• Při návrhu FIR filtru řešíme obvykle následující problémy:– volba frekvenční odezvy požadovaného filtru; nejčastěji volíme ideální
charakteristiku normovanou k Nyquistově frekvenci, popř. tzv. toleranční schema
– stanovení délky (řádu) filtru M; nejčastěji odhadem (první krok) a v dalších krocích se iterativním postupem se zpřesňuje
– zavedení kriteria kvality posouzení skutečné frekvenční charakteristiky. Jako kritérium pro hodnocení aproximace frekvenční charakteristiky lze použít:
a) Průměr kvadratické chyby (kritérium nejmenších čtverců), kterým minimalizujeme chybu Eminimalizujeme chybu E
b) Maximální chybu frekvenční charakteristiky ve specifikované oblasti (propustné, popř. nepropustné) - tzv. Čebyševova aproximace
c) Kritérium založené na aproximaci Taylorovým rozvojem požadované frekvenční charakteristiky – tzv. Butterworthova aproximace
– volba metody stanovení koeficientů filtru
∑−
=
−=1
0
2)()(
N
kd jHjHE ωω
• metoda Fourierových řad s využitím funkce okna
• metoda frekvenčního vzorkování
Metody návrhu koeficientů filtru
• Remezův algoritmus optimalizovaného návrhu používající Čebyševovu aproximaci chyby
Postup 1• Princip metody vychází z toho, že frekvenční charakteristika filtru je
periodická a je ji možné reprezentovat jako Fourierovu řadu, tj. frekvenční odezva se rozvine do Fourierovy řady a tento rozvoj se omezí na konečný počet koeficientů. Výsledná odezva aproximuje originální požadovanou charakteristiku.
Algoritmus : 1. Specifikace požadavků na frekvenční charakteristiku filtru Hd(jω)2. Stanovení délky filtru3. Výpočet koeficientů filtru h[n], pro hodnoty n=0,1,…,M s použitím vztahu3. Výpočet koeficientů filtru h[n], pro hodnoty n=0,1,…,M s použitím vztahu
kde m=n-M/2
4. Výsledné koeficienty vynásobíme vhodným oknem abychom omezili zákmity ve frekvenční charakteristice (Gibbsův jev)
5. Pro výsledné koeficienty vypočteme skutečnou odezvu filtru, pokud nevyhovuje, zvolíme jiné N a postup opakujeme.
[ ] ∫ +=π
ωωωπ 2
)sin()cos()(2
1mjmjHnh dd
Příklad 1: Návrh dolní propusti
Navrhněte FIR filtr, který bude aproximovat amplitudovou charakteristikuideálního filtru s dolní mezní frekvencí fd=2kHz při vzorkovací frekvenci fv=8kHz
frekvenční charakteristika dolní propusti
[ ] ωωπ
ωωπ
ωωωπ
ω
ω
ω
ωπ
dmjdmmjmjHnhd
d
d
d
dd )sin(2
1)cos(
2
1)sin()cos()(
2
12 ∫∫∫
−−
+=+=
m
m
m
mhd π
ππ
ω π
π
)2/sin(
2
)sin(2/
2/
==−
kde m=n-10
Řešení: Mezní frekvence ωc normovaná k vzorkovacímu kmitočtu fv bude ωd=2πfd/fv.
Aplikujeme rovnici:
Pro výpočet vzorku hd[n] pro m=0 a n=10 se použije l´Hositalovo pravidlo(derivujeme čitatel podle m a dosadíme m=0)
5.0)2/cos()2/(
/]2[
/)][sin(
00
===== mm
d
m
dmmd
dmmdh
πππ
πω
koeficienty dolní propusti
Příklad 2: Návrh horní propusti
Navrhněte filtr FIR délky N=21, který bude aproximovat amplitudovou charakteristiku ideálního filtru typu horní propust s normovanou horní mezní frekvencí ωh= 3π/5.
Řešení: Impulsní charakteristika filtru je dána vztahem
0)sin(
01
≠−
=−
mprom
m
mpro
h
h
πω
πω
h[n]
mπ
frekvenční charakteristika horní propusti
koeficienty horní propusti
Příklad 3: Návrh pásmové propusti
Navrhněte filtr FIR délky N=21, který bude aproximovat amplitudovou charakteristiku ideálního filtru typu pásmová propust. Normované kmitočty nechť jsou: spodní mez propustného pásma ωh= 2π/5, horní mez propustného pásmaí ωh= 3π/5.
Řešení: Impulsní charakteristika je dána vztahem
0)sin()sin(
0
≠−
=−
mpromm
mpro
dh
dh
ωω
πωω
h[n]
0)sin()sin( ≠−
mprom
mm dh
πωω
frekvenční charakteristika pásmové propusti
koeficienty pásmové propusti
01 =−− mprodh
πωω
h[n]
Příklad 4: Návrh pásmové zádrže
Navrhněte filtr FIR délky N=21, který bude aproximovat amplitudovou charakteristiku ideálního filtru typu pásmová propust. Mezní kmitočty nepropustného pásma jsou 1.6kHz a 2.4kHz. Normované kmitočty nechť jsou: spodní mez propustného pásma ωd= 2π/5, horní mez propustného pásmaí ωh= 3π/5.
Řešení: Impulsní charakteristika je dána vztahem
0)sin()sin( ≠−
mprom
mm hd
πωω
frekvenční charakteristika pásmové zádrže
Koeficienty impulsní odezvy
Příklad 4: Návrh diferenciátoru
Ideální diferenciátor může být aproximován filtrem FIR s lineární fází. Frekvenční odezva diferenciátoru je H(jω)=jω. Navrhujeme-li diferenciátor se symetrií typu 3, bude mít lichý počet vzorků.
Řešení: Impulsní charakteristika je dána vztahem
[ ] =−= ∫−
ωωωπ
π
π
dmnhd )sin(2
1
0)cos(
00
≠
=
mpron
n
mpro
π
Frekvenční charakteristika Koeficienty impulsní odezvy
Okna používaná k omezení zákmitů frekvenční charakteristiky
V uvedených příkladech bylo využito pravoúhlé okno. K většímu omezení zákmitů se však častěji používá některé z následujících oken:
Speciální typy oken u kterých lze změnou parametrů měnit vlastnosti:• Čebyševovo okno
)](coscosh[
coscoscos
)(1
1
α
πα
−
−
=M
M
nM
nwCH( )
= − γα 10cosh1
cosh 1
Nn=0,1,…,M
Postup 2
• Stejný princip jako v předchozím případě, ale umožňuje určit řád filtru a vhodné okno na základě pararametrů Asa Ap použitých v tolerančním schématu
Parametry filtru (toleranční schéma)
Postup návrhu FIR filtru
• normalizace analogové frekvence vzorkovací frekvencí (převod na digitální frekvenci F ∈<0,1>
• stanovení Fp a Fs dolní propusti• určení frekvemce Fc (cut-off frequency) Fc=0.5(Fp+Fs) • Volba okna (z následující tabulky), které splňuje podmínku Aws≥As a
Awp≤Ap
• stanovení délky okna N z hodnoty FT=F -F =F =C/N (hodnota C z • stanovení délky okna N z hodnoty FT=Fs-Fp=Fws=C/N (hodnota C z tabulky)
• výpočet impulsové odezvy filtru h(n)=2Fcsinc(2nFc) , |n|≤0.5(N-1)• vynásobení odezvy zvoleným oknem hlp(n)=w(n)h(n)• provedení spektrální transformace na (pokud je to nutné)• Ověření frekvenční charasteristiky a případné doladění N a Fc tak,
aby odpovídaly specifikaci
Princip : – Vycházíme z amplitudové frekvenční charakteristiky, kterou
navzorkujeme a určíme pro ní impulsovou odezvu.– Výhodné, pokud máme složitejší tvar frekvenční charakteristiky
Postup:1. Vybereme M ekvidistantních hodnot (vzorků) požadované
amplitudové frekvenční odezvy2. Pro amplitudové hodnoty určíme hodnoty fázové charakteristiky
ze vztahu Ф(k)= (πk(N-1))/N pro k=0,1,…, 0.5(N-1), zbývající vzorky doplníme tak aby byly komplexně sdružené pro daný typ vzorky doplníme tak aby byly komplexně sdružené pro daný typ symetrie filtru. Podle typu symetrie zvolíme vzorky H(0) a H(N) (u horní a pásmové propusti musí být H(0) popř. H(N), pro N sudé, vždy rovno 0)
3. Na takto získanou poskoupnost aplikujeme IDFT (IFFT)4. Ze získaných koeficientů určíme frekvenční charakteristiku,
porovnáme s požadovanou a popř. upravíme amplitudy koeficientů frekv. Charakteristiky a pokračujeme krokem 3.
5. Výslednou impulsovou odezvu násobíme vhodným oknem