Naše děti, naše světy

7/30/2019 Nae dti, nae svty

1/59

ediceastn dt

Nae dti, nae svtyJak biologie a kultura ovlivuj nae rodiovstv

DharmaGaiaKnky pro pemliv lidi

Meredith F. Smallov


2/59

Nae dti, nae svtyJak biologie a kultura ovlivuj nae rodiovstv

DharmaGaiaPraha 2012

Knky pro pemliv lidi

Meredith F. Smallov


3/59

Peloila Bora Berlinger

KATALOGIZACE V KNIZE NRODN KNIHOVNA RSmall, Meredith F.

Nae dti, nae svty : jak biologie a kultura ovlivuj naerodiovstv / Meredith F. Smallov ; [peloila Bora Berlinger]. Praha: DharmaGaia, 2012. 248 s. (astn dt)

Nzev originlu: Our babies, ourselvesPeloeno z anglitiny

612.65 * 159.922.72 * 173.5/.7 * 613.952/.954 * 316.812.1 * 001.83 *37.03053.2 * 572.026 * 159.922 * 575.8 vvoj dtte rodie a dti interdisciplinrn aspekty pe o dt interdisciplinrn aspekty

vchova dtte interdisciplinrn aspekty kulturn antropologie vvojov psychologie evoluce (biologie) populrn-naun publikace

572 Antropologie [1]

Copyright by Meredith F. Small, 1998Translation by Bora Berlinger, 2012Czech edition by DharmaGaia, 2012ISBN 9788074360282


4/59

vod 19

1 Evoluce nemluvat 30Stavebn pln lidskhomldte . . . . . . . . . . . . . . . 32Bezmocn mlda co z toho vyplv . . . . . . . 41Matesk a otcovskinstinkty . . . . . . . . . . . . . . . 52

Propleten vztah . . . . . . . . . 59

2 Antropologie rodiovstv 73Teorie rodiovskhochovn . . . . . . . . . . . . . . . . 73Etnopediatrie . . . . . . . . . . . . 85

3 Rzn rodie,rzn zpsoby 97Rodiovsk kultury . . . . . . . 97Tradin a industrilnkultury . . . . . . . . . . . . . . . . . 99Tradin spolenosti . . . . 102

Industrializovan

spolenosti. . . . . . . . . . . . . 120Lekce rozdlnosti . . . . . . . . 129

4 dn spnek 131Spnek nap kulturami . 132Spolen, nebo o samot? . 140Co je pro miminka nejlep 144

5 Uplaknek 156Evoluce ple . . . . . . . . . . . 158Temperament a symbiza . 173

6 Potrava pro mozek 188Evoluce stravovn kojence 190Biologie kojen . . . . . . . . . . 196

7 Co skrv n rodiovsk

balek 219Extrmy a co je mezi nimi 220Modern rodie a starobylmiminka . . . . . . . . . . . . . . 232

Obsah

Pedmluva k eskmu vydn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9

Etnopediatrie a indini. Nvrat ke koenm civilizace. . . . . . . . . . . . . .11

Podkovn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .237

Poznmky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .241

Literatura. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 259

Rejstk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 280

Slova uznn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .291


5/59

9

Pedmluva k eskmu vydn

Otzka, nakolik je osobnost jednotlivce ovlivnna vrozenmi ak-tory a nakolik ji ormuje vchova, pat k nejstarm, jak lidstvov rmci svho sebepoznn e. V na souasnosti a civilizanmokruhu nalzme pevaujc tendenci vit tomu, e nejvt vliv

m na ns prosted, do kterho se narodme nae rodina.Vtina rodi v ambicizn zpadn kultue tou pro sv dti po

tom nejlepm. Jene, co to je? Podle eho ono nejlep posuzovat?Jak si stanovovat rodiovsk cle? Odkud erpat jistotu, e to, jako sv dti peujeme, skuten slou k jejich maximln vestrannprosperit?

A u sv rodiovstv pojmme jakkoliv, nen od vci si piznat,

e ve svm rozhodovn nebvme svobodn. Hluboko pod kmme pravidla, podle kterch jsme byli sami vychovni a kterv rodiovsk roli nezdka uplatujeme teba i pesto, e je navdom rovin odmtme.

Pokud bychom si rodiovskou odpovdnost uvdomili a piznalinaplno, mnoha z ns by to nejsp svzalo ruce a ubralo by nmto na vychovatelsk vehemenci a aktivit. Tm sp, kdy pi roz-

hlen okolo sebe nalzme tolik pklad, kdy vchova selhala,proe spolenost vz v krizi nevdanch rozmr.

Nejastji slchme o krizi hodnot, osobn bych ale povaovalaza stejn dleit mluvit o krizi vztahu. Vztahem rozumm ka-d vznamn spojen jedn lidsk bytosti s jinou nebo i s vc iaktivitou. Jde o spojen provan s hlubokou vazbou a s pijetmodpovdnosti. Vvojov psychologie dv nahldnout, e schop-

nost vztahu k sob i svmu okol zskvme bhem prvnch letivota v interakci s naimi nejblimi peovateli, pedevm tedys matkou a otcem. Kad novorozenec pichz sice na svt jakototln bezbrann a zvisl tvor, pesto je od samho potku


6/59

10

vybaven vm, co potebuje, aby svj prvn vztah navzal a rozvi-nul. Charakter tohoto vztahu m pak tendenci zsadnm zpsobemovlivovat i vechny dal. Na em zle, zda budou pozitivn,

stabiln, pln dvry a jistoty, nebo naopak?Kniha, kterou drte v ruce, nabz pro hledn odpovd na po-

dobn otzky bohatou inspiraci. Stoj na pozicch evolun vvojovteorie, a tak vztah vnm jako vtze v souboji pirozenho vbru.A u vme jakmkoliv teorim o pvodu lidstv, schopnost lsky-plnho vztahu k sob a druhm zstv smyslem na pozemskexistence. Tato kniha nm pipomn, e zpadn kultura tento

smysl ztrc a zstv pirozenm potebm dt hodn dlunanavzdory poznn, kter m dky rozvoji vdy k dispozici.

tme, dvejme se okolo sebe a zkoumejme, eho by se tentodluh mohl tkat. tme, dvejme se do svho nitra a zkoumejme,zda poteby naich dti nkdy nezkracujeme tm, e nejprve po-tebujeme dosytit svoje vlastn (i my jsme vyrostli podle zpadnchkulturnch norem). Ale pedevm: nestresujme se, e toho jako

rodie meme vchovou tolik pokazit. Poda-li se nm s naimipotomky navzat vzjemn hlubok vztah, njak ten rodiovsklet i omyl nm jist odpust.

Eva Labusov,

publicistka a poradkyn

pro oblast rodiovstv a mezilidskch vztah

Strnky pro ivou rodinu: www.evalabusova.cz


7/59

11

Etnopediatrie a indini.Nvrat ke koenm civilizace.(Dodatek k eskmu vydn)

Nae civilizace se vlastn od dob neolitick revoluce, kdy se roz-

hodla zat akumulovat vrobky a majetek, stle vce a vce vzda-luje od prody, a tm pdem od pirozenosti jako takov. Pouzeprodn nrody jsou nadle ivmi svdky doby ped touto revo-luc, tedy doby neakumulan i pedakumulan. Znamen to,e ij pirozen, jak jim kou prodn zkony. Dovoluji si tedylidsk djiny rozdlit na dva zkladn vvojov stupn, epochy:neakumulan a akumulan. Nstup nov epochy ns zaal vraz-

n mnit. Dnen lenov na euroatlantick civilizace jsou jejmitypickmi pedstaviteli. Vsledky bdn kulturnch antropologa etnogra, jakmi byli zejmna Claude Lvi-Strauss, MargaretMeadov, Bronislaw Malinowski i Ruth Benedictov a dal, nmpineli zprvy o zbvajcch lenech komunit prodnch nrod,o jejich zvycch a kultue. Tehdy nm zaalo dochzet, o co jsmepi cest za materiln akumulac a honbou za mamonem pili

a e v mnohm jsme se vydali patnm smrem. Doshli jsme sicevynikajcch technickch spch, tedy takzvanho technickhopokroku, ale naopak jinde jsme zaostali i spe se dostali na sle-pou kolej. A tak jsme se zaali navracet navracet ke koenmcivilizace, k pirozenosti. i jsme se spe o tyto nvraty, kter jsmeoznaili jako etno-, zaali snait. A tak vznikala etnobotanika,etnozoologie, etnometeorologie, etnomedicna, v nedvn dob

etnomuzika i etnomda atd.Ve zcela nedvn dob ada autor stojcch na pomez psy-

chologie, psychiatrie, medicny a pediatrie zaala upozorovat,e i v jejich oborech je mon se piuit u dvnch prodnch


8/59

12

komunit. Zaali upozorovat, e prv i pi vchov dt jsme senevydali zrovna dobrm smrem. Mnoz byli dve pesvdeni, estar zpsoby jsou k niemu, e jsou pekonan a e modern svt

potebuje modern progresivn metody vchovy dt a rodiovstv.Jene chyba lvky. Dvn kultury byly pece ivotn zvisl navchov zdravch a silnch osobnost i po strnce psychick, abyjejich komunity i nadle vzkvtaly. Matky a otcov pi vchovsvch dt udrovali pirozenost okoprovanou od prody, od zv-at. I tam vidli matesk pud, rodiovskou lsku a snahu vychov-vat siln jedince. I tam vidli, a dodnes vid, takov drobnosti, e

mlata savc pij matesk mlko podle sv poteby a chuti. A toje jist ta sprvn cesta, k n se navrac ti odbornci, kte pidalipedponu etno- prv k pediatrii.

Etnopediati jsou pesvdeni, e je to jedin sprvn een,sprvn nvrat. Knihu Meredith F. SmallovNae dti, nae svtyjsem si peetl s velkou chut. J sm jsem za lta strven meziindiny Amazonie zail adu okolnost, kter zvry plynouc z tto

knihy potvrzuj. Nevzpomnm si napklad, e bych tam vidlplac i vouc mimina a dti. V cel komunit byla vdy pohoda.dn zven hlas, kik, ev, ryk, shon, rustrace, vyhroovn,tresty Dalo by se ct bosk klid. eny-matky tm nikdy svmimina neodkldaly. Neustle je nosily na boku i v tku nebopopruhu, i kdy sbraly such klest, kukuici nebo lovily rybydo st. V roce 1972 jsem jednou u Kon vidl enu, jak se vrac

z lesa s nkladem klest na zdech a s miminem na boku. Pedsebou mla hlubokou rokli, kterou tekl potok. Indini pes ni po-loili kmen stromu msto mostu. Jen pejt po tomto most vy-adovalo soustedn. ena po nm zaala pechzet, kdy tu, asiuprosted, se lidsk mld rozhodlo, e se napije z prsu. U vidm,jak by reagovala kad ena z na civilizace: No pece chvilkupok, ne pejdu rokli, ne? Jist o nic nelo, jen o pr metr.

Jene indinka se zastavila, a zatmco balancovala nad propast,dala svmu dtti napt. Dt m prost u indin pednost ve vema kdykoliv. Indini podvdom ct, e dt je jejich budoucnost, ebez nich etnikum nepeije. Nepemlej vak o tom racionln


9/59

13

jako my, ale jednodue dtem vychzej ve vem vstc. To dt siuruje svj vlastn rytmus dne, neuruj ho vdci a odbornci jakou ns. Z dtte pak roste osobnost svobodn, vyrovnan, siln,

odpovdn sama za sebe. Jist i spolen span cel rodiny, tedymatky, otce a nkolika jejich dt, kter se odehrv v obrovskrodinn hamace (zvsnm lku), hraje svoji roli. A nikdo si ne-stuje, e se tla, e nem dostatek prostoru i pohodl nebo ese dti vrt a vyruuj. Ti malinc v noci toti nepl a nevyruuj.A usnaj bez zvltnch ritul a hraek, jen se houpaj s celourodinou v hamace.

Samozejm kad odlin prosted ovlivuje tyto vzorce cho-vn a vchovy. V bohatch a rodnch oblastech detnch lesAmazonie se rod spousty dt. Manelskch i nemanelskch.Nikomu to nevad. Potravy je tady dost. Matky Eceej v perunskMadre de Dios, Kon v ekvdorsk Amazonii nebo Yekwanv povod Orinoka, kde jsem v uplynulch tyiceti lety postupnil, rod desetkrt i patnctkrt. Vysok, a ticetiprocentn dt-

sk mrtnost samozejm zpsobuje, e do dosplosti vstoupjen ti nejsilnj a nejschopnj jedinci. Jedn se o pirozen v-br, o nutn proces, bez kterho by kmen nepeil. Vysok poetnovorozenc vyaduje, e do procesu vchovy se aktivn zapojnejen star sourozenci, ale i babiky. Nen pro n neobvykl, esi dti svch dcer, sv vnuky, adoptuj a staraj se o n se svmimanely. Tento jejich nov kol je tak emocionln siln, e se

tmto babikm, kterm me bt kolem ticeti pti tyiceti let,optovn obnov innost mlnch lz a jsou schopny kojit. Dtimaj voln vstup do vech rodin, ostatn vichni lenov generacejejich rodi jsou i jejich rodii. Vude dostanou najst, vude jsouvtny, ale pesto dobe vd, kdo jsou jejich biologit rodie. Jin-mi slovy, placky kasave z manioku jsou vude dobr, ale domajsou nejchutnj.

Naopak v chudch oblastech Brazilsk vysoiny, kde je i mlozve, je porodnost vrazn ni. V tto sti Amazonie je meziindiny rozena matrilokalita, kdy mui chod t do sdel svchmanelek. Nem-li dvka svho manela, nen zajitn pokrm,


10/59

14

a tm ani existence novorozente. V ppad, e takov dvka pijdedo jinho stavu, co jsem osobn zail u mch Yawalapiti nahornm Xing, dojde ke smutn, ale nutn akci. Dvka tehdy odela

porodit do pralesa, ale narozen plod zahrabala do zem. Vrtilase sama a byla pijata, jako by se nic nestalo, protoe se to od noekvalo. Pro ns je to ok a vlastn vrada, ale v jejich kulturnmprosted je to bn, povinn nutnost. Dvka byla prost loajlnvi sv vchov. Takov je zkon jejich etnika, zkon jejho pei-t. Novorozen bez otce by bylo komunit jen na obt. A existenceetnika, komunity, je dleitj ne ivot jednotlivce.

Vidme, e vzorce chovn a rodiovstv jsou zce vzny naivotn prosted, na produ. Ve je pak sprvn. Oba ppady vysok dtsk mrtnost i zabit nedoucho potomka jsouvlastn soust pirozen autoregulace porodnosti. Vsledkem jeneexistence hladomor a stl dostatek potravy pro leny komuni-ty. Ostatn aman m za kol regulovat i ppadn loveck nadenmu, take se lov pouze z nutnosti. Logicky nen smyslem vybt

vechnu zv a ryby s clem nacpat si bich. Z toho vyplv, esoust diety bv asto i hlad, co vbec nikomu nevad. V dobseznnho nedostatku zve a ryb nastupuj eny s dtmi a sb-raj drobn ivoichy i ovoce a houby. Samozejm v doprovodulidskch mlat nesench na bocch en a neustlch smvvech

Jak si to ve vysvtlit? Jak to, e tito lenov prodnch nrod

se chovaj ke svm dtem tak pirozen a asi lpe ne my? Monje to jednoduch. Maj pece za sebou tisce let ivota v ln Matkyprody. A jako kad lno i toto pedv lenm prodnch etnikvnitn neviditeln hodnoty. A tou zkladn hodnotou je piro-zenost. lenov prodnch nrod tisce let pirozen imitovalipirozenost prody ve svm okol, a tak vznikala i pirozen v-chova dt. My jsme se pirozenosti vzdlili dky sv sofstikovan

racionlnosti. Ta mimo jin potlaila racionln tko vysvtlitelnjevy jako instinkty, pudy, tuen, znamen. Dti jsou zrcadlem spo-lenosti. Ta nae je uspchan, rustrovan, rozpolcen, nejist,nemocn, nepirozen, pln umle vytvench vzorc chovn.


11/59

15

m vce se sname vychovvat, tm vce jsme nespn. Indi-nsk matka vychovv tak, e to vlastn nen ani vidt. d secestami pud a instinkt. Jak jinak si teba vysvtlit indinsk

zvyk couvade. Indinsk otec se chov jako ena ped porodem, piporodu a po nm. Je schopen dokonce i na sebe penet porodnbolesti. Ped mnoha lety jsme se tomu smli. Nyn ji ne, protoejsme zjistili, e to u nich opravdu unguje. Ptomnost mu piporodu je vlastn vsledkem naeho ponauen od indin a jejichcouvade.

Pedpokldm, e etnopediatrie se dvnm zpsobm chovn

rodi a jejich vchov dt u prodnch nrod nebude u vysm-vat. Kulturn antropologie nm toti ji ped vce ne sedmdestilety jasn naznaila, e nae technologicky vyspl spolenost nenvdy ta nejlep, nem vdy absolutn pravdu. Dokzala nm, ei jin civilizace, a mnohdy i ty, kter jsme dve nazvali barbarsk-mi, nm maj co ci a nabdnout. Ji dvno jsme je zaali nazvatprodnmi nrody. Velmi asto jsme zaslepeni nam technickm

a vysoce sostikovanch progresem a domnvme se, e mmepatent na rozum, tedy i na vchovu dt. Vtina z ns je stle pe-svdena, e rozmanitost naeho zbo, kter kadm okamikeminovujeme, je dokladem na kulturn vysplosti a na pravdy.Chyba! Nen. Kad spolenost, i ta nejjednodu teba lovca sbra v amazonskch detnch lesch m stejnou hodnotujako komunita makl a bank z Wall Streetu. Vytvoila toti

vlastn, zcela identick a samostatn kulturn komplex stejn bo-hat a kompletn jako jakkoliv vysoce postaven spolenost svta.A nemylme se, nkdy je i mnohem bohat.

Antropoloky Margaret Meadov a Ruth Benedictov napomohlytomu, e se ve 20. letech 20. stolet antropologie posunula od in-dividuln psychologie a zamila se na roli kultury ve ormovnosobnosti. Zaloily mylenkovou koluKultura a osobnost, jej po-

hled byl, a stle jet je, nesmrn dleit pro studium rodiovstvv rznch kulturch. V jejich dob byla pedstava, e by kulturamohla ormovat osobnost, zcela radikln, dnes to povaujeme zasamozejm. Meadov byla prkopnic przkum v ternu. Prv


12/59

16

ona oznmila svtu, e vedle naich zpsob vchovy existuji jin, stejn platn, kter maj osudn dsledky na ormovndospl osobnosti. Nejvtm pnosem Meadov a Benedictov ke

studim o rodiovstv byl nzor, e zpsob, jakm se rodie chovajvi svm dtem, kulturn pravidla utuuje. Rodie svm dtempodvdom pedvaj zkladn principy, pravidla a cle. Kadz ns je produktem sv kultury, a rodie jsou kanly, skrze kterjsme kulturn a sociln poselstv obdreli. lovk je prun tvor,me se uit a mnit se, me bt ovlivnn druhmi, a proto mekultura a rodie ovlivnit, kdo jsme a co z ns jednou bude, dovoluji

si pararzovat Meadovou s Benedictovou. Jejich nsledovnci simysl, e biologie nem s chovnm nic spolenho a e roli hrajepouze kultura.

Naopak zastnci sociobiologie jsou od 70. let minulho stoletpesvdeni, e pro lidsk chovn a uvaovn nen biologie,tedy geny a hormony, pouze okrajovou zleitost. Evolunbiologov dokonce tvrd, e lidsk chovn podlh pravidlm

prodnho vbru stejn tak jako chovn jakhokoliv zvete.Kadopdn kulturn tos a hodnoty, kter spolenost pijmza sv, se pedvaj dl jednodue proto, e prost unguj. Najist rovni lid s tmto systmem hodnot podvdom souhlasa pedvaj ho dl. Spolenosti slou ekonomicky, jedincmslou jak osobn, tak duchovn. Systm hodnot je vak prak-ticky neviditeln, podobn jako ji zmnn vchova dt. I kdy

jsem il s Jawalapitii nkolik msc, tko jsem je mohl pimt,aby mi sv hodnoty ukzali. A to i pesto, e jsem byl adopto-vn jako Atapana, byl prvoplatnm lenem komunity a mjadoptivn otec byl dokonce aman Guitze z kmene Kuikuru.Ano, byl Kuikuru, protoe piel za svoj enou Ayrikou do jejspolenosti podle zkon matrilokality.

Rozdln koly zabvajc se lidskm chovnm existuj dodnes.

Nkter tvrd, e lid jsou primrn kulturnmi tvory a e kulturad tm ve, co jednotlivec in, i to, jak unguje spolenost. Jintvrd, e lid nejsou vjimkou z pravidel prodnho vbru a e to,co si myslme a jak se chovme, je vsledkem vyvinutch strategi,


13/59

17

kter se ormovaly zrove s nam druhem. Diskuse o dosahubiologie a kultury na lidsk chovn pokrauje, vrchol. AutorkaMeredith F. Smallov pe: Diskuse ,proda versus vchova se

sna objasnit, kterou st lidskho chovn d biologie a co or-muje kultura. Je hybnou silou naeho chovn biologie, tedy geny,hormony, svalov akce a mozek vyslajc neurony? Nebo jsmenatolik svobodn, abychom se od tchto yziologickch omezenoprostili a svj zpsob ivota ,promysleli?

Douejme, dodvm, e nastal vznamn posun k pirozenosti.Vdy jsem hjil nzor, e kad kultura je determinovna svm

ivotnm prostedm. Vdy jsem to pokldal za zcela zsadn. Do-mnvm se proto, e nelze oddlit biologii, tedy produ, a kulturu,tedy lidi, a proto teba vznik vzorc chovn i rodiovstv je v-sledkem souhry obou tchto enomn. Etnopediati tento pohledzastvaj vce ne ostatn dnen vdci, a proto je etnopediatrietak pozoruhodn. Kupodivu jej nepevzala z diskusproda ver-sus vchova ani z rozporu mezi antropology a biology. Vd za

nj ruskmu psychologovi Lvu Semjonoviovi Vygotskmu, kterve 30. letech 20. stolet piel s novm hlem pohledu na dti.Ctil, e vvoj dt nelze oddlit od spolenosti a kultury a e nevechny dti prochzej stejnmi vvojovmi kroky, jak se dosudpedpokldalo. Jeho nzor se ujali prv prvn etnopediati. Vlivkultury a biologie na lidsk chovn nezpochybuj. Jejich vchozlozoe stav na skutenosti, e zpsob, jakm se dti vyvjej,

mysl a chovaj, je vsledkem obou. Pojem etnopediatrie poprvdenoval v roce 1963 Daniel Carleton Gajdusek, Slovk po otcipochzejcm ze Smrdk a nositel Nobelovy ceny (1976), ale jakosamostatn obor se zormovala teprve v prbhu poloviny 90. let20. stolet.

Publikace antropoloky a etnopediatriky Meredith F. SmallovNae dti, nae svty s podtitulemJak biologie a kultura utvej

nae rodiovstvje vpravd vynikajc. Je pnosn nejen pro na-stvaj rodie, ale pro ns vechny. Nastavuje nm zrcadlo, jacjsme, jac jsme jako rodie byli a kde se nae kultura se svmivzorci chovn pohybuje. Knihu pipravilo k vydn nakladatelstv


14/59

18

DharmaGaia a j u se tm, jak ji budu mt v knihovn vedleknih C. Lvi-Strausse, B. Malinowskho, E. Taylora, M. Meadov,R. Benedictov, J. Liedloov, M. Eliadeho, E. Nordenskioldeho,

T. Koch-Grnberga a dalch zvunch antropolog a etnogra,kte obohatili nae znalosti o ns samch tm, e se vydali cestouternnho bdn mezi prodnmi nrody svta.

Mnislav Zelen Atapana


15/59

19

vod

V zim roku 1995 jsem se v Atlant v Georgii astnila setknAmerick spolenosti pro rozvoj vdy. Bhem jedn rann kone-rence jsem byla svdkem zrozen. V t spoe osvtlen mstnostise vak nenarodil lovk, ale nov vdeck obor etnopediatrie.

Thotenstv tohoto novho oboru trvalo nkolik let, ale samotnporod byl docela rychl. Vznik etnopediatrie oznmila v srii ped-nek skupina pediatr, antropolog a odbornk na dtsk vvoj.

Jak v vodn pednce uvedla antropoloka Carol Worthmanovz Emoryho univerzity, bylo jejich clem iniciovat studii o rodicha dtech nap kulturami, zabvat se zpsobem pe o dt a jejmvlivem na zdrav a spokojenost novorozence a na jeho budouc

ivot. V dob, kdy se kladl vysok draz na americk rodinn hod-noty, v dob ponajc globalizace, to byl pstup velmi dleit,vborn naasovan a prlomov. Vdy tetina svtov populaceje mlad patncti let.

Jsem antropoloka a zabvm se vztahem biologie a kultury.Nkter zmnn objevy mne vak ohromily. Pednky vysvtlo-valy vztah mezi kojencem a rodiem tak, jak m to nikdy pedtm

nenapadlo. Nepopisovaly kojence jako naprosto bezmocn stvo-en, kter potebuje potravu, zkladn pi, vchovu a podporurodi. Hovoily o evoluc vyvinutm, adaptovanm a propo-jenm vztahu mezi rodiem a dttem. Piblily mi ivot kojencv jinch kulturch, jen se velmi liil od toho americkho, kterjsem znala. Kojenci v jinch kulturch se cel den nos v tku,spvaj s rodii ve stejn posteli a maj hodn socilnch kontakt.

V jinch kulturch miminka neplou tak asto a nemvaj koje-neck koliky. Byl to pln jin pohled na vchovu ne ten, kterpropaguje dr. Spock.


16/59

20

Antropolog ve mn byl omren pedstavou, e se ped milionylet za jistch ekologickch a yziologickch podmnek vyvinu-lo tak lidsk mld. Dosud se toti evolun biologie zabvala

pedevm dosplmi leny druhu. A najednou ns etnopediativyzvali, abychom se z odstupu podvali na lovka u od prvnchmsc ivota. Ped tisci lety bylo lidsk mld noeno a nepetri-t kojeno. Pro se tento zk tlesn vztah mezi matkou a dttemvyvinul? Souvis vbec nco z pradvnho chovn s tm, jak sestarme o dti v dnen dob? Vdci zabvajc se evoluc lovkamli najednou novou skupinu, kterou mohli studovat. V tu chvli

mi bylo jasn, e se novmu odvtv budu vnovat a e musm za-znamenat objevy jeho ranho vvoje. Vsledkem tohoto przkumuje knihaNae dti, nae svty.

Etnopediatrie pistupuje k lidskmu mldti naprosto novmzpsobem. Jej revolun pohled je zaloen na znalosti jeho evo-lun minulosti. Zkoum rzn kultury a sleduje, jak ovlivuj

zpsob pe o dt a jak to m dopad na biologii dtte. Ale co vc,tyto objevy se neomezuj pouze na akademickou diskusi. Jedn seo aktivn disciplnu, kter me naprosto zmnit zpsob, jakmlid v rznch kulturch pemlej o rodiovstv. Nabz jim prosrovnn inormace z rznch kultur, evolun historii dtte a po-hled na vztah biologie a kultury v dtstv. Pklady z jinch kulturmohou rodie pouit, kdy nap. zjist, jak na poteby dtte rea-

guj matky arickch San nebo pro Japonci neuznvaj konceptnronho dtte nebo e nizozemsk dti sp lpe ne ame-rick. Roziuje to jejich obzory. Nkter z tchto inormac jsoupraktick, nkdy dokonce velmi dleit. Kdy badatel zjist,e miminko, kter zav hodn tlesnho kontaktu, mn plea m lep nladu, meme tuto inormaci vyut k vylepen peo dt. Nebo kdy zjistme, e ppad syndromu nhlho mrt

kojence je mn v zemch, kde kojenci sp s dosplmi, nabz senm ance zvrtit kulturn tradice, kter nm o spnku kojencvykldaj nco jinho. Etnopediatrie v jistm smyslu kombinujekulturu a biologii. Naruuje tak nae obecn uznvan tradin


17/59

21

nzory na pi o dt a poskytuje nm monost zvolit pstup kekojenci, kter lpe souzn s biologi dtte podmnnou evoluc.

Vechny kultury maj o dti zjem. Jsme sociln tvorov,

ijeme v komplexnch socilnch skupinch, a proto se o n,nejmlad leny sv spolenosti, musme zajmat. Jednak jsouodkzny na nai pomoc, jednak jsou investic do na budouc-nosti. Jednoho dne vyrostou a nai spolenost budou dit. Zatmto socilnm zjmem vak le biologie jednotlivce. Z biolo-gickho hlediska jsou dti na soust. Jsou to chodc balkynaich gen, kter nm umouj podlit se o n a pedat tak

nai DNA dalm generacm.1 N zjem o dti je vce ne pi-rozen. Pirozen vbr nm uloil do mozku a vryl do srdcepotebu milovat je, starat se o n, ivit je a bt k nim mil. Dtiod prody pitahuj nai pozornost. Nae touha plodit, rodita starat se o n je tak elementrn jako poteba jst a dchat.V tom se vbec nelime od samiky klokana, kter ukrv mldv kapse, nebo od kokodana, kter nese mld na zdech. Podle

t nejgenilnj choreograe, kterou kdy proda vypracovala,jsme dobrmi rodii, protoe jimi bt musme.

Ale cesta od poet potomka k spnmu rodiovstv nen vdypmoar. Je mnoho typ dt a mnoho typ rodi. V piroze-nm vbru sice zvtzil vzjemn vztah, to vak neznamen, evdy unguje bez nmahy. Jak vichni dobe vme z titulk novina z televiznch zprv, existuj patn a nekompetentn rodie a t-

ran miminka. I ten nejlep rodi m dny, kdy by nejradji breelzoualstvm. Pvodn to vypadalo jako velice praktick vztah.O bezmocn dt se bude starat dospl, kter m sprvnou piv genech. Ale v praxi se to me stt jednm z nejkomplexnjcha nejkomplikovanjch vztah na svt.

Aby toho nebylo mlo, vedle tohoto konfiktu mezi rodiema dttem me bhem vchovy vzniknout daleko hlub rozkol

mezi biologi a kulturou. Lidsk mld je organismus s naprostoperektnm plnem. V, kdy m spt, kdy jst a jak plakat a dvatnajevo sv poteby. Tak rodie maj uloen pevn program, podlekterho reaguj na poteby dtte pozitivnm zpsobem. Ale tento


18/59

22

systm m spoustu nedostatk. Rodie nejsou roboti. Kaddospl si s sebou thne kur pln osobnch a kulturnch krm,kter jeho roli rodie ovlivuj. Kad spolenost m sv vlastn

tradice, je uruj, jak by mli dospl zachzet se svmi potomky.Lidsk mld je opravdu nesamostatn a dospv pomalu. Rodietak ek dlouh obdob, kdy se budou muset znovu a znovu roz-hodovat, jak vychovvat.

Nae pedstavy o rodiovstv se skldaj z pozorovn naichrodi, pedstav o tom, co dlat lpe ne v minulosti, a dikttukultury, kter uruje, co je pro ni pijateln. Tchto vliv je opravdu

mnoho. Nepekvap ns tedy, e existuje tolik pstup k rodi-ovstv, kolik je rodi. A co vc, vichni, a u jsme rodii nebonejsme, ctme oprvnnost vlastnch pedstav. Vzpomnm si najeden verek ped mnoha lety, kdy jsme probrali patn chovnnjakho dtte. Hostitelka se pipojila k na konverzaci s po-znmkou: Zbouju, kdy lidi bez dt e ciz dti. Nemyslelato pohrdav nebo nehezky jednodue ji zajmalo, jak se na prci

rodi dvaj lid bezdtn. V t dob jsme opravdu dti nemli,ale nzory na vchovu u ano. Byli jsme pesvden, e bychombyli daleko lepmi rodii ne kdokoliv ze zastnnch. Nzor navchovu a jej vliv na dti pbuznch a znmch si vichni vytv-me na zklad svch znalost a hodnotovho ebku. A vichnijsme pesvdeni, e mme pravdu. Pedstavte si rodie, kte senemohou dohodnout, kdy m jt jejich dcera spt, nebo babiku,

kter tvrd, e nemte dt pod nosit, nebo znmho, kter sevelice div, e nkdo sv dt nezvld. Vichni vme, e znmesprvnou odpov, vhodn postup vedouc k vchov zdravhoa astnho dt. Co vak nikdo nevid, jsou osobn a kulturn vlivy,kter tyto nzory ormovaly.

Dtem se opravdu dostv cel kly rozdlnch, nkdy a pro-tikladnch vchovnch styl. Vtina dt prospv vborn, ni-

kdo ale neme s jistotou ct, do jak mry styly vchovy ovlivnjejich rst, mentln zdrav a dal ivot z dlouhodob perspek-tivy. V dob, kdy tato kniha vychz, si dokonce i rodie s vyso-km sebevdomm kladou otzku, zda jednaj sprvn. Globln


19/59

23

demografck a sociln zmny, kter se nejvce tkaj oblasti peo dt, pohlcuj jak modernizovan Zpad, tak neindustriln zem.Ty se rychle dostvaj pod jeho ntlak. Mly by se mu pizpsobit

i pesto, e vtina dt na svt pochz z kultur a socioekonomic-kch td, kter se od industrializovanho Zpadu tak vrazn li.Domorodm enm, kter dve nosily sv dti v tku na pole, senyn napklad doporuuje, aby krmily z lhve a pouvaly antikon-cepci. Mly by zavrhnout tradin zpsob ivota a starat se o svdti jako zpadn matky. Mnc se role eny v mnoha kulturchm jist pm, a neuviteln siln dopad na vvoj dt. Lid

z kultur tetho svta prochzej obecnm posunem ekonomickzkladny z nomdskch pastevc se stvaj usazen zemdlci,ze zemdlc se stvaj dlnci v tovrnch. Velk rodiny, kter sinavzjem v pi o dt pomhaly, u v Americe a v mnoha jinchzemch nenaleznete. Celosvtov narst poet svobodnch rodi-. Dokonce i situace v industrilnch zemch se mn. Napkladv Americe tvo vt st pracovn sly matky. Obrzky z roku 1950,

kdy maminka sed sama doma a star se o dv dti, zatmco tatnekje v prci, to je realita jen nemnoha americkch en a dt. Vysokprocento pisthovalc navc in z rozvinutch zem saltovoumsu, kde se mchaj jednotliv kultury, a tm pdem i pstupyk rodiovstv. Vude na svt dochz k vraznm zmnm v p-stupu k vchov dt, k posunm styl rodiovstv a cl, kterchm vchova doshnout. Proto je nesmrn dleit, abychom po-

rozumli tomu, jak novou generaci tvarujeme a jak zmny naehozpsobu ivota ovlivuj nae pstupy k rodiovstv a vvoj dt.

Snad nejpekvapivjm objevem etnopediatrie je skutenost,e zpadn pstup k rodiovstv nen pro nae dti tm zaruennejlepm. Nedme na nj dopustit, ale ve skutenosti m jen pra-mlo spolenho s tm, co je pro miminka pirozen. Rodiovskpraktiky Zpadu jsou pouhm kulturnm konstruktem. A kad

kulturn konstrukt m v podstat vychovat jist druh obana. enaSan, botswanskch Kovk, sv miminko cel den nos. Koj ho,jak my na Zpad pohrdav kme, na podn. Jej miminkonikdy nesp samo. Miminka v Americe zavaj naprost opak.


20/59

24

Hodn asu trv v plastovch sedakch i v korku, krmen sed podle pevn danho harmonogramu a vlastn postlka, nebojet lpe vlastn pokoj pro miminko, je naprostou samozejmost.

Tyto dva styly odrej pozici jedince v dan spolenosti. Krmen,harmonogram spnku a denn aktivity se rychle stvaj kolou,kter m miminko nauit, co se od nj oekv. Miminka San ijv mal, pevn propleten komunit, kde je velmi dleit socil-n integrace. V Americe se zase zdrazuje sociln nezvislost,take se miminka k nezvislosti vychovvaj. Kulturn prosted jemocnou a takka neprobdanou silou, kter ormuje n pstup

k rodiovstv.Pesto je kad kultura pevn pesvden o sprvnosti svch

rodiovskch pstup a cl a nesouhlas s postupy jinch kul-tur. Kdy matky keskho kmene Gusii vidly videonahrvkyamerickch matek, okovalo je, jak mlo reaguj na sv dti a najejich signly nespokojenosti. Podobn maj asto amerit turis-t zeteln problmy, kdy vid ptiletou arickou holiku, jak

nos svou mlad sestru.2 Miminka maj velmi podobn zkladnpoteby, tedy potebu potravy, spnku a citov vazby. Pokud kul-tura ovlivn zpsob pe tak, e odporuje biologickm potebmdtte, me mu dokonce ukodit. Ale rodie a kultury opravdunevdom pizpsobuj poteby dtte svm vlastnm. Nen v tomnic sobeckho ani zlomyslnho. Vichni rodie chtj pro sv dtito nejlep, ale kultury se prost neshoduj na tom, co pesn zna-

men nejlep.KnihaNae dti, nae svty vyuv vzkumu etnopediatr,

odbornk na dtsk vvoj a antropolog a pokou se zjistit, jakkultura ovlivuje zpsob, kterm se o dti starme. Tito odborn-ci tvrd, e se lidsk miminko vyvinulo ped miliony let, dlouhopedtm, ne dnen kultura zashla do toho, kdo jsme a co dl-me. Pesto se dnen kultura sna urovat, jak m dt vyrstat

a vyvjet se. Na industrializovanm Zpad velk st vchovnchtradic zapustila pevn koeny, a dokonce pevzala auru vdeckvrohodnosti. Ale do nedvn doby neexistovala dn vdeckprce, kter by potvrdila, e pe o dt takov i onak je skuten


21/59

25

sprvn v biologickm a psychologickm smyslu. Podle etno-pediatr je zapoteb podvat se na dtstv z evolunho hlediskaa srovnat ho s jinmi kulturami, opt se o skuten biologick

daje, kter mohou pomoci porozumt, co je pro dt nejlep.Take si odbornci pokldaj otzky, kter zajmaj jak rodie, taklkae i ostatn peujc personl: Pro miminko tolik ple? D ses tm nco dlat? Je lep kojit podle harmonogramu, nebo pr-bn? Opravdu ovlivuje styl pe osobnost a temperament hnedod narozen? Jak maj miminka spt? Jinmi slovy jak se mmestarat o kojence, kter nm neum povdt, co potebuje?

KnihaNae dti, nae svty tato rozhodnut provuje. Vnuje sedobrodrustv rodiovstv, ale nen psan jako praktick prvodce.Zamuje se na antropologii dt, opr se o inormace z mnohakultur, o inormace biologick a evolun, nabz nrt pirozenhistorie a biologie dtstv a globln perspektivu rodiovskchpraktik. Doum, e nkterm rodim, ale i ostatnm dosplm,kte se zajmaj o lidskou spolenost, nabdne na pi o dt vce

pohled. Mon vm nabdne vhled do vlastn minulosti. Buduse v n zabvat biologickmi, kulturnmi a rodinnmi vlivy, kterz ns vytvoily takov dospl, jakmi jsme.

V kapitole prvn zanu vyprvnm o lidskm mldti v ranmobdob naeho druhuHomo sapiens. Podvme se na nj jako naorganismus, kter se po mnoho generac evolun utvel a do

dnen modern podoby. lovk se rod nah, m zral pouze zlo-mek mozku. Neum stt, brnit se ani si najt potravu. Roste velicepomalu. Lidsk mld je nejzvislejm mldtem na svt. Pro?Z neznmho dvodu se ped miliony let zaal n druh vyvjetjinm smrem ne nai pedci podobn lidoopm. Zaal se pohy-bovat po dvou. Anatomick zmny v pelvick oblasti, kter bylynezbytn pro chzi po dvou, ovlivnily tvar lidsk pnve. Bhem

evolun historie se zvtoval i mozek, take bylo najednou nut-n, aby lidsk mld dokonilo svj nervov vvoj mimo dlohu.Lidsk mld je tedy siln zvisl, a to pro rodie znamen velmiintenzivn pi. S dttem, kter m pouze omezen repertor,


22/59

26

jak dt najevo sv poteby, musej vytvoit intimn, symbiotickvztah. Proto se toto pouto stalo soust lidsk biologie a rstu.Prvn kapitola popisuje tuto evolun stezku lidskho mldte

a objasuje zvltn charakteristick rysy nejmladch len na-eho druhu a jejich nezbytn vztah s dosplmi.

Kapitola druh se zabv spoleenskm vznamem mnoha rz-nch pstup k rodiovstv. Matky arickho kmene Gusii taknapklad na sv miminka skoro nemluv. in tak pouze v ppad,kdy je poteba je utiit. Amerianky na druhou stranu ct povin-nost mluvit na sv dti neustle. Oba pstupy dvaj smysl v rmci

kulturnho kontextu dan spolenosti. Gusiijsk matky opovrhujverbln stimulac, protoe jsou pesvdeny, e by to podpoiloegoismus dtte, vlastnost, kter ve spolenosti zamen na sou-it rodiny nen vtan. Je pro n dleit dlit se s ostatnmi a btloajln. Naopak je tomu u americkch matek. Ty jsou pesvden,e verbln stimulace je jedin zpsob, jak vychovat inteligentna spn dt. Jejich spolenost toti klade draz na samostatnost

a sebevdom. Proto se tato kapitola zabv cli rodi a jejich p-vodem. Dle tak detailnji pibliuje koncept etnopediatrie, ktertvo jdro tto knihy: pohled na rodiovstv nap kulturami a naevolun biologii dtte.

Kapitola tet je vdskm stolem pstup k rodiovstv v rz-nch kulturch. Mon vs pekvap, kdy zjistte, e Sanov v Bot-swan nikdy nenechaj leet miminko na zdech nebo kolik asu

tito rodie vnuj tomu, aby dt co nejdve nauili sedt a chodit.Jejich dti jsou tak docela brzy daleko motoricky zdatnj ne dtivyrstajc v zpadn civilizac. Japont rodie zase maj tendencinahlet na dt jako na svobodnho ducha, kterho je potebaintegrovat do rodinn jednotky. A tak japonsk matky a otcovpodporuj zvislost. Amerit rodie se ubraj naprosto odlinmsmrem. Sna se, aby byly dti samostatn a nezvisl, a proto

vol emon a yzick odstup. Je to tm, e kultury, nebo lpe lid,kte tyto kultury tvo, maj pro sv dti pichystan rzn nevy-en, asto podvdom cle. Ty jsou zce propojeny s ekonomikoudan spolenosti a s tradicemi, kter jsou dodrovny po mnoho


23/59

27

generac. Ale tyto cle nejsou pevn. Kdy se zmn ekonomicki politick klima, zmn se i rodiovsk cle. Lze tedy ci, e p-stupy k rodiovstv jsou tradin a zabhnut, ale nejsou nemnn.

Pestoe jich na celm svt existuje nepebern mnostv, kadrodi si mysl, e to, co dl, je sprvn.

Dal ti kapitoly v knize se zamuj na ti nejdleitj bodyivota kojence: spnek, krmen a psychick stav. Tmito kanly serodiovsk cle penej do konkrtnch dennch aktivit a interakc.Kapitola tvrt se zabv dtskm spnkem. Ten rodie na Zpadpovauj za mtko dtskho vvoje, a pokud kojenec nesp ce-

lou noc, stuj si pediatrm. Bdl miminko neodpovd norm,je vvojov opodn. Pro etnopediatry, kte studuj spnkovvzorce, je bdlost pirozen. Zpadn zvyk spt o samot povaujjak u dt, tak u dosplch za protiklad lidsk biologie a evoluce.Bhem n se spnek kojenc vyvjel v atmose zkho kontaktumatky a dtte. I v dnen dob devadest procent vech kojencna svt sp s dosplm. Je pozoruhodn, e nov vzkumy pou-

kazuj na yziologick vhody spolenho spnku. Vdci zjistili,e se novorozenec orientuje podle vzorc rodiovskho spnkua u se tak sprvn dchat. Spolen spnek by mon bylo monpout na ochranu nkterch dt ped syndromem nhlho mrtkojence (SIDS).

Kapitola pt se zabv psychickm stavem kojence. Zanplem dramatem a traumatem erstvch rodi. Pl slou

dtti k tomu, aby dostalo najst nebo istou plenu. Na zkladsvho vzkumu etnopediati tvrd, e v dnm ppad nemdospl nahnvat. Je to evoluc vyvinut adaptan signl d-tte, e nco nen v podku. Pokud tyto signly ignorujeme,situace se zhor. Miminka na Zpad plou asto a dlouho.V mnoha jinch zemch tomu tak ale nen. Miminka se nene-chvaj vyplakat, dospl je neustle nos a na jejich poteby

velice rychle reaguj. Mme tedy oividn dkazy, e psychickstav kojence a reakce rodi na nj vznamn ovlivuj nladukojence. Vzkum psycholog zabvajcch se kojenci nasvdujetomu, e nlada a postoj kojence a pedevm to, jak reaguje na


24/59

28

zmny, tedy temperament, maj vrozen biologick zklad. Tenvak me nesymbiotick vztah pln nesouladu mezi rodiema dttem vrazn zhorit. Kojenec a jeho rodi tvo jednotku,

dvojici, kter se ovlivuje navzjem. Psychick stav kojenceneexistuje ve vzduchoprzdnu je soust jeho vztahu s rodiia ostatnmi leny sociln skupiny.

V kapitole est se zabvm kojenm. Tam je propast mezikulturou a biologi nejvt. V dnen dob je kojena vtinadt na svt. Je to praktick a z hlediska vivy pro kojencenejlep. Kojen zajiuje dostatek dleitch protiltek a m

i jin zdravotn vhody. Nen to ale tak dvno, co se coby nejlepzpsob vivy intenzivn propagovalo a praktikovalo krmenz lhve. Stoj za povimnut, e se v 60. letech 20. stolet krmenumlm mlkem rozilo z kulturnch dvod bylo symbo-lem modernosti, svobody a kultivovanosti Zpadu. A pot serozilo i v zemch, kam se uml mlko zaalo dovet. V ze-mch tetho svta vak nebyla zaruena odpovdajc hygiena,

co vedlo ke zven dtsk mrtnosti. Uml mlko u tedynen jen kulturnm enomnem. Stalo se tmatem zdravotnka horkou bramborou politik.

Kapitola sedm knihu uzavr. Pojednv o tom, jak jsou ro-die nuceni propltat se dungl tchto inormac. Bhem ka-dho dne s dtmi se musej vdom i nevdom rozhodovat.Budu dt nosit, aby neplakalo, nebo nebudu? Je peci tk!

Nakoupm spoustu vc a budu krmit z lahviky, nebo budukojit a pijdu o svou volnost? Budu spt spolen s miminkem,tedy lehkm spnkem, nebo ho ulom do postlky v pokojkua v noci budu vstvat a kontrolovat, jestli je v podku? Kadrozhodnut m sv nsledky. A rodie se nerozhoduj pouzeinstinktivn. Kultura, v n ij, jim spoustu vc pedepisuje.Mon rodim pome, kdy se dozvd o alternativch, kter

nabzej jin kultury.

Pohldnme pravd do tve. Evoluce po miliony let utvela mat-ky a otce tak, aby se o sv dti dobe starali. Kdyby tomu tak ne-


25/59

29

bylo, jako druh bychom nepeili. A opravdu, miminkm se dadobe v nejrznjch vchovnch konstelacch. Ty vak nejsoupouze zleitost nzoru, tradice i dan situace. Jsou sms kul-

tury a biologie. A nae vchova ovlivuje to, jak budou nae dtivypadat v dosplosti. Etnopediatrie se sna pochopit, co ns nutvychovvat dti tak, jak je vychovvme, a na zklad toho sesna odhalit, co je pro nae dti nejlep.


26/59

52

prvn nn slova, prvn doteky. Nen to njak hormonln iyziologicky vynucen matesk chovn, je to vytven emonvazby, zamilovvn.

Zd se, jako by vem tm vdcm, poradcm, vzkumnkma zdravotnkm nedochzelo, e kultura, ztlesnn zdravotnic-km systmem, zakroila do lidsk biologie. Po miliony let silidsk samiky pivjely erstv narozen dt k srdci. Nosily jes sebou a pomhaly mu najt bradavku. Byly mu nablzku a nikdypotebu yzickho i psychickho propojovn i intenzitu a sprvnas pipoutn nezpochybovaly.51 Ve vech kulturch, krom t

na zpadn, je tomu tak dodnes.

Matesk a otcovsk instinkty

Mezinrodn daje ze stn lidu ukazuj, e 85 procent en nadtyicet let m dti. To znamen, e 85 procent vech en, kterproly plodnm vkem, porodilo dti.52 daje tkajc se mu

nejsou znm mui mohou mt dti i v pozdjm vku alepedpokldm, e dti m tak minimln stejn procento mu.Znamen to, e se i v dnen dob pln antikoncepce a strachuz populan exploze vtina lid mno a stv se rodii. U jsmesi ukzali, e matky nejsou biologicky naprogramovny, aby sibhem jist kritick doby po porodu vytvoily siln pouto k dtem,a otcov neprochzej hormonlnmi zmnami, kter by je mohly

s dtmi propojit. Bylo by podivn, kdyby evoluce nezajistila, abyse rodie a dti nepropojili njak jinak. Proto se ptm: Existujenco jako rodiovsk instinkt? Prapvodn poteba chovat se vidtem tak, aby nezbytn spojen mezi rodii a dtmi ungovalo?

Existuje matesk pud?

Ne kad ena chce mt dti a ne kad matka je dobrou matkou.

Pesto se eny, kter proly thotenstvm a porodem, chovaj vinovorozenci obdobn. Svd to o tom, e existuje univerzln vzo-rec chovn specick pro lidsk matestv. Skoro vechny matkyse napklad dotkaj novorozence stejnm zpsobem zanou


27/59

53

u prstk, pohlad dla, pak ruiky a noiky a potom hladtlko. Vechny matky se sna podvat se novorozenci do o.53Biologick zklad tchto vzorc nen tak zcela jasn. Neexistuje

dn jasn souvislost mezi hormonlnmi hladinami a postojemvi plodu i novorozenci. Thotenstv a matestv vtinou nemneninu pedstavu o matestv i jej nzor na dti obecn. Vdciobjevili pouze jednu zmnu, a tou je navazovn vztahu k ploduv prbhu druhho trimestru thotenstv, v dob, kdy jsou ob-vykle ctit prvn pohyby. Plat to i pro eny, kter maj vi svmuthotenstv negativn postoj.54 Thotnm enm se zvyuje tep

srdce, kdy sly plakat miminko,55 akoliv studie thotnch env gynekologickch ordinacch nepotvrdily, e by miminka a dtipozorovaly astji ne eny nethotn.56

Je mon, e zven mateskho povdom a sladn s novo-rozencem napomh kortizol. Je to nestl hormon, kter vznikreakc na stres a podl se na vbru zkladn reakce ute, i bojuj.Zvyuje senzibilitu tla vi okolnm vlivm a pipravuje ho na to,

aby mohlo reagovat. Porod je nron stresov situace, kter hladi-nu kortizolu zvyuje. Je-li tomu tak, pak jsou matky na miminkopipraven. Jsou pipraven ctit ho, dotkat se ho, nast do sebeve, co se miminka te, a reagovat na jeho podnty. Jedna studiedokonce ukzala, e matky s vysokou hladinou kortizolu mluvna dt daleko vce ne ostatn matky. Nen vak jist, zda to jeprost individuln reakce nkterch en na porodn proces, nebo

zleitost temperamentu. Mon je to jen bezvznamn akt.57U zvat, zvlt hlodavc, je pro vechny druhy socilnch

vazeb, vetn mateskho chovn, dleit oxytocin.58 Lidskmatky jsou po porodu oxytocinem doslova zaplaveny, ale nikdozatm nevypozoroval pmou souvislost mezi hladinou oxytoci-nu a schopnost bt matkou. Je vak mon, e existuje njakpropojen mezi matestvm a kojenm. Kojen souvis s tvorbou

oxytocinu a pedevm prolaktinu, hormon, kter maj podl natvorb mateskch beta-endorn, chemickch ltek, kter na-vozuj pocit mru, podporuj lskypln chovn a potlauj pocityneptelstv, podrdnosti a strachu. Navc jsou beta-endorny


28/59

54

nvykov slastn pocity posiluj.59 daje o vlivu kojen na tvorbubeta-endorn zatm nejsou spolehliv.

Jist druh zostenho vdom, zpsobenho biologicky nebo

emocionln, dokazuje schopnost matky u brzy po porodu poznatsv dt po ichu a po hlase. V nkolika studich se ukzalo, e mat-ky, kter se svmi novorozenmi dtmi strvily pouhch nkolikhodin, byly schopny rozeznat sv dt po ichu, kdy srovnvalyjeho obleen s obleenm ostatnch novorozenc.60 Matky takumj skvle rozpoznat sv dt sluchem. Kdy ple ciz dt,matky v porodnici vtinou sp, ale kdy se ozve jejich vlastn,

okamit se probud. Umj dokonce identifkovat nahrvku plesvho dtte zvuky jsou toti spektrogracky tak individulnjako otisky prst.61 A navc u nahrvek pozench za rznchokolnost poznaj, pro dt ple, zda je dvodem hlad nebo mokrplena.62

Vechny tyto daje naznauj, e existuje nco jako vrozenmatesk instinkt, podle kterho matky novorozence poznaj

a reaguj na nj. Nen to vak chovn pevn dan. Vechny tytostudie toti dokazuj, e se matky postupem asu v identikacikojence ichem i sluchem zlepuj a e matky, kter u dti maj,to umj lpe ne prvorodiky. eny maj nejsp njak zkladnschopnosti, kter se jet vylepuj na zklad zkuenost a uen.Toto zjitn odpovd oekvn lovk je peci jen ivoindruh, u kterho uen hraje v oblasti vzorc chovn skuten

velkou roli. Na zklad zkuenost se dokonce mn i postoj matkyk vlastnmu dtti, i kdy by pozitivn postoj vi dtem ml bttou nejniternj mateskou reakc. V jedn studii bylo dotazovno68 en v dob, kdy byly thotn, ti dny po porodu a kdy bylodtem vce ne rok. Tyto matky shodn vypovdaly, e se jejichpostoj vi dtem stle zlepoval pouto slilo a slilo.63

Nepekvap tedy, e matky potebuj sv dt vidt, seznmit se

s nm jako s novm lovkem a strvit s nm njakou dobu, abysi mohly vytvoit siln pouto. lovk je komplexn emocionlnorganismus. Mus se trochu pekonat, aby akceptoval jin ego,i kdy s nm m spolenou polovinu gen. Proto neexistuje nic, co


29/59

55

by matesk chovn nastartovalo automaticky, pestoe m lovkinstinkt, kter mu otevenost vi novmu vztahu umouje. Nazatku je k propojen ve nastaveno, nov vztah ale potebuje

jistou dobu, aby se opravdu upevnil.

Existuje otcovsk instinkt?

Mui nerod. Dalo by se pedpokldat, e jejich pouto k d-tem bude slab ne u en. Plat to pro vtinu zvat. Napkladsamci savc nejsou pli aktivn otcov, co je ovlivnno tm, ekojit mohou jen samice, a tak se samci pli do pe o mlata

nezapojuj. Pi obou rodi, tedy stav, kdy pomh i sameek,pozorujeme pouze u mn ne pti procent druh savc.64 Nikdotedy vn neoekv, e by sameci savc mohli mt njak silninstinkt, co se pe o potomky te, a kdy u ho maj, vtinouse to vysvtluje njak jinak.65 Ale obas jsou sameci evolunmisilami nuceni, aby k rodiovstv pispvali vdy tam, kde mo-hou bt npomocni. Mnoho ptach samek napklad sed na

vejcch a nos vylhnutm mlatm potravu. Nkte sameciryb nos oplodnn vajka v tlamice nebo ochrauj chuchvalcevajek na bezpenm mst v koryt potoka. Lidsk mlata jsoutak zvisl, e otcovsk pe velmi pravdpodobn tvo soustnaeho zkladnho rodiovskho systmu. Nkte antropologovpovauj potebu musk pe za hlavn vbrovou slu v evolucisouasnch vzorc partnerstv, podle nich lovk v partnerstv

mue a eny ije.66 Pesto vtina lid v v instinkty matky spne v monost, e by i otec mohl mt njak rodiovsk pud. Alepokud maj antropologov pravdu a poteba otcovsk pe je hyb-nou silou v na evolun historii, pak by nkde mlo bt vidt, ejsou otcov nuceni starat se o dti stejn tak jako eny.

Existuje mnoho zpsob, jak se otec na pi o dt me podlet.Kojit neme, to je pravda, ale kojen pece nen ve, co dt pote-

buje, aby bylo iv a zdrav. U ostatnch zvat sameci ochraujteritorium. A pokud toto teritorium skt potravu, co je vtinouhlavn dvod, pro je teba ho brnit, sameek obstarv potra-vu pro kojc samiku a mlata. Giboni napklad ij v prech.


30/59

56

Sameek mld nenos ani nechrn. Pomh ale samice brnitteritorium, kter je zdrojem ovoce a zeleniny, ktermi se iv.67Sameci kokodan, malch opic z Jin Ameriky, nos mld

takka od narozen a jedinou starost samiky je kojen.68 Sameciostatnch primt se o mld staraj velmi rozdln. Goril samecmlata toleruje, ale nevnuje jim moc pozornosti. Naproti tomupavin mld nos a asto si s nm hraje. Sameci makaka se o ml-d tak dost staraj, navc ho obas pouvaj jako sociln zstavuv boji o postaven mezi ostatnmi samci.69 Je tedy jasn, e samecisavc, vetn nkterch primt, jsou schopni poskytnout mldti

to sam co samika, krom mlka.Otec je soust typick rodiny ve vech lidskch kulturch.

Bu je to biologick otec, nebo musk pbuzn matky, kterse chov zpsobem ve vech spolenostech shodn nazvanmotcovskm.70 Antropologov tvrd, e biologick otec hraje obzvldleitou rodiovskou roli ve spolenostech, kter kladou draz narodinn ivot: rodie a dti jsou navzjem propojeni, maj stejn

cl, eny pispvaj k ivobyt a mui nejsou zamstnni vlenm.71V takov spolenosti si mu mus bt jist, e je otcem dtte, aby bylschopen se o n starat. Rzn spolenosti k tomu vyvinuly odlinprostedky, jako teba legln schvlen monogamn satek a tkpostihy za cizolostv. Otec se me o dt starat opravdu mnohazpsoby a obvykle se tak do jist mry star. V kad kultueje tomu jinak. Otec me zajiovat potravu, pste, ochranu

a denn pi. To dokazuje, e mu si me vytvoit ke svm dtemdvrn vztah a e evoluce rozhodla, aby byl dobrm otcem.

V nkterch tradinch spolenostech maj mui ke svm d-tem tak dvrn vztah, e vykazuj znmky thotenstv a porodu.Tento enomn se nazv couvade (z baskickho vrazu propotomstvo nebo sedt na vejcch).72 Couvade mui trp rannnevolnost a zstvaj ve vesnici, aby etili sly. Bhem porodu

couvade mui le a ki. Vichni se o n staraj, zatmco enarod nkde jinde. Nejedn se o njakou bizarn chylku primi-tivnch nrod. V roce 1982 vyel v asopise Annals o InternalMedicine lnek, kter dokazuje, e enomn couvade existuje


31/59

57

dokonce i v na spolenosti. lnek popisuje studii 257 thotnchen a jejich partner. Celch 22,5 procent mu navtvilo lka-e alespo s jednm nevysvtlitelnm problmem, kter pedtm

nemli a kter se npadn podobal zdravotnm problmm jejichthotn eny nevolnosti, nadmn apod.73 Mui v oekvnbyli u doktora dvakrt astji ne ped thotenstvm sv eny a do-stali dvakrt vce lkaskch pedpis ne obvykle. V tabulkchkupodivu nebylo uvedeno, e se jedn o nastvajc otce. V jinstudii si 65 procent nastvajcch otc stovalo na nepjemntlesn pznaky a v souvislosti s thotenstvm mnili sv stravovac

nvyky nebo pestali kouit.74Kdy tito erstv otcov po porodu poprv vidli dt, popisovali

stejn pocity jako matky. A kdy mli monost, seznamovali ses novorozencem tak pln stejn jako matky nejdve se dotkliprstk, pak dlan, ruky, nohy a pak tla. Kdy na novorozencemluvili, mnili vku hlasu a pouvali krat vty a opakovnpesn tak jako matky.75 Na 90 procent otc si bylo jistch, e by

vlastn dt poznali, i kdy vtinou nebyli schopni ho identifkovatpodle ple i rozpoznat, co pl znamen.76 V kontrolovanchlaboratornch situacch, kdy byli otec, matka a dt nateni pi hena video, reagovali otcov na dt stejn jako matky a byli stejntak citliv na dtsk pl.77 V jin studii byl monitorovn krevntlak, tep, srden aktivita a reakce pokoky rodi, kte sledovaliotograe kojenc v rznch emonch stavech usmvajc se

a plac. Rodie pak mli vyplnit dotaznk tkajc se jejich reakcna otograe. eny byly ve svch popisech daleko radiklnj,ale yzikln men ukzala, e tlesn reakce obou rodi bylyv podstat stejn. Potvrzuje to domnnku, e akoliv matky i otco-v reaguj na sv miminka stejnmi biologickmi reakcemi, enyreaguj daleko silnji psychicky a emocionln.78 Po potenmnaden mui dokonce s enami sdlej poporodn deprese. Na

62 procent dotzanch otc uvedlo, e ct smutek a zklamnpiblin ve stejn dob, kdy matky mvaj poporodn blues.79

Je zajmav, e kojenci reaguj na rzn osoby jinak. V jednomexperimentu byly sledovny reakce novorozenc na matku, na


32/59

58

otce a na ciz osobu. Dti zcela zeteln rozliovaly mezi rodiia ciz osobou. Dvaly to najevo tak, e mly bu radost, nebo bylysmutn, na osobu se dvaly nebo se odvrtily. Reakce na matku

a na otce se vak liily jen nepatrn. Ve stresov situaci se astjiobracely na matku, ale pokud bylo ve v podku, reagovaly naotce stejn pozitivn jako na matku.80

Otcov jednaj s dtmi jinak ne matky. V nkterch kulturch sis malmi dtmi hraj vc ne matky, a dokonce si trouaj riskovat,teba je vyhazuj do vzduchu.81 Jsou toti pesvdeni, e jejichdti potebuj vce aktivn stimulace, ne si mysl matky.

zk vztah mezi otcem a dttem podporuj roky neustlhosouit. Ptomnost u porodu vak situaci mn. Otcov, kte byliu porodu, se asto zmiuj o okamitm propojen s dttem. Navcdaleko lpe sv dt poznaj ne otcov, kte u porodu nebyli.82Je docela dobe mon, e to m evolun vznam. Poet je jejichzrakm skryt, ale potom se od nich oekv, e se budou o dtjet dlouho starat. Dvalo by tedy smysl, aby evoluce vybrala

ve, co jejich vztah k dtti podporuje. V jedn ascinujc studiizabvajc se tm, jak se lenov rodiny dvaj na novorozence, seevolun psychologov Martin Daly a Margo Wilsonov dotazovalilid, komu z rodiny se novorozenec nejvc podob. Matky skorovdy uvdly, e se podob otci.83 Kdy byl otec pobl, opakovalyto astji. Zdrazovaly, jak moc se mu dt podob, i kdy s tmotec nesouhlasil. Vypad to, jako by se matky, a dokonce cel

rodiny, podvdom spikly, aby pesvdily otce, e je dt jeho.Mon to m svj dvod: nkolik studi, kter vyhodnocovaly dajez krevnch test otcovstv, ukzalo, e minimln deset procentmu uvedench v rodnm listu coby otec biologickm otcem btneme.84

Psycholog John Bowlby zastval nzor, e vztah dt dosplje jednovazebn, tedy e rodie jsou uzpsobeni k vazb s jednm

dttem a dti jsou schopny vzat se na jednoho rodie, obvykle namatku. Ale nov vzkumy ukzaly, e to nen pravda. Dti jasnrozliuj rodie od ostatnch lid. Jsou propojeny s obma, i kdys nimi otcov netrv vtinu asu, a dokonce i v ppad, kdy


33/59

59

matka nen ptomn.85 Ukzaly tak, e hloubka vztahu mezidttem a otcem zvis na dob, kterou spolu strv. Otcov maj pipohledu na sv novorozen dt stejn pocity jako matky. Pokud

maj monost, dotkaj se novorozence ve stejnm poad odprstk na rukou a na nohou smrem ke stedu tla. Stejn takmn svou e mluv pomaleji a zkracuj vty, aby dt zaujali.86Svd to o tom, e mui jsou opravdu k otcovstv pedureni. To,e jsou matky propojeny s dtmi, nikdo nepopr. Jsou spolu odpoet po celou dobu thotenstv. Ale tch devt msc je velicekrtk doba ve srovnn s mnoha lety dtstv a dospvn, bhem

nich dt potebuje pomoc. lovk je opravdu jedin druh, kterplod velmi zvisl potomky, a pak se o n star a iv je jeti v mld. Proto museli otcov stejn jako matky vztah ke svmdtem dostat do vnku.

Propleten vztah

James McKenna, odbornk na vzkum spnku nemluvat (vcev kapitole tvrt), asto zan sv lnky o spolenm spnkumatky a kojence nsledujcm cittem pediatra D. W. Winnicotta:Neexistuje samotn miminko. Vdy se jedn o miminko a nko-ho dalho. Citt velice dobe shrnuje, co McKenna a kolegovzjistili o lidskch mlatech: jejich biologie se netk jen jejichtla. Jedn se sp o nitern propojen s biologi dosplho, kter

se o dt star. Pro popis tohoto vztahu asto pouvaj termnentrainment, sladn, kter v tomto kontextu znamen, e je y-ziologie dvou jedinc tak propleten, e tlesn pochody jednohonsleduj pochody druhho a naopak.

U dt a rodi tento proces zan velmi brzy. Je to prvn a nej-dleitj tlesn vztah. Studie, kter se zabvaly oddlovnmdtte od matky a jeho nsledky na dtsk vvoj, se asto zam-

ovaly na jin primty. V jednom experimentu tak napklad odmatek opakovan oddlovali tmsn a tymsn mlatamakaka rhesuse a kotula veverkovitho. Po ticeti minutch je pakvraceli zptky. Mlata bez matky zaala okamit volat o pomoc


34/59

60

a rozruen se odrazilo na jejich hormonlnm prolu. Hladinakortizolu, hormonu stresu, vyletla nahoru. Mlata se vdy vrtilazpt k matce, ale i kdy provala oddlen podvact, chovala se

stejn. Dvact prvn oddlen bylo pesn tak traumatick jako toprvn.87 Tak studie zabvajc se nejlep monou p o pedasnnarozen dti prokzaly, e tlesn blzkost a kontakt ke na kibyly zkladnm kamenem zdravho vvoje dt. V jednom expe-rimentu byly dti patnct minut denn hlazeny a masrovny pocelm tle a hlavice. Miminka se zklidnila, najednou vykazovalazdravj barvu ke a spala klidnji ne kontroln skupina. Po ty-

ech mscch byl u hlazench dt zaznamenn vt neurologick,mentln a refexn vvoj.88 V jin podobn studii se ukzalo, epedasn narozen dti, kter byly tlesn stimulovan, vce pilya lpe pibvaly na vze ne dti, jim byla vnovna standardnpe.89

Spojen je tak vizuln a sluchov. Novorozenci rozeznvajmatin hlas a dvaj mu pednost ped hlasy ostatnch dosplch.90

V rmci jedn studie umstili ani ne den star novorozence dosedaky a nabdli jim alenou bradavku, kter byla napojena napehrva. Pokud dt po jistou dobu pilo z bradavky, spustil semu do sluchtek hlas maminky pedtajc pbhy Dr. Seusse.Ale pokud dt pilo jen krtce, etla pbh jin ena. Dti rychlepochopily, jak tento systm unguje, vybraly si matin hlas a pilya poslouchaly hlas dle. A to se jednalo o dti z novorozeneckho

oddlen, kter s vlastn matkou strvily opravdu jen velmi krtkoudobu.91 Vdci tak zjistili, e vichni rodie na dti mluv stejn:kdy vyjaduj chvlu, kdy je potebuj zaujmout nebo utiit,maj velice podobn tn hlasu.92 A dti synchronizuj pohyby tlas e dosplch u od prvnho dne ivota, koordinuj pohybyrukou a nohou a pizpsobuj jejich rychlost a rytmus tomu, cosly.93 Dlaj to dokonce i tehdy, kdy dosplho nevid, jenom

sly. A rodie hraj tuto melodickou hru, ani by o tom vdli.94Jak zpsob ei dosplch, tak odpovdajc pozornost dtte a jehoreakce na lidskou e jsou pravdpodobn soust adaptace, kterslou k seznamovn se s jazykem v pozdjm vku. Nemluvn,


35/59

61

a pozdji batole, m v sob zakdovno pijmn kadence eia obecn podstaty jazyka. Tlesn pohyby novorozence coby reak-ce na e dosplch znamenaj, e dt pirozen e vnm.95

Navc je toto lingvistick tango jasnm znakem sladn. Nezlena jazyku, nezle na kultue, miminkovtina je stejn na celmsvt. Vichni rodie jsou pizpsobeni k tomu, aby na miminkoslovn reagovali podobnm zpsobem, a vechna miminka jsoupipraven naslouchat tomu, co jim rodie kaj.

Kdy se lidsk mld narod, vid, ale neme podn zaostit.Na Zpad se v porodnicch oetuj oi kapkami, kter navc na

njakou dobu zrak rozostuj. Pesto miminka rychle poznvajrysy lidskho oblieje: dv oi, nos, sta, ve na sprvnm ms-t dn picassovsk pravy. Pozornost novorozence metepithnout ji na porodnm lku, kdy mu ukete ernoblschematick obrzek oblieje. Pokud je obrzek nepravideln,miminko o nj rychle ztrat zjem.96 Kolem t tdn je kojenecschopen rozliovat mezi pedmtem a osobou, a vce ho zajmaj

lid.97 Rodie tento rozdl prohlubuj, dlaj na nj grimasy a mnhlas, aby udreli jeho pozornost.

Vzjemn interakce je vak vc ne jenom divadlem, kter ped-vdj dospl. Vzjemn psoben dosplho a dtte kopruje jistvzorce, jedn se o sociln souhru, kdy se akti sob navzjempizpsobuj. Pro sociln a psychologick vvoj dtte je tato sou-hra dleit.98 Znm pediatr T. Berry Brazelton ve sv praxi po-

zoroval, e si matky a dti hraj jistm typickm zpsobem. Hra sepohybuje od pozornosti k nepozornosti, oba partnei si navzjemnahrvaj. V laboratornch podmnkch napklad dostalo dt nahran chlupatou opiku na rce. Opiku pak odnesli a poprosilimatku, aby si la s dttem hrt. Dt si hrlo s plyovou hrakoujinak ne s matkou. Na opiku se soustedilo, snailo se na nidoshnout, ale brzy ho to zaalo nudit a odvrtilo hlaviku. Na

opiku u se ani nepodvalo. S matkou to bylo jinak: dt studovalojej obliej, bylo pozorn a iv. Jakmile zaalo vykazovat prvnznmky nepozornosti, matka ho nechala bt. Pak se cyklus znovuopakoval. Zd se, e vechny matky velice citliv reaguj na tento


36/59

62

cyklus pozornosti a nepozornosti. V nsledujcm pokusu matkupodali, aby na pohyby dtte nereagovala. Dt se opakovanpokouelo matku zaujmout: kopalo noikami a dvalo se na ni.

Pokud nereagovala a neoptovala podnt dtte k innosti tedydvat se na sebe navzjem a vnovat si pozornost dt to vzdalo,tvilo se beznadjn a zaalo se utovat samo cucalo si prstkya podobn (viz t kapitola pt).99 Jak Berry Brazelton ukazuje,u pedmt je clem prozkoumat je, ale u lid je clem interakce.A miminka se astn sociln hry s radost. Nejde jim o njakpesn cl, jde jim pouze o navzn propojen s jinm lovkem. To

je pesn to, co od lidskho mldte, kter je adaptovan na oboje,oekvme. Dt je vysoce sociln tvor, kter aktivn pouv rz-n nstroje. Podle Edwarda Tronicka, odbornka na dtsk vvoj,je zpsobilost komunikovat stedn adaptac lovka a schopnostsociln interakce dtte s dosplmi pat mezi nejsilnj, nejd-leitj a nejvyvinutj schopnosti.100

Laboratorn vzkumy tak ukzaly, e je propojen mezi dttem

a rodii hluboce yziologick. V jedn studii, kter se zabvalareakcemi dtte na matku, na otce a na ciz osobu, poloili malouholiku do plastovho lehtka. Aby nebyla rozptlena pozornostmiminka, rozthli okolo tak zvsy. K holice pak postupnpistoupila matka, otec a ciz osoba. Sondy na hrudnku holikya dosplch ukzaly, e mal synchronizovala srden rytmuss rytmem matky i otce, ne se srdenm rytmem ciz osoby.101 Lze

to vysvtlit tak, e dti a jejich rodie jsou propojeni v homeostatic-km vztahu, kdy se dt s rodii srovnv, aby tak doshlo jisthodruhu rovnovhy.

Brazelton, kter pozoroval dti a jejich rodie po nkolik de-setilet, je pevn pesvden, e tento synchronn vztah mezidttem a lidmi, kte se o n staraj, je pro dtsk vvoj velmidleit. Jsme pesvdeni, e se v ,dobrm vzjemnm p-

soben matka a dt od potku synchronizuj. Cesta ke sladnzan u dtte nejsp u bhem ivota v dloze, u matek z vtsti bezprostedn po porodu.102 Berry Brazelton dle tvrd, eje tato synchronicita ivotn dleit. U mnoha neprospvajcch


37/59

63

novorozenc k n vbec nedolo, sladn neprobhlo a mezi mat-kou a dttem nen souhra. Dt nesoulad vnm jako poruensvch oekvn, tvrd Brazelton. Ob strany jsou potenciln

asov sladn, ale vzorce chovn nejsou pevn dan, protoexistuje mnoho zpsob, jak rodie na dt reaguj a jak si s nmhraj. Nkdy pravidla souhry prost neunguj. lovk je bytostcitov a emocionln vestrann. Nkte rodie se prost vdo-m rozhodnou, e na dt nebudou vbec reagovat. Odmtaj sesladit nebo jednodue opomjej signly, kter jejich dt vysl.Tato mezera v systmu vak m i svou svtlou strnku: umo-

uje nebiologickm rodim, tedy adoptivnm matkm i otcma mum, kte nerod, aby pokud chtj, vstoupili do vztahudtte a rodie.103 Sladn se lze nauit. Me se tak spontnnprojevit u lid, kte jsou na dt pirozen naladni nebo se pronaladn vdom rozhodnou.

Je tedy jedno, zda se jedn o vdom rozhodnut i o spontnnpotebu. Jist druh souhry existuje jak u dtte, tak u lovka,

kter se o n star. Pocit znme se, jsme na sebe naladn, jez evolunho hlediska oekvnm jak dtte, tak rodi. Dt jepece naprosto nesamostatn a matka lovk, kter se o n starnejvc si z celho srdce peje, aby se mu vedlo dobe, proto majoba vzjemnou souhru hluboce vrytou. Otec se tak um naladita dt s tm pot.

Sladn vysvtluje, pro miminko ple, kdy ho nechte

o samot. Takovou situaci neekalo! Miminko je malik primt,potebuje tlesnou a emocionln vazbu, spojen se zralejm p-slunkem svho druhu. Ple pekvapenm, je zmaten, podv-dom ct, e nco nen v podku. Podle Brazeltona je reakcedtte na pozitivn a vhodn chovn rodi od prody dan, a tedypedvdateln: kdy ho vezmete do nrue nebo ho nakrmte,pestane plakat. Stejn tak je dan i negativn reakce na negativ-

n nebo nevhodn podnty a na peten.104 Dt um dit svjvnitn svt velice dobe: sp, ple nebo je vzhru a tie pozorujeokol. Mli bychom tomu vnovat pozornost a respektovat to, kBrazelton.


38/59

64

Z uvedench inormac vyplv, e lidsk mld, mal primt,pichz na svt a oekv, e se bude moci na nkoho napojit. Nankoho, kdo ho bude krmit, ochraovat, starat se o nj a uit ho,

jak bt lovkem po miliony a miliony let tomu nebylo jinak.

Za normlnch okolnost tvo rodie a dti vzjemn sladnvztah, kter se vyvinul k uitku vech zastnnch. Dt potebu-je rodie, aby rostlo a peilo, rodie potebuj dt, v doslovnmslova smyslu, aby pedvalo jejich geny. Pesto se mnoho kulturchov tak, jako by chtly toto pouto rozetnout. Matky, kter koj,

ct touhu po aktivnm vztahu s miminkem a reaguj na nj astjine eny, kter krm z lhve.105 Pesto Zpad, ale u i zbytek sv-ta, usilovn dl reklamu krmen z lhve. Otcov, kte se astnporodnho procesu, opakovan zmiuj, e to jejich vztah k no-vorozenci prohloubilo,106 pesto jsou na Zpad stle jet velmiasto otcov vyazovni jak z porodnho procesu, tak z vchovydt. Rodie jsou jednoznan v souladu s pohyby dtte a bez-

prostedn po porodu se zan vytvet jist druh sladn, kterpravdpodobn ovlivuje jak chovn, tak verbln projev rodi.Pesto se stle jet bhem porodu pouvaj lky, po kterch mat-ka nen schopna reagovat na signly novorozence, a novorozencijsou odveni na novorozeneck oddlen, kde plou a volaj pooekvanm dotyku rodiovsk ke. Pro je tlak kultury tak ne-odbytn? Pro se o dti nestarme tm teoreticky nejpirozenjm

zpsobem? V dalch kapitolch se pokusm vysvtlit, pro a jaknm rzn kultury pedvaj jedno z nejzkladnjch lidskchpout spojen mezi rodii a dtmi. Odpov na tuto otzku bychshrnula takto: s dtmi zachzme stejn jako se sebou sammi,take nae pedstavy o rodiovstv a pi o dt jsou stejnm kul-turnm konstruktem jako mda, stravovn i zpsob zbavy.


39/59

131

4

dn spnek

James McKenna, antropolog specializujc se na vzkum spnku,pozoroval ve spnkov laboratoi Amy Calhounovou, kter obj-mala svou dcerku Jenny. Kdy sebou Jenny ve spnku trhla, desettenkch drtk pipojench k jejmu oblieji a bezvlas hlavice se

rozvlnilo vemi smry. Vypadala jako mal Medza. Amy pootev-ela ve spoe osvtlen mstnosti ospal oi a neptomn zrala doobliejku pr centimetr ped sebou. Drty na jej hlav se vydalysmrem k miminku, jak podvdom nathla ruku a malou Jennynkolikrt chlcholiv pohladila. Pak upravila miminku peinkua ob se opt vydaly do sr hlubokho spnku. Ve vedlej mstnos-ti sledoval McKenna dvanct jehliek screeningovho polygrau.

Jak se Amy a Jenny hbaly a prochzely rznmi rovnmi spn-ku, jehliky v tandemu poskakovaly a penely elektrick impulsydo krbanice na roli papru.1 Polygra gracky zaznamenval to,co McKenna sledoval na obrazovce. Dokonce i naprost novekby si viml toho, e kivky matky a dtte vytvej podobn vzorce.Aktivity mozkovch vln, srden rytmus, svalov pohyby i dech,vechny jsou si podobn, protoe se ty dv bytosti spolen pro-

bouzej, spolen stoupaj a klesaj rznmi rovnmi spnku.Pan McKenna se rocky usmval. Tuto souhru u vidl asto, alenikdy ho to nepestalo bavit sledovat. Proda zcela jasn vyjadujesvazek mezi matkou a dttem dokonce i bhem spnku! Tatoprce, spolen s jeho znalostmi o chovn primt, pesvdilaMcKennu, e valn st naich nzor na spnek kojenc je kul-turn vykonstruovan a nebezpen se li od jejich biologickch

a emocionlnch poteb. McKenna proto pi kad pleitosti do-poruuje: Pokud mte miminko, spte s nm.

Bod obratu nastal pro McKennu v roce 1978, kdy se mu na-rodil syn Jerey. Do t doby byl znm dky sv prci s hulmany


40/59

132

indickmi, velkmi edmi opicemi, kter se vyznauj laissez--aire mateskou p mld si brzy po porodu pj od matkyjin opice, a pak ho nech kolovat jako panenku. Pstupy k rodi-

ovstv u tchto opic znal McKenna skvle, ale jak se starat o vlast-nho syna, o tom vdl daleko mn. Jednm z problm byl sp-nek. Kdy Jea uloili, dlal cavyky, il sebou a jako vichni ostatnnovorozenci nemohl usnout. McKenna brzy zjistil, jak Je nejlpeusne: Lehl jsem si s nm a dchal jsem tak, jako bych spal, vzpo-mnal McKenna osmnct let pot. Pmo pede mnou nadechovala vydechoval, jako by ml malho Jea pod na sob. Viml jsem

si, e na to dchn velice dobe reagoval. Nevm, pro m to takpekvapilo. Byl mldtem primta, kter se narodilo nedovyvinuta ekalo na kontakt a pi rodi. Na zklad tchto zkuenost sizaal klst otzky o spnku lidskch miminek. Antropolog v nmse nezapel a okamit se pustil do vdeck prce.

Pro by ml spt Je sm, kdy sp lpe s rodiem? Je dt evolucpedureno k tomu, aby spalo o samot? Jak sp vtina dt na sv-

t? A jak jsou nsledky spnku o samot a spnku s nkm? Tatoprce se stala helnm kamenem etnopediatrie. Spojuje kulturnhistorii, etnograi a biologick mtka. A mla radikln zmnitzpsob vchovy mnoha lid.

Spnek nap kulturami

Tetinu svho ivota prospme. Jak spme, s km spme a kdespme, nen nhodn. Je to ovlivnno jak kulturou, tak zvyky a tra-dicemi, kter se pedvaj z generace na generaci. Po vtinu lid-sk historie spala miminka a dti se svmi matkami, nebo mons obma rodii. Nai vzdlen pedci ili v malch skupinch a ivilise lovem a sbrem, a jist meme pedpokldat, e ve svch pe-chodnch pstecch nemli oddlen mstnosti pro rodie a dti.

Pbytky, kter mly vce ne jednu mstnost, se zaaly v nkolikakulturch stavt a ped dvma sty let. Dokonce i v dnen dobje spnek coby soukrom zleitost vzcn, vyskytuje se jen v bo-hatch spolenostech.2 V dnen dob vtina lid na svt stle


41/59

133

jet ije v obydlch s jednou mstnost, kde se odehrvaj vechnyaktivity jak denn, tak non.3

Antropolog John Whiting zjistil jednoduchou souvislost mezi

podnebm a spolenm spnkem rodi a dt (krom jinho cho-vn).4 Na zklad inormac o 136 spolenostech rozdlil typickspnkov uspodn v domcnosti na tyi typy: matka a otec vestejn posteli, dt v jin posteli; matka a dt ve spolen posteli,otec v jin posteli; kad len rodiny ve sv vlastn posteli; vich-ni lenov dohromady v jedn posteli. Nejrozenj je u vechkultur varianta druh: matka a dt v jednom lku, otec zvl

(polovina ze 136 kultur). Mnoho z tchto kultur je polygamnch,otec se tedy pohybuje mezi jednotlivmi domcnostmi a loi, a sta-biln jednotku tvo matka se svmi dtmi. U dalch 16 procentsp dt s obma rodii. Whiting tak nalezl spojen se studenmpodnebm. Pry spolu spvaj v oblastech, kde teplota v zim ne-dosahuje vce ne 10C, nejsp z dvod udren tepla. V teplmklimatu asto spvaj oddlen. U dt je tomu ale jinak. Obvykle

spvaj s matkou v oblastech s teplm klimatem, ale v chladnjmpodneb jsou zabaleny do dek a sp v kolbce, aby se minimalizo-valy tepeln ztrty. Tyto kultury ale pedstavuj v lidsk populacimeninu.

Kde dti spvaj

Snad ve vech kulturch na celm svt spvaj kojenci s dosp-

lm a dti s rodii nebo sourozenci. Pouze v industrializovanchzpadnch spolenostech, jako je Severn Amerika a nkter evrop-sk zem, se stal spnek soukromou zleitost. Srovnvac studie,kter se zabvala spnkem rodi a dt v 186 neindustrilnch ze-mch, jednoznan ukzala, m se Zpad li od zbytku svta. V ne-industrilnch zemch sp 46 procent dt ve stejn posteli jako jejichrodie a 21 procent ve sv posteli ve stejn mstnosti. Jinmi slovy,

kultury na celm svt praktikuj spnek dt v blzkosti nkoho ji-nho v 67 procentech.5 V dn z tchto 186 kultur nesp miminkov jin mstnosti ped dosaenm jednoho roku. Jin studie ukzala,e miminka spala ve vech 172 spolenostech s nkm, i kdy teba


42/59

134

jen nkolik hodin.6 Spojen stty zstvaj nadle jedinou spole-nost, ve kter se dti bn ukldaj k spnku do vlastnch postlekve vlastnm pokojku. Jin przkum stovky spolenost ukzal, e

rodie maj pro dt vlastn prostory pouze v USA. A z dal studievyplynulo, e v danch dvancti spolenostech sp vichni rodie,a na ty americk, s dtmi a do jejich odstaven.7

Dti v rznch kulturch spvaj v rznch postlkch a narznch materilech na rohoce i mkk dece na zemi, v stivyroben z ke i provaz, na matraci ze tpenho bambusunebo vtsnan do zavenho koku.8 Ve vtin ppad sp dt

pesn tak jako rodie.Antropoloka Gilda Morelliov srovnvala spnkov reim a no-

n zvyky rodi v USA se skupinou mayskch indin v Guatema-le. Maysk miminka spala se svmi matkami ve vech ppadechv prvnm a nkdy i v druhm roce ivota. Ve vce ne polovinppad spal otec bu s nimi, nebo se starmi sourozenci v dru-h posteli. Maysk matky non kojen nijak neeily. Kdy mlo

dt hlad, jednodue se v polospnku otoily a nabdly mu prs. Vesrovnvac americk skupin spaly ti dti od narozen ve vlastnmpokoji a dn z osmncti sledovanch dt nespvalo v postelirodi pravideln. Ve vku t msc jich spalo ve vlastnm pokoji58 procent. V esti mscch u se do vlastnho pokoje odsthovalyvechny dti, a na ti. Nepekvapuje tedy, e sedmnct z osmnctiamerickch rodi uvdlo, e musej vstvat na non krmen.

Obecn pstup ke spnku se mezi tmito kulturami vrazn li-il. Amerit rodie dlali z usnn ritul, pouvali uspvanky, po-hdky, pevlkn, koupn a hraky. Mayt rodie prost nechalidt usnout, kdy li spt, a nedlali z toho vdu. Kdy vzkumncimayskm matkm vysvtlili, jak se ukldaj dti v USA, mayskmatky byly v oku a s takovm uspvnm nesouhlasily. Americ-kch miminek, kter musej spt o samot, jim bylo lto. Svj spn-

kov reim povaovaly za soust vtho zvazku vi dtem, vekterm praktick vahy nehraj dnou roli.9 Nevadilo jim, e ne-mly soukrom nebo e sebou miminko v noci mlelo. Spolenspnek povaovaly za nco, co pro sv dti dlaj vichni rodie.


43/59

135

Amerit rodie, kte s dttem spali pravideln, tvrdili, e je toz pragmatickch dvod. Kojen a tien rozmrzelho dtte jetak jednodu. Zdlo se jim vak, e spolen spnek podporuje

vzjemn pouto. Nebylo to pro n ale tak automatick jako promaysk rodie. zk vztah podpoen spolenm spnkem pova-ovali za znepokojujc a do jist mry emon nebo psychologickynezdrav. Miminko z lonice rodi vysthovali co nejdv, obvyklekolem esti msc. Zdrazovali tak, e je poteba podpoit dtna stezce k nezvislosti a zajistit mu vlastn soukrom. m dvk takovmu oddlen dojde, tm mn traumatick bude. Jedna

matka k tomu dodala: Jsem lidsk tvor, zasloum si as a sou-krom.10 Mnoho matek se navc dilo radou pediatra i jinhozdravotnka, e spt o samot v koku nebo v postlce je pro dtbezpenj, take si myslely, e dlaj sprvnou vc.

Rozdln pohledy na spnek v rznch kulturch je vbornvidt pi prci s migranty z jedn kultury do druh. Ukzalo se, espnkov reim je jednou z poslednch tradic, kter se pod tlakem

pijat kultury mn. V Anglii nen spolen spnek obecn roze-n a britsk zdravotnictv ho nepropaguje. Rodie z Asie, tj. z Indie,Pkistnu a Banglade, vak ve spolenm spnku pokrauj.11V USA pediati a valn st spolenosti propaguj spnek o samot.Etnick meniny tvo ostrvky, kde se spnek s miminkem stlejet povauje za normln. V jedn studii zabvajc se Ameri-any latinskoamerickho pvodu ve vchodnm Harlemu v New

Yorku spalo s rodii 21 procent dt ve vku od esti msc doty let vku. Ve srovnvac skupin dt bl stedn tdy to bylopouze 6 procent.12 Ve stejn mstnosti s rodii spalo osmdest pro-cent latinskoamerickch dt, a nebylo to pouze kvli nedostatkuprostoru.

Odlin spnkov konstelace vak nejsou zleitost pouze ers-tvch pisthovalc. A 70 procent rodi aroamerickho pvodu

uvedlo, e sp spolen s miminkem. Z blch americkch rodito uvedlo pouze 55 procent.13 A tkalo se to pedevm rodi dttrpcch poruchami spnku, tedy takovch, kter se v noci budily,ppadn matek, kter svou rodiovskou lohu neplnily zrovna


44/59

136

radostn, a matek nejistch. Tato i jin studie ukzaly, e je spo-len spnek u blch rodin obvykle poslednm vchodiskem, jakutiit problmov dt nebo jak napravit problmov vztah mezi

rodiem a dttem.14 Pro aroamerick rodie byl spolen spneknaprosto normln, s napravovnm njakch problm neml nicspolenho.

V Appalaskch horch i na vchod Kentucky je spolenspnek v ranm i pozdjm dtstv normln u po stovky let.15Obyvatel tto oblasti nejsou ani etnickou meninou, ani er-stvmi pisthovalci. Reprezentuj uzavenou skupinu, kter se

dokzala brnit zmnm. Historici uvdj, e v kolonilnch do-bch na vchodnm pobe USA spalo v jedn posteli i nkolik lid.

Jinak to ani v tak malch domech nelo.16 V 19. stolet se nzoryna soukrom zaaly mnit. Odrazilo se to i ve struktue dom.Oddlen lonice se zaaly objevovat nejdve v hostincch a poti v soukromch domech. Lid z oblasti Appalaskch hor, potom-ci tto koloniln tradice, si tradici spolenho spnku zachovali

a odmtaj nechat spt miminka o samot i dnes, kdy maj mstadostatek. V tto oblasti matky doporuen pediatr neposloucha-j, dr se sv specick rodiovsk ideologie a berou si dti domanelsk postele. Antropoloka Susan Abbottov k tomu dod-v: Spolen spnek nen njak podivn pozstatek archaickminulosti. Ti, kte si ho zvolili, ho nepovauj za patologick.

Je to aktuln a vhodn druh vchovy, kter odolv nporu rad

souasnch odbornk na pi o dt.17 Spolen spnek m dtzklad tsn spjat rodin, kde maj dti sv msto. Ptasedmdes-tilet Verna Mae Sloanov k tomu dodv: Jak mete chtt, aby sek vm dti v ivot vracely, kdy je hned na zatku odstrte?18Zkladem rozhodnut pro spolen spnek v takovch kulturchnen vytvoen nezvislosti, ale citov vazby.

Spnek coby odraz ivotaRodie rozhoduj, kdo kde sp, ale d se lidovou moudrost. Jak

u jsem zmnila, miminka ve dne i v noci trv as s dosplmi v ta-kovch kulturch, kde je primrnm rodiovskm clem integrovat


45/59

137

dti do rodiny, do domcnosti a do spolenosti. Ve spolenostech,kter kladou draz na nezvislost a samostatnost (hlavn na indu-strializovanm Zpad, pedevm USA), sp miminka o samot.

Krom tohoto podvdomho spoleenskho cle zde hraje rolitak dal zkladn pedpoklad: nae pe u od narozen vraznovlivuje ivot dtte v dosplosti. Toto zpadn pesvden vaknesdlej vechny kultury. U Gusii je dtstv asem zvislosti,nejdleitj je udret dt na ivu, ne ho vychovvat. S vchovouse mus pokat. Mayov vid matku a dt jako nerozdlitelnou jed-notku a v, e potomek je na vchovu pipraven, a kdy zane

mluvit a rozumt. Do t doby je nutno se o nj pouze starat.Spnek me zskat tak morln podtext. Zkladem tto mo-

rlky je samozejm kulturn konstrukt. Amerit rodie v, e jemorln sprvn, aby kojenec spal sm, a tak se nauil nezvis-losti a sobstanosti. Spolen spnek rodie s dttem je pro npodivn, psychologicky patologick, nenormln, a dokonce hn.Naopak lid z kultur, kde je spolen spnek normln, povauj

zpadn praktiky odkldn novorozence do vlastn postlky zanemorln, za ormu zanedbvn dtte i rodiovskch povin-nost.19 Rodie z obou tbor jsou pesvden, e jejich morlnsystm je sprvn.

Rozdl v pstupu tak odr zpsob, jakm rzn kultury na-hlej na spnek obecn. Mayov povauj spnek za spoleenskouaktivitu a mysl si, e spt o samot je nepjemn. Amerian

povauj spnek za soukromou zleitost. Spt s nkm dohro-mady je pro n ob. Jasn rozliuj mezi dnem a noc a mezidruhy innost, kter se v danch dobch odehrvaj. Sanov sinedlaj nic z toho, kdy se uprosted noci vzbud a nkolik hodinsi u ohn povdaj. V jejich kultue neexistuje nespavost, protoenikdo netvrd, e se m spt celou noc. Przkum spnku v mnohakulturch ukzal, e je non buzen na Zpad daleko mn ast

ne v ostatnch kulturch, a pesto si zpadn rodie daleko astjistuj, e se miminko v noci bud, ne rodie ve spolenostech,kde dti sp daleko lehm spnkem.20


46/59

138

Dlouh a neperuovan spnek o samot nepodpoila pouzeindustrializace nebo modernost. Jak jsem zmnila dve, japonskdti spvaj s rodii a do puberty. I kdy jsou k dispozici jin

mstnosti a dostatek postel, japonsk miminka a mal dti sp-vaj na utonu v lonici rodi. Japonci povauj dt za oddlenbiologick organismus, kter je poteba vthnout do vzjemnhovztahu s rodii a spolenost, hlavn vak s matkou.21 Dvaj protopednost spolenmu spnku. Spnek o samot nepraktikuj, a nej-sp si ani nedovedou pedstavit, e by mohl bt pjemn. Spneks nkm jinm, ne je partner, tak sniuje draz na spojen sexu

s noc a postel, kter je v americk spolenosti tak rozen. ProJaponce pat do konceptu rodiny i spolen noc a rodinn modelse orientuje na matku a dti, s otcem na okraji. V americk verzije ideln rodina nuklern, matka a otec tvo posvtn pr a dtise tomuto primrnmu vztahu podizuj.22

Jin industrializovan nrody maj tak poadavky na nonchovn dtte. Vvojov psychologov Sara Harknessov a Charles

Super se zabvali nizozemskmi rodii. Ti jsou pesvden, e dtmus mt pevn reim, jak denn, tak non. Kdy m dt problmyse spnkem, je to podle nich proto, e byl naruen jeho rytmus.23Amerian se sna najt krtkodob een, aby dt spalo celounoc zkouej projku autem, hlasit vysava, medvdka, ktervydv zvuky tlukoucho srdce. Nizozemsk dti jsou ukldny dopostele kad veer ve stejnou hodinu a je na nich, aby si zvykly.

A kdy se vzbud, oekv se od nich, e se samy zabav a postelopust a v urenou dobu. Nizozemsk matky toho doshnou tak,e dlaj kad den to sam. Nepobhaj s miminkem, nejezd s nmautem. Konstantn vjemy a vzruen nepovauj za nutn, nesna- se podporovat kognitivn schopnosti dtte. Msto toho dttinabzej stl prosted, kde je jen mlo nepravidelnost a zmn.Holanan maj jako Japonci obecn rozen a obecn pijman

pohled na rodiovstv. Zlatm pravidlem je u nich pravidelnost.


47/59

139

Pomhme miminku prospat celou noc v kuse

V nkterch spolenostech, hlavn v t americk, se spnekpouv k urovn vvojov zralosti dtte. Sp miminko celou

noc? Pro ne? Co nen v podku s nm nebo s tm, jak ho rodievychovvaj? Spnek je astm tmatem rozhovor s dtskm l-kaem a je dleitm tmatem zdravotnickch poradc. RichardFerber ped nedvnem v USA prosadil metodu, kter m pomocidtem spt. Ferbrovka pracuje s usnacm ritulem a s porozum-nm pirozenm spnkovm vzorcm kojence.24 Mezi americkmirodii je velice populrn. Spnek v jejich kultue hraje opravdu

mimodnou roli. Jak pediati, tak rodie podle spnku posuzujvysplost kojence, jeho temperament a osobnost.25 Przkum meziamerickmi pediatry ukzal, e jich 92 procent v v pnos pra-videlnho ukldn, 80 procent v, e jsou potebn uspvacrituly, 88 procent je pro to, aby dt spalo v postlce mimo lonicirodi, a 65 procent tvrd, e by dt v noci nemlo mt vbec d-n tlesn kontakt s rodiem.26 A kde nejastji erpaj amerit

rodie inormace? U dtskch lka. Je vce ne jasn, co jimtakov pediatr porad: dt m spt o samot, tak je to sprvn.Tato rada zskv auru vdeck pravdy, protoe ji podporuje celzdravotnictv. A tak americk matky, tedy ty z bl stedn a vytdy, tuto ideologii naden a bez pochybnost pijmaj.

Chtt po dtech, aby v noci spaly v dlouhch intervalech, nenjen americk vmysl. V podstat existuj logick biologick dvo-

dy pro to, aby dt postupem asu zmnilo svj spnkov rytmus.Novorozenec sp obvykle v krtkch periodch peruovanch krt-km bdnm.27 Zpotku jsou tyto periody nhodn roztrouenydo dvaceti ty hodin. Miminko nem dn denn rytmus, protoev dloze nevnmalo noc a den, kterm by se muselo pizpsobit.Mezi tetm a tvrtm mscem vku dozrv mozek dtte natolik,e se me pizpsobit okolnmu dennmu a nonmu rytmu. Dt

v tomto vku sp jenom o hodinu a pl dle ne v prvnm tdnuivota, spnek se vak spojuje do delch period. Vtina dt spv prvnch tdnech a tyi hodiny v kuse a mnoh z nich, tedy as-po v zpadnch kulturch, kde se dlouh spnek preeruje, zvld-


48/59

140

nou ve tyech mscch prospat a osm hodin v kuse, krom odpo-lednho spnku. Mozkov vlny tchto dt se podobaj vlnm, ktervysl bhem spnku mozek dosplho. Vvoj slouenho spnku

je soust irho neurologickho vvoje, kdy kojenec zan vdo-m pohybovat rukama a oima sleduje lidi. Vvojov psycholokaSara Harknessov nepravdiv uvd, e se nakonec vechny dtinau spt jako dospl, je pouze otzkou asu kdy. Nae posedlostspnkem a hlednm cest, jak nauit dt spt celou noc, me vcdotlait a za hranice biologickch monost dtte.

Rodie by mli vdt, e celonon spnek, tedy neperuen

spnek po dobu esti a osmi hodin, nen u lovka ani biologickoupotebou, ani kulturn univerzli. Americk miminka se obvyklev noci bud, ale asto zase sama usnou. Miminka arickch Kipsigise bud tikrt a tyikrt za noc a do osmi msc.28 Pesto secelkov doba, kterou prosp, li, zjistila Sara Harknessov. Ame-rick miminka sp o dv hodiny denn vc ne miminka Kipsigi.A nizozemsk miminka nasp jet o dv hodiny vc ne americk.

Je jasn, e miminka, a pravdpodobn i dospl, sp rzn dlouho,a kad kultura pomh urit, jak se m spnek vyvjet. JamesMcKenna zkoumal spnkov vzorce mnoha kultur a doel k zajma-vmu zvru: My lid spme ve dvou zch, to znamen, e jsmenastaveni tak, abychom bhem dvaceti ty hodin spali dvakrt.Odpoledn odpoinek potebujeme. Take by se nikdo neml ctitprovinile, kdy si jde odpoledne lehnout. Pedstava bdl denn

ze pln elnu, po kter nsleduje klidn, neruen spnek, tedynem biologick zklad. Jedn se spe o kulturn antazii. Vbecneodpovd tomu, jak lid a jin zvata trv tyiadvacetihodinovcyklus.

Spolen, nebo o samot?

Miminko se vdy vysp dosyta. Bu v tku u maminky na z-dech, v sti zaven v hlinn chi, nebo zachumlan v koku vy-loenm krajkami v rovm pokojku. Kad miminko dostaneto, co potebuje. Zkladn podstata spnku je vdy stejn kojenec


49/59

183

Ve vztahu dt rodi, majcm evolun koeny, je dt socil-nm partnerem, soust dvojice, dydy.71 Oba, matka i dt, majzjem na tom, aby byli v rovnovze, ve stabilnm a spokojenm

stavu. Dosahuj ho reciprocitou, vzjemnm sledovnm a pizp-sobovnm.72 V kapitole druh jsem tento vztah popsala a uvedlajsem hodn dkaz, kter potvrzuj, e kojenec a osoba, kterho miluje, jsou z evolunch dvod navzjem sladn. Jedn seo vzjemn propojen biologick systm s jedinm clem sta-bilitou. Role dtte je jednoduch: monitoruje svj vnitn stav,a pak plem oznamuje, co mu chyb: potrava, teplo, dotek. Pl

a smv jsou zpsoby, jak dt najevo, co je sprvn a co patn.Kdy hroz njak nerovnovha, miminko to oznm druh polo-vin dvojice a oekv reakci. Pokud to partner nepochop neboodmt plnit svou lohu v systmu, nastv problm. Vzjemnsmlouva byla poruena a dochz k neshodm. Nesoulad i ne-zodpovzen signl nemus bt vdy nutn patn. Pedstavte sitenisov zpas. Kdy jeden hr pole mek vysokm obloukem

na druhou stranu kurtu, druh mus utkat a nathnout se, co hoz dlouhodobho hlediska nut bt m dl tm lepm protivnkem.Dalo by se to aplikovat i na zpadn zpsob pe o dt. Potravy,dotyku i pohodl se dtti dostv, ale ne podle rozvrhu zenhodttem tak jako v EEA. Z hlediska dtte to nen perektn systm.Pli mk smuje do autu a poteby jsou uspokojovny, kdyto zrovna nen poteba. Vzjemn souhra se ale dje podle jistho

hernho plnu.Jak ukzaly nkter studie, k daleko vt nerovnovze dochz

v ppad, e neexistuje vbec dn interaktivn systm. (Kdy-by takov neshody mli mezi sebou dva dospl, nejsp by serozvedli.) Podobn scny popisuje antropolog Edward Tronick,kter pracoval jak s miminky Pygmej E v pralese v Kongu, taks americkmi miminky v dtsk nemocnici v Bostonu. Pedstavte

si dv maminky, kter hraj s miminkem kuk. V jednom ppadje matka trpliv, ek, a se na ni miminko podv, a pak reagujena jeho chichotn. V druhm ppad matka trplivost ztrat, nadt tla, vyaduje jeho pozornost, a kdy se dt rozple, matka


50/59

184

odejde.73 V prvnm ppad se dt dv na matku, odpovd sm-vem a ona reaguje tak, e hru znova a znova opakuje. Je to systmemocionln zptn vazby, kter posiluje oba hre, aby reagovali

a vydvali signl. V druhm ppad nejsou matka a dt v soula-du. Poten nesoulad zpsobila matka. Dt me komunikovatpouze omezen plem a e tla. Matka nebyla schopn jehosignly interpretovat, dt se zlob, a kdy d svou nespokojenostnajevo, matka odejde. Tronick uvd, e miminka maj seberegu-lan mechanismus. Pokud signly dtte nebyly pochopeny a jehovnitn systm nen v rovnovze, tento mechanismus se spust.

Kdy vak signly nedojdou odezvy, dt signalizovat pestane.Sthne se. Cuc si palec, oto hlaviku, pokus se opravit systmsamo tak, e u dn signly nevysl.

Signly a reakce na n vytvej emocionln systm zptnvazby. Kojenec emocionln signalizuje, dospl emocionlnodpovd. Kad len tto dvojice je tak naladn na toho druhho kojenec se d emonm stavem primrn peujc osoby, emon

zrcadl rodie.74 Je schopen regulovat svj vnitn stav tak, aby homl pod kontrolou, ale co vc, jeho nlada t ovlivuje peujcosobu. Takov je povaha symbiotickho vztahu. Oba jedinci vedvojici pizpsobuj vraz tve a emoce partnerovi, asto dokoncesynchronn.75

Tronick ve sv studii zjistil, e matky a dti koordinuj vraztve v ticeti procentech doby strven tv v tv.76 Pokud je vak

matka deprimovan, ke koordinaci takka nedochz, ppadn jenevhodn. Deprimovan matka se astji odvrac, tv se podr-dn, na dt reaguje dotrn nebo negativn. Nkdy neunguje jejasovn a ona reaguje na pvodn signl nevhodn nebo se zpo-dnm. Tak se oba, matka i dt, dostvaj do nekoordinovanhozmatku, kdy na sebe nejsou napojeni vbec.77 V jin studii se vdcizamili na padest osm dvojic matek dt. Zjistili, e deprimovan

matky se staraly o dt stejn dobe jako matky nedeprimovan,netvily se vak pjemn, na dt se nedvaly a nemluvily na ntak asto. Celkov reagovaly se zpodnm.78 Kojenci, siln vn-mav na jejich nladu, reagovali pokusem o seberegulaci vnitnho


51/59

185

stavu, odvraceli se nebo si zaali cucat palec. Toto chovn popisujpsychologov jako negativn eekt. Vytv se zaarovan kruh.Stresovan matky mvaj astji plativ dti, kter mn sp a jsou

celkov neklidnj.79 Zatm se nikdo nepokouel zjistit, co z ta-kovch dt bude v dosplosti, je ale vce ne pravdpodobn, etento neuspokojiv stav bude mt na osobnost a postoj dosplhosiln vliv.

Vzkum, ve kterm se Tronick a jeho kolega Jerey Cohn zam-ili na vliv matesk reakce na dt, sestval ze srie experiment,kdy matky byly podny, aby depresi pedstraly. Tmsnho

kojence usadili do sedaky, matka k nmu pila a ti minuty rea-govala normln. Hrla si s n

Date post:	04-Apr-2018
Category:	Documents
Upload:	livrocz
View:	274 times
Download:	0 times

Naše děti, naše světy

Documents