23
Nacistické Nacistické trestní právo trestní právo a trestní řízení a trestní řízení JUDr. Jaromír Tauchen, Ph.D.,LL.M .
Nacistické Nacistické trestní právo trestní právo a trestní řízenía trestní řízení
JUDr. Jaromír Tauchen, Ph.D.,LL.M.
www.law.muni.cz
2
OBSAH:1. ÚVOD
2. CHARAKTER NACISTICKÉHO PRÁVA 2.1 Ideové základy nacistického práva 2.2 Charakter nacistického trestního práva
3. HISTORICKÝ PŘEHLED VÝVOJE TRESTNÍHO SOUDNICTVÍ 3.1 Období míru (1933 – 1939) 3.2 Období války (1939 – 1945)
4. ODSTRANĚNÍ NEZÁVISLOSTI JUSTICE
5. PŘEHLED A ZMĚNY V ORGANIZACI TRESTNÍCH SOUDŮ
6. ZÁVĚR
www.law.muni.cz
3
1.ÚVOD 1.ÚVOD Otázky pro zamyšlení, popř. další studiumOtázky pro zamyšlení, popř. další studium
Existovalo specifické nacistické trestní právo? Jak toto právo vypadalo?
Jak bylo možné, že se německá justice a němečtí právníci dali do služeb nacistickému zločinnému režimu a pomohli mu prosazovat jeho zločinnou politiku?
Jakou roli přitom hrál zákonodárce, právní věda, nacistická ideologie, stav justice ve Výmarské republice a další faktory, jako byla válka, řízení justice a osobnost soudce?
Jak se němečtí soudci sami podíleli na spáchaných zločinech a nakolik sami svou činností přispěli k likvidaci odpůrců nacistického režimu?
Jaký byl obraz soudce ve Třetí říši? Jakým způsobem byl soudce při své rozhodovací činnosti ze strany nacistického režimu ovlivňován?
Jak efektivní byla organizace německého trestního soudnictví mezi léty 1933 – 1945 především při stíhání odpůrců národně socialistického režimu?
www.law.muni.cz
4
2.CHARAKTER NACISTICKÉHO 2.CHARAKTER NACISTICKÉHO PRÁVAPRÁVA
2.1 Ideové základy nacistického práva2.1 Ideové základy nacistického práva
Pojetí práva ovlivňovali a spoluvytvářeli:
Vůdce a říšský kancléř Adolf Hitler a další vrcholní straničtí představitelé,
ministři spravedlnosti a čelní právníci, např. říšský vůdce práva Hans Frank,
skupina právních teoretiků – např. Carl Schmitt či tzv. Kielská škola.
www.law.muni.cz
5
Hans Frank Roland Freisler Wilhelm Stuckart
Otto Thierack Kurt Rothenberger Carl Schmitt
www.law.muni.cz
6
Hitler a právoHitler a právo
účel práva spočívá v ochraně národního společenství prohlásil se za nevyššího soudce německého národa sám korigoval příliš mírné soudní rozsudky
Prominentní právníci Třetí říše:Prominentní právníci Třetí říše:
Hans Frank Roland Freisler Otto Thierack Helmut Nicolai Wilhelm Stuckart Kurt Rothenberger
Proklamované fráze:
„Právo je to, co slouží německému národu“
„Ty neznamenáš nic, tvůj národ znamená všechno“.
www.law.muni.cz
7
2.1 Charakter nacistického práva2.1 Charakter nacistického práva
zcela otevřeně popíralo zásadu rovnosti
a další základní právní zásady
úkolem soudů nebylo hájit zájmy
jednotlivce, nýbrž zájmy celku
německého národa
nové prameny práva: Vůdcova vůle či
národně socialistická ideologie
porušeny zásady „nullum crimen sine lege“ a „nulla poena sine lege“ a obecné zásady o zákazu zpětné účinnosti zákona
www.law.muni.cz
8
2.1 Charakter nacistického práva2.1 Charakter nacistického práva
v trestním právu připuštěna analogie: „nebyl trestný jen čin, který
zákon za trestný výslovně prohlásil, nýbrž i čin, který si podle
základní myšlenky trestního zákona a podle zdravého podle zdravého
národního cítění národního cítění vyžaduje potrestání“
uložený trest byl v absolutním nepoměru k vině
byly zneužity tzv. neurčité pojmy, které umožňovaly výklad
práva podle národně socialistických představ – př. zdravé národní
cítění
www.law.muni.cz
9
3. HISTORICKÝ PŘEHLED VÝVOJE 3. HISTORICKÝ PŘEHLED VÝVOJE TRESTNÍHO SOUDNICTVÍTRESTNÍHO SOUDNICTVÍ
3.1 Období míru3.1 Období míru Fáze revolučního převratu 1933 – 1934 Fáze institucionálního upevnění moci národních socialistů 1935 –
1939
3.1.1 Fáze revolučního převratu 1933 – 19343.1.1 Fáze revolučního převratu 1933 – 1934 Celá třicátá léta jsou úzce spjaty s osobou říšského ministra spravedlnosti
Franze Gürtnera
www.law.muni.cz
10
a) Případ van der Lubbe
proces s pachateli požáru říšského sněmu – Marinus van der Lubbe
nařízení k ochraně národa a státu z 28. února 1933 možno uložit
trest smrti za žhářství
nařízení o uložení a výkonu trestu smrti („lex van der Lubbe“) zpětná
působnost
soudní proces probíhal před Říšským soudem
www.law.muni.cz
11
Marinus van der Lubbe před Říšským soudem
www.law.muni.cz
12
3 důležitá nouzová nařízení říšského prezidenta:
nařízení o poskytnutí beztrestnosti nařízení k obraně proti úkladným útokům proti vládě národního pozdvižení nařízení o zřízení mimořádných soudů (Sondergerichte)
www.law.muni.cz
13
b) Personální změny
židovští zaměstnanci justice a židovští advokáti byli vystaveni nejrůznějším formám útoků
zákon o znovuobnovení úřednictva tvořil právní základ pro realizaci personálních čistek v celém státním aparátu včetně justice
v průběhu roku 1933 byly tedy rozpuštěny všechny právnické profesní organizace – nahrazeny Svazem národněsocialistických německých právníků
Dr. Michael Siegel – mnichovský advokát – si na Gestapu stěžoval proti uvalení ochranné vazby na jeho klienta. Jednotky SA mu ustřihly nohavice u kalhot a vodily po městě s nápisem: „už si nikdy nebudu stěžovat“
www.law.muni.cz
14
3.1.2 Fáze institucionálního upevnění moci národních socialistů 1935 – 3.1.2 Fáze institucionálního upevnění moci národních socialistů 1935 – 19391939
od roku 1935 už k přímým útokům na soudce většinou nedocházelo
ovlivňování ve svém rozhodování prostřednictvím pokynů nadřízených orgánů
Říšský soud měl od r. 1935 povinnost, aby vzal při svém rozhodování v úvahu
nové pojetí práva prosazované po roce 1933 změna dosavadní judikatury
mimořádné soudy základní nástroj pronásledování nárůst
kompetencí
od r. 1934 se stává nástrojem teroru – – Lidový soudní dvůr Lidový soudní dvůr (Volksgerichtshof)
www.law.muni.cz
15
Lidový soudní dvůr –Lidový soudní dvůr – Volksgerichtshof Volksgerichtshof
byl zřízen v roce 1934 jako reakce na neúspěšný proces s pachateli požáru říšského sněmu
Lidový soudní dvůr byl příslušný pro:
a) velezradu (§§ 80 – 84 t.z.), b) zemězradu (§§ 89 – 92 t.z.), c) útoky na Vůdce a říšského kancléře (§ 94 odst. 1 t.z.), d) těžké případy poškození branných prostředků a ohrožení branné moci
spřátelených států (§§ 1, 5 nařízení k doplnění trestních předpisů na ochranu branné síly německého národa z 25. listopadu 1939 (RGBl. I., S. 2319),
e) neoznámení osnovaného zločinu, pokud se jedná a velezradu (§ 139 odst. 2 t.z.), f) zločin dle § 5 č. 1 nařízení na ochranu národa a státu z 28. února 1933 (RGBl. I., S.
83), g) zločin dle § 1 odst. 1 zákona proti hospodářské sabotáži z 1. prosince 1936 (RGBl.
I., S. 999).
www.law.muni.cz
16
Roland Freisler – předseda Lidového soudního dvora
www.law.muni.cz
17
Řízení před Lidovým soudním dvorem
Filmové záběry řízení před Lidovým soudním dvorem Filmové záběry řízení před Lidovým soudním dvorem (proces s atentátníky na Hitlera 1944)(proces s atentátníky na Hitlera 1944)
http://www.youtube.com/watch?v=pXwiZM74n_Q&feature=related
www.law.muni.cz
18
3.2 Období druhé světové války3.2 Období druhé světové války
Období ministra Gürtnera (do ledna 1941)
Období ministra Schlegelbergera (leden 1941 – srpen 1942)
Období ministra Thieracka (srpen 1942 – květen 1945)
Trestní právo hmotné nebylo upraveno pouze v trestním zákoně, nýbrž charakteristické
pro toto válečné období bylo vydávání tzv. vedlejších trestních zákonů, např.
nařízení o mimořádných opatřeních v souvislosti s poslechem rozhlasu z 1. září 1939 nařízení o válečném hospodářství ze 4. září 1939
nařízení proti škůdcům národa (tzv. Volksschädlingsverordnung) z 5. září 1939 nařízení k doplnění trestních předpisů k ochraně branné síly německého národa z 25.
listopadu 1939 nařízení proti pachatelům násilných trestných činů z 5. prosince 1939
www.law.muni.cz
19
zavedení mimořádných opravných prostředků do trestního procesu:
mimořádný odpor a zmateční stížnost (mohl podat pouze státní zástupce)
nařízení o trestním soudnictví vykonávané vůči Polákům a Židům v přičleněných
východních územích ze 4. prosince 1941
Hitlerův výnos ze 7. prosince 1941 č.165/1941 (tzv. Nacht und Nebel Erlass)
zavedení systému předběžných a následných náhledů rozsudků
zavedení tzv. soudcovských dopisů
www.law.muni.cz
20
4. ODSTRANĚNÍ NEZÁVISLOSTI JUSTICE
Neexistence dělby moci - Zavedení vůdcovského principu do soudnictví
Odstranění některých základních zásad právního státu
Odstranění soudní samosprávy
Odstranění věcné nezávislosti soudnictví
Odstranění osobní nezávislosti soudnictví
Vzdělávání a školení soudců
www.law.muni.cz
21
5. ORGANIZACE TRESTNÍCH SOUDŮ
K řádným soudům se řadily:
úřední soudy (Amtsgerichte)
zemské soudy (Landgerichte)
vrchní zemské soudy (Oberlandesgerichte)
říšský soud (Reichsgericht)
K mimořádným soudům se řadily:
mimořádné soudy
Lidový soudní dvůr
Graf přehledu uložených trestů smrti Lidovým soudním dvorem
www.law.muni.cz
22
6. ZÁVĚR6. ZÁVĚR
základním postulátem TP v tomto období byla ochrana národního
společenství
neexistence jednotné kodifikace
v hospodářské oblasti se vycházelo z přednosti společného užitku před
vlastním
degradaci práva vůbec představovalo používání analogie legis
