ba půl roku, vyděláte tolik, že potomdva roky nemusíte dělat nic.

Co takové zkoušky na profesionál-ního lovce obnášejí?

Musíte znát dokonale lovecké právoa legislativu ochrany přírody, druhyzvěře a jejich chování, zbraně, zásadybezpečnosti. Kromě náročných testůjsou i praktické zkoušky z orientacea střelby. Se zavázanýma očima vás tře-

ba zavedou do buše šest kilometrů odtábora a vy poté musíte najít cestu zpát-ky bez kompasu, jen podle přírodníchúkazů. Střelba je zkoušena na pohybli-vém terči 20 x 20 cm, který se k vámblíží rychlostí buvola. Musíte jej zasáh-nout kulovnicí bez optiky alespoň jed-ním ze dvou výstřelů ve vzdálenosti 30,20 a 10 metrů. U deseti metrů je to při-tom nejtěžší.

Jak je takový lov organizován?Kdo shání profesionálním průvod-cům klienty?

Velká část půdy v divočině, samo-zřejmě s výjimkou národních parků, pat-ří jednotlivým rančerům. Jsou to obrov-ská území o rozloze až 20 000 ha. Ran-čerům patří i veškerá divoká zvěř, kteráse na jejich území právě pohybuje.

➥ Pokračování na str. 7

Náš severní soused Polskonepatří zrovna mezi vyhlášenéoutdoorové ráje. Obydlenárovina, která se rozprostíráprakticky na celém jeho území,vypadá, že příliš prostoruk dobrodružným činnostemneskýtá. Ale není to tak úplněpravda. Polsko má moře, horyna jižní hranici, jezera a řaduspecifických přírodních lokalit.Ty jsou chráněny poměrněhustou, a u nás málo známou,sítí národních parků. Přinášímejejich přehled, který můžesloužit jako tip k severněorientovaným výletům zahranice všedních dnů.

➥ Pokračování na str. 3

BABIOGÓRSKÝ národní parkDo parku patří Babia Góra, 1725 m

nad mořem, nejvyšší vrchol ZápadníchBeskyd. Zdejší lesy se velmi podobají pra-lesu. V nižším rostlinném patru převládájedlový a bukový les smíšený se smrkya platany. Smrky, horské jasany a zakrsléborovice dominují ve vyšších pásmech.Následuje pásmo alpinské se vzácnýmidruhy horských rostlin. V nejvyšším skal-natém pásmu najdete strže a rokliny plnékamení. Les je příbytkem velkého množ-ství zvěře, včetně medvědů, jelenů, vlkůa rysů. Sídlí tu také vzácné druhy ptáků,například tetřev velký.

Národní parkBORY TUCHOLSKIE

Chrání nejcennější část lesa Bory Tu-cholskie. Písčitá rovinatá krajina je porost-lá borovými lesy, které přetínají říční údolía zdobí je spousta jezer uložených v hlu-bokých roklích. V prohlubních a na okra-jích některých jezer vznikly bažiny, kteréjsou domovem postglaciálních rostlin. Kezdejší fauně patří pstruzi v křiš�álově čistévodě řek, stejně jako vodní ptáci, dravci,bobři a losi.

BIALOWIESKÝ národní parkJeden z nejstarších parků v Evropě, zalo-

žený v roce 1932. Zahrnuje centrální částlesa Bialowieza, která je světoznámá svýmpřirozeným porostem a obnoveným chovemzubra evropského. Největší volně se potulu-jící stádo, umístěné zde v parku, čítá asi260 kusů. Park ohraničuje kompaktní ob-last smíšeného lesa s hojností různých po-pulací dřevin, zachovaných zde ve své přiro-zené podobě. Mnohé druhy stromů vyrůsta-jí do rozměrů, které jsou jinde v Evropězřídka k vidění. Zvířena parku je obzvláštěbohatá: v Bialowiezském lese jsou hnízdiště120 druhů ptáků. Kromě zubrů se tu častopotkáte také s dalšími velkými druhy savců,jako jsou losi, jeleni, vlci, rysové a bobři.

Na ukázkovém chráněném území mo-hou návštěvníci obdivovat nejen zubry, aletaké losy, divočáky, jeleny a tarpany, pol-ské plemeno malých koní.

Nic naplat, lov jeprazákladem dobrodružství.Geny lovců v nás stálezůstávají a využíváme jea realizujeme při řaděoutdoorových sportů a aktivit.Dnes již zbylo na světě jenmálo oblastí, kde by se člověkmohl uživit tak, jako předtisíci lety, lovem. Divoká zvěřbyla prakticky všudevytlačena civilizací. Jedinémísto na světě, kde ještě žijeve statisícových kusech,je jižní část africkéhokontinentu. Čech Petr Hanekzde strávil 26 let, plnýchcestování a lovu. Řadu letse živil jako profesionálnílovecký průvodce, a tak nenípovolanějšího člověka, kterýby nám mohl říci o tom, jakse dnes na jihu Afriky loví.

Začněme tím, jak jste se vlastnědo Jižní Afriky a k profesionál-nímu lovectví dostal?

Emigroval jsem v roce 1968, to mibylo 24 let. Z Vídně jsme s manželkouodletěli do Jihoafrické republiky, kdejsem poté strávil 26 let. Zpočátku jsemse živil elektromontážemi, ale už tehdyjsme s přáteli trávili volné dny na lovu.V roce 1980 jsem pak složil zkoušky,opravňující dělat profesionálního lovec-kého průvodce a instruktora. Od té dobyjsem prakticky každou loveckou sezó-nu, a ta začíná zhruba v květnu a končív září, trávil coby lovecký průvodce.

Mimo sezónu jste odpočíval? Jakje vlastně průvodce placen?

Závisí to samozřejmě na klientech,které provázíte. Pokud jsou z Jižní Afri-ky, pak jsou honoráře menší, u cizincůje plat zhruba 120–150 amerických do-larů denně. V Zimbabwe se však pohy-buje okolo 700 dolarů denně. Zahranič-ní klientelu tvoří hlavně Američané,z Evropy pak Němci a Rakušané, občasAngličané. Mimo sezónu jsem dále dě-lal elektromontážní práce. Skutečnostv JAR je ale taková, že pokud děláte tře-

PETRHANEK:

26 LETLOVCEM ZVĚŘEV JIŽNÍ AFRICE

PETRHANEK:

26 LETLOVCEM ZVĚŘEV JIŽNÍ AFRICE

Slowinský národní parkleží na břehu Baltskéhomoře.

Zubři ve známémBialowieskémnárodním parku.

Národní parky v PolskuNárodní parky v Polsku

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

hD

ob

ro

dr

uh

2

Oficiální zástupce LOWA pro ČR: PROSPORT PRAHA s.r.o., Hodonínská 365, 141 00 Praha 4, tel.: 02 - 41 48 33 38fax: 02 - 41 48 13 39 e-mail: prosport@prosport.cz, web: www.prosport.cz PRODEJNY nabízející obuv LOWA:BEROUN KOLA ŠÍRER V Plzeňské bráně 1 BRNO HUDY Veveří 13 a Orlí 20, SUN SPORT Lidická 17 ČESKÉ BUDĚJOVICE HUDY Hroznova 28 FRENŠTÁT NAMASTEDolní 491 FRÝDEK-MÍSTEK HUDY Nám. Svobody 43 HAVÍŘOV HUDY Hlavní 47/378 HRADEC KRÁLOVÉ HUDY Chelčického 967 HŘENSKO HUDY Hřensko 131JABLONEC NAD NISOU HUDY Podhorská 22 JIČÍN HUDY Husova 59 JIHLAVA HUDY Znojemská 8 KARLOVY VARY HUDY Západní 9 KLATOVYHANNAH Kpt. Jaroše 51 KOLÍN SPORTSERVIS Kmochova 406 LIBEREC HUDY 5. května 11 MLADÁ BOLESLAV HUDY Železná 119 OLOMOUC HORTEZ SPORT 8. května 11, HUDY Ostružnická 19 OSTRAVA HUDY Na Hradbách 6 PÍSEK SPORT - VOLNÝ ČAS Nádražní 527 a Havlíčkovo nám. 89 PLZEŇ HANNAH Bezručova 9, HANNAH Slovanská 100, HUDY Nám. Republiky 5, KÖNIG SURF Těšínská 14 PRAHA 1 HUDY Havlíčkova 11 a Na Perštýně 14 PRAHA 2 HUDY Slezská 8 PRAHA 3WARMPEACE Slavíkova 5 PRAHA 5 HUDY Lidická 43/66 PRAHA 6 HUDY Dejvická 48 PRAHA 7 HUDY Strossmayerovo náměstí 10 PRAHA 9 SPORT HARFA Českomoravská 41 PRAHA 10 ABC SPORT Moskevská 74, KM SPORT Voroněžská 20 TÁBOR SPORT BLAŽEK Husova 909 TEPLICE HUDY Krupská 10/15 ÚSTÍ NADLABEM HUDY Bílinská 3 ZÁBŘEH DENALI SPORT ČSA 9 ZLÍN HUDY Vodní 453 ZNOJMO TOP SPORT Horní Česká 48

ATClightATClightKolekce LOWA ATC LIGHT. Odlehčené letní ATC modely pro volný čas,turistiku a sporty v přírodě. Maximální komfort, dokonalá ventilace.

RIVALORIVALOLehká polobotka pro volný čas, svršek semiš/Cordura, podšívka prodyšná sí�ovina, LOWAklima systém, podešev XTR 2.2, velikosti 3,5 - 13.

VENTO IIVENTO IIMaximální odvětraná „chladná“ polobotka, svršek semiš/3D sí�ovina, podšívka prodyšnásí�ovina, LOWA klima systém, podešev XTR 2.2, velikosti 3,5 - 13.

Vstřikovaná multikomponentní podešev, integrovaný nylonový torzní stabilizátor, tlumeníPUR mezivrstvou, dvoukomponentní gumový běhoun s univerzálním protiskluzným vzo-rem.

XTR 2.2XTR 2.2

L I G H T

ZÁRUKA

DVA ROKYZÁRUKA

DVA ROKY

POLSKÉ NÁRODNÍ

BABIOGÓRSKÝ národní parkNa seznamu biosférických rezervacíUNESCO.Délka turistických tratí: pěší turistika – 48km, lyžování – 6 km. Kancelář a vzdělávacístředisko – management turistického pro-vozu: 34–223 Zawoja 1403, tel./fax(0–33) 877 51 10, 877 51 24,877 55 54

BIALOWIESKÝ národní parkNa seznamu světového kulturního dědictvíUNESCO a na seznamu biosférických re-zervací UNESCO.Délka turistických tratí: 21 km, 17 km pří-stupných všem turistům.Trasy s průvodcem po rezervaci možné.Speciální povolení vydává vedení parkupro ty, kdo chtějí navštívit park v bryčkách,na saních nebo na kolech.Kancelář: 17–230 Bialowieza, Park Pala-cowy 5 tel./fax (0–85) 681 23 06, 68123 23, 681 23 48. Přírodopisné muzeumtel./fax (0–85) 681 22 75. Vzdělávacístředisko: tel./fax (0–85) 681 27 56

BIEBRZANSKÝ národní parkTuristické trasy: přes 395 km, dvě trasypro kajaking: Biebrza–135 km a Jegrzniaa Elk – 68 km, cyklotrasa: 19,5 km.Kancelář: 19–116 Osowiec-Twierdza,tel./fax (0–86) 272 06 20, 272 06 21

BIESZCZADZKÝ národní parkNa seznamu biosférických rezervacíUNESCO. Několik značených turistickýchtras – celková délka kolem 150 km. Šestnaučných stezek – 60 km. Kancelář:38–714 Ustrzyki Górne 19, tel./fax(0–13) 461 06 10, 461 06 50. Středis-ko vědeckého výzkumu a vzdělávací stře-disko, Přírodopisné muzeum: 38–700Ustrzyki Dolne, ul. Belzska 7, tel. (0–13)461 10 91, fax 461 30 62

Národní park BORY TUCHOLSKIEČtyři trasy pro pěší turistiku a dvě pro cyk-loturistiku, mnoho cest pro vycházky a jíz-du na kole v celkové délce 98 kmKancelář: 89–606 Charzykowy, ul. Dliga23, tel./fax (0–52) 398 83 97

DRAWIENSKÝ národní parkPět tras pro pěší turistiku (88km), přístup-ných také cyklistům. Kajakem po řeceDrawa (40 km). Kancelář: 73–220Drawno, ul. Lesników 2 tel. (0–95) 76820 51, fax 768 25 10. Přístaviště provodní sporty: 73–220 Drawno, ul. Kolejo-wa 18, tel. (0–95) 768 23 95

GORCZANSKÝ národní parkPřes 70 km značených cest. Osm nauč-ných stezek a značených tras pro jízdu nakoních a pro cyklisty. Kancelář: 34–735Niedzwiedz, Poreba Wielka 590, tel./fax(0–18) 331 72 07, 331 79 44

Národní park GÓRY STOLOWEDélka turistických tras přibližně 100 km.Mnoho turistických zajímavostí. Kancelář:57–350 Kudowa Zdrój, ul. Sloneczna 31,tel./fax (0–74) 866 20 97, 866 14 36

KAMPINOSKÝ národní parkNa seznamu biosférických rezervacíUNESCO. Délka turistických tras: přibližně360 km. Turisté se v parku mohou pohy-bovat pěšky, na kolech, na koních a na ly-žích. Kancelář: 05–080 Izabelin, ul. Tet-majera 38, tel. (0–22) 722 60 01, 72260 21, fax 722 65 60. Vzdělávací středis-ko a muzeum: 05–085 Kampinos, Grani-ca, tel. (0–22) 725 01 23

KARKONOSKÝ (Krkonošský)národní parkNa seznamu biosférických rezervacíUNESCO. Více než 112 značených turis-tických cest. Trasy pro pěší turistiku, ně-kolik cyklotras a omezené možnosti prosjezdové lyžování. Kancelář a muzeum:58–570 Jelenia Góra, ul. Chalubinskiego23, tel./fax (0 75) 755 33 48

MAGURSKÝ národní parkŠest značených tras pro pěší turistikuv celkové délce přes 70 km. Kancelář:38–232 Krempna 59, tel./fax (0–13) 44140 99, 441 40 02

NARWIANSKÝ národní parkPět turistických tras pro pěší turistikua cykloturistiku. Jedna trasa pro cyklistya motoristy, 90 km dlouhá, známá jakoNarwianský okruh. Vodní trasy parku jsoupřístupné pro rybáře a kajakáře. Kancelářa muzeum: 18–204 Kobylin Borzymy, Ku-rowo 10, tel./fax (0–85) 718 14 17, 71813 91, tel./fax (0 86) 476 48 12

OJCOWSKÝ národní parkPřes 20 km značených turistických traspro pěší turistiku. Možnost cykloturistikya jízdy v bryčkách. Kancelář: 32–047Ojców, tel. (0–12) 389 10 39, 389 2005, 389 14 90, fax 389 20 06. Muzeum:tel. (0 12) 389 20 40

PIENINSKÝ národní parkDélka tras pro pěší turistiku: 27 km. Přes8 km tratí pro rafting na řece Dunajec, pří-staviště pro rafty v Katy. Kancelář:34–450 Kroscienko, ul. Jagiellonska 107,tel. (0–18) 262 56 01, 262 56 02, fax262 56 03

POLESKÝ národní parkŠest turistických tras pro pěší turistikuo celkové délce přes 75 km, čtyři několikkm dlouhé naučné stezky. Kancelář:22–234 Urszulin, ul. Chelmska 7, tel.(0–82) 571 30 71, 571 30 72, fax 57130 03. Vzdělávací středisko a muzeum:

22–234 Urszulin, Zalucze Stare, tel.(0–82) 571 21 99

ROZTOCZANSKÝ národní parkPět turistických tras pro pěší turistiku (56km), trasa pro cyklisty (15 km), pět zna-čených naučných stezek. Kancelář:22–470 Zwierzyniec, ul. Plazowa 2. Vzdě-lávací středisko a muzeum: ul. Plazowa 3,tel./fax (0–84) 687 22 86, 687 20 70,687 20 66

SLOWINSKÝ národní parkNa seznamu biosférických rezervací UNES-CO. Dobře ošetřované trasy pro pěší turis-tiku (140 km) a cykloturistiku (30 km).Kancelář: 76–214 Smoldzino, ul. Bohate-rów Warszawy 1a. Přírodopisné muzeumul. Mostnika 1, tel. (0–59) 811 72 04,811 73 39, 811 73 68, fax 811 75 09

SWIETOKRZYSKÝ národní parkPět turistických tras pro cyklisty (35 km)a dvě naučné stezky. Kancelář: 26–010Bodzentyn, ul. Suchedniowska 4, tel.(0–41) 311 50 25, fax 311 51 06. Příro-dopisné muzeum: 26–004 Bieliny, Sw.Krzyz tel. (0–41) 317 70 87

TATRZANSKÝ (Tatranský)národní parkNa seznamu biosférických rezervacíUNESCO. Přes 240 km turistických tras.Trasy pro zkušené turisty. Několik tuctů ki-lometrů lyžařských cest pro sjezdaře, sko-ky na lyžích, běžecké lyžařské tratě, dráhapro rychlobruslaře, slalomový svah. Kabi-nová lanovka, sedačkové lanovky, lyžařskévleky. Horolezectví a létání na rogalu. Kan-celář a Přírodopisné muzeum: 34–500Zakopane, ul. Chalubinskiego 42a, tel.(0–18) 206 32 03, 201 41 92, fax 20635 79. Turistická informační kancelář:34–500 Zakopane, ul. Chalubinskiego44, tel. (0–18) 206 37 99

WIELKOPOLSKÝ národní parkPět značených turistických tras (87 km)včetně sedmi naučných stezek. Kancelářa Přírodopisné muzeum: 62–050 Mosina,tel. (0–61) 813 22 06, fax 813 62 99

WIGIERSKÝ národní parkDélka turistických tras 190 km. Kroměpěší turistiky možnost používat kola, pro-vozovat vodní turistiku, jezdit na běžkách,plachtit po ledě, rybařit, jezdit na koni a vbryčkách. Čtyři turistické stezky. Kancelářa muzeum: 16–400 Suwalki, Krzywe 82,tel./fax (0–87) 566 63 22, 565 14 33

WOLINSKÝ národní parkTři turistické trasy pro pěší turistiku (44km). Kancelář a Přírodopisné muzeum:72–500 Miedzyzdroje, ul. Niepodleglosci3, tel.(0–91) 328 07 37, 328 07 27, fax328 03 57

Praktické informacePraktické informace

INZERCE

MIMOŘÁDNÁ SLEVA, září–říjen 2002LOWA SAREK GTX

6.310,– 5.790,–

Drtivá většina dobrodruhů,účastníků expedic, alei turistů, milovníků příro-

dy se shoduje v tom, že nápojemčíslo jedna je čaj. Jak říká třebaznámý horolezec Josef Rakoncaj,„čajem nic nezkazíš a nikdy se jejnepřepiješ, stejně jako se nepřejíšchleba“. Energetické nápoje a růz-né přísady do vody sice obsahujívitamíny, minerály, soli a bůhvíco

ještě, ale nelze je pít pořád, za ví-ce jak týden je často nemůžete anividět. Čaj, zvláště teplý, povzbudíorganismus a skvěle reguluje tep-lotu.

Čaje MILFORD si získaly zapoměrně krátkou dobu prodejev republice širokou klientelu,zvláště u mladé generace jsou ve-lice oblíbené. Značka nabízí roz-sáhlý sortiment zejména bylinko-vých a ovocných čajů ve velicepříznivých cenových relacích.Ča-je MILFORD jsou charakteristic-ké vůní aromatického ovoce a by-lin i originálními směsmi. Přípra-va čajů s rozmanitými, častoneobvyklými chutěmi, je velice

jednoduchá. Spotřebitelé oceňujínejen vysokou kvalitu čajů, velicepestrý sortiment, lákavou vůni, alei efektní balení. Škála nabídky seneustále rozšiřuje. Novinkou le-tošního roku je mj. nový ovocnýčaj v chuti třešeň a jahoda jogurt.

Čaje MILFORD,nepostradatelný nápoj do přírodyČaje MILFORD,nepostradatelný nápoj do přírody

Distributor

PFANNER, spol. s r.o.U Silnice 949

161 00 Praha 6

Do

br

od

ru

h3

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

BIEBRZANSKÝ národní parkPark chrání největší evropské rašelinné

mokřiny v údolí řeky Biebrza, s celkovou roz-lohou 59 223 hektarů. K největším kouzlůmparku patří nádherná, otevřená bažinatá kra-jina a neobyčejně bohatá fauna i flóra. Mo-čály řeky Biebrzy jsou známé po celém světějako hnízdiště mnoha vzácných evropskýchvodních ptáků a dravců (přibližně 235 druhůvčetně 157 hnízdících druhů). Na jaře, kdyžse Biebrza rozlije do vodní pláně o rozlozeněkolika čtverečních kilometrů, se tu shro-máždí tisíce tažných ptáků a je možné je sle-dovat z vyhlídkových míst. Údolí řeky Biebrzyje v Polsku také největším útočištěm pro lo-sy, vlky, bobry a vydry.

BIESZCZADZKÝ národní parkHranice parku vedou kolem nejvyšší čás-

ti pohoří Západní Bieszczady s nejvyšší horouTarnica, 1 346 metrů nad hladinou moře.Bezlesé travnaté hřebeny hor nazývané polo-niny jsou charakteristickým znakem horv tomto parku. Tyto horské louky jsou domo-vem mnoha vzácných východokarpatskýchdruhů rostlin. 87 % parku pokrývají lesy pře-vážně bukové, místy s jedlemi a platany. Úto-čiště tu našli medvědi, vlci, jeleni, zubři, ry-sové – abychom zmínili alespoň některé ze

savců – a také asi 150 druhů ptáků. Park bylspolu se sousedícími oblastmi zahrnut do„Východokarpatského“ mezinárodního chrá-něného území, které se klene nad oblastí,kde se sbíhají hranice Polska, Slovenskaa Ukrajiny.

DRAWIENSKÝ národní parkPark se rozkládá v Drawském lese a zahr-

nuje části údolí řeky Drawy, jedné z nejkrás-nějších řek v polské Pomeranii, řeku Plo-ciczna, její přítok, a třináct jezer. Borové lesypokrývají 78 % rozlohy parku, ale jsou tu ta-ké lesy smíšené, kde rostou vedle borovic ta-ké duby, buky a olše. Velkému zájmu se těšíbažiny v povodí řeky Plociczna, které překy-pují vzácnými druhy bahenních rostlin a post-glaciálních reliktů. V křiš�álově čistých vo-dách parku žijí různé druhy ryb. Park je rov-něž domovem pro bobry, vydry a orlovceříční, vzácné dravce.

GORCZANSKÝ národní parkPark zahrnuje centrální část hřebene

Gorce, kromě jeho nejvyššího vrcholu Tur-bacz. Je to typický park s horským lesem setřemi vegetačními pásmy. Karpatský bukovýa jedlový les tvoří nižší pásmo, zatímco výšedominují smrky. Alpinské rostliny a endemitypokrývají četné horské holiny. Faunu tvoří ty-pické horské druhy, jako jsou jeleni, srnci, di-vočáci, rysové, divoké kočky a vlci. Za zvlášt-ní zmínku stojí populace tetřevů a skvrnitýchmloků.

Národní park GÓRY STOLOWEPark zahrnuje masiv Góry Stolowe. Hlavní

zajímavostí je původní krajina skalnatých plo-šin se strmými okraji, které se vyvinuly díkyspecifické tabulové geologické struktuřetěchto hor. Příroda tu vytvořila cesty skalnímlabyrintem. Nejzajímavější shluky skal jsouk vidění v rezervaci Bledne Skaly a na hořeSzczeliniec Wielki, 919 metrů nad hladinoumoře. Úbočí a úpatí plošiny jsou porostlésmrkovými a bukovými lesy, zatímco na plo-chých, jako deska stolu rovných vrcholech sevyvinula rašeliniště s mokřadními rostlinami.

KAMPINOSKÝ národní parkPark se rozkládá blízko Varšavy a patří do

něj Kampinoský les, rozkládající se v pro-gla-ciálním údolí řeky Visly. Pásmo vnitrozem-ských dun porostlých borovými lesy dodáváparku na přitažlivosti. V dolinách mezi duna-mi jsou rašeliniště, louky a bažiny porostléolšemi. Flóra parku se pyšní vzácnými chrá-něnými druhy, ze zvířat tu žijí losi, bobři a ry-sové.

KARKONOSKÝ (Krkonošský)národní park

Park leží v nejvyšší části Krkonoš, s nej-vyšším vrcholem Sněžkou, 1602 m nad hla-dinou moře. Nejcennější přírodní útočiště Kr-konoš a jejich nejmalebnější krajina jsoupečlivě chráněny. Do chráněné oblasti patřískalnatá zóna s postglaciálními holinami,horskými jezery a četnými skalními útvary.

Svahy jsou většinou porostlé smrky, smí-šenými s buky, platany a lipami. V horníchpartiích dominuje kosodřevina. Rozsáhlé pla-niny ve výšce 1200 metrů nad mořem pokrý-vají rašeliniště s četnými postglaciálnímirostlinnými druhy. Nejvyšší zóna Krkonoš jeporostlá mnoha druhy chráněných endemic-kých a alpinských rostlin. Kromě typické les-ní zvířeny žijí v Krkonoších mufloni, druh, kte-rý sem byl přenesený z Korsiky.

MAGURSKÝ národní parkPark leží v centrální části Nízkého beskyd-

ského hřebene, kterému dominuje hora Ma-gura Watkowska, 846 metrů nad hladinoumoře. Pokrývá oblasti s krajinou pro beskyd-ský hřeben typickou. Kopce, na kterých lesyvytvářejí chrámovou klenbu, jsou od sebeodděleny údolími řek a potoků. V parku pra-mení řeka Wisloka a protéká jeho územím,přičemž vytváří spousty malebných roklía meandrů. Stráně jsou porostlé buky, jedle-mi a smrky. Flóra parku se pyšní mnohavzácnými horskými druhy a chráněnými rost-linami. Faunu reprezentují medvědi, vlci, ry-sové, divoké kočky, orli skalní a výři.

NARWIANSKÝ národní parkNejvětší přírodní devizou tohoto parku je

dobře chráněné a nezničené bažinaté údolířeky Narew. Představuje unikátní systém zá-plavových vod, meandrů, starých řečiš�, rá-kosí a rašeliniš� souhrnně nazývaný PolskáAmazonie. Má obzvláště bohatý ptačí svět,který čítá přes 200 druhů. 154 z nich naúzemí parku hnízdí. Některé z místních dru-hů ptáků stěží objevíte jinde v Evropě.

OJCOWSKÝ národní parkPark leží poblíž Krakova a pokrývá jižní

část plošiny Krakowsko-Czestochovskéa údolí řek Pradnik a Saspówka. Příroda tuvytvořila četné jeskyně, malebné rokle, skal-naté průsmyky a působivé skalní útvary, jakoje známý „Herkulův kyj“. Většinu parku po-krývají smíšené lesy. Z rostlinných druhů jsounejcharakterističtější stenotermní lišejníky.Zvláště rozmanitá je populace hmyzu. Žije tupřes 3300 druhů, mezi nimi 1142 druhůbrouků a 520 druhů motýlů. Jeskyně před-stavují dokonalý příbytek pro velké množstvídruhů netopýrů.

POLESKÝ národní parkPark se rozkládá v Leczynsko-Wlodavskie

jezerní oblasti (Lublin Polesie) a patří do nějunikátní roviny s rašeliništi a bažinami, kterémísty připomínají tundru nebo přechodnouzónu mezi tundrou a tajgou. V rašeliništíchroste mnoho druhů vzácných a reliktníchrostlin. Oblast parku je hnízdištěm četnýchdruhů vodních ptáků. Park je také útočištěmtakových zvířat, jako jsou losi, vlci a vzácnébahenní želvy.

PIENINSKÝ národní parkPark pokrývá centrální část hřebene Pie-

nin s nejvyšší horou Trzy Korony, 982 metrůnad mořem, a dech beroucí roklí řeky Duna-jec. Charakteristickým znakem tohoto pohoříje rozmanitost krajiny. Při tradičním raftu nařece Dunajec mohou turisté obdivovat ma-lebné útesy a vrcholy, příkré skalní stěnya několik set metrů vysoké srázy padající dořeky. Bujná vegetace překypuje množstvímendemických a reliktních druhů rostlin. Typic-kým rysem luk, které se prostírají na lesníchpasekách a skalnatých stráních, je mimořád-ně bohatý rostlinný porost a zejména zajíma-vá hmyzí populace, především motýli.

ROZTOCZANSKÝ národní parkPark leží v centrální části oblasti Roz-

tocze. Kopce jsou oddělené hlubokými rokle-mi. Řeky Wieprz a Tanew si jemně razí cestuparkem. Lesy, hlavně bukové a jedlové, po-krývají 93 % území parku. K bohaté flóře pat-ří druhy nížin i hor, stejně jako stenotermnídruhy pocházející z jihovýchodní Evropy. Žijetu 190 druhů ptáků.

SWIETOKRZYSKÝ národní parkDo území parku patří pohoří Lysogóry

s horou Lysica, 612 metrů nad mořem, nej-vyšší pásmo pohoří Swietokrzyskie horya části přiléhajících údolí. Swietokrzyskie ho-ry jsou nejstarší pohoří v Polsku, tvoří je pa-leozoické skály. Za zvláštní pozornost stojímalé, zcela odlesněné oblasti (goloborza),zasypané křemencovými balvany a zcela bezzelené vegetace. Pohoří Lysogóry pokrývajíjedlové lesy smíšené s borovicemi, bukya modříny. Bohatá rostlinná populace parkuzahrnuje četné vzácné druhy horských i nížin-ných rostlin. Králem zvířeny je v Swie-tokrzyském národním parku jelen.

SLOWINSKÝ národní parkNejvětším kouzlem tohoto parku, který se

rozprostírá podél pobřeží Baltského moře(mezi Rowy a Lebou), jsou přesouvající seduny, které při svém pohybu odkrývají mrtvépahýly stromů – zbytky dřevěného porostu,zavátého kdysi dávno pískem. Největší dunaje 42 metrů nad hladinou moře. Důležitýmiútočišti pro vodní ptactvo jsou jezera Lebskoa Gardno. Zvláště cenná jsou nejrůznějšírostlinná společenstva v parku. Tvoří je pio-nýrské druhy písčitých pláží a dun i typicképobřežní borové lesy, bahenní rostliny na čet-ných rašeliništích a sítiny a rákosí na březíchjezer. V parku sídlí řada vzácných druhů ptá-ků, včetně orla mořského, výra, kormorána,černého čápa a mnoha druhů vodních ptáků.

TATRZANSKÝ (Tatranský)národní park

Park obklopuje a chrání celé pásmo Taterna polské straně, jedinou oblast s alpinskýmcharakterem v Polsku (s nejvyšší horou Rysy,2499 metrů nad hladinou moře). Jednaz nejkrásnějších krajin v Polsku je tvořená ro-zeklanými granitovými hřebeny a zalesněný-mi kopci, postglaciálními proláklinami s hor-skými jezery, četnými jeskyněmi a malebný-mi údolími se spěchajícími horskými potoky.

Úpatí až do 1200 metrů vysoko nad mořemje porostlé hlavně smrkovými lesy, smíšený-mi s jedlemi, modříny, buky a platany. Pás-mo do 1550 metrů nad mořem zalesňujesmrk doplněný na několika místech piniemi.Pásmo kleče, až do 1800 metrů nad mo-řem, dává prostor alpinským loukám a past-vinám. Nad 2300 metrů nad mořem se roz-kládá pásmo útesů a štítů. V Tatrách rostoupůvodní a alpinské rostlinné druhy. Tyto horypřitahují milovníky přírody také alpinskoufaunou. Žije tu sviš� či kamzík, a Tatry se ta-ké pyšní malou populací medvědů. Tatransképohoří je v Polsku jednou z posledních oblas-tí, kde žije orel skalní.

WIELKOPOLSKÝ národní parkV parku situovaném poblíž Poznaně v je-

zerní oblasti Wielkopolskie najdete všechnycharakteristické prvky postglaciální krajiny.Jsou tu kopce (130 metrů nad mořem), sub-glaciální průlivy a jezera. Borové a smíšenélesy pokrývají většinu parku. Flóra představu-je mnoho vzácných a chráněných druhů. Le-sy jsou domovem jelenům, srncům, divočá-kům, kunám, jezevcům, zajícům a četnýmdruhům ptáků.

WOLINSKÝ národní parkPark leží v západní části ostrova Wolin.

Zahrnuje morénové vrcholy, které končí ma-lebným, 95 metrů vysokým útesem na po-břeží Baltu, v Szczecinském zálivu.Tady moř-ské pobřeží neustále ustupuje v důsledku de-struktivního působení mořských vln. Téměřcelou plochu parku pokrývají lesy, z nichžnejcennější jsou bukové. V jižní části parkunajdete skupinu jezer a písčité pláže. Různo-rodý rostlinný porost tvoří mnoho vzácnýchdruhů podrostu, stenotermních a pískomil-ných rostlin. Mezi zvířaty se vyskytují vzácnédruhy jako mořský orel, Aquila pomarinaa četné druhy vodních ptáků. V srdci parku jerezervace zubrů.

WIGIERSKÝ národní parkDůležitou součástí parku je největší jeze-

ro severovýchodního Polska, Wigry. Dalších25 jezer parku je propojených sítí řek, z nichžnejvětší je Czarna Hancza. Malá bažinatálesní jezírka obklopená močály jsou jednímze zvláštních znaků tohoto parku. Ve vegeta-ci převládají borovice a smrky, ale najdete tutaké skupiny rašelinných, vodních a lučníchrostlin. Mezi zdejší savce patří losi, jeleni,srnci, vlci a bobři. Je tu hojnost vodních ptá-ků a obyvatel vodních toků, například i takvzácné ryby, jako lavaret, evropská bělomasáryba, pstruh lososový a evropská koruška.

Národní parky v PolskuNárodní parky v Polsku➥ Pokračování ze str. 2

Biebrzanský národní park Narwianský národní park

Z HISTORIEDOBRODRUHA

Časopis Dobrodruh vychází již šestýmrokem. První čtyři roky byl dvoumě-síčníkem. Za dobu své existence přine-sl stovky článků o dobrodružných akti-vitách v přírodě a cestování. Rozhovorymu poskytly četné osobnosti českého,slovenského i světového outdooru,z těch posledních jmenujme třebaReinholda Messnera, Petera Habelera,Krzystofa Wielickeho, Vikiho Grošejla,Toma Posserta nebo Andrzeje Zawadu.

Reinhold Messner, přední himá-lajský horolezec a outdoorový prů-kopník, muž, který jako první nasvětě vylezl na všech 14 osmitisíco-vek, projevil přání popřát čtenářůmDobrodruha.

Totéž učinila i další velká personasvětového horolezectví, Peter Habe-ler. Lezec, který mj. spolu s Messne-rem jako první na světě vylezl naMount Everest bez použití kyslíku.

NEJROZŠÍŘENĚJŠÍ ČESKÝOUTDOOROVÝ ČASOPIS

Vychází vždy první týden v měsíci, s výjim-kou ledna, července a srpna. Je k dostá-ní zdarma ve 410 outdoorových, cyklistic-kých, vodáckých, jachtařských, potapěč-ských a sportovních obchodech, centrechumělých horolezeckých stěn, v dobro-družně zaměřených cestovních kancelá-řích a mapových centrech a knihkupec-tvích v ČR i na Slovensku. Jejich adresářje uveden v každém čísle. Distribucezdarma rovněž na vybraných sportovníchveletrzích a festivalech.

ŠÉFREDAKTORMiloš Kubánek

REDAKČNÍ RADAJosef Rakoncaj �� Miroslav Jakeš

Soňa Vomáčková �� Stanislav HenychZuzana Hofmannová �� Josef Šimůnek

Jiří Havel �� Petr ĎoubalíkOldřich Štos �� Petr „Špek“ Slanina

Marek Ročejdl �� Tomáš RusekRobert Kazík

GRAFIKA Soňa Žertová. KRESBYPetr Ďoubalík. SAZBA Pavel Amler.

ADRESA REDAKCEDobrodruh, Žirovnická 2389, 106 00Praha 10, tel.: 0603 55 49 43, tel./fax:02/67 18 24 38, fax/zázn.: 02/72 65 6173, e-mail: dobrodruh.cz@seznam.cz

PŘÍJEM INZERCETel.: 0776 055 332, 0603 554 943,02/67 18 24 38, fax/zázn.: 02/72 65 6173, e-mail: dobrodruh.cz@seznam.cz, ne-bo na adrese redakce. Vedoucí ing. MilanManda, tel.: 0776 055 332.

PŘEDPLATNÉPřestože je časopis rozdáván zdarma, re-dakce poskytuje servis pro předplatitele. Tiplatí pouze poštovné a distribuční náklady,které činí pro rok 2002 cca 10,– Kč načíslo. Předplatné lze zaslat složenkou typuC na adresu redakce. Přijímáme pouzepředplatné na čísla, která dosud nevyšla.Starší čísla nejsou na skladě! Předplatnéod č. 7 do č. 9/2002 činí 30,– Kč.

STARŠÍ ČÍSLAStarší čísla Dobrodruha (počínaje roční-kem 2002) lze shlédnout u dobrovolnýcharchivářů, jejichž seznam je uveřejněnv každém čísle.

VYDAVATELPhDr Miloš Kubánek, registrovánoMK ČR pod č. 7598. Podávání novinovýchzásilek povoleno OZ Přeprava Praha,č.j. 726/97 ze dne 19. 2. 1997.

ISSN - 1211 - 751x

Nejsem horolezec,jsem dobrodruh.

Walter Bonnatti,přední světový horolezec

50. a 60. let 20. století.

Dobrovolní archivářistarších čísel Dobrodruha

Vzhledem k tomu, že časopis Dobrodruh je ve většině ze 410 distribučníchmíst již několik dní po vydání rozebrán, oslovili jsme distributory, zda bynezakládali jedno číslo Dobrodruha ve svých obchodech či cestovních

kancelářích do archivu. Ten by byl k nahlédnutí pro jejich návštěvníky a zákaz-níky. Zde je seznam míst, která se nám dosud na tuto výzvu přihlásila. Na těch-to adresách můžete starší čísla Dobrodruha (počínaje č. 2/2002) dostat k nahléd-nutí na přečtení. Tento seznam najdete v každém čísle časopisu:

� Klub českých turistů, Jaromírova 9, 120 00 Praha 2� Katmar bike centrum, Pod Baštami 6, 160 00 Praha 6� Horolezecká škola Český ráj, Rybní důl 754, 294 01 Bakov n. Jizerou� Knihkupectví Hana Marečková, Masarykova 45, 380 01 Dačice� VIKING, Velké náměstí 366, 561 65 Králíky� CK Kudrna, Bašty 2, 602 00 Brno� Vybavení do přírody, Komenského tř. 49, 750 00 Přerov� Obchodní akademie T. Bati, nám. TGM 3669, 761 57 Zlín� CK Praděd, Valová 2, 789 01 Zábřeh

Distributoři, kteří mají zájem být v tomto seznamu uvedeni a archivovat jed-no číslo Dobrodruha pro své klienty, nám to mohou kdykoliv oznámit krátkouzprávou na telefonní číslo 0603 554 943, nebo e-mailem na adresu dobro-druh.cz@seznam.cz, či případně zafaxovat na číslo 02/72 65 61 73.

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

hD

ob

ro

dr

uh

4

Sobota 12.00 hodin, hned po startovacím výstřelu.

NNNNAAAA KKKKOOOOLLLLEEEE SSSSEEEEDDDDMMMM TTTTIIIISSSSÍÍÍÍCCCC MMMMEEEETTTTRRRRŮŮŮŮ VVVVZZZZHHHHŮŮŮŮRRRRUUUU AAAANNNNEEEEBBBB DDDDAAAALLLLŠŠŠŠÍÍÍÍ RRRROOOOČČČČNNNNÍÍÍÍKKKKCCCCYYYYKKKKLLLLIIIISSSSTTTTIIIICCCCKKKKÉÉÉÉ 22224444HHHHOOOODDDDIIIINNNNOOOOVVVVKKKKYYYYHorolezci z brněnské

MONTANY T. K. připravilio víkendu 8. – 9. 6. 2002 užpopáté cyklistické trápení,trvající 24 hodin. Přesodstrašující prognózu počasíse odprezentovalo 48vytrvalců, z toho sedm žen,šest seniorů nad 50 let a 15horolezců. Ostatní se hlásilik cyklistům, atletům,vodákům a odvahu našeli jeden fotbalista.Je neuvěřitelné, jak se za pětlet proměnil pelotonskladbou, vybavením a takévýkony. Na asfaltovémpovrchu, i když z jednétřetiny nekvalitním, svištístále častěji galusky neždrapáky horských kol, alei Favorit na čtvrtkách sesem tam objeví.

Díky modernímu oblečení a doplň-kům ubylo účastníků naříkajících

na bolesti kloubů. Naříkající skupina sesmrskla celkem logicky na ty, kteří užmají něco za sebou a navíc vystačí sestarými tepláky.

Nejslabším článkem je už tradičněosvětlení. Přes zřetelný vývoj není si-tuace uspokojivá. Pozná se to podle to-ho, že každý používá něco jiného a ko-nec konců všichni nadávají na tmu. Čer-vená blikačka vzadu je jediné, na čem sevšichni shodnou, ale přední osvětlení je

buď slabé nebo příliš žravé. Byli jsmetaké svědky pokusu o reminiscenci dy-nama a nebylo to zase tak špatné řešení,protože nejdůležitější je vidět ve sjez-dech, a to dynamo splňuje. Ve stoupá-ních se přepne na bateriovou svítilnu.

Závodilo se tvrdě, a to předevšímmezi těmi, kteří si rozdělili přední mís-ta. Od startu v sobotní poledne vedl sil-ničář Tomáš Kučera až do ranních ne-dělních hodin, ale jeho náskok se pohy-boval nejvíc kolem 30 minut. Jezditrychle je jistě důležité, ale ještě důleži-tější je nezastavit a když, tak jen krátce.Jakákoliv indispozice nebo defekt zamí-chají s pořadím, a tak se stalo i letos,kdy se ráno ujal vedení loňský stříbrnýPatrik Bartík a v osobním rekordu602,8 km/24 hod. zvítězil, i když jeno 8,4 km, před Tomášem Kučerou.

Všech šest děvčat a k tomu 25 mužůza sebou nechala seniorka HelenaToušková, která strojovým tempemnakroužila sympatických 362,5 km. Se-nior Miroslav Kmošek závodí také spíšs mladou gardou než se svými vrstevní-ky, ale není jisté, že si své neohroženépostavení tak lehce udrží. Na startu se

totiž objevil známý ultramaratoneca světový rekordman Tomáš Rusek,který po operaci kolena vyměnil tretryza kolo. Jeho 362,5 km naznačuje slib-nou budoucnost.

Zpestřením byl jako obvykle dobro-druh Jan Vlasák, tentokrát kroužící naležatém kole. Zůstal sice 120 km zasvým loňským výkonem na kole stoja-tém, ale alespoň si ověřil, že na ležatémkole se špatně jede do kopce a navíc jecyklista mnohem víc vystaven větrua dešti.

Vítěz by bravurně vyšlápl od mořena vrchol Nandádéví v garvhálském Hi-málaji (7480 m n. m.), ale případní no-ví zájemci o start se mohou spíš oriento-vat na 3800 m n. m. vysoký GrossGlockner, což byl průměrný výkon.

Kdo si chce 24hodinovku na kolenebo na běžkách zkusit, informace zís-ká na VIKINGTOUR, Merhautova 94,613 00 Brno, tel./fax: 05/45212387

JIŘÍ HAVEL

NAJETÉ KILOMETRY(Bez rozdílu kategorií)

1. Patrik Bartík 602,8 km/24 h2. Tomáš Kučera 594,53. Lukáš Hrdlička 536,54. Pavel Řezanina 522,05. Zdeněk Koudelka 493,06. Miroslav Kmošek 448,57. Vladimír Janáček 464,08. Rudolf Fiala 435,09.–10. Zdeněk Berka 420,59.–10. Karel Hobík 420,511. Miroslav Macháček 418,512. Oldřich Žurek 391,513. Jiří Lahodný 377,014. Bohumil Navrátil 376,715. Jan Vrba 362,516. Tomáš Rusek 362,517. Josef Sobotka 362,518. Helena Toušková 362,519. Tomáš Holzer 348,020. Jan Hruban 348,021. Dominik Severa 348,022. Aleš Eichmeier 333,523. Milan Procházka 333,524. Tomáš Vidlák 319,025. Petr Holzer 319,026. Blanka Křížová 312,527. Jan Krch 304,528. Tomáš Lenc 304,529. Vlastimil Veselovský ml. 304,530. Ivan Zimandl 304,531. Jiří Nešpor 290,032.Vlastimil Veselovský st. 275,533. Jan Vlasák 261,034. Petr Lorenc 256,735. Vendulka Křížová 232,036. Stanislav Severa 232,037. Petr Šrotíř 217,538. Štěpán Kříž 217,539. Karel Prokop 203,040. Jiří Olejár 203,041. Martin Sadovský 188,542. Jiřina Prokopová 188,543. Jan Tiefenbach 159,544. Ester Urbanová 116,045. Alena Veselovská 116,046. Marek Augustin 101,547. Vít Filipi 72,548. Stanislava Severová 43,5

Vítězka Helena Toušková.

Jan Vlasák.

Ti z vás, kteří jsou vášnivýmichodci a vlastní psy, se mohou

zúčastnit druhého oficiálního dog-trekkingu Osamělý vlk v Česku,který se bude konat od 27. do 29.září 2002 v Pavlovských vršícha v Lednicko-valtickém areálu.Start a cíl bude v Hustopečíchu Brna. Dog-trekking bude letosměřit 82 kilometrů. Extrémní akcipořádá Musher’s Club Pohoda, Be-ringia team, DDM Pavučina Husto-peče a generální sponzor APORT.Propozice a přihlášky: Jaroslav Fa-biánek, 693 01 Starovice 333,tel.: 0602 80 27 32, e-mail: J.fa-bianek@worldonline.cz.

MONTE

DOBRDOBRODRODRUHOUHOVÉVÉSE PSY, POZOR!

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

hD

ob

ro

dr

uh

6

Poslední červencový pátek v 10.45 hodinse na okraji obce Lesná na Tachovskushromažďuje téměř 400 závodníků z 18

zemí světa, aby se seznámili s úvodními po-kyny, a co je důležitější, aby každý závodníkobdržel závodní mapu s určením kontrola průkaz pro označení průchodu kontrolnímibody. Pro velkou většinu z účastníků se jednáo dosud neznámý terén zahrnující pastviny,louky, několik osad a zejména krásné prostře-dí smíšeného lesního porostu Českého lesapři hranicích se Spolkovou republikou Ně-mecko. Od této chvíle mají účastníci 5. Mis-trovství světa v rogainingu, startující ve dvouaž čtyřčlenných družstvech, dvě hodiny časuna to, aby se nad mapou v měřítku 1:50 000,speciálně zpracovanou pro tento závod, poku-sili vybrat nejoptimálnější trasu, která budesplňovat následující kritéria: za dobu závodu– 24 hodin – navštívit co nejvíce ze 72 kon-trolních bodů (jsou různě ohodnoceny podleobtížnosti v rozmezí 20 až 100 bodů) a naplá-novat trasu tak, aby se s případnými přestáv-kami na spánek nebo občerstvení v centru zá-vodu dokázali ve zdraví a s pocitem zajíma-vého sportovního výkonu vrátit hodinu popoledni následujícího dne do cíle, který je ta-ké centrem závodu.

Je 13 hodin v pátek 26. července 2002, po-časí přeje sportovním kláním provozovanýmv přírodě (teploměr ukazuje 23 stupňů Celsia,je zataženo a lehce mží) a více než 180 druž-stev ze zemí od Austrálie, Nového Zélandu,přes USA až po družstva starého kontinentu,se vydává na honbu za body. Někteří přijelijen zkusit, co takové sportovní klání obnášía vrací se po několika hodinách běhu či chůzev klidné přírodě, jiní (včetně mistrů světaz minulých let) berou startovní výstřel vážněa téměř nepřetržitě po celou dobu 24 hodin –tedy i v noci za pomocí světel – se věnují hle-dání zejména těch nejvíce bodovaných kont-rol. Vítězové závodu nakonec dokázali za ne-celých 24 hodin najít 65 ze 72 kontrolních sta-novišť a naběhat přitom více než 125 km nejenpo cestách, ale i v podhorském lesním terénuse skalkami a bažinami, kde v dřívějších ča-sech nebylo daleko k železné oponě. Výkonvítězné dvojice, ale i převážné většiny druž-stev, lze považovat za úctyhodný.

CO JE A KDE VZNIKL ROGAINING?Rogaining je extrémní vytrvalostní sport,

založený na navigaci v terénu a teamové spo-lupráci. Úkolem teamu (hlídky) je v určeném

časovém limitu nalézt za pomoci mapy (zpra-vidla 1 : 50 000) a buzoly co nejvíce kontrol-ních bodů. Časový limit je 6, 12 nebo 24 ho-din, počet členů v teamu 2 až 5. Na mistrov-ských závodech se soutěží zejména vedvojicích na 24 hodin, ve třech základních ka-tegoriích – muži, ženy a mix. Rogaining, jakorelativně mladý druh sportu, pochází z Austrá-lie, kde byly uspořádány první závody – v ro-ce 1947 závod v 24hodinové pěší navigacia v roce 1976 první závody v rogainingu(v současné podobě). První mistrovství světa

se konalo v domovské zemi tohoto sportu –Austrálii, v roce 1994. Mistrovské závody jsoupořádány každé dva roky a Česká republikabyla první evropskou zemí, kde se mistrovstvíkonalo. Před tím se mohli závodníci účastnitmistrovských závodů pouze v Kanadě, na No-vém Zélandu a v již zmíněné Austrálii.

V České republice se první závod s ná-zvem rogaining dle pravidel na 12 a 24 hodinkonal v červnu 1997 nedaleko Branžežev Českém ráji. Tehdy ještě pro hrstku nadšen-ců, zejména z řad vysokoškoláků, kteří s na-stupujícími prázdninami toužili prožít spor-tovně dobrodružný víkend. V současné doběse pod hlavičkou České asociace rogainingua horského orientačního běhu pravidelně napřelomu června a července koná každoročněmistrovství ČR v rogainingu a též několik zá-vodů v horském orientačním běhu. Terénya prostory pro závody jsou pečlivě vybíránytak, aby nejen umožnily otestovat sportovnívýkonnost těch nejlepších, ale zároveň dalyšanci začátečníkům (z řad spíše turistů neborodičů s dětmi), poznat zajímavá místa příro-dy české kotliny a jejich pohraničních hor.

LESNÁ U TACHOVA26.–27. ČERVENCE 2002

V pátek ve 13.05 již v centru závodu neníjediný závodník. Všechny teamy si již v ma-

pě, pokrývající zhruba prostor okolo 200 kmčtverečních, vybrali svůj směr a vydali sevstříc k první obodované kontrole. Mapa by-la zpracována na zakázku zkušenými mapařitak, aby splňovala kritéria Mezinárodní rogai-ningové federace (měřítko, interval vrstevnica míra generalizace cest, vypuštění turistic-kých značek aj.). Jejím základním podkladembyla obdoba turistické mapy používané proběžné účely.

Počasí závodníkům stále přeje (není hor-ko, jak by se dalo předpokládat na den upro-střed prázdnin). První skupinky závodníků sezačínají vracet do centra po 3–4 hodinách odzahájení závodu. Někteří se přišli zdarma ob-čerstvit jídlem a pitím do polní kuchyně, kte-rou zajistili a provozují pořadatelé (tato budev provozu až do úplného skončení závodu),další si postupně přicházejí do svých stanův centru závodu (fotbalové hřiště v Lesné)vzít vybavení potřebné na noční část závodu,nebo se jednoduše pouze převléct. Noční část

závodu není náročná jen pro závodníky (hle-dat kontrolu ve tmě je podstatně složitější,než ve dne, navíc díky oblačnosti měsícv úplňku nedodá žádné osvětlení, jak bylopůvodně naplánováno), ale je také náročnápro pořadatele, kteří po celých 24 hodin zajiš-ťují chod závodní kanceláře a také občerstvo-vacího stanu s teplým jídlem (polévka, guláš,rizoto a mnoho energetických dobrot), kterýse podle australských zvyklostí nazývá HashHouse.

Je sobota, rozednívá se krátce po 4 hodiněa většina teamů, která strávila noc odpočin-kem v centru závodu, vybíhá či vychází dodruhé části závodu posbírat další body dosvého celkového skóre – mají na to ještě 9hodin. Teamy, které závodily i v noci, podlevlastního vyjádření, chytají v tuto dobu druhýdech a energii do dalšího závodění. Počasízůstává nezměněné (k vytrvalostnímu závodutéměř ideální), ranní a následně dopoledníhodiny druhého dne závodu ubíhají velmirychle. Blíží se poledne a do cíle závodu do-bíhají či přicházejí unavené dvojice a trojicezávodníků. Únava po 24hodinovém závoděníje na nich znát, ale současně je také pravdě-podobně většina z nich naplněna báječnýmpocitem, jež každý sportovec zná, nadšením,které se dostaví v cíli každého vydařenéhozávodu. Doběhlé teamy se řadí do krátkéfronty na občerstvení a všichni přítomní,včetně pořadatelů, očekávají finiš těch nejlep-ších – předem tipovaných favoritů. Nejlepšíteamy ve všech kategoriích měly své trasypečlivě naplánovány a svůj závod končí 5 až15 minut před vypršením časového limitudvaceti čtyř hodin. Za tímto účelem jsou párminut před cílem svoláváni krátkou sirénou(„zkoušku“ obecního ozvučení Lesné zajistilstarosta obce, který vyšel potřebám závodní-ků a pořadatelů plně vstříc – za což si, jistěprávem, zaslouží nezměrné díky). Teamy, fi-nišující po určeném cílovém čase, jsou zakaždou minutu penalizovány bodovou ztrá-tou, což je jistě pro mnohé citelná újmavzhledem k silám, které musely vynaložit nakaždou získanou desítku bodů.

V CÍLI MISTROVSTVÍ SVĚTAPořadatelé na základě průkazů s označe-

nými nalezenými kontrolami spočítají jednot-livým teamům bodové zisky, a za dobu po-třebnou ke zpracování výsledků (vyskytly sebohužel nepatrné problémy s výpočetní tech-nikou) vyvěšují konečné výsledky. Vítězí ti,kteří za 24 hodiny nasbírali nejvíce bodů zanavštívené kontrolní body v terénu. V přípa-dě rovnosti bodů rozhoduje cílový čas.Teamy se hodnotí celkem ve 12 kategoriích

(ženy, muži, mix a podle věku: junioři, vete-ráni, starší veteráni a bez rozlišení věku).Nejlepší teamy v jednotlivých kategoriíchobdrží putovní trofeje věnované australskourogainingovou asociací, medaile a poháryz českého skla. Nejlepší team bez rozdílu vě-ku a pohlaví (veteráni z australsko-novozé-landské dvojice) je dekorován titulem mistrůsvěta a nádhernou putovní cenou z křišťálua dřeva. Závodníci z kolébky mladého sportuprokázali, že s náročnou vytrvalostní orienta-cí v přírodě si dokáží poradit i ve vzdálenémterénu severní polokoule a o celých 100 bodů(to znamená přibližně jedno až tři kontrolnístanoviště) nechali za sebou nejlepší českoudvojici Petr Bořánek, Miroslav Seidl. Mezizávodníky mnoha národností startovali rov-něž borci, kteří se pravidelně účastní ultra-vytrvaleckých závodů v České republicea v zahraničí.

VÝSLEDKYCelkem 182 družstev (167 dvoučlenných,13 tříčlenných a 2 čtyřčlenná) z 18 zemísvěta.

Muži: 1. David Rowlands, Greg Barbour(AUS, NZ) 4140 bodů, 2. Petr Bořánek, Mi-roslav seidl (CZ) 4040 b., 3. Ulu Aeschli-mann, Dieter Wolf (SUI) 3690 b.

Ženy: 1. Julie Quinn, Kay Haarsma (AUS)2460 b., 2. Julie Volfová, Martina Volfová(CZ) 2320 b., 3. Cora Wolswinkel, Kerry Gi-gante (AUS) 2020 b.

Mix: 1. Guntars Mankus, Raimonds Lapinsh,Anita Liepina (LAT) 3420 b., 2. Jitka Klinke-rová, Dan Straka (CZ) 3260 b., 3. VladimírHora, Magda Horová (CZ) 3190 b.

Úplné výsledky a více informací na:www.top.cz/wrc2002.

Text: Jaroslav VávraFoto: Martin Sajal, Petr Bořánek

V polovině letošních prázdninse v Českém lese na Tachovskukonalo 5. MS v rogainingu.Česká republika měla možnosthostit světovou špičku v tomtosportovním odvětví. Přinášímereportáž z této vrcholnéoutdoorové akce.

Celkově druhá dvojice závodníkůkrátce před startem závodu – jsouještě čerství.

Ženy na stupních vítězůpři závěrečném vyhlášení.

Nohy, které během 24 hodinnasbíraly 4040 bodů a uběhly vícenež 125 km.

VRCHOLNÝ OUTDOOROVÝ ZÁVOD V ČECHÁCH:MISTROVSTVÍ SVĚTA V ROGAININGU

VRCHOLNÝ OUTDOOROVÝ ZÁVOD V ČECHÁCH:MISTROVSTVÍ SVĚTA V ROGAININGU

OOOOrrrriiiiggggiiiinnnnáááállllnnnníííí ,,,, rrrruuuuččččnnnněěěě zzzzhhhhoooottttoooovvvveeeennnnéééé nnnnoooožžžžeeeeMít kvalitní nůž

je pro trampya dobrodruhy, alei turisty, zkrátka li-di, mající kladnývztah k přírodě,stejně tak důležité,možná i přínosnější, než najít ženskoudo nepohody. Vždyť se s ním dají dě-lat pravé divy, sekat, štípat dřevo, otví-rat konzervy, zatloukat kolíky u stanu,krájet chleba, ba dokonce se i holit. Ženám slouží i k osobní ochraně netřebapřipomínat. Sériově vyráběný nůžvšak není v záplavě firemního obleče-ní, obutí, stanů i jiného outdoorovéhovybavení nic originálního. Ale co kdyžbudu chtít skvělý nůž s netradičnězhotovenou střenkou? Je tento artiklvůbec k mání? Jak odpovídá Petr Po-

spíšil, nožíř z Komo-řan, ano.

„Dělám nože už sko-ro čtyřicet let, dříve vefabrikách, teď sám, bezzaměstnanců. Rizikoprodeje je totiž velkéa nikoho nechci přivést do maléru. Kaž-dý nůž je originál, ať už je pro rybáře,lovce, sportovce, turisty, majitele aut čijednotky KFOR. Takovou třešničkou nadortu jsou nože sběratelské, skutečnéunikáty. Používám zásadně přírodnímateriály, plasty tak leda do kroužků.Ocel na čepelích je uhlíkatá (karbono-vá), tedy podléhající korozi, ale s vyni-kajícími vlastnostmi, nebo nerezová,která je na žebříčku ocelí o stupínek ní-že. Na sběratelské nože se používá ažpět druhů ocelí. Střenky jsou převážně

z mosazi, dřevo na něje buď tuzemské, akát,buk, jilm, bezinka, ja-vor, bříza, ze zahranič-ních materiálů pak oli-

va, bambus, palisandr, eben, ovangol,brier aj. Na střenky se však hodí i shozjeleního, kamzičí toulce, buvolí rohovi-na, ale i kost hovězí, ze žirafy, ev. ma-mut, vzácně slonovina. Pouzdra, futrálymi dělá kamarád v Kladně.

Nože nepotřebují zvláštní údržbu.Nemají být ve vlhkém prostředí, pokaždém dotyku s vodou se musí utřít,házet s nimi je barbarství. Nůž, který siu mne zákazník koupí, mu zdarma pře-brousím, samozřejmě když s ním ne-provádí psí kusy“. – mm –

INZERCE

Petr PospíšilZa sídlištěm 2146/13

143 00 Praha 4-Komořanytelefon: 02/44 40 10 90

Do

br

od

ru

h7

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Každý lovec si sice musí za minimálnípoplatek koupit státní loveckou licenci,ale jednotlivé kusy lovené zvěře sjednáváa platí příslušnému rančerovi. Funguje totak, že agent v Evropě či Americe oslovíinternetem přímo rančera, domluví, o jakýlov a za jakých podmínek půjde. Rančerpotom najme loveckého průvodce, které-ho platí. Ten zajistí odvoz klienta z letiště,jeho přesun na ranč a dále celý programlovu, včetně nalezení zvěře a jištění bez-pečnosti klienta. Garantuje také, že budouodstřeleny dohodnuté kusy v počtu i veli-kosti, tj. ukáže klientovi ve stádu kus, kte-rý je možné odstřelit. Například u velikos-ti rohů antilop se může splést pouze o pětprocent.

Taková vícedenní lovecká výpravaasi vyžaduje větší skupinu lidí. Kdo v níje a jak takový lov vlastně probíhá?

Jedná se o časově dohodnuté výpravyna 1 až 3 týdny. Pokud se během nich ne-podaří najít zaplacenou zvěř, peníze pro-padají rančerovi. Mně se však ještě nesta-lo, že bychom zvěř nenašli. Obvykle todle různých znaků zvládnu během několi-ka hodin.

Na výpravě bývají kuchaři, stopařa specialista na stahování zvěře, což jsouvesměs domorodci. Stažení, například lva,vyžaduje velkou praxi a přesnost a umí tojen málo lidí. Takový stahovač dostává mě-síčně v přepočtu zhruba 15–17 000 korun.Je ale nutné si uvědomit, že mimo sezónubývá bez práce. Na počtu klientů pak závi-sí počet zúčastněných profesionálních prů-vodců, protože dle regulí může průvodcevést jen dva klienty denně. Jednoho ránoa jednoho odpoledne.

Lov probíhá většinou tak, že se vstáváv půl sedmé. V sedm se vyjíždí z táboralandrovery do terénu. Auta se odstavízhruba šest kilometrů od nalezené zvěřea poté se jde pěšky. Následuje lov a návratdo tábora, kde je jídlo a odpočinek. Odpo-ledne v 15 hod. se, opět pěšky, vyráží nadalší lov, který končí kolem šesté, neboťpoté je již tma a v noci je zakázáno lovit.

Co hlavně se loví za zvěř?Převážně se loví různé druhy antilop,

hlavně ty s dobrým masem, protože ně-které, jako volušky apod., mají maso ne-chutné. Hodně také prase bradavičnaté.

Maso z ulovených zvířat patří ran-čerovi nebo lovcům?

Dle místního práva a zvyklostí si vez-mou vnitřnosti domorodí členové výpravya maso patří lovci, neboť jej rančerovi za-platil. Antilopí maso je v Jižní Africe na-prosto běžné, prodává se všude. Já sámjsem z lovecké sezóny žil celý rok. Masose obvykle mrazí a odváží mrazicími vozy.

Jak jsou regulovány počty zvěřea jaký je režim v národních parcích?

Počty antilop, prasat a zeber apod. sirančeři regulují na svých územích sami.Jedná se o stovky až tisíce kusů. Co se tý-če tzv. velké pětky chráněných zvířat – tj.slona, lva, leoparda, nosorožce a buvola –na jejich odstřel dostává i rančer výjimečněstátní licence, a to pouze v případě, že sepřemnožili. Např. na jednoho slona dosta-ne povolení třeba jednou za osm let. Po-platky za odstřel jsou u velké pětky samo-zřejmě nesrovnatelně vyšší než u běžnézvěře, kde jsou opravdu symbolické a hlav-ní náklady lovce spočívají v placení poby-tu a provozu tábora. Třeba poplatek za ulo-vení antilopy včetně letenky z Evropy váspřijde na méně než odstřel jelena v Tat-rách.

Co se týče národních parků, je zde úpl-ný zákaz odstřelu jakékoliv zvěře. Legis-lativní i praktická ochrana přírody v JižníAfrice je asi nejlepší na světě, a tak se tře-ba v jednom národním parku stalo, že zajedním starým, asi 70letým slonem, jehožkly sahaly až k zemi, jezdili stále v džípučtyři ozbrojení hlídači. Turistika je po dia-mantech a zlatu třetím nejvýnosnějšímodvětvím země a národní parky si na sebebohatě vydělávají a nepotřebují, jako tře-ba u nás, žádné dotace.

U nás se hodně píše o pytláctví. Jakto s ním ve skutečnosti vypadá?

Postup proti pytlákům je hodně tvrdý.Samozřejmě, jejich hlavním cílem jsousloni. Kilo slonoviny se prodává za 700dolarů a jeden kel průměrně vzrostléhoslona má tak 15 kilo. Platí pravidlo, že pyt-láka lze, pokud nereaguje na povel kevzdání a použije zbraň, bez milosti zastře-lit. Já sám jsem se na lovecké výpravěv Zimbabwe účastnil honu na pytláky. By-lo nás asi deset lovců a objevili jsme pyt-láckou skupinu rusky mluvících černochů,kteří kosili zvěř kalašnikovy. Tajně jsmeje obklíčili a předali rančerům.

Rančeři v Jihoafrické republice majíproti pytlákům domobranu, která disponu-je nepřetržitě fungující vysílací službou.Pokud někdo zpozoruje na svém územíněkoho podezřelého, což je každý, kdo mázbraň a není ohlášen, vysílačkou to ozná-mí stanici, tak zkompletuje informace a namísto vyrazí ozbrojené komando podpoře-né policií. Je nutné si uvědomit, že pytlácimají zbraně a často je používají.

Vraťme se k vlastnímu lovu. Jaká přiněm hrozí nebezpečí? Začněme u savců.

Asi nejnebezpečnější budouzvířata velké pětky?Nebezpečné může být i prasebradavičnaté, často se stane, ževypadá po zásahu jako mrtvéa když se k němu přiblížíte, ná-hle ožije a zaútočí. I proto jedobré mít zkušeného průvodce,který pozná, zda od postřele-ných zvířat hrozí nějaké nebez-pečí, zda rána šla na správnémísto a byla skutečně smrtelná.Průvodce proto často střelí ještějednou, samozřejmě až po prvníráně klienta, aby zvíře dorazil.

Zřejmě nejnebezpečnějším zvířetem nasvětě je kapský buvol. Bojí se ho všichnilovci. Má neuvěřitelnou výdrž a sílu. Smr-telný je pro něj pouze zásah do hlavy a srd-ce, ale i po nich ještě běží 60 metrů a útočí.Když je pouze raněn, musí se všichni třáststrachy, protože pochopí, odkud přišla rána,obejde vás zezadu a nemilosrdně rozdupea rozetře po okolních stromech. Proto jenzkušený lovec pozná, zda jsou rány smrtel-né a které zvíře ze stáda, jež se po výstře-lech rozprchne, po vás vlastně půjde. Pokudmu nezpůsobíte bolest vy, pak neútočí.

Leopardi a lvi jsou velmi líní a běžněna člověka neútočí, ale při zranění ano.Pokud však střílíte z dálky, často nepozna-jí, odkud nebezpečí přichází.

Nebezpečný je nosorožec. Na jihuAfriky jsou dva druhy – černý a bílý, a tenprvní je nebezpečnější. Útočí bez varová-ní, ale podle čichu – oči má velice slabé.Často stačí, když si stoupnete za stroma on vás přeběhne a běží slepě dál.

A co ostatní živočichové?Nejnebezpečnější jsou samozřejmě ha-

di. Proti jedu většiny z nich působí séraa můžete využít i malé vakuové trubičky,které jsou po přiložení do rány schopné vy-cucnout až třetinu jedu. Proti uštknutí dvě-ma hady – zmije útočné a černé mamby –však žádné sérum nepomáhá (resp. jednoano, ale to pro jeho nestálost nelze v bušipoužít) a po pár minutách přichází smrt.

Zvlášť černá mamba je vyhlášená a čer-noši z ní mají panickou hrůzu, i když roč-ně způsobí tak dvě úmrtí, což na 50 milio-nů obyvatel není zas tak moc. Zažil jsemi případ profesionálního lovce, kterému vekřoví, když se plížil ke skupině antilop,mamba zaútočila na hlaveň pušky a on jiv leknutí ustřelil hlavu. Za dvě hodiny semu rozklepaly ruce a k lovectví se už ni-kdy nevrátil. Jed mamby má obrovskou sí-lu. Stal se případ, že dobytek procházelkřovím, na němž visela mamba. Za křovímpak bylo nalezeno třináct mrtvých krav,které tato jedna mamba uštkla. Mamby do-sahují někdy i čtyř metrů délky a většinouse zamotávají do stromů nebo křovin.

Méně nebezpečným hadem je kobra.Ta buď plive nebo uštkne, ale jde většinou,jako všichni hadi, po lesklých částech navás, to jest po brýlích, pušce, opasku, pro-tože si myslí, že jsou to oči.

Jak se střetnutím s hady vyhýbat?Had je nejnebezpečnější, když se do-

stane do kouta či tísně, potom útočí. Stáváse to ve stanech, když jsou přes den třebaotevřené a had tam vleze skrýt se do stínu.Často vlezou i do bot, a proto je nutné bo-ty před každým použitím pořádně vykle-pat daleko od těla. Kvalitní vysoké botyjsou v buši samozřejmě nezbytností.

A co škorpióni?Existují tři druhy škorpiónů, z nichž

nejnebezpečnější je ten nejmenší. Žlutěprůsvitný. Škorpióní uštknutí se dá alevcelku běžně přežít. Mě samotného kous-li třikrát. Po uštknutí vám celým tělemprojede jakoby elektrický proud. Potéopuchne celá noha, ale po několika hodi-nách zase splaskne.

Jaké zbraně nosíte na lov?Je to samozřejmě puška – kulovnice.

Brokovnice se používají minimálně. Lovpernaté zvěře se zde příliš nepěstuje. Ku-lovnice na velkou zvěř, třeba na buvola,musí mít ale značnou ráži. Jedná se o spe-ciální zbraně s ráží 10 i 12 mm, což jsouskoro protiletadlové kanóny. S nimi musí-te umět zacházet, protože mají obrovskýzpětný ráz. Zažil jsem třeba Itala, který sepři výstřelu opřel o vyschlé termitiště, kte-ré je tvrdé jako beton, a pažba mu úplněrozdrtila klíční kost.

Dále sebou nosím revolver a nůž. Re-volver slouží k zajištění dobití zvěře a pro-ti hadům. Jako každou druhou do něj vklá-dám speciální nábojnici, která obsahuje150 malých bročků. Pokud třeba jen pětz nich trefí kobru, spolehlivě ji usmrtí.

S těmito třemi zbraněmi jsem schopenodejít do buše a bez problémů zde sámprožít třeba dva týdny.

A jak je to v buši s pitnou vodou?Buď ji vozíme v kanystrech sebou, ne-

bo používáme přírodní, samozřejmě upra-venou chlorovými tabletkami. V Zimbab-we je třeba řada vyschlých pískových ře-čišť. Voda tam však je, teče pod pískem,a tak musíte vykopat jámu, která se brzynaplní vodou.

Co vás na lovectví přitahovalo a při-tahuje? Je to vzrušení, trofeje, pobytv přírodě?

Jsem tak trochu dobrodružná povahaa již od malička mě přitahovala dobrodruž-ná literatura, cestopisy (E. Holub, Ma-chulka, H. a Zikmund), zvláště pak o Afri-ce. Když se mi tak naskytla v roce 1968možnost poznání Afriky s Viktoriinými vo-dopády, plně jsem ji využil, mohl jsem pro-žít a zkusit všechno to, co běžným lidem,kromě několika vyvolených, bylo v Česko-slovensku odepřeno. Na příklad v r. 1974jsem si udělal námořní kapitánské zkouškya dělal jsem výpravy na lov žraloků a spor-tovní rybaření. V 80. letech jsem složil pi-lotní zkoušky a pořádal výpravy letadlemna Okavango do Bečuánska.

Lovectví a cestování po Africe k soběprostě patří. Povolání profesionálního lo-veckého průvodce je už i v Africe „labutípíseň“, a to díky postupující civilizacia průmyslovým projektům. Mohu však ří-ci „Zažil jsem to!!!“

MILOŠ KUBÁNEK

➥ Dokončení ze str. 1

26 LET LOVCEM ZVĚŘEV JIŽNÍ AFRICE26 LET LOVCEM ZVĚŘEV JIŽNÍ AFRICE

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

hD

ob

ro

dr

uh

8

Výživová hodnotaOvesná kaše je zdravá pochoutka z ovesných vloček, díky které získáte hnedráno tolik energie, že celý den snadněji zvládnete.

ZdravíVysoký obsah vlákniny v ovesných vločkách přispívá ke správné činnosti trávícísoustavy a brzdí vstřebávání cholesterolu, tuků a škodlivých látek. Pomáhá taksnižovat hladinu nebezpečného cholesterolu v krvi a napomáhá v ochraně předřadou civilizačních chorob.

Snadno a rychlePříprava kaší je velmi rychlá a snadná, zvládnou ji snadno dospělí i děti. Sypkousměs pro přípravu kaše pouze zalijete horkou vodou, zamícháte a chutnou a výživnou snídani, svačinku či lehkou večeři máte na stole. Můžete ji tak připravit prakticky kdykoli a kdekoli.

VÁCLAV VOJTĚCH: POLÁRNÍK, TOPIČ, NÁMOŘNÍK, MUSHER…

28. listopadu minulého rokuuplynulo rovných sto let oddoby, kdy se ve Skřivanechu Nového Bydžova narodil prvníčeský polárník Václav Vojtěch.Pocházel z lesnické rodiny,po maturitě studoval naFilozofické fakultě Karlovyuniverzity obor dějepisa zeměpis. Vojtěch se předevšímvěnoval dějepisu a jako chudýstudent si přivydělával pracív Českém zemském archivu.Na podzim roku 1922 byl poslándo Paříže, aby zpracovalprameny k dějinám českékolonie na začátku prvnísvětové války a o vznikučeskoslovenské roty „Nazdar“.V Paříži viděl film o antarktickévýpravě Scottově a pak se jižpolární cestopisy staly jehonejmilejší četbou. Polární bacilpadl na úrodnou půdu.

Václav Vojtěch opustil historii, z níž složildoktorát, a po vojenské službě se stal novi-nářem. Postupně poznával naše sousední

země. Rozhodl se však, že se vydá za svým vel-kým snem – zúčastnit se nějaké polární výpravy.Napsal slavnému norskému arktickému badateliFridtjofu Nansenovi, který ho však odmítl. Kdyžse Vojtěch dozvěděl o chystané antarktické výpra-vě R. E. Byrda, napsal rovněž jejímu vůdci. Bez-úspěšně. Admirál Byrd měl již složení výpravyukončené a pro Vojtěcha v ní nebylo místo. Ne-zdolný Čech však vzbudil v admirálu zájem. Svo-je odmítnutí změnil a pozval Vojtěcha na Nový Zé-land. Pod tlakem okolností ovšem pozvání vzápě-tí znovu odvolal. Vojtěch zamítnutí zatajila horečně sháněl finanční prostředky na cestu. Odhlavy státu – Tomáše G. Masaryka, továrníka Batia nakladatelství Melantrich obdržel do týdne po10 000 korunách. Vojtěch dorazil na Nový Zélandvčas a ihned navštívil Byrda. Opět dostal zamíta-vou odpověď. Nakonec se karta štěstěny obrátila.„Když vás přijmu, budete dělat cokoliv?“ zeptal seadmirál mladého Čecha. „Ovšem“, odvětil Voj-těch. A tak jeho jméno bylo zařazeno do seznamuposádky.

Václav Vojtěch pracoval jako topič, stewarda jako musher. V prosinci 1928 byl najat jako to-pič pomocné lodi Eleanor Bolling, která zásobova-la z Nového Zélandu základnu v Malé Americev Antarktidě. Vojtěch provázel expediční plavidlak 70 stupňům jižní šířky. V lednu 1929 pracovaljako steward na lodi plující z novozélandskéhoDunedinu až do Velrybí zátoky. 27. ledna 1929 vy-stoupil Vojtěch na kerný led Rossovy bariéry napůdě jižní točny na 78° 30' jz. š. a 163° 53' zz. d.

Na druhé Byrdově lodi City of New York, pla-chetnici s pomocným motorem, se Vojtěch plavilna západ při třech jejích nezdařených pokusecho přistání na pobřeží krále Eduarda na západnímkonci Rossovy bariéry. S touto lodí se pak vrátil22. února 1929 na Nový Zéland do Port Chalmer-su. Tam byl poslán do výcvikového campu mushe-rů v novozélandských Alpách mezi horami Mt.Cook a Malte Brun u Tasmanova ledovce.

Vojtěch se svými spolupracovníky dopravovalise psími spřeženími z tréninkových důvodů materi-ál a zásoby z údolí nahoru do hor na stavbu turistic-ké chaty. Vojtěchovými druhy byli zkušení mushe-ři – Allaa Innes-Taylor (poručík kanadské králov-ské severozápadní policie), Arthur Walden (majitelChinook kennelu), Allan „Scotty“ Allan (jedna

z prvních osobností saňového sportu) a legendárníNorman Vaugham (narodil se roku 1904 – a stálese těší zdraví, účastník mnoha ročníků prosluléhozávodu Iditarod; Vaugham v roce 1997 putoval sepsím spřežením a s přáteli Antarktidou k hoře, kte-rá nese jeho jméno, a chtěl zde na počest svého ka-maráda Vojtěcha vztyčit českou vlajku, leč na na-šem velvyslanectví v USA nebyla vlajka k mání,a tak zapíchl do ledu pouze americkou).

Vojtěch přeplul se psy i do Velrybí zátoky, od-kud jel se psím spřežením až do Byrdova táboraMalá Amerika a potom se vrátil na Nový Zéland.Pak na norské velrybářské lodi Larsen odplul doNew Yorku. Na palubě jej provázel saňový pesYork, kterého chtěl přivézt do Čech. (Intermezzo:Vojtěch chtěl ve své domovině pomocí Yorka vy-tvořit nové psí plemeno tažných psů, které budepomáhat zásobovat chaty v Krkonoších a Tatrách.Myšlenku Václava Vojtěch – vytvoření novéhoplemene vhodného pro práci v postrojích realizo-val Petr Hanzlík s přáteli, když stvořili českéhohorského psa!)

V Americe zůstal Vojtěch s Yorkem dva měsí-ce a pak se vrátil přes Cherbourg zpět domů.

Dlužno připomenout, že expedice admirála R.E. Byrda byla úspěšná: Byrd 25. listopadu 1929jižní pól přeletěl. Za aktivní pomoc při realizaciexpedice obdržel od Byrda Václav Vojtěch zlatoumedaili amerického Kongresu.

Po návratu domů se Vojtěch pustil do sepsánícestopisu Námořníkem, topičem a psovodem zajižním polárním kruhem, který po dodržení závaz-ku dvouletého mlčení vydal vlastním náklademroku 1932.

V té době již intenzivně připravoval vlastní vý-pravu do Arktidy. Přitahovala jej rovněž Aljaškaa Sibiř. Sehnat finanční prostředky na expedici by-lo velmi těžké. Tehdejší hospodářská krize všekomplikovala. Konečně nadešel čas odjezdu. Vác-lav Vojtěch měl zajištěnou kabinu na lodi Mon-calm, která měla vyplout z Liverpoolu počátkemsrpna. Odjezd lodi však byl o týden odložen.

Odkladu využili Vojtěchovi mladí obdivova-telé v Sadské a uspořádali v sobotu 6. srpna 1932táborák na rozloučenou. Vojtěch s kamarádem re-daktorem a kapitánem ve výslužbě AloisemDošlíkem rádi pozvání přijali. Bylo krásné poča-sí, a tak se šli společně vykoupat do Labe. Vojtěchsi vypůjčil kanoi a s Došlíkem odrazili od břehu.Starší, ale nezkušený Došlík prý měl problémys rovnováhou, ale ani Vojtěch, který byl zvyklý najednomístný kajak a oboustranné pádlo, prý nebyljistým zadákem. Po proudu míjeli přívoz, tadychtěl Došlík přirazit k molu, ale Vojtěch natáčelpříď v přímém směru. Kanoe se převrhla. Obamuži se vynořili z vody. Došlík se od kanoe mo-hutně odrazil, ostrá záď prudce udeřila Vojtěchamezi oči do kořene nosu. Vojtěch ztratil vědomí.

Došlík byl špatný plavec a měl starosti sám se se-bou.

Týden před tím, 31. července, zachránil VáclavVojtěch ve Svatojánských proudech život tonoucí-mu děvčeti. Příděl šťastných náhod byl vyčerpán.Voda Labe se nad českým polárníkem VáclavemVojtěchem zavřela navždy.

Admirál Richard Evelyn Byrd v Bostonu řeklnovinářům: „S nejhlubším pohnutím a lítostí se do-vídám o Vojtěchově skonu. Byl výborným typemmuže a prokázal vlastnosti, jimiž vynikal v naší vý-pravě. Je chloubou své vlasti – Československa.“

Plány a sny Václava Vojtěch zůstaly nedokonče-ny. Do předmluvy své knihy napsal čtyři měsícepřed svou předčasnou smrtí: „Mám před sebou ješ-tě dlouhou cestu a chci dosáhnout cíle. Postaví-li sevšak proti mně nepředvídané překážky a nehody,pak nechť moje řádky povzbudí v našem národěnadšence v oboru polárního bádání. Aby pochopili,že nadšením, láskou, odhodlaností, neústupností,sebezapřením, vytrvalostí a sebeobětováním možnolámat i ledy polárních krajů a vítězit v cizině i namístech nepřístupných a téměř nedobytných.“Postskriptum: Pes York přežil svého pána jen o ně-kolik týdnů. Ve dnech 14., 15. a 16. března 1986 sekonal v Krkonoších první ročník etapového závodupsích spřežení – Memoriál dr. Václava Vojtěcha.

JAROSLAV MONTE KVASNICAReprofoto: archiv autora

VÁCLAV VOJTĚCH: POLÁRNÍK, TOPIČ, NÁMOŘNÍK, MUSHER…

7. světový potlach na AljašceMotto: Už je nás tu nějak málo, naše řady prořídly …, kamarádi.

Již je to skoro čtvrt století, co byl založen kamarádem Wimpym Celosvětový potlach pro české trampy ži-jící v zahraničí. První Celosvětový potlach byl v roce 1978 na kanadském Yukonu poblíž města White-

horse, jak si zajisté všichni pamatujete. Od té doby byl pořádán každých pět let v různých končinách světa.Když byl na posledním potlachu v Austrálii předáván kalumet potlachu do Evropy, Evropané odmítli tu

čest pořádat další Celosvětový potlach v Evropě. A� už byl důvod k tomu jakýkoliv, kalumet potlachu bylpředán kamarádům do Ameriky, aby ho podle uvážení předali případně dále. Na základě toho jsme se s ka-marády Ivanem a Elsou dohodli, že bychom byli schopni spáchat další Celosvětový potlach na Aljašce, zaosadu „Alaska“ (jak jsme se prezentovali na minulých „světákách“).

Tímto osada Alaska nabízí všem kamarádům žijícím v zahraničí, že by převzala čest organizovat příštíCelosvětový potlach a Aljaška by byla místem konání. Fleků na potlach je víc, rozhodnutí, který bude nej-výhodnější k uspořádání potlachu, by mělo být ponecháno místním trampům znalým místních podmínek.

Chtěl bych také předeslat to, že na Aljašce existují také tzv. Foglarovky, ale jsou nedostupné (pouzeletecky nebo lodí), takže pro potlach nepraktické. Jen pouhá desetina Aljašky je dostupná vozidlům po sil-nici, v zimě také snowmobilem nebo psím spřežením. Řeky většinou vytékají z ledovců a voda s sebou be-re silt (jemný písek), který dělá řeku kalnou. Vzhled řeky zklamal i mne, když jsem přijel v r. 1975 poprvéna Aljašku. Ale potoky, které se vlévají do těchto kalných řek, jsou většinou čisté a ve správnou dobu pl-né lososů. Ahoj Pavka

INZERCE

Firma Garmisch s.r.o.se sídlem v Třebíčivyrábí na území našírepubliky trekkingovouobuv od roku 1992. Oddoby vzniku si kvalitoua širokým sortimentemvyráběné obuvi získalapevné místo na našemtrhu.

Vsoučasné nabídce má vícejak padesát vzorů trekkin-

gové obuvi a čtyřicet vzorů vy-cházkově sportovní obuvi v liniievropské, americké a italské.

Vyráběná obuv je v celém ce-novém vějíři a uspokojujei v nižších cenových relacích ná-ročného zákazníka. Obuv je vevelikostech 36 až 46 a pro uspo-kojení zákazníka jsou některétrekkingové vzory i v dětských

velikostech 28až 35. Naopakpro uspokoje-ní zákazníkůs většími veli-kostmi jsou vy-ráběny velikosti 47 až 50.

Firma Garmisch s.r.o. Třebíčvyrábí obuv s rámovou i šálovoupodešví. Svrškový materiál jev kombinacích úseň–úseň,úseň–textil, úseň–membrána–textil, úseň–membrána–úseň.Podešve dodávané obuvi jsoukvalitní a v širokém sortimentunechybí ani značka Vibram. Fir-ma používá membrány Sympa-tex, Comfortex, Impraprema Thinsulate. Pro zimní vzory jepoužíván nový tzv. OC systémpodešve se zabudovanou mač-

kou. Každý vzor je dodáván vetřech barevných kombinacích.

Kromě našeho trhu jsou vý-robky firmy Garmisch s.r.o. Tře-bíč dodávány do většiny státůEvropy. Obuv je konstruovánaitalskými návrháři z oblasti Do-lomit a je ověřována v těchto ná-ročných podmínkách, neboť ses-terská firma la Reginetta sídlív této části severní Itálie. Výrob-ky této firmy jsou rovněž dodá-vány na náš trh.

Kompletní sortiment dodáva-né obuvi je možno shlédnout

a objednat na veletrzích KA-BO Brno a Sport Prague vestáncích Garmisch Třebíča Kohlstrom Třebíč. Obuv jemožné zakoupit v podniko-vých prodejnách v Třebíči,u našich obchodních partnerůpo celé republice nebo objed-nat u fy Kohlstrom Třebíč –číslo faxu 568 850 383, adre-sa Kohlstrom, Hájenky622/65, 674 01 Třebíč.

GARMISCH – GREEN-HIGHObuv značky High je určena pro náročnýtrekking i ve velké výši. Svršky systémuHigh napnuté na anatomickém kopytějsou vyrobeny z kůže vyčiněné nazámiš Hydro, aby byla zajištěnamaximální nepropustnost vodya komfort. Podešev z robustníochrannou špičkou dává pocitjistoty ve všech druzích terénu(doporučená cena 2100 Kč).

TREKKINGOVÁ OBUV Z TŘEBÍČETREKKINGOVÁ OBUV Z TŘEBÍČE

LA REGINETTA– ONTARIO

Trekkingová obuvs vysokými

parametry. Zaručujemaximální komfort

a funkčnost(doporučená cena

3600 Kč.)