Naučte se používat expoziční čas

kreativně

Poznejte, jak zachytit a vyjádřit pohyb a fotografovat při nízké hladině osvětlení.

Bryan Peterson

Originally published as UNDERSTANDING SHUTTER SPEED: CREATIVE ACTION AND LOW-LIGHT PHOTOGRAPHY BEYOND 1/125 SECOND by Bryan Peterson. Copyright © 2008 Bryan Peterson. First published by Amphoto Books, an imprint of Watson-Guptill Publications, a di-vision of Nielsen Business Media, Inc., 770 Broadway, New York, NY 10003 USA.

Czech language rights licensed via The Kristin Olson Literary Agency.

Původně vydáno jako UNDERSTANDING SHUTTER SPEED: CREATIVE ACTION AND LOW-LIGHT PHOTOGRAPHY BEYOND 1/125 SECOND, autor Bryan Peterson. Copyright © 2008 Bryan Peterson. První vydání v Amphoto Books, vydal Watson-Guptil Publications, divize Nielsen Business Media, Inc., 770 Broadway, New York, NY 10003 USA.

Práva na české vydání zajistila Kristin Olson Literary Agency, s.r.o.

Naučte se používat expoziční čas kreativně– Poznejte, jak zachytit a vyjádřit pohyb a fotografovat při nízké hladině osvětlení Autor: Bryan Peterson

Copyright © 2008 ZONER software, s.r.o.Vydání první v roce 2008. Všechna práva vyhrazena.

Zoner PressKATALOGOVÉ ČÍSLO: ZR744

ZONER software, s.r.oNové sady 18, 602 00 Brno

Překlad: © Alena Volná, Petr Volný

Šéfredaktor: Ing. Pavel Kristián

Informace, které jsou v této knize zveřejněny, mohou byt chráněny jako patent. Jména produktů byla uvedena bez záruky jejich volného použití. Při tvorbě textů a vyobrazení bylo sice postupováno s maximální péčí, ale přesto nelze zcela vyloučit možnost výskytu chyb. Vydavatelé a autoři nepřebírají právní odpovědnost ani žádnou jinou záruku za použití chybných údajů a z toho vyplývajících důsledků. Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být reprodukována ani distribuována žádným způsobem ani prostředkem, ani reprodukována v databázi či na jiném záznamovém prostředku či v jiném systému bez výslovného svolení vydavatele s výjimkou zve-řejnění krátkých částí textu pro potřeby recenzí.

Veškeré dotazy týkající se distribuce směřujte na:

Zoner Press ZONER software s.r.o. Nové sady 18, 602 00 Brno

tel.: 532 190 883, fax: 543 257 245 e-mail: knihy@zoner.cz http://www.zonerpress.cz

ISBN 978-80-86815-61-9

Strana 1: objektiv 70-200 mm nastavený na 105 mm, ISO 100, 1/4 s, f/4.5Strana 2-3: objektiv 17-55 mm, stativ, ISO 100, 2 s, f/8Strana 5: objektiv 70-200 mm nastavený na 200 mm, stativ, ISO 100, 1/60 s, f/8Strana 6-7: objektiv 70-200 mm, ISO 100, 1/30 s, f/16Strana 8-9: ISO 400, 1/800 s, f/11Strana 11: objektiv 70-200 mm nastavený na 116 mm, ISO 200, 1/2 s, f/22Strana 12-13: objektiv 17-55 mm nastavený na 55 mm, ISO 100, 1/10 s, f/22Strana 22-23: objektiv 12-24 mm nastavený na 12 mm, ISO 400, 1/750 s, f/6.3Strana 60-61: Nikon D2X, objektiv 12-24 mm, 1,2 ND fi ltr, ISO 100, 2 s, f/16Strana 118-119: 16 minut, f/32, Kodachrome 64Strana 144-145: 1/8 s, f/11

5

PoděkováníNení v mých silách vyjádřit dost díků Victorii Craven (ediční ředitelce Amphoto Books) a Alise Palazzo

a Bobu Filliemu (mému věrnému a talentovanému editoru a současně grafi kovi). Všichni věnovali mým knihám spousty vlastního času.

Děkuji, děkuji a ještě jednou děkuji!

Harrymu a Mo

ObsahÚvod 9

Expoziční čas – fakta a mýty 13Jedna scéna, šest správných expozic 14 Krajní možnosti 16 Tajemství ISO odhaleno 18

Vysoká a střední rychlost závěrky 23Zmrazení akce 24 Umění zpomalit 54 Výroba deště: pouhá 1/60 s 56 Protisvětlo bez siluety 58

Pomalé rychlosti závěrky 60Panning: 1/30, 1/15, 1/8 a 1/4 sekundy 62 Naznačení pohybu – se stativem 74 „Kreslení“ závěrkou 82 Jednoduché zoomování 92 Připevněte aparát k … 101 Západ slunce a nízká hladina světla: 1 s a více 108 Fotografujeme duchy a anděly 117

Zaměřeno na expozici 118Vyvážení bílé 120 Dlouhé expoziční časy a synchronizace blesku 124 Filtry 132 Formát RAW: „anti“ ND fi ltr 142

Kompozice 145Základy 146 Zaplňte rámeček 148 Ponechejte akci prostor 150 Pravidlo třetin 152 Práce v diagonále 154 Vytěžení tématu 158

Rejstřík 160

7

8 NAUČTE SE POUŽÍVAT EXPOZIČNÍ ČAS KREATIVNĚ

ÚVOD 9

Stalo se to před několika lety, někdy v roce 1977, kdy jsem narazil na toto doporučení neznámé-ho autora, týkající se významu času: „Zaměř se dnes na to, jak trávíš svých 1 440 nádherných okamžiků, a snaž se naložit s nimi moudře“. Je

úsměvné, že pisatel byl zřejmě tak zaujat myšlenkou, jak on (či ona) stráví každý svůj okamžik dne, že opomněl říci, komu svá slova adresuje, ať již mluvil ke komukoli.

Když se ohlížím zpět a vzpomínám, jak jsem trávil svůj čas v roce 1977, musím říci, že tehdy měl pro mne čas men-ší význam, než má dnes. Můžete samozřejmě namítnout, že čas se stal důležitějším prostě jen proto, že jsem zestárl, ale musím nesouhlasit, byť jen proto, že jsem si svého času vždycky vážil a snažil jsem se ho co nejlépe využívat a uží-vat si ho. A aby bylo jasno, nehovořím o „šetření časem“ nebo „plýtvání časem“, ale spíš o radosti ze zachycení času! Paradoxem je, že radost z dobře stráveného času můžeme zažít tak, že tento čas zaznamenáme pouhým stisknutím spouště aparátu.

Já především věřím, že každý den opravdu obsahuje nejméně oněch „1 440 nádherných okamžiků“ (tedy jednu každou minutu), co jich každý den má; také ovšem vím, že docela dost z těch 1 440 nádherných momentů kolem mě prosviští téměř bez povšimnutí jen proto, že jsem neměl čas všimnout si jich a ocenit jejich prchavou krásu. Teprve v několika posledních letech jsem se intenzivně soustředil na to, opravdu si uvědomit těch 1440 nádherných okamži-ků každý den, a přestože jsem teprve na začátku cesty, vě-řím, že toho dosáhnu.

Počítali jste se mnou? V těchto 1 440 minutách může-te exponovat časem šedesát sekund 1 440 fotografi í! Máte vůbec představu, jak krásný ten okamžik může být, když ho fotografujete šedesátisekundovou expozicí? Panorama města při západu slunce. Nebo maják na vrcholu útesu s vl-nami dorážejícími na jeho úpatí.

Těch 1 440 nádherných okamžiků obsahuje ale rovněž 86 400 sekund. A tady máme ten úžasný fakt, který vás určitě přesvědčí, jak je čas pomíjivý: když chcete zachytit

Úvod

10 NAUČTE SE POUŽÍVAT EXPOZIČNÍ ČAS KREATIVNĚ

dokonale ostře některé z těch 1 440 nádherných okamžiků každodenního života, je ta správná rychlost závěrky pouhá jedna tisícina sekundy.

Kolik tisícin tvoří jednu sekundu? Samozřejmě jeden ti-síc! To znamená, že je zapotřebí šedesáti tisíc tisícin k vy-tvoření jedné minuty a 3 600 000 (tedy tři miliony šest set tisíc) tisícin pro vytvoření jedné hodiny. A to znamená, že celý den, oněch 1440 nádherných okamžiků se skládá přes-ně z neuvěřitelných 8 640 000 tisícin sekundy.

No tohle! Každý den se nám fotografům nabízí osm mi-lionů šest set čtyřicet tisíc akčních snímků, které může-me zmrazit v dokonalé ostrosti. A teď považte, jak často jste lamentovali, že nemůžete najít nic vhodného k fotogra-fování! Souhlasím, že některé z „nádherných okamžiků“ v životě jsou příliš rychlé, příliš prchavé, aby je lidské oko vůbec stačilo zaznamenat, ale určitě můžeme v tom počtu 8 640 000 denních příležitostí najít jiné chvilky, jež lze za-chytit v dokonalé ostrosti.

Téměř každý okamžik – ať je subjektivně velký nebo malý – nabízí nejrůznější objekty v neustálém pohybu: skok, běh, chůze, let, potápění, tanec, hod, pád, skluz, tah, tlak, úder, nadouvání, otékání, točení, lámání, drcení, cá-kání, řícení… Všechny tyto i jiné druhy pohybu vyjadřují energii a dobrá fotografi e, která tlumočí tento pohyb, obsa-huje kromě vyjádření pohybu i projev emocí.

Ať už v knize nebo časopisu jsme všichni někdy viděli perfektně ostrou fotografi i, z níž sálala energie dvou hrá-čů basketbalu zachycených ve vzduchu, jak se natahují pro míč. „No tohle!“ řekneme v úžasu.

Každý z nás již někdy viděl andělsky krásný snímek padající vody, která vypadá jako cukrová vata, pořízený dlouhým expozičním časem. Dívat se na takový snímek je velmi uklidňující.

Na rozdíl od statických fotografi í (například typický je detailní záběr květiny) se stále více prosazují dobře prove-dené obrázky plné pohybu a emocí. A právě ten pohyb a ta energie je to, co odpovídá naší vlastní psychologické potře-bě být obklopeni pohybem. Bez pohybu zemřeme a možná

to je právě to, proč se zdá, že fotografové se těší nadprů-měrné úrovni duševní svěžesti. Táhne nás to ne k zazna-menávání, ale k tvorbě. A žádné jiné fotografi e nesouznějí s životem tak, jako dynamické obrázky naplněné pohy-bem. To jsou snímky, které oslavují „život v pohybu“ tím nejnadšenějším aplausem.

Existuje přirozeně mnoho způsobů, jak zachytit pohyb, a metoda, již si zvolíte k jeho záznamu, musí korespondo-vat jak se zvolenou rychlostí závěrky, tak s pohybem foto-grafovaného objektu. Obrázky plné pohybu a emocí, které uděláte, mohou být pociťovány jako uklidňující, ale také zneklidňující, překvapující, šokující nebo dokonce děsivé.

Existují také způsoby, jak vyjádřit pohyb pomocí před-mětů, které se obvykle nehýbají (například veliký balvan zachycený na svahu). Přiměřenou rychlostí závěrky se do-konce můžete změnit v boha a vdechnout život jinak „mrt-vým“ objektům pouze tím, že budete při malé expoziční rychlosti zoomovat.

Možná si nejste docela jisti, jakou expoziční dobu nasta-vit. Možná si nejste jisti, který z objektivů použít. Možná si nejste jisti, co vlastně má na obrázku být. Možná si nejste jisti celkovou kompozicí. Možná si nejste jisti, jak provést potřebná měření expozice. Možná se nacházíte na takovém místě, kde by vás ani nenapadlo hledat námět pro dyna-mický snímek.

V této knize najdete všechny známé techniky zachyce-ní akce, vyjádření i vytvoření pohybu na nehybné fotogra-fi i podané jednoduchým, jasným a stručným způsobem, s řadou demonstračních snímků pořízených za úsvitu i za soumraku, v šeru nebo i v noci, za přirozeného osvětlení, ve světle blesku, lampy či jiného světelného zdroje.

A tak jako v mých předchozích knihách i zde, všude tam, kde jsem to shledal účelným, uvádím dvojice obrázků „před“ a „potom“, které jasně ukazují rozdíly v expozici, kompozici, užití objektivů nebo nasvícení. Vzhledem k li-mitu tiskových stran vám nemohu ukázat všechny své pří-klady ilustrující „život v pohybu“, ale uvádím alespoň slovy další objekty, na něž lze uvedené principy aplikovat.

ÚVOD 11

Důležitá Poznámka redakce V knize se používají některé fotografi cké pojmy bez podrobnějšího vysvětlení – clona, clonové číslo, ISO, zoom objektiv, EV a dal-ší. Pokud vám některé z pojmů nejsou dostatečně blízké (např. proč je změna clony z f/5.6 na f/8 změnou o jedno clonové číslo nebo o 1 EV, co to je reciprocita času a clony apod.), doporučuji nahlédnout do některé z našich knih: Naučte se fotografovat digi-tálně, Naučte se exponovat kreativně (obě od Bryana Petersona) nebo DSLR – naučte se fotografovat digitální zrcadlovkou.

Bryan Peterson je výborný fotograf, který dokáže zaujmout nejenom svými snímky, ale především tím, jak dokáže čtenáře vtáhnout je do vlastního fotografování. Dokáže jednoduše vysvětlit svoje záměry, postupy a způsoby, jimiž dosáhne efektního výsledku. Někdy je tento způsob výkladu poněkud na úkor „akademické“ přesnosti – ta ale málokdy stojí za skvělými snímky.

14 EXPOZIČNÍ ČAS – FAKTA A MÝTY

Věděli jste, že u většiny fotografovatelných situací existuje nejméně šest možných kombinací clony a rychlosti závěrky a při-tom kterákoli z nich může vytvořit správ-nou expozici? Kreativní sice nemusí být

všechny, všechny však budou správné po technické strán-ce. Zpravidla pouze jedna nebo dvě z kombinací clona/ ex-poziční čas (neboli rychlost závěrky) představují kreativní expozici zachycující pohyb.

Každá správná expozice není ničím jiným než kombina-cí hodnoty clony a rychlosti závěrky, jež působí ve vzájemné součinnosti v rámci daného ISO. Pro příklad přepokládej-me, že spolu fotografujeme panorama města za soumra-ku a vycházíme z ISO 100 a clony nastavené na f/5.6. Dále předpokládejme, že ať už fotografujeme v manuálním reži-mu nebo v režimu priority clony, expozi metr indikuje jako správnou expozici 1 sekundu. Jakou jinou kombinaci clony a rychlosti závěrky můžeme použít a přitom stále zazna-menat „správnou“ expozici? Kdybychom například použili clonu f/8, jaká by nyní měla být doba expozice? Jelikož jsme zmenšili otvor závěrky na polovinu (z hodnoty f/5.6 o jed-no clonové číslo na f/8), musíme k dosažení správné expo-zice zdvojnásobit expoziční dobu na dvě sekundy. Naopak kdybychom použili clonu f/4, jaká by nyní měla být rych-lost závěrky? Jelikož jsme zdvojnásobili velikost otvoru zá-věrky (o jedno clonové číslo z f/5.6 na f/4), musíme nyní k dosažení stejné kvantitativní hodnoty expozice zkrátit expoziční dobu na polovinu (na půl sekundy).

Jednoduché, ale možná pro někoho ne zcela jasné, že?Zde uvádím příklady pro dosažení totožného expozič-

ního výsledku:f/4 při 1/2 s, je totéž jakof/5.6 při 1 s, a to je totéž jakof/8 při 2 s, a to je totéž jakof/11 při 4 s, a to je totéž jakof/16 při 8 s, a to je totéž jakof/22 při 16 s. A jaký bude výsledek tohoto propočtu? Šest možných

kombinací clony a rychlosti závěrky, jejichž výsledkem

bude přesně stejná expozice. A stejnou míním expozici pouze ve smyslu kvantity! Nemohu dostatečně zdůraznit význam toho, že jde čistě o princip matematického vyjád-ření. Nezáleží na tom, zda fotografujete aparátem na fi lm nebo digitálním aparátem; musíte se naučit respektovat prostou skutečnost: každá fotografi cká situace vám nabí-zí nejméně šest možných kombinací clony a rychlosti zá-věrky. A proč to musíte vědět? Ačkoliv výsledkem každé z těchto kombinací je „totožná“ expozice, pohyb zachyce-ný v každé z těchto variant může být radikálně odlišný. Když si uvědomíte, že každá expozice pohybu nabízí šest možných kombinací, jste teprve na začátku. Podstatné je, abyste věděli – dříve než zmáčknete spoušť –, která z těch-to kombinací nejlépe zprostředkuje pohyb (bude to jed-na nebo dvě). Vyzbrojeni tímto poznatkem můžete začít zkoumat nekonečnou cestu ke kreativní expozici zachycu-jící pohyb.

Každá fotografi cká příležitost umožňuje nejméně šest kombinací clony a rychlosti závěrky, jak tedy rozhodnete, které z daných kombinací dát přednost? Rozmyslete si, čeho chcete dosáhnout. Chcete „zmrazit“ pohyb? Kreativním momentem „zmrazených“ snímků jsou krátké expozič-ní časy jako 1/250, 1/500, 1/1000 s. Chcete naznačit pohyb prostřednictvím „ panningu“? Pak byste měli použít rych-losti závěrky 1/60, 1/30 nebo 1/15 s. A superdlouhé časy zá-věrky (1/4 s až 15 s) představují kreativní nástroj snímků vyjadřujících pohyb, jako je například vodopád nebo letní vítr vanoucí obilným polem.

Mějte na paměti, že chcete-li fotografovat objekty v po-hybu, musíte nejprve myslet na to, který z kreativních ex-pozičních časů zprostředkuje divákovi pohyb odehrávající se před vašima očima tak, jak chcete. Pak a pouze tehdy si můžete položit druhou nejčastější otázku: z kterého stano-viště bych měl expozici měřit? Tuto otázku položím v této knize ještě několikrát, pro vás je ale dobrou zprávou, že ex-pozimetry na moderních aparátech odvádějí skvělou práci při stanovení správné expozice, a to dokonce i při použi-tí poloautomatických režimů jako jsou priorita clony nebo priorita času.

Jedna scéna, šest správných expozic

JEDNA SCÉNA, ŠEST SPRÁVNÝCH EXPOZIC 15CO ČINÍ SNÍMEK POZORUHODNÝM? 15

KDYŽ JSEM POŘIZOVAL TUTO JEDNODUCHOU KOMPOZICI esovité zatáčky na mezistátní dálnici do centra Seattlu, měl jsem šest možnos-tí nastavení správné expozice, z nichž tři můžete vidět na snímcích. Pokud jde o technickou hodnotu, expozice je u všech tří snímků stejná, je však jasně vidět rozdíl v jejich kreativní interpretaci tím, že byl tvůrčím způsobem zdůrazněn pohyb.

Mým cílem je vždy předvést pohybující se objekt způsobem, který co nejvíce zdůrazní jeho pohyb. Jde-li o scénu plnou pohybu, s množstvím pohybujících se objektů, je efekt tím větší, čím delší je expoziční doba. První snímek (vlevo dole) jsem pořídil při cloně f/4 časem 1/2 s, druhý (dole vpravo) při cloně f/8 časem 2 s a třetí při cloně f/16 časem 8 sekund.

Takové cvičení je opravdu instruktivní. Až příště vyrazíte ven s cílem pořídit snímky města za soumraku, neměli byste vá-hat použít delší časy, jelikož nejlepších výsledků dosáhnete podle mého názoru s použitím těch nejdelších možných expo-zičních časů (pozor, zde se nejedná o bracketing, neboť expozice, pokud jde o její kvantitativní hodnotu, je vždy stejná).

Všechny snímky: Nikon D2X s zoom objektivem Nikkor 200-400 mm nastaveným na 400 mm, stativ, ISO 100, WB oblačno (Cloudy).

16 EXPOZIČNÍ ČAS – FAKTA A MÝTY

Krajní možnosti

Až postupně načerpáte více podnětných in-formací z této knihy, zjistíte, že příležitos-ti k fotografování pohybu se nabízejí všude – a tím, že se je snažíte zachytit, postup-ně využijete všechny možnosti širokého

spektra expozičních časů. Někdy použijete krátké expo-ziční časy ke zmrazení akce v jasném, ostrém detailu, jin-dy dlouhé expoziční časy pro rozmazání nebo naznačení probíhajícího pohybu. Pokud jde o svět pohybu, jen zřídka existuje zlatá střední cesta, a když si to uvědomíte, rychle zjistíte, že většina vašich fotografi í pohybu (a to i těch, které jste pořídili za špatného světla) byla exponována časy ně-kde mezi 1/500 a 1/1000 s, nebo naopak někde mezi 1/4 až 8 sekundami.

Při práci v krajních expozičních polohách si uvědomte toto: (1) nejkratšího možného expozičního času při jakémkoli stup-ni ISO docílíte, použijete-li co nejvíce odcloněný objektiv, a (2) nejdelší expoziční čas při jakémkoli stupni ISO získáte maximál-ním zacloněním objektivu.

Toto je jedna z nejlépe hodnocených lekcí, kterou znám a kterou jsem poskytl spoustě studentů za léta svých fotogra-fi ckých workshopů a internetových kurzů. Tato lekce je velmi instruktivní a určitě vás zavede dále do světa kreativně správné expozice pohybujících se objektů.

Procvičte si toto pravidlo prakticky: zvolte si pohybující se předmět, jako je například vodopád, dítě na houpačce nebo osoba zatloukající hřebík do kusu dřeva. Nastavte aparát do režimu priority clony a ISO na 100 (nebo na nejnižší hodnotu vašeho fotoaparátu). Pak zcela odcloňte objektiv (nastavte nej-nižší možné clonové číslo, tedy clonu f/2.8, f/3.5 apod.) a po-řiďte snímek akce odehrávající se před vašima očima. Tak jste získali expozici tím nejkratším expozičním časem při dané hod-notě ISO, v daném světle dopadajícím na váš objekt a samo-zřejmě při minimálním zaclonění objektivu.

A teď zacloňte objektiv o jeden celý expoziční stupeň (EV), tedy pokud jste začali na cloně f/2.8, postupte na f/4; byla-li

minimální clona vašeho objektivu f/4, přejděte na f/5.6 a ex-ponujte další snímek. A tak postupujte dále a dále, pokaždé s clonou nastavenou o 1 EV výše: na f/8, pak na f/11, pak f/16 a konečně f/22 (samozřejmě dle možností vašeho objektivu či fotoaparátu).

Pokaždé, kdy jste změnili clonu o jeden celý stupeň, provedl váš aparát rychlý přepočet a nabídl vám „novou“ rychlost zá-věrky tak, aby byla dodržena správná expozice. A jelikož jste zaclonili objektiv vždy o jeden celý stupeň (a tím jste zmenšili otvor objektivu na polovinu předchozí hodnoty), expoziční čas se zdvojnásobil, aby tuto změnu clony vykompenzoval – ne-boli, řečeno jinak, progresivně se snížila rychlost závěrky. Čím je delší doba expozice, tím je pravděpodobnější, že dostanete obrázek vykazující efekty rozmazání, protože expoziční čas je příliš dlouhý pro zmrazení akce.

A co třeba vodopád? Známého efektu kouřové vody (nebo cukrové vaty) nedosáhnete, jestliže nepoužijete clonu f/16 nebo f/22. A co snímek vašeho dítěte na houpačce? Všimněte si, jak krátký expoziční čas zmrazí dítě ve vzduchu a naopak po-malý čas promění dítě v ducha. Zaznamenejte si provedené ex-pozice a zjistěte, jakou kombinací clony a expozičního času jste dosáhli té kreativně nejlepší expozice snímku.

PRVNÍ Z FOTOGRAFIÍ NA PROTĚJŠÍ STRANĚ VLEVO jsem po-řídil aparátem se zoomem na stativu při cloně f/4 a časem 1/500 s a druhou při cloně f/22 a expo-zičním časem 1/15 s. O snímku a expoziční době máte vždy rozhodovat sami, a proto zkuste vytvo-řit podle vlastního záměru tu vizuálně nejatrak-tivnější kreativní kompozici.

Na protější straně vlevo: zoom objektiv Nikkor 80-400 mm nastavený na 300 mm, stativ, 1/500 s, f/4.Na protější straně vpravo: zoom objektiv Nikkor 80-400 mm nastavený na 300 mm, stativ, 1/15 s, f/22.

Plně odcloněný objektiv dovolí nejkratší expoziční čas

KRAJNÍ MOŽNOSTI 17

26 VYSOKÁ A STŘEDNÍ RYCHLOST ZÁVĚRKY

ZMRAZENÍ AKCE 27

KLASIČTĚJŠÍ SNÍMEK MOSTU GOLDEN GATE můžete pořídit ze břehu pod ním, když se díváte severně k Marin Headlands. Pořídil jsem více než sedm snímků (tři z nich vidíte na této stránce) valící se velké vlny, a poněvadž jsem měl svůj aparát Nikon D2X v režimu sériové-ho snímání, měl jsem jistotu, že aspoň jednou zachytím nejzajíma-vější snímek vlny explodující v okamžiku svého vrcholu.

Vzhledem k tomu, že expozimetry mohou být zmateny velkými bílými plochami, měřil jsem expozici proti modré obloze nad mos-tem. A poněvadž jsem věděl, že chci záběr pořídit časem vhod-ným pro zachycení pohybu, tedy nejméně 1/500 s, nastavil jsem expozici na tuto hodnotu a pak jsem aparát namířil na oblohu mezi dvěma pilíři mostu a měnil jsem clonu, až aparát ukázal jako správnou hodnotu f/8.

Jste-li zvyklí používat svůj aparát buďto v režimu priority času nebo priority clony, nejjednodušší je nastavit na aparátu kompen-zaci expozice na +1 EV a pak prostě aparátem zamířit a exponovat.

Pak není zapotřebí odečítat expozici proti modré obloze. Musíte si ale zapamatovat, že po skončení fotografování bílé vlny musíte vrátit kompenzaci expozice zpět na nulu.

Můžete se ptát, proč se obtěžuji používáním manuální expozi-ce. Existují dvě odpovědi: (1) je to způsob, kterým jsem se naučil používat aparát před více než třiceti lety a starých návyků se zba-vujete obtížně, a (2) existuje mnoho světelných situací, kdy použití manuální expozice je nejkratší cestou k úspěchu a dosažení kon-zistentních snímků. Ačkoliv tato kniha pojednává do určité míry o expozici, neřekne vám, jak máte svůj aparát používat v manuál-ním režimu. Jestli neumíte nastavit expozici v manuálním režimu, pak jste vůbec nepochopili její podstatu v režimu preference času nebo preference clony. Doporučuji vám podívat se do mé knihy Naučte se exponovat kreativně (česky vydal Zoner Press, 2006).

Objektiv 70-200 mm, stativ, ISO 100, 1/500 s, f/8.

28 VYSOKÁ A STŘEDNÍ RYCHLOST ZÁVĚRKY

LEŽÍM NA BŘIŠE NA BŘEHU ŘEKY SAÔNE V LYONU a pře-mýšlím, jak bych tak mohl přimět holuby, aby se vznesli v pravý okamžik opravdu blízko do po-předí mého obrázku. Moje přítomnost u apará-tu by ale odradila i toho nejdůvěřivějšího holuba ve Francii. S pomocí dálkového infračerveného ovladače Nikon jsem to dokázal. Nasadil jsem či-dlo na patici aparátu, usadil se jednoduše asi pět metrů od aparátu na stativu a čekal s ovladačem v ruce na správný okamžik.

Nadrobil jsem kus chleba a pár sušenek do zorného pole aparátu a čekal na holuby, abych vše spustil, až přiletí. Zvuk spouště aparátu a motoru stačil, aby se holubi lekli a vznesli se do výše. Za normálních okolností jsem v podob-ných situacích schopen exponovat šest až osm snímků, než objekty zmizí z dosahu. Během ně-kolika minut se holubi k prostřenému stolu vrá-tili a proces se mohl opakovat. Toho rána jsem pořídil celkem 88 snímků.

Expozice byla jednoduchá, protože scéna byla rovnoměrně čelně osvětlena. Nebyly tam žádné tmavé stíny ani přesvětlená místa, která by moh-la zmást expozimetr, a tak při cloně nastavené

na f/8 jsem měnil čas expozice, až se jako správ-ná hodnota ukázala 1/500 s. Ještě dříve než jsem začal fotografovat a jen jsem čekal, až se ptáci vznesou do popředí mého snímku, jsem odha-doval, že správný čas pro zmrazení pohybu je-jich křídel bude nejspíš 1/2000 s. Věděl jsem, že podexpozici o dva stupně proti hodnotě dopo-ručené expozimetrem snadno napravím při ná-sledném softwarovém zpracování (viz strana 138). A jak ukazuje snímek vpravo, zachytil jsem obrysy křídel dokonale ostře.

Všimněte si, že jsem neodclonil objektiv na doporučovaných f/4 při 1/2000 s, protože bych nedosáhl tak velké hloubky ostrosti od popředí do pozadí a snímek by nesplnil mou představu. Rovněž o správnosti mé expozice nemůže být pochyb a ostré obrysy křídel holubů zapříčinil fakt, že expozice byla stanovena pro mnohem jasnější a ostřejší čelní světlo časného rána, které dopadalo na budovy za řekou a nikoliv na holu-by, kteří byli ve stínu. A to jsou světelné podmín-ky, které mám rád a které často vyhledávám.

ISO 100, 1/2000 s, f/8.

ZMRAZENÍ AKCE 29

Sekvenční snímáníPři žádném jiném způsobu fotografování není sekvenční (sériové) snímání tak důležité jako

při fotografování akce. Většina dnešních fi lmových aparátů je plně vybavena vestavěným pře-víječem nebo motorem, což dovoluje fotografům dosáhnout vysokého stupně úspěchu při zachycení akčních scén, u digitálních aparátů se jedná obvykle o režim Burst. Bez pomoci sek-venčního snímání je odhad správného okamžiku pro zmáčknutí spouště víceméně věcí šťast-né náhody. Díky možnosti pořídit sérii snímků však můžete stisknout spoušť již chvíli před vrcholem akce a pokračovat ještě sekundu či dvě poté, co akce skončila – a je velmi pravdě-podobné, že jeden nebo i několik snímků bude úspěšných.

54 VYSOKÁ A STŘEDNÍ RYCHLOST ZÁVĚRKY

Pokud jde o kreativní využití rychlosti závěr-ky, vypozoroval jsem v průběhu mnoha let vy-učování, že spousta fotografů, ve stejné míře profesionálů i amatérů, směřuje mnohem výrazněji k dynamickému záznamu objek-

tů ostrých jako břitva než k vytváření „ umění náznaku“ mnohem delšími expozičními časy.

Jak jsme si vysvětlili v předchozí kapitole, obrázky zmrazující akční pohyb využívají primárně tři rychlosti závěrky, a to 1/250, 1/500 a 1/1000 sekundy. Obraťme však pozornost k opačnému konci stupnice závěrkových rych-lostí: 1/60 až 1 celá sekunda. Je-li má předtucha správná, brzy začnete vyhledávat příležitosti k práci s těmito poma-lejšími rychlostmi závěrky.

Podle mých zkušeností nabízí pomalejší závěrka mno-hem více prostoru pro kreativitu než ta rychlá; při stejné příležitosti jsou pomalejší rychlosti závěrky neuvěřitel-ně nepředvídatelné. A právě ta nepředvídatelnost je tím, co vám při náležité míře trpělivosti může vynést diamant uprostřed hlušiny.

Objekty nabité aktivitou nabývají, když je schválně ex-ponujete neobvykle dlouho, úplně nových významových rozměrů. Pokud jste puristou, který přísahá na dlouhodo-bý standard fotografi í ostrých jako břitva, na nichž je ostré vše, co se vejde do hledáčku, nehodlám měnit váš způ-sob uvažování, ale jste-li fotografem, který cíleně vyhle-dává neotřelý přístup k fotografování, ať již otevřeně nebo skrytě, chci vám naléhavě doporučit pokus o maximální

prodloužení dolního limitu rychlosti závěrky. Zkuste fo-tografovat aspoň hodinu doma nebo ve městě bez použití stativu rychlostmi mezi 1/4 a 1 sekundou.

Většina z toho, co při svém pomalém fotografování získáte, bude čistý experiment, ale – jak už to často bývá – některé nové vzrušující objevy mohou vzniknout pou-ze v laboratorních podmínkách. Každý fotograf, který je pro svou věc vášnivě zaujat, se nachází na nekonečné ces-tě kreativního vyjadřování svých pocitů a úsilí o origina-litu. Používání pomalých rychlostí tam, kde zdravý rozum velí něco jiného, je pro mnoho fotografů prokazatelně úspěšným pokusem. Takové kompozice jsou často naplně-ny potlačeným pohybem a napětím. Vyjadřují silné nála-dy a pocity, a jsou čímkoli jiným než nudnými obrázky. Třeba nejste typ milující sport a aktivitu a namísto toho jste schopni tvořit obrázky překypující energií skrytou.

Snímky rychlých dějů, které jsou normálně pořizová-ny rychlou závěrkou získávají při pomalém záběru odlišné, někdy poněkud zdeformované vlastnosti. Mohou vám tře-ba připomínat zážitky z uplynulých vzrušujících dob vaše-ho života nebo jen prostě vyjadřovat vzrušení, které právě cítíte. Pocit nadšení, pokud se kolem nás děje něco vzrušu-jícího, je nám vrozen – pocit, že život sám je vzrušující, že někam směřujeme, že jsme se vymanili z okovů obyčejnos-ti. Vždyť každý z nás občas pociťuje tíhu nudy nebo depre-se, které přináší život bez pohybu. Pomalá závěrka vašeho aparátu ve vás bezpochyby vyburcuje rozhodně jiné pocity než strnulost a nudu.

Umění zpomalit

UMĚNÍ ZPOMALIT 55

LEŽEL JSEM NA BŘIŠE NA STŘEŠE AUTA jedoucího po venkovské silnici lemované alejí stromů a při-tom jsem exponoval pomalou rychlostí závěrky, konkrétně 1/15 s. Chtěl jsem vyvolat pocit snášení se na cestu tak, jak ho před chvílí předvedla osamělá vrána. Ze sedadla spolujezd-ce jsem fotografovat nemohl, protože úhel sevřený se silnicí byl příliš ostrý. Abych řekl pravdu, byla to divoká jízda, protože cesta byla plná děr a auto nemělo střešní nosič a chví-lemi jsem se na střeše opravdu bál. Můj přítel Kilian ale řídil pomalu a opatrně a já jsem za chvíli získal dost záběrů k tomu, abych vám nabídl pohled letící vrány na tuhle venkovskou silničku v České republice.

Objektiv Nikkor 17–55 mm, 1,2 ND fi ltr, ISO 100, 1/15 s, f/11.

66 POMALÉ RYCHLOSTI ZÁVĚRKY

NEJSEM PROFESIONÁLNÍM FOTOGRAFEM DIVOČINY. Když jsem začínal se svou profesí, brzy jsem zjistil, že nemám dostatek trpělivosti, abych dokázal čekat, až se plešatý orel bělohlavý uráčí zvednout z oblíbeného stromu u řeky Skagit ve státě Washington, aby se snesl dolů a vybral si svého lososa. Možná jsem obětí syndromu ADD (Attention-Defi cit Disorder – vývojová vada znemožňující schopnost soustředění – pozn. překl.), ale když čekám na záběr jako je tento, vždycky mou pozornost upoutá něco jiného – a když už chcete udělat fotografi i živočicha ve volné přírodě, nemůžete si prostě dovolit propást záběr (což se mi přihodilo, protože mě upoutala pavučina opodál).

Když jsem se ovšem přiblížil k hejnu neposedných plameňáků v singapurské zoo, stal jsem se fotografem divočiny bez problémů.

Z pohodlí vyhlídkové terasy umístěné nad výběhem jsem mohl nerušeně pořídit celou řadu obrázků zachycujících jejich přelety. Aby se mi to povedlo, použil jsem expozici, která se běžně pou-žívá na záběry vodopádů. Aparát jsem držel v ruce a s polarizač-ním fi ltrem jsem byl schopen exponovat při 1/4 s a f/22. Jak jsem mačkal spoušť, pohyboval jsem celým tělem týmž směrem zpra-va doleva jako letící plameňák. Tento kreativní záběr ptáka v letu je výsledkem užití právě času 1/4 s. Zdalipak by to bylo tak zají-mavé, kdybych byl fotografoval šíleně krátkým časem 1/1000 s? Pravděpodobně bych byl vyrobil jeden z těch tisíců prakticky stej-ných záběrů „plameňák v letu“.

Objektiv 70-200 mm, ISO 100, 1/4 s, f/22.

PANNING: 1/30, 1/15, 1/8 A 1/4 SEKUNDY 67

VĚRNI ZVYKŮM PETERSONOVY RODINY jsme se na poslední chvíli rozhodli vypravit do Francouzských Alp, konkrétně do Cha mo nix, pár dní si zalyžovat. Tu zimu už jsme si lyžování užili a přes-tože kalendář ukazoval pouhý tý-den před Velikonocemi, z mraků nad Francouzskými Alpami se pořád sypal sníh jako o Vánocích.

Přestože naše první ráno na svazích provázelo slunce, azurově modrá ob-loha a mírná teplota, brzy se objevi-ly mraky a bylo jich víc a víc, až začalo sněžit. Já jsem už sundal lyže a připra-vil se zase jednou na úlohu rodinného fotografa.

Udělal jsem pár obrázků děvčat a mé ženy Kathy absolvující pravděpodobně závěrečný sjezd. Všechny se patrně tě-šily na pár jednoduchých obrázků; leč rozladil jsem je tím, že jsem se rozho-dl místo toho vyrobit několik „umě-leckých“ fotografi í. (Dodatečně se samozřejmě ukázalo, že jsem měl fotit hned po ránu, ale když já jsem si chtěl taky zalyžovat!)

Důvod pro nástup umění byl prostý: světlo nebylo už téměř žádné a vzhle-dem k padajícímu sněhu se k nám rychle blížila bílá tma. S minimálním osvětlením a ve vánici jsem nemohl dělat mnoho.

A tak jsem aparátem ve zmrzlých, ale dosud pevných rukou zacílil na svou dceru Chloe, která se pohybovala smě-rem ke mně, a exponoval jsem právě, když se vynořila po mé levici. Udělal jsem několik záběrů správným časem 1/4 s, přičemž jsem aparátem pohybo-val ve směru jejího pohybu.

Objektiv 70–200 mm, ISO 100, 1/4 s.

TIP NA SNÍHZde je tip pro všechny milovníky sněhu: když fotografuje-

te na sněhu v některém z přednastavených automatických režimů (priorita clony, priorita času, program atd.), nastavte automatickou expozici do plusu, tj. s korekcí +1 EV pokud je zamračeno, a na +2 EV pokud je slunečný den. Tak zabráníte vzniku častých podexponovaných, šedých záběrů sněhu.

Expozimetr zabudovaný ve vašem aparátu si myslí, že svět okolo má průměrnou, osmnáctiprocentní šedou barvu a všechno další vztahuje k tomuto základu. Ovšem zasněže-né sjezdovky jsou tou poslední lokalitou, kterou byste moh-li považovat za osmnáctiprocentní šedou.

Expozimetr je „zahlcen“ tou spoustou bílé, ať už je slu-nečno nebo pod mrakem, a reaguje „nepřátelsky“ – nabízí vám expoziční časy, které jsou o jeden nebo dva expozič-ní stupně podexponované. Jinými slovy, nemůže vydržet tu přemíru jasu všude kolem a chce to vylepšit tak, že sníh pře-mění na neutrální šedý tón, který zná a má rád.

Takže řešením pro vaše automatické expozimetry je pro-stě je převálcovat tak, jak jsem to popsal výše, a pokud jste náhodou jedním z těch hrdinů, co exponují manuálně, vy žádnou radu nepotřebujete.

68 POMALÉ RYCHLOSTI ZÁVĚRKY

JAK UŽ JSTE SI ASI VŠIMLI, jsem velkým příznivcem fotografování objek-tů shora, a protože bydlím tři patra nad ulicí, každý den mi nabízí nějaký nový námět. Minulou zimu napadla spousta sněhu, a do-konce jsme zažili i blizard, a já jsem spatřil někoho, kdo se do jeho poryvů dostal. Měl jsem aparát pohotově a expoziční čas nastave-ný na 1/8 s, takže jsem se rozhodl vyzkoušet svou ruku a švenkovat po diagonále ve směru padajícího sněhu.

Měl jsem štěstí a jeden ze záběrů pořízených toho dne se mi po-vedl. O tom, že je to obrázek drsné zimní bouře, není nejmenších pochyb, a nejvíce je to zdůrazněno právě spoustou diagonálních linek způsobených padajícím sněhem. Ani horizontální ani verti-kální linie nedokážou vyjádřit pohyb a rychlost tak jako diagoná-la. Nikdy neskončí, nikdy se neunaví, je stále v pohybu a v případě této sněhové vánice působí velmi brutálně a studeně.

Objektiv Nikkor 17–55 mm, ISO 100, 1/8 s, f/16.

PANNING: 1/30, 1/15, 1/8 A 1/4 SEKUNDY 69

UŽ SE VÁM NĚKDY STALO, že jste jeli na kole nebo na skútru a honil vás krvelačný pes? Máte také psa, který pronásleduje bicykly a skútry? Jednou jsem byl ráno fotografovat na ostrově Santorini a několik divokých psů mě adoptovalo – žádný div, to se stane hned, když jim nabídnete něco na zub.

Když jsem pak vyfotografoval východ slunce nad několika z čet-ných modrobíle natřených kostelíků, ocitl jsem se v malé kavár-ničce na náměstí těsně obklopen „svými psy“. Byl to ještě klidný úsek dne, ale již za půl hodiny náměstíčko ožilo četnými jezdci na skútrech. Jakmile se ozval zvuk přijíždějícího skútru, psi neo-mylně vystartovali, očividně nadšeni představou, že se jim poda-ří okousat jezdci paty. Ze všech sil jsem se pokoušel „své psy“ od takového počínání odradit, ale ti mi dali vzteklým vrčením jasně

najevo, že tato hra je určena jim a že já jim do toho nemám vůbec co zasahovat.

Ve smyslu přísloví „Když je nemůžeš přemoci, přidej se k nim“ jsem se rozhodl vyzkoušet pár „panning“ záběrů na lovící psí smečku pronásledující každičký skútr. Asi po půlhodině se náměs-tíčko opět vyprázdnilo a já se dozvěděl od kavárníka, že většina skútristů jsou rybáři směřující do práce a všichni jsou zvyklí na to, že je tu psi prohánějí. Zdá se, že místní psi jsou v neustálém proce-su adoptování nových pánů, a to vždy s příletem letadla nebo lodi plné turistů, a tento den přišla prostě řada na mne. Ačkoliv jsem na Santorini zůstal ještě další tři dny, své psy už jsem nespatřil.

Objektiv 17–55 mm, ISO 100, 1/15 s, f/16.

82 POMALÉ RYCHLOSTI ZÁVĚRKY

„Kreslení“ závěrkou

Není to ještě tak dávno, co bylo nepsaným pravidlem ve fotografi i, že linie horizon-tu musí být rovná a především všechno musí být zaostřené. Pro fotografa bylo ne-myslitelné, že by při použití pomalé rych-

losti závěrky schválně držel aparát v ruce. Ti, kteří si troufl i z této normy vybočit, byli vysmíváni, protože jejich obráz-ky byly pochopitelně rozmazané a neostré, a ostatní se jich vyptávali, zda „nebyli při pořizování té fotografi e opilí“.

Časy se bohudík změnily a nápad s „kreslením poma-lou závěrkou“ byl přijat s otevřenou náručí. Ovšem na roz-díl od panningu, který sám je podnětný a náročný až dost, kreslení závěrkou je záležitost jen a jen pokusu a omylu, kde se leccos smíchá, ale přesto je to opravdu vděčný ná-mět. (Neuvažovali jste v poslední době o nákupu nějakého abstraktního obrazu? Když si ho vyrobíte sami, přijde to nejen levněji, ale přinese vám to uspokojení.)

Kreslení závěrkou je v podstatě jednoduchá technika, opravdu. Stanovíte si jednoduše správnou expozici, která vám dovolí použít expoziční dobu 1/4 nebo 1/2 s, a v mo-mentě, kdy mačkáte spoušť, pootočíte nebo zhoupnete apa-rátem, opíšete oblouk nebo aparátem trhnete ať už nahoru nebo dolů, ze strany na stranu, nebo opíšete kruh.

Podstatné je nalézt vhodný objekt. Právě tak jak to ob-jevil Monet svými štětci na plátně, vděčným námětem pro fotografy mohou být zahrady plné květin. Nepohrdejte však ani jinými kompozičními schématy, jako jsou přísta-vy, ovocné a zeleninové trhy, a dokonce i dav diváků na tribunách fotbalových stadionů. Vybírejte si také k těmto účelům málo osvětlené scény, kde se expoziční doba bude pohybovat od dvou do osmi sekund. Efekt spočívá v tom, že váš pohyb musí být pomalejší než rychlost uvedených činností a výsledný efekt je obdobou práce malíře, který vrší barvy jednu na druhou. Do práce! Výsledkem bude in-stantní abstraktní malba.

K TOMU, ABYSTE VYTVOŘILI opravdu vzrušující „ abstraktní malby“ svým aparátem, nepotřebujete o mnoho více než dlouhý expoziční čas a odvahu vypadat ve společnosti možná trochu bláznivě. Když se postavíte všem „zákonům“ fotografi e, kolemjdoucí se budou za-stavovat, protože jim přijde směšné, jak otáčíte, houpete nebo vr-títe svým aparátem, nebo ho při exponování stavíte na hlavu. Oni nedokáží při svém životním stylu pochopit, jak se vám něco tako-vého, pro všechno na světě, může líbit. Vy v nich můžete dokonce budit dojem, že trpíte nějakou nervovou chorobou, která vám ne-dovoluje držet aparát klidně. Ale vadí vám to doopravdy?

Osamocená škumpa rostoucí ve velikém květináči před restau-rací Ivar´s Sea Food na Seattle´s Pier 54 vykazovala příznaky nastá-vajícího podzimu. První obrázek clonou f/8 a 1/60 s se ukázal jako vcelku nudný záběr na barevné podzimní listí, ale když jsem na-stavil expozici na mnohem pomalejší rychlost závěrky (f/22 a 1/8 s) a pak několikrát stiskl spoušť se současným kruhovým pohybem aparátu, výsledek byl úplně odlišný. Pásy barvy připomínají práci malíře nanášejícího barvu na plátno špachtlí.

Na protější straně:nahoře: Nikkor 12–24 mm, ISO 100, 1/60 s, f/8; dole: Nikkor 12–24 mm, ISO 100, 1/8 s, f/22.

„KRESLENÍ“ ZÁVĚRKOU 83

84 POMALÉ RYCHLOSTI ZÁVĚRKY

PO DRSNÉ A STUDENÉ ZIMĚ připomínají tyto květinové záhony v ulicích centra Lyonu ve Francii radostnou událost: přišlo jaro. Stál jsem nad záhonem, fotografoval směrem dolů a objektiv 12–24 mm zachytil nejzají-mavější dynamickou kompozici. Vzpomněl jsem si na dobu, kdy jsem jako kluk navští-vil vesnickou pouť a koupil jsem si za pěta-dvacet centů od pouličního prodavače kus bílého papíru, který jsem pak pokryl pest-rými barvami a točil s ním dokola, abych si udělal pestrý kaleidoskop barev.

Jak jsem to udělal s fotoaparátem? Je to celkem jednoduché, budete si ale mu-set vzít na pomoc především širokoúhlý objektiv a pak polarizační fi ltr a pak ještě 0,9 ND nebo 1,2 ND fi ltr. Tyto dva fi ltry po-třebujete především proto, abyste snížili intenzitu světla, což vám dovolí po užít po-malejší expoziční čas než je obvyklý a sou-časně dodržet správnou expozici.

A tak jsem použil objektiv 12–24 mm na-stavený na 12 mm a opatřený neutrálním fi ltrem 1,2 ND, který prodlouží expozici o 4 EV, a tím jsem mohl dosáhnout správné expozice při f/11 časem 1/4 s.

Když jsem mačkal spoušť, dělal jsem při-tom toto: otáčel jsem aparátem kruhovým pohybem zprava doleva, jako bych chtěl narýsovat kružnici, a levou rukou jsem sou-časně zoomoval objektivem z 12 mm až do 24 mm (na protější straně nahoře). A uvě-domte si, že to všechno probíhalo v časo-vém úseku 1/4 s, takže bylo třeba otáčet aparátem i zoomovat pěkně rychle.

Pro srovnání: na dalším záběru jsem ješ-tě trochu zpomalil akci, když jsem opako-val tytéž pohyby, a změnil expozici z f/11 a 1/4 s na f/22 a 1 s (naproti dole). Výběr sa-mozřejmě záleží na vás, ale je jasné, že ve spirálovém efektu jsou květiny méně zře-telné při jedné sekundě než při 1/4 s.

Na protější straně

nahoře: objektiv 12–24 mm nastavený na 12 mm,

ISO 100, 1/4 s, f/11;

dole: objektiv 12–24 mm, ISO 100, 1 s, f/22.

„KRESLENÍ“ ZÁVĚRKOU 85

124 ZAMĚŘENO NA EXPOZICI

Dlouhé expoziční časy a synchronizace blesku

Představte si, že jste v téměř zcela zatemněné místnosti postavili aparát na stativ. Volič rych-losti závěrky jste nastavili na 15 sekund, clo-nu na f/11 a vše jste završili zapnutím blesku, když jste se ještě předtím přesvědčili, že je na-

staven na často opomíjený režim synchronizace na před-ní (první) nebo zadní (druhou) lamelu, což závisí na typu vašeho aparátu. Synchronizace na zadní lamelu je celkem snadno pochopitelná a funguje takto: když se rozhodne-te použít vestavěný blesk v původním (defaultním) nasta-vení, blesk se odpálí na začátku expozice. Pro účely všech měřicích systémů aparátu je blesk pro vaši fotografi i tím hlavním zdrojem světla a jakýkoli jiný světelný zdroj, který se na scéně objeví (včetně denního světla), bude měřicími čidly aparátu vnímán jako druhořadý, ve vztahu k blesku pouze jako světlo v pozadí. Když je blesk v aparátu nasta-ven na režim synchronizace na zadní lamelu, blesk se od-pálí teprve na konci expozice. Uvědomte si, že zde hovořím o expoziční době trvající někde mezi 1/250 sekundy a ně-kolika minutami nebo dokonce hodinami v závislosti na tom, co fotografujete.

Jen si představte, jak se můžete vyřádit a kolika kreativ-ních expozic můžete dosáhnout při tomto nastavení! Jestli lze soudit podle mnoha fotografi ckých soutěžních a stu-dentských prací, které jsem za ta léta hodnotil, možností je nekonečné množství. Je na čase, aby se vám rozsvítilo, a to doslova i obrazně.

JEŠTĚ SI PAMATUJI TU RÁNU, kterou jsem dostal ještě jako dítě, když jsem se pokoušel zachránit kousek uhelnatějícího chleba z toustovače obyčejným nožem na máslo – proto-že toaster byl samozřejmě ještě připojen ke zdroji prou-du. Jauvajs!!! V té době jsem ještě neměl ani potuchy, že jednoho dne v budoucnu si tenhle experiment dobro-volně zopakuji ve fotografi i. Díky obětavosti mé dcery Sophie jsem si mohl ten bolestivý zážitek zopakovat.

Vybral jsem právě tento kout kuchyně a ujistil se, že toustovač i zásuvky jsou vypnuté a že jistič pro tento zá-suvkový okruh je URČITĚ vypnut. Zaostřil jsem na kompo-zici, kterou vidíte na obrázku, a pak jsem zhasl i stropní světlo. Pak jsem sáhl za sebe, zapnul směrový refl ektor uvnitř softboxu jménem White Lightning Alien Bee a na-směroval ho na kuchyňský strop. Dále jsem změnil na-stavení blesku na aparátu na synchronizaci na zadní lamelu.

Se směrovým refl ektorem nastaveným na plný výkon jsem nejprve odpálil blesk ručně a s pomocí senzoru na blesku zaznamenal expozici f/16. To znamená, že kdy-bych byl zaclonil objektiv na f/16, jakákoliv expozice scé-ny přede mnou od 1/250 až po 4, 8, 15 nebo 30 sekund nebo dokonce déle by v dosahu osvětlení bleskem byla vždy správná. V tomto případě nemusel být dosah bles-ku velký, protože scéna se rozkládala pouhých 90–120 cm od aparátu.

Pokud jde o rychlost závěrky, odhadl jsem, že k pro-vedení hlavního efektu snímku s prskavkou budu po-třebovat asi 15 sekund. O.K., takže rychlost závěrky byla nastavena na 15 sekund, clona na f/16 a zapnuta syn-chronizace na zadní lamelu. To znamená, že blesk se od-pálí až na konci tohoto časového úseku a to, co se stane předtím, závisí pouze na mně.

Zmáčkl jsem spoušť, okamžitě nato zapálil prskavku nejprve zády k objektivu tak, aby osvětlení prskavkou nebylo součástí osvětlení snímku. Pak jsem se dal do rychlého kroužení prskavkou kolem Sophie, toustovače a elektrické přípojky a dával jsem pozor, aby se někte-rá součást mého těla nedostala do obrazu. Musel jsem tedy jak na pravé tak na levé straně dosáhnout až na samý okraj rámečku. Sophii jsem předem instruoval, aby nasadila správně šokovaný výraz. Jakmile se expoziční čas přiblížil ke třinácti sekundám, nasadila svou grimasu a o dvě sekundy později, když skončila patnáctisekundo-vá expozice, jsem už byl se svou prskavkou z obrazu ven-ku a odpálil se blesk.

Nikon D2X, objektiv 17-55 mm, stativ, 15 s, f/16

DLOUHÉ EXPOZIČNÍ ČASY A SYNCHRONIZACE BLESKU 125

148 KOMPOZICE

Zaplňte rámeček

Existují spousty teorií o kompozici, o nichž se hojně diskutuje snad ve všech fotografi ckých i uměleckých kurzech a na internetu po celém světě, ale veškerá teorie vám není nic platná, dokud se vám samotným nepodaří překonat

tu spoustu problémů s kompozicí. A tím prvním problé-mem je nedostatečně zaplněný rámeček. A jestli existuje objekt, který přímo volá po tom, aby mohl zaplnit ráme-ček, pak je to akční snímek plný pohybu, jehož zachycení je naprosto prioritní. Snímky pohybu jsou ze své podstaty emocionálně laděny. Jsou to „hlasité“ obrázky a samozřej-mě čím hlasitějším obsahem naplníte rámeček, tím hla-sitější a tedy i zajímavější bude celý obrázek. Chcete mít přeci se svou prací úspěch, nebo ne? Tak ten rachot svých obrázků ještě vystupňujte! Zaplňujte rámečky, obzvlášť je-li obsahem zmrazený pohyb vašich modelů.

Každý jsme jiný. Vy možná nejste přítelem fotogra-fi í krajiny a raději máte jemné a často skryté detaily ze ži-vota. Nebo nejraději fotografujete lidi? V každém případě dbejte na zaplnění rámečku. Koncentrovat se na akci před vámi je samo o sobě dost obtížné, nelamte si tedy hlavu ješ-tě kompozicí a zastavte to všechno hned! Následující ana-logii jsem použil už v jiných knížkách, ale zopakujme si ji i zde: sedíte v restauraci a očekáváte, že vám číšník done-se ten plný hrnek kávy, který jste si objednali. Pokud vám donesou hrnek poloprázdný, hned se rozezní varovný zvo-nek. Máte důvod cítit se podvedeni a samozřejmě budete požadovat plný hrneček, který jste očekávali.

Vaše reakce na poloprázdný šálek kávy je pochopitel-ná a lidé se mohou cítit podobně při pohledu na vaše foto-grafi e. Pokud nedodáte plný rámeček, podobně jako tomu bylo u šálku kávy, vaši diváci se budou cítit „podvedeni“. Ta spousta volného prostoru kolem vašeho objektu na

obrázku, to není nic jiného než prázdná polovina hrneč-ku – něco tu schází. A v případě zmrazení akce se to něco nazývá účinek. Pokud opravdu nechcete, aby vaše obráz-ky poutaly pozornost diváků, dělejte to takto: postavte se co nejdál od modelu a nepoužijte nejdelší „sklo“. Pokud ale chcete dělat obrázky, kde zmrazení akce bude účinkovat, udělejte jednoduše pravý opak.

ZAPLŇTE RÁMEČEK 149

JE OPRAVDU TAK TĚŽKÉ ROZHODNOUT, který z těchto dvou obrázků lépe vystihuje emoce vyska-kujícího chlapíka – je to radost ze zprávy o povýšení v práci nebo naopak propuštění z prá-ce, právě ukončené rozvodové řízení nebo zpráva o narození syna, nebo snad výhra v loterii? Bůh ví, obrázek vpravo však je rozhodně účinnější. Objekt za-plňuje rámeček a tím vyznívá „hlasitěji“.

Aparát jsem měl na stati-vu a bylo mi jasné, že jakmile se akce přede mnou odehra-je, budu chtít exponovat na 1/250 sekundy. Zvolil jsem si re-žim priority clony a nastavoval rychlost závěrky, až 1/250 s se ukázala jako správná expozice. Pak jsem požádal svůj model, aby vyskočil, jakmile napočí-tám do tří.

Objektiv 200–400 mm, stativ, ISO 100, 1/250 s.