Plemena skotu

Nejznmj plemena skotu ve svtov populaciStedn kola zemedlsk a prodovdn v Ronov pod RadhotmIng.Moli Ji

V zoologickm systmu se skot zaazuje do rodu tur a podrodu pravch tur.

Dnen plemena pochz ze dvou vyhynulch forem divokch tur :1) Pratur2) Tur krtkorohVe svtov populaci lze zaregistrovat vce ne 300 plemen,kter jsou chovna jako hospodsk zvata k produkci mlka a jatenho skotu.K tomuto elu je vyuvn skot v regionech a zemch,kde spoteba mlka,mlnch vrobk a konzumace hovzho masa pat k historick tradici. V souasnosti nejvce zauvan zpsob lenn plemen skotu je podle uitkovho zamen :

Plemena zamen na mlnou uitkovostPlemena zamen na kombinovanou uitkovostPlemena zamen na masnou uitkovostPlemena zamen na mlnou uitkovostHoltnsko-frsk

Toto plemeno bylo vylechtno v Holandsku a severnm Nmecku.Skot velkho tlesnho rmce bv v ernoble i ervenoble strakat variant.V souasnosti nejrozenj typicky mln plemeno na svt.Vka v kohoutku je u bk155-165 cm,hmotnost 1000-1200 kg.Vysok mln uitkovost v R se v R pohybuje od 8000 do 16000 l za laktaci.Vynik dobrm zhodnocenm krmiva ale vyaduje vysoce hodnotnou krmnou dvku.Pro plemeno je typick jemn kostra ,vysok konetiny,hlubok hrudnk a jemn osvalen.Vemeno prostorn se irokou zkladnou a mohutnm ilnm zsobenm.Zvata jsou rohat,pevn ale odrohovna.Ayrshire

Plemeno vzniklo koncem 18.stolet v hrabstv Ayr ve Skotsku.M men a stedn tlesn rmec,jemnou kostru a stedn osvalen.Vka v kohoutku bk je 140 cm,krav okolo 130 cm,vha bk 800-900 kg,krav550-600 kg.Barva je ervenostrakat,typick znak jsou lyrovit tvarovan rohy s ernou pikou.Vrazn dobe tvarovan a upnut vemeno.Plec slabji vyvinut.Mln uitkovost se pohybuje od 6200 do 8000 l za laktaci.V R bylo pouito na zlepovn mln uitkovosti plemene ESTR. Jersey

Plemeno pochz z ostrova Jersey v Lamanskm prlivu.Jedn se o skot malho tlesnho rmce s jemnou kostrou a slabm osvalenm.Vka v kohoutku bka je 125-130 cm,krvy120-125 cm.Hmotnost bka okolo 700 kg a krvy 350-400 kg.Zbarven kols od plov lutohnd po ervenohnd zvata,bci asto tmav na hlav a krku.Tmav mulec na krtk hlav kter je rohat ale rohy asto v zrodku znieny take vtinou bezroh.Plemeno rozeno po celm svt pro vysokou dojivost 5000-6000 l mlka s tunost a 7%.Brown-swiss

Plemeno vzniklo v oblasti Alp na zem vcarska a Nmecka.Pvodn skot s kombinovanou uitkovost vylechtn postupn na pevn mlnou uitkovost a zvten tlesnho rmce.Vka v kohoutku bk je 150-160cm,kravo kolo140 cm a hmotnost bk 1000-1100 kg,krav600-650 kg.V souasnosti plemeno stednho tlesnho rmce plov hnd a edohnd barvy.Typick je tmav zbarven piek roh,mulce a paznecht.Skot schopen pastvy na pastvinch s velkm sklonem,velmi pizpsobiv i horm klimatickm podmnkm.Vzhledem k tomu se rychle roziuje do mnoha zem.Uitkovost se pohybuje okolo 6500 l za laktaci pi prmrn masn uitkovosti.Plemena zamen na kombinovanou uitkovostFleckvieh

Pomrn rozen plemeno stednho tlesnho rmce se silnou kostrou a dobrm osvalenm.Pvod je situovn do Alpskch zem.Vka v kohoutku bk je 150-158 cm,krav okolo 140 cm.Hmotnost bk 1100-1200 kg,krav 650-750 kg.Dominantn je bl hlava jinak ervenostrakat i konetiny bvaj vtinou bl.Zvata jsou rohat.Uitkovost s pomrem mlka a masa 60:40,za laktaci nadoj okolo 6000 l mlka.Prstky ve vkrmu dosahuj hodnot i nad 1200 g.Plemeno s dobrou pizpsobivost vhodn i pro uitkov ken s mn vzrstnmi plemeny.Montbeliard

Plemeno pat mezi horsk strakat plemena s pvodem v severovchodn Francii a francouzsk sti vcarska.Je to stedn velk skot se stednm a dobrm osvalenm,kostra je drobnj s plom hrudnkem,barva ervenostrakat s vtm podlem bl barvy.Zvata jsou vtinou odrohovna.Vka v kohoutku bk je okolo 150 cm,krav 140 cm,hmotnost bk1000-1100 kg,krav650-700 kg.Pednost zvat je dlouhovkost , konstitun pevnost a pravideln ,prostorn ,dobe upnut vemeno. Uitkovost asi 7200 l mlka za laktaci.Chov je i v R.Pincgavsk

Plemeno pochz z Rakouska kde je tak nejvce chovno,tak v Bavorsku a men populace je na Slovensku.M stedn a vt tlesn rmec s npadn dlouhm trupem.Typick je katanov hnd barva a bl (ho) pruh od kohoutku pes hbet,hd,bicho a po hrudnk.Zvata jsou rohat a maj vrazn osvalen kt.Uitkovost rovnomrn zamen na mlko i maso.Je to klidn a pizpsobiv plemeno s dobrou konverz krmiva.Uitkovost mlka okolo 5500 l a prstky ve vkrmu okolo 1250 g.Maso je mramorovan,vborn kvality .esk strakat

Pvodn plemeno skotu na zem R.Je soust celosvtov populace strakatch plemen shodnho fylogenetickho pvodu.U ns tvo asi polovinu celkovho stavu skotu.Je stednho a vtho tlsnho rmce,hmotnost krav 550-700 kg,bk 1000-1200 kg.Poadovny jsou vrazn znaky mln uitkovosti pi dobrm osvalen a harmonickm exterieru.Zkladnm znakem je hospodrn produkce mlka (6000 -7500 l mlka),denn prstek ve vkrmu a 1300 kg pi jaten vtnosti nad 58 %.Jedn se o rohat skot erveno ble strakat bez pravidelnch znak s vysokou adaptibilitou na rzn chovatelsk podmnky.Slovensk strakat skot

Je to hlavn chovan plemeno na Slovensku.Fylogenetick pvod m stejn jako esk strakat skot.Skot m vt tlesn rmec,kohoutkov vka okolo 136 cm a hmotnost krav je 600-700 kg,bk 1000-1200 kg.Typick je lutostrakat zbarven.Hlava,spodn st trupu a konetiny jsou bl.V minulosti byl zulechovn na vy mlnou uitkovost plemeny Ayeshire a red Holtn.Mln uitkovost se pohybuje mezi 5500 6000 l mlka za laktaci a prstek ve vkrmu 1100 1200 g denn.Skot vynik pizpsobivost na rzn klimatick a chovatelsk podmnky a nenronost chovu.Masn plemena extenzivn.Obecn se daj tato masn plemena charakterizovat jako nenron ke klimatickm a chovatelskm podmnkm.Jsou schopna produkce masa i z mn kvalitnch pastevnch porost v drsnch podmnkch.Vynikaj snadnmi porody,vbornou pastevn schopnost a kvalitou masa asto s jemnm mramorovnm,mnohdy danm.Uitkov parametry sice nedosahuj pikovch vkon intenzivnch masnch plemen,ale ada chovatel upednostn ve zmnn vhody nad v prstku.Galloway

Plemeno m men a stedn tlesn rmec,srst je dlouh ,mkk a vlnit s hlubokou podsadou.Najastj zbarven je ern,nkdy edobl s ernm mulcem a uima.Hlava krtk a irok,plec hranat kty dobe zmasil.Jedn se o bezroh plemeno.Vka v kohoutku u bka okolo 128 cm,krav122 cm.Hmotnost bk okolo 800 kg,krav okol500 kg.Zvata jsou nenron na krmen a ustjen,sn pastvu v bainatch ternech,lehk porody (vha do 30 kg),maso jemn a mramorovan.Toto plemeno pochz ze Skotska.Highland skotsk nhorn skot

Zvata jsou malho tlesnho rmce.Zbarven je plov ervenohnd,tmav hnd nebo lutav,vzcn ern.Srst je dlouh,splvav a neuspodan.Typick jsou dlouh rohy,do stran a nahoru zahnut.Vka v kohoutku u bka je 125-130 cm,krav115-120 cm a hmotnost 650-750 kg bk,krav 420-520 kg.Tento skot pochz ze zpadnho Skotska,z jinch zem je jeho nejvt populace v Nmecku.Zvata jsou pevn,nenron,otuil vi povtrnosti,dlouhovk a pozd dospvajc.Krvy maj dobr matesk vlastnosti,snadn porody.Kvalita masa je velmi dobr.Plemeno nachz uplatnn pi pi a drb krajiny.Aberdeen Angus

Plemeno vzniklo ve Skotsku,jeho lechtn probh ji od 18 stolet.M men a stedn tlesn rmec,probh dal lechtn na zvten.Typick je plov ern barva,v souasnosti je asto vidt i v erven Red form.Plemeno je bezroh.Maj hlubok tlo obdlnkovho tvaru.Vka v kohoutku bka je 140-145 cm,krvy 130-135 cm,hmotnost krav 550-700 kg,bk 900-1050 kg.Zvata jsou odoln na drsn klima a nenron na chovatelsk podmnky a krmen.Vysok jaten vtnost kvalitnho masa (prstky a 1400 g) zpsobily jeho velkou popularitu druh nejvt populace v R.Zvata jsou ran s lehkmi porody a dobrmi vsledky odchovu.Hereford

Je to velmi star plemeno pochzejc ze zpadn Anglie.V souasnosti je to nejvc rozen masn plemeno na svt.U ns m tet nejvt populaci.Plemeno je stednho tlesnho rmce,vka v kohoutku bk140 -148 cm,krav130-138 cm,hmotnost bk 850-1050 kg a krav 500-650 kg.Zkladn zbarven je erven,bl je hlava,spodn st krku a bicha,hru a konetiny ppadn zk pruh na hbet.Hrudnk je hlubok a konetiny krat.Vtinou jsou rohat,rohy vtinou smuj dol.Nenron,pizpsobiv,klidn,klimaticky tolerantn a dlouhovk skot.Zvata jsou ran a prbh porod je snadn telata jsou mal,ale s velkou rstovou schopnostIntenzivn masn plemena.Pro tato plemena obecn plat,e maj vtinou velk tlesn rmec,hrub kostru a vysokou zmasilost.Dosahuj vysokch dennch prstk kvalitnho libovho masa.To ve je ale podmnno nronost na klimatick , chovatelsk podmnky a kvalitu krmn dvky.Vskyt tch porod je astj,protoe telata maj vy porodn hmotnost.U nkterch plemen je i vy procento porod csaskm ezem.Denn prstky v intenzivnm vkrmu dosahuj hodnot nad 1500 g,jaten vtnost je vysok.Charolais

Masn skot velkho tlesnho rmce s velkou hloubkou a kou tla.Vka v kohoutku u bk je 140-150 cm pi hmotnosti1100-1300 kg,krav135-140 cm a hmotnost 700-850 kg.Hrub kostra.Plemeno pochz z Francie a v souasnosti je rozeno masivn tm do celho svta.Dvodem jsou vborn vsledky v masn uitkovosti.Vborn osvalen vech parti,vysok kvalita libovho masa a vysok jaten vtnost (62%) jsou pro plemeno typick.Denn prstek ve vkrmu 1500g nen vyjmkou.Daj se vykrmovat do vysok hmotnosti.Zhodnocen krmiva je vysok ale krmivo vyaduje vysok kvality a pastvu kvalitn a v pznivjch lokalitch.Zbarven tla je plov bl a krmov,mulec rov a paznechty svtl.Zvata jsou rohat.Prvotelky maj sklon k tkm porodm (velk telata)Limousine

Plemena pochz z Francie,je stednho a vtho tlesnho rmce.Hmotnost bk je 1000-1200 kg pi vce 140-148 cm a krav 600-750 kg s vkou 130-135 cm.Vechny cenn partie jsou siln zmasil,kostra je jemn.Bci dosahuj prstku a 1300 g pi vysok jaten vtnosti kehkho a jemnho masa.Zvata jsou dlouhovk ,celkem odoln povtrnostnm vlivm.Maj relativn vysokou i mlnou uitkovost a 4000 l.Porody jsou snadn.Srst je plov ervenohnd s vraznm prosvtlenm okolo o a rovho mulce.Rohy,paznechty jsou svtl a hlava mal.Bci jsou tmavBlonde daquitaine

Zvata velkho tlesnho rmce,mimodn dlouh.Srst je plov zbarven svtl a penin barvy.Hlava mal,spodek konetin svtlej,mulec a sliznice rov.Rohy voskov lut s tmavmi hroty.Bci dosahuj vky v kohoutku 150-160 cm po hmotnosti1100-1300 kg a krvy140-145 cm s hmotnost750-900 kg.Zem pvodu je Francie ale v souasnosti je plemeno rozeno do tm celho svta.Osvalen je velmi dobe vyvinut,jsou to dlouhovk a robustn zvata,celkem nenron na klimatick podmnky.Podl tkch porod vzhledem k dlce telat je mal,zvata jsou rstov rann, s prstkem a 1400 kg a vtnost 63 %.Belgick modrobl

Plemeno vzniklo v Belgii,kde tvo nejvce rozenou populaci masnho skotu.Je to stedn velk a tk skot s masivnm osvalenm.Vka v kohoutku bk je 145-150 cm a hmotnost 1000-1200 kg,krav 135-140 s hmotnost 700-800 kg.Zbarven je bl a strakat modrobl,bezroh.lechtnm na max.zmasilost se doshlo svalov hypertrofie s projevem dvojbed (dvojit zmasilost bedernho a hovho svalstva.Jaten vtnost je okolo 65%.Velk vskyt tkch porod,hlavn u prvotelek vede chovatele k osvojen csaskho ezu v domcch podmnkch.Denn prstky jsou okolo 1300 g.Masn simentl

Masn plemeno vtho tlesnho rmce se silnjmi konetinami,vraznm osvalenm a vbornmi jatenmi vlastnostmi.Zbarven je ervenostrakat od emlov a po tmav ervenou.Hlava je bl rohat.Vka v kohoutku bk je 148-156 cm,hmotnost 1100-1300 kg,krva 700-800 kg s vkou 138-142 cm.Maso je typick nzkou protunlost,prstek se pohybuje okolo 1400 g.Vborn zmasilost s vtnost 62 %. Pvodem pochz z plemene fleckvieh z Rakouska a Nmecka ale intenzivn lechtn probhalo ve vdsku a Anglii a hlavn v USA A Kanad s drazem na zmasilost a velikost rmce.Piemontese

Plemeno pochz z Itlie,ale v souasnosti se chov krom Evropy i v Americe,Austrlii a N.Zlandu.M stedn tlesn rmec,vka v kohoutku bk je 140 cm a krav 130 cm.Hmotnost 800-1000 kg a krav 600-700 kg.Barva je edobl plov s tmavm mulcem,vulvou a konenkem.Bci jsou tmav hlavn na lopatkch a okolo o.Kostra je jemn,zvata jsou rohatNa ji,lopatkch a ktch je patrna siln zmasilost.asto se vyskytuje dvojbed.Prstek se pohybuje 1200-1400 g s vtnost a 68%.Nkte bci pen vt vskyt obtnch porod.Jedin evropsk plemeno,kter m podl krve zebu.Salers

Skot velkho tlesnho rmce,bci s vkou v kohoutku okolo 150 cm a hmotnost 1000-1100 kg a krvy okolo140 cm a hmotnosti 650-750 kg.Zbarven dlouh a kadeav srsti je plov mahagonov erven.Mulec a sliznice jsou svtlej.Typick jsou vt doiroka nasazen rohy.Zvata se vyznauj dobrm osvalenm s pevnmi konetinami,jsou chodiv,nenron,houevnat a dlouhovk se snadnmi porody.Prstek bv okolo 1200 g kvalitnho mramorovanho masa.Dobr je i mln uitkovost.Jedno z nejstarch francouzskch plemen,bv oznaovno jako rustikln.Vynik velkou odolnost proti nkazm.V R se jejich poet pomalu zvyuje. Gasconne

Jedno z nejstarch francouzskch olemen plov svtle ed a stbit barvy s ernm mulcem a sliznicemi.M stedn tlesn rmec,hmotnost krav je okolo 650 kg a bk okolo 1000 kg.Plemeno je odoln vi zmnm klimatu a zmnm v krmn dvce,schopn pst se i na chud vegetaci horskch pastvin.Vborn pohyblivost a schopnost delch pesun.Plemeno je nenron,dlouhovk se snadnm telenm.Maso vysok kvality splujc vysok nroky francouzsk kuchyn.Pat k rustiklnm plemenm.Plemena extrmnch velikostPro kompletn informaci se meme zmnit i o plemeni skotu s extrmn malou kohoutkovou vkou bk 110-115 cm a krav 100-110 cm.Je to plemeno DEXTER chovan v Anglii.Hmotnost krav je okolo 300 kg a bk 400 kg.

Protipl tvo plemeno CHIANINA pochzejc z Itlie.Vka v kohoutku je a 180 cm u bk a hmotnost 1300-1500 kg,rekord z roku 1955 je bk vc 1740 kg.Krvy maj 800-1000 kg.

Zvltnost mezi evropskmi plemeny je MAARSK STEPN SKOT.Byl chovn jako pracovn skot stbit barvy.Npadn jsou doiroka rozloen rohy dlouh a 80 cm.Jsou to dlohovk,nenron,pozd dospvajc zvata.Jsou rezistentn vi chorobm a maj velmi tvrdou rohovinu paznecht.Od 9.stolet se skot nijak nekJe schopen t v podmnkch stepn pustiny typick prv uprosted Maarska.

Typov podobn skot se chov v podobnch podmnkch v USA v populaci asi 10 000 ks.TEXAS LONGHORN.

Samostatnou skupinu tvo plemena schopn t v podmnkch vysokch teplot,minimlnch srek a chudobn pastvy.Jedn se oblasti Indie,Pakistnu nebo Stedn Afriky.Typickm znakem je jemn vrsit pokoka a charakteristick hrb v oblasti kohoutku.Brahman

Sahival

Boran

Opak tvo JAK.Zvata jsou schopna t ve velk zim a vysokch nadmoskch vkch.Jedn se o oblasti Tibetu,ny,Neplu a sti Sibie.Chovaj se kvli mlku,masu a hlavn doprav.

Buvol. Jsou to zvata chovan pro prci v oblastech pstovn re.V Evrop a v severn Indii pro mlnou uitkolvost.Produkce je 2000-3000 l mlka s tunost 7-8 %.Domc buvoli jsou velice klidn,trpliv a lehce ovladateln.

Radost z telecch trojat

Dkuji za pozornost