Národní kulturní komise pro správu státního kulturního majetku

(1947-1951)

Kristina Uhlíková, Ústav dějin umění AV ČR, v.v.i.31. 3. 2016

(Všechny zařazené fotografie a dokumenty jsou z majetku ÚDU AV ČR,v.v.i.)

a) Na nemovitosti občanů německé národnosti byla uvalena národní správa dekretem č. 5/1945 Sb. z 19. května 1945.b) Nemovitosti převážně z německého majetku souvisejícího s větším pozemkovým vlastnictvím (tedy většina šlechtických sídel v českých zemích) byly konfiskovány podle dekretu č. 12/1945 Sb. z 21. června 1945.c) Zbývající majetek německých občanů byl konfiskován dekretem č. 108/1945 Sb. z 25. října 1945.

Dekrety prezidenta republiky (tzv. Benešovy dekrety),

kterými byl (mimo jiné) konfiskován majetek občanů ČSR

německé národnosti

Období léto 1945 až únor 1946

• Na základě dekretu č. 12/1945 Sb. přešlo do vlastnictví státu mimo jiné 496 hradů a zámků i s jejich veškerým vnitřním zařízením.

• Od září 1945 byl majetek získaný podle tohoto dekretu spravován Národním pozemkovým fondem (NPF) zřízeným u ministerstva zemědělství.

• 11. 7. 1945 byla ustanovena Památková komise (nejprve u min. zemědělství, posléze u NPF), jejímž úkolem bylo zajištění a ochrana cenných kulturních statků z tohoto majetku. Její vůdčí osobností byl Zdeněk Wirth.

Kulturní statky konfiskované podle dekretu č. 108/1945 Sb.

• Prozatímní správou a rozdělením tohoto majetku byl pověřen Fond národní obnovy .

• V některých jeho vyhláškách a směrnicích či vyhláškách jiných státních orgánů byla zdůrazněna nutnost zvláštního ohledu k movitým věcem vyšší kulturní hodnoty. Jejich zajištění a předání specializovaným veřejným institucím však nebylo centrálně koordinováno a záleželo do značné míry na dobré vůli místních činitelů.

• Jimi zajištěné předměty a knihy byly předávány většinou centrálním institucím v Praze, Brně, Olomouci a Opavě – Národní a univerzitní knihovně, Zemědělskému archivu, Národní galerii, Národnímu muzeu, Uměleckoprůmyslovému muzeu atd.

Struktura Národní kulturní komise (NKK)

zřízené zák. č. 137/1946 Sb.

NKK jako organizace pověřená správou národního kulturního majetkuzahájila svoji činnost v únoru r. 1947. Zrušena byla ke konci r. 1951. • Předseda Zdeněk Wirth• Místopředseda Břetislav Štorm• Plénum (složené ze zástupců ministerstev, dalších zainteresovaných institucí

a znalců pro oblasti muzejnictví, archivnictví, ochrany přírody a knihovnictví)• Výkonné orgány:• Administrativní kancelář (zřízená ministerstvem školství a osvěty, vedl Otto

Placht, Karel Chodl)– Knižní referent František Chaloupka

• Stálý pověřenec pro konfiskáty podle dekretu č. 108/1945 Sb. Josef Scheybal• Technická kancelář (zřízená ministerstvem techniky, vedl Břetislav Štorm)

- V roce 1949 sloučení obou kanceláří. • Generální inspektor zahrad Josef Rublič (sídlil v Libochovicích)• Oblastní inspektoři (koordinovali správu objektů v regionech)• Správci objektů (současně i správci sběren na objektech)

Tři základní okruhy činnosti NKK

1) Výběr, převzetí a správa nejhodnotnějších hradních a zámeckých objektů ve státním vlastnictví; v první fázi 48 objektů, po r. 1948 navýšen jejich počet na 100.

2) Výběr, převzetí a správa nejcennějšího mobiliáře a knih ze zkonfiskovaných šlechtických sídel i dalších objektů. Třídění metodicky řídil a koordinoval Z. Wirth, dále se podíleli historici umění Ema Charvátová, Taťána Kubátová, Josef Kouba, Oldřich J. Blažíček.

3) Nastavení adekvátního využití převzatých objektů veřejností.

Předměty určené pro odborné ústavy a muzea

(1)(výňatek ze směrnic NKK)

1) Pro Národní galerii – cennější obrazy, plastiky, původní grafika, kresby.

2) Pro Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze – cennější uměleckořemeslné předměty.

3) Pro Muzeum osobní a společenské kultury v zámku Jemništi se shromažďují tyto předměty: kroje a stejnokroje, toaletní potřeby; šperky, stolní příbory, kuchyňské nádobí, nástroje, svítidla, hry společenské, hračky, sportovní pomůcky, vozidla, textilie, literatura a grafika o společenském životě, módě a kroji.

4) Pro Státní hipologické muzeum ve Slatiňanech se shromažďují: dokumenty obrazové (portréty koní, výjevy ze stájí, hřebčinců, jízdáren, dostihů, parforsních honů, vozidla, žánrové výjevy, i karikatury), postroje, čabraky, bičíky, závodní ceny z dostihů.

5) Pro Státní zemědělské muzeum v Praze vytřiďují se hlavně obrazy lovné zvěře, lovů a honů (i karikatury).

Předměty určené pro odborné ústavy a musea

(2)6) Pro Státní vojenské muzeum v Praze obrazné i plastické dokumenty

z oboru vojenství (i karikatury).7) Pro Státní mapovou sbírku v Praze mapy všech druhů a atlasy.8) Pro Národní technické museum v Praze technické památky hmotné

i v obrazech.9) Pro Národní muzeum (numismatické oddělení) mince, medaile a

plakety domácí i cizí.10) Pro Národní a moravské zemské muzeum (příslušná oddělení) –

přírodovědné sbírky (geologické, mineralogické, zoologické apod.), orientální (exotické) předměty (Náprstkovo muzeum), národopisné předměty ad.

11) Pro Státní archiv zemědělský k převzetí se shromažďují: archiválie, deníky, památníky, knihy hostů, diplomy, rodokmeny, znaky, pohřební štíty, pečetidla, korespondence včetně pohlednic, mapy panství, lesů, plány zámků, dvorů, parků apod.

12) Pro Nejbližší regionální muzeum předměty regionálního charakteru.

Zámek Heřmanův Městec(část jednoho ze seznamů mobiliáře

vytříděného NKK)

Pokračování pozemkové reformy

Během let 1947 a 1948 byly vydány zákony, které postupně zestátnily pozemkové vlastnictví větší než 50 ha. V jejich důsledku přešly do vlastnictví státu i nemovitosti na něm stojící.a) Zákon č. 142/1947 Sb. ze dne 11. 7. 1947 o revizi první pozemkové reformy.b) Zákon č. 143/1947 Sb. ze dne 10. 7. 1947 o převodu vlastnictví majetku hlubocké větve Schwarzenbergů na zemi Českou.c) Zákon č. 46/1948 Sb. ze dne 21. 3. 1948 o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě).V důsledku těchto zákonů přešla do vlastnictví státu prakticky veškerá zbývající část šlechtických sídel. I na tyto objekty se vztahovala pravomoc NKK. Hrady a zámky byly přebírány a jejich vnitřní zařízení bylo tříděno obdobným způsobem jako v případě objektů konfiskovaných podle dekretů prezidenta republiky.

Ratibořice, Babiččino údolí(příklad tzv. interiérové instalace objektů

ve správě NKK, jedné z forem jejich zpřístupnění veřejnosti)

• Staré bělidlo

Knihy ve správě NKK

• Knihy byly většinou podstatnou součástí konfiskovaných majetkových podstat. Jejich zajištění probíhalo vzhledem k jejich charakteru a množství jiným způsobem než v případě ostatního zařízení objektů.

• Před vznikem NKK měla pravomoc koordinovat výběr a převzetí knih z konfiskovaného majetku Národní a univerzitní knihovna v Praze.

• Od února 1947 přešla tato pravomoc na nově zřízenou NKK.• Knihovny byly většinou sváženy celé (často včetně regálů) do

sběren NKK na převzatých zámcích. Celý proces koordinoval knižní referent Fr. Chaloupka. Podle jeho informací bylo v r. 1953 v 51 zámeckých sběrnách uloženo 314 knižních svozů.

• NKK zahájila jejich třídění až v r. 1951 a jeho tempo bylo velmi pomalé. O osudu těchto knih bylo tedy rozhodnuto většinou až po zrušení Komise v průběhu 50. let.

Přehled knihoven uložených ve sběrnách státních zámků

(soupis pořízený Fr. Chaloupkou kol. r. 1952)

Třídění knih v kompetenci NKK

(probíhalo jednak přímo pro instituce – viz seznam, jednak do 37 tematických skupin)

Seznam institucí (1):

- vojenství - germanistika (katedry germanistiky)technika (Státní technické muzeum)- umění (univerzitní katedra, Kabinet teorie a dějin umění ČSAV, NKK)- divadlo (divadelní odd. Národního muzea)- zeměpis (Státní mapová sbírka)- dějepis (historický ústav ČSAV)- cestopisy (Náprstkovo muzeum)

Seznam institucí (2):

- numismatika (numis. odd. Národního muzea)- grafika (grafická sbírka Národní galerie)- archeologie (Státní archeologický ústav)- hipologie (Státní hipologický ústav ve Slatiňanech)- společenská kultura (Muzeum osobní a společenské kultury v zámku Jemništi)

Knihy pro Ústav dějin umění UK Praha

(příklad předání knih NKK přímo instituci)

Interiér zámku v Litomyšli kol. r. 1900

Děkuji za pozornost