Neuropsychologická diagnostika kognitivního deficitu · lasti a maximum neuropatologických...

Neuropsychologická diagnostika kognitivního deficitu

u Alzheimerovy choroby

Neuropsychologická diagnostika

kognitivního deficitu

u Alzheimerovy choroby

Mgr. Tomáš Nikolai

MUDr. Martin Vyhnálek

PhDr. Hana Štěpánková

Karolína Horáková

Psychiatrické centrum Praha

2013

Podpoøeno Ministerstvem zdravotnictví ze státního rozpoètu ÈR na rok 2013v rámci dotaèního programu MZ ÈR Národní akèní plány a koncepce (10/13/NAP)a Psychiatrickým centrem Praha (vlastní vklad).

Pro projekt získán nadaèní dar od Alzheimer nadaèního fondu (www.alzheimernf.cz).

Recenzovaly: PhDr. Eva Jarolímová, Mgr. Alice Pulkrabková

Neuropsychologická diagnostika kognitivního deficitu u Alzheimerovy chorobyTomáš Nikolai, Martin Vyhnálek, Hana Štìpánková, Karolína Horáková

Vydavatel: Psychiatrické centrum Praha, Ústavní 91, 181 03 Praha 8-Bohnice1. vydání – 2013 – 64 s.Redakce: PhDr. Alena PalèováObálka: Bohuš ZískalGrafická úprava a DTP: Jana VaškováTisk: AMOS Typografické studio, Opletalova 55-57, 110 00 Praha 1ISBN 978-80-87142-25-7

© Psychiatrické centrum Praha 2013

Obsah

Pøedmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7

Alzheimerova choroba. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9Stadia Alzheimerovy nemoci 9Základní diagnostické principy 10Postup neurodegenerace a klinická manifestace 12Alzheimerova nemoc v MKN-10 13

Komunikace mezi lékaøem a psychologem . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

Neuropsychologické vyšetøení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17Anamnéza a pozorování 17Vyšetøení kognice 22Závìry vyšetøení a diferenciálnì diagnostické úvahy 26

Zpráva, nález . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27Anamnéza 27Chování pøi vyšetøení 27Psychometrická èást: výèet testù a dosažených výsledkù 28Shrnutí 29Diferenciální úvaha 30Závìr 31Neuropsychologické zhodnocení 31Doporuèení 31

Pøíloha. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33Dostupnost vybraných neuropsychologických metod 35Sociální problematika spojená s Alzheimerovou chorobou 38Geriatrická škála depresivity GDS-15 45Cornellská škála deprese u demence (V. Franková, H. Štìpánková) 46

Zkratky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57

Použité zdroje. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59

Abstrakt / Abstract . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62

O autorech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64

Pøedmluva

Tato publikace vznikla v rámci projektu Diagnostika kognitivního deficitu u Alzheimerovychoroby, jenž reagoval na priority vyhlášené Ministerstvem zdravotnictví ÈR v rámci pro-gramu Národní akèní plány a koncepce pro rok 2013, a to konkrétnì na prioritu Alzheimero-va choroba a aktivity: 1. vzdìlávání v oblasti Alzheimerovy choroby pro zdravotnické pra-covníky s informacemi o souèasných trendech v diagnostice nemoci a 2. vypracováníaktuálních standardních postupù s využitím vhodných diagnostických metod.

Publikace je urèena pøedevším zdravotnickým pracovníkùm, kteøí se ve své profesi setká-vají s požadavkem na provedení vyšetøení kognitivních funkcí v rámci diagnostického pro-cesu pøi Alzheimerovì chorobì (kliniètí psychologové, neuropsychologové) èi se závìrytakového vyšetøení (neurologové, praktiètí lékaøi, geriatøi, psychiatøi, posudkoví lékaøi),s mezinárodnì uznávanými postupy a standardními metodami.

Vzhledem ke stárnutí populace se v celém svìtì prudce zvyšuje poèet pøípadù demencea zejména Alzheimerovy choroby neboli Alzheimerovy nemoci. V tuto chvíli pøesáhly celo-svìtové náklady na péèi pacientù s Alzheimerovou chorobou hrubý národní produkt støed-nì velkého státu – Švédska èi Turecka. Situace se oznaèuje za novodobou epidemii a odha-duje se, že za ménì než 20 let pøesáhne poèet pacientù s Alzheimerovou chorobou v ÈR200 tisíc pøípadù. Z tìchto dùvodù byla problematika Alzheimerovy choroby vyhlášena zaprioritní organizací WHO, Evropskou unií i vládou ÈR. V tuto chvíli jsou k rutinnímu užitísymptomatické léky umožòující oddálit pozdní stadia úplné nesobìstaènosti a instituciona-lizace, jestliže jsou nasazeny ve fázi poèínající demence.

Ve fázi klinického výzkumu jsou nyní léky pøímo zasahující do patofyziologického procesuAlzheimerovy choroby, u nichž se pøedpokládá úèinnost zejména v èasných stadiích one-mocnìní, ještì pøed vznikem demence – ve stadiu mírné kognitivní poruchy a v preklinic-kém stadiu.

Všechna tato fakta akcentují dùležitost èasné diagnostiky. V diagnostice Alzheimerovychoroby je kromì podrobné anamnézy a zobrazovací metody kruciální pregnantní vyšetøeníkognitivních funkcí.

I pøesto, že incidence demence pøevyšuje incidenci onemocnìní, jako je diabetes èi cévnímozkové pøíhody je výuka diagnostiky a léèby Alzheimerovy choroby v pregraduálními postgraduálním studiu psychologie i medicíny pouze okrajová.

Vzhledem k souèasnému stavu, kdy v Èeské republice chybí vodítka ke standardnímu po-stupu pøi diagnostice kognitivního deficitu, jenž je jádrovým pøíznakem Alzheimerovy cho-roby (Duševní poruchy a poruchy chování. Popisy klinických pøíznakù a diagnostická vodít-ka Mezinárodní klasifikace nemocí – 10. revize, 2006), se jeví sladìní diagnostickýchpostupù jako jeden ze zásadních úkolù pro nejbližší budoucnost. Zároveò odborníci narážejína problém výbìru adekvátních metod, neboť tradice stanovování kognitivního deficituu starší populace není v ÈR dlouhá a metodám také chybí národní normy.

K vyplnìní tìchto nedostatkù v diagnostickém procesu Alzheimerovy choroby si klade zacíl pøispìt vedle vzdìlávacích akcí i tento písemný materiál, jenž obsahuje základní relevant-ní informace o Alzheimerovì chorobì – o stadiích této nemoci, o principech diagnostickýchkritérií demence u Alzheimerovy choroby. Vzhledem k významu správného vzájemného po-

7

Pøedmluva

chopení lékaøe a psychologa je vìnována pozornost jejich komunikaci. Hlavní náplní publi-kace je popis adekvátního neuropsychologického vyšetøení pacientù pro potvrzení èi vylou-èení kognitivního deficitu v rámci diagnostického procesu pøi podezøení na Alzheimerovunemoc: jsou zdùraznìny nìkteré èásti anamnestických údajù, dále jsou zmínìny neuropsy-chiatrické symptomy – pøedevším deprese, které mohou být pøítomny u starších pacientù.Užiteèným vodítkem jsou návrhy konkrétních metod pro vyšetøení specifických dovednostía kognitivních funkcí. Obsah zprávy neuropsychologického vyšetøení je další kapitolou pub-likace, jež poskytuje detailní vodítka. V pøílohách pak ètenáø nalezne kontakty pro usnadnìnípøístupu k nìkterým metodám, dva dotazníky pro zjištìní míry depresivity u starších osoba rovnìž výòatky textù Ministerstva práce a sociálních vìcí týkající se sociální problematikyspojené s Alzheimerovou nemocí.

8

Pøedmluva

Alzheimerova choroba

Alzheimerova choroba èi Alzheimerova nemoc (AN), je neurodegenerativní onemocnìnícentrální nervové soustavy vedoucí až k rozvoji syndromu demence. AN je primární korové(kortikální) onemocnìní, tzn. neurodegenerací jsou zasaženy pøevážnì korové oblasti (fron-tální, temporální i parietální lalok).

Podle nejnovìjších poznatkù je zøejmì podíl smíšených demencí, tedy demencí rozvíjejí-cích se na podkladì vaskulárního onemocnìní, Alzheimerovy choroby i dalších patologií,vyšší, než se donedávna pøedpokládalo. Nicménì, AN zùstává nejvýznamnìjším zdrojemrozvoje syndromu demence, a to v 50 % pøípadù (podle nìkterých zdrojù i v míøe vyšší).

Stadia Alzheimerovy choroby

V souèasnosti je známo, že patofyziologické a patologické zmìny u AN zaèínají již nìkolikdesítek let pøed vznikem demence (Vyhnálek, Laczó, Nikolai, Sheardová, & Hort, 2012). Roz-lišují se 3 stadia AN (tab. 1):

� Preklinické stadium. V tomto stadiu má pacient v mozku již pøítomné patologické známkyAN, avšak nemá ještì žádné subjektivní ani objektivní pøíznaky, kromì malých odchylek,které lze objektivizovat zejména komplexními kognitivními úlohami, popøípadì pomalýmzhoršováním v èase pøi opakovaných neuropsychologických vyšetøeních. Diagnóza ANv tomto stadiu nemá aktuálnì klinické opodstatnìní a je dùležitá pouze z hlediska výzku-mu. Vzhledem k velmi diskrétní klinické manifestaci je v diagnostice klíèové využití bio-chemických a funkèních zobrazovacích biomarkerù (Sperling, 2011).

� Ve stadiu mírné kognitivní poruchy (MCI – z anglického mild cognitive impairment) je pa-cient ještì plnì sobìstaèný, ale stìžuje si na novì vzniklou poruchu kognice (popøípadì jetato porucha udávána jeho okolím). Tento deficit je objektivizovatelný neuropsychologic-kým vyšetøením, na kterém pacient skóruje patologicky ve srovnání s vìkovì vázanýmikontrolami.Pacienti s MCI jsou heterogenní skupina a pouze u èásti z nich je MCI projevem patologieAN. Dalšími pøíèinami jsou ostatní degenerativní onemocnìní (demence s Lewyho tìlísky –LBD, frontotemporální lobární degenerace – FTLD), cévní onemocnìní mozku èi další in-terní onemocnìní. Zhruba 15 % pacientù s MCI konvertuje každoroènì do demence, urèi-tá èást zùstává dlouhodobì stabilní a malá èást pacientù se mùže opìt normalizovat.V souèasné dobì je hlavní snahou vybrat mezi skupinou pacientù s MCI ty, u nichž je po-rucha kognice projevem AN a kteøí tedy mají výrazné riziko budoucího rozvoje demencepøi AN. Z tohoto dùvodu byla novì definována diagnostická jednotka „MCI pøi AN“ (v ang-liètinì MCI due to AD), kterou popisujeme níže.

9


� Ve stadiu demence je pacient s AN v dùsledku postižení mozku již alterován v nìkterýchaktivitách denního života. Aktuálnì se demence považuje za vyvrcholení patologickýchprocesù u AN a zdá se, že výraznìjší terapeutické ovlivnìní prùbìhu onemocnìní jev tomto stadiu již obtížné.

Z hlediska nomenklatury je tedy v tuto chvíli Alzheimerova choroba považována za dlou-hodobé onemocnìní a demence pøi Alzheimerovì chorobì je pouze její poslední stadium.

Tabulka 1 Stadia Alzheimerovy choroby (Vyhnálek et al., 2012)

definice možnosti diagnostiky AN

preklinickéstadium

klinicky asymptomatický pacient seznámkami ukládání beta amiloidu,popøípadì (fosfo) tau proteinu v mozku

biomarkery (t.è. výzkumnýkoncept, bez bezprostøedníhoklinického využití)

mírná kognitivníporucha

pacient s detegovatelným novìvzniklým kognitivním deficitemzpùsobeným AN patologií, dosud všakzcela sobìstaèný

podrobné neuropsychologickévyšetøení v kombinaci sezobrazovacími metodami (zejménaMR) a biomarkery

demence pacient s novì vzniklým déletrvajícímkognitivním deficitem vyvolanýmalzheimerovskými zmìnamia zpùsobujícím alteraci denních aktivit

anamnéza, orientaèníneuropsychologické vyšetøení,zobrazovací metody mozku, možnépotvrzení pomocí dalšíchbiomarkerù

Základní diagnostické principy

Nová diagnostická kritéria demence pøi AN (McKhann et al., 2011) vycházejí z pùvodních kri-térií NINCDS-ADRDA. Tato kritéria aktualizují, rozvíjejí podle nových poznatkù a do diagnos-tického procesu zapojují biomarkery.

Podle nových kritérií je diagnóza AN ètyøstupòový proces (Vyhnálek et al., 2012):

� Stanovení pøítomnosti demenceVíceménì odpovídá pùvodní definici – déletrvající novì vzniklé zhoršení kognice alespoòve dvou kognitivních doménách (popø. v jedné kognitivní doménì spojené s poruchouchování èi osobnosti) vedoucí k poruše sobìstaènosti.

� Urèení AN jako pøíèiny demence bìžnými klinickými metodamiV rámci tohoto kroku je definována diagnóza:� „Pravdìpodobné demence pøi AN“ jako:

– pøítomnost demence podle pøedchozího bodu,– anamnéza postupného vzniku a zhoršování,– dominující porucha pamìti, novì se z hlediska klinického pøipouští nová klasifikace

i neamnestické formy (dominující anomie, vizuospaciální deficit èi exekutivní dys-funkce),

– nepøítomnost výraznìjších vaskulárních zmìn, nepøítomnost známek svìdèících proLBD, FTLD èi jinou etiologii, nepøítomnost dalšího onemocnìní èi farmakoterapie,které by mohly významnìji ovlivnit kognici.

10


� „Možná demence pøi AN“ pro pacienty s typickým klinickým profilem, ale atypickým(rychlý zaèátek) èi neznámým prùbìhem choroby, popøípadì pro pacienty se smíšenouetiologií obtíží (se známkami cerebrovaskulárního postižení, známkami LBD èi jinýmonemocnìním CNS ovlivòujícím kognici).

� Urèení eventuální zvýšené pravdìpodobnosti pøítomnosti ANNovì definovaná diagnostická kategorie „pravdìpodobná demence pøi AN se zvýšenoumírou diagnostické jistoty“ platí pro pacienty:� s klinicky dokumentovaným zhoršování v èase na opakovaných kontrolách,� nebo s prokázanou autozomálnì dominantní mutací zpùsobující AN.

� Urèení pravdìpodobnosti pøítomnosti AN patologie v mozku na základì zhodnoceníbiomarkerùPro úèely diagnostiky AN ve stadiu demence i MCI byly biomarkery rozdìleny do 2 skupin– markery ukládání beta amyloidu a markery neuronálního poškození (tabulka 2). Vý-sledky biomarkerù mohou u pacientù s pravdìpodobnou demencí pøi AN buï zcela jasnìpodporovat diagnózu AN (v pøípadì pozitivity markerù ukládání beta amyloidu i neuro-nálního poškození), mohou diagnózu podporovat èásteènì (pøi pozitivitì jedné ze skupinbiomarkerù), nebo mohou naopak diagnózu AN èinit velmi málo pravdìpodobnou (pøijasné negativitì obou skupin biomarkerù).

Zajímavá je novì zavedená diagnostická kategorie „možná demence pøi AN s prùkazempatofyziologického procesu AN“ urèená pro pacienty klinicky splòující kritéria nealzheime-rovské demence, u nichž jsou nicménì buï pozitivní biomarkery AN, èi jsou prokázány neu-ropatologické zmìny AN v mozku na pitvì èi biopsii.

Použití biomarkerù v diagnostice demence pøi AN je nadále nepovinné a doporuèené spí-še pro výzkumné úèely èi u atypických pøípadù.

Další diagnostické skupinyJako „patofyziologicky potvrzená demence pøi AN“ bývá oznaèována demence splòujícíklinická kritéria a navíc potvrzená patologicky.

Jako „demence pravdìpodobnì nezpùsobená AN“ je oznaèována demence, která:– buï nesplòuje klinická kritéria AN,– nebo je zcela vysvìtlitelná jinou pøíèinou, která má minimální pøekryvy s AN (napø. Hun-

tingtonova chorea èi demence pøi HIV),– nebo demence, u které jsou negativní obì skupiny biomarkerù AN, a to bez ohledu na to,

zda splòuje èi nesplòuje klinická kritéria demence pøi AN.

Tabulka 2 Aktuálnì používané biomarkery pøítomnosti alzheimerovských zmìn v mozku(Vyhnálek et al., 2012)

markery ukládání amyloidu ß (Aß)v mozkové tkáni

markery neuronálního poškození a neurodegeneracezvýšení tau a fosfo tau v mozkomíšním moku

snížení Aß42 v mozkomíšním moku hypometabolizmus v temporálním a parietálnímkortexu na FDG-PET

pozitivní vyšetøení PET s Aß vážícímiligandy (t.è. v ÈR nedostupné)

temporální a parietální atrofie na MRI mozku

11


Postup neurodegenerace a klinická manifestace

Z hlediska narušení kognitivní výkonnosti pacienta se AN v prùbìhu èasu mùže projevovatnìkolika typickými zpùsoby (Nikolai, Vyhnálek, Literáková, Marková, & Hort, 2013). Pøi nej-èastìjší amnestické variantì AN je ukládání neurofibrilárních klubek s výrazným úbytkembunìk, projevující se na makroskopické úrovni jako atrofie, patrné nejdøíve v mediotempo-rální oblasti. Toto postižení se projevuje èasnou poruchou uèení a recentní pamìti objektivi-zovatelnou neuropsychologickými testy a udávanou pacienty, popøípadì peèovateli, již vestadiu MCI. V dalším sledu je pak vìtšinou zasažena konvexita temporálního laloku, lalok pa-rientální a zadní cingulum. Porucha tìchto struktur se manifestuje potížemi pøi hledání slov,horší orientací v prostoru a podílí se též na problémech uvìdomit si vlastní chorobu – ano-sognozii. Pøi šíøení posteriornì k okcipitálnímu laloku se projevuje postižení komplexních vi-zuokonstruktivních funkcí. V pokroèilých stadiích pak neuropatologické zmìny difundují dovìtšiny kortikálních oblastí. Relativnì ušetøeny zùstávají až do pozdních stadií primární sen-zitivní a motorické oblasti, proto vìtšinou nemají pacienti s AN nápadnìjší postižení chùzea motoriky.

U menší èásti pacientù je poèátek maxima neurodegenerace mimo mediotemporální ob-lasti a maximum neuropatologických zmìn, a tedy i atrofie na MR, je lokalizována v jinýchmozkových oblastech. Tito pacienti se pak mohou prezentovat pod rùzným obrazem:

� Posteriorní kortikální atrofie je heterogenní skupina fokálních syndromù s dominantnímpostižením posteriorního parietálního a okcipitálního laloku. V závislosti na tom, jaká èástje postižena neuropatologickým procesem, mùže být v popøedí porucha funkcí vizuospa-ciálních, vizuální agnózie, popøípadì korové poruchy vizu (porucha vnímání barev, tvarù,vizuální halucinace, poruchy zrakové ostrosti, které mohou nìkdy vyústit až do obrazu ko-rové slepoty). Souèástí syndromù je èasto též alexie, agrafie èi apraxie.

� Primární progresivní afázie (s dominující poruchou øeèi). U AN se nejèastìji setkávámes tzv. logopenickou variantou charakterizovanou zpomalením øeèi, problémy s porozu-mìním komplexním vìtám a hledáním slov. V pozdìjších stadiích je postiženo i opaková-ní slov a porucha ústí vìtšinou v úplný mutizmus. Na rozdíl od øeèových variant u FTLDmají vìty pacientù s AN sice zjednodušenou, ale vìtšinou správnou syntaktickou struktu-rou bez agramatizmù, rovnìž nedochází k tak rozsáhlému komolení slov jako u FTLD. NaMR pak nacházíme degeneraci temporoparietálního pomezí dominantní hemisféry. I pøesuvedené rozdíly není v klinické praxi odlišení øeèových forem FTLD a AN snadné.

� „Frontální varianty“ AN s dominujícím postižením exekutivních funkcí, jako je plánování,øešení problémù a schopnost zmìny nastavení. V tomto pøípadì je maximum neurodege-nerace ve frontálních lalocích a rozlišení FTLD mùže být zejména v poèáteèních stadiíchobtížné. Na rozdíl od FTLD nebývají ve stadiu lehké demence u AN v popøedí poruchychování a sociálních interakcí, ale dysexekutivní syndrom s poruchou logického myšlení,které jsou v tomto stadiu èasto naopak výraznìjší než u FTLD (Woodward et al., 2010).

12


Alzheimerova choroba v MKN-10

V neurologické praxi lékaø kóduje G30:� G30.0 Alzheimerova nemoc s èasným zaèátkem (zaèátek obvykle ve vìku pod 65 let),� G30.1 Alzheimerova nemoc s pozdním zaèátkem (zaèátek obvykle ve vìku nad 65 let),� G30.8 Jiná Alzheimerova nemoc,� G30.9 Alzheimerova nemoc NS.

Demence je syndrom, jenž se rozvinul následkem chronického èi progresivního onemoc-nìní mozku. Základním projevem demence je narušení kognitivních funkcí pøi zachování vì-domí. Deficit kognitivních funkcí je natolik závažný, že je jím omezena až znemožnìna sobì-staènost, tedy vykonávání bìžných i instrumentálních denních aktivit, samostatnéfungování. Podle v ÈR užívané Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10, 1992) je za domi-nantní pøíznak u demence u Alzheimerovy choroby (AN) považována porucha pamìti. V nì-kterých pøípadech se pøed výrazným zhoršením kognitivních funkcí objeví behaviorální obtí-že – snížená kontrola emocí, poruchy nálady, snížená inhibice a nepøimìøené chování.

Demence je obecnì øazena mezi organické duševní poruchy, tedy duševní poruchy,u nichž mùžeme prokázat jejich etiologii. Etiologie demencí je dána onemocnìním, úrazemnebo jiným poškozením mozku, které vedou ke stálé nebo pøechodné mozkové dysfunkci.Nejèastìjší pøíèinou demence støedního a vyššího vìku je Alzheimerova choroba. PodleMKN-10 je pro stanovení diagnózy demence podmínkou trvání poruchy po nejménì 6 mì-sícù.

V rámci duševních poruch se setkáme se znaèením demence u Alzheimerovy chorobyF00:� F00.0 Demence u Alzheimerovy choroby s èasným zaèátkem (tzv. presenilní forma

s nástupem pøíznakù pøed 65. rokem života),� F00.1 Demence u Alzheimerovy choroby s pozdním zaèátkem (nástup pøíznakù po

65. roce života (vèetnì),� F00.2 Demence u Alzheimerovy choroby, atypický nebo smíšený typ.

Etiologie je nicménì zøejmì stejná, a proto ji nìkdy klinici podle doby poèátku onemocnì-ní nerozlišují.

Mírnou kognitivní poruchu nalezneme pod jinými duševními poruchami vznikajícími ná-sledkem onemocnìní, poškození nebo dysfunkce mozku nebo následkem somatickéhoonemocnìní:� F06.7 Mírná kognitivní porucha.

Vzhledem k mìnícímu se pohledu na Alzheimerovu chorobu jako na celoživotní onemoc-nìní je vhodné v klinické praxi vycházet spíše z platných diagnostických kritérií pro diagnos-tiku Alzheimerovy choroby a tato kritéria pøizpùsobovat sazebníku výkonù v MKN-10, kteráje svým rozdìlením v souèasné podobì již zastaralá.

V klinické praxi se setkáváme s dìlením prùbìhu choroby na stadia:– poèáteèní,– støednì pokroèilé,– tìžké èi terminální (demence pøi AN).

� V poèáteèním stadiu dochází vìtšinou k narušení uèení se novým informacím (zhoršujese ukládání do pamìti a poté i výbavnost, nápovìda mùže být ještì úèinná). Pacient je

13


vìtšinou plnì sobìstaèný, není nebezpeèný sobì ani svému okolí. V této fázi mùže potøe-bovat urèitou podporu, pøipomínky èi rady.Neuropsychologické vyšetøení obsahuje screeningovou metodu a baterii testù.

� Ve støedním stadiu (støednì pokroèilém) se prohlubuje deficit pamìti, kdy si pacient vy-baví jen hluboce vštípené informace. Nebývá orientován èasem ani místem. Sobìstaè-nost je vážnì narušena. Pacient potøebuje pomoc a dohled.V této fázi postaèí ovìøení kognitivního stavu pomocí jednoduchého screeningového tes-tu (MMSE).

� V tìžkém stadiu dochází k témìø úplné ztrátì pamìti, pacient si vybaví jen kusé útržky in-formací a novému se nedokáže nauèit. Nepoznává ani blízké osoby a je zcela nesobìstaè-ný. Potøebuje péèi. Neuropsychologické vyšetøení z bìžného klinického hlediska postrádásmysl.

14


Komunikace mezi lékaøem a psychologem

Lékaø žádá neuropsychologické vyšetøení pro upøesnìní diagnostického procesu. V pøípadìpodezøení na poèínající kognitivní deficit èi demenci by se k lékaøi postupnì mìly sejít zprá-vy z dalších odborných vyšetøení (zobrazovacích technik, biochemie). Na základì svého kli-nického úsudku a tìchto zpráv by mìl pak dospìt k diagnóze, která je u AN pouze s „urèitoupravdìpodobností“. Definitivní potvrzení AN je možné teprve po smrti na základì zjištìnéneuropatologie.

Neuropsychologické vyšetøení je tedy jedno z vyšetøení dùležitých pro stanovení prav-dìpodobné diagnózy pacienta.

V praxi se setkáváme s žádostmi o vyšetøení kognice od praktických lékaøù vèetnì lékaøùpøi domovech pro seniory (a domovech se zvláštním režimem), neurologù a psychiatrù.

Neuropsychologické vyšetøení by mìlo v pøípadì AN obsahovat odpovìdi na dvì základ-ní otázky:

� Je kognitivní výkonnost pacienta pøimìøená vìku a vzdìlání?Zodpovìdìt tuto otázku je dùležité zejména u pacientù se stížností na pamìť, kteøí jsouještì zcela sobìstaèní. U tìchto subjektù je velmi èasto obtížné na základì anamnézy,screeningových testù a neurologického vyšetøení urèit, zda je pacient kognitivnì altero-ván èi má pouze kognitivní deficit, který je dùsledkem normálního stárnutí, popøípadì jedepresivní, a neuropsychologické vyšetøení neuropsychologickou baterií je v tomto pøí-padì stìžejní. V pøípadì nálezu alterace je dále cenné zjistit nejpostiženìjší kognitivní do-ménu, a tak odhadnout pravdìpodobnost, že kognitivní porucha je dùsledkem poèínajícíAN.

� Je pøípadná kognitivní porucha typická pro kognitivní deficit u AN?Neuropsychologické vyšetøení by tedy mìlo:� odlišit kognitivní výkonnost pøimìøenou vìku a vzdìlání od kognitivního oslabení, MCI

èi demence,� popsat kognitivní profil pacienta a vyjádøit se k jeho typiènosti èi atypiènosti vzhledem

k typickému projevu AN s ohledem na další projevy onemocnìní pacienta (informacez rozhovoru, pozorování, analýzy neuropsychiatrických symptomù apod.).

V ideálním pøípadì by mìl lékaø specifikovat požadavek vyšetøení (zda jde o vyšetøenísmìøující spíše k diferenciální diagnóze, nebo pro verifikaci kognitivního deficitu v rámcidiagnózy apod.).

Pøi uvažování a psaní závìru je tøeba si uvìdomit, že kvalitní neuropsychologické vyšetøe-ní dokáže urèit míru a profil kognitivního postižení a z toho usoudit na postižení jednotlivýchmozkových struktur, ale nikdy nedokáže s jistotou odhalit pøíèinu poškození. Velmi podobnýtyp postižení jako demence degenerativní etiologie mohou napøíklad vyvolat nìkterá one-mocnìní zánìtlivá (autoimunitní zánìt pøi nìkterých nádorech), mozkové nádory èi cévnímozkové pøíhody. Definitivní urèení pøíèiny obtíží je vždy zodpovìdností lékaøe, který dispo-nuje výsledky všech vyšetøení.

15


Z naší klinické praxe vyplývá, že v neuropsychologickém vyšetøení by mìlo být uvažovánío diagnózách zpùsobujících kognitivní èi jiné obtíže pacienta spíše upozadìno a v žádnémpøípadì by nemìlo být souèástí závìru neuropsychologického vyšetøení. Dùležitý je dùklad-ný popis kognitivních funkcí a obecnì prožívání a chování pacienta.

Z jednotlivých skórù je pro klinika dùležitý zejména výsledek testu MMSE èi MoCA, kteréjsou jedny z mála testù rutinnì používaných lékaøi. Vyšetøení nìkterým z tìchto testù protopovažujeme za dùležitý nástroj komunikace lékaøe a neuropsychologa.

16


Neuropsychologické vyšetøení

K neuropsychologickému vyšetøení kognice bývá pacient poslán neurologem, psychiat-rem, praktickým lékaøem, a to vìtšinou ve fázi MCI èi poèínající demence. V nìkterých pøípa-dech si takové vyšetøení vyžádá senior sám èi na základì doporuèení až nátlaku rodiny èijiných blízkých osob. Neuropsychologické vyšetøení, posouzení kognitivního stavu a potaž-mo sobìstaènosti hraje významnou roli v øízení o pøiznání pøíspìvkù na péèi. Podle toho seliší i kvalita a množství relevantních údajù, se kterými jedinec pøichází k vyšetøení.

Vždy je nutné pamatovat, že rolí psychologa není stanovit diagnózu, neboť je pouze sou-èástí celého diagnostického procesu. V kompetenci psychologa je popsat rozsah a hloubkukognitivního deficitu, pokud jej zjistí. Vedle popisu výkonù kognice mùže naznaèit zdrojedalších psychických obtíží, pokud jsou pøítomny.

V rámci neuropsychologického vyšetøení AN mají vždy zásadní význam klinické metody –pozorování, rozhovor. Zjišťujeme nejen konkrétní údaje o pacientovi, ale sledujeme jeho in-terakci s okolím, pohotovost, obsahovou i formální stránku verbálního vyjadøování atd.

V rámci vyšetøení hodnotíme tzv. ABC demence:A – aktivity denního života, tedy schopnost sobìstaènì vykonávat každodenní èinnosti,B – chování (vèetnì neuropsychiatrických symptomù),C – kognici.

Pøed vyšetøením se ujistíme se, že pacient má brýle, pokud je nosí. Ptáme se vždy na jehosluch (zda nám dobøe rozumí).

Instrukce by mìly být èteny, pøípadnì sdìlovány srozumitelnì, nahlas, radìji pomalus øádnou artikulací. Snažíme se sledovat nonverbální signály, kterými pacient mùže dát na-jevo, že nerozumí. V pøípadì nejasností se doptáme, zda je vše srozumitelné. Pokud pacientinstrukcím nerozumí, nejprve zkusíme instrukci nebo její èást øíci znovu nahlas a pomalu.

Anamnéza a pozorování

Data získáváme pøímo od pacienta, ale i z dostupných lékaøských zpráv a pøedevším, pokudmožno, od blízkých osob pacienta, které mohou relativnì spolehlivì referovat o jeho každo-denním fungování. Bìžným jevem doprovázejícím AN je bagatelizace èi popøení obtíží z dù-vodù studu anebo již selhávající kognice (anosognozie: pacient si nepamatuje èi neuvìdo-muje, že by obtíže mìl), pøípadnì pøisuzování obtíží okolí (obviòují mne, že zapomínám) ažparanoidní závìry (schovávají, kradou mi vìci).

Jako demence mùže imponovat delirium, což je akutní nespecifický organický mozkovýsyndrom, charakteristický souèasnými poruchami vìdomí a kognitivních funkcí. Delirium jeèasté pøedevším u hospitalizovaných starších pacientù, mùže doprovázet nìkteré metabo-lické stavy (napø. malnutrice, hypoglykemie, narušené renální a jaterní funkce), pooperaènístavy. Diferenciální diagnostiku deliria by mìl provést lékaø. Odlišení deliria od demence

17


bývá pøi prvokontaktu v mnoha pøípadech obtížné, dezorientovaný starší pacient mùže býtchybnì oznaèen za pacienta s demencí.

Vyšší vzdìlání a mentální aktivita korelují s nižším výskytem AN. Pøesto je mezi pacientys AN mnoho vysoce vzdìlaných a celoživotnì mentálnì aktivních lidí. U takových osob jemnohdy obtížnìjší stanovit kognitivní deficit pouze na základì jednorázového vyšetøení, ne-boť jim premorbidní kognitivní výkonnost a získané mentální dovednosti poskytují dostateè-nou kognitivní rezervu. Již z tohoto dùvodu je vhodné vyšetøení kognice opakovat, a to asipo 6 mìsících. Mùžeme pak sledovat vývoj – setrvání stavu, zlepšení èi zhoršení výkonu.

Pøi sbìru anamnestických dat se snažíme neopakovat dotazy, na nìž snadno naleznemeodpovìdi ve zprávách od lékaøù. Pacient èi jeho doprovod mùže být iritován neustálým opa-kováním téhož a mùže zaujmout hostilní postoj.

Dùležité body:� Kdo a proè pacienta k vyšetøení poslal?� Jaká je povaha obtíží – jsou subjektivnì referované, anebo jsou referované pouze okolím?� Jak dlouho zmiòované obtíže trvají (je to déle než 6 mìsícù)?� Byl zaèátek obtíží spojen s nìjakou událostí (napø. operací, úrazem, tragickou událostí

v rodinì, odchodem do dùchodu – tedy ztrátou pracovního režimu a pøebytkem volnéhoèasu)?

� Nejvyšší dosažené vzdìlání, typ zamìstnání a volnoèasové aktivity (manuální, intelektuál-nì nároèné apod.)?

� Jaký byl postup obtíží (pomalu, anebo skokovì)?� Každodenní fungování – v práci, doma, ve spoleènosti?� Abúzus – alkohol, léky, historie léèení pro abúzus?

Ve zprávì neurologa se mùžeme orientovat výsledkem Hachinského ischemického skóru(HIS-13) (tabulka 3), který shrnuje typické pøíznaky pro vaskulární etiologii demence versusAN. HIS je nutné brát s urèitou rezervou, není to nástroj, kterým mùžeme samostatnì stano-vit etiologii zjištìného syndromu demence.

Tabulka 3 Hachinského ischemický skór

body HIS-13

náhlý zaèátek pøíznakù demence 2

deteriorace kognitivních schopností ve skocích 1

fluktuující prùbìh obtíží 2

noèní zmatenost 1

relativnì zachovaná osobnost 1

deprese 1

somatické potíže 1

emoèní labilita až emoèní inkontinence 1

hypertenze v anamnéze 1

cévní mozková pøíhoda v anamnéze 2

jiné známky aterosklerózy 1

18


body HIS-13

ložiskové neurologické pøíznaky (napø. motorické, fatické) 2

ložiskový neurologický nález (napø. patologické reflexy) 2

hodnocení HIS-13 nìkteré položky mají dotaci 1 bod, jiné 2 body!

0–4 body pravdìpodobnì jde o Alzheimerovu demenci

5–6 bodù nediskriminující skóre, mùže jít o smíšenou demenci

7 a více bodù pravdìpodobnì jde o demenci vaskulárního typu

Pøi odpovìdích bìhem rozhovoru sledujeme:� psychomotorické tempo (rychlost, kolísání),� obsah i formu verbálního vyjadøování (shodují se informace od pacienta s informacemi ze

zpráv èi od jeho blízkých, plynulost projevu, hledá slova, pøiléhavost vyjadøování, boha-tost vyjadøovacích prostøedkù),

� emoèní stabilitu (reakce na selhání pøi testech, plaètivost, iritabilita, popøení selhání, pøe-nesení viny za selhání),

� únavnost bìhem vyšetøení (schopen absolvovat baterii testù),� náhled na obtíže,� spolupráci a motivaci podat optimální výkon.

Pøi zjišťování kognitivních obtíží a souvisejících projevù bìhem každodenního fungováníklademe i otázky s pøíklady možných selhání. Prostý dotaz „Máte obtíže s pamìtí?“ nestaèí,až teprve na základì ilustrujících pøíkladù zjistíme stav:� premorbidní kognitivní výkonnost – jak fungoval pacient døíve,� hledání správných výrazù,� obtíže zapamatovat si nedávné události,� dodržování termínù schùzek,� opakuje se (opakuje sdìlení èi otázky),� nedokáže sledovat nit vyprávìní pøi èetbì èi poslechu,� hledání vìcí, ukládání na nevhodná místa,� schopnost orientace v prostoru, samostatné cestování.

Nìkteré kognitivní obtíže jsou výraznìji asociovány s pøípadným kognitivním deficitemnež jiné. Napøíklad obtíže typu zapomínám jména osob, nevím, kam jsem si položil klíèe, za-pomnìl jsem, proè jsem šel do kuchynì, apod. jsou obtíže, které nejsou asociovány s objek-tivním kognitivním deficitem. Naopak citlivými položkami pro rozvoj kognitivního deficitujsou stížnosti typu: ztratil jsem se v okolí svého domova, zapomnìl jsem, jak používat klíèe,zapomnìl jsem vypnout sporák, nezvládám sledovat konverzaci v televizi. Tyto obtíže jsouvelmi èasto signálem poklesu kognitivní výkonnosti a signalizují riziko pøítomnosti neurode-generativního onemocnìní.

Jako vodítko pro druhy kognitivních selhání mùžeme použít nìkterý z dotazníkù:� kognice: Dotazník každodenní pamìti (EMQ) nebo

Dotazník kognitivních selhání (CFQ) aj. (napø. Preiss & Køivohlavý, 2009),� sobìstaènost: Dotazník funkèního stavu (FAQ),

Dotazník sobìstaènosti (DAD-CZ) aj.

19


Neuropsychiatrické symptomy

Bìhem vyšetøení zjišťujeme rovnìž pøítomnost neuropsychiatrických symptomù (NPS) èilišíøeji poruch chování a zmìn v osobnosti (behaviorální a psychologické symptomy demen-ce – BPSD):� depresivita,� psychotické symptomy (halucinace, bludy),� apatie,� agitovanost, hyperaktivita,� paranoia,� sociální nepøimìøenost (odbrždìné chování, dùvìøivost, obtìžování okolí),� agresivita (verbální, fyzická, reaktivní nebo spontánní),� insomnie, poruchy cyklu spánek-bdìní,� poruchy stravování (ztráta chuti k jídlu, pøejídání atd.).

Mezi èasto pozorovaný jev u pacientù s demencí patøí úzkostnost (Franková, 2012). Mùžese pøekrývat s jinými neuropsychiatrickými symptomy. Zvýšená úzkostnost hraje roli i pøineuropsychologickém vyšetøení: pacient se nedokáže dobøe soustøedit na úkoly, mùže seobávat selhání, cítí diskomfort, a proto nemusí dobøe spolupracovat a vyšetøení kognice sestává nevalidní.

Deprese u demence a pseudodemence

Jako demence mùže nìkdy imponovat deprese. V takovém pøípadì mùžeme hovoøit o tzv.pseudodemenci. Pacientovy kognitivní funkce se jeví jako narušené, pùsobí zpomalenì, máobtíže se rozhodovat, iniciovat jednání, nesoustøedí se, selhává pamìť apod., ale dùvodemnení organická duševní porucha, ale klinická deprese.

Deprese se však vyskytuje i u osob s demencí èi s MCI, a to ve vyšší míøe, než je tomuu obecné populace (Lyketsos et al., 2011). Tyto dvì poruchy se mohou vyskytovat nezávislena sobì nebo i spoleènì.

Pøi podezøení na kognitivní poruchu bychom mìli vždy provést screening deprese. V ta-bulce 4 níže uvádíme nìkteré typické prùvodní jevy, jež nám pomáhají pøi rozlišení demencea pseudodemence, tedy deprese imponující jako demence (Höschl, 1999; Kerwin, 2009).

20


Tabulka 4 Typické prùvodní jevy k rozlišení demence a pseudodemence

demence deprese (pseudodemence)

anamnéza spíše plíživý zaèátek (AN),stav trvá > 6 mìsícù

relativnì náhlý zaèátek obtíží,stav trvá < 6 mìsícù

plochá, promìnlivá nálada pøetrvávající depresivní nálada

chování odpolední pesima dopolední pesima

obtíže s pamìtí bagatelizuje èipopírá

obtíže s pamìtí zmiòuje èi zdùrazòuje

v poèátcích zachovanépsychomotorické tempo

zpomalené psychomotorické tempo

poruchy orientace plnì orientován, obtíže s koncentracípozornosti

snaží se odpovìdìt, ale chybuje nesnaží se, odpovìdi typu „nevím“

bludné myšlení paranoidní –okrádání, sledování, úkorné

bludné myšlení mikromanické:insuficientní, autoakuzaèní,hypochondrické

hledání výrazù – chudší vyjadøování,nepøiléhavé odpovìdi

zpomalené reakce na dotazy, pomalejšíodpovìdi

porucha vizuokonstrukèníchschopností, ideomotoriky

vizuokonstrukèní schopnostii ideomotorika jsou zachovány

po podáníantidepresiv

kognitivní výkon beze zmìny celkové zlepšení stavu vèetnì kognice

Odhady výskytu deprese u seniorské populace se rùzní. U institucionalizovaných seniorùje však vždy vyšší než u seniorù žijících samostatnì. Velká deprese je zároveò rizikovým fak-torem pro institucionalizaci (tabulka 5).

U geriatrické deprese vídáme èasto atypický klinický obraz. To mùže být jedním z dùvodù,proè deprese bývá èasto nerozpoznána, a tudíž i neléèena. U starších osob se spíše setkámese stížnostmi biologické povahy, jako je malá chuť k jídlu èi špatný spánek, somatické boles-ti èi celková únava, než se stížnostmi na depresivní náladu èi smutek. Na dotaz také senioøispíše pøipustí ztrátu zájmu èi radosti z obvyklých aktivit a èastìjší jsou stížnosti na podráždì-nost èi urèitý neklid. Velmi èastou formou deprese vyššího vìku je deprese s apatic-ko-abulickými rysy, jejímž dùsledkem mùže být závažná malnutrice. U starších osob je takézvýšené riziko úmrtí v dùsledku suicidia èi somatických komplikací (Holmerová, Jarolímová,& Suchá, 2007).

Pøi skóru Mini-Mental State Examination (Folstein, Folstein, & McHugh, 1975) MMSE < 15je doporuèeno používat Cornellskou škálu deprese u demence (CSDD) namísto Geriatrickéškály deprese GDS (Alexopoulos, Abrams, Young, & Shamoian, 1988; Sheikh, & Yesavage,1986). GDS, pùvodní 30položková, 15položková varianta i kratší, je jednou z nejpoužívanìj-ších screeningových škál u geriatrické populace.

21


Tabulka 5 Rizikové faktory pro vznik depresivní poruchy u osob s demencí(Brown, Raue, Halpert, Adams, & Titler, 2009)

� pøedchozí epizoda depresivní poruchy

� závažné psychosociální události, jako úmrtí milované osoby, rozluka manželství, rozvod

� chronické obecné zhoršení zdravotního stavu

� závislost na lécích a jiných substancích

� deprese v rodinné anamnéze

� ženské pohlaví

� ztráta sobìstaènosti

� akutnì invalidizující stavy (napø. infarkt myokardu, mrtvice apod.)

� tìlesná invalidita

Administrace a vyhodnocení GDS-15 trvá 3–7 minut. Èeská verze GDS-15 je dostupnánapø. v Testovníku – souboru testù pro gerontologii (Holmerová, 2003). Uvedeny jsoui cut-off skóry (10 = témìø jistá deprese). GDS bývá vhodným screeningovým nástrojemi pro rozpoznání deprese u pacientù s mírnou až støednì pokroèilou demencí (odpovìdi odpacienta a blízké osoby).

CSDD poskytuje více informací o symptomech èastých u geriatrické deprese vèetnì aty-pických projevù pøi podezøení na depresi u osoby s demencí. Na základì dvou polostruktu-rovaných rozhovorù s klientem i blízkou osobou vyplní klinický pracovník míry 19 sympto-mù vztahujících se k náladì, chování, fyzickým projevùm, cyklickým funkcím a myšlení.

K CSDD nebyl vydán oficiální manuál, ale na internetu je volnì k dispozici i s poznámkamiautora k administraci. Administrace a vyhodnocení trvá cca 30 minut (20 minut blízká soba,10 minut klient). Metoda je vhodná i pro použití u starších osob bez demence (viz pøílohu).

Vyšetøení kognice

Na úvod vyšetøení kognice vybereme screeningový nástroj, v pøípadì podezøení na mírnoukognitivní poruchu zvolíme nároènìjší Montrealský kognitivní test (MoCA). V pøípadì pode-zøení na syndrom demence zvolíme Mini-Mental State Examination (MMSE) (tabulka 6).

Tabulka 6 Hodnocení MMSE

30–27 bodù normální kognitivní funkce (mùže se jednat o MCI )

26–25 bodù hranièní nález (mùže jít o MCI nebo poèínající demenci)

24–18 bodù lehká demence

17–6 bodù støednì tìžká demence

0–5 bodù tìžká demence

U MMSE i MoCA si musíme být vìdomi, že test je citlivý na vìk a vzdìlání. Mladší senioøia vzdìlanìjší senioøi budou dosahovat vyššího skóre.

22


V souèasné dobì je právì skór MMSE (pøi MMSE 25–13 bodù) zásadní pro preskripci ko-gnitiv. Kognitiva (inhibitory acetylcholinesterázy a memantin) jsou v souèasnosti jediné do-stupné léky, které u nìkterých pacientù v èasných až støedních stadiích AN dokáží zpomalitprùbìh nemoci a doèasnì zmírnit symptomy.

MMSE a MoCA jsou pouze screeningovými nástroji a nemohou nahradit komplexní neu-ropsychologické vyšetøení, které je nutné pøi podezøení na MCI èi lehkou až støednì tìžkoudemenci.

Další informace o screeningu demence jsou popsány napø. v pøipravované monografiiGerontologie – souèasné otázky z pohledu biomedicíny a spoleèenských vìd èi v èasopiseNeurologie pro praxi (Rektorová, 2011).

Neuropsychologická baterie

Baterii testù pak volíme podle závažnosti odhadovaného kognitivního deficitu. Èím menšíodhadovaný kognitivní deficit, tím je baterie komplexnìjší. U osob s jasnými známkamihlubšího kognitivního deficitu (anamnéza, rozhovor, screening) buï další testování vyne-cháme, anebo volíme jen nejjednodušší testy (test hodin, seznam slov).

V pøípadì podezøení na lehkou demenci volíme baterii kratší než u podezøení na MCI, ne-boť pacient nebývá schopen absolvovat delší a nároènìjší vyšetøení, které pak pozbývá vali-dity a tedy významu. Cílem vyšetøení pacienta pak není pouze identifikovat pamìťový defi-cit, a nevolíme tedy napø. Wechsler Memory Scale (WMS), ale vybereme testy, pomocínichž dokážeme hodnotit kognitivní funkce:� pamìť deklarativní – ukládání do pamìti a retenci, vybavení volné a vybavení s nápovìdou,� vizuoprostorové funkce,� fatické funkce, øeè,� pozornost a pracovní pamìť,� exekutivní funkce.

V rámci baterie bychom vždy mìli zaøadit testy s køivkou uèení a oddáleným vybavením.Do èasu mezi prezentací stimulù a oddáleným vybavením nevkládáme testy zatìžující stej-nou doménu. Tedy napø. do testù verbálního uèení (seznamu slov) nevložíme další verbálnítesty, ale napø. test hodin, TMT apod.

Obecné hodnocení kognice

V pøípadech èasového nedostatku nebo nemožnosti zatížit pacienta delší baterií mùžemezvolit i poloscreeningové metody obecného zhodnocení kognice, napøíklad Mattisovu škáludemence II (Dementia Rating Scale – DRS 2). V rámci testu hodnotíme 5 oblastí: pozornost;behaviorální iniciaci a perseveraci, konstrukci, konceptualizaci a pamìť.Upozornìní: Mùže nastat i delší období, po které se u pacienta s AN skóre DRS nemìní.

Pamìť deklarativní

Volíme test, který nám poskytne informaci o schopnosti uèení, schopnosti ukládání do pa-mìti a retenci, s bezprostøedním i oddáleným volným vybavením materiálu a pokud možnoi informací o efektu kódovaného ukládání a funkci nápovìdy. Užiteèná je i rekognice verbál-ního i neverbálního materiálu.

Obtíže v deklarativní pamìti se promítají i do testù orientace (proto jsou testy orientaceèasem a místem souèástí screeningových metod).

23


Pøíklady testù:– pamìťový test uèení (AVLT, CVLT, PVLT, WMS-III subtest Seznam slov),– povídka (subtest Logická pamìť z WMS-III nebo WMS-abr),– Grober-Buschke 16obrázkový test (Enhanced Cued Recall, také v 7minutovém testu),– Brief Visuospatial Memory Test – Revised (BVMT-R).

Typický nález pøi AN:– nízký skór volného vybavení,– plochá èi kolísavá køivka uèení,– výskyt konfabulací,– oddálené vybavení s poklesem oproti bezprostøednímu,– kategoriální (sémantická) nápovìda bez efektu (nápovìda nezlepší výkon volného vybavení),– chyby v rekognici (nepoznává cílové podnìty, chybnì oznaèuje ne-cíle),– chyby ve vybavení i ve familiaritì.

Pamìť autobiografická. Nebývá v poèátcích zøetelnì narušena, co se týèe staropamìti. Pa-mìť na nedávné události, novopamìť, bývá zasažena mnohem døíve (napø. neschopnostvzpomenout si, co pacient dìlal o posledním víkendu). Nutné je brát v úvahu možnost fabu-lace. Pacient mùže celkem pohotovì odpovídat na otázky týkající se dávné minulosti a mù-žeme usoudit na bezproblémové vybavování z autobiografické staropamìti, ale odpovìdinemusí být správné. Je vhodné odpovìdi verifikovat.

Pamìť sémantická. Bývá zasažena pozdìji než pamìť epizodická, a proto mùžeme v testechv podstatì znalostních (napø. subtest WAIS-III Informace) v èasných stadiích shledat nor-mální výkon.

Pamìť procedurální

Bývá ušetøena až do pozdìjších stadií. Výpadky procedurální pamìti mají zásadní vliv nasnížení sobìstaènosti pacienta.

Vizuoprostorové funkce

Testy vizuoprostorových schopností èasto vyžadují i zapojení vizuokonstrukèních doved-ností a ve svých složitìjších variantách jsou významnì ovlivnìny exekutivními funkcemi.

Pøíklady testù:– Reyova-Osterriethova komplexní figura ROCFT (Meyers & Meyers, 1995),– Test hodin,– subtest Kostky WAIS-III.

Typický nález pøi AN:– zhoršený výkon pøi volné kresbì v testu hodin v pozdìjších stadiích AN,– pøekreslení ROCFT mùže být bez nápadností,– deficitní oddálené vybavení ROCFT,– nízký efekt rekognice u ROCFT,– chabý výkon v testu Kostky, splnìny bývají pouze lehèí položky.

24


Fatické funkce, øeè

Mezi testy fatických funkcí øadíme testy pojmenování pøedmìtù èi obrázkù a testy slovníprodukce. Mùžeme zaøadit i test psaní pøi podezøení na jinou etiologii kognitivních obtíží.

Pøíklady testù:– Bostonský test pojmenování (BNT) – zatím nejsou k dispozici èeské normy,– Sémantická/kategoriální verbální fluence, napø. kategorie zvíøata,– Podobnosti (subtest WAIS-III).

Typický nález pøi AN:– zhoršená výbavnost názvù u BNT, nepomáhá fonemická nápovìda– sémantické parafráze èi opisy souvislostí namísto pojmenování u BNT,– zhoršený výkon v kategoriální verbální fluenci, zejména v oblastech nároèných na shluko-

vání (clustering) pojmù a jejich vyhledávání ve slovní zásobì.

Pozornost a pracovní pamìť

Mùžeme sem øadit i testy mentální kontroly.

Pøíklady testù:– Trail making test A (TMT A) – testuje pozornost, psychomotorické tempo,– Trail making test B (TMT B) – testuje pracovní pamìť + exekutivní funkce,– subtest Kódování symbolù WAIS-III – testuje psychomotorické tempo, pozornost),– subtest Opakování èísel popøedu WAIS-III, WMS-III – testuje krátkodobá pamìť, pozor-

nost,– subtest Opakování èísel pozpátku WAIS-III, WMS-III – testuje pracovní pamìť, pozornost.

Typický nález pøi AN:– TMT A mùže být bez nápadností,– deficit v Opakování èísel pozpátku, Opakování èísel popøedu mùže být bez nápadností,– výraznì delší èas v TMT B, je pøítomna chybovost, ale nedominuje deficit v set shiftingu –

schopnosti zmìny nastavení mentálního procesu.

Exekutivní funkce

Metody vyšetøení exekutivních funkcí se pøekrývají mj. s metodami pro vyšetøení pozornos-ti, pracovní pamìti, vizuokonstrukèních schopností.

Pøíklady testù:– Reyova-Osterriethova komplexní figura (ROCFT) (Meyers & Meyers, 1995),– Test hodin,– subtest Kostky WAIS-III,– Trail making test B (TMT B),– Stroopùv test,– Fonemická verbální fluence – N, K, P.

Typický nález pøi AN:– výraznì delší èas v TMT B, je pøítomna chybovost, ale nedominuje deficit v set shiftingu –

schopnosti zmìny nastavení mentálního procesu,

25


– váhání pøi zapoèetí aktivity u fonemické verbální fluence,– deficitní plánování vizuokonstrukèních úloh,– zhoršená inhibice v 3. subtestu Stroopova testu – chybovost, mùže zapomenout zadání

v prùbìhu testu,– nevyrovnaná produkce bìhem minuty v fonemické verbální, tzn. pokles schopnosti udr-

žet aktivitu, „maintenance“,– standardizovaný skór fonemické verbální fluence mùže být vyšší než skór sémantické ver-

bální fluence, pøevládají problémy se shlukováním (clusteringem).

Závìry vyšetøení a diferenciálnì diagnostické úvahy

� Mírná kognitivní poruchaPro neuropsychologickou diagnostiku MCI jsou platná pùvodní Petersenova kritéria (Peter-sen, Smith, Waring, Ivnik, Tangalos, & Kokmen, 1999). Sobìstaènost není nijak narušena,bývají pøítomny subjektivní stížnosti. Doporuèovaný cut-off skór v podobì poklesu o –1 až–1,5 standardní odchylku (SD) alespoò v jedné doménì kognice je pouhým vodítkem a roz-hodnutí o signifikantním kognitivním zhoršení se ponechává na klinickém úsudku. Vhodnémùže být pøiøazení vždy dvou testù k jednotlivým kognitivním doménám. Doména je pova-žována za narušenou v pøípadì, že výkon je zhoršen v obou testech, a to v pásmu od –1 až–2 SD.

V souèasné dobì se razí komplexní etiologický koncept MCI pøi AN. Více o neuropsycho-logii MCI v èlánku autorù v Èeskoslovenské psychologii (Nikolai, Bezdíèek, Vyhnálek, & Hort,2012).

� Alzheimerova choroba èi demence u ANNarušena bývá vážnì ve vìtšinì pøípadù doména pamìti (typická amnestická forma AN)a nìkterá z dalších domén kognice. Na základì kognitivního deficitu je narušena sobìstaè-nost, každodenní fungování jedince. Mohou se objevovat neuropsychiatrické symptomy.Subjektivní stížnosti nemusí být pøítomny dùsledkem anosognozie.

Je dobré mít na pamìti, že AN má i své neamnestické prezentace (napøíklad frontální va-rianta AN, která se projevuje èasným narušením exekutivních funkcí, nebo logopenická va-rianta AN, kde jsou narušeny primárnì fatické funkce.

Pokud jsou v popøedí behaviorální symptomy svìdèící pro prefrontální syndrom (odbrž-dìné chování, familiárnost, ztráta empatie aj.) a dysexekutivní syndrom (deficit iniciace, plá-nování aktivit, rozhodování apod.), uvažujeme o frontotemporální demenci (FTD) neboli be-haviorální formì frontotemporální lobární degeneraci (FTLD). Pokud jsou zasaženypøedevším øeèové funkce, uvažujeme o sémantické demenci èi primární progresivní afázii(Rektorová, 2006; Vyhnálek, Škoda, Varjassyová, & Hort, 2005).

Pokud zjistíme fluktuující kognitivní schopnosti s výraznými zmìnami pozornosti, reku-rentní detailní a dobøe formované zrakové halucinace, a tøes – spontánní motorické projevyparkinsonizmu, uvažujeme o demenci s Lewyho tìlísky (Konrád, 2004).

Pro vaskulární etiologii svìdèí náhlý poèátek, neurologické symptomy (Hachinskéhoischemické skóre), pamìť nemusí být narušena, spíše zjistíme deficit ve vizuokonstrukè-ních/exekutivních úlohách. O podezøení na vaskulární etiologii bude nejspíše zmínka od lé-kaøe posílajícího k vyšetøení kognice.

26


Zpráva, nález

Aèkoliv neexistuje závazná èi standardní podoba neuropsychologického nálezu u pacientùs neurodegenerativním onemocnìním, v Kognitivním centru 2. LF UK a FN Motol se auto-rùm osvìdèil standardizovaný vzor typické zprávy u pacientù s kognitivními obtížemi, pøeja-tý z klinické zkušenosti neuropsychologù pracovištì a konzultovaný se zahranièními praco-višti. Autory manuálu k psaní závìreèné zprávy, který naleznete níže, jsou Tomáš Nikolaia Eva Rubínová-Literáková.

Zpráva shrnuje psychomotorickou analýzu s výètem použitých testù a jejich normativnímurèením a klinickou analýzu chování pacienta a slouží jako podpora pro diagnostickou úva-hu kognitivního týmu pøi hodnocení všech dostupných vyšetøovacích metod obvykle v po-dobì neurologického vyšetøení, neuropsychologického nálezu, výsledkù zobrazovacíchtechnik a analýzy krve èi likvidu. Není tedy urèena primárnì pro pacienta.

� Obecné pokyny k vyšetøení a psaní zprávyV popisu chování se držíme pokud možno pøirozeného jazyka, vždy uvádíme ve zprávì jmé-no pacienta (napø. pan Novák uvádí, že…) v každé èásti zprávy, nikoliv slovo pacient, klientaj. Ve vhodném pøípadì mùžeme zachytit i pøímou øeè.

Anamnéza

Uvádíme vždy rodinnou anamnézu, sociální anamnézu, pracovní anamnézu, osobní ana-mnézu, abúzus, lateralitu (nebo spíše „rukost“) podle informací pacienta i jeho doprovodu,verifikujeme analýzou zdravotní dokumentace pacienta.

Chování pøi vyšetøení

Vyjadøujeme se k tìmto bodùm:� orientovanost osobou, místem, èasem,� vigilita, lucidita,� pacient pøišel sám, nebo s nìkým (s kým),� verbální projev: bez poruchy øeèi, porucha øeèi expresivní/receptivní – fluentní/nonfluent-

ní, porucha artikulace øeèi (dysartrie), objevují se fonemické/sémantické parafázie, agra-matizmy,

� myšlení: koherentní, zabíhavé, s opakováním aj.,� nálada: dobrá, subdepresivní, depresivní odklonitelná/neodklonitelná,� aktuální úzkost (zjevné projevy – jaké?),� psychomotorické tempo: v normì/zpomalené/zrychlené/fluktuující,

27

Zpráva, nález

� chování: bez nápadností, prefrontální aj.� další pøípadné nápadnosti, kompliance, snažil se v testech?

Psychometrická èást: výèet testù a dosaženýchvýsledkù

� Obecné pokyny k zapisování výsledkùU všech testù, kde je to možné, zapište standardní odchylky, percentily, profilové skóry, pøí-padnì jiné standardizované skóry, které jsou v normách u pøíslušného testu uvedeny.

Standardní odchylku lze dopoèítat u testù, kde nižší skór znamená horší výsledek takto:

skór v testu – prùmìrná hodnotaro daný vìk (a vzdìlání)

standardní odchylka (SD).

U skórù, které jsou mírou èasu, za který subjekt zvládne úkol, a kde tedy vyšší skór zname-ná horší výsledek (TMT, Stroopùv test) odeèítáme skór testu od prùmìrné hodnoty.

Standardní odchylky uvádíme vždy v intervalech po hodnotì 0,5 a zapisujeme je ve for-mátu „pod“ nebo „<“ horní hranièní hodnotou daného intervalu. Napøíklad:– norma vychází –1,2 SD, zapište: pod nebo < –1 SD,– norma vychází –1,8 SD, zapište: pod nebo < –1,5 SD,– norma vychází –2,1 SD, zapište: pod nebo < –2 SD,– obdobnì pro nadprùmìrné hodnoty.

Slovní hodnocení ke standardním skórùm:– vysoký nadprùmìr: hodnoty standardních odchylek � +2, percentilù � 98, profilových

skórù � 18,– nadprùmìr: hodnoty standardních odchylek v rozmezí <+1; +2), percentilù <87; 97>,

profilových skórù <14; 17>;– vyšší prùmìr: hodnoty percentilù v rozmezí intervalu obsahujícího 86. percentil (napø.

83.–89. percentil) a profilový skór 13;– prùmìr: hodnoty standardních odchylek v rozmezí (–1; +1), percentilù <16; 86>, profilo-

vých skórù <8; 12>;– nižší prùmìr: hodnoty percentilù v rozmezí intervalu obsahujícího 16. percentil (napø.

13.–19. percentil), profilový skór 7;– podprùmìr: hodnoty standardních odchylek v rozmezí (–2; –1>, percentilù <3; 15>, pro-

filových skórù <3; 6>;– extrémní podprùmìr: hodnoty standardních odchylek � –2, percentilù � 2, profilových

skórù � 2.

28

Zpráva, nález

Køivka normální distribuce

Shrnutí

Provádíme slovní shrnutí po jednotlivých kognitivních doménách, podkladem je nejen vý-sledek neuropsychologické baterie, ale všechny dostupné informace o pacientovi (pozoro-vání, rozhovor, analýza zdravotnické dokumentace apod.).

Zhodnocení kognitivní výkonnosti (skóry pøevážnì v pásmu prùmìru, podprùmìru, nad-prùmìru):

� celková výkonnost, odchylka od oèekávané premorbidní úrovnì,

� psychomotorické tempo: v normì/zpomalené/zrychlené,

� pozornost a pracovní pamìť:� pozornost auditivní zamìøená: v normì/narušená/výraznì narušená,� pozornost vizuální zamìøená: v normì/narušená/výraznì narušená,� pracovní pamìť: v normì/narušená/výraznì narušená,

� pamìť:� verbální materiál:

– oddálené vybavení: v normì narušené/výraznì narušené,– vybavení s vodítky (funkce nápovìdy): normalizuje výkon/pomáhá, ale nenormali-

zuje/není funkèní,– køivka uèení: stoupající/plochá/fluktuace,– rekognice: v normì/narušená/výraznì narušená,– spontánní výbavnost: v normì/narušená/výraznì narušená,– retence: v normì narušená/výraznì narušená,– kapacita pamìti: v normì/narušená/výraznì narušená,

29

Zpráva, nález

procenta pøípadù

standardní odchylky

kumulativní procenta

percentily

Z-skóry

T-skóry

13 %

1

–4,0 –3,0 –2,0

20 30 40 50 60 70 80

–1,0 0 +1,0 +2,0 +3,0 +4,0

5 10 20 30 5040 60 70 80 9590 99

2,14 %

–4�

0,1 % 2,3 % 15,9 % 50 % 84,1% 97,7% 99,9%

–3� –2� –1� 0 +1� +2� +3� +4�

13,59 % 34,13 % 34,13 % 13,59 % 2,14 % 13 %

� nonverbální materiál:– oddálené vybavení: v normì/narušené/výraznì narušené,– køivka uèení: stoupající/plochá/fluktuace,– rekognice: v normì/narušená/výraznì narušená,– spontánní výbavnost: v normì/narušená/výraznì narušená,– retence: v normì/narušená/výraznì narušená,– kapacita pamìti: v normì/narušená/výraznì narušená,

� exekutivní funkce:� iniciace èinnosti (Start): v normì/narušená/výraznì narušená,� schopnost udržet prùbìh èinnosti (Maintain): v normì/narušená výraznì narušená,� generace/exekuce plánu (Plan): v normì/narušená/výraznì narušená,� schopnost zastavit/ukonèit èinnost (Stop): v normì/narušená/výraznì narušená,� zmìna nastavení (Shift): v normì/narušená/výraznì narušená,

� fatické funkce:� pojmenování: v normì/narušeno výraznì narušeno,� sémantické funkce: v normì/narušené/výraznì narušené,

� vizuospaciální schopnosti:� vizuální konstrukce: v normì/narušené/výraznì narušené,� vizuospaciální funkce: v normì/narušené/výraznì narušené,

� neuropsychiatrické funkce:� depresivní symptomy: bez depresivních symptomù/mírná/støední/tìžká hluboká úro-

veò (pozorování, rozhovor, BDI II, MADRS),� úzkostné symptomy: bez aktuálních úzkostných symptomù/mírná/støední/tìžká/hlu-

boká úroveò (pozorování, rozhovor, STAI), bez symptomù úzkostnosti/mírná/støed-ní/tìžká/hluboká úroveò (pozorování, rozhovor, STAI),

� jiná psychopatologie: bez psychopatologie/uvést halucinace, bludy, poruchy chování,prefrontální chování apod. (pozorování, rozhovor), pøípadné zmìny osobnosti + osob-nostní akcentace,

� sobìstaènost: pozorování, rozhovor, pøípadnì informace od doprovodu pacienta,

� pøípadné další poznámky: ovlivnìní výsledkù nízkou motivací pacienta, podezøení namalingering aj.

Diferenciální úvaha

Podoba kognitivního deficitu (dominující narušení kognitivních procesù a domén), kognitiv-ní profil (subkortikální, frontální, hipokampální apod.) podporuje/nepodporuje hypotézuo kognitivním deficitu u neurodegenerativního onemocnìní nebo jiné pøíèinnì nalezenýchobtíží. Úvaha o pøípadné etiologii zhoršení kognitivní výkonnosti ve smyslu pravdìpodobnélokalizace v mozku (pokud lze urèit) a možné etilogii ve smyslu zpùsobujícího onemocnìní(mnohdy nelze urèit).

30

Zpráva, nález

Závìr

Subjektivní stížnosti na kognice/globální/selektivní kognitivní deficit odpovídající syndromumírné kognitivní poruchy (typ, viz diagnostický algoritmus) nebo syndromu demence (leh-ká/støední/tìžká) s dominujícím postižením (kognitivní funkce + oblast). Bez depresivních,úzkostných symptomù a zjevné psychopatologie/uvést symptomy + úroveò, pokud lze ur-èit. Fatická porucha, zjevné neurologické projevy, zvláštnosti v chování.

Neuropsychologické zhodnocení

Mírné kognitivní oslabení (zjevné oslabení kognitivní domény bez klinické významnosti,konzistence v testech i chování, pravdìpodobný úbytek od premorbidní úrovnì nedosahu-jící hladiny deficitu) specifikace domény.

MCI: viz diagnostický algoritmus v Nikolai et al., 2013 + specifikace domény.

Demence: lehká/støednì tìžká + specifikace domény.

Obsahuje i vyjádøení k sobìstaènosti pacienta – ve kterých oblastech pacient selhává,mùže být pøípadnì nebezpeèný sobì i okolí, kde potøebuje trvalý dohled èi je závislý na po-moci peèujícího. Inspirujeme se materiálem MPSV (viz pøílohu o sociální problematice, kdejsou uvedeny detailní popisy). Hodnotíme tyto oblasti sobìstaènosti/schopnosti zvládattyto základní životní potøeby:� mobilita,� orientace,� komunikace,� stravování,� oblékání a obouvání,� tìlesná hygiena,� výkon fyziologické potøeby,� péèe o zdraví,� osobní aktivity,� péèe o domácnost.

Podle charakteru zakázky vyšetøení (jako souèást posouzení pøi øízení o pøíspìvky na péèi)mùžeme uvést, že vzhledem k trvání a povaze obtíží nelze pøedpokládat zlepšení stavu a žejde tedy o dlouhodobì nepøíznivý zdravotní stav.

Doporuèení

Zpráva mùže obsahovat doporuèení, pokud bylo souèástí zakázky. Jde napø. o doporuèenípro management pacienta, edukaci rodiny, doporuèení pro rehabilitaci – dominující posti-žení + doporuèení pro práci s pacientem, kontakty na spolupracující organizace.

31

Zpráva, nález

Pøíloha

Dostupnost vybraných neuropsychologických metodSociální problematika spojená s Alzheimerovou chorobou

Geriatrická škála depresivity GDS-15Cornellská škála deprese u demence

Dostupnost vybraných neuropsychologických metod

Pøíklady screeningových testù

název hodnocené funkce dostupnost

MMSEMini mental stateexamination

orientace, rozsah pozornosti,pozornost a poèítání, pamìť,øeè

test není volnì dostupný, lzezakoupit pøes:http://www4.parinc.com/

MoCAMontrealský kognitivnítest

prostorová orientacea zruènost, pojmenování,pamìť, pozornost, øeè,abstrakce, pozdìjší vybaveníslov, orientace

volnì ke stažení:www.mocatest.org

ACER-7Adenbrookskýkognitivní test

orientace, pozornost, pamìť,verbální fluence, øeèovéfunkce, vizuokonstruktivnífunkce

Neuropsychologická bateriePsychiatrického centra Praha (2012)– dostupné na:http://www.pcp.lf3.cuni.cz/pcpout/is_knihy_vprodeji.htm

MINI-COG pamìť, pozornost, exekutivnífunkce

volnì ke stažení v originále:http://www.alz.org/documentscustom/minicog.pdf

7MST – 7minutový test orientace, pamìť, konstrukèníschopnosti, øeèové funkce

Pøíklady testù specifických dovedností (funkcí)

kognitivnídoména

testy / oblasti zdroj dostupnost

pamìť AVLTAuditory VerbalLearning test

Neuropsychologická bateriePsychiatrického centra Praha(2012) – dostupné na:http://www.pcp.lf3.cuni.cz/pcpout/is_knihy_vprodeji.htmPsychodiagnostika, Brno:www.psychodiagnostika-sro.cz

PrVLT-12PhiladelphiaVerbal LearningTest

test bude publikován v PCP v roce2014

Logická pamìťWMS III,WMS-abr.

(Wechsler,1997b)

lze zakoupit pøes:www.testcentrum.cz

Grober-Buschke16obrázkový testFCSRT-IR neboECR

(Grober,Buschke,Crystal, Bang, &Dresner, 1988;Ellen Grober &Buschke, 1987)

napø. v rámci 7MST ve formìEnhanced Cued Recall

psychomotorickétempo

Symboly –kódování WAIS-III

(Wechsler,1997a)

lze zakoupit pøes:www.testcentrum.cz

35

Pøíloha

nonverbální testypamìti

BVMT-RBrief VisualMemory TestRevised

(Benedict,Schretlen,Groninger,Dobraski, &Shpritz, 1996)

test není volnì pøístupný, lzezakoupit pøes:http://www4.parinc.com/

ROCFT vybavení (Meyers &Meyers, 1995)


verbální fluence Fonemickáverbální fluenceN, K, P

(Spreen &Benton, 1977)

Neuropsychologická bateriePsychiatrického centra Praha(2012) – dostupné na:http://www.pcp.lf3.cuni.cz/pcpout/is_knihy_vprodeji.htm

pozornosta pracovní pamìť

subtest Opakováníèísel WAIS-III

(Wechsler,1997a)


vizuokonstrukènífunkce

ROCFT Obkreslenífigury


kognitivnídoména

subdoména test (zdroj) dostupnost

exekutivní funkce iniciace Verbálnífluence, N, K, P


plánování ROCFT Neuropsychologická bateriePsychiatrického centra Praha(2012) – dostupné na:http://www.pcp.lf3.cuni.cz/pcpout/is_knihy_vprodeji.htm

programování Clocktest Volnì dostupný

realizace Trail MakingTest (TMT)

(Bezdicek et al.,2012)


36

Pøíloha

ukonèení Stroop TestVictoriaModification(Regard, 1981)

lze zakoupit pøes:http://web.uvic.ca/psyc/test_sales/stroop.php

fatické funkce pojmenování Boston NamingTest (BNT)(Kaplan,Goodglass, &Weintraub,2001; Mack,Freed, Williams,& Henderson,1992)

lze zakoupit pøes:www.proedinc.comwww.testcentrum.cz

porozumìní øeèi Slovník WMS III lze zakoupit pøes:www.testcentrum.cz

37

Pøíloha

Sociální problematika spojená s Alzheimerovouchorobou

Vzhledem k charakteru AN a nutnosti péèe (tj. dohledu i fyzické pomoci) stoupající s postu-pem choroby, se osoby s AN a jejich blízké osoby, peèovatelé, dostávají do situace praktic-kého øešení péèe. Neznalost systému je zúzkostòuje a èasto dochází ke svízelným situacímnásledkem nesprávnì probìhlého procesu žádosti o sociální pøíspìvky.

Odborník setkávající se s osobami s AN a jejich blízkými by se mìl orientovat v základechsociální problematiky spojené s touto chorobou, a to z dùvodù sledování dùležitých para-metrù bìhem vyšetøení, jejich uvedení do zprávy i pro pøípadnou konzultaci pacientovia jeho blízkým.

Níže uvádíme výòatky z dokumentù MPSV i odkazy na nì a také komentáøe vycházejícíz praxe sociálních i zdravotnických pracovníkù (platné v roce 2013) (ÈSSZ, 2011; Pøíspìvekna péèi, 2013).

Pøíspìvek na péèi

Pøíspìvek na péèi je urèen osobám, které z dùvodu dlouhodobì nepøíznivého zdravotníhostavu potøebují pomoc jiné fyzické osoby pøi zvládání základních životních potøeb v rozsahustanoveném stupnìm závislosti podle zákona o sociálních službách. Z poskytnutého pøí-spìvku pak tyto osoby hradí pomoc, kterou jim mùže podle jejich rozhodnutí poskytovatbuï osoba blízká, asistent sociální péèe, registrovaný poskytovatel sociálních služeb, dìt-ský domov nebo speciální lùžkové zdravotnické zaøízení hospicového typu.

Právní úprava

� Zákon è. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znìní pozdìjších pøedpisù� Vyhláška è. 505/2006 Sb., kterou se provádìjí nìkterá ustanovení zákona o sociálních

službách, ve znìní pozdìjších pøedpisù

Podmínky nároku na pøíspìvek na péèi

Nárok na pøíspìvek má osoba starší 1 roku, která z dùvodu dlouhodobì nepøíznivého zdra-votního stavu (DNZS) potøebuje pomoc jiné fyzické osoby pøi zvládání základních životníchpotøeb v rozsahu stanoveném stupnìm závislosti. Tyto stupnì závislosti se hodnotí podlepoètu základních životních potøeb, které tato osoba není schopna bez cizí pomoci zvládat.

Pøi posuzování stupnì závislosti osoby se hodnotí schopnost zvládat tyto základní životnípotøeby: mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tìlesná hygie-na, výkon fyziologické potøeby, péèe o zdraví, osobní aktivity a péèe o domácnost (péèeo domácnost se neposuzuje u osob do 18 let). Bližší vymezení schopností zvládat základníživotní potøeby a zpùsob jejich hodnocení stanoví vyhláška è. 505/2006 Sb.

Øízení o pøíspìvku na péèi

� Øízení o pøiznání pøíspìvku na péèi se zahajuje na základì písemné žádosti podané na tis-kopisu pøedepsaném ministerstvem (žádosti jsou k dispozici na kontaktních pracovištíchkrajských poboèek Úøadu práce nebo na Integrovaném portálu MPSV v sekci Elektronickéformuláøe). Žádost se podává na kontaktním pracovišti krajské poboèky Úøadu práce.Pøíslušnost se urèuje podle místa trvalého pobytu žadatele o pøíspìvek.

� Krajská poboèka Úøadu práce (sociální pracovník) provádí pro úèely rozhodování o pøí-spìvku nejprve sociální šetøení, pøi kterém se zjišťuje schopnost samostatného života

38

Pøíloha

osoby v jejím pøirozeném sociálním prostøedí. Následnì krajská poboèka Úøadu prácezašle pøíslušné okresní správì sociálního zabezpeèení žádost o posouzení stupnì závis-losti osoby. Pøi posuzování stupnì závislosti osoby vychází okresní správa sociálního za-bezpeèení ze zdravotního stavu osoby doloženého nálezem vydaným poskytovatelemzdravotních služeb, z výsledku sociálního šetøení a zjištìní potøeb osoby, popøípadì z vý-sledkù funkèních vyšetøení a z výsledku vlastního vyšetøení posuzujícího lékaøe.

� Na základì tohoto posudku pak krajská poboèka Úøadu práce vydá rozhodnutí o tom, zdase pøíspìvek na péèi pøiznává èi nikoliv. Proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat. Odvoláníse podává k úøadu, který napadené rozhodnutí vydal, o odvolání pak rozhoduje MPSV.

Náš komentáø

� Pøi podání žádosti o pøíspìvek na péèi peèovatel podá i Oznámení o poskytovatelipomoci.� Do formuláøe pøíspìvku na péèi uveïte telefon na peèovatele, nikoli na žadatele (osoba

s demencí již z diagnózy není zcela schopna zajistit dodržení termínu schùzkya porozumìt úèelu).� Pøed vyplnìním formuláøe si zjistìte jména, adresy a kontakt na ošetøující lékaøe,

pøedevším na praktického lékaøe, pøípadnì neurologa èi psychiatra (kdo diagnostikovalsyndrom demence).� Od podání žádosti by se mìl do 30 dnù ozvat sociální pracovník.� Pøi návštìvì sociálního pracovníka je dùležité, aby byl peèující èi osoba blízká

pøítomna, neboť z diagnózy AN vyplývá, že pacient/žadatel není schopen samostatnéhoøešení podobných záležitostí. Èasto je nutná korekce odpovìdí, napø. na otázku, zda ježadatel schopen si sám dojít na WC nebo se umýt – odpoví ano, ale nedodá, že ho musínìkdo dovést, pomoci mu, øíci, že je potøeba se umýt, atd. Žadatelé s AN èasto fabulují,bagatelizují své problémy v pøítomnosti sociálních pracovníkù a bez doptání na detailyse sociální pracovník nedozví reálný stav a pokus o získání pøíspìvku se tak zmaøí.� Pøi nepøiznání nebo pøiznání nižšího stupnì závislosti je lepší se neodvolávat (na vydání

rozhodnutí je pak lhùta 1 rok). Lépe je mìsíc po doruèení rozhodnutí požádat znovuo pøíspìvek èi jeho zvýšení.

Výše pøíspìvku na péèi

Výše pøíspìvku na péèi pro osoby starší 18 let èiní za kalendáøní mìsíc:– 800 Kè, jde-li o stupeò I (lehká závislost),– 4 000 Kè, jde-li o stupeò II (støednì tìžká závislost),– 8 000 Kè, jde-li o stupeò III (tìžká závislost),– 12 000 Kè, jde-li o stupeò IV (úplná závislost).

Formuláøe žádostí o sociální pøíspìvky jsou dostupné nahttps://formulare.mpsv.cz/oksluzby/cs/welcome.

Stupnì závislosti na pomoci jiné fyzické osoby pro osoby starší 18 let:– stupeò I (lehká závislost): z dùvodu DNZS osoba není schopna zvládat tøi nebo ètyøi zá-

kladní životní potøeby,– stupeò II (støednì tìžká závislost): z dùvodu DNZS osoba není schopna zvládat pìt nebo

šest základních životních potøeb,– stupeò III (tìžká závislost): z dùvodu DNZS osoba není schopna zvládat sedm nebo osm

základních životních potøeb,

39

Pøíloha

– stupeò IV (úplná závislost), jestliže z dùvodu DNZS osoba není schopna zvládat devìtnebo deset základních životních potøeb.

Za neschopnost zvládat základní životní potøeby se považuje stav, kdy porucha funkè-ních schopností dosahuje úrovnì úplné poruchy nebo poruchy tìžké, kdy i pøes využívánízachovaných potenciálù a kompetencí fyzické osoby a využívání bìžnì dostupných pomù-cek, prostøedkù, pøedmìtù denní potøeby nebo vybavení domácnosti, veøejných prostornebo s využitím zdravotnického prostøedku nelze zvládnout životní potøebu v pøijatelnémstandardu. Pøijatelným standardem se pøitom rozumí pøijatelnì kvalitní a pøimìøenì spoleh-livé zvládání životní potøeby.

Poznámka: Ne každá tìžká porucha musí zpùsobit neschopnost zvládat základní životnípotøebu. Pokud fyzická osoba zvládá aktivity za použití facilitátorù sama (napø. brýle, slu-chadla, vybavení koupací vany madlem èi sedátkem apod.) bez pomoci druhé osoby, nejdeo neschopnost zvládat základní životní potøebu a tedy ani o závislost v pøíslušné oblasti.

Posuzování schopnosti zvládat životní potøeby

Pøi posuzování stupnì závislosti se hodnotí schopnost zvládat tyto základní životní potøeby:� mobilita,� orientace,� komunikace,� stravování,� oblékání a obouvání,� tìlesná hygiena,� výkon fyziologické potøeby,� péèe o zdraví,� osobní aktivity,� péèe o domácnost.

Mobilita

� Za schopnost mobility se považuje stav, kdy osoba je schopna zvládat vstávání a usedání,stoj, zaujímat polohy, pohybovat se chùzí krok za krokem, popøípadì i s pøerušováním za-stávkami, v dosahu alespoò 200 metrù, a to i po nerovném povrchu, chùzi po schodechv rozsahu jednoho patra smìrem nahoru i dolù, používat dopravní prostøedky vèetnì ba-riérových (tím se míní napø. autobusy se schody, eskalátory v metru apod.).Poznámka: Za chùzi po nerovném povrchu se považuje napø. chùze po chodníku s dla-žebními kostkami; nepovažuje se za ni chùze po lesní cestì, turistické horské stezceapod., protože se nejedná o obvyklou každodenní aktivitu.

� Za neschopnost mobility se nepovažuje chùze, kterou je osoba schopna zvládnout každo-denní pohyb po bytì, tøeba s pøidržováním se nábytku, mimo byt a mimo bydlištì za po-moci opìrných pomùcek, tj. hùlek, francouzských holí a berlí. Zvládnutí chùze v nízkémchodítku mimo byt lze považovat za schopnost mobility. Za neschopnost mobility se všakpovažuje pohyblivost s odkázaností na invalidní vozík, pokud není vozík pro invalidy po-užíván výjimeènì (napø. pouze pøi delších výletech) nebo pouze pøi zhoršení zdravotníhostavu.

� K neschopnosti mobility mohou vést tìžká postižení až úplná ztráta funkce obou dolníchkonèetin na podkladì vrozených nebo získaných vad, bez ohledu na etiologii. Plegie zna-mená, že není pøítomna motorická ani senzorická funkce, pøípadnì je zachována nekom-pletní senzorická funkce, svalová síla 0–1 a tento funkèní nález musí být prokázán na dvou

40

Pøíloha

konèetinách; obèan bývá pro své zdravotní postižení zpravidla odkázán na použití invalid-ního vozíku. Z interních onemocnìní mohou výjimeènì k této neschopnosti vést tìžká(terminální) stadia onemocnìní, pøi kterých fyzická osoba pozbývá schopnost samostat-ného života, napø. globální srdeèní nebo dechová nedostateènost. Ve výjimeèných pøípa-dech mohou k neschopnosti mobility vést poruchy rùstu, které jsou doprovázeny pod-statným omezením pohyblivosti.

Orientace

� Za schopnost orientace se považuje stav, kdy osoba je schopna poznávat a rozeznávatzrakem a sluchem, mít pøimìøené duševní kompetence, orientovat se èasem, místema osobou, orientovat se v obvyklém prostøedí a situacích a pøimìøenì v nich reagovat.

� Za neschopnost orientace se považuje napø. stav, kdy osoba není schopna se orientovatpo bytì, mimo byt a mimo bydlištì (dùm, obydlí), rozpoznávat jiné osoby. Samotná ztrátaorientace v èase, pokud není trvalá a každodenní, neznamená neschopnost zvládat tutoživotní potøebu.

� K neschopnosti orientace mùže vést oboustranná praktická nebo úplná hluchota, praktic-ká nebo úplná slepota, hluchoslepota, pokud ani za pomoci zdravotnických pomùcek ne-umožòuje provádìt bìžné denní aktivity. K této neschopnosti vede také napø. støední, tìž-ká a hluboká mentální retardace, dále støednì tìžká a tìžká demence (MMSE ménì než 15bodù) nebo tìžké psychické postižení s prokazatelnými dlouhodobými tìžkými porucha-mi orientace.

� Za mentální retardaci se považuje pouze porucha intelektu, která je vrozená nebo získanábìhem prvních dvou let života dítìte. Vznikne-li porucha intelektu pozdìji, nejedná seo mentální retardaci, ale jde o demenci. U malých dìtí v pøedškolním vìku nelze spolehli-vì hodnotit IQ. Obtížnì lze stanovit také pøesnou míru závažnosti poruchy intelektu.Z uvedených dùvodù poruchu orientace u dìtí pro poruchy intelektu je nutno posuzovatvelmi individuálnì, na základì odborným nálezem (neurologickým, psychologickým) do-ložených známek opoždìného vývoje a s pøihlédnutím k dalším poruchám, jako napø.k poruchám chování apod.

Komunikace

� Za schopnost komunikace se považuje stav, kdy osoba je schopna dorozumìt se a poro-zumìt, a to mluvenou srozumitelnou øeèí a psanou zprávou, porozumìt všeobecnì použí-vaným základním obrazovým symbolùm nebo zvukovým signálùm, používat bìžné ko-munikaèní prostøedky.Poznámka: K obrazovým symbolùm patøí napø. oznaèení WC obrázkem, svìtla nasemaforu, ke zvukovým signálùm napø. bzuèák na semaforu, klakson auta apod.

� Za neschopnost komunikace lze považovat napø. stav, kdy osoba není schopna øádnì pøi-jímat a vytváøet smysluplné mluvené a písemné zprávy a srozumitelnou øeè ani za použitípomùcek (sluchadel nebo brýlí).Poznámka: Za vytvoøení písemné zprávy pro tyto úèely lze považovat napø. napsání struè-ného sdìlení v rozsahu 1–2 vìt, vèetnì podpisu.

� K neschopnosti komunikace mùže vést praktická a úplná nevidomost obou oèí, praktickáa úplná hluchota, tìžké formy hluchoslepoty, poruchy øeèi pøi tracheostomii, kanylono-sièství, obrna vratného nervu takového stupnì, který znemožòuje øeè, tìžké poruchy arti-kulace s nesrozumitelnou mluvou. K neschopnosti dále mùže vést napø. støední, tìžkáa hluboká mentální retardace s prùmìrnou hodnotou IQ obvykle nižší než 50 nebo støed-

41

Pøíloha

nì tìžká a tìžká demence (MMSE ménì než 15 bodù) a jiné tìžké psychické postiženís prokazatelnými dlouhodobými tìžkými poruchami komunikace.

Stravování

� Za schopnost stravování se považuje stav, kdy osoba je schopna vybrat si ke konzumacihotový nápoj a potraviny, nápoj si nalít, stravu naporcovat, naservírovat, najíst se a napít,dodržovat stanovený dietní režim.

� Za neschopnost stravování lze pokládat stav, kdy osoba není schopna sama si stravu na-porcovat a bez cizí pomoci není schopna pøijímat potravu, nalít si nápoj a napít se. U nì-kterých osob, zejména u osob do 18 let vìku, se posuzuje též neschopnost dodržovat di-etní režim nebo dodržovat speciální stravovací potøeby. Za neschopnost v oblasti dietnístravy se nepovažuje vylouèení nìkterých potravinových alergenù u dìtí, jako napø. ja-hod, oøechù a dalších alergenù, které nejsou každodenními a obvyklými složkami potra-vin. Nepøihlíží se také k potøebì pomoci, dohledu a péèe, která vyplývá z vìku osobya tomu odpovídajícímu stupni biopsychosociálního vývoje.

� K neschopnosti zvládat stravování mùže dojít napø. pøi anatomické nebo funkèní ztrátìobou horních konèetin nebo anatomické ztrátì podstatných èástí obou horních konèetins nemožností využít protézu k uchopení vìcí, pøi praktické a úplné nevidomosti obou oèía také pøi tìžkých duševních poruchách spojených se sociální dezintegrací, kdy jsou naru-šeny stravovací stereotypy. Za neschopnost zvládat stravování lze považovat také nut-nost pøijímat potravu žaludeèní nebo jinou sondou (pøípadnì gastrostomií).

Oblékání a obouvání

� Za schopnost oblékání a obouvání se považuje stav, kdy osoba je schopna vybrat si oble-èení a obutí pøimìøené okolnostem, oblékat se a obouvat se, svlékat se a zouvat se, mani-pulovat s obleèením v souvislosti s denním režimem.Poznámka: Pod termínem manipulace s obleèením v souvislosti s denním režimem se ro-zumí napø. svléknout si sako bìhem dne nebo rozepnout si kalhoty pøi použití WC apod.

� Za neschopnost oblékání a obouvání lze pokládat stav, kdy osoba není schopna øádnéhovýbìru obleèení a obuvi, navlékání, svlékání, nazouvání a vyzouvání ani za použití rùz-ných pomùcek.

� K neschopnosti zvládat oblékání a obouvání mùže dojít napø. pøi anatomické nebo funkèníztrátì obou horních konèetin nebo anatomické ztrátì podstatných èástí obou horníchkonèetin s nemožností využít protézu k uchopení vìcí, výjimeènì onemocnìní páteøes celkovým ztuhnutím a omezením exkurzí hrudníku, praktické a úplné nevidomosti obouoèí, pokud není vytvoøena s využitím facilitátorù dobrá adaptace na toto postižení a taképøi tìžkých duševních poruchách spojených se sociální dezintegrací, kdy jsou narušenytyto stereotypy.

Tìlesná hygiena

� Za schopnost zvládnout tìlesnou hygienu se považuje stav, kdy osoba je schopna použíthygienické zaøízení, mýt si a osušovat si jednotlivé èásti tìla, provádìt celkovou hygienu,èesat se, provádìt ústní hygienu, holit se.

� Za neschopnost tìlesné hygieny nelze pokládat stav, kdy osoba je schopna umývat se,osprchovat, uèesat se nebo peèovat o ústní hygienu za pomoci rùzných pomùcek, jakonapø. pøidržovacích madel v koupelnì, sedáku ve vanì apod.

� K neschopnosti zvládat tìlesnou hygienu mùže dojít napø. pøi anatomické nebo funkèníztrátì dominantní horní konèetiny nebo podstatného omezení funkce dvou horních kon-

42

Pøíloha

èetin rùzné etiologie, pøi anatomické èi funkèní ztrátì jedné nebo obou dolních konèetinnebo pøi jejich podstatném funkèním omezení. Dále k této neschopnosti mùže vést prak-tická a úplná nevidomost obou oèí, pokud není vytvoøena s využitím facilitátorù dobráadaptace na nevidomost, a rùzná tìžká psychická postižení s narušeným stereotypemzvládnout tìlesnou hygienu.

Výkon fyziologické potøeby

� Za schopnost výkonu fyziologické potøeby se považuje stav, kdy osoba je schopna vèaspoužívat WC, vyprázdnit se, provést oèistu, používat hygienické pomùcky.

� Za neschopnost výkonu fyziologické potøeby lze pokládat stav, kdy osoba není schopnabez pomoci druhé osoby øádnì se vyprázdnit, provést oèistu po provedení fyziologicképotøeby, vyhledat WC a používat potøebné pomùcky (absorpèní/stomické/cévky/klyzma).

� Za neschopnost nelze považovat inkontinenci moèe nebo stolice nebo ošetøování stomií,pokud osoba je schopna sama si vymìnit absorpèní pomùcky a oèistit se, nebo retencimoèe a stolice, pokud osoba sama zvládne vyprázdnit se cévkováním, s využitím projíma-del a klyzmatu.

� K neschopnosti zvládat výkon fyziologické potøeby mùže dojít napø. pøi míšní lézi. Pøikompletní míšní lézi se za neschopnost vyprázdnìní považuje nutnost vybavování stolicenebo cévkování druhou osobu. Pøi inkompletní míšní lézi nebo jiném neurologickémpostižení není zøejmý dopad na pøedmìtnou oblast, proto je nutné pøi objektivizaci zdra-votního stavu se na tyto skuteènosti detailnì zamìøit, a pokud nejsou souèástí bìžnýchneurologických vyšetøení, je nutné je doplnit o urodynamické vyšetøení nebo sfinktero-manometrii. Dále k neschopnosti mùže dojít pøi anatomické nebo funkèní ztrátì úchopo-vé schopnosti obou rukou (není schopen provést oèistu), anatomické èi funkèní ztrátìjedné nebo obou dolních konèetin a také pøi tìžkém duševním onemocnìní spojeném sesociální dezintegrací.

Péèe o zdraví

� Za schopnost zvládat péèi o zdraví se považuje stav, kdy osoba je schopna dodržovat sta-novený léèebný režim, provádìt stanovená léèebná a ošetøovatelská opatøení a používatk tomu potøebné léky, pomùcky.

� Schopnost zvládat tuto základní životní potøebu se hodnotí vždy ve vztahu ke konkrétní-mu zdravotnímu postižení a režimu stanovenému ošetøujícím lékaøem. Nepøihlíží se k hy-perprotektivní péèi osob blízkých o zdravotnì postižené, u nichž takovou péèi charakterDNZS nevyžaduje.

� Za neschopnost zvládat péèi o zdraví lze pokládat stav, kdy osoba není schopna provádìtsi každodenní ošetøování rozsáhlejších patologických kožních procesù, použít nebo vy-mìnit ortopedickou nebo kompenzaèní pomùcku, dodržovat léèebný režim, pøipravit siléky, rozpoznat správný lék, pravidelnì užívat léky, aplikovat injekce, vèetnì inzulinu, pro-vádìt léèebná opatøení, inhalovat, rehabilitovat, provádìt logopedická cvièení, mìøit tì-lesnou teplotu, mìøit metabolity v krvi a moèi, vyhledat nebo pøivolat první pomoc.

� K neschopnosti zvládat péèi o zdraví mùže dojít napø. pøi ztrátì úchopové schopnostiobou rukou, tìžké poruše funkce nosného a pohybového ústrojí, praktické a úplné nevi-domosti obou oèí, pokud není vytvoøena s využitím facilitátorù dobrá adaptace na nevi-domost, dále pøi tìžkých duševních poruchách spojených se sociální dezintegrací.

43

Pøíloha

Osobní aktivity

� Za schopnost provádìt osobní aktivity se považuje stav, kdy osoba je schopna vstupovatdo vztahù s jinými osobami, stanovit si a dodržet denní program, vykonávat aktivity ob-vyklé vìku a prostøedí, jako napøíklad vzdìlávání, zamìstnání, volnoèasové aktivity, vyøi-zovat své záležitosti.Poznámka: Pokud zdravotnì postižená osoba pøi zapojení do volnoèasových aktivit nebopøi svém zamìstnání potøebuje pøítomnost a pomoc asistenta, tj. bez jeho asistence by sedo volnoèasových nebo pracovních aktivit nemohl vùbec zapojit, pak tuto základní životnípotøebu nezvládá.

� Schopností zapojení se do sociálních aktivit odpovídajících vìku se pro potøebu této me-todiky rozumí každodenní aktivity podle zájmù a místních možností, uspoøádání èasu, plá-nování života a obstarávání osobních záležitostí. Za posudkovì významné se považují jenobvyklé aktivity v porovnání s bìžnou populací téhož vìku, tj. nepatøí sem zcela individu-ální zapojení, kdy napø. senior po cévní mozkové pøíhodì nemùže hrát tenis nebo tanco-vat èi øídit auto, ale jinak „sleduje všeobecné dìní“.

� Za neschopnost provádìt osobní aktivity se považuje stav, kdy osoba není schopna zapo-jit se pøimìøenì do aktivit podle zájmù a místních možností, uspoøádat svùj èas a plánovatživot. Tento stav se hodnotí ve vztahu k období pøed vznikem závislosti, respektive pøedvznikem DNZS, které má za následek neschopnost zvládat tuto základní životní potøebu.

Péèe o domácnost

� Za schopnost zvládnout péèi o domácnost se považuje stav, kdy osoba je schopna naklá-dat s penìzi v rámci osobních pøíjmù a domácnosti, manipulovat s pøedmìty denní potøe-by, obstarat si bìžný nákup, ovládat bìžné domácí spotøebièe, uvaøit si teplé jídlo a nápoj,vykonávat bìžné domácí práce, obsluhovat topení a udržovat poøádek.

� Za neschopnost péèe o domácnost lze pokládat stav, kdy osoba není schopna zajistit sibìžný nákup a provádìt jednoduché úkony spojené s bìžným chodem a udržováním do-mácnosti. Nejedná se tedy o obstarávání velkých nákupù, velkého úklidu domácnostispojeného napø. s mytím oken apod., jedná se jen o bìžnou nezbytnou každodenní èin-nost, která se hodnotí jako celek.

� K neschopnosti zvládat péèi o domácnost mùže dojít napø. pøi tìžké poruše funkce nosné-ho a pohybového ústrojí, tìžké poruše komunikace a orientace, tìžkých duševních poru-chách, tj. støednì tìžké, tìžké a hluboká mentální retardaci s prùmìrnou hodnotou IQ ob-vykle nižší než 50, støednì tìžké a tìžké demenci (MMSE ménì než 15 bodù) a jinýchtìžkých duševních poruchách spojených se sociální dezintegrací. K neschopnosti v tétozákladní životní potøebì mùže také vést praktická a úplná nevidomost obou oèí.

44

Pøíloha

Geriatrická škála depresivity GDS-15

Vyberte na každou z uvedených otázek odpovìï, která nejlépe vystihuje Vaše pocityv posledním týdnu, a odpovìï zakroužkujte, prosím.

Jste se svým životem v zásadì spokojen/spokojena? ano ne

Zanechal/zanechala jste mnoha svých èinností a zájmù? ano ne

Máte pocit, že Váš život je prázdný? ano ne

Nudíte se èasto? ano ne

Máte vìtšinou dobrou náladu? ano ne

Obáváte se, že se Vám pøihodí nìco zlého? ano ne

Cítíte se vìtšinou šťastný/šťastná? ano ne

Cítíte se èasto bezmocný/bezmocná? ano ne

Zùstáváte radìji doma, než abyste si vyšel/vyšla ven a dìlal/dìlala nìco nového? ano ne

Máte pocit, že máte v poslední dobì vìtší potíže s pamìtí než vìtšina lidí? ano ne

Máte pocit, že je krásné být naživu? ano ne

Cítíte se v souèasnosti bezcenný/bezcenná? ano ne

Cítíte se plný/plná elánu a energie? ano ne

Máte pocit, že je Vaše situace beznadìjná? ano ne

Myslíte si, že vìtšinì lidí se vede lépe než Vám? ano ne

celkem

Hodnocení GDS-15

Do sloupce úplnì vpravo ve vyplnìném dotazníku zapíše klinik, zda je odpovìï hodnocenabodem a vpravo dolù pak celkový souèet bodù.

ano ne

01. Jste se svým životem v zásadì spokojen/spokojena? 0 1

02. Zanechal/zanechala jste mnoha svých èinností a zájmù? 1 0

03. Máte pocit, že Váš život je prázdný? 1 0

04. Nudíte se èasto? 1 0

05. Máte vìtšinou dobrou náladu? 0 1

06. Obáváte se, že se Vám pøihodí nìco zlého? 1 0

07. Cítíte se vìtšinou šťastný/šťastná? 0 1

08. Cítíte se èasto bezmocný/bezmocná? 1 0

09. Zùstáváte radìji doma, než abyste si vyšel/vyšla ven a dìlal/dìlala nìconového?

1 0

10. Máte pocit, že máte v poslední dobì vìtší potíže s pamìtí než vìtšina lidí? 1 0

11. Máte pocit, že je krásné být naživu? 0 1

12. Cítíte se v souèasnosti bezcenný/bezcenná? 1 0

13. Cítíte se plný/plná elánu a energie? 0 1

14. Máte pocit, že je Vaše situace beznadìjná? 1 0

15. Myslíte si, že vìtšinì lidí se vede lépe než Vám? 1 0

celkem

45

Pøíloha

Cornellská škála deprese u demence

Vanda Franková, Hana Štìpánková

Administrace a skórování

Cornellská škála deprese u demence (CSDD) byla vyvinuta specificky pro úèel hodnoceníznámek a symptomù depresivní poruchy u osob s demencí. Vzhledem k tomu, že nìkteøíz tìchto pacientù mohou podávat nespolehlivé informace, CSDD využívá pro získání infor-mací dva zevrubné polostrukturované rozhovory: rozhovor s informátorem a rozhovors pacientem. Tazatel by mìl zhodnotit pøedbìžnì každou položku na základì výpovìdi infor-mátora. Tazatel mùže klást dodateèné otázky a podávat vysvìtlení významu podle svéhouvážení. Dalším krokem je rozhovor s pacientem. Rozhovory se soustøeïují na objektivnía subjektivní pøíznaky deprese bìhem týdne pøed vyšetøením. Mnohé z položek lze vyplnitpøímo na základì pozorování pacienta bìhem vyšetøení. Pokud jsou ve výpovìdích informá-tora a pacienta velké rozdíly, tazatel by mìl dalším dotazováním zjistit dùvod a objasnit tytorozdíly. Koneèné hodnocení položek CSDD pøedstavuje klinický dojem tazatele, není toprostý prùmìr výpovìdí informátora a tazatele.

Doba administrace: pøibližnì 20–30 minut.Položky jsou hodnoceny podle závažnosti symptomù na škále 0–2 (0 = nepøítomno, 1 =

mírné èi s výkyvy, 2 = závažné). Skóry jednotlivých položek se seètou. Celkový skór nad 10naznaèuje pravdìpodobnou depresi, skór nad 18 jednoznaènou depresi. Skór pod 6 ukazu-je na absenci významné depresivní symptomatiky (Kørner, Lauritzen, Abelskov, Gulmann,Marie Brodersen, Wedervang-Jensen, & Marie Kjeldgaard, 2006).

Psychometrické vlastnosti (pùvodní studie): vnitøní konzistence, Cronbachovo alfa 0,84.Soubìžná validita s RDC (Research Diagnostic Criteria) 0,80–0,89. Inter-rater reliabilita bylak

w= 0,67 (vážená kappa), pohybovala se od k = 0,67 do k = 0,99.

Základní informace o metodì

� Autorem metody je tým dr. George Alexopoulose z Weill Cornell Institute of GeriatricPsychiatry, New York, USA (1988).

� Autorky uvedeného pøekladu uveøejnìného zde se souhlasem Dr. G. Alexopoulose:MUDr. Vanda Franková (Psychiatrické nemocnice Dobøany) a PhDr. Hana Štìpánková(Psychiatrické centrum Praha).

� Metoda klinického hodnocení vycházejícího ze dvou polostrukturovaných rozhovorùo 19 položkách.

� Hodnotí se poruchy v pìti oblastech: nálada, chování, fyzické pøíznaky, cyklické funkcea ideace.

� Administrace trvá pøibližnì 20 minut (informátor) + 10 minut (pacient).� Nejprve je proveden rozhovor s informátorem, poté s pacientem.� Informátor je buï blízká osoba z rodiny, peèovatel, anebo støední zdravotnický personál

z rezidenèního zaøízení.� V rozhovoru jde pøedevším o zmìny v posledním týdnu, v nìkterých bodech až o interval

posledního mìsíce.� Pøi nesrovnalostech v obou rozhovorech se doptáváme informátora i pacienta.� Koneèné hodnocení není prùmìrem hodnocení v rozhovorech, jde o klinický dojem hod-

notitele.

46

Pøíloha

Kdo mùže být informátorem? Informátor by mìl pacienta znát a být s ním v èastém kon-taktu. Spolehlivými informátory mohou být u hospitalizovaných pacientù a rezidentù peèo-vatelských zaøízení pracovníci z øad støedního zdravotnického personálu èi rodinní pøíslušní-ci u ambulantních pacientù.

Tazatel by se mìl ptát na všechny zmìny, které nastaly u známek deprese v poslednímtýdnu. Mìl by vyplnit všechny položky. Jednotlivé položky je možné rozšíøit a pøiblížit takvíce jejich obsah informátorovi.

Struèná vodítka pro skórování u nìkterých položek

6 Zpomalení Hodnotíme primárnì na základì pozorování bìhemrozhovoru s pacientem.

7 Èetné tìlesné stížnosti Neskórujeme symptomy, které jsou vedlejšími pøíznakyužívání léèivých pøípravkù èi které jsou doprovodnýmipøíznaky gastrointestinálního onemocnìní.

8 Ztráta zájmu Skórujeme podle ztráty zájmu v posledním týdnu. Tutopoložku skórujeme 0, pokud je ztráta zájmu trvalejšího rázu,tj. delší než 1 mìsíc a bìhem posledního mìsíce k dalšímuzhoršení nedošlo. Skórujeme 0, pokud se pacientnevìnoval koníèkùm a dalším èinnostem kvùli tìlesnéchorobì èi funkènímu omezení (tj. disabilitì) nebo pokud seu pacienta projevuje pøetrvávající apatie v souvislostis demencí.

9 Ztráta chuti k jídlu Skórujeme 1, pokud došlo ke snížení chuti k jídlu, alepacient stále sám jí. Skórujeme 2, pokud pacient jí pouze nazákladì pøipomínek od ostatních anebo po pøinucení.

10 Úbytek hmotnosti Skórujeme 2, pokud jde o úbytek > 2,25 kg za mìsíc.

11 Ztráta energie Skórujeme na základì posledního týdne pøed vyšetøením.Skórujeme 0, pokud je ztráta energie dlouhodobého rázu,delší než 1 mìsíc a bìhem posledního mìsíce k dalšímuzhoršení nedošlo.

12 Výkyvy nálady bìhem dne Skórujeme pouze, pokud jde o ranní zhoršení nálady oprotiveèerùm. Veèerní zmìny nálady u pacientù s demencí lzepøièítat západu slunce, a proto by se nemìly skórovat.

13 Obtíže s usínáním Skórujeme 1, pouze pokud mìl pacient obtíže s usínánímbìhem posledního týdne nìkolikrát. Skórujeme 2, pokudmìl obtíže s usnutím každou noc.

14 Èetná probuzení bìhemnoci

Neskórujeme, pokud pacient vstával, jen aby si došel natoaletu, a poté byl schopen ihned usnout. Skórujeme 1, jenpokud mìl neklidný a pøerušovaný spánek nìkolikrátbìhem týdne a z postele nevstával (kromì toalety).Skórujeme 2, pokud vstával z postele uprostøed noci(z jiného dùvodu než vyprázdnìní na toaletì) anebo seprobouzel každou noc v posledním týdnu.

15 Pøedèasná ranní probuzení Skórujeme 1, pokud se budí spontánnì, ale opìt usne.Skórujeme 2, pokud se budí døíve a pak vstane (tj. už se munedaøí usnout).

47

Pøíloha

16 Sebevražda Skórujeme 1 pro pasivní sebevražednou ideaci (tj. cítí, ženemá cenu žít). Skórujeme 2, pokud jde o aktivní suicidálnímyšlenky nebo o sebevražedný pokus, gesta èi plány.Sebevražedná anamnéza u jedince, u nìhož v poslednídobì nejsou pasivní sebevražedné myšlenky ani aktivníplány, nezakládá dùvod ke skórování.

17 Nízká sebeúcta Skórujeme 1 u nízké sebeúcty èi sebeobviòování.Skórujeme 2 u pocitù selhání èi výrokù, že je „bezcenný“,„podøadný“, „k nièemu“.

18 Pesimizmus Skórujeme 1 pøi pesimistických myšlenkách, kdy se dokážeujistit sám anebo ostatními o lepším vývoji. Skórujeme 2,pokud cítí beznadìj a nenechá se pøesvìdèit, že jehobudoucnost bude v poøádku.

Vysvìtlivka: Ruminace – (z latinského ruminari – pøežvykovat) pøemítání, pøemýšlení, zde vesmyslu opakovaného nadmìrného pøemítání o vìcech. Zpùsob odezvy na distres, jenž zahrnujeopakované, pasivní soustøeïování se na známky distresu, možné pøíèiny a následky. Ruminace jeèastìjší u osob pesimistických, neurotických a s negativními atribuèními styly. Sklon k ruminacímje pomìrnì stabilním rysem a závažným rizikovým faktorem klinické deprese.

48

Pøíloha

Rozhovor s informátorem

Instrukce: „Budu se Vás ptát na to, jak se Váš pøíbuzný/pacient cítil a choval bìhem posledníhotýdne. Zajímají mne zmìny, kterých jste si povšiml, a trvání tìchto zmìn.“

Nálada

1 Úzkost – úzkostný výraz, ruminace, obavy

Otázky Byl Váš pøíbuzný/pacient v posledním týdnu úzkostný? Mìl obavy o vìci, kterého jindy netrápí, anebo pøíliš pøemítal o nedùležitých vìcech? Mìl úzkostný,napjatý, rozrušený èi znepokojený výraz?

2 Smutek – smutný výraz, smutný hlas, plaètivost

Otázky Byl Váš pøíbuzný/pacient v posledním týdnu skleslý, sklíèený èi smutný?Plakal? Kolik dní z posledního týdne se takto cítil? Po jak dlouhou dobu dennì?

3 Absence reaktivity na pøíjemné události

Otázky Pokud by se dnes stalo nìco milého (napø. vycházka s partnerem nebo pøátelido spoleènosti, návštìva vnouèat), byl by Váš pøíbuzný/pacient schopný plnìse z toho radovat, nebo by mu jeho nálada pøekážela v takové aktivitì èiudálosti? Ovlivòuje nálada nìkteré z tìchto vìcí: jeho schopnost radovat sez aktivit, které mu pøinášely radost? Ovlivòuje jeho nálada i jeho okolí?Ovlivòuje jeho nálada jeho city k rodinì èi pøátelùm?

4 Popudlivost – snadno se rozzlobí, je vznìtlivý, mrzutý

Otázky Byl Váš pøíbuzný/pacient v posledním týdnu vznìtlivý, rozèílil se snadno? Bylv tomto týdnu podráždìný, netrpìlivý nebo rozzlobený?

Chování

5 Neklid – nepokoj, lomení rukama, zatínání pìstí, trhání vlasù

Otázky Byl Váš pøíbuzný/pacient v posledním týdnu natolik nepokojný a neklidný, ženebyl schopný v klidu posedìt ani hodinu? Byl natolik fyzicky neklidný, že jstesi toho povšiml Vy èi nìkdo další?

6 Zpomalení – pomalé pohyby, øeè a reakce

Otázky Pohyboval se èi mluvil Váš pøíbuzný/pacient v posledním týdnu pomaleji, nežje pro nìj obvyklé? Myslíme tím pomalejší myšlení a øeè, zpoždìné odpovìdina dotazy, sníženou pohybovou aktivitu a reakce.

7 Èetné tìlesné stížnosti

Otázky Objevily se posledním týdnu u Vašeho pøíbuzného/pacienta tyto tìlesnépøíznaky: špatné zažívání, zácpa, prùjem, køeèe v žaludku, øíhání, bušení srdce,bolesti hlavy, svalové bolesti, bolesti kloubù, bolest v zádech, zrychlenédýchání (hyperventilace), èasté nucení na moèení, pocení? V pøípadì, že ano,do jaké míry to Vašeho pøíbuzného obtìžovalo? Jak závažnì a jak èasto se tytopøíznaky projevovaly bìhem posledního týdne?

Skórování Neskórujte symptomy, které jsou vedlejšími pøíznaky užívání léèivýchpøípravkù èi které jsou doprovodnými pøíznaky gastrointestinálníhoonemocnìní.

8 Ztráta zájmu – menší zapojení do obvyklých aktivit

Otázky Jak Váš pøíbuzný/pacient trávil poslední týden (mimo zamìstnání a domácípráce)? Projevoval zájem o své obvyklé koníèky a aktivity? Vìnoval tìmtoaktivitám ménì èasu než obvykle, o kolik?Pokud nemá tolik zájmu èi se svým koníèkùm tolik nevìnoval, musel se Vášpøíbuzný/pacient nutit do èinností, které ho obvykle baví? Pøestal Vášpøíbuzný/pacient zcela dìlat to, co dìlával? Dokáže se na nìco tìšit, neboztratil zájem o své koníèky, které ho døíve tìšily?

49

Pøíloha

Skórování Skórujte podle ztráty zájmu v posledním týdnu. Tuto položku skórujte 0,pokud je ztráta zájmu trvalejšího rázu, tj. delší než 1 mìsíc, a bìhemposledního mìsíce k dalšímu zhoršení nedošlo. Skórujte 0, pokud se pacientnevìnoval koníèkùm a dalším èinnostem kvùli tìlesné chorobì èi disabilitìnebo pokud se u nìj projevuje pøetrvávající apatie v souvislosti s demencí.

Fyzické pøíznaky

9 Ztráta chuti k jídlu – jí ménì než obvykle

Otázky Jakou chuť k jídlu mìl Váš pøíbuzný/pacient v posledním týdnu ve srovnánís tím, co je u nìj normální? Mìl menší chuť k jídlu? Mìl menší hlad èi si muselpøipomínat, aby se najedl? Museli mu to ostatní pøipomínat nebo ho do jídlanutit?

Skórování Skórujte 1, pokud došlo ke snížení chuti k jídlu, ale pacient stále sám jí.Skórujte 2, pokud pacient jí pouze na základì pøipomenutí od ostatních anebopøinucení.

10 Úbytek hmotnosti

Otázky Zhubnul Váš pøíbuzný/pacient v posledním mìsíci, aniž by chtìl èi o tousiloval? (Pokud si informátor není jistý: Není Vašemu pøíbuznému volnìjšíobleèení?) Pokud je úbytek váhy spojen se souèasnou nemocí (tj. nikoli díkydietì èi cvièení), kolik kg shodil za poslední mìsíc?

Skórování Skórujte 2, pokud jde o úbytek > 2,25 kg za mìsíc.

11 Ztráta energie – unavitelnost, neschopnost aktivity – skórujte pouze akutnì vzniklý útlum,tj. < 1 mìsíc

Otázky Jak na tom byl Váš pøíbuzný/pacient s energií v posledním týdnu oproti stavu,který je pro nìj normální? Byl poøád unavený? Chtìl si kvùli únavì zdøímnoutbìhem dne? Objevily se v posledním týdnu u nìj tyto pøíznaky kvùli ztrátìenergie: pocit tìžkosti v konèetinách, zádech èi hlavì? Má pocit, že se dnemvláèí? Unavil se bìhem posledního týdne snadnìji než jindy?

Skórování Skórujte na základì posledního týdne pøed vyšetøením. Skórujte 0, pokud jeztráta energie dlouhodobého rázu, delší než 1 mìsíc, a bìhem posledníhomìsíce k dalšímu zhoršení nedošlo.

Cyklické funkce

12 Výkyvy nálady bìhem dne – symptomy horší po ránu

Otázky Co se týèe nálady Vašeho pøíbuzného/pacienta, jeho pocitù a pøíznakù deprese,bývá v nìkterou denní dobu horší èi lepší? Nebo nálada s denní dobou nijaknesouvisí a nemìní se? Pokud se nálada s denní dobou mìní, je depreseu Vašeho pøíbuzného/pacienta horší spíše po ránu nebo k veèeru? Pokud jenálada horší ráno: Jde o malý nebo velmi znatelný rozdíl v náladì?

Skórování Skórujte pouze, pokud jde o ranní zhoršení nálady oproti veèerùm. Veèernízmìny nálady u pacientù s demencí lze pøièítat západu slunce, a proto by senemìly skórovat.

13 Obtíže s usínáním – usíná pozdìji, než je u pacienta obvyklé

Otázky Mìl Váš pøíbuzný/pacient v posledním týdnu obtíže s usínáním? Trvalo muusnout poté, co se uložil do postele, déle, než je u nìj obvyklé? (zmìna o vícenež 30 minut)

Skórování Skórujte 1, pouze pokud mìl pacient obtíže s usínáním bìhem posledníhotýdne nìkolikrát. Skórujte 2, pokud mìl obtíže s usnutím každou noc.

50

Pøíloha

14 Èetná probuzení bìhem noci

Otázky Probouzel se Váš pøíbuzný/pacient v posledním týdnu uprostøed noci? Pokudano: vstával pøi té pøíležitosti z postele? Vstával jen aby si došel na toaletua pak hned usnul?

Skórování Neskórujte, pokud pacient vstával jen aby si došel na toaletu a poté bylschopen ihned usnout. Skórujte 1, jen pokud mìl neklidný a pøerušovanýspánek nìkolikrát bìhem týdne a z postele nevstával (kromì toalety). Skórujte2, pokud vstával z postele uprostøed noci (z jiného dùvodu než vyprázdnìní natoaletì) anebo se probouzel každou noc v posledním týdnu.

15 Pøedèasná ranní probuzení – døíve, než je pro pacienta obvyklé

Otázky Probouzel se Váš pøíbuzný/pacient v posledním týdnu ráno døíve, než je pro nìjobvyklé (aniž by zvonil budík èi ho probouzel nìkdo jiný)? Pokud ano, o kolikdøíve se budí, než je pro nìj normální? Po probuzení vstane nebo zùstáváv posteli a/nebo opìt usne?

Skórování Skórujte 1, pokud se budí spontánnì, ale opìt usne. Skórujte 2, pokud se budídøíve a pak vstane (tj. už se mu nedaøí usnout). (zmìna o více než 30 minut)

Ideace

16 Sebevražda – pocit, že život nemá smysl, sebevražedná pøání, pokus o sebevraždu

Otázky Mìl Váš pøíbuzný/pacient bìhem posledního týdne pocit, že nemá cenu žítnebo že by mu bylo lépe, kdyby byl mrtev? Pomýšlel na to, že by si ublížilnebo se snad pøímo zabil?

Skórování Skórujte 1 pro pasivní sebevražednou ideaci (tj. cítí, že nemá cenu žít). Skórujte2, pokud jde o aktivní suicidální myšlenky nebo o nedávný sebevražednýpokus, gesta èi plány. Sebevražedná anamnéza u jedince, u nìhož v poslednídobì nejsou pasivní sebevražedné myšlenky ani aktivní plány, nezakládádùvod ke skórování.

17 Nízká sebeúcta – pocity viny èi selhání, sebepodceòování

Otázky Jaký mìl Váš pøíbuzný/pacient pocit sám ze sebe v posledním týdnu? Bylk sobì obzvláštì kritický, mìl pocit, že dìlá vìci špatnì anebo že ostatnízklamal? Cítil vinu za nìco, co neudìlal? Srovnával se s ostatními, cítil sebezcenný, jako neúspìšný smolaø? Mluvil o sobì ve smyslu, že je „k nièemu“èi „podøadný“?

Skórování Skórujte 1 u nízké sebeúcty èi sebeobviòování. Skórujte 2 u pocitù selhání èivýrokù, že je „bezcenný“, „podøadný“, „k nièemu“.

18 Pesimizmus – oèekávání nejhoršího

Otázky Byl Váš pøíbuzný/pacient v posledním týdnu pesimistický nebo mìl obavyz budoucnosti? Dokáže se podívat na svou situaci jako že se zlepšuje? Necháse pøesvìdèit od ostatních, že to bude v poøádku nebo že se jeho situacezlepší?

Skórování Skórujte 1 pøi pesimistických myšlenkách, kdy se dokáže ujistit sám aneboostatními o lepším vývoji. Skórujte 2, pokud cítí beznadìj a nenechá sepøesvìdèit, že jeho budoucnost bude v poøádku.

19 Bludy ve shodì s náladou – bludy chudoby, onemocnìní èi ztráty

Otázky Mìl Váš pøíbuzný/pacient myšlenky, které ostatní shledávají divnými? Domníváse, že je jeho souèasná nemoc trestem nebo že si ji sám zpùsobil nìjakýmiracionálním zpùsobem? Myslí si, že má ménì penìz èi majetku, než je tomuve skuteènosti?

51

Pøíloha

Rozhovor s pacientem

Skórování položek u rozhovoru s pacientem by mìlo být založeno pøedevším na pøímémpozorování. Otázky na pacienta mohou nabídnout dodateèné informace k pozorování nebo býthlavním zdrojem údajù z posledního týdne.

Nálada

1 Úzkost – úzkostný výraz, ruminace, obavy; má pacient úzkostný, napjatý, rozrušený èiznepokojený výraz?

Otázky Byl jste v posledním týdnu úzkostný? Mìl jste obavy o vìci, které Vás jindynetrápí, anebo jste pøíliš pøemítal o nedùležitých vìcech?

2 Smutek – smutný výraz, smutný hlas, plaètivost; má pacient smutný výraz ve tváøi nebosmutný hlas? Je mu do pláèe?

Otázky Byl jste v posledním týdnu skleslý, sklíèený èi smutný? Plakal jste? Kolik dníz posledního týdne jste se takto cítil? Jak dlouho dennì jste se tak cítil?

3 Absence reaktivity na pøíjemné události – je pacient schopen reagovat na pøátelské èipodpùrné poznámky anebo na humor?

Otázky Pokud by se dnes stalo nìco milého (napø. vycházka s partnerem nebo pøátelido spoleènosti, návštìva vnouèat), byl byste schopný plnì se z toho radovat,nebo by Vám nálada pøekážela v takové aktivitì èi události? Ovlivòuje Vašenálada nìkteré z tìchto vìcí: schopnost radovat se z aktivit, které Vámobvykle pøinášely radost? Ovlivòovala Vaše nálada i Vaše okolí? OvlivòovalaVaše city k rodinì èi pøátelùm?

4 Popudlivost – snadno se rozzlobí, vznìtlivý, mrzutý; je pacient bìhem rozhovoru popudlivý,vypadá otrávenì?

Otázky Choval jste se v posledním týdnu vznìtlivì, rozèílil jste se snadno? Byl jstev tomto týdnu podráždìný, netrpìlivý nebo rozzlobený?

Chování

5 Neklid – nepokoj, lomení rukama, zatínání pìsti, trhání vlasù; hraje si pacient bìhemrozhovoru s rukama, vlasy, mne si ruce, trhá si vlasy anebo si kouše rty?

Otázky Byl jste v posledním týdnu nepokojný a neklidný? Dokázal jste v klidu hodinuposedìt? Byl jste natolik fyzicky neklidný, že si toho povšiml i nìkdo další?

6 Zpomalení – pomalé pohyby, øeè a reakce; tuto položku skórujte výluènì na základìpozorování bìhem rozhovoru; charakteristiky zpomalení: pomalejší øeè, zpoždìnéodpovìdi na dotazy, snížená motorická aktivita a/nebo reakce

7 Èetné tìlesné stížnosti

Otázky Objevily se u Vás v posledním týdnu tyto tìlesné pøíznaky, které obvyklenepociťujete: špatné zažívání, zácpa, prùjem, køeèe v žaludku, øíhání, bušenísrdce, bolesti hlavy, svalové bolesti, bolesti kloubù, bolest v zádech, zrychlenédýchání, èasté nucení na moèení, pocení?V pøípadì, že ano, do jaké míry Vás to obtìžovalo? Jak závažnì se tytopøíznaky projevovaly a jak èasto se bìhem posledního týdne objevovaly?

Skórování Neskórujte symptomy, které jsou vedlejšími pøíznaky užívání léèivýchpøípravkù èi které jsou doprovodnými pøíznaky gastrointestinálníhoonemocnìní.

52

Pøíloha

8 Ztráta zájmu – menší zapojení do obvyklých aktivit

Otázky Jak jste trávil poslední týden (mimo zamìstnání a domácí práce)? Mìl jstezájem o své obvyklé koníèky a aktivity? Vìnoval jste tìmto aktivitám ménìèasu než obvykle, o kolik ménì?Pokud pacient nemá tolik zájmu èi se svým koníèkùm tolik nevìnoval: Museljste se nutit do èinností, které Vás obvykle baví? Pøestal jste zcela dìlat to, cojste dìlával? Dokážete se na nìco tìšit nebo jste ztratil zájem o své koníèky,které Vás døíve tìšily?

Skórování Skórujte podle ztráty zájmu v posledním týdnu. Tuto položku skórujte 0,pokud je ztráta zájmu trvalejšího rázu, tj. delší než 1 mìsíc, a bìhemposledního mìsíce k dalšímu zhoršení nedošlo. Skórujte 0, pokud se pacientnevìnoval koníèkùm a dalším èinnostem kvùli tìlesné chorobì èi disabilitìnebo se u nìj projevuje pøetrvávající apatie v souvislosti s demencí.

Fyzické pøíznaky

9 Ztráta chuti k jídlu – jí ménì než obvykle

Otázky Jak jste na tom byl s chutí k jídlu v posledním týdnu ve srovnání s tím, co jeu Vás normální? Mìl jste menší chuť k jídlu? Mìl jste menší hlad èi jste simusel pøipomínat, abyste se najedl? Museli Vám to pøipomínat ostatní neboVás museli do jídla nutit?

Skórování Skórujte 1, pokud došlo ke snížení chuti k jídlu, ale pacient stále sám jí.Skórujte 2, pokud pacient jí pouze na základì pøipomenutí od ostatních anebopøinucení.

10 Úbytek hmotnosti

Otázky Zhubnul jste v posledním mìsíci, aniž byste chtìl èi o to usiloval? (Pokud sipacient není jistý: Není Vám teï volnìjší obleèení?) Pokud je úbytek váhyspojen se souèasnou nemocí (tj. nikoli díky dietì èi cvièení): Kolik kg jsteshodil za poslední mìsíc?

Skórování Skórujte 2, pokud jde o úbytek > 2,25 kg za mìsíc.

11 Ztráta energie – unavitelnost, neschopnost aktivity; vypadá pacient unavenì èi vyèerpanì?;skórujte pouze pokud jde o akutnì vzniklý útlum, tj. < 1 mìsíc.

Otázky Jak jste na tom byl s energií v posledním týdnu oproti tomu, co je pro Vásnormální? Byl jste hodnì unavený? Potøeboval jste si kvùli únavì zdøímnoutbìhem dne? Objevily se v posledním týdnu u Vás tyto pøíznaky kvùli ztrátìenergie (nikoli kvùli jiným fyzickým obtížím): pocity tìžkosti v konèetinách,zádech èi hlavì? Mìl jste pocit, že se dnem vláèíte/ploužíte? Unavil jste sebìhem posledního týdne snadnìji než jindy?

Skórování Skórujte na základì posledního týdne pøed vyšetøením. Skórujte 0, pokud jeztráta energie dlouhodobého rázu, delší než 1 mìsíc, a bìhem posledníhomìsíce k dalšímu zhoršení nedošlo.

Cyklické funkce

12 Výkyvy nálady bìhem dne – symptomy horší po ránu

Otázky Co se týèe Vaší nálady, cítíte se v nìkteré èásti dne obvykle lépe èi hùøe?(Nebo nálada s denní dobou nijak nesouvisí a nemìní se?) Pokud se náladas denní dobou mìním, je deprese horší spíše po ránu nebo k veèeru?Pokud je nálada horší ráno, jde o malý nebo velmi znatelný rozdíl v náladì?

Skórování Skórujte, pouze pokud jde o ranní zhoršení nálady oproti veèerùm. Veèernízmìny nálady u pacientù s demencí lze pøièítat západu slunce, a proto by senemìly skórovat.

53

Pøíloha

13 Obtíže s usínáním – usíná pozdìji, než je u pacienta obvyklé

Otázky Mìl jste v posledním týdnu obtíže s usínáním? Trvalo Vám usnout po té, cojste se uložil do postele, déle než je u Vás obvyklé?

Skórování Skórujte 1, pouze pokud mìl pacient obtíže s usínáním bìhem posledníhotýdne nìkolikrát. Skórujte 2, pokud mìl obtíže s usnutím každou noc.

14 Èetná probuzení bìhem noci

Otázky Probouzel jste se v posledním týdnu uprostøed noci èastìji než obvykle?Pokud ano: vstával jste pøi té pøíležitosti z postele? Vstával jste, jen abyste sidošel na toaletu, a pak jste zase hned usnul?

Skórování Neskórujte, pokud pacient vstával, jen aby si došel na toaletu, a poté bylschopen ihned usnout. Skórujte 1, jen pokud mìl neklidný a pøerušovanýspánek nìkolikrát bìhem týdne a z postele nevstával (kromì toalety). Skórujte2, pokud vstával z postele uprostøed noci (z jiného dùvodu než vyprázdnìní natoaletì) anebo se probouzel každou noc v posledním týdnu.

15 Pøedèasná ranní probuzení – døíve, než je pro pacienta obvyklé

Otázky Probouzel jste se v posledním týdnu ráno døíve, než je pro Vás obvyklé (anižby zvonil budík èi Vás probouzel nìkdo jiný)? Pokud ano, o kolik døíve sebudíte, než je pro Vás normální? Po probuzení vstanete, anebo zùstávátev posteli a/nebo opìt usnete?

Skórování Skórujte 1, pokud se pacient spontánnì probouzí, ale opìt usne. Skórujte 2,pokud se budí døíve a pak vstane (tj. už se mu nedaøí usnout).

Ideace

16 Sebevražda – pocit, že život nemá smysl, sebevražedná pøání, pokus o sebevraždu

Otázky Mìl jste bìhem posledního týdne pocit, že nemá cenu žít nebo že by Vám bylolépe mrtvému? Pomýšlel jste na to, že byste si ublížil nebo se snad pøímozabil?

Skórování Skórujte 1 pro pasivní sebevražednou ideaci (tj. cítí, že nemá cenu žít).Skórujte 2, pokud jde o aktivní suicidální myšlenky nebo o nedávnýsebevražedný pokus, gesta èi plány. Sebevražedná anamnéza u jedince,u nìhož v poslední dobì nejsou pasivní sebevražedné myšlenky ani aktivníplány, nezakládá dùvod ke skórování.

17 Nízká sebeúcta – pocity viny èi selhání, sebepodceòování

Otázky Jaký jste mìl pocit sám ze sebe v posledním týdnu? Byl jste k sobì obzvláštìkritický, mìl jste pocit, že dìláte vìci špatnì anebo že jste ostatní zklamal? Cítiljste vinu za nìco, ať již jste to udìlal nebo neudìlal? Srovnával jste ses ostatními, cítil jste se bezcenný èi jako neúspìšný smolaø? Mìl jste pocit, žejste „k nièemu“ èi „podøadný“?

Skórování Skórujte 1 u nízké sebeúcty èi sebeobviòování. Skórujte 2 u pocitù selhání èivýrokù, že je „bezcenný“, „podøadný“, „k nièemu“.

18 Pesimismus – oèekávání nejhoršího

Otázky Byl jste v posledním týdnu pesimistický nebo jste mìl obavy z budoucnosti?Co myslíte, jak to s Vámi bude dál? Zlepšuje se Vaše situace? Necháte sepøesvìdèit od ostatních, že to bude v poøádku nebo že se Vaše situace zlepší?

Skórování Skórujte 1 pøi pesimistických myšlenkách, kdy se dokáže ujistit sám aneboostatními o lepším vývoji ostatními. Skórujte 2, pokud cítí beznadìj a nenecháse pøesvìdèit, že jeho budoucnost bude v poøádku.

54

Pøíloha

19 Bludy ve shodì s náladou – bludy chudoby, onemocnìní èi ztráty

Otázky Vidìl jste nebo slyšel nìco, co ostatní nevidìli èi neslyšeli? Zahrávala si s VámiVaše pøedstavivost, mìl jste nápady, kterým ostatní nerozumìli? Domnívátese, že je Vaše souèasná nemoc trestem nebo že jste si ji sám na sebe nìjakpøivolal? Myslíte si, že máte ménì penìz èi majetku, než jak Vám tvrdí ostatní?

55

Pøíloha

Cornellská škála deprese u demence

Datum vyšetøení: _______________ Vyšetøil: ______________________________

Celé jméno vyšetøované osoby: _____________________________ Datum narození: ___________

Statut vyšetøovaného: � rezident zaøízení � ambulantní pacient � hospitalizovaný� klient denního stacionáøe � výzkumná osoba

Jméno informátora: _______________________________________

Vztah informátora k pacientovi: � potomek � partner � pøíbuzný/známý � stø. zdrav. personál

Hodnocení by mìlo být založeno na symptomech, které se vyskytovaly bìhem posledního týdnepøed vyšetøením. Závažné obèasné pøíznaky (s výkyvy) skórujte jako závažné. Symptomyvyplývající z fyzického onemocnìní èi funkèního omezení (disability) se neskórují.

Skórování výskytu symptomu: 0 = nepøítomný, 1 = mírný/obèasný, 2 = závažný, N = není možnohodnotit

Informátor Pacient Klinik

Nálada

1. Úzkost – úzkostný výraz, ruminace, obavy N 0 1 2 N 0 1 2 N 0 1 2

2. Smutek – smutný výraz, smutný hlas, plaètivost N 0 1 2 N 0 1 2 N 0 1 2

3. Absence reaktivity na pøíjemné události N 0 1 2 N 0 1 2 N 0 1 2

4. Popudlivost – snadno se rozzlobí, vznìtlivý, mrzutý N 0 1 2 N 0 1 2 N 0 1 2

Chování

5. Neklid – nepokoj, lomení rukama, zatínání pìstí,vytrhávání vlasù

N 0 1 2 N 0 1 2 N 0 1 2

6. Zpomalení – pomalé pohyby, øeè a reakce N 0 1 2 N 0 1 2 N 0 1 2

7. Èetné tìlesné stížnosti (skórujte 0, pokud jde pouzeo gastrointestinální symptomy)

N 0 1 2 N 0 1 2 N 0 1 2

8. Ztráta zájmu – menší zapojení do obvyklých aktivit(pouze pokud jde o akutnì vzniklý útlum, tj. < 1 mìsíc)

N 0 1 2 N 0 1 2 N 0 1 2

Fyzické pøíznaky

9. Ztráta chuti k jídlu – jí ménì než obvykle N 0 1 2 N 0 1 2 N 0 1 2

10. Úbytek hmotnosti (skórujte 2, pokud jde o úbytek> 2,25 kg za mìsíc)

N 0 1 2 N 0 1 2 N 0 1 2

11. Ztráta energie – unavitelnost, neschopnost aktivity(pouze pokud jde o akutnì vzniklý útlum, tj. < 1 mìsíc)

N 0 1 2 N 0 1 2 N 0 1 2

Cyklické funkce

12. Výkyvy nálady bìhem dne – symptomy horší po ránu N 0 1 2 N 0 1 2 N 0 1 2

13. Obtíže s usínáním – usíná pozdìji než obvykle N 0 1 2 N 0 1 2 N 0 1 2

14. Èetná probuzení bìhem noci N 0 1 2 N 0 1 2 N 0 1 2

15. Pøedèasná ranní probuzení – budí se døíve než obvykle N 0 1 2 N 0 1 2 N 0 1 2

Ideace

16. Sebevražda – pocit, že život nemá smysl, sebevražednápøání, pokus o sebevraždu

N 0 1 2 N 0 1 2 N 0 1 2

17. Nízká sebeúcta – pocity viny èi selhání,sebepodceòování

N 0 1 2 N 0 1 2 N 0 1 2

18. Pesimismus – oèekávání nejhoršího N 0 1 2 N 0 1 2 N 0 1 2

19. Bludy ve shodì s náladou – bludy chudoby,onemocnìní èi ztráty

N 0 1 2 N 0 1 2 N 0 1 2

Celkové skóre

Celkové skóre: Pro zdravou osobu skóre � 8, u osoby s demencí skóre � 7 naznaèuje významnoudepresivní symptomatiku.

56

Pøíloha

Zkratky

AN Alzheimerova nemoc

AVLT Pamìťový test uèení (Auditory Verbal Learning Test)

BDI Beckova škála deprese (Beck Depression Inventory)

BNT Bostonský test pojmenování (Boston Naming Test)

BPSD behaviorální a psychologické symptomy demence

BVMT-R Krátký vizuální pamìťový test (Brief Visual Memory Test – revised)

CNS centrální nervový systém

CSDD Cornellská škála deprese u demence (Cornell Scale for Depression in Dementia)

CVLT Kalifornský pamìťový test uèení (California Verbal Learning Test)

DNZS dlouhodobì nepøíznivý zdravotní stav

DRS Dementia Rating Scale

ECR Test vybavení s nápovìdou (Enhanced Cued Recall)

FCSRT-IR Test volného vybavení a vybavení se selektivní nápovìdou – s bezprostøednímvybavením (Free and Cued Selective Reminding Test with Immediate Recall)

FDG-PET fluorodeoxyglukózová (FDG) pozitronová emisní tomografie (PET)

FTD frontotemporální demence

FTLD frontotemporální lobární degenerace

GDS Geriatrická škála deprese/depresivity (Geriatric Depression Scale)

HIS Hachinského ischemický skór

HIV Human Immunodeficiency Virus

IQ inteligenèní kvocient

LBD demence s Lewyho tìlísky (Lewy body dementi)

MADRS Montgomeryho a Åsbergové škála deprese (Montgomery-Åsberg DepressionRating Scale)

MCI mírná kognitivní porucha (mild cognitive impairment)

MKN-10 Mezinárodní klasifikace nemocí, 10. revize

MMSE Mini-Mental State Examination

MoCA Montrealský kognitivní test (Montreal Cognitive Assessment)

MPSV Ministerstvo práce a sociálních vìcí

57

Zkratky

MR (MRI) magnetická rezonance

7-MST 7minutový screeningový test

NINCDS-ADRDA National Institute of Neurological and Communicative Disordersand Stroke and the Alzheimer's Disease and Related Disorders Association

NPS neuropsychiatrické symptomy

PVLT Filadelfský pamìťový test uèení (Philadelphia Verbal Learning Test)

RDC výzkumná diagnostická kritéria (Research Diagnostic Criteria)

ROCFT Reyova-Osterriethova komplexní figura (Rey-Osterrieth Complex Figure Test)

SD standardní odchylka (Standard Deviation)

STAI Dotazník aktuální úzkosti a úzkostnosti (State-Trait Anxiety Inventory)

TMT Test cesty (Trail Making Test)

WMS Wechslerova škála pamìti (Wechsler Memory Scale)

58

Zkratky

Použité zdroje

Alexopoulos, G. S., Abrams, R. C., Young, R. C., & Shamoian, C. A. (1988). Cornell Scale forDepression in Dementia. Biological Psychiatry, 23(3), 271–284.

Benedict, R. H. B., Schretlen, D., Groninger, L., Dobraski, M., & Shpritz, B. (1996). Revision ofthe Brief Visuospatial Memory Test: Studies of normal performance, reliability, and vali-dity. Psychological Assessment, 8(2), 145–153. doi:10.1037/1040-3590.8.2.145

Bezdicek, O., Motak, L., Axelrod, B. N., Preiss, M., Nikolai, T., Vyhnalek, M., … Ruzicka, E.(2012). Czech version of the Trail Making Test: normative data and clinical utility. Archivesof Clinical Neuropsychology, 27(8), 906–914. doi:10.1093/arclin/acs084

Borson, S., Scanlan, J. M., Chen, P., & Ganguli, M. (2003). The Mini-Cog as a screen for de-mentia: validation in a population-based sample. Journal of the American Geriatrics So-ciety, 51(10), 1451–1454.

Brown, E. L., Raue, P., Halpert, K. D., Adams, S., & Titler, M. G. (2009). Detection of depressi-on in older adults with dementia. Journal of Gerontological Nursing, 35(2), 11–15.

ÈSSZ. (2011, prosinec 21). Metodický pokyn vrchní øeditelky úseku lékaøské posudkovéslužby è. 11/2011. Posuzování stupnì závislosti ve smyslu zákona è. 108/2006 Sb., o so-ciálních službách, ve znìní pozdìjších pøedpisù. Èeská správa sociálního zabezpeèení.Dostupné na http://www.mpsv.cz/files/clanky/15342/2013_24783_Priloha1.pdf

Folstein, M. F., Folstein, S. E., & McHugh, P. R. (1975). „Mini-mental state.“ A practical met-hod for grading the cognitive state of patients for the clinician. Journal of Psychiatric Re-search, 12(3), 189–198.

Franková, V. (2012). Úzkost a úzkostné poruchy u demence. Psychiatrie pro praxi, 13(2),61–63.

Green, J. (2000). Neuropsychological evaluation of the older adult. A clinician’s guidebook.London: Academic Press.

Grober, E., Buschke, H., Crystal, H., Bang, S., & Dresner, R. (1988). Screening for dementiaby memory testing. Neurology, 38(6), 900–900. doi:10.1212/WNL.38.6.900

Grober, Ellen, & Buschke, H. (1987). Genuine memory deficits in dementia. DevelopmentalNeuropsychology, 3(1), 13–36. doi:10.1080/87565648709540361

Holmerová, I. (2003). Testovník – soubor testù pro gerontologii (2. vyd.). Praha: ÈALS.

Holmerová, I., Jarolimová, E., & Suchá, J. (2007). Péèe o pacienty s kognitivní poruchou.Praha: Pro Gerontologické centrum vydalo EV public relations.

Höschl, C. (Ed.). (1999). Alzheimerova choroba. Symposium 1. Praha: Galén.

Kaplan, E., Goodglass, H., & Weintraub, S. (2001). Boston naming test. Pro-ed.

59

Použité zdroje

Kerwin, D. R. (2009). How to prevent a delayed Alzheimer’s diagnosis. The Journal of FamilyPractice, 58(1), 9–15.

Konrád, J. (2004). Demence s Lewyho tìlísky, diagnostika, klinický význam, možnosti léèby,kazuistika. Psychiatrie pro praxi, 1, 9–11.

Kørner, A., Lauritzen, L., Abelskov, K., Gulmann, N., Marie Brodersen, A., Wedervang--Jensen, T., & Marie Kjeldgaard, K. (2006). The Geriatric Depression Scale and the CornellScale for Depression in Dementia. A validity study. Nordic Journal of Psychiatry, 60(5),360–364. doi:10.1080/08039480600937066

Lyketsos, C. G., Carrillo, M. C., Ryan, J. M., Khachaturian, A. S., Trzepacz, P., Amatniek, J., …Miller, D. S. (2011). Neuropsychiatric symptoms in Alzheimer’s disease. Alzheimer’s &Dementia, 7(5), 532–539. doi:10.1016/j.jalz.2011.05.2410

Mack, W. J., Freed, D. M., Williams, B. W., & Henderson, V. W. (1992). Boston Naming Test:Shortened Versions for Use in Alzheimer’s Disease. Journal of Gerontology, 47(3),P154–P158. doi:10.1093/geronj/47.3.P154

Mathuranath, P. S., Nestor, P. J., Berrios, G. E., Rakowicz, W., & Hodges, J. R. (2000). A briefcognitive test battery to differentiate Alzheimer’s disease and frontotemporal dementia.Neurology, 55(11), 1613–1620. doi:10.1212/WNL.55.11.1613

McKhann, G. M., Knopman, D. S., Chertkow, H., Hyman, B. T., Jack, C. R., Jr, Kawas, C. H.,… Phelps, C. H. (2011). The diagnosis of dementia due to Alzheimer’s disease: recom-mendations from the National Institute on Aging-Alzheimer’s Association workgroups ondiagnostic guidelines for Alzheimer’s disease. Alzheimer’s & Dementia, 7(3), 263–269.doi:10.1016/j.jalz.2011.03.005

Meyers, J. E., & Meyers, K. R. (1995). Rey Complex Figure Test and Recognition Trial (RCFT).PAR Inc.

MKN-10. (1992). Mezinárodní klasifikace nemocí – 10. revize. Duševní poruchy a poruchychování. Praha: Psychiatrické centrum Praha.

Nasreddine, Z. S., Phillips, N. A., Bédirian, V., Charbonneau, S., Whitehead, V., Collin, I., …Chertkow, H. (2005). The Montreal Cognitive Assessment, MoCA: a brief screening toolfor mild cognitive impairment. Journal of the American Geriatrics Society, 53(4),695–699. doi:10.1111/j.1532-5415.2005.53221.x

Nikolai, T., Bezdíèek, O., & Vyhnálek, M. (2012). Neuropsychologie v èasné diagnostice Al-zheimerovy nemoci (s. 28). In Stárnutí 2012 studentská vìdecká konference. Praha26.–27. 10. 2012. Program. Sborník abstrakt.Dostupné z: http://starnuti2012.cz/rep/ starnuti2012-Program-B5-web.pdf

Nikolai, T., Bezdíèek, O., Vyhnálek, M., & Hort, J. (2012). Mírná kognitivní porucha: diagnos-tická jednotka nebo stadium pøedcházející demenci? Èeskoslovenská psychologie, 56(4),374–390.

Nikolai, T., Vyhnálek, M., Literáková, E., Marková, H., & Hort, J. (2013). Vyšetøení kognitiv-ních funkcí v èasné diagnostice Alzheimerovy nemoci. Neurologie pro praxi, 14(6),297–301.

Petersen, R. C., Smith, G. E., Waring, S. C., Ivnik, R. J., Tangalos, E. G., & Kokmen, E. (1999).Mild cognitive impairment: clinical characterization and outcome. Archives of Neurology,56(3), 303–308.

60

Použité zdroje

Preiss, M., & Køivohlavý, J. (2009). Trénování pamìti a poznávacích schopností. Praha: Gra-da Publishing.

Pøíspìvek na péèi. (2013, prosinec 4). Integrovaný portál MPSV. Sociální tématika. Dostup-né na http://portal.mpsv.cz/soc/ssl/prispevek

Regard, M. (1981). Cognitive rigidity and flexibility: A neuropsychological study. (unpublis-hed doctoral dissertation). University of Victoria, Canada.

Rektorová, I. (2006). Frontotemporální lobární degenerace – diagnóza z neuropsychiatrické-ho pomezí. Neurologie pro praxi, 4, 208–2011.

Rektorová, I. (2011). Screeningové škály pro hodnocení demence. Neurologie pro praxi,12(Suppl.G), 37–45.

Sheikh, J. I., & Yesavage, J. A. (1986). Geriatric Depression Scale (GDS): Recent evidenceand development of a shorter version. Clinical Gerontologist, 5, 165–173.doi:10.1300/J018v05n01_09

Solomon, P. R., Hirschoff, A., Kelly, B., Relin, M., Brush, M., DeVeaux, R. D., & Pendlebury,W. W. (1998). A 7 minute neurocognitive screening battery highly sensitive to Alzheimer’sdisease. Archives of Neurology, 55(3), 349–355.

Spreen, O., & Benton, A. L. (1977). Neurosensory Center Comprehensive Examination forAphasia (NCCEA). University of Victoria.

Strauss, E. (2006). A compendium of neuropsychological tests: administration, norms, andcommentary (3rd ed.). New York: Oxford University Press.

Štìpánková, H., & Kopeèek, M. (in press). Neuropsychologický skrínink kognitivních poruchu starší populace. In H. Štìpánková, C. Höschl, & L. Vidoviæova (Ed.), Gerontologie – sou-èasné otázky z pohledu biomedicíny a spoleèenských vìd. Praha: Karolinum.

Topinková, E., Jirák, R., & Kožený, J. (2002). Krátká neurokognitivní baterie pro screeningdemence v klinické praxi: sedmiminutový screeningový test. Neurologie pro praxi, 6,323–328.

Vyhnálek, M., Laczó, J., Nikolai, T., Sheardová, K., & Hort, J. (2012). Èasná diagnostika Al-zheimerovy nemoci ve svìtle nových diagnostických kritérií. Neurologie pro praxi, 13(6),325–329.

Vyhnálek, M., Škoda, D., Varjassyová, A., & Hort, J. (2005). Sémantická demence – dùkazmnohotvárnosti pamìťových procesù. Neurologie pro praxi, 6, 330–332.

Wechsler, D. (1997a). Wechsler Adult Intelligence Scale, Third Edition. NCS Pearson, Inc.

Wechsler, D. (1997b). Wechsler Memory Scale – Third Edition. San Antonio, TX: The Psy-chological Corporation.

Woodward, M., Brodaty, H., Boundy, K., Ames, D., Blanch, G., & Balshaw, R. (2010). Doesexecutive impairment define a frontal variant of Alzheimer’s disease? International Psy-chogeriatrics, 22(08), 1280–1290. doi:10.1017/S1041610210001596

61

Použité zdroje

Abstrakt / Abstract

Postupný pøesun tìžištì vìkové skladby obyvatelstva ke starším populacím s sebou nesei nové výzvy a nìkteré nemoci, jejich diagnostika a léèba nabývají na vìtším významu. Stálenaléhavìjším tématem je Alzheimerova choroba, neboli Alzheimerova nemoc, a demencepøi Alzheimerovì chorobì. Øešení otázek souvisejících s touto nemocí, s jejími dopady najedince, jeho rodinu i spoleènost je úkolem mnoha oborù v oblasti vìdy, klinické i sociálnípraxe. Jedním z nich je i aplikovaný psychologický obor – neuropsychologie. Tato vìdnídisciplína se zamìøuje na vztahy mezi mozkem, jeho strukturami a procesy, a lidským cho-váním a prožíváním, tedy mezi centrální nervovou soustavou a psychikou èlovìka.

Neuropsychologické vyšetøení kognitivních funkcí, a to pøedevším pamìti, by z povahydefinice choroby mìlo být vždy stìžejní souèástí stanovení diagnózy Alzheimerovy choro-by èi demence u Alzheimerovy choroby.

Tato publikace obsahuje základní informace o kognitivních poruchách pøi Alzheimerovìchorobì, doporuèené neuropsychologické diagnostické postupy, uvádí pøíklady vhodnýchmetod a postøehy z klinické i výzkumné praxe. V pøílohách jsou uvedeny pøíklady dostup-ných metod – testù, relevantní výòatky z textù Ministerstva práce a sociálních vìcí a dáledva dotazníky pro zjištìní depresivity u starších osob.

Publikace je urèena pøedevším klinickým psychologùm a neuropsychologùm. Obsahmùže být pøínosem i pro neurology a posudkové lékaøe èi další odborné pracovníky, kteøí sev praxi setkávají s pacienty s Alzheimerovou chorobou a spolupracují s psychology na sta-novení diagnózy èi se jinak opírají o neuropsychologická vyšetøení pacientù. Cílem je pos-kytnout základní vodítka a struèný souhrn aktuálních informací, jež usnadní profesionálùmvýkon práce a pøispìje zároveò ke zvýšení její kvality.

�

Gradual transfer of age structure of population towards older cohorts brings along newchallenges, and some diseases, their diagnostics and therapy become more prominent.Increasingly significant topic is Alzheimer’s disease (AD) and dementia in AD. Various areasof science, clinical and social practice need to find answers and solutions to questionsrelated to AD. One of them is an applied psychological science – neuropsychology. This dis-cipline focuses on relation between brain, its structures and processes, and human behav-ior and mental processes, i.e. between central nervous system and human psychology.

Neuropsychological assessment of cognitive functions, mainly memory, should alwaysbe a dominant part of diagnostic process of AD or dementia in AD, as obvious from defini-tions of these disorders.

This publication includes basic information on cognitive disorders in AD, recommendedneuropsychological diagnostic procedures, lists some examples of relevant methods andhints from clinical practice and research. Appendices consist of examples of availablemethods, an excerpt from texts of the Ministry of Labour and Social Affairs, and two ques-tionnaires of depression in older persons.

62

Abstrakt / Abstract

The publication is aimed to assist mainly clinical psychologists and neuropsychologists.Also neurologists, and other medical and social experts may benefit from its content, whentheir work with patients with AD, or co-operate with psychologists in diagnostic process orwork with psychological assessment conclusions in some ways. The goal is to offer basicguidelines and grief overview of up-to-date knowledge, which enables experts execution oftheir work and enable increase quality of their work.

63

Abstrakt / Abstract

O autorech

Mgr. Tomáš Nikolai pracuje v Centru klinických neurovìd Neurologické kliniky 1. LF UKa VFN a v Kognitivním centru Neurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol. Vìnuje se problema-tice neuropsychologické diagnostiky u neurodegenerativních onemocnìní. Absolvoval stážv neuropsychologické laboratoøi Cognitive-Motor Neuroscience Group, Sobell Departmentof Motor Neuroscience and Movement Disorders, University College London pod vedenímprofesorky Marjan Jahanshahi, v rámci projektu ICRC dlouhodobì spolupracuje s Mayo Cli-nic v Rochestru a dalšími zahranièními pracovišti. Je zákládajícím èlenem a revizorem Èeskéneuropsychologické spoleènosti, èlenem International Neuropsychological Society.

MUDr. Martin Vyhnálek je kognitivní neurolog. Po promoci strávil 2 roky jako rezident naoddìlení kognitivní neurologie v univerzitní nemocnici ve francouzském Montpellier, vystu-doval postgraduálnì klinickou neuropsychologii a po návratu do ÈR spoluzakládal kognitiv-ní centrum v motolské nemocnici. V souèasné dobì pùsobí jako zástupce vedoucího centraa vedoucí neuropsychologické laboratoøe a vedoucí ambulancí Neurologické kliniky FN Mo-tol. Ve své klinické i výzkumné praxi se zabývá zejména otázkou èasné diagnostiky kognitiv-ních poruch ve stáøí. Je autorem neuropsychologické baterie používané ve FN Motol a v br-nìnském projektu FNUSA – ICRC. Martin Vyhnálek je zástupcem Èeské republiky a èlenemmanagement board iniciativy Joint Programme – Neurodegenerative Disease koordinujícívýzkum neurodegenerativních onemocnìní v Evropské unii.

PhDr. Hana Štìpánková pracuje na pozici výzkumného a vývojového pracovníka v Psychi-atrickém centru Praha, kde se od roku 2006 vìnuje problematice stárnutí a neuropsycholo-gie. V rámci Laboratoøe biochemie a patofyziologie mozku založila jednotku geropsycholo-gie. Je zakládající èlenkou Geropsychologické spoleènosti Èeské republiky a zástupkyníÈeskomoravské psychologické spoleènosti v Standing Committee on Geropsychology pøiEvropské federaci psychologických asociací.

Karolína Horáková je studentkou 3. roèníku bakaláøského studia psychologie na Filozofickéfakultì Univerzity Karlovy v Praze. V Psychiatrickém centru Praha pracuje jako výzkumnáasistentka. Od února 2013 je stážistkou Kognitivního centra Neurologické kliniky 2. lékaøskéfakulty a Fakultní nemocnice Motol, kde se podílí na výzkumných projektech pracovištì.

64

O autorech

Date post:	26-Jan-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	4 times
Download:	0 times

Neuropsychologická diagnostika kognitivního deficitu · lasti a maximum neuropatologických...

Documents