PEDAGOGICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY

KATEDRA ČESKÉHO JAZYKA

Neologismy v časopisech pro mládež

magisterská diplomová práce

Autor: Kristýna Hájková

Vedoucí práce: PaedDr. Ivo Martinec, CSc.

Brno 2007

2

Čestné prohlášení:

Prohlašuji, že tato práce je mým vlastním dílem a že jsem čerpala jen z pramenů uvedených v

kapitole Použitá literatura.

V Brně, 9. 8. 2007

……............................................

Kristýna Hájková

3

OBSAH

1. ÚVOD….………………………………………………………………………………….4

2. METODIKA VÝZKUMU……………………………………………………………….5

3. VYMEZENÍ POJMU „NEOLOGISMUS“…………………………………………….6

4. URČOVÁNÍ A TŘÍDĚNÍ NEOLOGISMŮ…………………………………………….7

I. NOVÁ POJMENOVÁNÍ Z HLEDISKA VZTAHU JAZYKA A

SPOLEČNOSTI……………………………………………………………….9

II. STYLOVÁ PŘÍZNAKOVOST NEOLOGISMŮ. SLANG………………….11

5. ČASOPISY………………………………………………………………………………13

6. DOTAZNÍK……………………………………………………………………………..15

7. SLOVNÍK ABECEDNÍ…………………………………………………………………18

8. SLOVNÍK ETYMOLOGICKÝ………………………………………………………..26

I. TVOŘENÍ……………………………………………………………………26

II. PŘEJÍMÁNÍ…………………………………………………………………31

III. SÉMANTICKÉ TVOŘENÍ………………………………………………….34

IV. POSUN MEZI VRSTVAMI…………………………………………………37

V. UNIVERBIZACE……………………………………………………………40

VI. OKAZIONALISMY…………………………………………………………40

VII. SHRNUTÍ...………………………………………………………………….42

9. SLOVNÍK TEMATICKÝ………………………………………………………………43

10. FREKVENCE………………………………………………………...…………………46

11. ZÁVĚR…………………………………………………………………………………..49

12. POUŽITÁ LITERATURA……………………………………………………………..51

4

1. ÚVOD

Čtení časopisů patří k častým a oblíbeným činnostem mládeže. Periodika na tuto cílovou

skupinu zaměřená působí na své čtenáře nejen zvolenými tématy článků, ale také tím, jaké

jazykové prostředky používají. Časopisy pro mládež kopírují celospolečenský trend – přejímají

velké množství slov z cizí slovní zásoby, zejména z angličtiny. Spolu s celkovým rozmachem

počítačové technologie a ‚přetechnizováním‘ světa kolem nás to má samozřejmě i vliv na vznik

nových pojmenování a na způsob vyjadřování mladých lidí.

Ve své práci Neologismy v časopisech pro mládež se pokouším o zevrubný popis současné

situace ve způsobech obohacování slovní zásoby. Na základě vybraných neologismů ze

zvoleného reprezentativního vzorku periodik analyzuji metody tvoření a získávání nových

pojmenování. Text je kromě úvodních kapitol, které přesně popisují vytyčenou problematiku,

rozdělen do tří hlavních oddílů - neologismy jsou tříděny ve slovníku abecedním (kap. 7),

etymologickém (kap. 8) a tematickém (kap. 9). Práce je doplněna i kapitolou o frekvenčním

výskytu a o zpracování dotazníku mezi žáky základní školy, potenciálními čtenáři časopisů pro

mládež.

Změny v jazyce se zvláště v poslední době výrazně urychlují, nejzřetelněji ve slovní zásobě, a

proto také literatura, této problematice věnovaná, velmi rychle zastarává. Olga Martincová, která

se na popis vzniku a systematizaci nových pojmenování zaměřuje (Problematika neologismů

v současné spisovné češtině, 1983), je též autorkou Slovníku neologismů z roku 1998. Tato

publikace však již po necelých deseti letech nepostihuje velké množství pojmenování, která od té

doby nově vznikla a objevuje se v publicistice i běžně mluveném jazyce. Z tohoto hlediska by

mohla být práce, věnovaná současnému množství a typům neologismů v časopisech pro mládež,

alespoň malým, ale užitečným příspěvkem pro postihnutí aktuální neologizace ve slovní zásobě.

5

2. METODIKA VÝZKUMU

Samotný sběr materiálu vycházel z četby a analýzy zvolených časopisů. Z široké nabídky

tiskovin pro mládež jsem vybrala reprezentativní vzorek – dva odborné a spíše chlapecké

časopisy s technickým zaměřením (abc, Score), dívčí časopis Top Dívky a dva nevyhraněné

časopisy pro mládež bez rozdílu zájmů a pohlaví (BRAVO, POPCORN). Pro výzkum jsem

použila ročník 2006, a to pět čísel od každého periodika. Pročítáním článků a srovnáváním

s dostupnou sekundární literaturou jsem vyabstrahovala základní jazykový materiál (viz 7.

Slovník abecední), který sloužil jako výchozí pro další analýzy a pro popis slovotvorných

tendencí ve vytváření nových slov. Jako jisté doplnění a pro ilustraci postoje mládeže k jazykové

situaci v časopisech pro mládež sloužil dotazník, který vyplňovali žáci 8. a 9. tříd ZŠ UNESCO

v Uherském Hradišti. Na základě získaných zjištění, která jsem konfrontovala s odbornou

literaturou, pak docházím k dílčím i obecným závěrům ve stanovené problematice.

6

3. VYMEZENÍ POJMU „NEOLOGISMUS“

Před vlastními textovými a lexikálními analýzami časopisů je nutné samotný pojem

„neologismus“ přesně vymezit. Encyklopedický slovník češtiny uvádí, že neologismus je

„lexikální jednotka, která se ve vztahu k existujícím jednotkám slovní zásoby současného jazyka

vyznačuje novostí, a to jak z hlediska vzniku, tak z hlediska funkčního (funkčně systémového,

komunikačního, stylistického).“1 Podle P. Hausera2 jsou to slova užívaná menším okruhem

uživatelů (někdy dokonce jen jediným autorem), která se postupně šíří, a pokud se stanou obecně

užívanými, svůj příznak novosti ztrácejí. Zda jsou tedy slova považována za neologismus nebo

již za výraz neutrální, je hodnocení společenské a někdy subjektivní. „Můžeme za ně považovat

takové lexikální jednotky, které dosud nebyly součástí slovní zásoby, které však mají možnost stát

se jí.“ (Hauser, P., 1980, s. 44).

Vznik neologismů se odvíjí od potřeby pojmenovat nově vznikající věci a jevy, popř. od

potřeby nahradit dosavadní slovní výrazy jazykovými jednotkami přesnějšími či výraznějšími.

Často jsou výsledkem tvoření spontánního. Objevují se ve všech komunikačních sférách a

útvarech národního jazyka. Vzhledem k tomu, že mají většinou stylistickou hodnotu a jsou

vázány na určitou dobu, jsou v rámci současné slovní zásoby charakterizovány jako vrstva

prostředků dobově příznakových a tvoří tak protipól archaismů a zastaralých prostředků.

Jak již bylo zmíněno, nové výrazy je možno klasifikovat z hlediska strukturního nebo

funkčního. Z hlediska strukturního se za neologismy pokládají slovotvorné neologismy

(videoklip), slova utvořená ze zkratek (cédéčko, dývko), přejatá slova (snowboarding), slova

s novým významem, tzv. neosémantismy (surfovat „prohlížet webové stránky“), víceslovná

pojmenování (např. mobilní telefon3) a frazémy (např. být mimo mísu). Mezi neologismy

s funkčního hlediska patří takové slovní tvary, jejichž užití (původně spojené s konkrétním

sociálním, pracovním nebo zájmovým prostředím) se změnilo a spolu s tím se přehodnotila i

jejich původní (odborná, profesní, slangová apod.) platnost. Za neologismy jsou považovány i ty

lexikální jednotky, které se kdysi přestaly užívat a po určité době se jejich užití obnovilo (radní

„člen obecní rady“).

1 Encyklopedický slovník češtiny, 2002. s. 284. 2 Hauser, P., 1980, s. 43. 3 Kurzívou jsou označeny jen takové příklady neologismů, které se vyskytly v sebraném materiálu.

7

Neologismy jsou popisovány a zkoumány vždy vzhledem k danému časovému úseku, čili do

jisté míry staticky - postihnout procesuálnost je velmi obtížné. Ne všechna slova totiž budou

užívána i v dalším období, u některých slov může jejich význam během doby vykrystalizovat

nebo se měnit. Je tedy zřejmé, že nová slovní zásoba není homogenní. Některé výrazy se vžily

rychle (př. bankomat, video) nebo vznikly běžným způsobem, takže si jejich novost ani

neuvědomujeme (př. kioskář, stolkař), jiné nejsou ještě ustáleny (srov. např. jízda v boulích //

jízda na boulích).

V rámci neologismů se zpravidla rozlišuje mezi vlastními neologismy (tvořenými pravidelně,

motivovanými společenskými pojmenovacími potřebami atp.) a mezi pojmenováními tvořenými

a užitými příležitostně, tzv. okazionalismy, které jsou vázány např. na sféru literární, kulturní,

publicistickou aj.

Podstata neologismů spočívá nejčastěji v tom, že neologismy pojmenovávají nový předmět

nebo jev skutečnosti, že obohacují vyjadřovací možnosti jazyka. V rovině stylistické stojí

v protikladu k archaismům.

8

4. URČOVÁNÍ A TŘÍDĚNÍ NEOLOGISMŮ

Rozdíly v pojetí neologismů souvisí s odlišným pohledem na jazyk – rozlišujeme tak hledisko

diachronní a synchronní. Z diachronního hlediska se za neologismy pokládají ty jednotky, které

se nevyskytují v repertoáru slovní zásoby minulého období. Ze synchronního hlediska jsou pak

neologismy vymezovány jako takové jednotky, které se z hlediska současných lexikálních norem

mohou stát jednotkou „langue“ (Martincová, O., 1983. s. 11). Od takto vymezených neologismů

odlišujeme okazionalismy (nové jednotky řeči - viz výše), na druhé straně pak slova potenciální,

tj. dosud slovotvorně nerealizované systémové možnosti (popř. realizované pouze

v individuálním komunikačním aktu).

Neologismy jsou z hlediska onomaziologického označovány jako nová pojmenování (nové

pojmenovací jednotky), z hlediska sémantického se pro ně užívají termíny neosémantismy, nové

výrazy, nová slova4. Je tedy patrné, že rozsah pojmu se z těchto dvou hledisek nekryje. To se

může odrazit při zařazování jednotlivých slov k neologismům, při němž uplatňujeme různá

kritéria – jazyková i mimojazyková. Při rozhodování, zda je slovo neologismem, je možno

vycházet z kritéria časového, tj. z určitého časového mezníku, nebo z kritéria prvního záznamu.

Je nutné mít na zřeteli charakter soudobé lexikální normy spisovného jazyka – k neologismům

tedy zařazujeme slova, která lze hodnotit jako nová vzhledem ke spisovné normě.5

Výskyt nových slov je vázán na nové skutečnosti a jevy ve společnosti, problém neologismů

je tedy nutno zkoumat i z hlediska sociolingvistického. Sledují se změny ve slovní zásobě, které

jsou spjaty se změnami ve společnosti, dále sociálně motivované lexikální procesy a tendence

nebo přijetí a šíření nových lexikálních prostředků. V poslední době je aktuální otázka postojů

uživatelů k novým slovům, fakt kolektivního schválení či odmítání neologismů apod.

Výskyt, užití a uplatnění neologismů se odvíjí od komunikační oblasti a typu komunikace.

Komunikační oblasti se vyčleňují podle oboru nebo oblasti lidské činnosti (např. oblast

publicistiky, sportu, lékařství apod). Typem komunikace se rozumí vyjadřování z hlediska

4 Onomaziologie (teorie označování) se zabývá procesem pojmenování, tj. procesem jdoucím od myšlenkového

obsahu k jeho jazykové formě. Sémantika (nauka o významu jazykových jednotek) postupuje od formy pojmenování

k jeho funkci. 5 Neologismy v mé práci vyšly z průzkumu a analýz časopisů pro mládež – při jejich ověřování jsem se opírala o

literaturu uvedenou v kapitole Použitá literatura.

9

sociálního – v tomto smyslu členíme komunikaci na celospolečenskou (veřejnou, oficiální,

polooficiální, neformální), profesní (soubor prostředků užívaných v pracovním prostředí a na toto

prostředí vázaných) a běžnou (neveřejnou, neoficiální a polooficiální, při běžné každodenní ústní

komunikaci). Zvláštním typem prostředků jsou slangové výrazy, které jsou vázány na sociální,

popř. pracovní prostředí a na skupinu uživatelů s tímto prostředím spjatou. Pro ně je

charakteristická expresívnost a variabilnost. Tyto výrazy jsou charakteristické zejména u

mládeže, tedy u skupiny, která tvoří čtenářskou základnu námi zkoumaných časopisů.

Pro mládež má užívání vlastního lexika specifický význam. Kromě toho, že jde o vymezení se

z okruhu ostatních věkových skupin, je to především módní záležitost, prostředek určité stylizace.

Jako se mládež projevuje specificky např. v odívání, které by mělo splňovat jistá módní kritéria,

aby byl jeho nositel akceptován svými vrstevníky, stejně tak působí v kolektivech vrstevníků

jazykové prostředky. Projevuje se to např. užíváním typických slangových výrazů, většího

množství vulgarismů v projevu nebo vzájemným napodobováním a přenášením nových

pojmenování.

I. NOVÁ POJMENOVÁNÍ Z HLEDISKA VZTAHU JAZYKA A SPOLEČNOSTI

Jak již bylo řečeno výše, na vznik nových pojmenování, jejich pronikání do slovní zásoby a na

její celkový pohyb mají značný vliv i mimojazykové faktory, a proto je důležité popsat

neologismy z hlediska vztahu jazyka a společnosti. V takových případech vycházíme ze

sociolingvistiky a teorie spisovného jazyka.

Potřeba nových pojmenování se objevuje především spolu s hospodářskými, politickými a

kulturními změnami, s rozvojem poznání a objevováním nových předmětů skutečnosti. Používání

nových pojmenovacích jednotek však nemotivují jen nově vznikající předměty a jevy (v tomto

případě se jedná zejména o pojmenování terminologická), ale také složení aktivních uživatelů

spisovného jazyka a podmínky současné společenské komunikace. Komunikace se odehrává

nejen na úrovni jazyka spisovného, ale velkou měrou i na úrovni jazyka běžně mluveného, jehož

součástí jsou komunikační akty vedené sociálními a teritoriálními jazykovými útvary. Mezi

komunikačními akty spisovnými a běžně mluvenými tak vzniká jisté napětí. Každá sféra se

obohacuje vlastními pojmenovacími jednotkami, ty ale zároveň mohou pronikat do repertoáru

těchto protějších sfér a tím se vzájemně obohacovat či ovlivňovat. Takovým způsobem proniká

10

velké množství výrazů z periferie slovní zásoby do jejího centra, přičemž pronikáním rozumíme

zařazování vzniklého pojmenování do významové, formální a stylové organizace slovní zásoby.

Neologismus se může zařadit buď do lexikálně sémantického pole, do odborného slovníku, nebo

si v rámci svého okazionálního charakteru udržet své izolované postavení. Jako bariéra působí

často spisovná norma, která neumožňuje neologismům zařadit se do lexikálního paradigmatu

spisovných slov (např. u přejatých výrazů, slangu apod.). Tyto jevy je možno vysledovat právě

díky analýze časopisů pro mládež – na nich lze dobře pozorovat, jak proniká dříve odborná

terminologie (např. počítačová či obecně technická) do běžné mluvy a z periferie slovní zásoby

se tak dostává do jejího centra (např. na webu, modem, digitální,…). Podobně tak výrazy

pociťované dříve jako slangové ztrácejí postupně svou příznakovost a posunují se směrem

k neutrálním jazykovým prostředkům (mobil, surfovat atd.).

Vzhledem k současnému celospolečenskému vývoji je aktuální a stále více diskutovanou

otázkou problematika přejatých slov. I když se slovní zásoba každého národa vlivem

mezinárodních kontaktů přirozeně obohacuje o nová, cizí lexika, popř. o cizí způsoby tvoření,

v poslední době se působení těchto zahraničních vlivů podstatně zesiluje (větší příliv anglicismů

apod.). Přejaté výrazy mnohdy zdomácní natolik, že už si jejich cizí základ ani neuvědomujeme.

Dnes jsou zejména mladí lidé vystavováni větší síle médií a disponují také kvalitnějšími

jazykovými znalostmi, proto se jim stávají cizí slova či fráze např. z časopisů či televize inspirací

a často je ve školských či přátelských kolektivech napodobují (jsem free, to je cool apod.).

Začleňování cizích prvků je však dlouhodobým procesem, někdy se přejímá pouze jako

slovotvorný či sémantický vzor (supermodelka). I když proniknou prvky do repertoáru

slovotvorných prostředků běžně mluveného jazyka, začleňují se do spisovné normy pomalu a

obtížně.

Protože nová pojmenování vznikají a uplatňuji se různou měrou, můžeme je rozdělit na dvě

skupiny6: a) ta, která se do slovní zásoby pouze zařazují, doplňují ji, a to proto, že mají buď

stylový příznak, nebo izolovaný, specializovaný význam (peeling, skype,..); b) prostředky

nastupující, konkurenční, variantní, které určují pohyb slovní zásoby (super, frontman,..).

Jak již bylo řečeno, jazyk má svou vnitřní dynamiku - jazykové změny jsou výsledkem

jazykových a mimojazykových zákonitostí jeho vývoje a slovní zásoba odráží změny v sociálních

6 Martincová, O., 1983, s. 28.

11

podmínkách života společnosti nejrychleji a nejpohotověji. Velké množství nových pojmenování

se však v komunikačních aktech společnosti neudrží a zanikne.

II. STYLOVÁ PŘÍZNAKOVST NEOLOGISMŮ. SLANG.

Neologismy v časopisech pro mládež jsou většinou stylově příznaková pojmenování

(prostředky hovorové a publicismy – př. bulvár), z velké části se jedná o jevy nespisovné

(slangové a přejaté výrazy či slovotvorné prostředky – př. předskokan, fitko). Pronikáním a

zařazováním do stylové organizace slovní zásoby určují jeden z procesů v rovině funkčně stylové

– přehodnocuje se tak stylová platnost příznakových prostředků funkčně stylových vrstev

spisovného jazyka. Většinou ztrácejí svůj stylový příznak v okamžiku, kdy začíná být stylově

neutrální výraz pociťován jako knižní. Na jeho místo pak plynule nastupuje pojmenování dříve

nespisovné (např. holka). Vzhledem k tomu, že se od spisovných výrazů požaduje nocionálnost,

nemají do spisovné normy přístup expresivní slangové výrazy. To se týká značné části

slangových pojmenování. Pokud tedy mluvčí spojují slangové výrazy s různými expresivními

hodnotami, lze předpokládat, že tyto výrazy zůstanou za hranicí spisovné normy (nadupaný,

barbína). I když se častým používáním barvitost ztrácí směrem k běžné mluvě, mnohé

neologismy, které se vyskytují v časopisech pro mládež a mají charakter nespisovných

slangových prostředků, zůstanou pravděpodobně jako dorozumívací prostředek pouze v okruhu

mladistvých. „Onomaziologická motivace je bohatá: ekonomie, výraznost, mobilnost, snaha o

exkluzívnost a atraktivitu, zeslabení oficiálnosti, vyjádření interpersonálních vazeb, jazyková hra,

potřeba vyjádření citového vztahu aj.“(Hubáček, J., 1995). Jazykové zvláštnosti však utužují

soudržnost skupiny a zdůrazňují její vyhraněnost ve vztahu ke skupinám jiným.

Jiná je situace u slangu počítačového a obecně technologického – ten proniká postupně do

všech věkových a sociálních skupin. Jak se později ukáže, největší část nových pojmenování

vzniká právě v souvislosti s rozvojem nových informačních technologií. Ta nejsou tedy již

doménou pouze odborníků, ale stala se součástí každodenního života. Rychlý společenský a

technický vývoj lze nejvýrazněji spatřovat u nastupující generace, pro niž jsou odborné termíny

součástí běžné slovní zásoby. Počítačová terminologie a počítačový slang se nejvíce nachází

v časopisech na tuto tematiku zaměřených (tj. abc a Score), zastoupeny jsou však v různé míře i

v ostatních vybraných periodikách. Na základě větší rozšířenosti mají tato pojmenování větší

šanci stát se v budoucnu součástí spisovné slovní zásoby (internetový, mobil, notebook,..).

12

Velmi frekventovaně se objevují termíny anglického původu (WAP, on-line, web atd.). Mnohé

anglicismy totiž fungují jako internacionalismy v řadě světových jazyků. Počítačové názvosloví

je novodobé, ovšem hodně užívané, a to díky působení médií a všeobecnému rozšíření počítačové

technologie (stahovat, na kompu apod.). Značný počet lexikálních jednotek tohoto slangu tvoří

slova přejatá (hláskově přizpůsobená a začleněná do morfologického systému češtiny). Slova

nejčastěji vznikají tak, že dochází k přejetí anglického slovotvorného základu, slovotvorný

formant je domácí (logovat se, odinstalovat, gamesy,..). Časté jsou i výrazy vzniklé zkracováním,

ty však z důvodu operativnějšího využívání přecházejí ve zkratková slova (fonické zkratky) –

např. cédéčko (CD), džípíeska (GPS) aj.

Je zřejmé, že zařazování neologismů k prvkům spisovné slovní zásoby je dlouhý a

nepředvídatelný proces. Pojmenování, která jsou projevem studentského slangu, mají pro svou

expresivitu menší šanci na přijetí do spisovného spektra, zatímco u frekventovanějšího slangu

počítačového je takový posun pravděpodobnější (u slov, která nevykazují výraznou míru

expresivity). O takovém směřování rozhodne společenský vývoj a jeho zkoumání je

v kompetenci sociolingvistů.

13

5. ČASOPISY

Časopisy pro mládež, ve snaze přiblížit se co nejvíce své cílové skupině, užívají záměrně

stylistické, syntaktické a lexikální prostředky, typické v mluvě svých čtenářů. Mnohdy vytváří i

své vlastní jazykové prostředky, které se pak mezi mládeží šíří, a vzniká tak vlastně jakýsi kruh,

v němž není zcela zřejmé, kdo je autorem neologismu.

V současné době se na prodejních pultech objevuje celá řada různě zaměřených časopisů,

určených mladým lidem, přitom věkové hranice čtenářů nejsou ostré. Většinou jsou souhrnně

označováni jako „náctiletí“. Časopisy nabízí články (a většinou i reklamy) na určité téma podle

toho, na jaký okruh čtenářů jsou zaměřeny. Některé z periodik jsou primárně směrovány na dívčí

publikum, jiné naopak na chlapce. Články se věnují módě, hudbě, slavným osobnostem,

počítačům nebo filmům, součástí jsou rady, příběhy, plakáty, fotografie a výrazné zastoupení má

reklama a inzerce. Dá se říci, že jsou odrazem života dnešní mládeže. Dozvíme se díky nim,

jakou hudbu mladí lidé poslouchají, jakými problémy se zabývají a v neposlední řadě také jakým

jazykem mluví.

Dívčí, chlapecké, hudební nebo počítačové časopisy – každé mají specifické lexikum. Aby

tedy bylo možné utvořit co nejspolehlivější závěry o zkoumané problematice, zvolila jsem

reprezentativní vzorek pěti současných časopisů určených mladým čtenářům (myšleno tedy

„náctiletým“), konkrétně ročník 2006.

1) Top Dívky (Axel springer Praha, a. s.) měsíčník

Časopis je určen primárně dívkám. Články se zaměřují na módní a kosmetické rady, obsahuje

příběhy, horoskopy, reklamy. Grafické zpracování je velmi poutavé, stránky jsou barevné a plné

obrázků a fotografií.

2) Score (Omega Publishing group, s. r. o.) měsíčník

Počítačový časopis, věnuje se moderní elektronice, se kterou je spojeno obrovské množství

reklamy, aby se zákazníci nalákali na nejnovější technické vymoženosti co se týče počítačů,

fotoaparátů, přehrávačů hudby, počítačových her, filmových novinek apod.

3) POPCORN (Axel springer Praha, a. s.) měsíčník

„Časák pro teenagery!“ Tematicky se nejvíce zaměřuje na hudební sféru a informace ze života

slavných osobností. Články se věnují mezilidským vztahům a sexuálním otázkám. Bohatý

14

obrazový a fotografický materiál doplňuje informace z kulturních událostí, nechybí ani recenze

na filmové a hudební události.

4) abc (Ringier ČR, a. s.) čtrnáctideník

Časopis pro mládež (zejména pro chlapce) s dlouholetou tradicí je orientován na oblast vědy,

techniky, přírody a sportu. Čtenář zde pravidelně najde také papírovou skládačku, nejrůznější

soutěže a hry. Reklama je orientovaná na knihy, technické novinky, sportovní potřeby a mobilní

telefony.

5) BRAVO (Bauer media, v. o. s.) čtrnáctideník

Časopis především o populárních hvězdách. Nevyhraněná dlouholetá stálice na trhu, určená

všem bez rozdílu pohlaví. Velké množství fotografického materiálu a informací z osobního života

celebrit dodává BRAVU bulvární charakter. Nechybí sexuální rady a intimní příběhy, součástí

jsou horoskopy, překlady cizojazyčných hudebních textů. Nemalý prostor vyplňuje inzerce a

reklama.

Současný trh nabízí celou řadu periodik pro mládež. Většina z nich nedosahuje valné

obsahové kvality ani jazykové úrovně, texty jsou často psány nespisovným jazykem (slang

studentský, hudební, sportovní, počítačový, apod.), jejich náplň je plytká a často se opakuje

(vyjma časopisu abc a částečně Score). Mnohé z nich proto nejsou ani dostupné v knihovnách,

často však existují v „on – line“ verzi na vlastních internetových stránkách, kde je možné listovat

staršími výtisky nebo si je objednat. Vybrané časopisy reprezentují široké spektrum

konkurenčních časopisů pro mládež.

15

6. DOTAZNÍK

Pro ilustraci vztahu mládeže k rozebíraným časopisům, spisovnému jazyku a k neologismům

jsem vytvořila krátký dotazník. Odpovídali na něj anonymně žáci osmých a devátých tříd

Základní školy UNESCO v Uherském Hradišti (tj. ve věku 13-17 let). Celkem jej vyplnilo 109

respondentů, z toho 50 chlapců a 59 dívek.

Vzor dotazníku

Pohlaví: ……………..Věk:………..Bydliště:………………………………………………………

Škola:………………………………………………………………………Datum..………………. 1) Které z uvedených časopisů čteš a jak často? pravidelně často občas vůbec ne BRAVO Top Dívky Score POPCORN abc jiné………………………………………………………………………………………………….. 2) Jakým způsobem časopisy nejčastěji získáváš? a) sám/sama si je kupuji b) půjčuji v knihovně c) kupují mi je rodiče d) půjčuji od kamarádek/kamarádů e) ………………………. 3)Domníváš se, že články v časopisu jsou psány spisovným jazykem? BRAVO ano ne nevím Top Dívky ano ne nevím Score ano ne nevím POPCORN ano ne nevím abc ano ne nevím 4) Myslíš si, že slova používaná v uvedených časopisech se přenášejí i do běžné komunikace? ANO NE NEVÍM 5) Jak bys nahradil/a slova: cool……………………………..homestory………..………………hitmaker…………………….. megarodina………………………….skejťák……………….………….comp….…………………. frontman……………………………best trick……………………….sexy top…………………… singl…………………………………rider……………………….virtuální……………………… freestyle……………………………multiplayerový………………..fresh hit……………………. beauty………………………………….úlet…………………………trendový……………………

16

6) Souhlasil/a bys, aby nově používaná slova z časopisů (např. viz otázka 5) byla považována za

spisovná?

ANO NE NEVÍM 7) Vadí ti, že do časopisů pro mládež proniká tolik slov z angličtiny? ANO NE

Výsledky dotazníku

Dotazník potvrdil účelové zaměření periodik a ukázal, že cílovou skupinou časopisů Top

Dívky a BRAVO jsou dívky (i když BRAVO není primárně dívčí časopis). Dívky jsou zároveň

občasnými čtenářkami POPCORNu, ale většinou vůbec nečtou technicky zaměřené abc a

počítačové Score. Přesně naopak je tomu u chlapců, kteří naprosto jednoznačně preferují Score a

abc, popř. POPCORN, zatímco BRAVO a Top Dívky přirozeně úplně odmítají. Jako další

oblíbená periodika se u obou skupin objevil filmový Premiere nebo Filtr, u chlapců Maxim či

Computer, u dívek pak Bravo Girl, Sweet 17, JOY nebo Music. To, jaké časopisy daná skupina

vybírá, má vliv i následně na porozumění jednotlivým lexikům, která bývají pro daný tisk

typická.

Naprostá většina respondentů si časopisy sama kupuje, někteří si je půjčují od svých

kamarádů, jen výjimky je dostávají od rodičů. Překvapující je zjištění, že žádný z dotazovaných

si časopisy nepůjčuje v knihovně.

U dívek i chlapců převládá názor, že BRAVO a Top Dívky jsou psány nespisovným jazykem,

dívky sem zařadily ještě časopis POPCORN a chlapci Score. Obě skupiny považují za nejvíce

spisovný časopis abc. Jejich názory veskrze odpovídají realitě.

Většina respondentů si uvědomuje, že slova používaná v uvedených časopisech se přenášejí i

do běžné komunikace a nevadí jim, že do časopisů pro mládež proniká velké množství slov

z angličtiny.

V otázce 5, kde žáci doplňovali vlastní ekvivalenty k vybraným slovům, frekventovaným u

jednotlivých periodik, se objevily různé výsledky. Dívky se jednak projevily jako racionální a

střídmé překladatelky, zároveň trochu tápaly u počítačové či hudební terminologie (best trick,

rider, multiplayerový, hitmaker, apod.7), chlapcům byly většinou cizí výrazy typické pro dívčí

7 Pro velké množství nakonec některá pojmenování z dotazníku do slovníku zařazena nebyla.

17

časopisy (sexy top, fresh hit, beauty,…). Ukázalo se také, že mládež disponuje větší zásobou

synonymních neologismů, takže mnohdy byl jeden neologismus nahrazen neologismem druhým.

Např. cool – in, trendy, super, mazec, hustý; skejťák – prkenáč, smažka, SK8ER, fošnař apod.

Zajímavé je též zjištění, že i když většina respondentů neologismy a anglicismy z časopisů

běžně užívá v denní komunikaci, jen nepatrný zlomek z nich by souhlasil s kodifikací těchto

výrazů. Převažuje konzervativní názor, že např. slova uvedená v otázce 5 a jim podobná by

neměla být považována za spisovná. Je tedy zřejmé, že sami žáci si uvědomují stylovou

příznakovost výrazů v časopisech pro mládež.

18

7. SLOVNÍK ABECEDNÍ

Sesbíraný materiál pro přehlednost nejdříve seřazuji do abecedního slovníku. Obsahuje

celkem 155 slov.

A

adrenalinový (o sportu) - nebezpečný, čímž uvolňuje hormon adrenalin, který zvyšuje krevní tlak

(v současnosti velmi moderní tzv. ‚adrenalinové sporty‘)

aerobic – pohybově rytmické cvičení vycházející z přirozeného spojení pohybu a hudby

afterpárty – pokračující večírek, který následuje po nějaké společenské události (např. koncertu

či jiném večírku apod.)

B

barbína – dívka, která svou vizáží připomíná panenku Barbie (tzn. kráska, většinou s dlouhými

blond vlasy, štíhlé postavy, módně oblečená)

biotechnologický – užívající metod biotechnologie (vědní obor zabývající se využitím látkové

přeměny živých organismů při zpracování některých přírodních produktů)

bluetooth [blútút] – technologie pro počítače nebo mobilní telefony, která umožňuje jejich

vzájemné propojení prostřednictvím záření a tím komunikaci nebo přenos dat

bodyguard [badygárt]- osobní strážce, člen ochranky

bondovka – film s hlavní postavou agentem 007 Jamesem Bondem, popř. obdobný dobrodružný

či špionážní film

bonus – prémie, odměna, dárek navíc

bonusový – prémiový, jako odměna nebo dárek navíc

bowling [boulink] – módní společenská sálová sportovní hra, na principu kuželek

boxerky – typ pánského spodního prádla

bulvár – bulvární tisk; povrchní, senzacechtivá publicistika

bungee jumping [bandží džampink] – skákání z výšky na silném gumovém laně do volného

prostoru

BÝT…

být drsný – slang. nespecifické hodnocení něčeho, co je překvapivé (to je drsný!)

být hustý - nespecifické hodnocení něčeho výrazného, neobvyklého, překvapujícího

být sexy – vypadat nebo působit přitažlivě

být super – být skvělý, vynikající

být v pohodě (o člověku, situaci) – být

v pořádku, nekonfliktní, uvolněný

C

CD [sí dý/cédé] – kompaktní disk

cédéčko – počeštěná grafická podoba

zkratky CD

celebrita – ve společnosti nebo ve svém

oboru apod. známá, vážená a významná

osobnost

comeback [kambek] – návrat někdejších

významných osobností (popř. stylu, díla)

k bývalé úspěšné činnosti

comebackový [kambekový] – týkající se

comebacku, představující comeback někoho,

něčeho

cool [kúl] – skvělé, fantastické

D

datový – týkající se dat, určený pro ně,

obsahující je

deodorant – kosmetický přípravek proti

zápachu z pocení

digitálně – digitálním způsobem

(digitalizace – převedení dat a informací na

číslicové vyjádření)

divous – slang. divný, zvláštní, pochybný

člověk

DVD [dývýdý] – optický disk o průměru 12

cm, umožňuje mnohem větší hustotu

zaznamenaných dat

dývko – slang. DVD

E

ekologie – šetrnost, ohleduplnost

k životnímu prostředí, k přírodě; péče o ně

(př. investice do ekologie)

elf – mytologická postava, přírodní duch,

skřítek

e-mail [ímejl] – zpráva nebo sdělení zaslané

elektronickou poštou

emo boy / emo girl [emo bój, emo gérl] –

chlapec/dívka, hlásící se k hudebnímu a

módnímu stylu emo8

esemeska – počeštěná, psaná verze slova

SMS

exot – člověk značně se lišící zejména svým

vzhledem, vystupováním, činností, velmi

nápadný

F

fit – užívaný ke cvičení ve stylu fitness; pro

toto cvičení určený nebo na ně

specializovaný (fit program)

fitko – expr. fitness centrum

fotbálek – druh společenské hry, kdy 4 hráči

soupeří pákami v miniaturním fotbalovém

zápasu

free [frý] – 1. expr. volně, nespoutaně, bez

vázanosti na konvence 2. volný, zdarma

(holky vstup free)

8 emo=zkr. emotion, kapely ventilují své vnitřní

emoce prostřednictvím textů a hudby, jejich

přívrženci se zastávají specifický módní styl

20

freestyle [frýstajl] – ‚volný styl‘ 1. technika

při jízdě na skateboardu 2. specifický módní

styl odívání skateboardistů

fresh [freš] – svěží, čerstvé, ‚mladistvé‘

(fresh hity)

frontman/frontmanka

[frontmen/frontmenka] – vedoucí

zpěvák/zpěvačka hudební skupiny

fun [fan] – legrace, zábava, popř. legrační,

zábavné (důležitý je hlavně fun)

fun club [fan klub] – klub obdivovatelů,

přívrženců, fanoušků určité slavné osobnosti

G

gamesy [gejmsy] – počítačové hry

gorila – slang. osobní strážce, člen ochranky

GPS modul [dží pí es] - globální

souřadnicový systém (Global Positioning

System), navigační a polohovací systém,

používá se při navigaci automobilu nebo při

turistice

GPSka [dží pí eska] – slang. GPS

H

hacker [hekr] – „virtuální zloděj“, snaží se

proniknout do cizího počítačového systému a

získat data

hardware [hárdvér] – souhrnný název všech

součástí, z nichž se skládá nebo se kterými

spolupracuje počítač

hitparáda – hudební soutěž, ‚přehlídka‘

nejúspěšnějších hudebních nahrávek

homestory [houmstory] – z angl. příběh

z domova

hot line [hot lajn] – telefonní linka, na níž

mohou občané získat důležité informace

nebo se obrátit o pomoc; horká linka

hot pants [hot pents ] – z angl. ‚horké

chvění‘ – vzrušující okamžiky, napjaté chvíle

hydratace – odb. vázání molekul vody,

v kosmetice označuje stav, kdy je pokožce

dodávána voda z kosmetického přípravku

CH

chat [čet] – komunikace přes internetovou

síť, uskutečňuje se v reálném čase

prostřednictvím klávesnice a monitoru

chatovat [četovat] – komunikovat

prostřednictvím chatu

chatař [četař] – člověk, který chatuje

chmuro – slang. špatná nálada, chmurná

atmosféra

I

ICQ [áj sík jú] – komunikační program pro

reálnou komunikaci mezi uživateli sítě

internet

igelitka – taška z igelitu

info – informace (zkr.)

infraport – poč. schopnost elektronických

přístrojů (počítačů, televize apod.)

komunikovat prostřednictvím infračerveného

záření

21

internet / internetový – celosvětová

informační a komunikační síť, která vznikla

propojením jiných sítí

internetový vyhledávač – webová stránka,

jejíž hlavní náplní je vyhledávání

internetových odkazů podle zadaného

klíčového slova nebo slovní spojení

J

jízda – večírek, emotivní společenský

zážitek, často spojený s alkoholem

K

klik – poč. aktivace myší, rychlý energický

tlak na tlačítko myši

komiks – obrázkový seriál s dobrodružnými

senzačními příběhy, otiskovaný v časopisech

komp (i comp) – slang. osobní počítač (zkr.

computer [kompjútr])

kondicionér – kosmetický přípravek

k ošetření vlasů po umytí

konzola – poč. obecně zařízení připojené

k něčemu, k jiné elektronické jednotce (např.

playstation9 k počítači apod.)

kreativní – (o oboru reklamy) týkající se

obsahové náplně reklamy a způsobů jejího

ztvárnění (kreativní ředitelka)

L

libový – nevýrazný, dosažený bez většího

úsilí a zaujetí

9 Herní zařízení k ovládání děje počítačových her a

videoher na monitoru.

lifting – vyhlazení vrásek chirurgickou či

nechirurgickou cestou

live [lájv] – živě, naživo (snímaný, natáčený,

vysílaný)

logovat se – poskytovat počítači své

uživatelské jméno a heslo, díky tomu je

uživatel vpuštěn do systému (sítě, programu)

love (příběh) [láv] – adj. zamilovaný

(příběh), (v ostatních případech jako subst. láska)

love story [láv story] – příběh lásky,

zamilovanosti; romantická aféra

M

mail [mejl] – zrácený zápis slova e-mail

megahitový – (o hudební nahrávce) je

megahitem (tzn. velmi úspěšným hitem)

megakoncert – obrovský koncert, ve

‚velkém stylu‘

megaodolný – velmi, velmi odolný

megarodina – velmi velká rodina

megastar – největší hvězda mezi všemi

umělci

make up [mejkap] – 1. tónovací krém na

obličej v barvě pleti 2. kosmetické líčení

obecně

mikroelektronika – obor elektroniky

pracující s prvky velmi malých rozměrů

mobil – hovor. mobilní telefon

mobilní – schopný přemístění, přenášení

apod., přenosný

22

modem – poč. elektronické zařízení

umožňující přenášet data mezi počítači

prostřednictvím telefonní linky

modýlek – expr. model, tzn. celkové sladění

oděvu a doplňků

monofonní – tech. přenášený pouze jedním

zvukovým kanálem (př. mobil má monofonní

vyzvánění)

MP3 přehrávač – audio přehrávač, který je

schopen přehrávat zvukový záznam ve

formátu MP310

N

nadupaný – expr. velmi výkonný, velmi

kvalitní (př. nadupaný počítač)

news [ňús] – zprávy, novinky

notebook [noutbúk] – přenosný počítač

O

odinstalovat – odstranit instalovaný (tzn.

uložený na disku ve spustitelném nastavení)

program

odkaz – poč. hypertextový odkaz; barevně

odlišený text nebo obrázek na webové

stránce, který prostřednictvím aktivace myší

zobrazí jinou webovou stránku či informaci

ojetý - opotřebovaný

OK [oukej] – jistě, fajn

10 Formát ztrátové komprese zvukových souborů,

založený na kompresním algoritmu MPEG - při

zachování vysoké kvality umožňuje zmenšit velikost

hudebních souborů v CD kvalitě přibližně na

desetinu.

on-line [onlajn] – stav, kdy je uživatel přímo

napojen na síť

operátor – 1. provozovatel sítě mobilních

telefonů 2. pracovník v telekomunikační

sféře

P

paintball [pejntbol] – bojová hra, při níž se

střílí po protivnících barvicími náboji

paměťovka – paměťová karta v počítači

paparazzi [paparaci] – fotoreportér

zaměřený na skandální, senzační snímky ze

soukromí slavných osobností

PC [písí] – (z angl. personál computer)

osobní počítač

PC hry – počítačové hry

pecka – hit, energická píseň (př. skupina

Roxette vystoupila s peckou Joyride)

peeling [pílink] – 1. odstraňování

odumřelých kožních buněk z povrchu

pokožky kosmetickými prostředky 2.

přípravek k tomuto určený

pirát – výrobce, šiřitel, prodejce ‚pirátských

kopií‘ videokazet, hudebních nahrávek apod.

(počítačový pirát)

pohodový – uvolněný, nezávislý, klidný,

příjemný

poppunkerka – popová punkerka, tzn. žena,

která svou vizáží nebo uměleckou činností

spojuje prvky popu a punku

portál – rozsáhlé webové stránky, které

slouží uživateli jako křižovatka

23

postery [poustry] – plakáty

prkno – slang. skateboard

propařit – 1. celou dobu pít a tančit na

večírku 2. celou dobu hrát na počítači

předskokan – hud. kdo hraje před hlavním

účinkujícím, úvodní kapela

psychotest – psychologický test

psychopostavička – slang. divná postava

(figurka), působící zvláštním psychickým

dojmem

Q

R

RAM-disk11 – poč. disk s operační pamětí

ramka – slang. paměť RAM

raper [reper] – zpěvák rapu12

rider [rajdr] – slang. poč. ‚jezdec‘, hráč

dobrodružných počítačových her

rocker – zpěvák nebo hráč rockové hudby

rychleschnoucí – v kosmet. o laku na nehty,

jehož výhodou je rychlé zaschnutí

S

sexsymbol – (o člověku) sexuální symbol

show [šou] – velkolepé představení

síť – počítačová síť, kdy si propojené

počítače mohou vyměňovat data;

nejrozsáhlejší sítí je internet

11Random Access Memory (paměť s náhodným

přístupem) 12Hudební styl, kdy zpěvák v rytmu předříkává

rýmovaný text písně.

skatepark [skejtpárk] – sportovní areál

určený pro skateboarding

skateboarding [skejtbórdink] – ježdění na

skateboardu

skejťák – jezdec na skateboardu13

SK8 [skejt] – zápis slova skate (zkr.

skateboard)

skype [skajp] – počítačový program, který

umožňuje telefonickou nebo písemnou

komunikaci prostřednictvím internetu

skysurfing [skájserfink] – sport, kdy

sportovec tažený na laně za letadlem lyžuje

ve vzduchu

slevový – poskytující slevu (př. slevový

kupon)

slušňácká – slang. působící slušným dojmem

smajlík – (z angl. smile = úsměv) znaková

zkratka, která doplňuje psanému textu

emotivní zabarvení a nahrazuje výraz

autorovy tváře

SMSka – (Short Message Service). Služba

pro krátké textové zprávy v oblasti mobilních

telefonů.

soundtrack [sáundtrek] – nahrávka hudby

z filmu, představení apod., vydaná

samostatně

spadnout na dno – dostat se do tíživé

osobní situace, do životní krize

speciál – mimořádný díl, příloha

13 Deska na kolečkách.

24

stahovat – poč. ukládat data na místní disk

do počítače

sudoku – matematická inteligenční hra

přejatá z Japonska, založená na doplňování

číslic do předem částečně vyplněné tabulky

super – skvěle, prvotřídně

supermodelka – mimořádně úspěšná

modelka

surfovat [serfovat] – užívat informačních

služeb internetu, prohlížet webové stránky

surfař [serfař] – uživatel informačních

služeb internetu

Š

šoubyznys – slang. filmové, hudební, zábavní

podnikání

T

tapety – grafické úprava (motiv, fotografie

apod.) displeje mobilního telefonu

tatoo shop [tatú šop] – tetovací studio

telenovela – televizní seriál sentimentálního,

romantického ladění

topmodelka – špičková modelka

TV [tévé] - televize

U

ufoun – slang. člen mimozemské civilizace

ufologie – obor zahrnující shromažďování

informací o UFO14 a snažící se dokázat

jejich existenci

14 Unidentified flying objects = neidentifikovatelné

létající objekty.

ups! – citoslovce úleku či překvapení,

s omluvou v podtextu

U-rampa – sport. uměle vytvořená dráha

nebo překážka, která svým tvarem průřezu

připomíná písmeno U

utility – poč. programy velmi malé velikosti

a vysoké užitečnosti

V

videohra – hra, jejíž děj se odehrává na

obrazovce televize a jejíž průběh ovlivňují

hráči prostřednictvím hrací mechaniky

(joysticku)

videoklip – obrazové zpracování písně,

natočené pomocí videotechniky

V. I. P. [ví aj pí]- very important person;

označení společensky důležité osoby, která

má díky svému vysokému postavení

společenská privilegia

vipák – slang. člen třídy V. I. P.

vir, virus – poč. program poškozující data,

programy

virtuální – poč. vztahující se k virtuální

realitě

v poho – slang. v pohodě

W

WAP – (Wireless Application Protocol)

protokol pro bezdrátový přístup

k elektronické poště a textovým webovým

stránkám pro mobilní telefony.

Web – poč. nejpoužívanější informační

služba v rámci internetu, jejímž principem je

25

zřetězení textů a jiných (např. obrazových)

informací prostřednictvím vzájemných

odkazů (četl jsem to na webu)

webík – slang. web

wi-fi (WiFi) – poč. Wireless Fidelity

(bezdrátová věrnost). Bezdrátová síť pro

internetové připojení.

wow! [uau] – citoslovce údivu a překvapení

X

Y

Z

Ž

žárlivka – expr. žárlivá žena

26

8. SLOVNÍK ETYMOLOGICKÝ

Ve slovníku etymologickém jsou slova schematizována z hlediska svého původu. Jsou

zařazena do oddílů podle toho, jakým způsobem vznikla, a to buď 1. tvořením, 2. přejímáním

z cizích jazyků, 3. sémantickým tvořením, 4. posunem mezi vrstvami a 5. univerbizací . Jak se

později ukáže, v některých případech může být takové dělení sporné a jednotlivá pojmenování

mohou spadat do více kategorií.

I. TVOŘENÍ

Tvoření slov je specifickým prostředkem vytváření nových pojmenování, je to nejdůležitější

způsob rozvíjení a obohacování slovní zásoby českého jazyka. Podstata tohoto pojmenovacího

způsobu spočívá v tom, že nová jednoslovná pojmenování vznikají na základě jiných, již

existujících slov jistými morfologickými obměnami jejich morfologické struktury,

tzv. slovotvornými postupy. Slovotvorně motivované slovo se skládá ze základu a formantu,

popř. jde-li o složeninu, ze dvou i více slov základových. Formanty zahrnují předpony (prefixy),

přípony (sufixy), zápony (postfixy), kmenotvorné přípony, koncovky i volné morfémy (reflexivní

se, si), a to jednotlivě i v různých kombinacích.

Rozeznáváme tři slovotvorné způsoby: odvozování (derivaci), skládání (kompozici) a

zkracování (abreviaci).

A) odvozování

Odvozování je základní a nejrozšířenější způsob tvoření slov v češtině. Spočívá v tvoření

slova od jiného základu pomocí odvozovacích prostředků – prefixů (př. odolný - megaodolný),

sufixů (př. internet - internetový). V některých případech se jedná o odvozování bez zvláštní

slovotvorné přípony, pouhou záměnou souboru koncovek – konverzi (př.). Okrajové postavení

má odvozování od úplného slovního tvaru tzv. postfixem (př. kdo – kdosi).

Vedle těchto základních druhů derivace se příležitostně uplatňují i derivace zpětné –

deprefixace (př. e-mail - mail ) a desufixace (př. speciální - speciál).

Neologismy vzniklé odvozováním:

a) prefixace

mega- : megahitový, megakoncert, megaodolný, megarodina, megastar

27

psycho- : psychopostavička, psychotest

video- : videohra, videoklip

after- : afterpárty

bio- : biotechnologický

home- : homestory

infra- : infraport

mikro- : mikroelektronika

od- : odinstalovat

pro-: propařit

před- : předskokan

super- : supermodelka

tele- : telenovela

top- : topmodelka

b) sufixace

- ový: adrenalinový, bonusový, comebackový, datový, internetový, pohodový, slevový

- ka: frontmanka, GPSka igelitka, poppunkerka, ramka, SMSka, žárlivka

- er: hacker, raper, rider, rocker

- ovat: chatovat, logovat se, surfovat

- ař: chatař, surfař

- ko: cédéčko, fitko

- ek: fotbálek, modýlek15

- ák: vipák

- ní: mobilní

- (c)ká: slušňácká

- ík: webík, smajlík

- ivní: kreativní16

- ky: boxerky

- logie: ufologie

15 Alternace a:á, e:ý 16 Odvozeno od substantiva kreace, alternace c:t.

28

- na: barbína

- ný: nadupaný

- oun: ufoun

- ovka: bondovka

c) konverze

klik – zároveň se mění slovotvorná charakteristika slova (verbum se mění na substantivum)

exot – odvozeno z původního adjektiva exotický na substantivum17

d) postfixace

e) deprefixace

mail

Pojmenování mail spadá do této kategorie pouze tehdy, budeme-li je posuzovat jako

pozůstatek ze základového tvaru e-mail. V něm sice „prefix“ e- znamená zkratku anglického

elektronic (adjektivum), ale v češtině je spolu se substantivem mail vnímán jako jedno zkratkové

slovo, od něhož byla sekundárně zkrácená první část (‚prefix‘) odtržena.

f) desufixace

speciál – (v textu např. speciál vystřihovánek namísto např. speciální část s vystřihovánkami)

Odvozování se ukázalo jako velmi produktivní způsob tvoření slov. Nejvíce je zastoupena

prefixace a sufixace. Nejfrekventovanější jsou prefixy cizího původu, a to mega-, psycho- a

video-. Nejčastějšími sufixy jsou –ový, -ka, přejatý sufix -er a –ovat. Ostatní odvozovací

způsoby jsou zastoupeny minimálně, postfixace se nevyskytla vůbec.

B) skládání

Tvoření slov skládáním (kompozicí) je v češtině méně významné než odvozování. Při tomto

slovotvorném způsobu vstupuje do utvořeného slova více než jedno plnovýznamové základové

slovo, nejčastěji jsou to slova dvě (př. psychopostavička). Často je skládání spojeno

17 Slovo zároveň získalo nový význam. Exot – někdo nápadný, zvláštní, má negativní konotaci. Původně exotický =

orientální, cizokrajný.

29

s odvozováním (slovotvorný způsob tzv. kompozičně - derivační - př. vysoká škola -

vysokoškolský).

Složeninám jsou blízké slovní spřežky, tzv. juxtapozice, které vznikly spojením

syntaktického spojení v jedno slovo a nezměnily svou morfologickou charakteristiku

(např. rychleschnoucí).

Neologismy v časopisech pro mládež, které vznikly skládáním, mají velmi často část

složeniny přejatou z cizího jazyka (př. videohra, topmodelka aj.). Potvrzuje se tím současná

tendence slovní zásoby přejímat vzory z cizích jazyků, zejména z angličtiny.

Neologismy utvořeny skládáním:

hitparáda, poppunkerka (pop + punkerka<punker), rychleschnoucí, sexsymbol, šoubyznys

(počeštěný pravopis, původně angl. showbusiness), telenovela, videohra, videoklip18.

Velkou část tvoří neologismy, které jsou přejaté z anglického jazyka a skládáním vznikly

původně v jazyce anglickém: bluetooth (blue tooth – ‚modrý zub/vrub‘), comeback (come back

– pojď/jít zpět), freestyle (free style – volný styl), homestory (home story – domácí příběh),

notebook (note book – kniha poznámek), paintball (paint ball – barevný/malovaný míč),

skatepark (skate park – park pro skateboarding), skysurfing (sky surfing – surfování na obloze),

soundtrack (sound track – zvuková stopa). Proto tyto výrazy spadají zároveň do kapitoly

II. Přejímání.

Skládání se ukázalo jako produktivní slovotvorný způsob, ale frekvence odvozování

nedosahuje.

C) zkracování

Zkracováním souslovných pojmenování vznikají slova zkratková. Takové tvoření není (resp.

dosud nebylo) příliš časté a bylo typické spíše u jmen institucí a výrobků. Sebraný materiál však

ukazuje, že v rámci neologismů zaujímají slova zkratková nezanedbatelnou část.

Neologismy utvořené zkracováním:

CD – Compact Disc (kompaktní disk)

DVD - Digital Video Disc (digitální video disk)

18 Na neologismy videohra a videoklip lze pohlížet dvojím způsobem – buď jako na výrazy odvozené cizím prefixem

video- , nebo jako na složeninu pojmenování video + hra/ klip. Stejně je tomu u pojmenování homestory (např.

homevideo apod.). Proto slova řadím do oddílů skládání i odvozování.

30

e-mail – elektronic mail (elektronická pošta)

GPS modul – Global Positioning System (globální souřadnicový systém)

ICQ – I seek you (hledám tě)

MP3 (přehrávač) - MPEG-1 Layer 3 (Motion Picture Experts Group – kompresní algoritmus)

PC - Personal Computer (osobní počítač); PC(adj.) hry –počítačové hry

RAM-disk – Random Access Memory (paměť s náhodným přístupem)

SK8 - sk-eight (skate/skejt = skateboarding)

SMS(ka) - Short Message Service (služba krátké textové zprávy)

TV - TeleVision (televize)

V.I.P. - Very Important Person (velmi důležitá osoba)

WAP - Wireless Application Protocol (protokol pro bezdrátový přístup)

Wi-fi (WiFi) – Wireless Fidelity (bezdrátová věrnost)

Zkráceniny, tzv. useknutá slova, vznikají prostým odpojením koncových nebo počátečních

slabik slova, přitom bývá často měněna kvalita základu nebo zakončení. Často se spojují

s derivací (konverzí nebo sufixací).

dývko (z DVD – dývýdýčko), komp (z computer) info (z informace), v poho (z v pohodě)

Všechny neologismy utvořené zkracováním tvoří slova (zkratky) cizího původu. Jedná se

většinou o pojmenování z oboru informatiky, v němž je nutná mezinárodní srozumitelnost. Proto

se i v češtině cizojazyčnost zachovává a nelze tedy do budoucna očekávat nástup konkurenčních

českých variant. Zajímavé je i zjištění, že žádný z uvedených neologismů se neobjevuje

v Akademickém slovníku cizích slov z roku 199719. To dokazuje, jak rychlým tempem se

v současnosti slovní zásoba obohacuje.

Ukázalo se, že tvoření slov patří k nejproduktivnějším způsobům vzniku neologismů – ty jsou

však většinou tvořeny od přejatých základů nebo přejatými afixy. Vychází tedy primárně

z přejímání. V rámci celkového počtu vzniklo odvozováním, skládáním nebo zkracováním 56%

pojmenování20. Zachovává se tím tradiční jazyková tendence češtiny, v níž metoda tvoření slov

zaujímá nejdůležitější postavení.

19 Akademický slovník cizích slov. Edited by Věra PETRÁČKOVÁ – Jiří KRAUS. Praha : Academia, 1997. 834 s.

ISBN 80-200-0607-9. 20 Některá spadají zároveň i do jiných kapitol.

31

II. PŘEJÍMÁNÍ

Lexikální zásoba každého jazyka se obohacuje nejen prvky vlastního, ale i cizího jazyka.

Zvláště v současnosti, kdy se zjednodušuje a urychluje komunikace mezi národy a znalost

angličtiny je povinnou součástí základního vzdělání. Díky tomu disponuje většina mládeže

znalostmi minimálně jednoho cizího jazyka a dokáže používat cizí slovní zásobu v běžné

komunikaci. Ze školních a přátelských kolektivů se pak v průběhu času rozšiřuje do sféry

běžného jazyka. Časopisy pro mládež tyto tendence úspěšně podporují – samy v článcích

anglicismy hojně používají (wow!, cool, free…).

Mezi přejímané lexikální jednotky patří nejen jednotlivá slova, ale i spojení slov a frazémy.

Cizí vlivy jsou patrné především v oblasti terminologie, a to zvláště v oboru výpočetní techniky,

hudby nebo sportu. Je ovšem třeba rozlišovat mezi cizími prostředky významově a stylisticky

potřebnými a mezi těmi, za které náhrada je, a dále mezi cizími prostředky, jež jsou společné

několika kulturním jazykům (internacionalismy). „Přejímání slov není důsledkem podléhání

cizím vlivům, ale i svědectvím životaschopnosti jazyka a jeho aktivního přístupu k novým

skutečnostem i jejich pojmenováním“ (Filipec, J., Čermák, F., 1985, s. 121).

Podle způsobu a míry přizpůsobení můžeme rozdělit přejatá slova na:

1) lexikální jednotky citátové

Zachovávají si původní pravopis, zčásti i výslovnost a odlišují se od domácího

morfologického systému. Užívají se zvláště v jistém sociálním, profesním a kulturním okruhu.

bodyguard, comeback, cool, emo boy, emo girl, freestyle, fresh, frontman, fun, fun club,

homestory, hot line, hot pants, live, love, love story, news, paparazzi, SK8 , ups!, V.I.P., wow!21

2) lexikální jednotky částečně přizpůsobené

Jsou dosud pociťovány jako cizí, protože označují z hlediska běžného uživatele jazyka méně

běžné skutečnosti, obvykle mají cizí nebo rozkolísaný pravopis.

aerobic/aerobik, bonus, afterpárty, barbína, biotechnologický, celebrita, elf, exot, fitko,

frontmanka, hydratace, info, komiks, kondicionér, kreativní, lifting, mail, mobil, mobilní,

21 Citoslovce wow! a ups! nespadají jednoznačně do žádné kategorie. V českém jazykovém systému však nejsou

dosud kodifikovány a nevyskytují se ani v žádném slovníku (Slovník nespisovné češtiny, 2006, Nová slova v češtině,

1998, Slovník cizích slov, 1998 aj.). Řadím je proto k lexikálním jednotkám citátovým.

32

monofonní, MP3 přehrávač, operátor, postery, raper, rider, rocker, show/šou, skate/ skejt,

speciál, sudoku, šoubyznys (i showbusiness), vir

3) lexikální jednotky zcela zdomácnělé

Českému jazykovému prostředí se přizpůsobily natolik, že se vytratilo povědomí o jejich

cizím původu.

bulvár, gorila, modýlek (odvozeno od model), pirát, tapeta, trénovaný, (U-)rampa

4) Jednotky z hlediska přejímajícího jazyka motivované, a to kalky (slovotvorné, frazeologické

a sémantické napodobeniny cizího vzoru s využitím domácích jazykových prostředků) a slova

hybridní (spojení prvků domácího a cizího jazyka).

adrenalinový, bondovka, bonusový, boxerky, být sexy, být super, dývko, gamesy, hitparáda,

chatař, chatovat, internetový, logovat se, megahit22, megakoncert, megaodolný, megarodina,

megastar23, mikroelektronika, odinstalovat, PC hry, poppunkerka, psychotest, psychopostavička,

ramka, sexsymbol, skatepark, skejťák, smajlík, SMSka, surfovat, supermodelka, telenovela,

topmodelka, ufoun, ufologie, videohra, videoklip, vipák, webík, virtuální

5) internacionalismy

Zvláštní skupinu přejatých slov tvoří slova mezinárodní (internacionalismy), užívaná ve

většině evropských a části neevropských jazyků. Jde především o nadnárodní jednotky

latinského, anglického nebo řeckého původu. Patří k nim velká část mezinárodní odborné

terminologie (např. italská hudební terminologie, anglická sportovní a počítačová terminologie

apod.).

bluetooth, bowling, bungee jumping, CD, DVD, ekologie, e-mail, fit, hacker, hardware, chat,

ICQ, infraport, internet, konzola , (love), make up, modem, notebook, OK, on-line, paintball, PC,

22 Ačkoliv slovo hit je původně také přejaté, v naší slovní zásobě už zdomácnilo a je kodifikováno. Totéž platí u slov

mikroelektronika, psychotest, sexsymbol, skatepark, supermodelka, telenovela, topmodelka 23 Obě části složeniny pocházejí z cizího jazyka, ale složenina jako taková vznikla hybridním tvořením až na našem

území.

33

peeling, RAM-disc, skateboarding, skype, skysurfing, soundtrack, tatoo shop, utility, WAP, web24,

wi-fi

Přejímání je v rámci získaného materiálu spolu s tvořením slov nejproduktivnější způsob

získávání nových pojmenování. Naprostá většina neologismů v časopisech pro mládež byla buď

kompletně z cizího jazyka přejata, nebo alespoň převzala cizí základ. Nejvíce nových

pojmenování jsou lexikální jednotky částečně přizpůsobené nebo tzv. slova hybridní, což

poukazuje na pozvolné začleňování cizí slovní zásoby do českého jazykového systému25.

Časopisy pro mládež se výraznou měrou podílí na tom, že zejména anglicismy se stávají

přirozenou součástí slovní zásoby mládeže.

24 Synonymum k World Wide Web (‚celosvětová pavučina‘). V internetových adresách psáno www. 25 Dělení na internacionalismy a slova citátová je někdy rozporuplné (OK, V. I. P. apod.)

34

III. SÉMANTICKÉ TVOŘENÍ

Dalším způsobem, jakým jsou utvářeny neologismy, je tzv. sémantické tvoření. Nejedná se

zde o vznik nového slova v pravém slova smyslu, ale pouze o přiřazení nového významu už

existujícímu slovu, čímž vzniká nový prvek slovní zásoby.

Sémantické tvoření slov lze charakterizovat jako způsob tvoření nových pojmenování, který

spočívá v tom, že jeden význam (sémantické centrum lexikální jednotky) motivuje význam

druhý. Při něm nedochází k slovotvornému formování. Při vzniku nového významu dané formy

může jít jak o pojmenování nového obsahu, tak i o pojmenování obsahu dříve ztvárněného.

Vznikají pojmenování jak nocionální, tak i expresivní.

Význam slova je jednou z jeho základních charakteristik. Slova jsou zpravidla nositeli

významu lexikálního, který umožňuje pojmenovávání předmětů, jevů a vztahů mimojazykové

reality, a významu gramatického, jehož prostřednictvím plní především vnitrojazykové, zvláště

textové funkce. V aktuálních kontextech mohou slova nést i význam pragmatický, vyjadřující

různé postoje mluvčího k sdělované skutečnosti, k situaci promluvy apod. Na základě lexikálního

významu je možno rozdělit sémanticky tvořené neologismy do tří skupin:

1. Pojmenování substance podle podobnosti s jinou substancí (metafora)

neologismus základní význam přenesený význam

barbína panenka Barbie jakákoliv jí podobná dívka (půvabná, štíhlá

blondýna, vkusně a moderně oblečená)

boxerky oděv sportovců při boxu módní pánské spodní prádlo

gorila velká opice člen ochranky

exot exotický = cizokrajný, orientální posměšné označení zvláštního člověka

prkno dřevěná deska skateboard

síť (provazové) pletivo s oky spletité propojení webových stránek

tapety papír k pokrývání stěn grafické zpracování displeje mobilního

telefonu

35

2. Pojmenování substance podle vnitřní souvislosti znaků s jinou substancí (metonymie)

neologismus základní význam přenesený význam

být hustý být s malými mezerami mezi

sebou

být překvapivý, být ‚odvaz‘

být drsný být hrubý na povrchu být neočekávaný, překvapující

bulvár široká ulice senzacechtivý tisk

ekologie věda o vztazích mezi

organismy

ohleduplnost k životnímu prostředí

hacker ten, kdo zasekává zloděj počítačových dat

hot line horká linka telefonní linka pomoci

hot pants horké chvění vzrušující momenty

jízda jetí, ježdění opilecký večírek

libový netučný nevýrazný, bez zaujetí

make up tónovací krém na obličej kosmetické líčení obecně

nadupaný ten, který hodně dupal velmi výkonný

odkaz upozornění (na jinou

literaturu apod.)

hypertextový odkaz na webové stránce

ojetý jetím opotřebovaný použitý, ne nový

operátor pracovník obsluhující

počítače

provozovatel mobilní sítě

pecka tvrdý obal se semenem energická píseň, hit

pirát loupežný námořník výrobce, šiřitel, prodejce ‚pirátských

kopií‘ videokazet, hudebních nahrávek

apod.

portál umělecky upravený vchod do

význačné budovy

‚křižovatka‘ webových stránek

propařit nechat projít pařením, párou 1. strávit bujarým pitím a tancem 2. strávit

hraním počítačových her

předskokan kdo skáče zahajuje koncert slavnější kapely

rider Jezdec hráč počítačových her

36

spadnout na dno spadnout na dno být v životní krizi

stahovat táhnout dolů ukládat na disk informace nalezené na

internetu

surfovat jezdit na surfu prohlížet webové stránky

surfař jezdec na surfu ten, kdo prohlíží webové stránky

vir mikroorganismus program poškozující počítačová data

3. Pojmenování podle výrobní značky, podle vlastního jména nebo podle jména místního

neologismus základní význam přenesený význam

bondovka film s hlavním hrdinou agentem Jamesem

Bondem

jakýkoliv podobný dobrodružný

špionážní film

Za zvláštní případy tvoření je možno považovat i zužování (specifikaci) významu, rozšiřování

(generalizaci) významu, významovou abstraktizaci (spadnout na dno) a konkretizaci.

K variantám přenesených pojmenování se počítá i eufemismus (tj. zjemnění) a dysfemismus

(tj. zhrubění).

Sémantickým tvořením bylo celkem utvořeno 34 neologismů, tzn. asi 19 % z celkového

jazykového materiálu26. Většina z nich vznikla na základě vnitřní souvislosti znaku s jinou

substancí. Některá pojmenování vznikla zároveň odvozováním z přejatého základu (boxerky,

surfovat, bondovka), zastoupení cizích i domácích pojmenování je rovnoměrné.

V rámci získaného materiálu představuje přiřazování nového významu již existujícím

pojmenováním méně produktivní způsob tvoření neologismů.

26 V tabulkách se neobjevilo z angličtiny přejaté slovo cool, jehož původní význam je chladný, studený, klidný.

Přenesený významu v češtině (skvělé, úžasné) tedy nespadá do žádné výše uvedené kategorie.

37

IV. POSUN MEZI VRSTVAMI

Slovní zásoba se obohacuje nejen tvořením slov, přiřazováním nových významů či

přejímáním z cizích jazyků. Pohyb se uskutečňuje i v rámci již vytvořených lexikálních jednotek.

Pojmenování si zachovávají svůj význam i strukturu, pouze se přesouvají v jednotlivých

vrstvách národního jazyka.

Celonárodní slovní zásoba totiž není zcela sourodým celkem. Rozlišuje se v ní především

lexikon náležející k spisovnému jazyku a lexikon nespisovných jazykových útvarů nebo

nářečních polotvarů (tj. teritoriálních a sociálních dialektů). Diferenciace existuje i v rámci

spisovné slovní zásoby. Vedle tzv. slov neutrálních (použitelných každým mluvčím v každé

situaci) lze vyčlenit vrstvy slov charakterizované nějakým specifickým příznakem – příznakovost

daná časovou platností slov, citovostí nebo přináležitostí k funkčnímu stylu27.

V teritoriálně vymezené slovní zásobě vyčleňujeme dialektismy (slova, jejichž užívání je

vymezeno místně), regionalismy (slova vymezená pro jistou oblast) a etnografismy (označují

skutečnost specifickou pro život v daném regionu). Zvláštní vrstvu představují slova obecné

češtiny, která se z původního středočeského interdialektu rozšiřují do celého území a běžné

mluvy národa.

Pro naše potřeby je relevantní popis slovní zásoby z hlediska sociálního. Z tohoto pohledu se

vymezuje lexikon profesních mluv, slangů a argotů. Profesní mluva je soubor termínů a frází

užívaných skupinou zaměstnanců při pracovním procesu, slang je soubor termínů a frází

užívaných skupinou lidí se stejným zájmem, argot je mluva společenské spodiny. „K slovní

zásobě profesních mluv a pracovních slangů je třeba poznamenat, že v řadě případů jde vlastně o

slova, která v daném prostředí plní funkci odborné terminologie, nejsou však jako termíny

kodifikována. Hranice mezi výrazy profesní mluvy (případně slangem) a terminologií je pak do

jisté míry udržována uměle (srov. počítačový slang).“28

V analyzovaných časopisech pro mládež najdeme zejména výrazy slangové a pojmenování

z vrstvy profesní mluvy, argotové prostředky jen sporadicky29. V časopisech BRAVO,

POPCORN a Top Dívky má pochopitelně největší zastoupení slang věkové skupiny jejich

čtenářů. Nejedná se přímo o slang studentský, ale o specifickou kombinaci nespisovných

27 Styl prostěsdělovací, odborný, administrativní, publicistický, řečnický, umělecký, esejistický. 28 Příruční mluvnice češtiny, 2002. s. 94. 29 Do analyzovaného materiálu nejsou zahrnuty.

38

prostředků ze sportovní, hudební, počítačové a studentské sféry. V časopise abc se tento slang

nevyskytuje v tak velké míře, převažují spisovné prostředky. Score disponuje velkým množstvím

slangu počítačového. Tím, jak proniká tento slang do publicistiky, se postupně stále více rozšiřuje

do běžné mluvy, a tím se plynule posouvá do jiné vrstvy. Výrazy, které ještě jedna generace

považuje za nespisovné a slangové, se mohou generaci následující jevit již jako hovorové či

neutrální. V časopisech abc a Score dominuje lexikum, které náleží do vrstvy mluvy profesní, a

to do oblasti informatiky. Jedná se též o terminologii z oblasti výpočetní techniky, která je

většinou pro současnou mládež natolik běžná, že ji pociťuje jako neutrální a přirozenou součást

spisovné slovní zásoby.

Popsat, kdy patří neologismus ještě ke slangu a kdy už je součástí spisovné mluvy, je obtížné,

a pokud není možné opírat se u neologismů o kodifikaci ve slovnících, je to hodnocení veskrze

subjektivní. Sami čtenáři by jistě hodnotili (v závislosti na věku či pohlaví) jazykové výrazy

různě – někteří jako odborné termíny, jiní jako jazykové prostředky běžné. Přesto je do určité

míry možné zhodnotit pohyb vybraných pojmenování mezi jednotlivými vrstvami.

1) Pojmenování, která směřují k běžné mluvě ze slangu a profesní mluvy

Slang boxerky, bulvár (hanl.), esemeska, fotbálek, igelitka, megakoncert, OK,

předskokan, rocker

slang a profesní

mluva počítačová

cédéčko, chat, chatovat, klik, mail, mobil, odinstalovat, odkaz, pirát,

portál, síť, surfovat

2) Pojmenování, která směřují k běžné mluvě ze slovní zásoby jazyka odborného

informatika a

elektronika

bluetooth, CD, digitálně, DVD, e-mail, GPS, hardware, ICQ, infraport,

internet, konzola, modem, MP3 (přehrávač), mikroelektronika, mobilní,

monofonní, notebook, on-line, PC, RAM-disk, skype, SMS(ka), vir, virtuální,

web, wi-fi

sport aerobic, bungee jumping, paintball, skatepark

kosmetika kondicionér, lifting, make up, peeling

vědecká

terminologie

adrenalinový, biotechnologický, ekologie, hydratace, psychotest

39

Ukázalo se, že v současnosti proniká do běžné mluvy prostřednictvím časopisů pro mládež

nejvíce pojmenování z jazyka odborného, a to v naprosté většině z oblasti informatiky a

elektroniky. Výrazů, které je možno charakterizovat jako postupující ze sféry odborné

terminologie k běžně mluvenému jazyku, je v rámci sesbíraného materiálu dvakrát více (40), než

výrazů, které se k němu posouvají z vrstvy slangu. Projevuje se tak současná expanze výpočetní

techniky a s tím související potřeba rozumět odborné terminologii v této oblasti. To má vliv i na

slovní zásobu slangu, neboť i v ní převládá slang počítačový. V některých případech je obtížné

zhodnotit, zda se jedná o profesní mluvu informatiků, počítačový slang nebo odbornou

terminologii výpočetní techniky (chat, skype apod.). Výše uvedené dělení tedy nemusí být

definitivní. Protože je pronikání mezi jednotlivými jazykovými vrstvami proces dlouhodobý a

nemá dosud u neologismů jasné hranice, je i popis těchto posunů značně subjektivní.

40

V. TVOŘENÍ JEDNOSLOVNÝCH POJMENOVÁNÍ - UNIVERBIZACE

Dalším možným způsobem vzniku nových slov je pouze úprava již hotového pojmenování.

Nejčastěji se jedná o zhutnění víceslovné lexikální jednotky v jednoslovnou, o univerbizaci.

Univerbizace je motivována především jazykovou ekonomií a nejčastěji se objevuje v hovoru,

slangu nebo odborném vyjadřování. Sousloví se nahrazují odvozeninami, složeninami a

zkratkami.

A) odvozeniny – barbína (panenka Barbie), bulvár (bulvární tisk), divous (divný člověk),

esemeska (SMS), exot (exotický člověk), fitko (fitness studio), fotbálek (stolní fotbal), GPSka

(GPS modul), igelitka (igelitová taška), mobil (mobilní telefon), paměťovka (paměťová

karta), ramka (RAM – disk), raper (rapový hráč/zpěvák), rocker (rockový zpěvák/hráč),

skejťák (jezdec na skatu), speciál (speciální díl/příloha/číslo), surfař (ten, kdo surfuje),

žárlivka (žárlivá žena)

B) složeniny30 – biotechnologický (biologicko-technologický), comeback (come back),

hitparáda (‚parádní‘ hity), homestory (home story), infraport (infračervený port), popunkerka

(popová punkerka), psychotest (psychologický test), rychleschnoucí (rychle schnoucí),

sexsymbol (sexuální symbol), skatepark (skate/skateový park), skysurfing (sky surfing),

šoubyznys (šou byznys), telenovela (televizní novela), videohra (video hra), videoklip (video

klip)

C) zkratky31 – CD, e-mail, GPS, ICQ, MP3 (přehrávač), PC, RAM – disk, SMSka, TV, V. I. P.,

WAP, wi-fi

Opačnou úpravou je multiverbizace, což je náhrada jednoslovného pojmenování souslovím,

motivovaná snahou o explicitní a diferencované vyjádření. Taková pojmenování se však

v získaném jazykovém materiálu nenachází.

Univerbizace se projevila jako častá metoda tvoření neologismů, zejména pokud jde o

odvozeniny. Odvozováním vznikají nejčastěji hovorové a slangové výrazy (BRAVO, Top

30 Překlad anglických složenin viz str. 29. 31 Detailněji rozpis zkratek v kapitole 8. I.

41

Dívky), zkratky jsou typické pro odbornou terminologii (abc). Zjištěním se potvrdila tvrzení

sekundární literatury.

VI. OKAZIONALISMY

Základním rysem určujícím všechny nově vzniklé a vznikající pojmenovací jednotky je rys

novosti. Jestliže lexikální neologismy chápeme jako pojmenovací jednotky, které mají

předpoklad pro to, že se stanou relativně ustálenými jednotkami slovní zásoby, pak jsou mezi

nově vzniklými jednotkami značné rozdíly. Některá z nich se vymezují bez zřetele na pronikání

do slovní zásoby – jsou charakterizována jako neologismy individuální, básnické nebo

tzv. stylistické. Na základě porovnání s jinými novými pojmenováními i s ustálenými jednotkami

slovní zásoby je lze charakterizovat jako okazionální (tj. příležitostné, nahodilé). Pro vymezení

okazionalismů je důležitá míra jejich nepoměřitelnosti s jinými vzniklými a vznikajícími

pojmenováními32.

Okazionalismy zřídka pojmenovávají nové předměty nebo jevy skutečnosti, „především

pojmenovávají obsahy vědomí jazykově ztvárněné jiným pojmenováním. O to však více vyjadřují

citově hodnotící postoj jedince, který je vytváří, i jeho záměr působit na adresáta“(Martincová,

O., 1983, s. 132). Volbu pojmenovacího motivu i slovotvorné zpracování ovlivňují psychické

faktory.

V použitých časopisech byla použita celá řada okazionálních neologismů. V jazykovém

materiálu, který z nich byl nakonec vyexcerpován, se však za okazionální mohou považovat

pouze dvě pojmenování, a to divous a chmuro. Obě vznikla na pozadí již existujících lexikálních

jednotek, jsou pouze nově sufigovaná.

Z charakteru formální a významové stránky okazionalismů vyplývá, že to jsou jednotky se

značně sníženou komunikativní funkcí – převážně jsou to totiž pojmenování expresivní.

32 Je to specifický vztah jednotky ke skutečnosti, vyjádření subjektivního postoje mluvčího, jsou to interní vztahy

jednotky z hlediska funkčně strukturního, externí vztahy jednotky, a to paradigmatické v rovině slovotvorné a

lexikální a lineární vztahy. (Martincová, O., 1983, s. 132)

42

VII. SHRNUTÍ

Podle původu byla získaná pojmenování rozdělena na ta, která vznikla tvořením

(tj. odvozováním, skládáním či zkracováním), přejímáním, sémantickým tvořením, posunem

mezi vrstvami a univerbizací. Doplňkovou kapitolou je zmínka a okazionalismech.

Tříděním vyplynulo, že nejproduktivnějším způsobem bylo přejímání z cizích jazyků a tvoření

slov (a to buď od přejatých základů nebo cizími afixy), jako nejméně produktivní se ukázalo

sémantické tvoření, okazionalismy se vyskytly řídce. V posunech mezi vrstvami bylo zajímavé

zjištění, že přesouvání z jazyka odborného je častější než pohyby ze slangu. Tím vším vystupuje

na povrch současný trend při vzniku neologismů, které se vyskytují v časopisech pro mládež.

43

9. SLOVNÍK TEMATICKÝ

Jak už bylo řečeno, pětice zvolených časopisů pro mládež se liší svým zaměřením, každý má

vlastní cílovou skupinu čtenářů a tomu odpovídají i témata článků. Dívčí časopis Top Dívky se

nejvíce věnuje módě a kosmetice, na oblast počítačů a počítačových her se zaměřuje Score, na

techniku, informatiku a sport se soustředí abc. Časopis POPCORN je nejvíce zaměřen na hudbu

a informace ze života slavných osobností, podobně jako BRAVO, které má poněkud

‚bulvárnější‘ charakter a více se věnuje sexuálním otázkám. Dominantním tématům přísluší

specifická, popř. odborná slovní zásoba. Získané neologismy je tedy možno rozčlenit do

tematického slovníku, v němž se lexikální jednotky seskupují dle svého tématu.

odborné výrazy

bluetooth, CD, cédéčko, datový, digitálně, DVD, e-mail,

hacker, hardware, chat, ICQ, infraport, internet,

internetový, internetový vyhledávač, konzola,

mikroelektronika, modem, notebook, odkaz, on-line, PC,

PC hry, portál, RAM-disk, síť, skype, utility, vir, virtuální,

WAP, web, wi-fi

informatika

slangové výrazy

dývko, gamesy, chatovat, chatař, klik, komp, logovat se,

mail, nadupaný, odinstalovat, ojetý, paměťovka, pirát,

propařit, ramka, rider, stahovat, surfovat, surfař, videohra

webík,

hudba CD, cédéčko, comeback, comebackový, frontman, frontmanka, fun club,

hitparáda, live, megahitový, megakoncert, megastar, pecka, poppunkerka,

předskokan, raper, rocker, show, soundtrack, videoklip

‚společenské

dění‘

afterpárty, bodyguard, bulvár, celebrita, gorila, jízda, love story, megastar,

news, paparazzi, propařit, sexsymbol, show, supermodelka, šoubyznys,

topmodelka, V. I. P., vipák

emoční projevy

a názorové

hodnocení

být drsný, být hustý, být super, být v pohodě, cool, free, fun, chmuro, libový,

megaodolný, OK, pohodový, slušňácká, super, spadnout na dno, ups!, v poho,

wow!

sport adrenalinový, aerobic, bowling, bungee jumping, fitko, fotbálek, freestyle,

44

paintball, prkno, skatepark, skateboarding, skejťák, SK8, skysurfing,

U-rampa

mobilní

technologie

esemeska, GPS modul, GPSka, mobil, mobilní, monofonní, MP3 přehrávač,

operátor, skype, SMSka, tapety

označení lidí

nebo jiných

bytostí (slang.)

barbína, divous, elf, exot, gorila, megarodina, psychopostavička, ufoun,

žárlivka

móda boxerky, emo boy, emo girl, kreativní, modýlek, supermodelka, tatoo shop,

topmodelka

kosmetika deodorant, hydratace, kondicionér, lifting, make up, peeling, rychleschnoucí,

film bondovka, fun club, love story, megastar, telenovela, TV

vědecké

názvosloví

adrenalinový, biotechnologický, ekologie, ufologie

literatura komiks, love story

různé bonus, bonusový, fit, fresh, homestory, hot line, hot pants, igelitka, info, love,

postery, psychotest, slevový, speciál, sudoku

Z tabulky vyplývá, že největší zastoupení má slovní zásoba z oboru informatiky – celkem se

objevilo 54 odborných a slangových výrazů, což je celá třetina ze získaného materiálu. Druhým

nejčastějším tematickým okruhem jsou neologismy z oblasti hudby – ty se vyskytly dvacetkrát.

Hojně jsou zastoupena nová pojmenování, která se svým tématem dotýkají ‚společenského dění‘

nebo která vyjadřují emoční postoje či vyjadřují názor mluvčího. Velmi častá je i slovní zásoba

z oblasti sportu. Překvapivý byl poměrně malý výskyt pojmenování na téma ‚móda‘ nebo

‚kosmetika‘, příčinou je pravděpodobně zvolení pouze jediného ryze dívčího titulu. Ačkoliv i

v časopise POPCORN či BRAVO se objevují rubriky věnované těmto oborům, nemají tak

významný podíl jako hudební, sportovní či počítačové náměty. Do kategorie ‚různé‘ spadají

takové výrazy, které by buď samy žádnou skupinu nevytvořily, nebo by ji bylo obtížné

specifikovat.

Přirozeně ani zde v tematickém slovníku není dělení jednoznačné – mnohé neologismy mohou

v závislosti na kontextu spadat zároveň do více kategorií. Např. výrazy adrenalinový (sport i

vědecká terminologie), fun club (u hudebních i filmových hvězd), love story (z určitého pohledu

45

oblast filmu, může se ale týkat i literatury nebo mezilidských vztahů), megastar (populární

osobnost v oblasti filmu nebo hudby), topmodelka (módní ikona nebo celebrita v rámci

společenského dění) apod. Potvrzuje se tím dosavadní nezakotvenost některých neologismů a

jejich vágnost nebo mnohoznačnost v jazykovém systému.

Tematický slovník nabízí odlišný způsob třídění neologismů a ukazuje, ve kterých oblastech

se neologizace projevuje v největším měřítku.

46

10. FREKVENCE

Všechna slova se liší svým výskytem, četností – svou frekvencí. Nejfrekventovanější jsou

slova gramatická (tj. některé spojky, předložky) a slova s významem obecným (zájmena a

sloveso být). Frekvence slov závisí zejména na funkční stylové oblasti – v každé dominuje jiná

skupina lexikálních jednotek. Na základě dosavadních zjištění je možno sestavit frekvenční

žebříček získaných neologismů z analyzovaných časopisů pro mládež.

0

20

40

60

80

100

120

140

podstatná jména

přídavná jména

slovesa

příslovce

citoslovce

Z grafu vyplývá, že v získaném materiálu jednoznačně převažují podstatná jména, naopak

citoslovce jsou zastoupena jen ve dvou případech. Některá pojmenování však spadají v závislosti

na kontextu do více slovních druhů (např. super – přídavné jméno i příslovce, love – podstatné i

přídavné jméno apod.).

V časopisech abc a Score převažuje jednoznačně počítačová a obecně technická terminologie

(wi-fi, internet, PC hry, virtuální, GPS modul, on-line apod.) a pojmenování z oblasti sportu

(skate, skatepark, adrenalinový, paintball, bungee jumping atd.) v Top Dívky naopak výrazy

spíše z oblasti kosmetiky (deodorant, kondicionér, make-up, lifting,…), módy (supermodelka,

topmodelka, být sexy…) a sportu (aerobik, fitko). BRAVO a POPCORN má největší zastoupení

neologismů v oblasti hudby (megahitový, frontman, soundtrack, aj.) nebo společenského života

(afterpárty, megashow, paparazzi,..). Nejvíce nespisovných a slangových výrazů se vyskytovalo

v časopisech BRAVO a Top Dívky, nejméně v abc.

47

Graf č. 1: Nejfrekventovanější neologismy (celkově)

0

5

10

15

20

25

30 super

mobil

info

OK

soundtrack

CD

make-up

mobilní

SMSka

Graf č. 2: Středně frekventované neologismy

0

1

2

3

4

5

6

7chatovat

videoklip

kondicionér

fit

komp

skatepark

fitko

skype

mail

frontman

gamesy

megaodolný

Graf č. 3: Nejméně frekventované neologismy

0

0,5

1

1,5

2

2,5

3pecka

předskokan

skysurfing

elf

paintball

telenovela

bondovka

48

Nejfrekventovanějším ze všech vybraných časopisů je výraz super, který se objevil celkem

28krát, následovaly mobil a info. Zastoupení výrazů paintball, telenovela a bondovka bylo

ojedinělé. Skutečně nejmenší zastoupení však mají tzv. okazionalismy (divous, chmuro)33.

Výběr středně a nejméně frekventovaných neologismů je pouze reprezentativní, grafy

nezahrnují kompletní abecední slovník, ale jen vybraná slova.

33 Viz str. 41.

49

11. ZÁVĚR

Neustálá regenerace slovní zásoby a zvláště velké množství nových slov vznikajících

v přítomné době staví lingvistiku před nelehký úkol – studium a popis nových lexikálních jevů a

nových lexikálních prostředků. Problematika neologismů se studuje v rovině obecně teoretické i

v rovině konkrétního zkoumání nových slov, slovních spojení, nových významů slov. Zkoumají

se procesy, tendence, které nové lexikální prostředky v slovní zásobě vyvolávají, i změny

v jazyce, jež se promítají do způsobů tvoření nových slov.

Práce Neologismy v časopisech pro mládež byla věnována specifické oblasti nových

pojmenování. Ačkoliv sesbíraný materiál vycházel z publicistických textů, odráží sféru běžné

komunikace mezi mládeží, a tím poskytuje možnost nejen popsat aktuální způsoby vzniku

nových pojmenování, ale na základě jejich třídění a analýz též vyvodit závěry pro lingvistická

zkoumání.

V abecedním slovníku byl ze zkoumaných periodik vyexcerpován základní jazykový materiál,

který poukázal na četnost neologismů v současné slovní zásobě. Díky slovníku etymologickému

se podařilo popsat nejproduktivnější metody jejich tvoření – zde se jako nejčastější jevila metoda

tvoření slov (zejména z přejatých základů nebo přejatými sufixy) a přejímání z cizích jazyků,

přičemž u mnohých slov bylo zřetelné počešťování a tvoření tzv. slov hybridních. Četné bylo i

získávání neologismů tzv. sémantickým tvořením, kdy byl mnohým již existujícím výrazům

přiřazen nový význam. Ukázalo se, že za neologismy můžeme pokládat i taková pojmenování,

která při zachování slovotvorné formy i stejného významu přechází do jiné vrstvy jazyka – ve

vybraných časopisech se jednalo zejména o posuny z vrstvy odborného jazyka směrem k jazyku

běžně mluvenému. V rámci slovotvorných způsobů se uplatnila i univerbizace. Tvoření

okazionalismů se objevilo jen ve dvou případech.

Ve slovníku tematickém bylo pro třídění neologismů použito jiné hledisko - jako kritérium pro

jednotlivé skupiny nových pojmenování bylo použito jejich téma, tedy obor lidské činnosti,

kterého se týkají. Na základě tohoto dělení vyšlo najevo, že nejpočetnější zastoupení v časopisech

pro mládež mají slova z oblasti informatiky a hudby, což odpovídá nejčastější sféře zájmu

mladých lidí.

Praktickou část doplnila ještě kapitola věnovaná dotazníku, který odráží postoj mladých

čtenářů k jazykové stránce zvolených periodik, a závěrečná kapitola o frekvenci neologismů.

50

Práce Neologismy v časopisech pro mládež poukazuje na trendy v obohacování slovní zásoby,

a to zejména u mládeže, tedy nastupující generace, která bude svým projevem určovat směr

vývoje českého jazyka v budoucnosti. Lexikální prostředky odráží nejrychleji a nejefektivněji

změny v mimojazykové skutečnosti, proto se i v jazyce projevuje celospolečenské tendence –

následkem vzájemných mezinárodních kontaktů, usnadňováním komunikace a rozmachem

angličtiny dochází k obohacování slovní zásoby o cizí výrazy, rozvoj výpočetní techniky má vliv

na rozšiřování řad neologismů právě o výrazy, dříve náležející do odborné terminologie

informatiky.

Časopisy pro mládež tyto tendence nejen odráží, ale samy výrazně podporují. Tím mají

nemalý vliv na následující vývoj běžně mluveného a v důsledku toho i spisovného jazyka.

Takový vývoj je možno jen aktuálně popsat nebo jej předvídat, ovlivňovat jej však nelze.

51

12. POUŽITÁ LITERATURA

Primární literatura

Abc: časopis generace XXI. století, 7, 2006.

Abc: časopis generace XXI. století, 10, 2006.

Abc: časopis generace XXI. století, 13, 2006.

Abc: časopis generace XXI. století, 16, 2006.

Abc: časopis generace XXI. století, 17, 2006.

BRAVO, 2, 2006.

BRAVO, 4, 2006.

BRAVO, 5, 2006.

BRAVO, 8, 2006.

BRAVO, 20, 2006.

POPCORN, 1, 2006.

POPCORN, 3, 2006.

POPCORN, 6, 2006.

POPCORN, 7, 2006.

POPCORN, 11, 2006.

Score: nejhravější časopis o počítačových hrách, 3, 2006.

Score: nejhravější časopis o počítačových hrách, 4, 2006.

Score: nejhravější časopis o počítačových hrách, 8, 2006.

Score: nejhravější časopis o počítačových hrách, 9, 2006.

Score: nejhravější časopis o počítačových hrách, 10, 2006.

Top Dívky, 1, 2006.

Top Dívky, 2, 2006.

Top Dívky, 3, 2006.

Top Dívky, 4, 2006.

Top Dívky, 5, 2006.

52

Sekundární literatura

ČECHOVÁ, Marie a kol. Čeština – řeč a jazyk. 2. vyd. Praha : ISV, 2000. 407 s. ISBN 80-

85866-57-9.

FILIPEC, Josef; ČERMÁK, František. Česká lexikologie. Praha : Academia, 1985. 281 s. ISBN

21-011-86.

Encyklopedický slovník češtiny. Edited by Petr KARLÍK – Marek NEKULA – Jana

PLESKALOVÁ. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2002. 604 s. ISBN 80-7106-484.

HAUSER, Přemysl. Nauka o slovní zásobě. Praha : SPN, 1980. 192 s.

HUBÁČEK, Jaroslav. K aktuálnosti zkoumání sociolektů, zejména slangu. In : Sborník přednášek

z V. konference o slangu a argotu v Plzni 7.- 9. února 1995. Ed. Klimeš, L., Plzeň : Pedagogická

fakulta ZČU, 1995. s. 3-11. ISBN 80-7043-181-4.

JELÍNEK, Milan. Zespisovňování slangových prostředků v češtině. In : Sborník přednášek z V.

konference o slangu a argotu v Plzni 7.- 9. února 1995. Ed. Klimeš, L., Plzeň : Pedagogická

fakulta ZČU, 1995. s. 3-11. ISBN 80-7043-181-4.

KLIMEŠ, Lumír: Slovník cizích slov. Praha : SPN, 1998. 862 s. ISBN 80-7235-023-4.

KOBLÍŽEK, Vladimír. Počítačový slang. In: Sborník přednášek z V. konference o slangu a

argotu v Plzni 7.- 9. února 1995. Ed. Klimeš, L., Plzeň : Pedagogická fakulta ZČU, 1995. s. 84-

91. ISBN 80-7043-181-4.

MARTINCOVÁ, Olga. Problematika neologismů v současné spisovné češtině. Praha : Univerzita

Karlova, 1983. 160 s. ISBN 60-008-83.

Mluvnice češtiny I. Edited by Jan PETR. Praha : Academia, 1986. 566 s. ISBN 21-099-86.

53

NÁDBĚLA, Josef. Velký počítačový slovník. Výklad pojmů, výrazů a zkratek z počítačové

terminologie. Kralice na Hané : Computer Media s. r. o., 2004. 454 s. ISBN 80-86686-21-3.

Nová slova v češtině. Slovník neologizmů. Edited by Olga MARTINCOVÁ. Praha : Academia,

1998. 356 s. ISBN 50-200-0640-0.

Nový akademický slovník cizích slov A-Ž. Praha : Academia, 2005. 879 s. ISBN 80-200-1351-2.

OUŘEDNÍK, Patrik. Šmírbuch jazyka českého : Slovník nekonvenční češtiny. Praha :

Nakladatelství Ivo Železný, 1992. 451 s.

Příruční mluvnice češtiny. Edited by Petr KARLÍK – Marek NEKULA - Zdenka RUSÍNOVÁ.

Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2002. 800 s. ISBN 80-7106-134-4.

Slovník nespisovné češtiny. Edited by Jan HUGO – Markéta FIDLEROVÁ – Kateřina

ADÁMKOVÁ – Zdeňka JURÁNKOVÁ. Praha : MAXDORF, 2006. 413 s. ISBN 80-7345-086-

0.

Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha : Academia, 2005. ISBN 80-200-1347-4.

SUK, Jaroslav. Skupinová mluva a její výzkum. In: Sborník přednášek z V. konference o slangu

a argotu v Plzni 7.- 9. února 1995. Ed. Klimeš, L., Plzeň : Pedagogická fakulta ZČU, 1995. s. 23-

28. ISBN 80-7043-181-4.