajícíhodokumentu ‚bruselské eU‘, jehož byl spoluautorem.

7. ledna 1958 byl Hallstein jmenován politickými satrapy petro-chemického a farmaceutického Kartelu prvním prezidentem tzv.‚evropského hospodářského společenství‘ (eHs) předchůdce‚bruselské eU‘.

roku 1963 byl Hallstein jmenován na dalších 5 let jako prezident‘Komise eU’. Za účelem upevnění jeho vlády nad evropou, pos-tavil Kartel a jeho političtí satrapové pro Hallsteina – prvního z‚monarchů‘ moderní evropy - královské sídlo, kolosální budovu‘Berlaymont’ v centru Bruselu (viz fotografii dole).

Víc než 10 dlouhých let, od roku 1958 do r. 1967, velel Hallsteinarmádě tisíců byrokratů – bez náznaku demokratické kontroly.

s pomocí této armády poslušného služebnictva, převážně pla-ceného Kartelem a jeho politickými satrapy, Hallstein modeloval

Političtí lídři 27 evropských národů, kteří podepsali ‚lisa-bonský zmocňovací zákon‘, si bohužel zapomněli dát roz-hodující otázky:

1. Kdo byl autorem nedemokratických struktur ‚bruselské eU‘?

2. Odkud přišel návrh na zřízení ‚bruselské eU‘?

80

Kapitola 2

‘bruselskou eU‘podle plánů vypracovaných dvě desetiletí před-tím jím a jeho komplici pro evropu - pod nadvládou nacistů / iGFarben.

O 51 let později, 1. prosince 2009, pomocí tak zvané ‚lisabonskésmlouvy‘ byly národům evropy lstivě vnuceny klíčové složky Hal-lsteinova modelu ‚bruselské eU‘ a tím pádem i stěžejní prvky pů-vodního plánu nacistů a Kartelu.

tím pádem počátkem 21. století v důsledku flagrantní neznalosti dějin:

• 27 hlav států tím, že tak zvanou ‘lisa-bonskou smlouvu’ podepsalo, schválilozároveň i‚ Zmocňovací zákon’.

• Podobně jako r. 1933 tím obětovali de-mokracii a otevřeli dveře dokořán nad-vládě těch samých korporačních zájmůnad evropou, jimž se nepodařilo dosáh-nout tohoto cíle za druhé světové války.

nový plán Kartelu na převzetí kontroly nad evropou byl prostý: vybrat nového ‘krále’, poskytnout mu

adekvátní bydlení (‘zámek’) a s ním tisíce služebných,servilních byrokratů, a pak tuhle středověkou aristo-kratickou idylku lidu vykreslit jako ‚symbol demokracie‘.

Jenže teď, kdy byl tenhle podvod v naší knize odha-len, je konec pohádkám.

81

Walter Hallstein: Prominentní nacistický advokát - a klíčový strůjce ‘bruselské eU’

Před druhou světovou vál-kou a během ní byl Hall -stein členem oficiálníchnacistických organizací

Jako součást nastolení nacistické diktatury a přípravy na druhou svě-tovou válku se koalice nacistů a Kartelu ujala i nastavení všech klíčo-vých sektorů společnosti v souladu s ideologiemi této koalice. Jedenz nejdůležitějších sektorů bylo právnictví, jehož bylo zneužito tak, abydiktatuře propůjčilo zdání legitimity pomocí tzv. ‘fíkového listu’. roku1933, zakrátko po uchvácení moci nacisty, byl založen BnsDJ[Bund nationalsozialistischer Deutscher Juristen], ‚svaz národněsocialistických německých právníků ‘. roku 1936 byl přejmenovánna nechvalně známou asociaci ‚Ochránců práva‘,[rechtswahrer].Ochránce práva neznamenal v nacistickém žargonu nic jiného nežsystematické oklešťování demokratického systému a jeho postup-ného vytlačení nacistickým/fašistickým právem diktátu.

82

Kapitola 2

Prof. JUDr. Walter Hallstein Rostock, 30. září 1935Stephan Str. 15

Panu vládnímu zplnomocněnci univerzity

V R o s t o c k u

V souvislosti s inaugurační přísahou místopřísežně prohlašuji

že jsem v době poválečné [tj. po roce 1918: pozn. autorů] byl členemnásledujících organizací:

během právního čekatelství [Referendar] jsem byl členem Asociace právních čekatelů,

jako profesor jsem byl členem Asociace německých Třetí říše.

Nyní jsem členem Asociace národně socialistických německých univerzit advokátů [‘Bund Nationalsozialistischer Deutscher Juristen’,BNSDJ], Národně socialistické asociace učitelů [‘Nationalsozialistis-cher Lehrerbund’, NSLB].

Hallstein byl členem jakBnsDJ, nechvalně pro-slulé nacistické organizace„rechtswahrer“, ‚Ochráncůpráva‘. Členství v této or-ganizaci bylo vyhrazenopouze jedincům, bezpod-mínečně podporujícím na-cistický režim a ochotnýmimplementovat nacistickouideologii při dobyvačnýchplánech koalice nacistů sKartelem.

83

Oficiální odznak nacistické organizace‘rechtswahrer’ [‘Ochránci práva’] s na-cistickým hákovým křížem uprostřed.


Hallsteinovo místopřísežné doznání o podpoře nacistické ideologiea jejích cílů značně urychlilo jeho akademickou kariéru. 18, května1936, pouhých osm měsíců po jeho přísaze věrnosti nacistické-murežimu, byl Hallstein jmenován ‚Děkanem právní a ekonomickéfakulty‘ na univerzitě v rostocku v nacistickém německu.

84

Národně socialistická Alianceochránců práva

Národně socialistická Aliance ochráncůpráva (NSRB) je odpovědná za odbornouorganizaci nacistickou] profese němec-kých právníků. Jejím předsedou je ministrDr. Frank, říšský vedoucí [Právního úřaduříše, tj. líhně nacistických zákonů teroru]NSDAP, Národně socialistické stranypráce (tj. oficiální strany nacistů). Pomocísvých hlavních představitelů je NSRBpropojena s ústředními orgány Říše or-gány strany NSDAP. Tímto je zajištěno,aby politický směr profesních aktivit bylidentický s vůli NSDAP [strany nacistů]a tím pádem s vůli vedení [nacistického]státu. Takto má spojení NSRB s NSDAP[nacistické strany] pevné základy....

1 Frank, nejvýše postavený nacistický advokát, byl odsou-zený 17. října 1946 válečným tribunálem v Norimberku ksmrti za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.

Hallstein – ‘ochránce‘ nacistického právaasociace nacistických ‘ochránců práva’ byla jedním z pilířů na-cistické hrůzovlády. Funkce a odpovědnosti členů nacistické aso-ciace ‘ochránců práva’ byly stanoveny v oficiálním“ sborníkusvazu národně socialistických ochránců práva’, svazek 5, ročník1938, jak je zde dokumentováno:

Kapitola 2

RektorUniverzity v Rostocku

V Rostocku,18. května 1936

Na základě zmocnění Říšským ministerstvem školství Vástímto jmenuji děkanem právní a ekonomické fakulty.Žádám Vás, abyste mě informoval, koho jste jmenovalsvým zástupcem.

Heil Hitler!Rektor

PanuProf. Dr. H a l l s t e i n o v i

Z d e [v Rostocku]

85


Poté, co pokus nacistů/iG Farben o světovládu utrpěl zdrcujícíporážku, prvořadým cílem lidstva bylo ujistit se, aby odpovědnízločinci byli potrestáni a už nikdy nemohli páchat podobní zločinyproti lidskosti. spojenci se mimo jiné dotazovali nositelů veřej-ných funkcí – včetně vysokoškolských učitelů – o jejich nacistickéminulosti. Dole je kopie faksimile Hallsteinova oficiálního dota-zníku z roku 1945 (výňatky).

Po porážce nacistů roku 1945 utrpěl Hal-lstein akutní záchvat retrográdní amnézie²

86

Kapitola 2

²ztráty paměti (pozn. překl.)

tento dokument s názvem ‘Osobní dotazník pro vysokoškolské uči-tele” Hallstein vlastnoručně vyplnil. V tomto oficiálním dotazníku Hal-lstein nestydatě popřel jakoukoliv afinitu s nacistickým režimem,vyjma role nezúčastněného diváka. na rozdíl od veřejných listin,včetně místopřísežného prohlášení o věrnosti nacistickému režimuz roku 1936, Hallstein popřel, že byl vůbec někdy členem nějaké na-cistické organizace nebo zastáncem nacistické ideologie.

Hallsteinovy blatantní lži ohledně jeho nacistické minulosti, jak do-kládají tyto veřejné listiny, naplňují skutkovou podstatu křivopřísež-nictví. několik desetiletí mu to očividně procházelo.

roku 1957 byl tento nacistický ‚frontový bojovník v oblasti práva‘[Hallsteinova sebecharakteristika z roku 1939], se stal koordináto-rem dalšího pokusu Kartelu o dobytí evropy pomocí Ústředníhoúřadu Kartelu, ‚bruselské eU‘.

Dnes, o půl století později, se báchorka o Hallsteinovi jako ‚otci za-kladateli‘ demokratické evropy hroutí jak domeček z karet a s ní iúhelný kámen celé konstrukce ‚bruselské eU‘.

Překlad Hallsteinova oficiálního svědectví během výslechu podpřísahou z roku 1945 jako součást spojeneckého ‚denacifikač-ního programu‘:

Jméno: HallsteinVěk: 44Zaměstnání: právník

2. byl jste po roce 1933 členem:....

d). politické organizace na univerzitě? Ne(Pakliže ano, uveďte prosím veškeré podrobnosti).

12. Měl jste od roku 1933 nějaké veřejné projevy na akademické půdě nebo na veřej-nosti (v rozhlase, armádě, nacistických výcvikových institucích)? Ne

13. Přispíval jste někdy podle svého nejlepšího předsvědčení:a) k šíření nacistických nebo podobných ‚rasových‘ idejí (včetně rasové výuky a

rasové nenávisti)? Neb) k šíření fašistických nebo antidemokratických myšlenek? Nec) k podněcování nenávisti nebo pohrdání spojenými světovými národy? Ned) šířit myšlenky militarizmu, včetně velkoněmeckých a německo-

imperialistických idejí? Ne

87

Červeně zvýrazněno autory.


Hallstein – Oficiální vyjednavatel nacistického státu

V květnu 1938, když moc nacistů vněmecku byla už pevně konsolido-vána, se Hitler vydal na oficiálnístátní návštěvu itálie, druhého fašis-tického státu evropy. O něco víc nežrok předtím, kdy koalice nacistů aKartelu iniciovala plány pro evropupod jejich nadvládou. tato oficiálnístátní návštěva nacistů je začátkemintenzivních příprav na druhou svě-tovou válku v klíčových oblastech –včetně implementace diktátorskéhopráva v celé evropě – mezi fašistic-kými vládami německa a itálie. Zatímto účelem byla zřízena komise s

názvem „Pracovní skupina německo-italských právních vztahů [‘ar-beitsgemeinschaft für deutsch-italienische rechstbeziehungen].

Hlavním cílem této skupiny bylo vytvoření právní základny provládu koalice fašistů a iG Farben nad evropou s platností odokamžiku, kdy si německo a itálie vojenskypodmaní zbytek evropy. nejdůležitějšímidiskutovanými body byla ‚ochrana dušev-ního vlastnictví‘ [rozšíření patentů, přede-vším těch z iG Farben do celé evropy] aochrana ‚rasy‘ [kódované heslo pro upev-nění árijské rasy jako vládce světa].

Jen několik týdnů po Hitlerově návštěvě r.1938 se v Římě konalo první setkání tétoskupiny fašistických a nacistických právníků.Jeden z delegátů reprezentujících nacistickéněmecko při těchto oficiálních jednáních otom, jak nacisté s fašisty budou vládnout ev-ropě, byl Walter Hallstein.

Od 21.-25. června 1938Hallstein reprezentovalnacistickou vládu běhemmezivládních jednání sfašistickou Itálií, v nichžšlo o právní rámec bu-doucí Evropy poté, co seEvropa ocitne pod kon-trolou koalice Kartelu na-cistů a IG Farben.

88

9. května 1938, ‘Duce’Mussolini vítá Hitlerana nádraží v Římě.

Kapitola 2

Poté, co se tato oficiální jednání konala na jaře 1939 podruhé,byly některé její výsledky zveřejněny:

tak se už v létě roku 1938 stal Walter Hallstein nejen funkcioná-řem nacistického režimu, jenž se zúčastnil mezinárodních jednánína vysoké úrovni mezi dvěma fašistickými státy německa a itálie.Ve skutečnosti se stal navíc klíčovým právním a politickým straté-gem plánů koalice nacistů s Kartelem, jejímž cílem bylo nastolenídiktátorského rámce pro evropu pod kontrolou Kartelu.

‘Pracovní skupina německo-italských právních vztahů‘ na svém setkáníve Vídni 6.-11. března 1939 schválila následující principy [teze]:

• Oba národy [Völker], jako žijící společenství, musí vyřešit rasovouotázku rassenfrage] v souladu se svou duševní a rasovou povahou[geistig und rassischen eigenart]. na tomto základě národní socializ-mus a fašizmus si oba nárokují právo na ochranu evropské kultury ajejí zdokonalení.

• Úkolem právního řádu vůdčího státu [Führerstaat] je chránit integritu, zdraví a dědičné zdraví jeho občanů… Úkolem národního socializmua fašizmu je neustálá podpora rasového uvědomění pomocí důkladnéduševní a morální výchovy [geistige und sittliche erziehung].

• nadřazená rasa musí být chráněna především před rasou židovskou [Judentum] tím, že tato bude na věčné časy eliminována ze společnosti

národů [Volksgemeinschaft], aby už nikdy nemohla nějakým způso-bem ovlivňovat chod života těchto dvou národů [německa a itálie].

• Univerzálním a kosmopolitním plánům na světovládu [Welther-rschaftsplänen] židovské rasy budeme čelit nedvojznačnými principyněmeckého a italského národa na základě rozhodnutí norimberskýchzákonů ze dne 15. září 1935 [německo] rozhodnutím Fašistickéhovelkého výboru z 6. října 1938 [itálie].

Zvýraznění a vysvětlivky v [hranatých] závorkách jsou dílem autorů.

89


advokáti nacistů/Kartelu plánují budoucnost evropy

90

Hallsteinův ‘Dobyvačný projev’ z r. 1939

Hallstein – architekt nové evropyŘím sehrál v dějinách evropy 20.století zcela mimořádnou úlohu.V červnu roku 1938 toto městohostilo mezinárodní konferenciprávních a politických satrapůKartelu. Pod škraboškou zavádě-jícího označení ‚Právní pracovnískupina‘ se tito pánové setkali scílem, položit základní kámen pro

rámcové podmínky nastolení diktatury v evropě pod kontrolou Kar-telu. Význam této ‚pracovní skupiny‘ vyplývá z vydaných rezolucí,jakož i ze seznamu účastníků. K Hallsteinově skupině technokratůKartelu se přidali někteří z nejvýše postavených státních úředníků –včetně nacistického ministra Horsta Franka (r. 1947 odsouzenéhoza válečné zločiny k smrti) – a povzbudivých zdravic, přednesenýchsamotným Hitlerem a Mussolinim. roku 1945 si Kartel uvědomil, žejeho dobyvačné plány na ovládnutí evropy s pomocí jeho nacisticko-fašistických militaristických loutek žalostně ztroskotaly a ve válce utr-pěly porážku. nicméně pro zájmy Kartelu nebyla tato porážka veskutečnosti o nic horší kalamitou než pouhá škytavka. Během pro-cesů s válečnými zločinci v norimberku vojenské loutky Kartelu bylysvětu prezentovány jako jediní viníci. na rozdíl od toho byli Hallsteina ostatní právní a političtí experti, hájící zájmy a dobyvačné plányKartelu, nic netušící veřejnosti záměrně prezentováni jako demokra-tičtí ‚otcové zakladatelé‘ nové evropy – s hlavním sídlem v Bruselu.

Když Hallstein po ukončení ‚Konference dobyvatelů‘ dne 25.června 1938 Řím opouštěl, nemohl tušit, že se do tohoto města zapouhých 19 let vrátí - se stejným posláním. 25. května 1957 totižpřijel podepsat ‚Římské smlouvy‘, které připravoval jako klíčovýprávní činitel. Vlastnoručním podpisem pod těmito smlouvami Hal-lstein konečně dovršil své poslání z roku 1938: podmanění evropypod kontrolou petrochemického a farmaceutického Kartelu, tento-krát pro změnu pod hlavičkou ‚bruselské eU‘.

Vraťme se ale opět do roku 1938. Koncem tohoto roku se událo něco,čím se konečný cíl koalice nacistů s Kartelem – totiž ovládnout nejenevropu, ale celý svět – měl ocitnout na dosah ruky.

91

Generální plán koalice nacistů s Kartelem – je kopií pro ‘bruselskou eU’

Pod kontrolou koalice nacistů s Kartelem

iG FarBen (BaYer, BasF, HOeCHst)

Plány petrochemického a farmaceutického Kartelu z roku 1938 na dobytí a ovládnutí evropy

Vojenské dobyvačné plány Politické dobyvačné plány

Od plánování k drsnérealitě

1936

1940 1938

1938

1939

1940

1940

19401941

1941

1940

1941

1941

1941

1941

Dobytí evropy koalicínacistů s Kartelem(země okupované bez-prostředně po konferenciv Římě)

92


na úsvitu jaderného věkuPřelom let 1938/39 byl přelomem v dějinách lidstva. nějakoudobu už probíhaly závody ve vědě, především co se týká objas-nění struktury atomů a uvolnění obrovské energie, která se v nichskrývala. laboratoře ve Francii, anglii, Usa a německu a dalšíchzemích už celá léta usilovaly o to, komu se podaří jako prvnímujadernou energii spoutat a vložit ji do rukou komerčních a vojen-ských zájmů.

10. prosince 1938 byla italskému fyzikovi enrico Fermimu udě-lena nobelova cena za fyziku jako uznání jeho průkopnické prácev této nové, kritické, vědecké oblasti.

Jen o týden později, 17. prosince 1938, německý chemik OttoHahn a jeho kolega Fritz strassmann prováděli experimenty v in-stitutu císaře Viléma v Berlíně. tento den objevili, že bombardo-váním atomů uranu pomocí malých částeček (neutronů) se velkýatom uranu štěpí na dva menší atomy, přičemž se uvolní obrov-ské množství energie. Objevili štěpení jádra uranu.

třetí, dlouhá léta na výzkumu v této oblasti se významně podíle-jící, byla fyzička liese Meitnerová, která ten den ale chyběla. Půlroku předtím musela totiž německo opustit a emigrovat do stock-holmu, protože její židovský původ neladil s nacistickými zákony„krve a cti“. Hahn a strassmann poslali svůj převratný objev 22.prosince 1938 redakci předního německého vědeckého časopisu‘naturwissenschaften’ [Přírodní vědy], který ho hned 6. ledna1939 zveřejnil.

V prvních lednových dnech roku 1939 si vědecká obec německu,evropě a na celém světě uvědomila, že svět už nikdy nebude jakodřív. Objev štěpení jádra uranu, uvolnění do té doby neznámého,obrovského množství energie a jeho využití k vojenským účelům,navždy změní tvář Země. a země, která bude kontrolovat jader-nou reakci, bude kontrolovat svět.

93

Generální plán koalice nacistů/Kartelu - vzor pro ‘bruselskou eU’

8 týdnů, které změnily chod dějin

nahoře: Otto Hahn a liese Meit-nerová v laboratoři institutu císařeViléma (Kaiser-Wilhelm-institut).Vpravo: Vědecká publikace pod-ávající zprávu o jaderné reakci z6. ledna 1939.

94


V prvních lednových dnech roku 1939 se vědecký svět dověděl oúsvitu jaderného věku. ale co politikové, zákonodárci, masovésdělovací prostředky a veřejnost všeobecně? Uvědomili si i onidramatický dopad, který bude mít štěpení jádra uranu na svět?

ano, uvědomili. nic neilustruje tuto skutečnost lépe než zpráva otomto objevu, zveřejněná 30. ledna 1939 v deníku ‘new Yorktimes.’ ten den, necelé 4 týdny po první publikaci ve vědeckémčasopise, experimentální výsledky Hahnova kolektivu už byly po-tvrzeny Columbijskou univerzitou v new Yorku a dalšími výzkum-nými ústavy. ‘new York times’, noviny, které se určitě v minulostineproslavily bulvárním nafukováním faktů, objev označily jako„epochální“.

Zpráva nenechává nikoho na pochybách o vojenském významutohoto objevu: „Štěpení atomu uranu na dvě částice, přičemžkaždá se skládá z obrovské ‚dělové koule‘, nabité nepředstavitel-ným množstvím energie o síle 100.000.000 elektronvoltů, je nej-větším množstvím energie, jež se člověku doposud podařilo natéto planetě uvolnit. Podrobný popis generace dvou neutronů „dě-lové koule‘ z každého rozštěpeného atomu uranu okamžitě im-plikoval princip řetězové reakce, což pochopila i většina čtenářůlistu new York times.

V článku je správně popsáno, že stěžejní kroky tohoto výzkumuprovedl Otto Hahn a liese Meitnerová v institutu císaře Viléma vBerlíně. O čem v článku ovšem nepadla ani zmínka, bylo to, ževýzkum v tomto soukromém institutu byl z velké části financovánKartelem iG Farben, tím samým korporačním kartelem, který fi-nancoval i vzestup nacistů k moci a který aktivně připravoval koa-lici nacistů s s iG Farben na vojenské dobytí světa.

Jenže iG Farben investoval nejen do vývoje klíčových vojenskýchtechnologií na cestě k dobytí a ovládnutí světa.

Celý svět si uvědomil počátek jaderného věku

95

Master Plan of the nazi/Cartel Coalition – Blueprint for the ‘Brussels eU’

The New York Times31. ledna 1939

Výňatky ze zprávy otištěné v new York times 31. ledna 1939

96


roku 1918 Kartel ztroskotal při prvním pokusu o světovládu – prvnísvětové válce – a jeho vojenská loutka, císař Vilém ii, byla přinu-cena abdikovat. na rozdíl od korporačních zaštiťovatelů první svě-tové války, společností BaYer, BasF a HOeCHst, jejichž zboží –výbušniny a otravné plyny – byly pohonem pro tuto zničující válku.tyto korporační zájmy operující po roce 1925 pod názvem Kartelu‚iG Farben‘ spojili své síly do dalšího pokusu o podmanění světa.

Kartel se proměnil v soukromou akademickou instituci – překva-pivě pojmenovanou po odstoupivším císaři Vilémovi – na jejížakademické půdě se připravovaly kádry pro budoucí dobytí světa.iG Farben nejen že financovala výzkum Otto Hahna v institutuchemie císaře Viléma, ale i vytvoření elity technokratů na fakultěMezinárodního srovnávacího práva v témže institutu. Za tímto kó-dovaným názvem Kartel financoval strategický vývoj právníhorámce, potřebného k ovládání podmaněného světa. Jedním zjeho technokratů v letech 1927 – 1929 byl Walter Hallstein.

strategické politické přípravy Kartelu na ovládnutí světa

nahoře: institut chemie císaře Viléma v Berlíně, kde bylo objevenoštěpení jádra uranu. Vpravo: ředitel iG Farben Carl Bosch, který sestal prezidentem společnosti císaře Viléma roku 1937. iG Farben fi-nancoval instituty chemie a institut mezinárodního práva císaře Viléma– v přípravě dalšího pokusu Kartelu o dobytí světa.

97


institut císaře Viléma (iCV)BaYer, BasF, HOeCHst – po roce 1925 operující pod ná-zvem Kartelu iG Farben – financují tuto instituci jako výcviko-vou půdu svých akademických kádrů, připravených na další

dva pokusy o dobytí světa.

iCV pro chemiiOtto Hahn

světová ‘Říše’Kartel vládne Evropě asvětu pomocí:• Nadnárodního státu• Ústředním úřadem

Kartelu• Korporační diktaturou• Hrozbou jaderné války

iCV pro mezi -národní právoWalter Hallstein

německý chemický KartelBaYer / BasF/ HOeCHst

Postavený na největším počtu patentů, jímž vůbec kdy ně-jaká světová korporace disponovala, německý Kartel plá-

nuje dobytí globálních trhů v oblasti chemických,petrochemických a farmaceutických produktů.

1914 - 1918 světová válka německý císař Vilém a německá armáda jsou ‘pověřeni’ imple-

mentací těchto plánů na dobytí světa. společnosti BaYer aBasF vyrábějí výbušniny a chemické zbraně. Plán ztroskotává.

Císař musí odstoupit, Kartel ve své činnosti pokračuje.

technologie nu-kleárních zbranína dobytí světa

Výcvik elit pro další pokus o dobytí světa

98


23. ledna 1939 Hallstein ve funkci děkanaprávní a ekonomické fakulty na univerzitě vněmeckém rostocku měl propagační projevo právní restrukturalizaci evropy. Jeho pre-zentace, kterou lze charakterizovat nejlépejako ‚dobyvačný projev‘, byla součástí vá-lečné mobilizace nacistického režimu a jehokorporačních partnerů, petrochemického afarmaceutického kartelu iG Farben.

Časování projevu bylo výsostně důležité. Jen pouhých deset mě-síců předtím, 12. března 1938, nacisté anektovali rakousko. 10.října 1938, pouhé tři měsíce po Hallsteinově řeči, nacisté obsadilisudety (v Čechách a na Moravě), přičemž vyhrožovali válkou vpřípadě, že jejich územním nárokům nebude vyhověno. na mezi-národní konferenci v Mnichově 29. září 1938 se Hitler před svě-tem dušoval, že připojením sudet k Říši bude jeho územnímnárokům učiněno zadost. Jako vždy světu lhal.

nejdůležitější na tom je, že úsvit nukleárního věku a monopol,který v této oblasti získali, dodal nacistům odvahu na urychlenícelosvětových dobyvačných plánů. Hallsteinův ‚dobyvačný projev‘nemůže nechat nikoho na pochybách, že o plánech na podma-nění evropy – později celého světa – pod plnou kontrolou koalicenacistů s Kartelem iG Farben věděl a že měly jeho plnou pod-poru. Ve zmiňovaném projevu Hallstein specificky popisuje plá-nované dobytí evropy Wehrmachtem a podmanění evropy jako„ekonomické události naprosto nevídaného dopadu“.

V tomto projevu se samozřejmě zrcadlí dilema, před nímž nacistéstáli v lednu roku 1939 – pouhých sedm měsíců před vypuknutímdruhé světové války. Zatímco Hallstein a ostatní nacističtí propa-gandisté měli za úkol připravit a přesvědčit německou elitu o nut-nosti dalekosáhlé celosvětové války, nemohli zatím hovořit osvých válečných plánech na veřejnosti.

Hallsteinův ‘Dobyvačný projev’: Budoucí evropa pod kontrolou nacistů a iG Farben

99


Místo Hallsteinova propagandistického projevu,‘Mahn-Ohlrichův sklípek’ v rostocku, Doberaner str. 21, je dodnes pamětihodná lokalita.

Představte si, že jste účastníky této tajuplné scenérie předvíce než 80 roky. Chladný, lednový večer roku 1939, na ně-mecký přístav v rostocku na pobřeží Baltického moře padátřeskutý mráz. silnice mizí pod sněhovou a ledovou pokrýv-kou a město je zahaleno tmou.

najednou tichá noc ožívá: jakoby se hlavní ulice města roz-hýbala pod okovanými bagančaty pochodujících vojáků vhnědých košilích a hodnostářů nacistického státu, kteří sepromísili s místními politiky, univerzitními profesory a stu-denty, přičemž všichni byli oblečeni ve slavnostním, pod-trhávaje tím význam historického okamžiku. nacistická elitamá namířeno do jedné z největších sjezdových lokalit veměstě ‚Mahn & Ohlrichova sklípku“, sjezdové hale místníhopivovaru.

Hlavní projev tohoto večera bude mít osmatřicetiletý pro-fesor rostocké univerzity Walter Hallstein. Jeho řeč, kterousi přečtete na dalších stránkách, změní navždy vaši před-stavu o ‚bruselské eU‘.

skutečnost, že Hallsteinova přednáška nebyla jen součástí uni-verzitního shromáždění, ale oficiální událostí nacistického státu,podtrhávala přítomnost nacistického ministra státu, Dr. scharfa –Hitlerova zástupce v meklenburské vládě, jehož hlavním městembyl právě rostock, jakož i kompletní, v tomto regionu reprezen-tovaná elita nacistického státu.

Výše zmíněný článek, který vyšel v oficiálním nacistickém deníku ‘nie-derdeutscher Beobachter’ [‘Dolnoněmecký pozorovatel‘], který vyšelnásledujícího dne, 24. ledna, dokumentuje Hallsteinovu řeč jako udá-lost státního významu.

Překlad tohoto novinového článku je dokumentován na další stránce.Vysvětlivky v závorkách a zvýraznění jsou doplňkem redakce.

Faksimile původní novinové zprávy o Hallsteinově prezentaci s názvem ‘Vel-koněmecká říše jako právní celek’. tato zpráva očitého svědka o události na-cistické propagandy byla otištěna následujícího dne 24. ledna 1939 v‘Dolnoněmeckém věstníku’ [‘niederdeutscher Beobachter’].

100


Velké Německo jako právní celekPřednáškový večer Univerzity v Rostocku – slovo

má Profesor Hallstein

Rostock, 24. ledna

Včera večer se konala v “Mahn &Ohlerichově sklípku“ přednáška. Po-zvánky rozeslal Prof. Dr. Ruickholdt,děkan univerzity. Ve svém zahajova-cím projevu uvítal státního ministra [anacistu] Dr. Scharfa, zástupce [nacis-tické] strany a jejích organizací, We-hrmachtu [nacistické armády], Říšsképracovní služby [nacistických od-borů], města Rostocku, jakož i zá-stupců obchodního sektoru a studentů.

Ruickholdt vyjádřil naději univerzity,že by tento večer mohl přispět k dů-věře veřejnosti a jejímu pochopení, anavzdory tomu, že je to stará insti-tuce, ohlížející se na dlouhou historiia tradici, přesto není všednímu životucizí. Vůdcovo [Hitlerovo] velké uznáníněmeckých univerzit jako podporova-telů cenné tradice je zřejmé už na zá-kladě skutečnosti, že během „Kulturníkonference“ se jejich rektoři zúčast-nili Říšského stranického sjezdu roku1938 v historických róbách, řekl Ruickholdt.

Hlavním řečníkem večera byl nic-méně Dr. Hallstein, profesor práva,který získal pomocí srovnávacího

výzkumu pozoruhodnou zkuše-nost v oblasti uplatnění evrop-ského práva, diskutoval na témalegálního propojení „Východnímarky“ a Sudet [např. anexí Ra-kouska a značných částí Českoslo-venska].

Hlubokomyslné výroky profesora Dr. Hallsteina byly kvitovány bouřli-vým potleskem. Večer vyvrcholil ne-formálním setkáním účastníků. Kroměstátního ministra se ho zúčastnili velmivážení hosté, mimo jiné primátorměsta Volgmann [nacista], velitel ka-sáren plukovník Lieb, “Generalarbeits-führer” - generální vůdce pracujících[třetí nevyšší funkce nacistické hierar-chie v dané oblasti] Schroeder, zá-stupce krajského vůdce [hejtmana],Vedoucí krajské organizace [lídr nacis-tické krajské správy] Degner, Vrchnívůdce SA [náčelník SA=zkratka Stur-mabteilung, paravojenské bojůvky vhnědých košilích] Behnert, vrchní[nacistický] policejní ředitel Dr. Som-mer, [nacistický] ředitel ministerstvaDr. Bergholter, [nacistické armádyWehrmachtu] Warnemuende [ros-tocký kraj], podplukovník von Blef-fingh.

101


102


Hallstein a nacistický ‘newspeak’

V této kapitole budeme používat výrazu ‚koalice nacistů s Kartelem‘za účelem popisu děsivého ‚sňatku‘, k němuž došlo mezi petroche-mickým a farmaceutickým Kartelem iG Farben a jeho nacistickýmistoupenci, kteří měli společný cíl: dobýt a ovládnout svět. Výraz ‚koa-lice‘ a dokonce i výraz ‚sňatek‘ bylo technické výrazivo, používanéběhem procesů s válečnými zločinci v norimberku za účelem cha-rakteristiky vztahu mezi petrochemickým a farmaceutickým Kartelema nacisty během přípravy a rozpoutání druhé světové války.

‚Dobyvačný projev‘ Waltera Hallsteina z 23. ledna 1939 byl sou-částí všeobecné mobilizační kampaně nacistů a Kartelu na cestěk druhé světové válce.

K tomu, aby agresivní válečné plány nevyšly předčasně najevo aaby prvek překvapení byl zachován, nacisté svou strategii lsti aklamu dovedli k dokonalosti. Walter Hallstein byl jedním z „vir-tuózů“ strategie maskovaného propagačního tažení nacistů aKartelu, které vyvrcholilo rozpoutáním druhé světové války.

nyní, kdy tyto skutečnosti vycházejí najevo, Hallsteinova řeč sestává klasickým příkladem toho, jak propagandisté nacistů a Kar-telu oklamali celý svět ohledně svých skutečných cílů. Hallsteinův„dobyvačný projev“ bude studován generacemi studentů dějin,politiky, práva a jiných oborů.

naše publikace tohoto projevu neslouží jen odhalení zájmů, jimžHallstein coby klíčový strůjce ‚bruselské eU‘ sloužil, nýbrž budesloužit příštím generacím jako varování a výzva k bdělostiohledně akcí jejich vlastních politických reprezentantů, aby se ne-staly obětí jejich falešných slibů.

součástí umně maskované mobilizace na druhou světovou válku,Hallstein a další propagandisté koalice nacistů s Kartelem syste-maticky předefinovali význam některých slov.

103


O b ě ž n í k č. 1/39

Dovoluji si pány kolegy [všechny profesory a asistenty učitelského sboru uni-verzity] pozvat na pondělí 23. ledna 1939 ve 20:30 hodin do Mahn & Ohleri-chova sklípku v Doberaner Str. 21 na přednášku pana kolegy Hallsteina, kterýbude hovořit na téma ‚Právní celistvost Velkého Německa‘ a dovoluji si úča-stníky vyzvat, aby po přednášce společně pobesedovali u piva. Očekávám účast všech kolegů na tomto večeru a byl bych vděčen, kdybystepřišli nejpozději ve 20:30 hod. a uvítali naše hosty [nacistickou elitu].

Přímořské město Rostock, 1. ledna 1939.Rektor - Ruickoldt

Tmavý oblek nebo uniforma [předpsaný oblek]Odpověďte - i v případě neúčasti – na přiložené kartě před 1/14/39.

“tmavý oblek nebo-li [nacistická] uniforma”Dokonce několik týdnů před Hallsteinovým projevem, rektor rostockéuniverzity neponechal nikoho na pochybách, že ‚Hallsteinův projev‘byla oficiální událost, organizovaná univerzitou pro nacistický stát.

104

následující výroky jsou příkladem propagandistické terminologie nacistů a Kartelu používané Hallsteinem, “virtuózem klamu“,během jeho ‘dobyvačného projevu‘.

• ‘Velké německo [‘Grossdeutschland’, kód pro evropu podnadvládou koalice nacistů s Kartelem]. Dokonce i s názvemprojevu – ‚Právní celistvost Velkého německa‘ – vytváří Hal-lstein klamnou představu, že pouze popisuje právní změny vrámci německého území. Pojem ‚Velké německo‘ byl kódo-vaný výraz nacistů a Kartelu pro ‚celou evropu – a pozdějicelý svět – pod jeho nadvládou.

• ‘Ostmark’ [‘Východní marka, kódovaný výraz nacistů/Kartelupro „území na východě“, tj. okupované rakousko]. Pro anek-tované rakousko Hallstein používá výrazu ‚Ostmark‘, Vý-chodní marka, jen aby vyvolal dojem, že okupace územírakouského národa nacisty je pouze přirozeným výrazem roz-šíření území německé říše směrem na Východ.

• ‘anschluss’ [‘připojení’, kódované slovo nacistů/Kartelu prookupaci, podmanění země jakýmikoli prostředky]. Pro připojenírakouska a českých území sudet (v Čechách a na Moravě),vynalezla koalice nacistů s Kartelem výraz ‚anschluss‘ [‚anexe‘]s cílem vyvolat dojem, že anektování těchto území bylo pouzeformálním správním aktem ‚připojení‘. Hallstein používá tentotermín nacistů/Kartelu hojně během svého projevu, záměrnětak zastíraje plány koalice nacistů s Kartelem na vojenské do-bytí a anektování evropy a později celého světa.

• ‘‘rechtswahrer’ [‘Ochránci práva‘, kódovaný výraz nacistů/Kar-telu pro ‚právní úderné jednotky‘, oddané nastolení totalitníhosvěta pod jejich nadvládou]. rok 1936 – tři roky po uchvácenímoci nacisty v německu – byl rokem ‚norimberských raso-vých zákonů‘ a rokem, v němž se Hallstein stal děkanemPrávní a hospodářské fakulty na univerzitě v rostocku.


105

V tomto oficiálním dopise rektorovi university, se Hallstein sám popisujejako odborník na ‘evropský právní pořádek’ důvěrně obeznámený s ‘cílytřetí říše’.

Prof. Dr. jur. Walter Hallstein Přímořské město Rostock, 23.ledna 1939Stephan Str. 15

Vaše Magnificence [‘Magnificence’ byla v té době forma oficiálního oslovenírektora univerzity][Hallstein mluví o sobě v třetí osobě, jako středověký vel-mož:].Dnes bude badatel hovořit na téma “Právní celistvost Velkoněmecka ”,jehož vědecká práce se jednak soustřeďovala na srovnávací výzkum evrop-ských právních systémů.

Na druhé straně je pomocí intenzivní spolupráce s „Akademií německéhopráva“ [nacistické instituce pro zabezpečení diktátorského nacistického právanad dobytou Evropou s pomocí barbarských zákonů a dekretů] Třetí říše.

Zdá se, že byl [Hallstein stále ještě mluví o sobě v třetí osobě!] povolán učinitprohlášení z pozice právní vědy [tj. v rámci nacistického diktátorského práva]o sloučení nových německých území se ‚starou říší‘’ [Altreich, tj. tehdy exis-tujícím Německem].

Heil Hitler!Vaší Magnificenci upřímně oddaný


106


rok 1936 byl i rokem, v němž koalice nacistů s Kartelem za-hájila svůj „čtyřletý plán“ přípravy na druhou světovou válkua vojenské dobytí světa. němečtí právníci byli integrální sou-částí této přípravy. ‚asociace národně socialistických právníků‘[‘Bund nationalsozialistischer Deutscher Juristen (BnsDJ)’]byl reorganizován v nacistický ‘rechtswahrer Bund (nsrB)’– oficiální nacistickou organizaci ‘Ochránců práva.’

rozhodnutí organizovat hlavní oblastí právnického povolánív nacistickém německu pod propagandistickou nálepkou‚Ochránců práva‘ odráží význam, jenž koalice nacistů s Kar-telem iG Farben této profesi připisovala. tato ‚speciální bo-jová jednotka právníků‘ byly neodmyslitelnou součástíupevnění diktatury v německu – a později jejího rozšíření docelé evropy.

Označení kompletní právnické profese jako ‚Ochránců práva[nacistů/Kartelu]‘ nacisté vytvořili jeden z nejpůsobivějších pří-kladů své zavádějící propagandy. tito ‚Ochránci práva [na-cistů/Kartelu]‘ pochopitelně ‚nechránili‘ demokratické zákony.naopak, jejich úkolem bylo je systematicky ne-chránit, ničit.tito ‚ochránci práva [nacistů/Kartelu]‘ byli fanatičtí strůjci světapod nadvládou koalice nacistů s Kartelem iG Farben. Jedinéprávo, na jehož ochranu přísahali, bylo diktátorské právo naupevnění nadvlády koalice nacistů s Kartelem nad světem v‚tisícileté říši‘.

Walter Hallstein byl členem této nechvalně známé organizace‚Ochránců práva [nacistického/kartelového]‘.

tyto příklady jsou jen krátkým výňatkem z dlouhého seznamuklamných a zavádějících pojmů, používaných Hallsteinem a os-tatními propagandisty koalice nacistů s Kartelem během jejich ta-žení na cestě k nadvládě nad evropou a nad světem.

107


Faksimile z Hallsteinova rukopisu jeho propagandistického nacistickéhoprojevu, předneseného v rostocku 23. ledna 1939. Kompletní rukopis silze přečíst na naší internetové stránce.

Další informace: GB2HS241

108


tuto metodu propagandy nacistů/Kartelu obracením skutečnostinaruby a používáním zavádějících pojmů k propagačním účelům– dokonalý příklad je Hallsteinův ‚dobyvačný projev‘ - popsal o 15let později George Orwell jako ‘newspeak’ ve svém románu “1984.”

následující překlad Hallsteinova ‚dobyvačného projevu‘ se za-kládá na jeho původním rukopise. Zvážíme-li fanatickou povahuHallsteinova projevu, někteří čtenáři možná budou zpochybňovatjeho autentičnost. Proto jsme zveřejnili jeho plné znění online vpůvodním německém originále.

navíc se nám podařilo získat rukopis Hallsteinova projevu; krátkýúryvek rukopisu je dokumentovaný na předchozí stránce. Vysvět-livky propagandistické terminologie nacistů/Kartelu, používanéHallsteinem v jeho extremistickém projevu, jsou uvedeny v hra-natých závorkách přímo v textu nebo ve vysvětlivkách.

některé sekvence Hallsteinova textu, které sloužily pouhémumaskování jinak militantní povahy jeho projevu, nebyly zahrnutyv této knize. Mohou být nicméně studovány v původním němec-kém rukopise online.

abychom podtrhli relevantnost Hallsteinova nacisticko-kartelo-vého ‚dobyvačného projevu‘ z roku 1939 pro dnešní evropu, po-užíváme v textu červená políčka. ta označují klíčové pasážeprojevu, které se pak staly oficiálními stránkami ‚bruselské eU‘po podpisu ‚lisabonského zmocňovacího zákona‘ roku 2009 –přesně 70 let poté, co ho Hallstein krátce před vypuknutím druhésvětové války přednesl.

Hallsteinův ‚dobyvačný projev‘ je dokonalým příkladem toho, jakpetrochemický a farmaceutický Kartel mění své politické satrapy,ale celá desetiletí pokračuje ve sledování svých dlouhodobýchekonomických a politických cílů.

109


Poté, co nacisté byli poraženi a poté, co Hallstein zemřel, tentýžpetrochemický a farmaceutický Kartel, odpovědný za dvě světovéválky v průběhu 20. století, jmenoval nové politické satrapy pro21. století.

tyto politické loutky – původem převážně z ‚exportních říší‘ ně-mecka a Francie – jsou rozhodnuty obětovat národy této planetytřetímu pokusu Kartelu o dobytí světa.

Většinu těchto dokumentů mohl získat kdokoli, kdo se zají-mal o to, dovědět se pravdu o původu ‚bruselské eU‘ a rolisamozvaných ‘otců zakladatelů‘. skutečnost, že Hallsteinův‚dobyvačný projev‘ byl až do zveřejnění této knihy evropskéveřejnosti neznámý, je neomluvitelné.

toto zásadní opomenutí pro čtenáře naší knihy znamená,že buď vaši političtí lídři selhali, když vás o Hallsteinovi atemných kořenech nacistické aliance a Kartelem iG Farben‚bruselské eU‘ neinformovali, anebo pakliže to věděli, tak sinetroufali vás o těchto skutečnostech zpravit.

Po zveřejnění této knihy političtí lídři v evropě se už nebu-dou moci vykrucovat, že o tom „nevěděli“. teď to bude navás, čtenářích, abyste konfrontovali své zástupce - na všechúrovních politické reprezentace - s těmito historickými sku-tečnostmi.

Musíme se učit z minulých chyb a předcházet tomu, aby sedějiny opakovaly. a hlavně napomáhat vzniku nové, demo-kratické evropy.

“Právní celistvost ‘Velkého německa‘*Zde je text Hallsteinova ‘Dobyvačného projevu‘:

“Ochránce [nacistického/Kartelového] práva mátři úkoly:musí právo znát, umět ho uplatňovat a dáleho vyvíjet. nejdůležitější ze všech těchto úkolů jeten třetí, protože všechno, co činíme, podléhá zá-konitému [totalitnímu] vývoji.2

“Musíme nejen dbát existujících zákonů, ale přede-vším musíme dbát zákonodárství pro budoucnost[Nacistů/Kartelu]. Úkolem našeho zákonodárstvíje nejen udržet stávající pořádek, ale i vytvořit po-řádek lepší [!]3.

“Měl bych vysvětlit, proč je to právě Ochránce [nacistického/kar-telového] práva1, který má mimořádné poslání, se tomuto úkoluvěnovat.

“Vedení [nacistického/kartelového evropského] státu4 má bezpod-mínečnou a konečnou moc ve všech rozhodnutích, týkajících searchitektury tohoto lidského společenství.5

* ‘Velké Německo, je analogií ‘Velké Británie‘ a její kontrole hlavních světadílů po-mocí spojeného království (Commonwealth) v době, kdy koalice nacistů s KartelemiG Farben používala výrazů ‚Velké německo‘ nebo ‚Velkoněmecko‘ k označenínároků na světovládu. Pojem ‘Velké německo‘ se používal jako kód pro evropu apozději pro hlavní světadíly pod nadvládou nacistů a Kartelu.

1 ‘Rechtswahrer’, ’Ochránci práva‘, tj. v nacistickém žargonu fanatičtí advokáti na-cistů a Kartelu, rozhodnutí likvidovat demokratický právní řád a nahradit ho sou-stavou totalitních zákonů, tvořících základ diktatury nacistů/Kartelu.

2 ‘Gesetz des Werdens’, (zákon vývoje), v Hallsteinově velkoněmeckém “ne-wspeaku” popisuje potřebu rozšířit totalitní nacistický/kartelový právní řád na celouevropu a celý svět.

110

1939

Dnes se tímto „vedoucím státem s bezpodmínečnou a konečnou mocíve všech rozhodováních“ stala ‘Komise eU‘.


111


3 ‘Eine bessere Ordnung’, ‘lepší pořádek‘: tímto‘ lepším pořádkem‘ má Hallsteinna mysli právní základ diktátorské nadvlády režimu nacistů/Kartelu nad evropoua světem.

4 ‘Führung des Staates’, ‘Vedení státu’: v nacistické terminologii má vyvolávat ‚Fü-hrerprinzip‘,‘vůdčí princip‘, dojem totálního podřízení se cílům koalice nacistů sKartelem.

roku 1957 (nahoře), pouze 18 let po svém ‘dobyvačném projevu‘,Hallstein včlenil tento ‘Vůdčí princip’ do Římských smluv, zaklá-dajícího dokumentu ‚bruselské eU‘.

‘Komise eU – byrokraté designovaní jménem Kartelu – se stalinovým diktátorským “Vedením [evropského kartelového] státu sbezpodmínečnou a konečnou mocí ve všem rozhodování vevztahu k architektuře tohoto [evropského] společenství”!

roku 2009 (dole), 27 evropských politických lídrů schválilo ‘lisa-bonský zmocňovací zákon’, čímž realizovalo Hallsteinovy ‘Doby-vačné plány’ – 70 let po jeho projevu z r.1939 – a učinilo další krokna cestě k třetímu pokusu Kartelu o nadvládu v evropě.

1957

2009

112


“Potřebuje Vedení [nacistického] Státu [Kartelu] právníky, kteříby naplnili tuto politickou úlohu? Právník jako jedinec si možnápřeje, to tak z profesionálního a psychologického hlediska vidět,což je pochopitelné. Právníci jsou všeobecně celý život zamě-stnáni úpravou a kontrolou chodu společnosti, pevně svázané ti-síci právními předpisy, zabývaje se každodenními starostmi, jakojsou ‚opravy plotů‘ nebo ‚úklid v zákopech‘.

“Právníci proto budou pociťovat silné pokušení, odvozené od osvo-bozujícího činu [nacistického/kartelového] zákonodárství, tétoveskrze mužné [!] výzvy, charakterizující každý krok do neznáma.Vděčně uvítají příležitost, buď se stát součástí obrovského roz-sáhlého plánovacího úsilí [nacistů/Kartelu]7 – anebo jen pečo-vat o skrovnou (právní) zahrádku, vyhrazenou jejich odborné péči.

“nicméně, argumentace pro odpovědnost Ochránce [nacistic-kého/kartelového] práva1 pro tuto úlohu architekta8 se odvo-zuje od nutnosti a potřeb [árijské] společnosti9.

“Vytvoření této nové právní politiky vyžaduje podporu těch práv-níků, kteří ovládají oblast [nacistického/kartelového] práva,kteří znají [nacistickou/kartelovou] legislativu a pravidla [na-cistického/kartelového] zákonodárství, neboť je zřejmé, žečlověk musí znát to dobré, aby mohl najít něco lepšího [!]]10.

“Jsem nicméně přesvědčen, že oprávnění toho poslání, vytvořitnovou [nacistickou/kartelovou] legislativu, musí mít ještěpevnější základy. Domnívám se, že musí vytrysknout z vlastnípodstaty řádu, daného [árijskému] lidu11 ochránci [nacistic-kého/kartelového] práva1:

5 ‘Volksgemeinschaft’, ’společenství národů‘: rasově motivovaná terminologie,popisující nadřazenost Árijců jako dominantní a jediné rasy ‚hodné‘ názvu ‚spole-čenství národů‘.

6 ‘Befreienden rechtsschöpferischen Tat ‘, Osvobozující, právně tvůrčí čin – ter-mín pro vnucení nacistického/kartelového práva dobytým evropským zemím.

7 ‘Großartigen Gesamtplanung’, (Grandiózní celkový plán), v nacisticko/kartelovéterminologii znamená dobytí a restrukturalizaci evropského kontinentu.

113


Otázka: jak je možné, že Hallstein proklouzl ‘denacifikačním’ sítem spojenců aproč nebyl souzen v procesu s válečnými zločinci spolu s ostatními právníky na-cistů a Kartelu v procesech s válečnými zločinci*?

Odpověď: Hallstein spojencům o svých kontaktech s nacistickými organizacemiprostě lhal. svůj ‘dobyvačný projev’ a ostatní usvědčující dokumenty v oficiálnízprávě spojencům záměrně zamlčel. spojence přelstil tím, že ze sebe dělal pou-hého ‘diváka’, ba dokonce ‘oběť ‘ nacistického režimu.

Ožehavé otázky o Walteru Hallsteinovi:

1946 Procesy s válečnými zločinci v Norimberku. První řada, zlevadoprava: Göring (který byl – společně s ředitelem Kartelu IG Far-ben Krauchem – odpovědný za ‘Ćtyřletý plán’ dobytí Evropy koa-licí nacistů s Kartelem), Hess (Hitlerův náměstek), Ribbentrop(Ministr zahraničí koalice nacistů s Kartelem), Keitel (vrchní velitel‘Wehrmachtu’) a další váleční zločinci.

8 ‘Mitgestalter’, Hallsteinova výzva na adresu všech zástupců právnické profese,aby pomohli vytvořit evropu, ovládanou nacisty a Kartelem.

9 ‘Gemeinschaft’ (společnost), označení jádra árijské společnosti v evropě ovlá-dané nacisty a Kartelem, viz nahoře.

10 Hallstein zřejmě propaguje totalitní režim nacistů/Kartelu jako ‘lepší’ systém vesrovnání s demokracií.

* Více informací o procesech s válečnými zločinci v norimberku s právníky koalice nacistů s Kartelem(případ č. iii procesů) najdete v internetu: http://www.mazal.org/archive/nmt/03/nMt03-C001.htm

114


„Drže se zákona přírody vrozené profesi ‘Ochránce [nacistic-kého/kartelového] práva ‘, musí být nakonec odpovědným archi-tektem [nacistického/kartelového] práva“.12

“Vztah mezi ‘Ochráncem [nacistického/Kartelového] práva ’ a [na-cistického/Kartelového] práva dnes se liší od ‘právního poziti-vizmu’ pozdního 19. století, který byl převažujícím názorem až dopřelomu [20.] století:

“Vytvoření nového [nacistického/kartelového] práva je výlučněúkolem [nacistických/kartelových] zákonodárců, přičemž úkolsoudce se omezuje na integraci – ‚podřízení‘ – ‚životních okol-ností‘ ‚životním okolnostem‘ stanovených [nacistickými/kartelo-vými] zákony.

“Pokouší se osvobodit právo od eventualit a obnažuje právnírámec, jímž jsou právní následky vázány na náhodnou událost.

“Všechna odvětví právních aktivit jsou součástí Očisty [!]:13 Vě-decká teorie [nacistického/kartelového] práva, jehož výsledky sesoustřeďují na právní poradenství v praktickém uplatnění právaa na každodenní úsilí frontových důstojníků [!] [nacistického/kar-telového] práva,14 kteří se stali zastánci Uraženého vědomí [!] pro

11 ‘Volk’, (lid) v nacistické terminologii znamená výlučně Árijce.

12 tj. nacistických rámcových zákonů podmaňujících evropské národy.

13 ‘Läuterungsarbeit’, (doslova „čeření“, myšleny jsou ‚čistky‘: pozn. překlad.), názvosloví, popisující nacistický proces odstranění všech demokratických prvkůnového evropského a světového řádu koalice nacistů s Kartelem.

Přesně tento princip – exkluzivní právo na ‘tvorbu nového[kartelového] práva’ – coby monopolu ‘nových [kartelových]zákonodárců‘, Komise eU Hallstein roku 1957 včlenil do ‘Řím-ských smluv‘.

roku 2009, 27 evropských politiků podepsalo ‘lisabonskousmlouvu‘ – a tím i klíčové prvky ‘Zmocňovacího zákona’ nacestě k diktátorskému zmocnění zájmů Kartelu nad evropou.svým podpisem tito politikové – ať už vědomě či z nedbalosti– učinili ze staletí evropských demokracií frašku.

115


Hallsteinova interní ‚parta‘ při dobývání evropy pomocí ‘bruselské eU‘

Konrad Adenauer,západoněmeckýkancléř (vlevo) a Her-man Josef Abs, ředi-tel Deutsche Bank(Německé banky) apředmět vyšetřováníjako válečný zločinec

Hans Globke, ředi-tel úřadu kancléře vAdenauerově vládě,č. 101 na seznamu‚nejhledanějších‘válečných zločinců

Fritz Ter Meer, ředi-tel firmy BAYER/IGFarben, odsouzenýv procesech s vá-lečnými zločinci vNorimberku k trestuodnětí svobody, odroku 1956 zastávalznovu post před-sedy správní radyspolečnosti BAYER.

Další informace: GB2WW351

116


14 ‘Frontoffiziere des Rechts’, (Frontoví důstojnící práva) výraz, odrážející Hallstei-novo podřízení právní profese potřebám všeobecné válečné mobilizace. Hallsteinzavedl tuto vojenskou terminologii do profese právníků sedm měsíců předtím, nežkoalice nacistů s Kartelem rozpoutala druhou světovou válku.

15 ‘Rechtsbewusstsein’, (Právní vědomí) v názvosloví nacistů/Kartelu výraz proprávní řád demokratických národů, který je ‚urážkou‘ vnímání práva Hallsteinema ostatními fanatickými podporovateli ideologie nacistů/Kartelu.

16 ‘Völkisches Rechtsbewusstsein’, (Právní vědomí lidu), v nacistickém názvoslovívýraz pro podřízení práva diktátorskému systému nacistů a jejich rasové ideologiinadčlověka (Árijce).’

[nacistické/kartelové] právo, stejně jako soudce, který – pomocírozsudku – konečně uplatní pokyny [nacistického/kartelového]práva.

‘Všechny tyto prvky vyvíjejí [nacistické/kartelové] právo neustálev úzkostlivém úsilí, jež vyžaduje každodenní vědomí, že si lid [na-cistické/kartelové] právo uvědomuje.16

“skutečnou povahu právní konstituce národa11 mohou rozpoznatjen pozorovatelé, kteří zákony jako takové nejen zohledňují, ale kteřízohledňují veškerou živou synergii všech těchto sil dohromady.16a

tohoto extenzivně praktikovaného umění‘ musí být použito v pří-padě, je-li na místě Všeobecná reorganizace celého právníhosystému17, která překračuje možnosti každodenních korektur.“

“Toto tvrzení je o to pravdivější, když kompletní převrat práv-ního systému revolučních [!] rozměrů18 doslova volá po vy-užití všech dostupných zdrojů.

roku 1957 Hallstein začlenil strategické právní‚ nástroje‘‚Kompletní reorganizace právního systému revolučních roz-měrů‘ napříč evropou i- do ‚Římských smluv‘, zakládajících do-kumentů‚ bruselské eU‘. ’

roku 2009 27 evropských politických lídrů uzákonilo tento‚kompletní převrat právního systému‘ evropských národů jmé-nem Kartelu podpisem‚ Zmocňovacího lisabonského zákona‘.

117


16a ‘Zusammenwirken der Kräfte’, (‘synergie sil’), v nacistickém názvosloví ozna-čuje toto slovo pochod ‚usměrnění‘ [‘Gleichschaltung’] ve všech oblastech společ-nosti pod diktátorským ‚vůdčím principem‘ a za podřízení se ideologii (nacistů/Kartelu iG Farben) o nadřazenosti a světovládě.

17 ‘Generalüberholung ganzer Rechtsgebiete’ (‚Generální sanace kompletníchoblastí práva‘), v nacistickém názvosloví termín pro uvalení nacistické legislativyna celé země v okupované evropě.

18 ‘Rechtsumwälzung’, (Právní převrat) v terminologii nacistů výraz pro kompletnívýměnu demokratických zákonů diktátorskými zákony nacizmu.

Hallsteinův externí ‘tým’ při dobývání evropy pomocí ‘bruselské eU‘

HallsteinOVi liDÉ V nĚMeCKÉM ‚MinisterstVU ZaHraniČÍ‘

Mnoho oficiálních činitelů a vel-vyslanců ‚ministerstva zahraničí‘poválečného německa sloužilona témže ministerstvu už za rib-bentropa. Byli to vyznamenaníagenti koalice nacistů s Kartelema jeho dobyvačných aktivit zadruhé světové války.

V průběhu 50. let – zakladatel-ských let bruselské eU – tito právnía političtí krtci se stali operujícímiagenty Kartelu v evropských ze-mích. Byli pověřeni přípravou plánůna další převzetí Kartelem pomocí‚bruselské eU’.

Carl F. Ophüls, člennsDaP v letech 1933 -45, číslo členské legiti-mace 2399061. Běhemdruhé světové války sevyznamenal jako předníněmecký odborník na

patentové právo, včetně ti-síců patentů firmy iG Farben.

Po druhé světové válce hoHallstein jmenoval svou pra-vou rukou a ‚velvyslancem‘ vBruselu.

HallsteinOVa ‘PraVÁ rUKa‘ V BrUselU

118


“Dnes vidíme, jak ‘Ochránci [nacistického/kartelového] práva’ vesvé celistvosti – celé profese právníků, chcete-li – účastnící senadlidského úkolu Lidové sanace [!] práva.19

. . . . .

“Je pravda, že žádné právo nezahrnuje kompletní dimenzi životaa že každá formulace právních skutečností může být jen pouhýmpokusem o vystihnutí typických prvků rozhodnutí. takto, jak už jeznámo od starověku, logika právníka je nezbytně analogická.

„Nejlepší charakteristikou dnešního právního státu bude na-vždy [!] totální [diktátorská] politika uplatňování [nacistic-kého/kartelového] práva.20 To znamená bezprecedentnírevoluci nebývalých rozměrů zastaralého [demokratického]právního systému, až do nejzazších koutů.

“Výsledkem této [nacistické/kartelové] obnovy [!]21 budecharakterizace tváře kultury nové éry21a [pod kontrolou na-cistů/Kartelu].

19 ‘Völkische Rechtser neuerung’, (‘lidová obnova práva’): v nacistickém názvo-sloví výraz pro převzetí právního systému nacisty.

20 ‘Totale Rechtspolitik’, (‘totální právní politika’), nacisté používali slovo ‘totální’velmi často v souvislosti s odkazem na politický systém ‘totalitního’ státu v ně-mecku.

21 ‘Erneuerung’, (’obnova’) v nacistickém ‘newspeaku’ to znamenalo implementacinacistické ideologie ve všech oblastech společnosti.

21a Nová éra, v nacistické terminologii znamená nastolení světovlády koalice nacistůs Kartelem iG Farben na planetě Země v ‘tisícileté říši’.’

roku 1957, Hallstein položil právní základy pro vytvoření této “bez-precedentní revoluce nebývalých rozměrů zastaralého [demokra-tického] právního systému“ v ‚Římských smlouvách‘, zakládajícíchsmlouvách ‚bruselské eU‘, čímž bylo dosaženo podrobení evropy‚až do posledních koutů‘ – pod nadvládou Kartelu.

roku 2009, podepsáním ‘lisabonského zmocňovacího zákona, 27evropských politiků uzákonilo tuto “totální politiku [kartelového]práva”, které představuje hrozbu, že se evropské národy na celégenerace ocitnou pod nadvládou Kartelu.

119


rok 1951 evropská unie uhlí a oceli: budování diktatury Kartelu krok za krokem

18. dubna 1951 byl podep-sán první ‘předchůdce’’bru-selské eU’. na papíře vzniklpomocí této smlouvy spo-lečný trh uhlí a oceli vestřední evropě. Ve skuteč-nosti to byl ale první krůčekKartelu na cestě k dalšímu

pokusu o nadvládu v evropě.Přestože signatářský aktprobíhal na území Francie,smlouva byla silně ovlivněnaHallsteinem a jeho týmemprávníků a nese výraznéstopy jazyka Kartelu.

Článek 9 (dole) ‚evropskéunie uhlí a oceli‘ s veškerousvojí diktátorskou charakte-ristikou. Vytváří těleso, operu-jící ‚nadnárodně‘ a vysloveně‚nezávisle‘ na demokratickyzvolených vládách – vesměscharakteristické znaky dikta-tury.

18. dubna 1951: podpisem Pařížské smlouvy se Hallsteinstává adenauerovým vyslan-cem ‘Uhlí a oceli’

120


“V minulosti to byl proces uvnitř konvenčních hranic.– druh vnitřní záležitosti malého německa. nicméně epochálníudálosti22 popisují tento proces v naprosto novém světle.

“Veškeré vnitřní problémy, všechny vnitřní úkoly jsou zastíněnyvelkým dopadem spojení [ostatních národů s nacistickou Třetíříší]23 budou ohromeny velkolepými podněty, které se právně po-litickému dílu [nacistů/Kartelu] dostane návratem [!] Rakouskaa Sudet do vlasti.24

22 ‘Welthistorischen Ereignisse’, ‘Historické události světového významu’, syno-nym pro uchvácení politické moci v německu koalicí nacistů s Kartelem iG Farben,připojení rakouska, okupace Československa a přípravy na 2. světovou válku.

23 ‘Anschluss’, (‘obsazení’) v nacistickém žargonu synonym‚ anexe’.

24 ‘Heimkehr der Ostmark und des Sudentenlandes’, nacistická terminologie proanexi rakouska a sudet, pohraniční tehdejšího Československa.

roku 1957, 18 let po Hallsteinově veřejném oznámení plánů koalicenacistů s Kartelem pro poválečné uspořádání evropy pod její kontro-lou, tento politický satrapa Kartelu se chopil druhé příležitosti pro „ob-novu“ evropy, která by změnila ‚tvář kultury‘ kontinentu.‚Římskousmlouvou‘ Hallstein položil základy ‚bruselské eU‘ pod nadvládouKartelu.

roku 2009, sedm desetiletí po Hallsteinově ‘dobyvačném projevu’.27 evropských politiků inaugurovalo tuto “novou éru” milionů evro-panů pod nadvládou petrochemického a farmaceutického Kartelu po-depsáním ‘lisabonského zmocňovacího zákona’.

121


Hallstein: klíčový strůjce v pozadí Západoevrop-ského obranného společenství

‘lisabonskou smlouvou’ z roku 2009 je ‘bruselská eU‘ autorizo-vaná vytvořit evropskou, Kartelem ovládanou armádu. 55 let poté,co francouzský parlament odmítl takový plán, Kartel konečně do-sáhl svého cíle, vytvořit evropskou armádu pod svým velením.

Hallstein byl zároveň klíčovým činite-lem při organizaci dalšího ‘husarskéhokousku’ Kartelu. Pouhých 7 let po uko-čení 2. světové války a vojenské po-rážce nacistického Wehrmachtu, Kartelkul plány na zprovoznění své nové ar-mády – tentokrát pod nálepkou ‘evrop-ského obranného společenství’ (eOs).

Hallstein byl klíčovým hrá-čem smlouvy o eOs, s nížvznikla ‘evropská armádakontrolovaná nově vzniklou‘Vysokou autoritou’ a tímpádem i Kartelem. smlouvabyla podepsaná 27. května1952 a ratifikována byla itáliía zeměmi Beneluxu.

30. srpna 1954 francouzský parla-ment zhatil tento plán tím, že smlouvueOs neschválil. Důležitým důvodempřitom byla skutečnost, že mezi nej-vyššími vojenskými poradci pováleč-ného německa byli vysocí nacističtídůstojníci, včetně generála Hansespeidela (nahoře: s Hitlerem v Pařížir. 1940; vlevo: jmenován jako generálnově založené západoněmecké ar-mády Bundeswehru r. 1955).

122

“Vytvoření Velkoněmecké říše25 [tj. Evropské říše pod kon-trolou nacistů/Kartelu] je• a politická skutečnost, ‘Vůdčí čin’ [nacistů/Kartelu] epochál-

ních rozměrů;26

• Jeden z oněch [historických] zákonů, měnících krajinu dějina naplňující odvěkou touhu [árijského] lidu´27

• Ekonomická událost zcela nepředstavitelného dopadu28

25 ‘Grossdeutsches Reich’, ‘Velkoněmecká říše’. nacistický výraz pro evropu podnadvládou nacistů.

26 ‘Eine Führertat von weltgeschichtlichem Rang’, ‚Vůdčí čin světodějinného vý-znamu‘, Hallsteinova glorifikace Hitlera coby božího agenta dějin.

27 ‘Eine alte völkische Sehnsucht erfüllen’, ‘naplnit odvěkou touhu lidu’, Hallsteinůvpopis bezprostředně hrozícího vojenského dobytí evropy nacisty ve 2. světové válcejako osudového naplnění cílů árijské rasy.

28 ‘Wirtschaftliches Geschehnis von kaum noch absehbaren Folgen‘, ‘ekonomickáudálost zcela nepředstavitelného dopadu’, Hallsteinův odkaz na ekonomické ovlád-nutí evropy petrochemickým a farmaceutickým Kartelem a dalšími německými nad-národními koncerny.


roku 1957, v ‚Římských smluvách‘ Hallstein položil základy ‚brusel-ské eU‘ a ‚Vytvoření Velkého německa‘ pod kontrolou Kartelu.

roku 2009, 27 evropských poliků dokončilo toto ‚Vytvoření evropskéŘíše‘ podpisem ‚Lisabonského zmocňovacího zákona‘ a obětová-ním zdraví a životních zájmů milionů lidí finančním zájmům chemic-kého, petrochemického a farmaceutického Kartelu.

roku 1957, se Hallstein stává architektem ‚Římských smluv‘ a tím i ‚Ev-ropského hospodářského společenství‘ (EHS). Jeho ‚dobyvačnýprojev‘ z roku 1939 nemůže ponechat nikoho na pochybách, že sloužilzájmům téhož Kartelu před 1. světovou válkou i po 2. světové válce.

roku 2009 pomocí ‚Lisabonského zmocňovacího zákona‘ 27 ev-ropských politiků činí rozhodnutí ‚naprosto nepředstavitelných eko-nomických následků‘ a uvrhne celý evropský kontinent do náručeněkolika málo nadnárodních korporací – včetně společností BaYer,BasF a HOeCHst (dnes sanOFi) – které už jednou předtím autori-zovaly zničení kontinentu ve dvou světových válkách.

123

Hallstein – mozek ‘bruselské eU’

Šaráda ‘Římských smluv‘Od 1. – 3. června 1955 se roz-hodující přípravné setkání pro‚evropské hospodářské spole-čenství‘ konalo v Messině na si-cílii za účasti zástupců Francie,itálie, německa a zemí Bene-luxu. tři desetiletí právní zkuše-

nosti ve ‚srovnávacím meziná-rodním právu a ekonomice‘ ajako oddaný služebník Kartelu,bylo pro Hallsteina nejlepšímdoporučením, aby se stal moz-kem přípravného setkání na‚Římské smlouvy‘.

Gaetano Martinoitálie

Willem BeyenHolandsko

Joseph BechBelgie

antoine PinayFrancie

Paul-Henri spaaklucemburg


124


• událost mimořádného významu z perspektivy ‚zákonitostidějin‘.29

“Úkolem není jen renovovat ‚zchátralý starý dům‘,30 ale pos-tavit novou budovu pro rozrůstající se rodinu na rozšířenémúzemí [dobytých národů].31

“Otázkou bude: je skutečně nezbytné postavit jen jednu budovu?

“tím se ocitáme hned u prvního problému právního pořádku, ježnastanou po územních připojeních: Proč by měl jeden právnířád vytvořit základnu celoevropského Velkého Německa podnadvládou nacistů/Kartelu?32 . . .

29 ‘Ein rechtsgeschicht liches Ereignis von außerordentlicher Bedeutung’, ‚Právněhistorická událost mimořádného významu‘: Hallsteinův popis vlastní role jako práv-níka v budoucí evropě pod nadvládou nacistů/Kartelu.

30 ‘Das baufällig gewordene alte Haus’, ‚starý dům v havarijním stavu‘: Hallsteinovaresp. nacistická/kartelová charakteristika demokratické evropy.

31 ‘Auf erweitertem Grunde ein neues Gebäude für die größer gewordene Familiezu errichten’: (‚na rozšířeném území postavit novou budovu pro rozvětvenou ro-dinu‘; Hallsteinova pozoruhodná charakteristika bezprostředně hrozícího usmrceníšedesáti milionů lidí, devastace evropského kontinentu za druhé světové války apředstavě evropy pod kontrolou koalice nacistů s Kartelem iG Farben.

32 ‘Warum soll ein Recht in Großdeutschland gelten’: (‚Proč by měl ve Velkoně-mecku platit jeden právní řád‘); Hallstein si klade rétorickou otázku, jen aby mohl le-gitimizovat rozšíření německých nacistických zákonů na všechny budoucí,Wehrmachtem okupované země.

roku 1957, po podepsání ‘Římských smluv’ se Hallstein stává hlav-ním architektem “nové budovy”, tj. „ústřední kanceláře Kartelu‘‘Bruselské EU’ “pro rozrůstající se rodinu”, tj. milionů žijících ev-ropanů včetně budoucích generací “na rozšířeném území”, tj. vicenež dvou tuctů evropských národů.

roku 2009, ‘Lisabonským zmocňovacím zákonem’ 27 evropskýchpolitiků padlo za oběť zavádějící a klamné rétoriky satrapů Kartelu,podle níž jejich národy udělají nejlépe, když své “zchátralé staré [ná-rodní] domy“ opustí, protože byly postaveny na demokratických zá-kladech a nastěhují se do „nové budovy“ – ‚bruselské EU‘ podcentralizovanou diktaturou petrochemického a farmaceutického Kartelu.

125


Jak vznikal ‘eUratOM’nejdůležitější vojenskýdůvod, proč pokusy Kar-telu o dobytí evropy zadruhé světové války ztros-kotaly, je skutečnost, žekoalice nacistů s KartelemiG Farben prohrála závodyve zbrojení (o jadernoubombu), i když svého časuvedla ve vývoji klíčovýchprvků, např. štěpení jádraatomu (nahoře vlevo:Hahn) a raketové techno-logie (nahoře vpravo: vonBraun s nacistickými důs-tojníky) a vyvinula raketystředního doletu (vpravo:rakety V1 nalezené ame-ričany v německu).

Založením ‚Komise pro evropskoujadernou energii‘ (eUratOM) jakosoučásti ‚Římských smluv‘, Karteltento ‚nedostatek‘ poopravil. Hallstei-novi a jeho pravé ruce Ophülsovi sepodařil tento husarský kousek po-mocí tzv. ‚Mezivládní konference‘(vpravo: zasedání 28. ledna 1957s Hallsteinem uprostřed).

s eUratOMeM a podepsáním‚Římských smluv‘ korporační kom-plicové někdejší koalice nacistůs Kartelem tak získali přes svojepolitbyro, ‚Komisi eU‘ v Bruselu,přímý přístup k jaderným techno-logiím. r. 1957 byl Kartel připra-ven podniknout další pokus odobytí světa.


126


“Dnes nemůže být pochyby o nezbytnosti jednotného právníhořádu“.33

„skutečnost, že tento zákon ještě nevstoupil v platnost, je jedenz nedokončených úkolů a selhání Druhé německé říše“.34

K souhlasu dochází nejen na základě hmotných výhod. totoVelké německo [ tj. evropský kontinent] se rostoucí měrou stávájedním jediným ekonomickým celkem.35

33 ‘Notwendigkeit der Rechtseinheit’, ‚nezbytnost právní jednoty‘: německé nacis-tické zákony musí být rozšířeny na všechny dobyté evropské a světové země.

34 Pojem, ‚Druhá Říše’ (‘Zweites reich’) – jako protiklad k nacistické třetí říši (‘Drittesreich’) popisuje epochu vlád německých císařů Viléma i, Fredericka iii a Viléma ii(doba od roku 1871 do roku 1918), která vyvrcholila první světovou válkou, prvnímněmeckým pokusem o dobytí evropy a celého světa. Hallstein zastává názor, podleněhož nacisté a jimi zastupované korporační zájmy by měli ve druhé světové válcedokončit to, co začali a čeho nedokázali dosáhnout za první světové války!

35 Jelikož německo už právním celkem bylo, tato věta opět odráží ohavnou povahuHallsteinova propagandistického projevu. Pojem „Velkoněmecko“ (‘Grossdeutsch-land’) v nacistickém žargonu znamená ‚celou Evropu – a později celý svět –pod nadvládou nacistů a petrochemického a farmaceutického Kartelu.

roku 1957 pomocí ‚Římských smluv¨‘ Hallstein položil základy to-hoto ¨Jednotného právního řádu‘ – ‚bruselské eU‘ – s jeho politickouexekutivou, tzv. ‚Komisí eU‘, operující bez jakékoliv demokratickékontroly.

roku 2009, tím, že 27 evropských politiků podepsalo ‚lisabonskýzmocňovací zákon‘, podepsalo zároveň plán, který vznikl na kreslicímprkně koalice nacistů s Kartelem. Zde dokumentovaný Hallsteinův pro-jev z roku 1939 nemůže nechat nikoho na pochybách a stane se vdaném případě svědectvím, po němž nejen čtenář záhy vystřízliví.

rok 1956 byl rokem, kdy sekonala ‘mezivládní konfe-rence’ která sloužila přípravě‘Římských smluv’. tehož roku,Fritz ter Meer, někdejší ředitelfirmy BaYer/iG Farben, od-souzený v norimberku k devítiletům odnětí svobody za zo-tročení evropských obyvatel arabování evropských společ-ností, byl opět jmenován ředi-telem firmy BaYer.

127

architekti Osvětimi podporují ‘bruselskou eU’

Válečný zločinec je ředitelem firmy BaYer

Motivy pro masivní podporu ‘brusel-ské eU’ firmou BaYer a ostatníchspolečností iG Farben byly zřejmé:jako největší skupina a největší vla-stník patentů v oblasti chemických afarmaceutických výrobků na světě, bysnadno ovládla evropu pomocí svéhoústředního výboru, ‘bruselské eU’.

17 let po Hallsteinově ‘dobyvačnémprojevu’ ve prospěch Kartelu a 8 letpoté, co byl jeho šéf v Kartelu, Fritz ter Meer, odsouzený do vě-zení za válečné zločiny, duo Hallstein/ter Meer se znovu sjed-notilo v novém pokusu Kartelu o dobytí evropy.


128


““Proto je zřejmě neakceptovatelné, aby diktátorský právní řád[nacistů/Kartelu], reprezentující krevní oběh tohoto tělesa36, bylrdoušen [!] rozmanitostí [demokratických] právních řádů v jehorůzných částech….

“lid11 není tvořen jen společnými hmotnými podmínkami, tj. zdě-děnými nebo vnějšími faktory. stejně tak není tvořen společnýmchodem dějin. lid je především tvořen společným přesvědčeníma společnými hodnotami.

“Proto [nacistické/kartelové] vedení [árijského] státu37, předevšímnárodně socialistického, se neobejde bez právních nástrojů, abydokázalo zabezpečit tento společný základ.

36 tj. evropa pod nacistickou nadvládou.

37 ‘Völkischer Staat’, ‘‘Völkischer staat’ (‘lidový stát’) Hallsteinův rasistický pojem pronadřazenost árijského státu.

roku 1957, ‘Římskými smlouvami’ Hallstein položil základy k ukon-čení ‘rdousivého účinku’ demokratického právního system v evropě,který překážel plánům Kartelu při dobytí evropy a světa. návrhemdiktátorského právního řádu – bez oddělení ústavních složek moci –se Hallstein ujistil, že ‚právní krevní oběh‘ nadvlády Kartelu nad ev-ropou už nebude blokován demokratickou vůlí lidu.

roku 2009, ‘lisabonským zmocňovacím zákonem’ 27 evropskýchpolitiků odstranilo i ty poslední blokády, překážející ‚krevnímu oběhu‘Kartelu na cestě k nastolení diktatury v evropě.


roku 1957 podpis ‘Římských smluv’

129

Hallstein dokončil prvnífázi úkolu z pověřeníKartelu: někdejší rytířkřižáckého tažení koa-lice nacistů s Kartelemproti evropě byl jednímz dvanácti signatářů‚Římských smluv‘, kterése staly právní základ-nou pro vznik ‚evrop-ského hospodářskéhospolečenství‘ a eUra-tOMu.

Podpisem těchto smluvHallstein (zde společněs německým kancléřemadenauerem) vytvořilstartovací plošinu prodalší pokus Kartelu odobytí evropy pomocípolitického nátlaku, eko-nomické korupce – aeUratOMu. PlánemKartelu bylo od samého

počátku, vytvořit politickou – a nakonec i vojenskou – základnupro svou nadvládu nad světem v 21. století.


130


“Právo je nejlepším prostředkem výchovy38, který má společnostk dispozici, neboť existuje několik věcí, jejichž autoritativní povahaje hluboce zakořeněna v srdci člověka, jako je např. víra v právoa pravdu [!].39

“Jelikož jsme už zodpověděli otázku toho, “zda” je jednotnéhoprávního systému zapotřebí, můžeme se nyní věnovat otázce,“jak” takový systém musí vypadat, což je ještě obtížnější.

“Připojení23 [tj. anexe rakouska] je zpočátku proces státníhopráva [nacistů/Kartelu]. V tomto procesu dochází k integraciúzemí a lidu nově připojeného [anektovaného] státu, čímž vznikánova národnost [!].

38 ‘Erziehungsmittel‘, ‘výchovné prostředky’: pojem ‘výchova’ má v němčině i podpra-hový význam ‘disciplína’. Hallsteinův pojem je vybrán záměrně s cílem zastřít disci-plinární funkci práva v totalitním nacistickém státu.

39 ‘Glaube an Recht und Wahrheit’, ‘víra v právo a pravdu’: Hallsteinova nacistickápropaganda opět jednou zavádějícím způsobem zastírá děsivou realitu: právo apravda jsou prvními obětinami, hozenými na oltář totalitního nacistického režimu.

roku 1957 pomocí ‘Římských smluv’ Hallstein položil základy prodalší pokus Kartelu o dobytí evropy. Ve svém projevu z roku 1939Hallstein popsal mechanizmus diktátorské anexe rakouska jménemkoalice nacistů a Kartelu. V případě ‚Římských smluv‘ ‚anexe ra-kouska‘ už nebyla příkladem z historie. Pomocí těchto ‚smluv‘ kom-pletní převzetí celých společenství už přestává být výjimkou a stáváse pravidlem pro všechny evropské národy. evropské národy budounuceny akceptovat ‚novou národnost‘ – národnost úslužných evrop-ských subjektů‚ jimž povládne Kartel.

roku 2009 ‘lisabonským zmocňovacím zákonem’ 27 evropských po-litiků propůjčilo tuto “novou národnost” stovkám milionů obyvatel –aniž by považovali za nutné se jich (pomocí referenda) zeptat, zda stím souhlasí.

131


Volba Bruselu jako sídlo politbyra Kartelu

Po lstivém prosazení ‘Řím-ských smluv’ dalším úkolemKartelu pro Hallsteina bylo,tyto smlouvy implementovat zpozice šéfa nové ‚ústředníkanceláře Kartelu‘.

30. prosince 1957 – běhemdovolené v letovisku alpbach vtirolských alpách – napsalHallstein třístránkový dopisněmeckému kancléři ade-nauerovi.

V tomto dopise, který by měl mi-mochodem vejít do povědomíveřejnosti jako ‘konečné řešeníbruselské otázky‘ – popisujepodrobně Kartelem plánovaný‘koňský handl’ posichrovat sinejvyšší funkci v ‘nové evropě’pro sebe, pro Hallsteina: funkciprvního prezidenta ‘Komise eU’a tudíž i jako prvního tajemníkaústředního výboru Kartelu.

Zlaté hřeby tohoto ‘Brusel-ského konečného řešení’:• “Musíme trvat na ‘Bruselu’

jako na ‘konečném řešeníohledně lokality” [všimnětesi Hallsteinovy analogie snacistickou propagandouohledně ‘konečného řešenížidovské otázky’]

• “itálii budeme muset kom-penzovat [za to, že sídlo ne-bude v Římě]. Jak, to seještě uvidí”.

• “Objevila se myšlenka sídlaeU v Paříži – ta ale padlapo naší [tj. Hallsteinově] ne-kompromisní intervenci”.

• “Dotyčná funkce [jako hlavy‘Komise eU’] je na míru stři-žená pro němce [!]”.

• “Po 7 letech čekání [na ně-meckou hlavu] je nevyššíčas”.


132


“tento proces navíc uvrhne národy a území [dobytých/anekto-vaných států] pod svrchovanost mateřského [nacistického/kar-telového] státu s jeho definovanou legislativní a exekutivníkonstitutivní mocí.40

„V ostatních právních oblastech, připojení23 ponechává stávajícíprávní řád nedotčený. Ve všech spojených [evropských] úze-mích41 bude starý právní řád zachován – samozřejmě s výjimkoupřípadů, kde by se protivil nastolení sjednoceného [evropského]státu…42 . . . . .

40 ‘Gesetzgebende wie vollziehende Gewalt (die) sich aus dessen Verfassung er-gibt’ (‘Z ústavy vyplývající zákonodárná a výkonná moc‘): Hallstein vytváří iluzi na-cistické státu jako ústavní demokracie s oddělenou legislativní a výkonnou mocí. izde je pravý opak pravdou: nacistický ‚Zmocňovací zákon‘ z roku 1933 a následných6 let systematického budování totalitního právního systému záměrně zrušilo jakoukolidělbu legislativní a výkonné moci. Hallstein byl jedním ze strůjců totalitního právního

Ve svém ‚dobyvačném projevu‘ z roku 1939 Hallstein používá tentýžzavádějící jazyk, jímž většina evropských národů byla kompromito-vána a vlákána politickými satrapy Kartelu v Bruselu a jejich loutkamiv jednotlivých evropských zemích do pasti ‚bruselské eU.‘

těmito falešnými sliby, totiž že ‚bruselská eU‘ bude pouze volnýmsdružením evropských států, sloužícímu hospodářskému růstu, pod-poře demokracie a míru, chobotnice ‚bruselské eU‘ spolkla jeden ev-ropský národ za druhým.

Miliony lidí napříč evropou nyní zjistí, že jejich rostoucí nedůvěra vůči‚bruselské eU‘ je oprávněná. V této knize dokumentovaná fakta jimpomohou se osvobodit od ‚bruselské chobotnice‘ a uchránit a zacho-vat svobodu a demokracii pro další generace.

roku 2009 podpisem ‚lisabonského zmocňovacího zákona‘ byly ‚ná-rody a území‘ dvaceti sedmi evropských národů uvrženy pod ‚svrcho-vanost mateřského státu‘, ‚bruselské eU‘, s jejími „legislativními aexekutivně konstitučními mocemi‘ definovanými Hallsteinem roku1957 v ‚Římských smlouvách‘ a veřejně vytrubovanými právní nacis-ticko-kartelovou kamarilou už v jeho projevu z roku 1939.

133

řádu. Podtrhává to jen jeho bezohlednou povahu jako propagátora nacizmu, který vtomto projevu zmiňuje zvláštní exekutivní a legislativní moci a dokonce ústavní právav nacistické ‚mateřské zemi‘ – přestože moc dobře věděl, že žádná neexistují.

41 ‘Vereinigte Gebiete’, touto pozoruhodnou terminologií Hallstein popisuje svět podnacistickou nadvládou jako "sjednocené území" - sjednocené pomocí nacistickýchtanků a nacistického práva.


Jmenován šéfem první ‘Komise eU

Pouhých osm let po věru přesvědčivé pro-pagaci sama sebe, přináší Hallsteinův‚koňský handl‘ první ovoce: 7. ledna 1958 byl jmenován šéfem první‚Komise evropské Unie‘ v semknutémkruhu šesti ministrů zahraničí.

toho dne Hallstein úspěšně splnil druhý,Kartelem mu svěřený úkol: koordinovatjeho další pokus o dobytí evropy z pozicešéfa nově vytvořeného politbyra.


134


“Pro Velkoněmeckou říši25 společný právní řád není skutečnost,automaticky vyplývající z vytvoření této (budoucí) říše43, nýbrž úkol.

“naivní pozorovatel by si v takovém případě mohl myslet, že nenínic snazšího, než takový úkol splnit. takový člověk by si mohl po-myslet, že potřebuje pouze jeden předpis [‘Vorschrift’], totiž ževšechny zákony staré Říše [nacistického německa] budou uplat-nitelné na rakousko [Ostmark] a sudety.44 Daný úkol ale nenízase tak lehký…

„Je zhola nemožné zavést nad takovým územím soubor psaných[nacistických/kartelových] zákonů. taková strategie by ztroskotalauž jen na základě hranic duševních sil 45 lidí, kteří by takové zá-kony musely uplatňovat.

42 ‘Soweit sie der Verfassung des Gesamtstaates zuwiderlaufen’, ‚Pokud nebudouv souladu s ústavou celého státu‘: další příklad zavádějící povahy Hallsteinova pro-jevu. tato formulace zahrnuje skutečnost, že právní řád územích neztrácí platnost,za předpokladu, že se neprotiví právnímu řádu nacistického německa. Hallsteinvěděl, že z demokratických ústav kdekoli na světě nic nezbude v okamžiku, kdy na-cisté na ně uvalí totalitní soustavu. V této větě Hallstein také používá jiný pojem,jímž odhaluje nacistické plány na dobytí evropy a plány na nový světový pořádek:‚Gesamtstaat‘ – Celkový stát – pojem pro ‚sjednocenou evropu’ - dnešní ‚bruselskoueU – a později ‚nový světový pořádek‘ pod nadvládou těch samých zájmů.

Po čem Hallstein volá, je složka strategického klamu při sledování cílůKartelu na cestě dobytí evropy a světa. Hlavní důvod této opatrnostinejsou ‚hranice duševních sil‘ [všimněte si Hallsteinova arogantního ja-zyka] právníků v anektovaných územích. skutečné nebezpečí proúspěch strategie Kartelu spočívá v „osobnosti lidí“ na podmaněnýchzemích – tj. jejich nechuti, podřídit se diktátu Kartelu.

skutečnost, že satrapové ‘bruselské eU’ v 21. století upřeli víc neždevadesáti devíti procentům evropanů právo hlasovat o tzv. ‚lisabon-ské smlouvě‘, mluví za sebe. Ukazuje, že Hallsteinovy obavy ohledněinteligence a demokratické ‚osobnosti lidí‘ jsou dodnes relevantní.

135

43 ‘Schaffung dieses Reiches‘, ‘Vytvoření této říše’, tj. vytvoření nacistické říše z celéevropy.

44 Hallstein zde opatrně vynechává všechny ostatní, ještě nedobyté země.

45 ‘Grenzen der Geisteskraft‘, ‘hranice duševních sil’, tj. Hallsteinova dvojsmyslná for-mulace toho, že právníci na okupovaných územích mají – ve srovnání s ‚árijským‘advokátem, jakým byl on sám, omezené duševní schopnosti. tento závěr v Hallstei-nově textu odhaluje jeho podporu fanatické nacistické ideologie (árijského) ‚nadčlo-věka‘ a ‚podlidí‘ v okupovaných územích.


‘atomium’ v Bruselu – nárok n globální kontroluV souladu s událostí tétonové politické konstrukce –‘bruselské eU’ – se v tomtoměstě konala roku 1958‘světová výstava’.

symbol této ‚světové výstavy‘a charakteristický znak Bru-selu od té doby – se stala bu-dova atomia. Účel stavby tétoobrovské zvětšeniny atomubylo, symbolizovat hrdost lid-stva ze „zkrocení“ jadernéenergie pro mírové účely - ajako nároku na světovládu.

‘lisabonský zmocňovací zákon’doslova volá po vytvoření evrop-ské armády – včetně jadernýchzbraní – pod kontrolou politbyraKartelu, ‘Komise eU’. Zákon zroku 2009 propůjčil symbolu ato-mia očividně nový význam:nárok na globální kontrolu ‚bru-selské eU‘. svými současnýmiplány, postavit novu budovu ‚Ko-mise eU‘ ve tvaru atomia, nene-chává Kartel o svých plánechnikoho na pochybách.


136


“takový pokus by selhal i kvůli komplikovanosti struktury [‘Ver-wickeltheit des Gefüges’] moderního sociálního řádu.46 Člověknemůže měnit právní řád jednoduše jako oblek, který už přestalbýt moderní, protože každá fundamentální změna se dotýká –takřka – osobnosti [‘Persönlichkeit’] člověka.

“nyní se dostávám ke konkrétním otázkám přizpůsobení [nacis-tického/kartelového] práva.47 Je zapotřebí rozlišovat mezi určitýminormami, jejichž zavedení nelze odkládat; ty reprezentují jistýokamžitý program [‘sofortprogramm’] uvnitř právního sjednoco-vacího procesu.48

46 ‘Moderne soziale Ordnung’, ‚Moderní sociální řád‘: Hallstein neváhá popsat totalitnínacistický režim jako ‚moderní sociální řád‘.

47 ‘Rechtsangleichung’, ‚adaptace práva‘: v nacistické hantýrce výraz pro svržení stá-vajícího právního řádu a nastolení totalitních nacistických zákonů.

48 ‘Rechtsvereinheitlichung’, ‚sjednocení práva‘: další nacistický výraz, sloužící jakoeufemizmus pro nastolení totalitních nacistických zákonů.

roku 1957 v Římských smlouvách‘ Hallstein zachoval ‚okamžitý pro-gram uvnitř právního sjednocovacího procesu‘ jako bázi ‚bruselskéeU‘ především vytvořením tzv. ‚Komise eU‘ jako výkonného orgánu‚bruselské eU‘.

‘Komise eU‘, tato unikátní konstrukce – bezprecedentní v dějináchdemokratický států – byla kopií z rýsovacího prkna koalice nacistů sKartelem, který plánoval vládu v poválečné evropě pod vedením

diktátorské „Ústřední kanceláře Kartelu“.

roku 2009 27 evropských politiků – aniž by si vyžádalo stanoviskosvých ústavních složek – podepsalo ‚lisabonský zmocňovací zákon‘a schválilo tím „Okamžitý program uvnitř právního sjednocovacího pro-cesu“ včetně nevolitelného ‚Ústředního kartelového úřadu‘, který si –stejně, jako v dobách feudálních režimů středověku – nárokuje mono-pol na tvorbu zákonů v evropě bez náznaku demokratické kontroly.

137


německý kartel získává přístup k jaderné technologii

1.ledna 1959 ‘Komise eU‘ pomocí eUratOMu oficiálně etablovala

společný trh pro jaderný materiál‘. tím pouhýrok poté, co Hallstein, vrchní kartelový křižák a

nacista, byl jmenován předsedou Ústředního vý-boru Kartelu, a 14 let po roce 1945, dovršil úkol

číslo tři: získat v zájmu německého Kartelu přístup k technologiím na výrobu

jaderných zbraní.


138


“na druhé straně jsou takové (zákony), které musí být nejprvevytvořeny, protože v oblasti práva neexistují vynálezy, nýbrž jenobjevy. tyto zákony musí být vytvořeny za účasti ‚Ochránců [na-cistického/kartelového] práva‘ ve východních územích49, ježmohou svým způsobem [!] přispět k očistě [‘läutern’] našehoprávního řádu a učinit z něho to pravé [nacistické/kartelové]právo německého národa.

„Okamžitý právní program“, neodkladné cíle, jsou ve skutečnostiúvodem zákonů ve staré říši již uplatňovaných.50

„Právní cesta zavedení tohoto [nacistického/kartelového] právaje cesta nařízení.51 Kompetence [vydat tato nařízení] je v rukoustátních úředníků [nacistické/kartelové/evropské] říše [říšskýchministrů] spolu s [nacistickým] ministrem vnitra.

49‘‘Ostmarken’, ‘Východní marky’: Hallstein používá v tomto případě množného číslajednotného tvaru “Ostmark’ (Východní marka), naznačujíc, že po anexi rakouskabude následovat dobytí dalších nových území na Východě; tato Hallsteinova pro-gnóza se měla záhy stát krvavou realitou.

50 ‘Altreich’, ‘stará říše’, tj. nacistické německo.

Hallstein začlenil všechny tyto prvky do ‘Římských smluv’ jako zá-kladní principy vlády dnešní ‘bruselské eU’:

• “Ze státních úředníků [evropské kartelové] říše” z Hallsteinova‘Dobyvačného projevu’ se stali ‘Komisaři eU’, vládnoucí evropěv zastoupení Kartelu bez jakékoli demokratické kontroly.

• Z “nařízení” z nacistického/kartelového rýsovacího prkna se vy-klubaly dnešní “směrnice eU”. tyto “směrnice eU” společně stak zvanými “právními úpravami eU” se staly diktátorské vý-nosy, jejichž pomocí ústřední výbor Kartelu, ‘Komise eU’, roz-hoduje o zákonech platných pro 500 milionů evropanů – a tozásadně bez demokratických schvalovacích řízení.

139

51 ‘Verordnung’, ‘nařízení’ tj. diktátorské uplatňování nacistických zákonů na okupo-vaných územích. Je zvláštní ironií osudu, že necelá dvě desetiletí poté, co nacistickýpropagátor Hallstein bude prezentovat tyto nedemokratické mechanizmy jako ná-stroje kontroly evropy koalice nacistů s Kartelem iG Farben; jako president KomiseeU zavedl naprosto tatáž ‘nařízení’ a ‘úpravy zákonů’, coby nástrojů, s jejichž pomocíbudou následníci iG Farben moci vládnout evropě pod hlavičkou ‘bruselské eU’. ‘li-sabonská smlouva’, která nabyla platnost 1. prosince 2009, proměnila Hallsteinovuklíčovou vizi v realitu.


tradice symbolů

Odměnou za dokončení úkoluzadaného Kartelem běhemprvních pěti let ve funkci před-sedy ústředního výboru, zaří-dili satrapové Kartelu ‚novémuevropskému králi‘ adekvátníbydlení v ‚zámku‘ včetně ‚krá-lovského služebnictva‘ - něko-lika tisíc úslužných úředníků.Výstavba Berlaymontovy bu-dovy, která je dodnes centrá-lou ‚Komise eU‘, započala

roku 1963 a stala se milníkemHallsteinova druhého pětile-tého období ve funkci jejíhopředsedy. Když Hallstein spat-řil půdorys svého budoucíhozámku, muselo jeho srdce za-plesat nostalgií: tvar půdorysubudovy totiž nápadně připomí-nal emblém na odznaku, kterýtolik let hrdě nosil na klopěpouhá dvě desetiletí předtím.


140


“Mezi subjekty rychlého nastavení [nacistického/kartelového]práva lze rozlišovat dvě skupiny: první skupina zahrnuje nařízení,jež se zabývá ústavním právem, pomocí něhož je ustanoven ná-rodně socialistický stát a který definuje jeho reálnou podobu.

„tato nařízení byla zavedena už v rakousku několik dní po [na-cistickém/kartelovém] sjednocovacím zákonu.52

„Mezi nimi byly:

- ústavní zákony státu, zakazujících založenínových politických stran [v evropě pod kontrolounacistů/ Kartelu].53

- ústavní zákony státu pro zabezpečení jednotymezi [evropským nacistickým/kartelovým]státem a [nacistickou/kartelovou] stranou říše.54

- státní ústavní práva pro novou ústavu [evropského nacistického/kartelu] Říše55

- ústavní zákony státu pro výstavbu [evropskénacistické/kartelové] říše.56

- některé právní komplexy, spojené s těmito ústavními zákony,včetně říšského občanského zákona [reichsbürgergesetz],dále říšský zákon o vlajkách [reichsflaggengesetz], nařízenío státních výsostných znacích [Hoheitszeichen], zákon o říšské pečeti [reichssiegel] a zákon o národních symbolech[tj. o hákovém kříži].

52 ‘Vereinigungsgesetz’, ‚Zákon o sjednocení‘: vynucovací nacistický zákon, který mělanexi rakouska propůjčit zdání legality.

53 ‘Staatsgrundgesetze gegen die Neubildung von Parteien’, ‚Ústavní zákony státuproti zakládání nových stran‘: jako jedno z prvních opatření po uchvácení moci v ně-mecku nacisté zakázali zakládání nových politických stran; tento zákon považovalHallstein za tak důležitý, že bylo nutno ho zavést okamžitě po nacistické okupaci ja-kékoliv země – a to je tentýž člověk, který později zakládal ‚bruselskou eU‘.

! !

141

54 stěžejní zákon pro nastolení nacistické diktatury v jakékoli zemi

55 ‘Neuaufbau’, ‚Znovuvýstavba‘, tj. přestavba demokracie v diktaturu.

56 ‘Reichstatthaltergesetz’, ‚ Zákon o říšském protektorovi‘ paragraf 1 tohoto zákonaustanovuje: ‘Říšský protektor je na svém území zástupcem Říšské vlády. Jeho úko-lem je dohlížet na dodržování politických nařízení, vydaných Vůdcem a říšskýmkancléřem (Hitlerem)‘. (‘er hat die aufgabe, für die Bebachtung der vom Führer undreichskanzler aufgestellten richtlinien der Politik zu sorgen‘).

roku 1939, Hallstein veřejně prosazoval vytvoření nacisticko/kartelovédiktatury v evropě – včetně zákazu politických stran a dalšíchcharakteristických znaků totalitního režimu.

Za necelá dvě desetiletí se tento křižák korporační diktatury v ev-ropě stává hlavním architektem ‚bruselské eU‘. ’

roku 1957 byl tentýž člověk jmenován Kartelem jako první pre-zident svého nového ústředního výboru, ‚Komise eU‘.

Za účelem oklamání veřejnosti byli vojenští satrapové Kartelu poroce 1945 vyměněni, ale petrochemický a farmaceutický Kartelprotlačil své klíčové politické a technokratické hráče na strategicképosty a s jejich pomocí pak rozjel nový pokus o dobytí evropy.

Od roku 1933 až 1945z pověření koalice na-

cistů/Kartelu

Hallstein – mozek ‘bruselské eU’tradice prosazování diktatury Kartelu

Od roku 1958 až 1967jako první prezident‘Komise eU’ jmeno-

vaný Kartelem


142


“Druhá skupina okamžitých zákonů, které se rozši-řují denně, zahrnuje nařízení týkající se výstavby[nacistických/kartelových] státních orgánů, hmot-ného práva nebo řízení, o nichž národně socialis-tický zákonodárce57 již rozhodl [povšimněte sirasistického jazyka!] – buď zachováním stávajících[nacistických/kartelových] podmínek, nebo vytvoře-ním nových.

“tato nařízení jsou ‘Causa iudicata’ [latinsky ‘schvá-lené zákony’], tzn., že přešly ze stavu státoprávní po-litiky [‘rechtspolitik’] do stavu stávajícího platného[nacistického/kartelového] řádu [‘geltenden Ordnung‘]

“tyto zákony již nevyžadují další diskusi [!].

“nejdůležitějšími [nacistickými/kartelovými] zákonyv této kategorii, okamžitě vstoupivšími v platnost [vanektovaném rakousku a dalších anektovanýchúzemích], byly:

57 ‘Nationalsozialistische Gesetzgeber’, ‚národně socialistický zákonodárce‘, tj. Hit-lerova vláda.

roku 1957 Hallstein navrhoval tyto “Ústavní zákony státu pro znovu-výstavbu říše [evropské Kartelu] v ‚Římských smlouvách‘.

O více než pět desetiletí později 27 politických lídrů v evropě, anižby svým voličům prozradilo zlovolný historický původ ‚bruselské eU‘,podepsalo ‚lisabonský zmocňovací zákon‘ a tím pádem i ‚ústavnízákon pro výstavbu nové [evropské/kartelové] říše“.

! !

143

Čteme-li výše zmíněné paragrafy, položíme si nejspíš otázku:

• Jak je možné, že političtí lídři dvaceti sedmi evropských ná-rodů podepsali ‘lisabonský zmocňovací zákon‘ a souhlasilis politickou platformou, jejímž klíčovým architektem byl –podle svědectví veřejných listin – vyslovený zastánce poli-tické a korporační diktatury?

• Jak mohu miliony inteligentních lidí napříč celým evrop-ským kontinentem, kontinentem, nárokujícím si označení‚kolébka demokracie‘, vložit svůj osud do rukou politiků, ne-schopných či neochotných chránit staleté výdobytky demo-kracie, za něž bylo obětováno tolik lidských životů?

Diktatura

1939‘Dobyvačný projev’

Diktatura

1957‘Římské smlouvy’

Corporate Dictatorship

tODaY

Hallstein – mozek ‘bruselské eU’strůjce diktatury Kartelu 21. století


144


- Zákon na ochranu německé krve a německé cti;58

- Zřízení říšských správních orgánů [evrop-ských nacistických/Kartelových] [reichseigeneVerwaltungen‘];

a) Finanční správa [‘Finanzverwaltung‘] jako jedno z prvních opatření;

b) Justiční správa [‘Justizverwaltung’];

c) Železniční a poštovní správa [‘eisen-bahn- und Postverwaltung’];

d) správa leteckého provozu [‘luftfahrtverwaltung‘];

e) Orgány ministerstva propagandy [‘die Behörden des Propaganda Minis-teriums’]

- “Vojenské zákony [‘Wehrrecht‘] a říšské zákony o [evropskénacistické/kartelové] pracovní službě59 a zákon o obraněvzdušného prostoru;

58 ‘Gesetz zum Schutze des deutschen Blutes‘, ‚zákon na ochranu německé krve.Hallstein, který se později měl stát zakládajícím otcem ‚bruselské eU‘, propagujejako absolutní prioritu zavedení norimberských rasových zákonů na okupovanýchúzemích.

59 ‘Reichsarbeitsdienst’, ‚Říšská pracovní služba‘: od roku 1935 nacisté zavedli přednástupem branné povinnosti šestiměsíční povinnou ‚přípravnou‘ službu, jejímž cílembyla ideologická a tělesná příprava každého němce na válku.

! !

145

roku 1957, áriskému rasistovi Walteru Hallsteinovi, skalnímu za-stánci vojenského podrobení evropy a nastolení diktatury koalice na-cistů s Kartelem, bylo umožněno stát se klíčovým strůjcem a prvním‚prezidentem‘ evropy. evropané se ale nesměli dovědět, kdo tentoklíčový hráč ‚bruselské eU‘ opravdu byl.

Po zveřejnění této knihy už žádný politik, který podepsal ‚lisabonskýzmocňovací zákon‘, žádná politická strana, sedící v tak zvaném ‚ev-ropském parlamentu‘ – fíkovém listu korporační diktatury ‚bruselskéeU‘, už nebude moci tvrdit: „to jsme nevěděli“.

existuje jediné východisko: evropští politici a politické strany, kterébudou pokračovat v podpoře diktátorské konstrukce ‚bruselské eU‘– navzdory těmto zdrcujícím historickým důkazům – musejí být hla-sováním milionů voličů odstraněni z funkcí a nahrazeni zástupci, od-hodlanými chránit demokracii.

Korporační

diktatura

1957

Korporační

diktatura

1939


Političtí zastánci ‘lisabonského zmocňovacího zá-kona’ pro nastolení korporační diktatury bruselské eU


146


- Z oblasti Administrativního práva [‘Verwaltungsrecht‘]: Říš-ský zákon o obecním řádu‘ [‘reichsgemeindeordnung‘],Zákon shromažďovací60 jako součást Zákona o státníchúřednících61 a jako součást Zákona ve vztahu k zákonu oplatech ve státní službě [‘Besoldungsrecht’];

- Důležité daně;

- Z oblasti zákonů o úpravě stavovských organizací [‘ständis-ches recht‘]: Zákony o kulturních komorách [‘Kulturkammer-gesetzgebung’], Veterinářský zákon [‘tierärzte-Ordnung’];

- Z oblasti zemědělského práva [‘Bauernrecht‘]: zákon o dě-dické posloupnosti [‘erbhofgesetz‘], zákon o zásobovánípotravinami [‘nährstandsgesetz‘], zemědělský tržní řád[‘landwirtschaftliche Marktordnung’];

- Z oblasti Sociálního práva [‘sozialrecht‘]: Říšský [nacis-tický/kartelový] pojišťovací řád [‘reichsversicherungs-Ord-nung’] a Předpisy o sociálním pojištění [‘fürsorgerechtlicheVorschriften’];

- Z oblasti Pracovního práva [‘arbeitsrecht‘]: postupné zave-dení zákona na úpravu národní pracovní služby [‘Gesetz zurOrdnung der nationalen arbeit’].

60 ‘Sammlungsgesetz‘, ‚Zákon shromažďovací‘ z roku 1934 platný už od roku 1934,podle něhož bylo eliminováno právo na jakékoliv nezávislé veřejné shromáždění bezoficiálního souhlasu nacistických orgánů.

61 ‘Beamtengesetz’, ‚Zákon o státních úřednících‘: jeden z prvních nacistických zákonůze 7. dubna 1933, pouhé dva týdny po neblaze proslulém nacistickém ‚Zmocňovacímzákonu‘ (ermächtigungsgesetz) – podle něhož byly vyloučeny ze státní službyvšechny osoby židovského původu, všechny osoby, nesouhlasící s nacistickým re-žimem a „osoby, které nejsou za všech okolností ochotny se bezvýhradně zasaditza národní stát“ (‘Personen, die nicht jederzeit rückhaltlos für den nationalen staateintreten’.)

Totální kontrola společností lidí všech evropských národů

147

Už před schválením ‘lisabonského zmocňovacího zákona‘ ‚brusel-ská eU‘ rozhodovala cca. o 80 procentech všech právních úkonů včlenských zemích ‚bruselské eU‘. Monopol na iniciování těchto zá-konů má ústřední výbor Kartelu, ‚Komise eU‘ – nikoli ‚evropský par-lament‘.

toto je zbytek tzv. ‘Římských smluv’, iniciovaných Hallsteinem půlstoletí předtím v žoldu Kartelu. Po ‚lisabonském zmocňovacím zá-konu‘ se toto procento posune hodně blízko k číslu 100 – čímž Karteldosáhne totální kontroly nad evropskými národy, společnostmi asoukromými subjekty.

Drtivá většina zákonů, jejichž Hallsteinův výčet z ‚Dobyvačného pro-jevu‘ z roku 1939 najdete na další stránce, bude implementována vcelé evropě ‚bruselskou eU‘. Hallsteinův ‚Dobyvačný projev‘ z roku1939 není jen jedinečný historický, ale i výsostně aktuální dokument:poskytne nejen čtenářům této knihy, ale všem evropanům v dnešnídobě přesnou prognózu budoucnosti tohoto kontinentu pod vládou‚bruselské eU‘.

Oblastekonomie

OblastSociální

Oblast právní

Oblastpolicie

Ostatníoblasti



148


- ‚Z oblasti zákonů o ekonomice ‘nařízení o nutnosti vytvořeníčtyřletého plánu’62

- navíc, Zákony o výrobním sektoru ekonomiky [‘gewerblichenWirtschaft‘], byly součástí centralizované totalitní ekonomickékontroly nacisticko-kartelové diktatury s cílem zabezpečit Kar-telu ekonomickou nadvládu v evropě.

Kartelové právo [‘Kartellrecht’], zákon o hospodářské reklamě[‘Wirtschafts-Werbung’], zákon o vazbě cen [‘Preisbildung’],především vládní nařízení o pevných cenách [‘Preisstopverord-nung’];

- Z oblasti Občanského práva [‘Zivilprozessrecht‘] zákon o pre-venci zneužívání možností výkonné moci ['Verhütung miss-bräuchlicher ausnutzung von Vollstreckungsmöglichkeiten’];

- Z oblasti trestního práva, především zákon o vlastizradě a ve-lezradě ['Hoch- und landesverrat’];

62 ‘Verordnung zur Durchführung des Vierjahresplans‘, ‚nařízení o realizaci čtyřle-tého plánu‘: ‚Úřad pro čtyřletý plán‘ byl hlavní agenturou pro koordinaci zločineckýchaktivit mezi petrochemickým a farmaceutickým Kartelem iG Farben a nacistickouvládou během příprav na 2. světovou válku. Dva klíčoví hráči zde byli Dr. CarlKrauch, ředitel kartelu iG Farben (BaYer, BasF,HOeCHst a dalších chemickýchspolečností) a Hermann Goering. Jak válečný tribunál v norimberku dokumentoval,tento Úřad pro čtyřletý plán splňoval několik klíčových funkcí, mezi nimi:

Čtyřletý plán” koalice nacistů s Kartelem byl ‚ústředním ekonomickýmplánem‘ nacistické/kartelové diktatury na dobytí evropy.

Pravidla o výrobním sektoru ekonomie“ byla součástí centralizova-ného totalitního řízení ekonomiky za nacisticko/kartelové diktatury scílem zajistit Kartelu ekonomickou nadvládu v evropě.

149

a) Připravit nacistické německo technicky a logisticky na válku;

b) Koordinovat obrovskou produkci a dodávat výbušniny a další strategicky důležitémateriály Wehrmachtu;

c) Koordinovat zpravodajské údaje, shromážděné firmami BaYer, BasF a dalšími po-bočkami iG Farben z desítek zemí a využít jich ke strategickému plánování války;

‚Čtyřletý plánovací úřad ‘nacistů/iG Farben.Kopie Kartelu pro ‘Komisi eU‘

Čtyřletý plánovací úřad kartelu nacistů/iG Farben– též známý jako „Krauchův úřad“ (podle tribunálu v norimberku) –

• Připravoval nacisty technicky a logisticky na 2. světovou válku

• Koordinoval plenění dobyté evropy• Jeho ředitelem byl ‘zplnomocněnec‘ koncernu iG Farben

Carl Krauch, který měl pod sebou tisíce technokratů• Byl předsedou ‘ekonomické vlády‘ dobyté evropy• stal se modelem Kartelu – a Hallsteina – pro ‚Komisi eU‘

Ústředí Kartelu iG Farben ve Frankfurtu n. Mohanem

Hospodářský plánovací úřad nW7 Kartelu iG Farben v Berlíně

Carl Krauchodsouzený k6 letům odnětísvobody zazotročení, tý-rání, vražděnía další vá-lečné zločiny.

H. Goeringse vyhnul vnorimberku

výkonu trestusmrti tím, že

spáchal sebe-vraždu.

Další informace: GB2FY461


150

‘ekonomická vláda’ Kartelu v letech 1936 - 1945: Čtyřletý plánovací úřad

„Čtyřletý plánovací úřad“ -ekonomická vláda‘ Kar-telu pro dobytí evropy, vy-dával měsíčník s názvem„Čtyřletý plán – časopisnárodně socialistické hos-podářské politiky“ [Der Vi-erjahresplan, Zeit–schriftfür national-sozialistischeWirtschaftspolitik].

První čtyřletý plán začal r.1936 a jeho cílem bylapříprava německa na 2.světovou válku – za tech-nologického a ekonomic-kého doprovodu KarteluiG Farben.

spousta svazků těchto ‚čtyřle-tých plánů‘ se dodnes docho-vala. nahoře: titulní stránkalednového vydání z roku 1937s Hitlerem a Goeringem naobálce, vlevo: titulní stránka zválky, reflektující dobyvačnéekonomické choutky cobyhlavního cíle 2. světové války.

rozsáhlá reklamní sekce tétopublikace nacisticko-kartelové‚hospodářské vlády‘ se čte jako‚Who is Who‘ korporačního ně-mecka. tyto žurnály jsou mno-hem výmluvnějším svědectvímnež např. historické příručky otom, z čího podnětu došlo krozpoutání 2. světové války.


151

‘ekonomická vláda’ kartelu DNES: ‘bruselská eU’

65 let po posledním vydání čísla “Čtyřletého plánu“, hlavním tis-kovém orgánu ‚ekonomické vlády‘ koalice nacistů s Kartelem,plánuje Kartel ‚zmrtvýchvstání‘ té samé totalitní konstrukce: po-mocí svých dnešních politických satrapů, špičkových představi-telů svých vedoucích vývozců, navrhují tyto zájmové skupinydiktátorskou ‚ekonomickou vládu‘ pod kontrolou ‚bruselské eU‘.lidstvo ale nesmí čekat na další katastrofu a na příští ‚norim-berský tribunál‘, který by těmto plánům učinil přítrž.

Další informace: GB2EG298


152


- “Soukromé právo [‘Privatrecht‘], nové Akciové právo [‘ak-tienrecht’], Právo směnkové a šekové [‘Wechsel- undscheckrecht’], nařízení o železniční dopravě‘ [‘eisenbahnver-kehrsordnung’] a další63;

“K zavedení těchto mimořádně naléhavých zákonů nemohlo dojítjednoduše pomocí holé věty, nařizující jejich platnost v nových[nacisty/Kartelem] okupovaných územích…

“Tyto zákony nebyly mimochodem schváleny v Sudetech [sou-části dnešní České republiky] stejnou rychlostí (jako v např. v Ra-kousku), protože na to nebylo dost času64, ale i proto, že [v

případě Sudet] jsme nemohli převzít [!] celý stát s definovanýmprávním řádem. . . . „Struktura správní organizace Rakouska aSudet, která momentálně dostává tvar, bude sloužit jako modelpro budoucí správu celé říše.65 Tak to načrtl říšský ministr vnitraFrick před několika dny během projevu ve ‚Správní akademii‘ vHamburku:

- „Na nižší úrovni (správní struktury v dobytých územích) budouexistovat správní celky na úrovni měst a krajů [‘Stadt- undLandkreise’]; kraje jsou směsí správních oblastí státu ['staatli-che Verwaltungsbezirke’] a samosprávných celků ['Selbstver-waltungs-Körperschaften’], které budou řízeny zemským radou

d) Koordinace plenění klíčových průmyslových korporací kartelem iG Farben v zemíchdobytých nacistickým Wehrmachtem; to vedlo k odsouzení několika vysoce posta-vených úředníků koncernu iG Farben v procesech s válečnými zločinci v norimberkunejen kvůli genocidě a zotročování, ale i kvůli plenění.

Bude-li ‘lisabonský zmocňovací zákon’ implementován, Kartel „nepře-vezme jen celý stát‘, ale bude ovládat všechny evropské země – včetnějejich ekonomik, společností a životů všech jejich obyvatel a celé ge-nerace, které přijdou po nich.

153

63 skutečnost, že Hallstein zde uvedl tyto zvláštní zákony tak explicitně, není náhoda.tyto – zdánlivě nesouvisející – zákony, jejich úpravy a nařízení, sloužily všechnyspolečnému cíli: vnitřní a vnější mobilizaci na 2. světovou válku.

64 Od anexe rakouska v říjnu 1938 a Hallsteinovy řeči v lednu 1939.

65 ‘künftigen Reichsverwaltung‘, ‚budoucí říšská správa‘: bude uplatněna i v jinýchzemích, dobytých koalicí nacistů s Kartelem iG Farben a ve zbytku světa.

Halsteinova vize z roku 1939 se dnes stává realitou

Patentováním různýchprvků našeho jídelníčkuKartel nejen že hledá způ-sob, jak vytvořit multibi-lionový dolarový globálnítrh. Je zde i výsostně po-litická komponenta: na-prostá závislost milionůlidí na GMO potravinách

učiní z milionů lidí otrokyspolečností, vlastnícíchvýrobní patenty.

není náhodou, že BasF– člen zločinného Kar-telu iG Farben – kráčí včele tohoto zlověstnéhovývoje.


154


[‘Landrat’];- Na střední úrovni (správní struktury) budou existovat celky re-

gionů říše, ‚říšské župy‘ [‘Reichsgaue’], podobná směs správ-ních oblastí státu a samosprávných celků; povedou je říšštíguvernéři66 . . . . .

“Těchto několik příkladů vám zprostředkuje dojem,kolik toho bude zapotřebí učinit po politické germa-nizaci, jakož i právní germanizaci nových území;67

Před ochráncem německého [nacistického/kartelo-vého] práva stojí ohromné množství příležitostí’.

“Ten se jich uchopí s hlubokou vírou v budoucnostnašeho lidu [‘(árijského)’] a s vědomím, že je to proněj ctí, přispět skrovným dílem k výstavbě a dokon-čení závratného historického úkolu Německa,68

jehož jsme se všichni staly součástí“.

66 ‘Reichsstatthalter’, říšští místodržící byli fanatičtí členové ss, nacističtí vojáci nebobyrokraté, kteří přísahali na to, bezohledně vykonávat povely petrochemického a far-maceutického Kartelu a jeho politických loutek (viz nahoře).

67 ‘Po politcké germanizaci následuje i germanizace ‚právní‘, tj. [vojenské] podro-bení evropy bude upevněno navěky nastolením nového německého [nacistického/kar-telového] právního řádu v celé evropě a na celém světě.

68 ‘Grosse geschichtliche Aufgabe Deutschlands’, ‚velký historický úkol německa‘:velká historická mise německého chemického, petrochemického a farmaceutickéhoKartelu dobýt a ovládnout evropu a svět.

implementace ‚lisabonského zmocňovacího zákona‘ z roku 2009 pro-mění vrcholné, závěrečné paragrafy Hallsteinova „Dobyvačného pro-jevu‘ v střízlivou realitu – pro všechny národy evropy a světa.

! !

155

Halsteinova vize z roku1939 se dnes stává realitou

Političtí dědici ‘architektůOsvětimi’ stojí v čele příš-tího pokusu Kartelu o kon-trolu a nakonec i vládunad životy milionů.

Merkel (BaYer, BasF) asarkozy (HOeCHst/t.č.sanOFi) jsou političtí sa-trapové tří rodných sesterKartelu, přímo odpověd-ných za dvě světové války.

Odhalení zločinecké mi-nulosti těchto dceřinýchspolečností Kartelu je na-léhavě aktuální. Celosvě-tové šíření informací onaší knize umožní lidstvudovědět se o důležitýchkapitolách dějin a nestatse potřetí obětí pochyb-ných zájmů Kartelu.


156

nikdo teď už nemůže tvrdit: “Já to nevěděl!”

Celý život byl Hallsteinvěrným vykonavatelemzávěti Kartelu. Jako zlo-činec, hnaný pudem zjednoho místa zločinuna druhé, si ani Hallsteinani na chvilku neoddechlna cestě k naplnění zada-ného cíle: vehnat evropudo náruče Kartelu.

Zatímco Hallstein očividněnemohl otevřeně mluvit okorporačních zájmech, jimžsloužil, psal překvapivěotevřeně o svých zámě-rech, když osnoval ‚bru-selskou eU‘.

V pětisetstránkovém pojed-nání s názvem ‘evropskéspolečenství‘ [Die euro-päische Gemeinschaft],které vyšlo roku 1979 už vpátém vydání, se dokoncechlubí ‚původní‘ povahouúhelného kamene svéhobudovatelského úsilí, ‘Ko-misí eU‘, coby útvaru ‚bezpřímého, srovnatelnéhoprecedentu‘ v dějinách.


157

Ústavní orgány

• Komise

“Každý právní úkon začíná v Komisi [EU].

“Komise [EU] je nejpůvodnějším prvkem organizace [Evropského] společenství bez jakéhokoliv precedentu v ději-nách.

“Její funkce je reprezentovat [Eropské] společenství jak do-vnitř, tak navenek. …

“Komise [EU] je nezávislá na vládách členských států. Člen-ské státy nesmějí udělovat pokyny komisi, která je navíc aninesmí přijímat …

“Komise má monopol na zahajování legislativních návrhů …

Walter Hallstein“evropské společenství”

5. přepracované a rozšířené vydánínakladatelství econ, Düsseldorf, 1979

Propagace diktatury Kartelu

Je zřejmé, že jen málo poli-tických lídrů, kteří podepsali‚lisabonský zmocňovacízákon‘, Hallsteinovu knihuskutečně četli a že ještěméně z nich ji bralo vážně.to Kartelu dodalo odvahuk dalším akcím. teď je alenejvyšší čas, aby se de-

mokratičtí politikové a snimi miliony voličů zastalizákladního práva na de-mokracii. Pakliže nebu-deme jednat teď, tuto šancimožná na několik příštíchgenerací už nedostaneme.


158

sedmdesát let poté, co Hallstein nastínilsvou vizi evropy v tomto projevu, ne-chybí mnoho, aby se tato vize stala rea-litou.

sarkozy, Merkel, Berlusconi a další politi-kové bezohledně vykonávají pokyny pe-trochemického a farmaceutického Kartelu.

není náhodou, že titíž politikové nutili jinépolitické lídry k podpisu zmocňovacího zá-kona, tzv. ‚lisabonské smlouvy‘, na pře-vzetí evropy Kartelem.

Jelikož tito politikové neměli odvahu odo -lat nátlaku satrapů Kartelu, národy ev-ropy se musí rozhodnout: buď akceptovatdiktaturu v evropě, anebo uhájit základníprávo na demokracii pro tuto generacievropanů a všech, kteří přijdou po ní.


159

Kapitola 3

‘Velkoprostorový Kartel‘

(‘Das Großraum-Kartell’)

a jeho organizační systém

Walter Hallstein nebyl jediným architektem poválečného světa,který byl kontrolován koalicí nacistů a Kartelu. Už roku 1941 pro-vozoval nacistický režim několik oficiálních ‚ústavů‘, jejichž jedi-ným cílem bylo nastavit podmínky budoucího ekonomického apolitického světa tak, aby odpovídaly jeho představám světa povítězství koalice nacistů a Kartelu ve 2. světové válce.

Jedním z těchto ‚dobyvačnýchústavů‘ byl ‚Ústřední výzkumnýústav pro národní ekonomický po-řádek a ekonomiku velkého pro-storu‘ se sídlem v Drážďanech.Ředitelem ústavu byl Arno Sölter.

Roku 1941 shrnul Sölter plánynacistů a Kartelu pro poválečnouEvropu pod jejich nadvládou vknize: „Velkoprostorový Kartel –nástroj průmyslového tržního po-řádku v nové Evropě“.[Původní německý název byl: “DasGroßraum-Kartell – Ein Instrumentder industriellen Marktordnung ineinem neuen Europa”].

Sölterova kniha se stala vzorem pro ‘bruselskou EU’.Paralely jsou zarážející.

162

Kapitola 3

163

‘Velkoprostorový Kartel‘ a jeho organizační systém

Nacistický ‘Velkoprostorový Kartel‘ –Vzor pro strukturu a funkci ‘bruselské EU’

ÚVOD

Německé slovo “Großraum“ resp. “gro-ßer Raum,” znamená doslova ‚velkýprostor‘ popř. ‚velkoprostor‘.

V létě roku 1941 koalice petrochemic-kého a farmaceutického kartelu I.G.Farben – Bayer, BASF a Hoechst (dnessoučást firmy Sanofi-Aventis) a jejichpolitických a vojenských satrapů, na-cistů, okupovala Francii a brutálně do-byla velká území Evropy.

Právě v tuto dobu Kartel začal odhalovatsvé poválečné plány. Poté, co financo-val vzestup nacistů a výstavbu vojenskémašinérie (která nacistům poskytovalatéměř 100% výbušnin, benzínu, pryže avětšinu základních surovin potřebnýchpro válku), petrochemický a farmaceu-tický Kartel očekával exorbitantní ná-vratnost investic.

Tato fakta jsou podrobně uvedena ve zprávě Kongresu Spojenýchstátů amerických o I.G. Farben a soudu s válečnými zločinci z tétospolečnosti v Norimberku z roku 1945 (www.cartel-roots-www2.org)

Arno Sölter, ředitel oficiál-ního nacistického "Ústřed-ního výzkumného ústavupro národní ekonomickýpořádek a velkoprostoro-vou ekonomiku" a authorknihy “Velkoprostorovýkartel.”

(“Das Großraum-Kartell”)

164

Kapitola 3

Kartelu I.G. Farben se investice, o které usiloval, vrátily. Zezhruba dvaceti zemí, brutálně dobytých nacisty, I.G. Farben při-padl v podstatě veškerý chemický, farmaceutický, petrochemický,minerální a další průmysl – vesměs bezplatně. Za každým tan-kem, který přijel do Belgie, Nizozemska, Francie, Polska, Česko-slovenska, Dánska, Norska a všech ostatních evropských zemí,kráčeli „muži v šedých oblecích“, korporační zástupci I.G. Farben,s cílem získat pro svou společnost podíl na válečné kořisti.

Toto bezohledné plenění kompletních průmyslových odvětví aúzemí se stalo vzorem pro následnou globální loupež – až dodnešního dne: Halliburton, různé petrochemické, farmaceutickéa další korporační „investoři“ za Bushova prezidentství si také za-jistili svůj podíl za investice během války v Iráku.

Ale zpátky k 2. světové válce: v terminologii I.G. Farben pro po-válečné uspořádání „velkoprostoru“ zahrnovalo evropské územíi Rusko. Tento pojem byl ale formulován záměrně ‚pružně‘, abyse po případném vítězství nad Asií, Amerikou a zbytkem světamohl do pojmu „velkoprostor“ vejít celý svět.

Tyto plány na vojenské a následné ekonomické podmanění světakoalicí nacistů a Kartelu jsou dopodrobna popsány tribunálem sválečnými zločinci - řediteli kartelu I.G. Farben v Norimberku.Kopie více než 40.000 původních dokumentů tohoto historickéhosoudu se šest desetiletí skrývaly před zraky veřejnosti v americ-kých archivech. Teprve roku 2007 byly zveřejněny v internetu:www.profit-over-life.org.

Následující podrobný popis poválečných plánů I.G. Farben vyšelv knize Arno Söltera s názvem: „Velkoprostorový kartel – nástrojprůmyslového tržního pořádku v nové Evropě“. [Původní ně-mecký název byl: Das Großraum-Kartell – Ein Instrument der in-dustriellen Marktordnung in einem neuen Europa].

Zveřejnění této knihy nebylo dílem jedince. Sölter byl tou dobou ře-ditelem oficiálního nacistického „Ústředního výzkumného ústavupro národní ekonomický pořádek a velkoprostorovou ekonomiku“

165


se sídlem v Drážďanech. Tento „ústav“ byl jednou z oficiálních plá-novacích úřadů koalice nacistů s kartelem I.G. Farben pro pová-lečné uspořádání Evropy.

Tato kniha je vzorem toho, co se později mělo stát strukturou Ev-ropské unie – těleso kartelových zájmů, nárokujících si „velkop-rostor“ jako svůj trh a operujících bez jakékoli demokratickékontroly.

VÝŇATKY ZE SÖLTEROVY KNIHY Z ROKU 1941

NÁZEV KAPITOLY: ‘VELKOPROSTOROVÝ KARTEL‘

“Připomeňme si hierarchii organizace trhu: stát – hospodářskáskupina – kartel, který jsme zřídili pro velkoprostor. V této souvi-slosti ponechme stranou odpovědnost státu v oblasti politiky ob-chodu a měny uvnitř velkoprostoru. Místo toho pohlédněmepodrobněji na problémy hospodářské politiky státu, která vzhle-dem k principu nevyhnutelně ústí v regulaci trhu v celém velkop-rostoru Kartelu. Velkoprostorový kartel má přímo na starostiekonomická skupina, jejíž funkce regulace trhu bychom rádi slou-čili v „Kartelovém úřadě“.

“Za tímto účelem stávající oddělení kartelu pro hospodářské sku-piny bude muset být rozšířeno za účelem převzetí funkcí tohotonového úřadu. Nadřazen Kartelovému úřadu bude Ústřední kar-telový úřad, který bude na základě jemu vyhrazených kompetencíodpovídat současnému oddělení Říšské průmyslové skupiny(Reichsgruppe Industrie), ale také oddělení kartelu nebo specia-listů německého ministerstva hospodářství 1.

Dnešní Komise EU je přesná kopie tohoto “Ústředníhokartelového úřadu“. Vládne jménem a v zájmu kartelubez jakékoli demokratické kontroly.

1 Na základě zjednodušení organizace považujeme angažovanost Říšskéhospodářské komory za nežádoucí (Reichswirtschaftskammer).

166

Kapitola 3

“Z praktického hlediska, úkoly budou muset být rozděleny, abynedocházelo k duplikaci práce. Bude dobré pověřit faktickým do-hledem kartelového úřadu Ministerstvo hospodářství, kdežto po-vinnosti Ústředního kartelového úřadu se budou více zabývatotázkami základní organizace trhu, jakožto právními a mezistát-ními kartelovými otázkami. Za účelem účinné operativnosti, Úřadpro průmysl bude muset být informován o všech případných prob-lémech. Budeme-li následně diskutovat problémy „Ústředníhokartelového úřadu“, budeme také diskutovat s tím související ob-chodní a organizační problémy, např. ty, které nebyly podrobněuvedeny výše zmíněnými úřady.

“Z toho samozřejmě vyplývá, že německá metoda kartelovéhodohledu bude zavedena i v německých částech evropské zá-jmové sféry. Rozsah a povaha organizace v ostatních zemíchbude samozřejmě záviset na míře industrializace. Níže budemediskutovat o způsobu operací organizací kartelu ve vztahu k pod-mínkám převažujícím v Německu“.

1. Ústřední kartelový úřad

a) Ústřední kartelový úřad je nejvyšší regulační autorita; v souladu s tímto ustanovením

i) je odpovědný za konečná rozhodnutí, týkající se otázek v oblastech odpovědnosti kartelového dohledu;

ii) je odpovědný za udržování úzkých styků s nejvyššími odbor-nými orgány, např. v hospodářské a obchodní politice, cenovépolitice a politice komodit atd.; za koordinaci se zmíněnýmiodbornými orgány a jejich rozhodnutí souvisejícími s rozhod-nutími s ohledem na specifickou tématiku a základní pokynypodřízeným institucím;

167


b) Centrální kartelový úřad udržuje styky s příslušnými ústřed-ními národními kartelovými úřady ostatních evropských zemí,a to jak ohledně zpracování s důležitými fundamentálními té-maty, týkajíc se rozhodnutí v oblastech odpovědnosti, nanichž se „velkoprostorový Kartel“ nebo jednotlivé národní kar-tely nedokážou dohodnout.

c) V souladu s tím,Ústřední kartelovýúřad zastupuje pří-slušné oddělení stíž-ností, týkajících serozhodnutí, k nimždospěly kartelovéúřady. Dále stíž-nosti, týkající se ta-kových záležitostí,jako podniknutýchakcí nebo přestupků,jichž se dopustily cizíkartely, by měly býtřešeny v Ústřednímkartelovém úřadě.

d) Kartelové právo,které je momentálněvelmi různé a chaběorganizované, budemuset být reformo-váno a pokud možnoco nejvíce standardi-zováno pro celý vel-koprostor.

‘Ústřední kartelový úřad’ ‘bruselskéEU’: Berlaymontova budova v Bru-selu. Ve skutečnosti je tato budovajen jednou z několika tuctů komplexů‘Komise EU’ v Bruselu. Tyto strukturyjsou operačními základnami více než54,000 nevolených kariérních byro-kratů, vládnoucích Evropě jménemKartelu.

O více než 6 desetiletí později, Komise EU implementujetéměř totožnou kopii tohoto plánu s cílem, nastolit „standar-dizované kartelové právo“ za účelem ovládnutí životů téměř500 milionů Evropanů – bez jakékoli demokratické kontroly.

e) Bude zapotřebí, vytvo-řit všeobecné zásady re-gulace trhu pro evropskývelkoprostor. Ohledněúprav trhu a kartelu budezapotřebí vytvořit po-dobná pravidla, stejnějako v případě hospodář-ských dekretů, které bylyvypracovány resp. nanichž stále ještě pracujeMinisterstvo hospodářstvípro účtovací soustavu.

f) Stejně tak v obchodníekonomice, musí být za-

vedena spolupráce s neněmeckými zeměmi, aby bylo možnopřipravit zdravou regulaci trhu (včetně srovnání mezi jednotli-vými společnostmi).

g) Bude zapotřebí vytvořit model organizačního plánu pro „Velkop-rostorový kartel“ spolu s jasným a jednoduchým modelem srov-natelných článků. K zajištění efektivního kartelového dozoru jenepostradatelné vytvořit vhodně vypracovanou kartelovousmlouvu. Vzhledem k historickému vývoji a nezřídka četnýmzměnám smluvních provizí mnoho kartelových dohod končí na-prostou neprůhledností. Proto bude zapotřebí dokončit vhodněformulovanou vzorovou smlouvu, která bude upravovat podrob-nosti všech budoucích změn nebo dodatků ke smlouvám.

O několik desetiletípozději, se z „Kartelo-vých dekretů“ nacistů aI.G. Farben stala „naří-zení EU“, která ovládajínejen zdraví a životyEvropanů, ale i vysá-vají jejich hospodářství

168

Kapitola 3

‘Korunovační komnata’ Ústředníhokartelového úřadu v bruselské EU.Zasedací místnost ‘Komise EU’ na 13.poschodí bruselského ústředí.

169


h) Bude zapotřebínavrhnout vhodněsjednocené klasifi-kační schéma provýrobu a distribucistatistiky kartelu.Prodejní statis-tické údaje musíbýt vykládány tak,aby byla distribucekdykoliv přizpůso-bitelná potřebámspotřeby.

i) Bude zapotřebí vy-pracovat centrálníkartelový rejstříkvčetně nejen ně-meckých, ale imezinárodních účastníků ve všech oblastech vlivu „Velkop-rostorového kartelu“. Rejstřík kartelu musí zahrnovat jak po-vahu uzavřených smluv, tak podrobnosti zásobování zbožím,obchodní přísliby, výrobní podmínky a podobně. Do jisté míry,rejstřík musí reprezentovat zrcadlový obraz „Velkoprostoro-vého kartelu“ jako celku.

Tato “vzorová smlouva” se stala skutečností v po-době „Lisabonské smlouvy“ – „zmocňovacího zá-kona“ nabyvšího platnosti roku 2009, který zaručujetéměř diktátorskou moc kartelu „Komise EU“. Z dob-rých důvodů a obávaje se, že by ji evropské národymohly odmítnout, Kartel nepovolil demokratické pa-nevropské referendum o této „vzorové smlouvě“.Stojí za pozornost, že lid Irska, jediné země, které bylopovoleno o smlouvě v červnu 2008 hlasovat,, odpo-věděl „ústřednímu kartelovému úřadu“ - Komisi EU vBruselu - jasným a zřetelným „NE“.

j) Ústřední kartelový úřad bude muset zařídit zveřejnění žurnálus názvem “Das Großraum-Kartell” („Velkoprostorový kartel“),který bude publikovat všechna rozhodnutí nejvyššího orgánuo všech fundamentálních otázkách regulace evropského trhu,nařízení [!] a podobné záležitosti.

Tučný text a text v závorkách je komentář.

KARIÉRA ARNO SÖLTERA JAKO STRŮJCE‘BRUSELSKÉ EU’

Lze zazlívat někomu, kdo by se domníval, že Arno Sölter byl jed-ním z nacistických zločinců, kteří zánikem „Tisícileté říše“ roku1945 zmizel s povrchu Země?

Nicméně tato naivní domněnka by ovšem byla na hony vzdálenapravdě. Ve skutečnosti po službách tohoto nacistického strůjcepodmanění Evropy a náhončího kartelu byla v poválečných letechnebývalá poptávka. Roku 1962, 5 let po vzniku Evropského hos-podářského společenství, si Sölter udělal jméno jako stratég kar-telu v EHS, Evropském hospodářském společenství.

Pod názvem “Vertriebsbindungen im gemeinsamen Markt unterwirtschaftlichem und EWG-kartellrechtlichen Aspekt,” (Odbytovápráva ve společném trhu z pohledu ekonomických a kartelověprávních aspektů EHS) Sölter publikoval své staronové kartelovékoncepty ve 4. čísle/roč. 1962 časopisu ”Kartellrundschau” v nakladatelství Carl Heymanns.

Pohlédneme-li na bezproblémovou metamorfózu evropského stratéga Třetí říše ve strůjce „bruselské EU“ prizmatem této knihy,nikoho kvazi diktátorská povaha ‚bruselské EU‘ už neudiví.

170

Kapitola 3

Další informace: GB3A5666

I tento bod byl přijat bruselskou EU, která vydává „Ofi-ciální žurnál Evropské unie“ jako svůj „právní věstník“.Žádná úprava nebo právní předpis se nesmí stát záko-nem, dokud nebyl zveřejněn v tomto časopise.

171


Kapitola 4

‘BRUSELSKÁ EU’ DNES:

Co petrochemickýa farmaceutickýKartel a jeho političtí satrapovénechtějí, abystevěděli

V politické aréně jsme svědky toho, že 90. léta 20. a první dese-tiletí 21. století Kartel kráčí čím dál tím ctižádostivěji směrem kekonsolidaci své politické moci v Evropě a že jeho konečným cílemje vytvoření globálního ústředního výboru s cílem, ubránit sehrozbě přírodního léčitelství a zajistit Kartelu globální monopolpomocí patentovaných léčiv. Základními prvky těchto kroků bylpodpis Maastrichtské smlouvy r. 1992, Amsterodamské smlouvyr. 1997, Smlouvy z Nice r. 2001 a Lisabonské smlouvy v prosincir. 2009.

U každé z těchto smluv je třeba poznamenat, že v ani jednom pří-padě drtivá většina Evropanů nedostala absolutně žádnou mož-nost, odmítnout rozhodnutí své vlády, která podpisem smlouvyzrušila práva a svobodu svých voličů. Samozřejmě, že kdyby by-rokracie bruselské EU byla skutečná demokracie, všichni občanéEU by dostali jako první právo vyjádřit svou vůli pomocí referenda,čímž by všechny tyto smlouvy s největší pravděpodobností nebylynikdy podepsány.

Maastrichtskou smlouvou:

• došlo k rekonstrukci EU a otevřela se cesta k její politické in-tegraci, čím Kartel získal větší stupeň politické kontroly nadzeměmi EU.

• vznikla hospodářská a měnová unie, která Kartelu poskytlavyšší stupeň ekonomické kontroly nad zeměmi EU.

174

Smlouvy EU: Pokusy petrochemického a far-maceutického Kartelu o konso-lidaci politické moci v Evropě

Kapitola 4

175

• byla nastolena společná zahraniční a bezpečnostní politika,která poskytuje Kartelu vyšší stupeň kontroly nad aktivitamizemí EU na mezinárodní politické scéně.

• Byla nastolena politika“ochrany spotřebitele”, umo-žňující Kartelu jí používatjako záminky pro ochranuprosazování svých zájmů.Tzv. ‚směrnice pro potravi-nové doplňky‘ se toho stalaklasickým příkladem, při-čemž celoevropská ome-zení prodeje vitamínů aminerálních doplňků vzni-kala na základě ‚nezbyt-nosti zajistit vysoký stupeňochrany zákazníků. Skuteč-ným důvodem restrikcí bylapochopitelně ochrana multi-miliardových zisků z prodejesyntetických patentovanýchléčiv, ohrožených použitímnepatentovatelných terapií,např. vitamínů při léčbě kur-dějí a onemocnění srdcekvůli nedostatku vitamínů.

Podpis Maastrichtské smlouvy7. února 1992

Další informace: GB3MT347

Co petrochemický a farmaceutický Kartel a jeho političtí satrapové nechtějí, abyste věděli

176

Amsterodamská smlouva:

• Dělala problémy v souvislosti s volným pohybem osob v rámciprávního řádu EU. Kvůli tomu bylo zapotřebí, aby byl vytvořenceloevropský informační systém, čímž Kartel získal netušenémožnosti, jak se vměšovat do soukromí občanů EU.

• Odsouhlasila program na vývoj aktivit Europolu (evropskéhopolicejního orgánu), čímž umožnil Kartelu zintenzívnit kon-trolu svobody Evropanů i přes hranice státu.

• Dále vyvinula všeobecnou bezpečnostní politiku za účelempostupné formulace všeobecné obranné politiky, čímž bylyvyvinuty prostředky, s jejichž pomocí může Kartel případnědosáhnout vojenské kontroly na globální úrovni.

Evropští lídři shromáždění k podpisu Amsterodamskésmlouvy 2. října 1997.

Další informace: GB3AT833

Kapitola 4

177

Vliv petrochemického a farmaceutického Kartelu nanáplň Amsterodamské smlouvy a systému EU proodhad rizika.

V lednu 2010 akademikové na britských univerzitách v Bathu aEdinburku zveřejnili důkazy o tom, že výrobci petrochemických,farmaceutických, chemických, potravinových a tabákových vý-robků se v 90. letech společně angažovali v dlouhodobém ovliv-ňování za účelem utváření politiky Evropské unie k vlastnímuprospěchu.

Podle této studie, publikované ve Veřejné knihovně vědeckéholékařství, o níž jsme na internetové stránce euobserver.com in-formovali, přední korporace, jako např. Shell, Bayer, Zeneca, Smi-thKline Beecham, Unilever, Tesco a British American Tobaccorozjely několikaletou lobbyistickou kampaň, jejímž cílem byloutvářet systém odhadu dopadu svých obchodních zájmů na úkorveřejného zdravotního systému.

Forma odhadu dopadu, prosazovaná těmito nadnárodními spo-lečnostmi, se nakonec stala schválením Amsterodamské smlouvysoučástí EU.

Je proto důležité vědět, že Směrnice EU o potravinových do-plňcích, uzákoněná r. 2002, využívá odhadování rizika jako pro-středku k celoevropskému omezení prodeje vitamínů aminerálních doplňků potravy za účelem ochrany prodeje paten-tovaných syntetických léčiv farmaceutického průmyslu.

Smlouva z Nice:

• Přinesla kvalifikovaný většinový volební systém v Evropské radě,čímž se ještě více omezila schopnost jednotlivých členskýchzemí EU vzepřít se zájmům Kartelu. Výsledkem této změny bylo,že tři hlavní kartelové země – Německo, Francie a Velká Bri-tánie – spolu s Itálií se nyní velmi účinně dělí o moc v Radě.

Další informace: GB3NT972


178

• Měla za následek, že počet křesel v Evropském parlamentuvzrostl a zaznamenal posunul ve prospěch tří hlavních karte-lových zemí – Německa, Francie a Velké Británie – plus Itálie.

Lisabonská smlouva

Lisabonská smlouva, uzákoněná v Evropské unii v prosinci 2009,povznesla pokus Kartelu o konsolidaci své politické moci v Evropěna zcela novou rovinu. Jelikož cílem smlouvy bylo legitimizovatvytvoření EU, smlouva vytváří veskrze nedemokratické základybudoucí Evropy. Coby jasný a nezpochybnitelný krok směrem kimplementaci celoevropské diktatury, součástí smlouvy je:

Podpis smlouvy z Nice 26. února 2001.

Kapitola 4

179

• Neexistuje rozdělení mocenských složek, čímž je eliminovánaklíčová a základní složka jakékoliv demokracie.

• Žádná možnost pro evropské národy volit demokraticky pre-zidenta EU. Místo toho je prezident vybírán potajmu evrop-skou politickou elitou v zájmu korporací.

• Neexistuje možnost, aby lidé volili 27člennou ‚Komisi EU‘. Na-místo toho tato výkonná úroveň kabinetu evropské vlády je„jmenována“ evropskou politickou elitou v zájmu korporací.

• Neexistuje možnost, aby lidé sesadili Evropskou komisi – ikdyž drtivou většinou zastávají názor, že zneužívá své mocia omezuje lidská práva.

• Neexistuje možnost, jak zabránit postupující erozi práv a svo-bod. Lisabonská smlouva, která je formulovaná jako ‚samo-doplňková‘, tak umožňuje, aby ‚bruselská EU‘ rozhodovala,jak a kdy se jí zabaží po více moci, kterou si také bez dlou-hých cavyků (referenda) udělí.

Nedemokratická historie Lisabonské smlouvy

“Konvence o budoucnosti Evropy”, orgán, jemuž předsedal bývalýfrancouzský prezident Valéry Giscard d'Estaing, původně zahájilpráci na tzv. ‚Evropské ústavě‘ v únoru 2002. Návrh textu Ústavybyl předložen EU na summitu v červnu 2003 a schválen byl o rokpozději, v červnu 2004.

Nicméně v květnu 2005 hlasovali Francouzi v lidovém referenduproti této ústavě. O měsíc později je následovali Nizozemci. Ús-tavu dali tedy na nějakou dobu (na rozmyšlenou) k „ledu“ a chvílito vypadalo tak, že tam už zůstane.


180

V lednu 2007 se předsednictví EU ujalo Německo, resp. jehokancléřka Angela Merkelová, která prohlásila, že čas na rozmyš-lenou skončil. Pouhé dva měsíce později, v březnu byla všemičlenskými státy schválena Berlínská deklarace – podle níž mělyvšechny státy odsouhlasit novou smlouvu EU do parlamentníchvoleb 2009. Text nové smlouvy, od té doby známý pod názvem‚Lisabonská smlouva‘, byl zveřejněn 4. června 2007.

K nemalému šoku Francouzů aHolanďanů, stejně jako milionůdemokratů v Evropě, se ukázalo,že 96% článků nové smlouvy bylokopií odmítnuté staré ústavy EU.Když se šok postupně měnil v ne-voli, dokonce samotný Valéry Gis-card d'Estaing, autor původníhotextu ústavy, byl nucen přiznat, že‚rozdíl mezi novou smlouvou a sta-rou ústavou byl více méně kosme-tické povahy než reálný‘.

Navzdory zjevnému podvodu, kněmuž zde došlo, podepsalo 13.listopadu 2007 v portugalském Li-sabonu Lisabonskou smlouvu 27členských států. Jedinou zemí,která dala přednost nechat demo-kraticky rozhodnout o Lisabonskésmlouvě v lidovém hlasování,bylo Irsko. Ve všech ostatních 26členských zemích – včetně Francie a Nizozemska, které předtímtéměř totožnou smlouvu v referendu smetly ze stolu – prošlasmlouva národními parlamenty bez jakéhokoliv veřejného hla-sování.

Německá kancléřka An-gela Merkelová byla hlav-ním evropským nástrojem‚zmrtvýchvstání‘ odmít-nuté ústavy a jejího pře-jmenování na Lisabonskousmlouvu.

Kapitola 4

V Portugalsku bylo referendum vy-loučeno pod vlivem nátlaku brit-ského premiéra Gordona Brownaa francouzského prezidenta Nico-lase Sarkozyho. Brown a Sarkozytelefonovali José Sócratesovi, por-tugalskému premiérovi a naléhali,že veřejných voleb není zapotřebí.Sarkozy sám upřel francouzskémulidi referendum, navzdory tomu,že 58% hlasů v zemi si ho přálo.

V červnu 2008 šel irský lid k vo-lebním urnám, aby se zúčastnilreferenda o smlouvě výrazným‚Ne‘, čímž se stal zrcadlovým ob-razem francouzského a holand-ského hlasování z června 2005.Jasným a rozhodným projevemopozice k „bruselské EU“ byla Li-sabonská smlouva zamítnuta vetřiatřiceti ze čtyřiceti tří volebních

okrsků Irska. Jakákoliv opravdová demokracie by na tomto místěnaslouchala hlasu třiapadesáti procent voličů a vyhodila bysmlouvu tam, kam patří: na smetiště dějin.

Místo toho a navzdory průzkumu mínění voličů, naznačujícího,že téměř tři čtvrtiny irských hlasů bylo proti konání nového kolareferenda o smlouvě, „bruselská EU“ ukázala svou pravou tvářtím, že si vymínila nové hlasování a vyrobila ten ‚správný‘ výsle-dek. Místo aby se ustoupila vůli lidu, jak by učinila jakákoli pravádemokracie, lídři Evropské unie reagovali na irské ‚Ne‘ tím, žeIrsku vyhradili čtyřměsíční ultimatum na rozmyšlenou a aby vysvětlilo, jak bylo možné, že získalo veřejnou podporu smlouvy.Především Nicolas Sarkozy trval na tom, že „Irský lid bude musethlasovat znovu“.

181

Britský pre-miér GordonBrown a fran-couzský pre-

zident Nicolas Sarkozytelefonovali José Sócra-tesovi, portugalskémupremiérovi s tím, že re-ferendum o Lisabonskésmlouvě nebude nutné.


182

Kapitola 4

Potom došlo k následující poli-tické intervenci Evropské ko-mise; masívní nátlak a lži irskýmvoličům – včetně propagandy,že odmítavé stanovisko k Lisa-bonské smlouvě bude mít zanásledek ekonomickou izolaciIrska; korporační intervence odfirem jako je např. Ryanair(která utratila půl milionu EURna kampaň pro ‚Ano‘ smlouvě),Intel (který utratil několik settisíc), a farmaceutická společ-nost Pfizer (která otevřeně va-rovala před ‘úprkem kapitálu’ zIrska v případě hlasování v ne-prospěch smlouvy) a v nepo-slední řadě blatantní smetenísměrnic Irska na nestrannostmédií ze stolu (a tím zajišťujíc,aby komerční rozhlas a televizenedostali vyhrazený stejný vysí-lací čas na obou stranách v de-batách o smlouvě) mělo zanásledek, že v opakovanémhlasování o smlouvě v říjnu 2009 irský lid hlasoval ‚pro‘. Výsled-kem toho bylo, že smlouva prošla do EU a byla uzákoněna 1. pro-since 2009.

V irském referendu v červnu2008 by la L isabonskásmlouva odmítnuta ve 33ze 43 hlasovacích okrsků.Okrsky odmítnuvší smlouvujsou zobrazeny růžovou.

Obrázek poskytla: Wikipedia.

Irské referendum o Lisabon-ské smlouvě, červen 2008

183


Fikce:Lisabonská smlouva nemění základní povahu Evropy.

Faktem je: článek 1 dodatků ke smlouvěo Evropské unii a ke smlouvě o vzniku Ev-ropského společenství, které jsou v Lisa-bonské smlouvě obsaženy, praví, že „Unienahradí Evropské společenství a bude jehonásledníkem“. Dodatkem k tomu se včlánku 46 A praví, že „Unie budemít právní povahu“. Tím je abso-lutně jasné, že polisabonská unie jenaprosto novým právním subjektema že Evropské společenství, jehožbylo 27 členských států předtímčleny, přestalo existovat.

Navíc v dodatcích k článku 24Smlouvy o Evropské unii a zakláda-jící smlouvy o Evropském spole-čenství bruselská EU může nynípodpisovat smlouvy s ostatními ze-měmi nebo mezinárodními organiza-cemi jménem svých členských státůve všech oblastech kompetence.

A samozřejmě nezapomínejme, žesmlouvou byl vytvořen nový postprezidenta EU (jímž byl jmenovánHerman van Rompuy bez jakéhoko-liv veřejného hlasování); dále postnového ministra zahraničí EU (jímž

Fakta a fikce o Lisabonské smlouvě

Podle Lisabonské smlouvybyl Herman van Rompuyjmenován prezidentem EU,zatímco Catherine Ashto-nová instalována jako mi-nistryně zahraničí EU. Vobou případech občanéEU nedostali sebemenšímožnost hlasovat o výšezmíněných jmenováních.

184

Kapitola 4

byla jmenována Catherine Ashtonová bez jediného hlasu veřej-nosti); a diplomatický sbor EU.

Ve skutečnosti proto nelze nevidět, že došlo k podstatným změ-nám „základní povahy“ Evropy.

Fikce:Lisabonská smlouva umožňuje národním parlamentům lepší de-mokratickou kontrolu.

Pravda je: v souladu s článkem 7 protokolu o uplatnění zásadsubsidiarity a proporcionality smlouva poskytuje národním parla-mentů pro všechny účely a případy pouze právo si ztěžovat navšechno, s čím nesouhlasí. Konkrétně to znamená, že dává k di-spozici pouhý mechanizmus, pomocí něhož národní parlamentymohou podávat stížnosti, jsou-li podporovány jednou třetinou ná-rodního parlamentu. Nicméně bruselská EU nemá sebemenší po-vinnost svá rozhodnutí měnit nebo rušit a může jednodušejakoukoliv takovou stížnost v případě potřeby přehlasovat.

Navíc, i kdyby národní parlamenty vznesly námitku k legislativ-nímu návrhu Komise EU, komise není povinna měnit nebo zrušitjediné své rozhodnutí. V takové situaci může jednoduše přehla-sovat stížnost a považovat ji za vyřízenou Evropskou radou a Ev-ropským parlamentem. Ve skutečnosti se zde nejedná o nárůstdemokratické kontroly ze strany národních parlamentů, ale o by-rokratický trik, v němž je velmi nepravděpodobné, aby někdo mohlovlivnit diktátorskou povahu bruselské EU pomocí těchto mecha-nizmů.

185


Fikce: Lisabonská smlouva učiní rozhodovací pochody bruselské EUdemokratičtějšími.

Pravda je: ze všech klamných tvrzení bruselské EU je toto jed-ním z nejnestoudnějších. Především na rozdíl od skutečné de-mokracie, evropský parlament nemá žádnou možnost svobodněiniciovat a uzákonit něco v jakékoliv oblasti, kterou si zvolí nebokterou podnítí. Jak už padla zmínka, v souladu s Lisabonskousmlouvou vznikly posty prezidenta EU a ministra zahraničí EU,kteří byli mandatorně jmenováni bez veřejného hlasování. Navíc,27 členů Komise EU, exekutivního orgánu EU, bude samozřejměi nadále jmenováno bez veřejných voleb.

To ale zdaleka není všechno: podlečlánku 48 dodatků ke smlouvě oEvropské unii a zakládající smlouvěo Evropském společenství, obsaže-ných v Lisabonské smlouvě, je Lisabonská smlouva ‚samododat-ková‘, což znamená, že do bu-doucna jí lze novelizovat bezkonání mezivládních konferencínebo konzultací občanů pomocíreferenda.

Uvědomíme-li si tato fakta, vidíme,že že jsou na hony vzdálené „de-mokratickému“ pojetí exekutivníchpochodů bruselské EU. Naopak,mají všechny klasické rysy dikta-tury.

Lisabonskou smlouvu lzenovelizovat bez refe-renda Evropanů.

186

Kapitola 4

Fikce: Lisabonská smlouva je odpovědí na obavy vznášené občany Ev-ropy a zlepší legitimitu funkčnosti bruselské EU.

Pravda je: uvědomíme-li si, že obavami naplnění občané Fran-cie a Nizozemska jasně odmítli tzv. ‚Evropskou ústavu“ v národ-ním referendu r. 2005, dále skutečnost, že 96% textu Lisabonskésmlouvy je totožných s textem Ústavy, že přes 99% evropskýchvoličů nedostalo šanci o ní hlasovat, dělá to z nároků EU absurdnífrašku.

Dále nelze zapomínat, že 57% oprávněných voličů v Evropě v EUvolbách v červnu 2009 protestovalo proti bruselské EU tím, že kvolbám nešlo a další 4% oprávněných voličů volilo proti diktatuřeEU tím, že volilo strany stojící v opozici k EU nebo Lisabonskésmlouvě. Jakákoliv zmínka o tom, že Lisabonská smlouva je od-povědí na obavy těchto Evropanů je přinejmenším zavádějící.

57 procent oprávněných voličů v Evropě r. 2009 se záměrněvoleb nezúčastnilo, zatímco další 4% volilo proti diktatuře EU.

VOLBY V EU r. 2009

187


Fikce: Lisabonskou smlouvou nevzniká evropská armáda.

Pravda je: v článku 28A (c) 3, § 1, dodatků ke smlouvě o Ev-ropské unii a zakládající smlouvě o Evropském společenství, ob-sažené v Lisabonské smlouvě, se praví, že „členské státy dajíUnii k dispozici civilní a vojenský potenciál pro implementaci vše-obecných bezpečnostních a obranných opatření“. Paragraf 2 mi-litarizuje bruselskou EU ještě víc tím, že se v něm praví: „Členskéstáty podniknou progresivní kroky na zlepšení svých vojenskýchschopností“, což jasně naznačuje, Evropská obranná agenturabude začleněna do těchto novelizovaných smluv.

188

Kapitola 4

Srovnání s odmítnutou Evropskou ústavou:

“Veřejné mínění bude nutno přimět, aby přijalo –aniž by si to uvědomovalo – návrhy, které se muještě neodvažujeme momentálně přímo přesta-vit… Všechny předchozí návrhy budou v novémtextu, ale budou skryté nebo nějakým způso-bem zahalené“. Valéry Giscard D'Estaing, bývalýfrancouzský prezident a předseda Konvence,ve francouzském Le Monde, 14. června 2007, aanglickém Sunday Telegraph, 1. července 2007.

“Podstata ústavy je zachována. To je fakt“.Německá kancléřka Angela Merkelová v pro-jevu v Evropském parlamentu 27. června 2007.

“Dobrá věc na tom, nenazývat to Ústavou, je,že nikdo nemůže požadovat v dané souvislostireferendum“. Giuliano Amato, někdejší italskýpremiér a náměstek předsedy Konvence, kdebyl vypracován návrh Evropské ústavy, v pro-jevu v londýnské School of Economics, 21.února 2007.

Co řekli političtí satrapové‚bruselské EU‘ o Lisabonskésmlouvě

189


"Podstata dohody z roku 2004 byla znovu na-stolena. CO zmizelo, je pojem ‚ústava‘. Dermot Ahern, irský ministr zahraničí, DailyMail Ireland, 25. června 2007

"Virtuální nesrozumitelnost nahradila jednodu-chost coby klíčový přístup k reformě EU. Co setýká nyní navrhovaných změn ústavní smlouvy,většina z nich je prezentační povahy, kteránemá žádný praktický účinek. Byly jednodušenavrženy k tomu, aby umožnily jistým lidem vevládě prodat voličům myšlenku ratifikace par-lamentem než pomocí referenda“.

Dr Garret FitzGerald, bývalý irský premiér, Irish Times, 30. června 2007

O tom, zda vůbec chtěli, aby jejich občané smlouvupochopili:

"Rozhodli, že dokument by měl být nečitelný. Je-li nečitelný, není ústavní. Tak to bylo vnímáno…představte si, že anglický premiér může jít dodolní sněmovny a říci: „Podívejte, je to absolutněnečitelné, je to typická bruselská smlouva, nicnového, žádná potřeba dělat referendum.‘ Kdybyse vám podařilo pochopit ji na první pohled, pakby snad existoval důvod k referendu, protožeby to znamenalo, že je v ní něco nového“.

Giuliano Amato, bývalý italský premiér a místopředseda Konvence,kde byl vypracován návrh Evropské ústavy, zaznamenáno OtevřenouEvropou, Centrem pro evropskou reformu, Londýn 12. června 2007.

190

Kapitola 4

"Cílem Ústavní smlouvy byla lepší čitelnost;cílem této smlouvy je nečitelnost; Cílem Ústavybyla jasnost, zatímco cílem této smlouvy je ne-jasnost. A to se taky povedlo. Karel de Gucht, Belgický ministr zahraničí,Flandreinfo, 23. června 2007

O Irském hlasování ‘Ne’ Smlouvě roku 2008:

“Všichni [političtí lídři] vědí moc dobře, že kdybypoložili podobnou otázku ve svých volebních ob-vodech pomocí referenda, odpověď by s největšípravděpodobností zněla v 95% zemí také „Ne“. Charlie McCreevy, Irský komisař EU, IrishTimes, 27. června, 2009

O francouzském hlasování ‘Ne’ o Evropské ústavě (sjejímž obsahem je Lisabonská smlouva z 96% to-tožná) roku 2005:

“Francie měla svým „Ne“ před ostatními ze-měmi náskok. Stejně tak by to dopadlo vevšech ostatních členských zemích, kdyby se vnich konalo referendum. Existuje propastnýrozdíl mezi lidem a vládami… referendum byteď Evropu ohrozilo. Kdybychom nyní uspořá-dali referendum ve Francii, smlouva by ne-prošla; stejně tak by to dopadlo v Anglii“.Francouzský prezident Nicolas Sarkozy, v pro-

jevu před poslanci Evropského parlamentu, The Economist, 14.listopadu 2007

191


O tom ,jak lze lid zbavit moci a stát svrchovanosti:

“.. Nemyslím, že to je dobrý nápad, nahradittuto pomalou a efektivní metodu, která zbavujenárodní státy strachu, zatímco jsou zbavoványmoci – pomocí velkých institucionálních skoků.Proto dávám přednost pomalému postupu roz-drobením svrchovanosti kousek po kousku, vy-hýbáním se náhlým změnám národníchkompetencí ve prospěch federace. To je mys-lím způsob, jakým budeme muset vytvářet spo-lečnou Evropskou politiku…“

Italský premiér Giuliano Amato, než se stal místopředsedou Ús-tavní konvence EU, interview s Barbarou Spinelli, La Stampa, 13.července 2000

Nicolas Sarkozy byl dosazen k moci petroche-mickým a farmaceutickým Kartelem ve Franciiroku 2007. Jako syn maďarského šlechticejeho vzestup k moci se stal součástí ‚Plánu B“Kartelu. Když v Bílém domě v USA došlo keztrátě moci sil méně příznivě nakloněných zá-jmům Kartelu než to bylo v případě prezidentaGeorge W. Bushe, což nastalo, když se ame-rickým prezidentem stal v listopadu 2008 Ba-

rack Obama, Kartel se potřeboval ujistit, že jiné vlivné vlády tutoztrátu mohou nahradit. V takové situaci se jaderná mocnost Fran-cie stala první volbou.

Sarkozyho vzestup k moci byl strategicky podporován Kartelem.Roku 2004. kdy byl ještě ministrem vnitra, byl Sarkozy hlavnímsvědkem na svatbě francouzského farmaceutického trpaslíka Sa-nofi a švýcarskoněmeckého obra v oblasti léčiv Aventis/Hoechst.Společnost Hoechst, nejbohatší „nevěsta“ v tomto vynucenémsňatku z rozumu, byla pochopitelně jednou z korporační trojky(společně s firmou Bayer a BASF), která vynesla Hitlera k moci,a která financovala přípravy na 2. světovou válku včetně výstavbykoncentračního tábora v Osvětimi. Tím, že se Hoechst přestěho-val do Francie spolu s veškerým know-how – tj. včetně receptu,jak vytvářet politické satrapy, zmocnit se politické kontroly, nasto-lovat de facto diktátorské režimy a usilovat tím nakonec i o svě-tovládu. Diverzifikace ekonomické moci a politického know-howz Německa do Francie byla jednou z nejdůmyslnější kamufláží,které jsou - jak už jsme několikrát viděli - strategickým puncemKartelu.

192

Kapitola 4

Petrochemický a farmaceu-tický Kartel dosazuje NicolaseSarkozyho k moci ve Francii

193


Předvolební boj Sarkozyho byl téměř přímou kopií posledníhopředvolebního boje v Německu před 2. světovou válkou. Předvo-lební boj kandidáta Kartelu byl financován francouzskými korpo-racemi petrochemického, farmaceutického a jaderného průmysluza doprovodu Kartelem řízené mediální masáže. Skoro stejnýmzpůsobem jako ve 30. letech sázel ve svém pochybném předvo-lebním boji i Sarkozy na xenofobii, nenávist vůči cizincům a imi-grantům s cílem otrávit společenskou atmosféru Francie a vehnatji v roli zachránce do náruče Kartelu. Sarkozy zašel dokonce takdaleko, že tituloval bezprizornou mládež na předměstích Paříže„svoločí“, čímž lil cílevědomě olej do ohně politických nepokojůa prezentoval se sám jako kandidát a spasitel „zákona a po-řádku“. Když se dostal k moci v květnu 2006, spolu s německoukancléřkou Angelou Merkelovou se ‚zatrůnil‘ jako nový lídr bru-selské EU, a to způsobem nezřídka připomínajícím obřady stře-dověkých velmožů. Jenže Evropa Sarkozymu a jeho korporačnímsponzorům nestačila. Za dva roky ve funkci se prohlásil lídremStředozemního impéria, a zatáhl více než tucet středozemskýchstátů do sféry zájmů Kartelu. Spojená středozemní říše nápadněpřipomíná rozpětí Římské říše v době Julia Césara, jedné z his-torických postav, o jejíž repliku Sarkozy ve stylu Napoleonazjevně usiluje.

Pohlédneme-li na to, co těmto zemím může nabídnout, vyjde na-jevo zoufalost povahy Sarkozyho operací na prahu 21. století vEvropě, Severní Africe a na Středním východě.

Sarkozy – korporační konexeSarkozyho vzestup k moci ve Francii roku 2006 byl financovaný"korporační Francií." Výčet jeho hlavních sponzorů viz dole.

Jenže tahle korporační podpora by k jeho zvolení sama ne-stačila. Proto jeho předvolební boj byl doprovázen systema-tickou propagací strachu – podobně, jako v případě Bushověvolby prezidentem roku 2004. Ale Sarkozy zašel ještě o krokdál: přidal nenávist vůči imigrantům jako punc předvolebníhoboje. Sarkozy se ve světě proslavil jako politik, který děti imi-grantů žijících na předměstích Paříže veřejně nazval „svoločí“,čímž vydatně nalil oleje do ohně rasové nenávisti. Cílem této

194

Kapitola 4

metody psychologického vedení války proti vlastnímu oby-vatelstvu bylo vehnat zastrašené a vyjukané voliče do jehonáručí. Dva pilíře Sarkozyho předvolebního boje – blatantněsloužící zájmům kartelu a zároveň zajišťující kartelu podporuvoličů rozdmycháváním jejich strachu, je v podstatě dokonalákopie předvolebního boje z roku 1933, který byl také financo-ván petrochemickým a farmaceutickým Kartelem. Tohoroku německý kartel IG Farben (Bayer, BASF a Hoechst, dnessoučást francouzské Sanofi Aventis), vynesla dalšího bez-skrupulózního politika k moci, což mělo nakonec devastujícídopad na celou planetu. Podrobnosti této podpory ze stranypetrochemického a farmaceutického kartelu, skrývající se zavzestupem NSDAP, jsou dokumentovány v archivech tribunálus válečnými zločinci ze společnosti IG Farben v Norimberku.

Historie je pro nás poučením: "Zapomětlivým je souzeno siminulost zopakovat." (George Santayana)

Korporační zájmy, které vynesly do sedla moci NicolaseSarkozyho:

195


V době, kdy celý svět se chystá používat vodík a jiné obnovitelnédruhy energie nejen k pohonu automobilů, ale k pokrytí všech stě-žejních oblastí závislých na energetice, Sarkozy se zoufale snažíjako správný trhovec prosazovat používání zastaralé jadernétechnologie tím, že vhání tucty rozvojových zemí do náručí fatálnízávislosti na petrochemickém, farmaceutickém a jaderně ener-getickém kartelu.

V očích Kartelu se Sarkozy jeví nepochybně jako ideální ná-hražka za George W. Bushe v roli vrchního satrapy jeho globál-ních zájmů.

196

Kapitola 4

Morální hodnoty nebo pochybné styky?Korupce mezi úředníky byl neustálý problém už od samého zalo-žení Komise EU. Do jaké míry se krédo komisařů opírá o morálnízásady vidíme nejlépe v kontextu událostí z listopadu 2004.Rocco Buttiglione, věřící katolík a osobní přítel tehdejšího pa-peže, Jana Pavla II, byl jmenován jako jeden z členů Komise EU.Krátce nato byl odvolán kvůli svým pevným katolickým zásadám,které veřejně hájil.

Na místo Buttiglioneho byl jmenován FrancoFrattini, důvěrný spojenec italského premiéraSilvia Berlusconiho. Podle zprávy v londýn-ských Times z 10. listopadu 2004 Buttiglionevypálil při svém odchodu varovný výstřel tím,že v průběhu Frattiniho pověřovacího aktuprohlásil: ‚Doufám, že se ho nikdo nezeptá,zda je svobodný zednář‘.

Navzdory tomuto otevřenému varování seFrattini stal viceprezidentem Evropské ko-mise, který je – což má obzvlášť ironickýnádech – odpovědný za spravedlnost,svobodu a bezpečnost. Ve své funkci v le-tech 2004 – 2008 Frattini osobně dohlíželna legislativní úpravy, podle nichž bylasystematicky oklešťována občanská právanapříč Evropou, což mělo dopad v pod-statě na každý sektor života občanů EU.

Zednářská a mafiánská in-filtrace, podvod, korupce,propaganda a eroze občan-ských práv v bruselské EU

Franco Frattini,místopředsedaEvropské komiseodpovědný zaspravedlnost,svobodu a bez-pečnost v letech2004- 2008.

197


Tato epizoda, ať už vypadá sebenevinněji, vrhá výmluvné světlona morální hodnoty „bruselské EU.“

Zednářská a mafiánská infiltrace v „bruselské EU“.

Svobodné zednářství bylo velmi citlivé témav Itálii od roku 1981, kdy tajná a ilegální pra-vicová lóže svobodných zednářů známajako P2 – Propaganda Due – se rozpadlauprostřed veřejného skandálu. Předevšímkvůli odhalení jména tehdejšího italskéhoministerského předsedy Silvio Berlusco-niho, jako jednoho z tisíce jmen na seznamučlenů lóže, včetně jmen prominentních novinářů, zpravodajské služby, armády apolitiky. Berlusconi, jehož jméno padlo roku2009 v souvislosti s teroristickými akcemimafie z úst svědka a policejního informanta,údajně vstoupil do P2 roku 1978.

Z historického hlediska není žádným tajem-stvím, že P2 pěstovala styky s nacisty a ex-trémně pravicovými skupinami. Licio Gelli,její bývalý velmistr, byl r. 1998 ve vězení kvůlikorupci a podvodu v souvislosti se skandá-lem kolem Banco Ambrosiano, a deník NewYork Times ho otevřeně popsal jako „zná-mého fašistu“. Investigativní novinář DavidA. Yallop ve své knize ‚Jménem Boha: Vyšetřování vraždy JanaPavla I‘ dokonce r. 1978 vyslovuje obvinění, že Gelli byl zapletenýdo spiknutí, které vedlo k vraždě papeže Jana Pavla I, jenž setrvalna papežském stolci pouhých 33 dnů. Ještě více zneklidňující jepodle některých pramenů, mimo jiné novozélandského New Zea-land Herald a The Observer ve Velké Británii, domnělé propojeníP2 se státním terorizmem. Jiné prameny, např. BBC, tvrdí, že do-tyčný měl konexe jak s mafií, tak pravicovými teroristickými skupi-nami.

Licio Gelli, ně-kdejší velmistrlóže P2 (Propa-ganda Due), ile-gální pravicovézednářské lóžes kontakty nanacizmus. Čle-nem lóže P2 byl současný ital-ský premiér Sil-vio Berlusconi.(Image credit: Wikipedia)

198

Kapitola 4

Když Paul van Buitenen, odpadlík, který odhalil podvody a korupciEvropské komise za vlády Jacquese Santera a způsobil tím jehopád (viz dole), hovořil r. 2000 s BBC, otevřeně mluvil o svém stra-chu z mafie a mafiánské infiltraci v „bruselské EU“.

Podvody a korupce v Evropské komisi a potrestáníodpadlíků

Roku 1999 kompletní, Jacquesem Santerem vedená Evropská ko-mise, byla nucena kolektivně odstoupit po zveřejnění kompromitu-jící van Buitenenovy zprávy. Jeden z hlavních jejích cílů bylo odhalitfrancouzskou komisařku Edith Cressonovou, obviněnou ze spá-chání celé řady vážných a opakovaných podvodů, padělání smluv,padělání rukopisu jiných osob a defraudace fondů EU za účelemosobního obohacení. Během svého funkčního období si jako ko-misařka dokonce neodpustila zaměstnat jednoho ze svých dobrýchznámých, zubaře Rene Berthelota jako odborníka na HIV/Aids, ato navzdory skutečnosti, že dotyčný neměl sebemenší kvalifikaci vdaném oboru. Berthelot byl zkrátka diletant; jedinou expertní činnost,kterou se za více než dva roky své činnosti pro paní Cressonovouvykázal, bylo 24 stránek poznámek nevalné či nulové hodnoty. Roku2006 Evropský soudní dvůr prohlásil, že Cressonová se dopustilahrubého porušení svých povinností ve funkci evropské komisařky.

Obvinění, která nakonec způsobila pád komise, vznesl holandskýposlanec Evropského parlamentu Paul van Buitenen, který toudobou pracoval jako auditor v kontrolní jednotce financí Komise.Coby trest za své ‚práskačství‘ se stal předmětem disciplinárníhořízení za nedodržování procesních předpisů, jeho plat byl na dobučtyř měsíců o 50% zkrácen a nakonec byl dotyčný přeložen s vý-razně nižší kvalifikací do účetního oddělení, kde směl dohlížetmimo jiné na výdaje za předměty, jako jsou žárovky.

Ale ve srovnání s některými dalšími ‚práskači‘ v EU, dopadl vanBuitenen ještě dobře. Např. roku 2004 Marta Andreasen, bývaláhlavní účetní Evropské komise, skončila na dlažbě za to, že sidovolila účetnictví v EU označit jako rébus „korupčních fondů a

199


podvodů.“ Navzdory skutečnosti, že její tvrzení bylo jasně dolo-ženo zveřejněnými zprávami auditorů EU, kteří roku 2004 odmítliodepsat celkové ztráty za desetiletý rozpočet plný údajných pod-vodů – soud pro úředníky EU odmítl žádost o anulování jejíhopropuštění a trval ve svém 55 stránkovém prohlášení na platnostiveškerých bodů stížnosti Komise vůči ní.

Podvody v Evropském parlamentu

Galvinova zpráva, pojmenovaná po Robertu Galvinovi, úředníkovi pro interní audit v EU, jehož jméno stálo na titulní stránce, vzniklakoncem roku 2006 jako audit nákladů a výdajů na příkladě výdajůvíce než 160 poslanců Evropského parlamentu. Jeho zpráva obsahovala vážné a opakované anomálie v platbách za sekre-tářky a servisní služby; prapodivné, nadsazené a velmi nadstan-dardní hotovostní platby zaměstnancům nebo poskytovatelůmservisních služeb; chybné registrace a chyby v daňových prohlá-šeních; laxní nebo neexistující fakturaci; neprůhledné nebo nere-gistrované nároky za výdaje.

Existence této šokující zprávy se udržovala v tajnosti do února2008, kdy zprávu o její existenci zveřejnil anglický člen Evropskéhoparlamentu Chris Davis. Ale i potom byl její obsah utajován, a jenvybraná skupina poslanců parlamentu dostala možnost si zprávupřečíst jednotlivě pod dohledem v uzamčené místnosti. Poté, cozpráva prosákla na veřejnost a oni byli obviněni ze spáchání „ma-sivního“ podvodu, poslanci Evropského parlamentu hlasovali, abyke zveřejnění zprávy nedošlo a aby podvody a machinace v sou-vislosti s vyúčtováním jejich výdajů vůbec nespatřily světlo světa.

Korupce v agentuře EU pro „boj s kriminalitou“.

Dokonce ani Eurojust, agentura EU pro tzv. „boj se zločinností“,se nevyhnula korupčnímu skandálu. Například v prosinci 2009 ře-ditel agentury Jose da Mota odstoupil poté, co byl na 30 dnů su-spendován za vykonávání nátlaku na portugalské státní žalobce

200

Kapitola 4

s cílem zabránit vyšetřování korupčního skandálu, do něhož bylnamočený i portugalský ministerský předseda Jose Sócrates.Podle zpravodajské agentury UPI, Sócrates byl obviněn z úplat-kářství v době, kdy sloužil ve funkci portugalského ministra život-ního prostředí - odměnou za schválení výstavby projektů naekologicky chráněném území.

Válečná propaganda bruselské EU

Na míle vzdálený transparentnosti vůči občanům uhání obrovskýpropagační stroj EU, provozovaný na účet daňových poplatníků.

Podle Maria Rankka, provozujícího švedský think-tank Timbro,např. nevolená Evropská komise financuje mnohem vyšší komu-nikační rozpočet sponzorovaným rozhlasovým stanicím a interne-tovým stránkám, než jak je stanoveno v oficiálním rozpočtu ve výši213 milionů EUR. Uváděné příklady zahrnují evropskou rozhlaso-vou síť ‚Euranet‘ a YouTube kanál ‚EU Tube‘. Stejně tak vznášíRankka obvinění, že vysílací stanice Euronews dostává 10.8 mi-lionů EUR ročně z rozpočtu bruselské EU, kdežto o Evropskémtiskovém středisku v Bruselu a Maastrichtu, kde jsou vzdělávánibudoucí reportéři, se tvrdí, že dostalo roku 2008 grant ve výši pou-hého jednoho milionu EUR. Nemůže být proto pochyb o tom, žekdyž podobné organizace dostávají takto vysoké obnosy od poli-tických subjektů, vznikají oprávněné pochyby o jejich objektivitě.

To ale není zdaleka všechno, protože podle Rankkových slov bru-selská EU poskytuje dotace i organizacím, jako je Centrum proevropské politické studie, Evropské hnutí, Evropa pro občany aPřátelé Evropy. Uvědomíme-li si, jak proevropské tyto organizacejsou, bylo by rozumné se domnívat, že takové dotace by bylomožné považovat za důkaz toho, co tvrdí bruselská EU, totiž žeobčanská společnost podporuje její politiku.

Propagandistické aktivity bruselské EU směrovaly doposud přímok občanům ve volebním věku. Do budoucna to ale vypadá tak,že její pozornosti neuniknou už ani děti.

201


Citujíc údajné ‚lži‘ a „nedůvěru“ šířené o bruselské EU, např. ně-kteří poslanci Evropského parlamentu teď požadují, aby se ško-láci ve všech 27 členských zemích povinně zúčastňovali hodinvýuky o Evropské unii. Nicméně nemůže být pochyb o tom, žesoučástí plánovaných školních osnov budou taková témata, jakojsou např. „otcové zakladatelé“ nebo „jak EU ovlivňuje každo-denní život“ a že se žáci naopak zaručeně nebudou dovídat o ta-kových reálných námětech, jak jsou prezentovány v této knize.

Podvody bruselské EU ve srovnání s lidskýmiprávy a základními svobodami

Bruselská EU investovala spoustu energie, aby vznikala iluze,že chrání lidská práva a základní svobody občanů. Jedním z nej-lepších příkladů klamu v této oblasti je její “Sacharovova cena zasvobodu myšlenky“.

Tato cena vznikla roku 1988 s cílem, „poctít jedince nebo organi-zace za jejich úsilí v oblasti lidských práv a základních svobod“ aje každoročně udělována Evropským parlamentem na formálnímzasedání ve Štrasburku.

Nemáme nikterak v úmyslu zlehčovat hrdinství a obětavost někte-rých vynikajících jedinců, kteří byli touto cenou v posledních letechvyznamenáni, nicméně zastáváme názor, že je to od bruselskéEU vysloveně neupřímné, udělovat takovou cenu a zároveň bu-dovat policejní stát, monitorující soukromé aktivity svých občanůa podkopávající jejich občanská práva a ignorující fundamentálníprincip demokracie tím, že upírá svým občanům možnost si vybíratsvé zástupce na úrovni vládní exekutivy resp. že podniká kroky,aby občanům znemožnil přístup k vědecky ověřeným, životadár-ným léčitelským přírodním terapiím a informacím o nich.

202

Kapitola 4

Vznik evropského policejního státu

Bruselská EU utrácí milionyEUR na vývoj „Orwelovských“počítačových technologií schop-ných pročesávat obrazové se-kvence CCTV a internet na„nenormální chování“. V rámcipětiletého výzkumného pro-gramu, známého jako ProjektIndect, plánuje vývoj počítačo-vých programů s cílem monitorovat a zpracovávat informace z inter-

netových stránek, diskusních fór,serverů, peer-to-peer sítí a dokoncei osobních počítačů. Tento vývoj jejen logickým vyvrcholením stávajícísituace, v níž Evropští poskytovateléinternetových služeb už dnes v sou-ladu s evropskými zákony mohouschraňovat v paměti svých serverůveškeré podrobnosti o rozesílanýchemailech, navštěvovaných webo-vých stránkách a telefonátech.

Stejně tak podniká EU kroky, jimižusiluje o vytvoření panevropskéhopolicejního systému a zavedení ce-loevropského systému registracečísel občanských průkazů. Pakliže setyto plány uskuteční, je jen otázkoučasu, kdy se autoritářský satelitní do-hled, automatizovaný systém kon-troly pohraničních přechodů pomocíbiometrických čteček a systémů iden-tifikace a profilu rizika se stanou pro500 milionů Evropanů normou.

‘Bruselská EU’ vydává mi-liony EUR na vývoj „orwel-lských“ počítačových tech-nologií, schopných kontro-lovat obrazové sekvenceCCTV a pročesávat inter-net na „neobvyklé chování“.

203


A co je nehorší, očividně dochází k rozhodnutím ohledně rozšířenítzv. „domácí bezpečnosti“ v EU pomocí firem, které z toho nako-nec budou těžit. Podle skupiny Statewatch se sídlem ve VelkéBritánii, zabývající se monitorováním občanských práv, bylo vy-pracování 1.4 miliardy EUR nákladného programu European Se-curity Research Programme (ERSP) – Výzkumného programu obezpečnosti v Evropě – svěřeno korporacím, které z jeho imple-mentace budou nakonec i nejvíc těžit – např. bezpečnostní agen-tury Thales, Finmeccanica, EADS, Saab a Sagem DéfénséSécurité.

Kapitola 5

800 LET PO MAGNA CHARTĚ:

Vláda bruselské EUby ukončila staletísvobody a nezávi-slosti ve Velké Británii

Zde je právo, které je silnější než král a které si nesmí dovolit po-

rušit ani on. Toto opětné potvrzení nejvyššího práva a jeho zako-

tvení ve všeobecné chartě je největším poselstvím Magna Charty;

to samo o sobě opravňuje respekt, který k ní lidé chovali.

Winston Churchill, 1956

Ze všech hrdých historií svo-body a nezávislosti v Evropě,které by totalitní vládou bru-selské EU skončily, by zcelanepochybně jako nejtragič-tější ze všech figurovalo ukon-čení staleté historie svobodya demokratické vlády ve VelkéBritánii. Pro lid země, kterásehrála už dvakrát v dějináchkritickou úlohu tím, že ve dvousvětových válkách pomohlaznemožnit petrochemickémua farmaceutickému Karteluzmocnit se světovlády, zna-mená vehnat Evropu do ná-ruče sil, které mají na svědomíobě tyto války, v nichž padl vícnež milion jeho předků.

Kapitola 5

206

Osm set let po Magna Chartě:

Vláda bruselské EU by ukončila staletí svobody a nezávislosti ve Velké Británii

Magna Charta, podepsaná v červnu1215, dala celému světu ústavnípráva a je všeobecně považovánaza nejdůležitější právní dokument vdějinách demokracie.

(Otištěno s laskavým svolením

Wikipedie)

Vláda bruselské EU

207

Pohlédneme-li zpátky do historie, je stejně pozoruhodné, že Velká Británie přes svou největší zemi – Anglii – dala světu MagnaChartu – chartu, na níž svět pohlíží jako na jeden z nejdůležitějšíchdokumentů v dějinách demokracie. Poté, co byla podepsaná v Ru-nymede v anglickém hrabství Surrey v červnu 1215, se tato chartastala spolehlivou baštou proti tyranii v Anglii. Tím, že uznávalanapř. právo habeas corpus – právo zatčené osoby na rozhodnutínezávislého soudu o oprávněnosti zatčení, což platilo pro všechnyvčetně vladařů a magistrátních ůředníků. Magna Charta se stalapro svět základem pro vývoj ústavního práva.

Nicméně absolutně bez vědomí mnoha britských občanů schválilabruselská EU roku 2002 tzv. „Evropský zatykač“, jímž bylo právohabeas corpus zrušeno. Stejně tak Lisabonská smlouva ruší nejenochranu proti svévolné a náladové vládě, poskytované MagnaChartou, ale dokonce svrchovanost britského parlamentu – or-gánu, který byl vzorem parlamentních systémů na celém světě.

Britský parlament je všude ve světě všeobecně uznáván jako vzor parla-mentní demokracie. Nicméně jeho svrchovanost spolu se svrchovanostívšech ostatních národních parlamentů v bruselské EU byla podpisem Li-sabonské smlouvy zrušena.(Otištěno s laskavým svolením Wikipedie)

Kapitola 5

208

Hrdá historie: Británie už dvakrát uchránila svět

před petrochemickým a farmaceutickým Kartelem

Vstup Velké Británie do 1. světové války se datuje 4. srpna 1914,kdy tehdejší britský premiér Herbert Asquith vyhlásil válku Ně-mecké říši jako odpověď na německou okupaci Belgie. Jeden zmnoha faktorů porážky Německa v 1. světové válce byla klíčováúloha Britského královského námořnictva – tehdy největší námořnísíly světa, která je často přehlížená. Ve skutečnosti byla jeho úlohav 1. světové válce tak důležitá, že bez něho by s největší pravdě-podobností Velká Británie nemohla ve válce ani pokračovat.

Přestože za 1. světové války došlo 31.května 1916 jen k jedné námořní bitvě,pro britské námořnictvo to znamenaloúspěch už tím, že zabránilo německémunámořnictvu uniknout z obklíčení v Se-verním moři. Tím sehrálo rozhodujícíúlohu, protože umožnilo pokračovat Bri-tánii a jejím spojencům v námořním ob-chodování během války. Společně spozemním vojskem, které dala Velká Bri-tánie k dispozici, se stala jak arzenálem,tak finančníkem aliance a rozhodně od-olala dokonce vyhlášení Německa ne-omezené ponorkové války v únoru 19171.Nemůže být pochyb o tom, že bez tohotoúsilí Velké Británie by 1. světová válkanejspíš dopadla jinak.

Velké Británie vstoupila do 2. světové války 3. září 1939 vyhláše-ním války Německu po přepadu Polska Německem. Hrdě odmít-nuvší příměří s Německem, úloha Velké Británie při obraně světaproti druhému pokusu Kartelu o jeho podmanění nebyla o nic dů-ležitější než ta první 25 let předtím. Pod vrchním velitelstvím Win-stona Churchila, britský premiér a prokazatelně i nejpozoruhodnějšívelitel v době válek moderních dějin, Británie pevně čelila Kartelem

Sir Winston Churchill, premiér Spojeného království v letech 1940-1945, 1951-1955.

1 Británie a 1. světová válka, 1901 – 1918; BBC History.


209

financovanému válečnému úsilí a uspěla v boji s Hitlerem za těžkopředstavitelných podmínek na dvou frontách, který skončil poráž-kou Německa.

Nicméně poté, co se Kartel po válce v tichosti konsolidoval, začal potají strojit proti Británii další úklady.

Komplot výboru Spojených států evropských

s cílem vlákat Británii do bruselské EU

Málo známý výbor, jehož historie zůstala utajena drtivé většiněobyvatelstva Velké Británie, Akční výbor Spojených států evrop-

ských, byl založen Jeanem Monetem13. října 19552. Monet, politické honi-triko nikdy nikým v demokratických vol-bách nezvolené, aby zastávalo veřejnoufunkci, byl předtím velkým hráčem Mon-tánní unie (ECSC), post, na nějž rezig-noval měsíc předtím. Zasedání Akčníhovýboru začalo v lednu 1956 a probíhalov soukromí.

Od samého počátku Monnet jasně řekl,o co výboru šlo. V dopise zaslaném poli-tikům a odborářům, podílejícím se na slo-žení výboru, řekl toto:

“Pouhá spolupráce mezi vládami nepostačí. Je nezbytné pro státydelegovat některé své pravomoci na evropské federální institucemandátované všemi členskými zeměmi jako celku. Zároveň musíbýt zajištěna úzká asociace Velké Británie s těmito novými výdo-bytky.“

Historie Akčního výboruSpojených států evrop-ských byla britské ve-řejnosti z velké částiutajena.

2 Akční výbor Spojených států evropských: Teze a prohlášení 1955-67. nakl.Chatham House, Londýn, 1969.

Kapitola 5

210

Zkrátka a dobře, konečným cílem výboru, tak, jak byl stanoven přijeho vzniku, bylo dosáhnout pomocí konkrétních úspěchů Spoje-ných evropských států.”

V dopise, datovaném 28. září 1968, pakJean Monnet oznámil, že výbor rozhodlpozvat tři zástupce hlavních politickýchstran ve Velké Británii, aby se stalyplnými členy. Navíc jednoznačně konsta-toval, že politické strany a odbory, znichž se Výbor skládal, byly „rozhodnuté,co nejdříve vydláždit cestu pro vstupVelké Británie do Evropského hospodář-ského společenství“.

Co ale zůstalo obyvatelům Velké Británieutajeno, je, že nejdéle sloužící člen Výkon-ného výboru dotyčného orgánu byl KurtGeorg Kiesinger, který funkci zastával odledna r. 1956 do května r. 1965. Kiesin-ger byl členem nacistické strany NSDAP(číslo průkazu 2633930), který navícpracoval v oddělení nacistického minis-terstva propagandy za 2. světové války3.Později se stal kancléřem NSR, funkci,kterou zastával od r. 1966 do r. 1969.

Ostatními váženými členy Výboru byli Ital Aldo Moro, který byl jehopolitickým tajemníkem od května 1957 do prosince 1962. Za 2.světové války byl Moro členem Fašistické univerzitní organizace(Gioventù Universitaria Fascista), skupiny sponzorované Musso-liniho Fašistickou stranou. Později se Moro stal italským premié-rem. Tuto funkci zastával v letech 1963 – 1968 a 1974 – 1976.

Jean Monnet, honitriko,které nikdy nebylo zvo-lené do veřejné funkcev demokratických vol-bách, zakládalo roku1955 Akční výbor Spoje-ných států evropských.Všechny tři hlavní poli-tické strany Velké Britá-nie se staly členy tohotovýboru, který sehrál klí-čovou roli při vlákáníVelké Británie do bru-selské EU.

3 New York Times, 10. března 1988.


211

Navzdory všem zmíněným skutečnos-tem, lídři všech tří britských stran re-agovali překvapivě velmi kladně naMonnetovu výzvu. Premiér Harold Wil-son například jménem Labouristickéstrany napsal: „Cíle Akčního výborujsou velmi konformní s cíly, které si vy-tyčila i Labouristické strana“. Dodal, žebyl potěšen pozváním Labouristickéstrany stát se „plnoprávným členem“Výboru. Wilson nominoval tři členystrany - .George Browna, Waltera Pad-leye a Michaela Stewarta – aby sloužilijako zástupci strany.

Anthony Barber, předseda Konzervativnístrany, odpověděl v podobně kladnémduchu, řka, že po konzultaci s kolegydošel k názoru, že je pro něj velkou po-ctou, může-li pozvání přijmout a že sijeho strana členství velmi váží. Barbertéž nominoval tři členy své strany – panaReginalda Maudlinga, místopředsedustrany; Sir Aleca Douglas-Homea, mluv-čího oddělení pro zahraniční vztahy, a

pana Selwyna Lloyda, někdejšího ministra zahraničí a ministra fi-nancí – aby sloužili jako zástupci strany.

Ani předseda Liberální strany Jeremy Thorpe se netajil svýmnadšením. Prohlásil, že vstupuje do akčního výboru ‚s velkýminadějemi‘. A dodal, že sféra spolupráce musí být ‚rozšířena tak,aby zahrnovala diplomacii a obranu a velké části sociální a kul-turní politiky.‘

The longest servingmember of the ActionCommittee for the UnitedStates of Europe’s Exe-cutive Committee wasthe German Kurt GeorgKiesinger. A former mem-ber of the Nazi Party,Kiesinger had worked inthe Nazi Foreign Minist-ry's radio propagandadivision during WWII.(Otištěno s laskavým

svolením Wikipedie)

Kapitola 5

212

Výsledkem 14. zasedání výboru, které se konalo 11. března 1969,bylo, že se ho zúčastnili členové všech tří hlavních politickýchstran Velké Británie, přičemž všichni byli nominováni ne jako sou-kromé právní subjekty, ale jako zástupci svých stran. Zasedáníse konalo v Londýně a stalo se klíčovým momentem při vlákáníBritánie do bruselské EU.

Zasedání Akčního výboru Spojených států evropských se konalaod šedesátých let až do roku 1973, kdy Velká Británie vstoupilado Evropského hospodářského společenství.

Decimování britské měny –

první krok na cestě k znehodnocení britské libry

Pro tvůrce bruselské EU se preventivním klíčovým krokem k za-jištění nemožnosti opustit unii, stalo vytvoření společné měny,EUR. Logika, která se za tím skrývala, byla jednoduchá: znehod-nocením a učiněním měny předmětem kontroly Kartelem kontro-lované centrální banky snižuje autonomii země na úroveňpouhého člena superstrátu, kontrolovaného korporacemi.

Před vznikem EUR, měnová soustavašesti zakládajících členských zemí bru-selské EU měla své měny,které se za-kládaly na setinové jednotkovésoustavě. Zřejmě bylo rozhodnuto, žespolečná panevropská měna bude po-užívat podobnou setinovou soustavu.

V případě britské měny, libry sterlingu,dodnes platné a nejstarší měny na světě– se soustava zakládala do roku 1971na dvěstěčtyřicetinovém jednotkovémsystému. Proto se považovalo za nez-bytné ji harmonizovat s decimálním sy-stémem šesti zakládajících zemí dřív,

Měna Velké Británie,libra sterlingu – je nej-starší světovou, dodnespoužívanou měnou.


213

než bude možné přimět Velkou Británii, aby hodila svou měnupřes palubu a přijala za svou jedinou společnou panevropskouměnu EUR, zakládající se na setinové soustavě.

Takto se zrodilo něco, co později vešlo do povědomí veřejnostijako “decimalizace“ britské měny.

K oznámení, že Británie se má „decimalizovat“, došlo 1. března1966 z úst tehdejšího ministra financí Jamese Callaghana, kterýtento akt popsal jako ‚jedinečné a historické‘ rozhodnutí. Přestožeskutečné a plné důvody, které se za změnou skrývaly, se Britovénikdy nedověděli, Callaghan veřejně přiznal, že „velké oblasti“průmyslu, obchodu a bankovnictví došly k názoru, že to budeekonomice prospěšné4. Není třeba zdůrazňovat, že Callaghanovapřevratná argumentace, do jaké míry by britská dvě stě čtyřicetinovásoustava mohla být brzdou britské ekonomiky, nakonec vyšumělado prázdna. Navzdor tomu se na nové decimální měnové sou-stavě pracovalo i na dále a zavedena byla v zemi 15. února 1971.5

Edward Heath – muž, který Velkou Británii vehnal

do náruče bruselské EU

Velká Británie vstoupila do EU v lednu 1973 v době, kdy premié-rem země byl Edward Heath, muž, který snil dlouho o tom, připou-tat svou zemi k Evropské federaci. Ve svém inauguračním projevujako poslanec dolní sněmovny britského parlamentu 26. června1950, Heath otevřeně vyzval svou vládu k přijetí Schumanovaplánu. Tento plán byl kreací francouzského ministra zahraničí Ro-berta Schumana, který ho předložil pouhý měsíc předtím, než seEdward Heath stal poslancem Britského parlamentu. Schumanůvplán se nakonec stal startovací plošinou pro bruselskou EU.

4 Británie se decimalizuje roku 1971. BBC News.5 Invaze dává Velké Británii novou měnu. BBC News.

Kapitola 5

214

Heath měl dobré kontakty na elitu Kar-telu, zúčastňil se setkání tajné skupinyBilderbergů v roce 1976 6 a měl projev nasetkání Rockefellerem vedené Trilaterálníkomise roku 19807. Když zastával funkcibritského premiéra v letech 1970 – 1974,byl zároveň přítelem předsedy a výkon-ného ředitele farmaceutické společnostiGlaxo Sir Austin Bidea – člověka, jehožbritský deník Independent označil jakopřímo odpovědného za transformacifirmy Glaxo ze společnosti, známé jakovýrobce potravin pro kojence, na jednohoz největších světových výrobců farma-ceutických produktů“8 Jistě stojí zazmínku, že Bide v době, kdy podporovalGlaxo během 2. světové války, pracovalv oboru vitaminů a penicilinu a měl nastarosti také patenty.9

Dalším důvěrným Heathovým přítelem byl Eric Roll, později pa-sovaný na barona Rolla z Ipsdenu, člena Britské horní sněmovny.Roll se také často zúčastňoval setkání Bilderbergů a byl členemvelmi vlivného koordinačního výboru této elitní skupiny.10

Jenže Bide a Roll nebyli jedinými Heathovými kontroverzními spo-jenci. Poté, co francouzský prezident Charles de Gaulle v 60. letechvetoval vstup Velké Británie do bruselské EU, Heath pozval býva-lého nacistického advokáta Waltera Hallsteina, tehdy prezidentaEvropské komise, do Checquers, letního sídla britského premiéra,aby se z první ruky dověděl, proč se to se vstupem nepovedlo.11

Tato návštěva byla jedna z několika, jimiž Hallstein svého britskéhohostitele poctil během jeho funkčního období ve funkci britského

Edward Heath, britskýpremiérv letech 1970 -1974, měl dobré stykyna elitu Kartelu a veh-nal Velkou Británii donáruče bruselské EUroku 1973.

6 The Daily Collegian. 9. září 1976. 7 1980 Plenární zasedání Trilateralní komise.8Sir Austin Bide: Průmyslníci, kteří transformovali Glaxo ve světovou mocnost apak se pohádali s Thatcherovou kvůli British Leyland. The Independent; sobota24. května 2008. 9 Sir Austin Bide: Po úspěchu v Glaxo se mu nepodařilo udělattotéž s British Leyland. The Guardian. čtvrtek, 5. června 2008.


215

premiéra. Během desetiletí, v němž k vstupu Británie do EU roku1973 nakonec došlo, Hallstein a Heath se mnohokrát sešli při rů-zných příležitostech, přičemž úzce spolupracovali.

Jako uznání jejich úzké spolupráce Hal-lstein dokonce přispěl roku 1973 k ně-meckému vydání knihy Andrew Rotha,‘Edward Heath - Ein Mann für Europa’.12

Podle toho Hallstein používal Heathe snejvětší pravděpodobností jako barometrpro stanovení politické atmosféry předoficiálními setkáními a jednáními o žá-dosti Velké Británie o přijetí do EU. Ztoho, že sliboval Heathovi asistenci připrosazení britského členství, jasně vy-chází, že Hallstein byl pevně rozhodnutýprosadit členství Británie v EU bezohledu na případnou opozici britskéholidu. Proto taky Hallstein shrnul Heathovuroli v procesu vržení Británie do náručebruselské EU okamžitě tím, že řekl:„Úspěch v této bitvě byl do jisté míry imým úspěchem“.

Heath přišel o post premiéra roku 1974,kdy volby vyhrála Labouristická strana Haralda Wilsona, jehož vo-lební výzva měla za následek, že umožnila britskému lidu rozhod-nout v referendu, zda Velká Británie ve Společném trhu s Evropouza daných podmínek zůstane, nebo zda ho zcela opustí.

V kampani, předcházející referendu, které se konalo 6. června1975, obchodník a milionář Alastair McAlpine, který se později stalpokladníkem Heathovy konzervativní strany, jednal jako pokladník

Bývalý nacistický advo-kát Walter Hallstein sesetkal s britským pre-miérem Edwar- demHeathem mnohokrát aspolupracoval s ním. Hal-lstein Heathovi sliboval,že mu bude asistovat připodpoře členství VelkéBritánie v bruselské EU.

10 Britská horní sněmovna, Registr zájmů Lordů. 11 Heath a Heathova parta. Andrew Roth. nakl. Routledge & Kegan Paul, 1972. str.169.

12 Edward Heath – Muž pro Evropu. Andrew Roth. Německý překlad Heinrich-Gottwald. nakl. Böhlau, Kolín n. Rýnem 1973.

Kapitola 5

216

kampaně pro stranu nakonec hlasující „pro“. V rozhovoru pro an-glický list Independent v červnu 2005, McAlpine připustil, že ‚bankya velké průmyslové společnosti vrazili hodně peněz do strany, hla-sující „pro“‘.

List Independent také popisoval, jak podle organizátorky kampaněstrany, hlasující pro vstup do EU, Caroline de Courcey Ireland,strana „pro“ měla prospěch z fondů Evropské komise, s jejichž po-mocí se pak financovala série charterových letů aerolinek BritishCaledonian, které dopravily téměř 1000 proevropských debatérůk brífinkům špičkových eurokratů. De Courcey Ireland pak prozra-dila, že tyhle peníze byly „jakýmsi zvláštním přídělem prostředkůz fondů komise“.13

Konfrontována s otázkou, týkající se referenda „Myslíte si, žeVelká Británie by měla setrvat v Evropském společenství (společ-ném trhu)?“, masivní korporační a finanční podpora proevropskéstrany z fondů Evropské komise zajistila, že přes 67% voličů na-konec volilo ve prospěch vstupu. Po hlasování Heath připustil, žepro tuto opci pracoval 25 let.”14

Dodnes zůstává hlasování z roku 1975 jediným referendem Britského lidu o Evropě, k němuž vůbec kdy došlo.

13 Jak jsme byli vlákáni do Evropy. The Independent. sobota, 4. června 2005.14 UK bere Evropu do náruče v referendu. BBC News.


217

Bude Britský lid bojovat za

udržení své svobody a nezávislosti?

Schválením Lisabonské smlouvy se prakticky všechno, oč Goe-ring usiloval jménem Kartelu ve funkci vrchního velitele němec-kých vzdušných sil (Luftwaffe) za 2. světové války, se začínánaplňovat. To by ovšem znamenalo, že všechny ztráty na životecha další oběti v této válce, oběti, jejichž cílem bylo předejít dosaženícílů korporační nenasytnosti, které vyústily ve dvě světové války,byly zbytečné, pokud lid Velké Británie nebude ochoten za udrženísvé nezávislosti a svobody bojovat.

Je proto jasné, že i když Británie byla důsledně a vždycky nasprávné straně v globálních bitvách s petrochemickým a farma-ceutickým Kartelem, vše, za co jejich otcové a praotcové v minu-losti bojovali, přijde vniveč, budeme-li nyní místo boje nečinněpřihlížet, jak bruselská EU dokončuje dílo započaté silami, o nichžjsme se domnívali, že patří minulosti.

Kapitola 6

Kdo je kdo v ‘bruselské EU’

V této kapitole si dovolíme zdokumentovat biografické údaje vy-braných osob, o nichž v této knize byla nebo ještě bude zmínka.Seznam je více méně libovolným výběrem, přičemž jména jsouseřazena podle abecedy.

Výběr osob ovšem není ani náhodný, ani není snahou poukázatna jakousi všeobecnou afinitu s určitou organizací či stranou.Společným jmenovatelem všech je, že sloužili - ať už v minulostinebo současnosti - jako ekonomičtí satrapové chemického, pe-trochemického a farmaceutického Kartelu.

KAPITOLA 6

220


Hermann Josef Abs byl jednou z klíčo-vých postav německé ekonomiky odpozdních třicátých až do sedmdesátýchlet 20. století.

• Od roku 1940 byl Abs mimo jiné členem dozorčí rady IG Far-ben, kde měl na starosti především finanční operace.

• Hlavní oblastí jeho činnosti bylo členství ve správní radě nej-větší německé banky „Deutsche Bank“, přičemž těžiště jehopráce bylo, bance zajistit špičkové postavení v okupovanýchevropských zemích.

• Abs byl také členem dozorčích rad mnoha dalších společ-ností, které se podílely na německé okupaci východní Evropy.

• 80% veškerých finančních transakcí během existence továr-ního komplexu, postaveného společností IG Farben v Osvě-timi, spravovala Německá banka, přičemž všechny transakceprocházely právě Absovýma rukama.

• Abs byl roku 1953 vedoucím německé delegace během jed-nání o „Dohodě o německých zahraničních dluzích“, kteréskončily poměrně nízkými reparačními platbami poválečnéhoNěmecka, včetně veškerých budoucích pohledávek ze stranysdružení obětí.

• Abs se přímo podílel na vyvlastnění židovských společností vNěmecku a na okupovaných územích.


221

Abs, Hermann Josef (*1901 †1994)

KAPITOLA 6

222

• Po válce strávil Abs nějakou dobu ve vězení, ale zakrátko bylzpátky ve kšeftě poté, co navázal kontakty s britskými a ame-rickými okupačními silami.

• Dřív, než se ujal svého starého místa v Německé bance, bylředitelem “Kreditanstalt für Wiederaufbau” (Kreditního ústavupro znovuvýstavbu) a finančním poradcem Konrada Ade-

nauera. Stal se tak aktivní součástí znovuvýstavby německéekonomiky.

• V 60. letech byl Abs členem dozorčí rady třiceti společností -a ředitelem dozorčí rady dvaceti společností – bezprecedentníto koncentrace moci.


223

Konrad Adenauer, první poválečnýkancléř Německa, využil svého posta-vení k tomu, aby dopomohl celé řaděnacistických přisluhovačů zpátky dosedla.

• Poté, co přišel roku 1933 o post primátora města Kolína n.Rýnem, Adenauer kontaktoval v srpnu 1934 vysoce postavenénacistické politiky a nabídl své služby nacistickému hnutí. Vý-sledkem bylo, že mu nacistická vláda poskytovala platby.

• Při jednáních, která se konala s okupačními mocnostmi roku1949, se Adenauer snažil zabránit demontáži laboratoří, pa-třících farmaceutické společnosti Bayer.

• V průběhu svého čtrnáctiletého období ve funkci německéhokancléře Adenauer dopomohl ke strategicky důležitým postůmněkdejším nacistickým zločincům ve své vládě. Dalším dopo-mohl k předčasnému propuštění z vazby a znovuzískání sta-rých předválečných postů ve správních a dozorčích radách.

• Další příklad je Hans Globke, jehož Adenauer zaměstnal jakosvého poradce pro národní bezpečnost.

• Dalším příkladem je Walter Hallstein, jemuž Adenauer po-mohl, aby ve funkci klíčového strůjce vybudoval struktury“bruselské EU“ a aby se mohl stát prvním prezidentem tzv.“Evropské Komise“.

Adenauer, Konrad(*1876 †1967)

KAPITOLA 6

224

• Roku 1956 Adenauer založil německou tajnou zpravodajskouslužbu “Bundesnachrichtendienst“ (BND). Její ředitel, Rein-hard Gehlen, a spousta jejích zaměstnanců se rekrutovala zřad bývalých zaměstnanců obávané SS, Sicherheitsdienstu(Hitlerovy tajné služby) a Gestapa.

Další informace: GB5KA364


225

Otto Ambros byl členem výkonného vý-boru IG FARBEN v letech 1938 - 1945.

• Ambros dohlížel ve funkci operativníhomanažera na výběr lokality, plánování avýstavbu továrny s názvem “IG Aus-chwitz” (IG Osvětim).

• V letech 1940 - 1945, byl Ambros poradcem ředitele ústřed-ního nacistického plánovacího úřadu, tzv. „Úřadu pro pláno-vání čtyřletky“Carl Kraucha, a ředitelem jeho „Výzkumnéhoa vývojového oddělení“.

• Ambros byl jmenován do funkce “Wehrwirtschafsführer”(vůdce vojenského průmyslu), odpovědným za prostředky ve-dení chemické války. Osobně doporučil Hitlerovi použití ne-rvového plynu Sarin a Tabun ve válce.

• Ambros např. vyvinul roku 1939 pro společnost IG Farbenchemickou zbraň Sarin, po níž roku 1944 následovala dalšíchemická ‚bomba‘ Soman.

• Během procesu s válečnými zločinci v Norimberku z firmy IGFarben soud došel k názoru, že Ambros se za druhé světovéválky dopustil zločinů. Byl usvědčen ze „zotročování“ a odsou-zen k osmi rokům odnětí svobody.

• Roku 1952 byl předčasně propuštěn z vězení. Hned na to do-stal místo jako poradce Konrada Adenauera a různých far-maceutických společností.

Ambros, Otto (*1901 †1990)

Další informace: GB5OA882

KAPITOLA 6

226

Rudolf Augstein, vydavatel týdeníku “DerSpiegel” byl jedním z nejdůležitějšíchnovinářů poválečného Německa.

• Augstein využíval svého vlivu k roz-ptýlení pozornosti veřejnosti, např.od odpovědnosti nacistů za podpá-lení Říšského sněmu roku 1933. Báchorka o tom, že sněmpodpálil Holanďan Marinus van der Lubbe, který byl obviněnjako jediný pachatel, vyšla v sérii článků ve Spieglu.

• Augstein obratně využil zkušeností bývalých členů SS a Ges-tapa k vytvoření systému “investigativního žurnalizmu“, po-mocí něhož po desetiletí ovlivňoval politickou scénupoválečného západního Německa.

• Augsteinovo uvěznění roku 1962 po provalení tzv.“Spiegelaféry,” bylo propagačně vytěženo za účelem vytvoření Aug-steinovy legendy coby „levičáka“. Proto vůbec nepřekvapuje,že Spiegel byl poté veřejností vnímán jako skalní zastáncesvobody tisku.

• Augstein také selektivně umístil bývalé vysoce postavené na-cistické důstojníky na strategické posty v redakci Spieglu:

Wilfried van Oven, osobní tiskový referent nacistického mi-nistra propagandy Josefa Goebbelse, se stal korespon-dentem pro Jižní Afriku –vybraný Rodolfem Augsteinem,který osobně podepsal jeho tiskový průkaz.

Augstein, Rudolf(*1923 †2002)


227

Paul Carell, někdejší důstojník v tiskovém oddělení ministrazahraničí za druhé světové války Joachima von Ribben-

troppa, psal pro Augsteinův plátek pravidelné příspěvky.

Georg Wolff, vysoce postavený úředník v říšském Hlavnímúřadě pro bezpečnost, byl ve Spieglu zaměstnán už po-čátkem 50. let, se posléze stal v 60. letech zástupcem šé-fredaktora.

Horst Mahnke, další vysoce postavený funkcionář v říš-ském Hlavním úřadě pro bezpečnost, byl ředitelem zahra-ničního oddělení Spieglu. Mahnke později psal články i proAxela Springera.

Karl-Friedrich Grosse, vysoce postavený funkcionář v Rib-bentropově ministerstvu zahraničí, se stal ředitelem ber-línské kanceláře Spieglu.

Erich Fischer, ředitel oddělení v Goebbelsově ministerstvu,se stal tiskovým manažerem kanceláře Spiegelu v Düssel-dorfu.

Rudolf Diels, první náčelník Gestapa, dostal ve Spieglusmlouvu s cílem napsat sérii článků o Gestapu, jeho vlastnítajné státní službě, čímž někdejší hrdlořezové získali přesnoc pověst beránků v poválečném Německu. Roku 1933Diels, tou dobou už šéf Gestapa, osobně řídil výslech Ma-rinuse van Lubbeho po požáru Říšského sněmu.

Další informace: GB5RA733

KAPITOLA 6

228

Martin Bangemann, německý politik, bylčlenem Evropské komise v letech 1989a 1999.

• Během svého prvního funkčního ob-dobí v Evropské komisi v letech1989 – 1995 Bangemann sloužil vefunkci komisaře pro vnitřní trh a průmysl.

• Jako komisař se Bangemann v 90. letech zapletl do korupčníaféry, v níž byl obviněn z masivního úplatkářství, protože bralvysoké honoráře za veřejné přednášky, přestože právě to bylokomisařům v jeho pozici výslovně zakázáno.

• Bangemann byl obviněn mimo jiné i ze zneužívání pravomociveřejného činitele, protože přiměl řidiče Komise, aby ho jel slu-žební limuzínou vyzvednout do jižní Francie u jeho jachty.

• Bangemann byl komisařem EU pro průmysl, informaci a tele-komunikační technologie během funkčního období JacqueseSantera. Roku 1999 byl zapleten v korupčním skandálu a bylnucen rezignovat spolu s kompletní Santerovou komisí.

• Po rezignaci Santerovy Komise byl Bangemann jen několiktýdnů nato jmenován členem správní rady španělské teleko-munikační společnosti Telefonica. EU podala trestní oznámeníkvůli podezření ze střetu zájmů. Případ byl později odloženpoté, co Bangemann souhlasil s tím, že nezačne pro společ-nost Telefonica pracovat dřív než v roce 2001.

Bangemann, Martin(*1934)

Další informace: GB5MB824


229

Frits Bolkestein byl eurokomisařem provnitřní trh a služby v letech 1999 a 2004.

• Roku 1996 Bolkestein, který byl toudobou předsedou vládní strany VVD vHolandsku, se pokoušel přesvědčit ho-landského ministra zdravotnictví Else

Borsta, aby zahrnul přípravek na snížení hladiny cholesteroludo refundačního programu nizozemské zdravotní služby. Pří-pravek z názvem Cozaar tehdy prodávala firma Merck, Sharp& Dome, jejímž ředitelem byl právě Bolkenstein. Podle infor-mací zpravodajského programu Netwerk, bylo o Bolkensteinoviznámo, že nutil Borsta ke snížení povinného příplatku za Zocor,dalšího léku skupiny Merck, Sharp & Dome.

• Během svého funkčního období jako eurokomisař pro servisníslužby vnitřního trhu, Bolkestein vypracoval návrh “Směrnicslužeb na vnitřním trhu”. Podle tzv. „Bolkensteinovy směrnice“měl být vytvořen jeden jediný vnitřní trh služeb, v podstatě in-spirovaný původními plány na vznik společného trhu Velko-německé říše, jehož autorem byl prominentní nacistickýadvokát Walter Hallstein.

• Roku 2001 se Bolkestein odmítl zúčastnit protestní akce poté,co poslanci Evropského parlamentu požádali komisi, aby vyšet-řila obvinění z tajných bankovních účtů v Clearstreamu, odděleníposkytovatele finančních služeb na Německé burze (DeutscheBörse). O pět let později r. 2006 odpadlík EU Paul van Buitenen– který už předtím roku 1996 odhalil skandál v Santerově Ko-

Bolkestein, Frits (*1933)

KAPITOLA 6

230

mise – prohlašoval, že Bolkenstein byl členem konzultačního vý-boru ruské banky „Menatep“. Tuto banku předtím obvinil HarlemDésir, francouzský poslanec Evropského parlamentu z toho, žemá tajné konto u Clearstreamu, čímž vzniká řada otazníků nadpředchozím Bolkensteinovým odmítnutím, něco proti Clear-streamu podniknout.

• Bolkestein pracoval pro petrochemickou společnost RoyalDutch Shell od roku 1960 do roku 1975.

Další informace: GB5FB421


231

Carl Bosch byl předsedou dozorčí radyIG Farben od r. 1931 do své smrti.

• Roku 1910 spolu s Fritzem HaberemBosch vynalezl způsob výroby amoniakuve velkém za účelem výroby výbušnin.Tím otevřel dokořán dveře extrémně vý-

nosnému monopolu své společnosti BASF, která se pozdějistala součástí neblaze proslulého koncernu IG Farben.

• Roku 1918 byl Bosch ekonomickým konzultantem německévlády při mírových rozhovorech, které následovaly po 1. svě-tové válce. Oproti původním plánům vítězných mocností, podlenichž měly být všechny výrobny chemického průmyslu v Ně-mecku demontovány, se Boschovi podařilo si s vítězi plácnouta demontáži továren zabránit. Výměnou za tak velkorysé gestozískaly spojenecké mocnosti přístup k utajovaným vědomos-tem o průmyslové výrobě barviv a Haber-Boschově receptu navýrobu amoniaku.

• Po vzniku společnosti IG Farben roku 1925, se Bosch stal ře-ditelem správní rady.

• Roku 1931 po smrti Carla Duisberga, se Bosch stává ředite-lemdozorčí rady IG Farben. Tuto špičkovou funkci zastával aždo své smrti roku 1940.

• Roku 1937 byl Bosch jmenován předsedou Společnosti cí-saře Viléma, střešní organizace všech institutů císaře Vilémaa jedním z průkopníků neetického vědeckého výzkumu, kterýv éře nacizmu probíhal. Společnost byla dotovaná jak z ve-řejných, tak soukromých prostředků. K soukromým zdrojůmpatřila společnost IG Farben a Rockefellerova nadace.

Bosch, Carl(*1874 †1940)

Další informace: GB5CB992

KAPITOLA 6

232

Werner Daitz byl jedním z předních za-stánců nacistické teorie “Většího prostoru”v Evropě pod německou nadvládou.

• Werner Daitz studoval technickouchemii a pracoval 10 let ve funkcigenerálního ředitele firmy“Schön &Spol.“.Tato továrna se později stala součástí koncernu IG Farben.

• Roku 1916 Daitz jako první použil pojmu “Evropské hospodář-ské společenství.” O čtyřicet let později tento pojem převzalijeho následovníci a označili jím jednu z prvních organizací nacestě k Evropské unii.

• Zhruba ve stejnou dobu Daitz začal zveřejňovat články a knihyo ekonomických a sociálních tématech s hlavním zaměřenímna rozšířený evropský hospodářský trh pod vedením nacistic-kého Německa.

• Roku 1931 se stal Daitz členem říšského vedení Hitlerovy na-cistické strany, odpovědným za ekonomickou oblast.

• Po roce 1933 byl Daitz členem Říšského sněmu za stranu na-cistů, NSDAP.

• Roku 1933 se Daitz stává ředitelem úřadu pro zvláštní záleži-tosti a později ředitelem zahraničního obchodu nacistickéstrany. Úřad zahraničního obchodu byl jednou z hlavních na-cistických ideologických myšlenkových líhní a jeho šéfem bylArnold Rosenberg, jeden z nejplodnějších Hitlerových politic-kých šamanů v oblasti zahraničních styků.

Daitz, Werner(*1884 †1945)


233

• Roku 1939 zakládá Daitz Společnost pro evropské ekono-mické plánování a makroekonomiku, dotovanou nacistickýmÚřadem zahraničního obchodu.

• Přímou pobočkou Společnosti pro evropské ekonomické pláno-vání a makroekonomiku byl Ústřední výzkumný ústav pro ná-rodní ekonomický pořádek a ekonomiku většího prostoru, jejímžředitelem byl Arno Soelter.

Další informace: GB5WD198

KAPITOLA 6

234

Étienne Davignon je bývalý eurokomisař.V současné době je předsedou skupinyBilderberg a členem představenstva far-maceutické společnosti.

• Davignon byl eurokomisařem pro průmyslové trhy, celní unii aprůmysl v době Jenkinsovy Komise v letech 1977 – 1981, a vletech 1981 - 1985 byl eurokomisařem pro záležitosti průmyslua energetiky v době Thornovy Komise.

• Davignon je členem Trilaterální komise.

• Od roku 1989 do roku 2001 byl Davignon předsedou belgickéspolečnosti Société Générale de Belgique.

• Od roku 1990 byl Davignon členem představenstva farmaceu-tické společnosti Gilead Sciences – té samé společnosti, prokterou pracoval ve funkci ředitele představenstva i někdejšíministr obrany Spojených států amerických Donald Rumsfeld.

• Roku 2005 se Davignon stal předsedou tajnůstkářské skupinyBilderberg, jejíž zasedání se konají za zavřenými dveřmi bezúčasti veřejnosti, a jichž se může zúčastnit jen na pozvání vy-braná elita bohatých a mocných ze světa aristokracie, politiky,obchodu, bankovnictví a žurnalistiky.

Davignon, Étienne(*1932)

Další informace: GB5ED424

Franco Frattini je současný italský mini-str zahraničí a bývalý eurokomisař.

• Když byl jmenován členem komise roku 2004, Frattiniho po-věst utrpěla hned první šrámy poté, co se vynořily kontro-verzní obvinění, že je svobodný zednář.

• Roku 2008 Frattini oznámil plán, podle něhož se budou brátotisky prstů a sbírat osobní informace o všech návštěvnícíchcestujících přes hranice EU. Následujícího roku se jeho plánstává smutnou skutečností: v budoucnu budou muset obsa-hovat všechny nové cestovní pasy členských zemí EU digitálníotisk prstů držitele včetně jeho podobizny. Od roku 2011 budoumuset všichni občané zemí, které nejsou členem EU, poskyt-nou při návštěvě EU své biometrické údaje.

• Frattiniho společníci, jako například italský premiér Silvio Ber-lusconi, museli čelit obviněním, že mají styky se svobodnýmizednáři a mafií.


235

Frattini, Franco(*1957)

Další informace: GB5FF666

KAPITOLA 6

236

Hans Globke pracoval na právní úpravěnacistického holocaustu a byl „šedoueminencí“ ve vládě Konrada Adenauera,prvního německého poválečného kancléře.

• Globke studoval práva a politickévědy a poté vstoupil do pruskýchresp. německých státních služeb.

• Roku 1929 se Globke stal správním poradcem pruského mi-nistra vnitra.

• Po požáru Říšského sněmu se Globke podílel na vypracováníZmocňovacího zákona a zákona o rozpadu Pruska. Poté bylpřeveden do německého ministerstva vnitra.

• Globke získal pověst experta na rasové otázky. Pracoval na„Druhém nařízení pro realizaci zákona o změně jména a pří-jmení“ (“Zweite Verordnung zur Durchführung des Gesetzesüber die Änderung von Familiennamen und Vornamen“).

• Zákony a nařízení, na nichž Globke na Ministerstvu vnitra pra-coval, sehrály podstatnou přípravnou úlohu před vznikem no-rimberským rasovým zákonům.

• Roku 1936 byl Globke spoluautorem komentáře k norimber-ským rasovým zákonům.

• Za 2. světové války hrál Globke klíčovou úlohu při transferunacistických holocaustových zákonů na anektovaná evropskáúzemí.

• V poválečném Německu se Globke stává „šedou eminencí“ vpozadí vlády prvního poválečného německého kancléře Kon-rada Adenauera. V této pozici měl obrovskou moc při ztvár-nění nového Německa a přípravě plánů pro „bruselskou EU“.

Globke, Hans(*1898 †1973)

Další informace: GB5HG188


237

Hermann Göring byl jedním z čelnýchnacistických politiků, který byl mimo jinéi ředitelem Čtyřletého nacistického plá-novacího úřadu, v němž hlavní slovoměla IG Farben.

• Göring byl syn prvního říšského komisaře německé koloniev Jihozápadní Africe (dnes Namibie).

• Za 1. světové války, poté, co nejprve bojoval v pozemnímvojsku, přešel do německých vzdušných sil a roku 1917 sestal velitelem letky vzdušných sil. Roku 1918 byl jmenovánvelitelem bojové letky. Koncem 1. světové války měl Goeringhodnost kapitána.

• Roku 1922 v době, kdy studoval dějiny a ekonomii v Mni-chově, se Goering setkal s Hitlerem. Byl jmenován prvním ve-litelem Sturmabteilung (SA, Úderného oddělení). Roku 1928,se stal za nacistickou NSDAP členem německého parlamentua ve druhém volebním období byl jeho prezidentem. V tomtopostavení Göring sehrál ústřední úlohu při likvidaci německédemokracie a nastolení režimu nacistické krutovlády.

• Roku 1933 se Göring stává říšským ministrem letectva, kterýbyl odpovědný za znovuvýstavbu německých vzdušných sil.Za své zásluhy v této oblasti mu Hitler propůjčil tehdy zatímnevyšší vojenskou hodnost Generálního polního maršála –“Generalfeldmarschall”. Roku 1940 musela být pro Göringavytvořena nová, o stupeň vyšší hodnost – říšského polníhomaršála, do níž byl dotyčný povýšen na základě zvláštníhodekretu.

Göring, Hermann(*1893 †1946)

KAPITOLA 6

238

• Roku 1936 byl Göring jmenován do funkce „Zplnomocně-ného komisaře čtyřletého plánu“, jehož cílem bylo do čtyř letpřipravit německou armádu na válku. Carl Krauch, který lob-boval na stejnou funkci, později jako kompenzaci obdržel klí-čovou úlohu v rámci toho plánu. U příležitosti oslav jehonarozenin, vyslovil Göring Hermannu Schmitzovi, ředitelipředstavenstva společnosti IG Farben, výslovný dík za to, žemu dal Kraucha k dispozici.

• Ve funkci ředitele „Čtyřletky“ byl Göring odpovědný za vyko-řisťování ekonomik obsazených území. Skutečnost, že mi-liony lidí přitom zemřely hladem, Göring považoval za„nevyhnutelnost“.

• Přestože byla roku 1940 Göringova „Čtyřletka“ rozšířena,jeho vliv v nacistickém režimu kvůli Hitlerovým výhradám vůčiGöringově závislosti na morfiu upadal. Roku 1942 převzalopovinnosti Čtyřletého plánu ministerstvo pro vyzbrojení podvedením Alberta Speera.

• Po ukončení války se Göring ocitl na lavici obžalovaných vnorimberském procesu s nejhoršími válečnými zločinci. Roku1946 byl shledán vinným kvůli účasti na všeobecném plánua spiknutí za účelem dovršení válečného zločinu, kvůli plá-nování, iniciování a rozpoutání válečné agrese; kvůli váleč-ným zločinům a zločinům proti lidskosti. Byl odsouzen ktrestu smrti na šibenici, ale výkonu trestu unikl spáchánímsebevraždy krátce před výkonem trestu.

Další informace: GB5HG322


239

Karl-Theodor zu Guttenberg je sou-časný ministr obrany SRN a potomekněmecké šlechty.

• Jedním z jeho adoptivních předků je Joachim von Ribben-

trop, Hitlerův ministr zahraničí, odsouzený k smrti v pová-lečných Norimberských procesech s válečnými zločinci.

zu Guttenberg, Karl-Theodor

(*1971)

Další informace: GB5KG822

KAPITOLA 6

240

Edward Heath byl britským premiérem v letech1970 - 1974. Velká Británie vstoupila do „brusel-ské EU“ v lednu 1973 během jeho premiérování.

• Heath dlouho snil o tom, včlenit svou zemi doEvropské federace. Ve svém inauguračnímparlamentním projevu předneseném 26.června 1950, kdy se stal členem Dolní sněmovny britského parlamentu,otevřeně požadoval na vládě přijetí Schumanova plánu. Tento plán je dílemněkdejšího francouzského ministra zahraničních věcí Roberta Schumana,které bylo představeno veřejnosti pouhý měsíc před tím, než se Heathstal členem Britského parlamentu, a vedl přímo ke vzniku bruselské EU.

• Heath měl dobré kontakty s elitou Kartelu, účastnil se setkání tajné sku-piny Bilderbergů roku 1976, a r. 1980 měl projev v Rockefellerem vedenéTrilaterální komisi. Byl také přítelem předsedy a výkonného ředitele far-maceutické společnosti Glaxo, Sir Austina Bidea.

• Dalším dobrým Heathovým přítelem byl Eric Roll, později pasovaný nabarona Rolla z Ipsdenu a člena horní sněmovny Britského parlamentu.Roll byl častým hostem setkání výše zmiňované skupiny Bilderbergů ačlenem jejího velmi mocného výkonného výboru.

• Poté, co francouzský prezident Charles de Gaulle v 60. letech opakovaněvetoval vstup Velké Británie do EU, Heath pozval bývalého špičkovéhonacistického advokáta Waltera Hallsteina do Chequers, letního sídla brit-ského premiéra. Tato Hallsteinova návštěva byla jednou z celé řady se-tkání v Chequers během Heathova volebního období ve funkci premiéra.Během celého desetiletí jednání o vstupu Británie do EU se oba za úče-lem úzké, zákulisní spolupráce setkali ještě mnohokrát.

• V předmluvě německého vydání Andrew Rothovy knihy, ‘Edward Heath- Ein Mann für Europa’, (Edward Heath – muž pro Evropu), která vyšla r.1973, Hallstein shrnul Heathovu úlohu v komplotu, jímž se Velká Británieocitla v náručí bruselské EU tím, že bez obalu prohlásil: “Úspěch tétobitvy byl do určité míry i mým vítězstvím.”

Heath, Edward(*1916 †2005)

Další informace: GB5EH388


241

Max Ilgner byl členem představenstvaIG Farben a v podstatě hlavní spojovacíčlánek mezi nacistickou vládou a IGFarben.

• Ilgner se do obchodu s chemickými produkty prakticky narodil:jeho otec totiž pracoval v BASF. Po absolvování pruské důs-tojnické akademie v Berlíně studoval Ilgner chemii, práva, me-talurgii a politickou ekonomii.

• Roku 1924 byl Ilgner vrchním, k podpisu autorizovaným proku-ristou firmy Cassella, první firmy vyrábějící chemoterapeutika.

• Po sloučení společnosti Cassella s koncernem IG Farben, seIlgner stal ředitelem ústředního finančního oddělení v Berlíně.

• V následujících letech Illgner vytvořil důmyslnou soustavu ma-nipulace nacistické vlády, která vešla do povědomí veřejnostipod názvem “ Ilgnerův systém”. Hlavním úkolem berlínskýchkancelářích IG Farben “Berlin NW7” (název oddělení politickéekonomie), jemuž řediteloval Illgner, bylo pěstovat kontakty sezástupci vlády. V žargonu moderní politiky to byla bez nad-sázky mimo jiné i velmi účinná lobbyistická buňka nacizmu.

• Ekonomického oddělení v Illgnerově berlínské kanceláři IGFarben se navíc používalo jako špionážního nástroje v zahra-ničí. Jeho zpravodajství o situaci venku mělo široké uplatněnív nacistické vládě.

Ilgner, Max(*1899 †1966)

KAPITOLA 6

242

• Ilgner byl integrální součástí tzv. kroužku F (“F-Kreis” – „F“ jeiniciálou slova „Führer“, vůdce: pozn. překlad.), v němž sescházeli vůdčí osobnosti německého průmyslu. Kroužek sescházel v Illgnerově kanceláři, kde se konaly porady s Josep-hem Goebbelsem, Hitlerovým ministrem propagandy, ohledněřešení propagace německého průmyslu.

• Max Ilgner byl jmenován vůdcem vojenského průmyslu v roce1938.

• Součástí Ilgnerových kompetencí v berlínských kanceláříchIG Farben bylo vyvíjet strategie pro nastolení velkoevropskéhohospodářského prostoru. V tomto ohledu aktivně zastupovalzájmy IG Farben ve funkci místopředsedy Středoevropskéhoobchodního fóra, zájmové skupině německého průmyslu,bank a obchodních partnerů, jehož cílem bylo ovládnout stře-doevropský trh.

• Před německou invazí do Polska Illgner představil německévládě soupis továren, o něž měla IG Farben zájem. Tato pro-cedura se pak opakovala pokaždé bezprostředně před ně-meckou okupací nové země.

• Ilgner byl zatčen roku 1945 americkým vojenským soudem abyl odsouzen ke třem rokům odnětí svobody za válečné zlo-činy, zločiny proti lidskosti, za plenění a devastaci okupova-ných území a konfiskaci továren.

Další informace: GB5MI444


243

Helmut Kohl je bývalý německý kancléř a lobby-ista farmaceutického průmyslu na plný úvazek.

• Po 2. světové válce si chemický a farmaceutickýprůmysl doslova hýčkal politiky v nejvyšších vlád-ních funkcích. Jedním z nich byl právě Helmut Kohl.

• Od r.1959 -1969 se Kohl činil především jakolobbyista farmaceutického průmyslu na plný úvazek ve „Svazu německéhochemického průmyslu“ (“Verband der Chemischen Industrie”).

• Roku 1969 se Kohl stává ministerským předsedou spolkové země Porýní Falcka,státu se silně vyvinutým a ještě silněji ovlivňovaným farmaceutickým průmyslem.

• Roku 1982 se Kohlovi podařilo svrhnout pomocí vyslovení tzv. „konstruktivnínedůvěry“ vládu sociální demokracie a stát se německým kancléřem. Samoz-řejmě nikoli bez obligátní zákulisní asistence farmaceutického Kartelu. Jakořádném členovi firmy získala BASF v Helmutu Kohlovi konečně někoho, kdomohl zastupovat její zájmy až na samé špičce mocenské pyramidy.

• Kohl projevil zcela mimořádný zájem o sjednocení Evropy. Byl jedním z hlavníchstrůjců Maastrichtské smlouvy a společné evropské měny EUR. K rozhodnutí, uči-nit Frankfurt hlavním sídlem Evropské centrální banky, došlo hlavně díky jeho vlivu.

• 16 dlouhých let zastupoval Helmut Kohl jako kancléř Spolkové republiky Ně-mecka globální politické zájmy farmaceutického Kartelu.

• Roku 1995, v době, kdy byl Kohl ještě kancléřem, vyšlo najevo, že obchodníkse zbraněmi poskytl Kohlově straně CDU sérii nevyjasněných plateb. Skan-dál se rozrostl v listopadu 1999, kdy státní zastupitelství v německém Augs-burku vydalo zatykač na někdejšího pokladníka Kohlovy CDU kvůli daňovémúniku právě v souvislosti s výše zmiňovanými dotacemi lobbyisty zbrojař-ského průmyslu. Vyšetřovatelé mimo jiné zjistili, že tyto peníze nebyly jedi-nými, které putovaly do pokladny CDU, nýbrž že strana používala dobřepromazaný systém ilegálních zahraničních bankovních účtů. Kohl ovšempřed soudem odmítl uvést jména sponzorů.

Kohl, Helmut(*1930)

Další informace: GB5HK841

KAPITOLA 6

244

Carl Krauch byl ředitelem dozorčí rady IG Farben.

• Carl Krauch studoval chemii a začalpracovat v BASF roku 1912. Stal semanažerem pobočky BASF na vý-robu amoniaku v Merseburgu r. 1922.

• Roku 1929 se Krauch stává ředitelem nové pobočky IG Far-ben na vysokotlakou chemii “Hochdruck-Chemie” a roku 1934se stává členem představenstva firmy IG Farben.

• Kromě svého vysokého postu v představenstvu pobočky IGFarben na vysokotlakou chemii se stává i ředitelem “Vermitt-lungsstelle Wehrmacht”, „Zprostředkovacího orgánu Wehrma-chtu“ což byla v podstatě spojka IG Farben s německouarmádou.

• Roku 1936 se Krauch stává ředitelem Oddělení výzkumu avývoje v „Čtyřletém plánovacím úřadě“. Tento „čtyřletý“ úřadbyl vládní agenturou, vytvořenou za účelem přípravy Německana válku ve lhůtě čtyř let. Před vznikem této agentury Krauchaktivně lobboval pro oddělení pro válečnou mobilizaci.

• Roku 1938 se Krauch stává generálním agentem pro zvláštníúkoly, týkající se chemických výrobků v rámci aktivit Úřadu pročtyřletý plán. Jeho zvláštním zaměřením bylo široké použití vIG Farben vyráběného otravného plynu v nastávající válce.

• Roku 1939 byl Krauch povýšen na ředitele oddělení pro eko-nomickou expanzi, která byla součástí čtyřletého plánu.

Krauch, Carl (*1887 †1968)


245

• Roku 1940 se Krauch stává následníkem Carla Bosche vefunkci předsedy dozorčí rady IG Farben. Přijetím této funkcese ale nic neměnilo na Krauchových předchozích aktivitách vrámci jeho činnosti v Úřadu pro čtyřletý plán.

• Roku 1948 byl Krauch v norimberských procesech s váleč-nými zločinci odsouzen k šesti rokům odnětí svobody za vá-lečné zločiny proti lidskosti, protože se podílel na zotročovánía deportaci pracovních sil.

• Nicméně už roku 1950 byl propuštěn na svobodu a stal se čle-nem dozorčí rady Chemických závodů Hüls AS, jedné ze spo-lečností, které vznikly poválečnou ‚demontáží‘ koncernu IGFarben.

Další informace: GB5CK498

KAPITOLA 6

246

Angela Merkelová se stala německoukancléřkou roku 2005 a má úzké styky schemickou lobby.

• Merkelová studovala v letech 1973 –78 fyziku na univerzitě v Lipsku vevýchodním Německu, kde získaladoktorát za dizertaci v oblasti kvantové chemie. V letech 1978– 1990 pracovala a studovala v ústředním ústavu fyzické che-mie v Akademii věd ve východním Berlíně.

• Po znovusjednocení Německa byla Merkelová roku 1990 zvo-lena jako poslankyně Spolkového sněmu.

• Roku 1991 se stala ministryní žen a mládeže v kabinetu Helmuta Kohla. V letech 1994 – 1998 zastávala funkci Mini-stryně pro životní prostředí a jadernou bezpečnost. Měla velmipřátelský vztah s Helmutem Kohlem a říkalo se jí „Kohlovoděvče“ (“Kohls Mädchen”). Roku 2000 se stala nástupkynísvého mentora ve funkci předsedy strany CDU.

• Roku 2005 se Merkelová stal německou kancléřkou. V projevukrátce před zvolením řekla: „Německý lid nebude mít v bu-doucnosti právo na demokracii a ekonomiku volného trhu“.Bylo zjevné, že Merkelová už za sebou měla masáž Kartelu.

• Jeden z jejích osobních poradců je výkonný ředitel firmy BASFJürgen Hambrecht, který byl za 2. světové války členem Kar-telu IG Farben.

Merkel, Angela (*1954)

Další informace: GB5AM988


247

Günther Oettinger se stal eurokomisa-řem pro energii roku 2010.

• Roku 1972 Oettinger začal studovatpráva a ekonomii na univerzitě v Tübin-genu. Od roku 1984 pracoval jako ad-vokát v Ditzingenu.

• Jeho politická kariéra začala roku 1983, kdy se stal předse-dou „Mladé unie“ (Junge Union) mládežnické organizacetehdy vládnoucí konzervativní strany CDU ve své domácízemi Badensku-Württembersku.

• Během doby svého předsednictví v Mladé unii se stal spolu-zakladatelem „Andského paktu“. Ten se skládal ze skupiny po-litiků, jejímiž členy byli i hesenský ministerský předsedaRoland Koch a Christian Wulff z Dolního Saska, bývalí ministřiMatthias Wissmann and Franz-Josef Jung, člen evropskéhoparlamentu Elmar Brok a někdejší prezident Evropského par-lamentu Hans-Gerd Pöttering.

• Roku 2005 se Oettinger stal ministerským předsedou spolkovézemě Badenska – Würtemberska. Během svého funkčníhoobdobí, místo aby ho nazval pravým jménem, pěl ódy na jed-noho ze svých předchůdců ve funkci, bývalého nacistickéhoadvokáta Hanse Fibingera. Oettinger se ho naopak pokoušelna veřejnosti prodat jako oběť nacizmu.

• Navzdory Oettingerově pokusům o revizi Fibingerovy minu-losti, Angela Merkelová ho přesto nominovala do funkce ně-meckého eurokomisaře, jímž byl nakonec jmenován a ve svéfunkci eurokomisaře pro energetiku setrvá do roku 2010.Vzhledem k Oettingerově nedostatku zkušenosti v evropsképolitice a otázkám globální energetiky vyvolala jeho nominacena veřejnosti vlnu pobouření.

Oettinger, Günther(*1953)

Další informace: GB5GT422

KAPITOLA 6

248

Carl Friedrich Ophüls byl německý advokát.

• Studoval ekonomii a práva a po studiu začal r. 1923 pracovatna německém ministerstvu zahraničí.

• V letech 1925 - 1931 Ophüls pracoval na německém velvys-lanectví v Londýně.

• Po uchvácení moci nacisty pracoval jako soudce v oblasti pa-tentovacího práva a jako předseda okresního soudu ve Frank-furtu nad Mohanem.

• Roku 1942 se stal vysokoškolským profesorem na univerzitěve Frankfurtu.

• Po válce se Ophüls stává právním poradcem německé vládypro otázky evropské integrace. V letech 1955 – 1958 byl ně-meckým velvyslancem v Belgii.

Ophüls, Carl Frie-drich (*1895 †1970)

Další informace: GB5CO266


249

François-Xavier Ortoli byl prezidentemEvropské komise v letech 1973 - 1977a eurokomisařem v letech 1977 - 1984.

• Ortoli se stal francouzským ministrem hospodářství a financír. 1968. V letech 1969 – 1972 byl ministrem rozvoje průmyslua vědy.

• Ortoli se stal prezidentem Komise EU roku 1973, a sloužil vtéto funkci do roku 1977. V následující komisi pod vedenímAngličana Roy Jenkinse byl eurokomisařem pro ekonomickéa finanční záležitosti.

• Roku 1983 se Ortoli zúčastnil prvního setkání „Evropskéhokola průmyslníků“, vlivné zájmové skupiny, jejímiž členy bylimimo jiné vysoce postavení zástupci chemického, petroche-mického a farmaceutického průmyslu. Mezi účastníky se-tkání, jehož se zúčastnil i Ortoli, byli vysoce postavenízástupci petrochemické společnosti Shell, chemické a farma-ceutické společnosti Ciba/Geigy a chemičky ICI.

• Roku 1984, bezprostředně po jeho posledním funkčním ob-dobí v Evropské komisi, Ortoli byl jmenován předsedou petro-chemické společnosti Total.

Ortoli, François-Xa-vier (*1925 †2007)

Další informace: GB5FO552

KAPITOLA 6

250

Anton Reithinger byl ředitelem politicko-ekomického oddělení společnosti IGFarben’s v Berlíně. Jeho oddělení provo-zovalo špionážní činnost pro nacistickouvládu na území cizích států a jejího zpra-vodajství vydatně využívaly různé or-gány nacistické vlády.

• Anton Reithinger byl ředitelem „Národohospodářského oddě-lení“ koncernu IG Farben’s “ (Volkswirtschaftliche Abteilung”)úřadu NW7 v Berlíně.

• Reithingerovo oddělení využívala nacistická vláda ke špioná-žním účelům v cizině. Její citlivé zpravodajství poskytovalospoustu prostoru k manipulaci zahraničních klientů.

Reithinger, Anton (*1898 - ? )

Další informace: GB5AR877

?


251

Joachim von Ribbentrop byl německýmministrem zahraničí v letech 1938 -1945. Jako usvědčený válečný zločinecbyl roku 1946 popraven v procesech sválečnými zločinci v Norimberku.

• Poté, co bojoval na německé straně v 1. světové válce, kdeto dotáhl na hodnost poručíka, von Ribbentrop se stal zástup-cem francouzské firmy obchodující s vínem a likéry. Roku1920 se oženil s Annou Elisabeth Henkellovou, dcerou OttoHenkella, majetného ředitele společnosti Henkell & Co, vyrá-bějící šampaňské. Ve 20. letech byla Ribbentropova společ-nost pro import-export jednou z největších v Německu.

• Von Ribbentrop se setkal s Adolfem Hitlerem koncem 20. leta vstoupil do NSDAP roku 1932, přičemž nacistům zprostřed-kovával styky s dalšími vlivnými osobnostmi.

• Po Hitlerově uchvácení moci se von Ribbentrop stal poradcemnacistické strany v oblasti zahraniční politiky. Později se stalříšským ministrem a velvyslaneckým zplnomocněncem a tutofunkci zastával v letech 1935 – 1936. Po dvou letech jako ně-mecký velvyslanec v Londýně, se roku 1938 stal německýmministrem zahraničí.

• Von Ribbentrop byl hnacím agregátem za vzmáhajícími se pro-tibritskými náladami v Hitlerově vládě. Roku 1939 sehrál klíčo-vou úlohu v jednáních o německo-sovětském paktu oneútočení.

• Po úspěšné okupaci Francie a dalších západoevropskýchzemí von Ribbentropovo ministerstvo zahraničí převzalo od-povědnost za osud židů žijících v těchto regionech.

von Ribbentrop, Joachim

(*1893 †1946)

KAPITOLA 6

252

Von Ribbentrop se aktivně zapojil do organizovaného vyvraž-ďování židů v těchto regionech a r. 1943 se mu dostalo za zá-sluhy v této oblasti z rukou samotného Hitlera peněžního daruve výši 1 milionu říšských marek.

• Von Ribbentrop byl zatčen roku 1945 a shledán vinnýmběhem procesů s válečnými zločinci v Norimberku, podlenichž se dopustil válečných zločinů, plánování válečné agresea zločinů proti lidskosti. Byl odsouzen k trestu smrti na šibenici.Trest byl vykonán v říjnu 1946.

Další informace: GB5JR411


253

Nicolas Sarkozy je současný francouz-ský prezident. Úřadu se ujal roku 2007.

• Sarkozy studoval soukromé a obchodní právo na pařížské uni-verzitě Paris X Nanterre. Po studiu pracoval jako advokát, spe-cializovaný na oblast obchodního a rodinného práva. Jednímz jeho klientů byl mimo jiné i Silvio Berlusconi, italský premiéra mediální mogul.

• Sarkozyho politická dráha se rozjela roku 1982, kdy se stalprimátorem města Neuilly-sur-Seine, jedné z nejbohatšíchobcí Francie. V této funkci setrval do roku 2002.

• V témže roce se Sarkozy stává francouzským ministremvnitra. V této funkci se mu podařilo zařídit sňatek mezi fran-couzským farmaceutickým skřítkem Sanofi a švýcarsko-ně-meckým obrem Aventis/Hoechst. V letech 2004 – 2005 bylSarkozy francouzským ministrem financí a poté, v letech 2005– 2007, zasedl opět na své staré, oblíbené křeslo na minister-stvu vnitra.

• Nicméně roku 2006 Sarkozy oznamuje své plány kandidovatna funkci francouzského prezidenta. Během svého rozhod-ného předvolebního boje ve snaze zastrašit francouzské stře-dové voliče, rozjel difamační kampaň, namířenou proticizincům a imigrantům. Zašel dokonce tak daleko, že nazvalbezprizornou mládež na předměstích Paříže „svoločí“, čímžzáměrně nalil do ohně xenofobie a zároveň se francouzskémulidu nezištně nabídl jako zachránce „pořádku a práva“.

Sarkozy, Nicolas(*1955)

Další informace: GB5NS721

KAPITOLA 6

254

Arno Sölter byl skalním zastáncem naci-stické teorie Velkoněmecké říše.

• Sölter byl ředitelem oficiálního nacistického “Ústředního vý-zkumného ústavu národního ekonomického pořádku a ekono-mie velkého prostoru ”.

• Roku 1941 Sölter napsal velmi vlivnou knihu s názvem “Kartelvelkého prostoru ” (“Das Großraum-Kartell”), v němž popisovalekonomický plán pro Evropu pod německou nadvládou.

• Po 2. světové válce pracoval Sölter v německém Spolkovémprůmyslovém svazu “Bundesverband der Deutschen Indu-strie” (BDI), lobbyistické skupině německého průmyslu.

Sölter, Arno (*1911 †1987)

Další informace: GB5AS335


255

Peter Sutherland byl eurokomisařem v letech1985 - 1989 a sloužil v představenstvechcelé řady multimiliardových nadnárodníchkorporací včetně petrochemické společnostiBP (Brittish Petroleum).

• Sutherland studoval práva na univerzitěv Dublinu. Roku 1982 se stal vrchním státním zástupcem v Irsku.

• Členem Komise EU se stal roku 1985 ve funkci eurokomisaře pro po-litiku hospodářské soutěže. Roku 1990, po skončení funkčního ob-dobí, se stal členem představenstva petrochemické společnosti BP.Roku 1997 byl jmenován ředitelem představenstva téže společnosti.

• Roku 1992, v době, kdy byl členem představenstva BP, se stal před-sedou výboru, který podával zprávy Evropské komisi o fungovánítzv. „Vnitřního trhu“ EU.

• Roku 1995 se stal generálním ředitelem Světové obchodní organi-zace WTO.

• Roku 2007, kdy byl předsedou představenstva společnosti BP, seSutherland stal poradcem prezidenta Komise EU Barrosa prootázky energetiky a klimatu.

• Kromě předsednictví představenstva společnosti BP byl Sutherlandi předsedou společnosti Goldman Sachs International. Předtím bylnevýkonným ředitelem Královské Skotské Banky (Royal Bank ofScotland) a členem představenstva nadnárodní strojírenské korpo-race ABB.

• Sutherland je členem výkonného výboru mimořádně vlivné skupinyBilderberg. Je i předsedou evropské pobočky Rockefellerem finan-cované Trilaterální komise, v níž se soustřeďují elitní vůdci světo-vého obchodu, médií, akademiků, politiků a nevládních organizacíJaponska, Evropy a Severní Ameriky.

Sutherland, Peter(*1946)

Další informace: GB5PS961

KAPITOLA 6

256

Fritz ter Meer byl členem představen-stva IG Farben a je to usvědčený vá-lečný zločinec.

• Ter Meer studoval chemii a práva veFrancii a Německu, potom pracoval v chemičce svého otce Dr.E. ter Meer & Cie. Roku 1925 se tato společnost sloučila s IGFarben.

• Ter Meer se stal členem představenstva IG Farben roku 1925a zůstal jím až do roku 1945. Byl také členem pracovního atechnického výboru IG Farben.

• Ter Meer složil jako ředitel sekce II v německém ministerstvuválky.

• Roku 1939 přesvědčil ředitele německé Agentury pro vojenskézbraně, aby používala otravný plyn Tabun, vyráběný v IG Far-ben.

• Od roku 1941 byl ter Meer odpovědný za výstavbu a operacetovárny IG Farben v koncentračním táboře Osvětim.

• Roku 1943 se ter Meer stal generálním agentem v Itálii, říšskýmministrem pro vyzbrojení a válečnou výrobu.

ter Meer, Fritz(*1884 †1967)


257

• Ter Meer byl zatčen roku 1945 a byl obžalován v Norimberku vprocesech s válečnými zločinci ze společnosti IG Farben resp.odsouzen za válečné zločiny, zločiny proti lidskosti, plenění akonfiskace továren na okupovaných územích a za účast na zo-tročování a deportace otrockých pracovních sil. Byl odsouzenk sedmi rokům odnětí svobody, ale roku 1950 byl předčasněpropuštěn na svobodu.

• Roku 1952 se ter Meer stává předsedou dozorčí rady společ-nosti Bayer.

• Během procesu s Kartelem IG Farben v Norimberku, ter Mee-rův obhájce specificky vyzdvihl, že koncept totálního evrop-ského hospodářského prostoru formoval veškeré snahy a cílejeho klienta.

Další informace: GB5FM677

KAPITOLA 6

258

Carl Wurster pracoval v IG Farben aspolečnosti Degesch, kde byl jedním zčinitelů, zodpovědných za výrobu otrav-ného a smrtícího plynu Zyklon B.

• Wurster studoval chemii a začal pracovat r. 1924 v BASF.Roku 1925 začal pracovat v oddělení anorganické chemie IGFarben.

• Roku 1934 se stal Wurster ředitelem oddělení anorganickéchemie IG Farben.

• Wurster také sloužil v představenstvu společnosti Degesch,dceřiné společnosti IG Farben, kde se vyráběl Zyklon B –otravný plyn používaný v plynových komorách koncentrač-ního tábora v Osvětimi.

• Wurster se stal členem představenstva IG Farben roku 1938.

• Roku 1952 se stal výkonným ředitelem reformované společ-nosti BASF.

Wurster, Carl (*1900 †1974)

Další informace: GB5CW892


259

Kapitola 7

Štafeta života

V předchozí kapitole této knihy jsme se se čtenáři podělili o stříz-livý rozbor toho, jak se dědicové strůjců Osvětimi už opět pokou-šejí získat světovládu.

Uvědomíme-li si reálný rozměr podvodu a klamu, který by umo-žnil, aby tyto zájmy vůbec dostaly šanci se prosadit, měl by sikaždý čtenář také uvědomit, že jediný způsob, jak tomuto převzetívlády nad světem zabránit – teď a u všech budoucích generací –je imunizovat se proti lžím a klamům, které tvoří samotnou zá-kladnu modu operandi – operačního režimu – těchto zájmů.

Ještě důležitější je, že teď, kdy pravda o strůjcích Osvětimi vyšlanajevo, považujeme za nezbytné, ukázat cestu do budoucna.Cílem této knihy není nic jiného, než přepsat dějiny 20. století.

Z toho vyplývá, že plány pro 21. století si vyžadují revizi, protožev nich musíme zohlednit naše nové chápání minulosti.

V této knize dokumentovaný střízlivý rozbor nyní poskytuje jedi-nečnou možnost utvářet budoucnost, aniž bychom přitom opako-vali chyby minulosti. Zvážíme-li obrovský rozměr těchto chyb,budoucí kroky budou vyžadovat jistou odvahu, protože budou mítsvou povahou dalekosáhlý a globální dopad.

Navíc čas, uvědomit si a nastínit novou cestu do lepšího, budou-cího světa, nastal právě teď. Protože nevyvodíme-li z historickýchlekcí přesné a okamžité důsledky, lidstvo propásne jedinečnoušanci tuto cestu do budoucna revidovat.

V této kapitole načrtneme akce, nezbytné pro vytvoření nového,zdravého světa, v němž panuje sociální spravedlnost. Takový světuž dávno není pouhou iluzí. Naopak - lze ho vybudovat teď a hned!

262

Kapitola 7

Štafeta života

263

Štafeta života

Jak brzy se tento svět stane realitou, záleží na jednom, jedinémfaktoru: kolik z nás bude připraveno, závazně o dosažení tohotocíle usilovat. Tato výzva je především pro mladou generaci, pro-tože to bude její svět a její budoucnost, o němž se nyní rozhoduje.

Lidstvo se ocitlo na křižovatce. Alternativy nemohou být jasnější.Na jedné straně stojí ekonomické zájmy, těžící z nemocí, bídy asmrti milionů. Na druhé straně existují na světě další miliony lidí,kterým jde především o to, své zdraví a životy chránit.

Přeživší oběti koncentračních táborů v Osvětimi si tento rozho-dující okamžik v dějinách lidstva uvědomili. Svou výzvu k „štafe-tové předávce života“, kterou několik přeživších peklo na zemipřed několika desetiletími zanechalo, předávají dál jako morálnízávazek celému dnešnímu lidstvu.

‘Štafetová předávka života‘ není ale jen morálním závazkem, alei výzvou k akci na záchranu života v nejširším slova smyslu - atím vytvořením základů pro lepší svět.

264

Kapitola 7

CíleLidstvo má nyní možnost vytvořit zdravý, mírumilovný a sociálněspravedlivý svět. Ale tento nový svět nepřijde sám od sebe. Tentosvět si budeme muset vytvořit my sami.

Tato kniha klade první základní kamínky jednoho z největšíchhnutí v dějinách lidstva: „Hnutí života“. Účel tohoto hnutí je osvo-bodit lidstvo od trosek staleté závislosti na petrochemickém a far-maceutickém Kartelu a zachránit život člověka pro všechnybudoucí generace.

Je důležité, aby každé hnutí mělo jasně definované cíle. Cíle„Hnutí života“ jsou tyto:

• Mluvit a šířit pravdu.Je evidentní, že lid na celém světě byl podveden v tak důle-žitých otázkách, jako např.: kdo nesl hlavní odpovědnost zanejhorší zločin 20. století – smrt šedesáti milionů lidí za 2.světové války? Pakliže zájmové kruhy, které nám tuto infor-maci upírali po dobu delší než sedm desetiletí, stále ještě kon-trolují veřejné mínění, musíme si položit další neménědůležité otázky:

1. Proč nám lhali?2. Když nám lhali v tak důležitých otázkách jako těchto, pročbychom jim vůbec měli věřit, když nám něco vyprávějí dnes?

Je zřejmé, že pochopení a šíření pravdy o dějinách je před-pokladem vytvoření lepšího světa.

• Ochrana zdraví a životaNejdůležitějším cílem“Hnutí života” je ochrana zdraví a životůobyvatel této planety – teď a pro všechny budoucí generace– před zneužitím nebo obětováním korporačním zájmům.

265

Štafeta života

• Zákaz patentů na zdraví a životLidstvo muselo projít dvěma světovými válkami, v nichž přišloo život na sto milionů lidí, aby si uvědomilo, že hlavním důvo-dem obou válek byl princip patentů. Z toho vyplývá, že abso-lutně prioritním cílem musí být zákaz patentů na zdraví a život.

• Vytvoření nového systému zdravotního zabezpečeníV minulém století zastánci zájmů farmaceutického kartelu sepokoušeli o vytvoření monopolu na světové zdraví zakládají-cím se na dvou hlavních prvcích: exkluzivitě patentovanýchléčiv formou terapií a privatizaci zdravotnictví pod jejich kon-trolou. Netřeba zdůrazňovat, že předpokladem nového zdra-votního systému je eliminace těchto dvou prvků kontroly.

Na rozdíl od stávajícího systému zdravotnictví, zakládajícíhose na podpoře a šíření nemocí, léčitelných pomocí patento-vaných léčiv, nový systém zdravotní péče se soustředí na pre-venci a vykořenění nemocí. Prvním krokem k novému cílizavedení nového, efektivnějšího systému zdravotnictví jezákaz všech patentů na terapeutická léčiva a ostatní léky.

Druhým krokem je zdemokratizovat zdravotnictví, tj. umožnitjeho lidovou kontrolu. To je jediný způsob, jak zaručit, aby vý-zkum a vzdělání v oblasti zdravotnictví, stejně jako praktickézdravotní služby stály výlučně ve službách lidu a ne v žoldufinančních zájmů farmaceutického průmyslu.

• Ochrana životaProjekt lidského genomu jako biologického základu života patřínám všem, celému lidstvu. Pokusy o privatizaci genetickéhokódu s cílem ho měnit, obchodovat s ním a manipulovat zeziskuchtivost lidské tělo nebo jeho části, by měly být zakázány.

• Ochrana zásobování potravinamiGenetická informace obsažená ve zvířatech, rostlinách a po-travinách, pěstovaných na polích a v zahradách patří všem.

266

Kapitola 7

Manipulace a pozměňování genetického kódu s cílem paten-tovat a vytvářet tržní monopol, v sobě skrývá nebezpečí, žezásobování potravinami bude kontrolováno a zneužíváno pro-tagonisty korporačních zájmů k politickým účelům.

• Ochrana životního prostředíPředpokladem pevného zdraví a dlouhého života je přede-vším čistý vzduch, nezávadná pitná voda a absence toxickýchchemikálií v životním prostředí. Za poslední století se znečiš-ťování atmosféry pomocí sloučenin uhlíku, pocházejících pře-vážně z petrochemického a energetického průmyslu (uhelnéelektrárny), stalo jedním z hlavních ekologických hrozeb.Stejně tak globální oteplování a jeho další následky ohrožujíživot naší planety. Navíc, konvenční intenzivní zemědělskétechnologie, vyžadující obrovská kvanta patentovaných toxic-kých pesticidů, herbicidů a syntetických hnojiv, také ohrožujíekologickou rovnováhu a dokonce i život samotný.

Ve dvacátém prvním století musí být spalováním uhlí získá-vaná energie nahrazena vodíkovou energií a jinými obnovi-telnými zdroji energie, např. solární, větrnou, přílivovou ajinými energiemi. Lepší ochranu života a životního prostředísi v takovém případě ani nemůžeme přát. Stejně tak musí býtnahrazeny intenzivní zemědělské technologie organickým far-mářstvím a jinými decentralizovanými přírodními metodamizemědělství.

• Ochrana světového míruZachování míru bylo v dějinách lidstva odvěkým snem. Pakližedříve byly války více méně regionální povahy, dvacáté stoletíse stalo svědkem dvou bezprecedentních světových válek.

Bezchybný rozbor příčin těchto dvou válek je předpoklademprevence případného propuknutí nového globálního konfliktu.Jelikož by v takovémto konfliktu nepochybně došlo k použitízbraní hromadného ničení, tento rozbor bude mít rozhodujícídopad na přežití lidstva.

267

Štafeta života

Skutečnosti, dokumentované v této knize, vedou pouze k jed-nomu závěru: ukončení zásady patentovatelnosti v oblastizdravotnictví a ochrany života je předpokladem udržení svě-tového míru.

Stejně tak ukončením závislosti světové energie na poptávcepo ropě zmizí i důvody k invazím do zemí bohatých ropou.Tím pádem, čím dřív se světová poptávka po energii budepokrývat z decentralizovaných a obnovitelných zdrojů, o tomenší pravděpodobnost, že bude docházet k novým válkám.

• Nastolení sociální spravedlnostiBývalé koloniální mocnosti, které rozdělily svět na bohaté achudé, byly nahrazeny zeměmi vyvážejícími chemické, far-maceutické a petrochemické výrobky. Globální zájmy „petro-chemického a farmaceutického Kartelu“ nejen že upevňujínespravedlnost na naší planetě, ale prohlubují ji den ode dnečím dál víc.

Ze všech těchto moderních forem ekonomické závislosti jetou nejohavnější formou „farmaceutický kolonializmus“. Zaklamným a zavádějícím argumentem dobročinnosti a boje sepidemiemi, jsou ve všech rozvojových zemích propagoványtoxické a smrtelné výrobky, které decimují tamní populaci aeskalují jejich ekonomickou závislost.

Stejně tak se rozevírají nůžky mezi bohatými a chudými ze-měmi tím, že se v rozvojových zemích propaguje patento-vaná, geneticky manipulovaná setba a patentované potravinypod falešnou záminkou boje s hladem ve světě.

Poučení z dějin je víc než výmluvné: pokud lidstvo připustí,aby dědicové architektů největšího vyhlazovacího tábora vdějinách lidstva mohli nerušeně pokračovat v činnosti zdán-livě seriózních šedých eminencí v zákulisí globálního ekono-mického pořádku, ke vzniku ekonomické spravedlnosti nikdynemůže dojít.

268

Kapitola 7

Ukončení investičního obchodování s patentovanými léčivy apotravinami je prvním předpokladem snížení propastnéhorozdílu mezi průmyslově vyvinutými a rozvojovými zeměmi anastolení sociální spravedlnosti v celosvětovém měřítku.

Moderní, decentralizované technologie v oblasti zdravotnictví,výživy, energetiky a dalších jsou základem ekonomickéhorůstu v rozvojových zemích a snižování závislostí. Navícukončení „platby daně“ rozvojových zemí do pokladny petro-chemického a farmaceutického Kartelu uvolní obrovské eko-nomické zdroje v těchto zemích, které mohou být následněpřesměrovány k ukojení svých primárních životních potřeb,jako jsou jídlo, zdravotní péče, vzdělání a zaměstnanost.

My, lid, jsme tvůrci tohoto no-vého světaV tomto okamžiku dějin, stojíme my, lid, před dvěma možnostmi:zaprvé můžeme připustit, aby korporační zájmy pokračovaly vupevňování a rozšiřování svého monopolu na planetě v klíčovýchoblastech našeho života. Anebo, my, lid, převezmeme otěže od-povědnosti za svůj osud do svých rukou a vybudujeme nový světpro sebe a budoucí generace.

Přenecháme-li tento svět napospas korporačním zájmům, nepo-třebujeme se divit, budou-li nerušeně pokračovat ve svém lukra-tivním kšeftování s bídou, hladem, zamořováním světa toxickýmodpadem, nemocemi a smrtí. Samozřejmě, že k udržení takovéhosvěta a ekonomicky z něho těžit, je zapotřebí globální diktatury,která těmto korporačním zájmům umožní systematické oklešťo-vání občanských práv a ignorování vůle lidu.

Pakliže se my, lid, rozhodneme převzít odpovědnost za většinumoderních technologií, jako jsou obnovitelné zdroje energie a pří-

269

Štafeta života

rodní léčitelství, pak vytvoříme přírodní léčitelství, spočívající navědeckých základech, a tím pádem i zdravý, mírumilovný a soci-álně spravedlivý svět. Svobodná výměna informací mezi lidmi aobrovské množství ekonomických zdrojů, které tím vzniknou,umožní lidstvu kvantový skok do světa, v němž bude mít spra-vedlnost větší váhu než doposud.

Volba je nasnadě. Dva aspekty si ale musí každý z nás uvědomit:zaprvé, my, lid, musíme vybudovat tento svět vlastníma rukama,protože přinese nejvíce nám a našim dětem. Zadruhé, musímetak učinit teď, protože každý den čekání bude znamenat, že za-stánci statutu quo se budou pokoušet o upevnění své nadvládynad naší planetou.

Další krokyKaždý čtenář této knihy, každý příjemce jejího poselství, uvědo-mující si jeho aktuální naléhavost, musí okamžitě začít tento lepšísvět budovat. Níže jsou uvedeny některé nejnaléhavější úkoly, sjejichž realizací je zapotřebí začít hned:

• Myslete sami a za sebe!Budete-li přemýšlet o obsahu této knihy a věnovat se vla-stnímu výzkumu při jeho ověřování, zjistíte, do jaké míry jstese stávali v minulosti obětí podvodu a klamu, když šlo o to,získat adekvátní informace pro pochopení dějin včetně vašívlastní země. Především budete muset vyvinout mnohem kri-tičtější přístup k médiím, protože právě ta slouží výhradně za-chování statutu quo a tím i globálnímu ohlupování.

• Šiřte informace obsažené v této knize.Tato kniha obsahuje unikátní informace, dokumentaci a roz-bor, který nenajdete nikde jinde. Pokusili jsme se doložit conejvíc z oficiálních zdrojů, včetně materiálu, který byl dlouho

270

Kapitola 7

ukrytý ve vládních a mezinárodních archivech. Doporučujemevám, abyste si ověřovali všechny v této knize uvedené odkazyonline a věnovali se vlastní výzkumné práci. Dále vás pro-síme, abyste digitální podobu této knihy dali k dispozici kaž-dému z vašich přátel a známých spolu s vaším osobnímkomentářem a vašimi poznatky.

• Kontaktujte vaše politické zástupceNepředpokládejte, že si fakta, uvedená v této knize, uvědo-mují. Protože zatímco někteří z nich byli dosazeni k moci výšezmíněnými zájmy, ostatní se stali, mimochodem stejně jakovy a vůbec my všichni, jejich obětí. Ti poslední si ale zasluhují,aby dokázali, že skutečně reprezentují vaše zájmy.

l Pošlete kopii této knihy vašim politickým reprezentantům.

l Ptejte se vašich politiků, zda si jsou vůbec vědomi historických skutečností v kontextu této knihy. Možná, že budete jejich odpovědí velmi překvapeni.

• Podporujte organizované šíření poselství této knihyNejlepší způsob, jak se ujistit, aby se tato kniha dostala i donejvzdálenějšího kouta vaší obce, dědiny nebo města, je vy-tvořit skupinu s ostatními čtenáři, kteří s vámi sdílejí odhodla-nost k jednání. Prvním úkolem takové skupiny je, vymysletzpůsob, jak tuto knihu šířit a ujistit se, aby si ji každý přečetl.Z výsledku splnění tohoto úkolu se budou odvíjet další aktivity.

271

Štafeta života

• Vyhledávejte spolupráci s lidmi stejného smýšlení.Existuje celá řada možností a oblastí, v nichž můžete vyvíjetpropagační aktivity. Např.:

l Ochrana životního prostředíl Alternativní energiel Vědecky založené přírodní léčitelstvíl Organické zahradnictvíl Mikrofinancování projektů a alternativní ekonomiel Jakákoliv jiná oblast, v níž lze snížit dopad korporačních

zájmů na naší planetu.

• Hlasujte peněženkou.Buďte opatrní při výběru, kde a za co budete utrácet, a stejnětak postupujete při výběru svých politiků ve volbách. To, kdea za co utratíte své peníze, skutečně může svět změnit. Například:

l Nákupem organických produktů hlasujete proti obchodování chemického průmyslu s pesticidy.

l Nákupem energeticky výkonného vozidla hlasujete protipetrochemickému průmyslu a znečišťování ovzduší.

l Volbou přírodního léčitelství, zakládajícím se na vědeckých poznatcích, automaticky hlasujete proti kšeftování farmaceutického průmyslu s nemocemi a vůbec proti monopolu ve zdravotnictví.

272

Kapitola 7

Platforma lepšího světa

V této knize obsažené skutečnosti a jejich rozbor vytvářejí starto-vací plošinu, s jejíž pomocí může lidstvo vybudovat nový, lepší svět.

Už před dvěma roky více než tucet obětí přeživších holocaust sesešel v Osvětimi s cílem předložit evropským vládám novou ús-tavu. Ústava s názvem „Pro lid s lidem“ je obrysem nezbytnostiochrany zájmů lidu před nenasytností korporací.

Bohužel tato historická výzva, představená jako “Štafeta života”skupinou občanů s maximální mírou autority na této planetě, bylašpičkovými politickými přestaviteli v Evropě bohužel ignorována.Naopak, podpisem lisabonského „Zmocňovacího zákona“ titokrátkozrací politikové dali zelenou procesu, jímž se celý evropskýkontinent stává hříčkou v rukou těch samých korporačních zájmů,nesoucích odpovědnost za dvě světové války.

V této situaci jsme se my, autoři této knihy, rozhodli zahrnout tutovýzvu do naší knihy a šířit ji jako politickou platformu a předpokladpro udržení demokracie pro tuto generaci, jakož i všechny gene-race budoucí. Na následujících stránkách zdokumentujeme his-torickou výzvu „Štafety života“, jejímž cílem je vytvořit Evropu atím i celý svět – pro lid a s lidem. Na rozdíl od mnoha národnícha regionálních politických platforem, tuto mezinárodní výzvu lzerealizovat s pomocí drtivé podpory lidu celého světa, protože vsobě nese imanentní náboj bezpříkladné věrohodnosti a autority:morální váhu přeživších nejhorší zločiny proti lidskosti spolu sadekvátním rozborem příčin dvou světových válek.

273

Štafeta života

ŠTAFETA PAMĚTI – ŠTAFETA ŽIVOTA

VÝZVA PRO EVROPUPRO LID S LIDEM

Preambule

My, kteří jsme přežili holocaust v německých nacistických kon-centračních táborech, ocejchovaní jak otroci vytetovanými čísly,máme pocit, že čas rychle utíká. Svět se stává čím dál tím odol-nějším vůči našemu svědectví o hladu a nouzi, o vyčerpávající

otrocké práci, o válce a nenávisti a dalších nacistických zločinech.

Žili jsme, abychom byli svědky rostoucí realizace nádherné myš-lenky nové Evropy. Tato Evropa měla být vybudována na pa-

mátce minulosti jako fundamentální zásada evropských národů.

Nicméně to, čeho jsme svědky nyní, je čím dál tím víc poruše-ním této zásady. V dějinách Evropy byla základní lidská práva

na zdraví a život člověka právy nejčastěji porušovanými.

Jen v minulém století přišlo o život ve dvou světových válkáchna 100 milionů lidí. Ze všech událostí, tvořících obraz Evropy,

ční jako symbol agonie a smrti koncentrační a vyhlazovacítábor Osvětim-Březinka.

Statisíce mužů a žen z celé Evropy, uvěznění v koncentračních táborech, přišly o život jako zotročené pracovní síly ve jménu

korporační chamtivosti.

274

Kapitola 7

Navíc, desetitisíce z nich přišlo o život při pseudovědeckých lékařských pokusech na vězních, s cílem získat patenty na

různé léky pro celou řadu farmaceutických dceřiných společ-ností mateřského koncernu IG Farben.

Dnes, kdy usilujeme o výstavbu Nové Evropy v době, kdy my,„svědkové doby“, pořád ještě svědčíme o následcích despektua pohrdání lidským životem a základními potřebami člověka.

Naše životy se utvářely v době, kdy lidský život neměl žádnoucenu a kdy otroka bylo zapotřebí jen jako bezplatné pracovní

síly. Absolutními vlastníky lidských bytostí nebyli ani tak esesáci,jako roboti mamonu a moci v koncernu IG Farben Osvětim.

To je také důvod, proč se cítíme být odpovědni za proces výstavby nové Evropy pro lid a s lidem.

Toto není věc politického názoru.Toto je výzva k paměti.

Toto je naše výzva k životu,K rozumnému myšlení,

Pro Evropu pro lid a s lidem,Pro štafetu paměti,Pro štafetu života.

Už nikdy bychom neměli připustit, aby tato štafeta byla přervána, i kdyby se zpoza opony nové Evropy vynořily podivné

masky připomínající tváře architektů IG Farben Osvětim.

275

Štafeta života

ÚSTAVA OBČANŮ EVROPY

Nejzákladnějším lidským právem je právo na zdraví a život. Totoprávo je nejen ohrožováno vojenskými konflikty, ale i korporač-ními zájmy a jejich narůstajícími pokusy využívat tělo člověka a

znalostí o něm jako exkluzivního vlastnictví a zdroje zisku.

PROTO PROHLAŠUJEME NÁSLEDUJÍCÍ PRÁVA ZA NEZCI-ZITELNÁ PRO KAŽDÉHO EVROPANA:

PRÁVO NA ZDRAVÍ

Naše zdraví a naše tělesná schránka jsou nejcennějším vlast-nictvím člověka. Proto nesmí být zneužívány jako bazar pro pa-

tentovaná léčiva nebo jakoukoliv jinou formu komercializace.Šíření nemocí v rámci umělého vyvolávání poptávky po lécíchje protiústavní. Jakýkoli zdravotní systém, zakládající se na tě-

chto zásadách a propagující je, by měl být zakázán.

PRÁVO NA ŽIVOT

Lidský genom jako matice života a biologický základ lidské exis-tence patří celému lidstvu. Pokusy o privatizaci genetickéhokódu s cílem ho měnit, prodávat a manipulovat tělo člověka,

popř. jeho části za účelem korporačního zisku, je protiústavní aproto zakázáno.

PRÁVO NA EKOLOGICKY NEZÁVADNÉ, PŘÍRODNÍ POTRAVINY

Genetická informace o všech rostlinách a potravinách, rostou-cích na polích a loukách po tisíciletí, patří celému lidstvu. Mani-

pulace a pozměňování genetického kódu rostlin, s cílem jepatentovat a vytvářet globální monopoly, sebou nese nebez-

pečí, že zásobování potravinami začne být ovládáno korporač-ními zájmy. Stejně jako v případě zdraví a života, monopolizace

potravin to vede ke kontrole celých národů.

276

Kapitola 7

TAKOVÁ AKTIVITA JE PROTIÚSTAVNÍ

Důvod, proč tato základní práva stále ještě nejsou všeobecněakceptována a uplatňována, je princip patentování. Patenty

jsou ekonomickými nástroji zvyšování návratnosti investic procelá průmyslová odvětví včetně těch, která mají bezprostřední

dopad na naše zdraví a naše životy.

ŽIVOT NESMÍ BÝT PATENTOVÁN

K prosazení této zásady a za účelem ochrany zdraví a životůbudoucích generací Evropanů, patenty v oblasti zdraví, života apotravin se prohlašují za protiústavní. Apelujeme na OBČANY

Evropy, kteří budou číst návrh této ÚSTAVY OBČANŮ EVROPY, aby ji podpořili svými podpisy.

MYŠLENKA EVROPY PRO LID A S LIDEM

Tato navrhovaná ústava slouží jako matice, definující základnílidská práva napříč Evropou, včetně práva na nezávadné ži-

votní prostředí, respektování lidské důstojnosti a ochrany soci-álních hodnot. Předáváme tuto výzvu dál všem občanům

Evropy. Ti byli skutečnými strážci vzpomínky, která zachovalahistorii v paměti celých generací a která bude v tomto díle po-

kračovat jako štafeta vzpomínky a jako štafeta života.

277

Štafeta života

Tento dokument samozřejmě není jen dalším z mnoha patetic-kých provolání za lepší svět. Jasný, srozumitelný rozbor a stručnývýčet zásad tento dokument předurčují, stát se úhelným kame-nem světa, realizovatelného ještě za našeho života.

• STÁT SE SOUČÁSTÍ ŠTAFETY ŽIVOTA

Chcete-li, ať už jako soukromá osoba nebo organizace sehrátaktivnější úlohu v hnutí ‘ŠTAFETA ŽIVOTA’, zkontaktujte násprosím.

Máme zájem o vytvoření sítě individuálních zájemců a orga-nizací, oddaných šíření historické pravdy a ukončení deseti-letí globálního klamu. Informace obsažené v této knize s jejímiodkazy jsou naší cestovní mapou.

Můžete se na nás obrátit zde: [email protected]

Date post:	05-Dec-2014
Category:	News & Politics
Upload:	karl-france
View:	236 times
Download:	3 times

Nacis koren brusel eu

News & Politics