Národní centrum pro podporu informační infrastruktury VaVSpolečné jednání komise pro vědeckou činnost a ekonomické komise RVŠMartin Svobodamartin.svoboda@techlib.cz

Brno, 30. 1. 2014

Úvod• O čem bude řeč NENÍ „Projekt NTK“ ani „Model NTK“.

• NTK od roku 2000 zajišťuje nákup EIZ v celostátním měřítku – počínaje Národní licencí vydavatelství Springer za 100.000 DM ročně a od té doby elektronické časopisy nejdůležitějších STM vydavatelů pro 70+ českých škol a ústavů.

• Dosavadní „soutěžní“ model podpory nákupu je dlouhá léta předmětem kritiky, proto NTK využila projekt OP LZZ a dala zpracovat studii jako podklad pro diskusi o možné budoucnosti.

• Nic, co studie navrhuje není dogma, ale právě jen návrh, který je možno přijmout, zavrhnout, změnit, předělat – ale je to něco.

• To musí udělat komise jmenovaná nejspíše MŠMT jako hlavním distributorem podpory, v níž budou zastoupeni všichni příjemci podpory.

2

Hřiště, na němž se hrajeMezinárodní průmysl vydávání vědeckých časopisů vypadá takto:

• Obrat 100 - 120 miliard Kč ročně.

• Vychází cca 23,000 recenzovaných (peer-reviewed) časopisů.

• V nich je publikováno kolem 1,4 milionu článků ročně.

• Asi 5-10 % je publikováno jako tzv. zlatý Open Access.

• Více než 97 % časopisů z oblasti přírodních věd, techniky a mediciny je k disposici online, pro humanitní a společenské vědy to je přes 90 %.

• Podle studie CIBER vynaložily britské univerzity v roce 2009 na nákup EIZ 2,6 miliardy Kč, v ČR to bylo v tomtéž roce 358 milionů Kč. Přesto se daří dosahovat srovnatelných cen za stažený článek.

3

Background (1)

• Masivní podpora informační infrastruktury (~130 mil. Kč/rok) od roku 1999 solidní portfolio elektronických informačních zdrojů.

• Bez nich je dnešní výzkumný provoz v ČR nemyslitelný.

4

19981999

20002001

20022003

20042005

20062007

20082009

20102011

02000400060008000

10000120001400016000

Články českých autorů v db Scopus

26,50 28,30 29,60 32,20 35,10 38,10 43,30 50,00 49,90 50,90 53,00 62,80 72,40

0,13 0,15 0,16 0,180,08 0,13 0,13 0,13 0,14 0,18 0,17 0,17 0,16

0,01

0,10

1,00

10,00

100,00

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Výdaje SR na podporu VaVaI 2000-2012 - mld. Kč

Výdaje SR na VaVaI z toho na informační podporu

132 146 160 176 82 127 130 134 140 177 166 168 163

0,50% 0,51%0,54% 0,55%

0,23%

0,33%0,30%

0,27% 0,28%

0,35%0,31%

0,27%0,23%

0,00%

0,10%

0,20%

0,30%

0,40%

0,50%

0,60%

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Výdaje na informační podporu a podíl z celkových výdajů na VaVaIv letech 2000 až 2012

200

100

mil. Kč

Background (2)

• „Soutěžní“ model zvýšení efektivity, odstranění duplicit, koncentrace „konsorcií“

• 1997-99 - LB: dva projekty (+ další pro technickou infrastrukturu)

• 2000-03 - LI: 62

• 2004-08 - 1N: 36

• 2009-12 - VZ: 18

• 2013-17 - LR: 9 (+ 8 OP VaVpI).

5

0

10

20

30

40

50

60

70

1997-1999 2000-2003 2004-2008 2009-2012 2013-2017

2

62

36

18 17

LB LI 1N VZ LR+VaVpILI 1N VZ LR+VaVpI

0

500

1000

1500

2000

73%597

80%617

48%511

52%1017

0,51% 0,29%

0,21%

Výdaje na projekty 2000-2012 (mil. Kč)podíl dotace na výdajích na VaVaI

Dotace Vklad

Výdaje na projekty 2000-2012 (mil. Kč)podíl dotace na výdajích na VaVaI

Dotace Vklad

Výdaje na projekty 2000-2012 (mil. Kč)podíl dotace na výdajích na VaVaI

Dotace Vklad

Výdaje na projekty 2000-2012 (mil. Kč)podíl dotace na výdajích na VaVaI

Dotace Vklad

Background (3)

• Rozdvojení nástrojů podpory na Prahu (LR) a mimo Prahu (OPVaVpI) situaci jen zkomplikovalo.

• Komunita akademických knihovníků dlouhodobě poukazuje na neefektivitu „soutěžního“ modelu.

• Díky emeritní presidentce AKVŠ prof. Málek odůvodnil ve Stanovisku Rady pro výzkum, vývoj a inovace č. 270/A6-a ze dne 24. února 2012 zkrácení programu „Informace – základ výzkumu“ do roku 2017 takto: Je třeba změnit stávající způsob podpory financování elektronických informačních zdrojů (EIZ) ze státního rozpočtu, inspirovat se modely úspěšnými v zahraničí, vytvořit koncepční model finanční podpory EIZ, jako základní nezbytné informační infrastruktury pro VaV, a od roku 2018 tento model zavést do praxe v ČR.

6

Co tedy? (1)

• Většina současných projektů v programech IZV a OP VaVpI skončí v roce 2017

• Chce-li výzkumná komunita i nadále využívat podporu pro informační zabezpečení, je nutné vytvořit koncepční model finanční podpory EIZ, jako základní nezbytné informační infrastruktury pro VaV, a od roku 2018 tento model zavést do praxe v ČR.

• To znamená tak, aby v roce 2017 již mohly být sjednány nové smlouvy.

7

Rozhodování

8

Podpora

ANO NE

Jak distribuovat Je centrum užitečné? (protipříklad: nl, uk, no)přímo dohodnutý x subjektům distribuční x(kdo rozdělí?) mechanismus x

O tom dále

Studie Deloitte (1)

• NTK zadala již v roce 2011* v rámci projektu podpořeného z OP LZZ zpracování studie nového způsobu poskytování podpory.

• Studie se jmenuje „Návrh Implementace jednotného systému plánování nákupu EIZ do ČR“ (pracovně CzechELib).

• Studie byla představena pracovní skupině pro „Zabezpečení efektivní dostupnosti elektronických informačních zdrojů pro podporu VaVaI po roce 2011“ (Ing. Věra Svobodová) v rámci „Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011 – 2015“ a po úpravě analytické části byla odsouhlasena jako východisko pro další postup.

9

Studie Deloitte (2)

• rámcově zhodnotila současný stav nákupu a zpřístupňování EIZ v ČR,

• analyzovala příklady nejlepší praxe – modely centrálního nákupu EIZ v zahraničí (Finsko, Norsko, Velká Británie, Nizozemsko, Slovensko*),

• na základě těchto poznatků navrhla model změny způsobu plánování, řízení nákupu a zpřístupnění EIZ pro ČR,

• a to ve značném detailu: včetně organizační struktury, návrhu právní formy, ekonomického zhodnocení modelu, odhadu investičních a provozních nákladů, harmonogramu implementace a potřebných legislativních změn.

Nejde o definitivní projekt, ale o studii možného řešení

10

Co tedy? (2)

• Především znovu opakuji: nejde o „projekt NTK“, „model NTK“ atd. , ale přinejmenším o cosi, s čím lze polemizovat, vylepšovat, opravovat, zahodit a udělat lépe…

• Nebudu se zabývat podrobnostmi návrhu, ale tím, kde je podstata nedorozumění mezi návrhem a kritickými připomínkami RVŠ a AKVŠ.

• Poznámka na okraj: jde o názory představitelů vysokých škol, přitom se jedná o informační podporu celé výzkumné komunity: VŠ, AV ČR a dalších VO mimo tyto struktury

11

Klíčové otázky fungování centra

• Financování

• Právní forma, zařazení centra

• Struktura, řízení  

12

Financování1. Je oprávněný předpoklad, že by nákup EIZ mohl být

jako dosud podpořen z prostředků na podporu výzkumu? Neznám odpověď, nicméně podpora bude v roce 2017 existovat kontinuálně již 20 let…

2. AKVŠ navrhuje podporu převádět institucionálně přímo vysokým školám. Je to možné, a lze takto podpořit i ostatní členy výzkumné komunity? Rovněž neznám odpověď.

3. Jakmile se vyjasní odpověď na obě předchozí otázky, bude možné navrhnout právní uspořádání centra.

4. Asi není sporu o tom, že činnost centra samotného by mohl podpořit stát .

13

Otázky• Virtuální účty

– Samozřejmě český (a nejspíš ani žádný jiný) právní řád nic takového nezná. Lépe asi „Institucionální účty“. Ve skutečnosti jde o běžné výdajové účty, na něž přijde státní podpora. O jejím použití na úhradu svého podílu na předplatném rozhoduje každá členská organizace. Pravidla nastavuje „správní rada“centra – viz později – a kontroluje audit.

• Způsob úhrady– Jde o platbu předplatného, nikoliv model „pay-as-you-go“. Tedy nikoliv do

vyčerpání svého „účtu“ dostávají jednotlivé VO přístupy k EIZ „zdarma“, další si pak hradí ze svého. Platba je stejná jako dosud, skládá se z podpory (z „virtuálního“ účtu) a z vkladu člena, stejně jako v finském modelu.

• Korupce– Čísla uvedená v dotazu prof. Opatrného jsou truchlivá. Přesto považuji za

zdravější inspirovat se u „čistších“ ekonomik. Důvěřujme správní radě a auditu. Kromě toho v jižních zemích jsou spíše izolovaná konsorcia než celostátní systémy.  

14

Právní forma, zařazení centraPrávní forma musí umožňovat takové prostředky přijímat a nakládat s nimi ve prospěch třetích institucí.

1. Existující vs. nově zřízená instituce:a) návrh Deloitte uvádí spolek,b) AKVŠ navrhuje model CESNET, pokud ano, proč ne

CESNET přímo? Ten se ovšem musí během dvou let změnit ze zspo na jiný typ podle nového OZ,

c) panel KRE navrhl NTK.

2. Pro český model je klíčové, aby centrum zatěžovalo státní rozpočet jen minimálně.

3. Přitom je podstatné, aby centrum bylo pokud možno nezávislé na institucích, jimž slouží.

15

Otázky• Zákon 130/2002 Sb. a případná novela

– závisí na právní formě, pro „výzkumnou infrastrukturu“ by snad ani nebyla nutná.

16

Struktura, řízení  1. Český model by měl vzhledem k významné podpoře

nákupu z veřejných prostředků vyvážit účast státu na řízení centra se samosprávou účastníků.

2. Jako optimální se jeví tři vrstvy: a) „správní rada“,b) licenční a administrativní jednotka a technická jednotka,c) expertní komise/panely odborníků.

17

Otázky• AKVŠ srovnává „složitý“ návrh Deloitte s jednoduchou

strukturou „současné komerční“ organizace. To má dva háčky:a) kdo určí způsob rozdělování podpory a všechna ostatní

pravidla?b) kdo určí, co se má nakupovat?

• Lokalita– Ano, nemusí to být Praha, to je na rozhodnuti jiných

18

Organizační struktura

19

„Správní rada“Řídicí úroveň

Řídicí skupina: MŠMT, RVVI, representace VŠ, AV ČR a VO delegovaná Plénem

Poradní úroveň

Oborově specifické expertní skupinyTechnika a

přírodní vědy

MedicinaSpolečenské a

humanitní vědy

Plénum účastníků (Konsorciální skupina): představitelé VŠ, AV ČR, dalších VO

Výkonná úroveň

LAJLicenční a administrativní jednotka

TJTechnická jednotka

5-9 osobRozhoduje strategické otázky řízeníPravidelně se schází 2x ročně, na začátku podle potřeby (4x ročně?)

Každá skupina 5 – 9 expertů + zahraniční expertVytvářejí strategii nákupuSchází se podle potřeby, zejm. v přípravném období a při hodnocení

LAJ: 3 fte – vyjednávání a komunikace s vydavateli s pomocí externistů3 fte – administrátoři institucionálních účtů, komunikace s experty a ŘS, dotazy, zprávy, interní fungování1 fte – expert na smluvní právoTJ: 2 fte – technické podpora s pomocí externistů

Cca 150 zástupců všech členských organizacíNavrhují a připomínkují strategii, volí zástupce do ŘS, volí experty do oborových skupinSchází se jednou ročně

Žádoucí další funkce národního centra  1. Podpora otevřeného přístupu k výsledkům výzkumu - Open

Access:a) doporučila konference KRE; na konferenci Bibliotheca Academica výslovně

uvedeno, že jde o potřebnou funkci centra,

b) NTK je národním kontaktním centrem pro konsorcium SCOAP3,

c) jako první česká VŠ zahájila VŠCHT v loňském roce finanční podporu publikování článků v renomovaných OA časopisech (žádný „double dipping“) s jasnými pravidly: inspirace pro národní systém (po vzoru DFG).

2. Systémově-informační podpora hodnocení výzkumu:a) využití databází scopus/WoK, scival,

b) nikoliv hodnocení, ale bibliometrická „tvrdá data“, trendy, informace jak pro školy/ústavy, tak pro státní správu (MŠMT, RVVI),

c) využití NUŠL.

20

Harmonogram2018 – existuje/je žádoucí kontinuita zdrojů dnes zajištěných

z LR resp. OP VaVpI2017 – nejpozději na začátku roku musí Centrum být do té

míry funkční, aby sjednalo potřebné smlouvy2016 – v průběhu roku musí být Centrum právně,

organizačně, finančně i personálně ustaveno a vybaveno2015 – případná novela zákona 130/2002 Sb., zakládací/

řídicí dokumenty Centra2014 – předložení návrhu a rozhodnutí MŠMT, schválení

RVVI, vláda

21

Komise pro …

• Komisi by měl jmenovat ministr ŠMT• Složení– zástupci příjemců• VŠ – navrhne RVŠ, KR

• AV ČR – navrhne presidium AV

• jiné VO – navrhne kdo?

– zástupci exekutivy: MŠMT, RVVI

+ k disposici právník a ekonom

22

23

Děkuji za pozornostmartin.svoboda@techlib.cz

24

Sir Tim Berners-Lee

for Nobel prize !