12
Natura 2000 v kontinentální oblasti
Natura 2000
v kontinentální oblasti
2 Natura 2000 v kontinentální oblasti
Evropská komise
Generální ředitelství pro životní prostředí
Autor: Kerstin Sundseth, Ecosystems LTD, Brusel
Šéfredaktorka: Susanne Wegefelt, Evropská komise,
útvar pro přírodu a biologickou rozmanitost
(GŘ ENV. B2), B-1049 Brusel.
Autoři příspěvků: John Houston, Mats Eriksson,
Marco Fritz.
Poděkování: Děkujeme Evropskému tematickému centru
pro biologickou rozmanitost a oddělení SADL Katolické
university v Lovani za poskytnutí údajů pro vypracování
tabulek a map.
Grafi cká úprava: NatureBureau International
Fotografi e: Přední strana obálky: Bukový prales ve
středním Německu, Thomas Stephan, Nationalpark
Hainich; vsazené snímky shora dolů: neznámý autor, Geert
Raeymaekers, H. Baumgartner, Nationalpark Donauauen,
C. Aschenmeier. Zadní strana obálky: Střední tok Labe
v Německu, Guido Puhlmann, Biosphärenreservat
Flusslandschaft Mittlere Elbe.
Další informace o soustavě Natura 2000 najdete na
internetové adrese
http://ec.europa.eu/environment/nature
ObsahKontinentální oblast – srdce Evropy ................................. s. 3
Biologické druhy soustavy Natura 2000
v kontinentální oblasti ........................................................... s. 5
Mapa lokalit soustavy Natura 2000
v kontinentální oblasti ........................................................... s. 6
Typy přírodních stanovišť soustavy Natura 2000
v kontinentální oblasti ........................................................... s. 8
Problematika hospodaření
v kontinentální oblasti ........................................................... s. 10
Europe Direct je služba, která vám pomůže nalézt
odpovědi na vaše otázky o Evropské unii
Nová bezplatná telefonní linka (*):
00 800 6 7 8 9 10 11
(*) Někteří provozovatelé mobilních telefonních
sítí neumožňují přístup k číslům, která začínají 00 800,
případně mohou být tyto hovory zpoplatněny.
Informace o Evropské unii jsou k dispozici na internetu
(http://ec.europa.eu).
Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2010
© Evropská společenství, 2010
2010 – 12 stran – 21 x 29,7 cm
ISBN 978-92-79-13166-0
doi:10.2779/62564
Reprodukce povolena s uvedením zdroje. Fotografi e jsou
chráněny autorským právem, žádná z nich nesmí být
použita bez předchozího písemného souhlasu příslušného
fotografa.
Printed in Belgium
Vytištěno na recyklovaném papíře, jemuž byla
udělena ekoznačka EU pro grafi cký papír
http://ec.europa.eu/environment/ecolabel
3Natura 2000 v kontinentální oblasti
Kontinentální oblast zaujímá čtvrtinu rozlohy Evropské unie a táhne se v širokém pásu ze západu k východu od střední Francie až po východní okraj Polska na severu a Rumunsko na jihu. Mimo území EU se rozkládá až k pohoří Ural na hranicích s Asií. Na jihu je celá oblast téměř zcela rozdělena na dvě části vysokými pohořími alpínské oblasti a stepními pláněmi panonské oblasti. Patří do ní i části pobřeží Jaderského moře a Baltského moře.
Do kontinentální oblasti patří zcela nebo zčásti území celkem třinácti zemí Evropské unie. Oblast pokrývá většinu území Francie, Německa, Itálie, Polska, České republiky a Bulharska a také značné části Dánska, Belgie, Rakouska, Slovinska a Rumunska. Jen Lucembursko však spadá do kontinentální oblasti naprosto celé. Naopak ve Švédsku zabírá tato oblast jen 3 % jeho území.
Podnebí je obecně charakterizováno značnými kontrasty mezi chladnými zimami a horkými léty. Kontinentální povaha podnebí je tím patrnější, čím více postupujeme od západu k východu. Na východě jsou extrémní výkyvy horka a chladu, respektive vlhka a sucha, běžnější a mají značný dopad na vegetaci.
Směrem k západu jsou tyto charakteristické znaky méně patrné díky oceánským vlivům atlantské oblasti, která má mírnější podnebí. Například lednové teploty ve Varšavě jsou obvykle dosti hluboko pod bodem mrazu, zatímco v Alsasku většinou zůstávají nad 0 °C.
Krajina kontinentální oblasti je převážně plochá na severu a kopcovitější na jihu, s výjimkou rozsáhlých mokřadů v povodí řek Pád a Dunaj. Velká Severoevropská nížina
pokrývá značnou část severního Německa, Dánska, Polska a Ruska.
Toto rozsáhlé území, jež bylo formováno postupujícími a opět ustupujícími ledovci, bylo kdysi pokryto nížinnými listnatými, zejména bukovými lesy, které místy střídaly velké plochy niv, bažin a rašelinišť. Většina těchto lesů však byla v důsledku těžby palivového a stavebního dříví vymýcena a nahrazena rozsáhlými plochami zemědělské půdy. Tato přeměna je tak výrazná, že se dnes této oblasti často říká „živitelka Evropy“.
Pod těmito rovinami leží morénový pás obsahující tisíce jezer, močálů a bažin kolem Pomořanska ve východním Německu a v Polsku. Je to jedna z nejméně obydlených částí kontinentální oblasti, a to nejen kvůli náročnému terénu, ale také kvůli své strategické poloze, kdy po obou světových válkách představovala hraniční pásmo mezi Východem a Západem.
Více na jihu začíná být vegetace silně ovlivněna středomořskými a subalpínskými podmínkami. V nižších polohách Alp, Apenin a Karpat a také například v kopcovitých oblastech Vogéz, Arden a Schwarzwaldu se vyskytuje mnoho biologických druhů a přírodních stanovišť, které najdeme i v alpínské oblasti.
Kontinentální oblastí protékají některé z nejvýznamnějších evropských řek, jako například Dunaj, Loira, Rýn, Pád, Labe, Odra, Visla atd. Tyto řeky hrají již mnoho let důležitou hospodářskou roli, neboť propojují sever a jih kontinentu sítí vnitrozemských kanálů. Většina z nich je proto zregulována, což vedlo k dramatickému úbytku rozsáhlých mokřadních typů stanovišť a příslušných druhů rostlin a živočichů.
I přes tyto změny si kontinentální oblast uchovává poměrně bohatou biologickou rozmanitost. Protože se nachází na křižovatce tolika různých biogeografi ckých zón, sdílí s jinými oblastmi řadu biologických druhů.
Kontinentální oblast– srdce Evropy
Bukový prales Hainich na jaře, Německo. Foto © Buchenwaldinstitut. e.V.
Ko
nti
ne
ntá
lní o
bla
st
4 Natura 2000 v kontinentální oblasti
Po skončení poslední doby ledové se rostliny a živočichové znovu šířily po střední Evropě mnoha různými cestami. Některé druhy se vrátily z vyšších horských oblastí Alp a Karpat, jiné migrovaly k severu ze Středomoří nebo z Balkánského poloostrova. A ještě jiné přišly z východu. Výsledná rozmanitost rostlin, živočichů a typů přírodních stanovišť je pozoruhodně bohatá, přestože některé druhy mají čistě endemický výskyt jen v této oblasti.
Co se týče využívání krajiny lidmi, hustota osídlení je zde obecně dost vysoká, zejména v severních částech Německa, Dánska a Polska, kde je mnoho měst. Střední Evropa byla řadu let průmyslovým srdcem kontinentu s rozsáhlou těžbou uhlí a železné rudy a hutnictvím mědi a oceli. Celým oblastem vévodí velké průmyslové zóny, jako například v Porúří v západním Německu.
Podobné oblasti existují i ve východním Německu, v Polsku a v České republice. Tato oblast, označovaná také jako „černý trojúhelník“, je značně poškozena průmyslovými exhalacemi a odpady. Povrchová těžba uhlí, výroba hliníku, spalování hnědého uhlí (lignitu) atd. – při tom všem vznikala velká množství škodlivých vedlejších produktů. Proto zůstává „černý trojúhelník“ dodnes jednou z nejvíce znečištěných částí Evropy.
Natura 2000 v kontinentální oblasti
Ko
nti
ne
ntá
lní o
bla
st
Zdroj:Evropské tematické centrum pro biologickou rozmanitost (Evropská agentura pro životní prostředí) http://biodiversity.eionet.europa.eu; říjen 2008.
Oblast Příslušné země
% území
EU
Atlantská Belgie, Německo, Dánsko, Španělsko, Francie, Irsko, Portugalsko, Nizozemsko, Spojené království
18,4
Boreální Estonsko, Finsko, Lotyšsko, Litva, Švédsko
18,8
Kontinentální Rakousko, Belgie, Bulharsko, Česká republika, Německo, Dánsko, Francie, Itálie, Lucembursko, Polsko, Rumunsko, Švédsko, Slovinsko
29,3
Alpínská Rakousko, Bulharsko, Německo, Španělsko, Finsko, Francie, Itálie, Polsko, Rumunsko, Švédsko, Slovinsko, Slovensko
8,6
Panonská Česká republika, Maďarsko, Rumunsko, Slovensko
3,0
Stepní Rumunsko 0,9
Černomořská Bulharsko, Rumunsko 0,3
Středomořská Kypr, Španělsko, Francie, Řecko, Itálie, Malta, Portugalsko
20,6
Makaronéská Španělsko, Portugalsko 0,2
5Natura 2000 v kontinentální oblasti
V kontinentální oblasti se vyskytuje 184 druhů živočichů a 102 druhů vzácných rostlin uvedených ve směrnici o přírodních stanovištích a také více než třetina druhů ptáků uvedených v příloze I směrnice o ptácích. Mnohé z nich jsou spojeny s charakteristickými bukovými, dubovými a habrovými lesy, které jsou pro tuto oblast typické. Mezi typické druhy ptáků patří mimo jiné datel černý Dryocopus martius, luňák červený Milvus milvus, jeřábek lesní Bonasa bonasia a lejsek bělokrký Ficedula albicollis. Pod korunami stromů si v bezpočtu lesních mikrostanovišť našlo útočiště velké množství druhů hmyzu a rostlin.
Díky velkému počtu řek, bažin, nivních luk a dalších mokřadních stanovišť jsou v kontinentální oblasti značně zastoupeny také sladkovodní druhy živočichů. Například vydra říční Lutra lutra je dosud poměrně široce rozšířená, přestože jsou její populace vystaveny vzrůstajícímu tlaku v důsledku znečišťování a ztráty přírodních stanovišť.
Skutečně pozoruhodný je také počet druhů ryb. Vyskytují se zde více než dvě třetiny všech druhů ryb uvedených ve směrnici o přírodních stanovištích, včetně některých vzácných endemitů, jako je drsek větší Zingel zingel nebo hlavatka obecná Hucho hucho.
Kontinentální oblast je také domovem mnoha vzácných obojživelníků. Jen v Pádské nížině v Itálii se vyskytuje osm druhů uvedených ve směrnici o přírodních stanovištích. Patří mezi ně vzácný poddruh blatnice skvrnité, Pelobates fuscus insubricus, dva druhy jeskynních mločíků, Hydromantes ambrosii a Hydromantes strinatii, a také plachý macarát jeskynní Proteus anguinus.
Ten je ve skutečnosti typičtější pro jeskynní soustavy Slovinska, kde je přezdíván „lidská ryba“ kvůli své bledé barvě kůže. Tento vzácný obojživelník dosahující délky 25 cm byl po mnoho let pro vědce hádankou díky své schopnosti dosáhnout pohlavní dospělosti, aniž by prodělal metamorfózu.
Podobně jako v jiných oblastech Evropy je značná část krajiny kontinentální oblasti silně ovlivněna zemědělstvím.
Biologické druhy soustavy Natura 2000 v kontinentální oblasti
Hlavatka obecná Hucho huchoTato středoevropská lososovitá ryba žije výhradně ve sladkých vodách. Může dosahovat až
dvou metrů délky a hmotnosti až 100 kg. Kdysi byla běžným druhem v Rakousku a jižním
Německu, avšak po výstavbě řady velkých vodních elektráren, které zcela zablokovaly
přístup k mnoha potokům, jež bývaly jejím přirozeným trdlištěm, se území jejího výskytu
dramaticky zmenšilo. Nyní se vyskytuje již jen na čtyřech samostatných přítocích
rakouského toku Dunaje. Jedním z jejích posledních útočišť je říční soustava Pielach-Melk
v Dolních Rakousích. Místní trdliště jsou dosud poměrně nedotčená, ale v přístupu rybám
brání nejméně 13 překážek, jako jsou jezy a drobné hydroelektrárny rozmístěné po toku
v délce 45 km. Od roku 1999 probíhají práce na zprostupnění těchto překážek pro hlavatky,
jejichž konečným cílem je vytvořit nepřerušený úsek o délce přes 78 km, který pomůže
znovu propojit vzájemně izolované populace této ryby.
Kuňka obecná Bombina bombinaTato žabka s nádherně zbarveným břichem, které
používá k odstrašení predátorů, vede jinak velmi
skromný život v drobných, chráněných rybníčcích
s hladinou zalitou sluncem a v jejich okolí. Jejím
oblíbeným místem výskytu jsou extenzivně spásané
louky na půdách bohatých na vápník ve střední
a východní Evropě. Dospělí jedinci přezimují na souši,
ale převážnou část jarních a letních měsíců tráví ve
vodě, kde se rozmnožují. Vzduch je během jejich námluv
naplněn pochmurně znějícím kuňkáním. Bohužel,
mnohá taková místa jsou nyní také intenzivně využívána
k zemědělství, takže většina rybníčků vhodných pro
tyto žáby je již přeměněna v pole nebo silně znečištěna.
V důsledku toho populace kuňky obecné značně
utrpěly. V různých zemích, jako je Dánsko a Německo,
v současnosti probíhají snahy o obnovu rybníčků a jejich
okolí. Do volné přírody jsou také znovu vysazováni
jedinci odchovaní v péči člověka v naději, že posílí
stávající populace.
Přestože nyní převažuje zemědělská velkovýroba, významné plochy polopřirozených travinných porostů a luk jsou dosud obhospodařovány extenzivním způsobem, zejména ve východních a jižních částech této oblasti. Přitahují takové druhy, jako je chřástal polní Crex crex nebo čáp bílý Ciconia ciconia, jejichž přežití závisí na systémech extenzivního zemědělství. Odhaduje se, že jen v Polsku samém je 40 tisíc čápů, přičemž na travnatých pláních mezi řekami Odra a Bug hnízdí čtvrtina jejich světové populace.
Travinné porosty a vlhké louky jsou také obzvlášť bohaté na různé druhy rostlin, mezi které patří takové vzácné rostliny, jako je zvonek český Campanula bohemica nebo hořeček německý Gentianella germanica.
Foto
© L
ub
om
ír H
láse
k
Foto
© A
. E. Z
ite
k
Bio
log
ické
dru
hy
sou
stav
y N
atu
ra 2
00
0
6 Natura 2000 v kontinentální oblasti 6 NatNatura 20000000 0 0 0 vvv kv ontinentální oblasti
Seznam lokalit soustavy Natura 2000 v kontinentální oblasti byl poprvé přijat v prosinci 2004 a později aktualizován v listopadu 2007 a znovu ještě v prosinci 2008. Celkem se v kontinentální oblasti nachází 7 475 lokalit významných pro Společenství (SCI) podle směrnice o přírodních stanovištích a dalších 1 478 zvláštních chráněných oblastí podle směrnice o ptácích (SPA). Často se také obě tyto kategorie chráněných území navzájem překrývají, což znamená, že uváděná čísla nejsou kumulativní. Nicméně se odhaduje, že společně představují více než 10 % celkové rozlohy této oblasti.
Mapa lokalit soustavy Natura 2000 v kontinentální oblasti
Lok
alit
y so
ust
avy
Na
tura
20
00
6 Natura 2000 v kontinentální oblasti
SCI
SPA
SPA a SCI
Mapa na základě souřadnic
jednotlivých lokalit poskytnutých
Evropskou komisí prostřednictvím
oddělení SADL Univerzity v Lovani;
říjen 2008.
1Ardeny
Foto © D. Depree
Foto
© A
. Ba
lth
aza
rd
2Elsenborn
Foto © G. Raeymeakers
Foto
© F
. Va
sse
n
Zdroj: Evropské tematické centrum pro biologickou rozmanitost (Evropská agentura pro životní prostředí) http://biodiversity.eionet.europa.eu
Uvedená čísla nejsou kumulativní, protože mnohá stanoviště a biologické druhy se —vyskytují ve dvou nebo více biogeografi ckých oblastech.Ptáci z přílohy I směrnice o ptácích zde nejsou uvedeni, protože nejsou kategorizováni —podle jednotlivých biogeografi ckých oblastí.
Počet typů stanovišť uvedených v příloze I a druhů nebo
poddruhů uvedených v příloze II směrnice o stanovištích
Zdroj: Evropské tematické centrum pro biologickou rozmanitost (Evropská agentura pro životní prostředí) http://biodiversity.eionet.europa.eu; říjen 2008Počty SPA a SCI nejsou kumulativní, protože se tyto dva druhy lokalit navzájem do značné míry překrývají. —Některé lokality jsou na hranici mezi dvěma oblastmi, ovšem databáze neumožňuje rozdělit lokality mezi více oblastí, a proto mohou být některé lokality započteny dvakrát. —Procentní podíl mořských oblastí není k dispozici. —SPA nejsou vybrány podle biogeografi cké oblasti. —Rozloha SPA ve stepní oblasti je vypočtena na základě dostupných údajů systému GIS. —
Oblast Typy stanovišť Živočichové Rostliny
Atlantská 117 80 52
Boreální 88 70 61
Kontinentální 159 184 102
Alpínská 119 161 107
Panonská 56 118 46
Stepní 25 25 14
Černomořská 58 79 6
Středomořská 146 158 270
Makaronéská 38 22 159
Oblast Počet SCI
Celková
rozloha
(km²)
Pevninská
rozloha
(km²)
% celkové
pevninské
rozlohy
Počet SPA
Celková
rozloha
(km²)
Pevninská
rozloha
(km²)
% celkové
pevninské
rozlohy
Atlantská 2 747 109 684 68 794 8,7 882 76 572 50 572 6,4
Boreální 6 266 111 278 96 549 12,0 1 165 70 341 54 904 6,8
Kontinentální 7 475 150 014 135 120 10,8 1 478 147 559 128 432 12,4
Alpínská 1 496 145 643 145 643 39,7 365 93 397 93 397 31,1
Panonská 756 15 858 15 858 12,3 100 19 965 19 965 17,5
Stepní 34 7 210 7 210 19,4 40 8 628(*) 8 628(*) 24,4
Černomořská 40 10 243 8 298 71,8 27 4 100 3 561 30,8
Středomořská 2 928 188 580 174 930 19,8 999 147 358 142 350 16,0
Makaronéská 211 5 385 3 516 33,5 65 3 448 3 388 32,3
Total 21 612 655 968 568 463 13,3 5 004 486 571 429 615 10,5
7Natura 2000 v kontinentální oblasti 7Natura 2000 v kontinentální oblasti 7Natura 2000 v kontinentální oblasti
5 Mols Bierge
10 Delta řeky Pád
Foto © Parco Delta del Po
Foto
© w
ww
.lalu
pu
sin
fab
ula
.it
9
RakovŠkocjan
Foto © A. Hodalič
Foto
© I.
Mo
dic
44
22
11
77
88
99
1010000
55
66
1111
1212
3 Údolí řeky Our
4 Hainich
Foto
© B
uch
en
wa
lkin
stit
ut.
eV
.
Foto © Nationalpark
Hainich
Foto
© K
. Su
nd
seth
6Bažiny podél
řeky Biebrza
Foto © G. Klosowscy
Foto
© B
ieb
zra
Na
tio
na
l Pa
rk
7
Národní park Šumava
Foto © J. Hlasek
Foto
© S
um
ava
Na
tio
na
l Pa
rk
12
Jezero Srebarna
Foto
© M
lad
en
Va
sile
v
ww
w.n
eo
ph
ron
.co
m
Foto © A. Sylwester
8 Údolí řeky Lafnitz
Foto
© B
BL
Ha
rtb
erg
11
CheileNerei
Foto © Chavdar Nikolovwww.neophron.com
Foto
© e
lf_
14
/fl i
ckr.
com
Foto © R. Czech
3 Údolí í řeřekyk Our
HainHainich
Foto © D. Kjaer
33
Foto
©
R.C
lem
en
t/w
ww
.ou
r-p
ho
to.lu
8 Natura 2000 v kontinentální oblasti
Typy přírodních stanovišť soustavy Natura 2000 v kontinentální oblastiDokud ještě neexistovalo zemědělství, značné části
kontinentální oblasti vévodily listnaté lesy. Klimatické
podmínky a půda jsou tu zvlášť vhodné pro listnaté
stromy, jako je buk lesní Fagus sylvaticus, který zde má
střed svého rozšíření. Více na jih buky postupně ustupují
dubům a habrům, zatímco na severu, ve vyšších polohách
a na chudších půdách stále více převládají přirozené
porosty jehličnanů, zejména na chladnějších, severních
svazích.
Tyto výjimečně bohaté biotopy jsou důležité pro šíření
biologických druhů, protože představují přirozený
ekologický koridor, kterým se mohou volně se vyskytující
Delta řeky PádDelta řeky Pád, která se v kontinentální oblasti nachází na pobřeží Jaderského
moře, je nejrozsáhlejším mokřadem v Itálii a jedním z nejproduktivnějších míst ve
Středomoří. Zaujímá asi 1 300 km², z nichž více než třetina je chráněna jakožto zvláštní
chráněná oblast podle směrnice o ptácích. Lze zde spatřit přes 280 druhů ptáků
včetně vzácných volavek vlasatých Ardeola ralloides, kormoránů malých Phalacrocorax
pygmaeus a poláků malých Aythya nyroca. Ohromná rozmanitost druhů je zapříčiněna
různorodostí zdejších přírodních stanovišť na souši, podél řeky i na pobřeží. Řeky,
bažiny, písečné duny, pobřežní laguny, sladkovodní mokřady, starobylé borové lesy
a smíšené doubravy – ty všechny se spojují v bohatou mozaiku navzájem propojených
biotopů. Druhy typické pro kontinentální oblast zde žijí bok po boku se zástupci fl óry
a fauny středomořské oblasti. K této složité skladbě přispěla také dlouhá historie
využívání těchto oblastí člověkem. Avšak velice intenzivní úroveň lidské činnosti
a průmyslový rozvoj si v poslední době na přírodním bohatství delty Pádu vybírají
svou daň. Proto nyní probíhají snahy vypracovat jednotnější přístup k dlouhodobé
správě celé delty v rámci všech odvětví.
živočichové i rostliny dostávat skrz oblasti, z nichž se rychle stává stále neprostupnější krajina. Bohužel, většina těchto poříčních biotopů již dnes vymizela nebo je izolována a je mnohem menší než dřív.
Mezi většinou řek a v zaplavovaných rovinných oblastech se kdysi běžně vyskytovaly rozsáhlé plochy rašelinných lesů, břehových lesů a lužních lesů. Tato výjimečně bohatá přírodní stanoviště hrají významnou úlohu přirozených biokoridorů v krajině. Většina z nich však již dnes neexistuje a čím dál méně je i těch zbývajících.
Lesy většinou přetvořili první osadníci v ornou půdu, louky a pastviny již před stovkami let. Z výsledných polopřírodních biotopů se nakonec vyvinuly cenné rezervoáry původních biologických druhů, ale i ty jsou nyní ohroženy úpadkem tradičních způsobů hospodaření a intenzifi kací zemědělství.
Dnes pokrývají asi šestinu rozlohy kontinentální oblasti travinné porosty, od subalpínských luk a vápnomilných travinných porostů ve vyšších polohách až po nížinné louky, na kterých se sklízí seno, a zaplavované nivní louky.
Vlhká louka s kosatci na Slovensku. Foto © M. Lohmann. Vložený snímek: čáp bílý. Foto © J. Hlásek
Foto
© w
ww
.lalu
pu
sin
fab
ula
.it/A
ttiv
ita
/Acq
ua
/fi u
mi-
lag
hi-
ma
ri.h
tm
Typy
přír
odní
ch st
anov
išť so
usta
vy N
atur
a 20
00
9Natura 2000 v kontinentální oblasti
Travinné porosty na podloží bohatém na těžké kovyTyto travinné porosty se vyskytují na půdách obsahujících zvýšené úrovně
těžkých kovů, jako je olovo, zinek, chrom nebo měď. Nejvíce se tyto porosty
vyskytují na uměle vzniklých stanovištích spojených s dřívější hornickou
činností (anglický název tohoto druhu stanoviště, který zní „calaminarian“,
je ve skutečnosti odvozen od jména oblasti La Calamine, kde se nachází
jeden z nejstarších zinkových dolů v Belgii). Téměř přirozené příklady výskytu
tohoto biotopu na přírodních skalních výspách a oblázkových březích řek
jsou menšího rozsahu. Přestože jsou těžké kovy pro rostliny obvykle jedovaté,
některé druhy jako například violka Viola calaminaria, kuřička jarní Minuartia
verna nebo kruštík Youngův Epipactis youngiana se dokázaly přítomnosti
těchto škodlivých látek velmi dobře přizpůsobit. Nízká úroveň živin a těžké
kovy pomáhají udržet vegetaci poměrně řídkou a zpomalují sukcesi, což těmto
výjimečnějším rostlinám umožňuje nerušený rozvoj bez konkurence obvykle
velmi životaschopných kolonizujících druhů.
Foto
© A
nd
rze
j Ke
czyń
ski
Foto
: © F
. Va
sse
n
Typy
přír
odní
ch st
anov
išť so
usta
vy N
atur
a 20
00
Nivní louky byly kdysi velmi rozsáhlé a pokrývaly velká území v údolích řek. Přestože se jejich rozloha značně zmenšila, stále ještě poskytují útočiště mnoha vzácným mokřadním druhům, jako je kosatec sibiřský Iris sibirica, chřástal polní Crex crex a rákosník ostřicový Acrocephalus paludicola.
Mezi další typické druhy mokřadních stanovišť patří jezera a rašeliniště, jakož i rozsáhlé sladkovodní bažiny a močály. Například v údolí řeky Biebrza na severovýchodě Polska se nachází jeden z největších a nejméně narušených mokřadních komplexů ve střední Evropě. Je tomu tak proto, že sama řeka si udržuje poměrně nedotčené hydrologické poměry, což jí umožňuje rozlévat své bohaté vody široko po rovinaté krajině.
Jinde je zase krasové podloží provrtáno rozsáhlými jeskynními soustavami. Ty představují významné místo výskytu mnoha vzácných druhů netopýrů a také dalších specializovaných zástupců fauny a fl ory. Jeskyně na Šumavě v České republice a Postojenské jeskyně ve Slovinsku patří k největším z jeskynních soustav ve střední Evropě a jsou důležitým útočištěm pro některé z nejvzácnějších druhů evropských netopýrů.
Dalším neobyčejným, ale přitom charakteristickým druhem přírodních stanovišť v kontinentální oblasti jsou vnitrozemské duny. V poslední době ledové se ve značné části střední Evropy ukládaly mohutné vrstvy písku, případně sem byly přineseny jako sediment velkými řekami. Podobně jako u písečných útvarů na pobřeží bylo vynaloženo značné úsilí ke stabilizaci těchto neúrodných ploch, zejména výsadbou jehličnatých stromů a opatřeními ke zvýšení úrodnosti půdy. Proto jsou zbylé plochy dun se svou výjimečnou faunou a fl órou mnohem menší než dříve a silně rozdrobené.
Značný počet pobřežních stanovišť se rovněž nachází podél severního a jižního okraje kontinentální oblasti. Jsou zde plochy otevřeného moře, písečné a oblázkové pláže, slané louky, laguny, holé nebo vřesovišti porostlé duny a pobřežní lesní porosty – ty všechny jsou domovem velkého množství různých druhů volně se vyskytujících rostlin a živočichů. Nacházejí se zde i dvě z největších soustav pohyblivých dun v Evropě, Raabjerg Mile na Jutském poloostrově a národní park Slowinski v Polsku.
Bělověžský pralesBělověžský prales, který pokrývá asi 120 000
hektarů na hranicích Polska s Běloruskem, je jednou
z největších dosud zachovaných oblastí smíšeného
pralesa v Evropě. Prales, který byl kdysi soukromým
loveckým revírem polských králů a ruských carů,
je přísně chráněn jako přírodní rezervace již od
20. let minulého století. Proto zde probíhalo jen
velmi málo lesnických činností, což umožnilo vznik
výjimečně bohaté škály různých druhů. Dosud zde
bylo zaznamenáno až 632 druhů cévnatých rostlin,
což představuje téměř třetinu všech rostlin, které
se v Polsku vyskytují. Také zde bylo zaznamenáno
přes 230 druhů ptáků, včetně mnoha druhů orlů, sov
a datlovitých ptáků. Žijí zde i významné populace
vlků, rysů a vyder, ale asi nejvíce se prales proslavil
díky místní populaci zubra evropského. Tento
živočišný druh byl v přírodě vyhuben v roce 1919,
ale o deset let později se pod přísným vědeckým
dohledem podařilo jej do volné přírody znovu
vypustit. Jeho populace od té doby vzrostla na více
než 700 kusů, ale kvůli malému počtu chovných
zvířat zůstává vysoce zranitelná rizikem příbuzenské
plemenitby. Prales a jeho staleté stromy jsou také
ohroženy rozmáhajícím se lesním hospodářstvím.
10 Natura 2000 v kontinentální oblasti
Značná část krajiny kontinentální oblasti prošla zásadní přeměnou v důsledku mnoha staletí různých a postupně se měnících způsobů využívání půdy. Velké plochy bučin byly vykáceny, protože bylo třeba získat palivové dříví pro průmyslové pece a také proto, že musely ustoupit intenzivní zemědělské velkovýrobě. Mokřady a nivní louky byly odvodněny, aby se plocha zemědělské půdy ještě více zvětšila. Řeky byly spoutány hrázemi a nábřežními zdmi a zregulovány, aby nedocházelo k záplavám a mohly být využívány k vnitrozemské plavbě.
V 19. století již ve všech nejdůležitějších oblastech, jako je Porúří nebo tzv. „černý trojúhelník“ mezi Německem, Polskem a Českou republikou, vzkvétal těžký průmysl. Počet obyvatel zde rychle vzrůstal, protože se sem lidé stěhovali za prací. Dopady na životní prostředí byly velmi závažné. Velké plochy byly urbanizovány a přeměněny v průmyslové zóny. Znečištění začalo způsobovat velké problémy.
Pouze přírodní stanoviště na méně úrodných plochách, jako jsou rašeliniště, bažiny a vřesoviště, unikla této zásadní přeměně. Na těchto plochách se hospodařilo jen extenzivně, nebo vůbec ne. To je případ oblastí v Pomořansku, ve středním Bulharsku nebo ve Francouzském středohoří. Všude tam se dosud rozkládají velké plochy rašelinišť, močálů, lesů a luk.
Poměrně nedotčeno zůstalo po 2. světové válce také mnoho oblastí na hranicích mezi tehdejším Východem a Západem. Téměř jako by se tam čas zastavil. Také zde
Péče o biologické druhy uvedené v příloze IV –
případ křečka polníhoKřeček polní Cricetus cricetus byl kdysi značně rozšířen po celé kontinentální oblasti. Bylo
možné ho nalézt na poli s téměř jakoukoli plodinou od pšenice a žita přes oves a ječmen až
po kukuřici a cukrovou řepu, kde si v hlinité půdě vyhrabával složité nory, do nichž si v noci
snášel různá semena a jinou potravu. Po mnoho let byl pronásledován jako zemědělský
škůdce a odchytáván za účelem prodeje kožek, až nakonec po přechodu k intenzivnímu
mechanizovanému zemědělství začaly stavy tohoto hlodavce klesat. Populace se snížily tak
dramaticky, že nyní je podle přílohy IV směrnice o stanovištích ve většině zemí přísně chráněn.
Aby však mohly stále roztříštěnější populace křečka dlouhodobě přežít, je nutno zavést
opatření aktivní ochrany. Několik zemí v poslední době zavedlo plány ochrany křečků, ve
kterých podporují uzavírání smluv s místními zemědělci o takových způsobech hospodaření,
které jsou vůči křečkům šetrnější. Zemědělci mohou v některých zemích obdržet v rámci
agroenvironmentálních projektů EU doplňkové platby, pokud se zaváží provést celou řadu
jednoduchých opatření, které křečkům prospívají. Patří mezi ně taková opatření, jako pěstování
pruhů vojtěšky podél okrajů polí, omezení používání hnojiv, látek na hubení hlodavců nebo
herbicidů či menší hloubka orby nejvýše do 20 cm a sklizeň až po polovině října.
Problematika hospodaření v kontinentální oblasti
Toulavá seč s koňmi v Národním parku Hainich. © Nationalpark Hainich
Foto
© J
. Hlá
sek
Pro
ble
ma
tik
a h
osp
od
aře
ní
Datel černý. Foto © J. Hlásek
11Natura 2000 v kontinentální oblasti
Mezinárodní spolupráce pro Podunajskou nížinuDunaj od svého pramene v pohoří Schwarzwald až k ústí v ohromné deltě na pobřeží
Černého moře urazí tisíce kilometrů. Na své cestě protéká mnoha zeměmi. Po staletí
měla řeka pro tyto země zásadní ekologickou, kulturní a ekonomickou hodnotu.
Vzhledem k nezměrné hodnotě této řeky probíhají od roku 1985 snahy o zastavení
nebo dokonce zvrácení následků některých nejhorších případů znečišťování a dalších
záporných vlivů hospodářského rozvoje. Všechny země, jimiž tato řeka protéká,
v roce 1991 podepsaly mezinárodní úmluvu o ochraně a správě Dunaje a v roce 1994
ministři životního prostředí přijali příslušný strategický akční plán.
Zároveň byla k realizaci tohoto akčního plánu zřízena mezinárodní komise pro
ochranu řeky Dunaje. Později byla tato komise rovněž jmenována orgánem, který má
koordinovat vypracování plánu správy Podunajské nížiny podle směrnice pro vodní
hospodářství.
se však v důsledku nedávného rozpadu komunistických režimů a opětovného otevření státních hranic způsoby využívání půdy rychle mění, protože zemědělci většinou buď své pozemky opouštějí nebo naopak dochází k intenzifi kaci výroby.
Reforma společné zemědělské politiky a zavedení plateb podle rozlohy, a nikoli podle objemu produkce mohou přispět ke zpomalení tohoto vývoje. Skutečnost, že soustava Natura 2000 je nyní konkrétně uvedena v nařízení EU o rozvoji venkova, je důležitým politickým krokem na cestě k dosažení lepšího propojení zemědělství a ochrany přírody.
I když v porovnání s atlantskou oblastí je krajina stále ještě dobře zalesněná (asi 27 % celkové rozlohy), jen malou část tvoří polopřirozené listnaté lesy. Odhaduje se, že 75 % původního lesa již neexistuje, a to, co zbylo, silně změnily komerční postupy lesního hospodářství.
Dominantní dřevinou hospodářských lesů je nyní borovice lesní Pinus sylvestis, která se za normálních podmínek vyskytuje pouze na chudších půdách. Jen v Německu tvoří 72 % všech lesů.
Svou daň na biologické rozmanitosti této oblasti, a zejména právě na lesích, si vybraly i průmyslové škodliviny v ovzduší. Například vysoké emise oxidu siřičitého, oxidů dusíku nebo amoniaku jsou hlavní příčinou kyselých dešťů.
Ty nejenže vedou k rozsáhlému poškozování lesní vegetace, ale také zvyšují zranitelnost porostů působením přírodních sil, jako jsou vichřice, nebo zavlečením škůdců a chorob. Odhaduje se, že v důsledku těchto vlivů je značná část lesů v Polsku a České republice částečně bez listí.
Natura 2000 v kontinentální oblasti
Rovněž řeky, záplavová území a další mokřady kontinentální oblasti utrpěly značné škody v důsledku vysokých úrovní průmyslového a zemědělského znečištění. Mnoho vodních toků je proto zcela bez života.
Většina řek také v posledních 200 letech doznala podstatných fyzických změn. Byly přeměněny v kanály, napřímeny, prohloubeny a spoutány nábřežními zdmi a přehradami. Některé, jako například Rýn, se změnily ve významné plavební trasy. Jiné byly rozsáhle přetvořeny pro účely výroby elektrické energie. Okolní lužní lesy a louky byly rovněž odvodněny a přeměněny pro potřeby zemědělství nebo za účelem prevence záplav.
I přes tyto převratné změny však stále ještě podél většiny velkých řek existují zbytky původních přirozených a polopřirozených stanovišť, třebaže v silně omezené podobě.
S ohledem na hospodářskou i ekologickou hodnotu těchto řek sílí snahy o zavedení méně agresivních hospodářských řešení a tam, kde je to možné, také o případnou obnovu alespoň části přirozené dynamiky těchto vodních toků. Díky rámcové směrnici o vodním hospodářství je nyní vyžadován integrovaný přístup správy po celé délce toků velkých řek a v jejich povodích, a to bez ohledu na politické nebo odvětvové hranice.
Chřástal polní.
Foto © E. Barbelette,
LPO
Foto
© N
ati
on
alp
ark
Do
na
u-A
ue
n
Pro
ble
ma
tik
a h
osp
od
aře
ní
Foto
© G
uid
o P
uh
lma
nn
, Bio
sph
äre
nre
serv
at Flu
sslan
dsch
aft M
ittlere
Elb
e
Tuto řadu tvoří
následující
brožury:
V Evropské unii je devět biogeografi ckých oblastí, z nichž každá má svou vlastní charakteristickou skladbu
vegetace, podnebí a geologických poměrů. Lokality významné pro Společenství jsou v každé oblasti vybírány na
základě seznamů předložených každým členským státem v dané oblasti. Spolupráce na této úrovni usnadňuje
ochranu biologických druhů a typů stanovišť s podobnými přírodními podmínkami výskytu v mnoha zemích
bez ohledu na politické a správní hranice. Společně se zvláštními chráněnými oblastmi vyhlašovanými podle
směrnice o ptácích pak lokality významné pro Společenství vybrané v každé biogeografi cké oblasti tvoří
ekologickou soustavu Natura 2000, která se rozkládá ve všech 27 členských zemích EU.
KH
-78
-09
-63
5-C
S-C
Natura 2000 in the Alpine Region
Natura 2000 v alpínské oblasti
Natura 2000 in the
Atlantic Region
Natura 2000 v atlantské oblasti
European Commission
Natura 2000 in the Black Sea Region
Natura 2000v černomořské oblasti
Natura 2000 in the Boreal Region
Natura 2000 v boreální oblasti
Natura 2000 in the
Continental Region
Natura 2000 v kontinentální oblasti
Natura 2000 in the Macaronesian Region
Natura 2000 v makaronéské oblasti
Natura 2000 ve středomořské oblasti
Natura 2000 v panonské oblasti
Natura 2000 ve stepní oblasti
ISBN 978-92-79-13166-0
